1

Elektromobilita – osvětový materiál Popis problematiky a souvisejících technických řešení

OBSAH Úvod – východiska ................................................................................................................................... 2

Technologie podporovaných vozidel, které vyplývají z NAP ČM ............................................................. 9

Hybridní vozy (PHEV, REEV) ................................................................................................................ 9

Bateriové vozy (BEV) ........................................................................................................................... 9

Nabíjecí infrastruktura .......................................................................................................................... 10

DC rychlodobíjecí stanice .................................................................................................................. 13

AC dobíjecí stanice ............................................................................................................................ 13

Dobíjecí stanice vybavená zásuvkou............................................................................................. 13

Dobíjecí stanice vybavená integrovaným kabelem ...................................................................... 14

Tzv. „wallbox“ ................................................................................................................................... 14

Běžná AC zásuvka .............................................................................................................................. 15

Bezpečnost ............................................................................................................................................ 15

Opatření na podporu elektromobility ................................................................................................... 15

Elektromobilita jako součást strategie Smart City ................................................................................ 16

Typické parametry pro výstavbu dobíjecích stanic ............................................................................... 16

Seznam zkratek ...................................................................................................................................... 20

Seznam obrázků, grafů a tabulek .......................................................................................................... 21

Seznam obrázků ................................................................................................................................ 21

Seznam grafů ..................................................................................................................................... 21

Seznam tabulek ................................................................................................................................. 22

2

ÚVOD – VÝCHODISKA

Cílem tohoto materiálu je poskytnout potenciálním žadatelům Výzvy č. 21/2017 NPŽP1 na podporu

nákupu vozidel s alternativním pohonem, tj. zástupcům krajů, měst a obcí základní informace o

problematice, současném stavu a možnostech využití elektřiny v silniční dopravě, a upozornit na

předpokládaný budoucí vývoj, který vyplývá z Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM),

schváleného vládou ČR dne 20. listopadu 2015, který představuje národní strategický rámec rozvoje

čisté mobility včetně podpory elektromobility.

Na území ČR dochází z hlediska kvality ovzduší k překračování imisních limitů pro suspendované částice

frakce PM2,5, PM10, benzo(a)pyren, přízemní ozon a v místech zatížených dopravou i NO2. Z hlediska

vlivu znečišťujících látek na lidské zdraví je nejproblematičtější vliv suspendovaných částic jemných

frakcí (PM2,5 a menší), které v důsledku své velikosti pronikají do plicních sklípků. Na suspendované

částice se mohou vázat polycyklické aromatické uhlovodíky – zejména benzo(a)pyren, který má

prokázané mutagenní a karcinogenní účinky.

Z plošného znázornění imisních charakteristik pro rok 2016 vyplývá, že alespoň pro jednu znečišťující

látku byl imisní limit (bez zahrnutí přízemního ozonu) překročen na 25,9 % území ČR, kde žije 55,7 %

obyvatelstva. Dopravní zatížení se dále projevuje překročením ročního imisního limitu NO2

na dopravně exponovaných lokalitách. Níže na obr. 1 a 2 jsou znázorněny oblasti ČR s překročenými

imisními limity pro ochranu lidského zdraví, na obr. 3 a 4 pak podíl silniční dopravy u emisí NOx a

pevných částic v Praze.

Sektor dopravy je rovněž jedním z významných producentů emisí skleníkových plynů. V roce 2015 tyto

emise z dopravy činily 14 %. V návaznosti na deklarované cíle nedávno podepsané Pařížské deklarace

a dalších strategických materiálů schválených na úrovni EU jsou výrobci automobilů nuceni adekvátně

zareagovat mj. větším zájmem o modely s elektrickým pohonem.

1 Národní program Životní prostředí

3

Obr. 1 Oblasti ČR s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví (bez zahrnutí přízemního ozonu), 2016

Zdroj: ČHMÚ

4

Obr. 2 Oblasti ČR s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví (se zahrnutím přízemního ozonu),

2016

Zdroj: ČHMÚ

5

Graf 1 Podíl silniční dopravy na produkci emisí NOX v Praze

Zdroj: ČHMÚ

Graf 2 Podíl silniční dopravy na produkci emisí PM2,5 v Praze

Zdroj: ČHMÚ

6%

20%

5%

56%

13%

Podíl silniční dopravy na produkci emisí NOx v Praze

Veřejná energetika

Průmysl a služby

Vytápění domácností

Silniční doprava

Ostatní doprava

2%7%

21%

2%61%

7%

Podíl silniční dopravy na produkci emisí PM2,5 v Praze

Veřejná energetika

Průmysl a služby

Vytápění domácností

Plošné zdroje

Silniční doprava

Ostatní doprava

6

Dalším významným faktorem ovlivňujícím kvalitu životního prostředí v ČR je hluk. Dle kompletních

výsledků 2. kola Strategického hlukového mapování (SHM) ukončeného v roce 20122 bylo hladinám

hluku ze silniční dopravy přesahujícím stanovenou mezní hodnotu 50dB vystaveno asi 10 % obyvatel

velkých aglomerací (Praha, Brno, Plzeň), v noci to bylo kvůli níže položené mezní hodnotě 40 dB ještě

více. Hlukové zátěži ze silniční dopravy nad 50 dB je v ČR vystaveno 84,9 % obyvatel městských

aglomerací s počtem obyvatel nad 100 tisíc.

Hlavní benefity rozvoje elektromobility lze shrnout následovně:

snížení lokálních emisí (zejména ve městech a aglomeracích);

snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů;

snížení hlukové zátěže (zejména ve městech, aglomeracích a dopravně zatížených lokalitách);

snížení závislosti na dovozu ropných produktů;

potenciál integrace elektromobilů do tzv. chytrých energetických sítí;

potenciál pro další rozvoj domácího průmyslu a odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout i příznivé jízdní vlastnosti elektromobilu a pohodlí jeho

provozu, kdy zejména plynulost rozjezdu a akcelerace, provozní úspora daná využitím elektrické trakce

i jednoduchá obsluha, zajišťují vysokou oblibu používání elektromobilů zejména v městském provozu.

V blízké budoucnosti se předpokládá využití elektromobilů, jako zásobárna elektrické energie, zejména

z obnovitelných zdrojů energie.

Na úrovni ministerstev aktuálně již běží nebo se připravuje řada programů s cílem podpořit nákup

vozidel s alternativním palivem. V rámci tohoto materiálu se tímto rozumí zejména podpora

elektromobilů a plug-in hybridů v souladu s NAP ČM.

2 Cílem Strategického hlukového mapování (SHM) je získání celkového přehledu o hlukové zátěži obyvatelstva

členských států EU a stanovení kritických míst, kde jsou překračovány mezní hodnoty hlukových ukazatelů.

Aktuálně probíhá zpracování výsledků 3. kola SHM.

7

Obr. 3 Schéma dotačních možností na podporu čisté mobility napříč resorty

Zdroj: MŽP

V rámci Výzvy č. 21/2017 NPŽP mají obce, kraje a jimi zřízené organizace možnost požádat o dotace

z celkové alokace 100 milionů Kč na pořízení vozidel na alternativní paliva např. v rámci obnovy svého

vozového parku. Výše podpory pro jednotlivé kategorie vozidel je stanovena následovně:

IROP (MMR)

•CNG a elektrobusy

•1.výzva 1/2016

•ITI/IPRÚ -udržitelná doprava - výzva 9/2016-12/2019

•Příjemce: Veřejné DP

OPD (MD)

•Veřejná infrastruktura dobíjecích stanic pro EL/CNG /LNG a vodík

•Příjemce: provozovatelé dobíjecích stanic

•4.Q 2017

OPPIK (MPO)

•Podpora nákupuEL

•Pořízení dobíjecích stanic

•Příjemce: právnické osoby – mimo Prahu.

•4. výzva 1. Q 2018

NPŽP (MŽP)

•Podpora nákupu EL, plug-in hybridů a CNG

•Příjemce: municipality,kraje,organizace jimi zřízené

•2. výzva č. 21/2017

8

Typ vozidla/Podpora

Maximální výše dotace na jedno vozidlo

CNG Elektromobil Plug-in

hybrid

Hybrid

M1 (osobní) 50 tis. Kč 250 tis. Kč 200 tis. Kč 50 tis. Kč

N1 (nákladní menší do 2,499t) 50 tis. Kč 250 tis. Kč 200 tis. Kč x

N1 (nákladní menší od 2,5-3,5t

včetně) 100 tis. Kč 600 tis. Kč x x

L7E (malá užitková) x 200 tis. Kč x x

L6E x 100 tis. Kč x x

L1E, L2E (motorky do 45 km/h) x 20 tis. Kč x x

L3E, L4E, L5E (motorky nad 45

km/h) x 50 tis. Kč x x

M2, M3 do 7,5t včetně (minibus) 150 tis. Kč 1 000 tis. Kč x x

N2 do 12t včetně (nákladní

střední) 250 tis. Kč x x x

Tab. 1 Přehled výše podpory v rámci Výzvy č. 21/2017 z NPŽP pro jednotlivé typy vozidel

Zdroj: MŽP

Podporu je možné kromě nákupu vozidla využít i na pronájem vozidel formou operativního leasingu.

Současně s podporou na pořízení vozidla do majetku žadatele je možné využít zvýhodněnou půjčku

poskytnutou Státním fondem životního prostředí ČR (o půjčku není možné žádat v případě pořízení

vozidla na operativní leasing). Zvýhodněná půjčka k dotaci na pořízení vozu do majetku žadatele je se

splatností až 5 let a s výší úroků 0 % pro ÚSC, svazky měst a obcí a příspěvkové organizace ÚSC a s výší

úroků 1 %, p. a. pro společnosti a ostatní subjekty vlastněné z více než 50 procent ÚSC. Maximální výše

půjčky je dána rozdílem celkových způsobilých výdajů a maximální výše dotace.

Díky technologickému vývoji se postupně daří zlepšovat parametry elektromobilů a současně snižovat

jejich ceny. Vozidla se tak stávají dostupnějšími a mají potenciál získávat stále větší podíl na trhu.

V současné době jezdí v ČR cca 1 200 elektromobilů. Přestože je elektromobilita v ČR stále ještě

v počátcích, hovoří aktuální projekce o tom, že i v ČR lze očekávat výrazný nárůst počtu vozidel

s pohonem na elektřinu. To koresponduje s nárůstem veřejných dobíjecích stanic v ČR.

9

Graf 3 Počet veřejných dobíjecích stanic v ČR

Zdroj: European Alternative Fuels Observatory (www.eafo.eu)

TECHNOLOGIE PODPOROVANÝCH VOZIDEL, KTERÉ VYPLÝVAJÍ Z NAP ČM

Hybridní vozy (PHEV, REEV)

Druh pohonu, který využívá kombinace několika zdrojů energie. Nejrozšířenější koncepcí je kombinace

spalovací motor – elektromotor – akumulátor. Plug-in hybridem rozumíme vůz, který je na určitou

vzdálenost poháněn výhradně elektromotorem.

PHEV – plug-in hybridní vozidlo, které je vybaveno akumulátorem s výrazně větší kapacitou, který lze

kromě rekuperace dobíjet ze zásuvky podobně jako je tomu u bateriových vozů. Vozidlo umožňuje

výrazně větší čistě elektrický dojezd (např. 50 km) a má tak potenciál kombinovat čistě elektrický

provoz na kratší cesty např. ve městě a využití spalovacího motor na delší trasy.

REEV – vozidlo, kde spalovací motor nefunguje jako trakční, nýbrž pohání generátor, pomocí kterého

je dobíjen akumulátor vozidla. Zpravidla jde o maloobjemový motor, jehož funkcí je prodloužení

dojezdu v situacích, kdy dojezd na akumulátor není dostatečný, nikoliv však pravidelný plnohodnotný

provoz.

Bateriové vozy (BEV)

Tato vozidla pohání výhradně elektromotor, napájený akumulátorem ve vozidle. Akumulátory se

dobíjejí ze zásuvky a samozřejmě umožňují i rekuperaci energie za jízdy.

V případě vozidel na elektřinu se předpokládají dva základní režimy dobíjení:

dobíjení na veřejnosti ve smyslu dobíjení ze sítě veřejně přístupných dobíjecích stanic (určitá

analogie dnešní síti čerpacích stanic na pohonné hmoty);

neveřejné dobíjení, které může zahrnovat dobíjení v domácnosti uživatele, na parkovišti

firemního fleetu (typicky přes noc) nebo fakticky kdykoliv ze stanic, které nejsou přístupné

široké veřejnosti (např. v zaměstnání, v garáži provozovatele fleetu apod.).

Normální dobíjení Rychlodobíjení

10

Délka dobíjení elektromobilu závisí na řadě faktorů, s určitou mírou zjednodušení však lze konstatovat,

že ji vždy omezuje nejslabší článek (viz obrázek níže).

Obr. 4 Faktory ovlivňující délku dobíjení elektromobilu

NABÍJECÍ INFRASTRUKTURA

Přestože lze elektromobil dobíjet i z běžných elektrických zásuvek, jedná se o řešení, které s sebou nese

určitá rizika a nevýhody. Pro dobíjení vozidel se tak stále více prosazuje profesionální, k tomuto účelu

určená infrastruktura, a to jak pro veřejné, tak i neveřejné dobíjení. Tyto dobíjecí stanice lze členit

podle různých kritérií, například:

1) Výkon

Běžná dobíjecí stanice (do výkonu 22 kW)

Vysoce výkonná dobíjecí stanice (nad 22 kW)

2) Typ dobíjení

Střídavé dobíjení (AC)3

Stejnosměrné dobíjení (DC)4

3) Způsob využití

3 AC dobíjením, zejména verzí 1f/16A, je vybaven každý elektromobil jako nouzovým nabíjením. Vzhledem

k maximální rychlosti dobíjení 3,6 kWh/hod (častěji jen 3 kWh/hod) bude relativní rychlost tohoto dobíjení

s nárůstem kapacity trakční baterie vozidel dále klesat a je proto nutné na něj pohlížet jako na „noční“ a nouzové.

Také zvyšuje pohotovostní hmotnost elektromobilu a následnou spotřebu tím, že vozidlo si tuto nabíječku/měnič

neustále vozí s sebou.

4 DC nabíjení je příplatkové řešení, které v sobě, vedle vyšší rychlosti nabíjení, nese výhodu, že nabíječka/měnič

je vně vozidla a tak nezvyšuje pohotovostní hmotnost elektromobilu.

11

Veřejné dobíjení

Neveřejné dobíjení

4) Typ konektoru (standard)

5) Způsob připojení vozidla

Stanice vybavené zásuvkou (vozidlo se připojuje kabelem, který je příslušenstvím

vozidla)

Stanice vybavené integrovaným kabelem

6) Funkční vybavenost

Obyčejné stanice

Stanice vybavené „smart“ funkcemi

Při budování dobíjecí infrastruktury je potřeba si klást následující otázky:

1) K jakému účelu má stanice sloužit (v jakém režimu ji budu provozovat)? Příklady:

Dobíjení pro konkrétní vozidlo nebo skupinu uživatelů (domácí, firemní)

Pro širší veřejnost (vím, jaké jsou s tím spojeny povinnosti?)

2) Jaká má být rychlost dobíjení (výkon stanice) a proč?

Dobíjení v řádech hodin (přes noc)

Okamžité dobíjení (desítky minut)

3) Jaké jsou možnosti elektrického připojení v místě, kde má být stanice zřízena (dostupný

příkon)?

4) Kolik jsem ochoten investovat do pořízení dobíjecí stanice?

5) Kolik jsem ochoten investovat do provozu dobíjecí stanice?

6) Chci si stanici zřídit a provozovat sám? Nebo hledám někoho, kdo mi část nebo celek zajistí na

klíč?

7) Které funkcionality jsou pro mne nezbytné a které naopak zbytečné (více standardů, datová

konektivita, antivandal provedení, omezení přístupu pomocí identifikace,…)?

8) Je mnou uvažovaná lokalita pro umístění stanice výhodná i z pohledu koncového uživatele?

9) Je ve vybraném místě možná výstavba dobíjecí stanice?

10) Je provoz dobíjecí stanice dlouhodobě udržitelný?

Z tohoto pohledu lze rozlišit tři základní modely dobíjení:

Pomalé dobíjení přes noc / přes den (výkon 3-11 kW, typicky AC)

Orientačně lze kalkulovat plné dobití průměrného vozidla za 3 hodiny (11 kW) až 8 hodin (3

kW), 1 minuta dobíjení zajistí dojezd na 0,3 km (3 kW) až 0,8 km (11 kW)

Standardní dobíjení na veřejnosti (výkon do 22 kW), typicky AC

Orientačně lze kalkulovat plné dobití průměrného vozidla za 1,5 hodiny (22 kW), 1 minuta

dobíjení zajistí dojezd na 1,6 km (22 kW)

Rychlé/ultrarychlé dobíjení pro okamžité prodloužení dojezdu (výkon vyšší než 22 kW, dnes až

50 kW, v budoucnu i více než 100 kW), typicky DC

Orientačně lze kalkulovat dobití 80% kapacity akumulátoru průměrného vozidla za 30 minut (50 kW),

1 minuta dobíjení zajistí dojezd na 4 km (50 kW).

12

V případě dobíjení na veřejnosti by měl model dobíjení odpovídat způsobu využití dané lokality, kde je

dobíjecí infrastruktura umístěna (viz obrázek níže).

Tab. 2 Přehled modelů dobíjení elektromobilů

Způsob propojení vozidla a dobíjecí infrastruktury je řešen pomocí standardů, které se však přes určitý

pokrok v jejich sjednocení, primárně na území EU, v současnosti stále ještě regionálně liší:

Obr. 5 Přehled způsobů propojení elektromobilu a dobíjecí infrastruktury

Problematika dobíjecí infrastruktury je ošetřena i legislativně, konkrétně jde o směrnici 2014/94/EU ze

dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která byla do české legislativy

implementována s pomocí zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích

pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách). Tato

legislativa specifikuje požadavky a povinnosti při výstavbě a provozu dobíjecích stanic, zejména:

Povinný EU standard (Mennekes Type 2, Combo II (CCS) pro DC)

Požadavky na transparentnost a nediskriminační přístup vůči zákazníkům, kteří stanice

využívají

Evidence a zveřejňování stanic (v působnosti MPO).

13

Z hlediska typu dobíjecích stanic lze rozlišit následující kategorie:

DC rychlodobíjecí stanice

Tato dobíjecí stanice je pro DC (stejnosměrné) dobíjení vybavena integrovaným kabelem, jehož

koncovka musí být kompatibilní se zásuvkou ve vozidle

Obr. 6 Příklad DC rychlodobíjecí stanice

DC dobíjecí stanice může být vybavena jedním z výše uvedených standardů nebo oběma. V takovém

případě lze ale většinou dobíjet pouze jedním z nich. DC dobíjecí stanice mohou být také vybaveny

doplňkovou možností nezávislého AC dobíjení buď v podobě zásuvky anebo integrovaného kabelu,

obojí zpravidla ve standardu Mennekes (tj. na DC stanici mohou být až 3 standardy dobíjení – 2x DC

a 1x AC).

AC dobíjecí stanice

V případě AC stanic existují dvě možná řešení:

Dobíjecí stanice vybavená zásuvkou

Na dobíjecích stanicích vybavených zásuvkou uživatel většinou používá vlastní kabel, nové typy

nabíjecích stanic však už tento kabel integrují. Nevzniká tak problém s kompatibilním standardem

na straně vozidla, klíčová je kompatibilita koncovky kabelu se zásuvkou stanice (typ Mennekes).

Obr. 7 Dobíjecí stanice vybavená zásuvkou

14

Dobíjecí stanice vybavená integrovaným kabelem

Použitelnost dobíjecí stanice je dána standardem konektoru na kabelu dobíjecí stanice (musí být

kompatibilní s vozidlem) – analogicky jako u DC dobíjecí stanice.

Obr. 8 Dobíjecí stanice vybavená integrovaným kabelem

Tzv. „wallbox“

Wallbox představuje profesionální řešení pro pravidelné dobíjení elektromobilu, zejména v domácím

a fleetovém použití. Ideálně by se mělo jednat o základní rozhraní při dlouhodobém užívání

elektromobilu a jeho nabíjení, a to i v případě soukromého využívání v domácnostech, neboť

představuje mezistupeň mezi kabelovou přípojkou a vidlicí nabíjecího kabelu, díky kterému nedochází

ke vzniku přechodového proudu a rizika požáru. Mezi jeho další výhody patří:

Je levnější než standardní dobíjecí stanice používaná na veřejnosti (umožňuje ale dobíjet jen

jedno vozidlo)

Zpravidla nemusí plnit požadavky anti-vandal provedení (pokud není umístěn veřejně)

Může disponovat srovnatelnou inteligencí pro sledování, komunikaci a vyhodnocování jako

v případě dobíjecí stanice

Je vybaven buď zásuvkou (nutnost použití kabelu ve vozidle) nebo integrovaným kabelem

(pohodlnější pro uživatele, ale vyžaduje kabel kompatibilní s vozidlem)

Typicky je instalován pro každé parkovací stání elektromobilu (každé vozidlo má svůj wallbox)

Obr. 9 Příklady zařízení „wallbox“

15

Běžná AC zásuvka

Tento typ zásuvek není primárně určený k nabíjení elektromobilů. U nových instalací dobíjecích stanic

se už od této zásuvky upouští. V principu je pro pravidelné dobíjení vozidel použitelná, ale s určitými

nevýhodami / omezeními:

Nutnost redukce na kabel elektromobilu (1f ani 3f zásuvky nejsou standardy proelektromobily)

Dodatečné jištění (na přívodním kabelu), protože zásuvka neumožňuje komunikaci s vozidlem

Zásuvka musí být konstruována pro pravidelné mnohahodinové zatížení při dobíjení (běžné

zásuvky často nejsou ani připojením ani použitými materiály vhodné pro dlouhodobý provoz

jakožto dobíjecí bod)

Sledování spotřeby podružným měřením, velmi omezené možnosti ovládání na dálku apod.

Není možné jednoduše zabránit zneužití pro jiné účely, než je dobíjení elektromobilu

Obr. 10 Příklady provedení AC zásuvek

BEZPEČNOST

Přestože se může zdát, že výstavba dobíjecího bodu je jednoduchá, nesmíme opomenout otázku

bezpečnosti. Každá instalovaná dobíjecí stanice musí mít příslušné certifikáty bezpečnosti, které

umožňují její instalaci v uvažovaných místech a musí být bezpečně připojena do elektrických rozvodů.

Následně před vlastním uvedením do provozu musí být odbornou firmou provedena revize zařízení,

která se musí opakovat v pravidelných intervalech v závislosti na prostředí, v němž je stanice

provozována.

OPATŘENÍ NA PODPORU ELEKTROMOBILITY

V rámci NAP ČM byla navržena řada opatření, jejichž cílem je podpořit rozvoj elektromobility. Vedle

přímé podpory nákupu vozidel (MŽP, MMR, MPO) a nabíjecí/plnící infrastruktury (MD) formou dotace

se jedná zejména o následující:

podpora výzkumu, vývoje a inovací;

podpora osvěty a vzdělávání;

využití dalších nástrojů v oblasti parkování, přednostní jízdy elektromobilů a dalších

nefinančních úlev.

V této souvislosti je třeba upozornit, že v oblasti podpory elektromobility je vhodné, když dochází

ke kombinaci nástrojů a opatření na centrální úrovni s nástroji a opatřeními na úrovni krajů

16

a municipalit. Obě úrovně se mohou vhodně doplňovat a dohromady vytvářet zajímavý balíček výhod,

který pomáhá odstranit jednu z bariér rozvoje elektromobility, kterou je vysoká pořizovací cena

elektromobilů. Zejména opatření, která dávají elektromobilům výhodu při vjezdu do center měst nebo

při parkování, se ukazují jako poměrně efektivní a vítaný benefit. Obecně lze říci, že rozvoj

elektromobility by měl být součástí strategie rozvoje dopravy města nebo regionu s vědomím toho, že

ve středně až dlouhodobém horizontu může být podíl vozidel na elektřinu výrazně vyšší než dnes.

ELEKTROMOBILITA JAKO SOUČÁST STRATEGIE SMART CITY

Elektromobilita tvoří ze své podstaty nedílnou součást světa, pro který se vžil pojem „smart“. Propojení

bezemisní dopravy, která je ve městech logicky vítanou alternativou, se světem energetiky, tj. nejen

tím, jak se budou elektromobily dobíjet, ale zejména tím, jak je lze zakomponovat do fungování

systému výroby a distribuce energie, činí z elektromobility kategorii, která má v konceptu „chytrých

měst“ své nezastupitelné místo.

Přestože některé možnosti, které elektromobil díky kapacitě akumulátoru a možnosti řízení jeho

dobíjení a vybíjení nabízí, jsou ještě vzdálené běžnému nasazení v komerčním provozu, je třeba se na

ně dívat jako na reálnou budoucnost, která díky zvyšování počtu elektromobilů v ulicích postupně

nabývá na významu.

Z pohledu města může mít elektromobilita řadu dimenzí, např.:

Vozidla na elektrický pohon jako součást flotily zabezpečující služby v rámci města (MHD,

služební vozidla, komunální služby,…);

Podpora většího využívání elektromobilů vhodnými opatřeními jak pro firemní, tak i soukromé

uživatele (parkování, využití jízdních pruhů pro autobusy, pobídky pro bezemisní zásobování

v určitých zónách a podobně) jako součást komplexnější dopravní strategie na území města;

Elektromobil jako primární i sekundární součást akumulace energie;

Podpora instalace veřejné dobíjecí infrastruktury ve smyslu odstraňování jedné z bariér

rozvoje elektromobility, vč. například požadavku na konektivitu pro dobíjení pro nově

budovaná parkoviště apod.

V souvislosti s rozvojem elektromobility ve městech je třeba zmínit problematiku parkování, respektive

vyhrazených míst pro dobíjení elektromobilů, která musí být nedílnou součástí strategie budování

dobíjecí infrastruktury a „přípravy“ dopravní situace ve městě. Zejména v případě rychlodobíjecích

stanic je klíčové zajistit, aby místa vyhrazená pro dobíjení elektromobilů nebyla zneužívána nejen řidiči

běžných vozidel, ale i řidiči elektromobilů, kteří své vozidlo nedobíjejí nebo již dobíjení ukončili (tj.

k dlouhodobému parkování nad rámec dobíjení). Jenom tak může dobíjecí infrastruktura plnit svou

funkci a podaří se zajistit optimální poměr mezi počtem dobíjecích stanic a obsloužených vozidel. Tento

problém bude třeba řešit kombinací jak ekonomických nástrojů (zpoplatnění doby parkování nad

rámec dobíjení vozidla), tak legislativy (dostatečně konkrétní specifikace účelu vyhrazeného stání a

zajištění jeho dodržování).

TYPICKÉ PARAMETRY PRO VÝSTAVBU DOBÍJECÍCH STANIC

U dobíjecích stanic u velkých subjektů se nepředpokládá potřeba budování nových samostatných

zdrojů, předpokládá se využití výkonných (velkoodběratelských) zdrojů elektrické energie

instalovaných v rozsahu TZB existujících objektů. Napájení a provozování dobíjecích bodů bude vždy

integrováno do stávajícího systému objektových elektroinstalací TZB každého objektu.

Při záměru integrovat dobíjecí body do energetického systému menších subjektů, např. sítě čerpacích

stanic PHM, lze předpokládat, že jejich zdroje většinou nejsou pro připojení dobíjecích bodů

17

dostatečně dimenzovány. Napájení pak bude nezbytné v každé lokalitě samostatně posoudit, přičemž

instalace může vyžadovat zesílení odběru nebo požadavek na zřízení samostatného nového odběru.

V takovém případě bude nutné zesílení stávajícího odběru nebo nový odběr standardním způsobem

projednat s místním rozvodným podnikem.

Dobíjecí stanici lze umístit v zeleném pásu (v trávníku) nebo do chodníku. V případě umístění

do chodníku je nutné zachovat min. průjezd 0,9 m pro projetí invalidního vozíku. Při umístění

do zeleného pásu je potřeba udělat zpevněný přístup k dobíjecí stanici v délce 0,5 m a šířce cca 1,0 m.

Navržená řešení jsou určena pro vozidla skupiny O25, která jsou v současnosti na veřejných parkovacích

stáních samozřejmostí.

V případě, že se jedná o kolmá parkovací stání s uvažovaným převisem, je nutné dobíjecí stanici umístit

v odpovídající vzdálenosti.

Pokud budou vyhrazená stání umístěna u zdi, pak pro ně platí obdobné parametry jako pro stání

v hromadných garážích.

Obr. 11 Umístění sloupku dobíjení u parkovacího stání

Kolmé stání:

5 Přípojná vozidla o nejvyšší přípustné hmotnosti přes 750 kg, ale nejvýše 3500 kg (tj. osobní a malá užitková

auta) dle zákona č. 56/2001 Sb.

18

Obr. 12 Umístění sloupku dobíjení u kolmého parkovacího stání

Šikmé stání:

19

Obr. 13 Umístění sloupku dobíjení u šikmého stání

Dobíjecí stání v hromadných garážích:

Obr. 14 Umístění sloupku dobíjení v hromadných garážích

20

Veškeré dopravní značení musí být provedeno v souladu s platným zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu

na pozemních komunikacích, ČSN EN 12899-1 Stálé svislé dopravní značení – Část 1: Stálé dopravní

značky a ČSN EN 1436 Vodorovné dopravní značení – Požadavky na dopravní značení.

Vyhrazená parkovací stání pro elektromobily je nutné vždy označit svislým dopravním značením IP12.

V závislosti na počtu parkovacích stání vybavit značení IP12 dodatkovou tabulkou E13 nebo E7b L/P.

Konkrétní případy užití dopravního značení je nutné vždy konzultovat se zástupci Policie ČR.

Jednotlivá parkovací stání pro elektromobily je taktéž nutné označit vodorovným dopravním značením

V10e (0,125 m). Při návrhu umístění a případném přizpůsobení parkovacích stání na vyhrazená stání

pro elektromobily je nutné dodržovat platné legislativní předpisy, zvláště pak ČSN 63 6110, ČSN 73

6056 a vyhlášku č. 398/20096. Parkovací stání pro dobíjení elektromobilů jsou označena vodorovným

dopravním značením – symbolem „EKO“ – který vyhrazuje stání pro ekologická vozidla.

Obr. 15 Symbol vyhrazeného stání pro ekologická vozidla

SEZNAM ZKRATEK BEV bateriový elektromobil (battery electric vehicle)

CNG stlačený zemní plny (compressed natural gas)

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

EV elektromobil (electric vehicle)

IROP Integrovaný regionální operační program

MD Ministerstvo dopravy

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

6 Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících

bezbariérové užívání staveb

21

MŽP Ministerstvo životního prostředí

NPŽP Národní program Životní prostředí

OPD Operační program Doprava

OPPIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

PHEV plug-in hybridní elektromobil (plug-in hybrid electric vehicle)

REEV elektromobil s rozšířeným dosahem (range extended electric vehicle)

TZB technická zařízení budov

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK

Seznam obrázků Obr. 1: Oblasti ČR s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví (bez zahrnutí přízemního

ozonu), 2016

Obr. 2: Oblasti ČR s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví (se zahrnutím přízemního

ozonu), 2016

Obr. 3: Schéma dotačních možností na podporu čisté mobility napříč resorty

Obr. 4: Faktory ovlivňující délku dobíjení elektromobilu

Obr. 5: Přehled způsobů propojení elektromobilu a dobíjecí infrastruktury

Obr. 6: Příklad DC rychlodobíjecí stanice

Obr. 7: Dobíjecí stanice vybavená zásuvkou

Obr. 8: Dobíjecí stanice vybavená integrovaným kabelem

Obr. 9: Příklady zařízení „wallbox“

Obr. 10: Příklady provedení AC zásuvek

Obr. 11: Umístění sloupku dobíjení u parkovacího stání

Obr. 12: Umístění sloupku dobíjení u kolmého parkovacího stání

Obr. 13: Umístění sloupku dobíjení u šikmého stání

Obr. 14: Umístění sloupku dobíjení v hromadných garážích

Obr. 15: Symbol vyhrazeného stání pro ekologická vozidla

Seznam grafů Graf 1: Podíl silniční dopravy na produkci emisí NOX v Praze

Graf 2: Podíl silniční dopravy na produkci emisí PM2,5 v Praze

Graf 3: Počet veřejných dobíjecích stanic v ČR

22

Seznam tabulek Tab. 1: Přehled výše podpory v rámci Výzvy č. 21/2017 z NPŽP pro jednotlivé typy vozidel

Tab. 2: Přehled modelů dobíjení elektromobilů