Efekt aktivizačních programů k podpoře soběstačnosti ... RK tisk.pdf · Consultant: Mgr....

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA

V PLZNI

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012 Kolingerová Radka

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345

Kolingerová Radka

Studijní obor: Ergoterapie 5342R002

EFEKT AKTIVIZAČNÍCH PROGRAMŮ K PODPOŘE

SOBĚSTAČNOSTI SENIORŮ V ÚSTAVNÍ PÉČI

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Štěpánka Nová

PLZEŇ 2012

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a veškeré použité prameny jsem

uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V Plzni dne 31. 3. 2012

……….………………………

vlastnoruční podpis

Tímto děkuji Mgr. Štěpánce Nové za odborné vedení práce, poskytování rad a materiálních

podkladů. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Michaele Šrytrové za odborné konzultace.

V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a trpělivost.

Obsah

Teoretická část ............................................................................................................................................................... 17

1 GERIATRIE A GERONTOLOGIE .............................................................................................................. 18

1.1 Pojem gerontologie ............................................................................................................... 18

1.1.1 Dělení gerontologie ........................................................................................................ 18

2 SENIOR ....................................................................................................................................................................... 19

2.1 Stáří a proces stárnutí ........................................................................................................ 19

2.2 Specifické aspekty stáří – biologické ................................................................................ 20

2.3 Specifické aspekty stáří – psychické ................................................................................ 20

2.4 Osobnost seniora ............................................................................................................... 21

2.5 Citové vztahy a stáří .......................................................................................................... 21

3 STÁŘÍ A DEMENCE ........................................................................................................................................... 22

3.1 Rizikové faktory podporující výskyt demence ..................................................................... 22

3.2 Symptomy, které se objevují u demence, lze zařadit do 3 kategorií .................................... 23

3.2.1 Kognitivní ...................................................................................................................... 23

3.2.2 Behaviorální ................................................................................................................... 23

3.2.3 Funkční .......................................................................................................................... 23

4 VASKULÁRNÍ DEMENCE ......................................................................................................... 24

4.1 Podle lokalizace a velikosti ischemického postižení se v současnosti rozlišují tyto formy

vaskulární demence .................................................................................................................... 24

4.1.1 Demence při mikroangiopatii – Binswangerova nemoc ................................................ 24

4.1.2 Demence při strategicky umístěné - mozkový infarkt ................................................... 24

4.1.3 Demence při mnohočetných infarktech – multiinfarktová ............................................ 24

4.1.4 Hypoxicko – ischemická encefalopatie při difuzní mozkové hypoperfuzi .................... 24

4.1.5 Demence způsobená krvácením do mozku .................................................................... 24

4.2 Možná rizika VASKULÁRNÍ DEMENCE .......................................................................... 24

4.3 Klinické příznaky VASKULÁRNÍ DEMENCE .................................................................. 25

4.4 Terapie .................................................................................................................................. 25

4.5 Nefarmakologická léčba demence ........................................................................................ 25

4.5.1 Přehled multidisciplinárního týmu ................................................................................. 26

4.5.2 Funkce v multidisciplinárním týmu ............................................................................... 26

4.6 Hodnocení demence.............................................................................................................. 27

4.6.1 Kritéria NINCDS-AIREN .............................................................................................. 27

5 NEJČASTĚJI POSKYTOVANÉ SLUŽEBY SENIORŮM .............................................................. 28

5.1 Sociální služby - způsoby pomoci ........................................................................................ 28

5.2 Poskytovatelé sociálních služeb ........................................................................................... 31

6 TELEFONNÍ LINKY POMOCI ORIENTOVANÉ NA SENIORY ............................................. 32

6.1 Senior linka ....................................................................................................................... 32

6.2 Zlatá linka seniorů ............................................................................................................. 32

6.3 Linka sociální pomoci ....................................................................................................... 32

6.4 Senior linka 156 ................................................................................................................ 32

7 MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ LEGISLATIVY UPRAVUJÍCÍ PRÁVA SENIORŮ ........ 33

8 SOBĚSTAČNOST .................................................................................................................................................. 34

8.1 Definice soběstačnosti .......................................................................................................... 34

8.2 Soběstačnost v instrumentálních aktivitách denního života ................................................. 34

8.3 Soběstačnost v základních sebeobslužných aktivitách ......................................................... 34

8.4 Míra závislosti - Dependency rate ........................................................................................ 34

8.4.1 Pět základních stupňů soběstačnosti seniora .................................................................. 35

8.5 Hodnocení soběstačnosti ...................................................................................................... 35

9 AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY ........................................................................................................................... 36

9.1 Zásady aktivizace ............................................................................................................ 37

9.2 Příklady aktivizace .......................................................................................................... 37

9.2.1 Petterapie ........................................................................................................................ 37

9.2.2 Muzikoterapie ................................................................................................................ 40

9.2.3 Arteterapie ...................................................................................................................... 42

9.2.4 Tanečně - pohybová terapie ........................................................................................... 43

9.2.5 Biblioterapie ................................................................................................................... 45

9.2.6 Reminiscenční terapie .................................................................................................... 45

9.2.7 Kognitivní terapie .......................................................................................................... 46

9.2.8 Modelové činnosti – výcvik základních činností denního života .................................. 47

Praktická část ................................................................................................................................................................. 49

10 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................................ 50

11 HYPOTÉZY ............................................................................................................................................................ 51

12 METODIKY VÝZKUMU ................................................................................................................................ 51

13 CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÝCH SOUBORŮ .................................................................... 51

14 KAZUISTIKY ........................................................................................................................................................ 52

14.1 Kazuistika č. I ..................................................................................................................... 52

14.1.1 Ergoterapeutický proces ............................................................................................... 52

14.1.2 Resumé ......................................................................................................................... 54

14.1.3 Doporučení ................................................................................................................... 58

14.2 Kazuistika č. II .................................................................................................................... 59


14.2.2 Resumé ......................................................................................................................... 61

14.2.3 Doporučení ................................................................................................................... 64

14.3 Kazuistika č. III .................................................................................................................. 65


14.3.2 Resumé ......................................................................................................................... 67

14.3.3 Doporučení ................................................................................................................... 70

14.4 Kazuistika č. IV .................................................................................................................. 71


14.4.2 Resumé ......................................................................................................................... 73

14.4.3 Doporučení ................................................................................................................... 76

15 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ........................................................................................................................... 78

15.1 Zpracování údajů ................................................................................................................ 78

15.2 Tabulkové a grafické zpracování návratnosti dotazníků .................................................... 78

15.3 Vyhodnocení dotazníkové šetření ...................................................................................... 79

16 RESUMÉ .................................................................................................................................. 91

16.1 Kazuistiky ....................................................................................................................... 91

16.2 Dotazníkové šetření ........................................................................................................ 91

17 DISKUSE .................................................................................................................................................................. 92

18 ZÁVĚR ...................................................................................................................................................................... 98

19 LITERATURA A PRAMENY ....................................................................................................................... 99

20 PŘÍLOHY .............................................................................................................................................................. 102

Anotace

Příjmení a jméno: Kolingerová Radka

Katedra: Fyzioterapie a Ergoterapie

Název práce: Efekt aktivizačních programů k podpoře soběstačnosti u seniorů v ústavní péči.

Vedoucí práce: Mgr. Štěpánka Nová

Počet stran: 101

Počet příloh: 7

Počet titulů použité literatury: 40

Klíčová slova: Aktivizační programy, senior, soběstačnost, vaskulární demence

Souhrn:

Bakalářská práce se zabývá vlivem aktivizačních programů na soběstačnost seniorů. Práce

je rozdělena na dvě části, teoretickou část a část praktickou.

Teoretická část je tvořena pěti kapitolami. První kapitola se zabývá pojmy, které jsou

svým obsahem blízké geriatrii a problematice stáří. Druhá kapitola pojednává o vaskulární

demenci, na kterou jsem práci a výzkum soustředila. Třetí kapitola seznamuje se službami a péčí

poskytující se v naší republice spoluobčanům seniorského věku. Ve čtvrté kapitole se věnuji

soběstačnosti. Závěrečná, pátá kapitola obsahuje jednotlivé aktivizační programy.

Praktická část obsahuje několik výzkumných šetření, které mají za úkol vyvrátit či

potvrdit hypotézy a seznámit s výsledky výzkumného šetření, jenž probíhalo v geriatrickém

zařízení v Plzni.

Obě části práce mají své fotografické, grafické a testovací přílohy, které volně navazují na

text práce.

Annotation

Surname and name: Kolingerová Radka

Department: Physiotherapy and Occupational therapy

Title of thesis: The effect of activation programmes supporting self sufficiency of

institutionalized elderly people.

Consultant: Mgr. Štěpánka Nová

Number of pages: 101

Number of appendices: 7

Number of literature items used: 40

Key words: Activation programs, senior, self-sufficiency, vascular dementia

Summary:

This thesis deals with the influence of the effect of activation programs supporting self-

sufficiency of elderly people.

This thesis consists of five main parts. The first part is dealing with the concepts which

are close in content to geriatrics and problematics of the old age. In the second part I was

focusing on vascular dementia. The third part of this thesis is supposed to familiarize you with

the service and care provided in our country to senior people. In the fourth part I focus on self-

sufficiency and the final fifth part consists of each of activation program.

In the practical part there are some of the research survey which are supposed to refute or

confirm my hypothesis and also it should be able to allow others to see the results of research

which I did in geriatric facility in Plzeň.

Both parts ( practical and theoretical ) have their own photographs and also grafic and test

appendices which are fluently following up on this thesis.

Efekt aktivizačních programů k podpoře soběstačnosti seniorů v

ústavní péči

11

SEZNAM ZKRATEK

ADL – activities of daily living/soběstačnost v základních sebeobslužných aktivitách

AAT – animal assisted therapy/aktivní účast zvířete při terapeutické procesu

AAA – animal assistend activities/pasivní účast zvířete na terapii

AVK – aktivity s využitím koně

PPK – psychoterapie prostřednictvím koně

WC - water closet/toaleta

KP – kompenzační pomůcka

ÚP – úřad práce

CA – carcinom/nádor

MMSE – mini-mental state examination/standardem pro vyšetřování poruch paměti u

demencí.

LTV – léčebná tělesná výchova

KEP – krátkodobý ergoterapeutický plán

DEP – dlouhodobý ergoterapeutický plán

LVS – léčebná výchova k soběstačnosti

TK – krevní tlak

VAD – vaskulární demence

CMP – cévní mozková příhoda

BSPD – farmakologická léčba

PC – personal computer/osobní počítač

FIM - functional indipendence measure/funční míra nezávislosti

HK – horní končetina

Sb. – sbírka

OSN – organizace spojených národů

IADL – intrumental activitiea of daily living/soběstačnost v instrumentálních aktivitách

denního života

DpS – domov pro seniory


ústavní péči

12

SEZNAM TABULEK

Tab. č. 1 – Přehled činností ADL a IADL

Tab. č. 2 – Standardní program DpS

Tab. č. 3 – Upravený program DpS

Tab. č. 4 – Návratnost dotazníků

Tab. č. 5 – Počet pracovníků

Tab. č. 6 – Celkový počet klientů v zařízeních

Tab. č. 7 – Nejstarší klient navštěvující terapie

Tab. č. 8 – Nejmladší klient navštěvující terapie

Tab. č. 9 – Nejčastější diagnóza vyskytující se v zařízeních

Tab. č. 10 – Nejoblíbenější aktivizační technika v zařízeních u VD

Tab. č. 11 – Kdo nejčastěji navštěvuje aktivizační programy

Tab. č. 12 – Pravidelná návštěvnost klientů

Tab. č. 13 – Aktivní terapie


ústavní péči

13

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 – Návratnost dotazníků

Graf č. 2 – Počet pracovníků

Graf č. 3 – Celkový počet klientů v zařízeních

Graf č. 4 – Nejstarší klient navštěvující terapie

Graf č. 5 – Nejmladší klient navštěvující terapie

Graf č. 6 – Nejčastější diagnóza vyskytující se v zařízeních

Graf č. 7 – Počet klientů s VD

Graf č. 8 – Nejoblíbenější aktivizační technika v zařízeních u VD

Graf č. 9 – Kdo nejčastěji navštěvuje aktivizační programy

Graf č. 10 – Pravidelná návštěvnost klientů

Graf č. 11 – Aktivní terapie


ústavní péči

14

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Doplňující testování ke kazuistice č. 1




Příloha 5 – Fotografická dokumentace

Příloha 6 – Program DpS


ústavní péči

15

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. č. 1 - Přehled multidisciplinárního týmu

Obr. č. 2 - Pečení Vánočního cukroví

Obr. č. 3 - Zdobení Vánočního cukroví

Obr. č. 4 - Mikulášská besídka

Obr. č. 5 - Tanec s klientkou DpS

Obr. č. 6 - Společné odpoledne - MUZIKOTERAPIE


ústavní péči

16

ÚVOD

„Nestárnout, to není jen udržet se, ale pořád růst, pořád získávat“

T.G. Masaryk

Bakalářskou práci se zaměřením na seniory jsem zvolila na základě několikaleté

spolupráce s těmi klienty. Senioři jsou nedílnou součástí naší společnosti a bývají často

podceňováni jakožto pacienti či klienti. S věkem seniora nepřibývají jen zkušenosti a

vzpomínky, ale také starosti. Starosti se zdravím, s bydlením, se sociální a finanční situací,

starosti se sebou samým. Jednou ze šancí pro naše spoluobčany je motivace. Motivace do

života, do činností, motivace k získávání. Motivačním motorem jsou zaručeně aktivizační

programy.

Téma Bakalářské práce přímo vyzývá k výzkumu aktivizačních programů, které

mají za úkol podporovat nebo alespoň udržet seniora soběstačným. Pro každého z nás

soběstačnost spočívá v něčem jiném. Proto je práce koncipována tak, aby bylo patrné, jaké

oblasti jsou u seniorů problémové a v kterých je soběstačnost klienta ohrožena. V práci je

možné vypozorovat soběstačnost klientů, u nichž byla lékaři diagnostikována vaskulární

demence. Jak přímo či nepřímo toto onemocnění změnilo život seniorů a jak jej lze pomocí

aktivizace ovlivnit či kompenzovat. Aktivizační metody mají za úkol vyvolat proces,

pomocí kterého dojde k zapojení klienta do činností, ty následně vedou například

k odpoutání od zdravotních problémů, od psychických potíží, od stresových faktorů či

jednoduše vyplní volný čas seniora. Výzkum k této Bakalářské práci probíhal v ústavním

zařízení, kde bylo možné na klienty dlouhodobě aplikovat aktivizační metody v praxi.

Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů spojených se seniory –

stáří, aspekty stáří, vaskulární demence apod. Dále se v ní nachází jednotlivé druhy

aktivizací či možnosti poskytovaných služeb seniorům.

Praktická část zkoumá vliv těchto metod na klienty s vaskulární demencí

v ústavních zařízeních, kdy jsou výsledky šetření obohaceny o grafické, tabulkové a

fotografické zpracování.


ústavní péči

17

TEORETICKÁ ČÁST


ústavní péči

18

1 GERIATRIE A GERONTOLOGIE

Dle Kalvacha je geriatrie oborem, zabývající se chorobami, jenž doprovází

zdravotní stav osob vyššího věku. Pro stáří jsou specifická onemocnění, která se projevují

v důsledku opotřebovávání organismu a nižší výkonnosti organismu. (1)

1.1 POJEM GERONTOLOGIE

Gerontologie je vědní obor, který využívá poznatků z různých vědeckých disciplín.

Gerón znamená v řečtině starý člověk, logos je nauka.

1.1.1 Dělení gerontologie:

Gerontologie teoretická - je teoretickým základem pro praktickou činnost

kolem starého člověka. Zabývá se tím, proč a jak stárnou živé organismy.

Gerontologie klinická - zabývá se chorobami ve stáří, jejich vznikem,

průběhem a zakončením.

Gerontologie sociální - sleduje společenské souvislosti spojené se stářím. (2)


ústavní péči

19

2 SENIOR

Označení staršího člověka a staršího věkového období, navazuje na pojem senior.

Věk

Vymezení určitého časového úseku, společensko-historický význam – odlišení

dějinných epoch, ve spojení s životem – prožité určité roky konkrétního člověka = lidský

život.

Život

Ovlivňuje individuální vliv: přírodní, společenské podmínky a podstatná je

individuální charakteristika. Věk je rozdělení do specifických vývojových etap. (3)

2.1 Stáří a proces stárnutí

Světová zdravotnická organizace člení věkové skupiny takto:

• 45-59 let: střední věk

• 60-74 let: vyšší (starší věk), rané stáří

• 75-89 let: pokročilý čili stařecký věk, vlastní stáří

• 90 a více let: dlouhověkost

„Stáří je obdobím v životě člověka, kdy do určité míry dochází k úbytku fyzických a

psychických schopností z důvodu opotřebování organismu během prožitých let. Prožívání

stáří je velmi individuální záležitost, stejně jako je i individuální pocit stáří u každého

jedince“. (4)


ústavní péči

20

2.2 Specifické aspekty stáří – biologické

1. Pokles tělesné hmotnosti, výšky a proporcí (pokles pánve, deformace čelisti

a chrupavky, změkčování kostí).

2. Zvyšuje se riziko úrazu (z důvodu změkčování kostí, tzn. větší riziko

zlomenin, které se špatně hojí).

3. Snížení pohyblivosti jedince (rychlost a pružnost jednotlivých svalů se

snižuje).

4. Snížení výkonnosti srdce, plic a cévního systému (krev se hůře okysličuje,

vyšší riziko infarktu myokardu, ochabování srdečních chlopní).

5. Menší výkonnost žláz, s tzv. vnitřních sekrecí (což vede k ztrácení imunity,

ospalost, nižší vitalita a pohyblivost, již zmíněné křehnutí kostí, řídnutí vlasů

a také lámavost nehtů).

6. Změny vzhledu a vlastností kůže (podkožní tuk mizí, snižuje se obsah vody

v kůži -hluboké vrásky a pigmentové skvrny).

7. Zhoršení zraku (snížení ostrosti vidění, zbarvení a změny na sítnici, horší

rozpoznávání barev).

8. Sluch (špatné vnímání sluchových vjemů - dezorientace, nervozita a

podrážděnost).

9. Změna termoregulace (hůře se přizpůsobuje změnám klimatu).

10. Lámavost vlasů, šednutí vlasů, lámavost nehtů. (5)

„Nejčastějšími chorobami v tomto období jsou metabolická onemocnění a neurologická

onemocnění, srdeční choroby, choroby plic, ledvin, krevní choroby, onemocnění trávicí

soustavy, choroby pohybového ústrojí“. (6)

2.3 Specifické aspekty stáří – psychické

Dle Lagmeira a Krejčířové

1. Změny poznávacích (kognitivních) schopností

2. Změny paměti a učení

3. Změny emocionality

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=T%C4%9Blesn%C3%A1_hmotnost&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Celist

http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrupavka

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kost

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Araz

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlomenina

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=T%C4%9Blesn%C3%A1_pru%C5%BEnost&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Srdce

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%ADce

http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%A9va

http://cs.wikipedia.org/wiki/Krev

http://cs.wikipedia.org/wiki/Infarkt_myokardu

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Srde%C4%8Dn%C3%AD_chlope%C5%88&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDl%C3%A1za

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=T%C4%9Blesn%C3%A1_imunita&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ospalost&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vitalita&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=T%C4%9Blesn%C3%A1_pohyblivost&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kost

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlas

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nehet

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Podko%C5%BEn%C3%AD_tuk&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vr%C3%A1ska&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pigment

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zrak

http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtnice

http://cs.wikipedia.org/wiki/Barva

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dezorientace&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nervozita

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Podr%C3%A1%C5%BEd%C4%9Bnost&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Klima

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlas

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nehet


ústavní péči

21

4. Zpomalení psychomotorické a percepční činností

5. Změny smyslového vnímání

6. Změny v afektivním prožívání

7. Tvořivost (7)

„Další je změna charakteru a osobnosti. Tyto změny se objevují jako následek

duševní poruchy nebo choroby, které zpravidla vyšší věk doprovázejí, jednou z hlavních

příčin je stařecká demence. Starší člověk je více stálý ve svých názorech a vztazích. Záleží

na povahových typech a osobnosti. Stárnutí je ovlivněno osobností člověka“. (8)

2.4 Osobnost seniora

Osobnost starého člověka je utvářena během celého předchozího života.

Reichardová rozlišuje několik strategií vyrovnávání se se stářím:

1. Konstruktivní strategie – aktivní přístup k realitě vyššího věku

2. Strategie závislosti – sklon k pasivitě a závislosti na druhých

3. Strategie obranná – přehnaná aktivita, sebekontrola a konvekčnost

4. Stragie hostility – nepřátelství a hvěvivost vůči druhým, agresivita

5. Strategie sebenenávisti

Stuart-Hamilton uvádí, že se jedná o celkový úpadek psychických funkcí, který

způsobuje atrofie centrálního nervového systému. Demence se může dostavit kdykoli v

průběhu života jedince. Důležitou roli hraje věk klienta. (9)

2.5 Citové vztahy a stáří

Již vybudované vztahy se většinou nemění, zůstává zachovaný význam rodiny.

V širším pojetí rodiny má starý člověk roli prarodiče, jenž jej naplňuje. Manželské vztahy

se v tomto časovém období posilují, s jakoukoliv ztrátou se starý člověk velmi obtížně

vyrovnává. Mimo potřeb citových přetrvávají i potřeby sexuální. (10)


ústavní péči

22

3 STÁŘÍ A DEMENCE

Demence je soubor duševních poruch, který je získaný, jedná se o úbytek

kognitivních funkcí, paměti a intelektu a to především v důsledku onemocnění mozku.

Demence je syndrom, který zahrnuje různé symptomy a to nejen z oblasti kognitivních

funkcí. Výsledkem je pak celková degradace duševních činností postiženého, ubývající

schopnosti běžných denních činností, ztráta schopnosti samostatné existence. (11)

3.1 RIZIKOVÉ FAKTORY PODPORUJÍCÍ VÝSKYT DEMENCE

Věk:

Demence se může vyskytnout v jakémkoliv věku, ale relativně vzácně přichází před

60. rokem. S přibývajícím věkem přichází častěji. Není však zřejmé, zda je věk

samostatným rizikovým faktorem, nebo zda se jedná o častější výskyt jiných rizikových

faktorů s přibývajícím věkem.

Pohlaví:

Většina studii neprokazuje rozdíly ve výskytu demence u jednotlivých pohlaví.

Některé studie však prokázaly, že ženy jsou vice ohroženy Alzheimerovou chorobou než

muži. Naopak muži jsou více ohroženi demenci cévního původu.

Vzdělání:

Některé studie prokazují, že demence jsou méně časté u lidí s vyšší úrovní

vzdělání. Nicméně příčiny tohoto popsaného jevu nejsou vědcům stále jasné. Například

není známo, zda je to úroveň vzdělání sama o sobě, přirozená úroveň inteligence, nebo

socioekonomický statut. Také úroveň psychické aktivity v průběhu celého života může být

důležitým protektivním faktorem.

Cévní mozkové příhody a vaskulární onemocněni:

Demence se rozvine, zhruba u třetiny lidí po cévní mozkové příhodě. Vaskulární

postižení mozku vede k dřívější manifestaci demence Alzheimerova typu. Lidé, kteří trpí

onemocněním ovlivňujícím cirkulaci (hypertenze, cukrovka, onemocněni srdce), jsou opět

prokazatelně náchylnější k rozvoji demence.


ústavní péči

23

Kouřeni:

Kuřáci mají vyšší riziko kardiovaskulárních onemocněni a některé studie prokazuji,

že i vyšší riziko vzniku demence.

Alkohol:

Osoby, které pijí větší množství alkoholu delší dobu, mohou onemocnět demencí

stejně tak, jako ostatními somatickými důsledky nadměrné konzumace alkoholu. To vše

může být důsledkem přímého toxického působení alkoholu, ale i sekundárního nedostatku

vitaminů a živin u těžkých pijáků. (12)

3.2 SYMPTOMY, KTERÉ SE OBJEVUJÍ U DEMENCE, LZE

ZAŘADIT DO 3 KATEGORIÍ:

3.2.1 Kognitivní:

Porucha paměti, porucha myšlení a úsudku, porucha orientace, porucha řeči,

porucha učení, porucha poznávání, porucha apraxie, porucha exekutivních funkcí.

3.2.2 Behaviorální:

Porucha osobnosti, deprese a úzkost, poruchy emotivity, bludy a halucinace,

misidentifikace, agitovanost, agresivita, společensky nepřijatelné chování, poruchy

spánkového rytmu.

3.2.3 Funkční:

Potíže s komplexními činnostmi – v zaměstnávání, řízení auta, potíže s domácími

pracemi, problémy v sebeobsluze, ztráta kontinence, neschopnost komunikovat,

neschopnost chůze, plná závislost na pomoci druhých. (13)


ústavní péči

24

4 VASKULÁRNÍ DEMENCE

„Vaskulární demence jsou druhou nejčastější příčinou dementního syndromu.

Rozvoj demence je etiologicky spojován s většími nebo častěji drobnými infarkty

v různých oblastech mozku, mozkovým krvácením nebo závažnou difuzní poruchou

perfuze. Kromě kognitivní poruchy je současně přítomen topický neurologický nález

odpovídající lokalizaci vaskulárních lézí (parézy, senzorický deficit, poruchy zorného pole,

dysartrie, fatická porucha, parkinsonský nebo pseudobulbární syndrom apod.).

4.1 PODLE LOKALIZACE A VELIKOSTI ISCHEMICKÉHO

POSTIŽENÍ SE V SOUČASNOSTI ROZLIŠUJÍ TYTO FORMY

VASKULÁRNÍ DEMENCE:

4.1.1 Demence při mikroangiopatii – Binswangerova nemoc

4.1.2 Demence při strategicky umístěné - mozkový infarkt

4.1.3 Demence při mnohočetných infarktech – multiinfarktová

4.1.4 Hypoxicko – ischemická encefalopatie při difuzní mozkové hypoperfuzi

4.1.5 Demence způsobená krvácením do mozku

V klinickém obraze dementního syndromu nacházíme obvykle náhlý začátek, bývají

náhlá, tzv. skoková horšení kognitivních funkcí. Demence se vyvíjí od 3 až 6 měsíců od

mozkové příhody“. (14)

4.2 MOŽNÁ RIZIKA VASKULÁRNÍ DEMENCE:

- amyloidová angiopatie

- hypertenze /diastolický TK/

- fibrilace síní

- diabetes mellitus

- hypercholesterolémie

- apo-lipoprotein E

- obecné faktory – nižší vzdělání (15)


ústavní péči

25

4.3 KLINICKÉ PŘÍZNAKY VASKULÁRNÍ DEMENCE:

Náhlý vznik do 3 měsíců od CMP

- fluktuující chronický průběh

- fokální neurologický nález /hemiparésa, porucha citlivosti, výpadek perimetru/

- pseudobulbární příznaky

- extrapyramidové příznaky

- deprese, změny nálady, halucinace

- pády, porucha chůze, inkontinence (15)

4.4 TERAPIE

- farmakologická terapie – donepezil, rivastigmin

- terapie BSPD – antidepresiva, neuroleptika

- kognitivní trénink a rehabilitace

- podpora rodiny

- sociální řešení (15)

4.5 NEFARMAKOLOGICKÁ LÉČBA DEMENCE

„Léčba demence by měla být komplexní a měla by být konzultována

v multidisciplinárním týmu. Krom léčby farmakologické by se měla uplatnit integrující a

následně aktivační terapie a trénink kognitivních funkcí. K úspěchu léčby významně

přispívá pravidelný režim, dobré rodinné zázemí nemocného, co nejdelší setrvání

v domácím prostředí a přiměřená aktivace během dne“ (16). Na výsledku terapie se podílí

celá řada odborníků.


ústavní péči

26

Klient

4.5.1 Přehled multidisciplinárního týmu:

Lékař

Ergoterapeut Fyzioterapeut

Psycholog

Obr. č. 1 – Přehled multidisciplinárního týmu

4.5.2 Funkce v multidisciplinárním týmu:

Lékař

– vykonává vstupní klinické vyšetření, indikuje další potřebná vyšetření k doplnění

diagnózy konkrétního klienta, dynamometrie – PC program…

Ergoterapeut

– testuje klienta za pomocí testovacích škál a testů – Barthelův test, FIM test, test úchopů,

funkční test motoriky HK, modelové činnosti…

Fyzioterapeut

– vyšetřuje klienta pomocí svalového testu a goniometrie…

Psycholog

– určuje stav pracovních dovedností k denní profesi, kterou pacient/klient vykonával,

sleduje poruchy v kognitivní oblasti…


ústavní péči

27

Do tohoto týmu by se dal zařadit například i logoped, speciální pedagog či sociální

pracovník. (17)

4.6 Hodnocení demence

4.6.1 Kritéria NINCDS-AIREN

(National Institute of Neurological and Communication Disorders and

Stroke – Association Internationale pour la Recherche et l´ Enseignement en

Neurosciences) pro vaskulární demence:

Přítomná demence

- musí být průkaz cerebrovaskulárního onemocnění – anamnézou nebo zobrazovacími

metodami

- tyto dva faktory na sobě musí být časově a funkčně závislé (vznik demence do 3 měsíců

od cévní mozkové příhody, fluktuující průběh demence se schodovitou, stupňovitou

deteriorací)

Možná diagnóza vaskulární demence:

- fokální neurologický nález nepotvrzený zobrazovací metodou

- není přítomna časová závislost mezi cévní mozkovou příhodou a vznikem demence

- je pomalý nástup demence, proměnlivý průběh, je prokázané cerebrovaskulární

onemocnění

Pravděpodobná diagnóza vaskulární demence:

- časné poruchy chůze

- časně v průběhu se objeví pády

- je močová inkontinence

- objevuje se pseudobulbární syndrom

- jsou přítomny změny nálad a osobnosti

Jistá diagnóza vaskulární demence:

- jsou splněna klinická kritéria pro vaskulární demenci

- je podán histopatologický průkaz vaskulární demence


ústavní péči

28

- chybí histopatologické změny typické pro Alzheimerovu chorobu (mohou být přítomny

pouze v kvantitě odpovídající věku)

- není přítomna jiná choroba působící demenci.

5 NEJČASTĚJI POSKYTOVANÉ SLUŽBY PRO SENIORY

dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

„Sociální služby a příspěvek na péči jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně

č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1. 2007, poskytovány:

- osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu,

- osobě, které byl udělen azyl,

- občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie,

- cizinci, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce.

Na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé

sociální situace nebo jejího předcházení má nárok každá osoba.

5.1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY - ZPŮSOBY POMOCI

Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu,

zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc

s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

psycho - socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů.

Cílem služeb bývá mimo jiné

Podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho

návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního

stylu, rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni,

vést samostatný život, snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života

uživatelů.

Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání

běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek

pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí


ústavní péči

29

ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti,

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se

společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů.

Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí

předpis.

Sociální poradenství

Služba obsahuje poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským

prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se

poskytuje bezúplatně.

Sociálně zdravotní služby

Sociálně zdravotní služby napomáhají k zajištění fyzické a psychické soběstačnosti

osob, kterým jsou poskytovány; jsou určeny osobám, které již nepotřebují akutní zdravotní

lůžkovou péči (dostatečná je zdravotní péče ambulantního rozsahu), ale současně jsou

natolik nesoběstační, že potřebují pomoc druhé osoby při každodenních úkonech a tato

pomoc jim z objektivních důvodů nemůže být zajištěna v domácím prostředí. Služby

sociální péče poskytované v rámci sociálně zdravotních služeb (včetně základních služeb)

podléhají úhradě. Zdravotnické úkony jsou hrazeny z fondů veřejného zdravotního

pojištění.

Sociální rehabilitace

Jedná se o soubor specifických činností zaměřených na nácvik potřebných

dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a

soběstačnosti v nejvyšší možné míře s ohledem na její dlouhodobě nepříznivý zdravotní

stav.

Osobní asistence

Osobní asistence se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí osobám se

zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to

v předem dohodnutém rozsahu a čase. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů

péče o vlastní osobu. Služba se poskytuje za úplatu.


ústavní péči

30

Pečovatelská služba

Pečovatelská služba se poskytuje dětem, osobám se zdravotním postižením a

seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v přirozeném prostředí i ve

specializovaných zařízeních. Služba se poskytuje za úplatu. Bezúplatně se poskytuje

rodinám, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, účastníkům odboje 1) a

pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let.

Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba

Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba se poskytuje osobám se

zdravotním postižením a seniorům, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti orientace nebo

komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služba obsahuje

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a

zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.

Odlehčovací služby

Odlehčovací služby jsou, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se

zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak

pečuje osoba blízká v domácnosti; cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný

odpočinek. Služba se poskytuje za úplatu.

Stacionáře denní a týdenní

Stacionáře denní poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení

seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám ohroženým užíváním návykových

látek, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Stacionáře týdenní poskytují

pobytové služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením

a osobám ohroženým užíváním návykových látek, jejichž situace vyžaduje pravidelnou

pomoc jiné osoby.

Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při

osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo

pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení a

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským

prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje

za úplatu.


ústavní péči

31

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují dlouhodobé pobytové

služby osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.

Služba se poskytuje za úplatu.

Domovy pro seniory

Domovy pro seniory poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž

situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů

péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní

hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se

společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů.

Služba se poskytuje za úplatu.

5.2 POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

- Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb,

zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho

sami zřizují organizace poskytující sociální služby.

- Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb,

jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb.

- Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů

sociální péče“. (18)


ústavní péči

32

6 TELEFONNÍ LINKY POMOCI ORIENTOVANÉ NA

SENIORY:

6.1 Senior linka

– tel.: 800 157 157 - bezplatná linka pro seniory - sociální služba pro pomoc v

jakékoliv nesnázi funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu (organizuje Život 90)

6.2 Zlatá linka seniorů

- tel.: 800 200 007 - bezplatná linka důvěry pro seniory funguje Po-Pá 8-20 hodin,

nabízí informace z lékařské, psychologické, právní či sociální oblasti (organizuje Nadační

fond Elpida)

6.3 Linka sociální pomoci

- tel.: 272 941 850

6.4 Senior linka 156

- program prevence kriminality Městské policie. Jejím smyslem je pomoci

seniorům, kteří jsou zdravotně postižení, či žijí osamoceně. Je možné ji použít v případě

zdravotní indispozice nebo v případech, jako je nezvaná návštěva "obchodníků", kteří se

vnutí do bytu. (19)


ústavní péči

33

7 MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ LEGISLATIVY

UPRAVUJÍCÍ PRÁVA STÁRNOUCÍ POPULACE

- Zásady OSN pro seniory

- Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí

- Národní program přípravy na stárnutí

- Charta základních práv Evropské unie

- Všeobecná deklarace lidských práv

- Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

- Listina základních práv a svobod

- Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (19)

http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2005040701






ústavní péči

34

8 SOBĚSTAČNOST

8.1 DEFINICE SOBĚSTAČNOSTI

Soběstačnost obecně je schopnost vést důstojný život samostatně v přirozeném, obvykle

náročném prostředí a schopnost postarat se o sebe sama bez cizí dopomoci. Soběstačnost

konkrétně je schopnost vést důstojný život samostatně v konkrétních podmínkách

stávajícího bydliště a sociálního prostředí.

V rámci soběstačnosti je důležité se zaměřit především na:

- sebeobsluhu – dovednosti spojené s osobní hygienou, oblékáním, stravováním;

- každodenní činnosti – dovednosti spojené se samostatným životem;

- lokomoci – pohyb a přemísťování;

- komunikaci – dovednosti nutné k dorozumívání, ke schopnosti sdělit své potřeby

okolí a porozumět požadavkům okolí. (20)

8.2 SOBĚSTAČNOST V INSTRUMENTÁLNÍCH AKTIVITÁCH

DENNÍHO ŽIVOTA (IADL – INSTRUMENTAL ACTIVITIES OF DAILY LIVING)

- Schopnost vykonávat běžné úkony každodenního života (doprava, nákup,

zacházení s financemi, obstarání domácnosti atd.)

8.3 SOBĚSTAČNOST V ZÁKLADNÍCH SEBEOBSLUŽNÝCH

AKTIVITÁCH (ADL – ACTIVITIES OF DAILY LIVING)

- Jedná se o schopnost obstarat základní sebeobslužné výkony (najíst se, provést

hygienu, vykonat toaletu, přesunout se, zachovat čistotu atd.) Schopnost obejít

se bez pomoci v péči o vlastní osobu.

8.4 MÍRA ZÁVISLOSTI - DEPENDENCY RATE

- Jedná se o indikátor určující míru péče. V rámci této péče je možné využívat dle

zák. č.1808/2006 Sb., o sociálních službách příspěvky sociální péče.


ústavní péči

35

8.4.1 Dle míry nezávislosti odborníci rozlišují pět základních stupňů

soběstačnosti seniora:

- Člověk může uspokojit své potřeby sám.

- Člověk nemůže sám uspokojit své fyziologické potřeby – pomáhající se starají o

zajištění fyziologických potřeb, ale hierarchicky vyšší potřeby daná osoba zvládá sama.

- Člověk může zčásti uspokojit své fyziologické potřeby.

- Člověk může uspokojit své fyziologické potřeby, ale potřebuje být veden. To je

zejména případ dezorientovaných lidí.

- Člověk už nemůže uspokojit své potřeby a ani nevypadá, že by byl schopen sám

rozhodnout o tom, co potřebuje – pomáhající zajišťuje tělesné potřeby člověka a

zároveň za něj rozhoduje. (20)

8.5 HODNOCENÍ SOBĚSTAČNOSTI:

Pro usnadnění hodnocení soběstačnosti klientů bylo vytvořeno několik škál, které

jednotlivě hodnotí činnosti, na kterých je závislá soběstačnost jedince, který se ocitá v naší

společnosti. Ať už se jedná o oblast hygieny, sebesycení, oblékání či kognitivní úsudek, je

vskutku zásadní si klienta s jakoukoliv diagnózou otestovat a jeho zlepšení, udržení se či

progresi sledovat. Testování klienta je vhodné provádět na začátku spolupráce s ním,

v průběhu terapií a při závěrečném vyšetření. Pro přesný výsledek je vhodnější, aby klienta

v průběhu testování hodnotil jeden terapeut.

Příklady testů, které jsou vhodné pro geriatrické pacienty, jsou uvedeny v přílohách


ústavní péči

36

9 AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY

Aktivizace je proces, kterým jsou klienti (jedinci nebo i skupiny) vedeny

k činorodosti. Je několik možností aktivizace a každá diagnóza a každý klient vyžaduje

individuální přístup terapeuta při volbě aktivizačního programu. Aktivizace v mnohých

případech zastupuje zaměstnávání, zaujímá pozici volnočasových aktivit, které mají za úkol

smysluplně zaujmout klienta.

„Aktivizační techniky nemají za cíl zvrátit stav nemocného – mají především

dosáhnout udržení (případně zdokonalení) jeho dosud zachovaných schopností“. (20)

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/proces


ústavní péči

37

9.1 ZÁSADY AKTIVIZACE:

Klienta nesmíme do žádné aktivity nutit – čímž bude zachována jeho důstojnost.

Činnost, kterou zvolíme, klienta nesmí ponižovat a vyvolávat v něm infantilní

myšlení.

Pokud se jedná o skupinovou terapii, tempo a nasazení vždy uzpůsobíme

nejslabšímu jedinci ve skupině.

Terapeutická skupina by měla mít přesně stanovený čas, místo a den, kdy bude

klient na terapii docházet.

Terapeut se musí snažit předcházet možným konfliktům mezi klienty.

9.2 PŘÍKLADY AKTIVIZACE:

Petterapie

Muzikoterapie

Arteterapie

Tanečně – pohybová terapie

Biblioterapie

Reminiscenční terapie

Kognitivní terapie

Modelové činnosti

9.2.1 Petterapie

Volně by se tento pojem dal přeložit jako terapie, která využívá pomoci domácích

mazlíčků (zvířat a čtyřnohých kamarádů). Princip petterapie nespočívá jen v přímém

podílení se zvířete na terapii, ale jeho pouhá přítomnost napomáhá léčit, uklidňovat,


ústavní péči

38

sbližovat a radovat se. Zvířecí terapie nám napomáhá proniknout do nitra klienta a velmi

dobře může diagnostikovat povahu klienta a to na základě vztahu se zvířetem. Při aplikaci

Petterapie je nutné zvolit vhodný výběr jak klientů, tak zvířat. Jednak z důvodu případných

alergií, či psychických bloků, které mohly být vyvolány v dřívější spolupráci se zvířetem,

tak z důvodu prostoru. Zvíře musí mít zajištěno dostatek prostoru a musí být splněny

podmínky pro uspokojení všech základních potřeb.

Zooterapii lze rozdělit na:

AAT (Animal Assisted Therapy)

Zvíře je nedílnou součástí terapeutického procesu. Provádí ji zdravotnický personál za

pomoci vybraného zvířete. Výsledek je objektivně pozorovatelný a měřitelný (např.

vyprovokování pohybu, zvětšení slovní zásoby apod.)

AAA (Animal Assistend Activities)

o Forma pasivní – role zvířete je pasivní, ale pozitivní efekt zde vnáší svou

přítomností.

o Forma interaktivní – rezidentní (stále) – zvíře žije v zařízení, kde se o něj

stará personál nebo klienti.

o Forma interaktivní – návštěvní – tato forma je personálem vítanější, odpadá

starost o zvíře. Zvíře přichází se svým pánem vždy ve stejný den a hodinu.

Ke zvířecí terapie je možné využít v podstatě jakéhokoliv tvora, pokud nám to

umožňují podmínky. Nejčastěji se setkáváme s canisterapii – což je terapie, na které se

podílí pes, felinoterapii, kdy je při terapii přítomna kočka a také s hipoterapií, která se

uskutečňuje za přítomnosti koně. Do terapeutického procesu je možno zahrnout i

následující zvířata:

o křeček – malý vzrůst, nenáročná péče, srst – stereognozie.

o morče – malý vzrůst, nenáročná péče, auditivní vjemy.

o had – tichý společník vyžadující pozornost.

o králík – krátkosrtý, dlouhosrtstý – stereognozie, středně náročná péče.


ústavní péči

39

o kočka – suverénní společnice, samostatná, nenáročná na péči.

o pes – přítulný, vděčný, naslouchavý, poslušný, náročný na péči.

o ptáci – auditivní vjemy, středně nároční na péči.

o akvarijní rybky – náročné na péči, tiché, uklidňující.

o kůň – náročný na péči, auditivní vjemy, termoregulační přenos informací,

fyzický kontakt – ovlivňování svalového napětí klienta.

Canisterapie

Pojem Canisterapie je složen ze slov „Canis – pes a terapie – léčení“. Existuje však

mnoho způsobů jeho překladu: „Canisterapii je léčba lidské duše psí láskou“ (L. Gajdová).

Ve světě se canisterapie rozvinula převážně v 50-tých letech 20. století. U nás se začala

pozvolna rozvíjet po roce 1990.

Canisterapii můžeme definovat jako způsob terapie, který využívá pozitivního

působení psa na zdraví člověka, přičemž klade důraz především na řešení problémů

psychologických, citových a sociálně-integračních a působení na fyzické zdraví člověka je

u ní druhotné. Uplatňuje se zejména jako pomocná psychoterapeutická metoda při řešení

různých situací v případě, že jiné metody nejsou účinné nebo použitelné. (21)

Felinoterapie

Léčebný proces, při kterém se setkává klient s kočkou. Jedná se o psychosociální

metodu, která za pozitivního působení podporuje zdraví jedince a poskytuje mu motivaci

k uzdravení.

Hipoterapie

Léčba pomocí koně. Hiporehabilitace je moderní rehabilitační metoda s

komplexním bio-psycho-sociálním působením na lidský organismus. Přenášením pohybu

koňského hřbetu na lidské tělo dochází ke stimulaci centrálního nervového systému.

Přejímání motorického pohybu ovlivňuje svalový tonus a zdokonaluje pohyb člověka v

prostoru.


ústavní péči

40

Dělení hipoterapie - léčba pohybových poruch

Aktivity s využitím koní (AVK) – Určené především pro působení v oblasti

pedagogiky (např. u dětí) a v sociálních službách.

Psychoterapie prostřednictvím koní (PPK) – Určené především pro působení v

oblasti psychoterapie - Parajezdectví. (22)

9.2.2 Muzikoterapie

„Muzikoterapie je terapeutický přístup z oblasti tzv. expresivních terapií. Expresivní

znamená, že tyto terapie pracují s výrazovými uměleckými prostředky, které mohou být

svou povahou hudební, dramatické, literární, výtvarné nebo pohybové. V zahraničí (zvláště

v anglicky mluvících zemích) je pro expresivní terapie rozšířený název umělecké kreativní

terapie (Art creative therapies) nebo jen terapie uměním (Art therapies). Předpona art-, arte-

je odvozena z latinského ars – umění. Pojem muzikoterapie má řecko-latinský původ.

Řecký moisika, latinsky musica znamená hudba; řecky therapeia, therapeineio, latinsky

iatreia znamená léčit, ošetřovat, vzdělávat, cvičit, starat se, pomáhat.“ (23)

Elementy muzikoterapie:

Klient – hudba – terapeut. To jsou základní elementy muzikoterapeutického procesu.

Interakce mezi těmito elementy vytváří z pohledu klienta vztahy na úrovních:

o klient – hudba

o klient – terapeut

o klient – klient (24)

Základní rozdělení muzikoterapie dle K. Bruscii

o Hudba jako terapie (Music as therapy)

- hudba má centrální postavení v terapeutickém procesu

- terapeut zastává roli facilitátora, jehož úkolem je pomoci klientovi vytvořit vztah

k hudbě a jejím terapeutickým vlastnostem

- terapeutický vztah vytváří kontext pro hudební zkušenost


ústavní péči

41

o Hudba v terapii (Music in therapy)

- v popředí terapeutického procesu je terapeutický vztah, popř. jiný terapeutický

prostředek

- úkolem hudebních zkušeností je podpořit vztah mezi terapeutem a klientem, popř.

účinek jiných léčebných prostředků

- úkolem terapeuta je vyjít vstříc potřebám klienta prostřednictvím takového

terapeutického prostředku, který je nejvhodnější v dané situaci (24)

„Charakteristika a definice muzikoterapie:

- Využívá hudební zkušenosti. Tato hudební zkušenost může zahrnovat hudbu, hudební

elementy a podle některých definic také pouhý zvuk;

- po klientech není požadováno hudební vzdělání nebo předešlé hudební zkušenosti;

- hudba má neverbálně komunikační, strukturální, emocionální, kreativní a estetické

kvality;

- muzikoterapie není autoterapie – vždy zahrnuje osobnost klienta i terapeuta a jejich

vzájemný vztah;

- měla by být prováděna kvalifikovaným a kompetentním muzikoterapeutem. Požadavky

na profesní přípravu muzikoterapeutů definují ve většině zemí muzikoterapeutické

asociace;

- muzikoterapie má své indikace a kontraindikace. Je využívána u širokých vrstev

populace nejrůznějších věkových skupin, sociokulturního zázemí, specifických potřeb a

schopností;

- muzikoterapeutická zkušenost může vyvolat pozitivní změny ve všech dimenzích

lidského organismu;

- muzikoterapie je využívána k naplnění nejrůznějších tělesných, emocionálních,

kognitivních, sociálních nebo spirituálních potřeb klientů;

- muzikoterapie je systematický proces (nikoliv jednorázový), který zahrnuje

diagnostiku, terapeutickou intervenci a evaluaci“. (25)


ústavní péči

42

Mezinárodně akceptovaná definice – světové federace muzikoterapie z roku 1996:

„Muzikoterapie je použití hudby a/nebo hudebních elementů (zvuku, rytmu,

melodie, harmonie) kvalifikovaným muzikoterapeutem pro klienta nebo skupinu v procesu,

jehož účelem je usnadnit a rozvinout komunikaci, vztahy, učení, pohyblivost,

sebevyjádření, organizaci a jiné relevantní terapeutické záměry za účelem naplnění

tělesných, emocionálních, mentálních, sociálních a kognitivních potřeb. Cílem

muzikoterapie je rozvinout potenciál a/nebo obnovit funkce jedince tak, aby mohl

dosáhnout lepší interpersonální nebo intrapersonální integrace a následně také vyšší kvality

života prostřednictvím prevence, rehabilitace nebo léčby“. (26)

9.2.3 Arteterapie

„Arteterapie je poměrně mladá disciplína. Výraz art therapy ve svých pracích jako

první použila Margaret Naumburgová ve třicátých letech 20. století v USA. Její východisko

bylo psychoanalytické. Tento termín se v Evropě začal používat až roku 1940 a první

profesionální školení arteterapeutů vznikala v pozdních osmdesátých letech 20. století.

V USA bylo poprvé nabízeno univerzitní studium arteterapie v šedesátých letech 20. století

na Hanneman University ve Filadelfii“ (27)

Arteterapie je obor, který využívá výtvarného projevu k poznání lidské psychiky a

vnitřního světa jedince. Využívá se řady technik od malování a kreslení až po práci s

keramikou. Na rozdíl od výtvarné výchovy nemá arteterapie za cíl rozvíjet umělecké

dovednosti. Arteterapie nahlíží na umělecký výtvor jako na formu komunikace a snaží se

skrze něj analyzovat osobnost člověka. Druhou disciplínou arteterapie je samotná tvůrčí

činnost jako léčebný proces.

Pozn. Obor arteterapie je možno v České republice studovat na Jihočeské univerzitě v

Českých Budějovicích.

Formy arteterapie:

1. Individuální terapie

2. Skupinová terapie – rodinná arteterapie, arteterapie partnerských vztahů atd.


ústavní péči

43

Individuální arteterapie

Dle Pogády je při individuální arteterapii klient sám s terapeutem a terapeut je plně

k dispozici, navazují spolu úzký kontakt a tím vzniká intenzivní emocionální zážitek styku

s chápajícím člověkem. (28)

Horňáková se domnívá, že individuální terapie je vhodná pro klienty, jejichž

problém vyžaduje celou pozornost terapeuta nebo jejichž chování ve skupině by působilo

rušivě (agresivita, negativní vůdcovství, psychotické projevy). Použití například u dětí,

které trpí hyperaktivitou, nebo naopak anxiózní děti. (29)

Skupinová arteterapie - zhodnocení dle Liebemanové

Skupinová arteterapie je formou arteterapie náročnější hlavně pro terapeuta.

Má však řadu výhod například:

- sociální učení probíhá rychleji a intenzivněji

- lidé s totožnými nebo podobnými problémy se mohou podpořit a cítit sounáležitost

- zpětné vazby členů skupiny jsou podnětné pro každého jednotlivce ve skupině

- je vhodnější pro toho, kdo prožívá individuální terapii příliš intenzivně

- má ekonomický efekt: za tentýž čas se pomůže více lidem

- je demokratičtější, protože moc i odpovědnost se dělí (30)

9.2.4 Tanečně - pohybová terapie

Hanna definuje tanec jako lidské chování komponované z rytmických a kulturně

zakotvených sekvencí neverbálních tělesných pohybů, které se liší od jiných motorických

aktivit. Taneční pohyb má svou specifickou a estetickou hodnotu. Tanec má záměr.

Odehrává se v pohybu, avšak pohyb nemusí být tancem. (31)

Dle Payneové lze taneční terapii definovat jako „užití kreativního pohybu a tance

v psychoterapii, kde je vztah mezi pohybem a emocemi využíván jako prostředek

k dosažení integrace osobnosti“. (32)


ústavní péči

44

„Pět teoretických principů tanečně – pohybové terapie

Tělo a mysl jsou v neustálé vzájemné interakci. V praxi to znamená, že klienti jsou

v tanečně – pohybové terapii vedeni k propojení verbálního vhledu s pohybovou

zkušeností. Pohyb reflektuje osobnost. Tanečně – pohybová terapie vychází z některých

psychologických teorií. (Myšlenky S. Freunda, W. Reicha, studie o neverbální

komunikaci). Účinnosti tohoto přístupu závisí na vztahu terapeuta a klienta. V tanečně -

pohybové terapii se vztah mezi terapeutem a klientem utváří pomocí pohybu a umožňuje

změny chování. Na rozdíl od psychoterapeutických směrů, ve kterých jsou terapeutovy

reakce na klienta v prvé řadě verbální, v tanečně – pohybové terapii reaguje terapeut

zrcadlením pohybu, synchronizací, amplifikací nebo interakcí s pohybem klienta.

Pohyb, stejně jako sny, kresba, malba či volné asociace, může být projevem

nevědomí. Nevědomí je definováno jako duševní obsahy, které nejsou přítomny v oblasti

vědomí, a zahrnuje myšlenky, pocity a představy, které byly potlačeny. Mechanismem

terapeutické změny je zde proces, kdy se z pohybu stává symbol, který je dále

interpretován.

Vytváření pohybů v improvizaci má samo o sobě jistý terapeutický účinek, jelikož

umožňuje člověku experimentovat s novými způsoby pohybu, které vytvářejí novou

zkušenost bytí ve světě. Důležitým aspektem je zde kreativní proces, to znamená, že v tanci

stejně jako v malbě, plastice, hudbě nebo divadle, je nevědomí zdrojem tvořivé inspirace.

Umění, zrovna tak jako sny, vyjadřuje nevědomý materiál pomocí symbolů.“ (33)

„Hlavní cíle tanečně – pohybové terapie

- Emoční a fyzická integrace jedince;

- vědomí těla, hranice těla a jeho vztah k prostoru;

- realistické vnímání své vnitřní představy o těle;

- akceptace a bezpečný způsob zvládání napětí v těle, úzkosti, stresu a potlačování

energie;

- schopnost identifikovat a vyjadřovat své pocity bezpečným a přijatelným způsobem

(kontrola impulsivního chování);

- obohacení pohybového aparátu.“ (34)


ústavní péči

45

9.2.5 Biblioterapie

Biblioterapie je metoda psychoterapie, která využívá léčebné a podpůrné účinky

četby. Smyslem této terapie je pomocí četby reflektovat zátěžovou situaci, kterou daná

osoba prožívá, což může u klienta přispět k uvolnění nahromaděného napětí, dále také ke

katarzi, vhledu a uvědomění si prožívaného problému a k následnému přijetí a vyrovnání.

Může vést i k znovuobnovení radosti pacienta/klienta ze života či podpoře osobní

spokojenosti. (35)

Biblioterapie by měla sloužit i k rozvoji lidské osobnosti. Proces se zaměřuje

především na emoční vnímání vybraného díla, důležitá je i racionální složka. Snaží se

pozitivně ovlivnit psychosomatický stav léčeného a posílit psychickou odolnost a

vyrovnanost. Samotná četba navíc pomáhá k rozvoji fantazie, tvořivosti, kritického myšlení

či komunikačních dovedností, čímž se v mozku jedince utváří nový endocept. Je vhodná

pro všechny věkové a sociální skupiny, vybírají se beletristické či naučné knihy. Podle

počtu osob se dělí na individuální (léčba svépomocí) a skupinovou (sezení skupiny, kterou

vede psychoterapeut nebo knihovník). (36)

Dělení biblioterapie:

Hagioterapie - léčba prostřednictvím náboženských textů

Imagoterapie - využívá vcítění se do postojů hlavního hrdiny (napodobování jeho

jednání a chování)

Poetoterapie (také poezioterapie) - terapie prostřednictvím poezie

Pohádkoterapie - léčba skrze dětskou literaturu (především pohádky). Další

možností je využití samotné tvorby pacientů/klientů (básně, próza), jedná se však

spíše o arteterapii či kulturoterapii. (35)

9.2.6 Reminiscenční terapie

Reminiscenční terapii definoval prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc. jako stimulaci,

trénink, léčbu vzpomínkou (např. poznávání starých fotografií, sledování filmů z archivů,

prohlížení a četba starých novin, připomínání, opakování a záznam významných

uplynulých událostí života a práce). (37)


ústavní péči

46

Vzpomínková terapie je založena na zjištění, že v mozku zůstávají nejdéle

zachovány ty vědomosti, vzpomínky a návyky, které jsou fixovány v dlouhodobé paměti.

Reminiscenční techniky napomáhají vyvolat příjemné vzpomínky z minulosti seniorů,

rozvíjet jejich aktivní přístup k životu a posilovat vědomí vlastní hodnoty. Tato terapie je

velmi vhodná u klientů s demencí.

Reminiscence je definována jako hlasité nebo tiché (vnitřní) vybavování událostí ze

života člověka, které se uskutečňuje buď o samotě nebo spolu s jinou osobou nebo se

skupinou lidí.

Jako reminiscenční terapie je obvykle označován rozhovor terapeuta se starším

člověkem (nebo skupinou seniorů) o jeho dosavadním životě, jeho dřívějších aktivitách,

prožitých událostech a zkušenostech člověka, často s využitím vhodných pomůcek (staré

fotografie, staré předměty, nástroje a pomůcky užívané v domácnostech, staré přístroje a

pracovní nářadí, módní doplňky, filmy, lidová nebo taneční hudba apod.). (37)

9.2.7 Kognitivní terapie

Kořeny kognitivní terapie sahají až do starověku, k učení filozofické školy stoiků.

Tento filozofický směr zdůrazňuje používání rozumu a klid při zvládání vnějších okolností.

V 60. letech byl behaviorismus jako dominující směr psychologického výzkumu překonán

a opuštěn. V psychologii došlo k tzv. „kognitivní revoluci“. Psychologové uznali existenci

„mysli“ a subjektivních prožitků a začali intenzivně zkoumat procesy vnímání a procesy

zpracovávání informací v mozku – tzv. kognitivní procesy. Vznikl rychle se rozvíjející

vědní obor – kognitivní psychologie. Kognitivní terapeuti se zaměřují primárně na

zkoumání kognitivních (poznávacích) procesů. Jedná se o procesy přijímání, zpracovávání,

hodnocení a ukládání informací z vnějšího i vnitřního prostředí. Jde tedy o procesy

myšlení, pozornosti, uvažování a ukládání do paměti a vybavování. Cílem kognitivní

terapie je, aby se klient naučil o svých myšlenkách kriticky přemýšlet, aby byl schopen si

uvědomit, jakých chyb se v myšlení dopouští a v čem jsou jeho názory a přesvědčení

iracionální a škodlivé, a aby tato iracionální přesvědčení či dysfunkční schémata opustil a

nahradil je myšlením více logickým, funkčním a prospěšným. (38)


ústavní péči

47

9.2.8 Modelové činnosti – výcvik základních činností denního života

„Výchova k soběstačnosti je velmi důležitou oblastí ergoterapie“. (39)

Pfeifer je přesvědčen, že ergoterapie podporující soběstačnost by měla být zavedena

na každém větším lůžkovém oddělení, na odděleních, kde se nachází starší pacienti, trvale

postižené a nemocné děti, mentálně postižení a tam, kde se léčí pohybové poruchy, ať už

nervového, svalového či skeletového původu. Modelové činnosti nám terapeutům slouží

k podpoření soběstačnosti a nácviku soběstačnosti u osob jakéhokoliv věku s jakýmkoliv

typem postižení.

Daly by se rozdělit do dvou skupin:

Činnosti všedního denního života Instrumentální všední denní činnosti

Najedení, napití

Oblékání

Koupání, osobní hygiena

Kontinence moči a stolice

Použití WC

Přesuny: lůžko – židle

Chůze po rovině

Chůze do schodů

Telefonování

Transport

Nakupování

Vaření

Domácí práce

Práce kolem domu

Užívání léků

Spravování financí

Tab. č. 1 – přehled činností ADL a IADL

Mezi základní prvky nácviku soběstačnosti a využití modelových situací patří především

činnosti, které člověka uspokojují v rámci jeho sebeobsluhy.

Nejzákladnější modelové činnosti pro podporu soběstačnosti:

Osobní hygiena = zásadní požadavek pro integraci postižené osoby do společnosti,

do kolektivu.

Využití KP – madla v koupelně a na toaletě, použití protiskluzových podložek,

zvětšení rukojetí např. na zubním kartáčku pro snadnější úchop, použití nástavců na

mycí houbu, sedátko umístěné na vaně, dávkovače aj.


ústavní péči

48

Jedení

Příprava potravy – nácviku přípravy pokrmů předchází odborná instruktáž

terapeutem, kdy je klient náležitě informován o pracovním postupu, prostředí ve

kterém se příprava jídla bude vykonávat je uzpůsobeno tak, aby klienta/pacienta

neohrožovalo a splňovalo předepsaná pravidla (uzpůsobení kuchyňského prostředí

klientovi).

Oblékání

Oblékání horní poloviny těla – opět je nutná odborná instruktáž pro klienta. Při

nácviku je důležité volit vhodné typy oblečení, pokud je to potřeba je úkolem

terapeuta aby vymyslel co možná nejjednodušší postup, který klient zvládne

s nejmenším úsilím a především samostatně (např. použití volné košile, na místo

upnutého trička, knoflíky vyměníme za zip).

Oblékání dolní poloviny těla – při nácviku je možné použít KP v podobě

navlékačů. Než tkaničky zvolíme suché zipy, při obouvání si klient pomůže dlouhou

obouvací lžící, pomocí které se zvládne obout zcela sám.

Modelové aktivizační činnosti mohou probíhat i formou instrumentálních všedních

denních činností, např. nácvikem vaření, pečení, nakupování a nebo za podpory dílenských

činností. (40)


ústavní péči

49

Praktická část


ústavní péči

50

10 CÍL PRÁCE

Cílem práce je podat ucelený přehled aktivizačních programů a jejich vliv na

soběstačnost seniorů v ústavní péči.

Pro dosažení cíle je nutno splnit následující body:

Načerpání teoretických znalostí z různých zdrojů o stárnoucí populaci, o

onemocněních, která tuto věkovou kategorii doprovázejí a o aktivizačních

technikách, jenž by se daly u seniorů používat.

Výběr vhodných klientů s diagnostikovanou vaskulární demencí.

Uvědomit si a nastudovat vhodné metody testování a pozorování k potvrzení

či vyvrácení hypotéz.

Sestavit krátkodobý a dlouhodobý terapeutický plán pro klienty, aplikovat

aktivizační programy, kdy jejich účinnost bude kontrolována pomocí vyšetřovacích

metod (Škála deprese, BI, FIM, MMSE).

Tyto výsledky budou uceleny, porovnány, graficky, tabulkově znázorněny a

diskutuovány v závěru práce.


ústavní péči

51

11 HYPOTÉZY

1. Předpokládám, že při aplikaci aktivizačních technik nedochází ke zhoršení soběstačnosti

seniorů v ÚP.

2. Předpokládám, že nejčastěji používanou aktivizační technikou v ÚP je muzikoterapie, či

její prvky.

3. Předpokládám, že ženy navštěvují aktivizační techniky častěji než muži.

12 METODIKY VÝZKUMU

V první části výzkumu (1. hypotéza), byla použita metoda zpracování kazuistik, za

účelem ověření vlivu aktivizačních metod na soběstačnost klientů s vaskulární demencí.

Ve druhé části výzkumu (2. hypotéza), bylo provedeno dotazníkové šetření, pro

získání informací od zdravotnických pracovníků, týkající se nejčastěji využívané

aktivizační metody.

Ve třetí části výzkumu (3. hypotéza), bylo provedeno dotazníkové šetření, pro

získání informací o poměru účasti žen a mužů na aktivizačních technikách.

13 CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÝCH SOUBORŮ

V první části výzkumu jsem se soustředila na seniory, u kterých byla lékařem

diagnostikována vaskulární demence. Výzkum probíhal v DpS na území města Plzně.

Respondenti, u nichž se výzkum prováděl, se nacházeli v pobytovém zařízení, ve kterém

setrvávali déle než šest měsíců a jejich zdravotní stav umožňoval spolupráci. Skupina se

skládala ze dvou žen a ze dvou mužů, kdy jedna žena a muž pravidelně navštěvovali

aktivizační programy DpS a zbývající dvojice nenavštěvovala aktivizační programy DpS.

Ve druhé části jsem volila dotazníkové šetření, jenž bylo zaměřeno na personál,

konkrétně na osoby, které přímo praktikují aktivizační činnosti v zařízeních sociální péče.

Dotazník byl rozeslán celkem do 50 zařízení, nacházejících se po celé České republice.

Dotazníkové šetření probíhalo od 1.11.2011 do 31.1.2012.


ústavní péči

52

14 KAZUISTIKY

14.1 Kazuistika č. I

Pozn. – tato respondentka je v DpS od léta roku 2009, pravidelně nikdy

nenavštěvovala žádnou z aktivizačních činností, které DpS nabízí, nemá zájem o

spolupráci. Převzaté vyšetření z r. 2009 – BI 85 bodů - problémové oblasti: občasná

inkontinence moči a stolice, samostatné použití WC – pouze po připomenutí personálem.

Přehled nabízených aktivit DpS příloha č. 6

Klientka: 85 let

14.1.1 ERGOTERAPEUTICKÝ PROCES

Odběr anamnézy:

RA:

Vdova, jedna dcera, vnoučata nemá

QA:

Nekuřačka, abstinentka

ÚRAZY:

Nevýznamné

SA:

Pochází z Plzně. Od roku 2009 umístěna do domova pro seniory v Plzni. Uživatelka

starobního důchodu.

Klientka neprodělala žádná vážná onemocnění, která by ji omezovala v ADL a IADL

činnostech.

ALERGIE:

Nejsou známy.

PA:

Dámská krejčová.

NÝNĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ:

Léčí se pro hypertenzi a hlavní dg. VASKULÁRNÍ DEMENCE


ústavní péči

53

Vstupní vyšetření ergoterapeutem:

Hodnocení provedla: Radka Kolingerová

Dne: 28.11.2011

Použité metody:

BARTHEL index, Škála deprese, Vyšetření aspekcí, FIM, MMSE.

Popis klientky - pohledem terapeuta

Při první kontaktu se na mne klientka dívala nedůvěřivě, do spolupráce s cizím

člověkem se jí nechtělo. Klientka o sebe příliš nedbala – odůvodňovala to sama pro sebe

tím, že nemá být pro koho upravená – neměla učesané vlasy, upravené nehty, neupravený

oděv.

Z kineziologického hlediska jsem nezaznamenala žádnou odchylku, která by

klientku mohla omezovat ve vykonávání ADL a IADL činností, či omezovat její

soběstačnost. Chůze klientky byla velmi nejistá a pomalá.

Testování:

ŠKÁLA DEPRESE PRO GERIATRICKÉ PACIENTY – Manifestní deprese

vyžadující podrobné vyšetření. Skóre 11 bodů.

BARTHELŮV TEST ZÁKLADNÍCH VŠEDNÍCH ČINNOSTÍ – 55b –

závislost středního stupně. Problémové oblasti: inkontinencí moče a stolice, potíže s

oblékáním, chůze do schodů – ze strachu z pádu nepoužívala schody, i když její

fyzický stav byl zcela vyhovující/.

FIM – obdobně problémové oblasti add. BI, problémy se socializací klientky,

nezvládání řešení konfliktů, klientka nejevila zájem o žádnou z aktivizačních či

společenských akcí DpS.

Pohybová dovednost: 57/91. Problémové oblasti – kontinence, mytí, oblékání,

lokomoce.

Psychické funkce: 22/35. Problémové oblasti – sociální kontakt, řešení problémů.

MMSE – 18 bodů – výsledek svědčí pro kognitivní poruchu – klientka není

orientovaná dnem, měsícem, rokem, zjevné poruchy krátkodobé paměti.


ústavní péči

54

MOBILITA:

Klientka se zvládne bez pomoci druhé osoby sama posadit, přetočit na jeden i druhý

bok. Bez pomoci se postaví a zvládne se pomocí jedné vycházkové hole /hůl používá pro

pocit jistoty a bezpečí/ pohybovat po domově.

KOMPENZAČNÍ POMŮCKY:

Vycházková hůl, dlouhá obouvací lžíce, inkontinenční pleny, brýle.

PSYCHOSOCIÁLNÍ FUNKCE:

Špatný psychický stav klientky se projevil na názorech a cílech, které jsme se

snažily společně vytyčit. Snažila jsem se tedy o motivaci a nabuzení alespoň nějaké

zájmové činnosti - a to pomocí prvků muzikoterapie (což vedlo ke zlepšení nálady

klientky, výbavnosti vzpomínek z mládí, došlo ke zlepšení fatických funkcí – snadnější

výbavnost slov apod.) a jiných aktivizačních technik („zdobení perníčků“, „vystoupení dětí

z mat. školy“).

ZÁJMY/HOBBY

Klientka si žádné zájmy nevybavuje, v domově žádné zájmové činnosti neprovozuje. Při

spolupráci projevila zájem o některé činnosti, které by se daly zahrnout do kondiční

ergoterapie: „háčkování, pečení a muzikoterapii“ – nepotřebuje žádné KP pro vykonávání

těchto kondičních terapií.

14.1.2 RESUMÉ:

Z pozorování a testování jsou patrné následující problémové oblasti: inkontinence

moči a stolice, potíže s oblékáním, potíže s osobní hygienou a mytím, psychická bariéra

bránící chůzi do schodů, kognitivní poruchy, deprese ovlivňující psychiku klientky,

problémy v sociální oblasti – navazování sociálních kontaktů, žádní přátelé, izolace.

Doporučované aktivizační techniky: prvky muzikoterapie, petterapie, modelové

činnosti – činnosti ADL a IADL, trénink kognitivních funkcí, arteterapie, biblioterapie,

LTV – cvičení zaměřené na posílení pánevního dna a fyzické kondice.


ústavní péči

55

RÁMCE VZTAHŮ:

Biomechanický – přístup stupňovaných aktivit, přístup ADL, přístup kompenzační

Kognitivní – přístup adaptační, restituční

ERGOTERAPEUTICKÝ PROGRAM:

Silné stránky klientky:

Trpělivost. Klientka projevila trpělivost při všech činnostech, které jsme společně

prováděly. Výsledky práce byly uspokojující pro obě strany.

Slabé stránky klientky:

Poruchy paměti, klientka měla problémy s krátkodobou pamětí.

Zaměření terapie:

Nácvik soběstačnosti v oblasti ADL, trénink kognitivních funkcí, kondiční

ergoterapie, zaměřená skupinově – podpora resocializace, za pomocí aktivizačních metod.

ERGOTERAPEUTICKÝ PLÁN:

Dle problémových oblastí zaměřen na podporu soběstačnosti, rozvoj kognitivních

funkcí, podporu orientace v čase, místě a prostoru. Terapie zrealizovány individuálně

s postupným začleňováním do skupinových terapií. Ergoterapeutický plán sestaven na dobu

2 měsíců – prosinec 2011 až leden 2012.

KEP

- nácvik oblékání

- nácvik osobní hygieny a mytí

- nácvik domácích prací – úklid, vánoční výzdoba, pečení cukroví

- nácvik chůze do schodů

- udržení rozsahu pohybu – LTV s fyzioterapeutem

- edukace do sociální skupiny – resocializace

- zlepšení orientace klientky po domově

- snaha o zapojení do společenských akcí domova


ústavní péči

56

DEP

- pokračovat v KEP

- petterapie – „pořízení nenáročného zvířecího mazlíčka“ – po konzultaci s dcerou

jsme se dohodly, že zváží možnost klientce/mamince pořídit nějaké nenáročné zvíře,

o které by se klientka musela starat

PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ ERGOTERAPEUTEM

Spolupráce s klientkou probíhala uspokojivě. Klientka byla snaživá a zdálo se, že ji

spolupráce baví. Vzhledem k uvedeným slabým stránkám bylo pro klientku náročné

zapamatovat postupy při činnostech, které byly naplánovány v KEP, ale i přesto se snažila

plnit zadání jednotlivých úkolů. Únava klientky limitovala dobu terapií, což mě vedlo

k rozdělení terapií na ranní část a část odpolední. Při aplikaci aktivizačních technik došlo ke

zlepšení psychického stavu klientky, kdy se nesoustředila pouze na své problémy, jelikož ji

byla nabídnuta nová alternativa, individuální, života v DpS.

PŘÍKLAD TERAPEUTICKÉ JEDNOTKY:

– probíhala formou nácviku ADL a IADL (např. nácvik oblékání, ranní hygieny,

pečení, vaření, úklid).

Datum terapie: 5.12.2011

Čas terapie: Ranní část 6,30 – 7,30 hod. Odpolední část 14,00 – 15,30 hod.

Způsob terapie: Individuální.

Frekvence: 5x týdně.

Délka terapie: Různá, uzpůsobená zdravotnímu stavu klientky a náročnosti úkonů.

PRŮBĚH TERAPEUTICKÉ JEDNOTKY:

V rámci ranní LVS jsem klientku navštěvovala v ranních hodinách, klientka měla

potíže se vstáváním, tudíž jsem ji musela budit několikrát, samotná terapie začínala okolo

půl sedmé hodiny ranní. Slovní dopomocí jsem klientku naváděla při převlečení se z noční

košile do denního oblečení. Když jsme zvládly převlečení, prováděly jsme ranní hygienu u

umyvadla. Klientka si těžko vzpomínala na postup činností, které jsou s osobní hygienou


ústavní péči

57

spojovány, musela jsem si slovně vést. Zvládla si vyčistit zuby, učesat se, namazat si ruce a

obličej krémem. Když jsme byly připravené, doprovodila jsem klientku do jídelny na

snídani, samostatně by místnost nenašla.

V dopoledních poledních hodinách jsme se věnovaly kondiční ergoterapii

prostřednictvím modelových situací. Zkoušela jsem aplikovat pracovní postup jednoduché

činnosti – „zdobení perníčků“. Musela jsem klientce pomoci s naplněním zdobícího sáčku

polevou a předzdobit pár perníků pro představu. Klientka zdobila čistě a samostatně. Když

přišla řada na úklid, klientka pomáhala s mytím pomůcek, otřela stůl, při skládání perníků

do krabice se je snažila počítat.

Odpolední část terapie probíhala formou tréninku kognitivních funkcí. Za pomocí

širokého spektra pomůcek, které měly za úkol rozvoj paměti, řeči a logického úsudku, jsme

posilovaly stávající stav klientky. Terapie byla zaměřena především na orientaci v čase a

prostoru.

Využila jsem barevných kontrastů, kdy jsem klientce označila místnosti podle

barev, aby se snáze mohla orientovat po domově. Cesta do jídelny byla značena červeně

vyplněnými kolečky, podle kterých klientka samostatně došla ze svého pokoje do jídelny.

Cesta do koupelny byla značena obdobným způsobem, pouze se změnou barvy – modrá.

Pro zlepšení orientace ve dnech jsem klientce pořídila stolní kalendář, který byl obohacen o

fotografie jednotlivých ročních období, což zlepšovalo orientaci v měsících a ročních

obdobích.

Výstupní vyšetření ergoterapeutem


Dne: 5.1.2012

TESTOVÁNÍ:

Výsledky jednotlivých testů jsou téměř identické se vstupním vyšetřením – malého

zlepšení se podařilo dosáhnout v oblasti ADL – chůze do schodů, podařilo se potlačit strach

klientky a postupným nácvikem klientka zvládla s pomocí (terapeuta a vycházkové hole)

vystoupat 30 schodů – 1 patro (chůze se dařila pouze směrem nahoru, chůze ze schodů byla

limitována strach klientky z pádu).


ústavní péči

58

Z psychosociálního pohledu jsem zaznamenala zlepšení. Klientka mne začala

samovolně vyhledávat, podařilo se nám začlenit se do skupinových terapií, i když ne

pravidelně. Zaznamenala jsem u klientky radost ze společné spolupráce. Zhruba po

třítýdenní spolupráci mne začala oslovovat jménem.

14.1.3 DOPORUČENÍ:

Pokračovat ve stanovených plánech. Snažit se o co největší možné zachování

kognitivních funkcí a relativní soběstačnosti. Podporovat a vyvolávat u klientky potřeby

sociálního kontaktu – např. pomocí skupinových terapií. V rámci aktivizačních programů

by se dala využít petterapie, která by nám dokázala osvětlit, zda je klientka schopná

postarat se o nějaké nenáročné zvíře a celkový výsledek by mohl mít pozitivní vliv na její

psychický stav. Jako kladnou bych hodnotila spolupráci s fyzioterapeutem, který by pomocí

specifických cvičení pečoval fyzickou kondici a pohybový aparát klientky. V neposlední

řadě bych doporučila spolupráci s psychologem, či psychiatrem z důvodu přetrvávajícího

depresivního stavu klientky, který by se mohl prohlubovat. Ze strany personálu DpS bych

hodnotila jako vhodné, kdyby klientku častěji, např. každé tři hodiny, upozorňovali na

potřebu močení. Klientka by si začala uvědomovat potřeby svého těla, pokud by zvládla být

alespoň přes den bez inkontinenčních pomůcek, došlo by ke zlepšení soběstačnosti i

psychického stavu klientky.


ústavní péči

59

14.2 Kazuistika č. II

Pozn.: Tento respondent od svého umístění aktivně a pravidelně navštěvuje všechny

připravené aktivity DpS (viz příloha č.6).

Klient: 87 let


Odběr anamnézy:

RA:

Ženatý, manželka ho pravidelně navštěvuje, tři dcery

QA:

Nekuřák, abstinent

ÚRAZY:

V prosinci 2011 (15.12) – pád z lůžka, 6 týdnů sádrový obvaz

SA:

V DpS je od července 2011. Klient neprodělal žádné vážné onemocnění, které by jej

omezovalo v ADL a IADL činnostech.

ALERGIE:

Jód

PA:

Správa ČD


Primární hypertenze, polyartróza. Hl. dg. VASKULÁRNÍ DEMENCE.


ústavní péči

60



Dne: 2.12.2011

Použité metody: BARTHEL index, Škála deprese, vyšetření aspekcí, FIM, MMSE

POPIS KLIENTA: - pohledem terapeuta

Z prvního setkání byl klient nadšený, od prvního okamžiku se těšil na společnou

spolupráci.

Z kineziologického hlediska jsem nezaznamenala žádnou zásadní odchylku, která

by klienta mohla omezovat ve vykonávání ADL a IADL činností, či omezovat jeho

soběstačnost.

Testování:

ŠKÁLA DEPRESE PRO GERIATRICKÉ PACIENTY – Manifestní deprese

vyžadující podrobné vyšetření.

BARTHELŮV TEST ZÁKLADNÍCH VŠEDNÍCH ČINNOSTÍ – 65b –

potřebný dohled při oblékání, dopomoc při koupání, osobní hygiena s pomocí,

občasná inkontinence moče i stolice, přesuny zvládá samostatně, ale ne příliš

bezpečně – dopomoc, chůze po rovině nad 50m, chůzi po schodech s dopomocí.

FIM – pohybová dovednost: 64/91. Problémové oblasti – kontinence, hygiena,

oblékání, lokomoce, chůze do schodů. Psychické funkce: 22/28. Problémové

oblasti – udržení pozornosti, poruchy dlouhodobé paměti (klient si těžko vybavuje

jména svých třech dcer, původně sdělovat, že má i syna, později se opravil).

MMSE – test prokázal kognitivní poruchu, skóre 21b – problémové oblasti:

dezorientace datem, místem pobytu, poschodím budovy, problémy s matematickými

operacemi, neschopnost nakreslit obrazec dle zadání.


ústavní péči

61

MOBILITA:

Klient se zvládne posadit, potřebuje malou asistenci, ale to spíše pro větší

bezpečnost, udrží se samostatně v sedu. Postaví se. Při chůzi využívá jednu FH a z druhé

strany jej většinou jistí doprovod, pro prevenci pádu. Zvládá tímto způsobem chůzi do 50m.

KP:

Francouzská hůl, inkontinenční pleny, brýle.


Klient je komunikativní, má přehled o dění ve světě. Menší potíže mu dělají

matematické operace a to i velmi jednoduché. Během kondiční ergoterapie, při tréninku

kognitivní funkcí, si vybavil spoustu citátů a českých pořekadel. Zvládl seřadit měsíce

podle ročních období, přiřazovat obrázky dle tematických okruhů atd. Aktivně se zapojuje

do nabízených činností domova. Největší zájem má klient o dílenské a kreativní činnosti,

kdy jeho výrobky jsou vždy čisté a upravené.

ZÁJMY/HOBBY

Klient rád čte, oblíbený žánr jsou detektivky – pro vykonávání zájmové činnosti

potřebuje KP – brýle.

14.2.2 RESUMÉ:

Z pozorování a testování jsou patrné následující problémové oblasti: potřebný

dohled při oblékání, dohled při koupání a osobní hygieně, občasná inkontinence moče a

stolice – nutné připomínání personálu, chůze po schodech s pomocí, chůze po rovině nad

50m dopomoc. Potíže s udržením pozornosti, poruchy paměti, dezorientace datem, místem

pobytu, potíže s matematickými operacemi.

Doporučované aktivizační techniky: modelové činnosti ADL a IADL – nácvik

oblékání, nácvik mytí a osobní hygieny, muzikoterapie, trénink kognitivních funkcí,

procvičování matematických operací a vzorců, nácvik chůze po rovině a do schodů.


ústavní péči

62

RÁMCE VZTAHŮ:

Biomechanický – přístup stupňovaných aktivit, přístup ADL, přístup kompenzační



Silné stránky klienta

Komunikativnost, dychtivost po nových informacích, aktivní spolupráce, snaživost.

Slabé stránky klienta

Špatná soustředěnost, terapie v průměru trvaly cca 20 minut, poté se klient nemohl

soustředit a výsledky neodpovídaly stavu klienta.

Zaměření terapie

Nácvik soběstačnosti v oblasti ADL – oblékání, mytí, osobní hygiena. Trénink kognitivních

funkcí – zaměření na procvičování paměti a matematických operací.

ERGOTERAPEUTICKÝ PLÁN


funkcí, podporu orientace v čase a místě. Terapie zrealizovány individuálně i skupinově.

Ergoterapeutický plán sestaven na dobu 2 měsíců – prosinec 2011 až leden 2012.

KEP

- nácvik oblékání


- nácvik domácích prací – úklid, dílenské činnosti

- nácvik chůze do schodů a chůze na delší vzdálenosti

- udržení rozsahu pohybu – LTV s fyzioterapeutem

- nácvik kognitivních funkcí

DEP

- udržení psychosociální situace


ústavní péči

63

- pokračovat v KEP


Spolupráce s klientem výborná. Klient se zajímá o všechny nabízené aktivity, tzn.

během dne navštěvoval aktivity pořádané DpS a v odpoledních hodinách se aktivně podílel

na činnostech, které jsem si připravila. Terapie byly koncipovány tak, aby byl naplněn KEP

- na základě tréninku kognitivních funkcí, kdy vzhledem k výše uvedeným slabým

stránkám jsme se věnovali cvičením, která mají za úkol procvičovat paměť a zlepšovat,

zvyšovat pozornost. V rámci LVS a osobní hygieny jsme trénovali mytí a úpravu vousů

v obličeji. S ohledem na další problémovou oblast – oblékání jsem využila

mnemotechnické pomůcky, kdy měl klient k dispozici obrázky vystříhané z časopisů (v

rámci tréninku jemné motoriky si obrázky sám vystříhal a nalepil na čtvrtku) a podle nich

volil vhodné oblečení pro danou příležitost a počasí.

PŘÍKLAD TERAPEUTICKÉ JEDNOTKY – probíhala formou skupinových kondičních

terapií.

Způsob terapie: skupinové terapie – muzikoterapie, arteterapie, trénink kognitivních funkcí,

rukodělné činnosti, dílenské činnosti, biblioterapie – vše aktivně a pravidelně.

Frekvence: 5x týdně

Časový interval: 10,00 – 11,30

Délka terapie: uzpůsobená zdravotnímu stavu klienta a náročnosti úkonů

PRŮBĚH TERAPEUTICKÝCH JEDNOTEK:

Klient výborně spolupracoval, aktivizační - kondiční cvičení navštěvoval pravidelně

a aktivně se podílel, zapojoval se na chodu činností ve skupině. Snažil se být nápomocný

slabším klientům. Neodmítal nové činnosti a dokonce sám vymýšlel alternativy

skupinových terapií.


ústavní péči

64

Výstupní vyšetření ergoterapeutem:


Dne: 4.1.2012

TESTOVÁNÍ:

Výsledky testovaného klienta jsou mírně zhoršené, ne však z důvodu špatného vlivu

aktivizačních programů na klienta, nýbrž úrazem, který se klientovi v době spolupráce

přihodil. Jelikož je PHK dominantní, objevily se značné problémy v oblasti sebeobsluhy a

soběstačnosti (asistence při mytí – předcházení znehodnocení sádrového obvazu, oblékání,

osobní hygieně) – viz příloha č. 2.


Pokračovat ve stanovených plánech, snažit se o co největší možné zachování

kognitivních funkcí. Pokračovat v programech a aktivitách připravených v DpS. Viděla

bych jako vhodné navázat bližší kontakt s rodinou, především s dcerami klienta. Klienta

trápí fakt, že se všichni vídají jen při „svátečních“ událostech a nemá podrobný přehled o

životě svých dcer. Navrhovala bych písemné dopisování – v době léčení klientovi PHK by

za něj dopisy mohl psát zdravotnický personál. Klient by tím uspokojil své potřeby a tento

způsob komunikace by zajisté vedl k určitému udržení stávajícího stavu klienta a

posilování osobnosti.


ústavní péči

65

14.3 Kazuistika č. III

Pozn. – tato respondentka je v DpS od roku 2010 - září, od počátku svého pobytu

pravidelně navštěvuje domovem nabízené aktivity. (Přehled aktivit DpS příloha č.6).

Klientka: 83 let


Odběr anamnézy:

RA:

Vdova, bezdětná.

QA:

Nekuřačka, abstinentka

ÚRAZY:

Nevýznamné

SA:

Klientka neprodělala žádné vážné onemocnění, které by ji omezovalo v ADL a IADL

činnostech.

ALERGIE:

Nejsou známy

PA:

Lékařka.


Časté infekty močového systému – ledvinová nedostatečnost, hypertenze.

Hl. diagnóza: VASKULÁRNÍ DEMENCE


ústavní péči

66



Dne: 29.11.2011

Použité metody:

BARTHEL index, Škála deprese, vyšetření aspekcí, FIM, MMSE.

POPIS KLIENTKY - pohledem terapeuta

Z prvního setkání bylo patrné, že má klientka potíže se sluchem, naslouchátko bylo

v řešení s lékařem. Klientku velmi komunikativní, z důvodu levostranné nedoslýchavosti

byla značně omezena schopnost sociálního kontaktu, kterou však výborně suplovala

přítelkyně klientky, která pečlivě opakovala výrazy, které klientka neslyšela nebo jím

nerozuměla. Komunikace mohla bezproblémově probíhat z pravé strany klientky, kdy

pravé ucho bylo méně poškozeno nedoslýchavostí.

Z kineziologického hlediska jsem nezaznamenala žádnou odchylku, která by

klientku mohla omezovat ve vykonávání ADL a IADL činností, či omezovat její

soběstačnost.

Testování:

ŠKÁLA DEPRESE PRO GERIATRICKÉ PACIENTY – Svědčí pro mírnou

depresi. Skóre 9 bodů.

BARTHELŮV TEST ZÁKLADNÍCH VŠEDNÍCH ČINNOSTÍ – Skóre 70 -

lehká závislost - problémové oblasti: občasná inkontinence moči a stolice.

FIM – obdobně problémové oblasti add. BI, - pohybová dovednost: 76/91.

Problémové oblasti – občasná inkontinence, potíže se zvolením vhodného oděvu –

pokud má klientka oděv připravený – bez problému jej obleče, chůze do schodů.

Psychické funkce: 28/35. Problémové oblasti – udržení pozornosti, poruchy

krátkodobé paměti.


ústavní péči

67

MMSE – skóre 20b – problémové oblasti: dezorientace dnem, místem pobytu,

poschodím budovy, problémy s matematickými operacemi, neschopnost nakreslit

obrazec dle zadání.

MOBILITA:

Klientka se zvládne bez pomoci druhé osoby sama posadit, přetočit na jeden i druhý

bok. Bez pomoci se postaví, chůze je jistá, bez příznaků patologie. Plně mobilní


Obouvací lžíce, inkontinenční pleny, protiskluzové podložky v koupelně a na

toaletě, brýle.


Klientka za dobu naší spolupráce projevovala pocity lítosti, zřejmě z důvodu

vánoční atmosféry a blížících se svátků, personál se shodl na tom, že je to u klientky (stejně

jako u ostatních běžné) takže jsme se společnými silami snažili zpříjemnit vánoční svátky

všem, kteří stejně jako má klientka zůstali sami ve vánoční čas (pečení cukroví, vánoční

výzdoba domova, návštěva Martinských trhů…), což vedlo k odpoutání se od lítostivých

projevů a došlo ke zlepšení psychického stavu.

ZÁJMY/HOBBY:

Pletení, háčkování – k vykonávání těchto činností klientka potřebuje KP – brýle.

Zpěv.

14.3.2 RESUMÉ:

Z pozorování a testování jsou patrné následující problémové oblasti: občasná

inkontinence moči a stolice, potíže s oblékáním (pokud je oděv připravený klientka si jej

obleče bez potíží, problémy činní zvolit si vhodný oděv), dezorientace dnem, časem a

místem, potíže se složitějšími matematickými operacemi (dělení dvouciferným číslem).


ústavní péči

68

Doporučované aktivizační techniky: muzikoterapie, modelové činnosti ADL a

IADL – nácvik oblékání, vaření, pečení apod. Trénink kognitivních funkcí. LTV –

posilování pánevního dna jako prevence mikce.

RÁMCE VZTAHŮ:

Biomechanický – přístup stupňovaných aktivit, přístup ADL a IADL, přístup kompenzační



Silné stránky klientky:

Komunikativnost, upřímnost, praktičnost. Klientka i přes značnou nedoslýchavost

velmi dobře spolupracovala, ke kolektivu je upřímná a při provádění společných,

skupinových terapiích se projevovala prakticky.

Slabé stránky klientky:

Poruchy paměti, snadná manipulovatelnost názoru klientky (klientka velmi dala na

názor spolubydlících DpS, ne vždy byl názor kolegyň vhodný a správný).


Nácvik soběstačnosti v oblasti ADL, trénink kognitivních funkcí, kondiční

ergoterapie, zaměřená skupinově.



funkcí, podporu orientace v čase a místě. Terapie zrealizovány v rámci LVS - individuálně

i skupinově. Ergoterapeutický plán sestaven na dobu 2 měsíců – prosinec 2011 až leden

2012.


ústavní péči

69

KEP

- nácvik oblékání – volba vhodného oděvu

- nácvik domácích prací – úklid, vánoční výzdoba, pečení cukroví

- LTV ve spolupráci s fyzioterapeutem – posilování pánevního dna

DEP

- následovat v KEP

- používání naslouchátka

- udržení stávajícího stavu


Spolupráce probíhala uspokojivě. Vzhledem k levostranné nedoslýchavosti byla

komunikace velmi obtížná, nicméně vždy se podařilo nalézt nějaké kompenzační řešení –

komunikace z pravé strany, kde sluch nebyl tolik poškozen, či hlasitý rozhovor. Klientka

byla aktivní a motivací (pečení vánočního cukroví, výzdoba DpS apod.) došlo k potlačení

lítostivých stavů. Klientka navštěvovala jak program DpS, tak individuální program.


– probíhala formou nácviku ADL – nácvik oblékání – výběr vhodného oděvu.


Čas terapie: 8,00 – 10,00


Frekvence: 3x týdně.

Délka terapie: Různá, uzpůsobená zdravotnímu stavu klientky a náročnosti úkonů.


Během dopoledních hodin jsem klientku v rámci LVS (instruktáž a dohled při ranní

hygieně) navštěvovala na pokoji. K dispozici jsme měly velké množství praktických


ústavní péči

70

pomůcek (klientčino oblečení, obrázky oděvů). Simulovaly jsme situace ročního období a

klientka měla za úkol vhodně vybírat oděv, který se pro dané počasí či nečas hodil.

V první chvíli se klientka tvářila poměrně nedůvěřivě na kartičky s oděvy, či na

oblečení rozložené po pokoji, po chvíli ji však činnost zaujala a s nadšením vymýšlela

kombinace oděvů, které byly v souladu s určeným počasím. Dopolední trénink se stal

pravidlem pro celé působení mé osoby v DpS.



Dne: 4.1.2012

TESTOVÁNÍ:

Výsledky jednotlivých testů jsou identické se vstupním vyšetřením (viz. příloha č.

3). Klientka má svůj stav (soběstačnost, zájmy, kondice) trvale na stejné úrovni, bez

jakékoliv změny, která by mohla narušit její soběstačnost. Z psychosociálního pohledu

jsem zaznamenala zlepšení. Vánoční depresi klientky se podařilo usměrnit, stav se zlepšil a

vánoční čas se nakonec stal příjemným zpestřením pro všechny spoluobyvatele domova.

Klientka výborně spolupracovala po celou dobu terapie.



kognitivních funkcí a relativní soběstačnosti. Podporovat a vyvolávat u klientky potřeby

sociálního kontaktu. Jako vhodné bych viděla využití zručnosti klientky v rámci kondiční

ergoterapie, konkrétně v rukodělných technikách, například kreativním kurzem –

ubrousková technika, malování hedvábných šátků atd. Vhodné by bylo, kdyby personál

klientu upozorňoval častěji na potřebu močení – mohlo by dojít ke zlepšení mikce a

potlačení potřeby inkontinenčních plen.


ústavní péči

71

14.4 Kazuistika č. IV

Pozn. – tento respondent nikdy pravidelně nenavštěvoval aktivizační činnosti DpS.

V domově pobývá od podzimu roku 2010.

Klient: 79 let

14.4.1 ERGOTERAPEUTICKÝ PROCES:

Odběr anamnézy:

RA:

Rozvedený, s manželkou se nestýká, má dvě dcery, rodinné vztahy se neudržují

QA:

Kuřák, alkohol příležitostně

ÚRAZY:

Nevýznamné

SA:

Pochází z Plzně, do domova umístěn na vlastní žádost, uživatelem starobního důchodu.

ALERGIE:

Nejsou známy.

PA:

Řidič. V důchodovém věku pak pracoval u hlídací agentury.


Léčí se pro hypertenzi, hlavní dg. VASKULÁRNÍ DEMENCE


ústavní péči

72



Dne: 1.12.2011

Použité metody:

BARTHEL index, Škála deprese, Vyšetření aspekcí, FIM, MMSE.

POPIS KLIENTA - pohledem terapeuta

Při prvním setkání na mne klient působil celkově „zanedbaným“ dojmem (neměl

oholené vousy, nebyl učesaný, byl cítit cigaretami a nevyhledával kontakt s okolím).

Z rozhovoru se sociální pracovnicí vyplynulo, že klienta nikdo nenavštěvuje a to z důvodu,

že klient nemá zájem. Klient nenavštěvoval žádné aktivity, pouze jednou se účastnil

společného výletu do Pivovarského Muzea města Plzně. Z kineziologického hlediska jsem

nezaznamenala výraznější odchylky, které by klienta mohly omezovat v ADL a IADL

činnostech.

Testování:

ŠKÁLA DEPRESE PRO GERIATRICKÉ PACIENTY – Mírná deprese. Skóre

10 bodů.

BARTHELŮV TEST ZÁKLADNÍCH VŠEDNÍCH ČINNOSTÍ – Skóre 75 –

lehká závislost - problémové oblasti: oblékání – klientovi nedělá problém se obléci,

spíše zvolit vhodný oděv, dbát na čistotu oděvu apod., klient potřebuje asistenci a

dohled při hygieně, soběstačnost snižuje inkontinence, při chůzi do schodů klient

potřebuje dopomoc.


ústavní péči

73

FIM – Pohybová dovednost: 63/91. Problémové oblasti – kontinence moči i

stolice, asistence a dohled při hygieně, potíže se zvolením vhodného oděvu,

lokomoce, chůze do schodů. Psychické funkce: 18/35. Problémové oblasti –

sociální kontakt – klient vyhledává příležitosti sociálního kontaktu, prakticky

s nikým nekomunikuje, řešení problémů, vyjadřování (podprůměrné, chabá slovní

zásoba, používání agramatismů), poruchy krátkodobé paměti).

MMSE – Skóre 19b – problémové oblasti: dezorientace dnem, datem, zařízením,

matematické operace.

MOBILITA:

Klient se zvládne bez pomoci druhé osoby samostatně posadit, přetočit na jeden i

druhý bok. Bez pomoci se postaví a zvládne se přitáhnout pomocí hrazdičky. Plně mobilní


Dlouhá obouvací lžíce.


Vzhledem k tomu, že klient nevyhledával sociální kontakty delší dobu, spolupráce

s ním byla velmi obtížná. Tento stav se projevil i na psychickém a sociální stavu klienta.

Klient prakticky nehovořil ve větách, mnohdy neodpovídal – ignoroval otázky, zajímal se

pouze o sebou zvolené priority (cigarety, peníze, jídlo).

ZÁJMY/HOBBY:

Na otázku co rád dělá, se mi dostala stručná odpověď: Nic, po delším přemýšlení mi

klient odpověděl, že rád kouří, když jsem se snažila oponovat faktem, že kouření škodí

zdraví – klient na něco zemřít musí.

14.4.2 RESUMÉ:

Z pozorování a testování jsou patrné následující problémové oblasti: problémy

se zvolením vhodného oděvu, udržování čistoty kolem sebe, dopomoc při hygieně a


ústavní péči

74

koupání, inkontinence moči a stolice (dle pracujícího personálu v DpS má klient potíže

pouze s mikcí, inkontinence stolice je prý z důvodu pohodlnosti klienta – „když už plenu

má, proč ji nevyužít“). Potíže s chůzí do schodů.

Doporučené aktivizační techniky: nácvik ADL a IADL – podpora soběstačnosti

ve všech složkách, trénink kognitivních funkcí, resocializace.

RÁMCE VZTAHŮ:

Biomechanický – přístup ADL a IADL, přístup kompenzační



Silné stránky klienta:

Neústupnost, klient si pevně stojí za svým názorem.

Slabé stránky klienta:

Nekomunikativnost, netaktnost, nespolupráce.


Snaha o resocializaci, nácvik soběstačnosti v oblasti hygieny a osobní péče.



funkcí, podporu resocializace. Terapie zrealizovány individuálně i skupinově.

Ergoterapeutický plán sestaven na dobu 2 měsíců – prosinec 2011 až leden 2012.

KEP


- resocializace – zlepšení spolupráce s personálem DpS


- snaha o motivaci klienta k jakékoliv smysluplné činnosti


ústavní péči

75

DEP


- resocializace – začlenění mezi ostatní klienty DpS

- následovat v KEP

- spolupráce s psychologem

PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ TERAPEUTEM:

Během spolupráce se mi podařilo dosáhnout potlačení „vulgárního“ vyjadřování

klienta po dobu terapie. Nácvik soběstačnosti v rámci ranní LVS (hygiena, čištění zubů,

úprava vousů apod.) probíhal nepravidelně, klient udával, že „nemá náladu“ na terapie,

které by mohly pozitivně ovlivnit jeho stav. A však při 3 terapii zvládl téměř samostatně

provádět modelovou činnost – zvládl se sám převléci z nočního oděvu do denního oděvu,

připravit si pomůcky na čištění zubů a samostatně se učesal, nutná byla pouze slovní

istruktáž.


– probíhala formou nácviku ADL – nácvik ranní hygieny, oblékání – výběr

vhodného oděvu, skládání oděvu, úklid


Čas terapie: 6,30 – 7,30 hod.


Frekvence: nepravidelná

Délka terapie: Různá, uzpůsobená zdravotnímu a psychickému stavu klienta


V rámci ranní LVS jsem klienta navštěvovala přímo na pokoji. Klient zprvu

nesouhlasil se spolupráci, později, když byl upozorněn personálem, že by se měl oholit a

začít o sebe dbát, podařilo se ho přesvědčit a nakonec se spoluprací souhlasil. Klient

zvládal přípravu potřebných pomůcek samostatně. Připravil si ručník, žiletku, pěnu na

holení, kartáček na zuby, pastu. Jediné co opomenul, byl hřeben, který jsem mu


ústavní péči

76

připomněla. Samostatně si vyčistil zuby, instruktáž byla nutná pouze u holení vousů, klient

tuto činnost, dle svých slov, dlouho nevykonával a zcela zapomněl postup.

Za odborné instruktáže a spolupráce se oholil, vyčistil si zuby, učesal se a vyčistil si

nehty, které měl zažloutlé od neustálého kouření.

Ani během terapie se mi nepodařilo s klientem navázat bližší kontakt. Klient si držel

velký odstup a neměl snahu spolupracovat, bylo pro mne velmi obtížné s ním pracovat.



Dne: 5.1.2012

TESTOVÁNÍ - HODNOCENÍ:

Výsledky jednotlivých testů jsou téměř identické se vstupním vyšetřením – došlo ke

zhoršení mobility klienta a to především při chůzi na větší vzdálenosti, klient potřebuje

doprovod, udává závratě, slabost. Z psychosociálního pohledu jsem nezaznamenala žádné

zlepšení, či posun.

Klient nechtěl spolupracovat, což se projevilo na terapiích. Spolupráci bych

hodnotila jako podprůměrnou a nevyhovující, pro efektivnost aplikovaných aktivizačních

metod.



kognitivních funkcí, relativní soběstačnosti a motivaci klienta.

Doporučovala bych spolupráci s psychologem – mohlo by dojít ke zlepšení

sociálních vztahů ať už s ostatními klienty DpS, tak s personálem, s kterým klient nechce

příliš spolupracovat. Navrhovala bych omezit počet vykouřených cigaret za den. Snažila

bych se o zapojení klienta do chodu DpS, například v dílnách, či při práci na zahradě.

V DpS je k dispozici knihovna, jako vhodné bych viděla zapojení klienta do chodu

této části domova. Klient by dostal přesnou náplň dne, měl by zodpovědnost za chod

knihovny, měl by povinnost dodržovat výpůjční řád a cítil by se užitečný pro společnost.


ústavní péči

77

Všechny tyto aspekty by mohly vést ke zlepšení psychosociálních funkcí a ke zlepšení

spolupráce s personálem DpS. Tento pracovní proces by se tak snadno stal motivací a

zároveň pozicí, která by klienta posunula o krok vpřed.


ústavní péči

78

15 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Dotazníky byly předloženy cíleně pracovníkům ze sociálních zařízení (DpS).

Týkaly se seniorů trvale žijících v domovech pro seniory. Respondenti byli seznámeni se

všemi okolnostmi a v neposlední řadě s účelem jejich vyplnění. Dotazník se skládal

uzavřených a polouzavřených otázek, kterých bylo celkem 10.

15.1 ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ

Z celkového počtu 50 distribuovaných dotazníků jsem získala 29 vyplněných

dotazníků zpět. Což činí 58% z celkového počtu dotazníků. Otázky obsažené v dotazníku

se týkaly hypotézy č. 2 a č. 3.

Dotazník vyplnilo 25 (86%) žen a 4 (14%) muži. Z celkového počtu 29

respondentů je 16 (55%) ergoterapeutů, 5 (17%) speciálních pedagogů, 6 (21%) sociálních

pracovníků a 2 (7%) pedagogové s odborným kurzem (muzikoterapie, arteterapie).

15.2 TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ NÁVRATNOSTI

DOTAZNÍKŮ

Distribuováno 50

Počet odpovědí 29

Úspěšnost v procentech 58%

Odpověď ženy 25

Procenta 86%

Odpověď muže 4

Procenta 14%

Tab. č. 4 – Návratnost dotazníků


ústavní péči

79

Graf č. 1 - Návratnost dotazníků

15.3 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Pro přehlednost dotazníkového šetření vždy uvádím číslo otázky, znění otázky a

počet odpovědí, které se sešly od respondentů. Znění celého dotazníku, je obsaženo

v příloze č. 7.

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Distrubuováno Počet odpovědí

Dotazník

Odpovědi žen

Odpovědi mužů


ústavní péči

80

Otázka č. 1

Znění otázky: V zařízení, ve kterém pracujete, zaujímáte pozici Ergoterapeuta: ANO x NE.

Jestliže ve Vašem zařízení nepracujete jako ergoterapeut, ale vykonáváte činnosti, které

slouží k aktivizaci klientů /muzikoterapie, arteterapie, vaření, dílenské činnosti, rukodělné

činnosti atd./ vyplňte prosím Vaše vzdělání popř. kurz

…………………………………………………………………………………………………

Ergoterapeut Speciální

pedagog

Sociální

pracovník

Pedagog

s kurzem

Počet 16 5 6 2

Tab. č. 5 – Vyhodnocení otázky č.1

Graf č. 2 – počet pracovníků

Závěr:

Z odpovídajících 29 respondentů je zaměstnáno 16 ergoterapeutů, 5 speciálních pedagogů,

6 sociálních pracovníků a 2 pedagogové s kurzy (muzikoterapie, arteterapie).

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Ergoterapeut Speciálnípedagog

Sociálnípracovník

Pedagog skurzem

Počet pracovníků


ústavní péči

81

Otázka č. 2

Znění otázky: Celkový počet klientů/uživatelů v zařízeních?

Počet klientů 10 – 30 30 – 50 50 – 70 70 - 80

Odpovědi

respondentů

5 20 4 0

Tab. č. 6 – Celkový počet klientů v zařízeních

Graf č. 3 – Počet klientů v zařízeních

Závěr:

Z 29 respondentů odpovědělo 20, že se v jejich zařízení nachází klienti v počtu od 30 - 50.

Pět pracovišť udává, že mají od 10 - 30 klientů. 50 až 70 klientů bylo potvrzeno celkem u 4

pracovišť.

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

10 až 30 30 až 50 50 až 70 70 až 80

Počet klientů v zařízeních


ústavní péči

82

Otázka č. 3

Znění otázky: Nejstarší klient navštěvující terapie…….let.

60 – 70 let 70 – 80 let 80 – 90 let 100 - 110

Odpovědi

respondentů

1 10 17 1

Tab. č. 7 – Nejstarší klient navštěvující terapie

Graf č. 4 – Nejstarší klient navštěvující terapie

Závěr:

Pouze v jednom případě se z 29 dotazovaných pracovišť potvrdil nejstarší klient ve

věkovém rozmezí od 60 – 70 let. V 17 případech se nejstarší klient ocital ve věkové

kategorii od 80 – 90 let. Deset pracovišť shledalo nejstaršího pacienta v linii od 70 - 80 let.

V jediném případě se našla klientka, která letos oslavila 101 narozeniny, tudíž je ve věkové

kategorii 100 – 110 let patronkou.

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

60 až 70let

70 až 80let

80 až 90let

100 až 110let

Nejstarší klient navštěvujícíterapie


ústavní péči

83

Otázka č. 4

Znění otázky: Nejmladší klient navštěvující terapie má …. let.

50 – 60 let 60 - 70 let 70 - 80 let 90 – 100 let

Odpovědi

respondentů

1 6 22 0

Tab. č. 8 – Nejmladší klient navštěvující terapie

Graf č. 5 – Nejmladší klient navštěvující terapie

Závěr:

Ze zpracovaných odpovědí je zřejmé, že ve 22 případech se nejmladší klient navštěvující

aktivizační terapie, pohybuje ve věkovém rozmezí 70 až 80 let. V šesti případech se

nejmladší klient nachází ve věkovém rozmezí 60 až 70 let. Pouze v jednom případě je

klient ve věkové hranici 50 až 60 let.

0

5

10

15

20

25

50 - 60 let 60 - 70 let 70 - 80 let 90 - 100let

Nejmladší klient navštěvujícíterapie


ústavní péči

84

Otázka č.5

Znění otázky: Nejčastější diagnóza vyskytující se v zařízení?

Onemocnění Výpočet dle zařízení

Roztroušená skleróza 0

Cévní mozková příhoda 19

Vaskulární demence 4

Alzeihemerova demence 6

Tab. č. 9 – Nejčastější diagnóza vyskytující se v zařízení

Graf č. 6 – Nejčastější diagnóza vyskytující se v zařízení

Závěr:

Z 29 odpovědí je patrné, že ve 22 zařízeních je nejčastější onemocnění cévní mozková

příhoda. V 6 zařízeních alzheimerova demence a ve 4 zařízeních vaskulární demence.

Roztroušená skleróza se nestala dominantní v žádném ze zařízení. Je vhodné podotknout,

že ve většině případů je u klientů diagnostikováno i jiné onemocnění (např. diabetes

mellitus, hypertenze či cholesterolémie). K vyhodnocení jsem použila pouze diagnózy, u

kterých je pravděpodobné, že omezí klienta na soběstačnosti.

02468

101214161820

Nejčastější diagnózavyskytující se v zařízení


ústavní péči

85

Otázka č. 6

Znění otázky: Počet klientů/uživatelů, kteří mají potvrzenou lékařskou diagnózu:

Vaskulární demenci je ………………

Z výsledků, které jsem vyhodnotila pomocí odpovědí, je zřejmé, že se na území České

republiky, v 29 zařízeních nachází zhruba 116 klientů, u kterých byla lékařem

diagnostikovaná Vaskulární demence jakožto primární onemocnění.

Graf č. 7 – Počet klientů s Vaskulární demencí

0

20

40

60

80

100

120

Vaskulární demence

Vaskulární demence


ústavní péči

86

Otázka č. 7

Znění otázky: Subjektivně hodnoceno (terapeutem): Nejoblíbenější aktivizační metodou

těchto klientů (s VD) je: ………………………………….. (zhodnoťte dle účasti klientů s VD).

Muzikoterapie 6

Canisterapie 1

Arteterapie 4

Aromaterapie 2

Reminiscenční terapie 5

Dílenské činnosti 3

Pohybová terapie 5

Biblioterapie 3

Tab. č. 10 – Nejoblíbenější aktivizační techniky klientů s VD

Graf č. 8 - Nejoblíbenější aktivizační techniky klientů s VD

Závěr:

Z výzkumného šetření vyplývá, že: v 6 zařízeních je neoblíbenější technikou

muzikoterapie, v 1 zařízení canisterapie, arteterapie ve 4, aromaterapie je oblíbená ve 2

zařízeních. Druhou nejoblíbenější terapií, v 5 zařízeních, je reminiscenční terapie a

pohybová terapie, dílenské činnosti jsou nejoblíbenější ve 3 zařízeních, stejně tak jako

biblioterapie.

0

1

2

3

4

5

6

Nejoblíbenější aktivizačnítechniky


ústavní péči

87

Otázka č. 8

Znění otázky: Na aktivizační programy častěji dochází ženy či muži (s diagnostikovanou

VD).

Docházející:

Ženy Ve 27 případech

Muži Ve 2 případech

Tab. č. 11 – Kdo častěji navštěvuje aktivizační programy

Graf č. 9 – Kdo častěji navštěvuje aktivizační programy

Závěr:

Z dotazníkového šetření je patrné že ve 27 zařízeních pravidelně navštěvují ženy

aktivizačních programy častěji, než muži, kdy, jejichž účast je jen ve 2 zařízeních vyšší než

u žen s VD.

0

5

10

15

20

25

30

Ženy Muži

Kdo častěji navštěvujíaktivizační programy


ústavní péči

88

Otázka č.9

Znění otázky: Zapište do tabulky počet klientů, kteří pravidelně navštěvují danou

aktivizační metodu /popř. dopište terapii, která je u Vás na pracovišti prováděna a není

v seznamu/.

Aktivizační technika Muž Žena

Muzikoterapie 50 522

Arteterapie 116 435

Reminiscenční terapie 174 290

Canisterapie 130 163

Biblioterapie 34 62

Dramaterapie 23 48

Trénink kognitivních funkcí 175 486

Rukodělné techniky 118 444

ADL činnosti 80 326

Tab. č. 12 – Pravidelná návštěvnost klientů

Graf č. 10 - Pravidelná návštěvnost klientů

0

100

200

300

400

500

600

Muž

Žena


ústavní péči

89

Závěr:

Z dotazníkového šetření vyplývá, že v 29 zařízeních navštěvují klienti a klientky

aktivizační programy následovně: Muzikoterapii – 50 mužů, 522 žen. Arteterapii – 116

mužů, 435 žen. Reminiscenční terapii – 174 mužů, 290 žen. Canisterapii – 130 mužů, 163

žen. Biblioterapii – 34 mužů, 62 žen. Dramaterapii – 23 mužů, 48 žen. Trénink

kognitivních funkcí – 175 mužů, 486 žen. Rukodělné techniky (včetně dílenských činností)

– 118 mužů, 444 žen. ADL činnosti 80 mužů, 326 žen.


ústavní péči

90

Otázka č. 10

Znění otázky: Kolikrát se během týdne s klienty setkáte za účelem aktivní aktivizace?

/klient navštíví místnost určenou pro Ergoterapii a podílí se na Vámi předem připravených

činnostech/.

Aktivní terapie

1 až 2 týdně 2

2 až 3 týdně 3

3 až 4 týdně 9

4 až 5 týdně 15

Tab. č. 13 – Aktivní terapie

Graf č. 11 – Aktivní terapie

Závěr

Z 29 výpovědí se dá usoudit, že aktivní aktivizace probíhala na pracovištích nejčastěji 4 až

5 týdně, což bylo v 15 zařízeních. V 9 zařízeních probíhala 3 až 4 týdně. Dvakrát až třikrát

se klienti scházeli ve 3 zařízeních. Pouze ve dvou zařízeních se klienti scházeli 1 až 2

týdně.

0

2

4

6

8

10

12

14

16

1 až 2 týdně 2 až 3 týdně 3 až 4 týdně 4 až 5 týdně

Aktivní terapie


ústavní péči

91

16 RESUMÉ

16.1 Kazuistiky

Ze pracovaných kazuistiky vyplývá následující:

U klientů popisovaných v kazuistikách č I. – č. III. se podařilo terapií ovlivnit

psychický stav, zlepšit jejich soběstačnost a to na základě aktivní spolupráce.

U klienta popisovaného v kazuistice č. IV. nebylo zlepšení patrné z důvodu

nezájmu o terapii. Zde by byla vhodná dlouhodobější spolupráce a motivace klienta.

16.2 Dotazníkové šetření

Z dotazníkového šetření, kdy návratnost činila 29 z 50 rozeslaných, vyplývá následující:

V ústavních zařízeních pro seniory nejčastěji pracují ergoterapeuti a to především

ženského pohlaví

V zařízeních se nejčastěji nacházejí klienti v počtu od 50 do 70

Nejstarším klientům, kteří pravidelně navštěvují terapie je od 80 do 90 let

Nejmladší klient navštěvující terapie se nachází ve věkovém rozmezí od 70 – 80 let.

Nejčastější diagnózou vyskytující se v zařízeních je Cévní mozková příhoda

Ve 29 zařízeních se nachází 116 klientů s potvrzenou Vaskulární demencí

Terapeuti se shodli, že nejoblíbenější aktivizační metodou klientů s Vaskulární

demencí je muzikoterapie, či její prvky

Aktivizační programy, častěji navštěvují ženy

Nejnavštěvovanější aktivizační program u mužů je trénink kognitivních funkcí, u

žen je to muzikoterapie

Terapeuti se nejčastěji se svými klienty setkávají 4 – 5x týdně


ústavní péči

92

17 DISKUSE

Z vlastní zkušenosti vím, že práce s lidmi je mnohdy obtížnější než kterékoliv jiné

zaměstnání. Výjimkou proto není ani práce ergoterapeuta v zařízeních určených

geriatrickým klientům. V rámci praxí ať na střední či vysoké škole, jsem měla možnost

poznat několik zařízení pro seniory, což mne oslovilo na tolik, že jsem si pro svou

Bakalářskou práci zvolila dané téma, které se zabývá efektem aktivizačních programů, jenž

by dle mého názoru měly posilovat, nebo alespoň udržovat soběstačnost seniorů v ústavní

péči.

Člověk je bio-psycho-sociální jednotka. Fyzická stejně tak jako dušení stránka by

měla být proto udržována na stejné úrovni co se týče soběstačnosti. Pokud tomu tak není,

roli přebírá Multidisciplinární tým (17), včetně ergoterapeuta. Ergoterapeut má za úkol co

nejvhodnějším způsobem kompenzovat ztráty soběstačnosti.

Souhlasím s Mgr. Kozákovou (20), že v rámci soběstačnosti je důležité se zaměřit

především na: sebeobsluhu (dovednosti spojené s osobní hygienou, oblékáním,

stravováním), každodenní činnosti (dovednosti spojené se samostatným životem),

lokomoci (pohyb a přemísťování), komunikaci (dovednosti nutné k dorozumívání, ke

schopnosti sdělit své potřeby okolí a porozumět požadavkům okolí). Proto jsem se při

výzkumu své Bakalářské práce zaměřila na soběstačnost klientů v ÚP. Sledovala jsem

čtyři klienty (dvě ženy, dva muže) při sebeobsluze, při každodenních činnostech, při

lokomoci a také při komunikaci. Při podrobném zkoumání jsem objevila nedostatky, které

jsem se jako budoucí ergoterapeut snažila eliminovat pomocí kompenzačních přístupů –

bylo-li to nutné (vymýšlení pomůcek, které by napomáhaly ke zlepšení problémové

oblasti), či za pomoci motivace. Snažila o zaktivizování zbývajícího potencionálu klientů,

který jsem následně využívala v činnosti, jenž měla podpořit soběstačnost klienta (nácvik

oblékání, LVS, trénink kognitivních funkcí). Ve třech případech (viz Kazuistika č. I až č.

III) se motivační proces prokázal jako vhodný a došlo ke zlepšení psychického stavu

klientů.

Při aplikaci aktivizačních technik na klienty jsem zaznamenala zlepšení, které

pozitivně ovlivnilo soběstačnost. Aplikované techniky jsem vybírala individuálně na


ústavní péči

93

základě slabých stránek, problémových oblastí či zájmů klientů. Pro hypotézu č. 1 jsem si

zvolila výzkum, který byl prováděn pomocí kazuistik.

Znění hypotézy č.1: Předpokládám, že při aplikaci aktivizačních technik nedochází

ke zhoršení soběstačnosti seniorů v ÚP.

Kazuistika č. I. Žena, která žije v DpS od roku 2009, aktivně nikdy nenavštěvovala

aktivity DpS. Problémové oblasti: inkontinence moči a stolice, potíže s oblékáním, potíže

s osobní hygienou, psychická bariéra bránící chůzi do schodů, kognitivní poruchy, deprese

ovlivňující psychiku klientky, problémy v sociální oblasti – navazování sociálních

kontaktů, žádní přátelé, izolace. Aplikované techniky: modelové situace ADL a pADL –

nácvik hygieny, nácvik oblékání. Při zlepšení v rámci ranní LVS – instruktáž při hygieně.

Pečení vánočního cukroví – pouze slovní instruktáž. Prvky muzikoterapie – procvičování

dlouhodobé paměti (opakování textů písní), zlepšování artikulace. Trénink kognitivních

funkcí. Kompenzační přístup použit v rámci orientace v datu, kdy jsem klientce pořídila

kalendář, dle kterého se snáze orientovala ve dni, měsíci, roce. Hodnocení: Došlo ke

zlepšení psychického stavu klientky. Klientka se rozhodla navštěvovat program DpS (viz

příloha č. 6), což je pozitivní, jak pro psychický stav klientky, tak pro soběstačnost, kterou

si tím klientka udrží, jelikož dojde k posilování a motivování: komunikačních schopností,

lokomočních schopností, každodenních činností a v neposlední řadě samoobslužných

činností. Zlepšení se podařilo dosáhnout v oblasti ADL – chůze do schodů, podařilo se

potlačit strach klientky a postupným nácvikem klientka zvládla s pomocí (terapeuta a

vycházkové hole) vystoupat 30 schodů – 1 patro.

Kazuistika č. II. Muž, který žije v DpS od roku 2011 (červenec). Klient aktivně a

pravidelně navštěvuje nabízené činnosti DpS. Problémové oblasti: potřebný dohled při

oblékání, dohled při koupání a osobní hygieně, občasná inkontinence moče a stolice –

nutné připomínání personálu, chůze po schodech s pomocí, chůze po rovině nad 50m

dopomoc. Potíže s udržením pozornosti, poruchy paměti, dezorientace datem, místem

pobytu, potíže s matematickými operacemi. Aplikované techniky: nácvik soběstačnosti v

oblasti ADL – oblékání, osobní hygiena, lokomoce. Trénink kognitivních funkcí – zaměření na

procvičování paměti, orientaci a matematické operace. Hodnocení: Výsledky testovaného

klienta jsou mírně zhoršené, ne však z důvodu špatného vlivu aktivizačních programů na


ústavní péči

94

klienta, nýbrž úrazem, který se klientovi v době spolupráce přihodil. Jelikož se úraz stal na

PHK (PHK je dominantní), objevily se značné problémy v oblasti sebeobsluhy a

soběstačnosti (asistence při koupání – předcházení znehodnocení sádrového obvazu,

oblékání, osobní hygieně). Klientův psychický stav byl nadále ideální pro navštěvování

aktivizačních programů DpS a nepřipouštěl si jakékoliv znevýhodnění oproti ostatním

uživatelům DpS.

U kazuistiky č. II je pozorovatelné, k jakým změnám ve stáří dochází. Je lékařsky

podložené, že u osob seniorského věku dochází ke zlomeninám, či nějakým úrazům,

traumatům častěji než u vývojově mladší populace. (6)

Kazuistika č. III. Žena, která žije v DpS od roku 2010. Klientka pravidelně

navštěvuje nabízené aktivity DpS. Problémové oblasti: občasná inkontinence moči a

stolice, potíže s oblékáním (pokud je oděv připravený, klientka si jej obleče bez potíží,

problémy činí zvolit si vhodný oděv), dezorientace dnem a místem, potíže s matematickými

operacemi. Aplikované techniky: Po domluvě s fyzioterapeutem v rámci LTV – cviky na

posílení pánevního dna, čímž se dá úspěšně předcházet mikci. Aplikován přístup ADL a

IADL – výběr vhodného oděvu, modelové činnosti – pečení, vaření, úklid. V rámci

reminiscenční terapie jsme navštívili Náměstí republiky města Plzně, kdy si klientka

připomněla vzhled této části města, vzhledem k tomu, že zrovna probíhaly Martinské trhy,

mohly jsme s klientkou využít prvky muzikoterapie při zazpívání si Vánočních koled a

poslechu dobové hudby. Během kondiční ergoterapie probíhal trénink kognitivních funkcí a

procvičování matematických operací. Hodnocení: Výsledky jednotlivých testů jsou

identické se vstupním vyšetřením.

V rámci aktivizační programů s ohledem na soběstačnost nejde jen o zlepšení stavu

klienta, ale také o udržení stavu. Udržení určité hranice je stejně náročné, jako zlepšení

hranice samotné. Proto považuji u osob seniorského věku, kdy tělesné schéma není tak

aktivní a přizpůsobivé jako u vývojově mladšího člověka, za úspěch, že dokáží udržet svůj

stav v určitém stupni soběstačnosti. Mou myšlenku mi potvrzuje Mgr. Hátlová ve své knize

Kinezioterapie demencí (16), kdy popisuje fakt, že ke zmírnění následků a rozvoji příznaků

demence přispívá: stálý denní režim, pravidelná aktivizace, trénink kognitivních funkcí a dobrý

psychický stav klienta.


ústavní péči

95

Kazuistika č. IV. Muž, který žije v DpS od roku 2010. Klient nemá zájem o

jakékoliv činnosti a nikdy nenavštěvoval aktivity, které nabízí DpS. Problémové oblasti:

problémy se zvolením vhodného oděvu, udržování čistoty kolem sebe, nutnost asistence při

hygieně a koupání, inkontinence moči a stolice (dle pracujícího personálu v DpS má klient

potíže pouze s mikcí, inkontinence stolice je prý z důvodu pohodlnosti klienta – „když už

plenu má, proč ji nevyužít“). Potíže s chůzí do schodů. Aplikované techniky: U tohoto

klienta jsem se snažila převážně o resocializaci, jelikož klient velmi špatně spolupracoval

s personálem DpS, jeho reakce na mne byla podobná. Terapie byly nepravidelné (z důvodu

odmítání klienta spolupracovat) a zaměřené především na soběstačnost (v rámci osobní

hygieny – s ohledem k problémovým oblastem zcela vyhovující). U všech prováděných

činností byla nutná asistence a instruktáž terapeuta (po celou dobu výzkumu). Hodnocení:

u klienta nedošlo k žádnému zlepšení. Naopak se klient zhoršil v testované soběstačnosti –

klient udával závratě při chůzi, tudíž nemohl lokomoci provádět samostatně, ale pouze

s asistencí.

Kazuistika č. IV nás upozorňuje na pravidlo, které by se mělo stát pro každého

terapeuta během všech terapií zásadní. Klienta nesmíme do žádné terapie nutit. Klienta

musíme motivovat, aby on sám získal potřebu činnost vykonávat. K tomu je ovšem

zapotřebí delší časový úsek. Věřím, že kdyby má spolupráce s klientem uvedeným

v kazuistice č. IV byla delší, byla by možnost rozvoje a spolupráce vyšší a lepší.


ústavní péči

96

V mé práci byly stanoveny další dvě hypotézy. Tyto hypotézy jsem se rozhodla

ověřit na základě dotazníkového šetření, kdy jsem obeslala 50 náhodně vybraných domovů

pro seniory. Z 50 dotazovaných zařízení se mi dostalo pouze 29 odpovědí, tento fakt mne

poněkud znepokojil. Předpokládala jsem, že pokud je člověk pracující v sociálně –

zdravotnické sféře a často je přezdíván „pomáhající profese“ nebude pro něj problém

vyplnit stručný dotazník, který obsahuje pouze 10 otázek a bude sloužit pro výzkum

v oblasti, v které se profesně pohybují. Pro více jak 40% respondentů to však problém byl.

Musela jsem se tedy spokojit s 29 respondenty, kteří byli ochotni podílet se na výzkumu mé

Bakalářské práce.

Znění hypotéz:

Hypotéza č. 2. Předpokládám, že nejčastěji používanou aktivizační technikou v ÚP je

muzikoterapie, či její prvky.

Hypotéza č. 3. Předpokládám, že ženy navštěvují aktivizační techniky častěji než muži.

Dotazník byl koncipován, tak aby bylo patrné, jaké pohlaví terapeuta s klienty

častěji pracuje, jak často se klientům terapeut věnuje, kolik klientů terapie navštěvuje, jak

jsou klienti přibližně staří, či které terapie jsou oblíbené a které méně.

Z dotazníkového šetření, kdy návratnost byla 29 z 50 rozeslaných, vyplývá

následující: v ústavních zařízeních pro seniory nejčastěji pracují ergoterapeuti - nejčastěji

ženského pohlaví, v 16 případech. V zařízeních je nejčastěji 50 až 70 klientů, věk

nejstarších se pohybuje v rozmezí 80 až 90 let, nejmladším klientům je 70 až 80 let.

Nejčastější diagnózou vyskytující se v zařízeních je cévní mozková příhoda. Ve 29

zařízeních se nachází 116 klientů s potvrzenou vaskulární demencí. Terapeuti se shodli, že

nejoblíbenější aktivizační metodou klientů s vaskulární demencí je muzikoterapie, či její

prvky. Aktivizační programy, častěji navštěvují ženy. Nejnavštěvovanější aktivizační

program u mužů je trénink kognitivních funkcí, u žen je to muzikoterapie. Terapeuti se

nejčastěji se svými klienty setkávají 4 – 5x týdně.

Přiznávám, že podobný výsledek šetření jsem očekávala. Za sedm let studia (střední

a vysoká škola) jsem absolvovala několik desítek praxí. Většina z nich se odehrávala právě


ústavní péči

97

v zařízeních pro seniory, proto jsem dotazník sestavila tak, abych sama sobě potvrdila své

domněnky. Jelikož jsem nenašla odpovídající literaturu, která by mé domněnky, výzkum

(hypotézy č. 2 a č. 3) potvrdila či vyvrátila a můj výzkumný vzorek je nepatrný, není

možné brát toto tvrzení jako jednoznačné a platící pro všechna zařízení, kde se nachází

osoby seniorského věku.

Informace, které jsem získala zpracováváním tohoto tématu, jsou pro mne zajímavé

a cenné. Přesvědčily mne o tom, že člověk, který chce napomáhat a být účasten léčebného

procesu, musí perfektně ovládat teorii a mít širokoúhlý přehled. Avšak bez praktických

dovedností, logického úsudku a představivosti by ergoterapeut nemohl být. Povolání

ergoterapeuta je přímo závislé na kreativnosti, emocionalitě a empatii, což u geriatrických

pacientů platí obzvláště.


ústavní péči

98

18 ZÁVĚR

K narušení soběstačnosti dochází u seniorů přirozeně věkem. Proto jsem zúžila

okruh výběru na klienty s vaskulární demencí. Po pečlivém teoretickém prostudování, do

kterého jsem zahrnula seniory, vaskulární demenci, soběstačnost, aktivizačních techniky

jsem se přesunula do části výzkumné. Stanovila jsem si cíl práce. Sestavila jsem 3

hypotézy, na základě kterých jsem zvolila typy výzkumu. Výzkum jsem prováděla na

základě mnou zvolených hypotéz.

První část výzkumu se týkala hypotézy č. 1 (Předpokládám, že při aplikaci

aktivizačních technik nedochází ke zhoršení soběstačnosti seniorů v ÚP), kdy jsem si tuto

hypotézu zcela potvrdila kazuistikou č. I až č. III. Kazuistika č. IV se pro špatnou spolupráci

s klientem nedá zahrnout do výzkumné části.

Hypotézu č. 2 (Předpokládám, že nejčastěji používanou aktivizační technikou v ÚP je

muzikoterapie, či její prvky) jsem si potvrdila na základě dotazníkového šetření, kdy návratnost

činila 29 vrácených dotazníků z rozeslaných 50 dotazníků.

Hypotéza č. 3 (Předpokládám, že ženy navštěvují aktivizační techniky častěji než muži)

se mi potvrdila na základě dotazníkového šetření, kdy návratnost činila 29 dotazníků

z rozeslaných 50 dotazníků.

Jsem si vědoma toho, že pro výzkumné šetření byl použit malý výzkumný vzorek.

Avšak jsem přesvědčena, že pro zpracování tématu, načerpání informací a zpřehlednění

aktivizačních programů je zcela vyhovující.

Závěrem bych chtěla poznamenat, že se mi podařilo splnit veškeré cíle a požadavky práce.


ústavní péči

99

19 LITERATURA A PRAMENY

(1) KALVACH, Zdeněk a kol. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. ISBN

80—247-0548-6.

(2) PACOVSKÝ, Vladimír. Klinická gerontologie. Zvláštnosti chorob ve stáří. In.:

Vnitřní lékařství. Martin: Osveta, 1993. ISBN 80-217-0558-2.

(3) ČORNANIČOVÁ, Rozália. Edukácia seniorov – Vznik, rozvoj, podnety pre

geragogiku. Bratislava: Vydavatelstvo UK Bratislava, 1998. ISBN 80-223-1206-1.

(4) KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-

7179-620-6.

(5) JIRÁK, Roman; HOLMEROVÁ, Iva; BORZOVÁ, Claudia a kolektiv. Demence a

jiné poruchy paměti. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2454-6.

(6) PACOVSKÝ, Vladimír; HEŘMANOVÁ, Hana. Gerontologie. Praha: Avicenum.,

1981, str. 119. ISBN 80-044-81.

(7) LANGMAIER, Josef; KREJČÍROVÁ, Dana. Vývojová psychologie. Praha: Grada

Publishing, 1998. ISBN 80-7169-195.

(8) PACOVSKÝ, V., HEŘMANOVÁ, H. Gerontologie. 1. vydání. Praha: Avicenum.,

1981, str. 81. ISBN 08-044-81.

(9) HAMILTON, Stuart. The Psychology of Ageing: London: Jessica Kingsley

Publishers 2006. ISBN 1843104261.

(10) LANGMAIER, Josef; KREJČÍROVÁ, Dana. Vývojová psychologie. Praha: Grada

Publishing, 1998. ISBN 80-7169-195.

(11) JIRÁK, Roman; KOUKALÍK, František. Demence: neurobiologie, klinický obraz,

terapie. Praha: Galén 2004. ISBN 80-7262-268-4.

(12) HOLMEROVÁ, Iva; JAROLIMOVÁ, Eva a kol. Péče o pacienty s kognitivní

poruchou. Praha: Gerontologické centrum 2007. ISBN 978-80-254-0177-4.

(13) TOPINKOVÁ, Eva. Jak správně a včas diagnostikovat demenci – manuál pro

klinickou praxi. Praha: UCB Pharma, s.r.o., 1999. ISBN 80-238-4913-1.

(14) TOPINKOVÁ, Jak správně a včas diagnostikovat demenci – manuál pro klinickou

praxi, Praha: UCB Pharma, s. r. o.,1999. ISBN 80-238-4913-1, str. 30.

(15) Prezentace: DOSTÁL, Václav. Vaskulární demence.


ústavní péči

100

(16) HÁTLOVÁ, Běla; SUCHÁ, Jitka. Kinezioterapie demencí. Praha: Triton, 2005.

ISBN – 80-7254-564-7 str. 27.

(17) Materiály: ŠRYTROVÁ, Michaela. Ergodiagnostika

(18) MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Zákon o sociálních službách

[online]. Praha. S účinností od 1.1.2007 [cit. 2011-11-29]. Dostupné na WWW:

<http://www.mpsv.cz/>.

(19) ČESKÝ HELSINSKÝ VÝBOR. Organizace zabývající se problematikou seniorů

[online]. Praha. Posl. úpravy 10.9.2010 [cit. 2011-28-11]. Dostupné z

WWW:<http://www.helcom.cz/>.

(20) KOZÁKOVÁ, Zdeňka; MŰLLER, Oldřich. Aktivizační přístupy k osobám

seniorského věku. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006 ISBN 80-244-1552-6 str.

38-39.

(21) PORTÁL O CANISTERAPII, SPOLEČNOST PODANÉ RUCE, o.s. O

canisterapii [online]. Frýdek Místek. Posl. úpravy 2008 [cit. 2011-12-6]. Dostupné

z WWW:<http://www.canisterapie.info/>.

(22) EPONA – HIPOREHABILITACE. Hiporehabilitace [online]. Brno.

[cit. 2011-12-6]. Dostupné z WWW:< http://www.hipoterapie.cz/>.

(23) KANTOR, Jiří; LIPSKÝ, Matěj; WEBER Jana. Základy muzikoterapie. Praha:

Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2846-9 str. 21.

(24) BRUSCIA, Kenneth. Case studies in music therapy. Phonixville: Barcelona

Publishers, 1991. ISBN 978-1-891278-60-0.

(25) KANTOR, Jiří; LIPSKÝ, Matěj; WEBER Jana. Základy muzikoterapie. Praha:

Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2846-9 str. 26.

(26) MUSIC THERAPY WORLDWIEDE. Muzikoterapie [online]. United States.

Posl.úpravy: 2012. [cit. 2012-35]. Dostupné z WWW:

<http://www.wfmt.info/WFMT/Home.html>.

(27) FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-

408-3 str.11.

(28) POGÁDY, Jozef a kol. Detská kresba v diagnostike a v liečbe, Bratislava: SAP

1993. ISBN 80-85665-07-7.

http://www.hipoterapie.cz/


ústavní péči

101

(29) HORŇÁKOVÁ, Marta. Liečebná pedagogika. Bratislava: Perfekt, 1999. ISBN 80-

8046-126-0.

(30) LIEBMAN, Marian. Art therapy with offenders. Amazon: Jessica Kingsley, 1994.

ISBN-13 978-1853021718.

(31) Hanna, J. (1990). Anthropological perspectives for dance/movement therapy.

American Journal of Dance Therapy,

(32) PAYNEOVÁ, Helen. Kreativní pohyb a tanec. Praha: Portál, 1999. ISBN 978-80-

7367-887-6, str.18.

(33) ČÍŽKOVÁ, Klára. Tanečně – pohybová terapie. Praha: Triton, 2055. ISBN 80-

7254-547-7, str. 36.

(34) VYMĚTAL, Jan. Psychoterapie – pomoc psychologickými prostředky. Praha:

Horizont, 1987. ISBN 80-701-200-45 str. 47.

(35) VÁŠOVÁ, Lidmila; ČERNÁ, Milena. Bibliopedagogika. Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 800424503X.

(36) KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář: Měsíčník pro

knihovny, 2008, roč. sv. 60.

(37) ODBORNÝ ČTVRTLETNÍK PRO MANEGMENT ÚSTAVŮ SOCIÁLNÍ PÉČE.

Rezidentní péče. Praha: 1březen, 2008, 4. ročník. ISSN 1801-8718.

(38) ViaFit s.r.o NESTÁTNÍ ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ. Kognitivně – behaviorální

terapie [online]. Brno 2011. [cit. 2012-2-7]. Dostupné

z WWW:<http://www.viafit.cz/clanek/001-kognitivne-behavioralni-terapie/>.

(39) PFEIFER, Jan. Ergoterapie II – učebnice pro zdravotnické školy. Praha: Avicenum,

1990. ISBN 80-201-0004-0 str. 146.

(40) PFEIFER, Jan. Ergoterapie II – učebnice pro zdravotnické školy. Praha: Avicenum,

1990. ISBN 80-201-0004-0 .


ústavní péči

20 PŘÍLOHY


Barthelův test všedních činností (ADL)

Datum vyšetření

Činnost Úroveň schopností Rok

2009

5.12.

2011

5.1.

2012

1. najedení, napití Samostatně bez pomoci 10 10 10 10

S pomocí krájení, mazání 5

Neprovede 0

2. oblékání Samostatně bez pomoci 10 10

S pomocí 5 5 5

Neprovede 0

3. koupání Samostatně nebo s pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0

4. osobní hygiena Samostatně nebo s pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0

5. kontinence moči Plně kontinentní 10

Občas inkontinentní 5 5

Inkontinentní, katetrizován 0 0 0

6. kontinence stolice Plně kontinentní 10

Občas inkontinentní 5 5

Inkontinentní 0 0 0

7. použití WC Samostatně bez pomoci 10

S pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0

8. přesun lůžko- židle Samostatně bez pomoci 15 15 15 15

S malou pomocí 10

S větší pomocí 5


ústavní péči

Neprovede 0

9. chůze po rovině Samostatně nad 50m 15 15

S pomocí nad 50 m 10 10 10

Na vozíku 50 m 5

Neprovede 0

10. chůze po schodech Samostatně bez pomoci 10 10

S pomocí 5 5

Neprovede 0 0

Skóre: 85 55 60

Zhodnocení:

Testování z roku 2009 – Skóre 85 – lehká závislost - problémové oblasti: občasná

inkontinence moči a stolice, samostatné použití WC – pouze po připomenutí personálem.

Testování 28.11.2011 – Skóre 55 – závislost středního stupně - problémové oblasti:

inkontinence moče a stolice, potíže s oblékáním, chůze do schodů – ze strachu z pádu

nepoužívala schody, i když její fyzický stav byl zcela vyhovující.


inkontinence moče a stolice, potíže s oblékáním.


ústavní péči

Funkční míra nezávislosti (Functional Indipendence Measure - FIM)

Úrovně

7 úplná soběstačnost (opakovaně a

bezpečně)

Bez pomoci

6 částečná soběstačnost

Částečná závislost

S pomocí

5 potřebný dohled

4 minimální pomoc (pacient= 75% +)

3 mírná pomoc (pacient= 50% +)

Úplná závislost

2 výrazná pomoc (pacient = 25% +)

1 úplná pomoc ( pacient = 0% +)

1. Soběstačnost 5.11.2011 5.1.2012

Jídlo 7 7

Česání 5 5

Koupání 4 4

Oblékání horní poloviny těla 5 5

Oblékání dolní poloviny těla 5 5

Umývání 4 4

2. Kontrola kontinence

Kontinence močového měchýře 0 0

Kontinence konečníku 0 0

3. Mobilita

Přesuny- postel, stolička, vozík 7 7

WC 7 7

Vana, sprcha 7 7

4. Lokomoce

Chůze, vozík 6 6


ústavní péči

Schody 0 4

5. Komunikace

Vnímání 6 6

Vyjadřování 5 5

6. Sociální adaptabilita

Sociální zabezpečení 5 5

Řešení problémů 3 3

Paměť 3 3

Zhodnocení:

Testování 28.11.2011 - pohybová dovednost: 57/91. Problémové oblasti – kontinence,

mytí, oblékání, lokomoce, chůze do schodů. Psychické funkce: 22/35. Problémové oblasti

– sociální kontakt, řešení problémů.

Testování 5.1.2012 - pohybová dovednost: 61/91. Problémové oblasti – kontinence, mytí,

oblékání, lokomoce. Psychické funkce: 22/35. Problémové oblasti – sociální kontakt,

řešení problémů.


ústavní péči

MMSE Datum vyšetření 5.11.2011 5.1.2012

1. Orientace Položte nemocnému 10 otázek. Za

každou správnou odpověď započítejte

1b.

a) Který je teď rok? 0 0

b) Které je roční období? 1 0

c) Můžete mi říct dnešní datum? 0 1

d) Který je den v týdnu? 1 1

e) Který je teď měsíc? 1 0

f) Ve kterém jsme státě? 0 0

g) Ve které jsme zemi? 1 1

h) Ve kterém jsme městě? 1 1

i) Jak se jmenuje toto zařízení? 0 0

j) Ve kterém jsme poschodí? 0 0

2. Vštípivost Vyšetřující jmenuje tři předměty

(lopata, šátek, váza) a vyzve pacienta,

aby je opakoval. Za každou správnou

odpověď bez ohledu na pořadí se

započítá jeden bod. Jestliže pacient

nereprodukuje všechny, 3, opakujte je

tak dlouho, dokud se je nenaučí.

3 3

3. Pozornost a

počítání

Vyzvěte nemocného, aby od číslo 100

odečítal stále číslo 7 (93, 86, 79, 72,

65). Skončete po 5 odečtech. Za každou

správnou odpověď hodnoťte 1 bodem.

2 3

4. Výbavnost Vyzvěte nemocného, aby opakoval 3

slova, která si měl zapamatovat. 1 bod

za každou správnou odpověď.

2 2

5. Řeč, komunikace

a konstrukční


ústavní péči

schopnosti

a) Ukažte nemocnému dva předměty

(tužka, hodinky) a vyzvěte ho, aby je

pojmenoval. Za správnou odpověď po

jednom bodu.

2 2

b) Vyzvěte nemocného, aby po Vás

opakoval „Žádná ale, jestliže a kdyby“.

Správné opakování hodnoťte jedním

bodem.

1 1

c) Dejte nemocnému třístupňový příkaz

(vezměte papír do pravé ruky, přeložte

ho napůl a položte na podlahu). Za

každý správně provedený stupeň

započítejte 1 bod.

2 2

d) Dejte nemocnému přečíst kartu

s nápisem „zavřete oči“. Započítejte

jeden bod za zavření očí.

1 1

e) Vyzvěte nemocného, aby na zvláštní

papír nakreslil obrazec podle předlohy.

1 bod, pouze jsou-li zachovány všechny

úhly a protnutí vytváří čtyřúhelník.

0 0

Celkové skóre 18 18

Skóre 23 bodů a nižší svědčí pro kognitivní poruchu.

Zhodnocení:

Testování 28.11.2011 – skóre 18b – problémové oblasti: dezorientace dnem, datem,

měsícem, zemí, poruchy paměti a pozornosti, porucha matematických operací.


měsícem, zemí, poruchy paměti, porucha matematických operací.


ústavní péči



Datum vyšetření


2011

2.12.

2011

4.1.

2012



Neprovede 0

2. oblékání Samostatně bez pomoci 10

S pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0

3. koupání Samostatně nebo s pomocí 5 5 5

Neprovede 0 0

4. osobní hygiena Samostatně nebo s pomocí 5 5 5

Neprovede 0 0

5. kontinence moči Plně kontinentní 10

Občas inkontinentní 5 5 5 5

Inkontinentní, katetrizován 0



Inkontinentní 0


S pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0

8. přesun lůžko- židle Samostatně bez pomoci 15

S malou pomocí 10 10 10 10


Neprovede 0

9. chůze po rovině Samostatně nad 50m 15


ústavní péči

S pomocí nad 50 m 10 10 10 10

Na vozíku 50 m 5

Neprovede 0

10. chůze po schodech Samostatně bez pomoci 10

S pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0

Skóre: 65 65 55

Zhodnocení:


inkontinence moči a stolice, dohled při přesunech – prevence pádů, dohled a menší

dopomoc při mytí a hygieně.

Testování 2.11.2011 – Skóre 65 - lehká závislost - problémové oblasti: občasná

inkontinence moči a stolice, dohled při přesunech – prevence pádů, dohled a menší

dopomoc při mytí, hygieně a oblékání.


inkontinence moče a stolice, potíže s oblékání, z důvodu zasádrování PHK je nutná

dopomoc při koupání, mytí a hygieně – aby nedošlo k poničení fixace PHK klienta.


ústavní péči


Úrovně


bezpečně)

Bez pomoci



S pomocí

5 potřebný dohled



Úplná závislost



1. Soběstačnost 2.12.2011 4.1.2012

Jídlo 7 7

Česání 6 6

Koupání 4 3



Umývání 5 3




3. Mobilita


WC 5 5

Vana, sprcha 5 5

4. Lokomoce

Chůze, vozík 5 5


ústavní péči

Schody 5 5

5. Komunikace

Vnímání 6 6

Vyjadřování 6 6




Paměť 5 5

Zhodnocení:



– udržení pozornosti, poruchy paměti.

Testování 4.1.2012 - pohybová dovednost: 50/91. Problémové oblasti – občasná

inkontinence moče a stolice, potíže s oblékání, z důvodu zasádrování PHK je nutná

dopomoc při koupání, mytí a hygieně – aby nedošlo k poničení fixace PHK klienta.

Psychické funkce: 22/28. Problémové oblasti – poruchy paměti.


ústavní péči




1b.


















3 3

3. Pozornost a

počítání





1 0




3 3


a konstrukční


ústavní péči

schopnosti




jednom bodu.

2 2




bodem.

1 1






2 2




1 1





0 0



Zhodnocení:

Testování 2.12.2011 – skóre 21b – problémové oblasti: dezorientace datem, místem

pobytu, poschodím budovy, problémy s matematickými operacemi, neschopnost nakreslit


Testování 4.1.2012 – skóre 19b – problémové oblasti: dezorientace místem pobytu,

poschodím budovy, rokem, problémy s matematickými operacemi, neschopnost nakreslit



ústavní péči



Datum vyšetření


2010

29.11

2011

6.1.

2012



Neprovede 0

2. oblékání Samostatně bez pomoci 10

S pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0


Neprovede 0


Neprovede 0

5. kontinence moči Plně kontinentní 10 10

Občas inkontinentní 5 5 5




Inkontinentní 0


S pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0


S malou pomocí 10


Neprovede 0

9. chůze po rovině Samostatně nad 50m 15


ústavní péči

S pomocí nad 50 m 10 10 10 10

Na vozíku 50 m 5

Neprovede 0

10. chůze po schodech Samostatně bez pomoci 10

S pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0

Skóre: 75 70 70

Zhodnocení:


inkontinence stolice.

Testování 29.11.2011 – Skóre 70 - lehká závislost - problémové oblasti: občasná

inkontinence moči a stolice.


inkontinence moče a stolice.


ústavní péči


Úrovně


bezpečně)

Bez pomoci



S pomocí

5 potřebný dohled



Úplná závislost



1. Soběstačnost 29.11.2011 6.1.2012

Jídlo 7 7

Česání 6 6

Koupání 6 6



Umývání 6 6




3. Mobilita


WC 7 7

Vana, sprcha 7 7

4. Lokomoce

Chůze, vozík 7 7


ústavní péči

Schody 5 5

5. Komunikace

Vnímání 6 6

Vyjadřování 6 6




Paměť 5 5

Zhodnocení:

Testování 29.11.2011 - pohybová dovednost: 76/91. Problémové oblasti – občasná

inkontinence, potíže s oblékáním – pokud má klientka oděv připravený – bez problému,

potíže vznikají v případě má-li se sama rozhodnout, co si zvolit za oděv na sebe, chůze do

schodů. Psychické funkce: 28/35. Problémové oblasti – udržení pozornosti, poruchy

paměti.

Testování 6.1.2012 - pohybová dovednost: 76/91. Problémové oblasti – identické-

Psychické funkce: 28/35. Problémové oblasti – identické


ústavní péči


1. Orientace Položte nemocnému 10 otázek. Za každou

správnou odpověď započítejte 1b.











2. Vštípivost Vyšetřující jmenuje tři předměty (lopata, šátek,

váza) a vyzve pacienta, aby je opakoval. Za

každou správnou odpověď bez ohledu na

pořadí se započítá jeden bod. Jestliže pacient

nereprodukuje všechny, 3, opakujte je tak

dlouho, dokud se je nenaučí.

3 2

3. Pozornost a

počítání

Vyzvěte nemocného, aby od číslo 100 odečítal

stále číslo 7 (93, 86, 79, 72, 65). Skončete po 5

odečtech. Za každou správnou odpověď

hodnoťte 1 bodem.

1 2

4. Výbavnost Vyzvěte nemocného, aby opakoval 3 slova,

která si měl zapamatovat. 1 bod za každou

správnou odpověď.

3 3

5. Řeč,

komunikace a

konstrukční

schopnosti


ústavní péči

a) Ukažte nemocnému dva předměty (tužka,

hodinky) a vyzvěte ho, aby je pojmenoval. Za

správnou odpověď po jednom bodu.

2 2

b) Vyzvěte nemocného, aby po Vás opakoval

„Žádná ale, jestliže a kdyby“. Správné

opakování hodnoťte jedním bodem.

1 1

c) Dejte nemocnému třístupňový příkaz (vezměte

papír do pravé ruky, přeložte ho napůl a

položte na podlahu). Za každý správně

provedený stupeň započítejte 1 bod.

3 3

d) Dejte nemocnému přečíst kartu s nápisem

„zavřete oči“. Započítejte jeden bod za zavření

očí.

1 1

e) Vyzvěte nemocného, aby na zvláštní papír

nakreslil obrazec podle předlohy. 1 bod, pouze

jsou-li zachovány všechny úhly a protnutí

vytváří čtyřúhelník.

0 0



Zhodnocení:

Testování 2.12.2011 – skóre 20b – problémové oblasti: dezorientace dnem, místem

pobytu, poschodím budovy, problémy s matematickými operacemi, neschopnost nakreslit


Testování 4.1.2012 – skóre 19b – problémové oblasti: dezorientace místem pobytu,

poschodím budovy, rokem, problémy s matematickými operacemi, neschopnost nakreslit



ústavní péči



Datum vyšetření


2010

1.12.

2011

5.1.

2012



Neprovede 0

2. oblékání Samostatně bez pomoci 10 10

S pomocí 5 5 5

Neprovede 0


Neprovede 0


Neprovede 0

5. kontinence moči Plně kontinentní 10 10

Občas inkontinentní 5 5 5




Inkontinentní 0


S pomocí 5 5 5 5

Neprovede 0


S malou pomocí 10


Neprovede 0

9. chůze po rovině Samostatně nad 50m 15 15 15


ústavní péči

S pomocí nad 50 m 10 10

Na vozíku 50 m 5

Neprovede 0

10. chůze po schodech Samostatně bez pomoci 10 10

S pomocí 5 5 5

Neprovede 0

Skóre: 90 75 70

Zhodnocení:

Testování z roku 2010 – Skóre 90 – lehká závislost - problémové oblasti: potíže

s občasnou inkontinencí stolice.

Testování 1.12.2011 – Skóre 75 – lehká závislost - problémové oblasti: oblékání –

klientovi nedělá problém se obléci, spíše zvolit vhodný oděv, dbát na čistotu oděvu apod.,

klient potřebuje dopomoc při hygieně, soběstačnost snižuje inkontinence, při chůzi do

schodů klient potřebuje dopomoc.

Testování 5.1.2012 – Skóre 70 – lehká závislost - obdobné problémové oblasti, kdy se

navíc objevily potíže s chůzí na delší vzdálenost.


ústavní péči


Úrovně


bezpečně)

Bez pomoci



S pomocí

5 potřebný dohled



Úplná závislost



1. Soběstačnost 1.12.2011 5.1.2012

Jídlo 7 7

Česání 5 5

Koupání 4 4



Umývání 4 4




3. Mobilita


WC 6 6

Vana, sprcha 6 6

4. Lokomoce

Chůze, vozík 6 5


ústavní péči

Schody 3 3

5. Komunikace

Vnímání 6 6

Vyjadřování 3 3




Paměť 3 3

Zhodnocení:



– sociální kontakt, řešení problémů, vyjadřování, paměť.

Testování 5.1.2012 - pohybová dovednost: 62/91. Problémové oblasti – kontinence, mytí,

oblékání, lokomoce - chůze do schodů, chůze na delší vzdálenost. Psychické funkce:

18/35. Problémové oblasti – sociální kontakt, řešení problémů, vyjadřování, paměť.


ústavní péči




1b.


















3 3

3. Pozornost a

počítání





1 2




2 2


a konstrukční


ústavní péči

schopnosti




jednom bodu.

2 2




bodem.

1 1






2 3




1 1





0 0



Zhodnocení:


zařízením, matematické operace.

Testování 5.1.2012 – skóre 20b – problémové oblasti: dezorientace dnem, datem, zemí,

zařízením, matematické operace.


ústavní péči

Příloha 5 – Fotografická dokumentace

Obr. č. 2 – pečení Vánočního cukroví

Obr. č. 3 – zdobení Vánočního cukroví


ústavní péči

Obr. č. 4 – Mikulášská besídka

Obr. č. 5 – Tanec s klientkou DpS


ústavní péči

Obr. č.6 – Společné odpoledne – MUZIKOTERAPIE

Příloha 6 – Program DpS

Standardní (celoroční) program DpS

Den Čas Činnost

Pondělí 9,00 – 9,30 Kondiční cvičení

13,30 – 14,30 Muzikoterapie

Úterý 9,00 – 9,30 Kondiční cvičení

9,30 – 10,00 Trénink kog.fcí

Středa 10,00 – 11,30 Dílna obyvatel

13,30 – 14,15 Společenské hry

Čtvrtek 9,00 – 9,30 Kondiční cvičení

9,30 – 10,00 Trénink kog.fcí

Pátek 10,00 – 11,30 Dílna obyvatel

Tab. č. 2 – Standardní program DpS


ústavní péči

Upravený program DpS

Časové

období

Program pro klienty DpS

28.11

–

4.12

Přípravy na pečení Vánočního cukroví, přípravy těsta.

5.12

–

11.12

Mikulášská besídka, vystoupení dětí z mateřské školy a dětí z 15. ZŠ

Plzeň, pečení Vánočního cukroví.

12.12

-

16.12

Zdobení Vánočního cukroví, výzdoba domova Vánoční tématikou,

návštěva Martinských trhů na Náměstí republiky v Plzni.

2.1

-

6.1

Plynulý návrat ke standardnímu chodu DpS.

Tab. č. 3 – Upravený program DpS.


ústavní péči

Příloha č. 7

1. V zařízení, ve kterém pracujete, se nachází …….………….……….ergoterapeut/ů/tek.

- Jestliže ve Vašem zařízení nepracujete jako ergoterapeut, ale vykonáváte činnosti, které

slouží k aktivizaci klientů /muzikoterapie, arteterapie, vaření, dílenské činnosti,

rukodělné činnosti atd./ vyplňte prosím Vaše vzdělání popř. kurz

…………………………………………………………………………………………………

2. Celkový počet klientů/uživatelů v zařízení? ………….

3. Nejstarší klient navštěvující terapie:………………... let.

4. Nejmladší klient navštěvující terapie: .……….…… let.

5. Nejčastější diagnóza vyskytující se v zařízení …………………..

6. Počet klientů/uživatelů ve Vašem zařízení, kteří mají potvrzenou lékařskou diagnózu:

Vaskulární demenci je ………………

7. Subjektivně hodnoceno /terapeutem/: Nejoblíbenější aktivizační metodou klientů je:

…………………………………..

8. Na aktivizační programy častěji dochází ŽENY x MUŽI

9. Zapište do tabulky počet klientů/uživatelů, kteří pravidelně navštěvují danou aktivizační

metodu.

Aktivizační technika Muž Žena

Muzikoterapie

Arteterapie

Reminiscenční terapie

Canisterapie

Biblioterapie

Dramaterapie

Trénink kognitivních funkcí

Rukodělné techniky

ADL činnosti

10. Kolikrát se během týdne s klienty setkáte za účelem aktivní aktivizace? /klient navštíví

místnost určenou pro Ergoterapii a podílí se na Vámi předem připravených činnostech/.

……………………………………

Date post:	20-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Efekt aktivizačních programů k podpoře soběstačnosti ... RK tisk.pdf · Consultant: Mgr....

Documents