Rybářská vesnice v zátoce Halong Bay. S edím nad mapou a přemýšlím: „Jak dál?“ Jsem unaven jako šedesátile- tý. A to je mi teprve 38! Tři roky vy- čerpávajícího monotónního kolotoče v práci mi umožnily našetřit nějaký ten peníz. Na doživotní rentu to sice není, ale delší dovolenou si dovolit mohu. Objet na kole planetu; hledat zlato Mayů; pořídit ojetou jachtu? „Dost!“ To jsou všechno plány, které mne tak uchva- cují, že u realizace pouze jediného bych vydržel až do konce svého života. Chtělo Maják Eminen (Bulharsko). Vietnam – země, o které se díky početné vietnamské komunitě, žijící v Čechách, často mluví, ale vlastně nic neví. Země, které se ještě davy turistů vyhýbají a která je částečně i díky tomu oproštěna od zájmu náboženských fanatiků. Připočteme-li vstřícné a milé obyvatelstvo, jedná se o příjemnou a bezpečnou zemi pro cestování. V ietnam zaujímá rozlohu 331 000 km čtverečních. Leží na východním okraji indočínského poloostrova. Rozkládá se mezi 8 a 24 rovnoběžkou a díky tomu cesta Vietna- mem znamená přejetí několika vege- tačních pásem. Od severu k jihu ujede- te 2500 km. Zatímco sever tvoří pře- vážně hory, kde se střídají klasická roční období, jižní část země jsou tropy ovliv- něné deltou Mekongu. Z tohoto důvodu je těžké najít správný čas k návštěvě Vi- etnamu, chcete-li ho projet celý. V zi- mě, díky severovýchodnímu monzunu, jsou na severu studené deště, na jihu pak teploty kolem 30 °C a období su- cha. V létě, pod vlivem jihozápadního monzunu, na jihu budou vlhké monzu- ny, na severu vlhké léto. Proto nejlepší čas pro návštěvu jsou jarní či podzimní měsíce. Jedete-li na podzim, jete od severu k jihu, na jaře naopak. Pro nás je Vietnam především zemí rýžových polí, zemí americko–vietnam- ské války a Ho Či Mina. Vietnam, to je ale především nádherná příroda – záto- ka Halong Bay, delta Mekongu, desítky kilometrů písečných pláží či borovicové háje. Vietnam je zemí, kde žije na sedmdesát národnostních menšin. Je i zemí mnoha náboženství, především buddhismu, ale i kolébkou universální- ho náboženství – caodaismu. Je to ze- mě mnoha válek, nejen americko–viet- namské. Historie vietnamského státu je příběhem dlouhých bojů s mnohými, častokrát mnohem silnějšími, nepřáteli. ➥ Pokračování na str. 8 až 10 po VIETNAMU Křížem krážem po VIETNAMU Čeští dobrodruzi využívají mořský kajak čím dál více nejen na slaných vlnách, ale i při sjíždění řek. Na podzim loňského roku jsme otiskli reportáž Járy Tišera o desetidenním putování po Labi do Hamburku. Dnes si počteme o další velké akci tohoto druhu – splutí Dunaje do Černého moře Brňáka Dušana Arsenjeva. Dušan skončil svoji loňskou pouť v bulharském Sozopolu a chystá se, že odtud vyrazí na další cestu – snad až do Indického oceánu! by se to nejdříve ale otrkat a vyzkoušet své vlastní schopnosti a limity. Sice je mapa Evropy v porovnání s ostatními světadíly malou sestřičkou, ale i tady by se přes léto snad něco zají- mavého našlo. Po chvilce pátrání mi po- hled utkvěl na nepatrné stužce říčky pro- tékající mým bydlištěm, Brnem. A už pokračuji prstem po mapě dále: „Svrat- ka–Dyje–Morava–Dunaj–Černé mo- ře–Bospor–Dardanely–Řecko…“ „To je ono!“ Vodní cesta rovnou za domem. A zadarmo. Nic ideálnějšího si snad ani přát nemohu. PŘÍPRAVY Hned začínají teoretické přípravy – ki- lometráž, rychlost, výbava, strava a fi- nanční náklady. Dva a půl, raději tři měsí- ce, a napádlovaných něco pod 6000 km. Denně ujetá vzdálenost 60–70 kilometrů; jídlo sebou na 2 měsíce (vločky, těstoviny, rozinky, syrové brambory, med a marme- lády). Jazykově jsem na tom dobře. Za loď jsem zvolil mořský kajak z polyetylé- nu (pevný–lehký–pružný–trvanlivý, tedy ne jako sklolaminát), lehké a pevné pádlo (žerď z uhlíkových vláken a listy ze sklo- laminátu), špricku, kamarád mi vyrobil jednoosý vozíček na přetahování po břehu okolo neprůjezdných jezů. Na zpáteční cestu potáhnu domů věci ve vaku krosny, jejíž kletr se celou cestu poveze na palubě kajaku. Když dám teď v práci výpověď, vyjde mi start na krásného 1. července. Zítra je poslední den podání, jinak budu muset vyrazit o měsíc později. Když jsem tedy postavil šéfa před hotovou věc, dohodli jsme se nakonec na 2,5měsíční neplacené dovolené, a tak se mám kam vrátit. Lépe to vyjít ani nemohlo! Rychle se rozloučit s kamarády a vyrazit. DYJE Pro nízký stav vody jsem se nechal přáteli dovézt hned pod jez vodní nádrže Nové Mlýny pod Brnem a vystartoval rovnou na Dyji. ➥ Pokračování na str. 2 až 5 DUNAJEM DO ČERNÉHO MOŘE DUNAJEM DO ČERNÉHO MOŘE
Transcript
Rybářská vesnice v zátoce Halong Bay.
Sedím nad mapou a přemýšlím: „Jakdál?“ Jsem unaven jako šedesátile-tý. A to je mi teprve 38! Tři roky vy-
čerpávajícího monotónního kolotočev práci mi umožnily našetřit nějaký tenpeníz. Na doživotní rentu to sice není, aledelší dovolenou si dovolit mohu.
Objet na kole planetu; hledat zlatoMayů; pořídit ojetou jachtu? „Dost!“ Tojsou všechno plány, které mne tak uchva-cují, že u realizace pouze jediného bychvydržel až do konce svého života. Chtělo
Maják Eminen (Bulharsko).
Vietnam – země, o kterése díky početné vietnamskékomunitě, žijící v Čechách,často mluví, ale vlastně nicneví. Země, které se ještě davyturistů vyhýbají a kteráje částečně i díky tomuoproštěna od zájmunáboženských fanatiků.Připočteme-li vstřícné a miléobyvatelstvo, jednáse o příjemnou a bezpečnouzemi pro cestování.
Vietnam zaujímá rozlohu331 000 km čtverečních. Leží navýchodním okraji indočínského
poloostrova. Rozkládá se mezi 8 a 24rovnoběžkou a díky tomu cesta Vietna-mem znamená přejetí několika vege-tačních pásem. Od severu k jihu ujede-te 2500 km. Zatímco sever tvoří pře-vážně hory, kde se střídají klasická ročníobdobí, jižní část země jsou tropy ovliv-
něné deltou Mekongu. Z tohoto důvoduje těžké najít správný čas k návštěvě Vi-etnamu, chcete-li ho projet celý. V zi-mě, díky severovýchodnímu monzunu,jsou na severu studené deště, na jihupak teploty kolem 30 °C a období su-cha. V létě, pod vlivem jihozápadníhomonzunu, na jihu budou vlhké monzu-ny, na severu vlhké léto. Proto nejlepšíčas pro návštěvu jsou jarní či podzimníměsíce. Jedete-li na podzim, je�te odseveru k jihu, na jaře naopak.
Pro nás je Vietnam především zemírýžových polí, zemí americko–vietnam-ské války a Ho Či Mina. Vietnam, to jeale především nádherná příroda – záto-ka Halong Bay, delta Mekongu, desítkykilometrů písečných pláží či borovicovéháje. Vietnam je zemí, kde žije nasedmdesát národnostních menšin. Jei zemí mnoha náboženství, předevšímbuddhismu, ale i kolébkou universální-ho náboženství – caodaismu. Je to ze-mě mnoha válek, nejen americko–viet-namské. Historie vietnamského státu jepříběhem dlouhých bojů s mnohými,častokrát mnohem silnějšími, nepřáteli.
➥ Pokračování na str. 8 až 10
po VIETNAMUKřížem krážem po VIETNAMU
Čeští dobrodruzi využívají mořský kajak čím dál více nejen naslaných vlnách, ale i při sjíždění řek. Na podzim loňského
roku jsme otiskli reportáž Járy Tišera o desetidenním putovánípo Labi do Hamburku. Dnes si počteme o další velké akci
tohoto druhu – splutí Dunaje do Černého moře Brňáka DušanaArsenjeva. Dušan skončil svoji loňskou pouť v bulharském
Sozopolu a chystá se, že odtud vyrazí na další cestu – snad aždo Indického oceánu!
by se to nejdříve ale otrkat a vyzkoušetsvé vlastní schopnosti a limity.
Sice je mapa Evropy v porovnánís ostatními světadíly malou sestřičkou,ale i tady by se přes léto snad něco zají-mavého našlo. Po chvilce pátrání mi po-hled utkvěl na nepatrné stužce říčky pro-tékající mým bydlištěm, Brnem. A užpokračuji prstem po mapě dále: „Svrat-ka–Dyje–Morava–Dunaj–Černé mo-ře–Bospor–Dardanely–Řecko…“ „Toje ono!“ Vodní cesta rovnou za domem.A zadarmo. Nic ideálnějšího si snad anipřát nemohu.
PŘÍPRAVYHned začínají teoretické přípravy – ki-
lometráž, rychlost, výbava, strava a fi-nanční náklady. Dva a půl, raději tři měsí-ce, a napádlovaných něco pod 6000 km.Denně ujetá vzdálenost 60–70 kilometrů;jídlo sebou na 2 měsíce (vločky, těstoviny,rozinky, syrové brambory, med a marme-lády). Jazykově jsem na tom dobře. Zaloď jsem zvolil mořský kajak z polyetylé-
nu (pevný–lehký–pružný–trvanlivý, tedyne jako sklolaminát), lehké a pevné pádlo(žerď z uhlíkových vláken a listy ze sklo-laminátu), špricku, kamarád mi vyrobiljednoosý vozíček na přetahování po břehuokolo neprůjezdných jezů. Na zpátečnícestu potáhnu domů věci ve vaku krosny,jejíž kletr se celou cestu poveze na paluběkajaku.
Když dám teď v práci výpověď, vyjdemi start na krásného 1. července. Zítra jeposlední den podání, jinak budu musetvyrazit o měsíc později. Když jsem tedypostavil šéfa před hotovou věc, dohodlijsme se nakonec na 2,5měsíční neplacenédovolené, a tak se mám kam vrátit. Lépeto vyjít ani nemohlo! Rychle se rozloučits kamarády a vyrazit.
DYJEPro nízký stav vody jsem se nechal
přáteli dovézt hned pod jez vodní nádržeNové Mlýny pod Brnem a vystartovalrovnou na Dyji.
➥ Pokračování na str. 2 až 5
DUNAJEMDO ČERNÉHO MOŘE
DUNAJEMDO ČERNÉHO MOŘE
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
hD
ob
ro
dr
uh
2
Coleman už od roku 1901 neustále zdokonaluje outdoorové vybavení.Díky promyšlené konstrukci, špičkovým materiálům a náročným testům
je Coleman jedničkou ve svém oboru. Vyberte si lehoučké, přitom odolnéa komfortní stany a spací pytle Coleman a budete v drsné přírodě jako doma.
Nevada je nejprodávanější stan pro dvě osoby, nyní ve vylepšené verzi s tyčkami Durawrap s vyšší pevnností.
Je to mírně až líně tekoucí říčka, která dokáže ob-čas překvapit romantickými zákoutími, jakoby pod-horského rázu (okolí parku zámku Lednice nebo ra-kouské pohraničí). Díky jejímu lenošnému toku jsemsi mohl bez hrozby jakéhokoliv nebezpečí osvojittechniku jízdy. Naposledy jsem na něčem podobnémseděl totiž před osmnácti lety a ještě to byla ke všemukánoe.
Celkem jsou na řece tři jezy, okolo kterých je nut-no přenášet po břehu. V centru Břeclavi je to nejhor-ší, ale zase nejmilejší pro nesčetné obecenstvo.
Ze zvířat jsou asi nejzajímavější skoro na celé tra-se se vyskytující plaší bobři. Volavky se tady stávajíuž velmi rozšířeným vodním ptactvem.
MORAVAPřed soutokem Dyje s touto již větší řekou se ko-
ryto znatelně rozšiřuje a proud výrazně zklidní. Nebýtmého pátravého slídění po soutoku obou řek, jistěbych ho přehlédl. Tak je nenápadný a tak si jsou obatoky v jeho místě podobné.
Asi tři kilometry za soutokem je pohraniční pon-tonový most umožňující přechod osobním vozůma chodcům mezi Slovenskem a Rakouskem. Na mapězakreslen není. Je v provozu asi od data vstupu Slo-venska do Evropské unie, od 1. května 2004. Je stej-ně neprůjezdný jako jezy Dyje. Přistát jsem musel narakouské, a do vody vklouznout na slovenské straně.
Převážně nudnou splavbu Dyje a Moravy mi mi-mo celkem čtyři nesplavná místa narušovaly již jenčasté průtrže mračen a bouřky. Ta největší mne pro-vázela s drobnými přestávkami až k soutoku Moravys Dunajem, kde se vypíná starobylý hrad Devín.
DUNAJSilný proud toku okolo 8 m/s a vysoký stav vody,
který způsobil záplavy v deltě u černomořského po-břeží s viditelnými následky i po měsíci, mne po ne-zdařeném pokusu vplout do Dunaje donutily čekat donásledujícího dne. Dravý proud veletoku, napájenýz alpských ledovců, mne doslova odkopl příď kajakuo 90° stranou, jakoby nazlobený mou drzostí dovolit sido něho najet z téměř klidné hladiny menší Moravy.
Po celou plavbu Dunajem, který je čilou doprav-ní tepnou, jsem si vystačil se dvěmi základními pra-vidly:1) plout po linii zelených bójí;2) udržovat bezpečný odstup, i když by se mi mělavšechna plavidla vyhýbat. Na říčním remorkéru musíbýt totiž otřesná nuda, a tak vyhýbání se kajaku na po-slední chvíli a sledování jeho následného zápasu sevzniklými vlnami jistě každého z posádky povyrazí.
VELKÁ MĚSTAPrůjezd každým větším městem byl nechutný,
i když architektura historických budov na břehu sis děním na řece nezadala. Spousty plovoucích odpad-ků, hlavně pak plastových; ústí kanalizačního ➡
Vodácké centrum HIKO sport Vodácké centrum HIKO sport Praha 4 - PankrácPraha 4 - Pankrácul. 5. května 1137/57ul. 5. května 1137/57tel/fax: +420 241 401 384tel/fax: +420 241 401 [email protected]@hiko.cz
Půjčovna vodáckého vybavení Pro členy Hiko klubu 10% slevy na půjčovné a spoustu dalších výhod! • Plastové kanoe, kajaky, seakayaky,
nafukovací lodě GUMOTEX • Pádla, helmy, vesty, loďáky
Prodej vodáckého a outdoorového vybavení• Vodácké vybavení od Hika i jiných
firem• Tábornické vybavení – stany,
spacáky, batohy, vařiče, karimatky…• Oblečení na kolo, pěší turistiku, lyže
i do města
ČLEN
OV
É
ČLEN
OV
É H
IKO
KLU
BU
HIK
O K
LU
BU
NA
KU
PU
JÍ
LE
VN
ĚJI!
NA
KU
PU
JÍ
LE
VN
ĚJI!
www.hiko.czwww.hiko.cz
potrubí, vypouštějící svůj smrdutýobsah z různých výšek nad hladinou; ole-jové skvrny od motorů říčních člunů za-kotvených na pobřežních molech a bez-domovci s opilci, snažící se v této pách-noucí vodě ulovit rybu na improvizovanýprut. Naštěstí je každý průjezd urychlenzúžením říčního koryta.
Před anebo za každou takovouto ob-lastí je vždy ponurá průmyslová zóna sespoustou kabelů vysokého napětí křižujícíbřehy cik cak.
Čím vyspělejší státy, tím odpornějšíprůjezd jejich samotnými velkými městya okolím. Jednoznačně tedy vedou Brati-slava s Budapeští.
Úplně jiný, nepříjemně tísnivý a mra-zivý pocit, je možno zažít při proplouvánívelkými aglomeracemi postiženými po-slední balkánskou válkou – rozstřílenýmchorvatským Vukovarem, či rozbombar-dovanými srbskými Novým Sadem a Bě-lehradem.
PŘEHRADYJsou dalším velkým mínusem pro vo-
dáckou bezmotorovou plavbu. Již desítkykilometrů před svými plavebními komo-rami zpomalují tok řeky až do mrtva.
První z nich je mírně doprava zahýba-jící Gabčíkovo pod Bratislavou. Je dlouhé33 km. Jeho počáteční polovina – „ústí“ –je široká až 4 kilometry. Na pravém břehua v přilehlých ramenech jsou zakotvenyhausbóty rybářů. Druhá polovina této dél-ky je tvořena betonovým korytem s břehyze stejného materiálu, vzdálenými od se-be 300 metrů. Zpoza levého břehu občasvykukují vrcholky věžiček kostelíků jed-notlivých vesnic, které nejsou pro svounízkou polohu vůči hladině vidět. Panujezde čilý dopravní ruch a nejsem si jist, zdaje na Gabčíkovo povolen vjezd kajakua jemu podobných plavidel. Do blízkostikomor jsem dorazil o půlnoci, takže měobsluha pro tmu neviděla. Ráno – násle-dujícího dne – jsem pak vše přetáhl do ka-nálu vedoucího ze Starého Dunaje okolovnější části břehu přehrady a jím se do-pravil až pod zdviže. Přetáhl jsem opětvýbavu okolo jezu po břehu a po vplutí dořeky pod nádrží konečně skončil etapunamáhavého přenášení plavidla s výstrojípo březích. Koníčkovat nešlo ani jednou.
Slovenské vodácké stránky hovořío splavení stupně Gabčíkovo přes StarýDunaj s průzračnou a pitnou vodou ra-men. Přiznám se, že jsem pospíchal nej-kratší cestou na jih za stálejším a teplej-ším počasím, a možná mi tak unikl oprav-du jedinečný úsek cesty. I kdyžkřivolatější. Ostatně…, o křišťálové čisto-tě jeho vod jsem měl možnost se přesvěd-čit v kanálu pod komorami. Teplotou
a průhledností se vyrovnala horské bystři-ně a její chuť se lišila snad jen příchutí říč-ního bahna. Nabral jsem ji plných šest lit-rů a bez převaření pil jako pitnou. Nic minebylo a krev mám také v pořádku.
Jedinou plánovanou a naštěstí nevybu-dovanou přehradou je Nagymaros, na slo-vensko-maďarském pomezí za Komár-nem. Jeho plánovaná délka byla 95 kilo-metrů. Díky nezrealizování výstavby bylazachráněna krásná hraniční příroda slo-venských Karpat, zasahujících až severněk Budapešti.
Dalším přehrazeným úsekem je Derd-zap I a II. Po průjezdu rumunskými kar-
patskými peřejemi (nad levým břehemjsou známé české vesničky oblasti Banát)se koryto v místě zvaném Železná vratazužuje z 2 km až na pouhých 150 metrů.Současná hloubka řeky je tam okolo 55 m.Před výstavbou vodního díla tu byla nižšíhladina s nebezpečnými víry, které zavini-ly množství tragických nehod lodí. To ved-lo k postavení dvou plavebních komorvzdálených od sebe okolo 80 kilometrů.
Chtěl jsem využít i komor kanálu Cer-navoda–Constanta. Zkrátil bych si jimiplavbu o skoro 340 kilometrů Dunajea o 180 km rumunského pobřeží Černéhomoře. Osud tomu ale chtěl jinak. Z prvnízdviže mne vyhodili a odkázali na kapita-nát přístavu. Tam po mně chtěli 150 Eurza projetí osmdesáti kilometrů kanálu.Rezignoval jsem a předem se smířil seskutečností, že to do Řecka v rámci svédovolené nestihnu.
UPOZORNĚNÍ: Voda přehrad nemástálou hladinu! V praxi to znamená, že mipravidelně při bivaku na břehu před a ne-bo mezi komorami zaplavila voda spacákokolo půlnoci. Hladina stoupla o 1,5 met-
ru a až o dva metry do svítání zase po-klesla.
DENNÍ REŽIMRáno nesnídám a těsně před svítáním,
při bzukotu prvních komárů, vyrážím.V kajaku, s přibývajícím horkem, se po-stupně vysvlékám. Po tisíci máchnutíchkaždým listem pádla, tedy asi po ujetí5 km, si dávám několikaminutovou pře-stávku. Buď pokuřuji, čtu knížku nebopojídám nějaké jídlo.
Za největšího horka, okolo poledne,kdy se nestačím svlažovat říční vodou,vedrem usínám a výkon se blíží nule, vy-
hledám vhodný písčitý břeh. Po osvěžují-cí koupeli natahám své kuchyňské náčinído stínu stromů a připravím oheň.Vyschlého naplaveného dříví je tu všudedostatek. Nejdříve převařím několik litrůříční vody. Tu pak, po vychladnutí, nalijido PET lahví a na ochucení a přebití jejíbahenní příchuti přidám čerstvou mátu,jitrocelové listy, květy hluchavek či pam-pelišek, anebo po sáčku pytlíkovaného ča-je. Denně vypiji až 5 litrů tekutin. Filtro-vání vody po převaření považuji za zby-tečné. Byla sice vždy více či méně kalnáod živočišných a rostlinných zbytků, alejediným rozdílem oproti pití vody prame-nité je rychlejší metabolismus.
K jídlu vařím obvykle těstoviny, čočku,fazole, hrách nebo rýži, a buď je mícháms nějakou zeleninou od místních nebo pou-ze s kořením. Vždy zahušťuji kukuřičnoumoukou. Za syrova pojídám hlavně oves-né vločky s rozinkami, omyté syrovébrambory se slupkou (jedna bramboradenně zajistí dodání potřebného množstvífosforu pro zubní sklovinu) nebo jinou –
➡
Příjezd do pro cizince zakázaného polovojenského přístavu Sozopol.
DO ČERNÉHO MOŘE
➥ Dokončení na str. 4 a 5
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
hD
ob
ro
dr
uh
4
hlavně syrovou – zeleninu, kukuřičné kla-sy od domorodců, a když je, tak hodněchleba s marmeládou. Třikrát jsem jedlmaso a pokaždé mi bylo těžko s dopro-vodnými střevními potížemi. Nejsem ve-getarián, ale na této cestě se mi tenhle typstravy osvědčil. Je lehká, výživná, nasytía je ideální k uskladnění v teplém počasí.Její příprava je také snadná a rychlá.Zkoušel jsem improvizovat, třeba s ryba-mi. Bylo mi ale líto je zabít, když jsemměl ještě dostatek jiného jídla. Dostalysvobodu… Říční škeble jsou zase náročnéna dobu varu.
I když je v poledne teplo k zalknutí,nacpu si žaludek, jak jen mohu. Do vy-prázdněného ešusu pak navařím něco ob-dobného, abych do příštího dne stejné ho-diny už nemusel nic vařit.
Samozřejmě, že neopomenu důležitoukaždodenní hygienu. Ve vodě řeky se na-mydlím a zaplavu, přeperu používanésvršky a občas převařím vodu na holení.Spodní prádlo zásadně nepoužívám.Všechny partie těla tak mohou bez zábrandýchat a s opruzeninami či něčím podob-ným problémy nikdy nemám. Jsem ne-ustále bos a oděn v lehkých a volných ba-vlněných kraťasech a tílku. Na hlavě do-
plňují nezbytnou kšiltovku sluneční pola-rizační brýle. Opalovací krém nepouží-vám – prokluzuje mi pak pádlo v mast-ných dlaních. Pouze si kryji citlivý nos,jehož kůže se nepřestává loupat po celoudobu cesty.
Večer, již za soumraku, přistanu napísčitém břehu některého z dunajskýchostrůvků, vytáhnu kajak dostatečně vyso-ko na břeh a přiváži k nejbližšímu stromujedno ze dvou kotvicích lan. Za neustálé-
ho se ohánění po komářích útočnícíchrychle obleču šusťákovou větrovkus dlouhými kalhotami a v blízkosti pele-chu zapálím oheň. Po nastalé tmě se ko-máří amok částečně uklidňuje, ale čímblíže deltě, tím více se smazává rozdíl je-jich útočnosti za soumraku a v noci. K zá-pěstí si přivazuji další jistící lano kajaku,zatahuji zip spacáku, kontroluji těsnostmoskytiéry a poslední plamínky ohně me-zi uhlíky mne ukolébají ke spánku.
RUMUNSKÉ POBŘEŽÍDostávám se k němu tedy dunajskou
deltou po měsíci splavování tří řek. Mámnajeto nějakých 2100 km. Fyzicky se cí-tím skvěle, zbytečná kila sebou již nevlá-čím a každé ráno se nemohu dočkat, ažzase zaříznu pádlo do vodní hladiny. Zaranního svítání a večerního soumraku,kdy je nejlepší teplota k pádlování a jebezvětří, vždy najedu nejvíce kilometrůza celý den. Bude to na moři taky tak?
Ve Sfintu Gheorghe, poslední dunajskéobci, nakupuji proviant. Na břehu zane-chávám již nepotřebný dvoukoláček a při-píjím si s Neptunem na opětné shledání.
Jsem šťastný a cítím se být nevýslovněsvobodný. Mořské pobřeží od delty na jihje neobydlené, čisté a kromě jediného člu-nu výletníků jsem na příštích 150 kilomet-rech nepotkal živáčka. Moře je tu mělkéa břehy písčité s ohromným množstvímnaplavených schránek bělostných mušlí.Přítomnost blízkého sladkovodního ústíDunaje se projevuje v nízké slanosti vody,barvou spíše říční než mořskou, vysokýmobsahem usazenin a slabým severo-jižnímprouděním. Vlny nejsou vysoké a pádlujivzdálen okolo pěti kilometrů od nízkéhopobřežního valu porostlého trávou, za kte-rým se prostírají velké vodní plochy ještěsladkovodní delty. Pouze jeden den bylsilný vítr, ale vlny bezproblémové. Za třidny, již za tmy, připlouvám na pobřeží tu-ristického střediska Mamaia.
Ráno se probouzím jako vždy – za sví-tání. Ale co to? Okolo mne stojí davy re-kreantů s fotoaparáty a kamerami a filmu-jí východ Slunce zpoza vodní hladiny. Jakmi je jich líto.
Constanta navazuje hned na Mamaiu.Je to velké moderní město s rušným, aleveřejnosti uzavřeným obchodním přísta-vem, hezkým historickým muzeem, živý-mi tržnicemi, nočními kluby a jednou ma-lou marínou, kde jsem musel strávit dlou-hých 5 dní pro špatné počasí. Pátého dneodpoledne jsem požádal místní celníkyo razítko do pasu, abych mohl následujícíráno za svítání vyrazit. Odmítli! Předpo-věď počasí je prý pořád ještě špatná: „Od-jeď si kdy chceš, ale my s tvou sebevraž-dou nechceme mít nic společného!“
Ráno bylo nebe sice zachmuřené, alebouřkový vítr dozníval a vlny byly dál namoři přijatelné.
Toho dne se zdálo, že dorazím až doBulharska. Příroda tomu ale chtěla jinak.Pro velké pobouřkové vlny, tzv. mrtvé,jsem byl nucen přistát ještě v Rumunskuna písečné pláži Mangalie. Bylo to přeta-hování se s mořem o kajak, neustále za-plavovaný novými a novými vlnami láma-jícími se přímo do kokpitu. Každá zpětnávlna mi ho rvala z rukou a stahovala zpětdo moře. Nakonec mi přiběhli na pomocdva místní a o vítězi bylo rozhodnuto. Třidlouhé dny jsem pospával na pláži vedleloďky a občas byl nucen posunout své le-žení o kousek výš. Obloha byla už skorojasná, ale vanul silný východní vítr s ne-bem posetým cáry mračen vybouřenýchkdesi na moři nebo ukrajinském pobřeží.Čtvrtý den čekání jsem v poledne odvážně
odrazil a zamával hodné rodině, která mnekaždé ráno zásobila čerstvým domácímkoláčem a teplým kafem.
BULHARSKÉ POBŘEŽÍZa Mangalií odhaduji průběh pomysl-
né hraniční linie a všímám si změny rázukrajiny pobřeží – teď již opravdu mořské-ho. Dlouhé a nízké pláže nažloutlého pís-ku rumunského pobřeží jsou vystřídányrozeklanými skalisky táhnoucími se až zaobzor, které vynikají malými plážičkamipřístupnými pouze z moře. I barva vodypřešla v tyrkysovou modř. Je průzračnáa její slanost se nepatrně zvýšila (nikdyale nepřekročí 18 promile, tedy 18 g solina 1 l vody). Byl jsem od rumunskýchpřátel upozorněn na zvláštnost bulharsképohraniční stráže. Nevlastní totiž motoro-vé čluny – pohybují se pouze po souši.Pádluji od pobřeží ve vzdálenosti asi tříkilometrů a po očku sleduji vrchol skal-natého břehu. Sledují mne dvě uniformo-vané osoby. Občas popojedou autemo kus dál a přiloží dalekohledy opět
Na jednom z dunajských ostrovů.
➥ Dokončení ze str. 3
ČERNÉ MOŘEDUNAJEM DO ČERNÉHO MOŘEDUNAJEM DO ČERNÉHO MOŘE
* vítěz testu časopisu Panorama a jediný teleskopický systém zkušebnou TÜV přezkoušený a certifikovaný
č.1
LEKI Partner Reinhold Messner
k očím. Tuším, o koho se jedná, alejako správné mořské plavidlo směřuji donejbližšího mezinárodního přístavu k pro-clení. V mém případě – do Balčiku.
I když mne nakonec tato pronásledo-vatelská hlídka donutila s pomocí rybářůpřistát, nezbylo jim, než konstatovatsprávnost mého počínání. S kajaky, toula-jícími se z jedné země do druhé, a ještě kevšemu po moři, zkušenosti nemají. V Bal-čiku mi pak následujícího dne dali razítkodo pasu a vyfotili si můj kajak jako prvníplavidlo tohoto druhu putující k nim z ČR.
Ve Varně zanechávám kajak po čtyřidny v místní marině. Za dne chodím pomuzeích, studuji knihy a spím na pláži.Od půlnoci do ranních hodin brouzdám nainternetu a sleduji filmové trháky, které donašich kin teprve dorazí. Noční sekce od24.00 do 8.00 hodin tu stojí v přepočtu40 Kč! Kulturně jsem se vyloženě „pře-žral“!
Z Varny jsem dorazil pouze na druhoustranu zálivu, kde mne nastalá bouře a ne-klidná hladina moře uvěznily po dobu dal-ších pěti dní. Nikdo ze starousedlíků ne-pamatuje tak nestálé počasí v průběhu ně-kolika posledních dekád, jako toto léto.
Neopomněl jsem se obdivovat krásámstarobylého přístavu Nesebar, prošel sepo pobřežní promenádě Pomoria a samot-ný průmyslový Burgas, situovaný v nej-zazším koutě stejnojmenného zálivu, mí-jím pádlujíce z jeho jednoho břehu nadruhý.
Sozopol, kam by ostatně noha cizinceneměla z moře vstoupit, se mi stal koneč-nou stanicí pro cestování roku 2004.O tom mne nepřesvědčilo nic jiného, než
neustále na intenzitě přibývající špatnépočasí a vzrůstající noční chlad. I kdybyse počasí umoudřilo a nenutilo mne jižk žádné další nucené přestávce, nedorazilbych dále než k tureckému pobřeží zaIstanbul v oblasti Marmarského moře.A hledat někde v Turecku místo k bez-pečnému uskladnění kajaku s příslušen-stvím do příští sezóny? Jsem realista.
Rumunský přístav na Dunaji – Braila.
Mám tedy celý týden na poflakování sepo Sozopolu a uskladnění lodě.
Po vyčerpání mnoha možností, kdy selidé nestyděli vyslovit částku za úschovuv cenové relaci jachty, se na trpělivéhopřeci jen štěstí usmálo. Otevřenými vratyjednoho skládku ležícího na pobřeží jsemuvnitř zahlédl závodní skify! Nedokázaljsem pochopit důvod umístění vodáckébáze na černomořském pobřeží, ale hnedpeláším za vodou a pádly spřízněnýmidušemi. Slovo dalo slovo, zabalit bágl, ka-jak i s dalším příslušenstvím vsoukat doregálu, vzájemné si předání kopií dokla-dů, já navíc přidávám lahev dobré whiskya za chvíli už sedím v autobusu přes Sofiido ČR.
ZÁVĚREMVe všech ohledech musím zhod-
notit zvolenou cestu kladně. Viděljsem krásnou i lidmi zdevastovanoupřírodu, ohleduplné i egoistické je-dince a ještě více se zdokonalilv odhadu svých vlastních možností.Naučil jsem se také být více svůj,a tím upřímný a přímý.
Jediné, čeho bych se při příštíplavbě kajakem vyvaroval, by byločernomořské pobřeží Rumunskaa Bulharska. Písečné pláže plné re-kreantů, průmyslová města a ztrátadrahocenného času pro špatné poča-sí hovoří za vše. Navíc tu nejsou natrase žádné ostrovy, třeba jako vestředomoří. Pouze dva u Sozopolu.
Dále směrem k Turecku by toale mělo být už jiné. Velmi mi bylatotiž doporučována neporušená pří-roda pobřeží turecké části, měřícímírně přes 100 kilometrů. Do Mar-marského moře ji bránu otevírá Bo-sporská úžina s vévodícím Istanbu-
lem. Voda tu proudí jižním směrem rych-lostí až 6 m/s, tedy jako na průměrné ře-ce. I když tu začínají být vody již slanější(až 23 promile), vynahradí je vyšší teplo-ta a množství ostrovů ať na turecké nebořecké straně. A u Dardanel se lze rozhod-nout pro ten správný směr. BUĎ pro krat-ší – podél řeckého pobřeží; NEBO delší –podél tureckého břehu a přes Krétu na Pe-loponés; ANEBO tu nejdelší – přes turec-ké pobřeží, syrské, libanonské a izraelskédo Egypta a Suezem do Rudého mořea do… Halliburton by mohl závidět.
„Že není co dělat? Hmmm –. Jen si nato čas udělat.“
DUŠAN ARSENJEV
STATISTIKAsplavená vzdálenost cca 2700 kmčlenů posádky 1počet dní na řekách 31počet dní na moři 15
průměrná denní dávka na řece 68 kmříční denní rekord 90 kmprůměrná denní dávka na moři 40 kmmořský rekord 60 km
policejních kontrol 52dní strávených ve vězení 1proplavaných vod států 9
výstroj 31 000 Kčúřední poplatky 1200 Kčpotraviny na 2 měsíce 1200 Kčnezbytný nákup potravin cestou 1300 Kčautobus Burgas–Brno 1800 Kč
➡
Z HISTORIEDOBRODRUHA
Časopis Dobrodruh vychází již devátýmrokem. První čtyři roky byl dvouměsíční-kem. Za dobu své existence přineslstovky článků o dobrodružných aktivi-tách v přírodě a cestování. Rozhovorymu poskytly četné osobnosti českého,slovenského i světového outdooru,z těch posledních jmenujme třeba Rein-holda Messnera, Petera Habelera,Krzystofa Wielickeho, Vikiho Grošejla,Toma Posserta nebo Andrzeje Zawadu.
Reinhold Messner, přední himá-lajský horolezec a outdoorový prů-kopník, muž, který jako první nasvětě vylezl na všech 14 osmitisíco-vek, projevil přání popřát čtenářůmDobrodruha.
Totéž učinila i další velká personasvětového horolezectví, Peter Habe-ler. Lezec, který mj. spolu s Messne-rem jako první na světě vylezl naMount Everest bez použití kyslíku.
NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ ČESKÝOUTDOOROVÝ ČASOPIS
Vychází vždy první týden v měsíci, s výjim-kou ledna, července a srpna. Je k dostání zdar-ma ve 450 outdoorových, cyklistických, vodác-kých, jachtařských, potapěčských a sportovníchobchodech, centrech umělých horolezeckýchstěn, v dobrodružně zaměřených cestovníchkancelářích a mapových centrech a knihkupec-tvích v ČR i na Slovensku. Jejich adresář je uve-den v každém čísle. Distribuce zdarma rovněžna vybraných sportovních veletrzích a festiva-lech. Kompletního Dobrodruha je možné takénajít na www.casopisdobrodruh.cz
ŠÉFREDAKTORMiloš Kubánek
REDAKČNÍ RADAJosef Rakoncaj Miroslav Jakeš
Soňa Vomáčková Stanislav HenychZuzana Hofmannová Josef Šimůnek
Jiří Havel Petr Ďoubalík Oldřich ŠtosPetr „Špek“ Slanina Marek Ročejdl
Tomáš Rusek Robert Kazík
GRAFIKA Soňa Žertová. KRESBYPetr Ďoubalík. SAZBA Pavel Amler.
PŘÍJEM INZERCETelefon: 776 055 332, 603 554 943, 267182 438, e-mail: [email protected],nebo na adrese redakce. Vedoucí ing. MilanManda, tel.: 776 055 332.
PŘEDPLATNÉPřestože je časopis rozdáván zdarma a lze jejnalézt i na internetu, redakce poskytuje servispro předplatitele. Ti platí pouze poštovnéa distribuční náklady, které činí pro rok 2005cca 10,– Kč na číslo. Předplatné lze zaslatsloženkou typu C na adresu redakce. Přijímá-me pouze předplatné na čísla, která dosudnevyšla. Starší čísla nejsou na skladě! Před-platné na čísla 6–9/2005 je 40,– Kč.
Vzhledem k tomu, že časopis Dobrodruh je ve většině ze 450 distribučních míst jižněkolik dní po vydání rozebrán, oslovili jsme distributory, zda by nezakládali jed-no číslo Dobrodruha ve svých obchodech či cestovních kancelářích do archivu.
Ten by byl k nahlédnutí pro jejich návštěvníky a zákazníky. Zde je seznam míst, která senám dosud na tuto výzvu přihlásila. Na těchto adresách můžete starší čísla Dobrodruhadostat k nahlédnutí na přečtení. Tento seznam najdete v každém čísle časopisu:
Distributoři, kteří mají zájem být v tomto seznamu uvedeni a archivovat jedno čísloDobrodruha pro své klienty, nám to mohou kdykoliv oznámit krátkou zprávou na telefon-ní číslo 603 554 943, nebo e-mailem na adresu [email protected].
CK Poznání, Krakovská 18, 100 00 Praha 1Klub českých turistů, Jaromírova 9, 120 00 Praha 2Boatpark, Sokolovská 146, 186 00 Praha 8Horolezecká škola Český ráj,Rybní důl 754, 294 01 Bakov n. JizerouCK Priorit Pro, Václavská 19, 339 01 KlatovyPergolia Tour, Pražská 22, 339 01 KlatovyKnihkupectví Hana Marečková,Masarykova 45, 380 01 DačiceRabik Sport, Podhorská 23, 466 00 Jablonec n. NisouV-90-V Agentura Sport, 512 37 Benecko 190CK Poznání, tř. 17. listopadu 229, 530 00 PardubiceKH Sport Liberec, Pražská 376/36a, 460 01 Liberec
VIKING, Velké náměstí 366, 561 65 Králíky
CK Poznání, Nám. Svobody 17(Dům Pánů z Lipé), 600 00 Brno
CK Rajbas, Gorkého 30, 600 00 Brno
CK Kudrna, Bašty 2, 602 00 Brno
Český klub cestovatelů, Belcrediho 18, 628 00 Brno
Klub Futra, část C pavilonu Domu kultury,735 14 Orlová-Lutyně
Vybavení do přírody, Komenského tř. 49, 750 00 Přerov
Obchodní akademie T. Bati, nám. TGM 3669,761 57 Zlín
Obchodní dům Štrof, Vodní 52, 767 01 Kroměříž
CK Praděd, Valová 2, 789 01 Zábřeh
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
hD
ob
ro
dr
uh
6
Další slevypro členyHiko KlubuHiko pro Vás připravilo další možnostzískání bodů na Hiko klub účet a zároveňpříležitost podílet se na vývoji nové ves-ty na divokou vodu! Vyplněním dotazní-ku na www.hiko.cz nebo přímo v Hikoprodejnách, získáte 50 bodů. Jak už z minulých vydání Dobrodruha ví-te, členové klubu mají, kromě slev a dal-ších výhod, šanci vyhrát ceny v měsíč-ním slosování. Druhé slosování o věcnéceny proběhlo po uzávěrce Dobrodruha,a tak vylosované š�astlivce nehledejtezde, ale na www.hiko.cz nebo nawww.hydromagazin.cz. Pokud ještě ná-hodou nejste členy Hiko klubu, neváhej-te – čím dříve se do slosování dostane-te, tím větší máte naději na výhru! Slo-sování probíhá každý měsíc!
Více podrobností o HIKO Klubunajdete na www.hiko.cz
Informační centrum Hiko klubuHiko sport s.r.o., Praha 10, Fr. Diviše 29,tel.: 267 710 867, fax.: 267 712 781,
V loňském roce se mezi českéultramaratónkyně zapsalavýrazným písmem DášaHůrková. V ultramaratónskýchtabulkách jí patří na 100 kmtřetí místo výkonem 11:47 ha na 24 hodin dokonce druhémísto za výkon 171,693 km,kterým si úspěšně odbyla svojíreprezentační premiéru. Zeptalijsme se Dáši, jak se vlastněk superdlouhému běhánídostala.
Popiš nám své běžecké začátky.V dětství jsem měla sportování díky
průduškovému astma v podstatě zapo-vězeno. Dokonce jsem měla i několiklet zakázaný tělocvik. Až jednou miučaroval triatlon v Tatrovicích a strašnějsem se ho chtěla zúčastnit. A tak měmůj partner Jirka vytáhl na první bě-žecký trénink. Po doběhu mých prvníchpěti kilometrů jsem několik minut kle-
čela na zemi a produktů slinných žlázbylo tolik, že nestíhaly vytékat. Celoucestu domů jsem pak nadávala, že tohleteda už nikdy (což mi dnes Jirka s obli-bou připomíná). V roce 2002 jsem ab-solvovala svůj první maraton za4:09:10 (Praha), druhý za 4:10:02(Kladno) a celkem jsem naběhala1338 km. Když jsem v dubnu 2003 da-la i svůj třetí maraton v rozmezí 1 min.,tedy za 4:09.20 (Mělník), řekla jsem si,že by bylo zajímavé vědět, jaké to jeběžet dál. Nejsnazší mi přišla šestihodi-novka na okruhu ve Stromovce. Mýmcílem bylo zkusit vydržet alespoň po-malu běžet celou dobu a předpokládalajsem, že bych tak mohla zvládnout50 km. Světe div se, já zaběhla více než56 km a ještě k tomu vyhrála.
Jak trénuješ?Běhání mě musí bavit, protože toho,
co se musí, je v životě až až. Nebaví mětréninky zaměřené na rychlost a inten-zitu. Běhám obvykle v pohodovémtempu mezi 6 a 7 min/km. V přípravěna maraton běhám ráda delší výběhy(20 a více km) v pomalém tempu (6 až6:20 min/km) ven z města do Slavkov-ského lesa a kochám se přitom příro-dou. Snažím se dodržovat pravidlo, abymezi jednotlivými tréninky nebylo vícenež tři dny neběhání. Když se mi ne-chce, tak ale běhat nejdu, nebo jen4–5 km, abych nebyla z kancelářsképráce tolik ztuhlá. Zato ráda závodím,protože víkendové závody v regionujsou pro mě společenskou událostí,a také jediným rychlostním tréninkem.Jelikož nejsem trénovaná od dětství,
zvyšuji si tréninkovou zátěž postupnětak, abych se nezrušila během jedné se-zóny. V roce 2003 jsem celkem nabě-hala 1505 km. Pro někoho jsou to dvaměsíce běhání. Pro někoho čtyři a pře-sto si netroufne ani na maraton. Letosjsem do tréninku zařadila také běh nalyžích, což se mi osvědčilo. V létě tro-chu jezdím na kole a plavu, hlavně kvů-li triatlonům.
A co tvoje práce a další záliby?Pracuji jako projektový manažer,
mou hlavní činností je získávat dotacepro různé projekty, ale jsem také spojo-vána s většinou nově budovaných nebopřipravovaných cyklostezek v Karlovar-ském kraji. Kromě sportování mě bavífotografování (architektura, sportovníokamžiky), kreslení, četba knih s upířítématikou, filmy, luštění křížovek.
A tvoje sportovní a životní plány?V nejbližším období bychom chtěli
založit rodinu. Potom se budu soustře-ďovat na svou slabinu, tj. rychlost. Zku-sím se zaměřit na maraton a 100 km.Lákají mě etapové běhy. Jinak jsousportovní plány u mě spojené s životní-mi plány. Doufám, že se s manželemvydržíme dlouho aktivně pohybovat
a účastňovat se sportovních akcí, proto-že pak se člověk s případnou nepřízníosudu vyrovnává lépe.
Životní a sportovní filozofie?Nic není zadarmo. Překážky jsou od
toho, aby se překonávaly. Odvážnémuštěstí přeje a také přeje připraveným.Co si umíš představit, to můžeš doká-zat.
Jaký je tvůj nejhezčí a nejhorší bě-žecký zážitek?
Nejhezčími zážitky jsou pro mě ty,které jsem dojetím obrečela. Dokonče-ní prvního maratonu. První vítězství našestihodinovce, které bylo zároveň prv-ním ultramaratonem. Poslední půlhodi-na při běhu na 24 hodin v Brně, kdy užjsem věděla, že i přes potíže v průběhuzávodu dám 170 km. Nejhorším jsou typotíže v tomto závodě. Nejen, že se minepodařilo běžet beze spánku, ale šesthodin před koncem mě začala příšerněbolet kyčel. A tak jsem tři hodiny trpě-la a chodila.
Kde vidíš své běžecké hranice?Během loňského roku jsem po vy-
zkoušení dvou 24hodinovek zvýšilasvoje představované hranice ze 100 kmna skutečných 171,6 km. Tato hranicese může snadno posunout o 20 km spl-něním pár předpokladů. Pokud mizdraví a práce dovolí se o trochu lépepřipravit. Pokud nebudu pouze závislána organizátorech, ale vezmu si svéhoJirku sebou a tím vychytám spoustu za-stávek a zpomalení. Další hranice bu-dou závislé na mém celkovém zrychle-ní. Teď na 24hodinovce závodím s děv-čaty, která mají osobák na maratoni o půl hodiny lepší než já, o mužích ne-mluvě (někteří i o hodinu).
Dokážu si představit, že když dámmaraton za 3:45 hod., zvládnu i 200 kmza 24 hodin.
JAN ŠOUREK
DÁŠA HŮRKOVÁ:DÁŠA HŮRKOVÁ:OD ASTMA K ULTRAMARATONU
Již třetí ročník survivalového závoduCzech Adventure Race proběhne vednech 22. až 28. 8. 2005 jako
otevřené mezinárodní mistrovství Českérepubliky pod záštitou České asociaceextrémních sportů a zároveň jako aka-demické mistrovství ČR pod záštitouČeské asociace univerzitního sportu.Letos poprvé je závod zařazen do sérieevropského poháru EUROADVENTURECUP.
Centrum závodu bude umístěno dotradiční jihočeské vesničky Dobroniceu města Tábor. Organizace náročného,několikadenního závodu se ujalo Cent-rum tělesné výchovy a sportu VŠE Pra-ha a vysokoškolský oddíl VŠTJ EkonomPraha.
Na tra� OLD SPICE Czech AdventureRace 2005 dlouhou 300 km se (v hlav-ní kategorii) postaví čtyřčlenné smíšenétýmy, které si budou muset sáhnout nasamé dno svých fyzických i psychickýchmožností. Závod prověří nejen indivi-duální dovednosti jednotlivých závodní-ků, ale také jejich schopnosti týmovéspolupráce. V časovém limitu 75 hodinbudou společně překonávat veškerénástrahy, které na ně v závodu čekají.Pokud nebude jen jediný člen týmuschopen pokračovat v závodu, celédružstvo je diskvalifikováno.
Trasa závodu zavede týmy do několi-ka přírodních lokalit i do několika histo-ricky významných míst. Tra� bude namapě vyznačena kontrolními body, me-zi kterými si každý tým hledá svůj opti-mální postup. Závodní strategii si každýtým určuje samostatně, včetně zvole-ného tempa, přestávek na odpočinek,spánku, stravování apod.
Tři dny a tři noci náročných a vyčer-pávajících zkoušek pro týmy, které při-jmou tuto výzvu.
Na závodníky na trati čekají tyto dis-ciplíny:
trekkingjízda na horských kolechsplouvání řeky na kajacíchsplouvání řeky na kánoích
orientace na speciálních mapáchpro orientační běhjízda na kolečkových bruslíchplavánískalní lezeníetapa na horských kolechdisciplíny vyžadující speciálníhorolezeckou techniku (slaňování,jumarování)lanové překážkové dráhyhradní krosdusman kros
a možná i trocha spánkuTra� závodu zavede týmy do několika
významných přírodních jihočeských lo-kalit jako je např.:
Vlašimská pahorkatinaTáborská pahorkatinaPřírodní park Jistebnická vrchovinaPřírodní park KuklePřírodní park PlzinyPřírodní park Černická oboraPřírodní park Turovecký lesa dále i do několika historicky vý-
znamných míst:TáborBechyněDobroniceTýn nad Vltavou
Aktuální zprávy z příprav, z průběhuzávodu, výsledky, fotografie a další bu-dou zveřejňovány na internetovýchstránkách WWW.ADVENTURERACE.CZ
Více informací:Mgr. Tomáš Vaněktel.: + 420 777 676 047e-mail: [email protected]
Křížem krážem po VIETNAMUKřížem krážem po VIETNAMU Vietnamci rádi hrdě prohlašují, žedokázali porazit velmoci, jako jsouAmerika, Čína, Japonsko či Francie.A mají pravdu.
V půlce listopadu jsem přistál v Ha-noji. Do té doby jsem ještě neměl uce-lenou představu o tom, jak budu poVietnamu cestovat. Má duše dobrodru-ha si chtěla půjčit motorku a objet zemina dvou kolech. To, že to bude úplně ji-nak, jsem pochopil během dvacetimi-nutové cesty taxikem z letiště do cent-ra. Doprava ve Vietnamu, speciálně vevelkých městech jako Hanoj a Saigon,je pro Evropana nepochopitelná. Viet-nam je zemí milionů motorek. V Saigo-nu, kde žije přes sedm milionů obyva-tel, je asi 3,5 milionu motorek. Motor-ky se řítí v řadách a zástupech, nakřižovatkách to není tak, že jeden proudčeká a druhý jede. Oni se ty proudyvnoří do sebe a zase vyjedou.
Hanoj je hlavní město Vietnamu.V překladu znamená Město na zatáče-jící se řece. Historie Hanoje sahá až doneolitické éry. Během historie měla ně-kolik jmen, byla známá pod jménemDong Kinh, což bývalo označení pro se-ver Vietnamu. Hlavním městem Vietna-mu se Hanoj stala de facto až v roce1954, po porážce a odchodu Francou-zů z Vietnamu. Za americko–vietnam-ské války byla část vybombardována,což dnes už ale není vidět. Město jeo poznání klidnější, až nudnější než Sai-gon. Je také méně znečištěné. Je toz velké části způsobeno socialistickýmcharakterem města. Byl zde tužší režimvůči disidentům i cizincům, než v Saigo-nu, proto většina investorů směřovalatam. Dnes již je situace jiná a cizí firmyse zde začínají opět usazovat.
Centrem Hanoje jsou jezero HoanKien a Staré město. Staré město jezhruba padesát úzkých uliček s restau-racemi a tržišti. Místní specialitou
➥ Pokračování ze str. 1
➡
Do
br
od
ru
h9
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
výprodejní akce!Kontraktační vzorky obuvi LOWA z minulých let
můžete nyní koupit za velmi příznivé ceny
v naší maloobchodní prodejně:
PROSPORT PRAHA s.r.o.
Ke mlýnu 1, 149 00 Praha 4 - Újezd
telefon 241 483 338, vedoucí Jiří Novotný
prodejní doba PO - ČT 14:00 - 17:00
Výběr výprodejových bot a dostupných velikostí je
omezen, jejich seznam včetně cen najdete na webu:
www.prosport.cz - prodejní akce LOWA
Zde je vyobrazana jen malá ukázka výprodeje.
I na všechny výprodejové modely platí obvyklá
záruka LOWA včetně bezplatného servisu 2 roky!
Poslední modely obuvi LOWA najdete v novém katalogu. Dostanete jej v naší prodejně, nebo si jeho zaslání poštou objednejte: [email protected]
Kromě obuvi LOWA nabízíme též hi-tech outdoorové i další ponožky WIGWAMa přípravky McNETT k úpravě vody a k údržbě a opravám výbavy přímo v terénu. Veškeré informace o nich i dalších produktech, včetně mapky a popisu jak se k nám dostanete, jsou na webu: www.prosport.cz
DRAGONFLY XCR pro pobyt v přírodě a nordic walking
LA PAZ pro chvíle odpočinku
TANARK MID pro exponovanouturistiku na zajištěných cestách
Plovoucí trh v deltě Mekongu.
Delta Mekongu – to jsoustovky kilometrů kanálů.
Kolo je ve Vietnamu oblíbeným dopravním prostředkem – Dien Bien Phu,severní Vietnam.
je, že ulice se nazývají podle zboží,které tam koupíte. Příjemným osvěže-ním je procházka kolem jezera HoanKien, což v překladu znamená Jezeroschovaného meče. Podle legendy mělv polovině 15. století císař Ly Thai Tokouzelný meč, kterým vyhnal ze zeměČíňany. Den poté se projížděl po jezeřea připlavala želva, která mu meč sebra-la a odplula s ním do hlubin.
Z Hanoje jsem se přesunul na západdo zátoky Halong Bay. Je to jedno z nej-úchvatnějších míst ve Vietnamu. Tutozátoku tvoří více než tři tisíce vápenco-vých ostrůvků rozsetých na ploše1500 kilometrů čtverečních. V překladuto znamená Zátoka padajícího drakapodle legendy o drakovi, který sestoupilz hor a po dopadu do zátoky vytvořil ti-síce ostrůvků. Plavba po zátoce patřík nezapomenutelným zážitkům z cestpo Vietnamu.
netem v okolí žijící národnostní menši-ny. Ve Vietnamu žije 83 000 000 oby-vatel. 84 % jsou Vietnamci, 2 % etničtíČínani a zbytek tvoří na 70 národnost-ních menšin s kořeny v Laosu, Kambo-dži, Barmě a Thajsku. Většina z nich ži-je na Centrální vrchovině a v horách naseverozápadě právě kolem Sapy. Jednáse vesměs o zemědělce, samozřejměs výskytem turismu se živí i prodejemsuvenýrů. Ženy jednotlivých kmenů seodlišují barevností krojů. V okolí Sapyžijí kmeny Hmongů a Zao. Oba kmenymají kořeny v Číně. Některé kmeny, ze-jména v Centrální vysočině, byly zaamerické války využívány pro svou zna-lost prostředí jako špioni, zejména projihovietnamskou stranu, za což byly poválce persekuováni. Z kmene Hmongů,žijícího také v sousedním Laosu, bylicvičeni letci pro válku v Laosu. Chcete-li vidět, jak žijí, vyražte na kratší či delšívýlet po údolích, čím dál, tím lépe.
Nejdobrodružnější a krajinově nej-vděčnější částí cestování po Vietnamu jeseverozápadní okruh. Dostanete se tampouze lokálními autobusy, proto v těchtomístech potkáte jen pár dobrodruhů.Jednou ze zastávek je městečko LaiChau, ležící v půvabném údolí, uzavře-ném mezi horami. Město je již mimo tu-ristické trasy a obchodní aktivity všehodruhu. Život zde je výrazně těžší než vevětšině míst ve Vietnamu. Díky odlehlos-ti se zde pěstovalo opium, po tvrdém zá-sahu vlády přišli domorodci o jednuz hlavních obživ. Městečko bylo navícpřed několika lety zdevastováno při po-vodni. Další z mnoha odlehlých měste-ček na severozápadě je Dien Bien Phu.Název tohoto ospalého městečka námani většině zahraničních turistů nic ne-řekne. Leží až u laoských hranic, krajino-
vě je nezajímavé, pohodlně dostupné jenletadlem z Hanoje. Toto město je všakhistorický symbol pro Vietnamce a proFrancouze, kteří sem jako jediní také jez-dí. V roce 1954 zde po několikatýdenníkrvavé bitvě prohráli a ukončili tak stole-tou koloniální nadvládu v Indočíně.
Chcete-li vidět místa, kde se psalanejvýznamější část vietnamských dějin,musíte až do centrálního Vietnamu,konkrétně do bývalého sídelního městavietnamských císařů – Hue. Hue bylojedno z hlavních kulturních, nábožen-ských a vzdělávacích center Vietnamu.Jižně od Hue leží město Hoi An, známésvojí architekturou, mísící francouzskéa čínské prvky. Pozůstatky chamskékultury najdete v My Son, bývalémcentru království Champa z 2.–15. sto-letí.
Na sever od Hue leží Demilitarizova-ná zóna. Zde, po sedmnácté rovnoběž-ce, probíhala hranice mezi severníma jižním Vietnamem a během americ-ko–vietnamské války se zde odehrávalynejtěžší boje. Termíny, jako Demilitari-zovaná zóna a 17. rovnoběžka, jsou do-dnes součástí amerického vojenskéhofolkloru. Okolí je dodnes plné nevy-buchlé munice. Dalším významným bo-dem cest po Vietnamu je Dalat – měs-to věčného jara. Dříve to bylo lázeňskéstředisko a oblíbené horské střediskopro Francouze, žijící v horkém Saigonu.I dnes je oblíbeným rekreačním letovis-kem jak Vietnamců, tak cizinců. Je tojedno z mála míst, které bylo ušetřenéza americko–vietnamské války. Letnísídla zde měli jak severovietnamští dů-stojníci, tak prominenti z jihu, proto pa-novala nepsaná dohoda o ušetřeníměsta. Krajina je hodně podobná
➡
➥ Dokončení na str. 10
Večer jsem se vrátil do Ha-noje a hned se vydal na severdo hor do půvabného horskéhoměstečka Sapa. Sapa leží naúpatí nejvyšší hory Vietnamu –3141 m vysokého Fansipanu.Kromě hor jsou hlavním mag-
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
h
Do
br
od
ru
hD
ob
ro
dr
uh
10
Ženy z thajských horských kmenů v okolí Lai Chan nedaleko laoských hranic.
evropské, proto si tam připadáte jakodoma. Přímo ve městě mají imitaciEiffelovky.
Ho Či Minovo město neboli Saigon.Je to největší město ve Vietnamu, žijezde kolem osmi milionů obyvatel. Sai-gon je obchodním a průmyslovým cent-rem Vietnamu, třicet procent vietnam-ské produkce je vyrobeno zde. Protoi většina zahraničních firem sídlí zde. Naprvní pohled je patrný rozdíl mezi poně-kud šedou Hanojí a Saigonem. Saigonje již typické velkoměsto se vším, cok tomu náleží. Je také o poznání hluč-nější, než Hanoj.
Pár hodin jízdy od Saigonu leží měs-tečko Tay Ninh, známé caodaistickýmklášterem. Caodaismus je relativněmladé náboženství, oficiálně založenév roce 1929. Je to pokus o vytvořeníuniversálního náboženství spojením vý-chodních a západních filosofií a mícháv sobě prvky buddhismu, taoismu, kon-fuciánství, křes�anství a islámu. Cao daiznamená „Vysoká věž“ a je to eufemis-mus pro Boha. První členové byli pře-vážně Vietnamci, kteří byli členy fran-
couzské koloniální správy. Dnes má cír-kev kolem 3 000 000 členů. Centrumcírkve je právě zde, v Tay Ninh. Kroměvíry v Boha praktikují i spiritismus. Meziduchy, se kterými komunikují, je i Jo-hanka z Arcu, Lenin, Shakespeare čiPasteur. Mezi jejich svaté patří napří-klad Viktor Hugo nebo Sunjatsen.
Dalším zajímavým místem v okolíSaigonu jsou tunely Cu Chi, jeden zesymbolů americko–vietnamské války. Je to 250 km dlouhý podzemní kom-plex, vedoucí od Saigonu až po kam-bodžskou hranici. Tunely byly budoványod 40. do 60. let, původně jako obra-na a úkryt před lépe vyzbrojenou fran-couzskou armádou. Slavné se tyto tu-nely staly během americko–vietnamskéválky. Sloužily jako obytný a vojenský
komplex pro Vietcong a ten díky tomukontroloval okolí Saigonu. Komplex CuChi sestával z několika podlaží. Byly zdekuchyně, obývací prostory, nemocnice,vyráběly se zde zbraně, sídlilo zde vele-ní Vietcongu.
Řeka Mekong je osmou nejdelší ře-kou světa. Pramení na Tibetské plošiněa protéká Čínou, Laosem, po thajsko-laoské hranici do Kambodži a do Viet-namu, kde se vlévá do Jihočínskéhomoře a tvoří jednu z největších delt nasvětě. Delta Mekong je obilnicí Vietna-mu. Vietnam je po Thajsku druhým nej-větším světovým producentem rýže.
Dále se zde pěstují kokosy, cukrová třti-na, ovoce, rozšířený je rybolov.
Vstupní bránou do delty je městečkoMytho, kam dojedete autobusem a od-tud pokračujete na lo�ce po kanálech,které jako pavučina protkávají deltu.Zajímavou podívanou jsou plovoucí trhy– shluk lodí, kde na každé se prodáváněco jiného. Noc v městečku Can Thonedaleko kambodžských hranic je pří-jemnou tečkou za výletem do Vietna-mu.
RADY NA CESTUVízum: Vydání na vietnamské ambasá-dě trvá zhruba týden, cestujete-li zesousedních států, lze vízum získati tam.
Doprava: Cestování po Vietnamu je naslušné úrovni. Do všech důležitých místse dostanete turistickými mikrobusy, doodlehlejších částí lokálním busem. Nadelší vzdálenosti lze cestovat vlakem,lze si vybrat z několika tříd, včetně lůž-kového vozu, cestujete-li přes noc. Me-zi největšími městy jako Hanoj, Saigon,Hue, Dien Bien Phu a Danang fungujevnitrostátní letecká linka.
Ubytování: Hotely a ubytovny všechkategorií. Nejlevnější ubytování stojí na2–3 dolary, jedná se ale o hromadnéubytovny. Na vesnici je možno dohod-
nout i spaní u domorodců, je ale potře-ba hamaka a moskytiéra.Zdravotní problémy: Důsledně dodr-žovat veškerá hygienická pravidla, pítvodu pouze balenou. Žaludečním pro-blémům se však nevyhne skoro nikdo,to patří k Asii. Doporučuje se očkováníproti hepatitidě A, břišnímu tyfu, tetanua vzteklině. Důležitá jsou antimalarika.Jídlo: Vietnamská kuchyně je vyhláše-ná, v edici Lonely Planet vyšel i průvod-ce vietnamskou kuchyní. Strava je vel-mi pestrá, chutná a levná. Bezpečnost: Vietnam je relativně bez-pečná země. Cestoval jsem sám a ni-kdy jsem se nedostal do situace, kdybych byl ohrožen. Na jihu, kam jezdí ví-ce turistů, je potřeba být více na pozo-ru před zloději a podvodníky.
OTAKAR VAŠEK
➥ Dokončení ze str. 9
Křížem krážem
po VIETNAMU
Křížem krážem
po VIETNAMU
Obchodovat se dá všude.
Trochu historie neuško-dí. Kde se nyní vyrá-bějí v Rusku terénní
vozy?Populární gazíky se ještě do
roku 1943 vyráběly v centrálníčásti Sovětského svazu. Velkétovárny se ale ve válce kvůlipostupující frontě přemísťovalyna východ, směrem na Ural čiSibiř. Továrna na produkci ga-zíků byla přemístěna do Ulja-novsku, kde zůstala dodnes.Od roku 1947 se zde produkujíterénní vozidla pod novouznačkou UAZ. Terénní vozidla,jakož i lehké nákladní automobily a am-bulance, se nyní v Uljanovsku zhotovujív několika modifikacích. Roční výroba jepřes 300 tisíc kusů, část produkce jde naexport do několika desítek zemí.
Dříve byly vozidla UAZ určeny té-měř výhradně pro potřeby armády.Změnila se situace?
Vozidla typu 469 byla vyráběna jenomna základě objednávek ministerstva obra-ny. Modernizované verze UAZ 31512a 31514 (taktéž se vyrábějí moderní verzeUaz 3160 a UAZ 3162) jsou však již běž-ně dostupné na vnitřním ruském trhu a ex-pedují se i do zahraničí. Také sanitní vozyjsou již vyráběny pro potřeby ruského tr-hu, eventuálně na export. Novinkou je offroad Simbir, určený pro jízdu i do extrém-ních terénů, s širokým rozvorem a se zvět-šenou kapacitou nákladového prostoru.Do současného sortimentu výrobního zá-vodu v Uljanovsku patří i lehký nákladníautomobil UAZ-315195 Hunter s poho-nem 4x4 pro přepravu osob. Základní prv-ky a díly tohoto automobilu jsou postave-ny na UAZ Simbir. Rovněž tento automo-bil je k dispozici na vnitřním trhu.
Mají i současné typy vozidel pozitiv-ní vlastnosti aut z dob minulých?
Určitě, auta jsou pořád prakticky ne-zničitelná, karosérie je vysoká, takže za-ručuje dobrou průchodnost, úložný pro-stor je velký, řízení velice jednoduché,konstrukce je masivní. S auty se dá dobřejet i v těžkém, leckdy extrémním terénu.
Reaguje UAZ i na současné poža-davky doby, lepší technické vybavení,dbá se i na komfort?
U vozů Hunter jsou již mj. místo pervpředu pružiny s tlumiči, přední brzdyjsou kotoučové, vzadu bubnové, je zdeposilovač řízení. Motor je naftový, pol-ský ANDORIA 2,5 TD, je možné i mon-tovat italský VM MOTORI 2,8 TD. De-sign má moderní standard.
Mohou některé modely jezdit běžněi v městském provozu?
Rozhodně, třeba Simbir je předevšímoff road, ale je pohodlný i při jízdě naměstských komunikacích. Jeho modernídesign zapadá dobře do městské aglome-race v kombinaci s jeho silou a elegancí.Také UAZ Patriot, jež se začne brzy pro-dávat i v České republice, je nový, mo-
derní, bezpečný, výkonnýa spolehlivý jeep, vhodný ne-jen pro off road, ale i do města.
Neodradí případné zájem-ce vysoká spotřeba paliva?
Tak tomu bylo u dřívějšíchmodelů. Nyní se spotřebau těchto terénních vozů pohy-buje v rozmezí 9–10 litrů naftyna 100 kilometrů, což určitěnení moc.
Zajišťujete i servis, ná-hradní díly?
Vozy UAZ se budou pro-dávat na sedmi, možná osmidistribučních místech v Če-
chách i na Moravě, kde je již zajištěn je-jich servis.
Konkurence je velká, jaké jsou ce-ny?
Na to, že máte vůz prakticky na celýživot a opravy jsou minimální, určitěpříznivé. Záleží na tom, jak výkonný mo-tor do nich chcete. I nejdražší model Pat-riot UAZ-3163 s motorem turbo dieselitalské výroby stojí jen málo přes 600 ti-síc Kč plus DPH, Hunter s motorem An-doria necelých 400 tisíc, lacinější verzeSimbiru s motorem Andoria necelých 549tisíc, dražší s motorem VM téměř 600 ti-síc korun. Takže nekup to, když je to navěčnost a tak laciné!
Stoupá zájem o tyto vozy?Ze strany běžných uživatelů, menších
podnikatelů a firem určitě, ale zatím senám nedaří, možná i z politických důvo-dů, prolomit bariéru státní správy. Ale conení dnes, může být zítra.
Za jak dlouho objednaný vůz do-stanu?
Nejpozději do padesáti dnů, je možnéplatit i na splátky.
MILAN MANDA
Všichni z nás, kteří mámerádi přírodu a občas setouláme světem, dobřevíme, že se krásná místa,po nichž toužíme, jako napotvoru skrývají na těžkopřístupných místech.Většinou nezbývá nicjiného, než se tam vydatpěšky nebo autem, kteréspolehlivě zvládá členitýa nepřístupný terén. Ruská,ještě nedávno sovětská,terénní vozidla byla známásvou praktickynezničitelnou karosérií,jednoduchým vybavením,praktickým designemi dostatečným úložnýmprostorem. Počátkemdevadesátých let se všakna tyto jejich pozitivnívlastnosti trochuzapomnělo a prostora publicitu dostávalyterénní vozy západních,zvláště americkýcha japonských značek.Ruské „off roady“ se aleopět vrací na náš trh, a takjsme si o nich povídalis Ing. Jaroslavem Vodičkou,zástupcem UAZ pro ČR.
UAZ: Nezničitelná vozidlai do extrémních terénů
UAZ: Nezničitelná vozidlai do extrémních terénů
Ing. Vodička Jaroslavzástupce UAZ pro ČRwww:uaz.prodejce.cze-mail: [email protected]: 439 72 Krásný Dvůr 9
Tel./Fax: 415 210 024Mobil: 602 236 915
Privat: 439 72 krásný Dvůr 183Tel.: 415 210 128
Držitel systému jakosti ČSN EN ISO9001-2001 v rozsahu opravysilničních vozidel osobních-nákladních-autobusů – včetněarmádních vozidelMajitel ochranné známky „UAZ“
Raichle – 95 let zku‰eností z horského prostfiedí. Bota 90degreeGTX, kÛÏe a schoeller®–keprotec® svr‰ek s ochranou proti odûru,komfortní v˘stelka s GORE-TEX® Duratherm, karbonová mezi-pode‰ev a samozfiejmû odlehãená pode‰ev Vibram. Více info na www.raichle.cz
Dobře trénovaní psi práci v postroji milují.
Tratě, situované téměř v absolutní rovi-ně, neměly chybu – měkký písčitý te-rén byl pro psí tlapky skvělý a bez-
pečný a na první pohled bylo zřejmé, že po-řadatelé udělali na trailech neuvěřitelný kuspoctivé práce. Jedinou vadou na kráse byloteplé počasí (teploty přesahovaly 20 °C).Právě vysoké teploty donutily organizátoryněkteré okruhy pro různé kategorie zkraco-vat. Pro mnohé závodníky také byl překva-pením velký výskyt zmijí. Na frekventova-ných tratích se sice hadi nevyskytovali, alepři venčení pejsků v borových lesích bylanutná určitá opatrnost.
Ve třídě osmispřeží Česká republika svézastoupení neměla. Ze zlata se radoval zku-šený Nor Kjetil Hillestad, stříbro vybojovalSlovák Miroslav Pažúr.
V kategorii šestispřeží byl horkým favo-ritem úspěšný český reprezentant Jiří Krejčí.Jirka se však teprve před třemi týdny vrátilz mistrovství světa v Kanadě (vybojovalbronz) a ze série závodů na Aljašce. „Pře-chod z mrazů do léta byl pro psy vražedný,“přiznal Jiří Krejčí. „Vůbec jsem neměl doPolska jezdit.“ Krejčí absolvoval pouze jed-no kolo a ze závodu odstoupil. Zlato vybo-joval Steven Lindsay z Velké Británie předPolákem Bartoszem Gadziomskim a dalšímPolákem Michalem Korzeniewskim.
I ve třídě čtyřspřeží zazářil Angličan –Keith Jonson, který zvítězil před dvěma Po-láky – stříbrným Maciejem Wodzińskima bronzovou Annou Bajerovou. Nepopulárníbramborovou medaili za čtvrté místo získalČech Michal Merhaut a pátá příčka náležídalšímu Čechu Marku Odstrčilíkovi.
V bikejöringu mužů překvapil nenápad-ný, ale velký bojovník – Nor Terje Fugle-berg. Možná trochu překvapivě získal zlatopřed zkušeným Čechem Michaelem Cho-vancem a třetím Francouzem Jeanem YvesJeannerodem. Další Češi – Luboš Seidla Ondřej Smejkal – obsadili čtvrté a sedmémísto. (Raritou bikejöringu byl AmeričanBob Fourney, který obsadil čtrnáctou příčku.Bob si v Polsku bikejöring teprve zkoušels vypůjčeným psem od prezidenta IFSSa musherské legendy Tima Whitea. Bob jevšak ve světě outdooru a adrenalinovýchsportů znám jako vynikající extrémní cyklis-ta, který se například s úspěchem zúčastnilprestižního zimního závodu Iditarod Extre-me na Aljašce.)
V bikejöringu žen podle očekávání zazá-řila naše veleúspěšná reprezentantka SoňaKlikarová. Rozhodně to neměla lehké, neboť
se střetla s musherskou legendou – NorkouLenou Boysen Hillestadovou. Soňa získalazlato, Lena stříbro a bronz Polka Beata Paw-lowska. Na desáté příčce se ještě umístiladalší Češka Kateřina Kromíchalová.
Ve scooteru (koloběžce) se dvěma psy sisympatická Norka Lena Boysen Hillestado-vá spravila chuť – získala totiž zlato předstříbrným Čechem Pavlem Porubskýma bronzovou Češkou Kristinou Mauleovou.
Scooter s jedním psem byl na stupníchvítězů ryze českou záležitostí: zlato získalPavel Porubský, stříbro Richard Bártaa bronz Stanislav Váňa.
V canicrossu mužů exceloval suverén ca-nicrossových světových tratí posledníchdvou let Slovák Jaroslav Jakubašek. Stříbropro české barvy zajistil Martin Nehybaa z bronzu se radoval Polák Bartosz Gadzi-omski. Fantastickým výkonem si čtvrtoupříčku zajistil jedenapadesátiletý český re-prezentant Rudolf Homolka. Pořadí dalšíchČechů: pátý Tomáš Merta, sedmý MichaelChovanec, devatenáctý J. Monte Kvasnica.(V Polsku se zvlášť vyhlašovali běžci se si-biřskými husky a aljašskými malamuty.Mistrem světa s husky se stal Tomáš Merta
a J. Monte Kvasnica obsadil stříbrnou pozicimezi malamuty.)
„Fantasticky mě překvapil Čech RudolfHomolka,“ vzdal v cíli hold našemu repre-zentantovi mistr světa Jaroslav Jakubašek.„Homolka měl už na prvním kilometru vedruhém kole úžasný náskok, obával jsem se,že to nestáhnu. Homolka by na Slovenskupotrápil mnoho mladých atletů na dráze i nasilnici.“
V canicrossu žen měl dvoukolový závodnečekaně napínavou zápletku. První kolo seběželo intervalově a vyhrála je podle očeká-vání evropská a světová šampionka SoňaKlikarová před další úspěšnou Češkou Mar-tinou Štěpánkovou. Ve druhém kole byl naprogramu hromadný start. Startovní polevšak odstartovalo bez Soni Klikarové, kteráse na startovní čáru přiřítila s půlminutovýmzpožděním. „Organizátoři přestěhovali časo-míru a podle mého názoru se „velitelskýčas“ o něco změnil,“ vysvětlovala Soňa.„Sledovala jsem hodinky a byla přesvědče-na, že mám ještě dvě minuty do startu. Byl tovšak omyl! Odstartovala jsem o 30 sekundpozději. Musela jsem ztrátu dohonit a navícvšechny závodnice předbíhat. Fyzicky jsmena tom byli s mým psem výborně, ale horkobylo strašné. Šla jsem na doraz, až se mi dě-lalo černo před očima.“ Soňa Klikarová všaksvoje mistrovství i přes časový handicapopět prokázala. Fantastickým výkonem vy-bojovala zlatou medaili před svou krajankouMartinou Štěpánkovou a Slovenkou BrigitouAlbertovou.
V duatlonu (v této disciplíně jsou hodno-ceni závodníci, kteří se zúčastnili jak canic-rossu, tak i bikejöringu) mužů získal zlatočeský reprezentant Michael Chovanec (dru-hý v bikejöringu a sedmý v canicrossu).V duatlonu žen se ze zlata radovala SoňaKlikarová, která si již dobyla tituly mistryněsvěta jak v canicrossu, tak i v bikejöringu.
Individuální výsledky našich závodníkův canicrossu dávaly České republice obrov-ské šance pro štafety. Jak v ženské, taki v mužské – nenašly naše týmy přemožitele.
Důstojnou tečkou za mistrovstvím světabylo slavnostní vyhlášení, na němž pořada-telé připravili pro všechny účastníky miléceny a hodnotné upomínky. Sezóna je tedyu konce. Už dnes však česká reprezentacemyslí na podzim. Vrcholných podniků budehned několik: mistrovství Evropy v HradciKrálové, Eurocanicross ve Švýcarsku a mist-rovství světa na Slovensku.
JAROSLAV MONTE KVASNICAFoto: Filip Chludil
VE SPRINTU „NA SUCHU“MISTROVSTVÍ SVĚTA
VE SPRINTU „NA SUCHU“
V polovině dubna se v Polsku u města Lubliniec konalomistrovství světa ve sprintovém mushingu „na suchu“. Vrcholnýsportovní podnik, kterého se zúčastnili reprezentanti čtrnáctizemí, zastřešila IFSS (International Federation of Sledodog
Sports, Inc.) ve spolupráci s polským pořadatelským Siberianhusky Klubem EXTREME, Dziewcza Góra.
Fenomenální Češka SoňaKlikarová získala na šampionátutři zlaté medaile: v bikejöringu,v canicrossu a ve štafetě.
Kufry Storm Case jsou zhotoveny z pevného lehkého plastu HPX, který je prak-ticky nerozbitný. Zajištění a měkké uložení přístrojů jeden (iM2050) nebo dva(iM2075) bloky pěny, perforované po centimetrových krychličkách, takže jejich
tvar lze snadno přizpůsobit vlastním potřebám. Uzavřený kufr plave, pogumované dr-žadlo se dobře drží a neklouže ani mokré. Uzavírání kufru je zajištěno dvěma masiv-ními zámky s pojistkou a vodotěsnost zajiš�uje gumové těsnění po obvodu víka.
Zajímavostí obou nových modelů je, že masivní zavírací zámky se přesunulyz čelní strany na bok, což sice působí poněkud nezvykle, avšak jejich ovládání jeo to pohodlnější. Právě spolehlivé a pohodlné uzavírání je hlavní předností kufrůStorm Case. Stačí zlehka zmáčknout pojistku, která je opatřena zpětnou pružinou,a téměř bez odporu odklopit zámek uzávěru.
Dodává: HQH SYSTEM spol.s r.o., www.hqh.cz
Vodotěsné kufry Storm CaseiM2050 a iM2075
Vodotěsné kufry Storm CaseiM2050 a iM2075
INZERCE
Příště:
Cyklotremp
Honza Vlasák
se toulal po Albánii
Tento sedminásobný držitel světových re-kordů překonal největší mety v disciplí-nách konstantní váha bez ploutví (sestu-
puje i vystupuje se prsovým stylem bez plout-ví), kde hloubkou –80 metrů překonalstávající rekord –66 metrů rakouského zá-vodníka Herberta Nitche. Posledním rekor-dem týdenního snažení bylo Martinových–136 metrů v disciplíně variabilní váha (k se-stupu dopomáhá sled, nazpět k hladině sezávodník dostává vlastními silami, použitím
ploutví i ručkováním po laně), ve které poko-řil Venezualana Carlose Costu (–135 metrů).
Vše se odehrálo v období 8.–14. dubna2005 na Kajmanských ostrovech, kde MartinŠtěpánek a jeho týmová kolegyně z Perfor-mance Freediving International Mandy-RaeCruickshanksová trénovali víc jak měsíc podvedením trenéra Kirka Kracka. I přes nepří-zeň počasí, Martinovo zranění a problémy sezády, byl jejich usilovný trénink zúročen ús-pěchem a následným připsáním si světovýchrekordů na jejich konta.
Kana�anka Mandy-Rae Cruickshank-sová, třicetiletá držitelka světových rekordů,překonala –74 metrů v disciplíně free immer-sion (využívá se zde vlastních sil, v tomto pří-padě pouze paží. Apneista se do hloubkyi nazpět přitahuje po laně, ploutve nejsoupovoleny), stávající rekord byl –71 metrů.Druhou disciplínou byla konstantní váha
bez ploutví (viz výše), kde Mandy zdolala–50 metrů.
Partnerem Performance Freediving Inter-national byl v místě konání rekordů Dr. Geor-ge „Doc“ Lopez, CEO of ICU Medical Inc(NASDAQ; ICUI). Celá akce se konala podpatronátem asociace AIDA (Association forthe International Development of Apnea),která je globální organizací tvořící pravidlaa bezpečnostní regule pro konání soutěžía uznávání rekordů ve freedivingu. Oficiálnímirozhodčími AIDA zde byli Judges Bill Strom-berg (Švédsko) a Nicolas Laporte (Švýcar-sko).
Další informace a fotografie najdete nawww.martinstepanek.com a www.performan-cefreediving.com
Rozhovor s Martinem jsme přinesli v čís-le 9/2004 a najdete jej mj. na naších inter-netových stranách www.casopisdobrodruh.cz
Martin Štěpánek v dubnuvytvořil další světové rekordyve freedivingu – potápění nanádech – a tím rozšířil svojisbírku úspěchů o dvě prvenstvív dalších disciplínách.
