řiacuteše hvězd

ROČNIacuteK 40 - ČiacuteSLO 7

DANO DO TISKU 2 ČERVNA 1959

VYŠLO 4 ČERVENCE 1959

Řiacutediacute redakčniacute rada

Josef M MOHR (vedouciacute redaktor) Jih

BOUŠKA (vyacutekonn) redaktor) Zdeněk

CEPLECHA Viera HULINSKAacute František

KADAVYacute Miloslav KOPECKY Luisa

LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute Bohumil MALEshy

ČE)K Oto OBŮRKA Zdeňka PLAVCOVAacute Technickaacute redaktorka

Drahomiacutera HROCHOVAacute

N a prvniacute straně obaacutelky

SnIacutelnek začaacutetku draacutehy bolidu ze

7 dubna 1959 ziacuteskanyacute komorou s roshy

Pujiacuteciacutem sektorem Na dalšiacutem uacuteseku

draacutehy je bolid tak přeexponovaacuten že

je vyloučeno udělat zvětšeninu vhodshy

nou k reprodukci (AUacuteČSAV) Ondřeshy

jov)

Na čtvrteacute staně obaacutelky

Galaxie NGC 1365 1 souhlězdiacute Forshy

nax fotografovanaacute 60 minut 74palcoshy

vyacutem eflektormnna hvězdaacuterně v Preshy

toacuterii v Ji~ni Africe

IPřiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte

na redakci Řiacuteše hvězd Praha 16shy

Smiacuteohov Šveacutedskaacute 8 (Astronomicshy

kyacute uacutestav university Karlovy)

telefon čiacutes 403-95

Řiacuteše hvězd vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročshy

ně Dotazy objednaacutevky a reklamace tyacutekajiacuteciacute se časopisu vyřizuje každyacute

pcgtštovniacute uacuteřad i poštovniacute doručovatel

Rozšiřuje poštovniacute novLnovaacute služba Redakčniacute uzaacutevěrka čisla je l kažshydeacuteho měsiacutece Rukopisy a obraacutezky se nevracejiacute za odbornou spraacutevnost odshypoviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho

vyacutetisku Kčs 2-

OBSAH

Z Ceplecha Novyacute českosloshy

venskyacute meteorit Luhy - B

A Voroncov-Veljaminov O zaacuteshy

konech vzaacutejemneacuteho pfisobeniacute

galaxiiacute - B Hacar Zaacutekrytovaacute

proměnnaacute hvězda U Cephei -

Drobneacute zpraacutevy - Noveacute knihy

a publikace - Uacutekazy na obloshy

ze ve třetiacutem 6tvrtletiacute

COllEP)KAHYlE

3 Uen1exa HOBgtbIH čJexocnOBgtaushy

KHr YleTeOpHT laquoJ1yrHraquo - E A

BOpOHUOB-BeJIb5JMHHOB O 33KGshy

H3 X B3aHyOJenCTBH5J ranaKTHIZ

- 5 Xallap 3anleHHa5J nepeshy

MeHH3H 3 Be3la U Ccph ei - KushypOTKHe H3BeCTl-l5 - HOBgtble KHHfH

Jl nYOacutelflx3UHH - 5IIBJTeHI151 Ha

He6 e B 3-eM KBapT3Teuro

CONTENTS

Z Cepleooa The New Czechoshy

slovak Meteorite Luhy

B A VorOlntsov-Velyaminov

About the LaJWs on the Inteshy

raction of the Galaxiacutees - B

Hacar Dhe Eclipsing Variable

Star U Celphei - Astronomical

News - New Books and Publi shy

cations - Pheil1Ome-na 1n the

Third QUlarter

NOVYacute ČESKOSLOVENSKYacute METEORIT LUHY ZDENĚK CEPLECHA

Dne 7 dubna 1959 ve 20h 30m SEČ byl pozorovaacuten na celeacutem UacuteZemiacute čech a Moravy velmi jasnyacute bolid kteryacute byl vyfotografovaacuten při pravidelshyneacutem SIlUacuteJnJkovaacuteniacute slabšiacutech meteorů na observatoři Astronomickeacuteho uacuteSltavu ČSAV v Ondřejově Sniacutemky boUdu byly ziacuteskaacuteny komorami middots rotujiacuteciacutem sektorem Současneacute sniacutemky jasneacuteho meteOTu byly pořiacutereny teacutež v Prčiciacute Ul SltedTčan PodJe osvětLeniacute krajiny v Ondřejově a podle ondřejovskyacutech sniacutemků byla stanovena jasnost bolidu na -18 až 19 zdaacutenlivou hvězdnou V1elikost (tj 50 3IŽ 100 Luxů osvětleniacute) To odpoviacutedaacute světelneacutemu vyacute1kOl1u 2 milionů kilowattuacute

Do vzdaacutelenOlSti asi 70 km od středu světelneacute draacutehy boHdu byr1lo Sllyšishytemneacute taacutehleacute zahřměniacute Praacutevě z těchto uvec1emyacutech skuteěnosti naacutem bylo bezprostředně po přeletu bolidu middotzřejmeacute že tS velkou pravděpodobnostiacute došlo k paacutedU meteoritu ma jpovrch zemskyacute Bo ipI1011Ilěřeniacute fOlbograďicikyacutech deseJk byl vyacutep)ČbelIll zjištěn průmět draacuteJhy balidu na zems1kyacute povrch s pĎeiSlI1iostiacute většiacute než 100 m Na deskaacutech jsme Ovšem neměli Ikolnec svěshytelneacute draacutehy kteryacute se JevE z Obou našich stamic přiacuteliš lIlIacutezlw nad obzorem Tak 5s1ne se musili vypravit za ZIacuteskaacuteniacutem zpraacutev od naacutelhordnyacutech svědků paacutedu bo~Ldu iacute když jsme měli fot)grafirckeacute zaacuteznamy ktereacute jsoru asi 10 OOOkrM IpřelSnějši než zpraacuteva jednoho pOzoiflovatele

JeH jsme od veSlnice k vesnici a chodili od staVemIacute ke stavem PraŠli jsme taJkcelkJem přes 500 domaacutecnosti a riskali jsme 80 POUžiteJnyacutech zpraacutev PodařHo se naacutem taJk určit - kombinaciacute ipoziOlrovaacutelli naacutehodnyacutech divaacuteků s našimi fotografickyacutemi zaacuteznamy - bod Pohasnutiacute bolidu (teacutež ně~dy nazYacuteVaJnyacute bodem zalStaacutevky vzhledtemk tomu že v něm je půvomiddotdniacute lmsmiClkaacute ryohtost těll8Sa prakticky uacutepLně zabrzděna jpůsohenIacutem ltovzdušiacute) Byl ve vyacutešoe 13 Jun nad koacutetou Chlum pobliacuteže osady Luhy na PřibT3Iffishysku BlizJko Ikonce poh3JSlnutiacute bolidu byly Ikromě zahřměniacute sllyšitelneacute zvuky podlQhneacute vyacutestřelům ZačaE jsme ještě důkladlněji shaacutemět zpraacutevy v OS3Jdě LUJhy A tak jsme

přišli Iacute k manžeJům Vršeckyacutem Hospodaacuteř naacutem vypraacutevěl jalk illaŠel na polli na ozimeacutem žitě divnyacute černyacute Ikaacutemen v ffiIacuteiSltě Ikde lromeny obvykle neshybyacutevajiacute A ta1k 5sme prvně sPatřili norvyacute česklQlslQ1Vienskyacute metearit kteryacute 25 let ~O Posledniacutem meteoritu Sazovice dopadl na uacutezemiacute našeho staacutetu - meteorit LUHY

Meteorit Luihy vaacutežiacute 45 kg a celyacute j8lho povrch je pOikryt telllkou vrstvou Ďerneacute kůry vznikleacute přetav81lliacutem nerostů při průletu ovzcVušIacutem Meteorit je kamennyacute (aeraliťh) rS ohSlaihem železa (Ciholl1drit) Železo je v něm naJpř ohsaženo teacutež v podobě nerostu troilithu (FeurolS)

Miacutesto naacutelezu je velmi hliacutezko projekci draacutehy lna pOlVlrch Země Je zajishymaveacute že mleteorit ipTorn~kl do hloubiky 3Jsi 20 cm oacutekde se odrazil zpět a iStrarruou a ležel asi 30 cm od m~sta dopadu a t) přiacutemo na p1Q1vrchu RrOlto si Jej hospodaacuteř IlJa poJiacute všiml DomnIacutevail se však že mu bam někdo schvaacutelně kaacutemen hOldil

UspořaacuteJda1i jsme vyacutepravu kteraacute měla za uacutekol Ihledat pIacuteIacutePl3drueacute daJšiacute uacutelOlmky na ktereacute ptOlUklazovala některaacute pozDrovaacuteniacute naacutehodnyacutech divaacuteků

121

Dalšiacute meteorit se naacutem všalk ne1podaJři1o naJeacutezt Dnes je již možno [prohlaacuteshysit ŽIe nalezenyacute meteorit Lulhy je s V1el~kou pravděipodoroostiacute jedniacutem z TIejvětšich kUJSů kteryacute 7 dUlbna 1959 dopadl na Zem a pokud byly pozorovaacuteny pn paacutedu dalšiacute odštěpky že to byly většinou jen menšiacute umUrSshyky ktereacute je obtiacutežnějšiacute naleacutezt

Nrulezlenyacute meteoTit Luhy je světovyacutem urntkaacutetem nehoť je to prvyacute meteoTit lna světě vůbec pro ktelryacute byly ziacuteskaacuteny fotografickeacute zaacuteznamy

80

Obr 1 Draacuteha meteoritu Luhy - puvodně fiUlleacute p7lanetky našiacute sVunečniacute SOUshystavy - v pOrOvnaacutemiacute s dTahami velkyacutech planet Rovina draacutehy meteOTitu je skloněna 10deg k ekliptice Miacutestlo sraacutežky se Zemiacute j e znaacutezorněnO malyacutem kroužk em

ze dvou stanic a rotujiacutecim selktorrem To umltrinHo lITa přiacuteklad určit draacutehu meteoritu oS velikou plIacuteeuroJsnostiacute UkaacutezaJo se že meteo~it Luhy hyl ipůvodně velmi moooU pllanetkioiU (mikrolplanetkoUl) Hmota teacuteto pLanebky byla asi 1 tuna Jejiacute draacuteha je znaacutezornělIla na ObT 1 Dne 7 dubna došl0 paik ke sraacutežce teacuteto planetky se Zemiacute vůči Zemi se pohybovala v okamžiku sTaacutežky rychlostiacute 209 kmsec Ve vyacuteši 98 km nad Zemiacute (teacuteměř nad JiihlavoiUl) se povrch planetky působeniacutem staacutele hustškh vrstev ovzdušiacute ohřaacutel již tak

122

siLně že hmota se zač3la z povrchu vypaŤOvrut Vypareneacute laacutetky začaly naacuterazy mollekUll vzduchu svitit Od tohrOto bodUJ na draacuteze mruleacute pla11Jebky maacuteme teacutež jejiacute zaacuteznam na desce tam se Ipraacutevě začiacutenaacute ~r-ojevovat jako jasnyacute bolid Čiacutem hlouběji pronLkala do ovzdušiacute tiacutem viacutece hmoty se vypashyřovalo a tiacutem viacutece sviacutetj~a

Uacutehe~ pod kteryacutem siIněIacuteltYVIala planetka ik iplovroou Země hyl 43deg Soushyčasně se takeacute působeniacutem odporu ovzdušiacute zmenšovala rychlost planetky

) -l

o LIBEREC

Obr 2 půdorys draacutehy jasneacuteho bolidu ze dne 7 dubna 1959

Veacute vyacuteši 13 km se rJchJiolSlt zbrzdila asi na 100 crniSeC hmorta se přestaJa vypařovat a zbytek planetiky o vaacuteze 45 kg ~ada1 již touto nevelkou rychshylosti k zemi Při tom pOvrch tělesa vehni rychJe chladl Vrstva kteraacute během letu byla rozUaveuroIlJa se neustaacuteJle Udržovala jeiIl někoHlk deSletilIl milimetru silnaacute Tep1errlIlaacute vodiVlost je totiž taJk mai1aacute že za ruece~yacutecih 6 seshyklill1d po ktereacute trvalo zahřivaacuteniacute tělesa nemůže uacutečin-Iek tep1a vůbec proshynikmout dO lnitm a zůstaacutevaacute omezen jleIl na samotnyacute prOVTch

A tajk zbYbek pLanetky kteryacute bylI nalezen jajko meteorit Luhy je v původniacutem stavu v jakeacutem bylo nitro maleacute pJruretJky ovšem s vyacutejimkou tenkeacute kůry na povrClhu Oteviacuteraacute se zde možnost ipřiacutemo v laboratoři ipTOshy

~oumat jednu z planetek našiacute slunečniacute soustavy z hlediska chemie mineshyralogie a fyzLky A co je na tomto unikaacutetniacutem přiacutetpadu zvlaacuteště oenneacute je to ž-e bude možno t1to 1aboraJtOlffiiacute vyacuteZJkUlnlY Slpojit s přesnyacutemi uacutedaji o rycl11osti zpožděniacute sviacutetivosti a draacute2Je ve slunečniacute SIOiUiStavě ziacutesklanyacutemi z fOtogoofickyacutecih zaacuteznamů Vyacutesledky těchto vyacutezlrumů hudou znamenat

123

velkyacute pokro1k nejen v meteoritice a ve fyzice meteorů ale i v řadě jinyacutech odvětviacute (llJapř aerodymamika velmi vysokyacutech rychlostiacute koSlIIlogoole plashynetaacutermJiacute souSltavy ap)

Naše Země Inaacutem denně daacutevaacute přiacutemaacute sv-ědectviacute O hmotneacute podstatě světa AstrolIlJomie nashromaacuteždtla vyacutezkumem světLa ktereacute k naacutem přichaacuteziacute z neshypředstavitelně vzdaacutelenyacutech prostoru vesmiacuteru důkazy o tom že v celeacutem znaacutemeacutem vesmiacuteru platiacute tyteacutež zaacutekony pohybujiacuteciacute se hmoty jwko na Zemi A praacutevě takovyacute meteo~it jako je L1uihy naacutem iPOskytUlje jeden z přiacuteshymyacutech důkazů 21e tělesa našiacute slunečniacute oouStaVY jsou složena z těchže hmOltnyacutech stavebniacutech kamenů jalko Země - z 92 clhemickyacuteeh prvků

Během sazby toooto člaacutenku jsme zIacuteska1i daJšiacute kus meteoritu o vaacuteze 80 dkg Meteorit kteryacute na prvniacute pohled je totožnyacute svyacutem složeniacutem s meteoshyritem Luhy nalezl na družstevniacutem laacutenu ovsa Alois Plavec již 24 duhna pobliacuteže osady Velkaacute Povrch kamenneacuteho meteoritu je uacuteplně pokryt přeshytavenyacutemi mineraacutely to znamenaacute že v [losledniacute čaacutesti draacuteJhy ovzdušiacutem letěl jako spmostatnyacute uacutelomek Je zajiacutemaveacute že miacutesto je asi jen 100 metrů vzdaacuteshyleno od [luacutedorysu původniacute draacutehy tělesa a je 5 km pred miacutestem paacutedu meshyteoritu Luhy Velikyacute rOZlPtyl jezrpuacutesoiben tiacutem že meteorit se rozpadil již ve vyacuteši asi 35 km na řadu čaacutestiacute To je teacutež patrno na sniacutemku ZIacutelSikanm v PrrČIacuteci kde je možno měIacuteůt celkem 12 různyacutecll odštěpků Proto je velmi pravděpodobneacute že budou nalewny i dalšiacute kusy p-řiacutehramsikeacuteho meteoTicshykeacuteho deště

o ZAacuteKONECH VZAacuteJEMNEacuteHO PŮSOBENIacute GALAXIIacute

B A V o R o N C o V - VEL JAM I N o V

Jak UCl dBelktiClkyacute mateTiwUsmus je vesmiacuter nellQllečnyacute a nevyčershypatelneacute jsou formy hmoty i jejiacuteho vyacutevoje Člověk postUlpně rozšiřuje rhrramirce poznaacuteniacute těchto forem i zaacutekonů vzaacute5emneacutelho půsohooiacute ZačaJ zkoushymaacuteJruiacutem bezp~ostředně viditelnyacutech ohjektů a j1evů a postUplIlě IPromkl hlouběji z jedrneacute strany v mikrosvět z dnlheacute Istrany v makrosvět

V procesUl zkOlumaacuterrliacute milkrosvěta se zjisti1iů že na jistyacutech stUpniacuteCih v slOQlvislosti s rozměry zkoumanyacutech soulSltav se iprojevuji noveacute vlastnosshyti hmoty norveacute sHy norveacute f ormy vzaacutejemneacuteho IPůsohenIacute a norveacute uacutečinky těchto vzaacutejemnyacutech působeniacute PřitaJŽlivaacute slHa jako projeV všeolbecneacute přIshytažlivosti sice existuje ale od jisteacute hranice začiacutenajiacute hraacutet velkoU uacutelohu siacutely molekulaacuternIacute lPřitažlivosti Přhldady toho jsou nesčetneacute a dobřte znaacuteshymeacute VllIla běžiacute po wehu kapaliny jestliže je jejiacute povrch dostarteČThě velikyacute

Při převThnuriacute vědra se voda vyleje na zem ale na konci pipety kapka zůstaacutevaacute viset Ještě menšiacute kapky rSre moihoU vznaacutešet rozptyacuteleny ve vzdushyCJlU a saacutem vzduch a vůbec plyn se neusazuje na Zemi ale snlaŽIacute Se rOlZšIacuteshyfit se do prostoru

Ve vědě made wlkoUr uacutelohu metoda analogie a eXtraproJaoo znaacutemyacutech zaacuteJkonů na jevy ještě maacutelo prozikolUmaneacute Po molekulaacutech ve světě atomů jsme naxazili na novyacute okruih jevů Vyzarovaacuteniacute energte atomem se vyklaacuteshydalo zprvu jako procesy v middotklasickeacutem oscilaacute0ru Potom modely Bohra

124

a Sommerfelda zobrazily elektronoveacutemiddotobaly jako analo~ii planetaacuterniacute soushystavy s elelktrolI1Y leacutetajiacuteciacutemi koJem SIVyacutech jader Pl()middot uxčityacutecl1 drahaacutech V j-aacutedre atomu j~me se opět setkali s noiTYacutemi jadernyacutemi silami Si oelyacutem světem různyacutech elemerutaacuternkh čaacutestic amiddot s jejtcJh lITa pohled middotzaacutezraoacutenyacutemi proměnami Jak se UikalZUje elemelIltaacutelrni čaacutestioe ne1jsou talkeacute baM elleshymentaacuternIacute i ony jsou bezp1ochyby složityacutemi soustavmni z il11fram~kroshyčaacutestic Ve světě e~emelI1taacuteruliCih Iprocesů se isetkaacutevaacuteme IS lIleoacuteeJmlIlyacutemi jevy s kVaJIltorvaacutenim 1eI1JeTgie a SI vlnovyacutemi vlastnostmi deiktTonů VŠeurochshyno to jak je ZI1Jaacutemo je těžkeacute si předsbarvit protože lnic podohneacuteho nevidiacuteshyme v beZipoolStředmaacute hlIacuteZlkosti Vie světě většiacutech tSloUlstav ltpro naacutes OIbvytkshyiyacuteoh Při tom je třeba zdůralZnit dvě pOdmiacutenJky

Za prveacute noveacute zaacutekolIlUůlSrti naJbyacutevajiacute pilatnosti při změně rozměrů sowshystaIl nělkdy již o několik řaacutedu Tak např~k[ad řaacutedovyacute rozd1il rozměTŮ živyacuteah soustav tailmlVYacuteclh jruko človělk a mIl1JoiZi živočichoveacute (102 cm) s jejkh hioJogiclk0ni zaacuteJkJony a rOlzlIněrů moJelkwl (10-8 cm) loS jejliclh moshylekUllaacuternimi siJami -čiI1JIacute 10 A všaJk řaacutedlOlVYacute rOZ1dhl rozměrů moWelkuJ a atoshymovyacutecll jader (10-13 cm) IS jejich vnitřniacutemi jladernyacutemi IsHaam a zaacuteJk)lJlY činiacute jen 5 řaacutedů Za dTUlheacute nebyllO mooTho Nd pŤoedem při jrukyacutecili Tozměshyrech sOUJst3iV v lIlriikTlOlSvětě nahyacutevajiacute ipilaJtmosti noveacute vzaacutejemn~ vztahy a jaJkeacute budou AIlOacute ikvall1itoveacute procesy amiIacute vlnoveacute vJaOOnosti clelkbIlOlIlŮ neshybylo možnO předpovědět na zaacutekladě jevů pozorovanyacuteoo řekněme v moři na ihoiI1aacuteCih nebO v bio[ogilClkyacutech prooesech

PNplOlmellleme ještě že od rozměrů sveacutesoulSlbavy (řaacutedově 102 cm) čloshyvěk dOSip1ěl v ob1aJSti miJkrQlsiViětafuŽ dl() sorwsbav TlOlZměrově menšloo Ol 15 faacutedů a na teacuteuacuteo cestě se eetIDrul IS několiika sku(pilIlJalmi jeVŮ zcrua TŮZniOshyIIodyacutech s jevy gelOJogiCltkeacuteho a geogralfickeacuteihJo řiacuteaacutedu SI jevy hilOllogickyacutemi molekulaacuterniacutemi atomOvyacutemi jadernyacutemi atd Všimněme si nyrniacute mlakrosvěta Ikdečlověik došgteJ aIŽ do ISIOUJStav gaLashy

xiiacute kteTeacute jlSOIU lVětšiacute ne~ on saacutem o 20-21 řaacutedů S jalkyacutemipak [t]ovyacutemi vzaacutejemnyacutemi vzbaJhy a y1rusuacuteIllostmi se zde setkal Když Č~lOlVěK vykTočil ze Země do SlOlllstaVy rpi1aJI1Jet Objevil hlaVllliacute uacuteloihu zaacutekooa [pfibažilivosti VzaacuteJemneacute lpuacuteSiOibeniacute dTUJžiJC a ptLanet se projevuJjie polUJZie v jejich vzaacutejiemnJeacute přitažliV10sti a v jeVoecih z niacute pJyl1lOUciclh jaiko je vnlirv lIlJebo vJivy na tVIar a otaacutečeniacute těLesa Vzaacutejemneacute působeni pLanet a slunce zřejmě middottalkeacute maacutelo přesaihiuJje hmanice vzaacutejerruneacute lPřltfuŽliv1Qsti Energie dodaacutevanaacute Sluncem hraje uacute10hUJ pOfUZlte u vnějŠiacuteclh čaacutestic Země - UacutelvzdUJŠiacute oceaacutemlUl povrchu planety V otaacutečeniacute dvojhvězd nebo viacuteeenaacutesobnyacutelch Ihvězd se tmkeacute p~ojeshyvuje zaacutekon přitažlivosti kteryacute jsme proto hrdě nazvali všeobecnyacutem a do dneška jej bezvyacutehnadlně iapLikarjeme lIla všechmy jevy lLWlitř g1alaxH a na Vzaacutejemneacute působeniacute mezi gallaXlttemi

~raacutevnOlst gravitačniacuteho zaacuteJkoma je v rpodstatě iQlVweIl1ia poUze U dvojshyhvězd v kr1ajlrlIacutem ptIacuteJpadJě Ul v1cenaacuteJsOIbnyacutecili iacutehvězd Svědomitě řečeJlJo ji~ pro soUiStavy Otevřeuroll1JYacutech hvězdlOlkujp sestavenyacutech z někdlilka desiacuteteik hvězd lI1JeIIlIacute zaacuteJlmn pHUacuteaž1iV1osti olViěřeuroa1 PřeSJněji ~Člmliv ~aacutekom [pŮSObiacute mezi ihViěroami thvězdOlkUipy nemaacuteme žaacutednYacuteClh důikazů lpiIlO to že se v nich llieIProjeVIUJjiacute i jiIneacute formy vzaacutejlemlIleacuteho IPŮSOIbeII1iacute vYacuteZ1lJalIIliem ISIIIOVshy

nate1neacute s Pnta2flivootiacute Při pokUlSUI toto vysvětlit se setkaacutevaacuteme IS velshykyacutemi tě2Jkostmi stejnyacutemi s jakyacutemi tSIe ISIetJkaacuteV1aacuteme v aoosmogxmid Fyzik může pozorovat pTocesy ipOmaacutehajiacuted odhalit působiacuteciacute sHy a zaacutelkony mMeuro provaacutedět [pIdkusy V kJasidkeacute 3JSiacutetTOlIlQmli POzorujeme poshy

125

siLně že hmota se zač3la z povrchu vypaŤOvrut Vypareneacute laacutetky začaly naacuterazy mollekUll vzduchu svitit Od tohrOto bodUJ na draacuteze mruleacute pla11Jebky maacuteme teacutež jejiacute zaacuteznam na desce tam se Ipraacutevě začiacutenaacute ~r-ojevovat jako jasnyacute bolid Čiacutem hlouběji pronLkala do ovzdušiacute tiacutem viacutece hmoty se vypashyřovalo a tiacutem viacutece sviacutetj~a

Uacutehe~ pod kteryacutem siIněIacuteltYVIala planetka ik iplovroou Země hyl 43deg Soushyčasně se takeacute působeniacutem odporu ovzdušiacute zmenšovala rychlost planetky

) -l

o LIBEREC

Obr 2 půdorys draacutehy jasneacuteho bolidu ze dne 7 dubna 1959

Veacute vyacuteši 13 km se rJchJiolSlt zbrzdila asi na 100 crniSeC hmorta se přestaJa vypařovat a zbytek planetiky o vaacuteze 45 kg ~ada1 již touto nevelkou rychshylosti k zemi Při tom pOvrch tělesa vehni rychJe chladl Vrstva kteraacute během letu byla rozUaveuroIlJa se neustaacuteJle Udržovala jeiIl někoHlk deSletilIl milimetru silnaacute Tep1errlIlaacute vodiVlost je totiž taJk mai1aacute že za ruece~yacutecih 6 seshyklill1d po ktereacute trvalo zahřivaacuteniacute tělesa nemůže uacutečin-Iek tep1a vůbec proshynikmout dO lnitm a zůstaacutevaacute omezen jleIl na samotnyacute prOVTch

A tajk zbYbek pLanetky kteryacute bylI nalezen jajko meteorit Luhy je v původniacutem stavu v jakeacutem bylo nitro maleacute pJruretJky ovšem s vyacutejimkou tenkeacute kůry na povrClhu Oteviacuteraacute se zde možnost ipřiacutemo v laboratoři ipTOshy

~oumat jednu z planetek našiacute slunečniacute soustavy z hlediska chemie mineshyralogie a fyzLky A co je na tomto unikaacutetniacutem přiacutetpadu zvlaacuteště oenneacute je to ž-e bude možno t1to 1aboraJtOlffiiacute vyacuteZJkUlnlY Slpojit s přesnyacutemi uacutedaji o rycl11osti zpožděniacute sviacutetivosti a draacute2Je ve slunečniacute SIOiUiStavě ziacutesklanyacutemi z fOtogoofickyacutecih zaacuteznamů Vyacutesledky těchto vyacutezlrumů hudou znamenat

123

velkyacute pokro1k nejen v meteoritice a ve fyzice meteorů ale i v řadě jinyacutech odvětviacute (llJapř aerodymamika velmi vysokyacutech rychlostiacute koSlIIlogoole plashynetaacutermJiacute souSltavy ap)

Naše Země Inaacutem denně daacutevaacute přiacutemaacute sv-ědectviacute O hmotneacute podstatě světa AstrolIlJomie nashromaacuteždtla vyacutezkumem světLa ktereacute k naacutem přichaacuteziacute z neshypředstavitelně vzdaacutelenyacutech prostoru vesmiacuteru důkazy o tom že v celeacutem znaacutemeacutem vesmiacuteru platiacute tyteacutež zaacutekony pohybujiacuteciacute se hmoty jwko na Zemi A praacutevě takovyacute meteo~it jako je L1uihy naacutem iPOskytUlje jeden z přiacuteshymyacutech důkazů 21e tělesa našiacute slunečniacute oouStaVY jsou složena z těchže hmOltnyacutech stavebniacutech kamenů jalko Země - z 92 clhemickyacuteeh prvků

Během sazby toooto člaacutenku jsme zIacuteska1i daJšiacute kus meteoritu o vaacuteze 80 dkg Meteorit kteryacute na prvniacute pohled je totožnyacute svyacutem složeniacutem s meteoshyritem Luhy nalezl na družstevniacutem laacutenu ovsa Alois Plavec již 24 duhna pobliacuteže osady Velkaacute Povrch kamenneacuteho meteoritu je uacuteplně pokryt přeshytavenyacutemi mineraacutely to znamenaacute že v [losledniacute čaacutesti draacuteJhy ovzdušiacutem letěl jako spmostatnyacute uacutelomek Je zajiacutemaveacute že miacutesto je asi jen 100 metrů vzdaacuteshyleno od [luacutedorysu původniacute draacutehy tělesa a je 5 km pred miacutestem paacutedu meshyteoritu Luhy Velikyacute rOZlPtyl jezrpuacutesoiben tiacutem že meteorit se rozpadil již ve vyacuteši asi 35 km na řadu čaacutestiacute To je teacutež patrno na sniacutemku ZIacutelSikanm v PrrČIacuteci kde je možno měIacuteůt celkem 12 různyacutecll odštěpků Proto je velmi pravděpodobneacute že budou nalewny i dalšiacute kusy p-řiacutehramsikeacuteho meteoTicshykeacuteho deště

o ZAacuteKONECH VZAacuteJEMNEacuteHO PŮSOBENIacute GALAXIIacute

B A V o R o N C o V - VEL JAM I N o V

Jak UCl dBelktiClkyacute mateTiwUsmus je vesmiacuter nellQllečnyacute a nevyčershypatelneacute jsou formy hmoty i jejiacuteho vyacutevoje Člověk postUlpně rozšiřuje rhrramirce poznaacuteniacute těchto forem i zaacutekonů vzaacute5emneacutelho půsohooiacute ZačaJ zkoushymaacuteJruiacutem bezp~ostředně viditelnyacutech ohjektů a j1evů a postUplIlě IPromkl hlouběji z jedrneacute strany v mikrosvět z dnlheacute Istrany v makrosvět

V procesUl zkOlumaacuterrliacute milkrosvěta se zjisti1iů že na jistyacutech stUpniacuteCih v slOQlvislosti s rozměry zkoumanyacutech soulSltav se iprojevuji noveacute vlastnosshyti hmoty norveacute sHy norveacute f ormy vzaacutejemneacuteho IPůsohenIacute a norveacute uacutečinky těchto vzaacutejemnyacutech působeniacute PřitaJŽlivaacute slHa jako projeV všeolbecneacute přIshytažlivosti sice existuje ale od jisteacute hranice začiacutenajiacute hraacutet velkoU uacutelohu siacutely molekulaacuternIacute lPřitažlivosti Přhldady toho jsou nesčetneacute a dobřte znaacuteshymeacute VllIla běžiacute po wehu kapaliny jestliže je jejiacute povrch dostarteČThě velikyacute

Při převThnuriacute vědra se voda vyleje na zem ale na konci pipety kapka zůstaacutevaacute viset Ještě menšiacute kapky rSre moihoU vznaacutešet rozptyacuteleny ve vzdushyCJlU a saacutem vzduch a vůbec plyn se neusazuje na Zemi ale snlaŽIacute Se rOlZšIacuteshyfit se do prostoru

Ve vědě made wlkoUr uacutelohu metoda analogie a eXtraproJaoo znaacutemyacutech zaacuteJkonů na jevy ještě maacutelo prozikolUmaneacute Po molekulaacutech ve světě atomů jsme naxazili na novyacute okruih jevů Vyzarovaacuteniacute energte atomem se vyklaacuteshydalo zprvu jako procesy v middotklasickeacutem oscilaacute0ru Potom modely Bohra

124

a Sommerfelda zobrazily elektronoveacutemiddotobaly jako analo~ii planetaacuterniacute soushystavy s elelktrolI1Y leacutetajiacuteciacutemi koJem SIVyacutech jader Pl()middot uxčityacutecl1 drahaacutech V j-aacutedre atomu j~me se opět setkali s noiTYacutemi jadernyacutemi silami Si oelyacutem světem různyacutech elemerutaacuternkh čaacutestic amiddot s jejtcJh lITa pohled middotzaacutezraoacutenyacutemi proměnami Jak se UikalZUje elemelIltaacutelrni čaacutestioe ne1jsou talkeacute baM elleshymentaacuternIacute i ony jsou bezp1ochyby složityacutemi soustavmni z il11fram~kroshyčaacutestic Ve světě e~emelI1taacuteruliCih Iprocesů se isetkaacutevaacuteme IS lIleoacuteeJmlIlyacutemi jevy s kVaJIltorvaacutenim 1eI1JeTgie a SI vlnovyacutemi vlastnostmi deiktTonů VŠeurochshyno to jak je ZI1Jaacutemo je těžkeacute si předsbarvit protože lnic podohneacuteho nevidiacuteshyme v beZipoolStředmaacute hlIacuteZlkosti Vie světě většiacutech tSloUlstav ltpro naacutes OIbvytkshyiyacuteoh Při tom je třeba zdůralZnit dvě pOdmiacutenJky

Za prveacute noveacute zaacutekolIlUůlSrti naJbyacutevajiacute pilatnosti při změně rozměrů sowshystaIl nělkdy již o několik řaacutedu Tak např~k[ad řaacutedovyacute rozd1il rozměTŮ živyacuteah soustav tailmlVYacuteclh jruko človělk a mIl1JoiZi živočichoveacute (102 cm) s jejkh hioJogiclk0ni zaacuteJkJony a rOlzlIněrů moJelkwl (10-8 cm) loS jejliclh moshylekUllaacuternimi siJami -čiI1JIacute 10 A všaJk řaacutedlOlVYacute rOZ1dhl rozměrů moWelkuJ a atoshymovyacutecll jader (10-13 cm) IS jejich vnitřniacutemi jladernyacutemi IsHaam a zaacuteJk)lJlY činiacute jen 5 řaacutedů Za dTUlheacute nebyllO mooTho Nd pŤoedem při jrukyacutecili Tozměshyrech sOUJst3iV v lIlriikTlOlSvětě nahyacutevajiacute ipilaJtmosti noveacute vzaacutejemn~ vztahy a jaJkeacute budou AIlOacute ikvall1itoveacute procesy amiIacute vlnoveacute vJaOOnosti clelkbIlOlIlŮ neshybylo možnO předpovědět na zaacutekladě jevů pozorovanyacuteoo řekněme v moři na ihoiI1aacuteCih nebO v bio[ogilClkyacutech prooesech

PNplOlmellleme ještě že od rozměrů sveacutesoulSlbavy (řaacutedově 102 cm) čloshyvěk dOSip1ěl v ob1aJSti miJkrQlsiViětafuŽ dl() sorwsbav TlOlZměrově menšloo Ol 15 faacutedů a na teacuteuacuteo cestě se eetIDrul IS několiika sku(pilIlJalmi jeVŮ zcrua TŮZniOshyIIodyacutech s jevy gelOJogiCltkeacuteho a geogralfickeacuteihJo řiacuteaacutedu SI jevy hilOllogickyacutemi molekulaacuterniacutemi atomOvyacutemi jadernyacutemi atd Všimněme si nyrniacute mlakrosvěta Ikdečlověik došgteJ aIŽ do ISIOUJStav gaLashy

xiiacute kteTeacute jlSOIU lVětšiacute ne~ on saacutem o 20-21 řaacutedů S jalkyacutemipak [t]ovyacutemi vzaacutejemnyacutemi vzbaJhy a y1rusuacuteIllostmi se zde setkal Když Č~lOlVěK vykTočil ze Země do SlOlllstaVy rpi1aJI1Jet Objevil hlaVllliacute uacuteloihu zaacutekooa [pfibažilivosti VzaacuteJemneacute lpuacuteSiOibeniacute dTUJžiJC a ptLanet se projevuJjie polUJZie v jejich vzaacutejiemnJeacute přitažliV10sti a v jeVoecih z niacute pJyl1lOUciclh jaiko je vnlirv lIlJebo vJivy na tVIar a otaacutečeniacute těLesa Vzaacutejemneacute působeni pLanet a slunce zřejmě middottalkeacute maacutelo přesaihiuJje hmanice vzaacutejerruneacute lPřltfuŽliv1Qsti Energie dodaacutevanaacute Sluncem hraje uacute10hUJ pOfUZlte u vnějŠiacuteclh čaacutestic Země - UacutelvzdUJŠiacute oceaacutemlUl povrchu planety V otaacutečeniacute dvojhvězd nebo viacuteeenaacutesobnyacutelch Ihvězd se tmkeacute p~ojeshyvuje zaacutekon přitažlivosti kteryacute jsme proto hrdě nazvali všeobecnyacutem a do dneška jej bezvyacutehnadlně iapLikarjeme lIla všechmy jevy lLWlitř g1alaxH a na Vzaacutejemneacute působeniacute mezi gallaXlttemi

~raacutevnOlst gravitačniacuteho zaacuteJkoma je v rpodstatě iQlVweIl1ia poUze U dvojshyhvězd v kr1ajlrlIacutem ptIacuteJpadJě Ul v1cenaacuteJsOIbnyacutecili iacutehvězd Svědomitě řečeJlJo ji~ pro soUiStavy Otevřeuroll1JYacutech hvězdlOlkujp sestavenyacutech z někdlilka desiacuteteik hvězd lI1JeIIlIacute zaacuteJlmn pHUacuteaž1iV1osti olViěřeuroa1 PřeSJněji ~Člmliv ~aacutekom [pŮSObiacute mezi ihViěroami thvězdOlkUipy nemaacuteme žaacutednYacuteClh důikazů lpiIlO to že se v nich llieIProjeVIUJjiacute i jiIneacute formy vzaacutejlemlIleacuteho IPŮSOIbeII1iacute vYacuteZ1lJalIIliem ISIIIOVshy

nate1neacute s Pnta2flivootiacute Při pokUlSUI toto vysvětlit se setkaacutevaacuteme IS velshykyacutemi tě2Jkostmi stejnyacutemi s jakyacutemi tSIe ISIetJkaacuteV1aacuteme v aoosmogxmid Fyzik může pozorovat pTocesy ipOmaacutehajiacuted odhalit působiacuteciacute sHy a zaacutelkony mMeuro provaacutedět [pIdkusy V kJasidkeacute 3JSiacutetTOlIlQmli POzorujeme poshy

125

velkyacute pokro1k nejen v meteoritice a ve fyzice meteorů ale i v řadě jinyacutech odvětviacute (llJapř aerodymamika velmi vysokyacutech rychlostiacute koSlIIlogoole plashynetaacutermJiacute souSltavy ap)

Naše Země Inaacutem denně daacutevaacute přiacutemaacute sv-ědectviacute O hmotneacute podstatě světa AstrolIlJomie nashromaacuteždtla vyacutezkumem světLa ktereacute k naacutem přichaacuteziacute z neshypředstavitelně vzdaacutelenyacutech prostoru vesmiacuteru důkazy o tom že v celeacutem znaacutemeacutem vesmiacuteru platiacute tyteacutež zaacutekony pohybujiacuteciacute se hmoty jwko na Zemi A praacutevě takovyacute meteo~it jako je L1uihy naacutem iPOskytUlje jeden z přiacuteshymyacutech důkazů 21e tělesa našiacute slunečniacute oouStaVY jsou složena z těchže hmOltnyacutech stavebniacutech kamenů jalko Země - z 92 clhemickyacuteeh prvků

Během sazby toooto člaacutenku jsme zIacuteska1i daJšiacute kus meteoritu o vaacuteze 80 dkg Meteorit kteryacute na prvniacute pohled je totožnyacute svyacutem složeniacutem s meteoshyritem Luhy nalezl na družstevniacutem laacutenu ovsa Alois Plavec již 24 duhna pobliacuteže osady Velkaacute Povrch kamenneacuteho meteoritu je uacuteplně pokryt přeshytavenyacutemi mineraacutely to znamenaacute že v [losledniacute čaacutesti draacuteJhy ovzdušiacutem letěl jako spmostatnyacute uacutelomek Je zajiacutemaveacute že miacutesto je asi jen 100 metrů vzdaacuteshyleno od [luacutedorysu původniacute draacutehy tělesa a je 5 km pred miacutestem paacutedu meshyteoritu Luhy Velikyacute rOZlPtyl jezrpuacutesoiben tiacutem že meteorit se rozpadil již ve vyacuteši asi 35 km na řadu čaacutestiacute To je teacutež patrno na sniacutemku ZIacutelSikanm v PrrČIacuteci kde je možno měIacuteůt celkem 12 různyacutecll odštěpků Proto je velmi pravděpodobneacute že budou nalewny i dalšiacute kusy p-řiacutehramsikeacuteho meteoTicshykeacuteho deště

o ZAacuteKONECH VZAacuteJEMNEacuteHO PŮSOBENIacute GALAXIIacute

B A V o R o N C o V - VEL JAM I N o V

Jak UCl dBelktiClkyacute mateTiwUsmus je vesmiacuter nellQllečnyacute a nevyčershypatelneacute jsou formy hmoty i jejiacuteho vyacutevoje Člověk postUlpně rozšiřuje rhrramirce poznaacuteniacute těchto forem i zaacutekonů vzaacute5emneacutelho půsohooiacute ZačaJ zkoushymaacuteJruiacutem bezp~ostředně viditelnyacutech ohjektů a j1evů a postUplIlě IPromkl hlouběji z jedrneacute strany v mikrosvět z dnlheacute Istrany v makrosvět

V procesUl zkOlumaacuterrliacute milkrosvěta se zjisti1iů že na jistyacutech stUpniacuteCih v slOQlvislosti s rozměry zkoumanyacutech soulSltav se iprojevuji noveacute vlastnosshyti hmoty norveacute sHy norveacute f ormy vzaacutejemneacuteho IPůsohenIacute a norveacute uacutečinky těchto vzaacutejemnyacutech působeniacute PřitaJŽlivaacute slHa jako projeV všeolbecneacute přIshytažlivosti sice existuje ale od jisteacute hranice začiacutenajiacute hraacutet velkoU uacutelohu siacutely molekulaacuternIacute lPřitažlivosti Přhldady toho jsou nesčetneacute a dobřte znaacuteshymeacute VllIla běžiacute po wehu kapaliny jestliže je jejiacute povrch dostarteČThě velikyacute

Při převThnuriacute vědra se voda vyleje na zem ale na konci pipety kapka zůstaacutevaacute viset Ještě menšiacute kapky rSre moihoU vznaacutešet rozptyacuteleny ve vzdushyCJlU a saacutem vzduch a vůbec plyn se neusazuje na Zemi ale snlaŽIacute Se rOlZšIacuteshyfit se do prostoru

Ve vědě made wlkoUr uacutelohu metoda analogie a eXtraproJaoo znaacutemyacutech zaacuteJkonů na jevy ještě maacutelo prozikolUmaneacute Po molekulaacutech ve světě atomů jsme naxazili na novyacute okruih jevů Vyzarovaacuteniacute energte atomem se vyklaacuteshydalo zprvu jako procesy v middotklasickeacutem oscilaacute0ru Potom modely Bohra

124

a Sommerfelda zobrazily elektronoveacutemiddotobaly jako analo~ii planetaacuterniacute soushystavy s elelktrolI1Y leacutetajiacuteciacutemi koJem SIVyacutech jader Pl()middot uxčityacutecl1 drahaacutech V j-aacutedre atomu j~me se opět setkali s noiTYacutemi jadernyacutemi silami Si oelyacutem světem různyacutech elemerutaacuternkh čaacutestic amiddot s jejtcJh lITa pohled middotzaacutezraoacutenyacutemi proměnami Jak se UikalZUje elemelIltaacutelrni čaacutestioe ne1jsou talkeacute baM elleshymentaacuternIacute i ony jsou bezp1ochyby složityacutemi soustavmni z il11fram~kroshyčaacutestic Ve světě e~emelI1taacuteruliCih Iprocesů se isetkaacutevaacuteme IS lIleoacuteeJmlIlyacutemi jevy s kVaJIltorvaacutenim 1eI1JeTgie a SI vlnovyacutemi vlastnostmi deiktTonů VŠeurochshyno to jak je ZI1Jaacutemo je těžkeacute si předsbarvit protože lnic podohneacuteho nevidiacuteshyme v beZipoolStředmaacute hlIacuteZlkosti Vie světě většiacutech tSloUlstav ltpro naacutes OIbvytkshyiyacuteoh Při tom je třeba zdůralZnit dvě pOdmiacutenJky

Za prveacute noveacute zaacutekolIlUůlSrti naJbyacutevajiacute pilatnosti při změně rozměrů sowshystaIl nělkdy již o několik řaacutedu Tak např~k[ad řaacutedovyacute rozd1il rozměTŮ živyacuteah soustav tailmlVYacuteclh jruko človělk a mIl1JoiZi živočichoveacute (102 cm) s jejkh hioJogiclk0ni zaacuteJkJony a rOlzlIněrů moJelkwl (10-8 cm) loS jejliclh moshylekUllaacuternimi siJami -čiI1JIacute 10 A všaJk řaacutedlOlVYacute rOZ1dhl rozměrů moWelkuJ a atoshymovyacutecll jader (10-13 cm) IS jejich vnitřniacutemi jladernyacutemi IsHaam a zaacuteJk)lJlY činiacute jen 5 řaacutedů Za dTUlheacute nebyllO mooTho Nd pŤoedem při jrukyacutecili Tozměshyrech sOUJst3iV v lIlriikTlOlSvětě nahyacutevajiacute ipilaJtmosti noveacute vzaacutejemn~ vztahy a jaJkeacute budou AIlOacute ikvall1itoveacute procesy amiIacute vlnoveacute vJaOOnosti clelkbIlOlIlŮ neshybylo možnO předpovědět na zaacutekladě jevů pozorovanyacuteoo řekněme v moři na ihoiI1aacuteCih nebO v bio[ogilClkyacutech prooesech

PNplOlmellleme ještě že od rozměrů sveacutesoulSlbavy (řaacutedově 102 cm) čloshyvěk dOSip1ěl v ob1aJSti miJkrQlsiViětafuŽ dl() sorwsbav TlOlZměrově menšloo Ol 15 faacutedů a na teacuteuacuteo cestě se eetIDrul IS několiika sku(pilIlJalmi jeVŮ zcrua TŮZniOshyIIodyacutech s jevy gelOJogiCltkeacuteho a geogralfickeacuteihJo řiacuteaacutedu SI jevy hilOllogickyacutemi molekulaacuterniacutemi atomOvyacutemi jadernyacutemi atd Všimněme si nyrniacute mlakrosvěta Ikdečlověik došgteJ aIŽ do ISIOUJStav gaLashy

xiiacute kteTeacute jlSOIU lVětšiacute ne~ on saacutem o 20-21 řaacutedů S jalkyacutemipak [t]ovyacutemi vzaacutejemnyacutemi vzbaJhy a y1rusuacuteIllostmi se zde setkal Když Č~lOlVěK vykTočil ze Země do SlOlllstaVy rpi1aJI1Jet Objevil hlaVllliacute uacuteloihu zaacutekooa [pfibažilivosti VzaacuteJemneacute lpuacuteSiOibeniacute dTUJžiJC a ptLanet se projevuJjie polUJZie v jejich vzaacutejiemnJeacute přitažliV10sti a v jeVoecih z niacute pJyl1lOUciclh jaiko je vnlirv lIlJebo vJivy na tVIar a otaacutečeniacute těLesa Vzaacutejemneacute působeni pLanet a slunce zřejmě middottalkeacute maacutelo přesaihiuJje hmanice vzaacutejerruneacute lPřltfuŽliv1Qsti Energie dodaacutevanaacute Sluncem hraje uacute10hUJ pOfUZlte u vnějŠiacuteclh čaacutestic Země - UacutelvzdUJŠiacute oceaacutemlUl povrchu planety V otaacutečeniacute dvojhvězd nebo viacuteeenaacutesobnyacutelch Ihvězd se tmkeacute p~ojeshyvuje zaacutekon přitažlivosti kteryacute jsme proto hrdě nazvali všeobecnyacutem a do dneška jej bezvyacutehnadlně iapLikarjeme lIla všechmy jevy lLWlitř g1alaxH a na Vzaacutejemneacute působeniacute mezi gallaXlttemi

~raacutevnOlst gravitačniacuteho zaacuteJkoma je v rpodstatě iQlVweIl1ia poUze U dvojshyhvězd v kr1ajlrlIacutem ptIacuteJpadJě Ul v1cenaacuteJsOIbnyacutecili iacutehvězd Svědomitě řečeJlJo ji~ pro soUiStavy Otevřeuroll1JYacutech hvězdlOlkujp sestavenyacutech z někdlilka desiacuteteik hvězd lI1JeIIlIacute zaacuteJlmn pHUacuteaž1iV1osti olViěřeuroa1 PřeSJněji ~Člmliv ~aacutekom [pŮSObiacute mezi ihViěroami thvězdOlkUipy nemaacuteme žaacutednYacuteClh důikazů lpiIlO to že se v nich llieIProjeVIUJjiacute i jiIneacute formy vzaacutejlemlIleacuteho IPŮSOIbeII1iacute vYacuteZ1lJalIIliem ISIIIOVshy

nate1neacute s Pnta2flivootiacute Při pokUlSUI toto vysvětlit se setkaacutevaacuteme IS velshykyacutemi tě2Jkostmi stejnyacutemi s jakyacutemi tSIe ISIetJkaacuteV1aacuteme v aoosmogxmid Fyzik může pozorovat pTocesy ipOmaacutehajiacuted odhalit působiacuteciacute sHy a zaacutelkony mMeuro provaacutedět [pIdkusy V kJasidkeacute 3JSiacutetTOlIlQmli POzorujeme poshy

125

a Sommerfelda zobrazily elektronoveacutemiddotobaly jako analo~ii planetaacuterniacute soushystavy s elelktrolI1Y leacutetajiacuteciacutemi koJem SIVyacutech jader Pl()middot uxčityacutecl1 drahaacutech V j-aacutedre atomu j~me se opět setkali s noiTYacutemi jadernyacutemi silami Si oelyacutem světem různyacutech elemerutaacuternkh čaacutestic amiddot s jejtcJh lITa pohled middotzaacutezraoacutenyacutemi proměnami Jak se UikalZUje elemelIltaacutelrni čaacutestioe ne1jsou talkeacute baM elleshymentaacuternIacute i ony jsou bezp1ochyby složityacutemi soustavmni z il11fram~kroshyčaacutestic Ve světě e~emelI1taacuteruliCih Iprocesů se isetkaacutevaacuteme IS lIleoacuteeJmlIlyacutemi jevy s kVaJIltorvaacutenim 1eI1JeTgie a SI vlnovyacutemi vlastnostmi deiktTonů VŠeurochshyno to jak je ZI1Jaacutemo je těžkeacute si předsbarvit protože lnic podohneacuteho nevidiacuteshyme v beZipoolStředmaacute hlIacuteZlkosti Vie světě většiacutech tSloUlstav ltpro naacutes OIbvytkshyiyacuteoh Při tom je třeba zdůralZnit dvě pOdmiacutenJky

Za prveacute noveacute zaacutekolIlUůlSrti naJbyacutevajiacute pilatnosti při změně rozměrů sowshystaIl nělkdy již o několik řaacutedu Tak např~k[ad řaacutedovyacute rozd1il rozměTŮ živyacuteah soustav tailmlVYacuteclh jruko človělk a mIl1JoiZi živočichoveacute (102 cm) s jejkh hioJogiclk0ni zaacuteJkJony a rOlzlIněrů moJelkwl (10-8 cm) loS jejliclh moshylekUllaacuternimi siJami -čiI1JIacute 10 A všaJk řaacutedlOlVYacute rOZ1dhl rozměrů moWelkuJ a atoshymovyacutecll jader (10-13 cm) IS jejich vnitřniacutemi jladernyacutemi IsHaam a zaacuteJk)lJlY činiacute jen 5 řaacutedů Za dTUlheacute nebyllO mooTho Nd pŤoedem při jrukyacutecili Tozměshyrech sOUJst3iV v lIlriikTlOlSvětě nahyacutevajiacute ipilaJtmosti noveacute vzaacutejemn~ vztahy a jaJkeacute budou AIlOacute ikvall1itoveacute procesy amiIacute vlnoveacute vJaOOnosti clelkbIlOlIlŮ neshybylo možnO předpovědět na zaacutekladě jevů pozorovanyacuteoo řekněme v moři na ihoiI1aacuteCih nebO v bio[ogilClkyacutech prooesech

PNplOlmellleme ještě že od rozměrů sveacutesoulSlbavy (řaacutedově 102 cm) čloshyvěk dOSip1ěl v ob1aJSti miJkrQlsiViětafuŽ dl() sorwsbav TlOlZměrově menšloo Ol 15 faacutedů a na teacuteuacuteo cestě se eetIDrul IS několiika sku(pilIlJalmi jeVŮ zcrua TŮZniOshyIIodyacutech s jevy gelOJogiCltkeacuteho a geogralfickeacuteihJo řiacuteaacutedu SI jevy hilOllogickyacutemi molekulaacuterniacutemi atomOvyacutemi jadernyacutemi atd Všimněme si nyrniacute mlakrosvěta Ikdečlověik došgteJ aIŽ do ISIOUJStav gaLashy

xiiacute kteTeacute jlSOIU lVětšiacute ne~ on saacutem o 20-21 řaacutedů S jalkyacutemipak [t]ovyacutemi vzaacutejemnyacutemi vzbaJhy a y1rusuacuteIllostmi se zde setkal Když Č~lOlVěK vykTočil ze Země do SlOlllstaVy rpi1aJI1Jet Objevil hlaVllliacute uacuteloihu zaacutekooa [pfibažilivosti VzaacuteJemneacute lpuacuteSiOibeniacute dTUJžiJC a ptLanet se projevuJjie polUJZie v jejich vzaacutejiemnJeacute přitažliV10sti a v jeVoecih z niacute pJyl1lOUciclh jaiko je vnlirv lIlJebo vJivy na tVIar a otaacutečeniacute těLesa Vzaacutejemneacute působeni pLanet a slunce zřejmě middottalkeacute maacutelo přesaihiuJje hmanice vzaacutejerruneacute lPřltfuŽliv1Qsti Energie dodaacutevanaacute Sluncem hraje uacute10hUJ pOfUZlte u vnějŠiacuteclh čaacutestic Země - UacutelvzdUJŠiacute oceaacutemlUl povrchu planety V otaacutečeniacute dvojhvězd nebo viacuteeenaacutesobnyacutelch Ihvězd se tmkeacute p~ojeshyvuje zaacutekon přitažlivosti kteryacute jsme proto hrdě nazvali všeobecnyacutem a do dneška jej bezvyacutehnadlně iapLikarjeme lIla všechmy jevy lLWlitř g1alaxH a na Vzaacutejemneacute působeniacute mezi gallaXlttemi

~raacutevnOlst gravitačniacuteho zaacuteJkoma je v rpodstatě iQlVweIl1ia poUze U dvojshyhvězd v kr1ajlrlIacutem ptIacuteJpadJě Ul v1cenaacuteJsOIbnyacutecili iacutehvězd Svědomitě řečeJlJo ji~ pro soUiStavy Otevřeuroll1JYacutech hvězdlOlkujp sestavenyacutech z někdlilka desiacuteteik hvězd lI1JeIIlIacute zaacuteJlmn pHUacuteaž1iV1osti olViěřeuroa1 PřeSJněji ~Člmliv ~aacutekom [pŮSObiacute mezi ihViěroami thvězdOlkUipy nemaacuteme žaacutednYacuteClh důikazů lpiIlO to že se v nich llieIProjeVIUJjiacute i jiIneacute formy vzaacutejlemlIleacuteho IPŮSOIbeII1iacute vYacuteZ1lJalIIliem ISIIIOVshy

nate1neacute s Pnta2flivootiacute Při pokUlSUI toto vysvětlit se setkaacutevaacuteme IS velshykyacutemi tě2Jkostmi stejnyacutemi s jakyacutemi tSIe ISIetJkaacuteV1aacuteme v aoosmogxmid Fyzik může pozorovat pTocesy ipOmaacutehajiacuted odhalit působiacuteciacute sHy a zaacutelkony mMeuro provaacutedět [pIdkusy V kJasidkeacute 3JSiacutetTOlIlQmli POzorujeme poshy

125

hyb [pO drahaacutech stHdaacuteniacute přiacutelivů Přitom draacutehy hvězd ve hvěZiacutedokupaacuteoh a tiacuterrn ISipIacuteše v ga11aocikh nemůžeme pozorovat a Ik disiposici ll hvězdokulp maacuteme v nejJe~šioh přIacutelpadech 500 o~amžiteacute rychloslti častěji vŠlruk jen radiaacutelniacute rychwosti ta Ul většiny gailiaxiiacute IQ pohybu hvězd neVIacutene vůbec nic

Jestliže Isi choeme zmiddotaacuteJlml1itě p~edstaJv~t to oa ipIobiacutehaacute ve [hvězdnyacutech sousbavaacutech tj jaJk se ISlOUISrtavy Tlozviacutejeji a jlaJk l1ia sebe vzaacutejelffilllě působiacute mUJsIacuteme v nich u[)latmit různeacute [představy a teorie vZlateacute z oblasti slulI1ečnIacute soustavy a dokoll1oe z ob1asti milkrolsvěta Tlak na přIacutelldad existuje pojetiacute gigaJI1Uckyacutech thvěZiacutednyacuteeih Jml1ektiVŮ jako soulsmvy ~řiiJahujicIacuteICh Sieuro hmotshynyacutech bodů - neniacute zde Isporrečnyacutecn VWaISbnOiStiacute soustavy je zde jecrlJom vzaacutejecrnnaacute přibažllivOlst bodů a JlIic viacutece C3Jsto se dělaacute aII1lalogie mezi hvězdshynyacutemi ISoulstavami a plynem Hvězdy se přirovnaacutevajiacute k molelkuJaacutem a sraacutežshyiky mOILelkuJ k pTlochaacutezeniacute dvou hvězd bili~ko Slebe Což vedle k lI10veacutemu rozděleni energte rrnezi nm Jedni ipředjpoklaacutedajiacuteže vD3Jkoveacutem hvězdneacutem plynu neniacute VlIlitřniacuteho třeniacute drutZiacute předlpolklaacuteJdajiacute že je Často se zavaacutediacute zjednodušeniacute v tOlffi že se ipředpoiklaacutedaacute hustota soustaVy všude stejlIlaacute Tvary a vyacutevoj ga1axif si lIlěkteřiacute autoři často představuji jlalko vyacutesledek prooesů ve hvězdneacute Litoe ztobožňovaJlleacute IS ka[prumou dokolI1ce neztlačttelshynou a zkOumajiacute teoretickyšiacuteřenIacutel vln v niacute kOTIJkveacutetně i stojiacuteciacutech

Je těžkeacute všecllmo toto pIIověřit OdVlOllaacuteniacute iI1a [pazooovalleacute tVaJry hvězdshynyacutech sOrtllstav (ne Il1a jevy jako Iprocesy Iktereacute zkoumaacuteme) nejsou dostashytečně spollehJiveacute Je znaacutemo že člasno v jedJnom a teacutemže [ taktu se nachaacuteshy2Jejiacute dŮlkazy iPro zoelliaodllišneacute telOrie A tomiddot je přirolZeneacute PIlotožemiddot ke stejshynyacutem vyacutes~edlkŮffi je možno lpřijit růzITlyacutemi Procesy a protoiŽe saacutem fwkt je naacutem znaacutem př~litš [)ovrcJlIIlěmiddot Druk rua pHldad shllllIk žlhlavyacutech hvězd je CYbklOpen prstencDvou [plynnou mlhovinDu a v jejiacutem středu je nebe tmashyveacute To vysvětlovali nebO je mDžneacute vysvětlit velmi různyacutem způsobem Např hvězdy se kondenzovaly z plynu v centru kde byl plyn hustšiacute a vioe hlO tam nezŮJSiWIO Hvězdy se naacutehodou dJosta[y do mlhoviny a nashysaacutely do middotsebe Iplyn (jev akrece) Z hvězdy byl vyvržen plyn a my vidIacutelme jaik se uacuted miacute vZdaJluje Hvězdy když VZlIltklI1OO z Jmsmklkeacuteho prachu a IIleteoritů nebO z čehosi jineacuteho tlakem zaacuteřelI1iacute nebonahřiacuteVIaacuteniacutem odJhaacuteshynějiacute IPllym od Sebe Hvězdy a p1yn vzniIlcly zde lSK)iUJčasně inezaacutevLsle jeden od druheacuteho z čehosi třetiacuteho Hvězdy taJk změnily fyzikaacutelniacute podmiacutenky kolem selbe že plyn tam třeba i je Me nelIli viditellIlYacute ap Vraťme se ještě jednou k uacuteloze zaacutekona přitažlivOsti Viacuteme že ačkoliv

sUUIlleoacuteniacute přitažlivost [puacutesobiacute na kometu ohon Ikomety směřuje od sJumce ZaacutelwTI gravitaee jakO by byl narušen Mnoziacute čtenaacuteři mohou řiacuteci že k nashyŠlemJli štěstiacute bylJa předlpověděna existence tlllaJku zaacuteřeniacute na velmi mMeacute čaacutestečky a mO[elkuJy a že se Lebeděvovi podařiliO potvrdit ex~steillci to~ noto tlaku pOIlrusně a Objasni t tiacutem chovaacuteniacute ohonJUI (komet Alle před tIacuteffito objevem kdy jsme věděli jeuroIl o PHtažliVOISiti mezi Illebeslkyacutemi tělesy byJa tato věc zaacute11l8dou a byLo middotby zbytečneacute vZiacutedo1oVlaJt a lPřilPisoVlat neagtochoshypitelnyacutem Zipuacutesobem tento jev gravitaci (Připomeneme ještě že nyniacute bYila dokaacutezaacutena nedostateČTIOst vlalku zaacuteřelllIacutepro VyJsveacutet1eniacute pohybu v ohoshynech komet Čiacutem je beil1~o pohyb zipooobovaacuteJn ještě neviacuteme Me musiacutellne se Slmiřit IS tiacutem že ani g~avitace ami tLak zaacuteřelIli tento jev nevysvětlujle)

VysVěUeniacute Vzuilku spiraacutell1Iacutecth giallaxiiacute neniacute dio dneška jedaJJoznJačneacute a UlspOIlwjujiacuted V pos~dJniacute době byly objeVlelllY lllDveacute ještě vIacutegtCe middotzaacuteihaldneacute sllrutečruOlsti V jaacutedrech mnoihyacuteoh giaJlaxii byllo oibjewiIlo rozteacutekaacuteniacute IPlynů

J 26

jdouCIacute od ceilitTia rychlostiacute desiacutetky alŽ tisiacutece kmisec Rozteacutekaacute se li nefU)traacutelshyniacute i ionisovanyacute plyn Odkud a jak se dopJňuje SOlUlStavy některyacutech gashylaxiiacute jsou Ponořeny ve společnyacute plynovyacute oblak Existujiacute galaxie ktereacute vysiacutelajiacute silneacute raacutedioveacute vlny ale nemůžeme je poklaacutedat za srazivšiacute se gashylaxie obraacutetiacuteme však pOlZornost na rSorwsmvy ktereacute jsme nazvali vzaacuteshyjemně iacutepŮJsobiciacutemi g1aLaxiemi

Již Hersheu la RosSIe IPolPOOli a lI1aJkresltli mlihorvinneacute uacutetvary s[pojeiI1eacute přiacutečkami nebo obstahujiacuteciacute dvoJitaacute jaacutedra Ale ~Qdstata všech mlhovin byla tehdy spornaacute a tento jev byl zl3Z11JamlffilJaacuten pOllZe jako zajiacutemavaacute skutečshynost Později i na zaacutekLadě fotografiiacute byla obraacutecena pOZJOlIIllOst na některeacute gaillaxi-e zaacutehadneacuteho tvarUJ l1ebo na galaxie spoji~eacute přiacuteČlkou Avšalk tepTVe v posledniacutem desetiletiacute Zwiclky v USA soustředil na ně pozornost a piopsal někoacuteHk sOUlSltav podobneacuteho typu Různeacute dilOlilleacute vyacuterůstky g1al1axii a přiacutečlky mezi nimi považuje za mezigal3tktiokjQ1JI hmotuZajiacutemaji Iho jako důkaz tooo že prostor mezi gruaxtemi neniacute praacutezdnyacute a že stvedlniacute hustota hmoshyty v neacutem je většiacute než se obvykle UJVjažuje Ikdyž se počiacutetaacute jenom s hmobolL samotnyacutech galaxiiacute

Z druheacute strany Vaucouleurs (teihdy v Austraacutelii) objevE u Velkeacuteho Magellanova mračna slabě sviacutetiacuted vyacuterůstek namiřenyacute od našiacute Galaxie NazvaJl ho prot~řhlivnyacutem vyacuterŮJsltlkem a přilivnyacutemi [pak la ant~řhliVlIlyacutemi nazval ZwiClky vyacuterůstky pozorovaneacute v některyacutech dvojiciacutech galaxiiacute

NaŠli pozoml1lOst a podiv vyvol3Jly naacutesledujiacuteciacute s1kUitečruosti Ačkoliv vyacuteshyrůstek iSlffiěřujiciacute od GaJ1axLe neho OhlOlIl MagelJanova mračna bezpochyby existuje existence přiacuteČlky spojujiacuted mraono s g1aJIaxiiacute nebo vyacuterustku (přNiVll1eacutellJO) na stramu GaJlaJXie nebyla dokaacutezaacutena Takeacute 11 dvojic galaxii ktereacute objevil Zwkky byly pozorovaacuteny světleacute ohony ale slapoveacute vyacuterustky a přiacutečky byly sJabeacute iI1Jebo neexistovaly

To je podivneacute neboť je zřejmeacute že v přIacutelpadě přiacutelivů způsobenyacutech sdlashymi gravitaoe předni pi-Hiv lI1JeIffi~e byacutet mffilšiacute než zadniacute a při malyacutech vzdaacutelenOlstech to mUlsiacute byacutet dOkoiI1ce naopl3lk Když vydala observatoř lIlIa Mount Palomaru svůj znamenityacute fotograďkkyacute atlas nebe s hvězdami do 21 hveurozdneacute vielLkosti přistoupili jsme k jeho systematickeacutemu zkoumaacuteni Doto mroumaacuteJniacute nebyl10 ještě UJkončeno aJle bylo již ~aregistrorvaacuteno půl tisice galaxiiacute kereacute jsme nazvali vzaacutejemně působiacutedmi

Jejkh vyacutezkum UlkaacutezaJ že vzniknofUt mohiy jedině spoarečně a ne jaků vyacutes1edeJk lIliaacutehlOdneacuteho setkaacuteniacute nebo sraacutežky Různeacute formy ll niclh piOIZtOTOshyvanyacutech vzaacutejelffilllyacutecfh působeniacute UlkazujIacute zceacuteLa neuro(pochybně Žle vzaacutejemnaacute pfitažIiVOst mezi nimi sice existuje aJle pOiZorovaneacute suopy vzaacutejemneacuteho působeniacute nedajiacute se vysvětliti graiacuteViiačniacutemi přhliVovyacutemi jevy V tomto vzaacutejemneacutem IPŮtsobeniacute se Projevujiacute jatkeacutesi obecneacute v1asUacuteIliosti ~aJlJaxiiacute ktereacute připomiacutenajiacute hodně vlastnosti plynu v magneticikeacutem lPoli (ostatně takeacute ještě nedostatečně proZlkoumaneacute) Pravdějpodobně však to hudou v1astshynosti noveacute ještě naacutem neznaacutemeacute

Zdaacute se že tiacutem byly v mlaJkro8věgttě polprveacute objeveny jakeacutesi kvalitativně noveacute vlasnosti a formy vzaacutej-emneacuteho působeniacute velkyacutech soustav ktereacute se sIacutegtCe projevujiacute společně IS gravibaciacute avšak v některyacutecih přiacutepadech nad n1 i převlaacutedajiacute

Ale o tom si poviacuteme ralŽ v přištiacuterrn člaacutenku

(Psaacuteno pro Řiacuteši hVězd~ pŤekZad Vladimiacuter Kovpeckyacute)

127

ZAacuteKRYTOVAacute PROMĚNNAacute HVĚZDA U CEPHEI BOHUMIL HACAR

Měnlivost teacuteto zajiacutemaveacute hvězdy objevil 23 června 1880 moskevskyacute astronom V Ceraski Objev ohlaacutesil v časopise Astronomische N achrichten ( čiacutes 2324) kde současně poznamenal že měnlivost je typu algoloveacuteho a teacutehož roku (v čiacutes 2332 teacutehož časopisu) oznaacutemil několik pozorovaacuteniacute petroshyhradskeacuteho astronoma S P Glasenappa Potom v leacutetech 1880-1902 zashybyacuteval se hvězdou E Iiartwig a podrobně zejmeacutena znaacutemyacute harvardskyacute astronom E Ch Pickering kteryacute k pozorovaacuteniacute použiacuteval fotometru Cetnaacute pozorovaacuteniacute vykonal teacutež G Knott kteryacute si všiml pozoruhodneacute zvlaacuteštnosti kdežto v normaacutelniacute jasnosti je hvězda namodrale biacutelaacute v minimu je žlutaacute až oranžovaacute Zmiacutenky zasluhujiacute takeacute pozorovaacuteniacute J Schmidta v leacutetech 1880 až 1883 na hvězdaacuterně v Atheacutenaacutechmiddot)eacute

Již uprvnlch pozoroVlatelů 1se sebkaacutevaacutemesdomněllikou že světelnaacuteZiillěna neniacute zcela staacutelaacute a to jak co do tvaru světelneacute křivky tak zejmeacutena co do hloubky jedn6tlivyacutech minim i deacutelky periody Schmidt konstatoval zvlaacuteštniacute prohnutiacute světelneacute křivky ktereacute však rozsaacutehlaacute fotometrickaacute měshyřeniacute na harvardskeacute hvězdaacuterně nepotvrdila

Cetniacute pozorovateleacute zjistili již zaacutehy že hvězda v minimu podržuje po dobu asi 2th staacutelou jasnost Wilsing r 1884 Chandler 1890 Bohlin 1902 Bemporad 1916 došli k vyacutesledku že v těchto dvou hodinaacutech probiacutehaacute svěshytelnaacute křivka teacuteměř horizontaacutelně avša~k že u počaacutetku minimaacutelniacute faacuteze je prohloubena Maggini pozoroval že toto prohloubeniacute je zvlaacutešť vyacuterazneacute použijeme-li vlnoveacute deacutelky A = 412 mfL

Zmiacutenky -o pozorovaacuteniacute různyacutech zvlaacuteštnostiacute světelneacute změny např střiacuteshydaveacuteho vyskytovaacuteniacute se hlubšiacutech a mělčiacutech minim nesouměrnosti svěshytelneacute křivky v různyacutech čaacutestech vyskytujiacute se u různyacutech pozorovatelů avšak majiacute ve většině přiacutepadů původ v tzv paralaktickeacute pozorovaciacute chY1bě Je to velmi nepřiacutejemnaacute systematickaacute chyba fyziologickeacuteho původu Jejiacute bezprostředniacute přiacutečinou je různaacute citlivost různyacutech miacutest siacutetnice vůči svěshytelnyacutem popudům Naacutesledek teacuteto různeacute citlivosti je různost odhadů nebo vyacutesledků měřeniacute rozdiacutelů hvězdnyacutech velikostiacute neboť rozdiacutel zdaacutenlivyacutech veshylikostiacute zaacutevisiacute patrně na poloze hlavy a tiacutem i oka pozorovatele vzhledem k vyacuteškoveacutemu kruhu hvězdy Paralaktickaacute chyba se zvlaacutešť naacutepadně proshyjevuje u hvězd cirkumpolaacuterniacutech k nimž naacuteležejiacute jak znaacutemo i všechny hvězdy souhvězdiacute Cefea

Pro pozorovatele všech druhů proměnnyacutech hvězd je po teacute straacutence přiacutepad U Cephei zajiacutemavyacute i poučnyacute Průběh celeacuteho minima teacuteto hvězdy trvaacute zhruba lOh Během teacuteto doby se otaacutečiacute spojnice hvězdy s libovolnou hvězshydou srovnaacutevaciacute pro oko pozorovatele velmi znatelně i v pozorovaciacutem vyacuteshysledku se to pak projevuje dvojiacutem způsobem jednak se měniacute amplituda a jednak tvar světelneacute křivky jejiacutež souměrnost v okoliacute minima tiacutem může byacutet porušena taacutekže sestupnaacute a vzestupnaacute větev se od sebe lišiacute Touto otaacutezkou se zabyacuteval zejmeacutena Chandler-t--t- a nalezl pro tři na sobě nezaacuteshy

Pracoval několik let na hvězdaacuterně barona v Unkrechtsberga v Olomouci Astronomical Journal 9 (1890) 52

128

--- -

visleacute pozorovaciacute řady třiacute pozorovatelů průměrneacute velikosri i v minimech U Cephei

Pozor(1)ateZ I Ohandler I Knott I Wilsing

na jaře 927m 943 -920 I

I

na rpoidtzhn 917 918 876

rozdll +010 +025 +044 I

Neniacute tomu však stejně u všech pozorovatelů např Schwab a Yendell naleacutezali opačně podzimniacute minima hlulbšiacute než jarniacute - tO souvisiacute zřejmě s nestejnyacutem rozloženiacutem citlivosti siacutetnice u různyacutech pDzorovatelů

Vymyacuteceniacutem paralaktickeacute chyby se zabyacutevali četniacute pozorovateleacute - u naacutes to hyl zejmeacutena Vojtěch Šafařiacutek kteryacute ve Zpraacutevaacutech Kraacutel českeacute společshynosti nauk z r 1889 podal naacutevrh k tomu ciacuteli směřujiacuteciacute Šafařiacutek se zmishyňuje takeacute o zvlaacuteštniacutem hranolu kteryacute k tomu uacutečelu vynalezl a popsal Zentshymayer v American Journal oj Science r 1872 a kteryacute maacute umožnit srovshynaacutevat 2 hvězdy ve čtyřech různyacutech polohaacutech Z těchto 6tyř odhadů pak by se utvořil průměr Jisto je že vliv teacutetO chyby se daacute velmi sniacutežit pozoshyrujeme-li přesně v duchu Argelanderovyacutech předpisů tj fixujeme-li obě hvězdy proměnnou i srovnaacutevaciacute odděleně jinyacutemi slovy uvedeme-li obrashyzy obou hvězd postupně na toteacutež miacutesto siacutetnice Nikdy se nemaacuteme snažit vidět obě hvězdy současně Je-li tedy čaacutest zvlaacuteštnostiacute světelneacute křivky U Cephei způsobena paralakshy

tickou chybou nelze nikterak tvrdit že jiacute byly způsDbeny všechny Pozdějshyšiacute pozorovaacuteniacute ukaacutezala že periOda hvězdy je v dosti značneacute miacuteře proměnshynaacute Kdežto v r 1880 byla 249284d vzrostla do r 1932 na 249294d bull Špashynělskyacute pozovovatel Carasco odvodil z pozorovaciacutehO materiaacutelu do r 1933 pro deacutelku periody složityacute VZDrec obsahujiacuteciacute dva sekulaacuterniacute a dva periodickeacute členy Nepravidelnostmi periody a zvlaacuteštnostmi světelneacute křivky zaJbyacutevala se řada pozorovatelů Vzorce ktereacute na zaacutekladě pozorovaacuteniacute byly empiricky sestrojovaacuteny pro elementy světelneacute změny vyhovovaly zpravidla dočasně ale po čase se dostavily odchylky tj data minim vypočtenyacutech ze vzorce a data minim pozorovanyacutech se vice nebo meacuteně rozchaacutezela N L Čudovičev uveřejnil (Bjulletin Astr Obs) Kazan sv 17 1939) vzorec s periodickyacutem korekčniacutem členem-shy

MV1i==J 2407890Z957dmiddot + 249i219005d E - 0063dcolS (0028 E + 236deg)

V leacutetech 1921-24 vykonal jsem celkem 128 pozorovaacuteniacute (dosud neuveshyřejněnyacutech) hvězdy U Cep z nich největšiacute počet v r 1921 Z 68 pozoroshyvaacuteniacute připadajiacuteciacutech na tento rok bylO odvozeno normaacutelniacute heliocentrickeacute minimum ktereacute připadalD na jul datum 24227454305 Podle elementů Čudovičeva mělo připadnout minimum na jul datum 24227454430 tedy rozdiacutel mezi pozůrovaacuteniacutem a vyacutepočtem je

O - 0= O()125-d tj asi 17 minut

O něž skutečně minimum nastalo dřiacuteve

Viz teacutež Kukarkin-Parenago Obščij Katalog 1948 str 397

129

bull bull bull

Amplitudu mInIma udaacutevajiacute různiacute pozorovateleacute různě Wendell (1895 až 1902) udaacutevaacute normaacutelniacute velikost 687m v minimu 920m tedy rozdiacutel 233m Pickering v leacutetech 1880-81 zjistil 676m a 918m tedy 242 v leacuteshytech 1895-97 velikosti 699m a 899m tj rozdiacutel 200m daacutele nalezl Dugan amplitudu (viz) 228m Walter (fotoviz) 215m Baker a Carrasco (fot) 266m

Z myacutech pozorovaacuteniacute z r 1921 plyne průměrnaacute normaacutelniacute jasnost 696m v minimu 920m tedy amplituda 224m v dobreacute shodě zejmeacutena s Duganem

1h 28 20 12 4 I 56 48 40 32 24 16 Bm I I I

- _ 8

10 bull

bull bull

bullamiddotmiddot bull-- ~ 80 0

I m I I I I I L I 1

29 20 12 4 tl 56 48 t) 32 24 16 Oh

a Walterem Amplituda je značně velikaacute hvězda se proto dobře hodiacute pro pozorovaacuteniacute odhadovyacutemi metodami

Takeacute uacutedaje o celkoveacutem trvaacuteniacute (D) sniacuteženeacute sviacutetivosti se značně mezi sebou rozchaacutezejiacute Podle Wendella je D = O45d = 10Sh podle Pickeringa je D = O42d = 101h Faacuteze nejmenšiacuteho světla je podle nich konstaDJtniacute a trvaacute d = 19d Uacutedaje Pickeringovy převzala takeacute polskaacute ročenka Rocznik astronomiczny č 4 (1926) a všechny naacutesledujiacuteciacute až do r 1937 kteryacute udaacutevaacute D == 9lh d == 19h a stejně i naacutesledujiacuteciacute teprve ročniacuteky 1957 a 1958 uvaacutedějiacute D = 10h d = 19h Poznamenaacutevaacutem že oba posledniacute ročniacuteky udaacuteshyvajiacute vyacutesledky fotografickeacute kdežto všechny předchaacutezejiacuteciacute se opiacuterajiacute o vyacuteshysledky vizuaacutelniacute Efemerida universitniacute hvězdaacuterny v Berliacuteně-Babels~erku z T 1943 (posledniacute) maacute hodnoty D = 9lh d == 23h bull Podle katalogu Kushykarkina-Parenaga je D == 102h d == 204h Z myacutech pozorovaacuteniacute v r 1921

130

plyne rpřibližně D = 10h d = 2111 Odhady dob zejmeacutena D daacutevajiacute [proto tak různeacute hodnoty že počaacutetek poklesu křivky a ukončeniacute vzrůstu se děje nadmiacutelu zvolna čiacutemž určeniacuteohou olkamžiků je velmi ztiacuteženo

H Shapley upozornil na zaacutekladě pozorovaacuteniacute Wendellovyacutech že pravděposhydofbně existuje sekundaacuterniacute minimum jehož hloubka je asi 006m až 008m

vzhledem k normaacutelniacute jasnosti hvězdy Domněnku Shapleyovu potvrdili zaacutehy četniacute pozorovateleacute ač hloubka je velmi nepatrnaacute Z vizuaacutelniacutech a fotoshyvizuaacutelniacutech pozorovaacuteniacute plynou hodnoty 007m ----O10m z fotografickyacutech 003~05m Sekundaacuterniacute minimum ležiacute skoro přesně uprostřed mezi dvěshyma minimy hlavniacutemi Průběh světelneacute křivky ukazuje zřetelně že U Cephei je zaacutekrytovaacute dvojshy

hvězda Konstarutniacute sviacutetivost v hlavniacutem minimu je důkazem že jasnaacute avšak menšiacute složka je totaacutelně zakryacutevaacutena slabšiacute avšak většiacute složkou Označshyme r poloměr složky jasnějšiacute rl poloměr složky slabšiacute při middotčeffiŽ n gt r pak platiacute uacuteměra

(2 rl + 2 r) (2 rl - 2 r) = D d

nebo z vět o uacuteměraacutech D-d r D+d =--1

a použijeme-li hodnot katalogu Kukarkinova a Parenagova tj D = 102h

d = 204h bude

~ = 067rl

poměr poloměrů obou složek nebo naopak poloměr složky zatmiacutevajiacuteciacute je 15kraacutet tak velikyacute jako poloměr složky jasneacute (zatmiacutevaneacute)

Pozoruhodnyacute objev učiniliacute nezaacuteViiSle R S Dugan a K Walter Vedle zaacutekrytovyacutech změn vykazuje křivka podle nich ještě nepatrneacute stopy (amplishytudy asi 002m ) fyzickeacute změny jejiacutež periodu udaacutevaacute Dugan na 2386d

Walter na 2392d tedy v dostatečně dobreacute shodě Naproti tomu shledal Stetson na zaacutekladě termoelektrickyacutech měřeniacute naacuteznaky nepravidelnyacutech změn jasnosti

Zbyacutevaacute ještě zmiacutenit se stručně o fyzikaacutelniacute straacutence hvězdy Jak bylo praacutevě řečeno je zaacutekryt uacuteplnyacute v minimu sviacutetiacutemiddot po dobu asi 2h vyacutehradně slabšiacute hvězda To vysvětluje změnu barvy o niacutež byla na začaacutetku učiněna zmiacutenka kdežto v normaacutelniacutem světle se vyacuterazně uplatňuje hlavniacute hvězda Ibiacutelaacute v mishynimu sviacutetiacute jen slabšiacute hvězda oranžovaacute

S tiacutem se dokonale shoduje vyacutesledek spektroskopickeacuteho vyacutezkumu A J Cannonovaacute t(Popular Astronomy 25 str 314) určila spektrum jasneacute hvězdy na AO průvodce KO PozdějŠiacute uacutedaje se od toho lišiacute jen nemnoho

~ K u E udaacutevaacute AO a G8 Obščij katalog (1948) E8 a gG2 stejně i Rocznik astronomiczny 1958 V leacutetech 1923-25 měřil Carpenter radiaacutelniacute rychlosti spektrograficky Ziacuteskaneacute 34 spektrogramy se tyacutekajiacute vesměs čar jasnějšiacute složky Měřeniacute byla nesnadnaacute a středniacute chyba naacutesledkem toho velikaacute (plusmn 13 kmsec) Z těchto pozorovaacuteniacute plyne silně vyacutestřednaacute draacuteha (e == == 0474) kdežto poloha vedlejšiacuteho minima a fotometrickaacute pozorovaacuteniacute nashysvědčujiacute tomu že draacuteha je naopak velmi maacutelo vyacutestřednaacute Původ teacuteto naacuteshypadneacute neshody pokOUišiacute se Garpenter vYlsvětlit pohybem apsidoveacute přiacutemshy

131

--- -

visleacute pozorovaciacute řady třiacute pozorovatelů průměrneacute velikosri i v minimech U Cephei

Pozor(1)ateZ I Ohandler I Knott I Wilsing

na jaře 927m 943 -920 I

I

na rpoidtzhn 917 918 876

rozdll +010 +025 +044 I

Neniacute tomu však stejně u všech pozorovatelů např Schwab a Yendell naleacutezali opačně podzimniacute minima hlulbšiacute než jarniacute - tO souvisiacute zřejmě s nestejnyacutem rozloženiacutem citlivosti siacutetnice u různyacutech pDzorovatelů

Vymyacuteceniacutem paralaktickeacute chyby se zabyacutevali četniacute pozorovateleacute - u naacutes to hyl zejmeacutena Vojtěch Šafařiacutek kteryacute ve Zpraacutevaacutech Kraacutel českeacute společshynosti nauk z r 1889 podal naacutevrh k tomu ciacuteli směřujiacuteciacute Šafařiacutek se zmishyňuje takeacute o zvlaacuteštniacutem hranolu kteryacute k tomu uacutečelu vynalezl a popsal Zentshymayer v American Journal oj Science r 1872 a kteryacute maacute umožnit srovshynaacutevat 2 hvězdy ve čtyřech různyacutech polohaacutech Z těchto 6tyř odhadů pak by se utvořil průměr Jisto je že vliv teacutetO chyby se daacute velmi sniacutežit pozoshyrujeme-li přesně v duchu Argelanderovyacutech předpisů tj fixujeme-li obě hvězdy proměnnou i srovnaacutevaciacute odděleně jinyacutemi slovy uvedeme-li obrashyzy obou hvězd postupně na toteacutež miacutesto siacutetnice Nikdy se nemaacuteme snažit vidět obě hvězdy současně Je-li tedy čaacutest zvlaacuteštnostiacute světelneacute křivky U Cephei způsobena paralakshy

tickou chybou nelze nikterak tvrdit že jiacute byly způsDbeny všechny Pozdějshyšiacute pozorovaacuteniacute ukaacutezala že periOda hvězdy je v dosti značneacute miacuteře proměnshynaacute Kdežto v r 1880 byla 249284d vzrostla do r 1932 na 249294d bull Špashynělskyacute pozovovatel Carasco odvodil z pozorovaciacutehO materiaacutelu do r 1933 pro deacutelku periody složityacute VZDrec obsahujiacuteciacute dva sekulaacuterniacute a dva periodickeacute členy Nepravidelnostmi periody a zvlaacuteštnostmi světelneacute křivky zaJbyacutevala se řada pozorovatelů Vzorce ktereacute na zaacutekladě pozorovaacuteniacute byly empiricky sestrojovaacuteny pro elementy světelneacute změny vyhovovaly zpravidla dočasně ale po čase se dostavily odchylky tj data minim vypočtenyacutech ze vzorce a data minim pozorovanyacutech se vice nebo meacuteně rozchaacutezela N L Čudovičev uveřejnil (Bjulletin Astr Obs) Kazan sv 17 1939) vzorec s periodickyacutem korekčniacutem členem-shy

MV1i==J 2407890Z957dmiddot + 249i219005d E - 0063dcolS (0028 E + 236deg)

V leacutetech 1921-24 vykonal jsem celkem 128 pozorovaacuteniacute (dosud neuveshyřejněnyacutech) hvězdy U Cep z nich největšiacute počet v r 1921 Z 68 pozoroshyvaacuteniacute připadajiacuteciacutech na tento rok bylO odvozeno normaacutelniacute heliocentrickeacute minimum ktereacute připadalD na jul datum 24227454305 Podle elementů Čudovičeva mělo připadnout minimum na jul datum 24227454430 tedy rozdiacutel mezi pozůrovaacuteniacutem a vyacutepočtem je

O - 0= O()125-d tj asi 17 minut

O něž skutečně minimum nastalo dřiacuteve

Viz teacutež Kukarkin-Parenago Obščij Katalog 1948 str 397

129

bull bull bull

Amplitudu mInIma udaacutevajiacute různiacute pozorovateleacute různě Wendell (1895 až 1902) udaacutevaacute normaacutelniacute velikost 687m v minimu 920m tedy rozdiacutel 233m Pickering v leacutetech 1880-81 zjistil 676m a 918m tedy 242 v leacuteshytech 1895-97 velikosti 699m a 899m tj rozdiacutel 200m daacutele nalezl Dugan amplitudu (viz) 228m Walter (fotoviz) 215m Baker a Carrasco (fot) 266m

Z myacutech pozorovaacuteniacute z r 1921 plyne průměrnaacute normaacutelniacute jasnost 696m v minimu 920m tedy amplituda 224m v dobreacute shodě zejmeacutena s Duganem

1h 28 20 12 4 I 56 48 40 32 24 16 Bm I I I

- _ 8

10 bull

bull bull

bullamiddotmiddot bull-- ~ 80 0

I m I I I I I L I 1

29 20 12 4 tl 56 48 t) 32 24 16 Oh

a Walterem Amplituda je značně velikaacute hvězda se proto dobře hodiacute pro pozorovaacuteniacute odhadovyacutemi metodami

Takeacute uacutedaje o celkoveacutem trvaacuteniacute (D) sniacuteženeacute sviacutetivosti se značně mezi sebou rozchaacutezejiacute Podle Wendella je D = O45d = 10Sh podle Pickeringa je D = O42d = 101h Faacuteze nejmenšiacuteho světla je podle nich konstaDJtniacute a trvaacute d = 19d Uacutedaje Pickeringovy převzala takeacute polskaacute ročenka Rocznik astronomiczny č 4 (1926) a všechny naacutesledujiacuteciacute až do r 1937 kteryacute udaacutevaacute D == 9lh d == 19h a stejně i naacutesledujiacuteciacute teprve ročniacuteky 1957 a 1958 uvaacutedějiacute D = 10h d = 19h Poznamenaacutevaacutem že oba posledniacute ročniacuteky udaacuteshyvajiacute vyacutesledky fotografickeacute kdežto všechny předchaacutezejiacuteciacute se opiacuterajiacute o vyacuteshysledky vizuaacutelniacute Efemerida universitniacute hvězdaacuterny v Berliacuteně-Babels~erku z T 1943 (posledniacute) maacute hodnoty D = 9lh d == 23h bull Podle katalogu Kushykarkina-Parenaga je D == 102h d == 204h Z myacutech pozorovaacuteniacute v r 1921

130

plyne rpřibližně D = 10h d = 2111 Odhady dob zejmeacutena D daacutevajiacute [proto tak různeacute hodnoty že počaacutetek poklesu křivky a ukončeniacute vzrůstu se děje nadmiacutelu zvolna čiacutemž určeniacuteohou olkamžiků je velmi ztiacuteženo

H Shapley upozornil na zaacutekladě pozorovaacuteniacute Wendellovyacutech že pravděposhydofbně existuje sekundaacuterniacute minimum jehož hloubka je asi 006m až 008m

vzhledem k normaacutelniacute jasnosti hvězdy Domněnku Shapleyovu potvrdili zaacutehy četniacute pozorovateleacute ač hloubka je velmi nepatrnaacute Z vizuaacutelniacutech a fotoshyvizuaacutelniacutech pozorovaacuteniacute plynou hodnoty 007m ----O10m z fotografickyacutech 003~05m Sekundaacuterniacute minimum ležiacute skoro přesně uprostřed mezi dvěshyma minimy hlavniacutemi Průběh světelneacute křivky ukazuje zřetelně že U Cephei je zaacutekrytovaacute dvojshy

hvězda Konstarutniacute sviacutetivost v hlavniacutem minimu je důkazem že jasnaacute avšak menšiacute složka je totaacutelně zakryacutevaacutena slabšiacute avšak většiacute složkou Označshyme r poloměr složky jasnějšiacute rl poloměr složky slabšiacute při middotčeffiŽ n gt r pak platiacute uacuteměra

(2 rl + 2 r) (2 rl - 2 r) = D d

nebo z vět o uacuteměraacutech D-d r D+d =--1

a použijeme-li hodnot katalogu Kukarkinova a Parenagova tj D = 102h

d = 204h bude

~ = 067rl

poměr poloměrů obou složek nebo naopak poloměr složky zatmiacutevajiacuteciacute je 15kraacutet tak velikyacute jako poloměr složky jasneacute (zatmiacutevaneacute)

Pozoruhodnyacute objev učiniliacute nezaacuteViiSle R S Dugan a K Walter Vedle zaacutekrytovyacutech změn vykazuje křivka podle nich ještě nepatrneacute stopy (amplishytudy asi 002m ) fyzickeacute změny jejiacutež periodu udaacutevaacute Dugan na 2386d

Walter na 2392d tedy v dostatečně dobreacute shodě Naproti tomu shledal Stetson na zaacutekladě termoelektrickyacutech měřeniacute naacuteznaky nepravidelnyacutech změn jasnosti

Zbyacutevaacute ještě zmiacutenit se stručně o fyzikaacutelniacute straacutence hvězdy Jak bylo praacutevě řečeno je zaacutekryt uacuteplnyacute v minimu sviacutetiacutemiddot po dobu asi 2h vyacutehradně slabšiacute hvězda To vysvětluje změnu barvy o niacutež byla na začaacutetku učiněna zmiacutenka kdežto v normaacutelniacutem světle se vyacuterazně uplatňuje hlavniacute hvězda Ibiacutelaacute v mishynimu sviacutetiacute jen slabšiacute hvězda oranžovaacute

S tiacutem se dokonale shoduje vyacutesledek spektroskopickeacuteho vyacutezkumu A J Cannonovaacute t(Popular Astronomy 25 str 314) určila spektrum jasneacute hvězdy na AO průvodce KO PozdějŠiacute uacutedaje se od toho lišiacute jen nemnoho

~ K u E udaacutevaacute AO a G8 Obščij katalog (1948) E8 a gG2 stejně i Rocznik astronomiczny 1958 V leacutetech 1923-25 měřil Carpenter radiaacutelniacute rychlosti spektrograficky Ziacuteskaneacute 34 spektrogramy se tyacutekajiacute vesměs čar jasnějšiacute složky Měřeniacute byla nesnadnaacute a středniacute chyba naacutesledkem toho velikaacute (plusmn 13 kmsec) Z těchto pozorovaacuteniacute plyne silně vyacutestřednaacute draacuteha (e == == 0474) kdežto poloha vedlejšiacuteho minima a fotometrickaacute pozorovaacuteniacute nashysvědčujiacute tomu že draacuteha je naopak velmi maacutelo vyacutestřednaacute Původ teacuteto naacuteshypadneacute neshody pokOUišiacute se Garpenter vYlsvětlit pohybem apsidoveacute přiacutemshy

131

bull bull bull

Amplitudu mInIma udaacutevajiacute různiacute pozorovateleacute různě Wendell (1895 až 1902) udaacutevaacute normaacutelniacute velikost 687m v minimu 920m tedy rozdiacutel 233m Pickering v leacutetech 1880-81 zjistil 676m a 918m tedy 242 v leacuteshytech 1895-97 velikosti 699m a 899m tj rozdiacutel 200m daacutele nalezl Dugan amplitudu (viz) 228m Walter (fotoviz) 215m Baker a Carrasco (fot) 266m

Z myacutech pozorovaacuteniacute z r 1921 plyne průměrnaacute normaacutelniacute jasnost 696m v minimu 920m tedy amplituda 224m v dobreacute shodě zejmeacutena s Duganem

1h 28 20 12 4 I 56 48 40 32 24 16 Bm I I I

- _ 8

10 bull

bull bull

bullamiddotmiddot bull-- ~ 80 0

I m I I I I I L I 1

29 20 12 4 tl 56 48 t) 32 24 16 Oh

a Walterem Amplituda je značně velikaacute hvězda se proto dobře hodiacute pro pozorovaacuteniacute odhadovyacutemi metodami

Takeacute uacutedaje o celkoveacutem trvaacuteniacute (D) sniacuteženeacute sviacutetivosti se značně mezi sebou rozchaacutezejiacute Podle Wendella je D = O45d = 10Sh podle Pickeringa je D = O42d = 101h Faacuteze nejmenšiacuteho světla je podle nich konstaDJtniacute a trvaacute d = 19d Uacutedaje Pickeringovy převzala takeacute polskaacute ročenka Rocznik astronomiczny č 4 (1926) a všechny naacutesledujiacuteciacute až do r 1937 kteryacute udaacutevaacute D == 9lh d == 19h a stejně i naacutesledujiacuteciacute teprve ročniacuteky 1957 a 1958 uvaacutedějiacute D = 10h d = 19h Poznamenaacutevaacutem že oba posledniacute ročniacuteky udaacuteshyvajiacute vyacutesledky fotografickeacute kdežto všechny předchaacutezejiacuteciacute se opiacuterajiacute o vyacuteshysledky vizuaacutelniacute Efemerida universitniacute hvězdaacuterny v Berliacuteně-Babels~erku z T 1943 (posledniacute) maacute hodnoty D = 9lh d == 23h bull Podle katalogu Kushykarkina-Parenaga je D == 102h d == 204h Z myacutech pozorovaacuteniacute v r 1921

130

plyne rpřibližně D = 10h d = 2111 Odhady dob zejmeacutena D daacutevajiacute [proto tak různeacute hodnoty že počaacutetek poklesu křivky a ukončeniacute vzrůstu se děje nadmiacutelu zvolna čiacutemž určeniacuteohou olkamžiků je velmi ztiacuteženo

H Shapley upozornil na zaacutekladě pozorovaacuteniacute Wendellovyacutech že pravděposhydofbně existuje sekundaacuterniacute minimum jehož hloubka je asi 006m až 008m

vzhledem k normaacutelniacute jasnosti hvězdy Domněnku Shapleyovu potvrdili zaacutehy četniacute pozorovateleacute ač hloubka je velmi nepatrnaacute Z vizuaacutelniacutech a fotoshyvizuaacutelniacutech pozorovaacuteniacute plynou hodnoty 007m ----O10m z fotografickyacutech 003~05m Sekundaacuterniacute minimum ležiacute skoro přesně uprostřed mezi dvěshyma minimy hlavniacutemi Průběh světelneacute křivky ukazuje zřetelně že U Cephei je zaacutekrytovaacute dvojshy

hvězda Konstarutniacute sviacutetivost v hlavniacutem minimu je důkazem že jasnaacute avšak menšiacute složka je totaacutelně zakryacutevaacutena slabšiacute avšak většiacute složkou Označshyme r poloměr složky jasnějšiacute rl poloměr složky slabšiacute při middotčeffiŽ n gt r pak platiacute uacuteměra

(2 rl + 2 r) (2 rl - 2 r) = D d

nebo z vět o uacuteměraacutech D-d r D+d =--1

a použijeme-li hodnot katalogu Kukarkinova a Parenagova tj D = 102h

d = 204h bude

~ = 067rl

poměr poloměrů obou složek nebo naopak poloměr složky zatmiacutevajiacuteciacute je 15kraacutet tak velikyacute jako poloměr složky jasneacute (zatmiacutevaneacute)

Pozoruhodnyacute objev učiniliacute nezaacuteViiSle R S Dugan a K Walter Vedle zaacutekrytovyacutech změn vykazuje křivka podle nich ještě nepatrneacute stopy (amplishytudy asi 002m ) fyzickeacute změny jejiacutež periodu udaacutevaacute Dugan na 2386d

Walter na 2392d tedy v dostatečně dobreacute shodě Naproti tomu shledal Stetson na zaacutekladě termoelektrickyacutech měřeniacute naacuteznaky nepravidelnyacutech změn jasnosti

Zbyacutevaacute ještě zmiacutenit se stručně o fyzikaacutelniacute straacutence hvězdy Jak bylo praacutevě řečeno je zaacutekryt uacuteplnyacute v minimu sviacutetiacutemiddot po dobu asi 2h vyacutehradně slabšiacute hvězda To vysvětluje změnu barvy o niacutež byla na začaacutetku učiněna zmiacutenka kdežto v normaacutelniacutem světle se vyacuterazně uplatňuje hlavniacute hvězda Ibiacutelaacute v mishynimu sviacutetiacute jen slabšiacute hvězda oranžovaacute

S tiacutem se dokonale shoduje vyacutesledek spektroskopickeacuteho vyacutezkumu A J Cannonovaacute t(Popular Astronomy 25 str 314) určila spektrum jasneacute hvězdy na AO průvodce KO PozdějŠiacute uacutedaje se od toho lišiacute jen nemnoho

~ K u E udaacutevaacute AO a G8 Obščij katalog (1948) E8 a gG2 stejně i Rocznik astronomiczny 1958 V leacutetech 1923-25 měřil Carpenter radiaacutelniacute rychlosti spektrograficky Ziacuteskaneacute 34 spektrogramy se tyacutekajiacute vesměs čar jasnějšiacute složky Měřeniacute byla nesnadnaacute a středniacute chyba naacutesledkem toho velikaacute (plusmn 13 kmsec) Z těchto pozorovaacuteniacute plyne silně vyacutestřednaacute draacuteha (e == == 0474) kdežto poloha vedlejšiacuteho minima a fotometrickaacute pozorovaacuteniacute nashysvědčujiacute tomu že draacuteha je naopak velmi maacutelo vyacutestřednaacute Původ teacuteto naacuteshypadneacute neshody pokOUišiacute se Garpenter vYlsvětlit pohybem apsidoveacute přiacutemshy

131

plyne rpřibližně D = 10h d = 2111 Odhady dob zejmeacutena D daacutevajiacute [proto tak různeacute hodnoty že počaacutetek poklesu křivky a ukončeniacute vzrůstu se děje nadmiacutelu zvolna čiacutemž určeniacuteohou olkamžiků je velmi ztiacuteženo

H Shapley upozornil na zaacutekladě pozorovaacuteniacute Wendellovyacutech že pravděposhydofbně existuje sekundaacuterniacute minimum jehož hloubka je asi 006m až 008m

vzhledem k normaacutelniacute jasnosti hvězdy Domněnku Shapleyovu potvrdili zaacutehy četniacute pozorovateleacute ač hloubka je velmi nepatrnaacute Z vizuaacutelniacutech a fotoshyvizuaacutelniacutech pozorovaacuteniacute plynou hodnoty 007m ----O10m z fotografickyacutech 003~05m Sekundaacuterniacute minimum ležiacute skoro přesně uprostřed mezi dvěshyma minimy hlavniacutemi Průběh světelneacute křivky ukazuje zřetelně že U Cephei je zaacutekrytovaacute dvojshy

hvězda Konstarutniacute sviacutetivost v hlavniacutem minimu je důkazem že jasnaacute avšak menšiacute složka je totaacutelně zakryacutevaacutena slabšiacute avšak většiacute složkou Označshyme r poloměr složky jasnějšiacute rl poloměr složky slabšiacute při middotčeffiŽ n gt r pak platiacute uacuteměra

(2 rl + 2 r) (2 rl - 2 r) = D d

nebo z vět o uacuteměraacutech D-d r D+d =--1

a použijeme-li hodnot katalogu Kukarkinova a Parenagova tj D = 102h

d = 204h bude

~ = 067rl

poměr poloměrů obou složek nebo naopak poloměr složky zatmiacutevajiacuteciacute je 15kraacutet tak velikyacute jako poloměr složky jasneacute (zatmiacutevaneacute)

Pozoruhodnyacute objev učiniliacute nezaacuteViiSle R S Dugan a K Walter Vedle zaacutekrytovyacutech změn vykazuje křivka podle nich ještě nepatrneacute stopy (amplishytudy asi 002m ) fyzickeacute změny jejiacutež periodu udaacutevaacute Dugan na 2386d

Walter na 2392d tedy v dostatečně dobreacute shodě Naproti tomu shledal Stetson na zaacutekladě termoelektrickyacutech měřeniacute naacuteznaky nepravidelnyacutech změn jasnosti

Zbyacutevaacute ještě zmiacutenit se stručně o fyzikaacutelniacute straacutence hvězdy Jak bylo praacutevě řečeno je zaacutekryt uacuteplnyacute v minimu sviacutetiacutemiddot po dobu asi 2h vyacutehradně slabšiacute hvězda To vysvětluje změnu barvy o niacutež byla na začaacutetku učiněna zmiacutenka kdežto v normaacutelniacutem světle se vyacuterazně uplatňuje hlavniacute hvězda Ibiacutelaacute v mishynimu sviacutetiacute jen slabšiacute hvězda oranžovaacute

S tiacutem se dokonale shoduje vyacutesledek spektroskopickeacuteho vyacutezkumu A J Cannonovaacute t(Popular Astronomy 25 str 314) určila spektrum jasneacute hvězdy na AO průvodce KO PozdějŠiacute uacutedaje se od toho lišiacute jen nemnoho

~ K u E udaacutevaacute AO a G8 Obščij katalog (1948) E8 a gG2 stejně i Rocznik astronomiczny 1958 V leacutetech 1923-25 měřil Carpenter radiaacutelniacute rychlosti spektrograficky Ziacuteskaneacute 34 spektrogramy se tyacutekajiacute vesměs čar jasnějšiacute složky Měřeniacute byla nesnadnaacute a středniacute chyba naacutesledkem toho velikaacute (plusmn 13 kmsec) Z těchto pozorovaacuteniacute plyne silně vyacutestřednaacute draacuteha (e == == 0474) kdežto poloha vedlejšiacuteho minima a fotometrickaacute pozorovaacuteniacute nashysvědčujiacute tomu že draacuteha je naopak velmi maacutelo vyacutestřednaacute Původ teacuteto naacuteshypadneacute neshody pokOUišiacute se Garpenter vYlsvětlit pohybem apsidoveacute přiacutemshy

131

ky Avšak jak jsme viděli je vedlejšiacute minimum velmi plocheacute a hodiacute se proto velmi špatně k sledovaacuteniacute pohybu apsid Kromě teacuteto neshody existuje ještě naacutepadnyacute rozdiacutel mezi fotometFkky

pozorovanyacutem okamžikem hlavniacuteho minima a spektroskopicky zjištěnyacutem okamžikem dolniacute konjunkce tj okamžikem kdy Sltředy jasneacute složky slabeacute složky a Slunce ležiacute v teacuteže přiacutemce Tento rozdiacutel činiacute 34 hod Uspokojivyacute vyacuteklad těchto neshod se dosud nepodařilo podat

Vzhledem k maleacute přesnosti dosavadniacutech spektrografickyacutech vyacutesledků jsou i hmoty obou složek znaacutemy maacutelo přesně Gapoškin udaacutevaacute jako přishybližneacute hodnoty 08 slunečniacute hmoty pro jasnějšiacute a 03 pro slabšiacute složku poloměr jasnějšiacute na 19 slabšiacute na 27 poloměrů Slunce Paralaxa je podle Mc Laughlina 00091

Jak vidět skyacutetaacute U Cephei astronomům hojně laacutetky k pozorovaacuteniacute i uacutevashyhaacutem a to nejen astronomům z povolaacuteni nyacutebrž i amateacuterům Poměrně velikaacute amplituda hlavniacuteho minima celoročniacute viditelnost na cirkumpolaacuterniacute obloze vyacutehodně položeneacute srovnaacutevaciacute hvězdy to vše usnadňuje pazorovaacuteniacute odhadovyacutemi metodami Malyacute dalekohled o průměru objektivu 5 cm nebo Monar či Binar k pozorovaacuteniacute stačiacute uacuteplně Reflektory pak se mohou vyacutehodně uplatnit při sledovaacuteniacute barevneacute změny v průběhu hlavniacuteho minima Mapku okoliacute U Cep obsahuje Hagenův Atlas stellarum variabilium (Series IV) V maleacute pro amateacutery určeneacute kniacutežce Fr Beckera Am Fernrohr (1923) je podobnaacute mapka (na str 61) avšak ve velmi maleacutem měřiacutetku Takeacute G Knott pořiacutedil takovou mapku - je otištěna v Kleinově knize Harndbuch der allgemeinen Himmelsbeschreibung (na str 518) Připojuji mapku sestrojenou podle Ikatalogu Bonner Durchmusterung (1855) spolu se seshyznamem vhodnyacutech srovnaacutevaciacutech hvězd V prvniacutem sloupci je uvedeno (Zn) označeniacute piacutesmenem ve druheacutem (HP) velikosti v harvardskeacute soustavě ve třetiacutem (H) hvězdneacute velikosti odvozeneacute z myacutech odhadů a harvardskyacutech velikostiacute

Zn I HP I H I Zn HP I H

A 640m 639m c 1_ 8 08m 808m

m - 687 d 850 -shy

a 673 - e I - 877

b 754 755 f I I

884 894

k 752 - g I 942 932

Na malpce jsou hvězdy vyznačeny tyacutemižpiacutesmeny PoznamenaacutevaacuteTll ještě že hvězda b četnyacutemi pozorovateli užiacutevanaacute ke srovnaacutevaacuteniacute je pravděpodobně sama slabě proměnnaacute a jako takovaacute označena RX Cep Je proto radno se jiacute v budoucnu při pozorovaacuteniacute vyhnout a nahradit ji např hvězdou k

]32

drobneacute zpraacutevy

ČESKOSLOVENSKYacute PROGRAM MEZINAacuteRODNIacute GEOFYZIKAacuteLNIacute SPOLUPRAacuteCE 1959

J J

Československaacute komise pro Mezishynaacuterodniacute geofyzikaacutelniacute rok při Č3AV uveřejnila program praciacute ktereacute se u naacutes budou konat v letošniacutem roce v raacutemci Mezinaacuterodniacute geofyzikaacutelniacute sjposhylupraacutece V podstatě až na některeacute maleacute vyacutejimky se jednaacute o pokračovaacutemiacute p~aciacute ktereacute byly provaacuteděny v raacutemci Mezinaacuterodniacuteho geofyuacutekaacutelniacuteho roku v leacutetech 1957-58

I Světoveacute dny Puacute[gtlachoveacute a spojoshyvaciacute středisko Geofyzikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV v Prťthoniciacutech spolu s Hydro-middot meteorologickyacutem uacutestavem a některyacuteshymi jdnyacutemi pracovišti zaljišťlujeuro spolushypraacuteci s euroasijs kyacutem a zaacutepadoevropshyskyacutem centrem daacutele přijiacutemaacute rozšiřuje a předaacutevaacute poplachy shromažďuje poshyzOrovaciacute -data ziacuteskanaacute na našich prashycovištiacutech a předaacutevaacute je moskevskeacutemu centru apod

II Meteorologie Na ohservatořiacutech aJ staniciacutech Hydrometeorologickeacuteho uacutestavu a na stanici Geofyzikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV v Hradci Kraacuteloveacute se koshynajiacute zaacutekladniacute a aerologickaacute měřeniacute a pOzorovaacuteniacute aktinometrickaacute a ozonoshymetriJCkaacute měřeniacute a chemickaacute analyacuteza sraacutežek V oboru synoptiky se zaacutekladshyni měřeniacute provaacutedějiacute v Praze v Brně a v Košiciacutech v Oh 6h 12h a 1amp11 SČ areologiakeacute raacutedioveacute sl()nJltly (ktereacute jsou VYlPouštěny v Praze čtyřikrM denně a v Popradu dvakraacutet denně) poskytujiacute uacute-daje o tlaku teplotě a vlhkosti vzdushychu a daacutele se na obou těchto staniciacutech měřiacute čtyřikraacutet denně rychlOst větru ve velkyacutech vyacuteškaacuteCh

V oboru aktinometrie se měřiacute celshykoveacute zaacuteřeniacute Slunce a oblohy v Brashytislavě v D okSiail1ech v Hradci Kraacuteloshyveacute v Hurbanově na Lomnickeacutem štiacutetu na Skalnateacutem Plese na Milešovce a v Praze Měřeniacute celkoveacuteho přiacutemeacuteho sluneČIUacuteho zaacuteřeniacute a ve 3 spektraacutelniacutech oborech se měřiacute na všech předešlyacutech staniciacutech a daacutele v Brně na Pradědu a v Popnadě V Bratislavě se měřiacute i efektivniacute zaacuteřeniacute a na všech uvedeshy

nyacutech staniciacutech je registrovaacutena deacutelka slune6niacuteho svitu V Hradci Kraacuteloveacute se daacutele provaacutedějiacute měřeniacute ozoacutenu a eacuteheshymicky analyzujiacute sraacutežky

III Geomagnetismus Na praciacutech v oboru geomagnetismu se podiacutelejiacute observatoře v Prťthoniciacutech v Budkově a v Hurbanovu hkwniacute pozornost je věnovaacutena geomagnetickyacutem bouřiacutem d

pulzaciacutem a VYacuteZkumu kraacutetkoiperiodicshykyacutech variaCIacute a poruch zemniacutech proushydťt Daacutele bude provedeno mezinaacuterodniacute sroVlllaacuteniacute geomagnetickyacutech standardťt na observatoři Niemegk v NDR

IV Polaacuterniacute zaacuteře a světlo nočniacute obloshyhy Polaacuterniacute zaacuteře se sledujiacute vizuaacutelně na celeacutem našem uacutezeITUacute spolupracuje 30 stanic Hydrometeorologiekeacuteho uacutestavu 22 lidovyacuteoh hvězdaacuteren a většiacute počet astronomickyacuteoh kroužkťt Přiacuteležitostně se měřiacute- vyacutešky polaacuterniacutech zaacuteřiacute na hvězshydaacuterně v OndřejoVě a na meteorickeacute sgttaUlici v Plllčici na rpodlkJadě sOUl6russhyně expOlnov8)llyacutech fotografiiacute Daacutele se provaacutediacute 2WTJalcovaacuteniacute uacutedajťt o polaacuterniacutech zaacuteřiacutech II naacutes pozorovanyacutech za posled~ niacutech sto let na teacuteto praacuteci se podiacuteliacute Historickyacute uacutes tav ČSAV Světlo nOčniacute oblohy se měřiacute fotoelektricky ve třech emisniacutech čaraacutech a dvou srovnaacutevaciacutech oborech spektra v OmLřejově se měřiacute v zenitu na Lomnickeacutem štLtu v 17 ze~ nitovyacutech vzdaacutelenostech v meridiaacutelnu V Ondřejově Se ještě provaacutediacute měřeni popelaveacutehO světla Měsiacutece Roschovyacutem fotometrem

V Ionosfeacutera Vyacutezkum ionosfeacutery pro~ vaacutediacute Geofyzikaacutelniacute uacuteSJtav ČSAV v Prushyhoniciacutech a v PamSkeacute Vsi Na obou těchto sU31lliciacutech se měřiacute Lonosfeacuterickeacute charakteristiky obvykle dvakraacutet za hodinu ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech častěshyji Daacutele se určuje koefkient reflexe a konverze dlouhyacutech raacutediovyacutech vln v nrzkyacutech čaacutestech ionosfeacutery provaacutediacute se vyacutezkum polarizace dlouihyacutech vln zjišťuje se přiacutetomnost sporadickeacute vrstvy E nad středniacute Evropou měřiacute se atmosfeacuterickyacute šum na frekvenciacutech S

133

27 a 40 kHz registrujiacute se Dellingeroshyvy efektty a zvyacutešeniacute latmosfeacuterickeacuteh-J šumu v souvislosti s chromosfeacuterickyacutemi erupcemi Daacutele se Z1koumaacute šiřeniacute rraacuteshydiovyacutec-h vln intenzita některyacutech kraacutetshykovlnnyacutech vysiacutelaciacutech stanic aionosfeacuteshyrickaacute absorpce

Do V skupiny jsou zařazeny i meshyteory Fotografickyacute vyacutezkum Se provaacuteshydiacute na zaacutekladně Astronomickeacuteho uacutestashyvu ČSAV Ondřejov-Prčice pomOciacute 30 kraacutetkoohniskovyacutech a 4 dlouhoohniskoshyvyacutech komor se určujiacute rychlosti a vyacutešshyky meteorů přIacutelpadně i jejich speMra V Ondřejově se provaacutediacute teacutež radarovyacute vyacutezkum v době zvyacutešeneacute činnosti meshyteoru Ve spolupraacuteci s lidovyacutemi hvězshydaacuternami a astronomickyacutemi kroužky se určujIacute frekvence vizuaacutelniacutech a teshyleskopickyacutech meteorů Kromě toho se shromažďujiacute opět ve spolupraacuteci s lishydovyacutemi hVězdaacuternami uacutedaje o bOlidech a provaacutediacute Se vyacutezkum pohybu v ionoshysfeacuteře lt1la podkladě pozorovanyacutech dloushyhotrvajiacuteciacutech stOp meteorů

VI Slunečniacute činnost Na předniacutem miacutestě vyacutezkumu slunečniacute aktivity je pozorovaacuteJni chromosfeacuterickyacutech erupciacute spektroheliskopem na ondřejovskeacute obshyservatoři určuje se předewšiacutem poloha erupce a průhěh efektivniacute šiřlky čershyveneacute vodiacutekoveacute čaacutery Detailniacute pozoroshyvad materiaacutel je z1skaacutevaacuten pomociacute velshykeacuteho slunečniacuteho spektrografu Spekshytrohelioskopickaacute poZorovaacuteniacute se konajiacute i v GeofysikaacutelnIacutelm uacutestavu ČSAV v Praze-Spořilově Chr()ll1omosfeacutera v oblaJStech aktivniacutech skupin skVTl1 je fotograficky sledovaacuterua v Onďřejově pomociacute Clarkova refraktoru ve spojeshyniacute S monochromatickyacutem filtrem o poshylav~čniacute šiacuteřce propustnosti 1 A protushyberance jsou fotografovaacuteny IStejnyacutem přiacutestrojem s 10 A monochromaacutetorem a dalšiacute sniacutemky jsou ziacuteskaacutevaacuteny v Černoshyšiciacutech Fotosfeacutera je fotograficky sleshydovaacutenana Skalnateacutem Plese a IlJa lidomiddot vyacutech hvězdaacuternaacutech v Kroměřiacuteži v Plzshym v Praze v Prešorvě la Va Meziřiacutečiacute

VII Kosmickeacute paprsky V Praze a na Lomnickeacutem šUtu se měřiacute črusovaacute variaoe tvrdeacute sLožky kubickyacutem tel-eshySlkJolPem a vaJriaoe lI1eutronoveacute složky neutronovyacutem monitorem Na Lomnicshykeacutem štiacutettu se měřiacute teacutež ionizačniacute komoshyrou

134

VIII Šiacuteřky fl deacutelky Na pozorovaacuteshyniacutech se podiacutelejiacute čtyři pracoviště Astronomickyacute uacutestav ČSAV použiacutevaacute k měřeniacutekteraacute se provaacutedějiacute v Astroshynomickeacutem uacutestavu Karlovy universiity v Praze p3saacuteŽlIliacuteku a cirkumzenitaacutelu Pasaacutežniacutekem se daacutele měřiacute na geodeticshykeacute observatoři na Pecneacutem a IlJeacuteIJ astroshynomicko-geodetickeacute observatoři Sloshyvenskeacute vysokeacute školy technickeacute v Brashytislavě Observatoř astronomie a geoshyfyzitky ČVUT použiacutevaacute noveacuteho velkeacuteho cirkumzenitaacutelu Astronomickyacute uacutestav ČSAV ve spolupraacuteci s Uacutestavem rashydiotechniky a elektroniky ČSAV rozshyšiacuteřil vysiacutelaacuteniacute zvlaacuteštniacutech časovyacutech sigshynaacutelů Speciaacutelniacute časoveacute signaacutely směroshyV1M1eacute na Tokyo dovolujiacute určit rychshyloStt middotšIacuteřeniacute raacutedlO1Vyacuteah v1h Kr-offiě toho se na několika vědeckyacuteoh uacutestavech a lidovyacutech hvězdaacuternaacutech pozorujiacute zaacutekryshyty hvězd Měsicem

IX) X GZaciologie) OceaacutenogrGifie shyv těchto oborech se u naacutes nepracuje

XI Rakety a uměleacute družice Vizuaacutelshyniacute pozorovaacuteniacute umělyacutech družic se proshyvaacutedějiacute na 12 stalliciacutech podle směrnic cmiddotenter v Moskvě a Ve W3ishingtoil1Ju Zvlaacuteštniacute ipozornost je věnovaacutena přeshydevšiacutem prvniacutem pozoTovaacuteniacutem pO vyshypuštěniacute a pozorolVaacuteniacutem v posledniacute dabě před zaacutenikem Fotografickaacute pozorovaacuteshyni se konajiacute na observatořiacutech na SkalshyneacutelJteacutem Plese a v Brmě a na pražskeacute lidoveacute hrvězdaacuteJrně Systematickaacute raacutedJioOshyvaacute pozorovaacuteniacute se provaacutedějiacute v Uacutestavu l1eacutelJdioteJchniky a elekltroniky ČSAV v Praze a v době po vypuštěni a před zaacutemikem takeacute na ionisfeacuterickeacute stanici v PtMlskeacute VsL Raacutediorveacute pOlZorovaacuteniacute měshysiacutečniacutech a kosmickyacutech raket bude proshyvaacutedět ve spolupraacuteci s uvedenyacutemi uacutestashyvy i ondřej-orvskaacute hvěZdaacuteltl1a

XII Seismika Provaacutedi se vyacutezkum seismicity ČSR se zvlaacuteštniacutem zřetelem k některyacutem oblastem studujiacute se mishykroseismy a konajiacute se9tanJdardniacute seisshymickaacute měřeniacute na staniciacutech v Praze v PrťJhoniciacutech v Ohebu v Brrutislavě v HurbanOVU a na SkaJlnateacutem Plese Dalšiacute stooice budezřizena v bliacutezkosti KomaacuteIlna Na uvedeneacutem progrrunu pracuje Geofyzitkaacutelni uacutestav ČSAV Geofyzikaacuteiniacute uacutestarv K81rlovy unwersity a Geofyzikaacutelniacute loaboratoř SAV

XIII Gravimetrie Gravimetrickeacute

drobneacute zpraacutevy

ČESKOSLOVENSKYacute PROGRAM MEZINAacuteRODNIacute GEOFYZIKAacuteLNIacute SPOLUPRAacuteCE 1959

J J

Československaacute komise pro Mezishynaacuterodniacute geofyzikaacutelniacute rok při Č3AV uveřejnila program praciacute ktereacute se u naacutes budou konat v letošniacutem roce v raacutemci Mezinaacuterodniacute geofyzikaacutelniacute sjposhylupraacutece V podstatě až na některeacute maleacute vyacutejimky se jednaacute o pokračovaacutemiacute p~aciacute ktereacute byly provaacuteděny v raacutemci Mezinaacuterodniacuteho geofyuacutekaacutelniacuteho roku v leacutetech 1957-58

I Světoveacute dny Puacute[gtlachoveacute a spojoshyvaciacute středisko Geofyzikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV v Prťthoniciacutech spolu s Hydro-middot meteorologickyacutem uacutestavem a některyacuteshymi jdnyacutemi pracovišti zaljišťlujeuro spolushypraacuteci s euroasijs kyacutem a zaacutepadoevropshyskyacutem centrem daacutele přijiacutemaacute rozšiřuje a předaacutevaacute poplachy shromažďuje poshyzOrovaciacute -data ziacuteskanaacute na našich prashycovištiacutech a předaacutevaacute je moskevskeacutemu centru apod

II Meteorologie Na ohservatořiacutech aJ staniciacutech Hydrometeorologickeacuteho uacutestavu a na stanici Geofyzikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV v Hradci Kraacuteloveacute se koshynajiacute zaacutekladniacute a aerologickaacute měřeniacute a pOzorovaacuteniacute aktinometrickaacute a ozonoshymetriJCkaacute měřeniacute a chemickaacute analyacuteza sraacutežek V oboru synoptiky se zaacutekladshyni měřeniacute provaacutedějiacute v Praze v Brně a v Košiciacutech v Oh 6h 12h a 1amp11 SČ areologiakeacute raacutedioveacute sl()nJltly (ktereacute jsou VYlPouštěny v Praze čtyřikrM denně a v Popradu dvakraacutet denně) poskytujiacute uacute-daje o tlaku teplotě a vlhkosti vzdushychu a daacutele se na obou těchto staniciacutech měřiacute čtyřikraacutet denně rychlOst větru ve velkyacutech vyacuteškaacuteCh

V oboru aktinometrie se měřiacute celshykoveacute zaacuteřeniacute Slunce a oblohy v Brashytislavě v D okSiail1ech v Hradci Kraacuteloshyveacute v Hurbanově na Lomnickeacutem štiacutetu na Skalnateacutem Plese na Milešovce a v Praze Měřeniacute celkoveacuteho přiacutemeacuteho sluneČIUacuteho zaacuteřeniacute a ve 3 spektraacutelniacutech oborech se měřiacute na všech předešlyacutech staniciacutech a daacutele v Brně na Pradědu a v Popnadě V Bratislavě se měřiacute i efektivniacute zaacuteřeniacute a na všech uvedeshy

nyacutech staniciacutech je registrovaacutena deacutelka slune6niacuteho svitu V Hradci Kraacuteloveacute se daacutele provaacutedějiacute měřeniacute ozoacutenu a eacuteheshymicky analyzujiacute sraacutežky

III Geomagnetismus Na praciacutech v oboru geomagnetismu se podiacutelejiacute observatoře v Prťthoniciacutech v Budkově a v Hurbanovu hkwniacute pozornost je věnovaacutena geomagnetickyacutem bouřiacutem d

pulzaciacutem a VYacuteZkumu kraacutetkoiperiodicshykyacutech variaCIacute a poruch zemniacutech proushydťt Daacutele bude provedeno mezinaacuterodniacute sroVlllaacuteniacute geomagnetickyacutech standardťt na observatoři Niemegk v NDR

IV Polaacuterniacute zaacuteře a světlo nočniacute obloshyhy Polaacuterniacute zaacuteře se sledujiacute vizuaacutelně na celeacutem našem uacutezeITUacute spolupracuje 30 stanic Hydrometeorologiekeacuteho uacutestavu 22 lidovyacuteoh hvězdaacuteren a většiacute počet astronomickyacuteoh kroužkťt Přiacuteležitostně se měřiacute- vyacutešky polaacuterniacutech zaacuteřiacute na hvězshydaacuterně v OndřejoVě a na meteorickeacute sgttaUlici v Plllčici na rpodlkJadě sOUl6russhyně expOlnov8)llyacutech fotografiiacute Daacutele se provaacutediacute 2WTJalcovaacuteniacute uacutedajťt o polaacuterniacutech zaacuteřiacutech II naacutes pozorovanyacutech za posled~ niacutech sto let na teacuteto praacuteci se podiacuteliacute Historickyacute uacutes tav ČSAV Světlo nOčniacute oblohy se měřiacute fotoelektricky ve třech emisniacutech čaraacutech a dvou srovnaacutevaciacutech oborech spektra v OmLřejově se měřiacute v zenitu na Lomnickeacutem štLtu v 17 ze~ nitovyacutech vzdaacutelenostech v meridiaacutelnu V Ondřejově Se ještě provaacutediacute měřeni popelaveacutehO světla Měsiacutece Roschovyacutem fotometrem

V Ionosfeacutera Vyacutezkum ionosfeacutery pro~ vaacutediacute Geofyzikaacutelniacute uacuteSJtav ČSAV v Prushyhoniciacutech a v PamSkeacute Vsi Na obou těchto sU31lliciacutech se měřiacute Lonosfeacuterickeacute charakteristiky obvykle dvakraacutet za hodinu ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech častěshyji Daacutele se určuje koefkient reflexe a konverze dlouhyacutech raacutediovyacutech vln v nrzkyacutech čaacutestech ionosfeacutery provaacutediacute se vyacutezkum polarizace dlouihyacutech vln zjišťuje se přiacutetomnost sporadickeacute vrstvy E nad středniacute Evropou měřiacute se atmosfeacuterickyacute šum na frekvenciacutech S

133

27 a 40 kHz registrujiacute se Dellingeroshyvy efektty a zvyacutešeniacute latmosfeacuterickeacuteh-J šumu v souvislosti s chromosfeacuterickyacutemi erupcemi Daacutele se Z1koumaacute šiřeniacute rraacuteshydiovyacutec-h vln intenzita některyacutech kraacutetshykovlnnyacutech vysiacutelaciacutech stanic aionosfeacuteshyrickaacute absorpce

Do V skupiny jsou zařazeny i meshyteory Fotografickyacute vyacutezkum Se provaacuteshydiacute na zaacutekladně Astronomickeacuteho uacutestashyvu ČSAV Ondřejov-Prčice pomOciacute 30 kraacutetkoohniskovyacutech a 4 dlouhoohniskoshyvyacutech komor se určujiacute rychlosti a vyacutešshyky meteorů přIacutelpadně i jejich speMra V Ondřejově se provaacutediacute teacutež radarovyacute vyacutezkum v době zvyacutešeneacute činnosti meshyteoru Ve spolupraacuteci s lidovyacutemi hvězshydaacuternami a astronomickyacutemi kroužky se určujIacute frekvence vizuaacutelniacutech a teshyleskopickyacutech meteorů Kromě toho se shromažďujiacute opět ve spolupraacuteci s lishydovyacutemi hVězdaacuternami uacutedaje o bOlidech a provaacutediacute Se vyacutezkum pohybu v ionoshysfeacuteře lt1la podkladě pozorovanyacutech dloushyhotrvajiacuteciacutech stOp meteorů

VI Slunečniacute činnost Na předniacutem miacutestě vyacutezkumu slunečniacute aktivity je pozorovaacuteJni chromosfeacuterickyacutech erupciacute spektroheliskopem na ondřejovskeacute obshyservatoři určuje se předewšiacutem poloha erupce a průhěh efektivniacute šiřlky čershyveneacute vodiacutekoveacute čaacutery Detailniacute pozoroshyvad materiaacutel je z1skaacutevaacuten pomociacute velshykeacuteho slunečniacuteho spektrografu Spekshytrohelioskopickaacute poZorovaacuteniacute se konajiacute i v GeofysikaacutelnIacutelm uacutestavu ČSAV v Praze-Spořilově Chr()ll1omosfeacutera v oblaJStech aktivniacutech skupin skVTl1 je fotograficky sledovaacuterua v Onďřejově pomociacute Clarkova refraktoru ve spojeshyniacute S monochromatickyacutem filtrem o poshylav~čniacute šiacuteřce propustnosti 1 A protushyberance jsou fotografovaacuteny IStejnyacutem přiacutestrojem s 10 A monochromaacutetorem a dalšiacute sniacutemky jsou ziacuteskaacutevaacuteny v Černoshyšiciacutech Fotosfeacutera je fotograficky sleshydovaacutenana Skalnateacutem Plese a IlJa lidomiddot vyacutech hvězdaacuternaacutech v Kroměřiacuteži v Plzshym v Praze v Prešorvě la Va Meziřiacutečiacute

VII Kosmickeacute paprsky V Praze a na Lomnickeacutem šUtu se měřiacute črusovaacute variaoe tvrdeacute sLožky kubickyacutem tel-eshySlkJolPem a vaJriaoe lI1eutronoveacute složky neutronovyacutem monitorem Na Lomnicshykeacutem štiacutettu se měřiacute teacutež ionizačniacute komoshyrou

134

VIII Šiacuteřky fl deacutelky Na pozorovaacuteshyniacutech se podiacutelejiacute čtyři pracoviště Astronomickyacute uacutestav ČSAV použiacutevaacute k měřeniacutekteraacute se provaacutedějiacute v Astroshynomickeacutem uacutestavu Karlovy universiity v Praze p3saacuteŽlIliacuteku a cirkumzenitaacutelu Pasaacutežniacutekem se daacutele měřiacute na geodeticshykeacute observatoři na Pecneacutem a IlJeacuteIJ astroshynomicko-geodetickeacute observatoři Sloshyvenskeacute vysokeacute školy technickeacute v Brashytislavě Observatoř astronomie a geoshyfyzitky ČVUT použiacutevaacute noveacuteho velkeacuteho cirkumzenitaacutelu Astronomickyacute uacutestav ČSAV ve spolupraacuteci s Uacutestavem rashydiotechniky a elektroniky ČSAV rozshyšiacuteřil vysiacutelaacuteniacute zvlaacuteštniacutech časovyacutech sigshynaacutelů Speciaacutelniacute časoveacute signaacutely směroshyV1M1eacute na Tokyo dovolujiacute určit rychshyloStt middotšIacuteřeniacute raacutedlO1Vyacuteah v1h Kr-offiě toho se na několika vědeckyacuteoh uacutestavech a lidovyacutech hvězdaacuternaacutech pozorujiacute zaacutekryshyty hvězd Měsicem

IX) X GZaciologie) OceaacutenogrGifie shyv těchto oborech se u naacutes nepracuje

XI Rakety a uměleacute družice Vizuaacutelshyniacute pozorovaacuteniacute umělyacutech družic se proshyvaacutedějiacute na 12 stalliciacutech podle směrnic cmiddotenter v Moskvě a Ve W3ishingtoil1Ju Zvlaacuteštniacute ipozornost je věnovaacutena přeshydevšiacutem prvniacutem pozoTovaacuteniacutem pO vyshypuštěniacute a pozorolVaacuteniacutem v posledniacute dabě před zaacutenikem Fotografickaacute pozorovaacuteshyni se konajiacute na observatořiacutech na SkalshyneacutelJteacutem Plese a v Brmě a na pražskeacute lidoveacute hrvězdaacuteJrně Systematickaacute raacutedJioOshyvaacute pozorovaacuteniacute se provaacutedějiacute v Uacutestavu l1eacutelJdioteJchniky a elekltroniky ČSAV v Praze a v době po vypuštěni a před zaacutemikem takeacute na ionisfeacuterickeacute stanici v PtMlskeacute VsL Raacutediorveacute pOlZorovaacuteniacute měshysiacutečniacutech a kosmickyacutech raket bude proshyvaacutedět ve spolupraacuteci s uvedenyacutemi uacutestashyvy i ondřej-orvskaacute hvěZdaacuteltl1a

XII Seismika Provaacutedi se vyacutezkum seismicity ČSR se zvlaacuteštniacutem zřetelem k některyacutem oblastem studujiacute se mishykroseismy a konajiacute se9tanJdardniacute seisshymickaacute měřeniacute na staniciacutech v Praze v PrťJhoniciacutech v Ohebu v Brrutislavě v HurbanOVU a na SkaJlnateacutem Plese Dalšiacute stooice budezřizena v bliacutezkosti KomaacuteIlna Na uvedeneacutem progrrunu pracuje Geofyzitkaacutelni uacutestav ČSAV Geofyzikaacuteiniacute uacutestarv K81rlovy unwersity a Geofyzikaacutelniacute loaboratoř SAV

XIII Gravimetrie Gravimetrickeacute

27 a 40 kHz registrujiacute se Dellingeroshyvy efektty a zvyacutešeniacute latmosfeacuterickeacuteh-J šumu v souvislosti s chromosfeacuterickyacutemi erupcemi Daacutele se Z1koumaacute šiřeniacute rraacuteshydiovyacutec-h vln intenzita některyacutech kraacutetshykovlnnyacutech vysiacutelaciacutech stanic aionosfeacuteshyrickaacute absorpce

Do V skupiny jsou zařazeny i meshyteory Fotografickyacute vyacutezkum Se provaacuteshydiacute na zaacutekladně Astronomickeacuteho uacutestashyvu ČSAV Ondřejov-Prčice pomOciacute 30 kraacutetkoohniskovyacutech a 4 dlouhoohniskoshyvyacutech komor se určujiacute rychlosti a vyacutešshyky meteorů přIacutelpadně i jejich speMra V Ondřejově se provaacutediacute teacutež radarovyacute vyacutezkum v době zvyacutešeneacute činnosti meshyteoru Ve spolupraacuteci s lidovyacutemi hvězshydaacuternami a astronomickyacutemi kroužky se určujIacute frekvence vizuaacutelniacutech a teshyleskopickyacutech meteorů Kromě toho se shromažďujiacute opět ve spolupraacuteci s lishydovyacutemi hVězdaacuternami uacutedaje o bOlidech a provaacutediacute Se vyacutezkum pohybu v ionoshysfeacuteře lt1la podkladě pozorovanyacutech dloushyhotrvajiacuteciacutech stOp meteorů

VI Slunečniacute činnost Na předniacutem miacutestě vyacutezkumu slunečniacute aktivity je pozorovaacuteJni chromosfeacuterickyacutech erupciacute spektroheliskopem na ondřejovskeacute obshyservatoři určuje se předewšiacutem poloha erupce a průhěh efektivniacute šiřlky čershyveneacute vodiacutekoveacute čaacutery Detailniacute pozoroshyvad materiaacutel je z1skaacutevaacuten pomociacute velshykeacuteho slunečniacuteho spektrografu Spekshytrohelioskopickaacute poZorovaacuteniacute se konajiacute i v GeofysikaacutelnIacutelm uacutestavu ČSAV v Praze-Spořilově Chr()ll1omosfeacutera v oblaJStech aktivniacutech skupin skVTl1 je fotograficky sledovaacuterua v Onďřejově pomociacute Clarkova refraktoru ve spojeshyniacute S monochromatickyacutem filtrem o poshylav~čniacute šiacuteřce propustnosti 1 A protushyberance jsou fotografovaacuteny IStejnyacutem přiacutestrojem s 10 A monochromaacutetorem a dalšiacute sniacutemky jsou ziacuteskaacutevaacuteny v Černoshyšiciacutech Fotosfeacutera je fotograficky sleshydovaacutenana Skalnateacutem Plese a IlJa lidomiddot vyacutech hvězdaacuternaacutech v Kroměřiacuteži v Plzshym v Praze v Prešorvě la Va Meziřiacutečiacute

VII Kosmickeacute paprsky V Praze a na Lomnickeacutem šUtu se měřiacute črusovaacute variaoe tvrdeacute sLožky kubickyacutem tel-eshySlkJolPem a vaJriaoe lI1eutronoveacute složky neutronovyacutem monitorem Na Lomnicshykeacutem štiacutettu se měřiacute teacutež ionizačniacute komoshyrou

134

VIII Šiacuteřky fl deacutelky Na pozorovaacuteshyniacutech se podiacutelejiacute čtyři pracoviště Astronomickyacute uacutestav ČSAV použiacutevaacute k měřeniacutekteraacute se provaacutedějiacute v Astroshynomickeacutem uacutestavu Karlovy universiity v Praze p3saacuteŽlIliacuteku a cirkumzenitaacutelu Pasaacutežniacutekem se daacutele měřiacute na geodeticshykeacute observatoři na Pecneacutem a IlJeacuteIJ astroshynomicko-geodetickeacute observatoři Sloshyvenskeacute vysokeacute školy technickeacute v Brashytislavě Observatoř astronomie a geoshyfyzitky ČVUT použiacutevaacute noveacuteho velkeacuteho cirkumzenitaacutelu Astronomickyacute uacutestav ČSAV ve spolupraacuteci s Uacutestavem rashydiotechniky a elektroniky ČSAV rozshyšiacuteřil vysiacutelaacuteniacute zvlaacuteštniacutech časovyacutech sigshynaacutelů Speciaacutelniacute časoveacute signaacutely směroshyV1M1eacute na Tokyo dovolujiacute určit rychshyloStt middotšIacuteřeniacute raacutedlO1Vyacuteah v1h Kr-offiě toho se na několika vědeckyacuteoh uacutestavech a lidovyacutech hvězdaacuternaacutech pozorujiacute zaacutekryshyty hvězd Měsicem

IX) X GZaciologie) OceaacutenogrGifie shyv těchto oborech se u naacutes nepracuje

XI Rakety a uměleacute družice Vizuaacutelshyniacute pozorovaacuteniacute umělyacutech družic se proshyvaacutedějiacute na 12 stalliciacutech podle směrnic cmiddotenter v Moskvě a Ve W3ishingtoil1Ju Zvlaacuteštniacute ipozornost je věnovaacutena přeshydevšiacutem prvniacutem pozoTovaacuteniacutem pO vyshypuštěniacute a pozorolVaacuteniacutem v posledniacute dabě před zaacutenikem Fotografickaacute pozorovaacuteshyni se konajiacute na observatořiacutech na SkalshyneacutelJteacutem Plese a v Brmě a na pražskeacute lidoveacute hrvězdaacuteJrně Systematickaacute raacutedJioOshyvaacute pozorovaacuteniacute se provaacutedějiacute v Uacutestavu l1eacutelJdioteJchniky a elekltroniky ČSAV v Praze a v době po vypuštěni a před zaacutemikem takeacute na ionisfeacuterickeacute stanici v PtMlskeacute VsL Raacutediorveacute pOlZorovaacuteniacute měshysiacutečniacutech a kosmickyacutech raket bude proshyvaacutedět ve spolupraacuteci s uvedenyacutemi uacutestashyvy i ondřej-orvskaacute hvěZdaacuteltl1a

XII Seismika Provaacutedi se vyacutezkum seismicity ČSR se zvlaacuteštniacutem zřetelem k některyacutem oblastem studujiacute se mishykroseismy a konajiacute se9tanJdardniacute seisshymickaacute měřeniacute na staniciacutech v Praze v PrťJhoniciacutech v Ohebu v Brrutislavě v HurbanOVU a na SkaJlnateacutem Plese Dalšiacute stooice budezřizena v bliacutezkosti KomaacuteIlna Na uvedeneacutem progrrunu pracuje Geofyzitkaacutelni uacutestav ČSAV Geofyzikaacuteiniacute uacutestarv K81rlovy unwersity a Geofyzikaacutelniacute loaboratoř SAV

XIII Gravimetrie Gravimetrickeacute

odděleniacute Geofyzikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV pokračuje ve vyacutezkumu sl3ijovyacutech a te~tonickyacutech pohybů zemskeacute kůry Měřeniacute se provaacutediacute v přiacutebramskyacutech doshylech la to na šachtě Vojtěch v hloubshyce 1000 m a na dole Anna v hloubce 1300 m Na obou těchto staniciacutech z nichž prvniacute je v provozu od roku 1954 druhaacute od roku 1958 e měřiacute dvojiciacute horizOiDJtaacutelniacutech kyvadel s fotuacuteshygrafickou registraciacute Daacutele bude rprovaacuteshyděn rOZJsaacutehlyacute gravimetrickyacute vyacutezkum našeho uacutezemiacute

XIV Nukleaacuterniacute zaacuteřeniacute Odděleniacute fyshyziky atmosfeacutery Geofyzikaacute1niacuteho uacutestavu ČSAV v Hnadci Kraacuteloveacute se zabyacutevaacute měřeniacutem radlioaJkitivity sraacutežek a aeroshysolů

Z prognamu našich pracovišť v Meshyz~naacuterodniacute geofyzikaacutelniacute spolupraacuteci je patrnyacute znaČinyacute přiacutenos československeacute vědy vědě světoveacute Geofyzikaacutelniacute sposhylupraacutece představuje nejen pokračovaacuteshyniacute prad uacutespěšně začatyacutech v Mezinaacuteshyrodnim geofyzikaacutelniacutem roce ale četneacute praacutece byly rozšiacuteřeny a zdokonaleny byly zařruzeny i zcela noveacute obory naJpř vyacutezkum meteorů Ukazuje se jak uacutečelnyacute byl naacutevrh na prodlouženiacute Meshyzinaacuterodniacuteno geofyzikaacutelniacuteho roku na letošniacute rok pod naacutezvem MeZlinaacuterodniacute geofyzikaacutelniacute Ispolupraacutece kteryacute byl přishyjat na V val1neacutem shromaacutežděniacute Speshydaacute1niacuteho komiteacutetu pro MGR konaneacutem v srlpnuloňskBho roku v Moskveuro

Jiřiacute Bouška

NEBE~EČIacute POŠKOZENiacute MEZIPLANETAacuteRNiacuteCH LETADEL METEORY

V meziplaJnetaacuternuacutem prostoru se poshyhlbuje velikeacute množstviacute meteorickyacutech čaacutestic růzmyacutech velillwstiacute po nejrůznějshyšidh drahaacutech VlZhlooem k velkyacutem rychloSltetrrl těchlto tNes jsou jejich kishynetickeacute -energie ve~keacute i přes [poměrně maleacute hmoty Zemskyacute poWch je před dopady meteorickyacutech čaacuteJsUc d1O1wnale cruraacuteměn OVzdušLm kJde se naprmiddotostaacute V1ětšma m eteoru vypařiacute a jen neshypa1Jrneacute procento dOlpadaacute poměrně velshymi malyacute1mi T)1chlostmi JlJa lZemsucyacute pOViacuterch Jimi8k joe tomu ovšem II tMes pohybujidClh se vně zeuroillliSM atmosfeacuteshyry přiacutepadně v meziplanetaacuterniacutem prroshys-toru IPtroto je nUltno s vivetrrl meshyteorů rpočiacutetat li vyacuteškovyacutech raJket umělyacutech družtc a uměJyacutech planet a destruJktivnliacute vliv meteoru bUlde nutno zvlaacuteště uvažovat li mezirplanetaacuteTmch letaJdel s posaacuteJdkJou Ptroto hyly takeacute na některyacutech umělyacutelch dJružicich instaloshyvaacuteny počiacutetače meteorickyacutelcn čaacutestic ahy s e zjistB počet a enepgie meteorfi

m I M I R I O 25101 49 101

5 2510-1 11101

10 2510-3 2310deg 15 2510-3 4910-1

20 2510-1 1110-1

25 2510-9 1610-2

30 2510-11 1610-3

-

ktereacute se za upčitou dOlbou srazily s družicIacute

ToeOOeltioky se nebelZipečiacutem meteoshyri1cikyacuteah čaacutestic zabyacuteval F L Whipple a referovaJ ) něm na nedaacutevneacutem Meshy

zinaacuterodrum astron3Jutickeacutem k)ongresu v Barc-eloně WhippJe vyohaacuteJzel ze ~naacutemyacuteCih hlmot a P~ůměrnyacuteoh ltrychloshystiacute n1lete~rfi z nichlž počiacutetal přiacuteslušneacute ktnetickeacute energie UvaacuteJdfune zkraacutecenou t3lbuLku v niacutež pro meteory U1rčiteacute hvěZlooeacute velikosti (m) je uvedena hrrnota IV glraJmech (M) na puacutedk1aJdě harvardskeacuteho fOtografkkeacuteho meteoshyrickeacuteho proglMimu poLoměr v milishymetrech (R) přijlaJŤaacute středni Ihodnota r)1ohlosti (v) ucinetickaacute energie e (ergy) počet čaacutesttc ISraacuteJžejiacuteeiacuteich se Za den se Zemiacute (Ne) a počet čaacutestic ktereacute se za den sltr30Iacute s kouli o průměTu 3 metry (Ns)

VVlhiPple počitaacute teoretkklQiU hodnotu pravděpodohnos-ti proTažemIacute povrchu tělesa polh)1bujLciacuteiho se v meziPlaneshy

v I e I Ne I Ns

28 101014 - -28 101012 20 lOS 2210-5

2~ 5 80109 231010 2610-3

20 51 101 23 1()l2 2610-1

15 291011 231014 26101

15 29 lOS 23 101ft 26102

15 29101 231018 26105

135

taacuterniacutem prostOtIlll v bliZkosti Země vyacuteshypOi6et uikazuje že umělaacute družice o pa-ůshymeuroJU 50 cm s liliJniacutekovyacuterrni stmruni tloušťky 05 mm je proJlažena meteoshyrem pa-uacuteměrně jedlnou lZa 5 dniacute proshyr8J~erruacute způSobiacute metoor hvězdneacute velishykiosti 18-19 přiacutepadlně jasnějšiacute V Přiacuteshypadě uměleacute družice () průměru 3 metrů se stěnrumi tloušt~y asi 40 mm Ll1ashystane proraJŽeniacute meltteOlleilll 13 hv veL nelbo jaslIlějšiacutem jedmJou asi za tři tyacutedny

KJmmě Vlivu prorruženi tělesa je ltlaacuteJe nutno uvažovat vliv povrchoveacute eIOSe kteryacute je pŮSgtOlben IhiliruV1leuro drohnyacutemi čaacutehSticerrni meteorickyacutelrn praohem vyacuteshypočet ukazuje že pro hlilnik je iacuteIychlost erose řaacutedově 210-13 g cm2jsec nelbo meacuteně E~rosi však rpůslObiacute i sLunečniacute lrorpuskulaacuterniacute zaacuteřeniacute a rplyny vzdaacuteJeshynYacuteC1h oaacutestiacute shunečllliacute ikorory jejich eroslIliacute vliv je přirbližmě stejnyacute jako vliv meteorickeacuteiho prachu J B

PER]OD]jOKA KOMETA GIACOBINI-ZLNtNER 1959b

P eaiodiacuteokaacute kometa Giacobini-Zinner byla objevena v roce 1900 a byLa OiZl1Jashy

čena 1900 c = 1900 III Byla pozoroshyvaacutena i Při daltških naacuteVIrrutech do přiacuteshysLuniacute v leacutetech 1913 (1913 V) 1926 (1926 VI) 1933 (1933 III) 1940 (19~0 I) a 1946 (19~6 V) Nebyla nashylezena při průchodu perihelem v roce 1953 Kometa maacute oběžnoll dohu 6241 Toků a patřiacute tak k Jupiterově rodimě je zajiacutemavaacute svyacutem meteorickyacutem rojem Drakonird objevenyacutem v roce 1926 kteryacute se projevil v leacutetech 1933 a 1946 naacutedhernyacutem deštěm deacutetavic Letos proshyjde kometa přiacutesluniacutem koncem řiacutejna Zemi nejbliže bude 7 listopadu kdy

bude v~daacutelenost mezi oběma tělesy 034 astro jedno Draacuteze komety se Země nejviacutece přibliacutežiacute v ranauacutech hodinaacutech dne 10 řiacutejna a to na 006 astro jedno Kometa bude prochaacutezet uzlem pouze 20 dniacute po Zemi Je proto pravděposhydobneacute že bude letos pozorovaacutena zvyacuteshyšenaacute činno3t Drakonid Maximum činshynosti tohoto zajiacutemaveacuteho roje však leshytos nastaacutevaacute kvaacutetce po poledni 10 řiacutejshyna a vzhledem k tomu že Je velmi ostreacute (tlvaacute pouze něk01irk hodin) Illeshybudou u naacutes pozorOVaci podmiacutenky přiacutezniveacute UvaacuteJdiacuteme elementy draacutehy komety a efemeridu podle vyacutepočtu C Dinwoodieho

T = 1959 X 25081954 SČ q = 09361449 w - 17289029 e = 07238409 n i

= =

19601967 3091227

1950O a ~ 33898753 n= 01579168

1959 lX I) r Ll magno

VII 11 16h483m +33deg56 1729 1050 152m 21 16h356m +34deg02 1631 1011 31 16th264m +33deg16 1533 0973 142m

VIII 10 16h217m +31deg46 1436 0932 20 16th21Bm +29deg39 1340 0884 13lm 30 16h267m +27deg00 1248 0828

IX 9 16h366m +23deg43 1162 0760 1l9m 19 16hi515m +19deg39 1084 0682 29 17hll9m +14deg19 1019 0594 105m

X 9 17bJ387m + 6deg56 0970 0503 19 18h145m - 3deg418 0942 0418 92m 29 19h045m -19deg06 0937 0355

XI 8 2Oh19lm -37deg00 0957 0335 88m 18 22h055m -50deg24 0999 0365 28 OthOOlm -54deg35 1059 0432 10Om

XII 8 lh277m -52deg34 1132 0519 18 2h247m -48deg16 1216 0616 117m 28 3h 027m -43deg21 1306 0 720

136

Při vyacutepočtu elementů draacutehy byly naacuteoh V Hst0padu a v prosinci je u naacutes vzaty v uacutevahu pOTuchy posobeneacute Jushy nepoz0r0vatelnaacute Kooneta je v červenshypiterem Saturnem a Zemiacute Hvězdnaacute ci s-rpnu a zaacuteřiacute v souhvězdiacute Herkula velikost komety byla počiacutetaacutena podle v řiacutejnu se rychle pohybuje k jihovyacuteshyvzOOce chodu s0uhvězd1mi Had0n0še Hada

Štiacutetu a Střelce P -0dle oznaacutemeniacute Harshym = 115 + 15 Log r + 5 log J vard0vy hvě2ldaacuteJrny nalezla let0s k0shyKometa byla v 0pOzid se Sluncem metu Giacobini-Zinn-er E Roemerovaacute

v pOl0vině června v červenci je na fGt0graficky ooe 8 května jak0 těshyobloze middotaž d0 ranniacuteh0 sviacutetaacuteniacute v srpnushy le30 20 hvězdneacute velikosti Byla oznashyzapadaacute pO půln0ci v zaacuteřiacute kolem půlshy čena 1959 b n0ci a v -řiacutejnu již ve večerniacuteoh hodi- Jiřiacute Bouška

~NY V PJDRlonACH UMĚLYacuteCH DRUŽIC A SLUNEčNiacute ZAacuteŘENiacute

V aběžmyacutech dobaacuteJch umělyacutech družic s fluktl1aicernisllllleČTIiacuteho zaacuteřemiacute na byly po2JoltrOvaacuteny n epmvidell1eacute neibo vLnoveacute deacutelce 107 cm PI101ože však p0101pIavidelneacute fluktuace ktereacute l1ieshy t0ho zaacuteřeniacute neniacute atrrnoSĎampou absorboshybJll0 možn0 vysvětlit na podkJadě grashy VaacutellJ0 a može byacutet zachyceno na ZeuroIITlshy

vitaoniacute teorie Prvniacute tOIbjelVll tyt0 flUikshy skeacutem povrchu je jasneacute že nemůže tJuace L G Jacchiia kteryacute nyniacute podal byacutet přiacuteOacutenJOIU pulsaciacute aitmosfeacutery Změshytakeacute jejich zajimavyacute vyacuteklad PřIacutečm0u ny V hustotě vYsokyacutecih čaacutest~ rutmosfeacutery těchtofluktUlaciacute jsou změny SJ1Jrukbury pfisolbiacute patrmě 0aacuteřemiacute o většiacute energii atmoSlfeacutery - vari-ace hustOty yYlSoshy tedy o kratšiacute vn0veacute deacutelce ktereacute však kyacuteah čaacutesU OVlZdUlši - ~ŮJsohell1eacute slushy nelze na zemskeacutem pOVlrchu pozorovat nečniacutem zaacuteřeniacutem ve1mi Ikraacutetkyacuteclh V1n0shy pvotlože j1e aibsOmiddotnboyaacuteTllo abmosfeacuteT()IU vyacutedh deacutelek Detailniacute TltYzbor změn peshy Zaacuteřeniacute vlnoveacute deacuterky 107 cm Je tedyriod družic 1958 J (Vanguaird I) a jen pCYUJZe jakyacutemsi irudikaacutetolrlem zaacuteřeniacute 1958 8 (Spu1Jnik ID) ukaacutezal současneacute 0 [kr3JtšIacuteoh vlniovyacutech deacutelkaacutech Křivika fluktuace Podobneacute změny periOd vyshy zaacuteřemiacute vLnoveacute deacuteLky 107 cm vykaJzujekazoyruly i drlliŽIacutelCe 1958 a (Exrplo~er 27ldemniacute periodu Jejiacutež přIacuteJčinOI11 je roshyI) 1958 y (Explorer III) a 1958 e

tace Slunoe MaxIacuteJma křiviky odposhy(Explorer IV) Zdaacute se pIloto že f1Uikshyviacutedajiacute prnahodrfim aktivniacutech oblasshytuace v periodaacuteah dI1UŽic jsou půsoshyti středniacutem slunečniacutem ipoJedruacuteikemheny rytmiekou puLsaciacute zemskeacute rutmOshyo těclhto 0lblasbech je zlI1aacuteano že emitujiacutesfeacutery přlčemž seeIfekIt IzvětŠlUje

s vyacuteškou Osdlace jsou mnohem většiacute kiraacutetkoVlnneacute zaacuteřeni KIlomě toho však pro dIUlŽici Vanguard I kteraacute se poshy draacuteiliy umělyacutech družic vyikazujiacute iacute jineacute hybujoe rve vyacuteškaacutecih 640-3968 km nad f1luktuace Tak např existude zaacutevislost zemslkyacutem _povrdhem FlUJiktuace per10d periody lILa uacutehilJolVeacute vzdaacutelenOIsti perigea družic jS0U ve velmi dOlbreacute shodě c1Jružke od sUlbsolaacuternIacutelh0 Ibodu ap

LIDOVEacute HVĚZDAacuteIR1NY V SSrSR

Sovětštiacute middotasŤlroIlJomoveacute zdfirruzňujiacute [při ~eSirniacuteJr jefrto ltstrukturu a vyacutetvQlj (Prort0 rŮlZl1yacutech setkaacuteniacutech s našimi pracovshy se romotdJi že vJlbudujiacute ciacutelevědomě niky že -poacute6teun a lOI1ganisaciacute lidovyacutech middotpozsaacutehlou zaacuteJklaJdniacute siacuteť lidovyacutech hvězshyhvězdaacuterem jerjkh vJlbaveniacutem rOZSlashy daacuteren PO celeacute Zemi 3J budJolUr ji rposhyhem osrvětoveacute praacutece a jejich praciacute odshy stupně -doplň()vlait zakllaacuteJdaacuteniacutem novyacutech bornOlU je ČeskiOs1oveI1Siko- Ila IPrrvnim hivězdWroo a aJSwonomiClkyacutech krCYUŽko mIacuteStě na světě Odpovědniacute sovětštiacute Alby hvězdaacuterny mohly hnzy plnit pracltgtVnici na pOlli osvěty př1S1Uzujiacute osvětoveacute i odborneacute uacutekoly aiby jejich J~dovyacutem hvězdaacutemnaacutem doležityacute uacutekol zařiacute-zenIacute odrpovida10 iPOtřelbaacutempraacuteJee v soustavě tpfuocL0Vědeckeacute vyacutechovy zaJkoupili již od znaacuteuneacuteho rpodruil1m při rvytvaacuteřeniacute vědeckeacuteho ilI~()ru na C ZeLs9 v Jeně 15 lUacuteplInyacutech daJlekoshy

137

Při vyacutepočtu elementů draacutehy byly naacuteoh V Hst0padu a v prosinci je u naacutes vzaty v uacutevahu pOTuchy posobeneacute Jushy nepoz0r0vatelnaacute Kooneta je v červenshypiterem Saturnem a Zemiacute Hvězdnaacute ci s-rpnu a zaacuteřiacute v souhvězdiacute Herkula velikost komety byla počiacutetaacutena podle v řiacutejnu se rychle pohybuje k jihovyacuteshyvzOOce chodu s0uhvězd1mi Had0n0še Hada

Štiacutetu a Střelce P -0dle oznaacutemeniacute Harshym = 115 + 15 Log r + 5 log J vard0vy hvě2ldaacuteJrny nalezla let0s k0shyKometa byla v 0pOzid se Sluncem metu Giacobini-Zinn-er E Roemerovaacute

v pOl0vině června v červenci je na fGt0graficky ooe 8 května jak0 těshyobloze middotaž d0 ranniacuteh0 sviacutetaacuteniacute v srpnushy le30 20 hvězdneacute velikosti Byla oznashyzapadaacute pO půln0ci v zaacuteřiacute kolem půlshy čena 1959 b n0ci a v -řiacutejnu již ve večerniacuteoh hodi- Jiřiacute Bouška

~NY V PJDRlonACH UMĚLYacuteCH DRUŽIC A SLUNEčNiacute ZAacuteŘENiacute

V aběžmyacutech dobaacuteJch umělyacutech družic s fluktl1aicernisllllleČTIiacuteho zaacuteřemiacute na byly po2JoltrOvaacuteny n epmvidell1eacute neibo vLnoveacute deacutelce 107 cm PI101ože však p0101pIavidelneacute fluktuace ktereacute l1ieshy t0ho zaacuteřeniacute neniacute atrrnoSĎampou absorboshybJll0 možn0 vysvětlit na podkJadě grashy VaacutellJ0 a može byacutet zachyceno na ZeuroIITlshy

vitaoniacute teorie Prvniacute tOIbjelVll tyt0 flUikshy skeacutem povrchu je jasneacute že nemůže tJuace L G Jacchiia kteryacute nyniacute podal byacutet přiacuteOacutenJOIU pulsaciacute aitmosfeacutery Změshytakeacute jejich zajimavyacute vyacuteklad PřIacutečm0u ny V hustotě vYsokyacutecih čaacutest~ rutmosfeacutery těchtofluktUlaciacute jsou změny SJ1Jrukbury pfisolbiacute patrmě 0aacuteřemiacute o většiacute energii atmoSlfeacutery - vari-ace hustOty yYlSoshy tedy o kratšiacute vn0veacute deacutelce ktereacute však kyacuteah čaacutesU OVlZdUlši - ~ŮJsohell1eacute slushy nelze na zemskeacutem pOVlrchu pozorovat nečniacutem zaacuteřeniacutem ve1mi Ikraacutetkyacuteclh V1n0shy pvotlože j1e aibsOmiddotnboyaacuteTllo abmosfeacuteT()IU vyacutedh deacutelek Detailniacute TltYzbor změn peshy Zaacuteřeniacute vlnoveacute deacuterky 107 cm Je tedyriod družic 1958 J (Vanguaird I) a jen pCYUJZe jakyacutemsi irudikaacutetolrlem zaacuteřeniacute 1958 8 (Spu1Jnik ID) ukaacutezal současneacute 0 [kr3JtšIacuteoh vlniovyacutech deacutelkaacutech Křivika fluktuace Podobneacute změny periOd vyshy zaacuteřemiacute vLnoveacute deacuteLky 107 cm vykaJzujekazoyruly i drlliŽIacutelCe 1958 a (Exrplo~er 27ldemniacute periodu Jejiacutež přIacuteJčinOI11 je roshyI) 1958 y (Explorer III) a 1958 e

tace Slunoe MaxIacuteJma křiviky odposhy(Explorer IV) Zdaacute se pIloto že f1Uikshyviacutedajiacute prnahodrfim aktivniacutech oblasshytuace v periodaacuteah dI1UŽic jsou půsoshyti středniacutem slunečniacutem ipoJedruacuteikemheny rytmiekou puLsaciacute zemskeacute rutmOshyo těclhto 0lblasbech je zlI1aacuteano že emitujiacutesfeacutery přlčemž seeIfekIt IzvětŠlUje

s vyacuteškou Osdlace jsou mnohem většiacute kiraacutetkoVlnneacute zaacuteřeni KIlomě toho však pro dIUlŽici Vanguard I kteraacute se poshy draacuteiliy umělyacutech družic vyikazujiacute iacute jineacute hybujoe rve vyacuteškaacutecih 640-3968 km nad f1luktuace Tak např existude zaacutevislost zemslkyacutem _povrdhem FlUJiktuace per10d periody lILa uacutehilJolVeacute vzdaacutelenOIsti perigea družic jS0U ve velmi dOlbreacute shodě c1Jružke od sUlbsolaacuternIacutelh0 Ibodu ap

LIDOVEacute HVĚZDAacuteIR1NY V SSrSR

Sovětštiacute middotasŤlroIlJomoveacute zdfirruzňujiacute [při ~eSirniacuteJr jefrto ltstrukturu a vyacutetvQlj (Prort0 rŮlZl1yacutech setkaacuteniacutech s našimi pracovshy se romotdJi že vJlbudujiacute ciacutelevědomě niky že -poacute6teun a lOI1ganisaciacute lidovyacutech middotpozsaacutehlou zaacuteJklaJdniacute siacuteť lidovyacutech hvězshyhvězdaacuterem jerjkh vJlbaveniacutem rOZSlashy daacuteren PO celeacute Zemi 3J budJolUr ji rposhyhem osrvětoveacute praacutece a jejich praciacute odshy stupně -doplň()vlait zakllaacuteJdaacuteniacutem novyacutech bornOlU je ČeskiOs1oveI1Siko- Ila IPrrvnim hivězdWroo a aJSwonomiClkyacutech krCYUŽko mIacuteStě na světě Odpovědniacute sovětštiacute Alby hvězdaacuterny mohly hnzy plnit pracltgtVnici na pOlli osvěty př1S1Uzujiacute osvětoveacute i odborneacute uacutekoly aiby jejich J~dovyacutem hvězdaacutemnaacutem doležityacute uacutekol zařiacute-zenIacute odrpovida10 iPOtřelbaacutempraacuteJee v soustavě tpfuocL0Vědeckeacute vyacutechovy zaJkoupili již od znaacuteuneacuteho rpodruil1m při rvytvaacuteřeniacute vědeckeacuteho ilI~()ru na C ZeLs9 v Jeně 15 lUacuteplInyacutech daJlekoshy

137

ihledfi s vyacutelbornyacuterrni OhJektivy 10 průshyměru 13cma ohnisikoveacute daacutelce 195 cm s dokcma1oUJ monlaacuteJžiacute vybavenou elekshytdckyacutem pohonem KrOmě toho zhotoshyvuji již některeacute slovětskeacute qptickeacute zaacuteshyvady pOIZloJ1OVaciacute ipřIacuteJstmj-e pro veřejneacute a školnIacuteasrtmnomiClkeacute pO_zorOvaJtelny Novasvbirskyacute optickyacute zaacutevod rvyraacuteJbiacute pJ10 šlmly malyacute dalekohled typu Mrukshysutov-Oassegrain sezrcadlem prfishyměru 7 cm a s vyacuteslednou ohniskovOu v1adaacutelenosliacute 70 cm kteryacute podle použishyteacuteho OIklulaacuteru daacutevaacute 25 až 70lI1aacutesobneacute zvětšeniacute PřiacuteiSrtroj maacutemwl1ou mOntaacutež a je ilehko rpřenoSlnyacute neboť je poUJZe 20 cm dLouhyacute Zaborskyacute -zaacutevod nedashylelko Moskvy vYraacuteJbiacute menšiacutečolČkOVyacute

dalekohled O iprŮlmělrU 8em a ohniisshykloveacute daacutelee 85 -cm na _paralaktickeacute přooosneacute montaacuteži lVybaveneacute jemnyacutemi POhYby PT-O astronomickaacute pozor-ovaacuteniacute K-azaňskaacute OIptickaacute tovaacuteIl113 začala

s vyacuterobou zrcadlovyacutech astronomicshykyacutech dalekohledů -o Prťtměru 20 a 30 cm

Sovětštiacute kiultuTniacute 13 vědečtiacute ipraJCOvshyniacuteci vychaacuteJzejiacute OIdpovědiI1ě ze -zaacutesady že k astronomkkeacute praacuteci j-e nurbno vyshyhavit hvězdaacuterny a astronomIacuteckeacute kJJ1OUJŽky lZaacuteluadmim zařizeniacutem a proshyto pečujli O to -aby -sovětskeacute optickeacute zaacuteVody -potřebneacute ipřiacutestrojevyraacuteJběly_

PN h vězdaacuternaacutech a lkrroužciacuteCih budou pracovatamateacutenskeacute technickeacute sekce takže rozhOljrněniacute pracoVl11iIacutech proshystřiedlkfi dalšiacutemi dalekohledy a pozoshyrovacIacuteIni a měřiciacutemi přis1lroji vlastniacute konsrtrUlkce postarajiacute se již II1MnnOZe čleI1loVeacute kroužkfi SMUL

Projekce a stavlba lPozoroV3telen iacutelmde takeacute řIacutelZena odborIUacuteky aby se předešlochYlbaacuteJm vznrkajiacutedm často z nooostatlru2lkušenOiStiacute

M aacutem-e Uip řIacuteInnoIUJ rooOlSt ze zaacutejmu sovětskYacuteoh -čimita1fi O rozVIoJ Udovyacutech hvězdaacuteren a jsme přesvědčeni že za takovyacutech [)Qdmiacutenek postaviacute se jistě

brzo sovětSkaacute Hdovaacute astronomie na prViIliacute miacutesto na světě Ob

zlv1ĚNY JAJSNOSTI y PEGASI

V orbdobiacute čeuroIIVenec 8JŽ listopad 1957 byla na AbastumalliskeacuteastrofyzikaacuteJlmiacute olbservatoN e1ektrofotometricky sleshydovaacutena hvězda y Peg pomociacute dvou filtro o efektivniacutech vLnovyacutech deacutelikaacutecih a1Si 5270 A a 3810 A jailio sUovnaacutevaciacute hvězda slouži1a 34 Pis=BD+1008 Ze ziacuteskanyacutech POZOTovaacuteniacute byly odvozeny tyto -elementy

Max=J D 243463882d +O15175d E

amrpHtuda světelrneacute zrrněny ze ~luteacuteltm světle (5270 A) asi 007m ampLitJushydia světelneacute změny v rrwdireacutem světle (3810 A) aJsi 004m Bylo zjištěno že v maximu jasnosti je světlo hvězdy Žlutšiacute než v minimu Tento zjev je V rozPoiru s uacutekazem pozorovanyacutem u c-efeid ra hvězd typu f3 Cep ke ffiteshyryacutem byla hveurozdJa od r 1954 tj od zjdgtštěni jejiacute pl1Oměumosti počiacutetaacutena (pod tiacutemto typem je takeacute llvedema ve II vydaacutemIacute Všeobecneacutelho katalogu proshyměnnyacutech hvězd [Mmslkva 1958J mdle je uvedeno maximum jasnosti 28m minimUJm 282m viSlUaacutehleuro)

Podle- chaJ1akiteru světeLneacute ~měny

138

y Peg jlaJk b~l zjištělll na Abastum8illshyskeacute -astrofyzikaacuteJlniacute olbservato-ři naacuteležiacute tato hvěZlda k tyipU o CVn (u tOlhoto tytPu je amplihtda světelneacute změny větŠIacute ve visUJaacuteJLllIacuteIffi olbolru Illlež ve fotoshygiraďickeacutem) H vězdy tohoto tyrpu se jeviacute v minimu jasnosti meacuteně modryacuteshymi Hvězdu y Peg nelze VŠaJk derfmishytivně zařadiacutet k tYipU cl CVn Iponěvadž se olstatniacutemi chiarakterisUkiarni (peshyrioda spektrum) od těchto hveacutezd liš5 (periody charakteristickyacutech přiacuteslušniacuteshykfi tah-oto typu se pohyfblUjiacute mezi 1-25 dny spektrMniacute typ Ap s anomaacutelně zesiacute1emyacutemi čarami křemiacuteku strcmci a ohromu middota _ prvkfi VlZaacutecnyacutech zemin) y Peg naacuteležiacute tottž k sPektraacuteJniacutemu typu B2 Dalšiacute vIacutelZlkum hvězdy y Peg kteryacute je na AfuastumatI1JSfieacute tastroďyz1kaacutelniacute obsennatoři _pTorvaacuteJděn -objasniacute snad otaacutezku nestejnorodosti hvězd zařazeshynyacutech do typu o CVrn Tento probleacutem nestejnofIodosti bYlI n8Jdhozen v rpředshymh1vě 6 Idoldatku ik iacutePIVlIliacutemll1 vydaacuteniacute Všeoheoneacuterho IkataJOgu p~oměnnyacutech

hvězd AN

MAPY SLUNEčNiacute FOTOSFEacuteRY

XII301958 X1I1D XI 2D

+10 ~ 20middot

~

Dmiddot ~ bull -b-20middot ~ -IDmiddotL DračKA 1108~ I I I I

360middot 300 210 180 120 60middot oshy

1959 110 20

- +10

-+-20middot ~ ~ f

cr -20middot

-IDOj DTOČKA 1109 i i i I I i

360 JDDmiddot 240 180middot 120 60middot Dmiddot

Mapy slwnelčniacute futosfeacutery otoček 1408 a 1409 byly sestavemy podle VlizuaacutelnIacutech pozorovaacutemiacute Sllul1gtce (projekce 74 mm rerfralkrtoremzveurotšeniacute 47kraacuteJt prfuneuro~ obrazu Slunce na stmMku 25 can) přIacutepadně c1op1něnyacuteah fotografickyacutemi sniacutemky exponoVlamyacutemi reflektorem o pruměru 100 mm při iprůměrru slunečniacuteho kotoruČe 30 mm ČaacuteJrlkovanaacute čaacutest na mapce otooky 1408 neniacute kryta pozorovaacutenim

L SclllYnied

K OTAacuteZCE PROaIIĚNNOSTI a CArSSIOIPEIAE

Proměnnost hivězdy a Oas bYl~a od i 1831 kdy Birt označiL tuto hvězdu jako podezřelou iZ proměnl1JOSti předshymětem četnyacutech dislmLsL ZpraJcovaacuteni pozorovaacutenl rfiznyacuteoh pOzorovatelů daacuteshyvalo nejllůznějšiacute vyacutesledky jak pokud jde o otaacutezku proměnlllosti teacuteto hvězdy vfibec taik po klud jde O eventuaacuteJmiacute peshyr1odidtu Posledniacute (II) vydaacuteniacute VŠeuroshyolbeClneacuteiho kartalogu proměnnyacutech hvězd (Moskva 1958) Ul1aacutediacute tuto hvělzKlu jako neproměullloru o fkonstalrlltnIacute visuaacute lniacute jasnosti 26m Otaacutemka proměrmoSti teacuteto hvězdy nerniacute VŠaJk - j1ak se zdaacute - doshysud definitiJvně vyřešena SoulSta vnyacutem pozOIrovaacutenim a Oas v olbdohiacute 1954-55 se zabyacutevali middotčleruoveacute PolskiegŮ Towalshy

zystwa Milosnůikoacutev AsholllOlIT1ii A W roacuteblewski a A MarzS Ikteřiacute v uveshydeneacutem olbdobiacute pro~edili 206 a 162 odshyhadů jasnosti teacuteto Ihvězdy Svaacute pOzoshyruacutevaacuterniacute pUJbJikOvald v časopisu 1]llania (30č 4 1959) kde jsou takeacute uvedeny světelneacute křiVlky ziacutesJmneacute IZ uvedenyacutech pozorovaacuteniacutepo elimirrmCIacute vUvu exttnkCe Světelneacute křiNky ohnu pozorovatelů se poměrně ve1mi -dohře middotshodujiacute pokud jlde o jedllluacutetliveacute faacuteze (maxilll1JUlill jasshynosti připadaacute mruba na J D =2434880 8J minimum na J D = 2435260) ArmpUshybuda světelneacute zm-ěny činiacute dle pozD-roshyvaacuteniacute A W roacutebLewskeacutelho 02m (221m až 241m ) podle poZOI1ovaacuteniacute A Markse Ol5m (2 24m-23middot9m ) Světelnaacute Ikřivshy

138

ka taJkto odvozemaacute Ulk3Zuje lIla ll1Jeprashyvidelmyacute charakter světeJa1Yacutech zmoo a Cas sestupnaacute čaacutest křivky v uvažoshyvaneacutem illrterwaau je pozvO~ a vlnitaacute po mi~rrimu jrasnosti jeviacute SlVěte1naacute křivshykla poměrně rychlyacute VZeLSrtUp jasnooti PTMA rpokračuOe ve sledovaacuteniacute teacuteto hvě~dy i v drultŠiacuteCh 1etech a po zpracoshyvaacuteniacute bude svaacute pozolII(waacutelIliacute pubhkovaJt J e lZřejmeacute že ani dlouhKLerteacute řady vishysuaacutewnieh pozorovaacuteniacute teacuteto hvěZdy poushyihyacutem okem l11iemohou Vlleacutest jiasl10 do otaacutezky zda a Oas je rpTlOIffieuroIllI10U hvězshy

diOlU neJbo zda jejiacute jasnost Je skJUtečně konstantniacute ViGuaacutelniacute pOlz)orovaacuteniacute je vmledem ke zll8JČneacute jlasil1osti hvezdy a rv dmledku toho OhtIacuteŽl1leacuteho vyacuteběru vhodnyacuteah srovnaacutevaciacutech hvězd jakož i v duacutes1edku znručneacuteho IZlbarveniacute hvězshydy (spektr rtYP K 0 harva 590 dle OSltiacutehoffa) velmi obtiacutežneacute a ortaacute~ku rproshyměrunosti a Oas bude možno vyřešit s definitivniacute platnosti jen na zaacuteklJWdě d1cmlheacute pozorovaciacute řady ziacuteSlkameacute nejshypřesnějšiacutemi fotoelekrtrickyacutemi metoshydami A N

UKOLY RADIOASTRONOMIE V SSSR

Koncem listopadu 1957 zasedalo v MoSkvě rozšiacuteřeneacute pleacutenum radlOshyastronomickeacute kOmise Akademie věd SSSR ktereacute zhodnotilo vyacutevoj radioshyastronomie v SSSR za uplynulyacutech 2 a pfil roku Jednaacuteniacute pleacutena bylo vlastně všesvazovou konferenciacute o probleacutemech radioastwnOnlle na ktereacute bylo př eLllushyženo viacutece než 50 referaacutetfi z nejrfilZ-iě]shyšiacutech oborfi radioastronomie otaacutezky přiacutestrojfi a metodiky radioastronoshymic1kyacutech vyacutezkUmů raacutedioveacute zaacuteřend SLunce a Měsiacute1ce studilium raacutedioveacuteho zaacuteřeni GaLaxie a Me1agalaxie vyacutezkum vysokyacutech vrstev zemskeacute atmosfeacutery rashydioastronomickyacutemi metodami KonfeshyrenCe se zuacutečastnily všechny instituce ktereacute v SSSR pracujiacute v oboru radioshy

astronomie V clvěru konference byl projednaacuten plaacuten praacutece v radioastroncshymickyacutech oborech Pro nejbližšiacute dobu a byly stanoveny tyto hlavniacute uacutekoly 1 teoretickyacute vyacutezkum podstaty a mechashy

11lismu nerovnovaacutežneacuteho raacutediUacuteveacuteho zaacuteřeshyniacute 2 vyacutezkum raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute il1JeshyIkHctneacuteho Slunce 3 vyacutezkurrn raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Galaxie a -dilskrebniacutech zdrojfi raacuteshydioveacuteho zaacuteřeniacute předevšiacutem pokud jde o polarilZaci a spektraacutelniacute složeniacute tohoto Izaacuteřeniacute stanOVlenIacute ~aacutediacuteoveacute jasmolSti těchto zdrojů a jejiacuteho rozloženiacute jaKož i rozměrfi těchto zdrojů 4 vyacutezkum atmosfeacutery radioaslronomickyacutemi metoshydami Rovněž bylo st anoveno že je IlI11tno intel1JZIacutevillěji gtstudovat raacutedioveuro zaacuteřeniacute mezthvěltzdJneacuteho vodiacuteku A N

ČESKOSLOVENSKAacute METEOROLOGICKAacute SPOLEČNOST USTAVENA

Dne 17 prosince 1958 se splnilo přaacuteniacute profesora meteorologie na pražshyskeacute matematicko-fysikaacutelniacute fakultě dr S Hanzliacuteka kdy byla při ČSAV zaloshyžena Čs meteorologickaacute společnost Prof Hanzliacutek se tohoto ciacutele bohužel nedočkal Svfij naacutevrh na založeniacute meshyteorologickeacute společnosti přednesl již na II meteorologickeacute konferenci v Bratislavě v r 1953 naacutevrh však neshyměl - jak se zdaacute - v naacutesledujiacuteciacutech letech patřičnou odezvu a podporu aby došlo již dřiacuteve k ustaveniacute společshynosti

Prvniacute ustavujiacuteciacute valneacute shromaacutežděniacute zvolilo vyacutebor společnosti Prvniacutem předsedou se stal čl koresp SAV prof dr M Konček z Bratislavy I naacuteměstkem akad V Novaacutek z Brna

II naacuteměstkem prof dr A Gregor z Prahy věd tajemniacutekem dr F Rein z Prahy vesměs vyacuteznamniacute odborniacuteci pracujiacuteciacute převaacutežně na poli klimatoloshygie

Meteorologickaacute spo1ečnost je dobroshyvolnyacutem vyacuteběrovyacutem vědeckyacutem sdružeshyniacutem vědeckyacutech a odbornyacutech pracovniacuteshykfi v oboru meteorologie klimatoloshygie bioklimatologie a v dalšiacutech aplishykovanyacutech odvětviacutech Podle stanoveshynyacutech uacutekolfi maacute plnit dfiležitaacute poslaacuteni na poli vědy v odborneacute a pozorovotelshyskeacute praacuteci v souladu s potřebami vyacuteshystavby socialismu rozvoje hospodaacuteřshystviacute ochrany zdraviacute člověka apod Mishymo starosti o zvyšovaacuteniacute uacuterovně prashycovniacuteků maacute společnost propagovat vyacuteshysledky meteorologie Činnyacutem členem

140

se mfiže staacutet osvědčenyacute vědeckyacute a odshybornyacute pracovniacutek v oboru meteorologie klimatologie a bioklimatologie nebo v odvětviacutech velmi bliacutezkyacutech kteryacute se zavaacuteže že bude pracovat ke splněni uacutekoltl společnosti a jehož přihlaacutešku

doporuči dva členoveacute společnosti O přijeti rozhoduje uacutestředniacute vyacutebor Členskeacute přihlaacutešky přijiacutemaacute věd taj dr F Rein klimatologickeacute odd Geoshyfyzikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV Greacutegrova 1 Praha 12 L Křivskyacute

LIDOVAacute HVĚZDAacuteRNA V PRAZE V ROCE 1958

Hvězdaacuternu navštiacutevilo 30861 osob tedy o celou čtvrtinu meacuteně než v roce ptedchaacutezejiacuteciacutem Bylo to způsobeno velmi nepřiacuteznivyacutem počasiacutem zvlaacuteště v prveacutem pololetiacute 19158 Pro naacutevštěvy bylo na nedělniacutech besedaacutech uspořaacutedaacuteshyno 86 přednaacutešek pro hromadneacute v-shypravy škol a jineacute 115 přednaacutešek Na sobotniacutech večerech na hvězdaacuterně uyly 32 přednaacutešky instruktaacutežiacute pro spolushypracovniacuteky bylo 13 pro členy astronoshymickyacutech kroužkCi bylo 28 besed Veshyčerniacutech pozorovaacuteniacute bylo 135 pozoroshyvaacuteni -družic v sadech před hvězdaacuternou 17 Denniacutech pozorovaacuteniacute SIUllce bylo 120 a pozorovaacuteniacute protuberanciacute koroshynografem 27

Mimo hvězdaacuternu bylo 104 přednaacuteSek a besed besed u dalekohledu v Praze 49 na vesniciacutech 32 Pro pracovniacuteky astronomiokyacutech kroužků v Pražskeacutem kraji byly pořaacutedaacuteny 4 aktivy na deshyryacutech byly omiddotdborneacute přednaacutešky a zpraacutevy o novyacutech objevech a udaacutelostech v astronomii Kromě toho bylo pro ně vyaacuteno 9 Oběžniacuteků hvězdaacuterny na Petřiacuteně ve kteryacutech byly uveřejněny

rOvněž ~nformace o novyacutech objevech 0praacutevy o činnosti Slunce aj

Odborneacuteho pomiddotzorovaacuteniacute se zuacutečastnilo při pozorovaacuteniacute družic 15 spolupracovshyniacuteků při pozorovaacuteniacute meteorů 10 fotoshygrafickyacutech praciacute 5 pozorovaacuteniacute zaacutekryshytů hvězd Měsiacutecem 7 pozorovaacuterlIacute pIa net Marsu a Jupitera 5 spolupracovshyniacuteků

Putovniacute vyacutestava PoClnanyacute vesmiacuter s 10 velkyacutemi panely a 50 obrazy rozshyměrů 30 X 40 cm byla uspořaacutedaacutena v uacutenoru v Přiacutebrami kde ji navštiacutevilo 700 zaacutejemců v březnu v Hořoviciacutech kde ji navštiacutevilo 4815 osob a v zaacuteři v Benaacutetkaacutech nad Jizerou kde ji zhleacutedlo 400 naacutevštěvniacuteků Všechny uveshydeneacute vyacutestavy uspořaacutedaly miacutestniacute astroshynomickeacute kroužky

V raacutemci činnosti Společnosti pro šIacuteshyřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute uspořaacutedal-o 13 lektorů hvězdaacuterny )25 přednaacutešek a besed ve spolupraacuteci se SV8lZem čeoskoslovems1ko-sovětskeacuteU1o přaacutetelstviacute se konaly 72 přednaacutešky a besedy kyacute

Z ČINNOSTI PRAžSKEacute POBOČKY ČAS

Pražskaacute pobočka ČAS zabaacutejila J Seidl o ffiezipanetaacuternich rnkeJtaacutech kraacutetce po sveacutem ustaveurol1Iacute žiVOučLn- a J Havelka o lIlovějšiacutegtCh vyacutesledciacutech nost Ve spolupraacuteci s lidOVou hvězdaacuter- studia koslmkkeacuteho zaacuteřemi Byly proshynou lIla Pet-řmě uspOřaacutedala 16 kVětna miacutetnuty filmy Automatizace a teleshyt II eX~UTzi do NaacuterodnLho m~ea kde mecl1antka s uacutevodem J Havelky a Sl ~ prednaacutešce dr KarI uck- O me- PoloVodiče nastupuji ltS uacutevodem P teOnteuroch prhleacutedlo 40 uoastniacuteků 00- Hairuze V květnu byJy takeacute ustaveny

V vhateacute meteonckeacute SblTky DlIle 23 tkvět- k keacute b na ISe konala na petřiacutenskeacute hvězdaacuterně pIa~o~ SI Up1lI1y Pn p~aas PO ocshybeseda se Zdeřlkem Ceplechou o me- ce CAS I2rgt pozorvaacutem Slwnce m~shytooru ze 7 dubna t r 46 uacutečastniacuteků te()~ů un~lych rUZlC plam~t a Měslshysi prohleacutedlo teacutež meteorit kteryacute lt10- ce J-ko 1 skl~Pl1lY ftografLOkaacute a poshypadl ti obce Luhy Dne 30 května se četlm ZaJemel o pracl v těchto prashykonal na Petřiacuteně večer drobnyacutech cOvniacutech skupinaacutech se mohou přihlaacutesit zpraacutev na němž promluvili F KJMavyacute u vyacuteboru pIlažskeacute pobočky ČAS (Prashyo sllillečniacute činmosti J Klepeš1Ja o vyacute- ha 1-Petřin LidoVaacute hvězdaacuterna) kde z1ačneacute protuberamci z 11 duhna t r dostallwu dalšiacute IacuteIllfOrmace

v

141

ka taJkto odvozemaacute Ulk3Zuje lIla ll1Jeprashyvidelmyacute charakter světeJa1Yacutech zmoo a Cas sestupnaacute čaacutest křivky v uvažoshyvaneacutem illrterwaau je pozvO~ a vlnitaacute po mi~rrimu jrasnosti jeviacute SlVěte1naacute křivshykla poměrně rychlyacute VZeLSrtUp jasnooti PTMA rpokračuOe ve sledovaacuteniacute teacuteto hvě~dy i v drultŠiacuteCh 1etech a po zpracoshyvaacuteniacute bude svaacute pozolII(waacutelIliacute pubhkovaJt J e lZřejmeacute že ani dlouhKLerteacute řady vishysuaacutewnieh pozorovaacuteniacute teacuteto hvěZdy poushyihyacutem okem l11iemohou Vlleacutest jiasl10 do otaacutezky zda a Oas je rpTlOIffieuroIllI10U hvězshy

diOlU neJbo zda jejiacute jasnost Je skJUtečně konstantniacute ViGuaacutelniacute pOlz)orovaacuteniacute je vmledem ke zll8JČneacute jlasil1osti hvezdy a rv dmledku toho OhtIacuteŽl1leacuteho vyacuteběru vhodnyacuteah srovnaacutevaciacutech hvězd jakož i v duacutes1edku znručneacuteho IZlbarveniacute hvězshydy (spektr rtYP K 0 harva 590 dle OSltiacutehoffa) velmi obtiacutežneacute a ortaacute~ku rproshyměrunosti a Oas bude možno vyřešit s definitivniacute platnosti jen na zaacuteklJWdě d1cmlheacute pozorovaciacute řady ziacuteSlkameacute nejshypřesnějšiacutemi fotoelekrtrickyacutemi metoshydami A N

UKOLY RADIOASTRONOMIE V SSSR

Koncem listopadu 1957 zasedalo v MoSkvě rozšiacuteřeneacute pleacutenum radlOshyastronomickeacute kOmise Akademie věd SSSR ktereacute zhodnotilo vyacutevoj radioshyastronomie v SSSR za uplynulyacutech 2 a pfil roku Jednaacuteniacute pleacutena bylo vlastně všesvazovou konferenciacute o probleacutemech radioastwnOnlle na ktereacute bylo př eLllushyženo viacutece než 50 referaacutetfi z nejrfilZ-iě]shyšiacutech oborfi radioastronomie otaacutezky přiacutestrojfi a metodiky radioastronoshymic1kyacutech vyacutezkUmů raacutedioveacute zaacuteřend SLunce a Měsiacute1ce studilium raacutedioveacuteho zaacuteřeni GaLaxie a Me1agalaxie vyacutezkum vysokyacutech vrstev zemskeacute atmosfeacutery rashydioastronomickyacutemi metodami KonfeshyrenCe se zuacutečastnily všechny instituce ktereacute v SSSR pracujiacute v oboru radioshy

astronomie V clvěru konference byl projednaacuten plaacuten praacutece v radioastroncshymickyacutech oborech Pro nejbližšiacute dobu a byly stanoveny tyto hlavniacute uacutekoly 1 teoretickyacute vyacutezkum podstaty a mechashy

11lismu nerovnovaacutežneacuteho raacutediUacuteveacuteho zaacuteřeshyniacute 2 vyacutezkum raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute il1JeshyIkHctneacuteho Slunce 3 vyacutezkurrn raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute Galaxie a -dilskrebniacutech zdrojfi raacuteshydioveacuteho zaacuteřeniacute předevšiacutem pokud jde o polarilZaci a spektraacutelniacute složeniacute tohoto Izaacuteřeniacute stanOVlenIacute ~aacutediacuteoveacute jasmolSti těchto zdrojů a jejiacuteho rozloženiacute jaKož i rozměrfi těchto zdrojů 4 vyacutezkum atmosfeacutery radioaslronomickyacutemi metoshydami Rovněž bylo st anoveno že je IlI11tno intel1JZIacutevillěji gtstudovat raacutedioveuro zaacuteřeniacute mezthvěltzdJneacuteho vodiacuteku A N

ČESKOSLOVENSKAacute METEOROLOGICKAacute SPOLEČNOST USTAVENA

Dne 17 prosince 1958 se splnilo přaacuteniacute profesora meteorologie na pražshyskeacute matematicko-fysikaacutelniacute fakultě dr S Hanzliacuteka kdy byla při ČSAV zaloshyžena Čs meteorologickaacute společnost Prof Hanzliacutek se tohoto ciacutele bohužel nedočkal Svfij naacutevrh na založeniacute meshyteorologickeacute společnosti přednesl již na II meteorologickeacute konferenci v Bratislavě v r 1953 naacutevrh však neshyměl - jak se zdaacute - v naacutesledujiacuteciacutech letech patřičnou odezvu a podporu aby došlo již dřiacuteve k ustaveniacute společshynosti

Prvniacute ustavujiacuteciacute valneacute shromaacutežděniacute zvolilo vyacutebor společnosti Prvniacutem předsedou se stal čl koresp SAV prof dr M Konček z Bratislavy I naacuteměstkem akad V Novaacutek z Brna

II naacuteměstkem prof dr A Gregor z Prahy věd tajemniacutekem dr F Rein z Prahy vesměs vyacuteznamniacute odborniacuteci pracujiacuteciacute převaacutežně na poli klimatoloshygie

Meteorologickaacute spo1ečnost je dobroshyvolnyacutem vyacuteběrovyacutem vědeckyacutem sdružeshyniacutem vědeckyacutech a odbornyacutech pracovniacuteshykfi v oboru meteorologie klimatoloshygie bioklimatologie a v dalšiacutech aplishykovanyacutech odvětviacutech Podle stanoveshynyacutech uacutekolfi maacute plnit dfiležitaacute poslaacuteni na poli vědy v odborneacute a pozorovotelshyskeacute praacuteci v souladu s potřebami vyacuteshystavby socialismu rozvoje hospodaacuteřshystviacute ochrany zdraviacute člověka apod Mishymo starosti o zvyšovaacuteniacute uacuterovně prashycovniacuteků maacute společnost propagovat vyacuteshysledky meteorologie Činnyacutem členem

140

se mfiže staacutet osvědčenyacute vědeckyacute a odshybornyacute pracovniacutek v oboru meteorologie klimatologie a bioklimatologie nebo v odvětviacutech velmi bliacutezkyacutech kteryacute se zavaacuteže že bude pracovat ke splněni uacutekoltl společnosti a jehož přihlaacutešku

doporuči dva členoveacute společnosti O přijeti rozhoduje uacutestředniacute vyacutebor Členskeacute přihlaacutešky přijiacutemaacute věd taj dr F Rein klimatologickeacute odd Geoshyfyzikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV Greacutegrova 1 Praha 12 L Křivskyacute

LIDOVAacute HVĚZDAacuteRNA V PRAZE V ROCE 1958

Hvězdaacuternu navštiacutevilo 30861 osob tedy o celou čtvrtinu meacuteně než v roce ptedchaacutezejiacuteciacutem Bylo to způsobeno velmi nepřiacuteznivyacutem počasiacutem zvlaacuteště v prveacutem pololetiacute 19158 Pro naacutevštěvy bylo na nedělniacutech besedaacutech uspořaacutedaacuteshyno 86 přednaacutešek pro hromadneacute v-shypravy škol a jineacute 115 přednaacutešek Na sobotniacutech večerech na hvězdaacuterně uyly 32 přednaacutešky instruktaacutežiacute pro spolushypracovniacuteky bylo 13 pro členy astronoshymickyacutech kroužkCi bylo 28 besed Veshyčerniacutech pozorovaacuteniacute bylo 135 pozoroshyvaacuteni -družic v sadech před hvězdaacuternou 17 Denniacutech pozorovaacuteniacute SIUllce bylo 120 a pozorovaacuteniacute protuberanciacute koroshynografem 27

Mimo hvězdaacuternu bylo 104 přednaacuteSek a besed besed u dalekohledu v Praze 49 na vesniciacutech 32 Pro pracovniacuteky astronomiokyacutech kroužků v Pražskeacutem kraji byly pořaacutedaacuteny 4 aktivy na deshyryacutech byly omiddotdborneacute přednaacutešky a zpraacutevy o novyacutech objevech a udaacutelostech v astronomii Kromě toho bylo pro ně vyaacuteno 9 Oběžniacuteků hvězdaacuterny na Petřiacuteně ve kteryacutech byly uveřejněny

rOvněž ~nformace o novyacutech objevech 0praacutevy o činnosti Slunce aj

Odborneacuteho pomiddotzorovaacuteniacute se zuacutečastnilo při pozorovaacuteniacute družic 15 spolupracovshyniacuteků při pozorovaacuteniacute meteorů 10 fotoshygrafickyacutech praciacute 5 pozorovaacuteniacute zaacutekryshytů hvězd Měsiacutecem 7 pozorovaacuterlIacute pIa net Marsu a Jupitera 5 spolupracovshyniacuteků

Putovniacute vyacutestava PoClnanyacute vesmiacuter s 10 velkyacutemi panely a 50 obrazy rozshyměrů 30 X 40 cm byla uspořaacutedaacutena v uacutenoru v Přiacutebrami kde ji navštiacutevilo 700 zaacutejemců v březnu v Hořoviciacutech kde ji navštiacutevilo 4815 osob a v zaacuteři v Benaacutetkaacutech nad Jizerou kde ji zhleacutedlo 400 naacutevštěvniacuteků Všechny uveshydeneacute vyacutestavy uspořaacutedaly miacutestniacute astroshynomickeacute kroužky

V raacutemci činnosti Společnosti pro šIacuteshyřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute uspořaacutedal-o 13 lektorů hvězdaacuterny )25 přednaacutešek a besed ve spolupraacuteci se SV8lZem čeoskoslovems1ko-sovětskeacuteU1o přaacutetelstviacute se konaly 72 přednaacutešky a besedy kyacute

Z ČINNOSTI PRAžSKEacute POBOČKY ČAS

Pražskaacute pobočka ČAS zabaacutejila J Seidl o ffiezipanetaacuternich rnkeJtaacutech kraacutetce po sveacutem ustaveurol1Iacute žiVOučLn- a J Havelka o lIlovějšiacutegtCh vyacutesledciacutech nost Ve spolupraacuteci s lidOVou hvězdaacuter- studia koslmkkeacuteho zaacuteřemi Byly proshynou lIla Pet-řmě uspOřaacutedala 16 kVětna miacutetnuty filmy Automatizace a teleshyt II eX~UTzi do NaacuterodnLho m~ea kde mecl1antka s uacutevodem J Havelky a Sl ~ prednaacutešce dr KarI uck- O me- PoloVodiče nastupuji ltS uacutevodem P teOnteuroch prhleacutedlo 40 uoastniacuteků 00- Hairuze V květnu byJy takeacute ustaveny

V vhateacute meteonckeacute SblTky DlIle 23 tkvět- k keacute b na ISe konala na petřiacutenskeacute hvězdaacuterně pIa~o~ SI Up1lI1y Pn p~aas PO ocshybeseda se Zdeřlkem Ceplechou o me- ce CAS I2rgt pozorvaacutem Slwnce m~shytooru ze 7 dubna t r 46 uacutečastniacuteků te()~ů un~lych rUZlC plam~t a Měslshysi prohleacutedlo teacutež meteorit kteryacute lt10- ce J-ko 1 skl~Pl1lY ftografLOkaacute a poshypadl ti obce Luhy Dne 30 května se četlm ZaJemel o pracl v těchto prashykonal na Petřiacuteně večer drobnyacutech cOvniacutech skupinaacutech se mohou přihlaacutesit zpraacutev na němž promluvili F KJMavyacute u vyacuteboru pIlažskeacute pobočky ČAS (Prashyo sllillečniacute činmosti J Klepeš1Ja o vyacute- ha 1-Petřin LidoVaacute hvězdaacuterna) kde z1ačneacute protuberamci z 11 duhna t r dostallwu dalšiacute IacuteIllfOrmace

v

141

se mfiže staacutet osvědčenyacute vědeckyacute a odshybornyacute pracovniacutek v oboru meteorologie klimatologie a bioklimatologie nebo v odvětviacutech velmi bliacutezkyacutech kteryacute se zavaacuteže že bude pracovat ke splněni uacutekoltl společnosti a jehož přihlaacutešku

doporuči dva členoveacute společnosti O přijeti rozhoduje uacutestředniacute vyacutebor Členskeacute přihlaacutešky přijiacutemaacute věd taj dr F Rein klimatologickeacute odd Geoshyfyzikaacutelniacuteho uacutestavu ČSAV Greacutegrova 1 Praha 12 L Křivskyacute

LIDOVAacute HVĚZDAacuteRNA V PRAZE V ROCE 1958

Hvězdaacuternu navštiacutevilo 30861 osob tedy o celou čtvrtinu meacuteně než v roce ptedchaacutezejiacuteciacutem Bylo to způsobeno velmi nepřiacuteznivyacutem počasiacutem zvlaacuteště v prveacutem pololetiacute 19158 Pro naacutevštěvy bylo na nedělniacutech besedaacutech uspořaacutedaacuteshyno 86 přednaacutešek pro hromadneacute v-shypravy škol a jineacute 115 přednaacutešek Na sobotniacutech večerech na hvězdaacuterně uyly 32 přednaacutešky instruktaacutežiacute pro spolushypracovniacuteky bylo 13 pro členy astronoshymickyacutech kroužkCi bylo 28 besed Veshyčerniacutech pozorovaacuteniacute bylo 135 pozoroshyvaacuteni -družic v sadech před hvězdaacuternou 17 Denniacutech pozorovaacuteniacute SIUllce bylo 120 a pozorovaacuteniacute protuberanciacute koroshynografem 27

Mimo hvězdaacuternu bylo 104 přednaacuteSek a besed besed u dalekohledu v Praze 49 na vesniciacutech 32 Pro pracovniacuteky astronomiokyacutech kroužků v Pražskeacutem kraji byly pořaacutedaacuteny 4 aktivy na deshyryacutech byly omiddotdborneacute přednaacutešky a zpraacutevy o novyacutech objevech a udaacutelostech v astronomii Kromě toho bylo pro ně vyaacuteno 9 Oběžniacuteků hvězdaacuterny na Petřiacuteně ve kteryacutech byly uveřejněny

rOvněž ~nformace o novyacutech objevech 0praacutevy o činnosti Slunce aj

Odborneacuteho pomiddotzorovaacuteniacute se zuacutečastnilo při pozorovaacuteniacute družic 15 spolupracovshyniacuteků při pozorovaacuteniacute meteorů 10 fotoshygrafickyacutech praciacute 5 pozorovaacuteniacute zaacutekryshytů hvězd Měsiacutecem 7 pozorovaacuterlIacute pIa net Marsu a Jupitera 5 spolupracovshyniacuteků

Putovniacute vyacutestava PoClnanyacute vesmiacuter s 10 velkyacutemi panely a 50 obrazy rozshyměrů 30 X 40 cm byla uspořaacutedaacutena v uacutenoru v Přiacutebrami kde ji navštiacutevilo 700 zaacutejemců v březnu v Hořoviciacutech kde ji navštiacutevilo 4815 osob a v zaacuteři v Benaacutetkaacutech nad Jizerou kde ji zhleacutedlo 400 naacutevštěvniacuteků Všechny uveshydeneacute vyacutestavy uspořaacutedaly miacutestniacute astroshynomickeacute kroužky

V raacutemci činnosti Společnosti pro šIacuteshyřeniacute politickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute uspořaacutedal-o 13 lektorů hvězdaacuterny )25 přednaacutešek a besed ve spolupraacuteci se SV8lZem čeoskoslovems1ko-sovětskeacuteU1o přaacutetelstviacute se konaly 72 přednaacutešky a besedy kyacute

Z ČINNOSTI PRAžSKEacute POBOČKY ČAS

Pražskaacute pobočka ČAS zabaacutejila J Seidl o ffiezipanetaacuternich rnkeJtaacutech kraacutetce po sveacutem ustaveurol1Iacute žiVOučLn- a J Havelka o lIlovějšiacutegtCh vyacutesledciacutech nost Ve spolupraacuteci s lidOVou hvězdaacuter- studia koslmkkeacuteho zaacuteřemi Byly proshynou lIla Pet-řmě uspOřaacutedala 16 kVětna miacutetnuty filmy Automatizace a teleshyt II eX~UTzi do NaacuterodnLho m~ea kde mecl1antka s uacutevodem J Havelky a Sl ~ prednaacutešce dr KarI uck- O me- PoloVodiče nastupuji ltS uacutevodem P teOnteuroch prhleacutedlo 40 uoastniacuteků 00- Hairuze V květnu byJy takeacute ustaveny

V vhateacute meteonckeacute SblTky DlIle 23 tkvět- k keacute b na ISe konala na petřiacutenskeacute hvězdaacuterně pIa~o~ SI Up1lI1y Pn p~aas PO ocshybeseda se Zdeřlkem Ceplechou o me- ce CAS I2rgt pozorvaacutem Slwnce m~shytooru ze 7 dubna t r 46 uacutečastniacuteků te()~ů un~lych rUZlC plam~t a Měslshysi prohleacutedlo teacutež meteorit kteryacute lt10- ce J-ko 1 skl~Pl1lY ftografLOkaacute a poshypadl ti obce Luhy Dne 30 května se četlm ZaJemel o pracl v těchto prashykonal na Petřiacuteně večer drobnyacutech cOvniacutech skupinaacutech se mohou přihlaacutesit zpraacutev na němž promluvili F KJMavyacute u vyacuteboru pIlažskeacute pobočky ČAS (Prashyo sllillečniacute činmosti J Klepeš1Ja o vyacute- ha 1-Petřin LidoVaacute hvězdaacuterna) kde z1ačneacute protuberamci z 11 duhna t r dostallwu dalšiacute IacuteIllfOrmace

v

141

AMATIDRiSKAacute AJsrDRONOillUJE V HODONIacuteNĚ

LiJdovaacute hvězdaacuterna a astronomickyacute kroužek v Hodoniacuteně vyviacutejejiacute živou čifrmost V kvěbnu byla pro veřejnOl3t uspořaacutedaacutena přednaacuteška Je vesmiacuter Ineshykome6nY s filmy Vesmir a Prvniacute umělaacute družice Země Daacutele byJa v Roshyhatci uspořaacutedaacutena beseda u daleacutekOlhleshydtl jiacutež se zuacute6asbnilo na 150 Osob Rozshyběhl se i kuIs broušeniacute astronomicshy

kyacutech zrcadel Na zkoušku byla U1SpOshyřaacutedaacutena otaacutezlkovaacute akce odbornyacutech věshydOlillostiacute kteraacute se velmi osvědčuje

Kromě toho se pokračuje v praacuteci na noveacute mOll1taacuteži J1Ja niacutež bude zkušeblně upevněna fObograďiCikaacute komora 1 5 f = 42 cm k fotografovaacuteniacute hvěZldneacute oblohy

OKAMŽIKY VYSiacuteLAacuteNiacuteČASOVYacuteOH SIGNAacuteLŮ V KVĚTNU 1959

OMA 2500 kHz 20h OMA 50 kHz20h Praha I 638 LklHz 12h30m SEČ (NM - lI1Jeměřeno NV - nevysiacutelaacuteno)

Den 1 2middot 3 4 5 6 7 8 9 10 OMA 2500 016 015 015 015 015 015 014 014 013 013 OMA 50 018 018 017 018 017 020 017 016 015 014 Praha I NV NV NM 017 017 016 015 015 NM NM

Den 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 OMA 2500 (13 012 012 011 011 011 010 010 010 009 OMA 50 015 014 013 013 NM 013 011 014 013 012 Praha I 013 013 013 012 NM 011 NM 011 011 010

Dem 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 OMA 2500 009 009 009 009 008 NV 008 008 008 008 008 OMA 50 010 012 011 NM 010 010 012 011 011 011 011 Praha I NM 010 NM NM NM 010 010 010 010 010 NM

V Ptaacuteček

noveacute knihy a publikace

v A Šišakov Vypraacutevěniacute o Měsiacuteshyci V přeild3Jdiu Vl Špdnky vydaLo nashykladatelstviacute Praacutece Praha 1959 61 str 20 obr v textu brož Kčs 186 Šišakovova brožurka - určenaacute pro nejširšiacute veřejnost - seznamuje čtenaacuteře přiacutestupnou populaacuterniacute formou se zaacuteshykladniacutemi poznatky soudobeacute astronoshymie o našem nejbližšiacutem sousedu ve vesmiacuteru - Měsiacuteci Autor v niacute vyvrashyciacute pavědeckeacute naacutezory našich předktl o Měsiacuteci vysvětluje jakyacutem zptlsobem byla stanovena vzdaacutelenost Měsiacutece od Země a jeho velikost aby na dalšiacutech straacutenkaacutech seznaacutemil čtenaacuteře s pohyby Měsiacutece a s podstatou vzniku měsiacutečniacutech faacuteziacute Dalšiacute kapitolu diacutelka věnuje Sishyšakov vyacutekladu o Zatměniacute Slunce a MěshysIce a podmiacutenkaacutech vzniku těchto uacutekashy

ztl na což navazuje vyacuteklad o přiacutelivu a odlivu jako dtlkazech ptlsobenyacutech přishytažlivostiacute Měsiacutece Autor neopominul ani zmiacutenku o tzv vlive-ch Měsiacutece zejmeacutena na počasiacute a o naacuteměsiacutečnosti a vysvětluje tyto vlivy na zaacutekladě vyacuteshysledktl vědeckeacuteho baacutedaacuteniacute Dalšiacute straacutenshyky brožury jsou věnovaacuteny popisu fyUacuteshykaacutelniacutech podmiacutenek na povrchu vysvětshyleniacute rotace a uacutekazu librace Autor konshyčiacute svůj vyacuteklaid kraacutetkou zmiacutenkou o prvshyniacute sOvětskeacute uměleacute družiacuteci Země V doshyslovu k českeacutemu překladu uvaacutediacute J Sashydil stručnou poznaacutemku o prvniacute sovětshyskeacute kosmickeacute Twketě vypuštěneacute směshyrem k Měsiacuteci 2 ledna 1959 Brožurka je doplněna několika fotografiemi Měshysiacutece ziacuteskanyacutemi v Československu a l8Jdou schemat a diagramtl A N

142

BuUetin ČS astronomickyacutech uacutestavů roč 10 čiacutes 301bsalhuje tyto vědeckeacute praacutece M Vetešniacutek Frekyence hvězd v bllzko-sti Sltmce podle integrMu energie - F Janaacutek O platnosti lishyneaacuterniacutech rovnic stelaacuterniacute kinematiky - E Chvojikovaacute JOl1Iosfeacuterickeacute vrstvy běheTn fotoionizace III - J Buděshyjickyacute RaacuteJddlOVaacute euroIlTIise mezipJaJnetaacuternishyho plymu - Z Kviacutez Geminrdy 1955 III - L Křivskyacute a V Letfus Vztah mezi sIDgwaritaani sraacutežek a meteoshyrickyacutemi roji - F Limk Luminiscence Měsiacutece - J Bouška Zaacutekryty hvězd pozOIrovaneacute na UniveTsitniacute hvězdaacuterně v Praze v roce 1958 - Z Sekanilna Slunečniacute činnost a statistiky komet Jako dodlatek k tomuto čiacutes1u BulleshytiJruu vyšel 1 dopLneurok ke K8Jt81ogu hvězdokup a asociaciacute od G Altem H S Hoggoveacute J RUpTeohta a V VashynyacutesIka

Publikace Astronomickeacuteho uacutestavu ČSAV čiacutes 31-12 NČSAV Praha 1959 str 446 IbrolŽ 35 Kčs - SborshyniacuteK vědeclkyacutech praciacute Illašich astIol1Jomů obsruhuje 9 pubHkaciacute Publikiace Č 34 shrnuje pojednaacuteniacute o kome1aacutech AJrendshyRoland 1956h a Mrkos 1957d V Guth Uacutevod Z Ceplecha Fotograficshykeacute izofoty komety 1956h B Růžičkoshyvaacute a M PIavec Fotognalfickaacute fotoshymet~ie komety 1956h v integraacutelniacutem svěble B Va1niacuteček a B Růžičkovaacute Fotoelektrickaacute fotometrie komety 1956h V Vanyacutesek a J Tremko Fotoshyelektrickaacute fotometrie komet 1956h a 1957d J Bouška JI8JSnost komety 1956h M Blaha A Hruška Z Švestshyka a V Vanyacutesek Polarizace světla komet 1956h 13 1957d J RajcM Spekshytrum komety 1956h Z Ceplecha a J Rajchl Spe~trum komety 1957d PushybHkace Č 35 obsahuje katalog velkyacutech ohrmnosfeacuterickyacutech erupciacute a jejich teshyrestrickyacutech naacutesledků jehož autory jsou L Fritzovaacute M Kopeckyacute a Z Švestka O uacutebytku slunečniacuteoh skvrn od středu k okraji Slunce pojedtnaacutevaacute M Kopeckyacute v PUJblikaci Č 36 Obsashyhem pUblilmce Č 37 je praacutece V Vashynyacuteska o určeniacute množstviacute prachu v koshymetaacuterniacutech atmosfeacuteraacutech Publikace č 38 F Linka L Neužila a 1 ZachaJlOshyva pojednaacutevaacute o měřeniacute soumrakoveacute

jaJSnosti v zenitu Praacutece J Ruprechta o dynamice a struktuře otevřenyacutech hvězdokup je v publikaci Č 39 ObSlashyhem publikace č 40 jsou meteorickeacute statistiky V Guth a Z Ceplecha Frekvence sporadickyacutech meteorfi 1947 Z Ceplecha Frekvence sporashydickyacutech meJteom 1948 a 1949 Z Cepshylecha Frekvence rojovyacutech meteorů 1947 a 1948 Publikace Č 41 A Hrušshyky a V Vamyacuteska pojednaacutevaacute O fyzikaacutelshyniacutech vlastnostech komet urrčetnyacutech na podkladě fotometrickyacutech daL Posledshyniacute 42 pUlblikace obsahuje praacuteci M Kapeekeacuteho o průběhu počtu nově vzniklyacutech skupin slunečniacutech skvrn a jejich průměrneacute životniacute době v obdobiacute 1874-1950

Electromagnetic Phenomena itn Oosshymical Physics Sympooirum No 6 of tne lAU EditeJd by E Lehlllert Camshybridge Ullliversity Press 1958 - Knishyha přinaacutešiacute souhrn referaacutekfi a diskusiacute ze 6- symposia pořaacuteJdruneacuteho Mezinaacuteshyrodniacute astronomiCkou uniiacute I() elektroshymagnetickyacutech jevech v kosmickeacute fyshyzice Syrrnposiuan se ikonalo ve dneCih 27 srpna aŽ 3 zaacuteřiacute 1956 ve StockhOlshymu a bylo rozděleno do několika čaacutestiacute Prvaacute nazvanaacute hydrodymamika se zabyacutevaacute některyacutemi experimeutaacutelmimi i teoretickyacutemi proibleacutemy middottohoto vědnishyho OIboru a chovaacuteniacutem iOil1isovaneacutehů plynu v magneticklteacutem poli DruhaacutečaacutelSt je věoovaacutena otaacutezkaacutem fyziky někteshyryacutech jevů na Slunci jaiků jSlOu erupce rprotuberance apod z hlooiska elekshytrickyacutech a magnetickyacutech procesů proshybiacute-haj1ciacutech middotv těchto jevech Čaacutest třetiacute pojednaacutevaacute omagnetickyacutech poliacutemiddotch Illa hvězdaacutech Ve čtvrteacute čaacutesti se hovořiacute o mlt3JgIlleUakeacutem poU s1uneuro-čnich skVlIlIl kOlrOlllY a mezihvězdneacuteho plynu Paacutetaacute čaacutest probiacuteraacute teoifie magnetickyacutech boushyřiacute a vyacutezkum kosmickeacuteho IzaacuteřenIacute Šestaacute čaacutest knihy pojednaacutevaacute o pokusech se silnyacutemi elektrickyacutemi toky v magneshytickeacutem poli spojenyacutemi s probleacutemem uskutečněniacute k()ntrolOvatelneacute jaderneacute reakce V zaacutevěrečll1eacute čaacutesti sborniacutelm je shrmtuto nělkoli-k různorodyacutech referaacutetů ktereacute z různyacutech Důvodů nemohly byacutet předneseny přimo na symposiu meacutezi nimi i přiacutespěvek M Kopeckeacuteho o přishybližneacutem vyacutepootu elektrickeacute vodivosti

140

BuUetin ČS astronomickyacutech uacutestavů roč 10 čiacutes 301bsalhuje tyto vědeckeacute praacutece M Vetešniacutek Frekyence hvězd v bllzko-sti Sltmce podle integrMu energie - F Janaacutek O platnosti lishyneaacuterniacutech rovnic stelaacuterniacute kinematiky - E Chvojikovaacute JOl1Iosfeacuterickeacute vrstvy běheTn fotoionizace III - J Buděshyjickyacute RaacuteJddlOVaacute euroIlTIise mezipJaJnetaacuternishyho plymu - Z Kviacutez Geminrdy 1955 III - L Křivskyacute a V Letfus Vztah mezi sIDgwaritaani sraacutežek a meteoshyrickyacutemi roji - F Limk Luminiscence Měsiacutece - J Bouška Zaacutekryty hvězd pozOIrovaneacute na UniveTsitniacute hvězdaacuterně v Praze v roce 1958 - Z Sekanilna Slunečniacute činnost a statistiky komet Jako dodlatek k tomuto čiacutes1u BulleshytiJruu vyšel 1 dopLneurok ke K8Jt81ogu hvězdokup a asociaciacute od G Altem H S Hoggoveacute J RUpTeohta a V VashynyacutesIka

Publikace Astronomickeacuteho uacutestavu ČSAV čiacutes 31-12 NČSAV Praha 1959 str 446 IbrolŽ 35 Kčs - SborshyniacuteK vědeclkyacutech praciacute Illašich astIol1Jomů obsruhuje 9 pubHkaciacute Publikiace Č 34 shrnuje pojednaacuteniacute o kome1aacutech AJrendshyRoland 1956h a Mrkos 1957d V Guth Uacutevod Z Ceplecha Fotograficshykeacute izofoty komety 1956h B Růžičkoshyvaacute a M PIavec Fotognalfickaacute fotoshymet~ie komety 1956h v integraacutelniacutem svěble B Va1niacuteček a B Růžičkovaacute Fotoelektrickaacute fotometrie komety 1956h V Vanyacutesek a J Tremko Fotoshyelektrickaacute fotometrie komet 1956h a 1957d J Bouška JI8JSnost komety 1956h M Blaha A Hruška Z Švestshyka a V Vanyacutesek Polarizace světla komet 1956h 13 1957d J RajcM Spekshytrum komety 1956h Z Ceplecha a J Rajchl Spe~trum komety 1957d PushybHkace Č 35 obsahuje katalog velkyacutech ohrmnosfeacuterickyacutech erupciacute a jejich teshyrestrickyacutech naacutesledků jehož autory jsou L Fritzovaacute M Kopeckyacute a Z Švestka O uacutebytku slunečniacuteoh skvrn od středu k okraji Slunce pojedtnaacutevaacute M Kopeckyacute v PUJblikaci Č 36 Obsashyhem pUblilmce Č 37 je praacutece V Vashynyacuteska o určeniacute množstviacute prachu v koshymetaacuterniacutech atmosfeacuteraacutech Publikace č 38 F Linka L Neužila a 1 ZachaJlOshyva pojednaacutevaacute o měřeniacute soumrakoveacute

jaJSnosti v zenitu Praacutece J Ruprechta o dynamice a struktuře otevřenyacutech hvězdokup je v publikaci Č 39 ObSlashyhem publikace č 40 jsou meteorickeacute statistiky V Guth a Z Ceplecha Frekvence sporadickyacutech meteorfi 1947 Z Ceplecha Frekvence sporashydickyacutech meJteom 1948 a 1949 Z Cepshylecha Frekvence rojovyacutech meteorů 1947 a 1948 Publikace Č 41 A Hrušshyky a V Vamyacuteska pojednaacutevaacute O fyzikaacutelshyniacutech vlastnostech komet urrčetnyacutech na podkladě fotometrickyacutech daL Posledshyniacute 42 pUlblikace obsahuje praacuteci M Kapeekeacuteho o průběhu počtu nově vzniklyacutech skupin slunečniacutech skvrn a jejich průměrneacute životniacute době v obdobiacute 1874-1950

Electromagnetic Phenomena itn Oosshymical Physics Sympooirum No 6 of tne lAU EditeJd by E Lehlllert Camshybridge Ullliversity Press 1958 - Knishyha přinaacutešiacute souhrn referaacutekfi a diskusiacute ze 6- symposia pořaacuteJdruneacuteho Mezinaacuteshyrodniacute astronomiCkou uniiacute I() elektroshymagnetickyacutech jevech v kosmickeacute fyshyzice Syrrnposiuan se ikonalo ve dneCih 27 srpna aŽ 3 zaacuteřiacute 1956 ve StockhOlshymu a bylo rozděleno do několika čaacutestiacute Prvaacute nazvanaacute hydrodymamika se zabyacutevaacute některyacutemi experimeutaacutelmimi i teoretickyacutemi proibleacutemy middottohoto vědnishyho OIboru a chovaacuteniacutem iOil1isovaneacutehů plynu v magneticklteacutem poli DruhaacutečaacutelSt je věoovaacutena otaacutezkaacutem fyziky někteshyryacutech jevů na Slunci jaiků jSlOu erupce rprotuberance apod z hlooiska elekshytrickyacutech a magnetickyacutech procesů proshybiacute-haj1ciacutech middotv těchto jevech Čaacutest třetiacute pojednaacutevaacute omagnetickyacutech poliacutemiddotch Illa hvězdaacutech Ve čtvrteacute čaacutesti se hovořiacute o mlt3JgIlleUakeacutem poU s1uneuro-čnich skVlIlIl kOlrOlllY a mezihvězdneacuteho plynu Paacutetaacute čaacutest probiacuteraacute teoifie magnetickyacutech boushyřiacute a vyacutezkum kosmickeacuteho IzaacuteřenIacute Šestaacute čaacutest knihy pojednaacutevaacute o pokusech se silnyacutemi elektrickyacutemi toky v magneshytickeacutem poli spojenyacutemi s probleacutemem uskutečněniacute k()ntrolOvatelneacute jaderneacute reakce V zaacutevěrečll1eacute čaacutesti sborniacutelm je shrmtuto nělkoli-k různorodyacutech referaacutetů ktereacute z různyacutech Důvodů nemohly byacutet předneseny přimo na symposiu meacutezi nimi i přiacutespěvek M Kopeckeacuteho o přishybližneacutem vyacutepootu elektrickeacute vodivosti

140

veSlpodniacutech vrstvaacutech slrunečruacute abmoshysdeacutery Celyacute prttběh konference ukaacutezal jak těSlIlě spolu souvisiacute moderniacute astroshyfyzika a fylZika jak Se iacuteVzaacutejemně uacutezce doplňuji praacutece obou těchto vědniacutech oboro předevšiacutem na poli hydrolllagneshytiky Na jedneacute straně ashofyzlka poshyskytuje moonost pozorovat plocesy iprDlbiacutehajiacuted v kosmickeacutem měřiacutetku na druheacute straně fyztka se snažiacute iacutepřtbliacutežit

se těmto podmiacutenkaacutem v laboratoři Shorniacutek i když hodnota jeho jednotshylivyacuteoh referaacutetů je rDlZdilnaacute Ukazmje že v mnohyacutech staacutetech astrodyzikoveacute a fyzikoveacute pracujiacute na otaacuteJzkaacutech Ulydroshymagnetiky společně nebo ve Vlelmi uacutezkeacutem kontaktu předevšim v pracech experimentaacuteJlniacuteho ohwrakberu

V Bumba) M Kopeckyacute

uacutekazy na obloze ve třetiacutem čtvrtletiacute

Planety Merkur jle počaacutetkltem července lna zaacutepaJdtni ()Ibloze večer IV největšiacute vyacutecilJodniacute elomgaci od amplul11ice je 8 VII Koncem s1Wna apočaacutetlkem zaacuteři je raacuteno na vyacutechodniacute ohloze největšiacute zaacuteJpaJdniacute e10ngace nastaacutevaacute 23 VIII Venuše je včerVlenci na zaacutepadniacute obloze večer a Zapadaacute brzy pomiddot zaacutepadu SLunce V s rpnu a v prvniacute pOi1avině zaacuteřiacute jle nepozorovatelnaacute ltl1ieboť 1 zaacuteřiacute je v dolniacute konjlU11Ikci se Sluncem Objeviacute ose na obLoze v druheacute polovině zaacuteřiacute kdy vychaacuteziacute Taacuteno před vyacuteshychodem Slunce Mars je v červenci v SOUhvězdiacute Lva a zapadaacute kraacutetce po zaacutepadu Slunce v wpnu a zaacuteřiacute je n epozoroviate1nyacute Jupiter je ve třetiacutem čtvrtletiacute v soushyhvězdiacute Vm V červenci zapadaacute kolem pŮlnoci v srpnu a v middotzaacuteřiacute ve vocermIacute(h hodinaacute Clh Saturn jle v souhvězdiacute Střelce V červenci zapadaacute raacuteJnO před vyacutechoshydem Slunce v srpnu kolem půlnociacute a v zaacuteři večer Uram je v červenci a v srpnu nepozorovatelnyacute neboť dne 10 VIII Je v kOllljlUlnffiei se Sluncem V zaacuteři je v soushyhvězdiacute Lva a vychaacuteziacute Iraacuteno Před vYacutechordem Shmce Neptun je v soUlhvě2idiacute Panny V červeil1ci zapadaacute kOvem půlnoci v srpnu již -bnzy večer v zaacuteřiacute je n epozoroshyvatelnyacute

Zaacutekryt Regula Venušiacute nastaacutevaacute 7 VII vstup je v 15h232m vyacutestup v 15h 30Zm Měsiacutec Nov nastaacutevaacute 6 VIL 4 VIII a 3 IX Prvniacute čtvrť 13 VII 11 VIII

a 9 IX uacuteplněk 20 VII 18 VIII a 17 IX posledmi čtvrť 27 VII 26 VIII a 25 IX Měsiacutec je v odzemiacute 1 VIL 29 VII 26 VIII a 23 IX v přiacutezem[ 17 VII 13 VIII a 7 IX Dne 23 zaacuteřiacute nastaacutevaacute zaacuteJkryt Aldebarana Měsiacutecem vstup j-e v 7h 35m vyacutestup v 8h33m (pro Prahu) KomjUJnkce planet s Měsiacutecem nastanou 8 VII Merkur 9 VII Mars a V err1Juše 14 VII Neiptun 15 VII Jupiter 18 VII Saturn 10 VIII Neptulll 12 VIII Jupiter 14 Vll Saturn 1 IX Uran 2 IX Merkur a Venuše 8 IX Jupiter 10 IX Saturn 29 IX Uran a Vffiluše

Meteory Z pnwideLnyacutech hlaVlllIacuteol] rOJtl majiacute maximum 8-Kasiopeidy 27 VII 8~AkVarigtdy 28 VII a Persetdy 13 VIII Z nepraviKleLnyacutech rojů majiacute maxishymum AJUrigildy 1 IX a Sculptoridy 9 IX Z vedlejšiacute-oh rojil majiacute maximum a-Caprioornidy 27 VII o-Capricorn~dy 28 VII a-Piscidyaustr 2 VlIL ~~AkvariJdy 4 VIII CYg1nddy~OedeLdy 15 VII ť-Cygn~dy 19 VIII Pisddy 11 IX a Perseidy 16 IX

Podzimniacute rovnodennost nastane dne 23 zaacuteřiacute ve 20 hod 9 min J B

PRODAacuteM celokov vidlicovou par mont s jemnyacutemi pohyby v rektascensi i dekli shynaci s dělenyacutemi kruhy včetně kompl et dural tubusu 0 200 mm X 1360 mm bez zrcadla middotCelaacute montaacutež uložena na kul ložiskaacutech Cena Kčs 2800- B Pokornyacute Děčiacuten I 1112 9

PRODAacuteM 12 cm refraktor amat vyacuter se 7 okulaacutery zvětš od 25-340kraacutet nepřenosshynyacute 80 kg vaacutehy s přiacutes l vhodnyacute pro a stro kroužky - K Švestka Benešov u Prahy 486

Vydaacutevaacute ministerstvo školstvi a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodni podn~ zaacutevod č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba A - 08010

Nahoře pohled kolmo dolů na miacutesto dopadu meteoritu )Luhylaquo Biacuteleacute praviacutetko nahoře maacute deacutelku 30 cm Meteorit je položen do miacutesta) kde byl nalezen Dopad na povrch se udaacutel v miacutestě ktereacute je kolmo pod levyacutem okrajem biacuteleacuteho praviacutetka Dole miacutest-o dopadu meteoritu po odhrmiddotabaacuteniacute sypkeacute hliacuteny Pro porov1naacuteniacute je m eshyteorit položen nmiddota dně jamky l ndstě kwrn pronikl ale odkud se ještě odrazi l

do polohy znaacutezontěneacute na hornim obraacutezku

Nahoře pohled kolmo dolů na miacutesto dopadu meteoritu )Luhylaquo Biacuteleacute praviacutetko nahoře maacute deacutelku 30 cm Meteorit je položen do miacutesta) kde byl nalezen Dopad na povrch se udaacutel v miacutestě ktereacute je kolmo pod levyacutem okrajem biacuteleacuteho praviacutetka Dole miacutest-o dopadu meteoritu po odhrmiddotabaacuteniacute sypkeacute hliacuteny Pro porov1naacuteniacute je m eshyteorit položen nmiddota dně jamky l ndstě kwrn pronikl ale odkud se ještě odrazi l

do polohy znaacutezontěneacute na hornim obraacutezku