1

Ekologické centrum na setkání koordinátorů EVVO Ústeckého kraje

Dne 18.02.2015 se konalo v Ústí nad Labem již IV. setkání koordinátorů environmentální

výchovy Ústeckého kraje, které pořádal Klub ekologické výchovy (KEV) ve spolupráci

s Ústeckým krajem a se Základní školou Svážná, Most. Setkání se zúčastnila i vedoucí

Ekologického centra Most pro Krušnohoří (ECM) Ing. Milena Vágnerová, která přiblížila

účastníkům setkání cíle a poslání ECM, jeho činnost v uplynulém období (ECM slaví v roce

2015 již 15 let své existence) a především pak připravovaný další ročník Brány ekologie

otevřené aneb OVZDUŠÍ, který v roce 2015 naváže na 0. ročník věnovaný tématu VODA

PRO ŽIVOT (realizováno v roce 2013). Vyzvala přítomné pedagogy a koordinátory

ekologické výchovy k zapojení do projektu, jehož součástí bude soutěž, OZVĚNY

EKOFILMU, výstavy, edukativní prezentace, hry a aktivity, odborná konference a také pokus

o rekord.

Setkání koordinátorů pořádá každoročně KEV postupně ve všech krajích ČR, v roce 2015 pak

dne 9. ledna proběhlo setkání Plzeňského kraje s účastí 37 pedagogů, dne 28. ledna setkání

Moravskoslezského kraje s účastí 92 pedagogů a na setkání Ústeckého kraje dne 18. února

bylo přítomno více jak 70 účastníků, především koordinátorů environmentálního vzdělávání

ve školách Ústeckého kraje. Zúčastnily se ale i další organizace, např. Ekologické centrum

VIANA, společnost Česká společnost ornitologická, OA a SOŠZE v Žatci, Střední lesnická

škola a Střední odborná škola sociální Šluknov.

Další setkání proběhnou pak v Jihočeském kraji, (24.02.2015), Karlovarském kraji

(12.03.2015), Středočeském kraji (27.03.2015), Praze (9.4.2015) a Olomouckém kraji

(10.04.2015).

Význam EVVO

Environmentální vzdělávání, ekologická výchova či jen ekovýchova jsou pojmy, se kterými

se setkáváme stále častěji. Nejvíce žáci a studenti, jejich pedagogové a následně i rodiče.

Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (zkráceně EVVO) nepatří ale jen do škol, ale

2

měla by patřit do běžného – pracovního i soukromého – života i těch, kteří mají školní

docházku již za sebou. EVVO je celoživotním procesem vytvářejícím ekologickou kulturu

člověka a společnosti.

EVVO vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela

jeho kvalita i pro budoucí generace. Termín „budoucí generace“ se objevuje taktéž v definici

trvale udržitelného rozvoje, jež má tři pilíře – vedle environmentálního také ekonomický a

sociální. Aby byla EVVO úspěšná, musí být s těmito oblastmi úzce spjata.

Obsahem EVVO je vytváření pozitivních postojů k okolnímu životnímu prostředí, úcty

k veškerému životu na Zemi a pochopení vzájemné provázanosti všech oblastí a dějů

probíhajících okolo nás. Cílem je navrácení povědomí o životním prostředí především lidem,

kteří ztratili přímý kontakt s přírodou. Výsledkem EVVO jsou znalosti a dovednosti

využitelné pro následnou péči o okolní prostředí spočívající především v šetrném

a předvídavém chování.

Z toho, co bylo již uvedeno výše, je jasné, že EVVO je také preventivním nástrojem ochrany

životního prostředí a vede k přijetí plné zodpovědnosti za životní prostředí a vytváří

podmínky pro zapojení každého jednotlivce do jeho ochrany.

Nevýhodou EVVO je velmi obtížné měření dosažených hodnot, protože se (ne)úspěšnost

projevuje až v delším časovém období. Efektivita EVVO se ale později ukáže nižšími náklady

na odstranění vzniklých škod na životním prostředí a zdraví obyvatel.

EVVO není žádný módní výstřelek, ale má v našich krajích dlouhodobou tradici – počínaje

okrašlovacími spolky zakládanými již v 19. století, přes Český svaz ochránců přírody, akci

Brontosaurus ze 70. let minulého století, jež přerostla v celé hnutí, definici „ekologické

výchovy“ v roce 1985 až po přijetí základního strategického dokumentu zajišťujícího

dlouhodobý rozvoj EVVO v ČR, Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy

a osvěty v České republice, v roce 2000.

EVVO má mnoho podob a setkáváte se s ní dnes již na každém kroku. Je na každém

jednotlivci, jaké informace přijme, s jakým postoji se ztotožní a jak se bude ke svému okolí

chovat.

Co je Klub ekologické výchovy?

Klub ekologické výchovy (KEV) je občanským sdružením, které soustřeďuje jednotlivé

pedagogické pracovníky a zájemce o ekologické vzdělávání a výchovu (individuální členství)

i školy a další instituce a organizace (kolektivní členství) zajímající se o ekologické

(environmentální) vzdělávání a výchovu. Členy KEV je 286 škol z celé ČR a 38 členů v rámci

individuálního členství.

KEV vznikl v roce 1995 a v roce 2015 slaví 20 let svého trvání.

Klub ekologické výchovy patří mezi kluby UNESCO a jeho hlavním cílem je rozvíjet

komplexní pojetí ekologického vzdělávání a výchovy v zájmu podpory udržitelného rozvoje.

KEV je kolektivním členem České společnosti pro životní prostředí, jejímž prostřednictvím

může spolupracovat s mnoha oblastmi výrobní i nevýrobní sféry v České republice a členem

3

mezinárodní ekologické organizace Zelený kříž, založené po Summitu Země v Rio de Janeiro,

jejíž ústředí je v Ženevě.

Hlavní úkoly KEV

Mezi hlavní úkoly KEV patří řešit otázky související s prohlubováním a rozšiřováním

ekologického vzdělávání a výchovy v celé populaci, zejména pak dětí a mládeže ve školách,

šířit informace a dobré zkušenosti o ekologickém vzdělávání a výchově prostřednictvím

seminářů, konferencí, exkurzí, odborně metodických publikací, audiovizuálními a dalšími

prostředky, přispívat ke zvyšování odborné a metodické připravenosti učitelů a dalších

pedagogických pracovníků pro ekologické vzdělávání a výchovu a umožňovat výměnu

dobrých zkušeností v této oblasti,

Cíl setkání

Setkání bylo zaměřeno na problematiku managementu environmentální výchovy, konkrétně

na evaluaci výsledků v oblasti EV. Dalším tématem byla informace o mezinárodních

programech vyhlašovaných OSN a UNESCO. Pro rok 2015 jsou to Mezinárodní rok světla

a světelných technologií, Mezinárodní rok půdy a akce k 70. výročí vzniku UNESCO.

Průběh setkání

Ing. Romana Maturkaničová

Setkání zahájila Ing. Romana Maturkaničová z odboru životního prostředí a zemědělství

krajského úřadu Ústeckého kraje, která přivítala účastníky a kterou příjemně překvapil

velký zájem o setkání. Předpokládala totiž, že přijde max. 35 účastníků a dle toho vybrala

prostory. Účast byla více jak dvojnásobná, a tak bylo účastníkům v sále celkem těsno.

Zahájení setkání – nabitá zasedací místnost Krajského úřadu

4

Doc. Dr. Milada Švecová, CSc., předsedkyně KEV

Doc. Dr. Milada Švecová, CSc., předsedkyně KEV

Ve své prezentaci Doc. Švecová zdůraznila význam evaluace v environmentální výchově.

V pedagogické terminologii pojem evaluace pochází z latinského slova valere, což znamená

být silný. Ve školní praxi má však tento pojem více významů a není zcela přesně definován

ani používán. Jako příklad širokého pojetí používání označení evaluace lze uvést:

a) využití ve vědecké terminologii pro aktivity spojené s hodnocením

b) v pedagogice jde především o zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat

charakterizujících stav, efektivnost a kvalitu vzdělávací soustavy

c) ve školní praxi pak je pak využití v nejširším kontextu, a to v souvislosti

s hodnocením vzdělávacích výsledků, vzdělávacích projektů a v neposlední řadě také

s hodnocením kurikulárních dokumentů konkretizujících učivo, tedy hodnocení

učebnic (stanovení obtížnosti celkové, syntaktické či pojmové)

Pojem evaluace nemá v české pedagogice příliš dlouhou historii. Jeho implementace se

traduje od počátku 90. let, kdy do pedagogické terminologie pronikla řada pojmů z angličtiny.

Do té doby byl používán pojem hodnocení a měl by být i nadále uváděn jako český ekvivalent

evaluaci. Evaluace je prováděna s využitím evaluačních nástrojů. Evaluační nástroje zahrnují

různé metody sběru dat pro účely vlastního hodnocení nebo postupy podporující další fáze

evaluačního procesu. Například pozorování, dotazníky, posuzovací, postojové škály, testy,

interview, rozhovory s účastníky, analýza dokumentů, zpětné vazby od účastníků procesu

vzdělávání, výstupy z interních a externích supervizí, autoevaluace, SWOT analýza,

indikátory hodnocení, standardy a další.

Často se využívá kombinace více evaluačních nástrojů. Některé evaluační nástroje (např.

dotazníky) mohou být standardizovány. Reliabilita (spolehlivost, konzistentnost) a validita

(platnost) evaluace je vyšší, pokud se použijí existující nástroje, které již byly odzkoušeny

a propracovány, popř. standardizovány.

5

Mgr. Eva Jiříková, CSc., KEV

Mgr. Eva Jiříková, CSc., KEV

Mgr. Jiříková hovořila v průběhu setkání koordinátorů EVVO dvakrát, o evaluaci v práci

koordinátora environmentální výchovy ve škole a o programech vyhlašovaných OSN a

UNESCO a dalších připravovaných akcích v roce 2015 v oblasti EVVO.

Připomněla, proč Valné shromáždění Organizace spojených národů rok 2015 vyhlásilo rok

2015 Mezinárodním rokem světla a světelných technologií a Mezinárodním rokem půdy – viz

článek ECM. Velmi působivé byly prezentace videosekvencí k Mezinárodnímu roku světla a

to International Year of Light 2015 Final Official Trailer od Nickolase Barrise

a Celebrate The International Year of Light in 2015 with SPIE

A proč právě rok 2015 je Mezinárodním rokem světla? Protože právě v tento rok je slaveno

kulaté výročí mnoha objevů:

1015 Ibn Al Haytham Book of Optics (Kniha Optiky)

1815 Augustin Fresnel a vlnová povaha světla

1865 James Clerk Maxwell a elektromagnetické vlny

1915 Albert Einstein a obecná relativita – světlo v prostoru a čase

1965 Charles Kuen Kao a technologie optických vláken

Všechny účastníky setkání zaujala Mgr. Jiříková zdůrazněním nebezpečí světelného

znečištění a informací o projektu „Litr světla“; jednoduchý nápad, který výrazně zlepšil život

obyvatelům chudinských čtvrtí na Filipínách. Svítí si totiž pomocí lahve s vodou. Je to

jednoduchý způsob, který je navíc zadarmo. Založil ho Ilac Diaz, který bere šíření podobných

vychytávek a energie z udržitelných zdrojů jako poslání. Světlo podle něj nahradí až

60wattovou žárovku. Alternativní projekt má podporu vlády a světlou budoucnost.

Velice působivé byla i její výzva, aby se pedagogové zaměřili v rámci Mezinárodního roku

půdy na obnovení vztahu dětí k půdě a k „rodné hroudě“. „Dnešní děti zcela zapomněly, jak

voní hrst země v rukou. Děti by si měly umět vzít půdu do rukou – bez rukavic, přičichnout

a nasát její vůni“, řekla Mgr. Jiříková.

Na rozdíl od ostatních přírodních zdrojů, je půda předmětem soukromého vlastnictví, je

předmětem konfliktů zájmů => nejkvalitnější půdy se nacházejí v oblast nejvhodnějších

6

k průmyslovému podnikání. Přitom průměrná rychlost vzniku půdy je 0,1 mm/rok a 1 cm

půdy na žulovém podkladu vzniká 5 000 až 10 000 let!

Úrodná půda byla vždy tématem pro spisovatele, básníky, přírodovědce, ekology, malíře….

Připomněla, že ne náhodně je mottem Všeobecné světové výstavy EXPO 2015 v Miláně je

„Uživit planetu“ a také slova Winstona Churchilla: „Společnost, která ničí půdu, ničí sama

sebe“.

Závěrem svého příspěvku pak popřála všem účastníkům zcela výstižně: „Neztrácejme půdu

pod nohama!“

PhDr. RNDr. Danuše Kvasničková, CSc., čestná místopředsedkyně KEV

PhDr. RNDr. Danuše Kvasničková, CSc., čestná místopředsedkyně KEV

Velmi zajímavá byla přednáška PhDr. RNDr. Kvasničkové, která se v letošním roce dožívá

významného životního jubilea. Tématem byl význam informace pro ekologické vzdělávání

a jejich využívání ve škole. P. Kvasničková připomněla, že škola nemůže fungovat bez

informací, ať už se týkají pojetí ekologického vzdělávání, vzdělávání pro udržitelný rozvoj

či stavu vědy a techniky a ostatních oblastí rozvoje společnosti apod. Informace by měly být

rozmanité a průběžně aktualizované s tím, že je nutné sledovat novinky v daném oboru,

protože jen tak je možné žáky zaujmout a stačit jim v jejich znalostech v užívání techniky

(mobil, tablet, notebook, aplikace do mobilu atd.) či znalosti informací, kterých je dnes

internet plný. Poznamenala také, že je ale nutné umět přiznat, že něco z novinek nevím,

přiblíží to pedagoga žákům více, než předstírání, že pedagog ví...

Vzdělávání formální (to co společnost chce a jehož základem je systém => vede k získání

diplomů a kvalifikací v rámci formálního vzdělávacího systému), vzdělávání neformální (děje

se vedle formálního vzdělávacího systému, nevede k získání vyššího stupně vzdělání, je

poskytováno v rámci pracovního zařazení nebo v rámci aktivit občanské společnosti =>

má doplňující a aktualizační funkci) a vzdělávání informální (přirozenou součástí

každodenního života, nemusí se jednat o záměrné učení, nemusí být ani jednotlivci

samotnými uznáno za něco, co přispívá k rozvoji jejich znalostí nebo dovedností, přesto se

děje => přímé vlivy prostředí) se v průběhu celého životního cyklu prolínají a přelévají jeden

7

v druhý. Vzájemně se tak podporují a umocňují, přičemž v jednotlivých obdobích života jsou

individuálně a sociálně akcentovány v různých kombinacích (předškolní věk – informální,

školní věk –formální, dospělost – neformální, starší věk – informální). Z tohoto pojetí

(Collet, 1996) tří typů učení zřetelně vyplývá, že je nelze vnímat izolovaně.

„ Výuka musí být interaktivní, musí zaujmout, musíme učit s nasazením… Jinak hodina uplyne

a žák si nic neodnese“, sdělila p. Kvasničková účastníkům setkání.

Cíle vzdělávání pro udržitelný rozvoj jsou následující:

Poznatky – Znalosti - Pochopení - Přesvědčení

Dovednosti – návyky – schopnosti

Hodnoty – životní styl

Informace je mimo aktualizace nutné třídit, např. mít zpracovanou kartotéku a mít je vždy „po

ruce“.

Informace lze uplatnit:

jako základ kognitivní funkce učení

o Přírodovědné obory

o Společenskovědní obory

jako základ motivační a emoční funkce učení

Kde informace získávat:

Odborné články (časopisy: např. 21. století)

Internet

Regionální a místní informace

Denní tisk

apod.

Problém je s časovou náročností získávání a zpracování informací a také někdy finanční

problémy. Zdůraznila, že pro členy Klubu ekologické výchovy informace ona již více jak 12

let vyhledává, zpracovává a 1x za měsíc zasílá jejich přehled včetně anotací a vazbou na

předměty výuky, kde se dají informace využít.

Příklady zajímavých zpráv za minulé období:

na kancelářském stole žijí miliony nakažlivých bakterií

Evropská směrnice o potravinových alergenech se prosazuje těžce

Lidem zřídly kosti o pětinu, když přestali lovit

Česko je třetím největším vývozcem elektřiny v Evropě

Revoluční grafen, už brzy za revoluční cenu

Růst spotřeby uhlí ve světě se téměř zastaví

Oceány se plní plasty rychleji, než se čekalo. Odpad by pokryl všechny pobřeží světa

Za 15 let bude Afrika potravinově soběstačná

atd.

Závěrem svého příspěvku p. Kvasničková konstatovala: „Zájem je nejefektivnější cestou

k poznání a klíčem k utváření postojů“.

8

Gabriela Dobruská, Česká ornitologická společnost

Gabriela Dobruská, Česká ornitologická společnost

P. Dobruská, která hovořila velice zasvěceně o programech České společnosti ornitologické

a informaci o ptačím druhu pro rok 2015.

Akci Pták roku od roku 1992 každoročně vyhlašuje Česká společnost ornitologická. Je

bezesporu jednou z jejích nejoblíbenějších akcí a kampaní a těší se zájmu veřejnosti i médií.

Jejím posláním je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost

k jejich sledování a praktické ochraně, zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec. Výbor ČSO

každoročně vybírá jeden ptačí druh, který se pro příští rok stává Ptákem roku. P. Dobruská

přiblížila účastníkům setkání akci Pták roku a kritéria jeho volby. Důvodem ke zvolení je

pomocí běžných druhů ptactva, které lidé znají, které jsou nápadné a které je možné snadno

pozorovat tzv.“ deštníkový druh“, pomoci dalším druhům ptactva. Ptákem roku může být

pěvec i nepěvec. Pravidlo tzv. „běžných druhů“ bylo porušeno v roce 2015 u tetřeva hlušce,

jehož životaschopná populace je u nás jen na Šumavě, kde žije až 300 jedinců. Jestli zde

dlouhodobě přežijí záleží především na tom, zda jim my lidé poskytneme dostatek klidu

a vhodné prostředí pro nerušený vývoj. Prostřednictvím jeho zvolení ptákem roku 2012 byl

současně upozorněno na téma záchrany Šumavy.

V roce 2015 bylo pravidlo znova porušeno, ptákem roku se stal obyvatel mokřadů – potápka

černokrká, symbolizující neradostný stav většiny našich rybníků a současně naději, že se jej

podaří změnit. Potápek černokrkých, dříve nejpočetnějšího druhu potápek, u nás hnízdí jen 50

párů.

Potápka černokrká se rozvojem podnikání v chovu ryb dostala do tzv. „ekologické pasti =>

kapři sežerou potravu a zakalí vodu (potápka potřebuje vodu průhlednou), neumí chodit

po souši, nemá k tomu uzpůsobené nohy => nemůže přejít na jiné hnízdiště spolu s mláďaty,

musí je nechat na nevyhovujícím hnízdišti! Důsledkem je jejich alarmující nízký stav v ČR,

který není nikde jinde v Evropě

V letech 1985 – 1989 bylo v ČR 2500 – 5000 párů, v letech 2001 – 2003 pokles o 90 % ,

pouze 300 – 600 párů a v roce 2014 pouze 50 párů !!!

Gabriela Dobruská dále hovořila o projektu:

a) Jaro ožívá, který v ČR koordinuje a který se týká sledování příletu stěhovavých

druhů ptáků v rámci celoevropské kampaně Spring Alive. Na

www.springalive.net lze vložit své první pozorování čápa bílého, vlaštovky

9

obecné, rorýse obecného, kukačky obecné a vlhy pestré! Projekt je určen

především pro děti školního věku, jejich rodiny a dětské kolektivy (školy, kroužky,

oddíly). Zúčastnit se však může každý, kdo chce pomocí svých pozorování

zmapovat i oslavit „přílet jara” do Evropy

b) „Rorýsí škola“ - do tohoto programu se mohou přihlásit všechny školy, na jejichž

budovách rorýs hnízdí a které se chtějí aktivně zapojit do ochrany těchto hnízdních

kolonií. Přihlásit se mohou i školy, na jejichž budovách sice rorýsi nehnízdí, ale

které by nainstalováním náhradních hnízdních příležitostí (budek) rády vytvořily

nové rorýsí hnízdiště.

A proč právě rorýs? Důvodů je několik:

snadno pozorovatelný druhu

hlasovými projevy velmi nápadný druh

celý život tráví ve vzduchu

pouze když hnízdí, nejsou ve vzduchu

hnízdí na budovách (větrací otvory, podstřešní budovy)

je to ohrožený druh

jeho hnízdiště mizí díky rekonstrukcím panelových domů

v době hnízdění se nesmí rekonstruovat dům

počet pražských rorýsů klesl v letech 1989-2000 o 45 %

řešení:

o šetrná rekonstrukce budov

o respektovat hnízdovou sezónu

o dávat budky

o možno do budek vložit webkameru a pak děti mohou sledovat

rorýse on-line

o aby si rorýsi zvykli na budku, je dobré pouštět jim mp3 s hlasy, aby

se k budce přiblížili

o gymnázium v Soběslavi má instalovánu elektronicky ovládanou

budku, díky které zabrání, aby se v ní neuhnízdili např. vrabčáci

Mgr. Ivana Strnadová, předsedkyně Krajské skupiny KEV

10

Mgr. Ivana Strnadová, předsedkyně Krajské skupiny KEV

Mgr. Strnadová seznámila přítomné s tím, že výbor KS KEV ÚK sídlí v Motsě, v 1. ZŠ

Svážná. Hovořila na téma následujících připravovaných akcí Krajské skupiny KEV:

Soutěž „Víš, kde žiji?“- výchova k vlastenectví

Mezinárodní spolupráce Meppel – Holandsko

Žákovská ekologická konference => 8. dubna 2015 od 8:30 – 15:00 hod., Magistrát

města Mostu, žáci ZŠ a SŠ, prezentace prací v oblasti environmentální výchovy

Exkurze: rok 2014 rok geologických věd a rodinných farem

Ing. Miroslav Tarant, Schola Humanitas

Ing. Miroslav Tarant, Schola Humanitas - VIANA Centrum Ekologické výchovy

Ing. Tarant prezentoval činnost centra VIANA a upozornil na některé zajímacé akce roku

2015, např.: Chemie after dark (8.-9. Třídy ZŠ noční setkání přírodovědců) v 11/2015,

Litvínovský choroš v 12/2015, Vlaštovkiáda ke Dni Země, tradiční fotografická soutěž na

téma VODA, v roce 2015 je tématem „Voda základ života“ atd.

Ing. Jan Jirásek, Střední lesnická škola Střední odborná škola sociální Šluknov

11

Ing. Jan Jirásek, Střední lesnická škola Střední odborná škola sociální Šluknov

Ing. Jirásek velice pěkně prezentoval činnost školy i její plánované akce v roce 2015, např.

Myslivecký tábor (únor 2015), Dny otevřených dveří v arboretu, Jarní poznávačkové požerky,

Majáles, Turistický kurz ELBA, Zelená stopa, Lesnický den (12.09.2015), Mladý ochránce

přírody – soutěž pro ZŠ, Zkušební obhajoby závěrečných maturitních prací, Podzimní den

otevřených dveří v arboretu, Projektu „RUKU NA TO“ (během 48 hod. vymyslet a realizovat

pomoc), Hubertská jízda, školní hon a školní naháňka atd.

Účastníci obdrželi na závěr setkání Osvědčení o absolvování vzdělávacího programu

Evaluace v environmentální výchově a elektronické materiály pro realizaci vlastních

výukových aktivit k vyhlašovaným tématům a náměty pro evaluaci EV vzdělávání v oblasti

managementu EV ve škole. Setkání bylo pro obě strany velice přínosné.

Autor: Ing. Milena Vágnerová, vedoucí ECMaK