EDIâNÍ âINNOSTA UNIVERZITA KARLOVA

Obsah

EDITORIAL 1

STALO SEDûní na Univerzitû Karlovû 2

VùDA PRO PRAXI 6

HISTORICKÉ KALENDÁRIUM 8

EDIâNÍ âINNOST V KONTEXTUMojmír Horyna: Kniha jako nositel poznání i pamûti 10TomበDobfiichovsk˘: K právním aspektÛm vydávání autorsk˘ch dûl 13

FOTOREPORTÁÎJak vzniká kniha? 18

VYDÁVÁNÍ NA UKRozhovorJaroslav Jirsa: Nakladatelství je dnes tak kvalitní,jak kvalitní jsou jeho autofii 22Lucie ·imÛnková: Vydavatelství Matfyzpress 24Helena Justová: Vydavatelství na Pedagogické fakultû UK 25Publikovat mÛÏete i bez titulu 26Pokyny pro pfiedávání rukopisÛ do Nakladatelství Karolinum 28Marie Dohalská: Ediãní komise AS UK 30Pavel Klener: Od vydavatelství k nakladatelství 31Pokochejte se krásn˘mi tisky UK! 32

ANKETAFakultní ediãní komise 36

EDIâNÍ âINNOST V PROUDUâASU Ivan Hlaváãek: Kniha a pfiedhusitská univerzita 40Michal Svato‰:Vydavatelská ãinnost praÏské univerzity v pfiedbûlohorském období (1550–1622) 42Ivana âornejová: Klementinská tiskárna 44Jan Halada: Univerzitní nakladatelé – historie a souãasnost 46Josef PetráÀ: Osudy nejstar‰ích knih univerzitní kanceláfie 49

ST¤ÍPKY Z EDIâNÍCH KLENOTÒ Jan Royt: DürerÛv unikátní tisk o perspektivû 50Vladimír Závodsk˘: Vzácné vydání Husov˘ch dopisÛs Lutherovou pfiedmluvou 51Ludmila Hlaváãková: 120, nebo 122 let od zaloÏení Sborníku lékafiského? 52Petr Jansk˘: Mapová sbírka se stále rozrÛstá 53Jaroslav Marek: Barrandovy cenné knihy a lidová paleontologie v lingvistice 56

KVÍZ 58

SAP UKSpolek absolventÛ a pfiátel Univerzity Karlovy v Praze – Carolinum 60

AS UKDaniel Feranc: Zasedání Akademického senátu 62

ZÁBAVA 64

CONTENTS 65

TITULNÍ STRANASrovnání metod v˘roby knihy v ran˘ch fázích knihtisku a v souãasnosti.Foto: Repro z knihy Hanse Loubiera Der BucheinbandFoto: Vladimír ·igut

3218

Editorial

1

vítejte na stránkách dal‰ího monotema-tického ãísla univerzitního ãasopisuForum, které se tentokrát vûnuje otáz-kám na‰í ediãní ãinnosti. Tû‰í mû, Ïe seãasto setkávám s Ïiv˘m zájmem o obno-vené vydávání tohoto ãasopisu ve formûzaostfiené vÏdy na konkrétní téma aka-demického Ïivota. Zjevnû jeho nynûj‰ícharakter, kdy se stává jakousi sériíÏiv˘ch, ilustrovan˘ch a nepovrchních„manuálÛ“ k rÛzn˘m aspektÛm Ïivotauniverzity, nalezl v kultivovaném pro-stfiedí na‰ich pfiíznivcÛ svou „niku“.Vûfiím, Ïe i toto ãíslo zamûfiené na téma,jeÏ obvykle neplní pfiední stránky sdûlo-vacích prostfiedkÛ, ale pfiitom je pro fun-gování moderních univerzit zcelaesenciální, naplní va‰e oãekávání.Starost o odborné i (dne‰ní terminolo-gií fieãeno) popularizaãní texty pfiiro-zenû musela patfiit k podstatû univerzityod sam˘ch poãátkÛ její stfiedovûké ideje.I díky tomu jsou dnes v péãi UniverzityKarlovy vzácné stfiedovûké rukopisy

vzniklé v souvislosti s její ãinností. Povynálezu knihtisku se pochopitelnûv˘znam tûchto aktivit postupnû roz‰ifio-val a dnes v odborném svûtû zná snadkaÏd˘ tak autoritativní zdroje jakoOxford University Press, HarvardUniversity Press, Stanford UniversityPress a nakladatelské domy dal‰ích pres-tiÏních univerzit. Asi nebude obtíÏnéshodnout se, Ïe Nakladatelství Karo-linum pÛsobící na na‰í univerzitû siceje‰tû zcela nedosahuje hvûzdnéhopostavení tûchto sv˘ch vzorÛ, ale s pfii-spûním autorÛ z UK i spolupracujícíchinstitucí pro to hodnû dûlá a nepo-chybnû dosahuje prestiÏního postavenív kontextu na‰í zemû. Dosvûdãuje tonapfiíklad souvislá fiada národních oce-nûní nejlep‰ích publikací (o tûchpodrobnûji v rozhovoru s JaroslavemJirsou a v textu Pavla Klenera), smûfiují-cích v posledních letech do skromn˘chprostor Nakladatelství Karolinum sídlí-cího v tûsném sousedství nejstar‰íchbudov univerzity. Kvalitní nakladatelskáãinnost je prostû jednou z nepfiehlédnu-teln˘ch vizitek úspû‰né univerzity.Monotéma ãasopisu Forum vûnovanéediãní ãinnosti vychází zámûrnû v dobû,která rozhodnû není pro tyto aktivitystatická. Donedávna v zásadû postaão-valo jako raison d'e^ tre NakladatelstvíKarolinum vydávání skript jakoÏtopomûrnû aktuálních a na míru ‰it˘chzdrojÛ pro v˘uku. Tuto funkci postupnûdo znaãné míry pfiebírají – a musím fiíct,Ïe mû tento v˘voj osobnû tû‰í – inter-netové zdroje pro v˘uku. Ty v principuumoÏÀují je‰tû mnohem pruÏnûj‰í rea-

gování na nejnovûj‰í v˘voj ve vyuãova-ném oboru, pfiesnûj‰í zacílení na kon-krétní studenty a navíc poskytují nemalémoÏnosti interaktivní v˘uky. Zdroje proe-learning patfií v ‰ir‰ím smyslu dorámce ediãní ãinnosti univerzity a jedobfie, Ïe u nás prodûlávají nepfiehlédnu-teln˘ rozvoj (vizte http://div.cuni.cz/).Aktuálním dÛkazem tohoto tvrzení jenapfiíklad 5. roãník konference Alter-nativní metody v˘uky 2007, jeÏ se budekonat na na‰í Pfiírodovûdecké fakultû UK(http://everest.natur.cuni.cz/konference/2007/).V klasické nakladatelské ãinnosti rostev˘znam hodnotn˘ch vûdeck˘ch mono-grafií, autoritativních souborn˘ch „vel-k˘ch“ uãebnic a publikací pfiibliÏujícíchvûdeckou práci a umûlecké hodnoty‰ir‰í vefiejnosti. UÏ jednou zmínûné ceny potvrzují, Ïe na‰e NakladatelstvíKarolinum, ale i dal‰í nakladatelství pfiinûkter˘ch fakultách tento trend pocho-pila a úspû‰nû mu vycházejí vstfiíc.Pfiejme jim, v zájmu pfiíjemného a ducharozvíjejícího poãtení, co nejvíce dal‰íchúspûchÛ.

prof. RNDr.Václav Hampl, DrSc.rektor Univerzity Karlovy v Praze

Milé studentky a milí studenti, pracovníci, pfiíznivci a pfiátelé Univerzity Karlovy,

FORUM 1/2007, se‰it 7, âasopis Univerzity Karlovy v PrazeVydává: UK. Redakce: 116 36 Praha 1, Ovocn˘ trh 3, Odbor vnûj‰ích vztahÛ. Redakci fiídí: doc. M. ·obr, prorektor pro vnûj‰í vztahy. Odpovûdní redaktofii:I. Dostál,V. Hájek, K. Hamanová, O. Sysel. Telefon: 224 491 248, fax: 224 491 309, e-mail: forum@cuni.cz. Grafická úprava: L. DoleÏel. NevyÏádané rukopisyse nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu autorsk˘ch pfiíspûvkÛ a jejich krácení.Vychází: ãtvrtletnû. Forum UK je roz‰ifiováno zdarma na akademicképÛdû.Toto ãíslo vy‰lo v dubnu 2007. Registrace MK âR 72 79.Ti‰tená verze: ISSN 1211-1724.

Stalo se

2

● Studenti Pfiírodovûdecké fakulty objevili pramenléãivé vody

Studenti Pfiírodovûdecké fakulty objevili v lesích poblíÏ VojnovaMûstce na Vysoãinû pramen léãivé vody. Pramen je v okolí znám ,nikdo v‰ak nevûdûl o jeho léãivé síle. Studánka byla pojmenovánapo studentce PfiF UK Juditû, která její léãivé úãinky objevila.Léãiv˘ch radioaktivních vod se vyuÏívá v mnoha lázeÀsk˘ch zafií-zeních po celém svûtû, podobnou vodu mají u nás Jáchymovskéláznû. Studánka Judita má hlavnû analgetické úãinky. První efekt sepfii pravidelném uÏívání minerální radioaktivní vody obvykledostaví po ãtrnácti dnech, pln˘ úãinek aÏ po mûsíci.

● UK nabízí stipendia pro politicky perzekvované bûlo-ruské studenty

Univerzita Karlova v Praze nabízí studentÛm, ktefií byli v souvis-losti se svou politickou nebo obãanskou angaÏovaností vylouãeniz vysok˘ch ‰kol v Bûlorusku ãi byli vystaveni jiné formû perze-kuce (tfieba vûznûní), moÏnost dokonãit studium na sv˘ch fakul-tách. Vybran˘m studentÛm poskytne univerzita stipendium napokrytí Ïivotních nákladÛ, zprostfiedkuje ubytování na kolejia zdarma poskytne kurzy ãeského jazyka. Pfiedmûty, které absol-vovali bûhem studia v Bûlorusku, jim fakulty podle sv˘ch moÏ-ností uznají. Stipendium udûlí univerzita na základû Ïádosti,kterou spolu s dokladem o politické perzekuci posoudí rektor.

● âtyfii absolventi FF získali fiád Isabely Katolické

·panûlsk˘ velvyslanec Antonio Pedauy y González pfiedal ãtyfiempfiedním ãesk˘m hispanistÛm fiád Isabely Katolické. Vysokévyznamenání, udûlované králem Juanem Carlosem, pfievzali prof.PhDr. Anna Housková, CSc., Prof. PhDr. Pavel ·tûpánek, Ph.D.,doc. PhDr.Vlasta Hlaviãková, CSc., a PhDr. Bohumil Baìura, CSc.Pfiedávání za‰títil rektor UK prof. Hampl.

● Rektor pfiedal prestiÏní Bolzanovu cenu

Rektor univerzity Václav Hampl pfiedal osmnácti laureátÛm pres-tiÏní Bolzanovu cenu. ·lo jiÏ o XIII. roãník této v˘jimeãné udá-losti. Odborná komise letos vybírala z rekordního poãtusedmatfiiceti prací, nakonec ocenila osmnáct nejlep‰ích.„Stoupající zájem o toto ocenûní je velmi potû‰iteln ,“ zdÛraznil

v úvodním projevu prorektor pro studijní záleÏitosti prof. RNDr.Jan Bednáfi, CSc. „Je vlastnû dobfie, Ïe si nûktefií nemohli pfievzítcenu osobnû. Mnozí jiÏ dnes pracují na prestiÏních pracovi‰tíchv zahraniãí a pro univerzitu je povzbuzující, Ïe své zku‰enostiprohlubují.“ Bolzanova cena je prestiÏní ocenûní UniverzityKarlovy, které kaÏdoroãnû získávají autofii odborn˘ch a vûdec-k˘ch prací vytvofien˘ch studenty UK – aÈ uÏ bakaláfiského,magisterského nebo doktorského programu. Smyslem je ocenitobjevné a pÛvodní práce s tvÛrãím obsahem, v nichÏ se hodnotíoriginalita my‰lenky, novost pfiínosu pro rozvoj poznání, kvalitaprovedení práce (obsahová i formální) a metodická vyspûlost.Udûlení cen se osvûdãuje diplomem. Hlavním úãelem ceny jepodpora vûdecké ãinnosti studentÛ.

● Univerzita uctila Palachovu památkuFilozofická fakulta a s níi celá univerzita uctilapamátku smrti JanaPalacha.Vzpomínku zahájilStanislav Milota promítá-ním snímku Jan 69 a pfii-pomenul i dobu, kdy filmvznikl. „Byla to velikáodvaha lidí, ktefií se ‰livefiejnû s Palachem roz-louãit, neboÈ cítili, Ïe jehoãin byl protknut touhounûco zmûnit,“ fiekl Milotaasi sedmdesátce pfieváÏnûmlad˘ch divákÛ, ktefií sese‰li v promítacím sáleFilozofické fakulty. „JeúÏasné, Ïe tu je tolik mla-d˘ch lidí, studentÛ, i kdyÏ

se tato událost více dot˘kala spí‰e jejich rodiãÛ a prarodiãÛ.“Diváci mohli sami posoudit, Ïe se mu ve filmu díky technice tzv.rybího oka (fish-eye) podafiilo velmi decentnû vykreslit atmo-sféru pohfibu.

● DrÏitelé Nobelovy ceny v CERGE-EI

Centrum pro ekonomick˘ v˘zkum a doktorské studium UK(CERGE-EI) nav‰tívili tfii nositelé Nobelovy ceny za ekonomii.Profesor Edward C. Prescott a profesor James Heckman pfiedná-

DùNÍ NA UNIVERZITù KARLOVù

FOTO

:AR

CH

IV U

K

Stalo se

3

‰eli vûdeck˘m pracovníkÛm, studentÛm CERGE-EI i vefiejnostiv rámci tradiãních v˘zkumn˘ch semináfiÛ, zatímco profesorJoseph E. Stiglitz se setkal se zástupci profesorského sboru a stu-dentÛ, aby s nimi prodiskutoval v˘zkum a dal‰í aktivity CERGE-EI.

● Prezident Olympus Medical Systems pfievzalpamûtní medaili UK

Rektor UK Václav Hampl pfiedal prezidentovi Olympus MedicalSystems Haruhitu Morishimovi pamûtní stfiíbrnou medaili za uni-kátní spolupráci s univerzitou. „VáÏíme si spolupráce s tak tech-nologicky vyspûlou firmou,“ fiekl prof. Hampl. Olympus uÏdlouhou dobu spolupracuje s lékafisk˘mi fakultami v oblasti mi-kroskopie. Moderní zobrazovací techniku vyuÏívají i ostatníobory, ale v pfiípadû lékafisk˘ch fakult jde o vysoce specializo-vané pfiístroje. „Tyto unikátní technologie umoÏÀují studentÛmi vûdcÛm seznámit se s technikami, k nimÏ by jinak nemûli pfiístup,“ zdÛraznil dûkan 1. lékafiské fakulty prof. MUDr. Tomá‰Zima, DrSc., MBA. (Více o vyspûlé lékafiské technice Olympusv rukou vûdcÛ z UK také v nové rubrice Vûda pro praxi na str. 6)

● Nakladatelství Karolinum uvedlo do provozu novéwebové stránky

Nakladatelství Karolinum spustilo novou verzi webov˘ch strá-nek, které po sedmi letech vystfiídaly uÏ zastaral˘ a statick˘ web.O design nov˘ch stránek se postaral uznávan˘ grafik prof. Ing.arch. Zdenûk Ziegler. Pfies nové rozhraní je teì moÏné vyhledá-vat tituly pomocí klíãov˘ch slov v názvu ãi jmen autorÛ.Novinkou je taky zavedení internetové prodejny.

● âestnou vûdeckou hodnost pfievzal prof. Ueli Aebi, Ph. D.

âestnou vûdeckou hodnost doktora honoris causa lékafisk˘chvûd pfievzal prof. Ueli Aebi, Ph. D. Na toto ocenûní byl navrÏenvûdeckou radou 1. LF UK za celoÏivotní v˘zkumné dílo v oblastistrukturní, bunûãné i molekulární biologie a nanobiologie cyto-skeletu. Nov˘ ãestn˘ doktor UK se také zab˘vá nukleoplazma-tick˘m transportem, tvorbou amyloidu a proteinov˘m designem.UK ocenila i jeho podporu ãeské vûdy a ‰kolství a charitativníãinnost. Díky pomoci a finanãní podpofie mûli s pomocí profe-sora Aebiho nûktefií studenti UK moÏnost vyjet na zku‰enou dozahraniãí. Nebylo to jeho první ocenûní v âeské republice.Aebije taky nositelem medaile Gregora Mendela udílené AV âR. „Jeto pro mû velká ãest a velké potû‰ení pfiijmout toto ocenûní oduniverzity, která je jednou z nejstar‰ích univerzit v Evropû,“ fieklprofesor Aebi. „K âechám mám velmi vfiel˘ vztah zvlá‰tû proto,Ïe jiÏ od mládí jsem poslouchal ãeské skladatele a ãetl ãeské spi-sovatele, ale i z dÛvodÛ osobních,“ dodal profesor Aebi.

● Univerzita uspofiádala netradiãní informaãní t˘den

Od 5. do 10. února pofiádala univerzita informaãní t˘den prov‰echny zájemce o studium. Infot˘den se tentokrát uskuteãnil vevirtuální formû. Na otázky uchazeãÛ odpovídali odborní pracov-níci Informaãnû-poradenského centra. Bûhem akce univerzitazavedla on-line diskusi s prorektorem pro studium Prof. RNDr.Janem Bednáfiem, CSc.

FOTO

:CER

GE-

EIFO

TO:A

RC

HIV

UK

FOTO

:AR

CH

IV U

K

Stalo se

4

● ThDr. et ThDr. h.c. Oto Mádr pfievzal pamûtní medaili UK

Oto Mádr, absolvent a uãitel Katolické teologické fakulty UK,pfievzal z rukou prof. Hampla pamûtní medaili UK, a spoleãnûs kolegy tak oslavil devadesáté narozeniny. KTF uspofiádala najeho poãest symposium âeská katolická ekleziologie druhépoloviny 20. století, na nûmÏ zkoumala, jak˘mi cestami se církevv posledních desetiletích ubírala.

● MFF uspofiádala Jeden den s fyzikou

Posluchárny Matematicko-fyzikální fakulty UK praskaly ve ‰vecha velk˘ zájem byl také o laboratofie. Jeden den s fyzikou pfiilákalna MFF stovky stfiedo‰kolsk˘ch studentÛ. Celé dopoledne stála fronta pfied seizmickou stanicí umístûnou v suterénubudovy MFF. Fyzikální den pfiilákal asi 600 stfiedo‰kolákÛ. NaMatematicko-fyzikální fakultû studuje 2 500 posluchaãÛ, z toho600 postgraduálních. KaÏdoroãnû zaãne fyziku studovat 140 aÏ160 nov˘ch studentÛ.

● Egyptologové z UK hledají zapomenuté pyramidysatelitem

Souãasná egyptská archeologie mÛÏe nab˘vat mnoha tváfiía forem; jednou z nich je i satelitní snímkování. âe‰tí egyptolo-gové nyní pracují na dvou v˘znamn˘ch místech: na pyramidovémpoli v Abúsíru, jedné z nejv˘znamnûj‰ích lokalit pro porozumûnídobû stavitelÛ pyramid, a v zanikající oáze Hajez utopené v pískuZápadní pou‰tû.V obou pfiípadech se technika satelitního sním-kování ukázala jako velmi uÏiteãná pomÛcka v˘zkumu. Abúsír jev˘znamn˘ zejména proto, Ïe se zde nachází rozsáhlá nekropole,která se vyvíjela souvisle po dobu nûkolika století. Najdete tadypyramidy slavn˘ch panovníkÛ, jejich chrámy se sochami a papy-rov˘mi archivy, nevykradené pohfiební komory ukryté hluboko

pod povrchem pou‰tû, ale také pohfiebi‰tû posvátn˘ch zvífiat. Pfiiodkr˘vání tajemství tûchto míst teì vûdcÛm pomáhají taky nej-novûj‰í satelitní technologie.Maximální vûdeck˘ zisk snímkování ov‰em vyplyne teprve zespolupráce egyptologa, archeologa, geoinformatika a geofyzika.Nepochybná síla detailních satelitních záznamÛ spoãívá v tom, Ïezkoumané území zachycují v jeho celku, umoÏÀují pohled nacelou nekropoli a poodkr˘vají tak rou‰ku prostorov˘ch vztahÛmezi jednotliv˘mi identifikovateln˘mi objekty. InterpretacisnímkÛ obohacuje taky geofyzikální prÛzkum, kter˘ je nedílnousouãástí archeologického projektu v˘zkumu pohfiebi‰tû, stejnûjako detailní anal˘za jeho povrchu. Díky geofyzice je moÏno uva-Ïovat v rozsahu desítek a je‰tû spí‰e stovek doposud neznám˘chobjektÛ, které se na satelitním snímku nemusejí vÏdy nutnû obje-vit. Detailní povrchov˘ prÛzkum pak takovouto mapu obohacujecenn˘mi detaily t˘kajícími se napfi. napÛl zjevn˘ch kaplí, odfouka-n˘ch nároÏí staveb anebo zachycení individuálních nálezÛ arche-ologick˘ch pramenÛ pfiímo na povrchu pou‰tû.

● Iberoamerickou cenu získal Karel Smékalz Filozofické fakulty

Dvanáct˘ roãník prestiÏní Iberoamerické ceny vyhrál KarelSmékal z Filozofické fakulty. V konkurenci dvaadvaceti pracíuspûla i Hana Matochová, která si odnesla ãestné uznání poroty.Iberoamerická cena byla zaloÏena vedoucími zastupitelsk˘chúfiadÛ iberoamerick˘ch zemí s cílem podpofiit bádání o LatinskéAmerice a Iberském poloostrovû mezi studenty vysok˘ch ‰kolv âeské republice. Ceremoniálu se zúãastnili pfiední zástupci vel-vyslanectví, Livie Klausová, která pfievzala nad cenou zá‰titu,i rektor univerzity Václav Hampl. Leto‰ní vítûz PremioIberoamericano Karel Smékal se ve své práci zab˘val dílem ‰pa-nûlského spisovatele a filozofa Miguela de Unamuna. Zamûfiil sena jeho pobyt na jednom z Kanársk˘ch ostrovÛ v roce 1924.„Zab˘val jsem se pfiedev‰ím poezií, která je v jeho díle trochuopomíjena,“ fiekl Smékal, kter˘ pro svou práci ãerpal zdrojez archivÛ v Madridu. „Celou jsem ji psal v první osobû a snaÏil sepfiem˘‰let jako Unamuno, coÏ bylo témûfi nemoÏné,“ dodal stu-dent.

FOTO

:AR

CH

IV U

K

FOTO

:AR

CH

IV U

K

Stalo se

5

● V Karolinu probûhla v˘stava Pocta v‰em,ktefií vzdorovali

V KfiíÏové chodbû Karolina probûhla v˘stava unikátních fotogra-fií ‰v˘carského fotografa Simona Freye, kter˘ fotil b˘valé poli-tické vûznû komunistického reÏimu. Kromû velkoformátov˘chportrétÛ Ïijících vûzÀÛ byly k vidûní i v˘stavy Tfietí odboj v âes-koslovensku, PTP a expozice autentick˘ch drobn˘ch pfiedmûtÛvytvofien˘ch v Ïaláfii vûzni tfieba z chlebového tûsta.V˘stavy pro-bûhly v rámci festivalu Mene Tekel. Zá‰titu nad ním pfievzalguvernér âNB Zdenûk TÛma.

● T m profesora Roba z MFF získal prestiÏníDescartesovu cenu

Jedním ze tfií nositelÛ leto‰ní Descartesovy ceny za vûdua v˘zkum se stal mezinárodní projekt, na nûmÏ se v˘znamnûpodíleli ãe‰tí vûdci. Projekt s názvem HESS zkoumá za pomocisystému speciálních teleskopÛ vesmírné gama záfiení. Na kon-strukci teleskopÛ, které stojí v západoafrické Namibii, spolu-pracoval profesor Ladislav Rob z Matematicko-fyzikální fakultyUK. Optick˘ systém teleskopÛ byl vyroben v turnovské firmûCompas. „Pro mû osobnû je Descartesova cena v ÏebfiíãkuprestiÏních cen hned po cenû Nobelovû,“ reagoval na ocenûnírektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Jde podle nûj o dal‰ídÛkaz, Ïe se na Univerzitû Karlovû „dûlá skvûlá vûdaa v˘zkum“. „Jsem velmi rád, Ïe se tohoto ocenûní dostalo pro-fesoru Robovi,“ dodal. Na cenu, která je dotována ãástkoujeden milion eur (asi 28 milionÛ korun), bylo letos nomino-váno celkem tfiináct vûdeck˘ch objevÛ a projektÛ z nûkolikaoblastí. Kromû asi stovky badatelÛ z Nûmecka,Velké Británie,Polska, Francie, Irska, Jihoafrické republiky, Arménie a âeska,ktefií tvofií skupinu kolem projektu HESS, byly ocenûny je‰tûdva t˘my. Podle Jifiího Hofiej‰ího, fieditele Ústavu ãásticovéa jaderné fyziky MFF UK, je ãesk˘ pÛvod optiky teleskopÛzásluhou pfiedev‰ím profesora Roba.Ve firmû Compas vzniknei pát˘ teleskop s prÛmûrem 40 metrÛ, kter˘ by mûl b˘t uve-den do provozu v roce 2008. Descartesovu cenu za vûdua v˘zkum udílí EU od roku 2000 a ocenila uÏ 16 vûdeck˘cht˘mÛ.

● Ministr pro Evropu Geoff Hoon pfiedná‰el v rámcicyklu Evropského diskuzního fóra UK

Ministr pro evropské záleÏitosti Velké Británie Geoff Hoonvystoupil ve Vlasteneckém sále UK s pfiedná‰kou „EU po 50letech – nové v˘zvy leÏící pfied evropsk˘m spoleãenstvím“.Hoon upozornil na skuteãnost, Ïe Evropská unie, která pÛvodnûzaãínala se ‰esti ãlensk˘mi státy, má nyní ãlenÛ 27 a oãekává sedal‰í roz‰ífiení. EU musí b˘t akceschopnûj‰í, coÏ za souãasnéhostavu sedmadvaceti komisafiÛ nelze. Proto je tfieba pokraãovatv reformách a konstitucionalizaci EU. Dosavadní dokument,

ústavní smlouva, byl ratifikován osmnácti zemûmi a práce nanûm trvala mnoho let. Pfiedstavuje tak mnoho kompromisÛa vyvaÏování partikulárních zájmÛ. Odmítnout Ústavní smlouvupodle Hoona úplnû nelze, na druhou stranu lze jen tûÏko pfied-vídat, co nakonec z dokumentu zbude. „Pfied EU leÏí mnohonov˘ch problémÛ, které je tfieba fie‰it spoleãnû. Jedním z nich jei otázka zmûny klimatu, na nutnosti jejíhoÏ fie‰ení se shodlimnozí politici Evropy i USA, vãetnû napfi. kalifornského guver-néra,“ fiekl Hoon.Vyspûlé zemû by podle nûj mûly zaãít u sebea dát pfiíklad rozvíjejícím se ekonomikám, tfieba âínû a Indii,jejichÏ rychl˘ rÛst je zaplacen devastací pfiírodního prostfiedí.Aãkoliv Británie patfiila k jedné z nejskeptiãtûj‰ích zemí v otázcespoleãné zahraniãní a obranné politiky, nyní se kloní k tomu,Ïe je potfieba spolupracovat a nalézat spoleãné odpovûdi. Zavelk˘ úspûch povaÏuje ustavení vysokého komisafie pro spoleã-nou zahraniãní a obrannou politiku Javiera Solany.Tím byla zod-povûzena tradiãní otázka Spojen˘ch státÛ, „komu mají v pfiípadûkonfliktu zavolat“.

● LF v Plzni otevfiela novou uãebnu

Se zaãátkem letního semestru byla na plzeÀské Lékafiské fakultûUK otevfiena nová uãebna pro v˘uku zubních lékafiÛ.Zrekonstruované místnosti jsou vybaveny ãtrnácti dentálnímisimulátory. Tyto simulátory („fantomy“) jsou technologickou‰piãkou v oblasti v˘uky budoucích zubafiÛ. Nové trenaÏeryumoÏÀují nácvik základních manuálních praktik z oblasti konzer-vaãní stomatologie (v˘plnû, endodoncie), protetiky (preparace,otiskování), parodontologie a chirurgie (extrakce, anestezie). Pronácvik zobrazovacích rentgenov˘ch technik je uãebna vybavenai fantomem a radioviziografick˘m systémem.

Zdroj: redakce ve spolupráci s iforum.cuni.cz

FOTO

:AR

CH

IV L

F V

PLZ

NI

Vûda pro praxi

6

● „Hands on kurzy“ uãí mediky skuteãné operace

Operaãní postupy, které kdysi získávali lékafii aÏ s dlouh˘mi létypraxe, si dnes mohou v Edukaãním centru pro anatomii a endo-skopii pfii Ústavu anatomie 3. LF UK trénovat i studenti medicíny.Jedineãné centrum vybavené nejmodernûj‰ími endoskopick˘mivûÏemi Olympus, které je moÏné propojit s operaãním mikro-skopem Zeiss, nefunguje ve v˘uce lékafiÛ nikde jinde ve stfiednía v˘chodní Evropû. „Podobná centra existují pouze na západ odna‰ich hranic a kurzy probíhající v tûchto vzdûlávacích stfiedis-cích za evropské ceny jsou pro na‰e lékafie jen tûÏko dostupné,“fiíká MUDr. Václav Báãa z Ústavu anatomie 3. lékafiské fakulty UK.Na tûlech zemfiel˘ch, speciálnû fixovan˘ch podle metody profe-sora Thiela ze ·t˘rského Hradce (tûla si udrÏují ohebnost a kfieh-kost tkání), uãí odborní lektofii operaãní postupy rigidníchi flexibilních endoskopií a mikrochirurgickou dovednost pod sku-teãn˘m operaãním mikroskopem. „Ve specializovan˘ch kurzechse mladí lékafii uãí najít a pfiekonat úskalí sloÏitûj‰ích postupÛ,jako by operovali skuteãného ãlovûka. Pfii simulaci specifick˘chv˘konÛ si taky vyzkou‰í polohování pacienta s rou‰kováním ope-raãního pole,“ popisuje doktor Báãa velmi moderní tzv. „handson“ v˘ukové kurzy, umoÏÀující simulaci skuteãné operace ve sku-teãném terénu lidského tûla.Jedineãn˘ projekt edukaãního centra b˘vá taktéÏ v popfiedízájmu na svûtov˘ch lékafisk˘ch kongresech. Napfiíklad v loÀskémroce byla jeho prezentace v USA na 10. svûtovém kongresuIAMSE – International Association of Medical Science Educators– zafiazena mezi nejlep‰í (Outstanding Presentation AwardFinalist).

Pro zakladatele v˘ukového centra je ale nejdÛleÏitûj‰í efekt, jak˘mÛÏe mít praktick˘ trénink nejmodernûj‰ích operaãních technikpro pacienty. „MoÏnost lékafiÛ nauãit se pouÏívat miniinvazivnímetody na tûlech zemfiel˘ch dárcÛ povede k jejich ‰ir‰ímu vyu-Ïití v praxi a tím ke zlep‰ení dostupnosti moderní zdravotnicképéãe,“ popisuje zakladatel centra a student doktorského pro-gramu 3. LF Václav Báãa.Jenom za loÀsk˘ rok pro‰lo praktick˘m v˘cvikem padesát lékafiÛ.Uãit operovat se jezdí ale na Univerzitu Karlovu i zahraniãnílékafii. V angliãtinû uÏ probíhal napfiíklad Kurz artroskopiezápûstí.Investice do hypermoderního vybavení centra byla asi devût mili-onÛ korun. Nejnákladnûj‰í bylo vytvofiení kompaktní audiovizu-ální sítû a vybavení Centra endoskopick˘mi vûÏemi,instrumentárii a operaãním mikroskopem. Peníze na projekt,kter˘ vylep‰í operaãní techniky budoucích lékafiÛ z UniverzityKarlovy, pfii‰ly z Rozvojov˘ch a transformaãních programÛM·MT. Podrobnûj‰í informace najdete na www.ecae.cz.

(redakce)

● Vûdci z PfiF UK rozlu‰tili genom parazita trápícího170 milionÛ lidí roãnû

Biãenka po‰evní (Trichomonas vaginalis) je pÛvodcem nejãastûj-‰ího sexuálnû pfienosného onemocnûní ãlovûka nevirové povahy.Potrápí asi 170 milionÛ Ïen roãnû. VûdcÛm z Pfiírodovûdeckéfakulty UK se nedávno podafiilo ve spolupráci s americk˘mikolegy rozlu‰tit její genetickou v˘bavu a v˘znamnû tak posunoutznalosti o tomto patogenu.„Anal˘za genomu umoÏÀuje tfieba odhalit mechanismy, kter˘mitento patogen negativnû pÛsobí na hostitele, nebo vytipovatvhodné kandidáty pro vakcinaci,“ popisuje moÏné efektyv˘zkumu Jan Tachezy z Katedry parazitologie Pfiírodovûdeckéfakulty. Znalost genomu biãenky ale pfiiná‰í pfiedev‰ím obrovsk˘potenciál pro základní v˘zkum a jde jen tûÏko pfiedem odhad-nout, které z nov˘ch informací poslouÏí k praktick˘m aplikacím.Na genomov˘ch projektech obvykle pracují velké vûdecké t˘mya v˘jimkou nebyl ani tento pfiípad. Projekt s grantovou podporoupfies milion dolarÛ koordinovala Jane Carltonová z Institutu progenomick˘ v˘zkum v Marylandu. Sekvenování genomu, kteréhose úãastnilo 23 institucí, se protáhlo z pÛvodnû plánovan˘chdvou let o více neÏ rok. Ukázalo se totiÏ, Ïe biãenka má neoby-ãejnû velk˘ genom, kter˘ poãtem genÛ pfievy‰uje i genom ãlo-vûka.„Pod publikaci shrnující v˘sledky projektu v prestiÏním vûdec-kém ãasopise Science je podepsáno 64 autorÛ,“ poãítá docent

VùDA PRO PRAXIV nové rubrice, kterou od tohoto vydání najdete v kaÏdém ãísle, chceme ukázat vÏdy nûkolik pfiíkladÛ toho, Ïev˘sledky univerzitního vûdeckého bádání nekonãí jen v tlust˘ch bichlích.Vûda, která se v laboratofiích a pracov-nách Univerzity Karlovy pûstuje, není odtrÏená od reality a v˘sledky práce na‰ich badatelÛ mohou v praxi pomociuÏ brzo právû vám. Pro první vydání rubriky, která pfiedznamenává hlavní téma pfií‰tího ãísla Fora UK (bude jímvûdecká ãinnost), jsme vybrali pfiíklady z Právnické, Pfiírodovûdecké a 3. lékafiské fakulty UK.

Lékafiská vûda pfieci jen urazila nûjak˘ ten krok od doby pfiikládání pijavic.Vybavení centra pro trénink laparoskopick˘ch mikrooperaci stálo pfies devûtmilionÛ korun.

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

Vûda pro praxi

7

Tachezy. Jeho jméno se v‰ak neobjevilo v tomto ãasopise poprvé.„My jsme mûli v poslední dobû ‰tûstí a kromû ãlánku o genomubiãenky jsme publikovali v Science je‰tû ãlánek t˘kající se evolucemitochondrií a organel, jako jsou mitosomy a hydrogenosomy,které se vyvinuly patrnû z mitochondrií u nûkter˘ch anaerobníchprvokÛ,“ dodává vûdec z Pfiírodovûdecké fakulty UK. Dostatv˘sledky svého v˘zkumu do Science pr˘ není zas aÏ tak sloÏité.„Staãí mít zajímavé v˘sledky obecnûj‰í povahy a hóóódnû velké‰tûstí,“ fiíká Tachezy.Îe je vበtext úplnû k niãemu, se dozvíte velmi rychle, vût‰inoubûhem jednoho t˘dne. 75 % rukopisÛ je vyfiazeno jiÏ v prvnímkole na úrovni redakãní rady. „Pokud projdete prvním kolem, jerukopis zaslán recenzentÛm, ktefií mají maximálnû dva t˘dny naposouzení. Podle statistiky Science je prÛmûrná doba od zaslánírukopisu k jeho vyti‰tûní asi 14 t˘dnÛ,“ popisuje Tachezy.V osmdesát˘ch letech jako student v laboratofii pfii pokusechãasto i pfiespával, taky proto Ïe pro v˘zkum vyuÏívali uvolnûn˘byt po správci budovy. „Non-stop rÛstové experimenty jsmedûlali obvykle tfii dny v kuse s odbûry kaÏdé ãtyfii hodiny, coÏznamená mít v laboratofii spacák a dobr˘ budík,“ fiíká osmaãty-fiicetilet˘ vûdec. Dnes uÏ spí‰ pracuje u poãítaãe a v laboratofiipfiespává dal‰í generace experimentátorÛ.

(redakce)

● T m z UK dûlá ãeské nemocnice bezpeãnûj‰í

Nemocniãní vrah a je‰tû pfied ním pfiípad pacienta, kterémulékafii omylem vyoperovali zdravou ledvinu. Disputace o bezpeã-nosti nemocnic nepfiestávají plnit stránky novin. Na posílení právpacientÛ a na zlep‰ení bezpeãnosti nemocniãních pokojÛ pracujeuÏ tfii roky t˘m odborníkÛ z Právnické fakulty UK.„Pfii v˘konu lékafiské praxe doktofii kaÏd˘ den balancují na hra-nici vûzení. Lékafii mají nepfiíjemn˘ pocit, Ïe jim právníci ‰lapouna paty a vidí je jen, kdyÏ uÏ je problém. My se snaÏíme o opak,nalajnovat hfii‰tû, na kterém se kaÏd˘ den lékafi pohybuje,“

fiíká Petr ·ustek z Katedry obãanského práva Právnické fakulty.Jako jedin˘ pregraduovan˘ student se stal hlavním fie‰itelem univerzitního grantu. Ve svém projektu jedineãnû propojuje Právnickou a lékafiské fakulty UK. „DÛleÏitá je osvûta je‰tû dfiíve,neÏ se nûco stane,“ fiíká doktorand Petr ·ustek.Pfied kaÏdou operací musí kaÏd˘ pacient se zákrokem vyslovitsouhlas. Lékafii povinnost informovat pacienta kvÛli ãasu mnohdyzanedbávají. „SnaÏíme se pro kaÏd˘ zákrok sepsat tfieba okruhykomplikací, o kter˘ch pacient musí vûdût. Je to manuál prolékafie, aby na nic nezapomnûl,“ popisuje ·ustek neobvykloukníÏku, která spojuje právní uãební text s praktick˘mi radami prolékafie a ukázkami informovan˘ch souhlasÛ, které mohou nemoc-nice rovnou pouÏít.

„Univerzita dává peníze na projekt, kter˘ bude mít v˘razn˘ prak-tick˘ efekt pro zkvalitnûní právního prostfiedí v nemocnicích.Otázka informovaného souhlasu je v na‰í knize prakticky i teo-reticky rozebrána jako doposud nikde ve stfiední a v˘chodníEvropû,“ fiíká Petr ·ustek.NejdÛleÏitûj‰í je ale podle nûj nastartovat systém, ve kterém byse doktofii pfiestali chovat nadfiazenû a zaãali brát pacienta jakopartnera. Pomoci by k tomu mûlo i vznikající Univerzitní cent-rum medicínského práva, které má od pfií‰tího roku zaãít vyuão-vat spoleãn˘ pfiedmût pro studenty práv a medicíny.„Star‰í generaci lékafiÛ uÏ vût‰inou moc pfiedûlat nejde.Ti mladísi musejí uvûdomit, Ïe profesionálním pfiístupem, ve kterém jeprávo pacienta víc neÏ diagnóza, si chrání taky vlastní zadek pfiedÏalobou,“ fiíká ·ustek. Kromû pÛsobení na katedfie obãanskéhopráva zabírají ·ustkovi hodnû ãasu pfiedná‰ky v nemocnicícha cesty na konference o kvalitû ve zdravotnictví. „Informovan˘souhlas je jedním z nejdÛleÏitûj‰ích bodÛ takzvané akreditace,coÏ je jak˘si certifikát kvality zdravotnického zafiízení.“ Ten bypodle ·ustka mûlo získat co nejvíce ãesk˘ch nemocnic.

(redakce)

Zdají se vám jednodu‰í? Pfiesto má jejich genom více genÛ neÏ ten vá‰.

Petr ·ustek pfiedná‰í na 2. LF, 3. LF, FHS a na domovské PF

FOTO

:AR

CH

IV JA

NA

TA

CH

EZY

HO

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

Historické kalendárium

8

*160 letOtakar Hostinsk˘2. 1. 1847, Martinûves – 19. 1. 1910, Praha

Estetik, muzikolog a teoretik v˘tvar-ného umûní, od roku 1892 fiádn˘ pro-fesor estetiky na FF UK. Zakladatelãeské moderní hudební vûdy a este-tiky, vytvofiil obecnou teorii umûní.Autor Umûní a spoleãnosti, 1907,a libreta k opefie Nevûsta messinská.âlen âAVU, 1902, a KâSN, 1903.

✝ 40 letJaroslav Fragner25. 12. 1898, Praha – 3. 1. 1967, Praha

Architekt, od roku 1945 profesor naAVU. Jeden z nejv˘znamnûj‰ích pfied-stavitelÛ ãeského funkcionalismua moderního klasicismu. Autor pro-jektu rekonstrukce Karolina a jehoareálu a Betlémské kaple.

✝ 30 letJan Wolf13. 5. 1894, Nov˘ BydÏov – 10. 1. 1977, Praha

Lékafi, od roku 1938 fiádn˘ profesorhistologie a embryologie na LF.Zakladatel nového oboru plastickéhistologie. Autor Mikroskopické tech-niky optické i elektronové pro biolo-gické úãely, 1954, a Histologie, 1966.âlen âSAV, 1952.

*160 letJosef Ladislav Píã19. 1. 1847, M‰eno – 19. 12. 1911, Praha

Historik a archeolog, od roku 1905mimofiádn˘ profesor rakousk˘cha slovansk˘ch dûjin na FF.Spoluzakladatel ãeské archeologie.Autor díla StaroÏitnosti zemû ãeskéI–III, 1899–1909. âlen âAVU, 1909.

✝ 70 letJosef Pekafi12. 4. 1870, Mal˘ Rohozec – 23. 1. 1937, Praha

Historik, od roku 1905 fiádn˘ profesorrakousk˘ch dûjin, od roku 1918 ães-k˘ch dûjin na FF UK. âeln˘ pfiedstavi-tel Gollovy ‰koly, prosazoval novépohledy na ãeské dûjiny a jejich hod-nocení. Autor Smyslu ãesk˘ch dûjin,1929. âlen âAVU, 1916, a KâSN,1931.

*660 let26. 1. 1347 zfiídil papeÏ Kliment VI. v Praze univerzitu se v‰emi fakultami.

✝ 50 letFranti‰ek Slavík18. 8. 1876, Kutná Hora – 27. 1. 1957, Praha

Mineralog, petrograf, geolog, od roku1916 fiádn˘ profesor mineralogie naFF, od roku 1920 na PfiF UK.Zakladatel ãeské geochemické ‰koly.Úãastník protinacistického odboje,v letech 1943–1945 vûznûn v kon-centraãních táborech. Autor Úvodudo speciální mineralogie, 1936,aVzniku a v˘skytu nerostÛ, 1952. âlenâAVU, 1922, a KâSN, 1923, akademikâSAV, 1952.

*140 letOtakar Kukula2. 2. 1867, Jiãín – 11. 8. 1925, Jeseník

Lékafi, od roku 1904 fiádn˘ profesorchirurgie na LF. Spoluzakladatel ãeskémoderní chirurgie, zvlá‰tû bfii‰nícha moãov˘ch cest. Vyvinul vlastní diagnostické a chirurgické postupy.Autor díla Pathologie a therapiezánûtÛ ãervÛ, 1913. âlen âAVU, 1924.

Historické kalendárium

9

✝ 170 letJan Meliã7. 5. 1763, Praha – 28. 2. 1837, VídeÀ

Lékafi, od roku 1792 vefiejn˘ profesorpraktického porodnictví na LF.PrÛkopník zdravotnické statistiky,nemocenského poji‰tûní a organizacezdravotnické péãe pro nemajetné.Autor díla Abhandlung von demNutzen der genauen und gründlichenKenntnis der Geburtshülfe für dieHeb-Weiber und Kinderärzte, 1793.

* 250 letJan Václav Knobloch27. 2. 1757, Îizníkov – 21. 2. 1818, VídeÀ-Dornbach

Zvûrolékafi, v letech 1785–1795vefiejn˘ profesor zvûrolékafiství naLF. Jako první pfiedná‰el zvûrolé-kafiství na LF, spoluzaloÏil oborveterinárního lékafiství v Rakousku.V Praze vydal první stfiedoevrop-sk˘ zvûrolékafisk˘ referátov˘ ãaso-pis Sammlung der vorzüglichstenSchriften aus der Thierarztney, I–II,1785–1786.

✝ 75 letâenûk Zíbrt12. 10. 1864, Kostelec nad Vltavou – 14. 2. 1932, Praha

Kulturní historik, etnolog, bibliograf,od roku 1901 mimofiádn˘ profesorv‰eobecné kulturní historie na FF UK.Jeden ze zakladatelÛ ãeské kulturníhistorie. Spoluzakladatel âeského lidu.Autor Vesel˘ch chvil v Ïivotû lidu ães-kého, 1950, a Bibliografie ãeské histo-rie I–V, 1900–1912.

✝ 60 letBfietislav Foustka5. 2. 1862, Trpín – 22. 2. 1947, Podûbrady

Sociolog, od roku 1919 první fiádn˘profesor sociologie a filozofie na FF UK.Jeden ze spolutvÛrcÛ ãeské sociologie,pfiedchÛdce ãeské empirické socio-logie. Autor Sociální politiky, 1911,a Sociologie v moderním Ïivotû, 1928.âlen âAVU, 1932.

*230 let6. 2. 1777 byla zaloÏena Vefiejná a univerzitní knihovna se sídlem v Klementinu, dne‰ní Národní knihovna v Praze.

Autor ãlánku pÛsobí jako odborn˘ pracovník v Ústavu dûjin UniverzityKarlovy a Archivu Univerzity Karlovy. Specializuje se na dûjiny ‰kolstvía moderní ãeské dûjiny.

PhDr. Jifií Pfienosil

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:Ú

DA

UK

Ediãní ãinnost v kontextu

10

Vynález písma je jedním z rozhodujícíchkrokÛ v dûjinách lidstva. âlovûk, kter˘ odprapoãátku dûjin Ïije ve svûtû a vÏdyv souvislosti sv˘ch souãasníkÛ a pfiedkÛ,sdûloval zku‰enosti o podobû svûta odroviny kaÏdodennosti nejbliωího svûta aÏpo pfiedstavy kosmologického dosahu,stejnû jako interpretace smyslu lidskéhoÏití v líãení jeho poãátku, kter˘ urãilzákladní osudové v˘mûry lidského Ïitíi rozvrhl jeho podstatné úkoly v budouc-nosti. Îivá mytická tradice i vlastní histo-rická pamûÈ jsou podstatn˘mi sloÏkamikaÏdé kultury. Stejn˘ identifikaãní v˘znammají i hmotné v˘kony praxe a rÛzn˘chdruhÛ umûní. Tradování této souvisle rozvíjené zku‰enosti zakládalo ve formûkolektivní pamûti a podílu jednotlivcÛ naní identitu spoleãenství a souãasnû for-movalo podobu lidského svûta jednotli-

v˘ch kultur. Tyto pfiedstavy umisÈující ãlovûka do jeho svûta jsou kulturnû pod-statné a pfiímo Ïivotadárné v tom smyslu,v jakém je kultura v nej‰ir‰ím v˘znamutohoto pojmu péãí o svût, jejímÏ pro-stfiednictvím se ãlovûk v dûjinách stávásebou sam˘m, tedy naplÀuje podstatn˘úkol existence.Souãasnû se vznikem písma se rodí pod-statn˘ prostfiedek k fixování tûchto urãu-jících kulturních pfiedstav. Formou tétofixace je vlastnû ztûlesnûní, jin˘mi slovyzaznamenání formou písmov˘ch znakÛnejrÛznûj‰ího druhu na hmotn˘ nosiãvût‰í ãi men‰í trvanlivosti. Zaznamenan˘text tak nejenom ãasu podléhá (v souvis-losti s limitovanou trvanlivostí svéhozhmotnûní), ale zároveÀ ãtenáfie v ãaseorientuje, uvádí ho do souvislosti s minu-lostí a vztahuje k budoucnosti. V tomto

smyslu se psan˘ text záhy stává silnouautoritou v kulturním prostfiedí, nadfiaze-nou pouhému individuu. Pro bytostnoupodvojnost lidské pfiirozenosti je charak-teristické, Ïe touto autoritou je text jakozhmotnûná skuteãnost. Velmi záhy seobjevují závazné texty, které je celebrantpovinen ãíst pfii rÛzn˘ch náboÏensk˘chpraktikách, aby bylo zfiejmé, Ïe se drÏíkodifikovaného znûní. Dodnes je tatopraxe závazná pro katolickou bohosluÏbu.

Promûny v˘znamu knihyV‰e podstatné v dávn˘ch kulturách sizaslouÏilo, aby bylo pamatováno, trado-váno a zapsáno. Médium písemnosti,v nejrÛznûj‰ích formách pfiedcházejícíchknihu, se tak záhy stává zprostfiedkovate-lem velmi ‰irokého rejstfiíku zku‰eností,poznatkÛ a interpretací. Lidské poznání

KNIHA JAKO NOSITEL POZNÁNÍ I PAMùTIMojmír Horyna

VISUI ET USUI

Einsiedeln – nástupní chodba v pfiízemí

Ediãní ãinnost v kontextu

11

nadále souvisí s tradicí prostfiednictvímpísemné fixace. Zniãení slavné alexandrij-ské knihovny na sklonku starovûku v roce391 bylo právem chápáno jako konecjedné kultury.Stfiedovûké my‰lení i vûda jsou zãástizáchranou trosek antické vzdûlanostia péãí o nû. Tato péãe byla charakteris-tická pfiedev‰ím pofiizováním opisÛa rekonstrukcí zachovan˘ch textÛ.V raném stfiedovûku byly prostfiedímtûchto aktivit témûfi v˘hradnû benediktin-ské klá‰tery s rozsáhl˘mi skriptoriia obdivovan˘mi knihovnami a „musei“jako místy ukládání dal‰ích nálezÛ jak his-torického pÛvodu, tak – pomûrnû záhy –i zajímav˘ch pfiírodnin. Tato ãasto velmikvalifikovaná pieta vedla nejenom k nava-zování na tradici, ale byla i základnounového rozvoje poznání a vûdy, jejíÏv˘sledky byly opût sdûlovány knihou,která je vskutku váÏen˘m aÏ uctívan˘mprostfiedkem tradování a rozvoje lidskéhopoznání. Velmi pfiesvûdãiv˘m doklademúcty ke knize a vûdomí jejího v˘znamupro lidské poznání a lidsk˘ svût je krásnáiluminace z ãeského rukopisu KomentáfieMikulá‰e z Gory ke knize Genesis. Dosudneznám˘ ãesk˘ stfiedovûk˘ rukopis, ulo-Ïen˘ ve Vatikánské knihovnû pod signatu-rou O 609, byl nedávno nalezen,zpracován a publikován PhDr. Janou H.Hlaváãkovou, badatelkou a pedagoÏkouÚstavu pro dûjiny umûní FF UK. Zmínûn˘obrázek zachycuje Noemovu archu jakostfiedovûk˘ koráb o nûkolika palubách,z nichÏ jedna je zcela vyplnûna knihami.Stfiedovûk˘ autor jako jednu z podmínekobnovy Ïivota v budoucím svûtû vidíi záchranu vzdûlanosti v podobû knih.Ve vrcholném stfiedovûku je centervzniku knih a péãe o nû i jejich vyuÏíváníjiÏ více.Vedle stále pÛsobících klá‰terníchskriptorií a knihoven jsou to kapituly,‰koly pfii biskupstvích a arcibiskupstvícha záhy i knihovny univerzit. Poslézenajdeme uãence i svûtské velmoÏe jakovlastníky vût‰ího poãtu knih. V pozdnímstfiedovûku a v období humanismu pakpoãet svûtsk˘ch vlastníkÛ knihovennápadnû vzrÛstá. Knihovny vládnoucíchdynastií – u nás tfieba HabsburkÛ, z nichÏnejenom Rudolf II., ale i jeho otecMaxmilián II., str˘c Filip II. i prastr˘c

Karel V. byli v 16. století vzdûlanci a osobnostmi s hlubok˘mi vûdeck˘mizájmy – souvisí i s humanistickou kon-cepcí vladafie jako vzdûlance, kvalifikova-ného k vládû poznáním celého svûta. Od16. století mÛÏeme sledovat i knihovnyv˘znamn˘ch ‰lechtick˘ch rodÛ.Úcta, které se kniha ve vrcholném stfie-dovûku tû‰ila, se projevila i v její ãastoumûlecky v˘pravné podobû. Kniha jenejenom písemností, ale pfiímo luxusnímpfiedmûtem. Jazyková a v˘tvarná kulturase zde spojují v jediném umûleckém díle.Skuteãnost, Ïe kniha je zhmotnûním urãi-tého kodifikovaného textu nebo naopaknového poznání ãi interpretace, je tímzdÛraznûna. Po vynálezu knihtisku zÛstáváv˘tvarnû krásná kniha obdivovan˘ma Ïádan˘m dílem. Nejenom náboÏenskéa liturgické knihy, ale i publikace mnohavûdeck˘ch oborÛ vãetnû exaktních majív˘tvarnû dokonalé provedení s ãetn˘migrafick˘mi zobrazeními. Barokní kniÏníkultura je v jistém ohledu krajním vystup-Àováním v˘tvarné nároãnosti knihy.V tomto ohledu je moÏno zmínit i nej-v˘znamnûj‰ího fiímského knihtiskafieGiovanniho Giacoma Komárka, rodákaz Hradce Králové, kter˘ byl kolem roku1700 i po nûm tvÛrcem fiady krásn˘chtiskÛ proveden˘ch i technicky na doko-nalé úrovni. PfiipomeÀme jenom prvnívydání tak nároãné publikace, jako byladvoudílná Prospettiva de pittori e archi-

tetti jezuitského umûlce a geometraAndrea Pozza S. J.S osvícenstvím v 18. století se mûní pojetívûdecké publikace.Ta jiÏ není krásnou kni-hou jako v období renesance a baroka, alepfiedev‰ím prostfiedkem vûdeckého sdû-lení. Kultura typu písma a abstraktní krásagrafického rozvrhu stránek zÛstává nic-ménû stále vysoká aÏ do 20. století.Poãetnû prudce narÛstající produkcevûdeck˘ch publikací souvisí s rozmachemvûdeck˘ch oborÛ v posledních tfiech sto-letích a v prosazení nové svûtské a daleko‰ir‰í koncepce univerzit, na jejímÏ poãátkustál von Humboldt a která se záhy prosa-dila ve v‰ech evropsk˘ch zemíchi v Americe. Erupce vûdeck˘ch publikacív posledních desetiletích promûnila víceneÏ podobu knihy podobu knihovny.Centrální knihovny i knihovny jednotli-v˘ch ústavÛ a semináfiÛ jsou jiÏ jen v˘ji-meãnû onûmi studovnami obloÏen˘miknihami; pfievaÏují zafiízení s rozsáhl˘midepozitáfii s v˘pÛjãní sluÏbou. Této pro-mûnû, diktované pfiedev‰ím nedostatkemmísta, se ubránily jenom nûkteré zvlá‰tûbohaté a dobfie vedené vûdecké instituce,kupfi. fiímská knihovna Institutu MaxePlancka zvaná dle svého zakladateleBibliotheca Hertziana.

Nadaãní knihovna v EinsiedelnuV této souvislosti je pozoruhodn˘mv˘konem na‰í doby vybudování nové

Prostor hlavní studovny v dobû konání symposia Barocksommerkurs 2006

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

AU

TOR

A

Ediãní ãinnost v kontextu

12

nadaãní knihovny ve ‰v˘carském mûs-teãku Einsiedeln za podpory ETHv Curychu. Zakladatelem této akce jeprofesor Werner Oechslin, kter˘ pfii akvi-zici fondÛ i budování knihovny hluboceprom˘‰lel smysl této instituce.Einsiedelnsk˘ rodák byl jiÏ jako chlapeca student benediktinského gymnáziav rodném mûstû fascinován prostorema fondy tamní benediktinské knihovny.Jeho zaujetí prohloubilo i poznání vatikán-ské knihovny pfii italsk˘ch prázdnináchv roce 1957.Pfii studiích matematiky, architekturya filozofie v 60. letech byl hluboce zkla-mán neúplností fondÛ univerzitní kni-hovny v Curychu. Disertaci posléze pí‰epfiedev‰ím v ¤ímû a PafiíÏi a postupnû serozhoduje zaloÏit ve ·v˘carsku knihovnu,která by byla alespoÀ v urãitém poãtuoborÛ úplná. Soustfiedil se na filozofii,teologii, matematiku a teorii umûnía architektury. Od konce 60. let soustav-nû nakupoval staré tisky v antikvariátechv ¤ímû, Berlínû, Bostonu, Bonnu, alei v Praze s cílem soustfiedit ve‰keré knihytûchto oborÛ vydané mezi vynálezemknihtisku a rokem 1800 a rovnûÏ sekun-dární literaturu z 19. a 20. století.Desetitisíci knih zaplÀoval kaÏdoroãnûvelkou rodinnou vilu z poloviny 19. stoletínaz˘vanou Gottshuusluegeten.Poté, co v roce 1984 opustil profesuru na univerzitû v Bonnu a získal profesuruna ETH (Eidgenössische TechnischeHochschule) v Curychu, mohl se WernerOechslin usadit v rodném domûv Einsiedelnu. Tehdy zaãíná etapa archi-tektonického budování knihovny podlepromy‰leného konceptu. Projekt po fiadûkonzultací s prof. Oechslinem vypracovaldo roku 1992 slavn˘ italsk˘ architektMario Botta.Knihovna je sloÏena ze tfií ãástí. Vstupnínovostavba je situovaná ve stoupavémterénu jiÏnû od staré vily a pfiístupnáschodi‰tûm z vefiejné cesty. Má jednodu-ché a krásné nástupní prostory, oriento-vané na okolní pfiírodu a dominantueinsiedelnského klá‰tera, hlavní chodba jepak zaloÏena v linii staré stfiedovûképoutní cesty do Santiaga de Compostela,která v posledních stoletích jiÏ nebyla uÏí-vána. Dále se zde nacházejí provozní kan-

celáfiské prostory a veliká studovna, jejíÏstûny jsou obloÏeny knihovními regály vedvou podlaÏích. Na tuto budovu navazujípodzemní klimatizované prostory depozi-táfiÛ, ve kter˘ch jsou chovány pfiedev‰ímnejvzácnûj‰í staré tisky. V podzemí jei druhá, men‰í studovna. Podstatn˘ dílsekundární literatury je umístûn ve starétfiípodlaÏní vile. Bûhem budování kni-hovny byl projekt ohroÏen nedostatkemfinancí v roce 1996. Krizi se podafiilo pfie-konat s pfiispûním vlády kantonu Schwyza ETH v Curychu. Tyto pfiíspûvky bylyumoÏnûny okolností, Ïe od poãátku bylaknihovna zam˘‰lena jako podnik otevfien˘odborné vefiejnosti, studentÛm i badate-lÛm vysok˘ch ‰kol. ZároveÀ je uÏívánai jako kongresové stfiedisko, ve kterémjsou kaÏdoroãnû pofiádány vysoce pres-tiÏní umûleckohistorické a filozofickékonference.V roce 2006 byla celá knihovna úplnûdokonãena a 9. ãervna slavnostnû otevfienaza úãasti zvan˘ch hostí,mezi nimiÏ byl hlav-ním fieãníkem spisovatel a filozof UmbertoEco a zástupci centrální a kantonální vlády,ktefií vyjádfiili radost, Ïe mohli politickyi ekonomicky pfiispût k tak v˘znamnémukulturnímu podniku. Právû Umberto Ecoupozornil na to, Ïe ve stfiedovûku i ãasnémnovovûku byla nejenom kniha, ale i kni-hovna v˘znamn˘m médiem poznání svûta.V˘tvarná díla, tvofiící rámec prostoru,a knihy tam obsaÏené Ïily v „dobrém sou-

sedství“, které se vzájemnû obohacovalo –dle konstatování Abyho Warburga.Architektonika knihovny jako fiád rozvrhu-jící uspofiádání knih i umûleckou v˘zdobupÛsobila sama jako forma poznání a vûdûní,pfiimûfiená ãlovûku jako vtûlenému duchutouÏícímu po odhalené pravdû (nuda veri-tas), schopnému nahlíÏet ji prostfiednictvímvnûj‰ího svûta. Jeho oborem na cestûpoznání je poznání smyslové i racionální,názor i spekulace, vidûní i uÏívání v‰ehouloÏeného v knihách i knihovnû.Knihovna Nadace Wernera Oechslinav Einsiedelnu je zámûrn˘m návratemk historickému prostfiedí knihovny, kter˘byl ov‰em uskuteãnûn prostfiedkymoderní architektury dokonale provede-n˘mi a podloÏen˘mi hluboce promy‰le-nou koncepcí. MoÏnost pobytu a studiav tomto prostoru je proÏitkem skuteã-ného psyches iatreon (léãebny du‰e), jaknaz˘vali knihovny stfiedovûcí knihovníci.

Autor ãlánku pÛsobí jako prorektor pro akade-mické kvalifikace. Zab˘vá se pfiedev‰ím umû-ním baroka a 19. století, architektonick˘mv˘vojem Prahy a ochranou kulturních památek.Je povaÏován za nejlep‰ího znalce díla geniál-ního architekta 18. století J. B. Santiniho-Aichela.

Prof. PhDr. Mojmír Horyna

Einsiedeln – hlavní vstup knihovny Nadace Wernera Oechslina, Mario Botta 1992-2006, pohled z jihu

FOTO

:AR

CH

IV A

UTO

RA

Ediãní ãinnost v kontextu

13

Vydání díla je jedním ze zpÛsobÛ zvefiej-nûní díla, pfiiãemÏ dílo se povaÏuje zavydané zahájením oprávnûného vefiejnéhoroz‰ifiování rozmnoÏenin (viz ustanovení §4 zákona ã. 121/2000 Sb., zákona o právuautorském, o právech souvisejících s prá-vem autorsk˘m a o zmûnû nûkter˘chzákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, dálejen „autorsk˘ zákon“). ProtoÏe roz‰ifio-vání se ve smyslu ustanovení § 14 autor-ského zákona vztahuje pouze na hmotnérozmnoÏeniny (napfi. hmotné v˘tiskyperiodick˘ch i neperiodick˘ch publikací),je jasné, Ïe vydáváním není napfi. zvefiejnûnív síti Internet, kde jde o zpfiístupnûní dílav nehmotné podobû.

Právní reÏim licenãní smlouvyk vydání autorsk˘ch dûl KaÏdé vydání autorského díla zahrnujedva základní zpÛsoby uÏití autorského díla,a to rozmnoÏování a roz‰ifiování (§§ 13a 14 autorského zákona). ProtoÏe nositelipráv k autorskému dílu, primárnû auto-rovi, náleÏí v˘luãné osobní právo rozhodo-vat o zvefiejnûní svého díla (§ 11 odst. 1autorského zákona) a v˘luãné majetkovéprávo udûlovat jiné osobû souhlas s uÏitímdíla (§ 12 odst. 1 autorského zákona), jenezbytn˘m právním titulem k vydáníautorského díla licenãní smlouva. Toneplatí pro tzv. volná díla, u nichÏ uplynuladoba trvání majetkov˘ch práv (zásadnû 70let po smrti autora), neboÈ tato díla mÛÏekaÏd˘ volnû uÏít, ov‰em pfii respektováníautorství k dílu a dodrÏení povinnosti uÏí-vat dílo jen zpÛsobem nesniÏujícím jehohodnotu (§ 28 autorského zákona).Taktoje tudíÏ moÏno bez licenãní smlouvy vydá-vat napfi. klasickou literaturu z 19. století,pokud ov‰em nejde o vydání autorsko-

právní ochrany poÏívajícího pfiekladu1

z cizího jazyka, u nûhoÏ je‰tû neuplynulasedmdesátiletá doba ochrany. V takovémpfiípadû by vydavatel, jestliÏe by nechtûluzavírat licenãní smlouvu s nositelem právk chránûnému pfiekladu, mohl vytvofiit zav˘hodnûj‰ích podmínek nov˘ pfieklada ten vydat.

Podstatou licenãní smlouvy (§ 46 a násl.autorského zákona) je udûlení licence,tedy poskytnutí oprávnûní k v˘konu právauÏít dílo, k jednotliv˘m ãi v‰em zpÛsobÛmuÏití, v rozsahu omezeném ãi neomeze-ném. Za udûlení licence zásadnû náleÏíautorovi odmûna, ov‰em strany se mohoudohodnout i na bezplatnosti licence (§ 49odst. 2 písm. b autorského zákona).

Pro vydání autorsk˘ch dûl pfiedpokládáautorsk˘ zákon uzavfiení zvlá‰tního druhulicenãní smlouvy, a to licenãní smlouvynakladatelské. V ustanovení § 56 a násl.autorského zákona jsou obsaÏena zvlá‰tníustanovení aplikovatelná právû jen nalicenãní smlouvu nakladatelskou, pfiiãemÏv ostatních otázkách se jinak plnû uplatníobecná úprava licenãní smlouvy v ustano-vení §§ 46 aÏ 55 autorského zákona, jak jepoukázáno níÏe. Licenãní smlouvu nakla-datelskou autor poskytuje nabyvatelilicenci k rozmnoÏování a roz‰ifiování dílaslovesného, hudebnû-dramatického nebohudebního, v˘tvarného, fotografie ãi dílavyjádfieného zpÛsobem podobn˘m foto-grafii. Na rozdíl od úpravy obecné licenãnísmlouvy, kde se vychází ze zásady nev˘-hradnosti licence, nedohodnou-li se stranyjinak (§ 47 odst. 1 autorského zákona),licenãní smlouva nakladatelská se naopakzásadnû povaÏuje za licenci v˘hradní,

pokud nebylo dohodnuto jinak anebopokud by ‰lo o rozmnoÏování a roz‰ifio-vání díla v periodické publikaci (§ 56 odst.2 autorského zákona). To tedy v praxi znamená, Ïe napfiíklad vydání ãlánkuv periodickém odborném ãasopise nebrá-ní autorovi ãlánku poskytnout licencik vydání ãlánku v dal‰ím ãasopise. Naopaknapfiíklad autor pfiíspûvku do neperio-dické monografie svÛj pfiíspûvek tfietíosobû pfiedat k vydání nemÛÏe, ledaÏe bysi to v˘slovnû vymínil. Pouze v˘hradnílicence totiÏ zavazuje autora jednak nepo-skytnout licenci tfietí osobû a jednak sezásadnû sám zdrÏet uÏití díla v rozsahuudûlené v˘hradní licence (§ 47 odst. 2autorského zákona).

Licenãní smlouva nemusí b˘t vÏdy uza-vfiena jen v písemné formû, neboÈ takov˘poÏadavek platí jen pro v˘hradní licenci (§ 46 odst. 4 autorského zákona). S uza-vfiením platné ústní smlouvy jsou v‰aksamozfiejmû spjaty moÏné dÛkazní pro-blémy s urãením jejího obsahu v pfiípadûsporu. Uzavírání ústních licenãních smluvje v praxi bûÏné napfi. pfii vydání ãlánkuv periodick˘ch publikacích.

Pfii uzavírání licenãní smlouvy by mûla b˘tkromû jiného vûnována pozornost úpravûodmûny a omezení licence. âast˘m ujed-náním, napfi. u vydání knih, je urãení v˘‰eodmûny nejen jednorázovou platbou,ale také v závislosti na v˘nosech z vyuÏitílicence. V takov˘ch pfiípadech pfiímo autorsk˘ zákon (§ 49 odst.4 a 5 autorského

K PRÁVNÍM ASPEKTÒM VYDÁVÁNÍ AUTORSK¯CH DùLTomበDobfiichovsk˘

Témûfi s jakoukoliv lidskou ãinností, a tím spí‰e s odbornou, vûdeckou, literární ãi pedagogickou, je spjata potfiebaseznámit vefiejnost s v˘sledky tvÛrãí du‰evní ãinnosti fyzické osoby. Jedním ze zcela samozfiejm˘ch zpÛsobÛ jevydání autorského díla. Smyslem tohoto pfiíspûvku je právû struãn˘ nástin právního reÏimu souvisejícího s vydává-ním autorsk˘ch dûl, pfiedev‰ím dûl literárních.

1 Pfiedmûtem práva autorského je také dílovzniklé tvÛrãím zpracováním díla jiného, vãetnûpfiekladu díla do jiného jazyka (§ 2 odst. 4autorského zákona).Chcete vidût va‰i knihu vyrovnanou do podobn˘ch zdobn˘ch sloupcÛ? Vûnujte dostatek pozornosti nejen

obsahu knihy, ale poté i smlouvû s nakladatelem FOTO:VLADIMÍR ·IGUT

Ediãní ãinnost v kontextu

14

zákona) dává nabyvateli licence povinnostumoÏnit autorovi kontrolu pfiíslu‰néúãetní nebo jiné dokumentace ke zji‰tûnískuteãné v˘‰e odmûny a dále povinnostposkytovat autorovi pravidelná vyúãto-vání odmûny alespoÀ jednou roãnû.Pokud strany nesjednají v˘‰i odmûnyv závislosti na v˘nosech z vyuÏití licence,mÛÏe autor v konkrétní situaci obdrÏetãástku ve zjevném nepomûru k ziskuz vyuÏití licence a k v˘znamu díla prodosaÏení takového zisku nabyvatele(pfiedstavme si napfi. neoãekávanûúspû‰né dílo zaãínajícího autora, za nûÏbyla stanovena v licenãní smlouvû velminízká odmûna, aniÏ by autor jakkoliv mohlparticipovat na pfiípadném úspûchu díla).Tuto situaci fie‰í tzv. bestsellerové ustano-vení podle § 49 odst. 6 autorskéhozákona, v nûmÏ je autorovi pfiiznán nárokna pfiimûfienou dodateãnou odmûnu, a tos úãinností od 22. 5. 2006 (úãinnostnovely autorského zákona zákonem ã.216/2006 Sb.) dokonce bez moÏnostitento nárok smluvnû vylouãit (jde tako kogentní ustanovení – ustanovení, odnûjÏ se nelze odch˘lit). Ochranu autorapfied nepfiimûfienû nízkou odmûnou mÛÏepodle okolností zaji‰Èovat i pravidlo,podle nûjÏ se pfii sjednání odmûny pfii-hlédne k úãelu licence, zpÛsobu a okol-nostem uÏití díla a k územnímu, ãasovémua mnoÏstevnímu rozsahu licence (§ 49odst. 7 autorského zákona).

Pokud jde o omezení licence, tedyomezení licence co do zpÛsobÛ uÏití díla,územního, ãasového a mnoÏstevního roz-sahu, je dána pfiednost smluvnímu ujednánístran, ov‰em pro pfiípad absence takové-hoto ujednání v licenãní smlouvû autorsk˘zákon v ustanovení § 50 sám subsidiárnûstanoví omezení licence, a to prostfiednic-tvím právních domnûnek. Pfiedev‰ím platí,Ïe licence se poskytuje k takov˘m zpÛso-bÛm uÏití a v takovém rozsahu, jak je nutnék dosaÏení licenãní smlouvy. Není-li anitento úãel zfiejm , je územní rozsah licenceomezen na území âeské republiky, ãasov˘rozsah je omezen na obvyklou dobuv závislosti na druhu díla a zpÛsobu uÏití,nejv˘‰e v‰ak na jeden rok, a mnoÏstevnírozsah je omezen na obvyklé mnoÏstvív závislosti na druhu díla a zpÛsobu uÏití.

Pokud se po pfiedání díla nabyvatelilicence, tedy nakladateli, vyskytne zestrany nabyvatele potfieba jakékolivzmûny díla, jeho názvu ãi oznaãeníautora (anebo potfieba spojení díla s jin˘mdílem a zafiazení díla do díla souborného),je taková zmûna moÏná pfii neexistenciopaãného ujednání v licenãní smlouvû jenza pomûrnû pfiísn˘ch podmínek. MusítotiÏ jít o takovou zmûnu díla ãi názvu,u které lze spravedlivû oãekávat, Ïe by k níautor vzhledem k okolnostem uÏití svolil(§ 51 autorského zákona). Pokud tedynakladatel pfiedpokládá, Ïe bude potfiebaprovést tyto zmûny, mûl by si v˘slovnûvymínit moÏnost zásahÛ do díla nad rámecuveden˘ch zákonn˘ch podmínek pfiímov licenãní smlouvû.

Pfiímo ze zákona (§ 52 autorskéhozákona) je dán nárok autora na tzv.autor-skou rozmnoÏeninu, tedy právo, abymu nabyvatel licence poskytl na svénáklady alespoÀ jednu rozmnoÏeninu dílaz rozmnoÏenin pofiízen˘ch podle licence.Zákonnou podmínkou je zde „spravedl-nost“ a „obvyklost“ takového poÏadavkuautora; tyto podmínky budou pravdûpo-dobnû splnûny ve vût‰inû pfiípadÛ vydáníperiodick˘ch a neperiodick˘ch publikací.

Pokud si strany nesjednají jiné dÛvodyodstoupení anebo nebudou pfiipadat doúvahy zákonné dÛvody odstoupení podleobchodního zákoníku (napfi. podstatnéporu‰ení smluvních závazkÛ) ãi obãan-ského zákoníku, pfiiãemÏ subsidiární apli-kace obchodního ãi obãanského zákoníkuzávisí na povaze daného smluvního vztahu(napfi. v typickém vztahu autor-nepodni-katel a nakladatel-podnikatel bude, nedo-hodnou-li se strany jinak, aplikovánobãansk˘ zákoník), autorsk˘ zákon upra-vuje dva okruhy zákonného odstoupeníautora od licenãní smlouvy, a to odstou-pení od smlouvy pro neãinnost nabyva-tele, odstoupení pro zmûnu pfiesvûdãeníautora a dále odstoupení pro neumoÏnûnípráva autorské korektury.

Odstoupení pro neãinnost nabyva-tele podle ustanovení § 53 autorskéhozákona má pro autora v˘znam tehdy,pokud poskytne v˘hradní licenci k vydání

svého díla a nabyvatel tuto licenci nevyu-Ïije z rozliãn˘ch dÛvodÛ nezpÛsoben˘chokolnostmi na stranû autora. Pak se autordostane do situací, kdy s ohledem nav˘hradnost licence nemÛÏe dílo sám uÏítnebo je pfiedat jinému nakladateli, ãímÏ jejeho dílo „zablokováno“. TíÏivost takovésituace je zfiejmá, pokud si pfiedstavímenapfi. autora, kter˘ zpracuje po nároãnécestovatelské v˘pravû aktuální cestopisatraktivní lokality, pfiedá jej nakladateli,sjedná si v licenãní smlouvû odmûnuv závislosti na prodan˘ch v˘tiscích, ov‰emnakladatel cestopis z finanãních dÛvodÛnevydá. Autor má pochopitelnû zájemo vydání tohoto cestopisu jinde, abynebyla zmarnûna jak práce na cestopisu,tak odmûna podle prodan˘ch v˘tiskÛ.V˘hradní licence mu v‰ak neumoÏÀuje, jakje uvedeno, pfiedání jinému nakladateli. Protento pfiípad mÛÏe autor pfii naplnûnízákonn˘ch podmínek (v˘hradní nabyvatellicence dílo nevyuÏívá vÛbec nebo jennedostateãnû a oprávnûné zájmy autorajsou znaãnû nepfiíznivû dotãeny) odlicenãní smlouvy odstoupit.

Ov‰em postup tohoto odstoupení neníjednoduch˘: autor totiÏ mÛÏe odstoupit od smlouvy jen po pfiedchozí marné v˘zvûnakladatele k plnûní licence. Tyto úkonynavíc není moÏno uãinit pfied uplynutímzákonn˘ch lhÛt, které ãiní dva roky odposkytnutí licence ãi odevzdání díla (pokudje dílo odevzdáváno aÏ po poskytnutílicence), respektive tfii mûsíce u periodic-kého tisku s denní periodicitou a jeden roku ostatního periodického tisku. Tím v‰akperipetie autora nemusejí konãit, neboÈpokud existují okolnosti hodné zvlá‰tníhozfietele, musí autor navíc uhradit nabyvateli‰kodu odstoupením vzniklou a dále musítaké vrátit vyplacenou odmûnu ãi pomûr-nou ãást pfii pouze nedostateãnû vyuÏí-vané licenci. S ohledem na uvedené byautor mûl, pfiedev‰ím pokud mu záleÏí navydání díla, pamatovat v licenãní smlouvûtaké na ujednání ohlednû odstoupení odlicenãní smlouvy. Tak napfi. by si autor mûl vymínit, aby licence byla pro nabyva-tele zavazující, tedy aby byl nabyvatel povi-nen ji vyuÏít; pak by nebyl nárok autora naodmûnu pfii odstoupení od smlouvy proneãinnost nabyvatele dotãen (§ 53 odst. 7

Ediãní ãinnost v kontextu

15

autorského zákona). Dále by mohla b˘tsjednána smluvní pokuta ãi jiné penûÏitéplnûní za nevyuÏití licence nabyvatelem.Odstoupení od smlouvy pro zmûnupfiesvûdãení autora (§ 54 autorskéhozákona) je reflexem osobní sloÏky autor-sk˘ch práv a dopadá na situace, kdy dosudnezvefiejnûné dílo jiÏ neodpovídá autorovupfiesvûdãení a zvefiejnûním díla by bylyznaãnû nepfiíznivû dotãeny jeho oprávnûnézájmy. Kdy bude moÏno toto právo autoraodstoupit realizovat? Lze si napfiíklad pfiedstavit autora, kter˘ je‰tû pfied vydánímsvého literárního díla protináboÏenskéhocharakteru zmûní své náboÏenské pfie-svûdãení a stane se silnû vûfiícím, coÏ dávefiejnû najevo, podobnû u zmûn politic-kého pfiesvûdãení apod. Druhou stranoumince práva autora na odstoupení je zdezásadnû povinnost autora k náhradû ‰kodyvzniklé nabyvateli odstoupením.

Odstoupení pro neumoÏnûní právaautorské korektury je speciálním usta-novením upraven˘m, na rozdíl od pfied-chozích dvou pfiípadÛ zákonnéhoodstoupení od smlouvy, jen pro licenãnísmlouvu nakladatelskou (§ 56 odst. 4autorského zákona). Odstoupení je zdezaloÏeno na poru‰ení autorova práva naautorskou korekturu, tzn. drobné tvÛrãízmûny díla, podle ustanovení § 56 odst. 3autorského zákona, pfiiãemÏ podmínkouje, Ïe následkem neumoÏnûní autorskékorektury by do‰lo k uÏití díla zpÛsobemsniÏujícím jeho hodnotu.

JestliÏe sjednaná licence obsahuje mnoÏ-stevní omezení jen na urãit˘ poãet roz-mnoÏenin a vydání díla bude úspû‰né tak,Ïe v‰echny tyto rozmnoÏeniny díla budourozebrány pfied uplynutím doby licence, jedán speciální dÛvod zániku licence podleustanovení § 56 odst. 5 autorskéhozákona. V takovém pfiípadû totiÏ nastaneze zákona zánik licence je‰tû pfied uplynu-tím sjednané doby jejího trvání, pokudnejpozdûji do ‰esti mûsícÛ ode dne v˘zvyautora nebude sjednáno zv˘‰ení mnoÏ-stevního rozsahu licence.

Licenãní smlouvu je tfieba odli‰ovat odpodlicenãní smlouvy (nûkdy naz˘vané takésublicence), která je sice z obsahového

hlediska obdobou licenãní smlouvy a platípro ni obdobnû téÏ shora uvedená úpravaautorského zákona (§ 57 autorskéhozákona), av‰ak jde o smluvní vztah nikolivautora a nabyvatele, ale vztah nabyvatele,jemuÏ byla udûlena licence autorem,a dal‰í osoby. K tomuto poskytnutí opráv-nûní tfietí osobû je nabyvatel oprávnûn jenna základû souhlasu autora. K postoupenílicence je nutn˘ souhlas autora, a topísemn˘ (§ 48 autorského zákona). B˘vápravidlem, Ïe odmûna za licenci, v níÏ jenabyvateli dáno právo poskytnout opráv-nûní k uÏití formou podlicence ãi postou-pení licence, je vût‰inou vy‰‰í neÏ u licencíbez tohoto oprávnûní.

Zvlá‰tní typy dûlVedle shora popsané problematikylicenãní smlouvy je nezbytné se zmínittaké o nûkter˘ch zvlá‰tních právních reÏi-mech.

Pokud autorské dílo vznikne spoleãnoutvÛrãí ãinností dvou a více autorÛ a pÛjdetak o dílo spoluautorÛ podle ustanovení§ 8 autorského zákona, pfiíslu‰í autorsképrávo v‰em spoluautorÛm spoleãnûa nerozdílnû, pfiiãemÏ z právních úkonÛt˘kajících se díla spoluautorÛ jsou v‰ichnispoluautofii rovnûÏ oprávnûni spoleãnûa nerozdílnû. To znamená, Ïe napfi.o vydání díla, a tedy o uzavfiení licenãnísmlouvy, mohou zásadnû rozhodovat jenv‰ichni spoluautofii spoleãnû a jednomy-slnû. Jen v˘jimeãnû, brání-li jednotliv˘autor bez váÏného dÛvodu nakládánís dílem spoluautorÛ (napfi. odmítá uzavfiítlicenãní smlouvu), se mohou zb˘vající

spoluautofii domáhat u soudu nahrazeníchybûjícího projevu vÛle (napfi. nahrazeníspoluautorova souhlasu s licenãní smlou-vou). Netfieba ov‰em dodávat, Ïe tentoprocesní prostfiedek není pfiíli‰ praktick˘z hlediska efektivity, a proto je tfieba pre-ferovat pokud moÏno mimosoudní fie‰ení.V opaãném pfiípadû hrozí zdlouhavé spory,nikoliv nepodobné sporÛm v oblasti spo-luvlastnictví nemovité ãi movité vûci, kdejsou právní reÏim a vznikající problémypodobné.

Je ov‰em tfieba zdÛraznit, Ïe pro oblastvynucování autorsk˘ch práv spoluautorÛ,tedy pro oblast procesní, platí opaãn˘zákonn˘ princip neÏ spoleãná a nerozdílnápráva a povinnosti pro oblast hmotnû-právní. Podle ustanovení § 9 odst. 4 vûtaposlední autorského zákona se totiÏ mÛÏedomáhat ochrany práva autorÛ k dílu spo-luautorÛ pfied ohroÏením nebo poru‰eními jednotliv˘ spoluautor samostatnû. Protoje napfiíklad k podání civilní Ïaloby (viz níÏe)aktivnû legitimován i jen jeden ze spoluau-torÛ, aniÏ by musel b˘t dán souhlas s podá-ním Ïaloby v‰ech ostatních spoluautorÛ.

Jak je uvedeno v˘‰e, k vydání díla jezásadnû zapotfiebí uzavfiení licenãnísmlouvy. Jedním z pfiípadÛ, kdy to nenínutné, je situace, v níÏ pÛjde o zamûst-nanecké dílo ve smyslu ustanovení § 58odst. 1 autorského zákona, tedy o dílo,které autor vytvofiil ke splnûní sv˘chpovinností vypl˘vajících z pracovnûpráv-ního ãi sluÏebního vztahu k zamûstnavatelinebo z pracovního vztahu mezi druÏstvema jeho ãlenem. V tomto pfiípadû totiÏ

Prodejnou Nakladatelství Karolinum procházejí práce stovek autorÛ. Ti by si mûli b˘t pfii citování vûdomipráv sv˘ch kolegÛ vypl˘vajících z autorského zákona

FOTO

:ON

D¤

EJ S

YSE

L

Ediãní ãinnost v kontextu

16

zamûstnavatel, není-li sjednáno jinak, vyko-nává sv˘m jménem a na svÛj úãet majet-ková práva k zamûstnaneckému dílu a dálezamûstnavateli svûdãí nûkterá oprávnûníohlednû osobních práv autorsk˘ch, napfi.oprávnûní ke zvefiejnûní, pfiekladu díla ãiúpravám díla (§ 58 odst. 4 autorskéhozákona). Zamûstnavatel tím poÏívá vevztahu k zamûstnaneckému dílu právo jejvydat, poskytnout tfietí osobû licencik uÏití apod. Zda pÛjde o zamûstnaneckédílo, bude vÏdy záviset na posouzení kon-krétních okolností, ov‰em jako klasick˘pfiípad lze uvést napfiíklad ãlánek vytvo-fien˘ redaktorem pro periodick˘ tiskvydávan˘ jeho zamûstnavatelem.

Dal‰ím specifick˘m pfiípadem je uÏití‰kolního díla. Aãkoliv této problematicebyla jiÏ vûnována pozornost v ãísle 3/2006ãasopisu Forum (viz Veronika KfiesÈanová;Irena Holcová: Autorské dílo a ‰kolnípráce), rád bych zde uãinil alespoÀ maloupoznámku. ·kolní dílo (napfi. diplomovánebo seminární práce), tzn. dílo vytvofienéÏákem nebo studentem ke splnûní ‰kol-ních nebo studijních povinností vypl˘vají-cích z jeho právního vztahu ke ‰kole nebo‰kolskému ãi vzdûlávacímu zafiízení, mÛÏe‰kola ãi ‰kolské nebo vzdûlávací zafiízeníoprávnûnû uÏít, jestliÏe se tak dûje nikolivza úãelem pfiímého nebo nepfiímého hos-podáfiského ãi obchodního prospûchuanebo k vlastní vnitfiní potfiebû (§ 35 odst.3 autorského zákona). Nad tento rámecmÛÏe ‰kola ãi ‰kolské nebo vzdûlávacízafiízení oprávnûnû uÏít dílo jen nazákladû licenãní smlouvy, ov‰em se zv˘-hodnûn˘m reÏimem, podle nûhoÏ na uza-vfiení takové licenãní smlouvy má ‰kola ãi‰kolské nebo vzdûlávací zafiízení zákonnéoprávnûní vÛãi autorovi, kterého se mÛÏedomáhat i u soudu (§ 60 odst. 1 autor-ského zákona). Naopak student je vesvém uÏívání ‰kolního díla omezen tím, Ïetak mÛÏe ãinit jen tehdy, není-li to v roz-poru s oprávnûn˘mi zájmy ‰koly, a topopfi. povinností pfiispût ‰kole na úhradunákladÛ na vytvofiení ‰kolního díla (§ 60odst. 2 a 3 autorského zákona).

Citace S vydáním díla je spjata také aplikace fiadyv˘jimek a omezení autorsk˘ch práv

(mimosmluvních institutÛ uÏití díla).AlespoÀ jedním z tûchto omezení, a tocitací upravenou v ustanovení § 31 autor-ského zákona, je tfieba se na tomto místûz praktick˘ch dÛvodÛ zab˘vat. DÛvodemje zejména ãasté uÏití jiÏ vydan˘ch dûlv rámci dûl jin˘ch (napfi. odkazy na jinéãlánky ãi publikované názory aj.).

Nejdfiíve je nezbytné upozornit, Ïe jaká-koliv v˘jimka a omezení, vãetnû citací,musí vyhovût tzv. trojstupÀovému testuve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 autor-ského zákona, tzn. 1) aplikace jen vezvlá‰tních zákonn˘ch pfiípadech, 2) takovéuÏití není v rozporu s bûÏn˘m uÏitím dílaa 3) nejsou jím dotãeny oprávnûné zájmyautora. Dále: citovat lze na základû usta-novení § 31 autorského zákona jen díla jiÏzvefiejnûná (napfi. vydaná), a proto nelzepouÏít v periodickém tisku bez souhlasunositele práv úryvek z je‰tû nevydanépublikace.

Právní úprava v ustanovení § 31 autor-ského zákona rozeznává tfii pfiípady citací:- v odÛvodnûné mífie uÏití v˘ÀatkÛ ze zve-

fiejnûn˘ch dûl jin˘ch autorÛ ve svém díle(tzv. malá citace);

- uÏití v˘ÀatkÛ z díla nebo drobn˘chcel˘ch dûl pro úãely kritiky neborecenze vztahující se k takovému dílu,vûdecké ãi odborné tvorby, pokudtakové uÏití bude v souladu s poctiv˘mizvyklostmi a v rozsahu vyÏadovanémkonkrétním úãelem (tzv. velká citace);

- uÏití díla pfii vyuãování pro ilustraãníúãel nebo pfii vûdeckém v˘zkumu,jejichÏ úãelem není dosaÏení pfiíméhonebo nepfiímého hospodáfiského neboobchodního prospûchu, pokud citacenepfiesáhne rozsah odpovídající sledova-nému úãelu.

Podmínkou v‰ech uveden˘ch tfií pfiípadÛcitace je uvedení, jestliÏe je to moÏné,jména autora, nejde-li o dílo anonymní,nebo jména osoby, pod jejímÏ jménem sedílo uvádí na vefiejnost, a dále název dílaa pramen. Do práva autorského nezasa-huje ani ten, kdo v˘Àatky z díla nebodrobná celá díla citovaná v rámci maléa velké citace (první a druh˘ pfiípad) dáleuÏije.

Poru‰ení a ohroÏení autorsk˘chprávPoru‰ení ãi ohroÏení autorsk˘ch práv pfiivydávání autorsk˘ch dûl mÛÏe mít nejrÛz-nûj‰í formy, jejichÏ popis by pfiesahovalúãel tohoto pfiíspûvku. Kromû základníhoporu‰ení spoãívajícího ve vydání chránû-ného díla bez souhlasu nositele práv se mÛÏe jednat napfi. o neoprávnûnouzmûnu ãi úpravu díla, vydání díla podnesprávn˘m názvem ãi autorsk˘m ozna-ãením, neoprávnûné uÏití díla jinéhoautora (napfi. fotografie) v novém díle,pfiekroãení omezení rozsahu licence(vydání dûl ve vût‰ím mnoÏství, mimovymezená teritoria apod.), poskytnutí dílak vydání dal‰í osobû bez souhlasu autoraaj. Pro v‰echny tyto delikty je spoleãné, Ïesoukromoprávní odpovûdnost za nû jezaloÏena na objektivním principu, a tudíÏnezáleÏí na zavinûní – Ïalovan˘ se paknemÛÏe proti civilní Ïalobû bránit odka-zem na svou nevûdomost o poru‰ování ãiohroÏování autorského práva. Naprotitomu trestnûprávní odpovûdnost, vznika-jící v pfiípadû naplnûní znakÛ skutkovépodstaty trestného ãinu poru‰ování auto-rského práva, práv souvisejících s právemautorsk˘m a práv k databázi podle § 152trestního zákona, je zaloÏena na odpovûd-nosti za zavinûné úmyslné jednání.

Prostfiedky k vynucení autorsk˘ch právv pfiípadû jejich poru‰ení ãi ohroÏení lzedûlit na soukromoprávní a vefiejnoprávníprostfiedky ochrany.

Soukromoprávní prostfiedky ochrany,uplatÀované v obãanskoprávním soudnímfiízení, zahrnují zejména:• Îaloby o urãení autorství podle ustano-

vení § 40 odst. 1 písm. a) autorskéhozákona;

• Îaloby zdrÏovací podle ustanovení § 40odst. 1 písm. b) autorského zákona;

• Îaloby odstraÀovací napfi. na staÏeníneoprávnûn˘ch rozmnoÏenin z obcho-dování ãi na zniãení rozmnoÏenin,v˘robkÛ, materiálu a nástrojÛ podleustanovení § 40 odst. 1 písm. d) autor-ského zákona;

• Îaloby na sdûlení informací podle usta-novení § 40 odst. 1 písm. c) autorskéhozákona;

Ediãní ãinnost v kontextu

17

• Îaloby na náhradu ‰kody podle ustano-vení § 40 odst. 4 autorského zákona;zásadnû se zde náhrada ‰kody fiídí úpra-vou podle obãanského zákoníku, pfiiporu‰ení obchodnûprávní smlouvy, napfi.licenãní smlouvy, se náhrada ‰kody fiídíobchodním zákoníkem;

• Îaloby na bezdÛvodné obohacení podleustanovení § 40 odst. 4 autorskéhozákona, kdy se lze domáhat dvojnásobkuobvyklého licenãního poplatku;

• Îaloby na pfiimûfiené zadostiuãinûnív morální i penûÏité formû podle usta-novení § 40 odst. 1 písm. e) autorskéhozákona;

• Právo uvefiejnit rozsudek podle ustano-vení § 40 odst. 2 autorského zákona;

• Návrhy na vydání pfiedbûÏného opatfiení;pfiedbûÏné opatfiení má b˘t vydáno do sedmi dnÛ od návrhu (§ 75 odst. 4obãanského soudního fiádu), skládá sekauce 50 000, resp. 100 000 Kã s pfiípad-nou povinností od‰kodnit Ïalovaného zaújmu zpÛsobenou pfiedbûÏn˘m opatfiením;

• Zaji‰tûní dÛkazÛ – podle § 78 a obãan-ského soudního fiádu lze dÛkaz zajistit takénotáfisk˘m zápisem nebo exekutorsk˘mzápisem o skutkovém dûji. Jde pak o vefiejnou listinu. Toto je vhodné napfi.pfii zaji‰tûní dÛkazu na Internetu; zvlá‰tníúpravu zaji‰tûní pfiedmûtu dÛkazního pro-stfiedku ve vûcech t˘kajících se právz du‰evního vlastnictví obsahuje ustanovení§ 78 b) a násl. obãanského soudního fiádu.

Vefiejnoprávní prostfiedky ochrany zahr-nují zejména:• Oprávnûní âeské obchodní inspekce

podle zákona ã. 64/1986 Sb., o âeskéobchodní inspekci a celních úfiadechpodle zákona ã. 634/1992 Sb., o ochranûspotfiebitele – k podnûtu nositele autor-sk˘ch práv je moÏno zajistit a následnûzniãit pirátské zboÏí; jde o neformální,relativnû levn˘ (i kdyÏ se skládá kauce),ov‰em nenárokov˘ nástroj.

• Opatfiení na hranicích podle zákona ã.191/1999 Sb., o opatfieních t˘kajících sedovozu, v˘vozu a zpûtného v˘vozu zboÏíporu‰ujícího nûkterá práva du‰evníhovlastnictví (tzv. protipirátsk˘ zákon); pro-tipirátsk˘ zákon je nyní urãitou prová-dûcí vnitrostátní úpravou komunitárníúpravy pfiedstavované nafiízením Rady

2003/1383/ES o opatfieních na hranicícha v tomto kontextu se také musí apliko-vat a vykládat. Opatfiení se t˘kají jenzboÏí podléhajícího celnímu dohledu,coÏ je vzhledem k celní unii v EU pouzezboÏí ze tfietích zemí mimo EU; napfi.zboÏí dováÏené z Polska do âR taknemÛÏe b˘t dotãeno opatfieními na hra-nicích – tam budou celní orgány mocizasáhnout podle zákona ã. 634/1992 Sb.,o ochranû spotfiebitele.

• Trestní fiízení pro trestn˘ ãin poru‰ováníautorského práva, práv souvisejícíchs právem autorsk˘m a práv k databázi §152 trestního zákona, k nûmuÏ mÛÏe dáttrestním oznámením podnût nositelpráv, kter˘ následnû mÛÏe mít procesnípostavení po‰kozeného.

Zvefiejnûní díla a novost jakoÏtopodmínka zápisu pfiedmûtu prÛmyslového vlastnictvíProtoÏe pfii vydání díla dochází k jeho zve-fiejnûní, pfiiãemÏ jednou ze základních pod-mínek zápisu pfiedmûtÛ tvÛrãích právprÛmyslového vlastnictví (patent, uÏitn˘vzor, prÛmyslov˘ vzor, topografie polovodi-ãového prvku) je novost pfiihla‰ovanéhopfiedmûtu, má akt vydání díla stûÏejnív˘znam. DÛleÏitá je tato problematika pfie-dev‰ím v oblasti pfiírodních (zejm. technic-k˘ch) vûd a designérství. Vydání díla, tedyjeho zvefiejnûní, které obsahuje popis ãizobrazení pfiedmûtu, jenÏ mÛÏe b˘t chránûnjako pfiedmût prÛmyslového vlastnictví(napfi. publikace ãlánku ãi knihy o novémtechnickém fie‰ení, vynálezu ãi designu), totiÏv závislosti na rozsahu zvefiejnûného dílaa zákonné úpravû zásadnû znamená ztrátunovosti, a tedy ztrátu zápisné zpÛsobilostidaného pfiedmûtu prÛmyslov˘ch práv.

Tak napfi. podle ustanovení § 5 zákona ã.527/1990 Sb., o vynálezech a zlep‰ovacíchnávrzích, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, jevynález povaÏován za nov , není-li souãástítechniky, pfiiãemÏ stavem techniky je v‰e,k ãemu byl pfied datem priority (datumpodání patentové pfiihlá‰ky) umoÏnûn pfií-stup vefiejnosti jak˘mkoliv zpÛsobem.Vychází se pfiitom z tzv. svûtové novosti,a proto napfi. vydání ãlánku o novém technickém fie‰ení v zahraniãním ãasopiseznamená ztrátu novosti, a tím zápisné zpÛ-

sobilosti na celém svûtû vãetnû âR. Toneznamená, Ïe by nemohl b˘t dan˘ pfied-mût prÛmyslového vlastnictví v praxinikde a nikdy zapsán, neboÈ v‰e závisí pfie-dev‰ím na fiádném a kvalitním provedeníre‰er‰e na stav techniky ze strany paten-tového úfiadu a pfiípadném uplatnûní pfii-pomínek tfietích stran. Podle ãeské úpravyjen v úzkém okruhu pfiípadÛ není toto tzv.pfieduvefiejnûní pfiekáÏkou zápisu – pokudk zvefiejnûní dojde v ‰esti mûsících pfiedpodáním pfiihlá‰ky a jde o zfiejmé zneuÏitívzhledem k pfiihla‰ovateli ãi bude uplat-nûna tzv. v˘stavní priorita.

Mírnûj‰í úprava je zakotvena pro zápis uÏit-n˘ch vzorÛ, naz˘van˘ch nûkdy pfiíznaãnû„mal˘ patent“, pro nûÏ podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona ã. 478/1992 Sb., o uÏit-n˘ch vzorech, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ,není pfiekáÏkou pfieduvefiejnûní v dobû ‰estimûsícÛ pfied podáním pfiihlá‰ky, a to bez dal‰ího. Naopak striktnûj‰í úprava novosti je obsaÏena v ustanovení § 4 zákona ã. 207/2000 Sb., o ochranû prÛmyslov˘chvzorÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

Z uvedeného plyne, Ïe kaÏd , kdo hodlávydat, a tím zvefiejnit dílo obsahující popisãi zobrazení nového pfiedmûtu, jenÏ mÛÏeb˘t zapsán jako pfiedmût prÛmyslovéhovlastnictví (napfi. vynález), mûl by vÏdy zvá-Ïit, zda není vhodné pfiedtím podat paten-tovou ãi jinou pfiihlá‰ku, aby nedo‰lo keztrátû zápisné zpÛsobilosti. OpominutímÛÏe mít znaãn˘ negativní dopad napfi.pro návratnost investic do v˘zkumu.

ProtoÏe podmínka novosti pfiihla‰ovanéhopfiedmûtu prÛmyslov˘ch práv je principemspoleãn˘m vût‰inû zahraniãních úprav,mÛÏe vydání díla znamenat nemoÏnostzískání zápisu prÛmyslového vlastnictvítaké v zahraniãních teritoriích.

Autor pÛsobí jako odborn˘ asistent Ústavuautorského práva, práv prÛmyslov˘ch a právasoutûÏního Právnické fakulty Univerzity Kar-lovy. Spolupracuje jako advokát s Advokátníkanceláfií KfiíÏ a Bûlina.

JUDr. TomበDobfiichovsk˘, Ph.D.

FotoreportáÏ

18

JAK VZNIKÁ KNIHA?

Úspû‰n˘m recenzním fiízením pfiijatého rukopisu zaãíná první etapa vzniku publikace.Podle charakteru díla je stanovena jeho ediãní a grafická podoba.

Nedílnou souãástí administrativního o‰etfiení pfiipravované knihy je licenãní smlouva a dal‰í doprovodná právní zaji‰tûní.Po finanãní rozvaze je publikace zafiazena do ediãního plánu nakladatelství a rukopisu se ujímá redakce.Administrativní pracovníci je‰tû dohlédnou, aby po vydání knihy byly dodrÏeny ve‰keré smlouvy a závazky.

1

2

FotoreportáÏ

Úkolem redaktora jedovést rukopis s jehoobrazov˘mi a jin˘mi pfiílo-hami k definitivní podobûpfied tiskem. Redakãnípráce pfiedstavuje pestrou‰kálu ãinností od úpravjazykov˘ch pfies péãio stylovou jednotu autoraa strukturu jeho rukopisuaÏ po práci administrativní.Tyto práce se opírajío profesní i specificky univerzitní úzus.

3

19

FotoreportáÏ

Redakãnû zpracovan˘ rukopis pfiichází v elektronické a tiskové podobû do DTP studia. Podle pfiedpisu grafika je ve studiu textzlomen a zpracován jeho doprovodn˘ materiál (tabulky, grafy, fotografie, ilustrace…). Po autorsk˘ch a redakãních korekturáchje zde text definitivnû upraven pro tisk.

Vyti‰tûné archy se skládají a upravují do kniÏníhobloku.V‰e probíhá za pouÏití moderních techno-logií, ale vÏdy je základem peãlivost pracovníkÛtiskárny.

4

5

20

FotoreportáÏ

21

V knihárnû se ze spojení kniÏního bloku s obálkouzrodí kniha.

Proã asi nakladatel není rád, kdyÏ jeho knihy zÛstávají ve skladu pfiíli‰ dlouho?

Knihu je moÏné objednat na internetov˘ch stránkách,ale abyste ji mohli vzít do ruky, musíte nav‰tívit knihkupectví.

Autor: Nakladatelství KarolinumFoto:Archiv Nakladatelství Karolinum

6

7 8

Vydávání na UK

22

Jak˘ byl stav Nakladatelství Karolinum,kdyÏ jste ho v roce 1994 zaãínal fiídit?V plném proudu byla diskuse, zda v nej-bliωím ãasovém horizontu zmizí papírovéknihy a nahradí-li je jejich elektronickápodoba. Diskutovalo se o vyuÏití inter-netu s tím, Ïe univerzitní nakladatelstvíztratí svÛj smysl, neboÈ autofii pfiesunousvé publikaãní aktivity právû tam. Stavna‰eho nakladatelství této tendencivycházel vstfiíc. Jeho ãinnost nesplÀovalaúkoly, které po nûm univerzita poÏado-

vala. Rukopisy uãebnic a ostatních textÛleÏely v nakladatelství a jejich polygrafickárealizace trvala neúmûrnû dlouho. Ov‰emani podmínky pro práci nakladatelstvínebyly ideální a neodpovídaly nárokÛm,které na ni byly kladeny. Napfiíklad knih-kupectví se dûlilo o místo s prodejnoukoÏeného zboÏí a nemûlo kvalifikovanépracovníky. Ani nebylo do ãeho prodanéknihy balit. V˘kon tiskárny neodpovídalpotfiebû vãasné v˘roby uãebnic, kompli-kace byly i s nákupem polygrafick˘chtechnologií, vybavení bylo spí‰e muzeální.

Co konkrétnû bylo tfieba rozh˘bat?Zaãala fungovat (a tím b˘t potfiebám aka-demické obce i nakladatelství ku pomoci)Ediãní komise rektora a Ediãní komiseAkademického senátu, pomalu se konsti-tuovalo úãetnictví, aby vytváfielo po-tfiebnou zpûtnou vazbu umoÏÀujícíodpovûdné stanovování nákladÛ publikacía sledování efektivity vynakládání finanã-ních prostfiedkÛ. Díky aktivnímu vztahuvedení univerzity, zejména prorektoraKlenera, nového kvestora a vût‰iny pra-covníkÛ redakce se vûci zaãaly rychlemûnit. V‰ichni si uvûdomovali, Ïe prvo-fiad˘m úkolem v‰ech pracovníkÛ odpo-vûdn˘ch za ãinnost nakladatelství jekvalita. Kvalita vydávan˘ch publikací sestala základním úkolem, kter˘ na sebenakladatelství vzalo.

Kdy se projevily tyto zmûny? A cov‰echno bylo tfieba udûlat, aby se nakla-datelství stalo pruÏnûj‰í institucí?Nakladatelství pfiesvûdãilo univerzituo svém místû v organizaãní struktufie uni-verzity v souvislosti s pfiípravou oslav 650.v˘roãí zaloÏení UK. Vydali jsme ãtyfi-svazkové Dûjiny UK a jejich dvousvazko-vou anglickou verzi ve vyÏadované kvalitûa odpovídajících termínech. Také jsme zlikvidovali zbyteãné ãekání na polygrafic-kou realizaci uãebních textÛ a AUC (Acta

Universitatis Carolinae – tradiãní periodi-kum vydávané celou fiadou pracovi‰È UK;pozn. aut.), coÏ zmûnilo do jisté mírypostoj univerzitní vefiejnosti k nakladatel-ství. Tento proces ov‰em provázely zmûny jak v personálním, tak technologic-kém vybavení nakladatelství. DÛslednûjsme dbali na uωí spolupráci s ediãnímikomisemi fakult, s ekonomick˘m útvaremrektorátu, Ústavem v˘poãetní technikya zejména s autory.Nebylo to vÏdy jednoduché a není to jed-noduché ani dnes. Nakladatelství musí b˘tflexibilní vzhledem k mûnícím se potfie-bám akademické obce a zároveÀ v danésituaci vycházet ze sv˘ch ekonomick˘cha technologick˘ch moÏností.

Jací autofii dnes v Karolinu publikují? Setkávám se jiÏ se ãtvrtou generacíautorÛ. První byli ti, ktefií mûli v rÛznémstadiu pfiípravy uãební texty a monogra-fie, které by kvalitativnû posunuly v˘uku.Vût‰inou ‰lo o texty dobfie obsahovûi jazykovû pfiipravené. Pfiipravovali je ves-mûs uznávaní znalci oboru, ktefií dokonalezvládli metodu práce na vûdecké publi-kaci. Jejich rukopisy pak vyÏadovaly pouzebûÏnou redakãní práci. Druzí potfiebovalirychle zmûnit úroveÀ v˘uky a na jejichtextech byl cítit spûch.To pfiiná‰í – stejnûjako u tfietí generace ovlivnûné „ãe‰ti-nou“ SMS a e-mailu – znaãné nároky naredakãní zpracování. Lze totiÏ dobfiepoznat, ktefií autofii byli pozitivnû indokt-rinováni, aÈ uÏ pfiímo, ãi prostfiednictvímsv˘ch uãitelÛ, ·milauerovou Skladboua normami alespoÀ Struãné mluvnice ãe‰-tiny profesorÛ Havránka a Jedliãky. Jistouúctu ke svému jazyku projevuje generaceãtvrtá, dne‰ní tfiicátníci.

Kolik knih Karolinum roãnû vydává?âíselné údaje o ãinnosti NakladatelstvíKarolinum jsou známy z V˘roãních zprávUK. Proto jen pro ilustraci: nakladatelství

J IRSA: NAKLADATELSTVÍ JE DNES TAK KVALITNÍ, JAK KVALITNÍ JSOU JEHO AUTO¤IPfiestoÏe se je‰tû pfied nûkolika lety vedly váÏné debaty o konci éry ti‰tûn˘ch knih, napochodovalo univerzitnínakladatelství do nového tisíciletí neohroÏenû. Jak vypadá nakladatelsk˘ dÛm Karolinum ve virtuální dobû hypertextÛ? Sv˘ch 14 let za fieditelsk˘m stolem popisuje Jaroslav Jirsa.

¤editel Nakladatelství Karolinum Jaroslav Jirsa

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

Vydávání na UK

23

vydává kaÏd˘ pracovní den minimálnûjednu publikaci, prodejna v kaÏdém mûsíciprodá více knih neÏ v roce 1994 za cel˘rok a spolupráce s fakultami pfii vydáváníAUC se zlep‰ila do té míry, Ïe náklady najejich vydání se koneãnû vyrovnají pfiíj-mÛm, které mají fakulty z v˘mûny za jiné,k v˘uce i k vûdecké práci potfiebné knihya ãasopisy.

Které va‰e publikace by nemûly ãtenáfiÛmuniknout? A které kníÏky z Karolina mátevy nejrad‰i?Nejrad‰i mám ty kníÏky, které teprvevyjdou. A to pfiesto, Ïe fiada publikacínakladatelství byla ocenûna v soutûÏio nejkrásnûj‰í knihu âR, naposledy tobyla ediãní fiada nazvaná Uãební textyUniverzity Karlovy. Tohoto ocenûní siobzvlá‰tû váÏím, protoÏe i polygrafickézpracování je dílem na‰í tiskárny. Nemo-hu zde dále nezmínit alespoÀ Horynovumonografii o Santinim a anglickou verziDûjin UK, které vznikly ve spoluprácis prof. ZdeÀkem Zieglerem; ten sv˘mimimofiádn˘mi zku‰enostmi a v˘tvarnouinvencí obohatil podobu publikacíNakladatelství Karolinum, mimo jinémÛÏu jmenovat fiadu monografií Pramenyk dûjinám ãeského my‰lení a pfiipravova-nou „zelenou“ edici. Nemohu takynevzpomenout na spolupráci s Katefiinou¤ezáãovou, která – vedle v˘tvarnéhozpracování desítek AUC a fiady monogra-fií – je autorkou v˘tvarného pojetí ãeskéverze Dûjin UK, a Janem ·er˘ch, kter˘ dalpodobu fiadû monografií a uãebníchtextÛ. Pokud vím, jsme jediné nakladatel-ství, které zvítûzilo v soutûÏi o nejkrás-nûj‰í knihu âR ve dvou tak odli‰n˘chkategoriích, jako jsou v˘tvarné monogra-fie a uãebnice. Nakladatelství snad ctí i to, Ïe jeho publikace byly nejednou ocenûny také mj. i Nadáním Josefa, Mariea ZdeÀky Hlávkov˘ch a Cenou rektoraUK.V roce 1998 se Karolinum zapojilo doprogramu F. X. ·alda iniciovaného fran-couzsk˘m Ministerstvem zahraniãníchvûcí a kulturním oddûlením Francouz-ského velvyslanectví v Praze.

Co vás naopak pfii práci trápí? Prvním a základním problémem je napl-Àování ediãního plánu ze strany fakult.

Druh˘m, neménû závaÏn˘m je rychlostvydávan˘ch publikací. Zde více neÏ na fle-xibilitû nakladatelství záleÏí na úrovni pfií-pravy rukopisu k publikování a na tom, jakdlouho se autofii vûnují korekturám. Jesamozfiejmû moÏné pfiedat rukopis dov˘roby v té podobû, v jaké byl odevzdán.Je v‰ak vûcí profesionální cti nakladatel-ství, aby odbornû pfiínosné monografiiodpovídala vytfiíbená, textu adekvátníjazyková podoba. Problémy jsou i s kvalit-ními spolupracovníky. Zejména scházejíknihkupci a pracovníci DTP schopní napl-nit nároky kladené v akademickém pro-stfiední na profesionální úroveÀ jejichpráce. Ov‰em situace je nesrovnatelná sestavem nakladatelsk˘ch poãátkÛ. Doredakce, studia DTP, tiskárny a knihku-pectví nastoupili mladí, profesionálnûi morálnû kvalitnû disponovaní lidé,schopní pfiijímat zku‰enost star‰íchkolegÛ a – dle mínûní jin˘ch – schopnívlídnû jednat s autory a ostatními na‰imizákazníky tak, aby v˘sledek jejich práceuspokojoval akademické publikum.V‰em pracovníkÛm nakladatelství jezfiejmé, Ïe úroveÀ jimi vydávan˘ch publi-kací závisí na edukaãních a vûdeck˘chaktivitách univerzity. Pouze s rÛstem jejichkvality mÛÏe rÛst kvalita vydávan˘ch publikací. O kvalitu nám jde samozfiejmûpfiedev‰ím, a to jak univerzitû, tak Nakla-datelství Karolinum jako její souãásti.

KdyÏ jste nastupoval do Karolina, disku-tovalo se, jestli kníÏky v papírové podobûpfieÏijí. Zmûnilo se nûco za ty roky, cos knihami pracujete? Posunulo se naklada-telství do 21. století?V dobû, kdy budete ãíst toto ãíslo ãaso-pisu Forum, bude na trhu první monogra-fie Jifiího ·er˘ch o barokním rytci hrabûte·porka Michaelovi Rentzovi, která pfii-nese nejen soupis jeho dûl, ale jejíÏ ãesk˘text bude také doplnûn pfiílohou CDs kompletním pfiekladem do nûmãinyspolu s ve‰kerou obrazovou dokumen-tací. Pokud mohu z dostupn˘ch pramenÛsoudit, jde o první takto pfiipravenouv˘tvarnou monografii nejen u nás.Takové monografie roz‰ífií vyuÏití sv˘chlatentních moÏností v edukaci. Nejdeo zbyteãn˘ experiment. Jde o to, provûfiitna v‰estrannû nároãné publikaci moÏnost

hybridních uãebních textÛ spojujícíchv˘kladov˘ text s obrazovou dokumentacínejen statického obrazu, ale i dûje pro-stfiednictvím obrazÛ ãi animace (napfiíkladpostup operace). ZáleÏí jen na autorech,jak takovou formu uãebního textu budoumoci pfiipravit a vyuÏít ve v˘uce.

Na co jste po tûch letech prácev Karolinu nejvíc py‰n˘? Co vám dûláradost?Za dobu mého pÛsobení v nakladatelstvíjsme vydali kolem 3 000 publikací.Nûkolik desítek jich bylo vefiejnû oce-nûno. To ale není to podstatné. Jestli mám právo b˘t na nûco hrd , pak je tosnad fakt, Ïe se Nakladatelství Karolinumstalo standardním nakladatelsk˘m domem,a zejména to, Ïe jeho kolektiv je profesio-nální, dobfie generaãnû vyváÏen˘ a i nadálepfiipraven˘ patfiiãnû realizovat v˘zvya nároky kladené na kvalitu práce univer-zitního nakladatelství akademickou obcí.Tomu odpovídá nበvyrovnan˘ rozpoãeti fakt, Ïe na‰e publikace jsou k dispozicinejen v prodejnû v Celetné ulici 18 naPraze 1, ale i v knihkupecké síti.

Velk˘ rozmach proÏívají internetováknihkupectví. Co Karolinum a internet?Abychom maximálnû zpfiístupnili detailníinformace o publikacích vydávan˘chv Karolinu, vytvofiili jsme novou podobuinternetov˘ch stránek nakladatelství spolus internetov˘m knihkupectvím. Ze zku‰e-ností z prvních dvou mûsícÛ provozu lzedovodit, Ïe tato nová podoba má u akade-mické vefiejnosti nemal˘ úspûch, a tonejen díky v˘razn˘m slevám. Pro ty, ktefiína‰e webové stránky je‰tû neznají, pfiidá-vám jejich adresu: www.cupress.cuni.cz.

Autor: redakce

Vystudoval ãe‰tinu a dûjepis na FF UK (1965).Dva roky pÛsobil v Ústavu pro ãeskou litera-turu âSAV, pak na katedfie politologie FF UK(1967). KvÛli likvidaci pracovi‰tû poslézenalezl zamûstnání v antikvariátu n. p. Kniha(1970). Od roku 1994 je fieditelem naklada-telství Karolinum.

PhDr. Jaroslav Jirsa

Vydávání na UK

24

Vydavatelství Matfyzpress vzniklo podzá‰titou Matematicko-fyzikální fakulty UK1. ledna 1994 a na Univerzitû Karlovû takmá jiÏ pevnou tradici. Vydavatelství se specializuje na tisk publikací, uãebnica knih, které slouÏí pfieváÏnû studentÛm

Matematicko-fyzikální fakulty. V˘jimeãnéale nejsou ani objednávky ze zahraniãí, jeÏjsou samozfiejmû dostupné v‰em, kdo setéto specializaci vûnují nebo o ní uvaÏují.Jednou z na‰ich nejprodávanûj‰ích uãeb-nic je Sbírka fie‰en˘ch pfiíkladÛ z matema-

tiky, fyziky a informatiky (v prvních vydá-ních od profesora Rence a v dal‰ích odprofesorÛ Odvárka, Kadleãka a Svobody).Ta slouÏí jako informaãní materiál k pfiijí-macím zkou‰kám na MFF.Za dobu existence vydavatelství jsmevydali 195 publikací (uãebnic, skript, semi-náfiÛ a textÛ z konferencí). Jenom propfiedstavu: v roce 2006 bylo vydáno pfii-bliÏnû 17 000 v˘tiskÛ uãebnic v celkovécenû pfies milion korun.Vydavatelství Matfyzpress roãnû vydá pfii-bliÏnû deset titulÛ, z toho tfii aÏ ãtyfiitituly, které jsou úplnû nové, nebo jsou toknihy, které pro velk˘ zájem studentÛvydáváme znovu v upraveném vydání(tfietí ãi ãtvrté vydání není v na‰em pfií-padû nic v˘jimeãného).Vzhled publikací vydavatelství se fiídíGrafick˘m manuálem, kter˘ zaruãuje jed-notnou podobu vydávan˘ch publikací,i kdyÏ jsou upravovány v rÛzn˘ch ediãníchprogramech. Pro úpravu knih se nejãastûjipouÏívají programy AMS-TEX, LaTex, MS-Word.Vzhled obálek (aÏ na v˘jimky) dodr-Ïuje jednotnou úpravu s typick˘mbarevn˘m pruhem v horní ãásti stránky,v nûmÏ je umístnûno jméno autora.Nejãastûj‰í formát publikací vydavatelství jeB5, pouze u nûkter˘ch fiad publikací pouÏí-váme formát A5 (napfi.Matematická anal˘zanejen pro fyziky...), v˘jimeãnû formát A4.Pfii prodeji a ‰ífiení na‰ich publikací spolu-pracujeme s prodejnami KarolinumNeoluxor, Academia v Praze a Malé centrum v Brnû.Velkou ãást produkce pro-dáváme ve vlastní prodejnû v budovû MFFv Tróji a zasíláním publikací po‰tou.

VYDAVATELSTVÍ MATFYZPRESSLucie ·imÛnková

Ediãní plán vydavatelství Matfyzpress na rok 2007:

Autor Název Obor matematika:Andûl Statistické metodyAndûl Matematika náhodyKopáãek Matematická anal˘za nejen pro fyziky·kopová Poji‰Èovací právo·tûpán, Hlubinka Stochastic AnalysisTÛma, Matou‰ek Lineární algebra a optimalizaceZajíãek Vybrané partie z matematické anal˘zy pro 2. roãníkZvára Regrese

Obor fyzika:Fiala, Skála Úvod do nelineární fyzikyLipavsk˘ Kvantová teorie svûtlaLipavsk˘ Teorie transportu v kondenzované látceObdrÏálek ¤e‰ené pfiíklady z termodynamikyObdrÏálek Termodynamika

Obor informatika:Pokorn , Hala‰ka, Úvod do databázov˘ch systémÛHajiãová, Cvrãek Nová mluvnice ãe‰tiny IHajiãová, Panevová Nová mluvnice ãe‰tiny II

V‰echny tyto tituly se vydávají v nákladu 500 aÏ 1 000 kusÛ.

Autorka ãlánku pracuje ve vydavatelstvíMatfyzpress jako zástupkynû vedoucí a eko-nomka.

Lucie ·imÛnková

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

Zde ve vydavatelství Matfyzpress pfiipravují potravu pro mozky studentÛ MFF UK

Vydávání na UK

25

Vydavatelství na PedF UK existuje jiÏ fiadulet. Samostatnû v‰ak pÛsobí aÏ od polo-viny roku 2003, kdy do‰lo ke zru‰eníStfiediska vûdeck˘ch informací (SVI)a vznikly dva samostatné útvary v rámcifakulty – Ústfiední knihovna a vydavatel-ství. Stala jsem se tehdy vedoucí vydava-telství a s kolegy jsme zahájili práci napfiestavbû útvaru.Vydavatelství se za uplynulá témûfi ãtyfiiléta hodnû zmûnilo. V nûkter˘ch ohle-dech k lep‰ímu, v jin˘ch k hor‰ímu.Pfiispûly k tomu vnitfiní podmínky nafakultû. V˘raznû se sníÏil poãet pracov-níkÛ, do‰lo k pfiesunu v prostorách, kdepracujeme, také se velmi zmûnily – a tok lep‰ímu – vztahy mezi pracovníky vyda-vatelství a zamûstnanci fakulty. Proto nástû‰í, kdyÏ v souvislosti s na‰ím vydavatel-stvím sly‰íme studenty i nûkteré uãitelevyjadfiovat se pozitivnû o projevovanéochotû, která zde dfiíve byla pouze prázd-n˘m pojmem, o vycházení lidem vstfiíc.Poãet vydávan˘ch publikací roãnû vzrostlo více neÏ 50 %. Zaãalo znovu vycházetInformatorium fakulty pedagogické –dfiíve fakultní obãasník, nyní periodikumvycházející tfiikrát do roka.Vydáváme skripta, uãebnice, sborníky,vûdecké publikace, pfiíleÏitostné tisky propotfiebu fakulty a ãasopisy. Jsou to ãtyfiiodborné ãtvrtletníky odebírané i v zahra-niãí. Ty právem povaÏujeme za rodinnéstfiíbro fakulty.Pedagogika otiskuje stati, v˘zkumná sdû-lení, zprávy, recenze publikací, upozorÀujena problémy edukaãní reality, zab˘vá sez nejrÛznûj‰ích úhlÛ pohledu problemati-kou, kterou nese ve svém názvu.Vûfiíme,Ïe se podafií, aby ãasopis v dohledné dobû získal impakt faktor, kter˘ si, myslím,oprávnûnû zaslouÏí.Druh˘m Ïádan˘m ãasopisem je Speciálnípedagogika. Její redakãní rada se skládáobdobnû jako v pfiípadû Pedagogiky,z pfiedních odborníkÛ zab˘vajících se

touto oblastí. âasopis je odebírán pfie-dev‰ím institucemi a jednotlivci orientují-cími svou ãinnost na práci s lidmis nejrÛznûj‰ími zdravotními postiÏeními.V roce 1992 ukonãil svou existenci ãaso-pis Estetická v˘chova. ProtoÏe není dostdobfie moÏné, aby obor existoval bezodborného ãasopisu, bylo rozhodnutovedením fakulty o vydávání ãtvrtletníkÛHudební v˘chova a V˘tvarná v˘chova.Oba, a zejména V˘tvarná v˘chova, pfied-stavují téÏ v˘znamnou platformu pro pub-likaãní ãinnost studentÛ a doktorandÛnejen z praÏské Pedagogické fakulty, aleposkytují prostor i kolegÛm z Ústí nadLabem, z Brna, z Plznû. O kvalitû Hudebnív˘chovy vypovídá fakt, Ïe je jiÏ po nûkoliklet dotována âesk˘m hudebním fondem.Tûch nûkolik desítek tisíc (je to rok odroku rÛzné) je pro nás vítan˘m pfiínosem,protoÏe peníze na v˘robu ãasopisÛ získá-váme pouze z pfiedplatného. Nákladu v‰ech ãtyfi ãasopisÛ vychází z poãtujejich abonentÛ.Bylo jiÏ v˘‰e zmínûno, Ïe od roku 2003 sev˘raznû zvedl poãet vydávan˘ch titulÛ.Pro kaÏd˘ dal‰í kalendáfiní rok ediãníkomise fakulty projedná návrhy katedera odsouhlasí návrh ediãního plánu. Urãíi publikace, které by mûly vyjít v Nakla-datelství Karolinum. Komise se staví pozitivnû k tûm návrhÛm, které splÀujípodmínky stanovené v listopadu 2003a odráÏející finanãní situaci fakulty.Hotové publikace odebírá fakultní pro-dejna literatury, která je souãástí vydava-telství.Nabízí na‰i produkci k prodeji i jin˘mvysok˘m ‰kolám.Tû‰í nás, Ïe zájem o námivydané knihy projevují i nûkterá velkápraÏská knihkupectví (napfi. Portál,Kanzelsberger aj.).

âinnost vydavatelství není malá. Pfiitom jirealizuje nûkolik málo pracovníkÛ, ktefiízÛstali po rozpadu SVI. Jsou skvûlí

a zasluhují velké uznání. Ve‰kerou prácitotiÏ zvládá – v nevaln˘ch prostorov˘chpodmínkách, s pomocí techniky, která jeuÏ dávno na odpis, a za peníze, které jsouvelmi hluboko pod celostátním prÛmû-rem – devût lidí zamûstnan˘ch dohro-mady na 7 a 3/4 úvazku. Z toho 1 a 3/4úvazku mají kolegynû v prodejnû litera-tury. Zbyl˘ch ‰est úvazkÛ, to jsou kromûmne dva techniãtí redaktofii zaji‰Èujícípfiedtiskovou pfiípravu, jedna redaktorkaa tfii pracovnice, které se dûlí o ve‰kerouadministrativní práci a také zaji‰Èují tisk,respektive mnoÏí znaãnou ãást vydáva-n˘ch (a dotiskovan˘ch) textÛ, které pakposíláme jen ke zknihafiení – vyjde to laci-nûji. Dotiskujeme totiÏ prÛbûÏnû, protoÏenemáme dostateãnû velké skladové pro-story, abychom mohli vÏdy najednouvyrobit cel˘ smluven˘ náklad.Závûrem bych ráda popfiála na‰emu vyda-vatelství i nám v‰em, kdo v nûm pracu-jeme, abychom mohli dále ve zdravízastávat svou práci a aby na‰e vydavatel-ství je‰tû dlouho slouÏilo ku prospûchufakulty a jejích studentÛ.

VYDAVATELSTVÍ NA PEDAGOGICKÉFAKULTù UK Helena Justová

Autorka ãlánku je povûfiena fiízením Vyda-vatelství PedF UK.

PhDr. Helena Justová

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

Knihkupectví Vydavatelství PedF UK

Nejsnaz‰í cesta do tiskafiského strojeKarolina vede pfies domovskou fakultu.Lidé, ktefií s vydáváním u Karolina majídlouhou zku‰enost, rádi poradí. KterákníÏka dostane zelenou, urãuje na kaÏdéfakultû t˘m zku‰en˘ch pracovníkÛ. Statutinstituce, jeÏ rozhoduje, se podle fakultli‰í; nûkde je to prodûkan pro vûdu, jindefakultní ediãní komise. Novou krev, kteráoÏiví fakultní publikaãní ãinnost, ale vidírádi v‰ude.

Zaplnit bílá místaVelkou ‰anci proniknout do ediãníhoplánu mají hlavnû práce mapující proble-

matiku, která v pfiíslu‰ném oboru je‰tûnebyla dostateãnû popsána anebo se jídosud nevûnoval vÛbec nikdo. „Mojemonografie se jmenovala SoukromáÏaloba v trestním fiízení. Sv˘m obsahem,okruhem ãtenáfiÛ, kter˘m je urãena,a rozsahem se nejlépe hodila do pro-dukce Nakladatelství Karolinum,“ popi-suje svou disertaãní práci na právechTomበGfiivna. „V souãasném ãeskémprávu je to neznám˘ institut a nebyloo nûm dosud komplexnû pojednáno.PovaÏoval jsem za vhodné upozornit nanûj, a to i s ohledem na pfiipravovanourekodifikaci trestního práva procesního,“

pokraãuje jedenatfiicetilet˘ odborn˘ asi-stent katedry trestního práva Právnickéfakulty UK.Bílé místo, tentokrát rozhlasové historie,zaplnila svou rigorózní prací taky VeronikaHankusová. V Karolinu vydala kníÏkuo v˘voji v˘zkumu rozhlasov˘ch poslu-chaãÛ v âeskoslovensku a v âeské repub-lice. „Tohle téma tady nebylo vÛbeczpracované. Teoretická ãást sice existo-vala v rÛzn˘ch dílãích studiích a knihách,ale nebyla uspofiádaná,“ vysvûtluje jedi-neãnost své práce ‰estadvacetiletá b˘valástudentka Fakulty sociálních vûd UK. „UÏkdyÏ jsem dûlala základní re‰er‰i, napadlo

PUBLIKOVAT MÒÎETE I BEZ TITULUDo ediãního plánu univerzitního Nakladatelství Karolinum se mÛÏe dostat i kter˘koli student a klidnû je‰tû beztitulu. Právû v Karolinu jsou pfiipraveni pomoci i málo zku‰en˘m autorÛm, ktefií by klasické komerãní nakladatelepfiemlouvali jen stûÏí. Maximální zisk a poãet prodan˘ch kusÛ tady nehraje hlavní roli. Dobrou ‰anci na úspûch mátfieba i bakaláfiská práce. Pro v‰echny, ktefií by rádi své jméno vidûli na obalu nové knihy z Karolina, pfiiná‰ímenávod, jak nejlépe proniknout do vydavatelského plánu.

Vydávání na UK

26

JUDr. et Bc. TomበGfiivna, Ph. D. (vystudoval Právnickou fakultu UK, v roce 2005 získalBolzanovu cenu)

1. ZvaÏte okruh ãtenáfiÛ.2. Na nakladatelství se obraÈte uÏ s jasnou pfiedstavou o knize

(o jejím rozsahu, grafické podobû, pfiípadnû i cenû).3. Zkuste si sami zajistit pfiípadné recenzenty.4. NesnaÏte se vydûlat „za kaÏdou cenu“.5. Neuspûchejte korektury.

TomበGfiivna: Soukromá Ïaloba v trestním fiízeníKniha pojednává o tfiech pfiíbuzn˘ch institutech – sou-kromé Ïalobû, subsidiární Ïalobû a vedlej‰í Ïalobûv trestním fiízení. V‰echny tfii instituty spojuje osobapo‰kozeného, která mÛÏe v nûkter˘ch státech vystu-povat v roli Ïalobce v trestním fiízení.

BroÏovaná, 122 str., 1. vydání. Doporuãená cena: 120 Kã.

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

PùT RAD, KUDY NEJLÉPE DO NAKLADATELSTVÍ KAROLINUM

Co radí b˘valí studenti, kter˘m se podafiilo publikovat své závûreãné práce? Jak nejlépe dostat vበtext do univerzitního ediãníhoplánu a na co byste nemûli zapomenout, aÏ vás bude tlaãit uzávûrka...

Vydávání na UK

27

mû, Ïe by nebylo od vûci text vydat. Pronûkoho by mohl b˘t zajímav˘ a souãasnûby to pro mû byla urãitá odmûna za úsilí,které jsem musela vynaloÏit, abych dalapráci vÛbec dohromady,“ fiíká souãasnáparlamentní zpravodajka âeského roz-hlasu. Oba b˘valí studenti, ktefií své prácevydali v Karolinu, se shodují, Ïe by u jin˘chnakladatelství nemûli ‰anci uspût. „Mojekniha se dá nejlépe vyuÏít jako uãebnítext, na coÏ se Karolinum pfiímo speciali-zuje. Vzhledem k tomu, Ïe je text taktoúzce zamûfien , myslím si, Ïe by asi projiné nakladatelství nebyl zajímav ,“ pfie-mítá Veronika Hankusová.

Îádné tabulky!B˘valá studentka FSV UK radí odevzdatrukopis do nakladatelství v co nejjedno-du‰‰í formû. „Do textu jsem si navym˘‰-lela hodnû tabulek, grafÛ a jiné zpestfiujícígrafiky.To v‰echno mi pak pfied odevzdá-ním komplikovalo Ïivot. V‰echny tabulky

bylo nutné rozloÏit na prvoãinitelea údaje psát za sebe s poznámkou, Ïe tobude tabulka,“ popisuje VeronikaHankusová. Ani v samotném textunesmûly b˘t Ïádné odráÏky, rÛzné typypísma pro nadpisy nebo zarovnání okrajÛ.Technicky jednodu‰‰í právní text Tomá‰eGfiivny podobné komplikace neprovázely.Nejtûωí pro nûj bylo doporuãit recen-zenty pro svou knihu. „Musíte najít lidiochotné recenzi napsat v podstatû vesvém volném ãase a zdarma,“ popisujenejsloÏitûj‰í proces pfii publikování asi-stent Katedry trestního práva. Vydání jeho knihy, které celé zaplatilo Karolinum,trvalo asi tfii mûsíce. „KdyÏ uÏ se prácedostala ke grafickému zpracování, ‰lo v‰ecelkem rychle a zhruba bûhem tfií mûsícÛbyla kniha na pultech,“ potvrzuje rozhla-sová odbornice Veronika Hankusová.Vydání její kníÏky taky platilo Karolinuma o komunikaci se starala fakultní ediãníkomise.

„Práce stála pomûrnû dlouho ve frontû nasamotné grafické zpracování. Do Karolinase totiÏ valí texty ze v‰ech fakult UniverzityKarlovy a ty jsou pak postupnû zpracová-vány,“ doplÀuje Veronika Hankusová.

Vûdecké pojednání? NeziskovkaPfiestoÏe u poãítaãe stráví autor dlouhémûsíce, nemÛÏe poãítat s velk˘m v˘dûl-kem. „Smlouva s nakladatelstvím mi sicezaruãila urãit˘ honoráfi, ale tfieba pro-centa z prodeje to nebyla. Nehledû na to,Ïe napsat a vydat práci trvalo skoro dvaroky ãistého ãasu – jak by potom takováodmûna mûla vypadat, aby ãlovûk mohlfiíct, Ïe vydûlal?“ ptá se VeronikaHankusová.Stejnû jako pro ni nejsou ani pro Tomá‰eGfiivnu peníze to nejdÛleÏitûj‰í. „Vydáníknihy je spí‰e otázkou cti a pronikání dovûdomí ãtenáfiÛ,“ fiíká mlad˘ právník.

Autor: redakce

PhDr. Veronika Hankusová (vystudovala Fakultu sociálních vûd UK)

1. Zamyslete se, jestli práce vÛbec nûco pfiinese, jestli podobn˘ch textÛ není natrhu uÏ nûkolik.

2. Kontaktujte nakladatelství pfies fakultu nebo pfiímo a hned se domluvte,v jaké podobû budou práci potfiebovat.

3. KdyÏ budete text psát rovnou v co nejjednodu‰‰ím formátování, usnadníte sitím spoustu starostí a problémÛ.

4. Opra‰te znalosti korekturních znaãek. Bez toho se korektura neobejde.5. Buìte trpûliví.

Veronika Hankusová: V˘voj v˘zkumu rozhlasov˘ch posluchaãÛv âeskoslovensku a v âeské republice. Autorka se vûnuje v˘zkumÛm poslechovosti v celé his-torii ãeského rozhlasového vysílání od roku 1923 aÏpo souãasnost a mapuje jejich v˘voj jak na základûmetodologie, tak pfiístupu samotného rozhlasu.Teoretická ãást je pak zamûfiena jen na metodologiitûchto v˘zkumÛ – napfiíklad srovnání základních

technik v˘zkumu, ale také základní srovnání v˘zkumu ve svûtû (hlavnû rozdílmezi pfiístupem v Evropû a v Americe).BroÏovaná, 154 str., 1. vydání. Doporuãená cena: 150 Kã.

FOTO

:VER

ON

IKA

HA

NK

USO

VÁ

Vydávání na UK

28

Formální náleÏitosti rukopisu1. Nakladatelství pfiijímá rukopisy psané v jednomz tûchto textov˘ch editorÛ:1. Microsoft Word2.T 6023. Claris a MacwriteNakladatelství mÛÏe po dohodû s autorem zprostfiedkovat pfie-pis jeho rukopisu do textového editoru.

Nakladatelství laskavû odevzdejte papírov˘ v˘jezd spolu s iden-tick˘m textem na elektronickém nosiãi: disketa, CD, ZIP. (Nanosiãi uvádûjte název díla a souborÛ.)

Ve zvlá‰tních pfiípadech (rukopis je pfiipraven camera ready) jemoÏné dohodnout s redakcí Nakladatelství Karolinum vhodn˘zpÛsob odevzdání rukopisu k pfiímé reprodukci.Nakladatelství nepfiijímá texty vytvofiené textov˘m editoremWordPerfect.

Nakladatelství nepfiijímá rukopisy zasílané elektronickou po‰tou.

2. ZpÛsob psaní textu:Z dÛvodu urychlení následné grafické úpravy pi‰te text plynule,bez odsazování, centrování, text zarovnávejte pouze vlevo (prav˘okraj musí mít text „zubat˘“), odstavce oznaãujte klávesou„enter“. NepouÏívejte dûlení slov ani Ïádné automatické funkce

editoru, napfi. automa-tické ãíslování v˘ãtÛa poznámek apod.Formát stránky nastavte:1) v editoru T602 na 30fiádek po 60 úhozechna fiádce, nepouÏívejtepevné zaráÏky;

2) v editoru Word uÏívejte písmo Times New Roman, velikost12, fiádkování 1,5;pro ãlenûní textu pouÏívejte maximálnû pût úrovní titulkÛ, dodr-Ïujte jejich hierarchii, jednotlivé hladiny odli‰ujte tuãnû, kurzivounebo velikostí písma (nepouÏívejte VERZÁLKY). Pro odli‰eníúrovnû titulkÛ lze téÏ pouÏít ãíslice.

Pfiíklady:

Cel˘ rukopis prÛbûÏnû stránkujte s vyznaãen˘m zafiazenímobrázkÛ a tabulek do textu.Text ãleÀte do více souborÛ po 40–60 stránkách.Text rozdûlujtedo souborÛ na pfiirozen˘ch místech,napfi. konec kapitoly. Souboryoznaãujte pfiehlednû (napfi. ãísly) a pfiiloÏte seznam jejich fiazení.Názvy jednotliv˘ch kapitol musí b˘t v obsahu i textu shodné.

2.1 Poznámky, bibliografie, rejstfiík aj.:Poznámky, bibliografii, rejstfiík apod. odevzdávejte ve zvlá‰tnímsouboru. Pfii jeho tvorbû dbejte na jednotnou úpravu, kteráv‰ak odpovídá bibliografické normû âSN ISO 690 (010197).Prosíme autory, aby vûnovali pozornost psaní bibliografie.Uvádíme pfiíklady platné normy. ZáleÏí na kaÏdé teãce, ãárce,mezefie.Uvádíme pfiíklad nezbytn˘ch údajÛ, tzv. zkrácená citace.

Citace knihy:Drábek, K. – Harant, F. – Setzer, O.: Deskriptivní geometrie I.Praha, SNTL 1982

Citace ãlánku v ãasopise:Ditényová, J.: Zvukové fietûzy. Hudební v˘chova, 2, 1993/94, ã. 2,s. 30–31.

Citace ãlánku ve sborníku:·tícha, F.: K lexikální synonymii ve star‰í ãe‰tinû. In: Filologickéstudie, 18. Praha, UK 1990, s. 7–19.

POKYNY PRO P¤EDÁVÁNÍ RUKOPISÒ DONAKLADATELSTVÍ KAROLINUMNakladatelství Karolinum pfiijímá pouze kompletní rukopisy, které obsahují tyto náleÏitosti:a) samotn˘ rukopis v elektronické i papírové verzi (viz dále)b) krátkou anotaci rukopisu (5–7 fiádek)

OddílKapitolaPodkapitola

Vymezená část textu

Paradigma

1. Oddíl

1.1 Kapitola

1.1.1 Podkapitola

1.1.1.1 Vymezená část textu

1.1.1.1.1 Paradigma

Vydávání na UK

29

2.2 ZpÛsoby zv˘raznûní ãástí textu:Chcete-li zv˘raznit text kurzivou, pi‰te jejpfiímo kurzivou (italikou), tuãné písmo pi‰tetuãnû (bold). Chcete-li uÏít proloÏenépísmo, text pouze tuãnû podtrhnûte(proloÏen˘ text se pfii pfievodu do sazeã-ského programu pfieformátuje a nebudejiÏ zfietelné, která ãást textu má b˘t prolo-Ïena). V pfiípadû, Ïe vyuÏíváte v textuzvlá‰tních znakÛ a písmen, pfiiloÏte jejichseznam. Zásadnû v textu ani v nadpisechNEPOUÎÍVEJTE VERZÁLKY, tj. VEL-KÁ PÍSMENA.Text, kter˘ má b˘t vyti‰tûn verzálkami, podtrhnûte takto: verzálky.

2.3 Tvorba tabulek:Tabulky pfiipravte jako plynul˘ text, jedno-tlivé údaje patfiící do jedné fiádky odsaìtetabulátorem a fiádku ukonãete enterem.Na papírové pfiíloze dodejte náãrt tabulkyjako vzor pro sazeãe (vizte pfiíklady).Pfiípadné poznámky v tabulkách fie‰tepouÏitím malého písmene x.Vizte pfiíklad:

Podoba tabulky:1. v textovém souboru na disketû2. na papírové pfiedloze

2.4 Tvorba grafÛ:Grafy vytváfiejte ãernobíle a v pfiílozedodejte pfiedlohu grafu pro sazeãe.Nakladatelství je schopno pfiijímat grafyjako kvalitní a definitivní pfiedlohu proscanování s údajem na pfiedloze i v textu,kam má b˘t graf zafiazen.V tomto pfiípadûdodávejte grafy v té velikosti, v níÏ majíb˘t publikovány. Grafy, vÏdy uloÏené vezvlá‰tním souboru, je moÏno vyuÏít,pokud jsou vytvofieny a dodány v tabul-kovém editoru Excel.

2.5 Tvorba a pfiedávání obrazov˘chpfiíloh:Nakladatelství pfiijímá obrazovou doku-mentaci na pfiedlohách schopn˘ch odpo-vídající reprodukce.Obrazové pfiílohy vloÏené do textovéhoeditoru Word Nakladatelství Karolinumvzhledem k nízkému rozli‰ení (72 DPI)nepfiijímá. Stejnû tak není moÏnék polygrafickému zpracování pfiijímatobrazové pfiílohy staÏené z Internetuv nízkém rozli‰ení.O reprodukovatelnosti pfiedloh rozho-duje redakce. Pokud je obrazov˘ materiál

dodáván v elektronické po-dobû, je tfieba uÏívat for-mátÛ: JPG,TIFF, PCT neboEPS, rozli‰ení 300 DPIu pérovek, 600 DPI u auto-typií. Na obrazové pfiílozevyznaãte její ãíslo a postavenína stránce (nahofie, dole,vpravo,vlevo).Ve vyti‰tûné verzisvého rukopisu vyznaãte umís-tûní obrazové pfiílohy v textuspolu s odpovídajícím ãíslem.Popisky k obrazové dokumen-taci, které jsou opatfieny od-povídajícím ãíslem, dodávejte ve zvlá‰tním souboru.Pro tvorbu a úpravu obrazo-v˘ch pfiíloh lze vyuÏít pro-gram GIMP (ke staÏení nahttp://www.gimp.cz/). JehopouÏívání je bez licenãníchpoplatkÛ a obsahuje mnohofunkcí ne nepodobn˘ch ko-merãnímu profesionálnímugrafickému softwaru AdobePhotoshop. Na internetov˘chstránkách programu najdete

také popis instalace, mnoho ãlánkÛs návody a také diskusní fórum uÏivatelÛ.

3. Upozornûní na nejãastûj‰í chyby:Pfii psaní v textov˘ch editorech se autofiizpravidla dopou‰tûjí urãit˘ch chyb, nakteré bychom rádi upozornili spolus vysvûtlením, jak se jich vyvarovat.- nepi‰te O (velké o), ale 0 (ãíslice nula),

podobnû l (malé L), ale 1 (ãíslice jedna) - pfied interpunkãními znaménky (napfi.

teãka) nepi‰te mezeru- za interpunkãními znaménky (napfi.

ãárka, teãka) pi‰te mezeru- jsou-li tfii teãky (...) na konci slova, násle-

duje za nimi mezera, jsou-li na zaãátku,mezera se dûlá pfied nimi

- pouÏívejte kulaté závorky ( ), nikolilomítka //

- fyzikální jednotky oddûlujte mezerou odhodnot a od sebe navzájem, pokudnepouÏíváte násobící teãky (10 kg; 5 cm;10,5 mm; 5x5 cm)

- rozli‰ujte procenta a procentní: 1 % =jedno procento, 1% = jednoprocentní

- pfii psaní apostrofu nepouÏívejte ‘ (ãárka),ale ' (apostrof)

- rozli‰ujte spojovník - (bude-li, ãesko-nûmeck˘) a pomlãku – (1960–1972),pro pomlãku v editoru Word uÏijteCTRL a znak mínus na numerické klá-vesnici, u T 602 pak --

4. Zpracování korekturNelze pfiijímat korektury provedené tuÏ-kou; korektury provádûjte propisovacítuÏkou (vyjma ãerné). Na adresehttp://www.cupress.cuni.cz/ink_stat/pages/files/korekturni_znacky.pdf si mÛÏetekorekturní znaãky stáhnout. Ve vyti‰tûnépodobû jsou dostupné v redakci Nakla-datelství Karolinum.

ZávûremTyto pokyny platí od 1. 10. 2000 jakodoporuãen˘ a po zasedání velké ediãníkomise jako závazn˘ pfiedpis. Svépoznámky, návrhy a úpravy zasílejte las-kavû buì písemnû na adresuNakladatelství Karolinum, Ovocn˘ trh 3,116 36 Praha 1, nebo e-mailem:Petr.Valo@ruk.cuni.cz.

Materiál byl pfievzat z cupress.cuni.cz

Vzhledem ke komplexu problémÛ, o kte-r˘ch komise jedná,nás velmi potû‰ilo, kdyÏpo nástupu nového vedení UniverzityKarlovy pfii‰li na první schÛzi EK AS UKv‰ichni pozvaní páni prorektofii, v jejichÏreferátech je vazba na EK AS UK zcelapatrná. Byl to prorektor pro akademickékvalifikace prof. Mojmír Horyna, jemuÏediãní ãinnost pfiímo náleÏí, prorektor prostudijní záleÏitosti prof. Jan Bednáfi, s nímÏmusí ediãní komise spolupracovat pfii sle-dování kvality i aktuálnosti uãebních textÛ,a v neposlední fiadû prorektor pro vnûj‰ívztahy doc. Michal ·obr, s nímÏ komise jiÏv minulosti nejednou fie‰ila problematikuprezentace UK navenek. Za vstfiícnosta pochopení na‰í rÛznorodé problematikybychom chtûli na tomto místû pánÛm pro-rektorÛm podûkovat a s potû‰ením kon-statovat, Ïe se spolupráce nezastavila naprvním setkání.

Ediãní komise AS a NakladatelstvíKarolinumKontakty s Nakladatelstvím Karolinumlze rozdûlit do nûkolika oblastí. Jak uÏbylo zmínûno, je to pfiedev‰ím problema-tika vydávání a kvality uãebních textÛ.V tomto pfiípadû jde o dlouhodobou akti-vitu, o trvalou spolupráci, kdy je tfiebamapovat potfieby studentÛ smûremk nakladatelství. Nûkdy jednáme ve spo-lupráci s pfiíslu‰n˘mi ústavy a vûdnímiobory, nûkdy je spí‰e nutno poukázat naneschopnost ãi neochotu nûkter˘chústavÛ a kateder zabezpeãit kvalitnímoderní uãební texty v dostateãné mífiea slu‰ném ãasovém horizontu.Dal‰í oblastí je ediãní plán Karolina (vãetnûuãebních textÛ), jeho realizace, pfiípadnûfie‰ení nûkter˘ch problémÛ. Do ediãníhoplánu náleÏí i fiada Acta UniversitatisCarolinae (AUC). Vydávání AUC je nanûkter˘ch fakultách velk˘m pfiínosemnejen z hlediska odborného, ale i ekono-mického, protoÏe vût‰ina nákladu je recip-

roãnû vymûnûna za hodnotné cizí publi-kace. Snad nejv˘raznûj‰ím pfiíkladem jsouAUC MFF UK, v˘borná tradice byla vÏdytaké na PfiF UK.Na nûkter˘ch humanitníchfakultách v‰ak náklad neb˘vá dobfie odhad-nut, vydávání není pravidelné a donedávnanebyl formulován ani poÏadavek publiko-vání ve svûtov˘ch jazycích, pfiípadnû spo-leãná úãast na‰ich a zahraniãníchodborníkÛ. V souvislosti s AUC se ediãníkomise AS zab˘vala spolu s vedením nakla-datelství moÏnostmi elektronick˘ch verzínûkter˘ch AUC. MoÏnost elektronickyvydan˘ch textÛ je jiÏ fiadu let jedním z ãastodiskutovan˘ch témat, zatím v‰ak nelze tutootázku fie‰it vzhledem ke stávajícím problé-mÛm v oblasti autorského práva.Ediãní komise se snaÏí b˘t nápomocnai v nûkter˘ch organizaãních problémech(fie‰ení dislokace skladov˘ch prostorÛnakladatelství aj.). ¤editel nakladatelstvíPhDr. Jaroslav Jirsa pravidelnû a podrobnûinformuje ediãní komisi o hospodafieníKarolina, o pfiipravovan˘ch titulech, o pre-zentaci nakladatelství na zdej‰ích i zahra-niãních kniÏních veletrzích i o pfiípraváchvefiejn˘ch prezentací v˘znamn˘ch titulÛvydávan˘ch v Karolinu.

Reprezentace UK navenekPosledním bodem se dostáváme k dal‰íoblasti, kterou se EK AS UK zab˘vá, a touje reprezentace UK navenek, vnûj‰í vztahya komunikace mezi AS UK a vedením uni-verzity. Prorektor ·obr informuje ediãníkomisi jak o moÏnostech, tak o jiÏ realizo-vané prezentaci UK ve vefiejnoprávníchmédiích. Na jedné stranû jde o informace,které by mûly b˘t známy ‰iroké vefiejnosti,na druhé je tfieba UK pfiedstavit prostfied-nictvím v˘znaãn˘ch odborníkÛ, kterémÛÏe vût‰ina fakult v rÛzn˘ch, i velmi spe-ciálních oborech nabídnout. V tomtosmûru je tfieba zmínit pofiady âeskéhorozhlasu (napfi. Lidé pera, Odysea, Host do domu, Îen‰en ad.), v nichÏ vystupuje

celá fiada pfiedná‰ejících na‰í univerzity,uznávan˘ch kapacit. Ti se vyslovují k rÛz-n˘m problémÛm i v âeské televizi.Ediãní komise spolupracovala s oddûlenímvnûj‰ích vztahÛ také pfii realizaci nové,dne‰ní podoby ãasopisu Forum, a to nej-prve v jeho elektronické podobû a pozdûjii pfii fie‰ení grafického uspofiádání ti‰tû-ného ãasopisu. âlenové ediãní komisejsou s redakcí Fora nadále v kontaktu, sle-dují jednotlivé rubriky a pfiípadnû oslovujípfiispûvatele do obou verzí ãasopisu.V neposlední fiadû je tfieba zmínit i neofi-ciální roli prostfiedníka, kter˘ má udrÏovatkontakt mezi vedením univerzity a akade-mick˘m senátem. Také tato role pfiipadáãlenÛm ediãní komise AS UK.

EDIâNÍ KOMISE AS UKMarie Dohalská

Pfii mapování ediãní ãinnosti se musíme zamûfiit i na souãásti univerzity, které zásadnû ovlivÀují ediãní profil UK. Jednou z nich je Ediãní komise Akademického senátu UK. Zamûfiení její ãinnosti lze charakterizovat dvûmazákladními body – kontakt s Nakladatelstvím Karolinum a reprezentace UK navenek.

Vydávání na UK

30

Autorka ãlánku je ãlenkou pfiedsednictva ASUK (pfiedsedkyní Ediãní komise AS UK), ãlen-kou Vûdecké rady UK a Vûdecké rady FF UK.Na Filozofické fakultû UK se zab˘vá fonetikouãe‰tiny a francouz‰tiny, experimentální foneti-kou, fieãovou syntézou, sociofonetikou a techni-kou mluveného projevu. Je viceprezidentkouInternational Society of Phonetic Sciences.

prof. PhDr. Marie Dohalská,DrSc.

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

ILU

STRO

VAN

Á E

NC

YK

LOPE

DIE

ST

AR

ÉHO

EG

YPT

A

Kniha z produkce Nakladatelství Karolinum, kterábyla v roce 1997 ocenûná v soutûÏi o nejkrásnûj‰ípublikaci roku

Vydávání na UK

31

V 80. letech i poãátkem 90. let dvacátéhostoletí se vydavatelství Univerzity Karlovysoustfieìovalo na v˘robu uãebních pomÛ-cek ve formû klasick˘ch skript pro potfiebyjednotliv˘ch fakult UK a na tisk pfiíleÏitost-n˘ch komerãních zakázek. Teprve od roku1993 bylo ustaveno nakladatelství UKs nov˘m logem a názvem Karolinum.V roce 1994 jsem byl jako prorektor-editorpostaven do ãela tohoto nového útvaru,a dostal jsem tak pfiíleÏitost podílet se najeho rozvoji dlouh˘ch dvanáct let. Krátce po mém nástupu do funkce bylo vypsánov˘bûrové fiízení na nového fieditele naklada-telství; konkurz vyhrál dr. Jaroslav Jirsa.Z pohledu univerzity mÛÏeme mluvito ‰tûstí, protoÏe bez jeho invence a zku‰e-ností by mnoho nápadÛ zÛstalo jen zboÏ-n˘m pfiáním.Pokusím se ve struãnosti shrnout hlavnízámûry, které jsme se snaÏili postupnû rea-lizovat.

Cihly pfii budování úspû‰ného nakladatelstvíNejprve jsme se zamûfiili na základní poslánínakladatelství, totiÏ zajistit a zkvalitnituãební texty. Ve spolupráci s fakultními ediãními komisemi jsme zmapovali potfiebynov˘ch uãebních textÛ, zejména v oborech,kde studenti pouÏívali texty star‰í deseti let.Odbornou úroveÀ jsme se snaÏili zajistitnejménû dvûma oponentsk˘mi posudky,v pfiípadû nejednoznaãného hodnoceníjsme poÏádali o posudek dal‰ího mimouni-verzitního oponenta. Postupnû, ruku v rucese zlep‰ováním technického vybavení nakla-datelství, se v˘raznû zvy‰ovala polygrafickáúroveÀ textÛ, obohacen˘ch o instruktivnígrafy a obrázky. Zaãali jsme dÛslednû regu-lovat náklad vydávan˘ch textÛ, aby nadby-teãné v˘tisky neplnily sklad, ale abyv pfiípadû poptávky mohl b˘t vydán dotisk,jehoÏ obsah mohl autor eventuálnû aktuali-zovat. Jako málo úspû‰ná se ukázala snahao eliminaci duplicitních publikací, zejména

v pfiípadû, kdy pro nûkteré základní teore-tické disciplíny vydávají rÛzné fakulty UKprakticky identické uãební texty.Záhy jsme pfiistoupili k vydávání roz‰ífien˘chtextÛ ve formû monografií, postupnûi k vydávání skuteãn˘ch vûdeck˘ch mono-grafií. Velmi se zde osvûdãila spolupráces nûkter˘mi oborovû specializovan˘minakladatelstvími, napfi. v pfiípadû lékafisk˘choborÛ s nakladatelstvím Galén. O vynikajícíúrovni tûchto spoleãn˘ch monografií svûdãíi fiada cen,které byly tûmto knihám udûleny.S blíÏícím se 650. v˘roãím zaloÏení UKpovaÏovalo Nakladatelství Karolinum zasvÛj úkol pfiispût k dÛstojnému prÛbûhuoslav. Byly pfiipraveny do tisku a poslézevydány ãtyfidílné dûjiny UK a v krátké dobûbyla publikována fiada propagaãních materi-álÛ v ãe‰tinû i v hlavních svûtov˘ch jazycích.K prezentaci UK nepochybnû pfiispûloi vydání nûkolika umûleck˘ch monografií.S velk˘m potû‰ením jsem ãtyfiikrát pfiijímalz rukou ministra kultury cenu za nejkrás-nûj‰í publikaci roku, která byla udûlenaNakladatelství Karolinum: za Encyklopediistarého Egypta, za monografii prof. Horynyo Santinim, za anglickou verzi dûjin UK a zamonografii Zlaté ãasy reklamy.Obohacenímediãní ãinnosti bylo i vydávání básnick˘chsbírek ·iktance, vydání encyklopedie dûlJifiího Suchého nebo vydání cizojazyãn˘chmutací Jirotkova Saturnina. Tûchto nûkolikpfiíkladÛ uvádím pro ilustraci postupnéhorozvoje ãinnosti nakladatelství a jeho uznáníjako rovnoprávného partnera znám˘cha zaveden˘ch nakladatelství.Za zmínku stojí i dlouhá léta trvajícídebaty o osudu tradiãního periodika vydá-vaného nakladatelstvím pod názvem ActaUniversitatis Carolinae. I kdyÏ potfiebajejich vydávání nebyla nikdy zpochybnûna,bylo nutné vûnovat znaãné úsilí zlep‰eníjejich odborné úrovnû, dodrÏování ter-mínÛ vydávání a úspû‰nému smûÀovánív rámci meziknihovní sluÏby. I zde sepodafiilo situaci zlep‰it.

Karolinum a budoucnostPostupné zavádûní a roz‰ifiování elektronic-k˘ch médií nás vedlo k zámûru vydávatnûkteré texty v elektronické podobû.Vzhledem k druhdy nevyjasnûné legislativût˘kající se autorsk˘ch práv se realizacetohoto zámûru mûla dít formou tzv. hybrid-ních publikací spojujících text zpracovan˘polygraficky s CD, av‰ak zatím se od reali-zace tohoto zpÛsobu publikací upustilo.Na v˘‰e zmínûn˘ch úspû‰ích má mimo-fiádn˘ podíl cel˘ kolektiv obûtav˘ch pra-covníkÛ a pracovnic nakladatelství,porozumûní a podpora Ediãní komiserektorátu, Ediãních komisí fakult i Ediãníkomise AS a samozfiejmû i podporavedení UK. Kromû odborné vydavatelskéãinnosti jsme museli zajistit mnoho dal-‰ích vûcí – napfiíklad roz‰ífiit skladovacíprostory, trvale inovovat pfiístrojovévybavení a roz‰ífiit a lépe vyuÏít prodejnunakladatelství a jejího lukrativního umís-tûní v Celetné ulici a tím zv˘‰it i ekono-mick˘ pfiínos.Vûfiím, Ïe Nakladatelství Karolinum budei v dal‰ích letech v˘znamnou souãástí UKa Ïe si udrÏí prestiÏní postavení mezi neu-stále narÛstajícím poãtem rÛzn˘ch nakla-datelÛ. JestliÏe jsem v úvodu hovofiilo ‰tûstí pfii v˘bûru fieditele nakladatelství,pak musím konstatovat, Ïe podobnû‰Èastnou volbou bylo i jmenování novéhoprorektora-editora prof. Horyny, kter˘ jezárukou dal‰í prosperity univerzitníhonakladatelství.

OD VYDAVATELSTVÍ K NAKLADATELSTVÍPavel Klener

Autor ãlánku pÛsobí od roku 1990 jako pfied-nosta 1. interní kliniky 1. LF UK a od roku2003 téÏ jako fieditel Ústavu hematologie akrevní transfúze. Je odborníkem na vnitfinílékafiství, onkologii a hematologii. Je ãlenemEdiãní rady rektora.

prof. MUDr. Pavel Klener,DrSc.

Vydávání na UK

32

POKOCHEJTESE KRÁSN¯MITISKY UK!PfiestoÏe jsme na akademicképÛdû, kde pfii vydávání knih vedezájem o kvalitu obsahu, nezapo-mínají univerzitní nakladatelstvíani na zpracování lahodící oku.To koneckoncÛ dokazují ãetná ocenûní v soutûÏi o nejkrásnûj‰íknihy roku. Na následujících stranách vám nabízíme malouobrazovou sondu do hory publikacívznikl˘ch na na‰í univerzitû v posledních nûkolika letech.

Nejkrásnûj‰í kniha roku

2006 - Uãebnice pro ‰koly v‰ech stupÀÛ- edice Uãební texty Univerzity Karlovy v Praze

2002 - Knihy o v˘tvarném umûnía obrazové publikace - Mahulena Ne‰lehová: Jan Koblasa

2001 - Vûdecká a odborná literatura - Franti‰ek Kavka, Josef PetráÀ: History of Charles University

1999 - Knihy o v˘tvarném umûnía obrazové publikace- Pavla Vo‰ahlíková: Zlaté ãasy ãeské reklamy

1998 - Knihy o v˘tvarném umûnía obrazové publikace - Mojmír Horyna: Jan BlaÏej Santini-Aichel:Îivot a dílo

1997 - Vûdecká a odborná literatura - Miroslav Verner: Encyklopedie starého Egypta

1

2

Vydávání na UK

33

3

5 6 7

4

1 Franti‰ek Kavka, Josef PetráÀ: History of Charles University 1

2 Franti‰ek Kavka, Josef PetráÀ: History of Charles University 2

3 Pavel Janáãek, Michal Jare‰: Svût rodokapsu4 Pavla Vo‰ahlíková: Zlaté ãasy ãeské reklamy5 Václav HouÏviãka: Návraty sudetské otázky6 Gilles Kepel: Válka v srdci islámu7 Jifií Kabele: Z kapitalismu do socialismu a zpût

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

NA

KLA

DA

TEL

STV

Í KA

ROLI

NU

M

Vydávání na UK

34

1

2

3 4

5

Vydávání na UK

35

1 Mojmír Horyna: Jan BlaÏej Santini-Aichel: Îivot a dílo2 Jan Royt: Stfiedovûké malífiství v âechách3 Jifií Such˘: Televize, díl 18.4 Zdenûk Jirotka: Saturnin (vydání ve ‰panûl‰tinû)5 Vladislav Vanãura: Summer of Caprice6 Jan Jessenius z Jasené: PrÛbûh pitvy jím slavnostnû provedené v Praze l.p. MDC,

k níÏ byl pfiiãlenûn traktát o kostech7 Mahulena Ne‰lehová: Jan Koblasa8 Alexandr Antonín Ignác Schamsky: Promotio Doctoralis9 Zdenûk Mafiatka: Diferential diagnosis in gastrointestinal endoscopy

8

6

7

9 FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

NA

KLA

DA

TEL

STV

Í KA

ROLI

NU

M

Anketa

36

Katolická teologická fakulta (MladaMikulicová)1) Skripta, uãebnice, monografie, sborníky.2) Podklady nejsou k dispozici.3) Teoreticky ano, prakticky nepublikují.4) Podklady nejsou k dispozici. Zfiejmû Ïádn .5) S Karmelitánsk˘m nakladatelstvím6) Ano, zafiazujeme skripta pro potfiebu pfied-

ná‰ek a semináfiÛ.7) Málo – spí‰e jsme informováni o publikacích

v pfiíbuzn˘ch oborech.8) Jan Royt: Slovník biblické ikonografie; Jordan

Aumann: Dûjiny kfiesÈanské spiritualityv katolické tradici; Jifií Skoblík: Pfiehled kfies-Èanské etiky.

Evangelická teologická fakulta (MilenaPfiecechtûlová)1) Monografie,pfieklady cizojazyãn˘ch monografií.2) Jsme velmi malá fakulta, ediãní komise u nás

není.KaÏd˘ uãitel ãi katedra si zaji‰Èuje vydá-vání publikací individuálnû.

3) Urãitû.4) âíslo není moÏné zjistit, ale zfiejmû kaÏd ,

jehoÏ projekt je publikováníhodn .5) Kalich, Ml˘n, Oikumené, CDK.6) U nás nepracuje ediãní komise, nemáme

tedy ani ediãní plán. KaÏd˘ vydává individu-álnû. Publikace se musí vydávat v rámcigrantÛ (pfiípadnû v˘zkumného zámûru).

7) Ne.8) Z odborného hlediska by se na‰lo takov˘ch

titulÛ urãitû nûkolik, z hlediska zájmu vefiej-nosti o literaturu z oboru evangelické teolo-gie je obtíÏné urãit, jak˘ titul by mohlvefiejnost zaujmout.

Husitská teologická fakulta (Jan BlahoslavLá‰ek)1) Jsou to pfiedev‰ím tituly, které odpovídají

zamûfiení fakulty: tedy teologie,pojatá ov‰em

interdisciplinárnû – s pfiesahem k filozofii,filologii a historii. V˘jimeãnû vydávámereprinty (zatím ãtyfii), z rukopisu vy‰lo dosudnevydané dílo ãeského historika a diplomataV. Kybala (✝ 1958) o AneÏce Pfiemyslovnû.Velkou pozornost vûnujeme husitství a ãeskéreformaci vÛbec.

2) V kalendáfiním roce 2006 jsme vydali tfiinácttitulÛ. Z rÛzn˘ch dÛvodÛ jsme odmítli dva tituly.

3) Bezpochyby.4) V minulém roce se prosadil sice jen jeden

student, ale publikujeme i nûkteré zdafiilémagisterské práce.V minul˘ch letech to b˘-valy dva tfii tituly. Byli jsme za to kritizováni,nicménû se domníváme, Ïe to bylo správné,a i nadále v tom chceme pokraãovat.

5) Kromû Karolina je to nyní praktickyv˘hradnû brnûnské nakladatelství L. Marek.Spolupracovali jsme je‰tû s dal‰ími, ale spo-lupráce hned s nûkolika nakladateli se námneosvûdãila, neboÈ nebyla dostateãnû opera-tivní. U nûkter˘ch titulÛ uplynula od odevz-dání rukopisu do vyti‰tûní knihy dlouhá doba.Nyní je to tfieba i pouh˘ jeden mûsíc.

6) Pokud je to moÏné, ano. Asi polovina pro-dukce je bezprostfiednû vyuÏitelná ve v˘uce.

7) K tomu dochází jen u publikací vydávan˘chv Nakladatelství Karolinum. Jinak máme dvûedice: Pontes Pragenses, kde jsou prezento-vány v˘sledky práce Centra pro náboÏensk˘a kulturní dialog (dosud 46 svazkÛ) a v˘ji-meãné disertace, a edici Deus et Gentes,která byla zaloÏena v minulém roce a pre-zentuje v˘sledky v˘zkumného zámûru.

8) Zdenûk Vojtí‰ek: Pastoraãní poradenstvív oblasti sekt a sektáfiství (Pontes Pragenses,sv. 39); Pavel Helan: Duce a kacífi – Literárnímládí Benita Mussoliniho; Pavel Helan:Jan Hus,muÏ pravdy (Deus et Gentes, sv. 4).

Právnická fakulta (Pavel ·turma)1) PF UK vydává v Ediãním stfiedisku tfii novû

koncipované fiady: Prameny a nové proudyprávní vûdy (monografie vãetnû nejlep‰íchdisertací), Sborníky z konferencí a Scriptaiuridica (nízkonákladové uãební pomÛckypro v˘bûrové pfiedmûty). Dále pak mámefiadu âeské právo a EU (dvojjazyãnû âJ/AJ).Vycházejí zejména tituly z oblasti právatrestního,mezinárodního, obãanského, právaÏivotního prostfiedí aj.

2) 16/0.3) Ano.4) V rámci dvou sborníkÛ ze studentsk˘ch

vûdeck˘ch konferencí – témûfi dvacet pfiís-pûvkÛ.

5) Nakladatelství Karolinum (zde vydávámeãasopis Acta Universitatis Carolinae Iuridica,dále Právnû-historické studie, nûkteré mono-grafie a fiadu âeské právo a EU), Vodnáfia IFEC, kde tiskneme tituly Ediãního stfie-diska PF.

6) Ano, v roce 2006 jsme vydali dvoje skripta,dal‰í pfiipravujeme do tisku letos.

7) Ano.8) J. Kysela: Zákonodárství bez parlamentÛ

(v fiadû Prameny a nové proudy právnívûdy); skriptum Teorie a praxe azylua uprchlictví.

1. lékafiská fakulta (Milo‰ Langmeier)1) 1. lékafiská fakulta vydává pfiedev‰ím uãební

texty, tj. skripta a uãebnice, a dále odbornémonografie. DÛleÏitou souãástí ediãníhoplánu UK je i monografická fiada AUCMedica a ãasopis Prague Medical Research(dfiíve Sborník lékafisk˘).Oba tituly vycházejív˘hradnû v angliãtinû. Od roku 2006 u násnovû vychází ‰estkrát roãnû (rovnûÏ v ang-liãtinû) ãasopis Folia Biologica, kter˘ je pro

FAKULTNÍ EDIâNÍ KOMISEUniverzitní ediãní ãinnost není despoticky fiízena z rektorátu. KaÏdá fakulta si své publikaãní aktivity fiídí sama.Jak to na jednotliv˘ch fakultách ‰lape, se dozvíte z této ankety. Odpovídají v ní pedagogové zodpovûdní za ediãníãinnost na jednotliv˘ch fakultách (z kapacitních dÛvodÛ uvádíme jména bez akademick˘ch titulÛ).

1) Jaké tituly va‰e fakulta vydává pfiedev‰ím?2) Kolik jste minul˘ rok otiskli rukopisÛ a kolik jste jich odmítli?3) Mají i studenti ‰anci dostat se do ediãního plánu?4) Kolik studentÛ publikovalo v minulém roce?5) S kter˘mi nakladatelstvími pfiedev‰ím spolupracujete?6) Je v rozhodování o ediãním plánu nûjak brán ohled na potfiebu/poÏadavky studentÛ na studijní literaturu?7) Koordinujete nûjak svou ediãní ãinnost s ediãními komisemi, které pÛsobí v rámci univerzity jako celku?8) Kter˘ titul z va‰í fakulty by nemûl vefiejnosti uniknout?

Anketa

37

publikaãní aktivitu pracovníkÛ a pfiedev‰ímpostgraduálních studentÛ velmi v˘znamn .

2) Zatímco je‰tû v devadesát˘ch letech bylov na‰em ediãním plánu kaÏdoroãnû pfii-bliÏnû 40 titulÛ (a jen o nûco men‰í poãetskuteãnû vycházel), v ediãním plánu na rok2007 je jiÏ pouze 21 titulÛ. Z toho jsmev‰ak deset pfiesunuli z ediãního plánu narok 2006 a ‰est z ediãního plánu na rok2005. Musíme ale konstatovat, Ïe do‰lok v˘razn˘m zmûnám ve vydávání publikacía nakladatelství mezi sebou i soutûÏí, abyurãit˘ titul získala pro sebe a mohla jejvydat. Kromû toho není striktnû dáno, Ïe seuãebnicová literatura musí vydávat v uni-verzitním nakladatelství. Dal‰ím aspektemvydávání mimo univerzitu je i to, Ïe vznikajícelostátní uãební texty (monografie).V tûchto pfiípadech jsou (zfiejmû i z kapa-citních, finanãních a dal‰ích dÛvodÛ) provydání volena jiná neÏ univerzitní naklada-telství. Odmítli jsme tfii rukopisy.

3) Jedním ze stûÏejních cílÛ ãasopisÛ PragueMedical Report a Folia Biologica je zapojenípostgraduálních studentÛ.

4) PfiibliÏnû polovina v‰ech autorÛ (prvníchautorÛ i spoluautorÛ), ktefií publikovaliv Prague Medical Report, studuje postgradu-ální programy.

5) Karolinum, Galén, Grada,Triton, Maxdorf.6) Základním kritériem pro zafiazení titulu do

ediãního plánu je jeho potfieba pro v˘uku.BohuÏel pfii souãasné minimální nabídcerukopisÛ nemÛÏe b˘t toto kritérium dosta-teãnû akcentováno.

7) Pfii Nakladatelství Karolinum zaãala pfiednûkolika lety pracovat neformální uωí ediãníkomise, jejímÏ úkolem bylo pfiedev‰ím koor-dinovat vydávání titulÛ na pfiírodovûdeckéfakultû, farmakologické fakultû a na lékafi-sk˘ch fakultách UK. ·lo hlavnû o eliminacipfiípadn˘ch duplicitních titulÛ. V˘znam tétoaktivity v‰ak opût klesá s omezenou nabíd-kou rukopisÛ.

8) Jitka Kobilková, Zdenûj Lojda, Jifií Ondru‰a kol. Gynekologická cytodiagnostika; PavelKlener a kol: Vnitfiní lékafiství. 3. pfiepra-cované a doplnûné vydání; MiloslavaEli‰ková, Ondfiej NaÀka: Pfiehled anatomie.

2. lékafiská fakulta (Jan Herget)1) Skripta, uãebnice lékafiství a teoretick˘ch oborÛ.2) V ediãním plánu pro rok 2006 jsme mûli

pût titulÛ. Celkem jsme v roce 2006 vydalitfii publikace v Nakladatelství Karolinum.

3) Mají. Pro postgraduální studenty je v‰akhlavním cílem primární publikace v zahra-niãním impaktovaném periodiku.

4) Îádn .5) Galén, Grada, Karolinum.6) Jednoznaãnû. Vedení fakulty dbá, aby mûl

kaÏd˘ obor k dispozici kvalitní uãební text.AÏ na v˘jimky se tento poÏadavek plní.

7) Ne centrálnû. Existuje v‰ak spolupráce naúrovni autorské.

8) Jan Janda a kol.: Dûtská nefrologie; IvanKawaciuk: Prognóza karcinomu ledviny; Jifií·najdauf, Richard ·kába a kol.: Dûtská chi-rurgie.

3. lékafiská fakulta (Martina Hábová)1) Skladba titulÛ se orientuje na studijní litera-

turu (uãebnice a skripta) a monografickouliteraturu z oboru lékafiství a pfiíbuzn˘choborÛ. MnoÏství vydan˘ch titulÛ závisípouze na ochotû autorÛ vÛbec nûco napsat,lépe fieãeno najít si pfii nároãné práci lékafiea souãasnû pedagoga ãas na psaní. âasto-krát je v‰ak jejich míra ochoty zkou‰enaje‰tû nezbytn˘mi administrativními procedu-rami, kter˘mi pfii jednání v nakladatelstvíchmusejí autofii projít, podmínkami stanove-n˘mi v autorsk˘ch smlouvách, v˘‰í honoráfiea nakonec i striktním zadáním pro grafic-kou úpravu rukopisu.

2) 3. lékafiská fakulta je relativnû malá,proto ani okruh autorÛ není ‰irok . V minu-lém roce fakultní autofii v kniÏní podobûvydali pfies dvacet titulÛ. Z netradiãníchforem pro studenty pfiipravili tfii v˘ukovéfilmy, dva multimediální projekty na CDa vznikly dvû internetové uãebnice. SnaÏímese podpofiit vydávání titulÛ v co nej‰ir‰ímmoÏném spektru, nemÛÏeme v‰ak ovlivnitediãní plány komerãních nakladatelství,jejichÏ vydavatelská politika podléhá bûÏ-n˘m zákonitostem trhu.

3) Ale ano, pokud se na ediãní komisi vãasobrátí.

4) BohuÏel zájem nebyl ze strany studentÛÏádn .

5) Ediãní komise 3. LF navrhuje ediãní plánpouze pro kmenové nakladatelství UK, tj.Nakladatelství Karolinum, které je v tomtosmûru pro nás klíãové a stûÏejní. Díky tûsnéspolupráci s ním pro na‰e autory odpadáfiada administrativních náleÏitostí, processchvalování i vlastní realizace vydávan˘chtitulÛ jsou pfiímoãaré a hladké. Spolu-pracujeme i s komerãními nakladatelstvími,

která se orientují na vydávání lékafiské literatury, jako je napfi. Grada nebo Galéna od loÀského roku i Maxdorf.

6) Rozhodnû ano, problémem je v‰ak nedosta-tek autorÛ.

7) Vût‰inou ne.8) Ale‰ Barto‰ a kol.: Diagnostika poruch

vûdomí v klinické praxi; Eva KfiíÏová:Promûny lékafiské profese z pohledu socio-loga; Multimediální projekt Histologick˘a patologick˘ atlas na CD autorÛ VáclavaEise, ·tûpána Jelínka a Martina ·paãka.

Lékafiská fakulta v Plzni (Jaroslav Slípka)1) V ediãní ãinnosti LF UK v Plzni pfievaÏuje

vydávání uãebních textÛ (skript).Vedle tohovydáváme vûdeck˘ ãasopis PlzeÀsk˘ lékafi-sk˘ sborník (Pilsen medical reports)a fakultní ãasopis Facultas nostra. Nepra-videlnû vydáváme pfiíleÏitostné publikace.

2) V roce 2006 vy‰lo deset titulÛ skript, tfii ãíslaPlzeÀského lékafiského sborníku, pût ãíselFacultas nostra a tfii pfiíleÏitostné publikace.

3) V˘znamné v˘sledky studentÛ pfiednesenéna studentsk˘ch vûdeck˘ch konferencíchjsou otiskovány v PlzeÀském lékafiskémsborníku, literární práce obecného charak-teru tiskneme ve fakultním Facultas nostra.V˘znamné seminární práce vycházejí v pfií-leÏitostn˘ch publikacích.

4) Poãet nelze pfiesnû urãit – fiádovû v‰aknejde o desítky.

5) Spolupracujeme s Nakladatelstvím Karo-linum.

6) Zástupci studentÛ jsou ãleny ediãní komisea redakãních rad ãasopisÛ, ovlivÀují tedyediãní politiku fakulty.

7) Pfiedseda Fakultní ediãní komise je ãlenemuniverzitní ediãní komise.

8) V‰echny publikace jsou hodnotné.V˘jimeãnûzajímavé jsou napfiíklad pfiíleÏitostné publi-kace typu o ãem studenti pfiem˘‰lejí s obec-nou eticko-filozofickou tématikou.

Lékafiská fakulta v Hradci Králové(Alena Stoklasová)1) Skripta pro studenty.2) 4/0.3) Ano.4) Îádn , nikdo ze studentÛ neprojevil inicia-

tivu.5) Komise spolupracuje pouze s Karolinem.

¤ada prací vychází v jin˘ch nakladatelstvích.ZáleÏí na autorovi, kam se rozhodnemanuskript nabídnout.

6) Ano, spolupracujeme s knihovním fondem LF.

Anketa

38

7) Vzhledem ke stále klesajícímu poãtu nabí-zen˘ch titulÛ (v leto‰ním roce pouze jednaskripta) se to nejeví jako nutné.

8) Jaroslav Cerman, Miroslav Ledvina, AlenaStoklasová: Biochemie pro studující medi-cíny; Ivan Hybá‰ek: Otorinolaryngologie;Gerhard WaberÏinek: Neurologie; MiroslavKuba: Pathophysiology.

Farmaceutická fakulta v HradciKrálové (Veronika Opletalová)1) Fakulta vydává pfiedev‰ím uãební texty buì

formou klasick˘ch skript ve formátu A4,nebo formou mal˘ch monografií. KaÏd˘ rokvychází jedno ãíslo ãasopisu FoliaPharmaceutica Universitatis Carolinae.Rozsáhlej‰í monografie vydávají pracovnícifakulty pouze obãas.

2) V loÀském roce bylo vydáno ‰est zcelanov˘ch nebo ãásteãnû pfiepracovan˘ch titulÛa vût‰í poãet dotiskÛ dfiíve vydan˘ch dûl.A priori neodmítáme Ïádn˘ navrhovan˘ titula v loÀském roce se nestalo, Ïe by bylnûkter˘ rukopis odmítnut na základûrecenzních posudkÛ.

3) Studenti doktorského studia ano. Ze stu-dentÛ magisterského a bakaláfiského studiase na ediãní komisi se Ïádostí o pfiijetí nûja-kého díla zatím nikdo neobrátil.

4) V roce 2006 jsme vydali skripta Holasová,·.; Radilová,H.; Bunãek,M.: Praktická cviãeníz molekulární genetiky. V‰ichni tfii autofii jsou studenti doktorského studia podílející sena v˘uce uvedeného pfiedmûtu. Dále jsmevydali skripta KlusoÀová, H.; Lenão, J.:Praktická cviãení a otázky ze základÛ cyto-logie a genetiky,na jejichÏ zpracování se rov-nûÏ podílel student doktorského studia.Koncem roku 2006 byl odevzdán ke zpra-cování rukopis Fialové, D.: Specifika geria-trické terapie – zmûna terapeutickéhodnoty lékÛ ve stáfií. Je to obhájená diser-taãní práce autorky.

5) Ediãní komise spolupracuje pouze s Nakla-datelstvím Karolinum.

6) Koncem kaÏdého ãtvrtletí dostávámez nakladatelství pfiehled zásob ve skladu.Pokud vidíme, Ïe nûkter˘ titul jiÏ není k dis-pozici v dostateãném mnoÏství, upozornímeautora, Ïe je potfieba vydat dotisk nebonaplánovat dal‰í vydání. Jinak se snaÏímevycházet studentÛm vstfiíc, ale v‰e limitujíãasové moÏnosti vyuãujících.

7) Zástupci ediãních komisí se jednou roãnûscházejí na roz‰ífieném zasedání Ediãní

komise UK a obãas svolá nakladatelstvíkoordinaãní schÛzku zástupcÛ pfiíbuzn˘choborÛ.Vût‰inou v‰ak dojde pouze k v˘mû-nû zku‰eností, protoÏe kaÏd˘ uãitel uãí nej-radûji podle textu, kter˘ je plnû kompatibilnís jeho pfiedná‰kami.

8) Ludûk Jahodáfi: Farmakobotanika –semenné rostliny.

Filozofická fakulta (Jifií ·taif)1) Velké mnoÏství titulÛ i ‰ífie jejich témat

korespondují s rozsahem oborÛ pûstova-n˘ch na FF UK. Do ediãního plánu FF zafia-zujeme zejména materiály z konferencí,v˘stupy z v˘zkumn˘ch zámûrÛ, vynikajícídisertaãní práce apod. Mimo spoluprácis Nakladatelstvím Karolinum vydávámei dva ãasopisy, nûkolik ediãních fiad a roãe-nek.

2) Prostfiednictvím fakultního stfiediska jsmevytiskli 21 titulÛ, k nimÏ se fiadí je‰tû dal‰ítituly, které vydávají jednotlivá pracovi‰tûa platí si jejich tisk ze sv˘ch v˘zkumn˘chzámûrÛ ãi grantÛ. V˘raznû stoupl poãettitulÛ, které vy‰ly na‰im autorÛm v Nakla-datelství Karolinum.

3) Ano, samozfiejmû. Studentské pfiíspûvkynajdete kupfi. v ãasopise âe‰tina doma a vesvûtû, ve sbornících Konference mlad˘ch sla-vistÛ, v ediãní fiadách Opera linguae bohe-micae studentium a Acta Slavica et Baltica.Aktivní jsou v tomto smûru zejména mladíbohemisté a slavisté. Zvy‰uje se i poãetvydan˘ch vynikajících disertaãních prací.

4) Kromû uvedeného ãasopisu a zmínûn˘chediãních fiad, v jejichÏ rámci vychází roãnûalespoÀ jeden titul vÏdy s nûkolika pfiíspûvkyz fiad studentÛ a doktorandÛ, to byly ãtyfiidisertaãní práce, z toho dvû vy‰lyv Nakladatelství Karolinum.

5) StûÏejní a nezastupitelná je pro nás spolu-práce s Nakladatelstvím Karolinum pfiivydávání ãasopisecké fiady Acta UniversitatisCarolinae (Philologica a Philosophica etHistorica), ediãních fiad Ibero-AmericanaPragensia, Studia Orientalia Pragensia a dal-‰ích. Ostatnû o tom dále svûdãí i mnoÏstvíkniÏních titulÛ a uãebních textÛ, které zdeve spolupráci s autory z FF UK vycházejí.

6) Prostfiednictvím na‰eho stfiediska vydá-váme uãební materiály pouze nárazovûa v mal˘ch nákladech, jsou pfiedev‰ímurãeny pro zahraniãní studenty, ktefií zdestudují v rámci v˘mûnného programuErasmus. Tisk uãebních textÛ pro na‰e

studenty zaji‰Èujeme v NakladatelstvíKarolinum.

7) âlenkou fakultní ediãní komise je rovnûÏ na‰ezástupkynû v Ediãní komisi Akademickéhosenátu prof. PhDr. Marie Dohalská, DrSc.,která tak obû komise spojuje a zprostfiedko-vává v˘mûnu informací.

8) Je velmi tûÏké upfiednostnit nûkter˘z mnoha titulÛ, které vydáváme. Odkazujiproto na webové stránky FF UK a Nakla-datelství Karolinum. Zde mÛÏete nalézti bliωí informace o nové fiadû titulÛ FF UKOpera Facultatis Philosophicae UniversitatisCarolinae Pragensia, kterou pfiipravujeme.

Pfiírodovûdecká fakulta (Jitka Vilímová)1) PfiF UK vydává pfies fakultní ediãní komisi

pfiedev‰ím skripta, v niωím poãtu monogra-fie.

2) V roce 2006 nebyl ediãní komisí PfiF UKodmítnut Ïádn˘ titul, ale selekce probíhá jiÏna katedrách, kde se rozhoduje, zda je navr-Ïen˘ text vhodn˘ jako uãební.V roce 2006vy‰la ãtyfii skripta a jedna monografie.

3) Ano.4) Îádn .5) V rámci oficiální práce fakultní ediãní komise

pouze s Nakladatelstvím Karolinum.6) Ano.7) Oficiálnû ne. Pfied schválením titulu, kter˘ se

oborovû mÛÏe pfiekr˘vat s jin˘mi fakultamiUK, si toto ediãní komise ovûfiuje a v pfiípadûpotfieby koordinuje publikování titulu s pfií-slu‰n˘mi fakultami.

8) Jaroslava Flegr: Zamrzlá evoluce.Matematicko-fyzikální fakulta (MiroslavZelen˘)1) Matematicko-fyzikální fakulta vydává

zejména uãební texty z matematiky, fyzikya informatiky pro své studenty.

2) V rámci ediãního plánu MFF UK vydala ãtr-náct titulÛ a Ïádn˘ nebyl odmítnut.

3) Není stanoveno Ïádné omezení, které bystudenty a priori vyluãovalo.

4) Îádn .5) Kromû fakultního vydavatelství Matfyzpress

vydáváme práce prostfiednictvím univerzit-ního Nakladatelství Karolinum.

6) Pfii sestavování ediãního plánu vÏdy pfiihlí-Ïíme k potfiebám studentÛ. Autory textÛ jsou vût‰inou pfiedná‰ející, ktefií pak vydanétexty pouÏívají pfii v˘uce.Zájem studentÛ mározhodující vliv na v˘‰i nákladu.

7) Spolupracujeme s celouniverzitní ediãníkomisí.

Anketa

39

8) Jifií Kopáãek: Matematika nejen pro fyziky I.(Úvodní skriptum pûtidílné fiady uãebníchtextÛ Matematická anal˘za nejen profyziky).

Pedagogická fakulta (Helena Justová)1) Vydavatelství pedagogické fakulty se zamû-

fiuje pfiedev‰ím na skripta, uãební texty,sborníky. Jak˘msi „rodinn˘m stfiíbrem“fakulty jsou ãtyfii ãasopisy celostátníhov˘znamu – Pedagogika, Speciální pedago-gika, Hudební v˘chova, V˘tvarná v˘chova,které jsou známy a Ïádány i v zahraniãí.âasopis Pedagogika je váÏn˘m kandidátemna získání impakt faktoru. Vydávámei rÛzné pfiíleÏitostné tisky pro potfiebufakulty, fakultní ãasopis Informatorium,Karolinku, informace o studiu atd.

2) Vydali jsme v‰echny tituly, jejichÏ rukopisynám autofii pfiedali a které ediãní komisefakulty schválila do ediãních plánÛ pro rok2005 a 2006. Nûkolik titulÛ s vroãením2006 vy‰lo je‰tû poãátkem tohoto roku.

3) Jsme pfiipraveni vydat doporuãené práce dok-torandÛ. Uvítáme i kaÏd˘ studentsk˘ pfiíspû-vek do fakultního ãasopisu Informatorium.

4) Studenti mohou publikovat v ãasopisech;napfi. v ãasopise V˘tvarná v˘chova jsou dok-torandi autory cca 40 % pfiíspûvkÛ.

5) Pochopitelnû s Karolinem. KaÏdoroãnû pfie-dáváme do 15. listopadu návrh na zafiazenícca osmi titulÛ, jejichÏ autory jsou pracovnícipedagogické fakulty, do ediãního plánuNakladatelství Karolinum.

6) Pochopitelnû. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe na‰efakultní vydavatelství od svého vyãlenûníz b˘valého SVI v roce 2003 dûlá pro zaji‰-tûní studijní literatury maximum. ZáleÏí naspolupráci s katedrami a s konkrétními vyuãujícími. Ta je ale velmi dobrá a vyda-vatelství – pfies svá znaãná omezení v poãtupracovníkÛ i financí – se snaÏí oprávnûn˘mpoÏadavkÛm rychle vyhovût.

7) Upfiímnû fieãeno – ne.8) Josef Peterka: Teorie literatury pro uãitele;

Markéta Klosová: Vestibulum; Jan Slavík,Petr Wawrosz: Umûní záÏitku, záÏitekumûní; Jan ¤ezníãek: Didaktika a uãitelskáetika v praxi.

Fakulta sociálních vûd (Jan Halada)1) Vydáváme pfiedev‰ím skripta pro studenty

v‰ech fakultních institutÛ, roãnû kolemdeseti titulÛ, kaÏd˘ rok také vydáme ccadeset monografií z produkce na‰ich vûdec-k˘ch pracovníkÛ a pedagogÛ. Vydáváme

taky Acta universitatis a sborníky nûkter˘chkateder.

2) V roce 2006 jsme do NakladatelstvíKarolinum odevzdali z plánovan˘ch jede-nácti titulÛ skript jen pût, z plánovan˘chjedenácti titulÛ monografií také pût a jedentitul mimo plán. Podafiilo se nám splnit plánodevzdan˘ch titulÛ sborníkÛ.

3) Mají. Rozhodnû. A není to v˘jimkou, napfi.s vynikající diplomovou prací.

4) V minulém roce Ïádn , pfiedchozí rok bylav Karolinu vydána jedna práce po pfiepra-cování.

5) Jako FSV UK odevzdáváme tituly na‰ichpedagogÛ, doktorandÛ i studentÛ doKarolina. Nûktefií pochopitelnû vydávajíi mimo Karolinum, ale skripta, monografieapod. pfiirozenû vycházejí v rámci UK.

6) KdyÏ se vyskytne naléhavá potfieba – inspiro-vána tfieba studenty – tak pochopitelnû ano.

7) Pfiímo nikoliv, av‰ak prostfiednictvím jakvedení Karolina, tak celouniverzitní komiseano.

8) Tituly jsou spí‰e urãeny odborné vefiejnosti.ÎurnalistÛm lze doporuãit titul Vlastnictvíperiodického tisku v âR v letech1989–2006 od J. Bendy; kniha vyjde v prv-ním pololetí tohoto roku.

Fakulta tûlesné v˘chovy a sportu(Otmar Souãek)1) Na‰e fakulta vydává pfiedev‰ím uãební texty

a vûdecké monografie. Vydáváme takéodborn˘ ãasopis pro uãitele a trenéryTûlesná v˘chova a sport mládeÏe, v nûmÏpublikují i studenti.

2) Otiskli jsme sedm titulÛ, jeden titul nepro‰elkvÛli nevyjasnûn˘m autorsk˘m právÛmu pouÏit˘ch obrázkÛ.

3) ProtoÏe na‰i produkci tvofií pfieváÏnû uãebnítexty, studenti ‰anci nemají. Podílejí se pouzejako autofii pfiíspûvkÛ ve sbornících.

4) Nikdo.5) Zejména s Karolinem, v men‰í mífie s nakla-

datelstvími Grada a Portál.6) V ediãním plánu mají nejvût‰í zastoupení

skripta a uãebnice, pfii jejichÏ zpracovánísamozfiejmû vycházíme z aktuálních potfiebstudentÛ.

7) V ojedinûl˘ch pfiípadech.8) Pavel Slepiãka,Václav Ho‰ek, Bûla Hátlová:

Psychologie sportu; Vladimír Süss: V˘znamindikátorÛ herního v˘konu pfii fiízení trénin-kového procesu; ãasopis Tûlesná v˘chovaa sport mládeÏe.

Fakulta humanitních studií (Jan Ka‰par)1) Osou na‰í ediãní ãinnosti je vydávání revue

pro antropologii, etnologii a etologii komuni-kace Lidé mûsta. Samostatné publikace set˘kají oblasti antropologie, filosofie a etnolo-gie.

2) TitulÛ vy‰lo devût. Odmítli jsme dva.3) Ano.4) Osm.5) S nakladatelstvím âenûk a s nakladatelstvím

Ermat.6) Samozfiejmû.7) Zatím ne.8) Îádn . Pfiesto zmíním alespoÀ tfii. Dva etno-

logické sborníky. První: Cesty k národnímuobrození: bûlorusk˘ a ãesk˘ model. Druh˘:Pravda, láska a ti na „V˘chodû“. Zav˘znamn˘ nakladatelsk˘ poãin povaÏuji téÏvydání obsáhlého filosofického (a antropolo-gického) sborníku Emmanuel Lévinas:Filosofie a v˘chova.

Archiv UK (Petr Svobodn˘)1) Práce k dûjinám vzdûlanosti a vûdy.2) Vydali jsme ‰est titulÛ, Ïádn˘ jsme neodmítli.3) Ano, zvlá‰tû doktorandi.4) Jedna monografie, ‰est ãlánkÛ v ãasopise.5) Pfiedev‰ím s Nakladatelstvím Karolinum.6) Ne.7) PfiihlíÏíme k ediãním zámûrÛm spoleãensko-

vûdních fakult.8) âasopis AUC – Historia Universitatis

Carolinae Pragensis.Ústav jazykové pfiípravy (Milada âadská)1) Ústav jazykové a odborné pfiípravy vydává

uãební texty.2) Do ediãního plánu pro rok 2006 jsme zafia-

dili tfii nové tituly, neodmítli jsme Ïádn˘(kromû nov˘ch titulÛ bylo zafiazeno ccadeset uãebních textÛ z minul˘ch letk dotisku).

3) Ne. ÚJOP pfiipravuje studenty pfiedev‰ímv jazykové pfiípravû a z velké ãásti jde o stu-denty zahraniãní, proto tuto moÏnost nena-bízíme.

4) Nikdo.5) Nakladatelství Karolinum.6) Ano, vycházíme z potfieb v˘uky ve studijních

stfiediscích UK ÚJOP.7) Vût‰inou ne.8) Pokud se nûkdo zajímá pfiedev‰ím o ãe‰tinu

jako cizí jazyk, mÛÏe si v prodejnû Karolinavybrat z pomûrnû ‰iroké nabídky uãebníchtextÛ z produkce UK ÚJOP.

Autor: redakce

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

40

Stfiedovûké pfiísloví praví: Claustrum sinearmario est quasi castrum sine arma-mentario, tedy Ïe klá‰ter bez knih je jakohrad bez zbroje. JestliÏe slovo klá‰ter lzev podstatû zamûnit za jakoukoliv ‰kolu,o stfiedovûké univerzitû to platí dvojná-sob. Není proto divu, Ïe je takfika nevy-hnutelné poloÏit rovnítko mezi praÏskouuniverzitou, a to uÏ od jejího vzniku,a mezi knihou. A uÏ pfiitom nemusímenutnû myslet na knihu, která na prvnípohled upoutá i sv˘m vnûj‰ím vyprave-ním, ale právû naopak na knihu, která sestává pracovním nástrojem v pravémsmyslu toho slova. A je to kniha jakv rukou uãitele, tak v rukou jeho ÏákÛ.Tak jak byly v Evropû dva základní typyuniverzit – ty italské a ty ostatní – tak setaké diferencovala funkce ãi spí‰e zpÛsobpouÏívání a v˘roby i distribuce knihy.AniÏ by bylo tfieba jít do podrobností, jetfieba konstatovat, Ïe vzhledem ke stáleje‰tû vysoké cenû knihy obecnû byla jejíkoupû pro studenty ãasto doslova nedo-stiÏn˘m snem. Bylo pochopitelné, Ïe sestále ‰ir‰ím uplatnûním papíru, kter˘nahrazoval drah˘ a nedostatkov˘ perga-men, leÏela hlavní tíha obstarávání tûchtopodkladÛ na studentech samotn˘ch. Tiov‰em nebyli a vlastnû ani nemohli b˘tponecháni na pospas Ïivelnosti, a takmÛÏeme uÏ s poãátkem v˘uky na praÏskéuniverzitû spojovat existenci dvouzákladních typÛ knih. Jsou to knihy profe-sorské, respektive takové, které se dostá-valy z rÛzn˘ch, ãasto mimouniverzitníchzdrojÛ do kolejních knihoven, a jsou toknihy jednotliv˘ch scholárÛ. ProtoÏe majív mnoha aspektech rozliãn˘ charakter,pojednáme o nich oddûlenû.

Knihy profesorskéNejdfiíve ke knihám první kategorie,která se ov‰em vûtví do dal‰ích varianta lze u ní, pokud jde o vznik knih, poãítati se znaãn˘m ãasov˘m rozpûtím jejich

vzniku i nároãnûj‰ím vnûj‰ím vybavením.A to nejenom pokud ‰lo o knihy teolo-gické, ale zejména také juristické a medi-cínské. To se zásadnû t˘kalo ãi mohlot˘kat v‰ech uãitelÛ, v poãátcích praÏ-ského uãení pak v˘raznûji hlavnû profe-sorÛ, ktefií si pfii pfiíchodu ze zahraniãísvé kniÏní podklady i poklady pfiiná‰elis sebou, a knih, které pak tvofiily základnípovinnou ãetbu, jeÏ mûla b˘t interpreto-vána. Pochopitelnû tu nastávaly rozdílymezi tûmito kanonizovan˘mi textya mezi komentáfii k nim.Ty se pfiipojovalyk tûm knihám, které se na v˘kladech„ãetly“, aÈ uÏ se jednalo o komentáfie cizí,ãi prÛbûÏnû stále hojnûji o vlastníkomentáfie jednotliv˘ch uãitelÛ. Ti seov‰em mohli po stabilizaci univerzitykrátce po jejím vzniku opírat nejen o svévlastní knihy, ale také – protoÏe ‰lo vevût‰inû pfiípadÛ o duchovní osoby ãipfiímo o ãleny rÛzn˘ch v Praze pÛsobí-cích fiádÛ – o knihy, které byly choványv knihovnách tûchto konventÛ, ãi o knihyv praÏské kapitule.

Obû tyto skupiny knihoven mûly na na‰epomûry pomûrnû rozsáhlé soubory knih,které do znaãné míry dokázaly základnípotfiebu zajistit. Nadto ale i v této oblastipfiispûchal na pomoc Karel IV. se skuteãnûkrálovsk˘m darem. Rodící se knihovnûkoleje, kterou zaloÏil v roce 1366 a nazvalsv˘m jménem a jeÏ mûla ve sv˘ch poãát-cích jen nûkolik málo desítek svazkÛ,vûnoval krátce poté na tehdej‰í dobuimpozantní knihovnu. Tu dostal po smrti vy‰ehradského probo‰ta Vilémaz Lestkova. âítala celkem 113 svazkÛ, zís-kan˘ch do znaãné míry v cizinû, zejménaza Vilémova pobytu u papeÏské kuriev Avignonu.Nevíme sice do detailÛ, o jaké knihy ‰lo,pfiesto si v‰ak lze vytvofiit alespoÀ rámco-vou pfiedstavu o sloÏení kolejní knihovnynedlouho po tomto Karlovû daru. ·Èast-nou náhodou se dochoval v té dobû u nászcela ojedinûl˘ lokaãní soupis knihKarlovy koleje, kter˘ uÏ ãítal pfies dvû stûsvazkÛ a jehoÏ základ tvofiila právûLestkovova knihovna. A lze bez nadsázky

TûÏko si mÛÏeme pfiedstavit, Ïe by si na‰e univerzita dokázala po staletí udrÏovat kvalitu a prestiÏ bez vynikajícíchpedagogÛ a v˘ukov˘ch materiálÛ. Právû vzniku knih se bude vûnovat následující rubrika.Ta zmapuje nûkterá zají-mavá období v˘voje ediãní ãinnosti, a to nejen na univerzitû samé, ale i v ‰ir‰ím kontextu.

KNIHA A P¤EDHUSITSKÁ UNIVERZITAIvan Hlaváãek

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

KA

TALO

GY

KN

IHO

VEN

KO

LEJÍ

KA

RLO

VY

UN

IVER

SIT

Y

Pfiední strana lokaãního katalogu knihovny Karlovy koleje nejspí‰ ze 70. let 14. století, obsahujícího pfies 230 svazkÛ,uchovávaného v Knihovnû Národního muzea v Praze

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

41

fiíct, Ïe se nestaãíme obdivovat tematické‰ífii této knihovny, jeÏ podstatnû pfiekraão-vala potfieby tehdej‰ího univerzitníhopedagogického procesu. Tím má b˘tfieãeno, Ïe tu nejde jen o literaturu biblic-kou nebo teologickou ãi na ni navazujícífilozofickou, i kdyÏ hojnou, ale setkávámese tu i s knihami, které univerzitní v˘ukuv˘raznû pfiekraãují. AÈ ‰lo o literaturu historickou ãi klasické autory, ktefií mohlib˘t dobfie vyuÏiti zejména na fakultû artistické.Poãet knih narÛstal a zejména po zaloÏenífiady dal‰ích kolejí se roz‰ifiovala i moÏ-nost v˘pÛjãek tûchto dûl, ãímÏ vzrÛstalai pfiíleÏitost jejich opisování studentysamotn˘mi.Ti se k tûmto i k jin˘m knihámdostávali i – a moÏná pfiedev‰ím – ve stu-dentsk˘ch burzách, kde navíc mûli moÏ-nost dostat se i ke knihám z majetkupfiíslu‰n˘ch profesorÛ. Vznikaly tak knihystudentsk˘ch kolektáneí, nezfiídka i jakozápisÛ vlastních pfiedná‰ek, s rÛznû zamû-fien˘m v˘bûrem textÛ základních i komen-táfiov˘ch ãástí. Sv˘m zpÛsobem dÛleÏitûj‰íjsou ov‰em rukopisy, jeÏ vznikaly bezpro-stfiední aktivitou jednotliv˘ch vyuãujícícha obsahovaly vedle prací obecného uplat-nûní zejména spisy profesorÛ samotn˘ch,ktefií patfiili ãasto k pfiedním autorÛm svédoby a jejichÏ literární ãinnost ãasto pfie-sahovala univerzitní horizonty. UÏ jejichpoãet i to, Ïe zpravidla nejsou dochoványoriginální exempláfie (tak napfi. i kdyÏ nelzepochybovat o knihovnû M. Jana Husa,známe od nûho jako písafie jen zcela oje-dinûlé autografy, aã on sám je autoremdesítek traktátÛ i men‰ích dûl v latinûi ãe‰tinû), naznaãuje, Ïe jsou známy nejenpouhé zlomky pÛvodního dochování textÛznám˘ch, ale s velkou pravdûpodobnostíplatí, Ïe zanikla i ãetná díla jako taková,a to i díla z pera osob v˘znamn˘ch.

Knihy scholárÛNelze zapomínat ani na knihy, které bylydo Prahy pfiiná‰eny studenty vracejícími seze zahraniãních studií a které si získávalysvé ãtenáfie. To se t˘ká zejména dûl JanaWiklefa, nejdfiíve filozofick˘ch, ale záhytaké teologick˘ch, která se dostala doPrahy díky aktivitû tamních ãesk˘ch stu-dentÛ. Proto kdyÏ se Wiklefovy knihydostaly v Anglii na „index“, je vût‰ina

dochovaného Wiklefova literárníhoodkazu známa zejména z knih praÏské uni-verzitní provenience, pfiestoÏe i zde praÏ-sk˘ arcibiskup Zbynûk Zajíc z Házmburkapfiikázal Wiklefovy knihy spálit. Ov‰emstejnû jako byla praÏská v˘uka obohaco-vána impulzy z ciziny, docházelo i k tomu,Ïe praÏská a zejména univerzitní kniÏníkultura se rozliãn˘mi cestami ‰ífiila dozahraniãí. Není proto divu, Ïe se knihypraÏské univerzitní provenience dostávalys návratem jejich majitelÛ scholárÛnezfiídka i do vzdálen˘ch zemí.Pochopitelnû knihy tak ãi onak spojenés univerzitou mohly vzniknout i na objed-návku v fiemeslnickém prostfiedí praÏ-sk˘ch mûst, i kdyÏ tu ‰lo spí‰e o v˘jimky.·lo zejména o knihy zhotovované takzva-n˘mi katedrály. To byli profesionální opi-sovaãi, ktefií se ale soustfieìovali zejménana psaní rukopisÛ kaligrafického charak-teru.

Knihy pozdního stfiedovûkuZa sedmdesát let své pfiedhusitské exi-stence pro‰la kniha spojená s univerzitoumimofiádnû rychl˘m rozvojem.Hovofiíme-li v poãátcích knihy o desítkách ãi nûkolikamálo stovkách exempláfiÛ, v prvních dvoudesetiletích 15. vûku jich byly tisíce v Praze a doslova stovky dal‰ích byly roze-sety v ostatních centrech stfiedoevropskévzdûlanosti. Tam se tato díla dostávalav souvislosti s velmi pohnutou historií uni-verzity, aÈ ‰lo o normální uãitelskoua Ïákovskou peregrinaci, ãi o v‰elijakésecese, na nûÏ byla stfiedovûká evropskáuniverzitní historie tak bohatá.Pro stfiedovûkou univerzitu tak platí vûtaRicharda z Bury, Ïe kniha je pfiítel, kter˘nikdy nespí a kter˘ je vÏdy hotov pouãitbez kfiiku a v˘tek. Ostatnû to platí i prov‰echny doby následující a bohdá to budeplatit i za vlády a pfievahy internetu.Epilog této bohaté, i kdyÏ ãasto znaãnûkontroverzní historie uãinily vûky následu-jící. Zaãalo to jiÏ zmínûn˘m spálením knihpraÏsk˘m arcibiskupem Zajícemz Házmburku a pokraãovalo ãásteãnoudecimací knih zejména Karlovy koleje zahusitské revoluce. Po zavedení knihtiskunásledovala likvidace psan˘ch a „neuÏiteã-n˘ch“ knih karolinsk˘mi mistry a neblah˘v˘voj vyvrcholil po pfievzetí utrakvistické

univerzity jezuity v polovinû 17. vûku.Doslova ubohé torzo nûkdej‰í bohaté kni-hovny pfievzala pak po zru‰ení jezuitskéhofiádu praÏská univerzitní knihovna, jejíÏnástupkynû, praÏská Národní knihovna,tyto poklady zpfiístupÀuje studiu.

Literatura: Základní informace podává I.svazek Dûjin Univerzity Karlovy1348–1622, red. Michal Svato‰, zejménastati právû citovaného autora a Franti‰ka·mahela; a Ivan Hlaváãek,Knihy a knihovnyv ãeském stfiedovûku, obé s odkazy nadal‰í literaturu.

Autor ãlánku je vûdeck˘ pracovník katedrypomocn˘ch vûd historick˘ch a archivního stu-dia FF UK. Specializuje se na stfiedovûképomocné vûdy historické a správní dûjiny,zejména na diplomatiku lucemburskéhoobdobí, kodikologii, dûjiny stfiedovûk˘ch kniho-ven a epigrafiku, jakoÏ i na dûjiny oboru. Jeautorem mnoha odborn˘ch publikací vydan˘chdoma i v zahraniãí.

Emer. prof. PhDr. IvanHlaváãek, CSc.

FOTO

:MU

ZEU

M M

LAD

OBO

LESL

AV

SKA

Miniatura písafie ze zlomku rukopisné knihy západoev-ropského pÛvodu, 13. - 14. století, druhotnû pouÏitéhopoãátkem 17. století na pfiebal se‰itku s poznámkamiseniora jednoty bratrské Matou‰e Koneãného

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

42

Vydavatelská ãinnost praÏské univerzityve druhé polovinû 16. století a na poãátku17. století (do roku 1622) je zcela ve zna-mení ti‰tûné knihy.Ti‰tûné texty proniklynejen do odborné produkce univerzitníchpfiíslu‰níkÛ, ale staly se pevnou souãástív˘uky a studijní pfiípravy. To, co se dne‰-ním studujícím zdá b˘t „zastaralou peda-gogickou pomÛckou“, bylo v 16. stoletípfievratn˘m vynálezem, kter˘ umoÏnilroz‰ífiení psaného (ti‰tûného) slova donej‰ir‰ích vrstev a v dÛsledku vedl ke sku-teãné demokratizaci vzdûlání a písemnékultury.Ti‰tûné uãební texty svou dostup-ností (i finanãní) dávaly studentÛm ‰ancive stfiedovûku témûfi neznámou – podíletse aktivnû na v˘uce. Známé „ikonogra-fické“ schéma zpodobení uãence ãtou-cího knihu se stalo realitou. Kniha uÏ bylaurãena nejen k hlasitému pfiedãítání ‰ir-‰ímu okruhu posluchaãÛ, ale i k samo-statné (badatelské) práci s textem.

PrÛnik tisku na univerzityJedni z prvních, ktefií poznali moc ti‰tû-ného slova, byli univerzitní mistfii a stu-denti. Proto jsou také „knihafiská“ povoláníúzce spojena s univerzitou. Knihafii (knih-tiskafii) se stávají souãástí univerzit a jsouv tûsném kontaktu s autory a ãtenáfii z uni-verzitních kruhÛ. Na poãátku novovûku sestalo pravidlem,Ïe vût‰ina knihtiskafiÛ mûlauniverzitní vzdûlání a nûktefií své vydava-telské a tiskafiské domy pfiímo spojili s uni-verzitou, buì ziskem titulu univerzitníhotiskafie, nebo pÛsobením na univerzitnípÛdû.Nejinak tomu bylo v Praze druhé poloviny16. a poãátku 17. století. PraÏská akademiesídlící v Karolinu zdûdila z pfiedhusitskéhoobdobí rozsáhl˘ domovní majetek, kter˘nebyl zcela vyuÏit˘ pro v˘uku, a tak prona-jímala místa v kolejích mj. pro potfiebu tis-kafiÛ, vazaãÛ knih a distributorÛ knih.Skuteãnou zvlá‰tností karolinské univer-zity bylo, Ïe aÏ na v˘jimku krátkého období

1605–1622 nemûla vlastní univerzitní tis-kárnu, ale vyuÏívala poãetn˘ch tiskafisk˘ch„oficín“ v Praze k tisku uãebnic a odbor-n˘ch prací univerzitních profesorÛ.Na poãátku 17. století byl jmenován tiska-fiem praÏské univerzity (Academie praÏskéimpresor) Pavel Sese (Sessius), kter˘ bydlelv univerzitní koleji krále Václava naOvocném trhu. Sessius byl zdatn˘m tiska-fiem, musel v‰ak neustále zápasit s konku-rencí dal‰ích praÏsk˘ch knihtiskafisk˘chdílen, pfiedev‰ím v‰ak s konkurencí jezuit-ské akademie (univerzity) v Klementinu.Jeho tiskafiská produkce mohla tûÏit zespojení s konsistofií církve podobojí, kterámûla své sídlo v Karolinu, a tím i z urãitéhomonopolu na „nekatolickou“ náboÏenskouliteraturu. Ostatnû i vlastní univerzitní tis-kárna byla zjevnû souãástí boje katolíkÛa nekatolíkÛ v ãesk˘ch zemích pfiedbûlo-horského období. Sessius vydával tisky,které se staly v˘znamnou souãástí konfesi-onálního soupefiení kali‰níkÛ – napfi. Písnûhorlivé o mistru Janu Husovi, které bylyv˘razem úcty k Janu Husovi jakoÏto zakla-dateli ãeské reformace. Podstatnou sou-ãástí Sessiovy knihafiské produkce bylypráce karolinsk˘ch profesorÛ, mnohdytexty vzniklé na univerzitû a pro v˘uku uni-verzitních disciplín. Slavn˘m se stalo drama(divadelní pfiedstavení) Bfietislav M. JanaKampana VodÀanského, které vycházelovstfiíc humanistické zálibû v dûjepisectví,antikizujících motivech a vlasteneckémver‰ování. Hra svou okázalou heroiãnostíoslavující ãeskou minulost vyvolala nevolidobové cenzury a byla roku 1604 zakázánasamotn˘m kancléfiem âeského královstvíZdeÀkem Popelem z Lobkovic.

Knihtisk mezi kali‰níky a katolíkyDal‰í z dominant univerzitního knihtisku sestalo jeho spojení s niωími, mûstsk˘mi ‰ko-lami. PraÏské Karolinum bylo vrcholemdobové ‰kolské pyramidy, která se skládalapouze ze dvou stupÀÛ – niωích, tzv. parti-

kulárních ‰kol, a univerzit, neboli, fieãenodobovou mluvou, akademií. Oba typy ‰kolbyly spojeny s mûstsk˘m prostfiedím a mûlyv˘raznû latinsk˘ charakter. Na praÏskoukarolinskou univerzitu pfiicházeli vût‰inoustudenti z mûstského prostfiedí, ktefií pro‰linûkterou z mûstsk˘ch ‰kol. Univerzitníabsolventi, pokud neodcházeli za vy‰‰ímstudiem do ciziny, se pak vût‰inou vracelido mûstského prostfiedí jako kantofii parti-kulárních ‰kol nebo soukromí vychovatelémládeÏe. Uzavfien˘ kruh vzdûlanosti pfied-bûlohorského období byl je‰tû posilovánkonfesionálními momenty, které byly pfiíãi-nou toho, Ïe katoliãtí studenti vyhledávalizpravidla ‰koly katolick˘ch mûst ãesk˘chzemí, klementinskou akademii a katolickéuniverzity v cizinû. Na druhé stranû kali‰-níci putovali za vzdûláním do ‰kol nekato-lick˘ch mûst, do Karolina anebo naprotestantské univerzity v ¤í‰i.To zásadnûovlivnilo nejen profil jednotliv˘ch typÛ ‰kol,ale i pedagogickou kniÏní produkci. Snadnejv˘znamnûj‰í souãástí ‰kolsk˘ch pomÛ-cek byly ‰kolní fiády, pfiedpisy, které set˘kaly nejen institucionální podoby ‰koly,‰kolního personálu (uãitelÛ, ‰kolníchinspektorÛ, studentstva), ale i v˘uky.Ti‰tûné ‰kolní fiády se do ãesk˘ch zemídostaly zjevnû z nûmeckého prostfiedí,v nûmÏ hrály v˘znamnou roli v náboÏen-ském soupefiení protestantÛ (pfiedev‰ímluteránÛ) s katolíky. První ‰kolní fiád v na‰ich zemích má pÛvod právû v tétooblasti, protoÏe jeho autorem byl jáchy-movsk˘ kazatel a LutherÛv pfiítel JohannMathesius.S praÏskou univerzitou pak byly spojenyprakticky v‰echny ‰kolní fiády ãesk˘chnekatolíkÛ. Jejich fiadu zaãíná slavn˘ ‰kolnía vyuãovací fiád Melanchthonova wit-tenberského Ïáka Matou‰e Kollinaz Chotûfiiny, kter˘ byl dokonãen roku1557. Kollin nezapfiel ani ve ‰kolním fiáduhumanistu a vynikajícího znalce biblick˘chjazykÛ (latiny, fieãtiny, hebrej‰tiny) a zdÛraz-

VYDAVATELSKÁ âINNOST PRAÎSKÉ UNIVERZITY V P¤EDBùLOHORSKÉMOBDOBÍ (1550–1622)Michal Svato‰

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

43

Àoval v˘znam jazykové prÛpravy, kterávede k samostatné ãetbû, znalosti reáliía k samostatnému my‰lení.V˘znamn˘ mezník v rozvoji ‰kol pfiedsta-vuje ‰kolní fiád Codicilla zTulechova z roku1586, absolventa praÏské univerzity, kter˘do znaãné míry kodifikoval dobovou peda-gogiku.Pro Codicilla byla základem vzdûlánímûstská latinská ‰kola kladoucí dÛraz nejenna teoretické znalosti, ale i na praktickoupfiípravu studentÛ pro obchod a mûstskáfiemesla. Za zaznamenání stojí ov‰em i sku-teãnost, Ïe autor vytiskl svÛj ‰kolní fiádu jiného absolventa a kolegy z praÏské aka-demie,u slavného praÏského tiskafie AdamaDaniela zVeleslavína.

Od akademick˘ch edic po kalendáfieVeleslavín uÏ byl v té dobû známou osob-ností, která se proslavila vydáváním odbor-n˘ch spisÛ (napfi. gramatik), pfiekladÛklasick˘ch a humanistick˘ch autorÛ, pfiíleÏi-tostn˘ch tiskÛ (ver‰ovánek) nebo proslu-l˘ch kalendáfiÛ. Nakonec Veleslavín nedûlalnic jiného neÏ jeho pfiedchÛdce a praÏsk˘tiskafi Jifií Melantrich z Aventina, rovnûÏabsolvent praÏské univerzity. Melantrichovavazba na karolinskou univerzitu je dobfiepatrná na profilu jeho tiskárny: vydávaledice „‰kolsk˘ch“ autorÛ (napfi.Terentiov˘ch komedií), jazykové slovníky,pfiíruãky stylistiky a gramatiky. Hledáme-liprodukci typickou pro univerzitní profe-sory, najdeme ji v kalendáfiích oznaãova-n˘ch dobov˘m pojmem minuce.Univerzitní kalendáfie byly ztûlesnûnímsnad v‰ech dobov˘ch zálib. Základemminuce bylo kalendarium, které bylo spo-jeno s astronomick˘mi zprávami a astrolo-gick˘mi pfiedpovûìmi, s informacemio vlivu nebesk˘ch tûles na nemoci a jejichléãbu, s hospodáfisk˘mi instrukcemi a pra-nostikami o poãasí. Minuce vycházely zeznalostí astronomie, matematiky, medicínya pfiírodních vûd. Nezfiídka v‰ak slouÏilyi jako „literární“ texty obsahující vlastníautorovu tvorbu nebo úryvky z klasickéa humanistické literatury. Ti‰tûné minuceuniverzitních profesorÛ byly ukázkamijejich odborné a literární zdatnosti, elok-vence, humanistického vkusu, ale takévhodn˘m dárkem k Novému roku nebodarem mecená‰Ûm ãi mûstsk˘m radám, odnichÏ autor oãekával podporu. Zvlá‰tním

druhem „kalendáfie“ byl Kalendáfi dobro-diní prokázan˘ch praÏské akademii, jejÏsepsal roku 1616 dlouholet˘ karolinsk˘profesor M. Jan Kampanus VodÀansk .KampanÛv kalendáfi je vlastnû chronolo-gicky fiazen˘m seznamem darÛ a dárcÛpraÏské univerzity od karlovsk˘ch poãátkÛaÏ po Kampanovu dobu.

Rostoucí pestrost tiskÛS univerzitou souvisejí v 16. století zaãína-jící tisky univerzitních tezí závûreãn˘chpísemn˘ch prací, disertaãních prací,seznamy uchazeãÛ o univerzitní tituly,

pozvání ke zkou‰kám a promocím a nako-nec i odborná pojednání, která vzniklaz odborné a pedagogické ãinnosti profe-sorÛ.Proslul˘mi se staly tisky M. MartinaBacháãka, kter˘ pravidelnû uvefiejÀovalv˘sledky astronomick˘ch pozorování, kteráprovádûl napfi. s matematikem a astrono-mem Rudolfova dvora Janem Keplerem.Stejného roz‰ífiení se doãkaly právní knihyshrnující právní nálezy ãesk˘ch mûst neboknihy právních v˘rokÛ ve sporecho pozemky a nemovitosti. Je‰tû vût‰í popu-laritû se tû‰ily herbáfie a pfiedev‰ím knihys lékafiskou tematikou, které byly vydáványv národních jazycích a ve velk˘ch nákla-dech. Nejvût‰í obliby se v‰ak dostávalosborníãkÛm pfiíleÏitostn˘ch básní, vesmûslatinsk˘ch; tyto kníÏeãky se vûnovaly kole-gÛm k nejrÛznûj‰ím pfiíleÏitostem – kesvatbû, narození dítûte, k získání univerzitníhodnosti stejnû jako k postupu v úfiadu.Ti‰tûná kniha pocházející z univerzitníhoprostfiedí vytváfiela pocit sounáleÏitosti ãte-náfiÛ a pomáhala tvofiit slavné humanistickéspoleãenství literátÛ (res publica litera-rum), pro nûÏ díky ti‰tûnému slovu mizelyhranice státÛ, stavovské pfiekáÏky a bariéryjazykÛ. KaÏd˘ vzdûlanec 16. století vy‰ko-len˘ v latinû byl schopn˘ latinsky stylizovat,ver‰ovat a udrÏovat v latinû písemn˘ kon-takt se sobû rovn˘mi.To v‰e mu umoÏnilati‰tûná kniha, která se brzy stala doménouhumanistick˘ch vzdûlancÛ, jimÏ zaji‰Èovalarychlou a masovou komunikaci a v˘mûnuinformací. Rozmach ‰kolství a univerzitníhovzdûlání v ãesk˘ch zemích 16. a na poãátku17. století byl do znaãné míry podmínûnroz‰ífiením ti‰tûného slova, které proniklonejen do ‰kol, ale také do úfiedních kance-láfií, domÛ obchodníkÛ a nakonec i do mû‰Èansk˘ch domácností. Pro vzdûlanouvefiejnost se tak kniha stala nejen zdrojempouãení, ale také zábavy.

Autor ãlánku vede Ústav dûjin UniverzityKarlovy a je specialistou na univerzitní dûjinystfiedovûku a raného novovûku. Je mj. spoluau-torem a redaktorem publikací Bibliografiek dûjinám praÏské univerzity, Îivá tváfi ErasmaRotterdamského a Dûjiny Univerzity Karlovy I..

PhDr. Michal Svato‰, CSc.

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

DùJ

INY

UN

IVER

ZIT

Y K

AR

LOV

Y I.

,OR

IG.N

ÁRO

DN

Í KN

IHO

VN

A V

PR

AZ

E

Titulní list divadelní hry profesora praÏské univerzityJana Kampana VodÀanského Bretislaus, hrané karolin-sk˘mi studenty (Praha 1614)

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

DùJ

INY

UN

IVER

ZIT

Y K

AR

LOV

Y I.

;OR

IG.A

RC

HIV

UK

,SBÍ

RK

A S

TAR

CH

TIS

KÒ

Titulní list sborníku gratulaãních básní k bakaláfisk˘mpromocím na artistické (nyní filozofické) fakultû praÏskéuniverzity (1611)

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

44

První jezuité pfii‰li do Prahy na pozváníFerdinanda I. a ãeské katolické stranyv roce 1556. TéhoÏ roku byla zaloÏenai nejstar‰í kolej u sv. Klimenta na StarémMûstû praÏském, zvaná bûÏnû Klemen-tinum. Zde se záhy úspû‰nû rozbûhla ãin-nost vy‰‰ích i niωích ‰kol, aby tuzanedlouho vznikla akademie s teologic-kou a filozofickou fakultou, které pfiiv˘uce mládeÏe zdafiile konkurovaly utra-kvistické Karlovû univerzitû. O zfiízenívlastní tiskárny otcové Tovary‰stvaJeÏí‰ova nemohli zatím uvaÏovat – provoztakové impresí (tak znûlo dobové pojme-nování tiskáren, termín pochází z latin-ského slovesa imprimo, ere, impresi,impressum - vtlaãit, vtisknout) byl náklad-nou záleÏitostí. Aãkoliv jezuité získávalirÛzné fundace a dary od katolick˘chmecená‰Û, pfiece jen si z úsporn˘chdÛvodÛ potfiebnou literaturu opatfiovaliv cizinû a zadávali své tisky jin˘m tiska-fiÛm, napfi. Ka‰paru Kargesiovi z Hasel-‰tejna nebo Tobiá‰i Leopoldovi.Tak tomu bylo aÏ do první poloviny 17.století. Záhy po Bílé hofie se sice klemen-tinsk˘ rektor Valentin Coronius hodlalujmout proslulé zkonfiskované impresíSamuela Adama zVeleslavína, ale panovníkFerdinand II. rozhodl jinak a tento konfis-kát prodal Juditû Bylinové. VáÏnû zaãalijezuité uvaÏovat o zfiízení vlastní tiskárnyve tfiicát˘ch letech, kdy byla zaloÏenai arcibiskupská impresí. Jezuité tehdy pfie-vedli Sessiovu univerzitní tiskárnu dovlastnictví fiádu. Nebyl to tak úplnûsvévoln˘ ãin – Karolinum bylotehdy mezi lety 1622–1638spojeno s Klementinemv jedno vysoké uãení,na nûmÏ byli jezuité

de facto svrchovan˘mi pány.Tato tiskárnataké sídlila ve Velké koleji Karlovû,Karolinu. Pozdûji se pfiestûhovala doKlementina, kde v letech 1639–1654 síd-lila ve Svatováclavském semináfii, coÏ byl„internát“ pro jezuitské chud‰í studenty,ktefií zde Ïili díky nadacím. Pfiestûhovánítiskárny bylo rozumn˘m opatfiením –spadá totiÏ do období sporÛ o praÏskouuniverzitu mezi jezuity a kardinálemArno‰tem Vojtûchem Harrachem. TehdyFerdinand III. univerzitu Tovary‰stvu kvÛli rostoucím rozepfiím odÀal. Jezuitétedy prozíravû umístili impresí doobjektu, kter˘ bez pochyb náleÏel dovlastnictví fiádu.V‰e se mûlo vyfie‰it po roce 1654, tedypo tzv. univerzitní unii, kdy do‰lo k defini-tivnímu spojení Karolina s Klementinem,tentokrát na základû rovnosti, a kdy do správy této Univerzity Karlo-Ferdi-nandovy, navzdory zachovan˘m autonom-ním právÛm, aktivnû zasahoval panovník.JiÏ v roce 1648 obdrÏeli jezuité privile-gium, jímÏ Ferdinand III. stvrzoval, Ïe tis-kafii mohou pfiijímat uãnû a vychovávatz nich tovary‰e. Roku 1655 ale striktnûustanovil, Ïe tato dosud fiádová tiskárnamusí slouÏit celé univerzitû. Fakt, Ïe totoopatfiení musel panovník znovu dÛraznûopakovat o rokpozdûji,svûdãí

o tom, Ïe se jezuité jeho nafiízení zpûão-vali.V roce 1656 tiskárna získala také svétrvalé místo v Klementinu, kde setrvala aÏdo zru‰ení fiádu v roce 1773 (poté zdenalezla své místo tiskárna normální‰koly).Aãkoliv se od padesát˘ch let 17. stoletískuteãnû jednalo o akademickou tiskárnu,vymohli si jezuité svolení, Ïe budou uÏívatimpresum (tedy oznaãení místa vydáníknihy) v následné formû: typis Univer-sitatis Carolo-Ferdinandeae in CollegioSocietatis Iesu ad S. Clementem nebov nûmecké podobû in der AkademischenDruckerey in Collegio der Societät Jesubey St. Clementem (coÏ znamená v akade-mické, resp. univerzitní tiskárnû Tova-ry‰stva JeÏí‰ova u sv. Klimenta). U ãesk˘chtiskÛ se nejãastûji uÏívalo jednodu‰‰íhoimpresa: v staropraÏské koleji blíÏ Mostu.Zde se, jak vidno, univerzita zcela vytratila.Jezuité tedy i v tomto pfiípadû dovedli hájitsvá práva se v‰í vehemencí. Nicménû aÈznûlo impresum jakkoliv, jisté je, Ïe v tétotiskárnû vy‰lo od padesát˘ch let 17. stoletído roku 1773 obrovské mnoÏství kvalit-ních knih psan˘ch latinsky, nûmecky, ãesky,ale i hebrejsky. Nejvût‰í poãet knih ov‰empfiipadá na latinu. Vycházely zde vûdeckétituly z rÛzn˘ch oborÛ, v‰echny univerzitní

KLEMENTINSKÁ TISKÁRNAIvana âornejová

LangweilÛv model Prahy –pohled na areál Klementina,vpravo dole budova tiskárny(nyní vstup do Klementinaz Karlovy ulice)

FOTO

:REP

RO Z

E SB

OR

NÍK

U N

ÁRO

DN

ÍHO

MU

ZEA

V P

RA

ZE,

¤A

DA

C,2

005

(1-4

)

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

45

závûreãné teze a disertace, spisy naukovéi populárnûji ladûné, náboÏenské i osvû-tové. Tiskly se tu katechismy, kancionály,Bible svaté, legendy, kázání i liturgické pfií-ruãky.Produkce akademické tiskárny byla impo-zantní – není divu, Ïe právû tato institucehrála prim ve vydavatelské ãinnosti pobû-lohorsk˘ch âech. Pracovníci tiskárny –faktofii, písmolijci, grafici a fiemeslníci z dal‰ích profesí se zab˘vali i zlep‰ovánímv˘tvarné podoby tiskÛ. Docházelo k mo-dernizaci písmové kultury, zkvalitÀovala setypografie a jezuité se stali propagátoryuÏívání mûdirytin u frontispisÛ i v dal‰íchpfiípadech uÏití (pfiitom zcela nevylouãilistar‰í a levnûj‰í dfievoryty). Jak b˘valodobov˘m zvykem, i ve zdej‰í tiskárnû sepouÏívaly star‰í rytecké pfiedlohy, a takv pobûlohorsk˘ch knihách nalezneme ilus-trace ãi bordury ze 16. století z nekatolic-k˘ch publikací.Zamûstnanci tiskárny, pfiedev‰ím faktofii,byli zapisováni do matriky filozofickéfakulty a stávali se tak pfiíslu‰níky akade-mické obce. Spadali tedy do pravomocivrcholného univerzitního správníhoa soudního orgánu – akademického magis-trátu. TfiebaÏe produkce tiskárny rok odroku rostla, od poãátku aÏ do roku 1773pracovalo stabilnû v impresí vedle faktorazhruba jen osm tovary‰Û. ¤ada z nichpocházela z ¤í‰e nebo i ze ·v˘carska, kdebylo tiskafiské umûní na vysoké úrovni.I jezuité oceÀovali jejich odborné kvality,a tak dokázali tolerovat, alespoÀ napoãátku, i nekatolické vyznání.V letech 1693–1697 byl faktorem VojtûchJifií Koniá‰, jenÏ pro‰el zdej‰í tiskárnou uÏjako uãeÀ. Právû ve sv˘ch uãÀovsk˘chletech (1677) ãímsi popudil tehdej‰íhofaktora Jindfiicha Chlumeckého, jenÏ jej pouplynutí ãtyfileté v˘uãní doby odmítl pov˘-‰it na tovary‰e. Vzpouzející se mladík byldokonce na ãas uvrÏen do akademickéhokarceru (vûzení, které bylo umístûnov Karolinu). Jeho druzi se za nûj v‰akpostavili, byl ze Ïaláfie osvobozen a pov˘-‰en na tovary‰e.Radûji ale hned poté ode-‰el do Lipska, kde získal dal‰í odborné‰kolení. Do Prahy se vrátil uÏ jako reno-movan˘ tiskafi a získal tu vedoucí posta-vení. Jeho synem nebyl nikdo jin˘ neÏznám˘ pfiehorliv˘ jezuitsk˘ misionáfi

a „hubitel ãesk˘ch kníÏek“ AntonínKoniá‰... V na‰ich dûjinách sice páterAntonín získal povûst pov˘tce negativní,ale i on byl autorem dobr˘ch ãeskyi nûmecky psan˘ch náboÏensk˘ch knih,které byly vyti‰tûny právû v akademickéimpresí. Jistû ne nadarmo, s vtipem, alei uznáním, nazvali souãasn˘ vyhledávacísystém Mûstské knihovny v Praze jehotvÛrci jménem tohoto jezuity – Koniá‰.Drtivá pfievaha knih vycházejících z kle-mentinské tiskárny se honosila vysokoujazykovou kulturou; to platí hlavnû proãeské tisky.Touto cestou jezuité pfiispívalik rozvoji ãeského jazyka a vystupovali jakojeho ‰ifiitelé, ne tedy jako zhoubci, jak seje‰tû stále v literatufie i v obecném povû-domí objevuje. Samozfiejmû ãe‰tinu pod-porovali v souvislosti s posilovánímkatolické víry. MoÏná v daném kontextuudiví, Ïe v akademické tiskárnû vy‰la,a to dokonce opakovanû – v letech 1694a 1716 – proslavená jazyková uãebniceJana Amose Komenského Janua linguarumreserata (Dvéfie jazykÛ otevfiené). Slu‰í sepfiipomenout, Ïe tuto pfiíruãku vydalai arcibiskupská tiskárna a pozdûji vydávalykatolické impresí, zejména díky piaristÛm,i Komenského Orbis pictus (Svût v obra-zech).VÏdy a v‰ichni poctivû uvádûli plnéjméno autora i jeho pfiedmluvu. Tohoautora, jehoÏ dal‰í, hlavnû náboÏenské, filo-zofické a útû‰né spisy byly jako heretickézakazovány.Velmi ‰Èastn˘m poãinem bylo spojení aka-demické tiskárny s ãinorod˘m vydavatel-stvím Dûdictví sv. Václava. Tento podnikzaloÏili ze sv˘ch soukrom˘ch prostfiedkÛv roce 1669 novomûstská pekafika Marie·tajerová a její syn, znám˘ kazatel, misio-náfi a spisovatel Matûj Václav ·tajer.Zanedlouho se fond rozrostl o darya odkazy pfiíslu‰níkÛ pfiedních ãesk˘chpansk˘ch rodÛ – ·ternberkÛ, Vald‰tejnÛad. Toto nakladatelství pfiijal jezuitsk˘ fiádpod svá ochranná kfiídla. Podnik sídlilv novomûstské koleji Tovary‰stva u sv.Ignáce (na dne‰ním Karlovû námûstí).Úkolem Dûdictví bylo vydávání a ‰ífiení„dobfie katolick˘ch“ ãesk˘ch knih.Smûfiování této instituce zfietelnû nazna-ãuje uÏ název první publikace, jeÏ bylajejím jménem vydána v roce 1670 – Svûtlokatolického uãení. Pro své Svatováclavské

dûdictví sestavil sám Václav Matûj ·tajernûkolikrát editovan˘ a populární kancionála nejdÛleÏitûj‰ím jeho ãinem bylo kom-pletní vydání nového pfiekladu Bible ãeské(poprvé v letech 1677–1715 a podruhé1769–1771), obsahující jak Star , tak Nov˘zákon. Knihy vydávané Dûdictvím pakmisionáfii, faráfii i jiní dobrovolníci zdarmarozdávali mezi obyvatele, ãasto náhradouza nedobrovolnû odevzdané staré evange-lické tisky, milované poklady „víry otcÛ“.Bûhem let 1650–1751 bylo tímto zpÛso-bem mezi lid rozdáno asi 80 tisíc exem-pláfiÛ náboÏensk˘ch knih.Nejvût‰í slávu si ale akademická tiskárnavydobyla v uãeném svûtû vydávánímvûdecké produkce univerzitních profe-sorÛ. Za pozornost stojí kupfi. díla zná-m˘ch praÏsk˘ch jezuitsk˘ch matematikÛ –Valentina Stansela, Jakuba Kresy (o trigo-nometrii), Josefa Steplinga ãi Jana Tesánka(o Newtonov˘ch objevech). Zde tiskl svépráce i skvûl˘ ãesk˘ polyhistor, lékafia hodnostáfi medicínské fakulty v polovinû17. století Jan Marek Marci z Kronlandunebo v˘znamní právníci AndreaSchambogen, Jan Jindfiich Turba ad. Právûv tûchto pracích se uplatÀovaly i v˘stiÏnévûdecké ilustrace, které za svÛj zdárn˘v˘voj vdûãí právû akademické tiskárnû.A je‰tû jeden pozoruhodn˘ obor zprvuskvûle prezentoval klementinskou impresí– uÏ v polovinû 17. století zde jezuitézaãali vydávat hebrejské uãebnice. NapraÏské univerzitû pÛsobili tehdy hlavnûv 18. století znamenití znalci orientálníchjazykÛ, pfiedev‰ím svatého ãi posvátnéhojazyka – hebrej‰tiny (hovofií se dokonceo praÏské hebraistické ‰kole). Právo natisk jejich dûl v‰ak akademiãtí tiskafiiposléze ztratili; pfiipadlo dal‰í z úspû‰n˘chpraÏsk˘ch impresí.Té, kterou zaloÏil KarelFranti‰ek Rosenmüller, jehoÏ podnik pakv 18. století ‰ífiil mj. jedny z prvních perio-dick˘ch novin.

Autorka ãlánku se specializuje na ãeské a cír-kevní dûjiny 16.–18. století a dûjiny ãeského‰kolství. PÛsobí v Ústavu dûjin UK a v ArchivuUK.

doc. PhDr. Ivana âornejová,CSc.

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

46

Na souãasném kniÏním trhupÛsobí dnes velké mnoÏstvínakladatelÛ a nakladatelstvínejrÛznûj‰ího zamûfiení, vel-k˘ch i velmi mal˘ch, domácích,ale i zahraniãních, a pfiedev‰íms rÛzn˘mi formami vlastnictví.V komunikaãním fietûzci meziautorem na jeho zaãátku a ãte-náfiem na konci stále hrajedÛleÏitou a v podstatû neza-stupitelnou roli právû naklada-tel, coÏ vypl˘vá z pozice knihyjako sluÏebnû nejstar‰íhomédia. Nakladatelství vysok˘ch‰kol pak tvofií po celém svûtû nezanedbatelné pro-cento z celkové kaÏdoroãníprodukce, a pfiitom bychomje‰tû nedávno – pfied rokem1990 – na na‰em kniÏním trhunena‰li jediného vysoko‰kol-ského nakladatele.UÏ po vynálezu knihtisku sepostupnû objevovali tiskafii,ktefií vydávali i produkci teh-dej‰ích univerzit. Pojem tiskafije tu na místû, protoÏe k oddû-lení ãinnosti a zejména profese naklada-tele od tiskafie dochází aÏ daleko pozdûji,víceménû je to umoÏnûno aÏ teprve roz-vojem tiskov˘ch technik, nástupemnov˘ch technologií, ale také zmûnami vespoleãensko-politické oblasti, a to vãetnûzlevnûní v˘roby papíru, gramotnosti,dopravních spojení, pfiesunem obyvatel-stva z venkova do mûst a mnoha dal‰ímifaktory. K tomu u nás dochází aÏ v druhépolovinû 19. století. Tehdy také vznikajíprvní velké nakladatelské domy, v˘raznûse roz‰ifiuje poãet ãesk˘ch nakladatelství,pfiedev‰ím pak v Praze, a tak se jiÏ mluvío moderních nakladatelích, byÈ je‰tûmnozí z nich zároveÀ vlastní tiskárny

a pochopitelnû mají i svá knihkupectví.Vydávali tfieba i ãasopisy a jiné periodickétiskoviny, ale postupnû se hlavní náplníjejich ãinnosti stává právû vydávání knih,neperiodického tisku.

Od prvních tiskafiÛ…První ãeská knihtiskafiská dílna se z Plznûstûhuje do Prahy asi jiÏ po roce 1478a v celém Království ãeském se knihtiskrychle roz‰ifiuje stejnû jako Ïánrováskladba. Ti nejznámûj‰í tiskafii tisknoui produkci, která je v Praze spojenas praÏskou univerzitou. První institucio-nální tiskárnou, která má u nás pfiímouvazbu na univerzitu, je jezuitská tiskárna

v Praze, jeÏ svou „doboupÛsobnosti patfií mezi evrop-sk˘mi sestersk˘mi stfiediskyk nejdéle fungujícím a kapaci-tou se bezkonkurenãnû fiadído ãela v‰ech ãesk˘ch a mo-ravsk˘ch dílen“, jak uvádí PetrVoit ve své Encyklopedii knihy.Pochopitelnû se v‰e dûjev reÏii jezuitského fiádu, jenÏdo âech pfiichází v druhépolovinû 16. století. Po zru‰enífiádu v roce 1773 je nástupkyníKlementinská tiskárna na Sta-rém Mûstû praÏském, stává semajetkem státu, sídlí i nadálev Klementinu a rovnûÏ tisknekatolickou náboÏenskou litera-turu, vysoko‰kolské uãebnicei odbornou literaturu.Dal‰í v fiadû je pak Tiskárna nor-mální ‰koly v Praze, druhá nej-star‰í státní tiskárna v zemi. Jejívznik je pochopitelnû spojen se‰kolskou reformou císafiovnya ãeské královny Marie Terezie,která této tiskárnû v srpnu1777 udûlila privilegium vydávat

‰kolní literaturu patentem z 10. 6. 1775 zfii-zujícím nakladatelství ‰kolních knih pro ães-kou zemi, pozdûji naz˘vané Knihosklad(vy‰el tu napfi. první Slabikáfi sedlské ‰kolyv c. a k. zemích). K Tiskárnû normální ‰kolypatfiil i sklad a prodej ‰kolních knih.V tétosouvislosti není od vûci uvést, Ïe sez Klementina nakladatelství i tiskárna pfie-stûhovaly do Bartolomûjské ulice (v místûb˘valého jezuitského konviktu), pozdûjipfiesídlily o kus dál do Konviktské, aÏ nako-nec nakladatelství zakotvilo v Ostrovníulici. Po vzniku republiky roku 1919 senaz˘valo Státní ‰kolní knihosklad a odãervna 1921 Státní nakladatelství (naklada-telství zásobující svou publikaãní ãinností

UNIVERZITNÍ NAKLADATELÉ – HISTORIEA SOUâASNOSTJan Halada

Rozvoj kultury podléhá mnoha faktorÛm, pfiesto si mÛÏeme tûÏko pfiedstavit dynamiku a rozmach posledního pÛl tisíciletí bez pfiítomnosti knih.A knihy bez nakladatelÛ. K rozvoji mnoha tiskáren ãasto pfiispûlo i sepûtí s univerzitními domy, pfiestoÏe ustavení samostatn˘ch vysoko‰kolsk˘ch nakladatelství probûhlo aÏ pozdûji.

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

EN

CY

KLO

PED

IE K

NIH

Y;O

RIG

.KA

TALO

G IN

CU

NA

BULA

XY

LOG

RA

PHIC

A E

T T

YPO

GR

APH

ICA

145

5-15

00.L

AG

ERC

ATA

LOG

585

Jeden z nejstar‰ích kniÏních mûdirytÛ

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

47

celou âSR, jako podnik samostatné, ales vrchní správou ministerstva ‰kolstvía národní osvûty).Za okupace do‰lo k jeho ponûmãení a poroce 1945 bylo jako Státní nakladatelstvípovûfieno v˘robou a distribucí uãebnic.V prÛbûhu let 1948–1955 se mûní Státnínakladatelství ve Státní nakladatelství uãeb-nic (1. 11. 1950). V dÛsledku politick˘chzmûn se skladba titulÛ v˘raznû promûnila,a tak jiÏ v kvûtnu 1949 tu napfiíklad vzniklanová edice Za socialistickou v˘chovu (prvnísvazek Z. Nejedlého Ideová v˘chova nastfiední ‰kole), pfiiãemÏ ediãní profil byl jed-noznaãnû ideovû orientován, a to poddozorem státních orgánÛ stranick˘ch slo-Ïek. Od 1. 1. 1956 se mûní na národní pod-nik Státní pedagogické nakladatelstvís hlavní budovou v Ostrovní ulici, ale s jed-nadvaceti pracovi‰ti na rÛzn˘ch místechPrahy. Poãet titulÛ rostl; v roce 1955 vy‰lo919 titulÛ, z toho 313 uãebnic, v roce 1960jiÏ 1648 (1039) a 34 ãasopisÛ (napfi.Uãitelské noviny, Rodina a ‰kola apod.).Vycházely tu také uãebnice a uãební textypro odborná uãili‰tû a uãÀovské ‰kolya dal‰í roz‰ifiující se obory, a to vãetnû pub-likací pro vysoké ‰koly, které ov‰em neãi-nily rozhodující sloÏku celé produkce.V roce 1968 do‰lo k oÏivení skladby publi-kací, ale v následujícím období normalizacebyly nûkteré projekty zastaveny a naklada-telství opût plnilo svÛj úkol monopolníhovydavatele uãebnic, jenÏ se fiídí státnímia stranick˘mi direktivami. Bûhem své exi-stence disponovalo aÏ 48 edicemi. Svouãinnost ukonãilo v roce 1993, av‰ak podnázvem SPN pÛsobilo krátce je‰tû nûkolikdal‰ích nakladatelství. Nástupcem se staloSPN – pedagogické nakladatelství, nejprveje‰tû jako n. p., pozdûji a. s. Na produkciStátního nakladatelství uãebnic navázalotaké nakladatelství Fortuna (mezi ní a SPNdo‰lo k právním sporÛm), ale jeho mono-polní roli pfievzala témûfi desítka nov˘chnakladatelÛ, napfi. také Alter, H + H, Scientiaa fiada dal‰ích. Roãnû vydávalo velké mnoÏ-ství titulÛ, zpravidla pfies dvû stû publikací.

Nakladatelství pro vysoko‰koláky zakomunismuSpecializovaná vysoko‰kolská nakladatel-ství u nás v‰ak dlouhou dobu nepÛsobila.Uãebnice a literaturu pro vysoko‰koláky

vydávala napfiíklad za Rakouska-Uherskai za První republiky, a vlastnû aÏ do bfiezna1949, dal‰í nakladatelství, nûkterá se speci-alizovala na urãité obory. Jiná vydávalatento typ produkce pfiíleÏitostnû, pfiede-v‰ím je v‰ak nahrazovali soukromí na-kladatelé. Dlouholetou éru soukrom˘chnakladatelÛ u nás násilnû pfieru‰il Zákono vydávání a roz‰ifiování knih, hudebnina jin˘ch neperiodick˘ch publikací (ã. 94/49Sb., pfiijat˘ Národním shromáÏdûním 24.bfiezna 1949).Ten zakazoval ãinnost v‰echsoukrom˘ch podnikatelÛ (nejdfiíve bylipostiÏeni drobní soukromí knihkupci; 1.prosince 1948 mûl SâKN celkem 1430ãlenÛ, v Praze 442, v âechách 642, naMoravû a ve Slezsku 341, v zahraniãí jed-noho), ale v‰e spûlo k novému zákonu. Jímse nakladatelství postupnû stala majetkempolitick˘ch stran, spoleãensk˘ch organi-zací, jednotné odborové organizace,vrcholn˘ch organizací kulturních, hospo-dáfisk˘ch, zájmov˘ch, tûlov˘chovn˘cha jin˘ch, druÏstev, spolkÛ pfii institucíchpovinnû sdruÏen˘ch v Národní frontû,nebo zÛstala natrvalo v rukou státu.Povolení pak získaly jen ideologicky zcelaspolehlivé subjekty, pfiiãemÏ produkce soukrom˘ch nakladatelÛ byla z vût‰í ãástizlikvidována, malá ãást skonãila v antikvari-átech a jen men‰ina knih se dostala doprodeje.Nezmûnitelnou skuteãností je v‰ak to, Ïese po únoru 1948 postupnû formovalmodel plánovaného i regulovaného trhu,a tak se utváfiení nakladatelské scényzaãíná odehrávat pod pfiísn˘m dozoremKomunistické strany âeskoslovenska.Nejprve se objevuje celá fiada nakladatel-ství nov˘ch (kromû tûch, která vznikla pokvûtnu 1945), pfiiãemÏ nûkterá vydávajíãásteãnû i vysoko‰kolskou produkci.Napfiíklad to byla Osvûta, PrÛmyslovévydavatelství, Pfiírodovûdecké vydavatel-ství, Technicko-vûdecké vydavatelství,Vûdecké vydavatelství a dal‰í, ale mnoház nich existovala jen do konce roku 1952.Dne 25. prosince roku 1952 projednalavláda novou organizaci vydávání a roz‰ifio-vání neperiodick˘ch publikací, pfiiãemÏ sehlavním distributorem stal národní podnikKniha. Byla zfiízena ústfiední státní naklada-telství a nakladatelství rezortních minis-terstev a úfiadÛ a zároveÀ byly ustanoveny

jejich ediãní rady. Tímto byl dokonãen proces formování systému státních naklada-telství, a proto tehdy vznikají rÛzné ponû-kud odpudivé a dnes tûÏko de‰ifrovatelnénázvy jako SNTL, SNDK, SZN, SNKLHU,NADAS apod. ZároveÀ postupnû mizínûkterá rychle vzniknuv‰í nakladatelství,ale i ta je‰tû pfietrvávající po bfieznu 1949.A právû nûkterá z tûchto nakladatelství,jako napfiíklad Státní nakladatelství tech-nické literatury, Státní zemûdûlské naklada-telství, Státní zdravotnické nakladatelství,Nakladatelství dopravy a spojÛ a jiná, vydá-vají produkci urãenou vysok˘m ‰kolám,a to podle zamûfiení, respektive podle tzv.gesce vydávané literatury, pfiíslu‰ející vÏdyurãitému nakladatelství. Vedle toho po-chopitelnû existují na vysok˘ch ‰koláchediãní oddûlení, která vydávají skripta,av‰ak tato ediãní oddûlení nemají statutsamostatného nakladatelství, stejnû jakonemÛÏe b˘t zfiizovatelem vlastního nakla-datelství samotná vysoká ‰kola.V 60. letech nastává období renesancenakladatelské ãinnosti, mnohá stávajícínakladatelství mûní svÛj název, kter˘ sekupodivu udrÏí i v pozdûj‰ím, tzv. normali-zaãním období. Pfiedev‰ím jsou v‰ak vyvo-lány v Ïivot nové edice a formuje sev˘raznûj‰í nakladatelská koncepce,která sesnaÏí zbavovat nûkter˘ch forem direktiv-ního fiízení. Roz‰ifiuje se také v˘bûr domá-cích i zahraniãních titulÛ a autorskázákladna. Nastupuje totiÏ nová generaceautorÛ, ktefií poté dlouhodobû zv˘‰ili kva-litu skladby ediãních plánÛ, i kdyÏ mnozíz nich pak byli v období normalizacenásilnû umlãeni. Rapidnû rostou nákladyknih. V roce 1968 (a 1969) dochází kevzniku nûkter˘ch nov˘ch nakladatelství,z nichÏ se nûkterá (napfi. Horizont ãiMona) dokonce udrÏí pfii Ïivotû a jiná(napfi. Symposium) brzy na poãátku nor-malizace zanikají, av‰ak k instalaci vysoko-‰kolsk˘ch nakladatelství nedo‰lo. Ediãníoddûlení vysok˘ch ‰kol po celé republicepfiirozenû reagují na cel˘ proces zmûn pro-bíhajících a sílících s postupem 60. leta mûní skladbu své produkce. Dokoncevycházejí napfiíklad v humanitnû zamûfie-n˘ch ‰kolách jako studijní texty do té dobyideovû nepfiijatelné publikace, nicménû kestatutární zmûnû nedojde.BohuÏel je tento nadûjn˘ nástup po srpnu

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

48

1968 postupnû omezován a nakonec likvi-dován, i kdyÏ dÛsledky normalizace jsoucitelnûj‰í v destrukci ediãních plánÛ na polibeletrie, pfiedev‰ím u domácích autorÛ,zatímco non-fiction literatura se vzpama-tovává dfiíve, aÈ uÏ jde o literaturu faktu,populárnû nauãnou nebo o encyklopedie.Normalizace si v‰ak v‰ude vyÏádá krutoudaÀ, coÏ se pfiirozenû t˘ká i ediãní a titu-lové skladby v‰ech ediãních oddûlení vyso-k˘ch ‰kol.Do listopadu roku 1989 tu tedy v podmín-kách socialistické kniÏní kultury pÛsobív âeské republice celkem 57 nakladatel-ství, pfiiãemÏ nûkterá se postupem ãasusluãují, jiná zanikají a dal‰í vznikají.Napfiíklad v roce 1985 jich je na kniÏnímtrhu 41, ale dá se fiíci, Ïe jejich poãet sev prÛmûru pohybuje po celou dobu okolo45 nakladatelství.

Polistopadov˘ v˘vojTento model musel v obecné rovinûpochopitelnû padnout s prvními zmûnamiv politické struktufie a v postupnû se trans-formující spoleãnosti mohl vegetovat jenvelmi krátce. První problémy zákonitûmusela pocítit pfiedlistopadová – tzv. ka-menná – nakladatelství, která se ne-dokázala dostateãnû rychle pfiizpÛsobitnovému, konkurenãnímu prostfiedí. Spek-trum nakladatelÛ se závratn˘m zpÛsobem

roz‰ifiuje a po tfii roky narÛstá o dal‰í novépfiíchozí, bobtná a navzájem se prolíná.V takovéto doslova erupci se nakladatelézprvu registrují na Ministerstvu kulturyâR, ale od dubna 1991 ani toto nebylopodmínkou, a tak ze státního dohledu uÏzbyla pouze povinnost místnû pfiihlásit Ïiv-nost na magistrátu...Do hry o ãtenáfie tak jakoÏto nové nakla-datelské subjekty vstupují tiskárny, spisova-telé a publicisté, zapojují se instituce,vûdecké ústavy, galerie, muzea, archivy, kni-hovny, okresní a místní úfiady, regiony, vyda-vatelství periodik vãetnû velk˘ch médií,novû vzniklé politické strany, sportovníkluby s tradicí i novû vzniklé sporty, nábo-Ïenské spoleãnosti, církve apod. a pochopi-telnû také vysoko‰kol‰tí nakladatelé. A takod poãátku roku 1990 dramaticky stoupalpoãet nakladatelÛ v podobû jakési ìábelskéerupce doposud potlaãované potence,takÏe ãíslo polistopadov˘ch pûtaãtyfiicetinakladatelství pÛsobilo smû‰nû v porovnánís údaji, které pfiiná‰el kaÏd˘ dal‰í pÛlrok.V ãervnu 1990 bylo nakladatelÛ pfiibliÏnû400, v prosinci uÏ 1 400 a v ãervnu 1991dokonce okolo 2 500! Av‰ak tento nakla-datelsk˘ boom je‰tû nemûl konec, neboÈv létû roku 1992 byl uvádûn poãet 4 000nakladatelÛ. Ve V˘roãní zprávû Národní knihovny âR za rok 1995 je uvedeno 3 232záznamÛ nakladatelÛ (ISBN uvádí ponûkudodli‰ná ãísla, napfi. v roce 1995 2 017 nosi-telÛ, koncem roku 2005 jiÏ 3 745).Polistopadoví nakladatelé realizovali svÛjediãní profil pfiedev‰ím jako velmi voln , coÏbylo v té dobû do jisté míry pochopitelné,ale i u tûch, ktefií uvádûli, Ïe jejich produkcestojí na ediãním profilu a samotn˘ch ediã-ních fiadách, chybûla signifikace toho, coskuteãnû vytváfií ediãní profil.Vypl˘valo toz osobní zku‰enosti a schopnosti se orien-tovati z v˘voje trhu a jeho vztahÛ.Titulováprodukce se zaãala velmi rychle mûnita brzy se zaãala prosazovat v poãtu kaÏdo-roãnû vydan˘ch titulÛ, monografií, skript,sborníkÛ z konferencí apod., ale i titulÛ jiÏurãen˘ch nikoliv jen primárnû studentÛm ãipedagogÛm, ale i odborné vefiejnosti, nebodokonce i ‰ir‰ímu okruhu ãtenáfiÛ na stáva-jícím trhu. Ediãní oddûlení vysok˘ch ‰kolvelmi rychle zmûnila svÛj pfiedchozí statutv nakladatelství konkrétní vysoké ‰koly.A aÈ jiÏ nesla název pfiímo vysoké ‰koly, ãi

se sv˘m názvem hlásila k tradici a historic-kému odkazu, rychle se zaãala prosazovatna domácím kniÏním trhu. Ostatnû poãetvysoko‰kolsk˘ch nakladatelství rok odroku stoupal a v Ïebfiíãcích poãtu kaÏdo-roãnû vydan˘ch titulÛ se jiÏ v první polo-vinû 90. let objevují v první desítcevysoko‰kol‰tí nakladatelé. V souãasnosti je bûÏné, Ïe produkce tûch nejvût‰íchnakladatelÛ pfiekraãuje kaÏd˘ rok nejenpoãet sto, ale i dvû stû vydan˘ch titulÛ,dokonce mÛÏe stoupat aÏ ke tfiem stÛm.Pfiirozenû je dÛleÏitûj‰í kvalita produkce,nicménû podstatné je místo na kniÏnímtrhu, které tito nakladatelé dnes zaujímají,a také skuteãnost, Ïe jiÏ oslovují nikoliv jenodbornou vefiejnost, ale ãasto i bûÏnéhoãtenáfie. ·iroká a pestrá vlna nástupu nakla-datelÛ po roce 1989 – vãetnû vysoko‰kol-sk˘ch – naru‰ila dosavadní vztahy v kniÏníkultufie, rozbila jejich strnulost a nemûn-nost, v˘raznû oÏivila scénu, av‰ak neohro-zila samu podstatu funkce knihy.Moderní nakladatelé tedy urazili od doby,kdy se definitivnû oddûluje nakladatel odtiskafie a knihkupce, dlouhou cestu,v na‰ich podmínkách také poznamenanouperipetiemi spoleãensk˘mi a politick˘mi.KniÏní kultufie jsou tedy vlastní problémy,které v jevové formû zasahují do spektraÏité skuteãnosti, a tím neustále vÏdy znovua znovu oÏivuje a ozfiejmuje svou podstatu.Do té míry je nakladatel i nositelem v‰echbudoucích zmûn, které spoleãnû tyto sub-jekty zmínûného komunikaãního procesuãekají a které nás ve své mediální funkcibudou provázet.Vysoko‰kol‰tí nakladatelév nûm pochopitelnû – jak v historii, takpfiedev‰ím dnes – mají své nezastupitelnémísto a plní svou profesní a odbornoufunkci v mífie moÏností, které dokáÏí ve svéãinnosti uplatnit.

Autor ãlánku vyuãuje na Fakultû sociálních vûdjiÏ od doby jejího vzniku.Vûnuje se pfiedev‰ímpopularizaci filozofie a historie v publikaãní,ediãní a pfiedná‰kové ãinnosti. V teoretickéoblasti a vlastní produkci se zab˘vá problema-tikou kniÏního trhu a historií a souãasností ães-k˘ch nakladatelství.

Doc. PhDr. Jan Halada, CSc.

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

EN

CY

KLO

PED

IE K

NIH

Y;O

RIG

.Z F

ON

DU

ST

RA

HO

VSK

É K

NIH

OV

NY

Vyobrazení svalstva

Ediãní ãinnost v proudu ãasu

49

Jako kaÏdá jiná evropská univerzita mûlai ta praÏská ve stfiedovûku svou kance-láfi, kde se soustfiedila správa a vedlypotfiebné úfiední záznamy. Vznikaly tunezbytné pfiíruãní pomÛcky ze sloÏekãasem spojovan˘ch v konvoluty a svá-zané úfiední knihy. K tûm náleÏela v prvéfiadû statuta, soubor závazn˘ch usneseníuniverzitní korporace, zejména tûch, jeÏse t˘kala jejího autonomního právníhofiádu a byla pojata do souhrnného usne-sení (kodifikovaná statuta). Pravidla setvofiila bûhem praxe pfiejímáním nebonapodobením zvyklostí jin˘ch univerzit.

Vznik fiádu práv a povinnostíUÏ první kancléfi praÏské univerzity arci-biskup Arno‰t z Pardubic ustanovil vesv˘ch Ordinationes z roku 1360 fiádpráv a povinností, jenÏ vycházel z dosa-vadní ãinnosti univerzitní organizace,a zdokonaloval jej podle vzorÛ hlavnûuniverzit pafiíÏské a boloÀské. Byla tosmûrnice ke vzniku statut, jeÏ mûlazabránit (ale nezabránila) rozpadu jed-noty univerzitní korporace. Nezdá se,Ïe by vysoké uãení tehdy nûjak spûchalos vytvofiením statut. V‰e nasvûdãujetomu, Ïe statuta vznikla aÏ po osmiletech od arcibiskupovy v˘zvy. Za-chovala se v nûkolika rukopisn˘ch upravovan˘ch variantách. Nejstar‰í v ne-úplném zlomku z roku 1385, kter˘ obsa-huje kodex uloÏen˘ v praÏské Národníknihovnû (Liber albus, sign. XIV D 25),byl doplÀován sloÏkami dal‰ích fiádÛ,usnesení a rektorsk˘ch zápisÛ do roku1615.Neménû závaÏné byly univerzitní mat-riky, které – podobnû jako statuta –slouÏily del‰í ãas jako hlavní pfiíruãkykanceláfie. B˘vali v nich poznamenáninejen graduovaní ãlenové akademickéobce, ale zapisovaly se tam rÛzné propamûÈ dÛleÏité události ze Ïivota univer-zity. Nejstar‰í matrika, o níÏ máme povû-

domí, obsahovala zápisy od roku 1358a uÏívala se je‰tû v roce 1608. Od tédoby je nezvûstná. Druhou známou mat-rikou je Liber decanorum nejvût‰í artis-tické (pozdûji filozofické) fakulty. Do níse zapisovaly rovnûÏ závaÏné události,dÛleÏité partie fakultních statut z roku1366, kalendáfi s poznámkami o tom,ve kter˘ch dnech se nedisputovalo,nepfiedná‰elo nebo kdy se konala volbadûkana ãi rektora. Liber decanorumobsahuje také seznamy graduovan˘chãlenÛ fakulty, bakaláfiÛ a mistrÛ, vedenév letech 1367 aÏ 1585. Koneãnû dal‰íznámou matrikou se zápisy k pamato-vání bylo Album seu matricula facultatisjuridicae universitatis Pragensis. UÏívalaje kanceláfi samostatné právnické uni-verzity po celou dobu svého trvánív letech 1372–1418.

Pozdûj‰í osudy úfiedních knihUvedené staré úfiední knihy kanceláfiepraÏské univerzity, s v˘jimkou ztracenématriky z roku 1358, byly vydányv ediãní fiadû Monumenta historica universitatis Carolo-Ferdinandeae Pragensis,jeÏ vycházela v polovinû 19. století. OsudyrukopisÛ tûchto pramenÛ zasluhujípozornost. Podnes se zachoval v pÛ-vodním rukopise jedinû Liber albusv Národní knihovnû v Praze.Vydání sta-tut z roku 1385 v nûm obsaÏen˘ch chy-stal profesor Miroslav Boháãek v edicifaksimilí Cimelia Bohemica, zdárnûzapoãaté v 60. letech minulého století.Dfiíve neÏ k tomu do‰lo, byla fiada zasta-vena. Matriky filozofická a právnická, jeÏbyly v Archivu Univerzity Karlovyv Praze, se po dne‰ní dny nedochovaly,lépe fieãeno jsou nezvûstné od koncedruhé svûtové války. Tehdy, v dubnu1945, je vedení nûkdej‰í nûmecké uni-verzity v Praze, které historick˘ archivKarlova uãení spravovalo, zabalilo spolus dal‰ími cenn˘mi písemnostmi do

beden a hodlalo je evakuovat doInnsbrucku. Tam uÏ nedorazily a nikdodnes neví, co se s nimi tehdy stalo. Podlejedné z verzí mohly b˘t zniãeny pfii tran-sportu v bombardované Plzni, dokladpro to v‰ak není. Pátrání, které se roz-bûhlo hned po osvobození a pokraão-valo z nûkolika podnûtÛ s pfiestávkou donedávné doby, nepfiineslo kromû dohadÛzatím Ïádn˘ objev.Nicménû dnes máme pfiedstavu o fy-zické podobû ztracen˘ch pramenÛ a lzeje studovat z aktofotÛ, které dal v roce1939 pofiídit profesor Václav Vojtí‰ek,tehdy inspektor univerzitního archivu,krátce pfiedtím, neÏ byl donucen archivúfiednû pfiedat rektorátu nûmecké uni-verzity. Tehdy také uloÏil mladému asi-stentovi archivu Karlu Beránkovi, abyfotokopie srovnal a oãísloval. KdyÏpotom Vojtí‰ek pfievzal po osvobozeníarchiv do správy, ukazoval rektorÛm,ktefií si tradiãnû po své instalaci pfiichá-zejí prohlédnout poklad univerzity –archiv, fotografické kopie star˘ch mat-rik, aby je upozornil na moÏnost rekonstrukce obou vzácn˘ch pramenÛsvûtlotiskem.Díky úsilí PhDr. Karla Beránka byla po nároãn˘ch pfiípravách v letech1980–1982 vyti‰tûna roku 1983 Poly-grafií v Sadské zdafiilá faksimile Liberdecanorum, která dnes v celokoÏenévazbû mÛÏe b˘t reprezentaãním daremUniverzity Karlovy pfii zvlá‰È v˘znam-n˘ch pfiíleÏitostech. Dostalo ji napfiíkladpfii nedávné oslavû v˘roãí svého vznikuâeské vysoké uãení technické v Praze.

OSUDY NEJSTAR·ÍCH KNIH UNIVERZITNÍKANCELÁ¤EJosef PetráÀ

Autor ãlánku je vûdeck˘m pracovníkemv Ústavu dûjin UK a Archivu UK.

Prof. PhDr. Josef PetráÀ

Stfiípky z ediãních klenotÛ

50

V praÏské Národní galerii náv‰tûvníci obdi-vují v˘tvarnû i ikonograficky pozoruhodn˘obraz nûmeckého malífie Albrechta Dürera(narozen 21. kvûtna 1471 v Norimberku,zemfiel 6. dubna 1528 tamtéÏ) RÛÏencováslavnost objednan˘ gildou nûmeck˘chkupcÛ v Benátkách v roce 1506 pro benát-sk˘ kostel S. Bartolomeo a pfiivezen˘ doPrahy z pfiíkazu samotného císafie RudolfaII. Dürerovy dfievofiezy a rytiny pouÏívaliumûlci po celé Evropû, âechy nevyjímaje,jako pfiedlohy pro svá díla, jak vímei z obrazÛ zdobících velkou archu kostelasv. Jakuba ve Slavûtínû, které namalovalv roce 1531 tzv. Mistr Slavûtínského oltáfie.Daleko ménû je známo, Ïe Ústav pro dûjinyumûní Filozofické fakulty UniverzityKarlovy vlastní vzácn˘ tisk z pera AlbrechtaDürera Underweysung der messung mit der Zirckel und richtscheyt in Linienebnen und gantzen corporen, vydan˘v Norimberku v roce 1525, tedy v samot-ném závûru umûlcova Ïivota. Spis ukazujedal‰í rozmûr vynikající osobnosti Dürerovy,totiÏ schopnost teoretického uvaÏovánínad umûleck˘mi díly. Podnûty k sepsání stu-die Dürer získal patrnû bûhem své italské

cesty, kde se mohl s velkou pravdûpodob-ností seznámit s teoretick˘mi spisy a úva-hami velk˘ch umûleck˘ch osobností italskérenesance, jak˘mi byli napfiíklad LeonBattista Alberti ãi Leonardo da Vinci.Dürer zaãal spis o geometrii Under-weysung der messung mit der Zirckel undrichtscheyt..., kter˘ je první matematickouknihou v nûmeckém jazyce, psát v dobû,v níÏ proÏíval umûleckou krizi. Patrnû je‰tûpfied cestou do Nizozemska, kterou absol-voval v letech 1520–1521, napsal úvodníkapitoly knihy. Publikace mûla b˘t teoretic-k˘m i praktick˘m podkladem pro porozu-mûní konstrukcím perspektivy a proporcí,a to ve v‰ech oborech v˘tvarné ãinnosti.Na sepsání studie se Dürer dlouho pfiipra-voval. JiÏ v roce 1507 zakoupil v Benátkáchlatinské vydání Euklida vydané v roce 1505.Z pfiíkazu císafie Maximiliána I. spolupraco-val Dürer v roce 1515 na mapû zemsképolokoule navrÏené dvorním astronomemJohannesem Ströblem.DürerÛv grafick˘ listMelancolia I z roku 1514 obsahuje mate-matické a geometrické prvky (magick˘kvadrát ãi mnohostûn). Pfii pfiípravû knihypomáhal Dürerovi s pfieklady fieck˘ch

a latinsk˘ch dûl jeho pfiítel Pirckheimera radami z oblasti matematiky faráfi od Sv.Jana v Norimberku Johannes Werner. Slovo„messung“ (Messkunst) v názvu knihy pou-Ïil Dürer jako nûmeck˘ ekvivalent fieckéhoslova „geometrie“, coÏ lze dnes pfieloÏittaké jako „konstrukce“. V úvodu knihyobjasÀuje Dürer základní geometricképojmy, jako jsou bod ãi linie. V dal‰ích pasáÏích rozebírá konstrukce sloÏit˘ch kfii-vek.V závûreãn˘ch pasáÏích se vûnuje napfií-klad zobrazení lidského tûla v prostoru zapomoci geometrické sítû, coÏ vidíme i najednom z dfievofiezÛ ilustrujících text.V závûru knihy uvádí Dürer praktické pfií-klady, jak vyuÏít geometrie pfii konstrukcisluneãních hodin, písmen, sloupÛ i pfiisamotné malbû.

Rozsah sbírek Univerzity Karlovy je fenomenální ve své hodnotû i v tematickém rozsahu, kter˘ pokr˘vají. Sbírkybudou také hlavním tématem nûkterého z následujících ãísel ãasopisu Forum. Proto vám v souvislosti s ediãní ãin-ností nabízíme sbírkov˘ pfiedkrm.

DÜRERÒV UNIKÁTNÍ TISK O PERSPEKTIVùJan Royt

Autor ãlánku se zab˘vá dûjinami umûní. PÛsobíjako fieditel Ústavu pro dûjiny umûní FF a jakozástupce vedoucího Ústavu dûjin kfiesÈanskéhoumûní KTF UK; na téÏe fakultû také uãí.

prof. PhDr. Ing. Jan Royt

FOTO

:REP

RO D

¤EV

O¤

EZU

Z K

NIH

Y U

ND

ERW

EYSU

NG

DER

MES

SUN

G...

FOTO

:REP

RO D

¤EV

O¤

EZU

Z K

NIH

Y U

ND

ERW

EYSU

NG

DER

MES

SUN

G...

Malífi vyuÏívající projekce k zobrazení pfiedmûtu v prostoru Geometrická konstrukce ‰neãí ulity

Stfiípky z ediãních klenotÛ

51

Sbírka star˘ch tiskÛArchivu Univerzity Karlovyje sice nepoãetná (pfies 1 000 svazkÛ), ale pfiestoobsahuje nûkolik vzácn˘ch,historicky nebo umûleckycenn˘ch spisÛ.K nim patfií nespornûdrobn˘ svazek (ã. 644)s titulem „Epistolae qvae-dam piisimae et erudissi-mae Iohannis Hus, quaesolae satis declarantPapistarum pietates, esseSatanae furias. Addita est D. Martini LutherPraefatio.“ Spis byl vyti‰tûnve Wittenbergu u JohannaLuffta. Vydavatel spisu neníuveden. Spis obsahujeúplné latinské vydání Hu-sov˘ch listÛ, dále v‰echnaprohlá‰ení, obrany a dal‰ídokumenty, pfievzaté zespisu Petra z MladenovicRelatio de Mri JohannisHus causa Constantinensiacta. Petr z Mladenovic,kter˘ byl na koncilu kost-nickém písafiem Husovaochránce Jana z Chlumu,zahrnul do svého spisuv‰echny události z posled-ního období Husova Ïivotaod odjezdu z Prahy aÏ posmrt na hranici v Kostnici.Vedle Husov˘ch dopisÛ, psan˘ch v kost-nickém vûzení, je zde napfiíklad uvefiejnûni protestní dopis 452 ãesk˘ch pánÛi nûkolik dal‰ích dokumentÛ, t˘kajících sepfiímo praÏské univerzity. Spis je dÛleÏi-t˘m dokladem pozornosti, která bylaHusovi vûnována jiÏ od poãátku nûmeckéreformace.K bliωímu poznání Husa a k roz‰ífieníúcty k nûmu v˘znamnû pfiispûl Martin

Luther. Zaãátek Lutherova zájmu o Husalze dokonce pfiesnû datovat. Pfii známédisputaci Johanna Ecka s MartinemLutherem, konané v Lipsku v létû roku1519, nazval Eck Luthera „husitou“a „ãesk˘m kacífiem“. Po skonãení dispu-tace dne 17. ãervna 1519 vyjádfiil utra-kvistick˘ duchovní Václav RoÏìalovsk˘Lutherovi svÛj dík a pfiedal mu HusÛv spisDe ecclesia. Na základû ãetby tohotospisu Luther prohlásil, Ïe „nevûdomky

jsme v‰ichni husité a Pavela Augustin jsou jimi do-slova“. KdyÏ se potomseznámil s dal‰ími Huso-v˘mi spisy, odmítl názor,Ïe Hus byl kacífi, naopak jej povaÏoval za svatéhoa prohlásil jej sv˘m pfied-chÛdcem, coÏ pr˘ Hus prorocky pfiedvídal.PapeÏ Pavel III. svolal nakvûten 1537 koncil doMantovy. To vyvolalo sil-nou nevoli odpÛrcÛ papeÏ-ství, ktefií varovali pfiedohlá‰en˘m koncilem a usi-lovali o jeho zru‰ení. Dotéto doby spadá i zmínûnévydání Husov˘ch dopisÛ.Knihu vyti‰tûnou oblíbe-n˘m Lutherov˘m tiskafiemJohannem Lufftem opatfiilpfiedmluvou sám MartinLuther. Ta vyniká bojov˘mduchem a pfiedstavuje v˘-znamn˘ doklad Husovapodílu na roz‰ífiení refor-mace v Nûmecku.Svazek uloÏen˘ v ArchivuUniverzity Karlovy, for-mátu 14,5x10 cm, svázan˘v pozdûj‰í papírovû vazbû,má 338 stran a je dobfiezachoval . Na titulním listuje nûkolik vlastnick˘ch pfií-

piskÛ. Kniha byla zakoupena pfied letyv nûkterém z praÏsk˘ch antikvariátÛ za900,- Kã. Její dne‰ní cena by byla mnoho-násobnû vy‰‰í.

VZÁCNÉ VYDÁNÍ HUSOV¯CH DOPISÒS LUTHEROVOU P¤EDMLUVOUVladimír Závodsk˘

Autor ãlánku pracuje v Ústavu dûjin UKa archivu UK.

Vladimír Závodsk˘

FOTO

:AR

CH

IV U

K

Titulní list wittenberského vydání Husov˘ch listÛ z roku 1537

52

Prvé datum je vût‰inou uvádûno v litera-tufie, ale správnûj‰í je druhé. Pfiíãinou tétourãité nesrovnalosti je skuteãnost, ÏeSborník lékafisk˘ byl vydáván nepravi-delnû po se‰itech – pfiiãemÏ ãtyfii se‰itymûly vÏdy tvofiit svazek. První ãíslo vy‰lov ãervenci 1885, ãtvrté v bfieznu roku1887. Dnes jsou ãtenáfiÛm dostupné vût-‰inou pouze svázané, uvnitfi nedatovanése‰ity Sborníku, takÏe dostanou do rukoujeho první svazek s letopoãtem 1887.ZaloÏení tohoto nejstar‰ího ãeského uni-verzitního periodika je spojeno s rozdûle-ním praÏské univerzity a její lékafiské

fakulty na ãeskou a nûmeckou v letech1882/83. Aktivování ãeské lékafiské fa-kulty bylo obzvlá‰tû svízelné nejen postránce technického vybavení, ale i proto,Ïe vût‰ina nûmeck˘ch pfiednostÛ klinika ústavÛ tvrdila, Ïe nelze pûstovat lékafiskouvûdu na potfiebné úrovni v ãeském jazyce.Mladí ãlenové profesorského sboru ãeskéfakulty – patolog Jaroslav Hlava, internistaJosef Thomayer a dermatovenerologVítûzslav Janovsk˘ – se rozhodli dokázatmezinárodní odborné vefiejnosti opak.âasopis lékafiÛ ãesk˘ch zaloÏen˘ v roce1862 byl zamûfien pfiedev‰ím na ‰ir‰í ãte-

náfiskou obec praktick˘ch lékafiÛ a publi-koval jen krat‰í studie. JiÏ na poãátku let-ního semestru druhého ‰kolního rokuãeské lékafiské fakulty – v bfieznu roku1885 – vy‰lo v âasopise lékafiÛ ãesk˘chprovolání âesk˘m lékafiÛm, v nûmÏ seohla‰ovalo vydávání Sborníku, ve kterémbudou publikovány vût‰í pÛvodní vûdecképráce. Kolegové v nûm byli také vyzvánik subskripci pro rezervní fond novéhoãasopisu. Vydavatelem byl uãitelsk˘ sborãeské fakulty, kter˘ obûtavû zajistil valnouãást základního kapitálu. Finanãní pod-poru poskytla polovina profesorÛ – pfie-váÏnû mlad‰ích – a s jedinou v˘jimkouv‰ichni docenti ãeské fakulty.Potfiebu nového vûdeckého publikaãníhofóra tedy pociÈovala pfiedev‰ím mladánastupující generace fakulty. ZmínûníHlava a Thomayer, první redaktofii, patfiilik nejobûtavûj‰ím pracovníkÛm Sborníkupo stránce odborné i finanãní. OpakovanûzachraÀovali jeho vydávání, kdyÏ se ocitlve finanãní krizi, nicménû v letech1983–1890 kvÛli nedostatku prostfiedkÛpfiestal vycházet.V letech 1900–1907 byl obnoven podnázvem Sborník klinick , od roku 1908 sevrátil k pÛvodnímu názvu.V˘znam tohoto periodika pro rozvojãesky pûstované lékafiské vûdy je zásadní.Odpoutání od nûmeckého jazyka manife-stovali jeho vydavatelé i tím, Ïe souhrnybyly francouzské...

120, NEBO 122 LET OD ZALOÎENÍ SBORNÍKU LÉKA¤SKÉHO?Ludmila Hlaváãková

Autorka ãlánku pracuje v Ústavu dûjin lékafiství1. lékafiské fakulty UK. Zab˘vá se pfiedev‰ímdûjinami lékafiství a zdravotnictví v 18. a 19. sto-letí se zvlá‰tním zfietelem k dûjinám lékafisk˘chfakult, nemocnic, zdravotnick˘ch reforem apod.

Doc. PhDr. LudmilaHlaváãková, CSc.

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:Ú

STA

V D

ùJIN

LÉK

A¤

STV

Í A C

IZÍC

H JA

ZY

KÒ

1.L

F U

K

Jaroslav Hlava

Josef Thomayer

Stfiípky z ediãních klenotÛ

53

Staré mapy, plány a atlasy jsou nádhern˘mi v˘tvarn˘mi díly,v nichÏ nalézáme v˘jimeãné spojení umûleck˘ch projevÛa vûdeckosti, manuální zruãnosti a vyspûlé technologie.Kartografové historicky navazovali na díla sv˘ch pfiedchÛdcÛ,snad i proto mÛÏeme vysledovat v˘raznou snahu o uchovánírukopisÛ, pfiedloh, originálÛ a tiskÛ map. Právû z tohotodÛvodu usiloval v˘znamn˘ ãesk˘ kartograf, profesor Václav·vambera, o vytvofiení instituce, která by byla vnímána jakoodborné a kulturní centrum s v˘znamn˘m kartografick˘mbohatstvím.

Nynûj‰í mapovou sbírku zfiídilo Ministerstvo ‰kolství a národníosvûty koncem roku 1920 jako Státní sbírku mapovouRepubliky ãeskoslovenské. Základem byly fondy Geogra-fického ústavu Pfiírodovûdecké fakulty, nûkteré mapové listyz váleãného archivu ve Vídni po rozpadu Rakouska-Uherskaa kartografické archiválie rÛzn˘ch knihoven. Profesor ·vam-bera své dílo natolik miloval, Ïe v poslední vÛli urãil, aby jehopopel byl uloÏen ve zdi sbírkového sálu.Dal‰í pfiedstavitelé – profesofii Bedfiich ·alamon a KarelKuchafi – v jeho díle pokraãovali. Ve 30. letech minulého

MAPOVÁ SBÍRKA SE STÁLE ROZRÒSTÁPetr Jansk˘

FOTO

:AR

CH

IV M

APO

VÉ

SBÍR

KY

P¤

F U

K

Hemispaerium Coeli Boreale, Johann Baptista Homann, 1730

Stfiípky z ediãních klenotÛ

54

století stojí za zmínku v˘znamné práce na atlase reprodukcístar˘ch národních map – Monumenta Cartographica, spolu-práce na Atlase Republiky ãeskoslovenské a na pfiípravûv˘stavy svûtové kartografie. Archivní fondy byly roz‰ifioványakvizicemi zahraniãní produkce a povinn˘mi v˘tisky map oddomácích institucí a firem. Po druhé svûtové válce pfiipadly

Státní sbírce mapové nejdfiíve fondy map Nûmecké univerzity,pozdûji byl fond obohacen i kartografick˘mi archiváliemiNárodního muzea. Po vzniku âeskoslovenské akademie vûdv roce 1952 je mapová sbírka vãlenûna do Geografickéhoústavu âSAV. V roce 1993 se mapová sbírka vrátila do péãePfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy. Dûkan této fakultyv únoru 1994 zfiídil samostatné vûdecké a studijní pracovi‰tûs názvem Mapová sbírka Univerzity Karlovy.Ve sbírkov˘ch fondech jsou zafiazeny originály a faksimile kar-tografick˘ch v˘tvorÛ od osmého století po dne‰ek. Snad nej-hezãí kartografické v˘tvory pfiedstavují mapy atlasÛ ze 16., 17.a 18. století se jmény kartografick˘ch velikánÛ, jako jsouMercator, Ortelius, Blaeu, Delisle, Homann, Seutter, ale takémapy zhotovené Müllerem, pfiedstavitelem kartografie naúzemí na‰eho státu. Mezi atraktivní exponáty patfií i globya z nich CellÛv nafukovací globus z roku 1831. Star˘m mapo-v˘m dílÛm dominovaly umûlecké prvky, jako jsou zdobnérámování titulu ãi mapové legendy – kartu‰e, alegorická zná-zornûní Zemû, státÛ, fiemesel, obchodu – parerga, perspektivnípohledy na v˘znaãná místa, hlavnû sídla – veduty. Poutavé jsouzejména krásné kolorované mûdirytiny.Mapov˘ fond je vyuÏíván pro studium územních celkÛ, prosrovnání znázornûného území a rÛzn˘ch objektÛ v ãasovéfiadû. Je vyuÏíván obory i mimo Pfiírodovûdeckou fakultu UK

Nova Totius Terrarum Orbis Geographica ac Hydrografica Tabula, Henrik Hondius, 1633

Novus Orbis, Georgie Matthäus Seutter, (1778 – 1757)

Stfiípky z ediãních klenotÛ

55

(archeologie, historie aj.). âast˘ je zájem o staré mapy a fiadadotazÛ smûfiuje do oblasti lokalizace nejrÛznûj‰ích objektÛa jevÛ. Kartografické archiválie b˘vají i souãástí v˘stavníchexpozic a vdûãn˘m podkladem pro rÛzné prezentace.Sbírkov˘ fond je úmûrnû obohacován i o soudobé produkty.Jen tak mÛÏe b˘t zachována jeho kontinuita pro dal‰í generace.Kromû akviziãní ãinnosti je pozornost soustfiedûna na digitali-zaci kartografick˘ch pfiedloh a tvorbu elektronického kata-logu. Pracovi‰tû napomáhá pfii podpofie ‰irokého spektrauÏivatelÛ s dÛrazem na magisterské a doktorandské studium,pfii v˘zkumn˘ch a odborn˘ch úkolech, rovnûÏ pfii prezentacicelé fakulty a Univerzity Karlovy. Mapová sbírka není jen jed-ním z fiady pracovi‰È obsahujících kartografické archiválie, alepatfií mezi nûkolik nejv˘znamnûj‰ích pracovi‰È svého druhuv na‰í republice.V univerzitní sféfie bychom u nás v˘znamnûj‰ístûÏí hledali.Mapová sbírka Univerzity Karlovy v Praze pÛsobí jako praco-vi‰tû Pfiírodovûdecké fakulty. Je souãástí její geografické sekce.Od svého vzniku je po celou dobu existence sv˘m umístûními funkãností spjata s Pfiírodovûdeckou fakultou a její budovouna Albertovû 6, i kdyÏ ne vÏdy byla sbírka organizaãní souãástífakulty.

Autor ãlánku vystudoval obor geodézie a kartografie.PÛsobil odbornû v oblastiredakãní ãinnosti pfii tvorbû map a jako pracovník v˘zkumu a v˘voje.Od roku1998 je kurátorem mapové sbírky na Pfiírodovûdecké fakultû UniverzityKarlovy v Praze.

Ing. Petr Jansk˘, CSc.

Europa recens descripta, Willem Janszon Blaeu, 1641

Rakousko-Uhersko, Gustav Freytag, 1890

âeské království, Johann Loth, 1848

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

MA

POV

É SB

ÍRK

Y P

¤F

UK

ObleÏení královského hlavního mûsta Prahy, F. B. Werner, 1742

Stfiípky z ediãních klenotÛ

56

Jedním z pokladÛ Geologické knihovnyPfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovyje slavné dílo Joachima Barranda, fran-couzského paleontologa Ïijícího v Praze,nazvané Systeme Silurien du centre de laBohe^me. Vydával ho vlastním nákladem

v poãtu 200–250 v˘tiskÛ v letech1852–1911. Je to jedno ze základních dûlsvûtové paleontologie a tvrdí se, Ïe jezároveÀ vÛbec nejrozsáhlej‰ím dílemv dûjinách vûdy a techniky napsané jedno-tlivcem. Sestává z 28 tlust˘ch svazkÛ kvar-

tového formátu, které jeden ãlovûknajednou neunese. Knihy totiÏ dohro-mady váÏí pfies sto kilogramÛ.

Kresby spojující umûní a vûduNehledû na dodnes udivující vûdeckoupfiesnost a preciznost, kaÏdého, i laika,knihy upoutají nádhern˘mi litografick˘mitabulemi doprovázejícími text. Pouze ve22 svazcích napsan˘ch samotn˘mBarrandem (zbylé svazky byly z rukopisÛa nátiskÛ tabulí editovány jeho pokraão-vateli) je tûchto grafick˘ch listÛ velkéhoformátu 1 160! âeské zkamenûliny nanich vyobrazené jsou jako Ïivé, nakres-lené podle sv˘ch kamenn˘ch pfiedloh sev‰emi detaily, nedokonalostmi, prasklin-kami a skvrnami kamene. Dokonalostkreseb, zejména tûch pozdûj‰ích, jetaková, Ïe na jednotliv˘ch litografiích lzevyobrazené zkamenûliny mûfiit s pfies-ností aÏ na desetinu milimetru. Patfií kesvûtov˘m vrcholÛm vûdecké kresby a proBarranda je kreslilo nûkolik peãlivû vybra-n˘ch umûlcÛ, aãkoli v prvním svazku o tri-lobitech Barrande, sám dobr˘ kreslífi, je‰tûfiadu tabulí kreslil sám.ProtoÏe kaÏdá krásná vûc má mít svÛj pfií-bûh, mÛÏe nበestetick˘ poÏitek pfii listo-vání jednotliv˘mi svazky Silurskéhosystému zv˘‰it poznání zajímavé souvis-losti spjaté s Barrandov˘m pobytemv âechách.Vznik Barrandova díla vychází z obrovskéa nesmírnû cenné sbírky zkamenûlin, pr˘nejvût‰í na svûtû. Z ãasov˘ch dÛvodÛBarrande nesbíral kameny jen sám, alezamûstnával za tímto úãelem nûkolik b˘va-l˘ch lomafisk˘ch dûlníkÛ a skalníkÛ potémûfi padesát let. Aby se s nimi mohldomluvit, nauãil se ãesky dokonce dfiíveneÏ nûmecky (nûmãina byla tehdy v ães-k˘ch zemích úfiedním jazykem). Souãasnícivzpomínají, Ïe Barrande mluvil ãeskypomalu, jako by nad tím, co fiíká,musel pfie-m˘‰let, ale správnû a bez pfiízvuku.

BARRANDOVY CENNÉ KNIHY A LIDOVÁPALEONTOLOGIE V LINGVISTICEJaroslav Marek

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

SY

STE

ME

SILU

RIE

N D

U C

ENT

RE

DE

LA B

OH

E^M

EFO

TO:J

ARO

SLA

V M

AR

EK

KubrichÈák od Hostína

Seznam ãesk˘ch nebo národních názvÛ zkamenûlin, jak je zaznamenal prof. Antonín Friã v r. 1873

Stfiípky z ediãních klenotÛ

57

Potvrzuje to i jeden z dochovan˘chBarrandov˘ch dopisÛ adresovan˘ F. Palac-kému – list je psan˘ bezchybnou ãe‰tinou.Jan Neruda dokonce dával Barrandovi jakojednomu z prvních k posouzení svoji sbírkubásní Hfibitovní kvítí.

Lidové názvy zkamenûlinZ diskusí o zkamenûlinách s lomafisk˘midûlníky, prost˘mi lidmi, ktefií ãasto neu-mûli ãíst ani psát, vznikly ãasem ãeskénárodní názvy zkamenûlin. Jejich vznikpodpofiilo i to, Ïe na konci 19. století sepo vzoru Barranda stalo sbírání zkame-nûlin módou a velké sbírky vlastnila celáfiada sbûratelÛ, napfi. opat Strahovskéhoklá‰tera H. J. Zeidler, smíchovsk˘ sládek J. M. Schary, praÏsk˘ policejní fieditel L. von Sacher-Masoch, berounsk˘ guber-niální rada I. Hawle a mnozí dal‰í. Navícv té dobû vznikaly i sbírky zkamenûlinNárodního muzea a Karlovy univerzity.Zkamenûliny sbírala i ãeská ‰lechta, napfi.Sternbergové a Kin‰tí, a pûkn˘mi trilo-bity se chtûlo pochlubit i mnoho dal‰íchlidí. Ti v‰ichni od kopáãÛ zkamenûlinykupovali a pro skalníky to byl vítan˘zdroj pfiíjmÛ. Aby se domluvili, vytvofiili si skalníci ãeské názvy pro celou fiaduzkamenûlin, nejvíce v‰ak pro trilobity,ktefií ‰li nejlépe na odbyt.O popularitû zkamenûlin mezi prost˘mãesk˘m lidem na Berounsku, odkud vût-‰inou skalníci pocházeli, svûdãí i docho-vané perníkové formy ve tvaru trilobitÛ.To, Ïe se u nás na poutích prodávalimimo perníkov˘ch srdcí, miminek v povi-janu, panenek a husarÛ také perníkovítrilobiti, je svûtovou raritou. Je to v‰akzároveÀ dokladem toho, Ïe ãeské názvyzkamenûlin jsou skuteãnû lidov˘mijmény, a ne jen jakousi svéráznou hant˘r-kou lomafisk˘ch dûlníkÛ.

V roce 1873 zaznamenal A. Friã kolempadesáti ãesk˘ch názvÛ zkamenûlin.Vût‰inou dobfie vystihují tvar té ãi onézkamenûliny. Napfiíklad trilobit Seleno-peltis s dlouh˘mi trny pfiipomínajícímiko‰tû byl naz˘ván „metlákem“, polokru-hovité ocasní ‰títy rodu Scutellum zase„vádrlaty“ (= vûjífii). TrilobitÛm roduHarpes se fiíkalo podle podkovovitéholemu kolem hlavy „podkováãi“ a Ectilla-enovi podle tvaru hlavy i ocasu „lopatáã“. Sphaeroxochus ponûkud pfii-pomínající lebku dostal jméno „umrlãíhlaviãka“ a rod Caphyra s kruhovitouplochou hlavou „krejcarov˘ rak“. Malíagnostidní trilobiti, ktefií mají hlavov˘a ocasní ‰tít skoro stejného tvaru, takÏe

na první pohled není vidût, kde vlastnûmají pfiedek, byli naz˘váni „obojamové“.Podle nalezi‰tû u dvora Veseláv Berounû byl trilobit Dalmanitina socialis pojmenován „veselák“. A takbychom mohli pokraãovat. Kromû trilo-bitÛ se dostala národní jména i nûkte-r˘m hlavonoÏcÛm. Rovné, tuÏkovitéschránky rodu Dawsonoceras s v˘raz-n˘mi pfiíãn˘mi prstenci skalníci naz˘-vali „‰roub“, vzduté kulovité schránky rodu Gomphoceras „vajíãko“ a ob˘vacíkomory rodu Phragmoceras, roz‰tûpené‰tûrbinovit˘m ústím, dostaly krásnéjméno „prdeláã“.Národní názvy zkamenûlin jistû mohouvzbudit úsmûv. Jde v‰ak o lingvistickouraritu a Ïádn˘ jin˘ národ na svûtû senemÛÏe niãím podobn˘m pochlubit.

Autor ãlánku pfiedná‰í paleontologii na Ústavugeologie a paleontologie Pfiírodovûdecké fakultyUK.Ve voln˘ch chvílích se vûnuje historii geolo-gick˘ch vûd.

doc. RNDr. Jaroslav Marek,CSc.

Zamraãená hlaviãka, kropenat˘ ocásek

Barrande J. (1852): Systeme Silurien du centre de la Bohe^me. I ere Partie: RecherchesPaléontologiques. v. 1,Trilobites.- Praha.Barrande J. (1865): Systeme Silurien du centre de la Bohe^me. I ere Partie: RecherchesPaléontologiques. v. 2, Céphalopodes, I ere série, Pl. 1-107. Praha.Barrande J. (1868): Systeme Silurien du centre de la Bohe^me. I ere Partie: RecherchesPaléontologiques. v. 2, Céphalopodes, I ere série, Pl. 245-350. Praha.Barrande J. (1872): Systeme Silurien du centre de la Bohe^me. I ere Partie: RecherchesPaléontologiques. Supplément au Vol. 1.Trilobites, Crustacés diverse t Poissons.- Praha.Friã A. (1873): Skalníci Beroun‰tí a Praωtí co prostonárodní paleontologové.- Îiva, 11: 173-174. Praha.Janãafiíková I., Chlupáã I. (1994): Formy na perník s motivem trilobitÛ.- âesk˘ Kras, 19:48-50. Beroun.

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:R

EPRO

Z K

NIH

Y S

YST

EM

E SI

LUR

IEN

DU

CEN

TR

E D

E LA

BO

HE^M

EOuzk˘ ‰piãák z Jince

Kvíz

58

1) 1 600 guldenÛ – dost penûz na koupi dvaceti mûstsk˘ch domÛnebo osmi zemûdûlsk˘ch usedlostí. Právû tolik si musel dozaãátku pÛjãit evropsk˘ vynálezce knihtisku Johannes Gutenberg.Mediální podnikání bylo nákladné uÏ v dfievních dobách. Kolemroku 1450 Gutenberg pouÏil pro techniku tisku pomocí pohyb-liv˘ch písmen jemnû upraven˘ prastar˘ stroj. Kter˘ to byl?

a) ‰panûlskou botub) lis na vínoc) zátkovací strojd) buchar

2) UÏ nûkolik století pfied Gutenbergem v‰ak techniku tiskupomocí pohybliv˘ch prvkÛ, ze kter˘ch se sestavovala tiskovástrana, znaly a pouÏívaly kultury, jeÏ v poslední dobû opût dob˘-vají západní technick˘ svût. V roce 1040 v tûchto zemích pouÏilik tisku porcelánové dílce a ve 13. století pak uÏ kovové lité znaky.Víte, ve kter˘ch zemích se tisklo uÏ pfied Gutenbergem? Správnûjsou tentokrát DVù moÏnosti.

a) Japonskob) Persie c) Korea d) Indiee) âínaf) ¤eckog) ¤ím

3) V dobách, kdy je‰tû knihy vznikaly s pomocí husího brku, pfii-pomínaly mnohé litery spí‰e hieroglyfy. Získat praxi ve ãtenínebo spí‰e lu‰tûní tûchto knih pomáhá i studium rukopisn˘chstfiedovûk˘ch návodÛ ke psaní. Jeden z nich – traktát o notule –je uloÏen také v Univerzitní knihovnû UK. Písmena byla tehdy„malována“ a do vût spojována podle velmi sloÏit˘ch pravidel.Tipnete si, které písmeno je na obrázku?

a) Mb) cc) ld) R

4) Na pfielomu 16. a 17. století, v dobû pfied Bílou horou, mûlyv tiskafiské produkci velké zastoupení také pedagogické knihy.V tiskafisk˘ch lisech vznikaly nejenom uãebnice, ale také ‰kolskéfiády. Autorem prvního ãeského ‰kolního fiádu je profesorKarlovy univerzity Matou‰ Kollin z Chotûfiiny. V Praze vedl sou-

kromou partikulární ‰kolu v Domû U toulu. Víte, co podletohoto ‰kolského fiádu Ïák po absolvování tfií stupÀÛ ‰koly umûtNEMUSEL?

a) Trojãlenku a základy fieãtinyb) Stojku na hlavû a kotoulc) Základy logiky a dialektikyd) Základy zpûvu a literárního projevu

5) NeÏ prodavaã vystaví knihu do regálu, projde rukopis mnoharukama i ãetn˘mi elektronick˘mi operacemi. Lidé i oddûlení sta-rající se o jednotlivé fáze kniÏní v˘roby mají ãas od ãasu více ãiménû záhadná oznaãení.Tu‰ili byste napfiíklad jako autofii publi-kace, co se s va‰ím dílem dûje, kdybyste se dozvûdûli, Ïe teì pro-chází oddûlením DTP?

a) DTP oznaãuje místo, kam editofii nakladatelství archivujírukopisy, které se nehodí pro publikování. Název vzniklz latinského Divido Teram Publico (pfienesenû: oddûlenood vefiejné oblasti).

b) DTP je zkratka Dûlnické Tiskové Pfiípravy. Oznaãuje pro-ces nebo místo, kde se kompletují matrice pro jednotlivétiskové strany.Tiskafi‰tí dûlníci tady z mal˘ch olovûn˘chliterek sestavují slova, vûty a následnû celé fiádky.

c) âlovûk nebo oddûlení s oznaãením DTP má na starostitzv. Dlouhodob˘ Tiskov˘ Plán. Podle nûho se fiídí a kon-troluje chronologick˘ proces korektur, sazby a tiskuv‰ech knih v nakladatelství.

d) DTP – zkratka z anglického DeskTop Publishing.Pfienesenû jde o název oddûlení tiskárny nebo naklada-telství, které má na starosti proces pfievodu textua obrazov˘ch pfiedloh digitální cestou na podkladyurãené ke koneãnému zpracování tiskem.

6) âíslo ISBN najdete v kaÏdé knize, deset numer celosvûtovûidentifikuje kaÏdou publikaci. MÛÏete z nûj vyãíst zemi, kde bylakniha vydána, nakladatele nebo jazykovou oblast, v níÏ pÛsobí.Systém mezinárodnû uznávaného oznaãování knih ISBN(International Standard Book Numbering) byl v âeskoslovenskupfiijat 1. ledna 1989. Víte, kdo ãísla ãesk˘m knihám pfiidûluje?

a) Odbor pro registraci, kontrolu a dohled nad publikaã-ními aktivitami Ministerstva kultury âeské republiky

b) Národní agentura ISBN, která sídlí v Národní knihovnûâR a která také udûluje registraãní ãísla hudebninám(ISMN)

VáÏení ãtenáfii,

v tomto ãísle probíráme od první do poslední stránky ediãní poãínání Univerzity Karlovy. Pro odlehãení váÏn˘chtémat jsme pro vás uprostfied ãísla pfiipravili kvíz Ïertovnû ovûfiující va‰e znalosti nakladatelsk˘ch fines. Nelekejtese, není na známky a fie‰ení najdete za poslední otázkou.

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

KN

IHT

ISK

A U

K

Kvíz

59

c) âísla jsou ãásteãnû losem pfiidûlována mezinárodnímpoãítaãov˘m systémem, kter˘ v âesku spravujeUniverzita Karlova

d) Série ãísel pro âR jsou pro kaÏd˘ rok dodávaná meziná-rodní agenturou ISBN se sídlem v PafiíÏi. Jednotlivá ãíslaknihám pak pfiidûluje Unie vydavatelÛ.

7) Na kterém z portrétÛ je vyobrazen ãlovûk, jenÏ vylisovalnovou éru komunikace?

a)

8) Pfii korekturách v‰ech textÛ pouÏívají nakladatel‰tí redaktofiisadu specifick˘ch znakÛ (korektorsk˘ch znaãek), kter˘mi b˘váv textu vyznaãeno, jaká chyba se v fiádku stala a jak ji opravit.Tipnete si, co se po korekturách stane s textem, kter˘ je ozna-ãen˘ tímto znaménkem?

a) Jde o znaménko deleatur, které znaãí, Ïe ãást textu je‰patnû, a bude proto odstranûna.

b) Znaménko oznaãuje slovo nebo vûtu, která byla doda-teãnû doplnûna, a autor Ïádá zaãlenûní do textu.

c) Tímto znakem byly v minulém reÏimu oznaãovány ãástitextu, které byly ideologicky nevhodné, a proto poschválení nadfiízen˘ch orgánÛ z finálního textu zmizely.

d) Znamení V oznaãuje na konci stránky text, kter˘ bylzkontrolován (z latinského video) a mÛÏe b˘t poslán dotiskárny.

Autor: redakce

Zdroje:Vebr, L. a kol.: Knihtisk a UK

Jirák J.; Köpplová, B.: Média a spoleãnostOsvaldová, B.; Halada, J. a kol.: Encyklopedie praktické Ïurnalistiky

Správné odpovûdi:1b;2c,e;3c;4b;5d;6b;7d ;8a

b)

c)

d)

FOTO

:A) W

WW

.PH

OTO

HIS

TORY

-SU

SSEX

.CO

.UK

;B) W

WW

.SC

I-M

USE

UM

.KIT

A.O

SAK

A.JP

;C) W

WW

.WG

A.H

U;D

) WW

W.U

NC

.ED

U

SAP UK

60

Urbes 2006 – rozvoj mûst v odkazupfiemyslovské tradiceVe dnech 21. a 22. listopadu 2006 sev novû zrekonstruovan˘ch a zrestau-rovan˘ch konferenãních prostorechMatematicko-fyzikální fakulty UniverzityKarlovy na Malostranském námûstíkonala konference, která se zam˘‰lela nadhistorickou tradicí, aktuálním stavema v˘vojov˘mi trendy ãesk˘ch mûst. Nadkonferencí pfievzali zá‰titu pfiedseda vládyâR, ministr kultury âR, primátor hlavníhomûsta Prahy a rektor Univerzity Karlovyv Praze.Spolek Carolinum spolu s dal‰ími organi-zátory – SdruÏením historick˘ch sídelâech, Moravy a Slezska, Asociací pracov-níkÛ univerzitní administrativy a spoleã-ností Academy partners – pozvalreprezentativní fórum odborníkÛ z aka-demick˘ch, vûdeck˘ch a v˘zkumn˘chinstitucí a zástupcÛ státní správy, kraj-sk˘ch a mûstsk˘ch samospráv, spolkÛa sdruÏení, ktefií pfiednesli pfiíspûvky,tematicky zafiazené do tfií blokÛ.

I. Historické poselství PfiemyslovcÛ Sekce podtrhla historickou tradici, kteroupromy‰len˘m a systematick˘m vytváfie-ním municipalit zaloÏila dynastie Pfie-

myslovcÛ, jejíchÏ 700 uplynul˘ch let od konce vlády si letos pfiipomínáme.Za vlády PfiemyslovcÛ dosáhla mûstav˘znamného rozvoje a zásadního v˘zna-mu. âeské království se opíralo o silnámûsta a na jejich moci bylo pfiímo závislé.Tomuto aspektu, ale také problematicezachování ojedinûlého kulturního dûdictvíse vûnovali ve sv˘ch pfiedná‰kách v˘zna-ãní historikové:

Prof. PhDr. Jifií Kuthan, DrSc.:Zakladatelské dílo pfiemyslovské dynastieProf. PhDr. Josef Îemliãka, DrSc.:Pfiemyslovská epocha optikou dne‰kaDoc. PhDr.Václav Ledvinka, CSc.:Pfiemyslovské setkání s PrahouDoc. PhDr. Josef ·tulc:Památkové hodnoty pfiemyslovsk˘chmûst v souãasnosti

II. Obraz a v˘voj ãesk˘ch mûstTato ãást konference na pfiíkladech zvole-n˘ch mûst a trendov˘ch spoleãností hle-dala fie‰ení souãasn˘ch problémÛ kvalityÏivota obyvatel. Vyslechli jsme názoryzástupcÛ Olomouce, Mostu, Koufiimia Písku, reprezentanty firem zab˘vajícíchse informaãními technologiemi a dopra-vou i samotné developery.

III. Municipality na horizontu 3. tisíciletíZávûreãn , tfietí programov˘ blok konfe-rence se vûnoval pohledu do budouc-nosti. Pojednal o v˘zvách, pfiíleÏitostecha problémech, se kter˘mi se budou ãeskáa moravská mûsta pravdûpodobnû setká-vat v následujících letech. Po zmapovánífaktorÛ a v˘vojov˘ch tendencí, kterébudou hrát v této souvislosti dÛleÏitouroli a které jiÏ ovlivÀují a v budoucnostibudou rostoucí mûrou formovat tváfievropsk˘ch mûst, vãetnû mûst na na‰emúzemí, jsme se zamûfiili zejména na tfiiv˘znamné procesy:

1. na dal‰í v˘voj urbanizace a na zmûny,které tento v˘voj vyvolá v prostorovéorganizaci spoleãnosti;2. na pfiíleÏitosti a rizika, jaká bude prona‰e mûsta znamenat pokraãující globali-zace ãeské spoleãnosti a s ní spojenáinternacionalizace mûstského prostfiedí,pfiíliv migrantÛ z kulturnû ãasto vzdále-n˘ch zemí a nutnost jejich integrace, pro-hlubující se soutûÏ mezi evropsk˘mimûsty o zdroje a vliv;3. na nové pfiíleÏitosti a souãasnû taképroblémy, které vytvofiily a nadále budouv ãesk˘ch a moravsk˘ch mûstech vyvolá-

SPOLEK ABSOLVENTÒ A P¤ÁTEL UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE– CAROLINUM

FOTO

:ALE

· K

LOK

AN

FOTO

:ALE

· K

LOK

AN

Ubres 2006 Ubres 2006

SAP UK

61

vat prostorové dÛsledky a souvislostiradikální transformace na‰í spoleãnosti,probíhající od roku 1989. Zamûfiili jsmese na exponované vnitromûstské pro-story, jako jsou historická jádra, opu‰tûnénebo nevyuÏité areály – brownfields, síd-li‰tû i zóny komerãní a rezidenãní subur-banizace v zázemí mûst, ale také naprogramy regenerace, revitalizace a novéformy managementu a plánování tûchtoareálÛ.

K uveden˘m tématÛm vystoupili sociologMichal Illner, geograf Martin Hampla urbanista Karel Maier.JUDr. Michal Illner:âeská a moravská mûsta na prahu 3. tisíciletí – v˘vojové v˘zvyProf. RNDr. Martin Hampl, CSc.:Soudobé a budoucí trendy urbanizacea jejich vliv na prostorovou organizacina‰í spoleãnostiProf. Ing. arch. Karel Maier, CSc.:Problémové prostory mûst jako v˘zvapro budoucnost

Diskuse, která se rozvinula právû nadproblematikou III. oddílu konference, a tonejen v odborném tisku, ale i v ostatníchmédiích, vedla organizátory k my‰lence

leto‰ní konferenci URBES 2007 vûnovatprávû tématu revitalizace mûst.

Dne 26. 12. 2006 na‰i ãlenové zaplnilichrám Matky BoÏí pfied T nem, kde sekonalo svato‰tûpánské setkání Spolku.Po úvodním slovu ThMgr. VladimíraKellnara se v˘kladu ujal prof. Jan Royt,kter˘ nás seznámil s historií a architekto-nick˘mi a umûleck˘mi skvosty tétov˘znamné praÏské památky, kulturnûhis-toricky tak spjaté s Univerzitou Karlovou.Tradice svato‰tûpánsk˘ch setkání vzniklanedlouho po vzniku Spolku. Cílem je vÏdynáv‰tûva ne bûÏnû pfiístupné církevnípamátky; nejdfiíve pohovofií duchovnísprávce zvoleného objektu a potév‰echny zúãastnûné památkou provedeodborník-historik. Toto pfiíjemné pfiipo-menutí duchovní dimenze Vánoc a setkánís pfiáteli a znám˘mi se stalo jiÏ pevnousouãástí sváteãního programu rodinna‰ich ãlenÛ.

Dne 13. 2. 2007 pozvání SpolkuCarolinum pfiijal prof. JUDr. VáclavPavlíãek, DrSc., s pfiedná‰kou na témaSouãasn˘ stav soudnictví a politika.K zafiazení ústavnûprávní problematiky dona‰eho programu nás vedla aktuálnost

i známost nûkter˘ch pfiípadÛ, které doku-mentují problémy vypl˘vající z obcházeníãi pfiekraãování Ústavy âR v na‰í spo-leãnosti. V tomto ohledu bylo velmi podnûtné a zajímavé srovnání Ústavya ústavního systému souãasné a Prvnírepubliky. Bohatá diskuse k probrané pro-blematice dokázala palãivost této otázkynejen pro na‰e ãleny z fiad právníkÛ, alei pro ostatní vefiejnost.

Dovolujeme si v‰echny na‰e pfiíz-nivce upozornit, Ïe odpoledne 11. 4.2007 v 16 hodin se v Malé aule usku-teãní XVII. valné shromáÏdûní,na jehoÏ program naváÏe v 19 hodinve Velké aule koncert vûnovan˘ L. vanBeethovenovi.

Kontakt: Spolek absolventÛ a pfiátel Univerzity Karlovy – Carolinum116 36 Praha 1, Ovocn˘ trh 3 (budova Nové Astorie, pfiízemí, kanceláfi ã. 10)tel.: +420 224 491 326 fax: +420 224 811 878Bankovní spojení: KB Praha 1,ãíslo úãtu 510836300257/0100 E-mail: sapuk@ruk.cuni.czwww: http://www.sapuk.cuni.cz/

FOTO

:ALE

· K

LOK

AN

FOTO

:SA

P U

K

Ubres 2006 Svato‰tûpánské setkání

AS UK

62

Îivot akademick˘ch orgánÛ podobnû jako Ïivot ãlovûka poãítáme narÛzné etapy – akademick˘ senát v uplynul ch dnech mohl zakusithranice dvou takov˘ch období. Charakterizují to v˘znamná tématatûchto dní: hodnocení, osvûdãení a volba.Hodnocení ãinnosti senátuse od devadesát˘ch let minulého století koná na posledním ledno-vém zasedání senátu.Letos 26. ledna tomu nebylo jinak a akademick˘senát schválil Zprávu o ãinnosti Akademického senátu UniverzityKarlovy v Praze za období únor 2006–leden 2007, ve které hodnotísvou ãinnost v daném období (viz pfiílohu;star‰í zprávy o ãinnosti ASod roku 1990 jsou k dispozici na webov˘ch stránkách senátuwww.senat.cuni.cz v sekci Dokumenty).Zbylá témata pak pfii‰la na fiadu na prvním únorovém zasedánísenátu,které se konalo 23.února 2007,tradiãnû v Malé aule Karolina.Po zahájení zasedání pfiedal dosluhující pfiedseda prof. Jan Hála slovodr. Petru Suchardovi, pfiedsedovi hlavní volební komise, kter˘ vyhlásilv˘sledky voleb do akademického senátu na Lékafiské fakultû v Plzni,Farmaceutické fakultû, Fakultû humanitních studií, Fakultû sociálníchvûd a na dal‰ích souãástech UK. Poté pfiedal osvûdãení o zvolenív‰em pfiítomn˘m novû zvolen˘m ãlenÛm senátu, ktefií se tak pfiipojilike dvûma tfietinám stávajících ãlenÛ.Na ty, ktefií se ze zasedání omlu-vili, bude tento v˘znamn˘ akt ãekat na pfií‰tím senátním zasedání.Následoval bod dodateãnû zafiazen˘ do programu na ÏádostAkademického senátu Pfiírodovûdecké fakulty. DÛvodem Ïádosti bylanespokojenost fakultního senátu s rozhodnutím hlavní volební komiseo platnosti voleb do Akademického senátu univerzity, které probûhlyelektronick˘m zpÛsobem. Hlavní volební komise usoudila, Ïe tentozpÛsob provedení voleb neodpovídá ustanovení Volebního a jedna-cího fiádu o prÛbûhu voleb,a rozhodla,aby se opakovaly. Akademick˘senát univerzity pfiistoupil k projednávání tohoto bodu s váÏností,vyslechl stanovisko Akademického senátu Pfiírodovûdecké fakulty,hlavní volební komise i jednoho z kandidátÛ, kter˘ se zasedání senátu

úãastnil. Po rozsáhlé rozpravû senát vyjádfiil plnou dÛvûru hlavnívolební komisi a konstatoval, Ïe je nutné volby na Pfiírodovûdeckéfakultû podle rozhodnutí hlavní volební komise opakovat.Senát se pak vûnoval druhému fiádnému bodu svého programu,volbû pfiedsednictva senátu.Volbu fiídil dlouholet˘ ãlen senátu doc.Bohuslav Matou‰. Pfiedsedou se s 50 hlasy z 53 pfiítomn˘ch ãlenÛsenátu opût stal prof. Jan Hála,DrSc., z Matematicko-fyzikální fakulty,místopfiedsedou se s 52 hlasy z 54 pfiítomn˘ch ãlenÛ senátu opût staldr. Josef Sta‰a, CSc., z Právnické fakulty. Obûma ke zvolení blahopfie-jeme a vûfiíme, Ïe takto získan˘ mandát zúroãí ve prospûch celé uni-verzity.Po volbû dvou nejvy‰‰ích funkcionáfiÛ senát pfiistoupil k volbûdal‰ích ãlenÛ pfiedsednictva. Pfii navrhování kandidátÛ projevili stu-denti odhodlání více se zapojit do spolurozhodování pfiedsednictvaa postavili do voleb tfii své kandidáty.Tento riskantní krok (nemuselb˘t zvolen˘ ani jeden z navrÏen˘ch studentsk˘ch kandidátÛ) se nako-nec studentÛm vyplatil a pfiedsednictvo bude v následujícím rocezastoupeno stejn˘m poãtem studentÛ i akademick˘ch pracovníkÛ.K akademick˘m pracovníkÛm ve funkcích pfiedsedy a místopfiedsedyse pfiipojila dal‰í ãlenka pfiedsednictva, prof. Marie Dohalskáz Filozofické fakulty. Dal‰ími ãleny pfiedsednictva z fiad studentÛ bylizvoleni Mgr. Lenka Philippová z Husitské teologické fakulty, JakubJefiábek z Fakulty sociálních vûd a Bc. Marek Hil‰er z 1. lékafiskéfakulty. V‰em jmenovan˘m gratulujeme a pfiejeme Akademickémusenátu do dal‰ího období pod nov˘m vedením v‰echno dobré.

ZASEDÁNÍ AKADEMICKÉHOSENÁTUZápis ze zasedání samosprávního orgánu akademické obce UniverzityKarlovy ze dne 23. února 2007

Akademick˘ senát Univerzity Karlovy v tomto funkãním období jed-nal na ‰esti plenárních zasedáních ve dnech 3. února, 6. bfiezna, 21.dubna, 2. ãervna, 13. fiíjna a 1. prosince 2006 a 26. ledna 2007.

Pfiedsednictvo AS UK pracovalo ve sloÏení:prof.RNDr. Jan Hála,DrSc. (MFF), pfiedseda;JUDr. Ing. Josef Sta‰a,CSc. (PF),místopfiedseda;prof. PhDr.Marie Dohalská,DrSc. (FF);RNDr.Daniel Frynta,Dr. (PfiF);Mgr. Lenka Philippová (HTF);TomበTvaroh (2. LF).

Tajemníkem AS UK byl po celé období Mgr. Daniel Feranc (KTF)a sekretáfikou byla Antonie KfiíÏová.Pfiedsednictvo AS UK jednalo na osmnácti zasedáních ve dnech 3. února, 20. února, 6. bfiezna, 17. bfiezna, 10. dubna, 21. dubna,22.kvûtna,1.ãervna,28.ãervna,12.záfií,2. fiíjna,13. fiíjna,20. listopadu,1. prosince 2006 a 15. ledna 2007. V prÛbûhu letních prázdninbylo pfiedsednictvo AS UK tradiãnû povûfieno plénem senátu jejv neodkladn˘m záleÏitostech zastupovat. Dal‰í zasedání pfiedsed-nictva se konalo 26. ledna 2007. Zápisy jsou uloÏeny v sekretari-átu senátu a zvefiejnûny na webov˘ch stránkách AS UK. ÚãastãlenÛ na jednáních senátu byla nejednou na hranici usná‰ení-

ZPRÁVA O âINNOSTI AS UK ZA FUNKâNÍ OBDOBÍ ÚNOR 2006 – LEDEN 2007

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

Autor ãlánku je doktorandem ve studijním programu církevních dûjin na KTFa je tajemníkem AS UK.

Mgr. Daniel Feranc

AS UK

63

schopnosti senátu, v nûkter˘ch pfiípadech nebylo moÏné v‰echnybody zasedání projednat.

Na ãinnosti senátu se zásadním zpÛsobem podílely tyto pracovníkomise:Ekonomická – pfiedseda doc. MUDr. Bohuslav Matou‰,CSc., (1. LF);Legislativní – pfiedseda JUDr. Ing. Josef Sta‰a, CSc. (PF);Sociální – pfiedseda Oldfiich ¤eháãek (PF);Studijní – pfiedseda Mgr. Jan Kranát, Ph.D., (ETF);Ediãní – pfiedsedkynû prof. PhDr. Marie Dohalská, DrSc. (FF);Zahraniãní – pfiedsedkynû Stanislava Kucková (MFF) do ãervna2006.

Zasedání pracovních komisí AS UK:Komise Termíny zasedání PoãetLegislativní 15. 3., 18. 4., 30. 5., 11. 10., 27. 11. 2006 6

a 18. 1. 2007Ekonomická 14. 3., 13. 4., 30. 5., 5. 10., 13. 10., 28. 11. 7

a 1. 12. 2006 Sociální 2. 3., 30. 3., 5. 4., 21. 4., 12. 5., 18. 5., 1. 6., 13

21. 6., 13. 9., 22. 11., 1. 12., 14. 12. 2006 a 8. 1. 2007

Studijní 2. 3., 19. 4., 31. 10. a 28. 11. 2006 4Ediãní 2. 3., 1. 6. 2006 a 23. 1. 2007 3Zápisy ze zasedání komisí jsou uloÏeny v sekretariátu senátu a zve-fiejnûny na webov˘ch stránkách AS UK.

Pfiedsednictvo AS UK vyhlásilo volby do AS UK na fakultách zafia-zen˘ch pro úãely voleb do AS UK v 1. sboru (Lékafiská fakultav Plzni, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Evangelická teolo-gická fakulta, Fakulta sociálních vûd, Pfiírodovûdecká fakulta, Fakultahumanitních studií a dal‰í souãásti univerzity). Hlavní volebníkomise v tomto funkãním období vzhledem k zániku ãlenstvínûkter˘ch ãlenÛ AS UK povolala náhradníky Pavla Tremla (PfiF),doc. Bronislava Kraãmara (FTVS), doc. Zuzanu âervinkovou (LFHK), Karoline RÛÏiãkovou (3. LF). Na fakultách, které nemûly zvo-lené náhradníky, pfiedsednictvo AS UK vyhlásilo doplÀovací volbyna MFF, FaF a PF. Na Farmaceutické fakultû se doplÀovací volbyusnesením fakultního senátu v souladu s Volebním a jednacímfiádem nekonaly.

V oblasti rozhodování o samosprávn˘ch orgánech univerzity senátprojednal vyjádfiení se k zámûru J. M. rektora UK jmenovat novéprorektory: prof. RNDr. Jana Bednáfie, CSc., prorektorem prostudijní záleÏitosti; prof. RNDr. Bohuslava Ga‰e, CSc., prorektorempro vûdeckou a tvÛrãí ãinnost; prof. PhDr. Mojmíra Horynu, CSc.,prorektorem pro akademické kvalifikace; doc. PhDr. Michala ·obra,CSc.; prorektorem pro vnûj‰í vztahy a doc. PhDr. Stanislava ·techa,CSc., prorektorem pro rozvoj; prof. MUDr. ·tûpána Svaãinu, DrSc.,a posléze prof. MUDr. Jana ·krhu, DrSc., prorektorem pro zahra-niãní styky a mobilitu. Velk˘ dÛraz byl tradiãnû kladen na informacez vedení univerzity, J. M. pan rektor a ãlenové jeho kolegia se pravi-delnû úãastnili zasedání senátu a informovali o své ãinnosti.Dále sev této oblasti senát zab˘val návrhem na jmenování Vûdecké

rady UK. Novû byli jmenováni ãestn˘mi ãleny Vûdecké radyUK i prof. JUDr. Karel Mal , DrSc., prof. MUDr. Jaroslav Masopust,DrSc., a prof.ThDr. Ing. Jakub Trojan.

Nejv˘raznûj‰í ãinností v tomto funkãním období byla úpravavnitfiních pfiedpisÛ univerzity, aby odpovídaly novele vysoko-‰kolského zákona ã. 552/2005 Sb. Senát projednal a schválil zmûnuStatutu UK, zmûnu Pfiílohy ã. 2 Statutu UK, zmûnu Pfiílohy ã. 5Statutu UK, zmûnu Pfiílohy ã. 6 Statutu UK, zmûnu Pfiílohy ã. 8Statutu UK, zmûnu Studijního a zku‰ebního fiádu UK, zmûnuStipendijního fiádu UK, zmûnu Rigorózního fiádu UK, zmûnu ¤áduhabilitaãního fiízení a fiízení ke jmenování profesorem, zmûnu ¤áduvysoko‰kolské koleje a zmûnu Grantového fiádu.V návaznosti natyto zmûny senát do 15. ledna 2007 schválil 50 vnitfiních pfied-pisÛ fakult a dal‰ích souãástí UK. Úpln˘ pfiehled legislativní ãin-nosti AS UK je zvefiejnûn˘ na webov˘ch stránkách AS UK. Senáttaké projednal a vyjádfiil souhlas s návrhem opatfiení rektoraUK: o svûfiení objektu b˘valé menzy Vûtrník do správy Právnickéfakulty; na stanovení standardních cen na ubytování v kolejích UKa o svûfiení pozemkÛ souvisejících s objektem b˘valé menzy Vûtrníkdo správy Právnické fakulty.

NejdÛleÏitûj‰ím úkonem v ekonomické oblasti senátu byloprojednání a schválení rozpoãtu UK pro rok 2006, rozpisu státníneinvestiãní dotace a pfiíspûvkÛ na UK pro rok 2006 a principyrozdûlování pfiíspûvkÛ a dotací na UK pro rok 2007. V této oblastisenát projednával zpÛsob ãerpání a rozdûlení univerzitní rozpoã-tové rezervy,schválil její postupné rozdûlení a k 15. lednu 2007 pro-jednal 16 návrhÛ smluv o pronájmu, prodeji apod. ãi jejich zmûn.

Senát s velkou pozorností sledoval ãinnost Rady vysok˘ch ‰kola zástupci Univerzity Karlovy v Praze ve snûmu Rady vysok˘ch ‰kolpravidelnû informovali o své ãinnosti v reprezentaci vysok˘ch ‰kol.Na ãinnosti reprezentace vysok˘ch ‰kol se v˘znamn˘m podílemprojevila ãinnost pracovní komise RV·, kterou tvofií pfiedsedovéakademick˘ch senátÛ vysok˘ch ‰kol (tzv. Velk˘ chural). âinnosttéto komise byla spoluorganizována pfiedsedou AS UK, kter˘ seopakovanû stal pfiedsedou této komise.

Dal‰ími dÛleÏit˘mi úkony senátu bylo projednání a schváleníV˘roãní zprávy o ãinnosti UK za rok 2005,V˘roãní zprávy o hos-podafiení UK za rok 2005 aAktualizace Dlouhodobého zámûru UKpro akademick˘ rok 2006–2007.

Senát sledoval dal‰í dÛleÏité události: projednávání novely vyso-ko‰kolského zákona, schválené poslaneckou snûmovnou 1. pro-since 2006;vyslechl vystoupení rektora UK k fie‰ení situace na HTFa 2. LF; s cílem uváÏeného fie‰ení situace na HTF schválil ekono-mickou v˘pomoc této fakultû; aktivnû se senát zapojil do fie‰enísituace na FF a delegoval své zástupce do Komise pro posuzováníúlev na poplatcích a do Dozorãí rady Grantové agentury UK.

prof. RNDr. Jan Hála, DrSc.pfiedseda AS UK v Praze

Vypracoval: Mgr. Daniel Feranc, tajemník AS UK

Zábava

64

Francouzsk˘ osvícenec Denis Diderot (1713-1784) se projevil na poli mnoha vûdních disciplín od filozofie pfies teologii aÏ k matema-tice a fyzice. Spoleãnû s dal‰ími velikány, jako byli Rousseau,Voltaire, d'Alembert ãi Helvétius, vytvofiili monumentální 28-svazkovouEncyklopedii. Mimo to se Diderot hluboce zajímal spoleãnost a morálku, jak dokazují jeho díla prozaická i eseje. Nepfiekvapí proto,Ïe do povûdomí pronikl jeho názor na vztah ãlovûka a knihy. Jeho znûní se dozvíte v tajence.

Tajenku zasílejte na adresu:forum@cuni.cz do 15. 5. 2007.

Jednoho v˘herce odmûníme knihou z nakladatelství Karolinum.

V tajence z ãísla 3/2006 jste mohli odhalitkonec citátu, jehoÏ autorem byl filozofa psycholog William Lowe Bryan.Hodnotu vzdûlání komentoval vûtou:„Vzdûlání je jedna z vûcí, za kteréâLOVùK RÁD ZAPLATÍ,ANIÎ BY JE DOSTAL.“

Z úspû‰n˘ch fie‰itelÛ byla vylosovánaa kniÏní dar po‰tou obdrÏí:paní RÛÏena Hru‰ková z Peãek.Gratulujeme!

50

EDITORIAL 1

NEWSPast months at Charles University 2

SCIENCE FOR PRACTICE 6

TODAY IN HISTORY 8

PUBLISHING IN A BROADERCONTEXTMojmír Horyna: Book as a medium of knowledge and memory 10TomበDobfiichovsk˘: Publishing and copyright 13

PHOTO STORYHow a book is made? 18

PUBLISHING AT CHARLES UNI-VERSITYInterviewJaroslav Jirsa:A publisher is only as good as his authors 22Lucie ·imÛnková: Publishing in Matfyzpress 24Helena Justová: Publishing at the Pedagogical Faculty 25You can publish without a degree 26Instructions for submitting texts to the Karolinum publishing house 28Marie Dohalská:The editorial committee of the Academic Senate 30Pavel Klener: Karolinum:Towards a publishing house 31Marvel at the Charles University exclusive publications 32

POLLThe faculties’ editorial committees 36

PUBLISHING IN THE PAST Ivan Hlaváãek: Books of the pre-Hussite University 40Michal Svato‰: Publishing at the University in 1550–1622 42Ivana âornejová:The Klementinum printing shop 44Jan Halada: University publishers now and then 46Josef PetráÀ: Stories behind the oldest books of the University office 49

MOST PRECIOUS JEWELS OFTHE UNIVERSITY PUBLISHING Jan Royt: Dürer’s rare print on the perspective 50Vladimír Závodsk˘: Rare edition of John Huss’s letters with a preface by Martin Luther 51Ludmila Hlaváãková: 120, or 122 years since the inception of Prague Medical Report? 52Petr Jansk˘: Our map collection still growing 53Jaroslav Marek: Rare books of Barrande’s and folk paleontology in linguistics 56

QUIZ 58

ALUMNIAssociation of Graduates and Friends of Charles University – Carolinum 60

ACADEMIC SENATEDaniel Feranc: News from the Senate 62

FUN AND PUZZLES 64

CONTENTS 65

ON THE COVERBook production technology in the early history of printingand today.Photography: reproduced from Der Bucheinband by Hans LoubierPhotography:Vladimír ·igut

40

Contents

Soukup, Ladislav – Mal , Karel:V˘voj ãeské ústavnosti v letech 1618–1918Praha, Karolinum 2007, váz., 1008 str.,1. vydání, cena 600 Kã.Státnost a ústava âeské koruny patfiily v minulosti k opo-míjen˘m tématÛm.Tato nová publikace je v˘sledkem spolu-práce mezioborového v˘zkumu právních historikÛ,historikÛ a dal‰ích specialistÛ z âeské republiky, zeSlovenska, z Nûmecka, Rakouska a Polska. ZpfiístupÀujev podobû odborn˘ch studií a kriticky zpracovan˘ch edic

základní vybrané prameny ke studiu ãeské politické a právní kultury, pfiibliÏuje v˘voja skuteãnou pravomoc snûmÛ v ãesk˘ch zemích, proces vytváfiení zemského zfií-zení a zákonÛ absolutním panovníkem. Pojednává v‰ak i o osudech ãeské státnostiv 19. století, informuje o dobové administrativû a o rozvoji samosprávy. Zv˘‰enoupozornost vûnuje také státoprávním otázkám Moravy. Podrobuje kritickému pfie-zkoumání i negativní stanoviska k pojetí ãeské ústavnosti jak v ãesk˘ch politick˘chprogramech, tak i v odborné literatufie. Sborník bude pfiínosem pro fie‰ení aktuál-ních spoleãensk˘ch problémÛ tradic a kontinuity souãasné ãeské státnosti – vztahustátÛ âeské koruny a habsburského soustátí, kter˘ je nyní aktuální i z hlediskapostavení práva âR i státu samotného v rámci zemí Evropské unie i dal‰ích mezi-národních struktur.ISBN 80-246-1209-7

âervenka, Miroslav:Kapitoly o ãeském ver‰iPraha, Karolinum 2007, broÏ., 284 str.,1. vydání, cena 330 Kã.Miroslav âervenka (1932–2005) patfií k nejv˘raznûj‰ím osob-nostem ãeské literární vûdy druhé poloviny 20. století.Vyniklv oboru teorie literatury, historické poetiky, ale uplatnil sei jako editor a komentátor, osobit˘ kritik i básník. Jehoposlední, posmrtnû vydaná kniha Kapitoly o ãeském ver‰i shr-nuje autorÛv celoÏivotní v˘zkum. První ãást se zab˘vá obec-

n˘mi principy a v návaznosti i polemice vÛãi dosavadním koncepcím (vãetnû koncepcíRomana Jakobsona a âervenkova uãitele Jana Mukafiovského) formuluje novûnûkteré podstatné rysy ãeského ver‰e.Druhou ãást tvofií prÛvodce základními metrynovoãeské poezie, od poãátku obrození aÏ do poloviny 20. století. Knihu, na níÏMiroslav âervenka pracoval do posledních dnÛ svého Ïivota, pfiipravili k vydání KvûtaSgallová a Jifií Hol .ISBN 80-246-1274-7

Tondl, Ladislav:PÛl století potéPraha, Karolinum 2007, broÏ., 110 str.,1. vydání, cena 140 Kã.Kniha PÛl století poté je uvedena autobiografick˘mi poznám-kami profesora Ladislava Tondla o osobní motivaci a cestáchk sémantice a sémiotice. Text naznaãuje obecné schémakomunikaãních procesÛ stimulované zejména v˘sledky teorieinformace. Poukazuje také na epistemologické dimenze komu-nikaãních procesÛ, úlohu a funkce soudob˘ch informaãních

technologií a sdûlovacích médií. Hlavní dÛraz je kladen na úlohu pfiíjemce komuni-kaãních procesÛ, jeho kompetence, schopnosti odpovûdnû vybírat a také odmítat.To se t˘ká zejména problémÛ soudobého informaãního zahlcení a nadbyteãnosti.Monografie tak navazuje na star‰í autorovy práce o redukci dat, o problémechv˘bûru relevantních dat a potfiebách odpovûdného v˘bûru v soudob˘ch komuni-kaãních procesech. Kniha obsahuje také autorovu bibliografii k dané tematice.ISBN 80-246-1207-0

Slupski, Zbigniew – Lomová, Olga:Úvod do dûjin ãínského písemnictví a krásné litera-tury. Díl I. Dynastie Shang – Válãící státyPraha, Karolinum 2006, broÏ., 142 str.,1. vydání, cena 140 Kã.Uãebnice dûjin ãínské literatury plánovaná ve tfiech dílechpostupnû obsáhne dûjiny ãínského písemnictví od nejstar-‰ích dob aÏ po konec období raného stfiedovûku (tj. zhruba1000 pfi. n. l. aÏ 600 n. l.). Je koncipována jako systematickéuvedení do tématu zaloÏené na interpretaci primárních pra-

menÛ a na nejnovûj‰í sekundární literatufie. První díl pojednává o poãátcích ãín-ského písemnictví a o dílech vrcholného starovûku a obsahuje fiadu informací takéo ãínské filozofii a historiografii. Pojednání o historickém v˘voji ãínské literaturydoplÀují ukázky v ãeském pfiekladu a v ãínském originále. Souãástí uãebnice jsoutaké systematicky uvádûné ãínské znaky u vlastních jmen, titulÛ a vybran˘ch pojmÛa pfiehled základní literatury k tématu. Uãebnice je primárnû urãena studentÛmsinologie, je v‰ak pojata tak, aby byla pfiístupná i tûm zájemcÛm o ãínskou kulturu,ktefií ãínsk˘ jazyk nestudují.ISBN 80-246-1267-4

Löwensteinová, Miriam – Pucek,Vladimír:Studie z dûjin star‰í korejské literaturyPraha, Karolinum 2006, broÏ., 344 str.,1. vydání, cena 290 Kã.Publikace autorÛ Miriam Löwensteinové aVladimíra Pucka –koreanistÛ z Ústavu Dálného v˘chodu Filozofické fakulty UK– u nás poprvé v takové ‰ífii zachycuje hlavní etapy v˘vojekorejské klasické literatury od jejího vzniku aÏ do poãátku20. století. Autofii ve tfiinácti kapitolách sledují v˘voj korejsképrozaické literatury od zakladatelsk˘ch m˘tÛ starokorej-

sk˘ch království a historick˘ch pfiíbûhÛ ze star˘ch kronik aÏ ke klasickému korej-skému románu (kodä sosol) 17.–19. století. Pozornost vûnují rovnûÏ v˘voji poezie,pfiedev‰ím tzv. písním domova (hjangga), klasickému tfiíver‰í sidÏo a v˘pravn˘mbásním kasa. Dûjiny korejského písemnictví jsou vykládány v souvislosti s my‰lenko-v˘mi a náboÏensk˘mi proudy (‰amanismus, buddhismus, konfucianismus aj.) i vlivyliteratur sousedních zemí, zvl. âíny. Závûreãná kapitola je vûnována tzv. nové próze(sin sosol) v kontextu osvícenského a reformního hnutí a vlivu západních idejí na pfie-lomu 19. a 20. století. Tato díla tvofií most ke vzniku moderní korejské literatury.Kniha je doplnûna bibliografií pfiekladÛ a studií o korejském písemnictví, jeÏ vy‰lyv ãe‰tinû. Monografie je urãena nejen studentÛm koreanistiky a zájemcÛm o literárnídûní v zemích Dálného v˘chodu, ale poslouÏí i ‰ir‰í vefiejnosti.V souãasné dobû, kdyse roz‰ifiují styky s Koreou, umoÏÀuje tato publikace nahlédnout do cenného lite-rárního dûdictví této zemû a hloubûji porozumût svébytnosti korejské kultury.ISBN 80-246-1163-5

Rorty, Richard – Vattimo, Gianni:Budoucnost náboÏenstvíPraha, Karolinum 2007, broÏ., 94 str.,1. vydání, cena 120 Kã.Dva slavní svûtoví filozofové Richard Rorty a Gianni Vattimo sicevycházejí z odli‰n˘ch intelektuálních tradic, oba v‰ak spojuje kri-tick˘ pfiístup k metafyzice. Ve svém díle se zab˘vají otázkami,které pfiesahují rámec filozofie, a pfiehodnocují základní otázkynáboÏenského Ïivota i víry v Boha.Trvají na tom, Ïe odmítnutímetafyzické pravdy neznamená nezbytnû smrt náboÏenství; nao-

pak, podle nich se tak otevírají nové zpÛsoby, jak o zboÏnosti uvaÏovat – a tyto novézpÛsoby kladou dÛraz na kfiesÈanskou lásku, solidaritu a ironii.Kniha Budoucnost nábo-Ïenství je jedineãná nejen tím, Ïe se v ní prolíná Rortyho pragmatismus s Vattimovouhermeneutikou, ale také tím, Ïe dává prostor k diskusi o omezeních tradiãního nábo-Ïenského pfiesvûdãení a moderního sekularismu.Îiv˘ dialog mezi obûma filozofy, kter˘tuto knihu uzavírá a kter˘ moderoval a redigoval Santiago Zabala,analyzuje budoucnostnáboÏenství spolu s politick˘mi, spoleãensk˘mi a historick˘mi aspekty charakteristic-k˘mi pro nበsouãasn˘ postmoderní, postmetafyzick˘ a postkfiesÈansk˘ svût.ISBN 978-80-246-1310-9

·ubrt, Jifií a kolektiv:Soudobá sociologie I. Teoretické koncepce a jejichautofiiPraha, Karolinum 2007, broÏ., 336 str.,1. vydání, cena 300 Kã.Publikace mapuje v˘znamné teoretické trendy, jeÏ ovlivÀujícharakter sociologie na poãátku 21. století. Je urãena studen-tÛm, ktefií mají tuto problematiku ve sv˘ch studijních osno-vách, i v‰em ostatním zájemcÛm z fiad odborné i ‰ir‰ívefiejnosti. Jednotlivé kapitoly referují o klíãov˘ch postavách

soudobé sociologie, jak˘mi jsou Immanuel Wallerstein, Zygmunt Bauman, AlvinToffler, Niklas Luhmann, Richard Münch,Anthony Giddens, Manuel Castells, UlrichBeck,Axel Honneth, Nancy Fraser,Amitai Etzioni.Teorie tûchto autorÛ v˘znamn˘mzpÛsobem zasahují do aktuálních diskusí o povaze soudobého svûta a mají ãasto –nikoli v‰ak ve v‰ech pfiípadech – i urãité politické konotace.ISBN 978-80-246-1275-1

Gronsk , Ján:Komentované dokumenty k ústavním dûjinám âes-koslovenska 1960 -–1989 – III. dílPraha, Karolinum 2007, váz., 448 str.,1. vydání, cena 420 Kã.Tfietí ãást ãtyfidílné fiady dokumentÛ t˘kajících se ãeskoslo-vensk˘ch ústavních dûjin tvofií dokumenty z let 1960 aÏ 1989.První ãást publikace pfiedstavuje dokumenty vydané v obdobítzv. socialistické ústavy, které mají pfiedev‰ím ukázat prosazo-vání socialistické zákonnosti, ale i mírné uvolÀování vedoucí

k „praÏskému jaru“ v roce 1968. Druhá ãást dokumentÛ charakterizuje období tzv.normalizace ve federativní republice z let 1968–1989. Obsahuje pfiedev‰ím ústavnízákony z dané doby, zákony o federaci, legislativní a druhotné normativní akty spolus projevy,které zaznûly ve Federálním shromáÏdûní ãi dobovém tisku.Souãástí svazkuje také Prohlá‰ení Charty 77 a dokument Nûkolik vût.ISBN 978-80-246-1285-0

VYBRANÉ PUBLIKACE NAKLADATELSTVÍ KAROLINUM