Hlavně u nás a v Evropě

prof. Vojtěchu Cepl

„Neexistuje větší společenství maniaků, úchylů a závisláků na čemkoli než Internet.“

Působnost práva na internetu Odkud se právo bere a jak může být uplatňováno?

ISP – Internet Service Provider Aneb jakou máte odpovědnost za uživatelské

informace Právo pro Hostingové služby Diskuzní servery Vyhledávače Hyperlinky SPAM! SPAM! SPAM!

V které zemi se internet nachází?

Jak určit kde bylo právo porušeno? Kde všude byly poškozeny naše práva?

Internet je bez pevných hranic, bez pevných pravidel pro určení místa

Zákon č. 140/1961 Sb., §17 B) porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem

chráněný tímto zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat , i když se jednání dopustil v cizině

Patria – stát jehož příslušníkem je subjekt Locus delicii – místo, kde došlo ke škodní

události Locus solutionis – místo, kde byl nebo měl být

plněn závazek

Úmluva Rady Evropy o kyberkriminalitě (2001)

Definice jednotlivých skutkových podstat trestných činů

Směrnice EU – tedy stejné právo napříč evropou

Problémem je mezinárodní uznatelnost práva (8)

Dojde-li na internetu do zásahu do subjektivního soukromého práva, lze vedle obecného soudu rušitele žalovat i u soudu v místě, kde došlo nebo dojít mohlo k výskytu škodlivého následku.

Ad absurdum – vše co konáte na internetu můsí být v souladu s právem všech zemí světa

Místo škodní události je tedy určeno nikoli jen ve vztahu k samotné škodě či újmě, ale i s ohledem na způsob, kterým k nim došlo nebo mohlo dojít.

Univerzálně použitelná metoda určení loci delicii v současné době shází.

Neboli dohoda o volbě soudu i pro spory budoucí

Uzavírá se ve formě doložky o volbě fóra ke smlouvě

Funkční především vrámci EU Nevztahuje se na běžného spotřebitele

Ale lze i snadno zneužít

Správní (státní) právo netuší co si pořádně počít, neb nebylo připraveno na přeshraniční problémy

Problém místa zdanění Problém domicilu subjektů internetových

transakcí

Viz sázení na internetu (12)

„Bylo by na světě mnohem méně práce a namáhání, kdyby lidé věděli napřed, co se podaří a co ne.“

Proč potřebujeme specifikovat ISP? Kvůli (ne)odpovědnosti

Objektivní odpovědnost – není důležitý úmysl či vědomí, ale jen že se stalo

ISP jsou objektivní odpovědnosti různě oproštěny

Nejde zařadit jako celek je nutno oddělit formu od obsahu

Zařazujeme tedy vždy ve vztahu k příslušné službě či informačnímu produktu

Je-li ISP původcem informace nepatří do žádné kategorie a má plnou odpovědnost

1. Poskytovatel služeb spočívajících v přenosu informací poskytnutých uživatelem

2. Poskytovatel služeb spočívajících v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem

3. Poskytovatel služeb spočívajících v ukládání informací poskytnutých uživatelem

Obecně platí: Je-li informace svou kvalitou protiprávní a ISP neměl

ani povědomosti o jejím vytvoření či komunikaci, je ISP odpovědnosti ze zákona zbaven

ISP neodpovídá ani ve chvíli má li povědomí o protiprávnosti informace a přesto přenos zprostředkuje

Stát může ISP nařídit přerušení poskytování služeb, jejichž prostřednictvím dochází ke komunikaci protiprávních informací

Podobně jako 1. typ Nejsou zbaveni odpovědnosti za kvalitu

informací v případě nedodržení technických standartů

Odpovídají pouze tehdy, dojde-li z jejich strany k porušení standartních nebo smluvených technických podmínek

Nejběžnější Odpovídá i v případě kdy o protiprávním

charakteru informace nevěděl, vědět to však s ohledem k okolnostem vědět mohl.

Není ovšem povinnen protiprávní informace aktivně vyhledávat

V českém zákoně řádně nedefinována U ISP 1. a 2. typu by ve většině sporů neměl

procedurální legitimaci a nastává tedy otázka zda proti nim lze předběžné opatření vydat.

U 3. typu je situace jednodužší neb mohou být pasivně legitimováni.

Vědomost ISP o protiprávnosti je klíčová Bohužel neexistují přesná pravidla o tom jak

ISP informovat Problém oznámení se dělí na tyto části:

1. Kdo může ISP informovat o protiprávních informacích?

2. Jak má informace o protiprávnosti vypadat?

3. Jakou musí mít právní formu?

4. Jak musí ISP reagovat? (23,25)

Tedy všechny kteří ukládají informace od uživatelů

Pokud informace jakkoli předem kontrolujete, pak jste odpovědni za jejich kvalitu

Pokud ovšem není automatizovaná (např. antivir)

Jenže! Co dělat když je ISP vázán smlouvou o poskytování svých služeb k zákazníkovi?

Praxe:

ISP dávají do smluv klauzuli o zbavení se odpovědnosti vůči třetím stranám

Právo:

Správně mají mít ve slouvě „takedown clause“ tedy doložku jenž umožní zastavit službu na základě zjištění protiprávních informací

Může vypadat například takto:

Poskytovatel si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění přerušit poskytování služby v případě, dozví-li se hodnověrně o tom, že uživatel prostřednictvím služby porušil právní povinnost.

Pokud je známa identita uživatele, lze dále využít i institut smluvně rozšířeného regresivního nároku, takzvaného slibu odškodnění

„Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“

Provozovatel je často jediným identifikovatelným subjektem

Nejčastější protiprávní jednání

Pomluvy a jiné zásahy do osobnostních práv

Informační trestná činnost

Nekalosoutěžní jednání

Porušování autorských práv

Pokud diskuzi kontrolujete, nebo jenom prochází redakcí, nejste zbaveni odpovědnosti za kvalitu informací

Zbaven odpovědnosti jen při plně automatickém uložení

Protiprávní nemusí být jen jednotlivý příspěvek ale i celé vlákno či server

Opět, jakmile informování musí dle možností co nejdříve sjednat nápravu

V případě dohledatelnosti identit lze postihnout kromě provozovatele i uživatele

Je dobrá praxe nabídnout uživatelům formu jak protiprávní jednání snadno oznámit, ale zákon to nevyžaduje

„Lež oběhne svět dřív, než si pravda stačí obout boty.“

Hypoteticky vyhledávače spoluodpovídají za zveřejnění informace a to i informace protiprávní

Soudy je často nepřímo řadí do 3. kategorie ISP

Pokud tedy chceme činit vyhledávač odpovědným, musíme ho nejprve o protiprávnosti informace informovat (32)

„Omyl tisíců uhájí vždy své právo proti pravdě jednotlivce.“

Zásadní rozdíl mezi vyhledávačem a hyperlinkem

Vyhledávač nabízí link automaticky, zato hyperlink je nabídnut vědomě

Tedy za hyperlink odpovídáme stejně tak jako za případnou protiprávnost informací na druhé straně

Odpovědnosti za použití linku se tedy lze prakticky zbavit jen prokážeme-li, že jsme o protiprávním obsahu na cílovém místě neměli ponětí.

Nelze tedy například informovat o porušování práva a přitom na dané místo dát link.

Platí i pro „lokalizační informace“, např torrenty

Mrs Bun: Have you got anything without SPAM?Waitress: Well, there's SPAM, egg, sausage, and SPAM; that's not got much SPAM in it.Mrs Bun: I don't want any SPAM!Mr Bun: Why can't she have egg, bacon, SPAM, and sausage?Mrs Bun: That's got SPAM in it!Mr Bun: Hasn't got as much SPAM in it as SPAM, egg, sausage, and SPAM, has it?Vikings: [singing] SPAM SPAM SPAM SPAM... Lovely SPAM! Wonderful SPAM!

Monty Python's Flying Circus

Musí být Elektronické Zasílaný hromadně Zasílaný bez vyzvání

Kvalitativně Obchodní charakter sdělení Podvodný charakter sdělení Podvodná prezentace Skrytá funkčnost sdělení

I tak neexistuje precizní definice

Je právní regulace legitimní? Může být regulace efektivní? Jakou regulační metodu zvolit?

Kvalitativní aspekt je důležitý Otázka použité metody Soukromoprávní postih

Správní postih

Trestní postih

Mezinárodní postih

Zákon postihuje jen obchodní charakter –nezakazuje tedy politický, náboženský či jinný spamming

Upravuje jen rozesílání zpráv elektronickými prostředky

Za spam se nepovažují metadata

Nepostihuje fyzické osoby/ nepodnikatele

Opt-in je nutný jen pokud email nebyl získán obchodní činností

Protiplnění pro opt-in možné za určitých podmínek

Neodhalit identitu rozesílatele

Neoznačit zprávu jako obchodní sdělení Nedat možnost pro opt-out

Za spam odpovídá subjekt který spam rozeslal, nebo který tak prokazatelně učinil přes prostředníka

Formou pokuty Max 10 mil. Kč S přihlédnutím k závažnosti deliktu a jeho

následkům (46)

Není potřeba dokazovat zda byl spam úmyslný, stačí to že se stal

Oproti USA v Čechách nepříliš časté Možné důvody Ochrana osobnosti

Ochrana vlastnictví

Nekalá soutěž Žalobní podmínky Náhrada škody za obchodní spam

Náhrada škody za zahlcení infrastruktury

Nekalá soutěž

Pokud ÚOOÚ rozhodne kladně ve věci, máte velmi slušnou šanci vyhrát na tomto základě soukromoprávní spor

Je však nutné prokázat výši a existenci škody

Nekalosoutěžní spamming

Např. zveřejňením žebříčků spammerů

Proč ne, ale všeho s mírou. Můžeme sami, byť s dobrými úmysly poškodit

na právech spammera

Neznalost neomlouvá. Raději se zeptejte právníka.

Luboš Louženský@luboslubos@louzensky.cz