Důsledky a poučení · skÈ elektr·rny dne 26. dubna 1986 v 1 ho-dinu 23 minut mÌstnÌho Ëasu...

Důsledky a poučení

PPaattnn··cctt lleettoodd hhaavv··rriiee »»eerrnnoobbyylluuóó dd˘̆sslleeddkkyy aa ppoouuËËeennÌÌ

KKoolleekkttiivv aauuttoorr˘̆

2001

44

OObbssaahh

⁄vodem ... 5

Neû zaËnete ËÌst ... 7

Co se vlastnÏ stalo ... 10

Co bylo u n·s .... 16

Patn·ct let od hav·rie »ernobyluó bilance zdravotnÌch n·sledk˘ ... 19

Grafy podÌl˘ jednotliv˝ch typ˘ oz·¯enÌ ... 29

Z·vÏrem ... 31

© St·tnÌ ˙¯ad pro jadernou bezpeËnost, Praha ([email protected])© St·tnÌ ˙stav radiaËnÌ ochrany, Praha ([email protected])Autorsk˝ kolektiv:Ing. Dana Dr·bov· (S⁄JB)+ Ing. Ivan BuËinaProf. MUDr. VladimÌr Klener, CSc. (S⁄JB)Ing. Irena Mal·tov· (S⁄RO)Ing. Ji¯Ì H˘lka (S⁄RO)MUDr. Emil Kunc, CSc. (S⁄RO)Editor: Ing. Pavel Pittermann (S⁄JB ó [email protected])VydavatelstvÌ: Ing. B¯etislav JanÌk ([email protected])Tisk: Moraviatisk Vyökov, spol. s r.o. ([email protected])Vyölo v dubnu 2001, Praha

55

ÑKdyû si letos p¯ipomÌn·me patn·ctiletÈv˝roËÌ jadernÈ katastrofy v »ernobylu, nenÌto pro experty z ¯ady dotËen˝ch obor˘ jenrekapitulace historickÈ ud·losti. Zkuöenostjednotlivc˘ i lidskÈho rodu je zaloûena mi-mo jinÈ na ochotÏ pouËovat se z vlastnÌchselh·nÌ. Nelze pochybovat o tom, ûe v˝-buch jadernÈho reaktoru 4. bloku Ëernobyl-skÈ elektr·rny dne 26. dubna 1986 v 1 ho-dinu 23 minut mÌstnÌho Ëasu a ud·losti,kterÈ po v˝buchu n·sledovaly, byly tragic-k˝m selh·nÌm s n·sledky neb˝val˝ch roz-mÏr˘. PrvnÌ odezvou na tragÈdii bylo mo-hutnÈ vzepÏtÌ organiz·tor˘ technickÈ po-moci a humanit·rnÌch aktivit. P¯itom vöak˙silÌ odbornÌk˘ od poË·tku smÏ¯ovalo takÈk anal˝ze podmÌnek a okolnostÌ vznikunehody a k podrobnÈ dokumentaci d˘sled-k˘. VÏdci jsou povinni shrom·ûdit vöechnyuûiteËnÈ informace a vyvodit z nich pouËe-nÌ, kterÈ by bylo p¯Ìnosem, jak pro tuto ge-neraci, tak pro generace p¯ÌötÌ. Mohou p¯i-tom vyvstat i öiröÌ problÈmy souvisejÌcÌ s po-pisem a rozborem p¯ÌËin ˙mrtÌ, Ëi poruchzdravÌ. NÏkdy se v tÈto souvislosti hovo¯Ìo nepl·novanÈm experimentu, kter˝ je t¯e-ba vyuûÌt pro obohacenÌ naöich vÏdomostÌ.NenÌ to pr·vÏ jemnocitnÈ oznaËenÌ a moh-lo by b˝t nespravedlivou nar·ûkou na ne-hum·nnÌ postoj vÏdc˘. I odbornÌci jsou sivöak p¯i svÈ analytickÈ pr·ci vÏdomi, ûekulisu jejich vyöet¯ov·nÌ tvo¯Ì nezmÏrnÈ lid-skÈ utrpenÌ a chovajÌ k nÏmu pat¯iËnou˙ctu.î

(Prof. MUDr. V. Klener, Csc. v ˙vodu k Ël·n-ku v Ëasopise VesmÌr 80, duben 2001)

Hav·rie jadernÈ elektr·rny v »ernobyluzanechala hlubokou stopu v myölenÌ jakodbornÌk˘ v oborech t˝kajÌcÌch se vyuûitÌjadernÈ energie, tak i öirokÈ ve¯ejnosti nacelÈm svÏtÏ. TakÈ odbornÈ instituce a st·t-nÌ org·ny tÈmÏ¯ vöech evropsk˝ch st·t˘,odpovÏdnÈ za ochranu zdravÌ sv˝ch obËa-n˘, byly postaveny p¯ed neoËek·vanousituaci. Musely zvl·dnout novÈ aktu·lnÌ˙koly a pozdÏji se zamyslet nad tÌm, jak sez tÈto mimo¯·dnÈ ud·losti pouËit.

Samostatn˝ vÏdnÌ obor ochrany p¯ed z·-¯enÌm, kter˝ se rozvinul zejmÈna po druhÈsvÏtovÈ v·lce v n·vaznosti na rozmach ja-dernÈho pr˘myslu s jeho vojenskou a civil-nÌ vÏtvÌ, si klade za cÌl usmÏrÚovat vyuûÌv·nÌzdroj˘ ionizujÌcÌho z·¯enÌ a jadernÈ energiezp˘sobem, kter˝ chr·nÌ zdravÌ jednotlivc˘i populace vËetnÏ budoucÌch generacÌ. V öi-rokÈ mezin·rodnÌ spolupr·ci jsou vypraco-v·v·ny postupy jak tento cÌl naplÚovat jakza podmÌnek norm·lnÌho provozu, kdyzdroje jsou pod kontrolou, tak i za mimo-¯·dn˝ch situacÌ, kdy vlivem lidskÈho Ëinitelenebo technickÈho selh·nÌ jsou ohroûeninekontrolovan˝m oz·¯enÌm jednotlivci neboi skupiny lidÌ. V souvislosti s p¯ipomÌnkouËernobylskÈ tragÈdie je ˙ËelnÈ zaËÌt st¯ÌzlivÏa s pat¯iËn˝m odstupem hodnotit vöechnyjejÌ d˘sledky. Podkladem pro to jsou vÏro-hodn· data. St·tnÌ ˙¯ad pro jadernou bez-peËnost ve spolupr·ci se St·tnÌm ˙stavemradiaËnÌ ochrany se proto rozhodl shrom·û-dit v tÈto publikaci informace a data, kter·by k takovÈmu objektivnÌmu hodnocenÌmohla p¯ispÏt.

⁄⁄vvooddeemm

77

SSttrruuËËnn˝̋ vv˝̋kkllaadd hhllaavvnnÌÌcchh ppoojjmm˘̆,, vveelliiËËiinnaa jjeeddnnootteekk

RRaaddiiooaakkttiivviittaa: samovoln· p¯emÏna atomo-v˝ch jader spojen· s emisÌ ionizujÌcÌho z·-¯enÌ (p¯ÌrodnÌ jev, vlastnost l·tek nikoli veli-Ëina).

AAkkttiivviittaa: poËet radioaktivnÌch p¯emÏn radio-nuklidu za jednotku Ëasu; mnoûstvÌ koncen-trace radionuklidu v nÏjakÈ l·tce se podlepot¯eby vyjad¯uje odvozenÏ hmotnostnÌaktivitou, objemovou aktivitou, nebo ploö-nou aktivitou na povrchu zemÏ Ëi p¯edmÏ-tu.

BBeeccqquueerreell: jednotka pro aktivitu v soustavÏSI; jeden becquerel (Bq) se rovn· jednÈreciprokÈ sekundÏ (s-1), Ëili jednÈ p¯emÏnÏza sekundu (1/s); d¯ÌvÏjöÌ jednotka aktivity1 curie (Ci) je rovna 3,7 . 1010 Bq; hmot-nostnÌ aktivita se mÏ¯Ì v Bq na kilogram(Bq/kg), objemov· v Bq/m3 nebo Bq/l,ploön· v Bq/m2.

NNuukklliidd: n·zev pro atomy, majÌcÌ v j·d¯evûdy stejn˝ poËet proton˘ i neutron˘; nuk-lidy, kterÈ majÌ stejn˝ poËet proton˘, aler˘zn˝ poËet neutron˘ (r˘znou atomovouhmotnost) jsou izotopy urËitÈho prvku.

RRaaddiioonnuukklliidd: radioaktivnÌ nuklid, jehoû j·dranejsou st·l· a vysÌlajÌ z·¯enÌ beta (elektro-ny), gama (fotony elektromagnetickÈho z·-¯enÌ), alfa (j·dra helia); tÌm se p¯emÏÚujena jin˝ nuklid.

PPoollooËËaass: mÌra rychlosti, se kterou se radio-nuklid p¯emÏÚuje na jin˝ nuklid; doba, zakterou z p˘vodnÌho poËtu radioaktivnÌch ja-der zbude polovina.

IIoonniizzuujjÌÌccÌÌ zz··¯̄eennÌÌ: z·¯enÌ, zp˘sobujÌcÌ ionizacil·tek i jinÈ podobnÈ jevy; vznikajÌ p¯itomdvÏ elektricky r˘znÏ nabitÈ Ë·sti, vznikajÌvolnÈ elektrony.

DD··vvkkaa: mnoûstvÌ energie p¯edanÈ urËitÈl·tce ionizujÌcÌm z·¯enÌm v objemu s jed-notkovou hmotnostÌ; mÌra ˙Ëink˘ ionizu-jÌcÌho z·¯enÌ.

GGrraayy: jednotka pro d·vku ionizujÌcÌho z·¯enÌv soustavÏ SI; jeden gray (Gy) je roven jed-nomu joulu p¯ipadajÌcÌmu na kilogram(J/kg).

DD··vvkkoovv˝̋ pp¯̄ÌÌkkoonn: rychlost se kterou d·vka na-r˘st·; mÏ¯Ì se v grayÌch za sekundu (Gy . s-1

nebo Gy/s), za hodinu (Gy/h) apod.

DD··vvkkoovv˝̋ eekkvviivvaalleenntt: biofyzik·lnÌ veliËina be-roucÌ ohled na rozdÌly v p˘sobenÌ r˘zn˝chdruh˘ ionizujÌcÌho z·¯enÌ na buÚky lidskÈtk·nÏ; p¯i vÏtöÌ hustotÏ ionizace jsou ˙Ëinkyz·¯enÌ vÏtöÌ a stejnÈ d·vce pak odpovÌd·vÏtöÌ d·vkov˝ ekvivalent.

SSiieevveerrtt: jednotka pro d·vkov˝ ekvivalentv soustavÏ SI; zvl·ötnÌ n·zev pro J/kgv ochranÏ p¯ed z·¯enÌm; pro z·¯enÌ beta,gama a rentgenovÈ platÌ, ûe d·vce 1 GyodpovÌd· d·vkov˝ ekvivalent 1 Sv; d¯ÌvÏjöÌjednotkou d·vkovÈho ekvivalentu byl rem(1 rem = 0,01 Sv); u Ë·stic alfa a neutron˘podle jejich energie odpovÌd· d·vce 1 Gyd·vkov˝ ekvivalent vyööÌ, a to aû 10 nebo20 Sv; podobnÏ jako u d·vky existuje veli-Ëina p¯Ìkonu d·vkovÈho ekvivalentu.

EEffeekkttiivvnnÌÌ dd··vvkkoovv˝̋ eekkvviivvaalleenntt: veliËina v och-ranÏ p¯ed z·¯enÌm, umoûÚujÌcÌ hodnotitoz·¯enÌ lidskÈho organismu vcelku, i kdyû jelidskÈ tÏlo oz·¯eno nerovnomÏrnÏ; mÏ¯Ì setakÈ v sievertech; respektuje r˘znou citli-

NNeeûû zzaaËËnneettee ËËÌÌsstt ...

88

vost jednotliv˝ch org·n˘ a tk·nÌ lidskÈho tÏ-la z hlediska vzniku zhoubnÈho bujenÌ a dÏ-diËnosti (tzv. stochastickÈ ˙Ëinky); roËnÌ li-mity oz·¯enÌ lidÌ se stanovujÌ v tÈto veliËinÏ.

KKoolleekkttiivvnnÌÌ ((eeffeekkttiivvnnÌÌ)) dd··vvkkoovv˝̋ eekkvviivvaalleenntt:souËet danÈ veliËiny pro vöechno obyvatel-stvo nebo jeho skupinu; je to mÌra celospo-leËenskÈ zdravotnÌ ˙jmy zp˘sobenÈ oz·¯e-nÌm lidÌ.

ZZeevvnnÌÌ oozz··¯̄eennÌÌ: oz·¯enÌ lidskÈho tÏla zp˘so-benÈ zdrojem ionizujÌcÌho z·¯enÌ leûÌcÌmvnÏ tÏla.

VVnniitt¯̄nnÌÌ oozz··¯̄eennÌÌ ((vvnniitt¯̄nnÌÌ kkoonnttaammiinnaaccee)):oz·¯enÌ lidskÈho tÏla zp˘sobenÈ radionuk-lidy p¯ijat˝mi do organismu vdechov·nÌmvzduchu nebo pouûÌv·nÌm potravin a vody;jeho mÌrou je aktivita radionuklidu, kter·vstoupila do tÏla, tzv. p¯Ìjem radionuklidu;od nÏj se odvozuje tzv. ˙vazek d·vkovÈhoekvivalentu, coû je d·vkov˝ ekvivalent, kter˝ËlovÏk obdrûÌ od radionuklidu bÏhem dobyjeho pobytu v tÏle; pro jednotlivÈ radionuk-lidy jsou roËnÌ limity r˘znÈ, podle toho, jakvelk˝ ˙vazek d·vkovÈho ekvivalentu odpo-vÌd· jednotce aktivity p¯ijatÈho radionuklidu.

CCeessttyy eexxppoozziiccee lliiddÌÌ

Radionuklidy, kterÈ unikajÌ do prost¯edÌ,se k ËlovÏku dost·vajÌ r˘zn˝mi cestami. P¯i-tom je ËlovÏk exponov·n ionizujÌcÌmu z·¯e-nÌ a proto mluvÌme o expoziËnÌch cest·ch.

Radionuklidy, nach·zejÌcÌ se v ovzduöÌa radionuklidy, kterÈ se z ovzduöÌ usadily napovrchu zemÏ, vegetace, budov, komuni-kacÌ apod. oza¯ujÌ ËlovÏka zevnÏ. Velikostoz·¯enÌ z·visÌ na druhu radionuklidu óp¯esnÏji ¯eËeno na druhu a energii vysÌla-nÈho z·¯enÌ a na poloËasu p¯emÏny danÈ-ho radionuklidu, d·le na tom, jak dlouhoËlovÏk pob˝v· venku nebo uvnit¯ budov,jak silnÈ stÏny budovy majÌ, jak se vÏtr·apod. Radionuklidy z ovzduöÌ jsou ËlovÏ-kem vdechov·ny a jsou zdrojem vnit¯nÌhooz·¯enÌ. D·vka z inhalace (vdechnutÌ) z·visÌna stejn˝ch faktorech jako byly uvedenypro d·vku ze zevnÌho oz·¯enÌ, navÌc z·visÌna fyzik·lnÏóchemick˝ch vlastnostech da-n˝ch radionuklid˘. DalöÌm zdrojem vnit¯nÌ-ho oz·¯enÌ jsou radionuklidy, kterÈ se do-

staly do potravnÌho ¯etÏzce a jsou ËlovÏ-kem poûity (ingesce). Nejd¯Ìve, z hlediskaËasovÈho sledu po uvolnÏnÌ do prost¯edÌ p¯ihav·rii, to jsou radionuklidy, kterÈ z ovzduöÌvypad·vajÌ ve formÏ suchÈho nebo mokrÈ-ho spadu s deötÏm do vody a na povrchvegetace a ËlovÏkem mohou b˝t poûitys pitnou vodou nebo s nedostateËnÏ oËiö-tÏnou zeleninou Ëi ovocem.

Z povrchu vegetace se ovöem radionuk-lidy dost·vajÌ k hospod·¯skÈmu zvÌ¯ectvua odtud zpÏt k ËlovÏku p¯es mlÈko nebomaso. Z p˘dy se ko¯enovou cestou dost·-vajÌ nÏkterÈ radionuklidy do vegetace a takopÏt kolujÌ v potravnÌm ¯etÏzci. Transfer ra-dionuklid˘ v potravnÌch ¯etÏzcÌch opÏt z·-visÌ na druhu radionuklidu a jeho fyzik·lnÌa chemickÈ formÏ, kter· se vöak m˘ûe bÏ-hem Ëasu mÏnit a tÌm se m˘ûe mÏnit i do-stupnost radionuklid˘ pro p¯estup z p˘dydo rostlinstva. V nÏkter˝ch ekosystÈmech jedoba, po nÌû radionuklidy v potravinov˝ch¯etÏzcÌch kolujÌ, velmi dlouh·.

Podrobn· znalost vöech moûn˝ch expo-ziËnÌch cest je nezbytn· pro ocenÏnÌ p¯Ì-spÏvku k celkovÈ expozici ËlovÏka. Na z·-kladÏ takovÈho rozboru se pak p¯i havarij-nÌm ˙niku radionuklid˘ do prost¯edÌ mohouzavÈst opat¯enÌ ke snÌûenÌ Ëi odvr·cenÌexpozice obyvatelstva.

P¯i hav·rii jadernÈho za¯ÌzenÌ se nejsn·zedo ovzduöÌ dost·vajÌ vz·cnÈ radioaktivnÌplyny, kterÈ jsou zdrojem zevnÌho oz·¯enÌa v menöÌ mÌ¯e vnit¯nÌho oz·¯enÌ inhalaËnÌcestou. D·le se uvolÚujÌ tÏkavÈ radionuk-lidy, z nichû nejv˝znamnÏjöÌ jsou radioizo-topy jÛdu. Ty se dost·vajÌ k ËlovÏku vöemiuveden˝mi cestami, a protoûe jde o prvekbiogennÌ, kter˝ se kumuluje ve ötÌtnÈ ûl·zeËlovÏka i vöech savc˘, jsou z hlediska ex-pozice ËlovÏka obvykle nejd˘leûitÏjöÌ.

Z dalöÌch tÏkav˝ch radionuklid˘ jsou d˘-leûitÈ radioizotopy cesia. Cesium je homo-logem draslÌku, kter˝ je obsaûen ve vöechûiv˝ch organismech a chov· se proto v ûi-v˝ch organismech obdobnÏ. Pro dlouh˝poloËas rozpadu 137Cs (30 let) je tentoradionuklid z hlediska oz·¯enÌ ËlovÏka velmiv˝znamn˝.

MÈnÏ pravdÏpodobn˝ je p¯i hav·riÌch ja-dern˝ch za¯ÌzenÌ ˙nik netÏkav˝ch ötÏpn˝ch

99

produkt˘ jako je stroncium Ëi transurany.Tyto radionuklidy byly vöak ó z hlediskad·vky ËlovÏku ó velmi v˝znamnÈ p¯i zkouö-k·ch jadern˝ch zbranÌ v atmosfÈ¯e, kdy sedo ovzduöÌ dostaly veökerÈ ötÏpnÈ a akti-vaËnÌ produkty, vzniklÈ p¯i v˝buchu.

JJaakk ssee cchhrr··nniitt

Uniknou-li p¯i radiaËnÌ hav·rii radioaktivnÌl·tky do ûivotnÌho prost¯edÌ, potom oz·¯enÌobyvatel m˘ûe b˝t pouze omezov·no opat-¯enÌmi, kter· zasahujÌ do norm·lnÌho zp˘-sobu ûivota lidÌ. Jednotliv· opat¯enÌ se uv·-dÏjÌ v ûivot na z·kladÏ jejich p¯edpokl·danÈ˙Ëinnosti. UvaûujÌ se p¯itom nep¯ÌznivÈ pr˘-vodnÌ jevy tÏchto opat¯enÌ vËetnÏ zdravot-nÌch rizik.

UkrytÌ z·leûÌ v pobytu osob uvnit¯ dom˘za souËasnÈho uzav¯enÌ oken a dve¯Ì a p¯ivypnutÌ p¯ÌpadnÈ nucenÈ ventilace. PodleokolnostÌ je p¯i ukrytÌ vhodn· jeötÏ improvi-zovan· ochrana d˝chacÌch cest. ⁄ËelemukrytÌ je ochrana proti zevnÌmu z·¯enÌ gamaz radioaktivnÌho mraku a z depozitu radio-aktivnÌch l·tek na zemi a ochrana proti in-halaci jÛdu a radioaktivnÌch aerosol˘.

P¯Ìpravky stabilnÌho (neradioaktivnÌho) jÛ-du jsou jedin˝m profylaktick˝m prost¯ed-kem, jehoû hromadnÈ pod·v·nÌ obyvatel-

stvu m· v p¯ÌpadÏ radiaËnÌ hav·rie jadernÏenergetickÈho za¯ÌzenÌ praktick˝ v˝znam.StabilnÌ jÛd pod·van˝ nejËastÏji jako jodiddraseln˝ (KI) ve formÏ tabletky nasytÌ ötÌt-nou ûl·zu jÛdem, takûe radioaktivnÌ jÛd,kter˝ je v˝znamnou souË·stÌ radioaktivnÌhomraku, do nÌ pronikne jen omezenÏ.

Ochrana povrchu tÏla m· v˝znam p¯i nut-nosti pobytu na volnÈm prostranstvÌ. K och-ranÏ proti zevnÌmu oz·¯enÌ Ë·sticemi betadeponovan˝mi na k˘ûi slouûÌ pl·öù nebopl·ötÏnka, boty, rukavice a ochrana hlavy(Ëepice, klobouk). ⁄sta a nosnÌ vchody sechr·nÌ alespoÚ navlhËenou rouökou, kapes-nÌkem, ËÌmû se omezÌ inhalace radioaktiv-nÌch aerosol˘.

Evakuace je ˙ËinnÈ ale n·roËnÈ opat¯enÌa zajiöùuje se zpravidla jen pro malÈ skupi-ny lidÌ v bezprost¯ednÌ blÌzkosti havarovanÈ-ho jadernÏ energetickÈho za¯ÌzenÌ.

Opat¯enÌm omezujÌcÌm d·vky z ingesce(poûitÌ) je usmÏrÚov·nÌ konzumu poûivatin.Z·kaz se t˝k· p¯edevöÌm konzumu Ëerst-v˝ch poûivatin z lok·lnÌch zdroj˘ (mlÈka,zeleniny, pitnÈ vody) dokud nenÌ ovÏ¯enajejich nez·vadnost. P¯evedenÌ v˝krmu do-bytka na skladovanou pÌci (seno, sil·û) jev˝znamnÈ zejmÈna u dojnic a ovcÌ a top¯edevöÌm v mÌstech, kde lze vlivem deö-ùov˝ch sr·ûek oËek·vat vyööÌ hodnotydepozice radioaktivnÌch l·tek.

1100

CCoo ssee vvllaassttnnÏÏ ssttaalloo ......

Dne 26. dubna 1986 v Ëasn˝ch rannÌchhodin·ch mÌstnÌho Ëasu doölo na 4. blokuËernobylskÈ jadernÈ elektr·rny k nejvÏtöÌhav·rii jadernÈho za¯ÌzenÌ v historii. Po v˝-buchu reaktoru a bÏhem n·slednÈho po-û·ru, kter˝ trval aû do 10. kvÏtna 1986,uniklo do ûivotnÌho prost¯edÌ velkÈ mnoû-stvÌ radionuklid˘. Stopov· mnoûstvÌ bylamÏ¯iteln· tÈmÏ¯ na celÈ severnÌ polokouli.To, ûe hav·rie nebyla ihned ofici·lnÏ ohl·-öena sovÏtsk˝mi org·ny a pozdÏjöÌ informa-ce byly velmi kusÈ, zp˘sobilo v nÏkter˝chzemÌch u obyvatelstva znaËnÈ obavy, hra-niËÌcÌ s panikou, kter· se ó bohuûel ó v jistÈmÌ¯e p¯enesla aû do souËasnosti.

»ernobylsk· jadern· elektr·rna leûÌcÌ asi130 km severnÏ od hlavnÌho mÏsta Ukra-jiny Kyjeva sest·vala ze Ëty¯ provoznÌch blo-k˘, z nichû v kaûdÈm pracoval jadern˝ reak-tor typu RBMK 1000. »tvrt˝ blok jadernÈelektr·rny »ernobyl byl uveden do provozuv prosinci 1983 jako poslednÌ v ¯adÏ.

Reaktor RBMK byl pouûÌv·n v b˝valÈm SSSRod roku 1954, kdy jÌm byla vybavena jader-n· elektr·rna v Obninsku. P¯ed hav·rii byloprovozov·no v sovÏtsk˝ch jadern˝ch elek-tr·rn·ch celkem 14 takov˝ch blok˘ s reak-torem RBMK 1000. ätÏpn· ¯etÏzov· reakcev reaktorech RBMK 1000 probÌh· v palivu,jehoû z·kladem je kysliËnÌk uranu (UO2)obohacen˝ na 2 % izotopem 235U. PalivovÈËl·nky z tohoto materi·lu jsou umÌstÏnyv tlakov˝ch kan·lech jimiû proch·zÌ chladicÌvoda. Vöechny tlakovÈ kan·ly jsou umÌstÏnyv grafitovÈm moder·toru, v nÏmû se vysoko-eneregetickÈ neutrony ze ötÏpenÌ zpomalÌ naenergii niûöÌ, s nÌû jsou potÈ schopny vyvolatdalöÌ ötÏpenÌ paliva. Tomuto konstrukËnÌmucelku ¯Ìk·me aktivnÌ zÛna. U ËernobylskÈhoreaktoru byla vysok· 7 m, v pr˘mÏru mÏla12,2 m a byla osazena 1661 tlakov˝mi ka-n·ly s palivem a 211 absorbËnÌmi tyËemiregulace v˝konu a havarijnÌ ochrany.

Nomin·lnÌ v˝kon reaktoru je 1000 MWeresp. 3200 MWt p¯i tlaku chladiva 7 MPaa v˝stupnÌ teplotÏ chladiva ó parovodnÌsmÏsi ó z reaktoru 285 oC. ChlazenÌ reak-toru je jednookruhovÈ. ParovodnÌ smÏsz kan·l˘ je vedena do separ·tor˘, kde jeparnÌ sloûka oddÏlena a p·ra je p¯iv·dÏnap¯Ìmo do turbÌn 2 x 500 MWe. Voda ze se-par·tor˘, ochlazovan· nap·jecÌ vodou do-d·vanou nap·jecÌmi Ëerpadly z kondenz·-toru, je Ëerp·na hlavnÌmi cirkulaËnÌmi Ëer-padly (6 pracovnÌch a 2 z·loûnÌ) do reak-toru.

Podstatn˝m rysem reaktoru RBMK-1000je kladn˝ dutinov˝ (parnÌ) teplotnÌ koefi-cient reaktivity. V praxi to znamen·, ûe s ros-toucÌm mnoûstvÌm p·ry se zvyöuje mnoû-stvÌ neutron˘ v aktivnÌ zÛnÏ a tÌm i poËetötÏpenÌ jader atom˘ uranu, roste v˝kona opÏt se tak zvyöuje teplota i mnoûstvÌ p·-ry. Aby se tento proces nekontrolovanÏ ne-rozvÌjel, je t¯eba regulaËnÌmi tyËemi (jsouschopny absorbovat ve zv˝öenÈ mÌ¯e vzni-kajÌcÌ neutrony) cel˝ proces ¯Ìdit tak, abybylo p¯i dosaûenÌ provoznÌho v˝konu reak-toru dosaûeno rovnov·hy mezi vznikemneutron˘ a jejich spot¯ebou pro udrûenÌreaktoru v nep¯etrûitÈm chodu. Hovo¯Ìmeo tom, ûe kladn· reaktivita, kter· vznik·v aktivnÌ zÛnÏ reaktoru, je kompenzov·navelk˝m poËtem absorbËnÌch tyËÌ systÈmuregulace v˝konu.

SSlleedd uudd··lloossttÌÌ

25. dubna 1986 bylo zah·jeno odstavenÌ4. bloku z provoznÌho v˝konu s ohledemna pl·novanou opravu. P¯ed odstavenÌmreaktoru mÏl b˝t proveden celkem bÏûn˝experiment, kter˝ mÏl vyzkouöet funkci no-vÈho regul·toru magnetickÈho pole rotoru

1111

a ovÏ¯it, jestli bude turbogener·tor po rych-lÈm uzav¯enÌ p¯Ìvodu p·ry do turbÌny scho-pen p¯i svÈm setrvaËnÈm dobÏhu jeötÏzhruba 40 vte¯in nap·jet proudem ËerpadlahavarijnÌho chlazenÌ. Experiment mÏl pro-bÏhnout podle n·sledujÌcÌho schÈmatu:

a) snÌûenÌ v˝konu reaktoru na 25ó30 %(700ó1000 MWt), coû je nejniûöÌ v˝kon,p¯i kterÈm je povolen provoz tohoto ty-pu reaktoru,

b) odstavenÌ prvnÌho ze dvou turbogener·-tor˘ p¯ipojen˝ch k reaktoru,

c) odpojenÌ systÈmu havarijnÌho chlazenÌ(pokud by nebylo odpojeno a zaËalov souladu s p¯edpisy p˘sobit v pr˘bÏhutestu, byly by v˝sledky mÏ¯enÌ nevÏro-hodnÈ),

d) p¯eruöenÌ p¯Ìvodu p·ry ke druhÈ turbÌnÏ;tento krok mÏl z·roveÚ b˝t sign·lem prosystÈm havarijnÌ ochrany k automatickÈ-mu odstavenÌ reaktoru.

Experiment byl od poË·tku pojÌm·n jed-noznaËnÏ jako elektroenergetick· z·leûitost,nev˝znamn· z hlediska jadernÈ bezpeËnos-ti, a ¯Ìdili jej elektrotechnici, nikoli specialistÈna provoznÌ reûimy a jadernou bezpeËnost.Na rozdÌl od pl·nu probÌhal experiment n·-sledovnÏ: Sniûov·nÌ v˝konu reaktoru zaËalo25. dubna ve 13 hodin. Ve 13:05 byl v˝-kon snÌûen na polovinu a byl odstaven prv-nÌ turbogener·tor. Kr·tce potÈ byl odpojensystÈm havarijnÌho chlazenÌ. Pak bylo nanepl·novanou û·dost energetickÈho dispe-Ëinku dalöÌ sniûov·nÌ v˝konu pozastavenotÈmÏ¯ na devÏt hodin. BÏhem tÈto dobyz˘stal systÈm havarijnÌho chlazenÌ odpojen.Pr˘bÏh dalöÌch ud·lostÌ to sice p¯Ìliö ne-ovlivnilo, ale svÏdËÌ to o postoji provoznÌhoperson·lu k dodrûov·nÌ provoznÌch p¯edpi-s˘. Ty samoz¯ejmÏ delöÌ provoz bez p¯ipra-venÈho havarijnÌho dochlazov·nÌ nepovo-lujÌ. »asov˝ odklad zp˘sobil, ûe experimentp¯evzala k provedenÌ nov· smÏna, kter· nanÏj nebyla p¯ipravena.

Od 23:10 pokraËovalo dalöÌ sniûov·nÌ v˝-konu p¯itom vöak doölo k dalöÌ neobvyklÈud·losti. Chybou oper·tora doölo k prudkÈ-mu pokles v˝konu reaktoru aû na 30 MWtó to znamen· ûe doölo prakticky k ˙plnÈ-mu zastavenÌ ötÏpnÈ ¯etÏzovÈ reakce. P¯iprovozu na tak nÌzkÈm v˝konu doch·zÌk prudkÈmu n·r˘stu koncentrace jader 135Xe(hovo¯Ìme o tzv. xenonovÈ otravÏ reaktoru)

a reaktoru hrozÌ nebezpeËÌ Ñp·du do jÛdo-vÈ j·myî. To je stav, v nÏmû p¯i absenciötÏpenÌ p¯evl·d· v palivu v d˘sledku jehoradioaktivnÌch p¯emÏn tvorba parazitnÌch ra-dionuklid˘ absorbujÌcÌch p¯ÌtomnÈ neutronyv takovÈ mÌ¯e, ûe ötÏpnou reakci nelze pojistou dobu obnovit. V tu chvÌli mÏli oper·-to¯i experiment bezpodmÌneËnÏ ukonËita reaktor definitivnÏ odstavit. Dostali jej totiûdo znaËnÏ nestabilnÌho stavu mimo oblastpovolenÈho provozu. I p¯es tuto prvnÌ hru-bou chybu se vöak rozhodli pokraËovatv experimentu. ZnaËnÈ otravÏ reaktoru sesystÈm regulace v˝konu br·nil vytahov·nÌmregulaËnÌch tyËÌ z aktivnÌ zÛny, coû zp˘so-bovalo r˘st v˝konu reaktoru a souËasnÈsniûov·nÌ operativnÌ z·soby reaktivity. P˘lhodiny p¯ed hav·rii se v˝kon reaktoru stabi-lizoval na 200 MWt. V takovÈm stavu bylvöak provoz reaktoru zak·z·n. Reaktor bylv nestabilnÌm stavu, oper·to¯i vöak pokraËo-vali d·l v p¯ÌpravÏ experimentu. Dostali sep¯itom do velk˝ch problÈm˘ s udrûenÌmspr·vn˝ch hodnot tlaku a obsahu p·ryv reaktoru. SnÌûen˝ v˝vin p·ry v reaktorumÏl za n·sledek pokles tlaku a hladinyvody v separ·torech. SnÌûenÌ hodnot tÏchtoparametr˘ je sign·lem pro zafungov·nÌantihavarijnÌ ochrany I. stupnÏ (z d˘vodunevyhovujÌcÌho chlazenÌ aktivnÌ zÛny), a zanorm·lnÌch okolnostÌ by v tÈto dobÏ zas·h-ly odpovÌdajÌcÌ systÈmy automatickÈ ochra-ny. Oper·tor vöak tuto ochranu zablokoval,aby zabr·nil odstavenÌ reaktoru a mohlpokraËovat v experimentu. TÌm se dopustildruhÈ osudovÈ chyby. Reaktor v tÈ dobÏpracoval podle pl·nu pouze s jednÌm p¯ipo-jen˝m turbogener·torem, jehoû odstavenÌse p¯ipravovalo v ˙plnÈm z·vÏru experi-mentu.

V 01:22 (26. dubna) si oper·to¯i nechalivypsat poËÌtaËovÈ vyhodnocenÌ stavu reak-toru. VidÏli, ûe poËet regulaËnÌch tyËÌ v ak-tivnÌ zÛnÏ odpovÌd· necelÈ polovinÏ povo-lenÈ hodnoty. Po tomto zjiötÏnÌ mÏli okam-ûitÏ odstavit reaktor, jeötÏ st·le to byloi p¯es p¯edchozÌ hrubÈ chyby moûnÈ. OpÏtse vöak rozhodli pokraËovat. K öesti dosudpracujÌcÌm hlavnÌm cirkulaËnÌm Ëerpadl˘mi obÏ z·loûnÌ. P¯itom öest pracujÌcÌch Ëerpa-del plnÏ postaËÌ pro chlazenÌ aktivnÌ zÛnyi p¯i pr·ci reaktoru na nomin·lnÌm v˝konu3200 MWt. P¯ipojenÌ obou z·loûnÌch hlav-nÌch cirkulaËnÌch Ëerpadel bylo motivov·nosnahou oper·tora zajistit dostateËnÈ chla-

1122

zenÌ aktivnÌ zÛny i po skonËenÌ pl·novanÈ-ho experimentu, p¯i kterÈm mÏly 4 hlavnÌcirkulaËnÌ Ëerpadla slouûit jako elektrick· z·-tÏû dobÌhajÌcÌho turbogener·toru. Zv˝öen˝pr˘tok chladiva aktivnÌ zÛnou mÏl vöak zan·sledek snÌûenÌ obsahu p·ry v chladivua tÌm dalöÌ pokles reaktivity, na kter˝ systÈmregulace v˝konu reagoval dalöÌm vytahov·-nÌm regulaËnÌch tyËÌ. ProvoznÌ z·soba reaktiv-ity reaktoru poklesla na hodnotu 6 aû 8 tyËÌ,coû bylo v naprostÈm rozporu s p¯edpisy po-ûadovanou z·sobou 30 tyËÌ. Otr·ven˝ reaktoro teplotÏ chladiva jen o m·lo vÏtöÌ neû jeteplota sytosti je velmi nestabilnÌ. I velmi ma-l· zmÏna teploty nebo tlaku chladiva vyvol·-v· v takovÈm stavu velkÈ zmÏny v obsahup·ry a tÌm i velkÈ zmÏny v˝konu. Vytaûen·absorbËnÌ tyË je p¯i tom m·lo ˙Ëinn· p¯i re-gulaci reaktoru, protoûe zasahuje pouze dooblastÌ s nejniûöÌm neutronov˝m tokem a re-lativnÏ velk· zmÏna jejÌ polohy ovlivnÌ v˝konreaktoru pouze m·lo.

Jednu minutu p¯ed zaË·tkem experimen-tu oper·tor prudce snÌûil pr˘tok nap·jecÌvody, coû mÏlo za n·sledek zv˝öenÌ teplotyvody na vstupu do reaktoru. CÌlem bylosnad snÌûenÌ budoucÌho p¯Ìvodu teplÈ vodydo separ·toru po chystanÈm otev¯enÌ p¯e-pouötÏcÌ stanice do kondenz·toru.

V 01:23 se oper·to¯i dopustili poslednÌosudovÈ chyby. Zablokovali havarijnÌ sign·l,kter˝ by po uzav¯enÌ p¯Ìvodu p·ry na turbÌ-nu automaticky odstavil reaktor. ChtÏli si to-tiû v rozporu s pl·nem zajistit opakov·nÌ ex-perimentu, kdyby se neprok·zalo prodlou-ûenÌ doby dod·vky elektrickÈ energie odturbogener·toru. KromÏ toho byl st·le vyp-nut i systÈm havarijnÌho chlazenÌ aktivnÌ zÛ-ny s cÌlem vyhnout se jeho z·sahu do pr˘-bÏhu experimentu.

Uzav¯enÌm rychlouzavÌracÌho ventilu tur-bogener·toru zaËal pl·novan˝ experiment.Reaktor pracoval d·l na v˝konu 200 MWt.SnÌûenÌ v˝konu 4 hlavnÌch cirkulaËnÌch Ëer-padel od dobÌhajÌcÌho turbogener·toru ved-lo k podstatnÈmu snÌûenÌ pr˘toku chladÌcÌvody reaktorem, rostla jejÌ teplota i tlak. TomÏlo spolu s nestabilnÌm stavem reaktoruza n·sledek zv˝öen˝ v˝vin p·ry a tÌm i zv˝-öenÌ reaktivity a v˝konu reaktoru. Reaktorbyl v nestabilnÌm stavu s rostoucÌ reaktivi-tou ó dÌky kladnÈmu dutinovÈmu teplotnÌ-mu koeficientu reaktivity. SystÈm regulace

v˝konu zpoË·tku br·nil vzr˘stu v˝konu za-souv·nÌm absorbËnÌch tyËÌ. Po jejich ˙pl-nÈm zasunutÌ pokraËoval vzr˘st v˝konu na-prosto nekontrolovatelnÏ a dos·hl v˝koncca 1600 MWt. PokraËujÌcÌ pokles pr˘tokuchladiva a vzr˘st mnoûstvÌ p·ry vedl ke krizivaru, p¯eh¯·tÌ paliva a destrukci pokrytÌ pali-va. V tlakov˝ch kan·lech rostl tlak do tÈ mÌ-ry, ûe nakonec p¯ekonal v˝tlak pracujÌcÌchhlavnÌch cirkulaËnÌch Ëerpadel a zcela za-br·nil chlazenÌ aktivnÌ zÛny. Vzr˘st tlakuvedl nakonec k destrukci tlakov˝ch kan·l˘i k naruöenÌ geometrie aktivnÌ zÛny.

V 01:23:40 se katastrofa jiû neodvratnÏblÌûila. Oper·to¯i dali tlaËÌtkem sign·l hava-rijnÌ ochrany I. stupnÏ k havarijnÌmu odsta-venÌ reaktoru zasunutÌm regulaËnÌch tyËÌ. Tyvöak byly tÈmÏ¯ vöechny ˙plnÏ vytaûenÈz aktivnÌ zÛny a jejich ˙Ëinek byl proto p¯Ìliöpomal˝ na to, co se v reaktoru dÏlo. Hava-rijnÌ tyËe se zaËaly rychlostÌ cca 0,4 m/szasouvat do aktivnÌ zÛny, ale Ñpo nÏkolikasekund·ch bylo slyöet ˙deryî a tyËe se za-stavily p¯ed dolnÌ polohou. P¯esto se v tom-to okamûiku z¯ejmÏ zastavila ¯etÏzov· re-akce. P¯i uvedenÈ rychlosti se za 10 se-kund tyËe zasunou o 4 m, takûe v Ëase01:23:50 musela tedy jiû b˝t naruöenageometrie uprost¯ed aktivnÌ zÛny.

P¯ibliûnÏ v 01:24, to znamen· pouhoujednu minutu po zah·jenÌ experimentu, do-ölo postupnÏ ke dvÏma v˝buch˘m. N·hl˝vzr˘st produkce tepla zp˘sobil poruöenÌpalivov˝ch Ël·nk˘ a reakcÌ vody s mal˝miË·sticemi horkÈho paliva doölo k v˝buchup·ry. Reaktor byl p¯etlakov·n tak, ûe p·rap¯i prvnÌ explozi zvedla a odsunula hornÌbetonovou desku reaktoru o v·ze 1000 t.Ke druhÈ explozi doölo o dvÏ aû t¯i sekun-dy pozdÏji.

Nebylo jednoznaËnÏ objasnÏno zda tatoexploze byla zp˘sobena reakcÌ vodÌkuvzniklÈho chemick˝mi reakcemi mezi uni-kajÌcÌ p·rou a zirkoniem (kterÈ je obsaûenov trubk·ch tlakov˝ch kan·l˘) nebo reakcemezi p·rou a grafitem se vzduchem neboto byl d˘sledek druhÈ v˝konovÈ exkurze.Exploze rozmetaly Ë·st aktivnÌ zÛny, vËetnÏpaliva a ho¯ÌcÌho grafitu, zp˘sobily destrukcihornÌ Ë·sti budovy reaktoru a poökozenÌa obnaûenÌ aktivnÌ zÛny a vedly ke vznikupoû·ru na st¯eöe turbÌnovÈ haly a v pros-tor·ch reaktorovÈ haly.

1133

V 02:20 byl poû·r na 4. bloku lokalizo-v·n, o 3 hodiny pozdÏji uhaöen za cenu ûi-vot˘ hasiË˘, kte¯Ì tak zabr·nili rozöÌ¯enÌ po-û·ru na dalöÌ bloky elektr·rny.

LLiikkvviiddaaccee nn··sslleeddkk˘̆ hhaavv··rriiee

PrvnÌm krokem likvidace n·sledk˘ hav·riebylo haöenÌ poû·r˘ v reaktorovÈ hale a nast¯eöe turbÌnovÈ haly ËtvrtÈho bloku. HaöenÌprov·dÏlo p¯edevöÌm 29 muû˘ speci·lnÌhopoû·rnÌho ˙tvaru. V 05:00 hodin byl poû·rzlikvidov·n. N·sledkem poû·ru doölo kezhroucenÌ zav·ûecÌho stroje a Ë·sti st¯echyreaktorovÈ haly na obnaûenou aktivnÌ zÛnu.

Fotografie po¯ÌzenÈ z vrtulnÌk˘ 3 dny pohav·rii uk·zaly, ûe tÈmÏ¯ Ëtvrtina grafitov˝chblok˘ ho¯Ì. Ho¯enÌ grafitu probÌhalo p¯i tep-lotÏ kolem 5000 oC, takûe palivo a jehookolÌ se urËitÏ roztavilo (teplota tavenÌ UO2je cca 3100 oC). Ho¯enÌ grafitu vöak prav-dÏpodobnÏ probÌhalo pouze na povrchuaktivnÌ zÛny. Uvnit¯ aktivnÌ zÛny se vyvÌjelopouze zbytkovÈ teplo rozpadem ötÏpn˝chprodukt˘ a teplota paliva nep¯es·hla podlesovÏtsk˝ch odhad˘ 2000 oC, takûe nemoh-lo dojÌt k jeho tavenÌ. P¯i tÈto teplotÏ sevöak z paliva uvolÚovaly vz·cnÈ plyny a tÏ-kavÈ ötÏpnÈ produkty, p¯edevöÌm Xe, Kr, J,Te a Cs a dost·valy se do atmosfÈry.

Aby se zabr·nilo dalöÌm ˙nik˘m, byl reak-tor postupnÏ zasyp·n 5000 t slouËeninbÛru, dolomitu, pÌsku, hlÌny a olova shazo-v·nÌm z v˝öky kolem 200 m z rychle p¯elÈ-tajÌcÌch vrtulnÌk˘. Reaktor byl tak p¯ekrytvrstvou sypk˝ch materi·l˘, kterÈ uhasilypoû·r grafitu a Ë·steËnÏ absorbovaly unika-jÌcÌ radioaktivnÌ aerosoly. Podle sovÏtsk˝chzpr·v byl do 6. kvÏtna ˙nik aktivity praktickyzastaven. Od 7. kvÏtna byla aktivnÌ zÛnachlazena tekut˝m dusÌkem a 8. kvÏtnaklesla teplota v nÌ na cca 300 oC. Do 17.kvÏtna (tj. do 20 dn˘ po hav·rii) pokleslateplota v aktivnÌ zÛnÏ na 200ó250 oCa stabilizovala se p¯i p¯irozenÈm chlazenÌproudÌcÌm vzduchem.

Dva t˝dny po hav·rii bylo rozhodnuto za-konzervovat cel˝ havarovan˝ blok vËetnÏstrojovny do betonovÈ ob·lky s vestavÏn˝mchladÌcÌm systÈmem ó tzv. Ñsarkof·guî.Tento chladÌcÌ systÈm musÌ odv·dÏt zbyt-

kovÈ teplo vyvÌjenÈ v aktivnÌ zÛnÏ po dobunÏkolika set let.

PP¯̄ÌÌËËiinnyy vvzznniikkuu hhaavv··rriiee

O p¯ÌËin·ch hav·rie se polemizovalo odsamÈho jejÌho zaË·tku a polemizuje se do-dnes. S odstupem Ëasu s vyuûitÌm v˝sledk˘odborn˝ch anal˝z mnoha svÏtov˝ch specia-list˘ i dÌky detailnÏjöÌm informacÌm ze stra-ny rusk˝ch a ukrajinsk˝ch ofici·lnÌch mÌst,je z¯ejmÈ, ûe hav·rie na 4. bloku byla sou-hrnem mnoha faktor˘ zasahujÌcÌch dovöech obor˘ a stupÚ˘ vyuûÌv·nÌ jadernÈenergie. Z nich je t¯eba uvÈst zejmÈna: a) z·sad·m bezpeËnÈho provozu ne zcela

vyhovujÌcÌ projekt reaktoru RBMK, zejmÈ-na v oblasti reaktorovÈ fyziky (kladn˝ du-tinov˝ teplotnÌ koeficient reaktivity, zasta-ral˝ projekt tÏchto reaktor˘, kterÈ vznikly˙pravou z vojensk˝ch reaktor˘ na v˝ro-bu ötÏpn˝ch materi·l˘ pro sovÏtsk˝ ja-dern˝ program, nÌzk· ˙roveÚ automati-zaËnÌ techniky);

b) selh·nÌ lidskÈho faktoru na vöech ˙rov-nÌch; na ˙rovni provoznÌho person·luzp˘sobenÈ ÑprovoznÌ slepotouî, navozu-jÌcÌ pocit absolutnÌ profesionality a zby-teËnosti jak˝chkoliv bezpeËnostnÌch ome-zenÌ ve formÏ p¯edpis˘, operativnÌchprogram˘ apod.; na ˙rovni vedenÌ elek-tr·rny a resortu zp˘sobenÈ ztr·tou poci-tu odpovÏdnosti za jadernou bezpeË-nost, vyvolanou direktivnÌmi, Ëasto poli-ticky motivovan˝mi rozhodnutÌmi vyööÌchsloûek ¯ÌzenÌ, ovlivnÏnou nesmysln˝mutajov·nÌ vöech fakt˘ z oblasti jadernÈenergetiky a souËasnÏ nedostateËn˝m,politicky ovlivnÏn˝m v˝konem st·tnÌhodozoru.

V kontrastu s tÏmito nedostatky vystupujÌdo pop¯edÌ doslova hrdinskÈ Ëiny prost˝chlidÌ zejmÈna hasiË˘, voj·k˘ a v pozdÏjöÌ do-bÏ stavitel˘ sarkof·gu, kte¯Ì nasazenÌmvlastnÌch ûivot˘ p¯ispÏli ke snÌûenÌ n·sledk˘hav·rie.

ääÌÌ¯̄eennÌÌ rraaddiiooaakkttiivvnnÌÌcchh ll··tteekkzz hhaavvaarroovvaannÈÈhhoo rreeaakkttoorruu

PrvnÌ sign·ly ˙niku radionuklid˘ zachytiloävÈdsko 27.4.1986. MÌrnÈ opoûdÏnÌ zpr·v

1144

z Finska bylo zp˘soben st·vkou person·lumonitorovacÌch stanic, kter· byla vöak poozn·menÌ podez¯enÌ na hav·rii p¯eruöenaa person·l se vr·til do pr·ce. Po proöet¯enÌ,ûe nejde o hav·rii na û·dnÈ ze övÈdsk˝chjadern˝ch elektr·ren se pozornost zamÏ¯ilana blÌzkÈ sovÏtskÈ elektr·rny, kde podlesmÏru vÏtru p¯ipadala v ˙vahu zejmÈna ja-dern· elektr·rna Ignalino v LitvÏ. Ke zjiötÏnÌ,ûe jde o Ëernobylskou jadernou elektr·rnu,napomohlo vyhodnocenÌ americk˝ch dru-ûicov˝ch snÌmk˘. Z tÏchto snÌmk˘ byla poz-dÏji, podle oblasti sp·lenÈho lesa, odhad-nuta i d·vka, kter· m˘ûe takov˝to efektzp˘sobit a tedy i velikost ˙niku. ävÈdötÌodbornÌci jiû 28. dubna 1986 na z·kladÏvlastnÌch mÏ¯enÌ odhadli o jak velkou ne-hodu se jedn·.

Podle smÏru proudÏnÌ vzduchu sovÏtskÈorg·ny pravdÏpodobnÏ oËek·valy, ûe seradioaktivnÌ oblak dostane na v˝chod a ûetedy v severnÌ a z·padnÌ EvropÏ se Ëerno-bylsk· hav·rie neprojevÌ. Ve dnech hav·riebyl v »ernobylu vÌtr velmi slab˝ a jeho rych-lost se st·le mÏnila. V˝buch ËernobylskÈhoreaktoru vynesl radioaktivnÌ l·tky do v˝öeasi 1500 m a v tÈto v˝öce proudil vzduchz jihov˝chodu rychlostÌ 8 aû 10 m/s. Vlivemv˝buchu a vysok˝ch teplot z n·slednÈhopoû·ru se do tÈto v˝öky dostaly i radioak-tivnÌ l·tky, kterÈ byly un·öeny p¯es z·padnÌË·st SSSR smÏrem na Finsko a ävÈdsko.Dne 30. dubna 1986 se zmÏnil smÏr vÏt-ru, vzduch proudil ze severov˝chodu. Dost¯ednÌ Evropy, a tedy i na ˙zemÌ tehdejöÌ-ho »eskoslovenska, se dostaly kontamino-vanÈ vzduönÈ masy vÌce smÏry, severnÌstopa nad Skandin·viÌ se obr·tila a se zpoû-dÏnÌm se dostala i na naöe ˙zemÌ.

CelkovÈ mnoûstvÌ unikl˝ch radioaktivnÌchl·tek z ËernobylskÈho reaktoru (tzv. zdrojo-v˝ Ëlen) bylo odhadov·no odbornÌky mno-ha zemÌ na z·kladÏ mÏ¯enÌ kontaminaceovzduöÌ, atmosfÈrickÈho spadu a s pouûitÌmmodel˘ öÌ¯enÌ v atmosfÈ¯e. PrvnÌ odhady˙nik˘ byly provedeny na z·kladÏ mÏ¯enÌspadu na ˙zemÌ tehdejöÌho SSSR a celkov˝˙nik ponÏkud podhodnocovaly, protoûe ne-byl vzat v ˙vahu spad z ostatnÌch evrop-sk˝ch zemÌ. DalöÌ odhady pak berou v ˙va-hu veökerÈ uniklÈ mnoûstvÌ radionuklid˘a jsou tedy pro nÏkterÈ, zejmÈna tÏkavÈradionuklidy ponÏkud vyööÌ. RovnÏû anal˝zysloûenÌ spadu p¯Ìmo na mÌstÏ havarovanÈ-

ho reaktoru p¯ispÏly k up¯esnÏnÌ odhad˘.Velk· pozornost, kter· se up¯esnÏnÌodhadu zdrojovÈho Ëlenu vÏnuje, je vyvol·-na mimo jinÈ tÌm, ûe takto lze tÈû realis-tiËtÏji odhadnout d·vky obyvatelstvu,zejmÈna na ˙zemÌch poblÌûe »ernobylu.

Pokud se t˝k· chemicko-fyzik·lnÌ formyunikl˝ch radionuklid˘, jednalo se o radioak-tivnÌ vz·cnÈ plyny, zejmÈna izotopy xenonua kryptonu, jichû uniklo z havarovanÈho re-aktoru tÈmÏ¯ 100 %, d·le to byly radioizo-topy jÛdu v plynnÈ f·zi, ve formÏ aerosol˘a ve formÏ organickÈ. PomÏry mezi jedno-tliv˝mi formami jÛdu se liöily v z·vislosti naËase a mÌstÏ, kde byly mÏ¯eny. Na naöem˙zemÌ ve dnech 30.4. a 1.5.1986, tedyv obdobÌ, kdy byly objemovÈ aktivity 131I vevzduchu nejvyööÌ, bylo 30 % jÛdu ve formÏaerosolu, asi 35 % element·rnÌho v plynnÈformÏ a asi 35 % organicky v·zanÈho. Cel-kovÏ z paliva uniklo asi 50 aû 60 % jÛdu.

DalöÌ tÏkavÈ prvky a slouËeniny jako je ce-sium a telur byly vzduchem transportov·nyve formÏ aerosol˘ velikosti 0,5 aû 1 mmnebo spoleËnÏ s Ë·sticemi rozpr·öenÈhopaliva na aerosolech o vÏtöÌch rozmÏrech.⁄nik tÏchto radionuklid˘ z paliva se odha-duje na 20 aû 60 %.

V menöÌm zastoupenÌ se dostaly do ovz-duöÌ s rozpr·öen˝m jadern˝m palivem, k nÏ-muû doölo p¯i v˝buchu reaktoru, ötÏpnÈprodukty ó radioizotopy m·lo tÏkav˝ch prv-k˘ jako je cer, zirkonium, barium a stron-cium. S rozpr·öen˝m palivem se dostalydo ovzduöÌ i aktinidy. Vöechny tyto netÏkavÈradionuklidy se vyskytovaly ve formÏ vÏt-öÌch aerosol˘ a jejich podÌl byl nejv˝znam-nÏjöÌ v mÌstech v bezprost¯ednÌm okolÌ ha-varovanÈho reaktoru. V menöÌm mnoûstvÌse ale dostaly i do velkÈ vzd·lenosti a bylyidentifikov·ny i na ˙zemÌ »R.

»·steËky rozpr·öenÈho paliva, obsahujÌcÌnetÏkavÈ ötÏpnÈ produkty se vyskytovaly tÈûve formÏ tzv. hork˝ch Ë·stic. Jejich mnoûstvÌbylo nejvÏtöÌ v mÌstech poblÌûe »ernobylu,nicmÈnÏ byly nalezeny i ve Skandin·viia v jihov˝chodnÌ EvropÏ. Jin˝ druh hork˝chË·stic vznikl kondenzacÌ tÏkav˝ch radionukli-d˘, byly identifikov·ny Ë·stice obsahujÌcÌ tak-¯ka v˝hradnÏ cesium Ëi ruthenium. NÏkterÈË·stice obsahovaly nerozpustnÈ k¯emiËitany,poch·zejÌcÌ pravdÏpodobnÏ z betonu, byly

1155

nalezeny horkÈ Ë·stice, kterÈ kromÏ ötÏp-n˝ch produkt˘ obsahovaly i produkty aktivaË-nÌ jako 60Co, coû znamen·, ûe obsahovalymateri·l reaktoru i vlastnÌ stavby.

RadionuklidovÈ sloûenÌ Ë·stic i jejich fyzi-k·lnÌ a chemick· forma se liöily rovnÏû v z·-vislosti na f·zÌch hav·rie ó nejd¯Ìve doölok v˝buchu, p¯i nÏmû se do ovzduöÌ dostalorozpr·öenÈ palivo, pak reaktor ho¯el a p¯ivysok˝ch teplot·ch unikaly tÏkavÈ radionuk-lidy, p¯i haöenÌ byl reaktor zasyp·v·n bo-rem, olovem a dolomitem, coû se mohlotÈû projevit na sloûenÌ ˙nik˘. Vlivem mÏnÌ-cÌch se meteorologick˝ch podmÌnek se takdo r˘zn˝ch Ë·stÌ Evropy dost·valy kontami-novanÈ vzduönÈ masy, vzniklÈ v r˘zn˝chf·zÌch hav·rie a tedy s r˘zn˝m sloûenÌm.Velikost depozice pak ovlivÚovaly nejvÌcedeöùovÈ sr·ûky, kterÈ se na danÈm ˙zemÌ

v dobÏ p¯echodu vzduön˝ch kontamino-van˝ch mas vyskytly.

NerovnomÏrnÈ rozloûenÌ spadu je nejv˝-raznÏjöÌ na vysoce kontaminovan˝ch ˙ze-mÌch Ukrajiny, BÏloruska a RuskÈ federa-ce. Depozice radionuklid˘ na povrchu jenejd˘leûitÏjöÌ zdroj kontaminace potravina je v˝znamn· z hlediska zevnÌho oz·¯enÌobyvatel, nelze z nÌ ale jednoznaËnÏ od-vozovat d·vky obyvatelstvu, protoûe nap¯.inhalaËnÌ sloûka vnit¯nÌ kontaminace mo-hla b˝t v˝znamn· pr·vÏ v oblastech, kdenepröelo. MÏ¯iteln· povrchov· kontami-nace se projevila na ˙zemÌ celÈ Evropy.PrvnÌ p¯ehled depozice byl vypracov·nVÏdeck˝m v˝borem OSN pro ˙Ëinky ato-movÈho z·¯enÌ (UNSCEAR, 1988). Zp¯es-nÏnÈ ˙daje byly p¯ipraveny Evropsk˝mispoleËenstvÌmi.

CCoo bbyylloo uu nn··ss ......

V »eskoslovensku byl v dobÏ Ëernobyl-skÈ hav·rie st·tnÌ dozor nad radiaËnÌ ochra-nou v kompetenci ministerstev zdravotnictvÌ»eskÈ republiky a SlovenskÈ republiky a bylrealizov·n ËinnostÌ hlavnÌch hygienik˘ obourepublik a hygienik˘ krajsk˝ch. P¯ÌsluönÌ od-bornÌci p˘sobili jednak v Centru hygieny z·-¯enÌ Institutu hygieny a epidemiologie (CHZIHE) v Praze, na Slovensku ve V˝skumnÈm˙stavu preventÌvneho lek·rstva v BratislavÏ,d·le pak v odborech hygieny z·¯enÌ Kraj-sk˝ch hygienick˝ch stanic (KHS) a ve spe-cializovanÈm ⁄stavu hygieny pr·ce v ura-novÈm pr˘myslu. OdbornÌci hygieny z·¯enÌbyli dob¯e sezn·meni s problematikou radi-aËnÌch nehod a s mezin·rodnÌmi doku-menty k tÏmto ot·zk·m, k nimû pat¯ily ze-jmÈna publikace Mezin·rodnÌ agentury proatomovou energii, SvÏtovÈ zdravotnickÈorganizace a Mezin·rodnÌ komise pro radio-logickou ochranu (ICRP). SoustavnÈ ˙silÌodbornÌk˘ radiaËnÌ ochrany a jadernÈ bez-peËnosti vedlo u p¯Ìleûitosti spuötÏnÌ jader-nÈ elektr·rny V1 v Jaslovsk˝ch BohunicÌchna Slovensku k vyd·nÌ Pom˘cky pro civilnÌochranu ÑOchrana obyvatelstva a opat¯enÌv n·rodnÌm hospod·¯stvÌ p¯i radiaËnÌ hav·riiJEZî (CO-51-6) jiû v r. 1980. Tato pom˘c-ka poËÌtala s moûnostÌ nadprojektovÈhav·rie a obsahovala mj. ˙rovnÏ d·vek, p¯inichû jsou doporuËena protiopat¯enÌ naochranu obyvatelstva. Tyto ˙rovnÏ jsoutotoûnÈ s ˙rovnÏmi, kterÈ jsou uvedeny veVyhl·öce St·tnÌho ˙¯adu pro jadernoubezpeËnost o poûadavcÌch na zajiötÏnÌ radi-aËnÌ ochrany 184/1997Sb, platnÈ vsouËasnÈ dobÏ. Komise vl·dy »SSR prokoordinaci opat¯enÌ p¯i radiaËnÌ hav·rii JEZ(Vl·dnÌ havarijnÌ komise ó VHK) schv·lilaSmÏrnici o z·sad·ch monitorov·nÌ p¯i radi-aËnÌ hav·rii JE v ˙noru 1986. Tato smÏr-nice vöak nepoËÌtala s dopadem velkÈhav·rie jadernÈho za¯ÌzenÌ leûÌcÌ v zahraniËÌ

na naöe ˙zemÌ, p¯i ËernobylskÈ hav·riiproto nebyla zcela dokonal˝m vodÌtkem,nicmÈnÏ p¯ipraven˝ systÈm mohl b˝tokamûitÏ uveden v Ëinnost. V jeho r·mcibyla pozornost vÏnov·na shromaûÔov·nÌa vyhodnocov·nÌ v˝sledk˘ mÏ¯enÌ a dalöÌchzÌskan˝ch informacÌ v n·sledujÌcÌch oblas-tech:a) monitorov·nÌ radiaËnÌ situace na ˙zemÌ

»eskoslovenska (»eskÈ a SlovenskÈ re-publiky),

b) sledov·nÌ obsahu radionuklid˘ v potra-vin·ch,

c) speci·lnÌ sledov·nÌ obsahu radionuklid˘v dÏtskÈ mlÈËnÈ v˝ûivÏ,

d) odhad povrchovÈ kontaminace ˙zemÌ»eskÈ republiky v d˘sledku ËernobylskÈhav·rie,

e) vnit¯nÌ kontaminace obyvatelstva stano-ven· celotÏlov˝m mÏ¯enÌm,

f) odhad efektivnÌho d·vkovÈho ekvivalen-tu od zevnÌho oz·¯enÌ a ˙vazku efektiv-nÌho d·vkovÈho ekvivalentu od vnit¯nÌhooz·¯enÌ,

g) v˝skyt radioizotop˘ cesia v p¯ÌrodnÌchekosystÈmech,

h) vyuûitÌ v˝sledk˘ pohavarijnÌho monitoro-v·nÌ k ovÏ¯ov·nÌ model˘ öÌ¯enÌ (programMAAE VAMP),

i) srovn·nÌ vlivu ËernobylskÈ hav·rie s vli-vem zkouöek jadern˝ch zbranÌ,

j) opat¯enÌ na ochranu obyvatelstva po Ëer-nobylskÈ hav·rii,

k) posouzenÌ zdravotnÌch n·sledk˘ Ëerno-bylskÈ hav·rie.

StruËn· charakteristika situace v »eskÈ re-publice po ËernobylskÈ hav·rii plynoucÌz vyhodnocenÌ v˝sledk˘ ve shora vymeze-n˝ch oblastech je n·sledujÌcÌ:

PrvnÌ sign·ly o p¯Ìchodu vzduön˝ch kon-taminovan˝ch mas na naöe ˙zemÌ zachytily

1166

1177

v pr˘bÏhu noci z 29. na 30. dubna 1986,stejnÏ jako v jin˝ch zemÌch, jadernÈ elek-tr·rny v r·mci prov·dÏn˝ch kontrolnÌch mÏ-¯enÌ. V rannÌch hodin·ch zapoËalo mÏ¯enÌi na nÏkter˝ch odborech hygieny z·¯enÌKHS a v Centru hygieny z·¯enÌ IHE, kterÈv pr˘bÏhu dne bylo VHK povÏ¯eno sbÏrema vyhodnocov·nÌm dat o radiaËnÌ situaci.Dne 30.4.1986 zah·jila VHK Ëinnost a aûdo 8.5.1986 zasedala kaûdodennÏ, pozdÏjipak jiû s menöÌ frekvencÌ. OdbornÈ hodno-cenÌ bylo zajiöùov·no odbornÌky tehdejöÌhoCentra hygieny z·¯enÌ IHE.

Na z·kladÏ mÏ¯enÌ aktivity radionuklid˘v ovzduöÌ a ve spadu a mÏ¯enÌ d·vkov˝chp¯Ìkon˘ byly nejd¯Ìve provedeny odhadyd·vek obyvatelstvu a predikce jejich Ëaso-vÈho v˝voje. D·vky byly odhadov·ny znaË-nÏ konzervativnÏ, p¯esto leûely hlubokopod hodnotami, pro nÏû byly v citovan˝chmezin·rodnÌch i Ës. dokumentech doporu-Ëov·na protiopat¯enÌ.

S v˝vojem situace byla st·le vÏtöÌ pozor-nost vÏnov·na omezov·nÌ pr˘niku radioak-tivnÌch l·tek do potravin. Nejv˝znamnÏjöÌkontaminace 131I se oËek·vala u mlÈkaa ËerstvÈ listovÈ zeleniny. Nejprve byla p¯ija-ta nÏkter· preventivnÌ opat¯enÌ zejmÈnav krmenÌ dojnic. Takov· opat¯enÌ byla od-bornÌky navrûena na zased·nÌ komise 3.5.1986 a na tomto jedn·nÌ takÈ p¯ijata a ze-mÏdÏlstvÌ a potravin·¯skÈmu pr˘myslu ulo-ûeno je realizovat DoporuËenÌ, aby byl do-bytek krmen such˝m krmivem vöak mohlob˝t realizov·no pouze tam, kde dostatekloÚskÈho krmiva jeötÏ byl. V nÏkter˝ch ob-lastech se uk·zalo, ûe tato doporuËenÌ, kte-r· öla v˝hradnÏ vnit¯nÌ cestou, to znamen·,ûe nebyla zve¯ejnÏna ve sdÏlovacÌch prost-¯edcÌch, byla ovlivnÏna pokyny stranick˝chtajemnÌk˘, kte¯Ì pokyn obr·tili a producen-t˘m doöel pokyn, ûe nemajÌ pouûÌvat starÈkrmivo. V d˘sledku takto nesmysln˝ch po-kyn˘ mohlo dojÌt ke zbyteËn˝m p¯ekroËe-nÌm z·sahov˝ch ˙rovnÌ pro obsah 131I v mlÈ-ce a v nÏkter˝ch mlÈk·rn·ch bylo mlÈkovylito.

Sledov·nÌ obsahu radionuklid˘ v mlÈcea mlÈËn˝ch produktech bylo v poË·teËnÌmobdobÌ po p¯echodu vzduön˝ch kontamino-van˝ch mas p¯es ˙zemÌ st·tu velmi rozs·h-lÈ, protoûe tyto produkty byly nejv˝znam-nÏjöÌm zdrojem p¯Ìjmu 131I, 137Cs a 134Cs po-

travinov˝m ¯etÏzcem. Tato expoziËnÌ cestabyla povaûov·na za v˝znamnÏjöÌ neû inha-laËnÌ p¯Ìjem; p¯itom je celkem snadno re-gulovateln·. HlavnÌ pozornost byla zamÏ¯e-na na 25 vybran˝ch mlÈk·ren, vÌce mÈnÏgeograficky rovnomÏrnÏ rozloûen˝ch po˙zemÌ »eskoslovenska. Produkce tÏchtomlÈk·ren pokr˝vala 30 % veökerÈ p¯ÌmÈspot¯eby mlÈka. Mimo to bylo v kvÏtnu,Ëervnu a prosinci 1986 provedeno nÏkolikcelost·tnÌch pr˘zkum˘, kterÈ zahrnovalyvöechny mlÈk·renskÈ z·vody ve st·tÏ. ⁄Ëe-lem bylo najÌt dosud nezachycen· mÌstas vyööÌ kontaminacÌ, na nÏû by se p¯ÌpadnÏmÏla aplikovat regulaËnÌ opat¯enÌ, zjistit re-prezentativnost zvolen˝ch mlÈk·ren a zjistit,zda existuje vztah mezi v˝öÌ kontaminacemlÈka a spadem v danÈ svozovÈ oblasti.Aktivita 131I v mlÈce z mlÈk·ren po 15.5.1986 jiû na û·dnÈm mÌstÏ nep¯es·hla z·-sahovou ˙roveÚ 1000 Bq/l a mlÈko zezvolen˝ch mlÈk·ren bylo dostateËnÏ repre-zentativnÌ pro cel˝ st·t.

Pro regulaci expozice obyvatelstva z p¯Ìj-mu radionuklid˘ potravou bylo zavedenonÏkolik dalöÌch opat¯enÌ. Podle doporuËenÌporady expert˘ Region·lnÌ ˙¯adovny proEvropu SvÏtovÈ zdravotnickÈ organizace semÏlo vy¯adit mlÈko s objemovou aktivitounad 2000 Bq/l. Vzhledem k tomu, ûe u n·sse v mlÈce vyskytovaly hodnoty niûöÌ a na-vÌc v tuto dobu byla nadprodukce mlÈka,bylo vy¯azeno z p¯ÌmÈ konzumace mlÈkos objemovou aktivitou 131I vyööÌ neû 1000Bq/l. D·le byla p¯ijata opat¯enÌ ke snÌûenÌobsahu radionuklid˘ v dÏtskÈ mlÈËnÈ v˝ûi-vÏ, kde byly zmÏnÏny svozovÈ oblasti mlÈ-ka a v˝roba p¯esunuta ze z·vod˘ OpoËnoa Z·b¯eh do v˝robny Nov˝ Bydûov, ËÌmû sepoda¯ilo snÌûit obsah radionuklid˘ 3 aû 6kr·t a omezil se oËek·van˝ n·r˘st aktivity137Cs a 134Cs v zimnÌm obdobÌ. MlÈko s vyööÌm obsahem 131I bylo moûnopouûÌt na v˝robky, kterÈ se poûÌvajÌ pozdÏji,nap¯. na v˝robu dlouhozrajÌcÌch s˝r˘. VyööÌobjemov· aktivita 131I se nach·zela v ovËÌmmlÈce, proto byl na Slovensku vyd·n pas-tevc˘m ovcÌ v NÌzk˝ch Tatr·ch neaktivnÌjÛd, kter˝ blokuje ötÌtnou ûl·zu. U tÈto sku-piny se jÛdov· profylaxe organizovanÏuskuteËnila z d˘vodu tradiËnÏ vysokÈ spot-¯eby ovËÌho mlÈka a v˝robk˘ z nÏho. BylorovnÏû doporuËeno uvolnit a spot¯ebovatp¯ednostnÏ vöechny z·soby suöenÈhoa kondenzovanÈho mlÈka.

1177

Kulminace obsahu radiocesia v potravi-n·ch se oËek·vala pozdÏji a podle p¯ed-poklad˘ se mÏla projevit kromÏ mlÈka p¯e-devöÌm v mase. V˝sledky mÏ¯enÌ p¯edpokla-dy plnÏ potvrdily, jako opat¯enÌ byla vzhle-dem k namÏ¯en˝m hodnot·m provedenajen urËit· regulace spot¯eby zvÏ¯iny. Predik-ce dalöÌho v˝voje radiaËnÌ situace bylo moû-no zaloûit na extenzivnÌm pr˘zkumu konta-minace p˘d, provedenÈm v polovinÏ Ëerv-na roce 1986. Na ˙zemÌ dneönÌ »eskÈ re-publiky bylo odebr·no celkem 800 vzork˘a na z·kladÏ stanovenÌ ploönÈ aktivit radio-nuklid˘ v nich byly odhadnuty prostorovÈdistribuce a celkovÈ aktivity radionuklid˘,kterÈ se z ËernobylskÈho havarovanÈhoreaktoru prost¯ednictvÌm vzduön˝ch konta-minovan˝ch mas dostaly na naöe ˙zemÌ.

Byla p¯ijÌm·na i dalöÌ, mÈnÏ v˝znamn·opat¯enÌ, jako nap¯Ìklad zv˝öenÈ kropenÌulic poË·tkem kvÏtna 1986, nebo doporu-ËenÌ zv˝öenÈ opatrnosti p¯i v˝mÏnÏ filtr˘ vevelk˝ch ventilaËnÌch za¯ÌzenÌch. Kontrolaprov·dÏnÌ tÏchto opat¯enÌ ale nebyla d˘-sledn· a pokyny na mnoha mÌstech nepro-nikly k tÏm, kter˝ch se mÏly opravdu t˝kat.Nakolik byl realizov·n pokyn k ËastÏjöÌmukropenÌ ulic ve mÏstech nelze ovÏ¯it, nic-mÈnÏ d·vka inhalacÌ z resuspenze nebyladominantnÌ.

P¯echodnÏ byla zastavena v˝roba lÈk˘z Ëerstv˝ch hovÏzÌch ötÌtn˝ch ûl·z.

älo vesmÏs o opat¯enÌ, kter· neomezo-vala norm·lnÌ ûivot obËan˘ a nevyûadovalajejich aktivnÌ spolu˙Ëast. SouËasnÏ byla p¯i-pravena i ¯ada dalöÌch opat¯enÌ v oblastikonzumace zeleniny a dalöÌch potravin, kte-r· vöak nemusela b˝t realizov·na. Odhadpr˘mÏrnÈ efektivnÌ d·vky obyvatelstvu byl

odhadnut pro rok 1986 na 0,6 mSv, kon-zervativnÌ predikce celkovÈ efektivnÌ d·vkybyla 0,8 mSv. Na z·kladÏ mÏ¯enÌ byly od-hady postupnÏ up¯esÚov·ny; souËasn˝ od-had d·vky za r. 1986 je 0,26 mSv, coû jeasi desetina d·vky obdrûenÈ pr˘mÏrn˝mnaöÌm obËanem z tzv. p¯ÌrodnÌho radioak-tivnÌho pozadÌ za rok. V dalöÌch lÈtech seroËnÌ d·vky naöim obËan˘m z radionuklid˘uvolnÏn˝ch p¯i »ernobylskÈ hav·rii d·lesniûovaly. NynÌ, 15 let po ËernobylskÈ ha-v·rii, se odhaduje pr˘mÏrn· efektivnÌ d·vkav d˘sledku tÈto hav·rie 0,5 mSv.

N·vrhy na takov· opat¯enÌ jako nap¯ÌkladomezenÌ vych·zek tÏhotn˝m, omezov·nÌcestov·nÌ nebo pobytu v p¯ÌrodÏ a podob-nÏ byla odbornÌky odmÌtnuta jako zcelanezd˘vodnÏn· a vedoucÌ ve sv˝ch d˘sled-cÌch ke zhoröenÌ zdravÌ. TakÈ hromadn· dis-tribuce jÛdov˝ch prepar·t˘ byla v˝slovnÏodmÌtnuta kromÏ v˝öe uvedenÈ skupinypastevc˘ ovcÌ na Slovensku.

ObecnÏ lze p¯ijat· opat¯enÌ hodnotit jakoadekv·tnÌ, protoûe p¯i nÌzkÈ ˙rovni oz·¯enÌobyvatelstva u n·s nebylo t¯eba p¯ijÌmatopat¯enÌ, kter· by zasahovala do bÏûnÈhozp˘sobu ûivota lidÌ. Z hlediska vlastnÌ ochranyzdravÌ byla u n·s podniknuta vËas nejspÌöevöechna rozumn· opat¯enÌ. Toto hodnocenÌbylo potvrzeno i v mezin·rodnÌch odbor-n˝ch kruzÌch. Nevyskytl se jasnÏ formulo-van˝ n·vrh nÏjak˝ch dalöÌch opat¯enÌ, kter·by prokazatelnÏ mohla p¯ispÏt ke snÌûenÌd·vek obdrûen˝ch v d˘sledku ËernobylskÈhav·rie. NepochybnÏ vöak nebyla u n·spodniknuta odbornÌky doporuËen· dosta-teËn· opat¯enÌ k omezenÌ vzniku obav oby-vatelstva, zejmÈna opat¯enÌ k jeho vËasnÈ-mu, dostateËnÈmu a srozumitelnÈmu infor-mov·nÌ.

1188

1199

PPaattnn··cctt lleett oodd hhaavv··rriiee»»eerrnnoobbyylluuóó bbiillaannccee

zzddrraavvoottnnÌÌcchh dd˘̆sslleeddkk˘̆⁄⁄vvoodd

Patn·ct let od ËernobylskÈ katastrofy jep¯ÌleûitostÌ znovu bilancovat zkuöenosti,kterÈ z tÈto tragickÈ ud·losti m˘ûe lidsk˝rod Ëerpat. Zvl·ötnÌ v˝zvou tohoto ËasovÈ-ho intervalu je znovu zhodnotit podrobnÏpoznatky o jejÌch zdravotnÌch d˘sledcÌch.V prvnÌm obdobÌ po nehodÏ byla do znaË-nÈ mÌry zodpovÏzena ¯ada ot·zek techno-logick˝ch a posouzena podrobnÏ radiolo-gick· situace v zasaûen˝ch ˙zemÌch. Nikdovöak nemohl odpovÏdÏt na ot·zku, jakÈbudou zdravotnÌ n·sledky hav·rie, neboùvzhledem k dlouhÈ dobÏ latence zhoub-n˝ch n·dor˘ indukovan˝ch z·¯enÌm si od-bornÌci uvÏdomovali nutnost trpÏlivÈhovyËk·v·nÌ na odpovÏÔ po dobu nejspÌöedesÌtek let. V souËasnÈ dobÏ jsou o v˝sky-tu rakoviny ötÌtnÈ ûl·zy a osudech lidÌ po-stiûen˝ch akutnÌ nemocÌ z oz·¯enÌ k dispo-zici informace zahrnujÌcÌ obdobÌ do roku1998. Pokud jde o leukÈmii, ostatnÌzhoubnÈ n·dory a ˙Ëinky na potomstvopokr˝vajÌ dostupnÈ zpr·vy obdobÌ sbÏrudat do roku 1993 aû 1994. Uv·ûÌ-li se, ûejako minim·lnÌ doba latence pro vznikleukÈmie se uv·dÏjÌ dva roky od expozicea pro ostatnÌ zhoubnÈ n·dory zpravidla ob-dobÌ pÏti let, potom v souËasnÈ dobÏ byse pozdnÌ ˙Ëinky mÏly z¯etelnÏ projevit,nebo v opaËnÈm p¯ÌpadÏ negativnÌ zjiötÏnÌbude v˝zvou k p¯ehodnocenÌ nÏkter˝chpohled˘ na nehodu a jejÌ d˘sledky. Nejprve bude vÏnov·na pozornost osob·mv·ûnÏ postiûen˝m akutnÌ nemocÌ z oz·¯enÌbezprost¯ednÏ nehodÏ. PokraËujÌcÌ sledo-v·nÌ tÈto nevelkÈ skupiny p¯eûÌvajÌcÌchosob poskytuje ¯adu zajÌmav˝ch informacÌ.TÏûiötÏ z·jmu odbornÌk˘ i ve¯ejnosti jsou

pozdnÌ ˙Ëinky oz·¯enÌ. Pro dobrÈ porozu-mÏnÌ v˝sledk˘m epidemiologick˝ch studiÌa jejich hodnocenÌ je nutnÈ sezn·menÌs metodikou a podmÌnkami tÏchto öet¯enÌ,jejichû z·kladem je sbÏr p˘vodnÌch dat.PodrobnÏ je pojedn·no o z·vÏrech epide-miologick˝ch studiÌ zamÏ¯en˝ch na sledo-v·nÌ v˝skytu n·dor˘. Vedle toho je vÏnov·-na pozornost i n·sledk˘m genetick˝m. In-formace o n·sledcÌch »ernobylu by nebyla˙pln· bez zmÌnky o mimo¯·dnÏ v˝znam-n˝ch d˘sledcÌch psychologick˝ch a soci·l-nÌch.

PPoouuËËeennÌÌ zzee sslleeddoovv··nnÌÌ sskkuuppiinnyy oossoobbppoossttiiûûeenn˝̋cchh aakkuuttnnÌÌmmii pprroojjeevvyy oozz··¯̄eennÌÌ

V prvnÌch mÏsÌcÌch po nehodÏ shrom·û-dili biologovÈ a lÈka¯i p¯edevöÌm nov· p˘-vodnÌ data o bezprost¯ednÌch n·sledcÌchoz·¯enÌ, kterÈ se klasifikujÌ jako ˙Ëinky de-terministickÈ, podmÌnÏnÈ p¯ekroËenÌm d·v-kovÈho prahu pro ten kter˝ ˙Ëinek. Nejcen-nÏjöÌm p¯Ìnosem byl podrobn˝ rozbor pod-mÌnek rozvoje a klinickÈho obrazu akutnÌnemoci z oz·¯enÌ. Pro akutnÌ nemoc z oz·-¯enÌ onemocnÏlo a bylo oöet¯ov·no podlep¯edbÏûnÈho hodnocenÌ celkem 237 osob.Po koneËnÈm zhodnocenÌ vöech p¯Ìpad˘se tato diagnÛza prok·zala u 134 osob,z nichû 28 zem¯elo v pr˘bÏhu prvnÌch Ëty¯mÏsÌc˘ po expozici. U 13 pacient˘ oz·¯e-n˝ch v rozmezÌ 5,6ó13 Gy byla provedenatransplantace kostnÌ d¯enÏ s nez¯eteln˝mefektem. Pouze dva z nich se z akutnÌ ne-moci z oz·¯enÌ zotavili, na ne˙spÏchu u dal-öÌch obÏtÌ se podÌlely rozs·hlÈ pop·leniny(n=5), plicnÌ komplikace (n=3) a imuno-logickÈ reakce (n=2). Cel˝ öiröÌ soubor237 osob je lÈka¯sky sledov·n, v pr˘bÏhulet vöak nebylo moûno zajistit ˙plnost dat.

V pr˘bÏhu let 1987ó1998 zem¯elo z uû-öÌho souboru (n=134) celkem jeden·ctosob oz·¯en˝ch v rozmezÌ 1,3ó5,2 Gy.GangrÈna plicnÌ jako p¯ÌËina smrti u jedno-ho pacienta v r. 1987 mohla b˝t dozvukemplicnÌch komplikacÌ v akutnÌ f·zi. S oz·¯enÌmkostnÌ d¯enÏ mohou souviset dva p¯ÌpadymyelodysplastickÈho syndromu (1993,1995) a jeden p¯Ìpad akutnÌ myeloidnÌleukÈmie (1998). Jinak se jednalo ve t¯echp¯Ìpadech o koron·rnÌ chorobu srdce, dva-kr·t o cirhÛzu jater, zb˝vajÌcÌ dva p¯Ìpadyp¯ÌsluöÌ plicnÌ tuberkulÛze a tukovÈ embolii.Nejv˝znamnÏjöÌ d˘vody str·d·nÌ u osobp¯eûivöÌch akutnÌ nemoc z oz·¯enÌ se t˝kajÌporuchy zraku v d˘sledku z·kalu ËoËky a ji-zevnat˝ch zmÏn Ëi v¯ed˘ na k˘ûi jako v˝-slednÈho stavu po koûnÌch pop·lenin·ch.Rozs·hlÈ koûnÌ lÈze jsou v souladu s odha-dem lok·lnÌch d·vek, kterÈ mohly dosaho-vat 400ó500 Gy; na oz·¯enÌ se v˝znamnÏpodÌlely vysoce energetickÈ Ë·stice betaz radionuklid˘ 134Cs, 137Cs, 106Ru, 90Y, 90Sr.AlespoÚ u patn·cti z takto postiûen˝chosob byl v pr˘bÏhu let 1990ó1996 prove-den n·pravn˝ chirurgick˝ z·krok. ÿada osobp¯eûivöÌch akutnÌ nemoc z oz·¯enÌ zplodilazdravÈ potomky.

V prvnÌch pÏti letech po hav·rii bylo me-zi nimi zaznamen·no 14 porod˘ norm·l-nÌch dÏtÌ, v jednÈ z tÏchto rodin zem¯eloprvnÌ dÌtÏ na sepsi, druhÈ je zdravÈ. Jsouk dispozici takÈ data o postupnÈ obnovÏkrvetvorby po akutnÌm syndromu, kde k re-generaci doch·zÌ v pr˘bÏhu t˝dn˘ a mÏsÌ-c˘, zatÌmco imunologickÈ odchylky ó i kdyûnevyvol·vajÌ klinickÈ projevy ó se udrûujÌnÏkdy i roky po oz·¯enÌ.

Data t˝kajÌcÌ se obdobÌ bezprost¯ednÌchzdravotnÌch projev˘ po oz·¯enÌ Ëernobyl-sk˝ch obÏtÌ jsou v podstatÏ uzav¯enaa byla shrnuta zejmÈna ve zpr·vÏ VÏdec-kÈho v˝boru Spojen˝ch n·rod˘ pro ˙Ëin-ky atomovÈho z·¯enÌ (United NationsScientific Committee on the Effects ofAtomic Radiation ó UNSCEAR) z roku1988. Na odborn˝ch konferencÌch po¯·-dan˝ch v roce 1996 k des·tÈmu v˝roËÌ»ernobylu byly tyto informace rekapitulo-v·ny a doplnÏny. ⁄daje o dalöÌch osu-dech Ëlen˘ zmÌnÏnÈ malÈ vysoce expo-novanÈ skupiny p¯esahujÌcÌ do poslednÌ-ho pÏtiletÌ lze Ëerpat se souhrnnÈ zpr·vyUNSCEAR z roku 2000.

PPrr˘̆zzkkuumm ppoozzddnnÌÌcchh zzddrraavvoottnnÌÌcchh nn··sslleeddkk˘̆oozz··¯̄eennÌÌ - zzkkrreesslluujjÌÌccÌÌ iinnffoorrmmaaccee mmÈÈddiiÌÌ..

Vedle z·jmu pouËit se z p¯Ìpad˘ akutnÌ-ho radiaËnÌho poökozenÌ si kladli zdravotniË-tÌ odbornÌci uû v roce 1986 dalöÌ ot·zky:

Povede oz·¯enÌ tak velikÈho poËtu lidÌk pozorovateln˝m pozdnÌm zdravotnÌmn·sledk˘m?

O jakÈ novÈ poznatky p¯ispÌvajÌcÌ k up¯es-nÏnÌ kvantitativnÌch vztah˘ mezi d·vkouz·¯enÌ a vznikem n·doru se obohatÌme?

ZÌsk·me koneËnÏ p¯ÌmÈ doklady o vlivuionizujÌcÌho z·¯enÌ na potomstvo ËlovÏka,kde zatÌm spolÈh·me jen na extrapolaciexperiment·lnÌch dat ze zvÌ¯at na homosapiens?

»ten·¯i, kter˝ mÏl moûnost se sezn·mits hlavnÌmi pojmy radiobiologie ËlovÏkaa radiaËnÌ ochrany je z¯ejmÈ, ûe tato tÈma-tick· oblast se t˝k· ˙Ëink˘ stochastick˝ch,pro kterÈ je v prvnÌm p¯iblÌûenÌ p¯edpokl·-d·n line·rnÌ bezprahov˝ vztah mezi d·vkoua ˙Ëinkem. Do tÈto skupiny pat¯Ì zhoubnÈn·dory a ˙Ëinky genetickÈ. Jejich charakte-ristick˝m rysem je spont·nnÌ v˝skyt v bÏûnÈpopulaci. M˘ûe b˝t jimi postiûen kaûd˝ je-dinec i bez p¯ÌdatnÈho p˘sobenÌ oz·¯enÌ.Oz·¯enÌ ËlovÏka nebo jeho jednotliv˝chtk·nÌ zvyöuje pravdÏpodobnost vrozen˝chporuch v n·sledn˝ch generacÌch a v˝skytun·dor˘ u oz·¯en˝ch jedinc˘. OznaËenÌ sto-chastick˝ souvisÌ s n·hodn˝m charakterempostiûenÌ jednotlivc˘ v oz·¯enÈ populaci.N·dory ani dÏdiËnÈ n·sledky vyvolanÈ ion-izujÌcÌm z·¯enÌm nemajÌ charakteristickÈrysy, kterÈ by umoûnily u postiûenÈho je-dince s urËitostÌ konstatovat, ûe jde o n·sle-dek oz·¯enÌ a nikoli o onemocnÏnÌ tak¯ÌkajÌcspont·nnÏ vzniklÈ. Cestou ke zjiöùov·nÌ vyö-öÌho v˝skytu stochastick˝ch ˙Ëink˘ po oz·-¯enÌ jsou skupinov· öet¯enÌ, kdy se epide-miologick˝mi metodami srovn·v· a hodnotÌv˝skyt n·dor˘ Ëi genetick˝ch zmÏn v popu-lacÌch liöÌcÌch se mÌrou oz·¯enÌ.

Na ot·zky poloûenÈ v ˙vodu p¯edcho-zÌho odstavce lze odpovÏdÏt ó vzhledemdlouhÈ dobÏ latence vzniku zhoubn˝chn·dor˘ a vzhledem k rozloûenÌ realizacepotomstva oz·¯en˝ch osob v Ëase ó aû podlouhÈ ¯adÏ let. Zv˝öen˝ v˝skyt rakovin ötÌt-

2200

2211

nÈ ûl·zy u dÏtÌ, jak o tom bude jeötÏ po-jedn·no, se zaËal projevovat uû od roku1990, tj. Ëty¯i roky po hav·rii. Ot·zka exis-tence dalöÌch p¯Ìpadn˝ch pozdnÌch n·sled-k˘ ËernobylskÈ katastrofy vöak z˘stala otev-¯ena. Ani v dobÏ desetiletÈho v˝roËÌud·losti nebyla zve¯ejnÏna data potvrzujÌcÌv˝skyt jin˝ch pozdnÌch projev˘. P¯evl·dalop¯esvÏdËenÌ, ûe jeötÏ je t¯eba vyËkat. Zd· se vöak, ûe v souËasnÈ dobÏ, tj. pat-n·ct let od expozice, je naËase postoupitk dalöÌm z·vÏr˘m. Je t¯eba se zab˝vat tÌm,zda p¯ece jenom se neobjevujÌ v nÏkter˝chstudiÌch n·znaky zv˝öenÈho v˝skytu sto-chastick˝ch n·sledk˘ a pokud se toto ne-potvrdÌ, zamyslit se nad tÌm, jak lze vysvÏtlitnegativnÌ n·lezy.

K tomuto cÌli je t¯eba nejen citovat statis-tick· ËÌsla, ale je t¯eba rekapitulovat, co jezn·mo o d·vk·ch, kterÈ jednotlivÈ katego-rie populace v d˘sledku nehody obdrûelya kriticky projÌt podmÌnkami jednotliv˝chstudiÌ, tedy jejich metodikou.

D¯Ìve neû se budeme takovou racion·lnÌanal˝zou zab˝vat, p¯ipomeÚme si nehor·z-nost informacÌ, jimiû je bÏûn˝ obËan sycenprost¯ednictvÌm neodpovÏdn˝ch mediÌ.Uvedeme jen nÏkterÈ z extrÈmnÏ p¯ehna-n˝ch odhad˘, proveden˝ch naprosto ne-kvalifikovanÏ. V z·¯Ì 1995 agentura Reutervydala zpr·vu, ûe v BÏlorusku je »ernoby-lem postiûeno ˙dajnÏ 800 tisÌc dÏtÌ, coû lzep¯irovnat k n·sledk˘m jadernÈho ˙toku.Dne 23. prosince 1995 sdÏlila agenturaUNIAR v KyjevÏ, ûe hav·riÌ bylo postiûeno3 miliony a 200 tisÌc lidÌ, z toho milion dÏtÌve 2 294 sÌdliötÌch, a ûe z nich na n·sledky»ernobylu zahynulo do tÈ doby 125 tisÌclidÌ. Zp˘sob v˝poËtu tohoto odhadu nenÌzn·m, pravdÏpodobnÏ vöechna ˙mrtÌ nanejr˘znÏjöÌ p¯ÌËiny v uplynulÈm obdobÌ naUkrajinÏ byla p¯ips·na oz·¯enÌ. Jinou per-liËkou byla zpr·va v ukrajinskÈm tisku, ûev d˘sledku poökozenÌ mozkov˝ch gangliÌvznikly deprese vedoucÌ k sebevraûd·m.Zvl·ötÏ je hodno politov·nÌ, ûe v˝znamnÈzkreslenÌ re·lnÈ situace proniklo i do ofici·l-nÌch dokument˘ agentury Spojen˝ch n·-rod˘, a to ned·vno - v roce 2000. ⁄¯adOSN pro koordinaci humanit·rnÌ pomoci(UN Office for the Coordination of Huma-nitarian Affairs ó OCHA) vydal publikacinazvanou "Chernobyl ó a continuing cata-sthophe" kde se uv·dÌ ¯ada nepodloûen˝chtvrzenÌ, nap¯. se hovo¯Ì o 11 tisÌcÌch p¯Ìpa-

dech rakoviny ötÌtnÈ ûl·zy, zatÌmco shrnutÌdosavadnÌch informacÌ ve zpr·vÏ UNSCEARukazuje na necel˝ch 1800.

P¯edseda UNSCEAR Lars-Erik Holm rea-goval na tuto neuv·ûenou aktivitu OCHAdopisem gener·lnÌmu sekret·¯i OSN Kofi S.S. Annanovi ze dne 6.6.2000. Pokud seËesk˝ novin·¯ opÌr· o takovÈto zahraniËnÌzdroje a nepost¯ehne pot¯ebu konsultovatse s dom·cÌmi odbornÌky, nenÌ divu, ûei z informacÌ v ËeskÈm tisku b˝v· obËanvÌce podÏöen neû pouËen. Na druhÈ stranÏse nezd· dost uv·ûenÈ korigovat p¯ehnanÈhodnocenÌ n·sledk˘ tak siln˝mi sloganyjako je ÑËernobylsk· leûî, ÑplÌûiv· paranoiaîaj., kterÈ se objevily nap¯. poË·tkem ledna2001 na ËelnÈm mÌstÏ popul·rnÌho pol-skÈho magazÌnu WPROST v Ël·nku M. Rot-kiewicze a spol. Ñ»ernobylsk˝ blufî. Takov˝p¯Ìstup m· snad jen tu funkci, ûe svou dra-matiËnostÌ p¯ipout· pozornost Ëten·¯˘, kte-rÈ by asi nezaujal nadpis sdÏlujÌcÌ, ûe i popatn·cti letech jsou v˝sledky epidemiolo-gick˝ch studiÌ v mnohÈm smÏru skrovnÈpop¯ÌpadÏ negativnÌ. Zdrûenlivost k siln˝mslov˘m je namÌstÏ proto, ûe psychologickÈa soci·lnÌ n·sledky, i kdyû pat¯Ì do jinÈ ka-tegorie neû p¯ÌmÈ n·sledky zdravotnÌ, zp˘-sobily desetitisÌc˘m a snad i stotisÌc˘m lidÌvelkÈ utrpenÌ.

MMeettooddiicckkÈÈ aassppeekkttyy eeppiiddeemmiioollooggiicckk˝̋cchh ssttuuddiiÌÌóó ppooddmmÌÌnnkkyy ssbbÏÏrruu ddaatt

Vr·tÌme se k ot·zce kritickÈho posouzenÌdat a dalöÌch informacÌ o pozdnÌch zdra-votnÌch n·sledcÌch oz·¯enÌ. I neodbornÌkovije jasnÈ, ûe vÏrohodnÈ z·vÏry budou z·-leûet na vysokÈm metodickÈm standarduskupinov˝ch öet¯enÌ. Ide·lem je zÌskat projednotlivce co nejp¯esnÏjöÌ odhad d·vkya jejÌ prostorovÈ i ËasovÈ distribuce v tÏle.To ve vöech studiÌch nenÌ moûnÈ ó potomje û·doucÌ znalost alespoÚ st¯ednÌch d·vekper capita nebo odhad d·vky kolektivnÌ.D˘leûit· je ˙plnost sbÏru dat o v˝skytu sle-dovan˝ch ukazatel˘, morbidity, pokud sesleduje z·chyt onemocnÏnÌ, nebo mortali-ty, pokud se sleduje ˙mrtnost. Jen vz·cnÏb˝v· moûnÈ zÌskat ˙plnÈ patologickÈ n·le-zy vËetnÏ histologie. ⁄plnost dat znamen·v p¯ÌpadÏ n·dor˘ jejich dlouhodobÈ sledo-v·nÌ ó nejlÈpe aû do doûitÌ sledovanÈ

skupiny. V˝znamn˝ je v˝bÏr kontrolnÌ po-pulace.

Zkoum·me-li splnÏnÌ tÏchto poûadavk˘ve studiÌch organizovan˝ch v SSSR, a poz-dÏji ve t¯ech n·slednick˝ch st·tech posti-ûen˝ch spadem radioaktivnÌch l·tek, nabÌzÌse srovn·nÌ s v˝zkumem n·sledk˘ u japon-skÈho obyvatelstva oz·¯enÈho v r. 1945v HiroöimÏ a Nagasaki. V Japonsku byl v˝z-kum pozdnÌch n·sledk˘ velkoryse zaloûenbrzy po skonËenÌ v·lky a z˘stal p¯es zmÏnyorganizaËnÌ struktury badatelskÈho pracov-iötÏ prakticky v jednÏch rukou. Projekt bylp¯Ìkladem tzv. studie v uzav¯enÈ populacia mezi koneËnÈ podmÌnky pro v˝bÏr lidÌ doMaster Sample (asi 100 tisÌc osob) pat¯ilamj. expozice v okruhu 10 km od hypocen-tra v˝buchu. V pr˘bÏhu let byly v nÏkolikapr˘¯ezov˝ch studiÌch up¯esÚov·ny d·vky,kterÈ obdrûeli ËlenovÈ souboru.

Organizace v˝zkumu pozdnÌch n·sledk˘»ernobylu trpÏla v SSSR ¯adou nedostatk˘,kterÈ se do jistÈ mÌry jeötÏ prohloubily p¯e-vedenÌm registr˘ do p˘sobnosti jednotli-v˝ch n·slednick˝ch st·t˘. Ztratila se tÌm jed-notnost p¯Ìstupu, protoûe mÌra koordinacestudiÌ je nedostateËn· z d˘vod˘ z¯ejmÏnejen organizaËnÌch ale i politick˝ch. V roce1987 byl zaloûen Vöesvazov˝ klinicko-dozi-metrick˝ registr, jehoû koordinacÌ bylo povÏ-¯eno RadiologickÈ v˝zkumnÈ centrumv Obninsku. Registr byl hierarchicky organi-zov·n podle ˙zemnÌho principu: republikaó oblast ó okres.

Do roku 1991 registr zahrnul celkem659 292 osob, kterÈ pat¯ily do nÏkterÈ zeËty¯ skupin urËen˝ch k sledov·nÌ:

1. ˙ËastnÌci z·chrann˝ch pracÌ(Ñlikvid·to¯iî) ó 43 %

2. evakuovanÌ z nejvÌce kontaminovan˝chzÛn (depozice 137Cs>1480 kBq m-2)ó 11 %

3. rezidenti ve v˝znamnÏ kontaminovan˝chzÛn·ch (> 555 kBq m-2) ó 45 %

4. dÏti rodiË˘ (skupin 1-3) narozenÈ pohav·rii ó 1 %.

Registr byl pojat jako otev¯en˝, tzn. bÏ-hem let nar˘stal poËet registrovan˝ch p¯Ì-pad˘, a to velmi podstatnÏ. Tak nap¯Ìkladv RuskÈ federaci stoupl od roku1987 doroku 1995 poËet registrovan˝ch ve vöech

skupin·ch asi Ëty¯n·sobnÏ, v BÏloruskuv tomtÈû obdobÌ poËty registrovan˝ch likvi-d·tor˘ asi trojn·sobnÏ. Zd· se, ûe obyva-telÈ majÌ z·jem o registraci v tÏchto sou-borech vzhledem k soci·lnÌm v˝hod·m. P¯izpracov·nÌ zÌskan˝ch dat se projevuje ¯adanedostatk˘, kÛdov·nÌ poruch zdravotnÌhostavu je nejednotnÈ, nenÌ vûdy respektov·-na mezin·rodnÌ klasifikace SvÏtovÈ zdravot-nickÈ organizace, nejsou uplatÚov·ny stan-dardnÌ postupy verifikace kvality a ˙plnostiregistrace (zajiöùov·nÌ kvality ó Quality As-surance) a p¯ek·ûkou je i absence indi-vidu·lnÌ kÛdovanÈ identifikace obyvatel(rodn˝ch ËÌsel), neboù identifikace podlejmen zp˘sobuje obtÌûe nap¯. pro nejednot-nost pravopisu, p¯epis jmÈna do ruötinyz jazyka n·rodnostnÌ menöiny apod.

V˝zkum pozdnÌch ˙Ëink˘ »ernobylu seneopÌr· jen o popsan˝ z·kladnÌ registr.ÿada dat, o nichû bude zmÌnka, je v˝sled-kem sledov·nÌ v jin˝ch uûöÌch skupin·chpopulace. SpecializovanÈ registry se t˝kajÌp¯edevöÌm n·dorov˝ch onemocnÏnÌ, samo-statnÏ se sledujÌ nap¯. leukÈmie a n·doryötÌtnÈ ûl·zy. Registr profesion·lnÌch pracov-nÌk˘ se zdroji ionizujÌcÌho z·¯enÌ ó ˙ËastnÌ-k˘ z·chrann˝ch pracÌ ó je z¯Ìzen v RuskÈfederaci a zahrnuje nynÌ 18 600 osob,z nichû asi u poloviny jsou stanoveny osob-nÌ d·vky. Vojensk· akademie v Petrohraduspravuje registr likvid·tor˘ z ¯ad arm·dy,sleduje zdravotnÌ stav asi 15 tisÌc osob,dalöÌch 40 tisÌc je sledov·no v civilnÌ zdra-votnickÈ sÌti. Institut leteckÈho zdravotnictvÌorganizuje v˝zkum pilot˘ a pos·dek heli-koptÈr nasazen˝ch v dobÏ radioaktivnÌch˙nik˘ p¯i hav·rii.

Vedle informace o vzniku pozdnÌch n·-dor˘ se od dlouhodob˝ch studiÌ oËek·vajÌi z·vÏry o vlivu oz·¯enÌ rodiË˘ na potom-stvo. Tato öet¯enÌ jsou ztÌûena tÌm, ûe re-gistrace vrozen˝ch poruch a malformacÌbyla v b˝valÈm SSSR na nÌzkÈ ˙rovni. K do-plnÏnÌ p¯edstavy o organizaci a rozsahuzdravotnick˝ch öet¯enÌ je t¯eba se zmÌnito ¯adÏ bilaternÌch projekt˘ p¯ev·ûnÏ se st·-ty z·padnÌ Evropy, z nichû u mnoh˝ch bylav˝znamnou sloûkou nabÌdka zdravotnick˝chsluûeb v r·mci humanit·rnÌ pomoci. Pro-bÏhly takÈ dva vÏtöÌ mezin·rodnÌ projekty,v letech 1990ó1991 International Cherno-byl Project, sponsorovan˝ Mezin·rodnÌagenturou pro atomovou energii, a v letech

2222

22332233

1992ó1995 International Programme onthe Health Effects of Chernobyl Accident óIPHECA ó kter˝ byl koordinov·n SvÏtovouzdravotnickou organizacÌ. é·dn˝ z nich nenÌmoûno pokl·dat za reprezentativnÌ a sou-hrnnÈ zpracov·nÌ problematiky zdravotnÌchn·sledk˘.

PP¯̄eehhlleedd oo dd··vvkk··cchhvv eexxppoonnoovvaann˝̋cchh sskkuuppiinn··cchh

V dalöÌ Ë·sti vÏnujeme pozornost p¯ehle-du o poËtu osob v jednotliv˝ch skupin·ch,t¯ÌdÏn˝ch podle r˘zn˝ch hledisek, a posou-zenÌ d·vek, jimû byly vystaveny. Pro Ëten·¯emÈnÏ obezn·menÈho s v˝znamem d·vekz·¯enÌ je t¯eba uvÈst, ûe d·vky uv·dÏnÈv Gy a efektivnÌ d·vky uv·dÏnÈ v Sv jsoupro naöe ˙vahy vz·jemnÏ zamÏnitelnÈ (p¯e-vodnÌ faktor 1). D·vky v ˙rovnÌ 3ó5 mSvodpovÌdajÌ oz·¯enÌ kaûdÈho bÏûnÈhoobËana z okolnÌho prost¯edÌ za rok, d·vka20 mSv je roËnÌm limitem pro pracovnÌkaze z·¯enÌm, akutnÌ deterministickÈ ˙Ëinkyse projevujÌ po d·vk·ch v ˙rovni jednotekGy. V tab. 1 jsou uvedeny poËty postiûe-

n˝ch Ëi ohroûen˝ch osob, je poznamen·ni n·r˘st v kategorii likvid·tor˘ do roku 1990.

Zvl·ötnÌ pozornosti zasluhuje skupina lik-vid·tor˘. Pat¯Ì k nim lidÈ, kte¯Ì pracovaliv r·mci n·pravn˝ch opat¯enÌ na elektr·rnÏbÏhem prvnÌch dn˘, ale takÈ ti, kte¯Ì vyst¯Ì-dali v n·sledujÌcÌch dnech prvnÌ smÏny; d·-le i ti, kte¯Ì pozdÏji pracovali na vzd·len˝chmÌstech p¯i dekontaminaci techniky, ˙zemÌapod. P¯ehled o jejich poËtech a pr˘mÏr-n˝ch d·vk·ch uv·dÌ tab. Ë. 2.

Jsou k dispozici i distribuce d·vek v jed-notliv˝ch kategoriÌch. V˝znamnÏ exponova-nou skupinou jsou vedle pracovnÌk˘ elek-tr·rny a p¯isunut˝ch pracovnÌk˘ sestersk˝chpracoviöù takÈ voj·ci. V roce 1986 bylazjiötÏna u nich tato distribuce d·vek:

62 % < 200 mSv;19% 200-250 mSv;19% 250-500 mSv.

D˘leûitou skupinou sledovan˝ch osob jepopulace kontaminovan˝ch oblastÌ. PoËtyobyvatel podle p·sem v˝znamnosti konta-minace jsou uvedeny v tab. 3 spolu s vyz-naËenÌm pr˘mÏrn˝ch d·vek pro jednotlivÈ

2233

30 ˙mrtÌ bezprost¯ednÏ (28 na nemoc z oz·¯enÌ)

116 000 evakuovan˝ch osob v ËasnÈm obdobÌ z okolÌ elektr·rny

220 000 pozdÏji relokovan˝ch osob z kontaminovan˝ch oblastÌ BÏloruska, Ukrajiny, RuskÈ fede-race

240 000 likvid·tor˘ ó pracovnÌk˘ z·chrann˝ch a asanaËnÌch Ëet z let 1986 a 1987; do roku 1990zÌskalo tento status 600 000 pracovnÌk˘

Tab. 1 ó PoËty postiûen˝ch Ëi ohroûen˝ch osob ó rok 1986 a 1987

SkupinaPoËet pracovnÌk˘

1986

2 358

Pr˘mÏrn· d·vka (mSv)

1987 1986 1987

PracovnÌci z·vodu

StavebnictvÌ

Doprava, ostraha

Voj·ci

Pomoc z jin˝ch elektr·ren

Celkem / Pr˘mÏr

21 500

31 021

67 762

ó

116 641

4 498

5 376

32 518

63 751

3 458

109 601

210

82

6,5

110

ó

77

70

25

27

63

9,3

47

Tab. 2 ó Odhad efektivnÌch d·vek ze zevnÌho oz·¯enÌ p¯i likvidaËnÌch pracÌch v zÛnÏ 30 kmza rok 1986 a 1987

Tab. 3 ó Populace pob˝vajÌcÌ v roce 1995 v oblastech kontaminovan˝ch p¯i ËernobylskÈhav·rii

zemÏ a celÈ postiûenÈ ˙zemÌ dohromady.Jak zn·mo, byla p·sma v˝znamnosti konta-minace hodnocena podle ploönÈ aktivitydeponovanÈho 137Cs , od hodnoty 37 kBqm-2 (1 Ci km-2) v˝öe se ˙zemÌ obvykle po-kl·d· za kontaminovanÈ.

Uveden· data o poËtech osob v jedno-tliv˝ch skupin·ch a o odhadnut˝ch d·vk·chmajÌ poskytnout orientaci o z·kladnÌch cha-rakteristik·ch populacÌ, kterÈ jsou objektemanal˝zy zdravotnÌho stavu. Pro epidemiolo-gickÈ studie je Ëasto v˝hodnÈ vych·zetz kolektivnÌ d·vky ve skupinÏ. P¯i znalostipoËtu Ëlen˘ jednotliv˝ch skupin a jejichpr˘mÏrn˝ch d·vek lze prost˝m n·sobenÌmzÌskat d·vky kolektivnÌ, takûe je zde nenÌt¯eba explicitnÏ uv·dÏt. HodnocenÌ biolo-gick˝ch ˙Ëink˘, o nichû je d·le pojedn·no,nenÌ vûdy vztaûeno pr·vÏ k tÏm skupin·m,jejichû charakteristiky byly pops·ny. SouvisÌto s nejednotnou a nedostateËnÏ integro-vanou organizacÌ sledov·nÌ zdravotnÌho sta-vu, na coû bylo uû v˝öe pouk·z·no.

VVyyhhooddnnoocceennÌÌ ööeett¯̄eennÌÌoo vv˝̋sskkyyttuu nn··ddoorroovv˝̋cchh oonneemmooccnnÏÏnnÌÌ

Uû v roce 1990 se objevily prvnÌ zpr·vyo zv˝öenÈm v˝skytu rakoviny ötÌtnÈ ûl·zyu dÏtÌ v ˙zemÌch BÏloruska postiûen˝chvysokou kontaminacÌ. Tyto informace zp˘-sobovaly zprvu urËitÈ rozpaky, neboù od ex-pozice uplynuly v tÈ dobÏ pouhÈ Ëty¯i roky

a tak kr·tk· doba latence se na z·kladÏ zku-öenostÌ z d¯ÌvÏjöÌch studiÌ nep¯edpokl·dala.PozdÏji byl zv˝öen˝ v˝skyt hl·öen i z Ukra-jiny a postiûen˝ch oblastÌ v RuskÈ federacia vzestupn˝ trend pokraËoval i v dalöÌch le-tech. V tÈ dobÏ byla form·lnÌ asociace vyööÌincidence rakoviny ötÌtnÈ ûl·zy u dÏtÌ s oz·-¯enÌm ötÌtnÈ ûl·zy statisticky pevnÏ prok·z·-na a epidemiologovÈ p¯istoupili k dalöÌ f·zizkoum·nÌ, totiû ke kritickÈmu posouzenÌvlivu moûn˝ch ruöiv˝ch faktor˘ (confoun-ders) neradiaËnÌ povahy, kterÈ by mohlyb˝t d˘vodem zv˝öenÈ incidence. P¯edevöÌmbyl zkoum·n moûn˝ vliv cÌlenÈho vyhled·-v·nÌ zhoubn˝ch n·dor˘ v r·mci depist·û-nÌch akcÌ. Tento vliv jistÏ mohl p¯ispÏt k˙plnÏjöÌmu z·chytu onemocnÏnÌ, avöaknebyl podstatn˝ a ¯ada dalöÌch okolnostÌ,nap¯. dynamika v˝skytu v Ëase, pr˘kaznejvyööÌ vnÌmavosti v nejniûöÌch vÏkov˝chskupin·ch v dobÏ oz·¯enÌ aj. umoûnilyz·vÏr, ûe rozhodujÌcÌ p¯ÌËinou vzniku tÏchton·dor˘ je skuteËnÏ oz·¯enÌ ötÌtnÈ ûl·zyzejmÈna v d˘sledku kontaminace radioak-tivnÌm jÛdem.

Na obr. 1 (vpravo naho¯e) je zn·zornÏnpoËet diagnostikovan˝ch rakovin ötÌtnÈûl·zy v jednotliv˝ch letech po nehodÏ vet¯ech n·slednick˝ch st·tech u dÏtÌ oz·¯e-n˝ch p¯ed dosaûenÌm 14 let vÏku.

Na obr. 2 (vpravo dole) jsou vyj·d¯enatato data v relativnÌm ukazateli, jako poËetp¯Ìpad˘ na 100 000 dÏtÌ p¯ÌsluönÈ vÏkovÈ

2244

Populace

CelkemUkrajinaRusk· federaceBÏlorusko

P·sma depozice137Cs (kBq m-2)

37 ó 185

185 ó 555

555 ó 1 480

Celkem

Pr˘mÏrn· zevnÌ d·vka(per caput)

1 543 514

239 505

97 593

1 880 612

88 mmSSvv

1 654 175

233 626

95 474

1 983 275

7 mSv 7 mSv

1 188 800

106 700

300

1 195 600

4 386 389

579 831

193 367

5 159 487

mÏsta: 7 mSvvenkov: 1122 mmSSvv

225522552255

11998866 11998877 11998888 11998899 11999900 11999911 11999922 11999933 11999944 11999955 11999966 11999977

RRookk ddiiaaggnnÛÛzzyy

PPoo

ËËeett

rraakkoo

vviinn

yy öött

ÌÌttnn

ÈÈ ûû

ll··zzyy

114400

112200

110000

8800

6600

4400

2200

00

BBÏÏlloorruusskkoo

RRuusskk·· ffeeddeerraaccee

UUkkrraajjiinnaa

11998866 11998877 11998888 11998899 11999900 11999911 11999922 11999933 11999944 11999955 11999966 11999977

RRookk ddiiaaggnnÛÛzzyy

PPoo

ËËeett

rraakkoo

vviinn

yy öött

ÌÌttnn

ÈÈ ûû

ll··zzyy

nnaa

1100

00 00

0000

ddÏÏ

ttÌÌ

1122

1100

88

66

44

22

00

BBÏÏlloorruusskkoo

RRuusskk·· ffeeddeerraaccee

UUkkrraajjiinnaa

skupiny.Obr. 3 ukazuje na p¯ÌkladÏ situace v BÏ-

lorusku z·vislost vzestupu incidence na vÏ-ku dÌtÏte v dobÏ expozice, tj. prakticky v ro-ce 1986.

Je p¯esvÏdËivÏ doloûena mimo¯·dnÏ vy-sok· vnÌmavost u dÏtÌ oz·¯en˝ch ve vÏkudo 4 let. Pokud jde o celkovÈ poËty zjiötÏ-n˝ch n·dor˘, uv·dÌ jich zpr·va UNSCEAR2000 celkem 1791. Zahrnuty jsou p¯ÌpadydiagnostikovanÈ v obdobÌ 1990ó1998u dÏtÌ a mladistv˝ch, kte¯Ì v roce 1986 ne-p¯es·hli 18 rok vÏku. P¯itom se pozname-n·v·, ûe ˙daje u RuskÈ federace mohoub˝t ne˙plnÈ. Pro zv˝öen˝ v˝skyt rakovin ötÌt-nÈ ûl·zy u dospÏl˝ch nejsou zatÌm p¯esvÏ-dËivÈ d˘kazy. Studie zamÏ¯enÈ tÌmto smÏ-rem ukazujÌ jen v nÏkter˝ch p¯Ìpadech nazv˝öenou incidenci.

Vzhledem k tomu, ûe ötÌtn· ûl·za mohlab˝t u jednotlivc˘ oz·¯ena d·vkami, kterÈ byp¯ÌpadnÏ p¯ekroËily pr·h pro vyvol·nÌ deter-ministick˝ch ˙Ëink˘, zamÏ¯ujÌ se öet¯enÌzdravotnÌho stavu i na posouzenÌ funkËnÌchodchylek, kterÈ by mohly b˝t tÌmto mecha-nismem vyvol·ny. Likvidace bunÏËn˝chstruktur ötÌtnÈ ûl·zy vlivem oz·¯enÌ by zp˘-sobila p¯edevöÌm pokles jejÌ funkce, hypo-

thyreÛzu, kter· b˝v· prov·zena z¯eteln˝miklinick˝mi projevy a laboratornÌmi odchylka-mi. Zv˝öen˝ v˝skyt tÏchto onemocnÏnÌ ne-byl v oz·¯en˝ch populacÌch prok·z·n. »as-tÏji se nevyskytujÌ ani p¯Ìpady hyperthyreÛ-zy, tedy zv˝öenÈ funkce, ani n·lezy strumy.

PozornÏ je v dlouhodob˝ch studiÌch sle-dov·n takÈ v˝skyt ostatnÌch zhoubn˝chonemocnÏnÌ. Mezi nimi m· zvl·ötnÌ posta-venÌ leukÈmie, neboù krvetvornÈ org·nyjsou na vznik zhoubnÈho bujenÌ po oz·¯enÌvelmi vnÌmavÈ a doba latence mezi oz·¯e-nÌm a vznikem leukÈmie je kr·tk·. P¯edpo-kl·d· se, ûe prvnÌ p¯Ìpady by se mohly pro-jevit uû dva roky po oz·¯enÌ. B˝v· citov·nodhad CardisovÈ z roku 1996, ûe mezi100 000 likvid·tory, oz·¯en˝mi d·vkou100 mSv by se mÏlo do deseti let projevit150 p¯Ìpad˘ tohoto onemocnÏnÌ. Dosavad-nÌ v˝sledky takovÈ oËek·v·nÌ nepotrvrzujÌ.V RuskÈ federaci zpracoval Ivanov data z re-gistru ËÌtajÌcÌho 142 000 likvid·tor˘ za ob-dobÌ 1986ó1993. V˝skyt leukÈmiÌ u expo-novan˝ch byl statisticky v˝znamnÏ vyööÌv porovn·nÌ v porovn·nÌ s celoruskou statis-tikou. Mezi pozitivnÌ p¯Ìpady poËÌtal vöaki chronickÈ lymfatickÈ leukÈmie, u nichû ne-nÌ prok·z·n vztah k p¯edchozÌmu oz·¯enÌ.N·mitky se t˝kajÌ i vlivu aktivnÌ depist·ûe

2266

00 óó 44 rrookkyy

55 óó 99 lleett

1100 óó 1144 lleett

VVÏÏkk vv rrooccee 11998866

11998866 11998877 11998888 11998899 11999900 11999911 11999922 11999933 11999944 11999955 11999966 11999977RRookk ddiiaaggnnÛÛzzyy

PPooËËee

tt rraa

kkoovvii

nn öött

ÌÌttnnÈÈ

ûûll··zz

yy

80

70

60

50

40

30

20

10

0

22772277

a moûnÈho podcenÏnÌ incidence v celon·-rodnÌ statistice. T˝û autor provedl i retro-spektivnÌ studii typu "case-control study".Porovn·val 34 dob¯e klasifikovan˝ch leukÈ-miÌ s Ëty¯n·sobn˝m poËtem p·rov˝ch kon-trol. V tÈto studii vöak û·dn· asociace stati-sticky prok·z·na nebyla. Pokud jde o leu-kÈmie, z˘st·v· tedy ot·zka nad·le otev¯e-na. OËek·v·nÌ p¯Ìnosu z dalöÌho sledov·nÌnenÌ vöak p¯Ìliö slibnÈ, neboù jak vypl˝v·z epidemiologick˝ch öet¯enÌ v jin˝ch kolek-tivech po patn·cti letech od expozice za-ËÌn· v˝znam ionizujÌcÌho z·¯enÌ jako faktoruindukce leukÈmiÌ klesat.

äet¯enÌ v exponovan˝ch kolektivech sezamÏ¯ila i na sledov·nÌ v˝skytu n·dor˘ dal-öÌch org·nov˝ch lokalizacÌ, oznaËovan˝chtakÈ jako solidnÌ tumory. Zpr·va UNSCEAR2000 shrnuje ˙daje v Ë·sti t˝kajÌcÌch seostatnÌch n·dor˘ v tom smyslu,ûe mimozv˝öen˝ v˝skyt rakoviny ötÌtnÈ ûl·zy nebyladosud vyööÌ incidence ostatnÌch n·dor˘v d˘sledku oz·¯enÌ z ËernobylskÈ nehodyprok·z·na. D˘vodem tohoto negativnÌhozjiötÏnÌ mohou b˝t odbornÈ slabiny dÌlËÌchvÏdeck˝ch studiÌ, neurËitosti v odhadu d·-vek, dlouh· doba latence a rozloûenÌ d·vekv dlouhÈm ËasovÈm obdobÌ. Byla uû zmÌn-ka o moûnosti nedostateËnÈ registrace n·-dor˘ v kontrolnÌch skupin·ch a o vlivu ak-tivnÌ depist·ûe. UrËit˝ vzestup incidence so-lidnÌch n·dor˘ by bylo moûno oËek·vatv budoucnu ve skupinÏ nejvÌce oz·¯en˝chlikvid·tor˘.

VVyyhhooddnnoocceennÌÌ ööeett¯̄eennÌÌ oo vvlliivvuunnaa ppoottoommssttvvoo

Studium vlivu ionizujÌcÌho z·¯enÌ na po-tomstvo se t˝k· v podstatÏ t¯Ì mechanism˘,kterÈ majÌ rozdÌlnou patogenezu. Z nich lzeponechat stranou vliv na fertilitu, ten by sev p¯ÌpadÏ »ernobylu mohl t˝kat jen osobpostiûen˝ch akutnÌ nemocÌ z oz·¯enÌ. Sta-tistickÈ vyhodnocenÌ ztr·ty fertility po »er-nobylu nenÌ k dispozici a bylo by z povahyvÏci obtÌûnÈ. Byla vöak v˝öe uvedena infor-mace o 14 p¯Ìpadech rodiËovstvÌ v prvnÌchpÏti letech po nehodÏ u lidÌ, kte¯Ì p¯eûiliakutnÌ nemoc z oz·¯enÌ a kte¯Ì se z¯ejmÏdoËkali ˙spÏönÈ regenerace fertility. Jin˝mvlivem ionizujÌcÌho z·¯enÌ je p˘sobenÌ navyvÌjejÌcÌ se z·rodek Ëi plod (po 3. mÏsÌcitÏhotenstvÌ) v tÏle matky. Z·klad budoucÌho

jedince vznikne spojenÌm neporuöenÈ sper-mie a vajÌËka a jeho v˝voj aû do doby oz·-¯enÌ probÏhne p¯irozen˝m zp˘sobem.

Oz·¯enÌ m˘ûe zas·hnout nep¯ÌznivÏ dotohoto v˝voje. Ve skupinÏ bÏlorusk˝ch dÏtÌnarozen˝ch matk·m s d·vkami na dÏlohuv rozpÏtÌ 8ó21 mSv nebyl prok·z·n vztahmezi defekty zjiötÏn˝mi p¯i porodu a poby-tem v kontaminovan˝ch oblastech. Nebylaprok·z·na ani korelace mezi zjiötÏnÌm chro-mosomov˝ch a chromatidov˝ch aberacÌu plodu a ˙rovnÌ kontaminace prost¯edÌ.

T¯etÌ kategorie poruch s d˘sledky u po-tomstva se t˝k· vlastnÌch dÏdiËn˝ch zmÏnpodmÌnÏn˝ch mutacemi, jejichû nositelemje spermie nebo vajÌËko angaûovanÈ v pro-cesu poËetÌ. Vliv ionizujÌcÌho z·¯enÌ na ge-neticky podmÌnÏnÈ poruchy zdravÌ se p¯ed-pokl·d· i u ËlovÏka, a to na podkladÏ v˝-sledk˘ pokus˘ na zvÌ¯atech, zejmÈna namal˝ch hlodavcÌch. Je k dispozici nÏkolikmodel˘ pro p¯enos kvantitativnÌch vztah˘z experimen·lnÌch zvÌ¯at na ËlovÏka. Je zdenamÌstÏ v˝slovnÏ uvÈst, ûe v û·dnÈm oz·-¯enÈm lidskÈm kolektivu Ëi populaci nebylzv˝öen˝ v˝skyt geneticky podmÌnÏn˝ch po-ruch prok·z·n (t˝k· se i obÏtÌ atomovÈho˙toku v Japonsku). Pokud jde o n·sledky»ernobylu, je pozornost badatel˘ celosvÏ-tovÏ zamÏ¯ena na moûn˝ p¯Ìnos probÌha-jÌcÌch studiÌ k tÈto problematice. Jsou sicek dispozici v˝sledky nÏkolika dÌlËÌch studiÌ,ale na jejich podkladÏ nelze dospÏt k û·d-nÈmu pr˘kazu zv˝öenÈho v˝skytu dÏdiËnÏpodmÌnÏn˝ch poruch.

PPssyycchhoollooggiicckkÈÈ aa ssooccii··llnnÌÌ nn··sslleeddkkyy hhaavv··rriiee

Problematika psychologick˝ch a soci·l-nÌch n·sledk˘ ËernobylskÈ hav·rie p¯esahu-je r·mec zdravotnÌch n·sledk˘. Bylo uk·z·-no, co je zn·mo o zdravotnÌch ˙ËincÌch de-terministickÈho a stochastickÈho typu. Obatyto typy ˙Ëink˘ p¯Ìmo souvisejÌ s re·ln˝moz·¯enÌm, bez ohledu na to, zda si to lidÈuvÏdomujÌ a jak subjektivnÏ vnÌmajÌ riziko.TÏmto ˙Ëink˘m lze p¯edejÌt nebo je omezitracion·lnÌmi protiopat¯enÌmi k minimalizacioz·¯enÌ obyvatel. Zkuöenost vöak uk·zala,ûe psychosoci·lnÌ d˘sledky hav·rie mohoudaleko p¯evyöovat vöechny p¯ÌmÈ ˙Ëinky.Rozruch mezi obyvatelstvem je realitous p¯Ìm˝m dosahem na jejich celkovou po-

hodu. Ukazuje se, ûe mÌra strachu ve¯ejnos-ti a pesimismu kolem ËernobylskÈ hav·riebyly naprosto ne˙mÏrnÈ zdravotnÌm ˙Ëin-k˘m v d˘sledku oz·¯enÌ.

D˘vody zjit¯en˝ch emotivnÌch postoj˘byly v r˘zn˝ch dokumentech mnohokr·tdiskutov·ny a nelze je jednoznaËnÏ vyme-zit. Pro ˙plnost lze p¯ipomenout tradiËnÏuv·dÏnÈ d˘vody: nepostihnutelnost z·¯enÌlidsk˝mi smysly, podvÏdomÈ propojenÌ˙Ëink˘ s n·sledky v˝buchu jadernÈ zbranÏ,nedostateËnÈ ch·panÌ fyzik·lnÌch aspekt˘a biologick˝ch mechanism˘ poökozenÌ,zkreslenÈ a rozpornÈ informace o aktu·lnÌsituaci.

Psychosoci·lnÌmi d˘sledky byly postiûenydesetitisÌce aû statisÌce lidÌ a urËitÈ str·d·nÌm˘ûe pokraËovat v z·vaûnÈ mÌ¯e po mnoholet. Tyto n·sledky nejsou korelov·ny s re·l-n˝m oz·¯enÌm, ke kterÈmu t¯eba ani nedoö-lo, ale se subjektivnÌm vnÌm·nÌm rizika. Pro-tiopat¯enÌ smÏ¯ujÌcÌ k omezenÌ oz·¯enÌ mo-hou b˝t dokonce ve vztahu k psychosoci·l-nÌm ˙Ëink˘m kontraproduktivnÌ. ProblÈm jakse nejlÈpe vypo¯·dat s tÏmito ˙Ëinky a jak jeminimalizovat nenÌ vy¯eöen, v˝znamn˝m pre-ventivnÌm krokem je vËasn· a p¯esn· infor-mace o aktu·lnÌ radiaËnÌ situaci a vÏrohodnÈdoporuËenÌ, jak se chovat.

V r·mci tohoto pojedn·nÌ nenÌ prostorpro popis a statistickou anal˝zu psychoso-ci·lnÌch n·sledk˘ ËernobylskÈ katastrofy.

Postiûeno je zejmÈna p¯esÌdlenÈ obyva-telstvo, zvl·ötÏ bylo-li p¯esunuto nedobro-volnÏ. LidÈ trpÌ steskem po domovÏ, roz-vratem soci·lnÌho a kulturnÌho prost¯edÌa Ëasto i nep¯·telsk˝mi projevy ze stranyp˘vodnÌch obyvatel novÈ sÌdelnÌ oblasti.ZejmÈna staröÌ lidÈ öpatnÏ sn·öÌ d˘sledky

p¯esÌdlenÌ.ZZ··vvÏÏrryy

AkutnÌ nemoc z oz·¯enÌ se projevila u po-mÏrnÏ malÈ skupiny osob, nep¯esahujÌcÌ200ó300 jedinc˘; 28 z nich na toto one-mocnÏnÌ zem¯elo. Sledov·nÌ p¯eûÌvajÌcÌ sku-piny uk·zalo, ûe mezi p¯ÌËinami smrti 11 osobzem¯el˝ch do roku 1998 se vyskytujÌ r˘z-norodÈ diagnÛzy, z nichû vÏtöina nesouvisÌs oz·¯enÌm. NÏkolik p¯eûÌvajÌcÌch osob sestalo rodiËi.

Za jednoznaËnÏ prok·zan˝ pozdnÌ ˙Ëi-nek ËernobylskÈ hav·rie je t¯eba pokl·datv˝raznÏ zv˝öen˝ v˝skyt rakovin ötÌtnÈ ûl·zyu jedinc˘ oz·¯en˝ch v dÏtskÈm vÏku. Doroku 1998 bylo evidov·no 1791 tÏchtop¯Ìpad˘, z nichû p¯evaûujÌcÌ vÏtöina byla˙spÏönÏ vylÈËena. Pozornost byl zamÏ¯enai na sledov·nÌ v˝skytu leukÈmiÌ a ostatnÌchn·dor˘. V nÏkter˝ch dÌlËÌch zpr·v·ch seprok·zala form·lnÌ asociace v˝skytu tÏchtozhoubn˝ch n·dor˘ s oz·¯enÌm lidÌ. DalöÌ kri-tick· öet¯enÌ dosud nepotvrdila obecnouplatnost tÏchto zjiötÏnÌ ani nemohla doloûitjejich kaus·lnÌ asociaci s oz·¯enÌm.

U ËlovÏka nebyl prok·z·n û·dn˝ vliv Ëer-nobylskÈ hav·rie na v˝skyt vrozen˝ch vadËi jin˝ch geneticky podmÌnÏn˝ch odchylek.Vzhledem ke kr·tkÈmu obdobÌ sledov·nÌz˘st·v· ot·zka moûnÈ budoucÌ manifestacepozdnÌch stochastick˝ch ˙Ëink˘ nad·le ote-v¯en·.

Populace na rozs·hl˝ch kontaminova-n˝ch ˙zemÌch a p¯esÌdlenÈ obyvatelstvo by-lo postiûeno z·vaûnou psychologickou so-ci·lnÌ ˙jmou, kter· dalekos·hle p¯esahovalap¯ÌmÈ zdravotnÌ ˙Ëinky oz·¯enÌ.

2288

2299

vnit¯nÌoz·¯enÌp¯ÌrodnÌmiradionuklidyv tÏleËlovÏka

zevnÌp¯ÌrodnÌoz·¯enÌze ZemÏ

kosmickÈoz·¯enÌ

oz·¯enÌ p¯ilÈka¯skÈmvyöet¯enÌ(rentgenapod.)

p¯ÌrodnÌoz·¯enÌod radonuv bytech

celkovÈoz·¯enÌz »ernobyluza prvnÌ rokpo nehodÏ

2,5

2

1,5

1

0,5

0

efek

tivnÌ

d·v

ka

druh

PPooddÌÌll jjeeddnnoottlliivv˝̋cchh ttyypp˘̆ oozz··¯̄eennÌÌ pprr˘̆mmÏÏrrnnÈÈhhoo oobbyyvvaatteellee »»RR vv rrooccee 11998866

typ oz·¯enÌ

vnit¯nÌ oz·¯enÌ p¯ÌrodnÌmi radionuklidy v tÏle ËlovÏka

zevnÌ p¯ÌrodnÌ oz·¯enÌ ze ZemÏ

kosmickÈ oz·¯enÌ

oz·¯enÌ p¯i lÈka¯skÈm vyöet¯enÌ (rentgen apod.)

p¯ÌrodnÌ oz·¯enÌ od radonu v bytech

celkovÈ oz·¯enÌ z »ernobylu za prvnÌ rok po nehodÏ

1986

0,24

0,46

0,38

0,30

2,50

0,26

Grafy podÌl˘jednotliv˝ch typ˘ oz·¯enÌ

PPooddÌÌll jjeeddnnoottlliivv˝̋cchh ttyypp˘̆ oozz··¯̄eennÌÌ pprr˘̆mmÏÏrrnnÈÈhhoo oobbyyvvaatteellee »»RR vv rrooccee 11998866

3300

vnit¯nÌoz·¯enÌp¯ÌrodnÌmiradionuklidyv tÏleËlovÏka

zevnÌp¯ÌrodnÌoz·¯enÌze ZemÏ

kosmickÈoz·¯enÌ

oz·¯enÌ p¯ilÈka¯skÈmvyöet¯enÌ(rentgenapod.)

p¯ÌrodnÌoz·¯enÌod radonuv bytech

celkovÈoz·¯enÌz »ernobyluceloûivotnÏ

200

180

160

140

120

100

80

60

40

20

0

efek

tivnÌ

d·v

ka (

mSv

)

druh

PPooddÌÌll jjeeddnnoottlliivv˝̋cchh ttyypp˘̆ oozz··¯̄eennÌÌ nnaa cceellooûûiivvoottnnÌÌ dd··vvccee pprr˘̆mmÏÏrrnnÈÈhhoo oobbyyvvaatteellee »»RR

typ oz·¯enÌ

vnit¯nÌ oz·¯enÌ p¯ÌrodnÌmi radionuklidy v tÏle ËlovÏka

zevnÌ p¯ÌrodnÌ oz·¯enÌ ze ZemÏ

kosmickÈ oz·¯enÌ

oz·¯enÌ p¯i lÈka¯skÈm vyöet¯enÌ (rentgen apod.)

p¯ÌrodnÌ oz·¯enÌ od radonu v bytech

celkovÈ oz·¯enÌ z »ernobylu za prvnÌ rok po nehodÏ

celoûivotnÌ ó p¯i st¯ednÌ dÈlceûivota ó 75 let

18,00

34,00

29,00

23,00

200,00

0,46

PPooddÌÌll jjeeddnnoottlliivv˝̋cchh ttyypp˘̆ oozz··¯̄eennÌÌ nnaa cceellooûûiivvoottnnÌÌ dd··vvccee pprr˘̆mmÏÏrrnnÈÈhhoo oobbyyvvaatteellee »»RR

3311

Rozsah ËernobylskÈ hav·rie byl i pro od-bornÌky öokem. AËkoliv moûnost nadprojek-tovÈ hav·rie v z·sadÏ nevyluËovali, povaûo-vali ji za velmi nepravdÏpodobnou. Hav·riezp˘sobila zv˝öenÌ ned˘vÏry a strach z jader-n˝ch elektr·ren, logicky doölo k aktivizacihnutÌ proti jadern˝m elektr·rn·m po celÈmsvÏtÏ. TÈmÏ¯ vöechny st·ty vyuûÌvajÌcÌ jader-nou energii vöak odmÌtly zastavit svÈ jader-nÈ programy poukazujÌc na vÏtöÌ bezpeË-nost sv˝ch jadern˝ch elektr·ren.

SovÏtskÈ org·ny a pozdÏji i org·ny n·-slednick˝ch st·t˘ SSSR p¯ijaly po nÏkolika-letÈm v·h·nÌ rozhodnutÌ zastavit v˝stavbudalöÌch jadern˝ch elektr·ren s reaktoryRBMK. U provozovan˝ch se realizovala roz-s·hl· technick· opat¯enÌ ke zv˝öenÌ jejichbezpeËnosti a tam, kde to nebylo moûnÈ,byla p¯ijata rozhodnutÌ o uzav¯enÌ a vy¯aze-nÌ z provozu (viz pr·vÏ »ernobyl). P¯Ìsn·opat¯enÌ smÏ¯ovala takÈ ke zv˝öenÌ ˙rovnÏa odpovÏdnosti provoznÌho person·lu.

Ve vöech st·tech ó vËetnÏ »R ó bylap¯ijata a platÌ p¯Ìsn· opat¯enÌ ke zv˝öenÌ ja-dernÈ a radiaËnÌ bezpeËnosti a p¯ÌpravyodbornÈho person·lu. Na podstatnÏ vyööÌkvalitativnÌ ˙roveÚ s p¯ÌsnÏjöÌmi bezpeËnost-nÌmi poûadavky byly upraveny provoznÌp¯edpisy a normy pro v˝stavbu jadern˝chelektr·ren. Byly zdokonaleny havarijnÌ pl·nyna ochranu person·lu jadern˝ch elektr·rena obyvatelstva. Vöichni provozovatelÈ jader-n˝ch za¯ÌzenÌ zaËali br·t v·ûnÏ ve¯ejnÈ mÌ-nÏnÌ o jadernÈ energetice.

MAAE kromÏ p¯ÌmÈ pomoci postiûenÈoblasti, nasazenÌm mezin·rodnÌch t˝m˘specialist˘ za ˙Ëelem snÌûenÌ n·sledk˘ ha-v·rie a dalöÌch aktivit, reagovala na hav·riip¯ijetÌm dohody o systÈmu vËasnÈho p¯e-d·v·nÌ informacÌ v p¯ÌpadÏ hav·rie jader-

nÈho reaktoru a mezivl·dnÌ ˙mluvu o po-moci p¯i hav·riÌch.

P¯i souËasnÈ modernÌ technice umoûÚu-jÌcÌ mÏ¯it nejen celkovÈ p¯Ìkony zevnÌhoz·¯enÌ, ale selektivnÏ takÈ mnohem citlivÏjispektrometricky kontaminaci jednotliv˝miradionuklidy, se mÏ¯iteln˝ vliv ËernobylskÈhav·rie projevil na ˙zemÌ mnoha st·t˘.Bylo nutnÈ seriÛznÏ tato mÏ¯enÌ vyhodnotit,posoudit jejich zdravotnÌ v˝znam a navrh-nout p¯Ìpadn· protiopat¯enÌ. Uk·zalo se, ûezatÌmco specialistÈ na ochranu p¯ed z·¯e-nÌm byli na tyto ˙koly vcelku dob¯e p¯ipra-veni a dob¯e je zvl·dli, jiû daleko mÈnÏ bylina nÏ p¯ipraveni jinÌ, vËetnÏ odbornÌk˘z blÌzk˝ch fyzik·lnÌch i medicÌnsk˝ch obor˘.Proto v prvnÌm obdobÌ po hav·rii v nÏkte-r˝ch st·tech p¯evl·dala nejasnost koncepcÌa nejednotnost p¯Ìstup˘ k ¯eöenÌ situace.U n·s se tato nejednotnost neprojevila dÌkyexistenci odbornÏ fundovanÈ organizacev ochranÏ p¯ed z·¯enÌm, kter· byla rozhod-nutÌm na vl·dnÌ ˙rovni vËas povÏ¯ena hod-nocenÌm situace a n·vrhem pat¯iËn˝ch do-poruËenÌ.

Velmi Ëasto si naöe i zahraniËnÌ ve¯ejnostklade ot·zku, zda m˘ûe k podobnÈ hav·riidojÌt na reaktorech provozovan˝ch v jader-n˝ch elektr·rn·ch v »R.

U n·s jsou provozov·ny 4 tlakovodnÌreaktory VVER 440 v JE Dukovany a 2 reak-tory VVER 1000 jsou p¯ipravov·ny ke spuö-tÏnÌ v JE TemelÌn. Zkratka VVER (vodovodnÌenergetick˝ reaktor) napovÌd· o prvnÌm z·-sadnÌm rozdÌlu od reaktoru »ernobylskÈho.Naöe reaktory neobsahujÌ grafit a k mode-raci neutron˘ vyuûÌvajÌ ÑobyËejnÈî vody. TasouËasnÏ slouûÌ jako chladivo, tzn. ûe v p¯Ì-padÏ nadprojektovÈ hav·rie neobsahujÌû·dn˝ jin˝ zdroj ho¯enÌ kromÏ potenci·lnÏ

Z·vÏrem

3322

roztavenÈho paliva. AktivnÌ zÛna je nÏkoli-kan·sobnÏ menöÌ, kompaktnÌ a uzav¯en·do tlakovÈ n·doby, kter· se s cel˝m prim·r-nÌm okruhem nach·zÌ v hermetick˝ch bo-xech (u staröÌch typ˘) p¯ÌpadnÏ v kontejn-mentu (u novÏjöÌch typ˘). ChlazenÌ je dvou-okruhovÈ s p¯Ìsn˝m oddÏlenÌm prim·rnÌhookruhu obsahujÌcÌho radioaktivnÌ mÈdia odokruhu sekund·rnÌho, v nÏmû je na turbinup¯iv·dÏna pouze Ëist·, nekontaminovan·p·ra. TÌm vöÌm je naplnÏna z·sada t¯Ì nez·-visl˝ch bariÈr oddÏlenÌ radioaktivnÌch d˘-sledk˘ potenci·lnÌ nehody od bÏûnÈho ûi-votnÌho prost¯edÌ. Vöechna tato bezpeËnost-nÌ opat¯enÌ na ËernobylskÈm reaktoru neby-la principi·lnÏ realizov·na.

Z hlediska celkovÈ bezpeËnostnÌ koncep-ce a z hlediska reaktorovÈ fyziky existuje z·-sadnÌ rozdÌl v tom, ûe teplotnÌ koeficient re-aktivity moder·toru, kter˝ je obdobou klad-nÈho dutinovÈho koeficientu reaktivity naRBMK, m· principi·lnÏ z·pornou hodnotu.V praxi to znamen·, ûe se zvyöujÌcÌ se teplo-tou (aù uû je jejÌ r˘st zp˘soben ztr·tou chla-diva nebo n·hl˝m zv˝öenÌm v˝konu) je doreaktoru vn·öena z·porn· reaktivita zp˘sobu-jÌcÌ aû zastavenÌ ötÏpnÈ ¯etÏzovÈ reakce. Tatovlastnost posÌlen· o dalöÌ z·pornÈ koeficienty

reaktivity od v˝konu a teploty paliva, je d˘vo-dem vysokÈ provoznÌ stability a existencesamoregulaËnÌ schopnosti tlakovodnÌch reak-tor˘.

S p¯ihlÈdnutÌm k v˝öe uvedenÈmu a d·-le pak ke zcela odliönÈmu projektovÈmu¯eöenÌ tlakovodnÌch reaktor˘, k dvoj- aû troj-n·sobnÈmu z·lohov·nÌ vöech antihavarij-nÌch a bezpeËnostnÌch systÈmu, k vyuûitÌpasivnÌch antihavarijnÌch systÈm˘, odliönÈ-mu systÈmu ¯ÌzenÌ a regulace a v neposled-nÌ ¯adÏ s p¯ihlÈdnutÌm k podstatnÏ vyööÌkultu¯e bezpeËnosti a zp˘sobu provozov·nÌlze na tlakovodnÌch reaktorech prakticky vy-louËit moûnost hav·rie se stejn˝mi n·sled-ky jako v »ernobylu.

é·dn· lidsk· Ëinnost vöak nenÌ zcelabezpeËn· a proto s vÏdomÌm tohoto faktua p¯edevöÌm s ˙pln˝m potlaËenÌm pocituÑn·m se nic takovÈho nem˘ûe st·tî, je t¯e-ba vöemi dostupn˝mi prost¯edky a navöech stupnÌch db·t toho, aby jadern·energie byla vyuûÌv·na s maxim·lnÌ mÌroubezpeËnosti a nep¯ipustit ani teoretickoumoûnost selh·nÌ byù jednoho jedinÈhoËl·nku v procesu p¯emÏny energie atomuna energii elektrickou.

Auto¯i publikace a editor dÏkujÌ toutocestou vöem, kdoû se jak˝mkoliv zp˘so-bem podÌleli na zpracov·nÌ informacÌ uve-den˝ch jak v tÈto publikaci, tak na p¯iloûe-nÈm kompaktnÌm disku. Na tomto nosiËijsou uloûeny archivnÌm zp˘sobem vöech-ny zpr·vy a informace, kterÈ byly k ot·zceËernobylskÈ hav·rie shrom·ûdÏny za do-

bu uplynul˝ch 15 let. St·tnÌ ˙¯ad pro ja-dernou bezpeËnost vyjad¯uje svÈ p¯e-svÏdËenÌ, ûe soubor tÏchto ˙daj˘ budev budoucnu uûiteËn˝ jak pro odbornÌky,tak pro z·jemce z ¯ad ve¯ejnosti a ûe p¯is-pÏje k vytvo¯enÌ objektivnÌho n·hledu nacelou problematiku hodnocenÌ n·sledk˘ËernobylskÈ hav·rie.

3333

© státní úřad pro jadernou bezpečnost, praha �http://www.sujb.cz/ � [email protected] � © státní ústav radiační ochrany, praha �http://www.suro.cz/ � [email protected] � kolektiv autorů � editor: [email protected] vydavatelství: [email protected] �minimální konfigurace pc: 486 � win 95/98/me/nt �rozli�ení 640x480/256 barev � 32mb ram � cd rom �praha 2001 �

15 LETOD HAVÁRIE

ČERNOBYLU

Date post:	04-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Důsledky a poučení · skÈ elektr·rny dne 26. dubna 1986 v 1 ho-dinu 23 minut mÌstnÌho Ëasu...

Documents