Duben 2019 VYDÁVÁ MĚSTO SUCHDOL NAD LUŽNICÍ Cena 6 Kč

Z obsahuInformace z radnice . . . . . . . . . . 1Odpadové hospodářství . . . . . . . . 3Pozvánky . . . . . . . . . . . . . . . . 3Ze základní školy . . . . . . . . . . . . 6Ze zpráv Policie ČR . . . . . . . . . . . 7Z farnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 8Čtyřicáté odemykání Lužnice . . . . . 9Ohlédnutí za masopusty . . . . . . . 11Hra štramfulka v Tušti . . . . . . . . 14Strážmistr František Koranda . . . . 17Plná čára. Derniéra příběhu . . . . . . 18Novohradské hory . . . . . . . . . . . 19Místní akční skupina Třeboňsko . . . 20Společenská kronika . . . . . . . . . 20Inzerce . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

...a další

¢ INFORMACE Z RADNICE

Letos se koná čtyřicáté jarní odemykání Lužnice v Suchdole. Momentka z roku 1987

Příjemné prožití velikonočních svátkůpřejí všem spoluobčanům

starosta, místostarostka a zaměstnanci městského úřadu

Vážení spoluobčané, dovoluji si Vás tímto seznámit s některými rozhodnutími zastupi-

telstva města, které se poprvé v letošním roce sešlo 14. března a s některými dalšími infor-

macemi z oblasti veřejného dění.

Oprava průtahu Tuště

Ředitelství silnic a dálnic připravuje na le-tošní letní měsíce přibližně tříměsíční uzavír-ku části silnice I/24 (úsek od železničníhopřejezdu u supermarketu Penny až po koneczástavby v Tušti směrem na Halámky). Pojednání s rakouskou stranou bude zřejměveškerá kamionová doprava odkloněna na

hraniční přechod Nová Bystřice. Původnězamýšlené souběžné odklonění části kamio-nové dopravy na hraniční přechod Dolní Dvo-řiště nebylo ze strany rakouských dopravníchinstitucí akceptováno z důvodu připravova-ných dopravních omezení v důsledku realiza-ce dopravních staveb na rakouském území.

pokračování na str. 2

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 20192

Osobní doprava bude odkloněna na krajskékomunikace a komunikace města. Povoleník uzavírce však není v tuto chvíli vydáno,a proto o něm bude veřejnost informovánapozději. Taktéž v době konání zastupitel-stva nebylo ukončeno výběrové řízení nazhotovitele stavby, a proto nelze sdělit jaké-koliv relevantní informace k harmonogramu(např. etapizaci) stavby. Přesto zastupitel-stvo města odsouhlasilo uvolnění prostřed-ků města na kompletní opravu stávajícíhochodníku od křižovatky na Rapšach po ko-nec zástavby směr Halámky, ve stejnémúseku je zpracováván projekt nového veřej-ného osvětlení. Na základě dlouhodobésnahy města o navýšení počtu míst na pře-cházení v centrální části Tuště zastupitelstvoodsouhlasilo uvolnění finančních prostředkůna výstavbu nového chodníku v úseku od kři-žovatky směr Rapšach (u pomníku) po zatáč-ku u restaurace, což je nezbytnou podmínkoupro vznik nového místa na přecházení na-proti pizzerii a zachování stávajícího místana přecházení u bývalého MNV. Na tuto sna-hu zastupitelstva města teď budou navazo-vat projekční práce tak, aby tyto investicemohly být letos v rámci stavby realizová-ny. Investice státu jsou odhadovány na cca28 mil. Kč bez DPH, výši investic ze stranyměsta v tuto chvíli finalizujeme.

Probíhají také jednání s ČEVAKem o mož-nosti výměny některých stávajících kanali-začních poklopů (v jízdních pruzích) zamodernější technologii. Probíhají i jednánío opatřeních vedoucích ke zvýšení bezpeč-nosti dopravy (např. tzv. úsekové radary).Tato jednání probíhají souběžně i o lokalitěna vjezdu do města od Třeboně.

Výstavba učeben v prvnímstupni základní školy

Zastupitelstvo města odsouhlasilo reali-zaci a financování několik let připravovanéa dotací podpořené investice. Den před jed-náním zastupitelstva obdrželo město infor-maci vítězné dodavatelské firmy, vzešléz výběrového řízení, o odstoupení od zámě-ru podpisu smlouvy, a proto je v tuto chvílijednáno s druhou firmou v pořadí, což v tutochvíli mj. znamená navýšení nákladů o cca2 mil. Kč bez DPH. Práce by měly probíhatod dubna a trvat přibližně 7 měsíců.

Město chce vykoupit pozemkyv prostoru vlakové zastávky

Zastupitelstvo města na svém zasedánísvým rozhodnutím schválilo záměr nabytíčásti prostoru vlakové zastávky v Suchdolenad Lužnicí (pro představu prostor přibližněmezi alejí stromů a hranou – zdí – parkoviš-tě) do vlastnictví Města Suchdol nad Lužnicí.

Nákup nového automobilu prosuchdolské hasiče

Zastupitelé také schválili spolufinancová-ní nového automobilu pro suchdolské hasi-če. Jedná se o dopravní automobil, kterýnahradí několik desítek let staré vozidlo Avia.Nové vozidlo by mělo být vybaveno i náklad-ním vozíkem pro přepravu stanu, navijákema markýzou. Vozidlo v odhadované ceně1,6 mil. Kč by mělo být financováno s pomo-cí již přiznané státní dotace ve výši 0,45 mil.Kč a v případě schválení i krajské dotace vevýši 0,3 mil. Kč.

Revitalizace parku u školyRevitalizace parku byla podpořena v ob-

lasti týkající se zeleně státní dotací, městoze svého financuje chodníky, mobiliář apod.

Vzhledem ke stáří záměru a projektu je v tutochvíli na základě odborných doporučeníprověřována možnost „změny technologie“chodníků (nahrazení doposud v projektu za-mýšlených betonových obrubníků za tzv.„neviditelné“ obrubníky).

Dotace na chodníkyRada města schválila podání žádosti

o dotaci na úsek chodníku od vodárny poodbočku na sídl. Na Pražské, jehož realiza-ce by s největší pravděpodobností mohlabýt v případě souhlasu zastupitelstva reali-zována ještě letos na podzim. V tuto chvíli jepodána žádost o vydání stavebního povolení.Na základě žádosti Ředitelství silnic a dálnicČR mezitím došlo v trase chodníku k vykáce-ní některých stromů, na což město reagova-lo revizí (aktualizací) projektu pro stavebnířízení.

Stavba domu s nájemnímiseniorskými byty

K závěru míří stavba domu pro seniory nasídl. 9. května. Město připravuje revizi pravi-del pro přidělování bytů v obou seniorskýchdomech. Státní dotace určuje určitá pravidla(kritéria) pro budoucí nájemníky v novémseniorském domě, která budou do pravidelspolu s ostatními zapracována. Kolaudacestavby by dle pravidel dotace měla proběh-nout do konce května a poté do třech měsícůby mělo být 22 nájemních bytů (a cca 3 volnébyty ve stávajícím domě s pečovatelskouslužbou) obsazeno budoucími nájemníky.Informace by měly být uvolněny během mě-síce dubna.

Dovoluji si požádat veřejnost o sledováníwebu či facebooku města a úřední desky. In-formace budou také případně poskytnutypřímo na radnici.

Luboš Hešík, starosta města ¢

Usnesení Zastupitelstva města a Rady města Suchdol nad Lužnicínaleznete na úřední desce nebo na internetových stránkách www.suchdol.cz

(pokračování ze str. 1)

Projekt půdní vestavby v 1. stupni ZŠ.Stav před rekonstrukcí a po rekonstrukci(Projektant: Ing. Josef Kregl)

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 3

Odpadové hospodářství

Třídění nápojovýchplechovek a plechovek

od potravinRozmístění popelnic pro separaci

nápojových plechovek a plechovekod potravin

Od 1. 4. 2019 budou rozmístěny po Such-dole nad Lužnicí a místních částech popelni-ce o objemu 240 l. Na každém místě budoudvě popelnice, jedna bude na nápojové ple-chovky a druhá na plechovky od potravin.

Žádáme občany, aby vhazovali do popel-nic pouze plechovky uvedené na nálepcea nevhazovali jiný odpad.

Popelnice budou vyváženy podle potře-by, v případě plné popelnice je možno o tom-to informovat na tel. čísle +420 725 802 350nebo e-mailu psevcik@meu.suchdol.cz.

Seznam míst popelnic na separaci nápo-jových plechovek a plechovek od potravin:¡ sídliště 9. května – vedle čp. 706¡ sídliště 17. listopadu – u prodejny Coop¡ ulice Pražská – u prodejny

řeznictví Wipplinger¡ Tušť – před penzionem farmy Tušť¡ Hrdlořezy – u budovy bývalého

obecního úřadu¡ Bor – na návsi¡ Klikov – vedle prodejny potravin¡ Františkov – u autobusové zastávky

Petr Ševčík, odbor majetku a investic ¢

Kalendář městana rok 2020

Suchdolsko v malbě a graficeMěsto některé obrazy se suchdolskými

motivy vlastní (mj. suchdolskou sklárnu, kli-kovské hrnčíře, pohled na kostel z polí apod).Rádi bychom tyto malby a grafiky doplnilio díla ze soukromých sbírek. (Zápůjčka nenínutná. Jde pouze vytvoření fotografické re-produkce a o patřičné souhlasy k užití díla.)

Spolupráce s veřejností v případě kalendá-ře na rok 2019 se ukázala jako velmi přínosná.Žádáme proto majitele obrazů s motivy Such-dolska, které toto téma zajímá, a mají ochotuke spolupráci, aby nás kontaktovali.

Příprava kalendáře je zároveň příležitos-tí, jak obrazy „zmapovat“. Možná máte ně-který obraz pověšený v rámu na čestnémmístě, možná jde o črtu v deskách na půdě;toto nerozhoduje. Nejde jen o místně známémalíře, ale také o příležitostná dílka vytvoře-ná jen pro potěchu. Preferujeme obrazy his-torické.

V případě zájmu rádi poskytnemebližší informaceE-mail: odbor.kultury@meu.suchdol.czTelefon: +420 727 848 466 red¢

¢ POZVÁNKY

Kino Suchdol nad LužnicíPROGRAM V DUBNU

t pátek 5. 4. 2019, 19.30 h (90 min)

Na střešeNa střeše je příběh o setkání s někým,koho považujeme za cizince, nicméněmůže být součástí, kterou postrádáme.Hrají: Alois Švehlík, Duy Ahn Tran, Voj-těch Dyk, David Švehlík a další.Mládeži do 12 let nepřístupno.Vstupné 100 Kč

t neděle 7. 4. 2019, 17.00 h (99 min)

DumboAnimovaný rodinný dobrodružný film. Lé-tající slon Dumbo pozvedne slávu v upa-dajícím cirkuse a v nejnovějším zábavnímpodniku Dreamland. Vystupuje zde s oká-zalou královnou vzduchu Colette.Česká verze. Mládeži přístupno.Vstupné 130 Kč

t čtvrtek 11. 4. 2019, 19.30 h (85 min)

Úhoři mají nabitoČerná komedie o partě chlapů, pro kterése hra na URNU stala únikem z jejich nud-ných životů. Všechno jde hladce až dookamžiku, kdy se octnou na nesprávnémmístě.Hrají: Oldřich Kaiser, Matěj Hádek, Kryš-tof Hádek, Patrik Holubář, Jiří Lábus adalší.Mládeži do 12 let nepřístupno.Vstupné 100 Kč

t úterý 16. 4. 2019, 19.30 h (119 min)

FavoritkaHistorické drama. Na královském dvoře ne-šťastné a slabé britské panovnice Anny Stu-artovny dochází ke každodennímu boji o jejívrtkavou přízeň. Usilují o ni nejen ministři,ale především její dvě společnice.Hrají:OliviaColman,EmmaStone,RachelWeisz.České titulky. Mládeži do 15 let nepřístupno.Vstupné 110 Kč

t středa 17. 4. 2019, 18.00 h (92 min)

Captain MarvelFilm sleduje příběh Carol Danversové, ze kte-ré se stala jedna z nejmocnějších superhr-dinek světa. Zemi zasáhne mezihvězdnáválka a ona se ocitá přímo v centru bojů.Hrají: Brie Larson, Samuel L. Jackson a další.Česká verze. Mládeži do 12 let nepřístupno.Vstupné 100 Kč

t čtvrtek 25. 4. 2019, 19.30 h (111 min)

Colette: Příběh vášněŽivotopisné historické drama. Fascinující pří-běh ženy, která svými erotickými rományšokovala pařížskou společnost v první polo-vině 20. století.Hrají: Keira Knightley, Dominic West a další.České titulky. Mládeži do 12 let nepřístupno.Vstupné 100 Kč

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 20194

Kalendář událostí¡ pátek 5. 4. 2019, 19.30 h

Na střeše (film)Kino Suchdol nad Lužnicí

¡ sobota 6. 4. 2019, 8.30 h

„Vnitřní hory“Autobusový a pěší výletdo Novohradských hors průvodcem Milanem KoželuhemPořádá Město Suchdol nad Lužnicí

¡ neděle 7. 4. 2019, 17.00 h

Dumbo (film)Kino Suchdol nad Lužnicí

¡ čtvrtek 11. 4. 2019, 19.30 h

Úhoři mají nabito (film)Kino Suchdol nad Lužnicí

¡ úterý 16. 4. 2019, 19.30 h

Favoritka (film)Kino Suchdol nad Lužnicí

¡ středa 17. 4. 2019, 18.00 h

Captain MarvelKino Suchdol nad Lužnicí

¡ 17. 4. 2019, 16.00 h

Novinky v dotacích proúspornou domácnost (seminář)RadnicePořádá Město Suchdol nad Lužnicía Státní fond životního prostředí ČR

¡ pátek 19. 4. 2019, 10.00 h

Křížová cesta v příroděPořádá Farnost Suchdol nad Lužnicí

¡ čtvrtek 25. 4. 2019, 19.30 h

Colette: Příběh vášně (film)Kino Suchdol nad Lužnicí

¡ úterý 30. 4. 2019, 17.00 h

Stavění májkya pálení čarodějnicv Suchdole nad LužnicíNáměstí T. G. MasarykaPořádá Město Suchdol nad LužnicíOslava u májky proběhne také na Boru,ve Františkově, na Klikově a v Tušti

Město Suchdol nad Lužnicí pořádá výletdo Novohradských hor

Jiřická hora (942 m n. m.), Na vrstevnici (980 m n. m.), Tisíctrojka (992 m n. m.),Piket (992 m n. m.), Kolářův vrch (980 m n. m.), Ulrichov, Jelení hora (929 m n. m.),Kóta (959 m n. m.), Velký Muškátový Oříšek (940 m n. m.), Mrzenáč (920 m n. m.)

Trasa 17 km není fyzicky náročná, místy horší terén

Průvodce Milan Koželuh

Sobota 6. dubna 20198.30 h odjezd autobusu

Cena 150 Kč

Přihlášky v infocentru v Suchdole nad Lužnicí

POZVÁNKA NA SEMINÁŘ

Novinky v dotacích pro úspornou domácnostZateplení domu svépomocí, výměna oken a dveří, stavba nízkoenergetického domu,

solární panely, zachytávání dešťové vody – i na to můžete získat dotaci!

Státní fond životního prostředí ČR a město Suchdol nad Lužnicí Vás srdečně zvou nasetkání k novinkám v dotačním programu Nová zelená úsporám, který podporuje rekon-strukce a výstavbu domů či úsporné zdroje energie. Informace získáte také k programuDešťovka zaměřenému na podporu využívání srážkové a odpadní vody v domácnostech.

Termín a místo konání: 17. dubna 2019 v 16.00 h

Zasedací místnost městského úřadu, nám. T. G. Masaryka 9, Suchdol nad Lužnicí

Přijďte si poslechnout, na co lze příspěvek získat, kolik uspoříte a co vše potřebujetek jeho vyřízení. Ukážeme vám, že získat dotaci není tak obtížné, jak se může zdát. Prostorbude i pro vaše dotazy a individuállní konzultace.

Seminář je bezplatný. Dostavit se můžete bez předchozího přihlášení.

Pozvánkyz Rapšachu¢ 14. 4. 2019 Velikonoční jarmark

– na návsi v Rapšachu

¢ 1. 5. 2019 ZikmundohraníHudební a taneční festival– v kostele sv. Zikmunda a na návsi

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 5

Na májcezahraje Hrajeto

Letošní májka a pálení čarodějnic sebude – z rozhodnutí rady města – konat nanáměstí T. G. Masaryka, resp. v jeho sou-sedství. Májka bude vztyčena v cca 17.00 hna obvyklém místě na náměstí vedle lípy.Následující program bude probíhat na pro-stranství „Farní zahrady“ (tedy na obecnímpozemku, přístupném z náměstí kolem kos-tela). Bude zde přichystán menší oheň. Ob-čerstvení zajištěno, špekáčky s sebou.

A hlavně – zahraje kapela Hrajeto z Čes-kého Krumlova, výborní muzikanti, kteří jsouschopní zahrát téměř cokoliv, a svému stylupřezdívají schlager-reggae. Vstup volný.

„Jsme Fanda a Martin, originální harmoni-kářské duo z Českého Krumlova. Na bicí násdoprovází ti nejlepší bubeníci: Fany Viktora,Petr Karták a Patrik Bartizal. Široký záběr hu-debních stylů, překvapivá směs songů proskvělou náladu na vaší akci.

Jsme tady, abychom ukázali, že tahacíharmonika má ještě stále své místo na nej-různějších oslavách i večírcích. Je jedno,jestli se raději bavíte u lidových, trampských,rockových nebo popových hitů, zahrajemevám cokoliv a moc rádi. Harmoniky a zpěv:František Hüttner & Martin Dolanský. Bicí:Fany Viktora, Petr Karták, Patrik Bartizal“(www.kapelahrajeto.cz) red¢Křížová cesta v přírodě

Přijďte v den, kdy náš Pán Ježíš svou lásku k nám nejvíc ukázal, projít spolu s níma s dalšími, kteří mu také chtějí vzdát svou vděčnost, cestu utrpení,

za kterým se ale skrývá naděje a radost. Můžeme do modlitby vložit i svá trápení,své kříže, své oběti a věřme, že Ježíš je může proměnit.

Budeme rozjímat nad jednotlivými událostmi z Ježíšovy cesty od nespravedlivéhoodsouzení až k jeho slavnému zmrtvýchvstání – podél řeky Lužnice.

Zastavení budou doprovázená čteným zamyšlením,prosbou, aby nám Ježíš pomáhal v té určité situaci a slokami písničky Byl jsi tam…

Křížová cesta bude příhodná pro děti i dospělé

Velký pátek, 19. 4. 2019, 10.00 h,u hřbitova v Suchdole nad Lužnicí

Pořádá Farnost Suchdol nad Lužnicí

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 20196

Velikonoce v Třeboni¡ 18. 4. 2019 od 19.30 h

Koncert sboru Boni Pueri v Divadle J. K. Tyla

¡ 20. 4. 2019, 9–17 hKvětinová slavnost s trhem na Masarykově náměstí

¡ 22. 4. 2019 od 19.30 hKlobouk ve křoví, hraje Jihočeské divadlo v Divadle J. K. Tyla

¡ Od 13. do 22. 4. 2019Amarylis na zámku – výstava květin,taneční a šermířská vystoupení

¢ POZVÁNKY Z REGIONU¢ ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Poetické odpoledneKrásným středečním odpolednem nás neprovázelo jen pěkné

předjarní počasí, ale i pan učitel František Maxa. Ten v kulturnímcentru města přivítal všechny posluchače, ale hlavně čtyřicet pět re-citátorů z 2. – 5. ročníku suchdolské školy.

Několik osobností české poezie propůjčilo svá díla našim dětem,které soutěžily v přednesu básní ve dvou kategoriích. Výkony všechzúčastněných byly procítěné, prostoupené lehkou trémou a nádher-né. Však také pětičlenná porota měla těžkou práci vybrat dva nej-lepší výkony z každé kategorie, které nás pojedou reprezentovatv měsíci březnu do Jindřichova Hradce.

Odměnou pro všechny byl nejen obrovský aplaus od publika, alei sladký bonbon. Pro nejlepší pak diplom a pěkná kniha o naší vydřeříční.

No a kdo se vydá do souboje s dalšími recitátory z Jindřichoh-radecka? Z první kategorie je to Štěpánka Stellnerová a Marian-ne Řeřichová. Z druhé kategorie pak Tereza Vítková a LucaMarn. Přejeme všem dětem, aby jim básně nadále zpříjemňovalyjejich volné chvilky.

Za organizátory recitační soutěže Mgr. Hana Budíková ¢

O Japonskus pravou Japonkou

5. 3. 2019 k nám na školu přijela slečnaz Japonska, jmenovala se Shiori Kanamaru.Do ČR přijela na měsíční výměnný pobytv rámci spolupráce s třeboňskou SOŠ, OA aSOU. Vytvořila si pro 7. ročníky prezentaci,přednáška probíhala v anglickém jazyce, je-likož neumí česky. Řekla nám, že studujev Japonsku akvaristiku, na jakém ostrověbydlí, co je jejich národním jídlem a ještě párzajímavostí. Poté nás naučila skládat typic-ké japonské origami v podobě žáby. Setkánís pravou Japonkou se nám moc líbilo.Gabriela Hadačová, Anna Maděrová (7. B)¢

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 7

7. A a 7. Bna horách

23. února 2019 se kolem osmé hodinyranní začalo plnit školní parkoviště nedočka-vými žáky a žákyněmi 7. ročníků. Po naloženívšech zavazadel, vč. lyžařského a snowbo-ardového vybavení, jsme se rozloučili s rodi-či a v počtu 33 žáků, třech učitelů a jednézdravotnice jsme se autobusem vydali smě-rem Janské Lázně!

Do tohoto krkonošského města na úpatí Černé hory jsme při-jeli kolem 14. hodiny a na uvítanou nás čekal první „výšlap“ se za-vazadly k chatě Lovrana, kde jsme měli zajištěné ubytování.

Na nic jsme nečekali a ještě to odpoledne jsme vyrazili nasjezdovku. Zde mohl každý ukázat, co v něm dříme, a na základěsvých dovedností byl následně zařazen do jednoho ze dvou ly-žařských družstev, popř. do družstva snowboardového.

Den co den jsme pilovali své lyžařské i snowboardové doved-nosti a po týdenním tréninku mohl být každý z nás pyšný na svépokroky, kterých jsme společnými silami dosáhli. I tací, kteřív sobotu poprvé obouvali lyžáky či snowboardové boty, sjíždělike konci kurzu sjezdovky SkiResortu Černá hora bez většího za-váhání.

Třetí den lyžařského výcviku, tzv. kritický den, měli žáci 7. třídsuchdolské školy možnost odpočinout si od vleků a sjezdovekběhem procházky Janskými Lázněmi nebo během odpolednínávštěvy bazénu v nedalekém Trutnově.

Po celou dobu pobytu jsme měli štěstí na slunečné počasí,pouze poslední den se s námi neloučilo sluníčko, ale zamračenáobloha. Kvůli tomu jsme k lítosti všech nemohli udělat za letoš-ním lyžařským výcvikem tu správnou a hlavně tradiční tečkuv podobě závodů ve slalomu. I tak doufáme, že poslední den plnýdeště a mlhy nikomu celkový dojem ze zájezdu nezkazil a všemzůstanou na letošní hory jen hezké vzpomínky.

Plní dojmů a nových zážitků, zdraví a celí jsme se zpátky na jihvrátili v pátek 1. 3. kolem 19. hodiny.

Mgr. Šárka Dibďáková,Mgr. Anna Brothánková, Mgr. František Maxa ¢

¢ Z JINÝCH MÉDIÍ

Ze zpráv Policie České republikyŽena posilněná alkoholemŘídila a nadýchala přes 1,20 promile

Suchdolští policisté dne 25. ledna 2019 ve 14:40 hodin zastavilia kontrolovali právě v Suchdole nad Lužnicí řidičku, jež řídila osobníautomobil Škoda Fabia. Při silniční kontrole se řidička na výzvumužů zákona dobrovolně podrobila dechové zkoušce ke zjištění pří-tomnosti alkoholu v dechu. Podezřelá žena poprvé nadýchala přes1,20 promile alkoholu. Druhá dechová zkouška byla též pozitivní,když prokázala rovněž požití alkoholu, a to přes 1,10 promile. Řidič-ka nepožadovala lékařské vyšetření spojené s odběrem biologické-ho materiálu a s výsledky dechových zkoušek souhlasila. Policistéřidičce další jízdu s motorovými vozidly zakázali. Dne 29. ledna sižena, jež požila alkoholické nápoje před jízdou, převzala z rukou po-licistů ze Suchdola nad Lužnicí sdělení podezření, neboť svýmjednáním naplnila znaky přečinu ohrožení pod vlivem návykovélátky. Do dvou týdnů stane před soudem. (Zpráva z 30. 1. 2019)

ZpronevěraPeníze prý projedl a propil

Podezřelý muž měl v měsíci srpnu 2018 v autocampu v obci naSuchdolsku převzít ke směně od poškozené finanční částku ve výši10 000 korun ve stokorunových bankovkách, kdy následně po smě-nění měl poškozené tuto finanční částku vrátit v bankovkách tisíci-korunových. Finanční hotovost i přes opakované urgence poškozenévšak do dnešního dne nevrátil s tím, že svěřené peníze údajně projedla propil. Po zadokumentování přečinu zpronevěry policisty ze Such-dola nad Lužnicí, převzal dne 20. února 2019 podezřelý muž sdělenípodezření. Nyní je trestně stíhán v režimu zkráceného přípravnéhořízení na svobodě. (Zpráva z 3. 3. 2019)

Krádež dřeva objasněnaRodina se vypravila na „lup“ společně

Policisté ze Suchdola nad Lužnicí nyní objasnili krádež dřevaz počátku listopadu 2018. Čtyři rodinní příslušníci v obci na Such-dolsku přímo u komunikace společně odcizili rozřezaný polomvzrostlého dubu o průměru na pařezu 133 cm, o celkovém množství4,9 m3 dle odborného vyjádření. Společnosti tak společně způsobiliškodu ve výši nejméně 9 300 korun. Po zadokumentování přečinukrádeže dne 11. března převzali dva muži a dvě ženy z rukou policis-tů ze Suchdola nad Lužnicí sdělení podezření. Nyní jsou všichni čtyřičlenové rodiny trestně stíháni v režimu zkráceného přípravného ří-zení. (Zpráva z 12. 3. 2019)

Z veřejného zdroje www.policie.cz vybrala Renata Homolková¢

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 20198

¢ Z FARNOSTI Přehled bohoslužeba událostí ve farnostiv dubnu 2019Mše sv. v kostele sv. Mikuláše:¡ Neděle – mše svatá v 9.30 h¡ Středa – mše sv. v 18.00 h v kostele

první středu v měsíci.Další středy v domácnostech,bude oznámeno v ohláškáchna nástěnce.

¡ Modlitba křížové cestyV postní době každé pondělív kostele v 17.00 h

¡ Modlitba růžencev kapli sv. Jana Nepomuckého:každý pátek v 9.00 h

¡ Výuka náboženstvístředa jednou za čtrnáct dnína faře od 13.00 h

Mše svaté v okolních farnostech:České Velenice– neděle 11.00 h, čtvrtek 18.00 h

Dvory nad Lužnicí– neděle 8.15 h, úterý 18.00 h

Rapšach – pátek 18.00 hIva Hojková¢

Přehled o VelikonocíchKvětná neděle

V tento den nosíme do kostela ratolestikočiček či zlatého deště a začínáme průvo-dem před kostelem. Připomínáme si tak slav-nou událost, kdy Ježíš projížděl před svýmukřižováním Jeruzalémem na oslátku a lidého provolávali králem. Také jsou v tuto neděličteny pašije (příběh o utrpení a ukřižováníKrista), letos podle evangelisty Lukáše.

Mše sv. v Suchdole nad Lužnicí v 9.30 h

Zelený čtvrtek (18. 4. 2019)Připomínáme si poslední večeři Ježíše

se svými učedníky, při níž proměnil chléb vesvé Tělo a víno ve svou Krev, aby tak nejtěs-něji zůstal s lidmi a zpečetil tak to, co bylodokonáno v pátek, když zemřel na kříži.

Mše sv. v Českých Velenicích v 18.00 h

Velký pátek (19. 4. 2019) –obřady s uctíváním kříže

Tento den není sloužena mše svatá. Věří-cí se v odpoledním čase scházejí v kostelek bohoslužbě slova a uctívání kříže, jsoutaké čteny pašije (podle evangelisty Jana).

Modlitba křížové cesta v přírodě kolemLužnice – začátek v 10.00 h u hřbitova

Velkopáteční obřady v Suchdole v 17.30 h

Bílá sobota (20. 4. 2019)Bdění u Božího hrobu v kostele v Such-

dole od 14.00 h do 17.00 hPřes den si připomínáme, že Ježíš ležel

v hrobě a modlíme se u Božího hrobu, kterýje skoro ve všech kostelích.

Velikonoční vigilie (bdění) – největší slav-nost během roku. V předvečer neděle oslavu-jeme Zmrtvýchvstání Krista již slavnostnímiobřady, které jsou jen při této mši sv., Ježíšo-vo vítězství nad smrtí, díky kterému jednou

budeme moci i my po smrti přejít do životavěčného s Bohem.

Velikonoční vigilie v Českých Velenicíchve 20.00 h

Slavnost zmrtvýchvstání(neděle 21. 4. 2019)

Mše sv. v kostele sv. Mikuláše v 9.30 h

Velikonoční pondělí(22. 4. 2019)

– pondělí Velikonočního oktávu (osmi-denní), které končí 2. velikonoční nedělí, kte-rá je v církvi nedělí Božího milosrdenství.

Mše sv. v Rapšachu v 9.30 h

Mše sv. v Krabonoši v 11.00 h, budesloužena v českém i německém jazyce, poní agapé (občerstvení) před kostelem

Další události ve farnosti a podrobnější

informace: www.kostelyvitorazska.cz.

Kontakt na kněze: P. Tomáš Vyhnálektel. +420 608 859 348,suchdolnadluznici@dicb.cz

Po postní době přichází VelikonoceKdo by neměl rád přicházející jaro po zimě, proměňující se přírodu, rozkvetlé louky, stro-

my, tulipány s narcisy na záhoncích. Ale na tomto období mám ráda obzvláště ještě něco, ato jsou Velikonoce. Těším se na ně téměř už od Vánoc, ale s vděčností také přijímám postnídobu, která mě nabádá: „Zastav se, zamysli se nad sebou, jak mluvíš, jak jednáš, neublížilajsi někomu? Věnuješ dostatečný čas Bohu, druhým lidem i sobě? A co křížová cesta, modlit-ba, půst a almužna?“ Možná se toho pokaždé trochu obávám, zda se mi podaří najít vícečasu pro druhé i na modlitbu, jestli budu dost milosrdná a budu si umět něco odepřít apod.

Při modlitbě křížové cesty jsem si letos obzvlášť silně uvědomila, že Ježíš na všechny po-hlížel s láskou a milosrdný byl i k lotru na kříži. Tak proč by neměl být také ke mně? A prototak miluji Velikonoce – čím jsem starší, tím stále víc a hlouběji do sebe vstřebávám radost-né poselství, které se šíří světem už přes dva tisíce let: Ježíš vstal z mrtvých! Ano, po bolest-ném pátku a sobotě, kdy se zdál všemu konec a lidé, kteří mu věřili a měli ho rádi, bylinesmírně zarmoucení, přichází vzkříšení. A tak je to i v našich životech – po smutku přicházíradost. A tak to radostné poselství je skutečně pro každého z nás: „Ježíš zemřel a vstalz mrtvých proto, abys ty měl život věčný.“

Přeji každému z nás požehnaný zbytek postní doby a radostné prožívání Velikonoc.Iva Hojková¢

Různé pozvánky¡ Pátek 12. 4. 2019 – Českorakouská křížová cesta, začátek v 18.30 h v Gmündu

u přírodního koupaliště (Strandbad), odtud povede do kostela v Krakonoši¡ Pátek a sobota 12. – 13. 4. 2019 před Květnou nedělí – České Budějovice

– Diecézní setkání mládeže, místo konání: komunitní centrum Máj (pátek);v sobotu od 9.00 h v salesiánském kostele sv. Vojtěcha. Doprovázet budou kapelyElaion a PM. Hlavním hostem setkání bude boromejka Angelika Pintířová.Doporučený příspěvek: 200 Kč., dcm@bcb.cz.

¡ Sobota 27. 4. 2019 – Pochod pro život a rodinu v PrazePontifikální mše svatá – 10.30 h, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, celebrujeDominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský; Klárov park před stanicí metraMalostranská – 12.30 h doprovodný program; 14.00 h – pochod centrem Prahy,závěr u sochy sv. Václava – 16.00 h – 16.30 h, Václavské náměstí.

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 9

Odemykám tě, řeko máPsal se rok 1979, když se parta nadšenců z Vodáckého oddílu vy-

hecovala k jarnímu splutí Lužnice. Zdejší řeku sjížděli našinci „odne-paměti“. Zvyky, tradice, rituály provázejí od pravěku život každéhočlověka. Aby vznikly a žily, musí je lidi přijmout za své a upravit si je.Měly by vycházet z tradice, reagovat na současnou dobu, ale hlavněmusí potěšit a pobavit. Některé tradice jsou celosvětové, jiné se udr-žují v té či oné zemi a pak jsou akce typické pro jedno místo. Otevíránířek se odehrává na všech vodácky využívaných tocích po celé repub-lice: Berounce, Chrudimce, Doubravě, Sázavě, Orlici, Vltavě, Ostravici,Bečvě, Otavě, Ohři či Moravě. (Nedohledali jsme u všech řek ročníky,jak dlouho se tato tradice drží, ale Odemykání Lužnice je jedno z nej-delších.) „To se neděje nikde jinde na světě. A je to důkaz toho, žejsme vodácká velmoc,“ řekl během návštěvy při Odemykání Lužnicev roce 2006 známý vodák Jaromír Štětina. Když byl v roce 2005Suchdolu přiznán statut města, jako městský znak byl zvolen klíč avlnky, tento symbol tradice odemykání řeky v našem městě. Historiečtyřiceti let oficiálního Odemykání (vodácký klub v Suchdole slavív tomto roce 46 let od svého založení) není v celé historii obce nijakdlouhá, ale pro nás vodáky jsou to dvě generace lidí, kteří měli a majísvoji obec rádi a hlavně milují okolní krajinu a přírodu. Všem těm,kteří začínali s touto akcí, a vlastně tím vetkali symbol klíče na našiměstskou vlajku, děkujeme. Vzpomínáme a vzdáváme čest i úctuvodákům, kteří se bohužel dnešního jubilejního ročníku nedožili.

Další rok jsme pokračovali v tradici jarního splutí a rozeslali po-zvánky také jiným oddílům, ale nikdo toho mrazivého rána nepřijel.Vyjela tedy skupinka osmi lodí s místními vodáky a řeku si slavnost-ně odemkli. Na konci září si akci zopakovali, na zamykání ale nepři-jelo o moc více vodáků. Nicméně na tradici bylo zaděláno a odpříštích ročníků návštěvnost stoupala až k dnešním 100 až 200 lo-dím. Při dobrém počasí bývá návštěvnost vyšší, na vodu vyjíždí ivíce lodí. Symbolem Odemykání se stala březová placka s vypále-ným ročníkem na obyčejném provázku a jsou tací, kteří mají téměřcelou kompletní sbírku. Letošní ročník je tedy čtyřicátý a za tu dobuse mnohé událo. Vodácký oddíl vznikl v březnu v roce 1973 a hnedpo roce se začala budovat loděnice a klubovna u Lužnice. Hlavní ná-plní byly sjezdy dostupných řek a říček, společné dovolené, závodyna lodích, výchova mladých vodáků a akce pro veřejnost. Od roku1980 pořádáme Vánoční jízdu, v letech 1982–2008 ples, Benátskounoc od roku 1983 dosud, Vodácký flám od roku 1990 dosud a jižzmiňované odemykání a zamykání.

Nyní nastává čas, kdy se řeky probouzejí a nám vodákům začínásezóna. Přejeme všem krásné jaro. Ahoj, kamarádi!

A ještě pohled na první stránku vodácké kroniky z roku 1973,kam Stanislav Linhart zapsal mimo jiné: Mám rád tu řeku, protoženemohu jinak. Proč sedí na zádi lodi zkušený říční vlk, jemuž táhnena šedesát? Protože stále touží nastavit tvář větru, slunci a vodějako všichni, kteří vlečou svou loď zaprášenou silnicí od nádražík potůčku pod mostem, jenž se již tady nazývá Lužnice. A jaká budeletos? Zase jiná a krásná!

Milada Klímová¢

První období vodáckého oddíluVýpisky z kroniky

Ustavující schůze a sestavení prvního výboru Vodáckého turistic-kého oddílu TJ Tatran proběhlo v březnu v roce 1973 za účasti těchtopánů a přátel: Stanislava Linharta (zvolen za předsedu oddílu), KarlaZemánka a Františka Košťála (politicko-kulturní referenti), Karla Šíle-ného (jednatel), Františka Linharta (hospodář), Jana Kořínka (zdra-votní dozor), Mileny Linhartové (pokladník), Václava Zahradníka,Jiřího Kubáta, Jana Pavlíka (instruktoři pro výcvik), Jiřího Školky, Jo-sefa Šerhakla, Karla Janocha, Zdenka Lišky, Alexandra Korba (před-seda Tatranu).

Z prvního dílu vodácké kroniky (obsahuje roky 1973–1988) vybí-ráme popis jednotlivých událostí.

1974 23. srpna je příjemná sobota ráno a začínáme budovatnovou loděnici a zároveň klubovnu, dílnu, umývárnu, šatnu, mys-líme i na saunu. Těšíme se, že nám nedojdou síly a chuť. Jsou zdeopět známé tváře: Zemánek, Linhart, Školka, Ježek, Šimoušek, Ko-dým, Šílený, Kašpar, Drašnar, Šerhakl, Pavlík, Divoký, Kořínek, Hrn-číř, Zahradník, Čechal, Šebesta, Jindra, Kollman a také nám přistavbě vydatně pomáhá pár děvčat.

1975 Výstavba loděnice pokračuje úspěšně. Významným pomoc-níkem v tomto období se stal Eda Kodým starší. Jeho úsilí je obdivu-hodné. Nezná oddechu a věnuje naší loděnici nejen svou odbornost ačas, ale doslova převzal plnou odpovědnost. Pracovat s ním je pronás všechny radostnou událostí. Jemu však patří především velikýdík za mimořádnou obětavost.

V tomto roce byla navázána spolupráce s polskými sportovci aod 14.-27.července jel kolektiv 47 členů ze Suchdola na výlet na Ma-zovská jezera a k moři. Cesta byla dlouhá, ale řidiči pánové Spurný aJanků jsou naprosto spolehliví.

1977 Prvního května jsme se sešli u vodácké chaty. Obtěžkánipádly jsme se vydali podél řeky a v dresech poněkud „malých“ jsmese zařadili do prvomájového průvodu. Po zařazení jsme šli „vodác-kým“ pochodem před školu s pádly zdviženými k nebi na pozdrav.Směstnáni před tribunou jsme vyslechli projevy. Po skončení jsmeodcházeli do chaty. A již za chvíli jsme brázdili vlnami Lužnice…

V tomto roce jsme také v březnu opustili rodinné krby a přesvšechny radosti a strasti cestování jeli vlakem do Rumunska, kdejsme podnikli několik výstupů a sestupů na místní hory v Transyl-vánských Alpách.

1978 V historii našeho oddílu se stal měsíc duben začátkem vo-dácké sezóny, Vyjma několika jednotlivců, kteří neznají cenu svéhozdraví a vydávají se na vodu dříve. Letos po II. otevíráme malouříčku Dračici od klikovského mostu a zároveň sjíždíme i část Luž-nice až po jez Pilař. Na pozvání přijeli k nám mladí vodáci ze So-běslavi. Ti si mnohdy počínali na řece lépe, než někteří staří vlci,pro které se stal symbolický sjezd přijímací zkouškou do čsl. sva-zu otužilců. Ale nakonec vuřty opékané pod Pilařem na táborákuz JéDéZeťáckých latěk chutnaly všem.

1979 Tento rok jsme přivítali v naší klubovně společně se „stude-nou vlnou“. Zahájili jsme provoz sauny v klubovně oddílu pod vede-ním Karla Zemánka a Vaška Košumberského. Letní dovolenou jsmestrávili na Lužnici. II. ročník závodu o putovní pohár opět vyhrávají:Milan Ježek a Vašek Košumberský s časem 1 hodina 10 minut. Natrase Suchdol – jez Pilař závodilo celkem 9 posádek.

1980 Kam o první jarní neděli? Sněhu tenkrát napadlo nad kotní-ky a rtuť teploměru se stydlivě schovala. Vodáci vytáhli kulichy a pal-čáky a chystali se na první splutí. Dříve začínali sezónu na Dračici,ale letos poprvé odemykají řeku Lužnici. Rozeslali pozvánky 17 od-dílům vodní turistiky, ale nikdo nepřijel. Předseda oddílu LadislavHofhanzl přivítal 16 místních statečných. Jeho hřejivý projev bylčasto přerušován drkotáním všech přítomných zubů. Pak předal ve-

¢ VODÁCKÝ KLUB

pokračování na str. 10

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 201910

liký železný klíč místopředsedovi K. Zemánkovi a ten slavnostněvnořil klíč do vody (až to zasyčelo) a dvojím otočením řeku odemkl.Po něm odemykali i ostatní členové oddílu. Řeka byla volná. Volnápro osm lodí - 15 mužů a 1 ženu Marii Čechalovou. V tomto roce seuskutečnilo také 1. Zamykání. Několik odvážlivců našeho oddílu vy-lákalo hezké počasí o vánočních svátcích na Lužnici, i přes to, žebyla již řádně zamčená.

1981 21. března se účastnilo celkem 26 členů našeho oddíluOdemykání Vltavy. 4. dubna se pak odemykala naše řeka. Počasíjako v létě. Bylo to vidět i na účasti vodáků, jelo 86 lodí. V květnujsme se vypravili sjíždět Otavu a Vltavu. 11. července nastal očeká-vaný den – velký zápas! Své síly změřili zástupci fotbalistů a vodáků,a to na hřišti i na řece. Vodáci měli nacvičené finty, jako že jich někdyhrálo 20 a jiné. Zápas skončil vítězstvím fotbalistů o jedinou branku.Největším překvapením byla návštěva diváků, kterých přišlo cca500. Odveta byla odpoledne na vodě. Byla to nelítostná bitva, kdydocházelo k převracení lodí a jiné. Vodáci zde zvítězili, najeli na sou-peře 2 hodiny. Zakončení proběhlo u táboráku vedle klubovny. (Toby se mohlo někdy zopakovat)

1982 9. ledna se vydalo 32 lidí na pěšárnu na Červená blata. Po-chodu se zúčastnili naši žáci, kteří vydrželi všechny útrapy. Takovépěší tůry chceme dělat každý rok. Na členské schůzi jsme se roz-hodli uspořádat I. Vodácký ples, a to v Hotelu Lužnice. K tanci vyhrá-val Krystal a na ples přišli vyšňořeni i ti největší odpůrci kvádra akravaty. Samotná atmosféra zábavy byla vynikající.

1983 Předsedou oddílu je Karel Zemánek a oslavujeme 10 let tr-vání. V červenci se naložilo na vlek 16 lodí a vyjelo se autobusem,který řídil Láďa Spurný na 14 dní na Slovensko. Dostáváme povole-ní sjet Dunajec. Počasí nám přeje, sjíždíme další řeky Hornád aHron. Dostáváme nápad uspořádat letní zábavu s názvem Benát-skou noc. Vše potřebné jsme objednali, vyrobili a doufali, že vyjdepočasí. To se nám splnilo a přišlo i dost lidí, tak uděláme Benát-skou zase příští rok.

1984 Odemykání v dubnu jelo 240 lodí. Mladí vodáci jeli v červen-ci pod dohledem zkušenějších kolegů na tři dny na vodu do Veselí.Pro velký úspěch se uskutečnila další výprava s mladými na Beroun-ku. V srpnu jeli suchdolští vodáci na dovolenou do Rumunska. Sjeliúseky na 5 řekách, z nichž některé byly velmi náročné i na zkušenéborce. Poslední velká akce oddílu bylo uspořádání silvestrovskéhovečera v Domě pracujících v Suchdole, kde měli vodáci při jeho vý-stavbě odpracováno 390 hodin.

1985 Na Odemykání se sešlo cca 600 lidí. O napjaté situace narozvodněné Lužnici nebyla nouze. Ne všechny posádky záludnostizvládly, a tak následovaly nedobrovolné pády do vody. Na Benátské

noci vystupuje skupina Nezmaři a je prodáno 1060 vstupenek.Počasí a nálada je vynikající. Končil červenec, vodácká sezona vr-cholila a náš oddíl se vydal na 14denní dovolenou na slovenskéřeky. Jely se tyto řeky: Kysuca, Bílá Orava, Oravice, Bílý Váh, ČernýVáh, Dunajec, Černý Hron, Hron a jako poslední Nitra, která působilajako balzám na nervovou soustavu, protože připomínala horní úseknaší Lužnice. Celkem jsme na Slovensku najeli 188 km po vodě. Za-mykání na podzim jelo 200 lodí. Tento rok jela desetičlenná partazamykat také řeku Dyji. Na vánoční řeku se pak vydalo 19 lodí.

1986 Při Odemykání nezbyla na loděnici ani jedna loď. Místo-předseda MNV Josef Šlápota si doplaval do středu řeky a tam pono-řil klíč k slavnostnímu aktu, což vyvolalo u přihlížejících vodákůbouřlivý potlesk. Předseda oddílu K. Zemánek mu k výbornému pro-vedení blahopřál a pochopitelně nezůstal pozadu. Vody bylo hodně,byla patřičně studená, pocítilo to na vlastní kůži mnoho dalších.

1987 Standa Prášil a Jiří Hanus se zúčastňují závodu Non stopLužnice. Tato trať obnáší 130 km délky a je nutno překonat 30 jezů.

1988 „Odemykám tě, řeko má...“ Na Odemykání přijíždí 327 lodí acca 700 vodáků. Vodáci se účastní mezinárodního vodáckého sjez-du v Polsku na řece Bobr.

Z kroniky vybrala Marie Kalátová ¢

K názvu „TJ Tatran“Po únoru 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovy, v jehož důsled-

ku musely všechny dosavadní tělovýchovné spolky s veškerým ma-jetkem vstoupit do Sokola. Byl také oficiálně zakázán profesionálnísport, až na několik výjimek jako dostihy. V roce 1952 došlo k dalšíreorganizaci: v prosinci byl přijat zákon č. 71 Sb. O organizaci těles-né výchovy a sportu, podle něhož byl zřízen Státní výbor pro těles-nou výchovu a sport (SVTVS) jako nástroj centrálního řízeníveškerých sportovních aktivit v zemi. Všechny existující oddíly bylyzařazeny do dobrovolných sportovních organizací, nově vytvoře-ných po dostihy vzoru. Systém dobrovolných sportovních organiza-cí (DSO) spadal pod Revoluční odborové hnutí a každý sportovec sepodle svého občanského zaměstnání musel stát členem jedné z de-víti organizací: Spartak, Baník, Dynamo, Tatran, Jiskra, Slavoj, Loko-motiva, Slovan, Slavia. Označení Sokol se nadále používalo pouzepro oddíly venkovské tělovýchovy. Komplikovaný a nepřirozený sys-tém se neosvědčil, v roce 1955 bylo všech devět DSO sloučeno dojedné organizace a v březnu 1957 byl vytvořen Československýsvaz tělesné výchovy a sportu jako řídící sportovní orgán, kluby pů-sobící v jeho rámci se jmenovaly TJ (Tělovýchovná jedno-ta). V Suchdole se v roce 1960 dřívější tělovýchovná jednota Sokolsloučila s těl. oddílem Pohraniční stráže „Rudá hvězda“ a nesla jmé-no Tatran. Počet členů byl tehdy 358. ¢

PíseňLeckdy se zachce vidět mládí koutA svoji starou řekuNa jejích vlnách znovu měkce ploutPádlovat tiše za pokleku

Leckdy se zachce vidět rodnou vesTo hlavně k stáru, v zralém věkuNejhorší ale, dříve, jako dnesJe náhlá touha po člověku

Na vlnách můžeš někdy znovu ploutA hladit pádlem rodnou řekuToho, kdo není, chceš-li obejmout,Ne, na to není nikdy léku

(Vodácká kronika Suchdola nad Lužnicí,1973–1988, kráceno)¢

Vodácký klub (pokračování ze str. 9)

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 11

¢ OHLÉDNUTÍ

Masopustní období 2019 na Suchdolsku

Klikov

Hrdlořezy

Hrdlořezy Klikov

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 201912

Suchdol Suchdol

Tušť

Františkov

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 13

Masopustv Hrdlořezích

Je sobotní ráno 16. února, venku je trochumrazivo, ale za stromy vykukuje zlatavé slu-níčko. Vypadá to na krásný den, o to hezčí, žeprávě dnes se u hospody po roce zase scházímasky a začíná hrdlořezský masopust. Muzi-kanti se svými nástroji – harmonikou, bubín-kem, tubou a trubkou jsou připraveni, traktors valníkem taky, můžeme tedy vyrazit za pa-nem Kronikou – naším hrdlořezským „staros-tou“ požádat o povolení koledovat. U Kronikůnás tradičně čeká velká hostina jako ostatněi v mnoha jiných hrdlořezských domácnos-tech. Povolení nám bylo na žádost Masopus-ta a malého Masopustíka uděleno, zábavatedy může začít se vší parádou. Toho se oka-mžitě radostně ujímají dvě lehké dívky a vře-le obšťastňují veškeré mužské osazenstvovesnice včetně řidičů toho času vesnicí projíždějících. Ještěževšechno z povzdálí sledují doktor se sestřičkou, připraveni v přípa-dě divoce proudící krve natěšených mužů okamžitě zasáhnout.Také policista s vojákem jsou v pozoru, vše s nadhledem ještě hlídápilot českého letounu. Všichni tři musí spojit síly a ochránit místníobyvatele před divoce šermujícími třemi mušketýry, hádajícími se,kde že a proč ztratili d´Artagnana, dohlédnout na vzrůstající napětímezi piráty a rodinkou indiánů a neustále připomínat lazarovi, že le-háním si do blízkosti projíždějících aut se dopouští trestného činu.Jejich ochranu potřebuje také Karkulka, která po cestě za babičkoupotkala v lese dvě bláznivé lišky, ježka a tygra a bojí se teď choditvenku sama. Vrcholem všeho je transvestitní páreček novomanželůohrožující mravní výchovu mlaďoučké jahůdky a citronka vyvolávají-cí otázku, je-li svět ještě v pořádku. Jeptišky s mnichy se křižují, ne-andrtálec nevěřícně ohryzává kost s údivem, kam až ten svět vevývoji dospěl a kolem pobíhající všudypřítomný kostlivec připomínáblížící se konec. Na ten masopustní u posledního stavení v blízkostimístní hospůdky zatroubí kolem páté hodiny naposledy ponocný.Unavení se odebírají na cestu domů, nezmaři jdou rovnou do hospo-dy přivítat oblíbenou na večerní zábavě hrající skoro místní kapeluFour Johns.

Zábava byla skvělá, pohoštění u hrdlořezských sousedů perfektní.I za vybrané peníze do hrdlořezské kasičky všem přispěvovatelůmmoc děkujeme, do koruny je využijeme připřípravě dalších skvělých akcí v naší malévesničce. Děkujeme za finanční podporutaké Městu Suchdol nad Lužnicí, za náladu adalší nezapomenutelné zážitky všem zúčast-něným. Tak zase za rok na shledanou!

Za Naše Hrdlořezy, z.s. Renata Homolková¢

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 201914

¢ Z HISTORIE

Štramfulka v TuštiPravidla klukovské hry

I.

Podávám svědectví o štramfulce jako je-den z jejích posledních hráčů. Tato dětská(hlavně chlapecká) hra se i podle ostatníchpamětníků hrála pravděpodobně jenom v Tušti(Schwarzbachu). Není známo, kdy se v Tuštizačala hrát, kdo ji vymyslel nebo jak se vy-tvořila pravidla. Byla to hra, při které je zába-va i pohyb. Další generace dětí začaly mítjiné zábavy, dané elektrifikací obce apod.Štramfulka skončila po druhé světové válce.

II.

Když se sešlo pět, šest, sedm hráčů, našlisi rovnou hrací plochu, na návsi nebo jinde apřipravili si pro štramfulku hřiště. Každý, kdochtěl hrát, si z domova přinesl svoji dřevě-nou hůl, podobnou baseballové pálce. Říka-lo se jí „brnkačka“, měla kolem osmdesáticentimetrů.

Kromě brnkaček ke hře potřebovali jednu„štramfulku“. Štramfulka je dřevěný špalí-ček, vysoký asi 10 cm, o průměru asi 4 cm,seřezaný na jedné straně do špičky.

Ve středu hrací plochy musel být kámen,na jehož okraj se štramfulka stavěla. Tentoplochý kámen (nebo dlaždice) byl ze strany,odkud házeli hráči, ve stejné rovině se zemí,na druhé straně byl vyvýšený. Ve vzdálenos-ti třech dlouhých skoků od kamene si každýhráč vyznačil svůj „pík“ (stanoviště), a to vy-rytím půlkruhu do země.

III.

Nejméně oblíbenou rolí ve hře bylo stavě-ní štramfulky. Určený hráč vždy po každémhodu postavil štramfulku na kámen a ustou-pil stranou. Výběr hráče, který měl stavět, seprovedl losem. Jeden nebo dva hráči vybraliod ostatních brnkačky, položili na ně štram-fulku a společně je vyhodili vzhůru. Brnkač-ky se štramfulkou ležely rozhozené po zemi.Stavěl ten hráč, na jehož brnkačku ukazova-la špička štramfulky.

IV.

Hráči s brnkačkami se snažili povalitštramfulku. Házet začínal hráč z prvníhopíku po pravé ruce, snažil se „brnknout“ holído štramfulky a odhodit ji z kamene. Hráč,který stavěl štramfulku, běžel pro štramful-ku. Zároveň hráč, který házel brnkačkou, bě-žel pro svou brnkačku. Pokud dřív doběhnulhráč se štramfulkou, stoupnul si do volnéhopíku. Hráč, který brnkal, měl nyní pík obsaze-ný a musel jít stavět. Když doběhnul hráčs brnkačkou dřív než hráč se štramfulkou,pokračoval ve stavění stále stejný hráč. Hrapokračovala tak, že brnkal (házel) hráč z dru-hého píku.

V případě, že hráč měl brnkačku až zaštramfulkou a odhadl, že by do píku nedo-běhl a musel by jít stavět, nemusel pro brn-kačku běžet. Mohl ji nechat ležet a čekat, ažho jiný hráč vysvobodil tím, že brnknulštramfulku dál a pro hůl si doběhnul. Tak toplatilo až do hodu posledního hráče, kdypro brnkačku museli běžet všichni. Kdo bylposlední, musel jít stavět. Hra pokračovaladalším kolem, které začínalo opět z pravéstrany.

V.Při hodu se mohlo stát, že se hráč brn-

kačkou do štramfulky nestrefil a štramfulkastála. Když hráč, který stavěl štramfulku, do-skočil třemi skoky od kamene pro brnkačku,může hráče, který se do štramfulky nestre-fil, potrestat tím, že spoluhráče brnkačkuodhodil tak daleko od kamene, jak se mujen povedlo. Musel to ale udělat ztíženýmzpůsobem. Vzal brnkačku do pravé ruky, le-vou ruku podvlekl pod pravou a chytl se prs-ty levé ruky za boltec pravého ucha.

Následně pokračoval další hráč. Pokudštramfulku nepovalil a ani ten, kdo stavěl,pro jeho brnkačku třemi skoky nedoskočil,zůstala brnkačka tohoto hráče ležet a on če-kal na další příležitost, kdy si bude moct do-běhnout pro svoji brnkačku, aby nemusel jítstavět štramfulku.

VI.Hráč se mohl ze stavění vysvobodit také

tím, že od místa, kam štramfulka doletěla,hodil štramfulku ke kameni. Pokud kámenštramfulkou trefil (pokud se aspoň kamenedotkl), byl vysvobozen a stavět musel ten,kdo brnkal (hrál).

VII.Když někdo stavěl dlouho, mohl ho kama-

rád vysvobodit posledním hodem. Brnkačkyjsou rozhozeny po sérii hodů. Poslední hráčho mohl svým hodem vysvobodit tak, žeštramfulku brnknul (odhodil) co nejdál, aby sivšichni mohli doběhnout pro své rozházenébrnkačky a postavili se do svých píků tak, abyje nepředběhl hráč, který stavěl. Když aleposlední hráč nechce osvobodit ostatní ahodlá vysvobodit kamaráda, který staví, leh-ce brnkačkou povalí štramfulku na kameni,oba se postaví do píků a čekají, kdo doběhnese svou brnkačkou jako poslední a bude pok-račovat ve stavění štramfulky.

VIII.Opustit pík v průběhu hry (např. když vo-

lali rodiče) směl hráč jen tak, že v píku vyrylbrnkačkou křížek a zavolal: Píkáno! Jen takse pík uzamknul, aby ho neobsadil ten hráč,který právě stavěl. Když hráč odešel bez toho-to zaříkávadla, musel po návratu stavět on.

Rudolf Kropík, Tušť 28¢

Štramfulka

Brnkačka se štramfulkou

Hráč předvádí způsob hodu brnkačkou: „Házetzačínal hráč z prvního píku po pravé ruce, snažilse ,brnknout´ holí do štramfulky a odhodit ji z ka-mene.“

Ztížený způsob uchopení brnkačky pro hráče, kte-rý staví štramfulku. Foto: dv

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 15

Štramfulka a jinéRozhovor

s Rudolfem KropíkemRudolf Kropík (nar. 1937) z Tuště je býva-

lý hráč štramfulky. O této hře svého dětstvímluví tak zapáleně, že není divu, že právě onse pustil do sepsání „Pravidel klukovskéhry“. Je příslušník současné nejstarší gene-race hráčů štramfulky, která se v Tušti přes-tala hrát přibližně před sedmdesáti lety.V tomto rozhovoru jsme proto využili příleži-tosti a požádali jsme o komentář. Pan Kro-pík je rodák z Tuště – pochází z čp. 60, kdese říkalo „U Trsků“ – a s několika přestávka-mi také trvalý obyvatel obce. Zde zažil různéperipetie dvacátého století, včetně prožitkuodsunu/vyhnání z Tuště do Rakouska –spolu s tisíci dalších lidí z „Vitorazska“. Roz-hovor ponecháváme částečně v horovovépodobě.

Co říci dále ke štramfulce?O kulturním pozadí štramfulky nás snad

více poučí znalci her a lidové zábavy. Možnáse štramfulka hrála (nebo hraje) jinde, mož-ná pod jiným jménem, možná „objevujemeAmeriku“. Možná naopak Ameriku objevo-vali staří „Švarcbacháni“ / Tušťáci.

Štramfulkáři s „brnkačkami“ v rukou,postavení na metách a vybíhající do hřiště,sugerují otázku, jestli štramfulka není jakásizvláštní nápodoba baseballu – který do Ev-ropy přišel z Ameriky. Je zde snad ve hřemohutné vystěhovalectví do Spojených stá-tů amerických v 19. a 20. století?

Ano, možná štramfulka ze všech „vel-kých sportů“ připomíná nejvíce baseball. Po-dobnosti štramfulky s nejznámější pálkovacíhrou ale nemůžeme hledat násilně. Nadha-zovač míčku v baseballu jako by se promě-nil v toho, kdo staví štramfulku. Baseballovýhráč na pálce se ve štramfulce nesnaží od-pálit míček, ale háže (!) rovnou „baseball-kou“.

Štramfulka také může někomu připomí-nat ruskou lidovou hru gorodky. (Hru, ve kte-ré hráči ze dvou stanovišť házejí asi metrdlouhou dřevěnou palici na válečky tak, abyje vyrazili z „gorodu“.)

Štramfulka vůbec připomíná různé hry zobdobí lidových kořenů moderního sportu,tedy hry před jejich „zušlechtěním“. Hlavnírozdíl je v tom, že štramfulka není sport vesmyslu řeckého slova áthlón (boj o cenu).Tím spíš štramfulka nemá ideologii, nemánic společného s turnerstvem nebo sokol-stvem. Jde jednoduše o hru (latinsky ludus),kterou provádí tušťský homo ludens, „hrajícísi člověk“.

Říká se, že sport je takový, jaká je společ-nost. Těžko říct. Namátkou jmenujme spor-ty: Typický irský sport je hurling, typickýfinský sport pesäpallo (jakýsi finský base-ball), typická hra francouzského středomoříje pétanque. Ze Skotska je curling. A Tušťmá štramfulku. Možná ale stačí říct, žeštramfulka může mít podobnou roli jako tře-

ba francouzská koulená (pétanque), jakojednoduchá zábava při setkání, ale je dalekovíce pohybová.

Baseball se nakonec ve střední Evropěnestal jedním z těch nejrozšířenějších spor-tů. Úpadek pálkových her přišel s rozvojemfotbalu, hokeje nebo házené. Něco podo-bného se stalo štramfulce v Tušti – část je-jích posledních hráčů povyrostla a založilahokejový tým, který si přezdíval „SenometTušť“.

Dnes, ve světě mobilních telefonů s we-bem 2.0, může být štramfulka příjemnou in-spirací starým dětským folklórem.

ŠtramfulkaZaznamenal jste pravidla štramfulky,

tam jsou vypsané technicky různé herní si-

tuace. Jak byste štramfulku přiblížil?

To byla naše hra, kterou jsme hráli v Tuš-ti, která se nikde v okolí nehrála – v Suchdo-le, na Rapšachu... To je tak zábavná hra!Zajímalo mě, kdo to vymyslel, jak se to moh-lo do Tuště dostat a tady se to tak ujmout.Poslední leta jsem po tom dost pátral. Ptaljsem se všude po vsích, tady i v Rakousích.Už v Sůdole o štramfulce nikdo nevěděl, ne-hrálo se to. Ani na Rapšachu, na Klikově, ni-kde. A tady v Tušti se to tak hrálo! Mám svojidomněnku, že to sem snad přišlo z Ameriky.Jestli to votať někdo nepřines. Nebo děti tomohli „vočíhnout“. Je to zvláštnost Tuště,nikde jinde jsem nenašel žádnou zmínku.Takhle ve stáří po tom pátrám. Moje man-želka říká, ty pořád blázníš s tou štramful-kou. (směje se) Kdo to nezažil, nezná, nevíco to je. Kdybysme s tim takhle nebláznili,tak to zapadne.

Co se vám na hře líbilo?

Doma se nikdo nechtěl držet, hned dostalpráci v hospodářství. Tady to byl samej sed-lák. Nebo kamarád musel hrát doma nahousle a podobně. Tak jsme prchali na ná-ves a na tej návsi jsme se takhle scházelia bavili.

Štramfulka, to byly samý běhy, pořád seněco dělo. Ty lidi to pořád bavilo, mělo topravidla a pointu. Ty zvláštní pravidla bylydaný a dodržovaly se. Každej hráč měl svojepráva, který se musely respektovat.

Co vás vedlo k sepsání pravidel?

Kdo to hrával, tak to zná. Měli jsme to odtěch starších, to se pořád dědilo. Nechtěljsem, aby se štramfulka úplně zapomněla.

Ještě je nás tu v Tušti pár chlapů, který tojako klucí hrávali. Štramfulka byla zkrátkanaše. A ještě po nás to hrávali, o něco mlad-ší generace, a u nich to končilo. Dneska toneexistuje, je to zapomenutý. Když se dnes-ka, bývalí štramfulkáři, potkáme, řekneme siz legrace: „Tak co, zahrajeme si štramful-ku?“ „Už máš brnkačku?“

Takže štramfulka byla hra jenom pro kluky?Co si pamatuju, hráli štramfulku samí

klucí. Holky to zkoušely, ale ty měly zasesvoje hry. Štramfulka jim zas tolik neříkala.Co si pamatuju, jedno děvče bylo výjimka,Maruška se jmenovala. Přijížděla do Tuštěna prázdniny. Ta s náma hrála, ta byla tako-vá vodvážná a bavilo jí to. Pak si zase hrálatřeba jinak, s holkama. Ale s náma si štram-fulku zahrála. Právě ona chtěla ve stáří se-psat pravidla, tak jsem je sepsal a poslal navýchodní Slovensko.

Kde jste štramfulku hráli?Hráli jsme na vsi, kde se dalo, po vsi, na

návsi, nebo i kolem Tuště. A nejvíc jsme tohrávali, jak potom bylo hřiště na volejbal.Kde byl trošku plac, abysme si mohli označitstanoviště a vzít nějakej plochej kamen.

Co bylo ke hře potřeba?Sešli jsme se a každej měl s sebou tako-

vou hůl, říká se jí „brnkačka“. Brnkačku simusel udělat, každej to měl po svým. Jedensi jí voškrabal pořízem tak, druhej tak, jedenslabší, druhej silnější. Když byla silnější, bylaupravená, aby se dala obejmout v jednommístě rukou.

Jak si brnkačky mezi sebou hráči poznali?To každej v partě věděl, která je jeho. Svoji

hůl si každej poznal, každej ji měl jinak „vo-makanou“. Ty hole se sháněly různě, někdo siporazil dříví v lese, někdo měl dřevo z hospo-dářství. Tu si každej opatřil svojí a s tim přišelsi zahrát. Taková příhoda: Chtěli jsme hrát ajeden z nás pořád neměl brnkačku. A támhlebílili barák a měli vynesenej nábytek, vyneslilávku [lavici] k potoku, na umytí. On vykotlalz lávky nohu, půjčil si jí takhle a štramfulku„bouchal“ s ní. (směje se)

A co štramfulka?A „štramfulka“, to byl špalíček zešpičatě-

lej, kterej se postavil na kamen. (Kamen byltrošku našikmo, aby to letělo. Musel bejttrošku v úhlu.) Štramfulka byla taky řezanápořízem nebo nožíkem, tu vždycky někdopřines. A kolem kamene se udělaly stanoviš-

Rudolf Kropík (uprostřed) mezi muzikanty

pokračování na str. 16

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 201916

tě, říkalo se „píky“, kde jsme stáli. To bylojako do půlkruhu, ale jen tak, aby neházeliproti sobě. Někdy se to namačkalo víc, ně-kdy míň, všichni se třeba nedostali. Tak sejen koukali.

Když jsme se sešli, muselo se rozhod-nout, kdo má stavět štramfulku. Jeden z násmusel, ale stavět nikdo nechtěl, každej chtělbrnkat. A stalo se, že když se takhle hrálodlouho, že jeden až brečel, že se nemoh dos-tat z toho stavění. Ale musel stavět. Pravidlabyly daný přísně. Snažil se, aby se dostal zestavení pryč, nebo se ho snažil vysvoboditkamarád. To si ale nikdo nedovolil, aby se nastavění vykašlal. Parta už by ho nevzalahrát. Jak to bylo vymyšlený!

Jak jste si vlastně vyměřili hřiště? A jak

jste si vybrali svoje místa?Nejlepší by bylo naměřit tři metry od ka-

mene provázkem nebo metrem. Ale protožeby pro to někdo musel domu a už by třebanesměl ven, tak jsme to jen krokovali.

Sepsaná pravidla nemusíme dopodrobna

opakovat, ale mohl byste připomenout ně-

které momenty?Píky už se nelosovaly, každej si stoupnul,

jak chtěl. A začínal ten pravej. Vždycky sezačínalo zprava, pravou rukou se házelo.Ten první zprava začal brnkat. Když do tohouměl brnknout, tak štramfulka letěla z ka-mene! Nebo se taky netrefil.

Když skončilo kolo, když brnknul ten po-slední, tak to všechno letělo pro ty rozháze-

ný brnkačky. Celou dobu pozoroval, jak byse svojí odhozený hole zmocnil, aby jí do-běh. (Bože, já už si nepomatuju, možná tamměl něco vyryto, ale to by v tom, jak to bylopřeházený, nebylo vidět.) Zkrátka, když toskončí a všichní se vyhážou, tak musí všich-ní běžet. Kdo má běhy a doběhne to dřív sholí (nebo se štramfulkou). Takhle se obsa-dí píky a kdo zbyde – staví.

Jak dlouho jste vydrželi štramfulku hrát?Nás to někdy bavilo dlouho, hodinu urči-

tě. Jak se potom mušelo domu. Když bylpryč, to se stalo málokdy, buď se na něj poč-kalo, anebo se hralo dál. Kdyby někdo proněj přišel, nebo to musel vysvětlovat mámě,že musí hrát, tak se třeba jelo dál. (směje se)

Ale nikdo se nesměl z píku hnout, dokudho neoznačil křížkem „píkáno“. Pokud udě-lal křížek a zavolal „píkáno“, nikdo mu tamnemoh skočit. Tak si to musel takhle zapíko-vat a pak se vrátit. Hra ho obešla a hrálo sedál. Kdyby ale vodešel jen tak bez ničeho,tak ten, co staví, by mu tam hned skočil atenhle by musel stavět!

Myslíte, že by se štramfulka dala obnovit?Aspoň si to tak vyzkoušet. Ale je to zdo-

kumentovaný. Já jsem taky uvažoval, jestliby se nepřihlásil ještě někdo starší, to bybyla zajímavá věc. Ještě dost lidí si na tovzpomíná, třeba v hospodě o tom debatíme,jak se hrálo. Zkouším je z toho, jak znaji pra-vidla. (směje se)

HokejJaké další hry jste za vašeho dětství v Tuš-

ti hráli – vedle štramfulky?Hráli jsme třeba na četníky a na zloděje.

Nebo jsme honili – bosí – prázdnej ráf odkola. A všechny hry ostatní. Ale štramfulkaje taková zvláštnost.

Potom jsme v Tušti začali hrát hokej.Napřed jsme hráli „Na Tůni“. Tahle tůň bylanejblíž, tam jsme hodně hráli, tam taky hos-podský ledovali. Byla za Veitů (čp. 67) smě-rem k řece, pak se zavážela, byla menší,

a dneska už je úplně zavezená. Taky jsmehokej hráli na Jezárku (dneska je vedle pen-zion). Zkrátka jsme se hnali, kde byl led. Tímjsme se tak bavili. Byli tu dva nadšenci, Ma-cho a Vochozka, který nás podporovali. Bylproto taky Kocina, to byl náš trenér. Ty námpomohli vybudovat pěkný hřiště u potoka zaTuští. Hajnej nám dal v lese dříví, postavilijsme si kolem dokola mantinely. A vyhrálijsme třetí výkonnostní třídu v kraji. Čerpad-lem jsme brali vodu z potoka a stříkali jsmeled. Měli jsme mantinely, osvětlení, všech-no. Měli jsme jednotný trika [dres] a z legra-ce jsme si říkali „Senomet Tušť“.

OstatníJste taky muzikant.Hrál jsem na „es trumpetu“ (později ze

zdravotních důvodů na basovou kytaru). Byljsem ještě na na měšťance, když jsem sechodil učit ke Kabourkovi z „Najorku“, to bylcestář a muzikant, ten hrával na Rapšachu(tam byly kdysi čtyři kapely!). Hrál jsemv suchdolských kapelách, s Mráčkovo kape-lou, a se Suchdolankou a Květovankou. A porevoluci ještě se sklářskou kapelou v Nagel-bergu (Werkskapelle Stölzle-Nagelberg).

Když jsme v mládí přijeli na neděli z Pra-hy, zašli jsme do hospody a zpívalo se. Tadyse hodně zpívalo, Kabourek a my mladší.Tak jsme se bavili.

Kde jste v Praze pracoval?Když jsem vycházel ze školy, chtěl jsem

se jít učit do velenických dílen, ale tam měnevzali. To byla taková doba, chtěli mít zevšech horníky nebo hutníky. Tak jsem si vy-bral aspoň tesařinu. Po vyučení jsem dostalumístěnku do loděnic v Praze-Libni. Ale tamtaková práce moc nebyla. Tak jsme se pře-orientovali na černý řemeslo, já konkrétněna svářeče. Já jsem to všechno študoval povečerech. Do dílen mě nevzali na učení – aleasi po deseti letech jsem se tam vrátil. Dělaljsem tam leta technologa svařování.

Děkuji za rozhovor Daniel Veith ¢

Werkskapelle Stölzle-Nagelberg (1999). Kapela, se kterou Rudolf Kropík hrál naposledy (v hornířadě osmý zleva)

Štramfulkářský slovníčekBrnkačka – hrací pálkaBrnkat – házet brnkačkouBrnknout – (1) trefit štramfulku,

(2) zahrát, být na řadě(Už jsi brnknul? – Už jsi byl na řadě?)

Píkáno! – zaříkávadlo, při kterém se děláv píku křížek brnkačkou

Pík – stanoviště (Např. „Vlez si do píku!“)Stavět – stavět štramfulku

(Např. „Šel stavět.“ Opakem je„Vysvobodit se ze stavění.“)

Vyhodit brnkačky – rozlosovat,kdo bude stavět štramfulku

Štramfulka – (1) špalíček,(2) název celé hry

Štramfulkáři – milovníci hryŠvarcbach – TušťVyházeli se už všichni? – Hráli už všichni?

Další idiomy: Hodit štramfulku na kamen.Vysvobodit brnkačky. Atd.

VÝZVAPokud víte více o štramfulce v Tušti, mů-žete kontaktovat redakci, případně přímopana Rudolfa Kropíka.

Štramfulka a jiné(pokračování ze str. 15)

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 17

Strážmistr František KorandaV den 80. výročí nacistické okupace při-

pomněl Český rozhlas České Budějovice (po-řad Dobré odpoledne z Českých Budějovic,15. březen 2019) příběh strážmistra Františ-ka Korandy, který se narodil na Boru. Cituje-me z přepisu pořadu: Prakticky hned poté,co vojáci vystoupili z aut na budějovickémnáměstí, si také Němci začali vyřizovat účtyse svými nepřáteli. „Tady ve městě to bylo už15. března, tedy hned první den okupace brzyráno. Gestapáci zatkli městského strážníkaFrantiška Korandu,“ připomíná publicista JanCiglbauer.

Strážník byl totiž v roce 1938 příslušní-kem Stráže obrany státu a 21. května 1938v Chebu zastřelil dva sudetoněmecké po-vstalce. „Samozřejmě, nacisté mu to neza-pomněli. Víme, že mu ani nedali šancirozloučit se s rodinou a vláčeli ho několikakoncentračními tábory. František Korandanakonec zahynul 2. května 1945 v koncen-tračním táboře Dachau, tři dny poté, co tá-bor osvobodila americká armáda,“ doplňujeJan Ciglbauer.Shrňme nejprve publikované informace:Chebský incident

V noci z 20. na 21. května 1938 konali pří-slušníci československé policie, praporčíkAlois Kriegl a strážmistr František Koranda,hlídkovou činnost na hlavní komunikaci ve-doucí z Chebu do Františkových Lázní s roz-kazem nedovolit žádnému vozidlu opustitúzemí města Chebu, a to i za cenu střelby.Kolem půlnoci se však na silnici objevil mo-tocykl, který nejvyšší možnou rychlostí smě-řoval na Františkovy Lázně. Když byl naněkolik desítek metrů od policistů, pokusilse jej praporčík Kriegl zastavit gestem azvoláním „Stůj“. Motocykl však nezastavo-val a málem ho srazil. Praporčík Kriegl tedyvydal rozkaz k palbě, který strážmistr Koran-da bez prodlení vykonal. Střela našla svůj cíla dvojčlenná osádka motocyklu byla zne-škodněna. Postřelení posléze byli dopravenina nedaleká kasárna k ošetření, nicméněutržená zranění byla tak vážná, že první umí-rá hned po příjezdu na kasárna, druhý pak

v chebské nemocnici. Následně se zjistilo,že se jedná o občany německé národnosti,kteří vezli důležité materiály z „hnědého“domu – Hotelu Victoria místním venkov-ským organizacím SdP. Byli ztotožnění jakomístní sedláci Georg Hoffmann a MikolausBöhm.

Celý incident měl pro oba dva zúčastněnépolicisty po okupaci ČSR tragickou dohru, ne-boť nacisté zastřelení obou místních Němcůmasivně využili k propagandě a uspořádali,pompézní pohřeb. Hlavními řečníky byli Hen-lein s Frankem. Adolf Hitler zaslal veliký poh-řební věnec. Na celou věc se tedy jen taknezapomnělo.

Nedlouho před květnem 1938 se oženil.Manželka Anna vzpomínala na osudný den21. květen: „Můj muž měl tento den volno,ale v noci přišla pohotovost. Okamžitě přijďdo služby! Vyřizoval mu kolega. Něco seděje na hranicích. Šel s praporčíkem Krieg-lem. Již jsem neusnula. Manžel se pak vrátilk ránu, rozrušen, unaven a řekl mi, že postře-lil dva ordnery.“

Kriegl s Korandou byli z bezpečnostníchdůvodů z Chebu přeloženi pro případ, že byse jim chtěli henleinovci pomstít. Kriegl bylpřeložen do Plzně a Koranda do ČeskýchBudějovic.

A zde Františka Korandu také 15. března1939 zatklo gestapo. Nebylo mu umožněnoani rozloučení s manželkou a pětiměsíčnídcerkou. Ve stejné době byl v Plzni zatčen iAlois Kriegl. Oba pak zažili kruté výslechygestapa v různých věznicích. Později v kon-centračním táboře svým spoluvězňům Ko-randa vyprávěl, jak si na Štědrý den 1939musel vykopat ve zmrzlé hlíně hrob a gesta-páci s namířenou pistolí pak po něm chtělipřiznání, proč v Chebu střílel. Neměl se ale kčemu jinému přiznat než k tomu, že jen plnilsvou povinnost. Alois Kriegl zemřel 6. čer-vence 1942 v koncentračním táboře Sach-senhausen a František Koranda 2. května1945 v koncentračním táboře Dachau, třidny po osvobození tábora americkou armá-

dou. (Jan Ciglbauer: 15. březen 1939 vČeských Budějovicích)

Celou válku nacisté vláčeli Františka Ko-randu po koncentračních táborech. Osvobo-zení se dočkal v Dachau, ale byl těžcenemocný. „Měl tyfus, zápal plic, pokřivenoupáteř. Oni ho chtěli vězeňští lékaři operovat,ale Němci při útěku odvezli veškerý zdravot-nický materiál. Druhého května 1945 ze-mřel. František Koranda si přál být pohřbenve Zdíkovci, odkud pocházela jeho manžel-ka. „Protože to ale z různých hygienickýchdůvodů nebylo možné, tak sem převezli jenjeho srdce. Je to zaznamenáno v pamětníknize Zdíkovce, kde je krátký textík o tom,že za velké účasti lidu zde bylo jeho srdcepochováno,“ připomíná amatérský histo-rik Jaroslav Pulkrábek. Zachovaly se takévzpomínky spoluvězňů z koncentračního tá-bora Dachau. Díky nim jsou známá i posled-ní slova Františka Korandy. Zaznamenal jespoluvězeň Jan Valdauf: „Lituji, že nemohus tebou domů. Já vím, že umřu. Nesměj setomu, Jendo, ale myslím to vážně. Sděl mojímilované Andulce, co všechno jsem zkusil aať mě odpustí vše, ublížil jsem jí.“ Je to za-znamenáno v pamětní knize Zdíkovce, kdeje krátký textík o tom, že za velké účasti liduzde bylo jeho srdce pochováno. („Srdce prv-

František Koranda

Hrob Františka Korandy ve Zdíkovci. Foto: Václav Malina, Český rozhlas

Památník příslušníkům policie a četnictva na pražských Olšanech (foto z od-halení z roku 2015). Mezi jmény těch, kteří položili životy při obraně v letech1938 až 1945, je uveden také František Koranda

pokračování na str. 18

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 201918

ního obyvatele Budějovic, kterého zatklogestapo, pohřbili ve Zdíkovci“).

Dodejme další informace z pramenů:František Koranda se narodil 24. 11.

1909 (jde o datum narození uvedené v mat-rice narozených, někdy však kolují různé ne-správné údaje). Narodil se do rodiny Jana aMarie Korandových, chalupníků v Boru čp.34 (poslední chalupa v řadě na dolním koncivsi, říkalo se tam „U Hlinsků“).

Obecní kronika Boru uvádí, že Františekměl šest sourozenců. „Korandovy všeckyděti byly nadané a dobře se učily.“ Jan (nar.1906) studoval obchodní akademii v Čes-kých Budějovicích. Tomáš (1908) se vyučil

truhlářem v Ledenicích. Marie (nar. 1911) seučí kupectví. Nejmladší sourozenci se jme-novali Václav (nar. 1913), Albína, Ladislav.

V roce 1925 Korandovi prodali chalupus pozemky (ve výměře 6,5 ha) Josefu Novo-tnému a odstěhovali se do Lhoty u Mladošo-vic, kde zakoupili menší hospodářství.

Podle kroniky obce Lhota se FrantišekKoranda vyučil obchodním příručím v Čes-kém Krumlově, kde se naučil plynně němec-ky. Po skončení vojenské služby nastoupilu státní policie v Praze. Pro svou znalostněmčiny byl brzy přeložen do Chebu.

dv, mkZdroje – články

¡ Jan Ciglbauer: 15. březen 1939 v Českých Bu-dějovicích (článek na http://severniceskobude-jovicko.cz, 18. 8. 2015)

¡ Petr Staněk, Jiří Krutina: Situace na čs. hranicíchv květnu 1938 a chebské události na Zlatém Vrchu(článek na www.ceskenarodnilisty.cz, nedat.).

¡ Radek Športeň: Policejní komisařství Cheb(článek na stránkách spolku Prapor SOS Fal-knov nad Ohří www.sosfalknov.cz).

¡ Srdce prvního obyvatele Budějovic, kterého za-tklo gestapo, pohřbili ve Zdíkovci (článek Čes-kého rozhlasu České Budějovice, 17. 3. 2017)

Prameny

¡ SOA Třeboň, f. Sbírka matrik Jihočeského kraje,farnost Suchdol nad Lužnicí, matrika naroze-ných 1863–1921.

¡ SOkA Jindřichův Hradec, f. Archiv obce Bor, Pa-mětní kniha obce Bor, 1925–1939, nepag.(https://digi.ceskearchivy.cz).

¡ SOkA České Budějovice, f. MNV Lhota (u Vlach-novic), Pamětní kniha obce Lhoty, 1933–1977,s. 83–84 (https://digi.ceskearchivy.cz). ¢

Plná čára. Derniéra příběhuZahrál jsem si v něm hlavní roli a gró tohoto ročního příběhu bylo

nějak zklidnit provoz v úseku od restaurace U Jezárka směrem naMajdalenu. Jako jednu z akcí jsem nechal otisknout článek ve zpra-vodaji v červnu 2018.

Bezpečnost na silnicíchDrazí (nejen) Suchdoláci, řidičky a řidiči, chtěl bych Vás touto ces-

tou poprosit o jednu drobnost, která je pro mne a mé blízké celkemdůležitá.

Tou drobností není nic jiného než to, abyste při výjezdu ze Such-dola směrem na Majdalenu zatížili plynový pedál až za cedulí konecobce. Převážná většina lidí totiž zatíží pedál už za zatáčkou hospodyU Jezárka (pro znalé U Špíny).

S ohledem na bezpečí mých blízkých a i vzdálených a též s ohle-dem na hluk to prosím zkuste vzít na vědomí. Do cíle přijedete možnáo pár vteřin později, ale Vašich pár vteřin života znamená pro nás,bydlící v tomto úseku, bezpečnější a příjemnější život. Není nic pří-jemného, když musíte uskakovat s kočárkem do stoky, když si tamněkdo splete tuto část silnice se závodní dráhou a rozhodne se před-jíždět už v tu chvíli celkem rychle jedoucí kamión. To nikomu nepřeji.

A není to jen o předjíždění, ale o rychlosti samotné.Díky moc! Tomáš Krása s rodinou

Touto cestou všem, kteří empaticky pochopili a vzali na vědomí,děkuji.

Hlavní akcí a finálovým dějem v tomto příběhu bylo, že zastupi-telstvo schválilo můj podnět k podání oficiální žádosti na Ředitelstvísilnic a dálnic (ŘSD) ke zřízení plné čáry v tomto úseku. Všech 17 za-stupitelů hlasovalo pro (!). Avšak i ta miniaturní šance na schváleníod ŘSD byla pohřbena formou, jakou byla ze strany města ta žádostpodána. Ale to tu rozebírat nechci.

ŘSD po konzultaci s Dopravním inspektorátem samozřejmě za-mítlo vyhovět té žádosti. Nicméně uvádí, že situace pro pěší a cyklis-ty v tomto úseku není v pořádku a doporučuje ji řešit. Nikoliv všakúpravou vodorovného značení, ale navrhuje například vybudováníchodníku (popřípadě v kombinaci s cyklostezkou).

Já v tomto případě ale vidím realizaci chodníku podobně jakopaní Columbovou ze známého detektivního seriálu. (Celou dobu seo ní mluví, ale nikdo ji v seriálu nakonec neuvidí.) Chápu, že nejdevšechno hned. O problémech s výkupem pozemků vím, ale vlastnímdům na konci Suchdola už čtyři roky a o chodníku pouze slyším, že

„bude“. (Sousedé toto poslouchají už déle.) Za tu dobu jsem tam za-žil několik dopravních karambolů (naštěstí bez větších následků), ato z důvodu rychlé jízdy a hlavně při předjíždění. Proto jsem usilovalo toto dočasné, levné, rychlé a praktické opatření, které nevyšlo.Přiznávám, že plná čára má i svá negativa.

Abych byl upřímný, tak si myslím, že chodník je spíše potřeba po-dél silnice u bývalého občerstvení Lambáda. Tam je mnohem většípěší- a cyklo-provoz. U nás, směrem od „Špíny“ na Majdalenu, je spíšepotřeba řidičům nějak připomenout, že jsou stále v obci (50 km/h),pak by tam nebylo problémem fungovat i bez chodníku. Ono jít pochodníku a kolem vás projíždí kamión +70 km/h, to není nic příjem-ného. Ale pořád je to milionkrát bezpečnější jít po chodníku než pokrajnici, o tom žádná!

Letní sezónu neřeším, to je kapitola sama o sobě. (Na vybudova-ném chodníku budou pak stejně parkovat auta a lidi budou musetchodit podél krajnice. Policie ČR nebude stíhat řešit přestupky, jakonestíhá každé léto, ale to se dá pochopit, to se opravdu nedázvládat, ten nával koupačů.)

Takže pro ty spoluobčany, kteří koukali na můj (náš) požadavekmožná i negativně, tak bych jim chtěl vzkázat, že to bylo myšlenopouze jako krátkodobé řešení, dokud nebude realizován chodník čijiné další opatření. Občas mě totiž zamrzí reakce lidí, kteří tuto částobce znají pouze z auta, ale právě oni ví nejlépe, jaká situace tam pa-nuje a jaké je nejlepší řešení. Na druhou stranu to beru tak, že pokudby tito lidé byli v naší pozici, tak by to vnímali stejně jako my a možnáby to prosazovali extrémnější cestou (usuzuji dle těch reakcí).

Na závěr bych chtěl vyzvat zastupitelstvo/starostu ke zveřejněníakcí, kterými chce upravit vjezdy (výjezdy) do (z) obce. Vítězná stra-na v komunálních volbách toto měla jako jeden z hlavních bodů své-ho programu. Po té předem pohřbené žádosti na ŘSD ze stranyměsta na zřízení plné čáry mi bylo sděleno, že úprava vjezdů/výjez-dů je vnímána a plánována vedením města úplně jinak, než jsem po-žadoval a než bylo zastupitelstvem všemi hlasy schváleno (!) a žeuž tyto úpravy jsou ve fázi schvalování. Tak nás, spoluobčany bydlí-cí na Huti a v Tušti (a nejen nás), prosím informujte o těchto plánecha termínech jejich realizací. (O chodníku už bylo ale řečeno hodně.)Pokud by ale realizace těchto plánů měla být opět v řádech roků čizatím neznámá, tak by možná stálo alespoň za to instalovat doprav-ní značku 50 km/h za křižovatku u Jezárka směrem na Majdalenu atím připomenout řidičům, že jsou stále v obci. Ono to podstatnoučást řidičů zklidní, to už je odzkoušené.

Tomáš Krása¢

Poznámka redakce: Příspěvek byl zaslán již do březnového čísla,nedopatřením vychází až nyní.

Strážmistr František Koranda(pokračování ze str. 17)

¢ FÓRUM OBČANŮ

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 19

Novohradské hory z různých míst SuchdolskaNovohradské hory tvoři typický horizont

nad třeboňskou rovinou. Pan Adolf Holýzaslal své fotografie, nejčastěji z předjařía jara. Jedná se o pohledy z míst mimojiné z hlavní ulice 28. října, od Benátek, odTřech Facek, od tušťské pískovny, z políHořejšího Suchdola – a ten asi nejznáměj-ší, pohled od Boru. Další pohledy jsou zařa-zeny v letošním fotografickém kalendářiměsta.

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 201920

Áda Školka. Ilustrační foto. Foto: Český rozhlas Č. Budějovice

JubilantiBřezen¡ 13. 3. 2019

Jozef Staš, 85 letSuchdol nad Lužnicí, 9. května

Duben¡ 19. 4. 2019

Žofie Smolková, 97 letTušť

Všem jmenovaným i nejmenovanýmsrdečně gratulujeme

¢ SPOLEČENSKÁ KRONIKA

¢ Z JINÝCH MÉDIÍ

Místní akční skupina TřeboňskoMAS Třeboňsko o.p.s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje

„SCLLD pro území MAS Třeboňsko, o.p.s. na období 2014–2020“ vyhlašuje ke dni 8. 3.2019 3. Výzvu MAS Třeboňsko o.p.s. – OPŽP-Realizace ÚSES a protierozní opatření.

MAS Třeboňsko o.p.s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje„SCLLD pro území MAS Třeboňsko, o.p.s. na období 2014–2020“ vyhlašuje ke dni 8. 3.2019 4. Výzvu MAS Třeboňsko o.p.s. – OPŽP - Realizace sídelní zeleně.

Místní akční skupina Třeboňsko o.p.s. jako nositel strategie komunitně vedeného místní-ho rozvoje území MAS Třeboňsko pro období 2014–2020 informuje, že počátkem roku2019 plánuje vyhlásit 4. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova.

Místní akční skupina Třeboňsko o.p.s. jako nositel strategie komunitně vedenéhomístního rozvoje území MAS Třeboňsko pro období 2014–2020 vyhlašuje ke dni 28.února 2019 5. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Operačního programu Zaměstna-nost s názvem „MAS Třeboňsko o.p.s. – OPZ – Prorodinná opatření II.“

MAS Třeboňsko o.p.s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje„SCLLD pro území MAS Třeboňsko, o.p.s. na období 2014–2020“ vyhlašuje ke dni15. března 2019 5. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionální-ho operačního programu s názvem „MAS Třeboňsko o.p.s. – IROP – Bezpečná a udrži-telná doprava II.“

MAS Třeboňsko o.p.s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje„SCLLD pro území MAS Třeboňsko, o.p.s. na období 2014–2020“vyhlašuje ke dni15. března 2019 6. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionální-ho operačního programu s názvem „MAS Třeboňsko o.p.s. – IROP – Bezpečná a udr-žitelná doprava III.“

Kontakty pro poskytování informacíMAS Třeboňsko o.p.s., Dukelská 145, 379 01 Třeboň, IČ: 26075679Bc. Adéla Tomšovicová, manažer PRVTelefon: 384 385 688, 774 420 950, www.mas-trebonsko.cz

Vodácká „placka“ na památku čtyřicátého odemy-kání Lužnice

Opustili nás� Jaroslav Krekl, 23. 2. 2019 (70 let)

Suchdol nad Lužnicí

� Milada Zárubová, 7. 3. 2019 (85 let)Bor 46

� Antonín Blahuta, 12. 3. 2019 (65 let)Na huti 163

� Tadeáš Březina, 23. 3. 2019 (19 let)Suchdol nad Lužnicí 704

Kapelník Áda Školka jubilujícíPan Áda Školka (nar. 1. 5. 1934), výrazná osobnost jihočeské dechové hudby, rodák

(a obyvatel) ze sousední Lipnice, oslaví 85. narozeniny.Pořad Českého rozhlasu České Budějovice s názvem Jihočeši přinesl 23. 2. 2019 s jubi-

lantem rozhovor. Z něj vychází článek na internetových stránkách rozhlasu „Áda Školka stálu zrodu fenomenální Budvarky i dalších kapel, jihočeskou dechovku hrál až v Americe“

Áda Školka stál nejen u zrodu fenomenální Budvarky, ale během svého bohatého hudeb-ního života založil i Budějckou kapelu Ády Školky, Velký dechový orchestr města ČeskýchBudějovic nebo Valdaufinku.S Jihočeskou dechovku hrál po celé Evropě, s kapelou se podí-val i do Ameriky, kde s koncerty objel čtrnáct států. „Jednou jsme v kapele spočítali, že jsmedva a půl krát objeli zeměkouli,“ směje se. Během svého života jen v českobudějovickémstudiu Českého rozhlasu nahrál na pět set skladeb. dv¢

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 21

PN servisNabízíme brigády

pro ženy na mateřské dovolenénebo pro důchodkyně

Jedná se o úklid spojený s vydávánímobědů ve firmě Calofrig Nová Ves nad

Lužnicí. Práce se provádějí jako záskokpo dobu nemoci nebo výběru dovolené

Informace na telefonu+420 602 490 718

¡ Nabízím půjčku na cokoliv, vyplacenído 24 hodin, sleva za předčasnédoplacení půjčky.Volejte kdykoliv +420 773 683 143.

¢ INZERCE

řádková inzerce

Ředitelka Střední školy, České Velenice, Revoluční 220přijme do pracovního poměru

UČITELE ODBORNÉHO VÝCVIKUpro elektrotechnické obory

UČITELE ODBORNÉHO VÝCVIKUpro strojírenské oboryPožadavky:¡ střední vzdělání s maturitní zkouškou v elektrotechnickém oboru

(pro učitele OV elektrotechnických oborů) či ve strojírenském oboru(pro učitele OV strojírenských oborů) podle zákona č. 563/2004 Sb.,o pedagogických pracovnících, v platném znění

¡ § 6 vyhlášky č. 50/1978, o odborné způsobilosti v elektrotechnicevýhodou (možné doplnit po nástupu) – pro učitele OVelektrotechnických oborů

¡ svářečské osvědčení výhodou, nikoliv podmínkou – pro učitele OVstrojírenských oborů

¡ pracoviště: Střední škola České Velenice

¡ nástup od 1. 9. 2019

¡ plat 27 500–32 500 Kč podle praxe, zvláštní příplatky, osobní ohodnocení

¡ výhody: 8 týdnů dovolené, výuka od 8 do 14 hodin,příspěvek zaměstnavatele na stravování, přátelský kolektiv

Strukturovaný životopis a kopii dokladů o dosaženém vzděláníprosím pošlete do 31. 5. 2019 e-mailem na adresumelsterova@sscv.cz, poštou na adresu školy nebo osobně předejtena sekretariát školy Revoluční 220, 1. patro (od 7 do 15 hodin).

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 201922

duben 2019 SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ 23

Pekárna Suchdol přijme pracovníka na letní výpomocpro prodej pečiva v kempu Chlum u Třeboně na období od 22. 6. 2019 do 25. 8. 2019.

Pracovní doba je od 6.30 do 11.00 hodin včetně sobot a nedělí.Možno dojednat i na kratší období. Mzdové a další záležitosti lze sjednat osobně na

adrese Žižkova 21, Suchdol nad Lužnicí nebo telefonicky na č. 731 512 620.Podmínky: osoba starší 18 let, možnost vlastní dopravy.

Hostinec U Jezárka přijme

číšníka nebo servírku,kuchaře nebo kuchařku

a pomocnou sílu do kuchyněInformace na telefonním čísle

+420 606 542 303

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ duben 201924

Suchdolský zpravodaj, periodický tisk územního samosprávného celku Města Suchdol nad Lužnicí. Vydavatel: Město Suchdol nadLužnicí, nám. T. G. Masaryka 9, 378 06 Suchdol nad Lužnicí, IČ 247561. E-mail: suchdolsky.zpravodaj@meu.suchdol.cz. Redakce:Mgr. Daniel Veith (dv), Renata Rohrbachová (rr). Redakční rada: Ing. Alena Drábová, Hana Fornusková, Renata Homolková, Eva Jan-stová, Mgr. Marie Kalátová, Mgr. Helena Kojanová, Pavla Kulišová, Alena Nedorostová, Jana Tetíková, Petr Toufar. Evidenční čísloMK ČR: 11657. Vychází měsíčně. Číslo 4/2019 vyšlo 29. 3. 2019. Redakční uzávěrka příštího čísla je 15. 4. 2019. Náklad 700 kusů.Grafická příprava a tisk: Tiskárna Java, Třeboň. Plnobarevnou verzi najdete na www.suchdol.cz.