Jako problém vidíte vzdělání v Česku. A in-vestice do vzdělání. V kontextu strojírenstvíjako takového. Co chybí českému průmyslu?

Celému průmyslu a vlastně i službám, a tonení jen otázka průmyslu, chybí kvalifikovanípracovníci. Je to jako červená nit, všude.Kvalifikovaná pracovní síla se nerodí tak, žese otočí Arabeliným prstenem a maturantia vysokoškoláci naskáčou. Musíte provozo-vat funkční způsob nějakého vzdělávání.A ten nemáme. Odborníky systém negene-ruje, generuje to, co se chce lidem studovat.Patnáctiletý kluk, holka, se prostě rozhodne,že půjde dělat knihovníka, protože to dělá ko-legyně. Vystuduje. Máme třeba jedno místoknihovníka na rok v kraji. Vystuduje jich 300nebo 500. Vygenerujeme neúspěšné lidi. Navysokých školách máme ve velkém politolo-gii a pak samozřejmě takové obory, jako jeadministrativa, marketing, management. Tojsou ti nekvalifikovaní lidé, kterých je přeby-tek. Kvalifikovaných je nedostatek.

Jak byste to změnil?Máme dva systémy, které se tady vymy-

slely. Umístěnky, směrná čísla, tedy že školamůže přijmout tolik a tolik. To byl socialistickýsystém. Potom je tu jiný systém, každý simůže zvolit, co chce. Musíme zajistit, aby lidéšli studovat správné obory, kde najdou uplat-nění. To je v zásadě určitý úkol, že je musímepoučit, ale hlavně je musíme motivovat. Jsmev demokratické společnosti, nemůžeme přika-zovat. Je otázkou, jak využíváme motivačnísystémy. Pak se stane, že vystoupí absol-ventka knihovnického nebo uměleckéhooboru a řekne, že by měla dotaz na premiéra,jak ji zaměstná. No nezaměstná ji, protože onazvolila špatně. Ovlivnění této volby je proble-matické.

Ve světě je jedna klíčová záležitost, kterátento problém řeší, je to budování science cen-ter, muzeí, galerií, státních institucí, které jsouzafinancované a které by se měly pro vzdělá-vání využít. Pro technické obory a obory služebjsou science centra hitem už 40 let, čili to máhistorii. Česká republika je tím nepolíbená,z touhy a totální beznaděje některé privátnísubjekty v Plzni, v Ostravě, v Liberci sciencecentra udělaly. V zásadě nemáme systém pod-pory vzdělávání. Považuji to za obrovský prob-lém, protože pokud to necháme na jedineč-nostech, že pár dětí z Ostravy, Ostravska, Plzněnebo Plzeňska má šanci se na to podívat, mocto nepomůže. Jak to dítě z jiného kraje přijdek tomu, že se tam nedostane? Měla by to býtsystémová záležitost. Komenského škola hrouby se měla konečně po 300 letech dostat dosystému. Abychom děti motivovali a ony todělaly se zájmem. Když to budou dělat bezzájmu, tak je to samozřejmě špatně. Pak jsouvýsledky mizerné.

Vy máte tři science centra v Ostravě. Jakéjsou Vaše aktuální zkušenosti?

Jsou šokující. Analýza za loňský rok uká-zala, že více než 80 procent vzdělávajících senávštěvníků je z dobrovolného sektoru. Ro-diče jdou a zaplatí. Necelých 20 procent jez veřejného sektoru, kdy přijde škola a udělási program. Očekával bych, že ta takzvaněvolná návštěvnost bude razantně v minoritě,a ne v majoritě, a že pravidelné systémovévzdělávací programy budou v těchto cen-trech dominantní. Tak to je. Státem jsou sci-ence centra spíše vnímána jako nějaké LasVegas a děti že se učí ve škole. Není topravda, učí se ve science centrech. Tam po-chopí matematiku, fyziku, chemii, přírodo-vědu, biologii daleko efektivněji, indexem10:100, než ve školní lavici, kde to děti ne-baví.

Když to vezmeme v kontextu průmyslu,strojírenství, energetiky…. Říkal jste, žev Česku je nyní hodně lidí z oblasti politolo-gie, marketingu, managementu. Nejsou lidido technických oborů. Máme tu Průmysl 4.0.Víme, že lidí je nedostatek. Co dělámešpatně?

Učíme stejně jako v systému, který kritizo-val Komenský. Když vezmete lavice, přijdeučitel, něco přednáší… Máme génia školskémetodiky Komenského, který tento systémkritizoval. Tři sta let říkáme: „Ten Komenský,to byl myslitel“. Jeho odkaz ale stále ne-

umíme naplnit. Víme, známe, prostředkyjsou. To je ten problém. Nechci zlehčovat. Jespousta lidí, tisíce, desetitisíce, kteří dělajívýuku ve středních školách dobře. Nemů-žeme říkat, že to konkrétní učitel dělá špatně.Česká republika v zásadě totálně selháváv modelu provázání na nové moderní me-tody, a selhává už mnoho let.

Ve strojírenství dojde k obrovské proluceJak vidíte budoucnost průmyslu a energe-tiky v ČR. Jak byste nyní konkrétně shrnulsituaci v energetickém strojírenství?

Co se týká energetického strojírenství, taksi nemyslím, že se trh zvedá. Je opravduzmražený a půjde dolů. Týká se to jak klasic-kého, tak jaderného energetického strojíren-ství. Tady působí několik věcí. Za prvé je za-stavená výstavba jaderných elektráren. To jehigh-tech technologie, na kterých pracují nej-lepší mozky. Dělá se s výjimečnými materi-ály, nerezy počínaje, slitiny. Vzhledemk tomu, že se projekty odkládají, konkrétněv ČR se zrušil projekt na Temelín, nemá to vý-sledky.

A to už budou od dubna 2014 pomalu třiroky.

Ano, ale tendr se chystal a prováděl asi pětlet. Zpracování nabídek a příprava, to stálospoustu peněz všechny. Česká republika si

Jan Světlík: Máme špatný systém vzdělávání a průmysl trpí Celému českému průmyslu a vlastně i službám chybí kvalifikovaní pracovníci. V zásadě nemámesystém podpory vzdělávání. Učíme stejně jako v systému, který kritizoval Komenský. V exkluzivnímrozhovoru pro server Roklen24 to řekl hlavní vlastník skupiny Vítkovice Machinery Group (VMG) JanSvětlík. Další části rozhovoru byly věnovány českému strojírenství, energetice a situaci ve skupiněVMG. Interview otiskujeme se souhlasem redakce v plném znění.

201I2017

pozvala všechny tři velké uchazeče a pak setendr zrušil. Slušně diplomaticky řečenodošlo k výraznému narušení vztahů mezi klí-čovými dodavateli celosvětových technologiía Českou republikou. Staví se v Rusku, v Indii,v Číně. Mělo by se stavět, ale projekty jsou za-stavené. Posouváním vznikají obrovské pře-bytečné kapacity, které nemůžou vydržet. Kla-sická energetika je úplně katastrofální, pro-tože zásahem OECD se z EU nemohou finan-covat projekty klasických elektráren do 600MW. Kvůli doporučení OECD se můžou do-končovat jen takzvané nadkritické technolo-gie. Nikdo z Evropy tak není schopen nic udě-lat, bude pár výjimečných projektů. Vzhledemk tomu, že nikoho nezajímá, jaký bude výsle-dek, tak 90 procent klasické energetiky v Ev-ropě nebude. To považuji za zásadní problém.Takový blesk z čistého nebe, jak zlikvidovatenergetické strojírenství v Evropě, na to je EUdobrý expert. To platí od ledna 2017. Je tonová situace. K tomu zbývá výroba energiez větrných elektráren, fotovoltaiky se vyrábějíúplně někde jinde. Ty se v Evropě vyrábějív marginálním množství.

Co nám tedy zbývá?Zbývají nám technologie plynu a vodík. To

jsou vývojové věci, které nikdo nedělá. Vestrojírenství dojde k obrovské proluce. Budeotázkou, jak to řešit, protože nikoho nic neza-jímá. Poraďte si, jak chcete. Je to infrastruk-turální záležitost, kterou by se asi stát měl za-bývat, což samozřejmě u nás není.

Když vezmeme tepelné elektrárny, hnědou-helný sektor. Převládají názory, že těmtozdrojům „odzvonilo“. Ale zase ještě několikdesítek let to bez uhlí prostě nepůjde? Jakto vidíte?

Nemyslím si, že hnědouhelným elektrár-nám odzvonilo. Akorát je bude stavět někdojiný, protože Evropa nebude schopna posky-tovat na výstavbu těchto zdrojů pojištění.Žádná firma nemůže jít do projektu na čtyřišest let s přípravou bez pojištění, které je klí-čové. Na projekty pojištění firmy nedosta-nou. Uhelné zdroje se budou stavět, ale ne-budou je dodávat firmy z Evropy.

Není to škoda?Je to absolutní hloupost. Je to obrovská

škoda, ale žijeme v nějakém systému, kte-rému se musíme přizpůsobit.

Uhlí je pořád zdrojem levné energie. Tuzem-ské uhelné elektrárny se modernizují – Le-dvice, Prunéřov, Chvaletice. Technologiebudou stále lepší. Nebude to pro nás jednounevýhoda?

Samozřejmě je dnes velkou výhodou, žedokážeme daleko efektivněji využívat ener-getické zdroje. To je jedna část. Každý má ně-jaké přírodní zdroje a nebudeme si vykládat,že je budeme bojkotovat. Od Turecka až poPákistán se táhne pás hor, kde je obrovskémnožství hnědého uhlí. Třeba známé zásobyPákistánu jsou na deset tisíc let. Budou Pá-kistánci uhelné elektrárny stavět? Říkám, žeano, protože je to stabilní zdroj, který není zá-vislý na ničem. Tady mám uhlí, vedle ložiskapostavím elektrárnu a dodávám. Postaví sinadkritiku o 50 nebo 60 procent dražší? Ne-postaví. V Evropě se buď seshora něcozmění, nebo to bude stavět někdo jiný.

Nyní již existují technologie zachycováníuhlíku. Například v Kanadě projekt BoundaryDam. Technologicky to jde, byť to stojístrašné peníze, ale už to umíme udělat.Jakou to má šanci?

Když si vezmeme, jaký je poměr vlivu naoteplování působením CO2 versus metan,tak metan je deset až dvanáctkrát horší nežCO2, který navíc pořád potřebujeme do fo-tosyntézy. Matku přírodu potřebujeme, po-třebujeme kyslík. Problém s CO2 nás tedyzasahuje více než je zdrávo. Efektivně by seměly spíš řešit volné úniky metanu, protoževýrony metanu jsou zcela běžnou záležitostípři těžbě ropy. To, co jde metanem do luftuz těžebních zdrojů, je obrovské množství.Když si to vezmu vůči CO2 krát dvanáct, takvliv je neporovnatelně větší. Potom metansamozřejmě tvoří každý živočich včetně člo-věka. To není málo. Někdy si uděláme prob-lém tam, kde je to marginalita. Jsou dalekoefektivnější způsoby, jak se bránit oteplo-vání. Dnes je to politikum, špatně se do

toho sahá, ale technicky jsou zajímavější ře-šení.

Můžete uvést konkrétní příklad?Třeba elektromobilita. Máte plynovou

elektrárnu, paroplynový cyklus, z metanu vy-rábíte proud. Když si vezmete účinnost, můžebýt kolem 60 procent. Potom musíte s něja-kou účinností přenést, s nějakými 90 pro-centy. Musíte přenést do baterky, zase nějakáúčinnost. Dostanete se na dvacet, 25 procentenergie. S nějakou účinností auto jede.Z jedné molekuly dostanete čtvrtinu. Když sido auta přímo vstříknete metan jako primárnísurovinu, která nás obklopuje a která je vevnitru země, kterou každý z nás tvoří, tak autopojede s 90procentní účinností a spalujepřímo metan. Otázka je, jestli je ta energiečistá? Nyní se na věc díváme jen politickýmaočima, protože to někdo měl v programua vůbec ho nezajímají další věci. Co námudělá kuře, které dovezeme z Brazílie. Co tostojí? Je to přesně o tom, jaký způsobem po-užívat zdroje, které máme. Když mám něcodoma, tak mám používat to, co je doma. Tamvšechny typy politiky selžou.

Když vezmeme naši schválenou Státní ener-getickou koncepci, tak se asi neobejdemebez jádra. Tendr na Temelín byl zastaven.Otázka je, co řekne na stavbu dalších blokůministr financí Andrej Babiš, když ve firměČEZ má zhruba 70 procent stát. Vláda nepro-lomila limity. Byla to podle Vás chyba?

Je to obrovská chyba. Jestli mám něco naskladě, tak to přeci dobrovolně nevyhodímdo luftu. O přírodní zásoby bychom měli pe-čovat. Jestli jsou to severní Čechy nebo Os-trava, zásoby čehokoliv. To, že to nevytěžímemy, ale třeba necháme budoucím generacím,je také řešení. Je třeba si to chránit.

Jaký je Váš názor na jadernou energii?Jsem obrovský příznivec jádra. Politické

hrátky kolem jádra za posledních třicet čtyři-cet let tuto technologii totálně poškodily.Ztratili jsme desítky let vývoje. Dnes jsmemohli mít energetickou koncepci vyřešenoucelou, protože v nukleárních technologiích jeohromná budoucnost. Nicméně si myslím,že jdeme spíše dolů než nahoru. Není otázka,co vymyslí vědec, nějaký inženýr to musí zre-alizovat. O to přicházíme, vidím to jako ob-rovskou škodu.

Podle schválené Státní energetické kon-cepce bude po roce 2040 jaderná energie ge-nerovat 46 – 58 procent vyrobené energie.Obnovitelné zdroje 15 – 25 procent. Uhlí 11– 21 procent. Zemní plyn kolem 15 procent.Schválila to vláda správně?

Vždy můžeme diskutovat o nějakých pro-centech. Myslím si, že dominantní jádro jesprávná koncepce. Když vidím, jak se budenaplňovat, tak jsem spíše skeptický. V Českuani okolních zemích nevidíme reálný projektv nejbližších deseti letech. V jaderné energe-tické vidíme klíčové projekty jako demontáž.Naše generace bude rozebírat. Nevěřímtomu, že do mých 70 let postavíme elek -trárnu. Nemyslím jadernou. Dnes je to tak za-betonované. Nevím, co by se muselo stát,aby politická reprezentace řekla: „Tady tenblok bude stát. Dáme to tam a tam“. Vláda,která o tom rozhodne, bude jen kritizovaná.

211I2017

Bude jiná za čtyři roky, a jiná za další čtyřidalší. Doba výstavby kolem 12 let tomu ne-nahrává. Dnes jsou úspěšné jen krátkodobéprojekty.

A v energetice se přitom dříve plánovalo na50 let. Jsou tyto doby pryč?

V této době už nejsme. Energetika bylav těchto plánech neporazitelná. Byl to dlou-hodobý byznys. V zásadě se na energeticenedalo prodělat. Dnes je to jinak. Energe-tiku ale hlavně destabilizovaly obrovské do-tace, které šly do OZE. Vyrábíme technolo-gii do větráků, bioplynové stanice, to jsounaše technologie. Náš energetický byznys,neděláme jen ty uhelné. Trh totálně nabou-raly dotace. Kdyby se technologie vyvíjelynormálně, tržně, tak by tato destabilizacenikdy nenastala. Je mi až trapné kupovat1 MWh za 28 eur, když vím, že za tuto cenuto prostě nejde. Problém nastává jinde. Na-stává éra poplatková. Já za elektřinu platímstále více, poplatky jsou dnes 70 procentz ceny. Dochází k totální nerovnováze, co setýká ceny. Pokles ceny doprovázel obrovskýrůst poplatků. Šílená politika českého státunás dostává do situace, že máme levnouenergii, ale celková cena je obrovsky vy-soká.

Je podle Vás správné rozhodnutí Němců,kteří v rámci jejich Energiewende chtějív roce 2020 odstavit všechny jaderné elek -trárny? Věříte tomu, že to zvládnou?

Zvládnou, ale myslím, že je to chybné roz-hodnutí. Německo to určitě zvládne, je totechnologicky nejvyspělejší země. Proč byne? Zvládli bychom to i my. Ale v zásadě jeto špatné rozhodnutí. Jsem o tom absolutněpřesvědčen. Zákaz jádra v Německu je poli-tická záležitost. To nemá se zdravým rozu-mem nic společného.

Nedávno byl inaugurován 45. prezident Spo-jených států Donald Trump. Akcentoval, žechce lidem dávat práci a podporoval přikampani těžaře. Barack Obama byl více-méně zelený prezident. Za jeho éry kracho-valy velké těžební firmy. Může zažít tentosektor v USA renesanci?

Politika ovlivňuje ekonomiku a ekonomikaovlivňuje politiku. Německo je zářným přípa-dem a Amerika úplně nejzářnějším. VnímámTrumpa velice pozitivně, bude se snažit věcirozhýbat. Bude méně náchylný k určitýmdoktrínám, které jsou v zásadě proti lidem,protože si nemyslím, že dnes ty zákony, kterémáme, jsou moudré. Normální rada staršíchby to nikdy nedopustila. Parlament ale nenírada starších.

Náš průmysl? Chytrost a inteligence, ne hrubá sílaMůžete zhodnotit loňský rok skupiny Vítko-vice Machinery Group?

Loňský rok byl naprosto atypický. Pomnoha letech nejhorší, jaký jsme zažili. Za-čalo to rokem 2015, kdy neproběhly zkouškyv elektrárně ČEZ v Prunéřově, protože nefun-govala turbína, což představovalo značné po-tíže. Druhý problém bylo provozování elek -trárny v Turecku. Investor se zapletl do prezi-dentského puče, což vedlo ke znárodněníelektrárny. Byl na nesprávné straně. Investor

je dnes znárodněn. Dluží nám spoustu peněz,celkově přes 60 milionů eur. Třetí problém,asi klíčový, byl útok insolvenční mafie. Už odúnora 2015 se pokoušela zcela neoprávněněna nás podat insolvenci. Naše soudy se toutoskutečností zabývaly velmi dlouho, což vedlok destabilizaci. Bez dostatku finančních pro-středků je těžké realizovat projekty. Přede-vším studené procesy se dostaly do prob-lémů. Do konkurzu spadlo také ČKD, jedenz našich klíčových dodavatelů. Objevily sei daňové problémy. To vše se sečetlo a dotoho obrovská mediální kampaň proti nám,která vyvrcholila loni 29. dubna. Proto jsmecelý rok řešili bankovní sektor. To vše bylovelmi nepříjemné. Společnosti si prožily ob-tížné období, ale dnes jsou schválené reor-ganizace. Dvě z dcer se z problémů dostanouvelmi rychle. To druhé pololetí bylo opravduvelmi těžké.

Můžeme dnes tedy říct, že Vítkovice už ne-jsou firmou jednoho muže?

Ale to nikdy nebyly, stočlenný manage-ment není jeden muž. Dvakrát ročně seschází těchto 80 až 110 manažerů k jednání.

A Váš přechod na post šéfa předsedy dozorčírady?

To byla dlouhodobě plánovaná záležitost,která nemá souvislost s událostmi, o kterýchjsem hovořil. Naopak, chtěl jsem do dozorčírady vstoupit podstatně dřív, ale museli jsmevše pozdržet právě kvůli všem turbulencím.Rozhodně nešlo o jakýsi útěk. Jedná se o na-prosto obvyklý model, přešli jsme na ně-mecký model. Nemohl jsem zůstat v předsta-venstvu. Akcionáři šli do dozorčích rad.Místní folklór je takové věci patřičně zneužít.

Jedná se o spory s „nájezdníky“, s majite-lem KKCG Karlem Komárkem. Jak situacevypadá nyní?

Víte, my s Karlem Komárkem nemámežádný spor. Od roku 2007, kdy jsme kupovaliHutní montáže, s ním mám dohodu, že jevše vyrovnané, že se nebudeme soudit.Soudy, které nyní probíhají, jsou s DavidemBeranem. Ale vše je v zásadě řízeno z cen-

trály KKCG. Je to takový paradox. My s niminic nemáme, ale oni tu válku vedou a ani setím netají. Vesměs se jedná o firmy, kteréjsou na ně propojené. Oficiálně říkají, že jeneznají. Ale jsou to struktury, které pro něpracují, fungují na základě jejich pokynů.Ačkoliv máme uzavřený mír, fakticky zuříválka.

Chtěl bych se zeptat na firmu, které se daří,na lahvárenskou skupinu Cylinders Hol-dings. Můžete odkrýt proč?

Víte, nebudeme si představovat, že ty by-znysy jdou pořád nahoru, že se stále daří.Teď všichni kupují „automotive“. Nemyslím,že je to dobře. Automotive je na vrcholu, aledál nahoru už nepůjde. Jenom dolů, potomzase nahoru. Jedná se o normální cyklus.Cylinders má zase své cykly. My tam mámei něco jiného než ve Vítkovicích. Vyvíjeli jsmeřadu věcí, máme ve Vítkovicích řadu neuvě-řitelných technologií, jak převážet vodík, tomáme vyřešeno. On to ale ještě nikdo ne-chce, a my už to umíme. Možná naše věcijdou dřív, než jsou potřeba. Cylinders semusí dostat nahoru tím, že bude aplikovatnové vývojové věci. Ve Vítkovicích se to dařípomaleji. Před třemi lety nebyl Cylindersv dobré kondici. Vždy jde o různé vazby,fáze.

Jaké problémy nyní tíží Vítkovice?Vítkovice mají problém ve svých stude-

ných procesech. Nebýt problémů s bankami,tak dnes máme z Vítkovic Heavy Machinery– čili dcery se zaměřením na těžké strojíren-ství a technologické celky – totální hvězdu.Ještě před rokem bylo Heavy jedničkou v Ev-ropě. Vítkovice jsou dobrou firmou, je zain-vestovaná, umí dělat spoustu věcí. Jsou tomoje děcka, my jsme do nich investovali. Do-kážou se podporovat. Vítkovice mají spoustunádherných věcí. Problémem je dnes jejichdestabilizace. Není problém, že bychom ne-měli zakázky, nebo to neuměli, nebo nemělitechnologie. Protože Vítkovice jsou dnestechnologicky špičkovou firmou. Aktuálněmají problém s bankovním sektorem a s „ná-jezdníky“ samozřejmě.

221I2017

P

Pojďme se ještě více zaměřit na CylindersHolding. Jakou má historii?

Cylinders byl celá léta postaven na inves-tičním zboží. Klíčová záležitost byla, že se do-dávalo pro velké plynárenské koncerny, celo-světové, jako je třeba Linde, plus pro lokálnídistributory. A samozřejmě, když byl poklesprůmyslu, tak ty firmy přestaly nakupovat in-vestiční zboží. Přes dvacet let jsem pracovalna tom, aby tyto situace, kdy vám rvou zboží,kdy vás přeplácejí, a pak jste naopak v abso-lutní depresi, kdy to nejde, firmu neohrožo-valy. My jsme ale investovali, postavili Cylin-ders na další dvě nohy. Ta klíčová je, že částkapacity na plyny zaměřujeme na CNG.Automotive a ty hlavní věci jdou v úplně ji-ných cyklech. Další věcí jsou velké a pravi-delné objemy. Musíte dodávat just in time, toje trochu jiná záležitost. To je ta druhá noha,kterou ten Cylinders vystabilizujeme a do bu-doucna dostaneme do jiného levelu. Třetílevel, který tam teď budujeme – věda a vý-zkum – vyvinul neuvěřitelné věci, které nemánikdo na světě.

Co to bylo?Šlo o jednu součástku, kterou jsme nabídli

automobilkám. Ve Wolfsburgu na to koukali,zavolali konkurenci, oni spolupracují a říkali,to není možné, to se nedá vyrobit. Co nám totady vykládáte, nějací Češi z východu, takjsme jim poslali součástku přímo na stůl. Ne-chceme jít do „automotive“ z páté úrovně,ale z první. Budeme dělat ty špičkové věci.A to je pozice té třetí nohy. Navíc jsme dnesjeden ze tří výrobců, možná dokonce jediný,

který umí skladovat vodík, zvládá mobilituvodíku. To bude velmi významná věc. Pro-tože EU řekla, že budou tři zdroje energie. Vo-díkové technologie už narůstají v Americe.Tam je to lehce pragmatičtější, tak jsem zvě-davý, jak se to teď usadí s novým preziden-tem. Ale opravdu si myslím, ten vodík, to jeprimární energie, H2 CH4 jsou ty molekuly,které jsou primární a to není žádná speku-lace. V budoucnu bude hrát roli.

Může to být šance pro Cylinders?My musíme být prostě u toho, musíme být

tvůrci koncepcí. To se nám v některých vě-cech daří. Provozovat průmyslovou výrobuv takové velikosti jako my, a nemít vývoja podobné věci, je hodně komplikované. Nic-méně nebezpečí vývoje existuje také. Podlemě existuje jediná kreativita, ne umělecká,technická apod. Nedávno jsem byl na nějakévýstavě v Německu, kde někdo říkal, že tiumělci, novátoři, jsou geniální, že jim jejichvýtvor vždy někdo zcizí, že Nobelovy cenydostávají jiní. Vývoj se musí správně načaso-vat. Nebo čekat, až se ta technologie prosadí.To jsme si zažívali v posledních deseti letechv CNG. Byli jsme tvůrci koncepcí a v zásadě,když jsme to chtěli ukázat, tak jsme si to mu-seli postavit sami. Asi nebudeme těmi, kdona tom nejvíce vydělají. Vývojové věci jsoudrahé. Já nejsem hrdý na první stanice CNG,které jsme postavili. Byl to nějaký první krok,který jsme museli udělat.

Dnes máme super špičkové technologie.V komplexnosti jsme první na světě. Ne-máme se za co stydět. Navíc Vítkovice dnes

ve vodíku mají vyvinuté technologie, kteréjsou neuvěřitelné, mohly by se stát hitem.Ale co neovlivníme, je to, kdy se vodíkovétechnologie rozjedou. Jestli to bude do roku2020, do roku 2050 nebo do 22. století. Vyvi-nuté to máme. To je jako jaderka, unikátnítechnologie jsou citlivé na politická rozhod-nutí. Těch se naseká plno a to je problém.

Do budoucna jste tedy optimistou?Dívám se dopředu optimisticky. Jsme

v nějakém období. Cylinders je privatizovanév roce 1999. Firma má trošku jinou kulturunež Vítkovice, které jsou na tom jinak. Mys-lím, že to postupně musí dojet do jiné pozice.Obě skupiny jsou zainvestované. Obě ví, kamjít, kde jsou nové věci. Češi nikdy nebudouchodit hlavními byznysovými dveřmi. Na tojsme prostě ve špatné zemi. Češi budou mítvždy tu možnost umět něco unikátního. Jsouschopni být špičky, a to spousta českýchfirem dnes dokazuje. Myslím, že jsme chytří.Máme technický background. Umíme vespoustě věcí zaujmout, ať je to v IT, ať je tove všem. To je třeba budovat, a proto je dů-ležité vzdělávání. Hrubá síla a masa nebudepro Česko východiskem. Chytrost, inteli-gence je východiskem českého průmyslujako komplexu, služeb a Česka vůbec. To jemoje úvaha, jaká by budoucnost měla být.Pokud to budeme dělat špatně, tak se sta-neme hrubou silou a klesneme ve své důle-žitosti někde mezi 100. až 180. zemi na světě.

�

Jaroslav Průcha

Poznamenejte si!

www.dnytepen.cz, www.tscr.cz, www.exponex.cz

DNY

25. � 26. 4. 2017

PŘIPRAVOVANÉ TEMATICKÉ BLOKY

4. � 26.25é, výstaK

KRÁLHRADEC|2017.4vní a společenské centrum ALDISé, výsta

PŘIPRA

OVÉ KRÁLvní a společenské centrum ALDIS

é zásobovoDálk

a decentreplárVyužití t

TICKÉ TEMAANÉVOVPŘIPRAchlademeplem aání tvé zásobo

tikygeální enera decentre světě smart grid ojů venských zdreplár

OKY BLÉchlademe světě smart grid

é, výstavesoongrK

vní a společenské centrum ALDISé, výsta

www.dnytepen.cz, www.tscr.cz, www.exponex.cz

vní a společenské centrum ALDISosti príležitPř

echnikTtická legislativgeEner

Odpady a

www.dnytepen.cz, www.tscr.cz, www.exponex.cz

tikygeého vytápění vvooj dálkozvo rosti pr

enstvíepláro technologie prta aatická legislativ

ticegeenerjejich využití vOdpady a

www.dnytepen.cz, www.tscr.cz, www.exponex.cz

ČRého vytápění venství

tice

Pořadatel:

Záštita:

Organizátor:

Organizátor:

241I2017

Odpojování od CZT je stále větším problé-mem pro řadu tepláren. Jaká je situaceu vás, v Teplárně Otrokovice?

Samozřejmě, že se s odpojováním takésetkáváme, protože část našich zákazníkůje zásobována prostřednictvím dalšíhočlánku (distributora), kde nemáme mož-nost přímo pracovat s konečným zákazní-kem. Nicméně u nás jsou to případy spíševýjimečné a spíše se nám daří nové odbě-ratele připojovat.

Co mohou tedy teplárny dělat, aby k od-pojování nedocházelo?

Především je potřeba aby teplárny vní-maly, že zájmy zákazníka - mít kvalitní a ce-nově uspokojivé zabezpečení tepelné ener-gie - je i zájmem tepláren. Zákazníkům ne-můžeme mít za zlé, že hledají optimální va-riantu uspokojování jejich tepelných po-třeb. Teplárny by měly v tomto snažení býtaktivní a nabízet zákazníkům řadu doplňko-vých služeb s cílem snižovat jejich spo-třebu tepla.

Jaké to například jsou?Odborná a případně i finanční pomoc při

návrhu a realizaci úsporných opatření (za-teplování, výměna oken, výměna termo-ventilů, osvětlení atd.), snímkování domůtermokamerou před rekonstrukcí a po re-konstrukci, převzetí vyúčtování tepla u jed-notlivých SVJ a družstev, včetně dodávkya zafinancování osazení poměrových mě-řidel, převzetí starosti o vnitřní domovníteplovodní systém, pomoc při získávánídotací v rámci realizace úsporných opa-tření. Jedná se o komplexní systém péčeo zákazníka a jeho energetickou potřebu.

Stejně jako u řady jiných oborů i tepláren-ství prodělalo za poslední dobu řadu zá-sadních, zejména technologických změna vylepšení – jaké jsou dnes trendy v roz-voji?

Je to především kombinovaná výrobatepla a elektřiny, která má nejenom pozi-tivní vliv na ekologii, ale také na ekono-miku výroby a tím i na cenu tepla. Další zá-sadní otázka je snižování ztrát a to jak přivlastní výrobě, tak především při distri-buci. A také diverzifikace zdrojů na více pa-livový mix a také výkonová diverzifikace.Důležitým aspektem je rovněž snahao větší využití zdrojů formou dalších služeb(podpůrné služby, dodávky chladu atd.)

Teplárny v posledních letech investovalyvelké částky do investic na opravy, údržbua rozvoj sítí a snížení emisí. V jakém stavuje distribuční síť v Otrokovicích a jak pro-bíhá modernizace?

Naše distribuční tepelné sítě jsou neje-nom v Otrokovicích, ale také ve Zlíně Ma-lenovicích a Napajedlech. V minulosti jsme

věnovali rekonstrukci tepelných sítí velkoupozornost a nemalé finanční prostředky,takže distribuční sítě ve všech třech měs-tech máme rekonstruované na horkouvodu, pomocí předizolovaného potrubí,v jednotlivých odběrných místech jsouosazen DPS (domovní předávací stanice),které umožňují nejenom efektivní výrobuTUV, ale především individuální nastaveníkaždého domu v závislosti na jeho energe-tické potřebě. Další výhodou naší horko-vodní sítě je, že v době odstávky velkéhozdroje v Otrokovicích je teplo do celé sítědodáváno z náhradního plynového zdroje.Tím je zajištěna nepřerušená dodávkatepla odběratelů po celý rok bez přeru-šení.

Jakou věštíte budoucnost CZT a teplár-nám?

Budoucnost CZT bude taková, jakoujsme schopni si zajistit. Tam, kde teplárnybudou aktivně spolupracovat s odběrateli,kde budou hledat další využití (i mimohlavní topnou sezónu) kapacit, snižováníztrát při přenosu tepla a jeho užití, tak tamvidím poměrně velkou šanci na udrženíi na případný další rozvoj CZT. Samo-zřejmě musí se k tomu vytvářet i příhodnélegislativní prostředí (např. obdobná do-stupnost dotačních titulů jako mají alterna-tivní řešení atd.). Jde o to, aby CZT přešlood obranné politiky k aktivnímu řešeníenergetických potřeb odběratele a hledalocesty jak doplnit portfolio výrobků a služeba tím mohlo výhodněji rozložit své stálénáklady, což ve svém důsledku umožní na-stavit i akceptovatelnou cenu tepla. Vícena: www.dnytepen.cz �

Zatímco většina obyvatel by mohla vní-mat vysoké kouřící komíny teplárenjako jednu z příčin nedávné smogové

situace, opak je pravdou. Většina z nich totižspaliny vypouští do nadinverzních vrstev,tedy nad pomyslnou pokličku inverze. Navíctyto zdroje nahrazují tisíce lokálních topenišť,jejichž komíny by chrlily tuny prachu přímodo ulic a ještě více by zhoršovaly již tak ne-příznivou situaci s kvalitou ovzduší na vět-šině území České republiky.

Vedoucí observatoře ČHMÚ Tušimice JosefKeder ve zpravodajském pořadu České tele-vize Hyde Park na téma Česko dusí smog po-znamenal k možnostem dalšího zlepšenía ochrany před smogem, že rezervy snižování

emisí u průmyslu a energetiky už narážejí nasvé ekonomické limity. Potenciál dalšího sni-žování emisí vidí hlavně v ekologizaci provozudomácích lokálních topenišť, která byladlouho opomíjena. A také v omezení dopravy,která bývá významným viníkem smogu veměstech. To potvrzuje i ředitel Teplárenskéhosdružení ČR Martin Hájek: „Díky masivním in-vesticím se v posledních 4 letech podařilo zá-sadně snížit podíl velkých energetickýcha průmyslových zdrojů znečišťování na celko-vých emisích, rozhodujícími znečišťovatelijsou dnes v České republice především do-prava a lokální topeniště. Na severu Moravyse k nim přidává také přeshraniční transportemisí z Polska.“ Teplárny, které dodávají teplo

do městských soustav zásobování teplem, jsoulokalizovány zpravidla mimo obytná centraa jejich spaliny díky vysokým komínům majírozptylové parametry takové, aby nezasaho-valy centra měst ani jejich obytné čtvrti. Jsouproto optimálním a ekologickým dodavatelemtepla bez příspěvku do smogu ve městech.

Probíhající měsíční mrazivé období navícprokázalo i jejich spolehlivost. Teplárny do-dávají tepelnou energii a zajišťují pro více než1,5 milionu domácností i další odběratele vy-sokou tepelnou pohodu i při současnýchdlouhotrvajících mrazech. Existence sítí dál-kového vytápění jednoznačně přispívá kesnížení škodlivých dopadů smogu na obyva-telstvo. �

Příspěvek ke snížení škodlivých dopadů smogu

Teplárenské společnosti musí přejít od obranné politikyk aktivnímu řešení energetických potřeb odběrateleKomplexní komfort dodávky tepla až do bytu, bezpečnost či cenová výhodnost. To jsou jen některé z výhodcentrálního zásobování teplem (CZT). „Teplárny by ale měly vnímat také zájmy zákazníka,“ říkámístopředseda představenstva Teplárny Otrokovice František Foltýn. Právě odpojování od CZT a péčeo zákazníka budou jedním z aktuálních témat, která se budou diskutovat na Dnech teplárenství a energetiky.

Velké teplárenské společnosti dokončilyv loňském roce většinu projektů zamě-řených na ochranu ovzduší. Zásad-

ního snížení emisí a zkvalitnění ovzduší setak již dočkali obyvatelé ve většině krajskýchměst s uhelnými teplárnami, ale i v Bruntále,Chomutově, Karviné, Lovosicích, Mělníce,Ostrově nad Ohří, Otrokovicích, Plané nadLužnicí, Sokolově, Strakonicích, Třinci čiŽatci.

„Většina zásadních modernizačních pro-jektů v teplárenství je dokončena. Celkové in-vestice teplárenských společností do ochranyovzduší od roku 2013 již dosáhly 19 miliardkorun,“ řekl předseda výkonné rady Tepláren-ského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal:„V příštích letech ještě proběhne několik vý-znamných investic ve velkých teplárnácha bude nabíhat vlna modernizace střednícha menších zdrojů. Do roku 2022 bude potřebav teplárenství investovat dalších nejméně 5miliard korun.“

V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzdušíméně než desetinu původního množství emisísíry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Zauplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologickáemisní zátěž dálkového zásobování teplem přivytápění domácností z tepláren i díky výraz -ným úsporám tepla při vytápění a ohřevuvody v domácnostech dokonce skoro dvacet-krát.

Jeden rodinný domek se starým kotlem napevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachujako modernizovaná teplárna při výrobě teplapro tři sta bytů.

Požadavky na emise pro menší a středníteplárny s příkonem od 1 do 50 MW výraznězpřísňuje Směrnice Evropského parlamentua Rady (EU) 2015/2193 o omezení emisí ně-kterých znečišťujících látek do ovzduší zestředních spalovacích zařízení, která byla vy-dána na konci roku 2015 a zdroje se jí majípřizpůsobit do prosince roku 2018. Směr-nice byla již v základu zahrnuta do novelyzákona o ochraně ovzduší, která nabylaúčinnosti 1. ledna letošního roku. Minister-stvo životního prostředí však zatím nevy-dalo novelu příslušné prováděcí vyhlášky.Subjekty, které nejsou členy Teplárenskéhosdružení České republiky, navíc o zpřísněníemisních limitů často ani neví. Směrnice sev České republice týká několika tisíc men-ších zdrojů.

„Bohužel, Ministerstvo životního prostředístále otálí s novelizací příslušné prováděcí vy-hlášky, která by měla nastavit konkrétníemisní limity a další podmínky pro střednízdroje znečištění. Provozovatelé těchto zdrojůse tak zbytečně dostávají do časového presu,aby stihli modernizace včas provést,“ postě-žoval si Martin Hájek.

Porovnání emisí tuhých látek přispalování uhlíRodinný domek s prohořívacím kotlem napevná paliva a spotřebou 80 GJ tepla vypustíročně do ovzduší 65 kg prachu. Komín moder-nizované uhelné teplárny vypustí při stejnédodávce tepla domácnostem po ekologizaciprůměrně jen 0,2 kg prachu.

Rozdíl emisí v případě výroby tepla v tep-lárnách a lokálních kotlích na pevná paliva jeobrovský. S ekologickým přínosem teplárentak ostře kontrastuje jejich stále se prohlubu-jící ekonomická diskriminace v rámci nejrůz-nějších „ekologických“ daní a poplatků, odnichž jsou lokální topeniště většinou para-doxně osvobozeny, zatímco „čistší“ teplárny,tedy jejich odběratelé, je platit musí.

Zatímco na začátku 90. let 20. století bylou nás vypuštěno při výrobě 1 GJ tepla v uhel-ných teplárnách kolem 2,6 kg emisí prachu,SO2, NOx a CO2, po první vlně ekologizacev roce 1999 to již bylo jen 0,75 kg emisí. Poukončení současné vlny modernizací to užbude jen 0,25 kg emisí, tedy pokles o více než90 %. Největší pokles v letech 1990 až 2018 za-znamenají emise prachu – poklesnout zhrubao 95 %, emise SO2 se sníží o 90 % a emiseNOx o 66 %.

Statistiky a porovnání:V roce 2007 vypustily velké a střední zdrojeznečištění (REZZO 1 + 2) do ovzduší celkem

17 997 tun prachu – tedy skoro jen polovinutoho, co malé zdroje a lokální topeniště(REZZO 3) s 33 087 tunami. Do roku 2015 seemise prachu u elektráren, tepláren a kote-len snížily podle předběžných údajů Če-ského hydrometeorologického ústavu(ČHMÚ) o polovinu (49,4 %) na 9100 tun, za-tímco emise malých zdrojů, převážně do-movních kotlů, klesly pouze o 14,5 % (na28 300 tun).

V meziročním porovnání let 2014 a 2015podle předběžných dat ČHMÚ klesly emiseprachu u sledovaných zdrojů REZZO 1 + 2o 4,21 %, tedy o 400 tun, zatímco u lokálníchtopenišť (REZZO 3) stouply o 4,18 % (nárůst1135 tun). Podobné je to i s emisemi oxidůsíry a dusíku, jejichž vypouštění do ovzdušízdroje REZZO 1 + 2 snížily o 6,7 %, respektive5,5 %, zatímco z lokálních topenišť (REZZO 3)se emise síry a dusíky meziročně zvýšilyo 23,5 %, respektive 9 %. S dokončením řadyekologizačních projektů došlo v roce 2016k dalšímu výraznému snížení emisí zdrojůREZZO 1 + 2.

Poznámka:

REZZO 1 + 2 – velké a střední stacionárnízdroje znečišťování o tepelném příkonu vyš-ším než 0,3 MW. Jedná se hlavně o elektrárny,teplárny, závodní energetiky, spalovny a dalšíbodové zdroje, zařízení závažných technolo-gických procesů, uhelné lomy a plochy s mož-ností hoření. Sledují se jednotlivě. REZZO 3 – malé/lokální stacionární zdroje zne-čišťování, zařízení ke spalování paliv o tepel-ném příkonu nižším než 0,3 MW. Jedná sehlavně o plošné zdroje, sledují se hromadně.Emise z domácích topenišť jsou odhadoványdíky informacím poskytnutým regionálnímienergetickými závody. �

1 rodinný domek = 325 bytůse starým připojených na

kotlem modernizovanou teplárnu

251I2017

Teplárny loni investovaly do snížení emisí téměř 3 miliardy Kč V minulém roce investovaly teplárenské společnosti do lepšího čištění spalin ve svých provozechnebo změny paliva 2,8 miliardy korun. Od roku 2013 spolkly modernizační investice v teplárenství již19 miliard korun a budou pokračovat i v dalších letech. Směrnice EU z roku 2015 nově nařizuje doprosince roku 2018 významně snížit emise i menším teplárnám. Jejich provozovatelé však netrpělivěčekají na prováděcí vyhlášku MŽP.

Co bude nového v roce 2017?Každý máme své priority. Jednou ze společných prioritje nová Strategie zahraniční rozvojové spolupráce(ZRS) České republiky s rozvojovými zeměmi do roku2023. Platforma se proto snaží přispět do diskuse kekaždému z programů spolupráce s vybranými zeměmi.Pro členskou základnu PPZRS je to příležitost vyjádřitse k navrhovaným aktivitám, upozornit na lokální rizikaproveditelnosti, ale také upozornit na potenciál čes -kého podnikatelského sektoru relevantního rozvojovéagendě.

Pomáháme tedy připravovat programy spolupráces Bosnou a Hercegovinou, Etiopií, Moldavskem, Gruziía Zambií, ale diskutujeme také základní text Strategie.Děje se tak na půdě Ministerstva zahraničních věcí, ko-ordinační instituce pro politiku ZRS. Pracují zde spo-lečně zástupci všech zainteresovaných stran, od sou-kromého a neziskového sektoru až po veřejné institucea ministerstva.

Jsou to podnětné diskuse. A přiznejme si, je tu i na-děje, že tím můžeme přispět k tvorbě politiky zahraničnírozvojové spolupráce. Strategie bude letos v poloviněroku předložena vládě ke schválení. Zpravodaj PPZRSbude o její konečné přijaté podobě podrobně informo-vat z pohledu podnikatelského sektoru.

Zároveň probíhá celosvětová diskuse o změnáchv rozvojové agendě a zapojení soukromého sektoru na-bývá zřetelnějších obrysů. Pořád však nemáme jasnápravidla ani záruky řádného zacházení s prostředky,které by měly do rozvojových zemí proudit nejen z ve-řejných rozpočtů. Tyto otázky jsou probírány i na růz-ných fórech pořádaných pro přijíždějící hodnostářez rozvojových zemí. Většina závěrů pak jednoznačněvyznívá na podporu horizontálního programu B2BČeské rozvojové agentury. Dotační program je určenpodnikům na studie proveditelnosti v rozvojové zemi,nebo jako podpora vzniku rozvojového podnikatel-ského partnerství. Může být předehrou k zajímavým in-vestičním projektům v libovolné rozvojové zemi. V mi-nulém čísle jsme informovali o nových směrech zapo-jení soukromého kapitálu, které mohou být rozhodujícípro další financování výstupů B2B programu.

Kvalitní studie proveditelnosti a podnikatelský plánje důvěryhodným základem pro vlastníky investičníhokapitálu obecně. Proč by pro změnu nemohla rozvojovábanka poskytnout takový kapitál přímo místnímu inves-torovi v rozvojové zemi? Nic na světě přece není jenomčerné nebo bílé. Nemůžeme vyloučit přímé zahraničníinvestice, ale není dobré jim v rozvojové zemi podříditvšechny podmínky, někdy i proti vlastnímu soukro-mému sektoru. Místní investoři by se měli od těch vel-kých zahraničních poučit, pokud je jejich působenív zemi pozitivní a zkušenosti dále využít pro svůj rozvoj.

Pak ovšem nastane konec závislosti! Jak na subdo-dávkách zahraničnímu investorovi, tak na rozvojové po-moci, včetně celních preferencí, o kterých píše vesvém článku Lenka Siekliková z MPO.

Pro vyrovnání ekonomických poměrů a zlepšovánípodnikatelského prostředí v rozvíjející se společnosti jepotřebné, aby se investiční kapitál dostal k místním se-riózním investorům, nezávislým na státu i na subdo-dávkách.

A tady už máme rozšíření příležitostí pro českéhozkušeného exportéra. Získá další a různorodé zákazníkya také vstup na nové trhy a hlavně, bez vlastní rizikovéinvestice. Tu obstarají rozvojové banky, které pracují sesoukromým kapitálem, ale hlídají kromě řádného fi-nančního řízení projektů, také jejich rozvojový rozměr.

Je to ještě dlouhá cesta? Ano, určitě, ale vzdát se tonemůže. Je téměř tou jedinou férově správnou. Taktedy hodně podnikatelského štěstí v roce 2017!

Věra Venclíková

Zpravodaj PPZRS 1/2017

Posláním PPZRS je pomáhat českým podnikům orientovat sev zahraniční rozvojové politice a odpovědně se zapojovat dorozvojové agendy. V projektu Platformy pro tento rok nazva-

ném Využití sociálních medií pro akceschopnost PPZRS je proto ře-šena změna interního systému monitoringu a sdílení relevantníchinformací o/z prioritních zemích české ZRS za využití prostředků so-ciálních sítí. Kombinace několika různých typů médií přispěje k roz-šíření vzájemné komunikace a to jak mezi členy Platformy, tak i smě-rem k odborné veřejnosti a k dalším zájemcům o ZRS ze soukro-mého sektoru.

Sdílení informací o prioritních zemích, ale i o aktivitách PPZRS a re-alizátorů projektů ZRS může zvýšit zájem dalších relevantních firemo účast v programech ZRS. Cílovou skupinu tvoří členské subjektyPPZRS včetně zaměstnavatelských asociací; odborná rozvojová kon-stituence a podnikatelské subjekty. Dalšími zainteresovanými stra-nami jsou: České fórum rozvojové spolupráce; Svaz měst a obcí ČRa vysoké školy ekonomického zaměření se studijním programem Me-zinárodní vztahy.

Projekt má za cíl zvýšit zájem soukromého sektoru o účast v pro-gramech ZRS ČR za pomoci nových mediálně-informačních nástrojů.Předpokládaným dopadem pro akceschopnost členů PPZRS budezlepšení komunikace a rychlejší sdílení relevantních informací s roz-vojovou tématikou. To posílí konzultační roli organizace pro odbor-nou veřejnost včetně jejího informačního zázemí. Mezi jeho speci-fické cíle patří zviditelnění podnikatelských možností v ZRS pro čs.rozvojovou konstituenci; podpora akceptace investičních projektův rozvojových zemích čs. rozvojovou konstituencí; rozšíření funkcí sy-stému informačního zázemí PPZRS o prioritních zemích ZRS ČR smě-rem k veřejnosti; korekce nadměrného očekávání podnikatelů od ob-lasti rozvojové pomoci a zapojení cílové skupiny do aktivního sdíleníinformací o rozvojové problematice a o PPZRS.

Aby byly dosaženy zvolené cíle, jsou potřebné následující výstupy:analýza relevantních účtů obdobných organizací aktivních v ZRS; ma-nuál k používání účtů pro výběr, indexaci a sdílení informací; infor-mační kampaň k interaktivní práci s novými nástroji a veřejně pří-stupné referenční úložiště.

V zaměření informačního zázemí se do obsahu běžně dostávajíprůřezová témata dle Koncepce ZRS ČR a plynule budou přecházetdo těch, které přinese nová Strategie ZRS pro další období. Předpo-kladem zůstává, že v projektu to budou prioritně tato: řádná demo-kratická správa věcí veřejných – informace z monitorovaných zemío této problematice a případné komentáře při sdílení odkazů; šetrnostk životnímu prostředí a klimatu – informace z monitorovaných zemío této problematice jsou nejvíce žádány a komentovány členskou zá-kladnou PPZRS.

Realizace projektu je rozvržena do čtyř etap v průběhu tohotoroku. �

Cílem je zvýšit zájemsoukromého sektoru o účastv programech ZRS ČR

Získáním českých zkušeností v oblastiagro-podnikání se otevřely možnostinových vztahů se zahraničními ob-

chodními partery. Projektový tým zorgani-zoval dvě týdenní zahraniční cesty: jednuodborníků z ČR do Kambodže a druhouhostů z Kambodže do ČR.

Cesty do Kambodže se zúčastnili tři zá-stupci soukromých firem se zájmemo podnikání s Kambodžou a expert nazpracovatelské technologie z Technické fa-kulty ČZU. Účastníci navštívili podniky nazpracování manga, palmy olejné, pepře,rýže a kaučuku. Závěr patřil kulatémustolu, kterého se zúčastnilo 56 osob,včetně představitelů kambodžských vlád-ních úřadů - Ministerstva zemědělství, ry-bářství a lesnictví, Ministerstva obchodu,Ministerstva financí, soukromého sektoru,UNIDO Kambodža, zástupců Asijské rozvo-jové banky a ZÚ ČR v Phnom Penhu.Účastníci diskutovali převážně využití po-tenciálu kambodžského agro-podnikáník jeho komerční úspěšnosti a přínosům.

Do ČR z Kambodže následně přicesto-vali tři zástupci z místního Ministerstvaprůmyslu a řemesel, Ministerstva země-dělství, rybářství a lesnictví a Ministerstvaobchodu doprovázeni dvěma podnikateli.Organizátoři pro ně připravili návštěvyv podnicích zaměřených na výrobu pneu-

matik, zpracování zeleniny, zemědělskémechanizace a technologií na zpracováníolejnin, úpravny a čistírny vody pro malouobec i výrobní podnik. Návštěva z Kam-bodže absolvovala školení „Rules for im-port of food and agricultural products tothe EU and Czech Republic“ na Státní ze-mědělské a potravinářské inspekci. Takév Praze byl projektovým týmem zorganizo-ván kulatý stůl, kterého se v prostoráchČZU zúčastnili zástupci MZV, MZe, ČRA,PPZRS, českých firem a několik kambodž-ských studentů. Diskutovalo se o možnos-tech obchodování s kambodžskými produ-centy, o problematice certifikace jejich pro-duktů pro vývoz, o kambodžských investič-ních příležitostech pro české firmy v agro-podnikání včetně pokračování přenosuknow-how.

Projekt rozproudil diskuzi nad budou-cími možnostmi spolupráce mezi českoua kambodžskou stranou v oblasti agro-podnikání a již v průběhu tohoto projektudošlo k několika předjednaným dohodám,na které jednotliví aktéři hodlají navázat.V lednu 2017 bylo též podáno několik pro-jektů v rámci programu B2B financovanémČeskou rozvojovou agenturou.

Kambodža je dle zástupců jejího vlád-ního sektoru velmi otevřená investorům;nabízí pobídky a daňové úlevy. Nicméně

Program Aid for Trade: „Podpora rozvoje agro-podnikatelských aktivit v Kambodži“ Projekt v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR realizovala Česká zemědělská univerzita v Praze(ČZU) v roce 2016 spolu s Ministerstvem průmyslu a řemesel (Ministry of Industry and Handicrafts)a kanceláří UNIDO v Kambodži. ČZU zaměřila projektový záměr na posílení obchodních struktura vazeb mezi kambodžským privátním sektorem a místní vládou.

Cílem Platformy podnikatelů pro ZRS je:� zvyšovat úspěšnou účast českých firem

v projektech rozvojové pomoci a spolu-práce

� podporovat dlouhodobé investice v roz-vojových zemích s výhodnou pozicí pročeské dodavatele technologií a služeb

� prosadit partnerství veřejného a soukro-mého sektoru v programech zahraničnírozvojové spolupráce

� Platforma hledá aktivní firmy se zájmemo účast v rozvojových projektech i práci v expertních týmech Platformya pracovních skupinách Rady pro ZRS ČR

� PPZRS je prostorem pro sdílení infor-mací, nápadů, zkušeností a kontaktů.

Informace o podmínkách členství:www.ppzrs.org

Kontakt

Sekretariát PPZRSFreyova 948/11, 190 00 Praha 9

Telefon: +420 225 279 403+420 603 826 261

Fax: +420 284 686 464e-mail: platforma@spcr.cz

Zpravodaj je určen ke zvyšování povědomípodnikatelského sektoru o politice zahra-niční rozvojové spolupráce v souvis lostis politikou proexportní za účelem rozšířenívšech forem podpory podnikání a investič-ních projektů v rozvojových zemích. Jespolufinancován z prostředků MZV ČR.

pro začátek partnerských podnikatelskýchvztahů je nutné nastavení aktivní spolu-práce včetně spolufinancování ze stranykambodžských firem. Jako velmi vhodnépro další rozšíření spolupráce českýcha kambodžských firem se nabízí propagacea účast na Trade Industrial Fair, který sev Kambodži pořádá každoročně většinouv létě. České firmy by mohly obchodovatse zemědělskými produkty a do Kambodžedodávat technologie na jejich zpracování.Můžeme také nabídnout naše know-howv podobě odborných školení a tréninků. �

Kristina Rušarová, rusarova@ftz.czu.cz

Systém všeobecných celních preferencí(GSP) je jedním z nástrojů obchodní po-litiky Evropské unie, kterým pomáháme

rozvojovým zemím při pronikání jejich zboží naevropský trh. Tyto preference jsou jedno-stranné, EU tedy nepožaduje stejné zacházeníze strany rozvojových států. Primárně GSP zvý-hodňuje rozvojové země, ale z preferencímohou těžit i evropské firmy, jimž se díky sní-ženému nebo nulovému clu výrazně zlevňujedovoz surovin či produktů, které se v EU nevy-rábějí.

V rámci GSP existují tři režimy. Obecnýrežim, který se vztahuje na všechny země,které mají nárok na preference na základě výšesvého příjmu, a na nedostatečně konkurence-schopné produkty. Po reformě GSP v roce2012 se výrazně snížil počet států, ze kterýchmohou české firmy dovážet výhodněji. Cílembylo zajistit, aby preference čerpaly pouzezemě, jejichž ekonomika není v dobrém stavu.Na druhou stranu došlo k navýšení počtu pro-duktů, na něž se GSP vztahuje. Zvláštní vari-anta preferencí - GSP+ podporuje dobré vlád-nutí a řádnou správu věcí veřejných tím, že po-skytuje větší celní úlevy než obecný režim; jdeo dovoz s nulovým clem, je však podmíněndodržováním mezinárodních konvencí týkají-cích se lidských, pracovních práv či práv naochranu životního prostředí. Obecný režima GSP+ zahrnují cca 66 % produktů celního sa-zebníku EU. Mnohem štědřejší je třetí režim –Vše kromě zbraní (EBA) – který je určen prodovoz z nejméně rozvinutých zemí a vztahujese na 99 % produktů kromě zbraní a střeliva.

Co potřebuje český dovozce produktůa surovin z rozvojových zemí vědět?Základní informace o geografickém a produk-tovém pokrytí lze vyčíst přímo v přílohách Na-řízení o GSP z roku 20121 nebo na interneto-vých stránkách Evropské komise věnovanýchGSP. Seznam příjemců preferencí i produktů semění v souvislosti s růstem ekonomiky danézemě či vlivem fungování partnerské dohodyo volném obchodu dané země s EU. Pak platízvýhodnění přístupu na trh oboustranně. A za-hrnutí do systému GSP přestává mít smysl.MPO pravidelně vyhodnocuje dopady ztrátyGSP preferencí na české dovozce, ale většinounejsou negativní, protože GSP preference bý-vají nahrazeny výhodnějším režimem v rámcidohod o volném obchodu nebo existuje širokádovozní základna pro daný produkt. MPO všakuvítá podněty v souvislosti s GSP a bude takédále informovat o připravovaném hodnocenísystému GSP v polovině jeho fungování2. Při-pravuje se např. veřejná konzultace, do které

se budou moci zapojit zainteresované subjektya vyjádřit, co na současném systému GSP oce-ňují nebo by naopak chtěly zlepšit. Všechny in-formace o GSP a případných změnách prefe-rencí ministerstvo se značným předstihem zve-řejňuje3, aby se mohly ekonomické subjekty nanovou situaci řádně adaptovat. Nejaktuálnějšíinformace o výši cla a další požadavky nadovoz příslušného produktu lze zjistit rovněžv rámci Market Access Database4. Informace

o praktické stránce využívání GSP preferencíze strany dovozců, např. jak prokázat původzboží (tj. že výrobek skutečně pochází ze země,na niž se vztahují výhody GSP), je pak možnéčerpat na stránkách Celní správy ČR. �

Lenka Siekliková, Odbor společné obchodní politiky

a mezinárodních ekonomických organizací, MPO

Bezcelní dovoz z rozvojových zemíVěděli jste, že dovoz surovin či produktů, které se v EU nevyrábějí a mají původ v rozvojové zemi,podléhá výhodám? Cílem je usnadnit rozvojovým zemím obchod s EU a díky zvýšení jejich zapojení domezinárodního obchodu jim pomoci v boji proti chudobě.

1/ http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32012R0978 nebo:http://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/development/generalised-scheme-of-preferen-ces/2/ Více zde: http://www.gspevaluation.com/3 http://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/spolecna-ob-chodni-politika-eu/system-vseobecnych-celnich-prefe-renci/4 http://madb.europa.eu/madb/indexPubli.htm

Na jednou z největších světových vele-trhů obranných technologií a technikyIDEX 2017 v Abu Dhabí ve Spojených

arabských emirátech se v únoru poprvépředstavil nejnovější český multifunkční bez-pilotní letoun CANTAS E se schopností verti-kálního startu a přistání (kategorie VTOL).CANTAS od společnosti EXCALIBUR INTER-NATIONAL může nést variabilní vybavenía je určen například pro průzkumné, hlídkovéči záchranné operace, je schopen fungovatjako retranslační, monitorovací nebo rušicíprostředek, ale i jako nosič detekčních sy-stémů a senzorů atd. Letoun je vybaven od-dělitelným příďovým kontejnerem, do kte-rého se instalují různé systémy a snímače,včetně optoelektronických hlavic, senzoro-vých sestav a jiného speciálního vybavenínebo odpovídající náklad.

Stroj je vybaven dvojící elektrických po-honných jednotek a jedním spalovacím mo-torem. Tato kombinace umožňuje nepřetržitýlet po dobu až 18 hodin a zároveň umožňujevelmi tichý chod důležitý při pozorovacícha průzkumných letech. Díky koncepci po-honné soustavy je CANTAS E schopen verti-kálního startu a přistání, a nevyžaduje tedyžádné další logistické pozemní vybavení.CANTAS E je možné ovládat dálkově, dokáževšak operovat i v autonomním režimu. Strojje čistě českou konstrukcí, také pohonné jed-notky, datalinkový systém komunikace a sy-stém autopilota mají český původ. CANTASE patří do širší rodiny univerzálních bezpilot-ních letounů a vedle něj byla na IDEXu 2017vystavena i verze CANTAS A, která měla pre-miéru na veletrhu obranné techniky Indode-fence 2016. �

Světová premiéra bezpilotního letounu CANTAS E

Celkem 200 certifikovaných typů plošin

se širokou škálou modifikací

od šesti evropských dodavatelů.

em 2

ČechyROTHLEHNER pracovní plošiny s.r.o.Mezi Úvozy 2512/2a, 193 00 Praha 9Tel.: 281 090 590Prodej: 602 204 306GSM brána: 606 737 837E-mail: info@rothlehner.czServis: 602 216 399

Morava783 55 Velký Újezd 373Tel./fax: 553 716 457Prodej: 602 208 790 E-Mail: kazimirsky@rothlehner.czServis: 602 769 626

Kdo je kdo

ÚJV Řež, a. s., (dříve Ústav jaderného vý-zkumu Řež a.s.), člen Skupiny ČEZ, píše svouhistorii přes 60 let. Jeho zakládací listina jedatována 10. června 1955. V současnosti po-skytuje služby aplikovaného výzkumu na polienergetiky a průmyslu a provozuje špičko-vou, mnohdy jedinečnou technologickou in-frastrukturu.

Ve své činnosti se ÚJV Řež soustřeďuje ze-jména na projektování a inženýrské činnosti,podporu bezpečného a efektivního provozujaderných i klasických elektráren, chemii pa-livového cyklu a komplexní služby při naklá-dání s radioaktivními a jinými specifickýmiodpady. V oblasti zdravotnictví se zabývá vý-zkumem, vývojem, distribucí a výrobou radio -farmak pro pozitronovou emisní tomografii(PET). Provozuje tři PET centra: v Praze, Brněa Řeži. Společnost ÚJV Řež tvoří aktuálně pětdivizí, zaměstnává na 700 lidí, z nich 68 pro-cent má vysokoškolské vzdělání. Pracovištěspolečnosti jsou v Řeži, Praze a v jadernýchelektrárnách Dukovany a Temelín.

Výzkum, který přesahuje hranice jedné zeměS Řeží je pro odbornou i laickou veřejnost ne-oddělitelně spojena výstavba a od roků 1957a 1982 také provoz obou výzkumných reak-torů v bývalém Československu. Dnes je pro-vozovatelem reaktorů výzkumná organizaceCentrum výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ), dceřináspolečnost ÚJV Řež.

CVŘ bylo založeno v roce 2002 a jeho hlav-ním posláním je, jak ostatně napovídá název,výzkum, vývoj a inovace v energetice, ze-jména jaderné. K tomu disponuje význam-nou infrastrukturou, včetně zmíněných vý-zkumných reaktorů nesoucích v současnostioznačení LVR-15 a LR-0, dále technologic-kými smyčkami, sondami, laboratořemia technologickým zázemím.

Díky nim se může účastnit náročných vě-decko-výzkumných projektů a podílet se navývoji nových technologií pro jaderné reak-tory IV. generace a na mezinárodním pro-jektu vývoje fúzního reaktoru. CVŘ rovněž,jako provozovatel obou reaktorů, umožňujejiným výzkumným organizacím a školámprovádět na těchto zařízeních jejich vlastnívýzkum.

Podstatné rozšíření výzkumné infrastruk-tury národního i evropského významu při-nese v roce 2017 dokončení velkého investič-ního projektu Udržitelná energetika SUSEN(SUStainable ENergy), řešená v rámci Ope-račního programu Výzkum a vývoj pro ino-vace Evropského fondu pro regionální roz-voj.

Seznamte se: Skupina ÚJV... ... reprezentuje unikátní spojení pěti společností, půldruhého tisíce zaměstnanců a ročních provozníchvýnosů přesahujících 2 miliardy korun. Společností, které se komplexně zabývají oblastmi energetiky,průmyslu i zdravotnictví, projekčními a inženýrskými službami, technickým inženýringem, výrobouspeciálních produktů i zařízení, výzkumem a vývojem. Jako celek působí od roku 2011 a 100%vlastníkem společností tvořících Skupinu ÚJV, je mateřská ÚJV Řež, a. s.

301I2017

Nezanedbatelné jsou i další mezinárodníaktivity CVŘ, mezi které patří například ak-tivní zapojení do projektu nového vysoce vý-konného jaderného reaktoru pro výzkumv oblasti materiálů a jaderného paliva o vý-konu 100 MW Jules Horowitz Reaktor (JHR)ve francouzském Cadarache. Dodávka tech-nologie tzv. horkých komor pro manipulacis ozářenými materiály zajistila ČR přístupk výzkumné měřící kapacitě 3 % JHR.

Služby, které trvají již 110 let

Nepřerušenou historií, kterou se může poch-lubit jen málo výzkumných ústavů, mádnešní Výzkumný a zkušební ústav Plzeňs.r.o. (VZÚ Plzeň). Jeho základy byly polo-ženy v roce 1907, kdy vznikem výzkumnéhoústavu ŠKODA byly vybudovány na tehdejšídobu převratné moderní chemické, metalo-grafické a mechanické laboratoře. VZÚ Plzeňsi tak letos připomíná už 110 let od svého za-ložení.

Mezi současné nejdůležitější činnosti spo-lečnosti patří výzkum a zkoušky zaměřené nazvyšování provozní spolehlivosti a životnostienergetických zařízení nebo komplexní ře-šení problémů spojených s testováním silnič-ních a kolejových vozidel. Například zakázkupro San Francisko získal VZÚ Plzeň díkyúspěšné realizaci projektů pro další americkáměsta, např. Detroit či Dayton. Důraz na nej-různější homologace kolejových vozidel všakkladou především předpisy Evropské unie.Zakázky z členských zemí EU tvoří cca 60 %.Testování podvozků si u VZÚ Plzeň objednali

výrobci dopravních systémů pro Helsinky,Rigu, Paříž, Graz, Linec, Veronu, Cagliari, Pe-trohrad, Poprad, Bratislavu či Vratislav. Sa-mozřejmostí je testování pro města i výrobcez České republiky.

Z dalších činností nabízí VZÚ Plzeň vý-počty v oblasti pevnosti, dynamiky, únavo-vého poškození, aerodynamiky a termome-chaniky, výzkum a vývoj žárových nástřikůpro prvovýrobu i renovace včetně jejich prů-myslových aplikací a v neposlední řadě takékalibrace měřidel.

Od vysokých pecí po jaderku

Společnost EGP INVEST, spol. s r.o. (EGPI) vesvé činnosti navázala na zakladatelský pod-nik Vítkovické stavby projektové střediskoUherský Brod (zal. 1960). Privatizací nástup-nického podniku Energoprojekt závod Os-trava v roce 1991 vzniká společnost EGP IN-VEST s pracovišti v jaderných elektrárnáchDukovany, Jaslovské Bohunice, Temelína Mochovce. Za téměř šedesát let existencebyly zpracovány tisíce dokumentů v předpro-jektové a projektové přípravě staveb protěžký průmysl v Ostravě a v Třinci, průmys-lové stavby jako Pivovar Nošovice nebo ob-čanské stavby – Zimní stadion v UherskémBrodě. Významně se EGPI zapsalo do jadernéenergetiky v Československu v elektrárnáchJaslovské Bohunice, Mochovce, Dukovanya Temelín.

Ale nejen doma je společnost EGPIúspěšná. V rámci konsorcia zvítězila v kon-traktu na vytvoření projektu strojovny nej-

výkonnějšího jaderného výzkumného reak-toru na světě (MBIR) ve městě Dimitrovgrad(Uljanovská oblast Ruské federace). Účastna realizaci tohoto prestižního mezinárod-ního projektu je pro firmu významná refe-rence.

V současnosti EGP INVEST zajišťuje pro-jektové práce a služby v oboru investiční vý-stavby, rekonstrukcí, modernizací a inovacístaveb. Specializuje se především na oblastjaderné a klasické energetiky a na energe-tická díla z obnovitelných zdrojů. Své službynabízí i v dalších oblastech jako je tepláren-ství, petrochemie, průmyslové a vodohospo-dářské stavby a energetická díla z obnovitel-ných zdrojů.

Teorie ruku v ruce s praxí

Na vznik Ústavu aplikované mechanikyBrno, s.r.o (ÚAM Brno) měla zásadní vliv ros-toucí spolupráce státního podniku VÍTKO-VICE s katedrou Pružnosti, pevnosti a mecha-niky Vojenské akademie Brno. Od svého po-čátku v roce 1959 byla činnost Ústavu zamě-řena na řešení praktických problémů, přesa-hujících běžné znalosti a možnosti projek-tantů a konstruktérů té doby. Tradicí se stalaaplikace vědeckých poznatků do praxe v ob-lasti pevnostních výpočtů, hodnocení mez-ních stavů pevnosti, životnosti a spolehlivostikonstrukcí a zařízení. Vznik samotné společ-nosti Ústav aplikované mechaniky Brno sedatuje rokem 1994, tehdy ještě pod křídlyVÍTKOVICE, a. s. O deset let později přecházípod ÚJV Řež a následně se stává členemSkupiny ÚJV.

V současné době v jaderné energetice po-skytuje široké spektrum služeb od expertníchposudků pro české a zahraniční elektrárny,přes konzultační činnost pro provozovatelejaderných elektráren v oblasti pevnostníchvýpočtů až po úzkou spolupráci s provozova-teli při řešení provozních problémů systémů,konstrukcí a komponent. Pro klasické elek -trárny mimo jiného nabízí stanovování koře-nových příčin poškozování systémů, kon-strukcí a komponent během provozu, pravi-delné roční hodnocení aktuálního stavu ži-votnosti komponent elektrárny a hodnoceníživotnosti/stárnutí pomocí vlastního systémuDIALIFE. Zajímavá je i spolupráce s ÚAMBrno pro petrochemický průmysl: posuzo-vání kolon, výměníků, potrubních větví, tla-kových zásobníků na LPG, atmosférickýchnádrží na ropné produkty nebo ocelových ko-mínů a stožárů.

Partnery pro budoucnost

Těmi bezesporu společnosti Skupiny ÚJVjsou. Aktivně se podílejí na řadě domácícha mezinárodních aktivit zaměřených zejménana zvyšování bezpečnosti a efektivity pro-vozu energetických celků, expertizy pro prů-mysl a dodávky služeb v oblasti nukleárnímedicíny. Zapojením do technologickýchplatforem v rámci struktur EU a účastí ve vý-znamných mezinárodních projektech Sku-pina ÚJV zvyšuje průmyslovou prestiž celéČR. Odborníky ze společností Skupiny ÚJVpotkáte všude tam, kde se píše technologickábudoucnost. �

věr

311I2017

Výstavba podzemního výzkumnéhopracoviště (PVP) Bukov je téměřu konce. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák

podepsal smlouvu s ředitelem státníhopodniku DIAMO Tomášem Rychtaříkemo zajištění provozuschopnosti PVP Bukov.Vše je tak připraveno na zahájení experi-mentálního provozu podzemní laboratoře.

„Podpis smlouvy je významným krokemvpřed. Výzkumy a experimenty v PVPBukov velkou měrou přispějí k pochopeníprocesů v horninovém masívu, což je zá-sadní pro zajištění dlouhodobé bezpeč-nosti hlubinného úložiště. V následujícíchletech budou realizovány další etapy vý-zkumných prací vyžadující přípravu vý-zkumných prostor a zajištění provozu ne-

zbytné části důlního provozu,“ uvedl ředi-tel SÚRAO s tím, že právě nezbytnouúpravu prostor a další drobné provozní zá-ležitosti PVP zajistí státní podnik DIAMO.

SÚRAO připravuje řadu experimentůa měření, z nichž bude získávat data o cho-vání hornin a dalších procesech probíhají-cích ve velkých hloubkách, a to právěs ohledem na technickou proveditelnostbudoucího hlubinného úložiště. PVPBukov tak přinese neocenitelné informacenapříklad o geologii či hydrogeologickýchpodmínkách a umožní rovněž otestovatřadu technologických řešení. Již v průběhustavby byla například použita při ražbě tu-nelů metoda takzvaného hladkého vý-lomu, při níž dochází k minimálnímu naru-

šení okolní horniny. PVP Bukov sice budesloužit především potřebám SÚRAO, pro-story laboratoře budou moci využívat i me-zinárodní vědecké týmy, vysoké školya další instituce. Zároveň investice vytvořízhruba 50 pracovních míst především prozaměstnance uzavíraného uranovéhodolu.

Laboratoř se nachází v hloubce přibližně550 metrů, ve 12. patře dolu Rožná (cca50 km západně od Brna). Z přístupovéštoly vede spojovací překop dlouhý 300metrů ražený klasickou trhací prací. Vlastnívýzkumné pracoviště tvoří systémem cho-deb, rozrážek a vrtných komor v různýchprofilech o celkové délce 130 metrů raže-ných metodou hladkého výlomu. �

PVP Bukov zahájí experimentální provoz

V areálu úložiště Richard v Litoměři-cích se nachází zkušebna obalovýchsouborů a radioaktivních látek

zvláštní formy (RLZF). Zkušebna má dlou-holetou tradici a jako jediná v republice jepověřena Státním úřadem pro jadernoubezpečnost (SÚJB) k provádění zkoušekobalových souborů (OS) dle vyhláškySÚJB č. 317/2002.

Zkušebna byla v roce 2006 celá zrekon-struována a vybavena moderním technic-kým zařízením pro pádové zkoušky a topředevším dálkově ovládaným sloupovýmjeřábem s dopadovou plochou včetně vy-pouštěcího zařízení, pro tepelnou zkouškuspeciálním venkovním pálícím pracoviš-těm na tekutý propan, tlakovou nádobouke zkouškám těsnosti a další technikoua přípravky potřebnými k realizaci zkoušek.Maximální hmotnost OS je 3200 kg a roz-měru přibližně do 1,5 x 1,5 x 1,5 m.

Zkušebna provádí zkoušky výrobků,vzorků a prototypů OS sloužících pro pře-pravu, skladování a ukládání jadernýchmateriálů a radioaktivních látek. Jedná seOS typu IP-2, IP-3, A a B a radioaktivní látkyzvláštní formy. Druh, počet, pořadí a pro-vedení zkoušek je předepsáno dle typua určení OS vyhláškou SÚJB č. 317/2002včetně přílohy č. 1 část I a II. Po skončení

všech zkoušek zkušebna vyhotoví protokolo provedených zkouškách, který vedle dal-ších dokladů je nutný k žádosti o typovéschválení OS vydávané SÚJB. �

321I2017

Zkušebna obalových souborů

Tepelná zkouška obalových souborů probíhá za teploty několika set stupňů

Zařízení na tlakovou zkoušku

Sloupový jeřáb s upevněným obalovým souborem

Po dopadu se testuje, zda obalový soubor stáletěsní a nemohou z něj uniknout radionuklidy

Úložiště Richard

Ročně je do tohoto úložiště přivezeno a ná-sledně uloženo několik set obalových sou-borů s odpadem. Jedná se o institucionálníodpady, které jsou tvořeny vyřazenými ra-dioaktivními zářiči (požární hlásiče, hladino-měry apod.), kontaminovanou sutí, plasty,papírem apod.

Několik komor je vyčleněno pro sklado-vání odpadů, které mají vyšší aktivitu, nežpovolují limity a podmínky pro ukládání doúložiště Richard. Jsou to např. vyřazenéozařovací hlavice z nemocnic. Tyto odpadyjsou zde skladovány do doby, než vyhovípodmínkám pro uložení nebo než budoupřevezeny do budoucího hlubinného úlo-žiště. Ani pro skladování nelze přijmout ja-kýkoliv radioaktivní odpad, ale pouze ta-kový, který je zpracován do předepsanéformy a neobsahuje vyšší než povolenémnožství radionuklidů. Kritéria, která musíodpad přijatý ke skladování splnit, stanovílimity a podmínky ke skladování v úložištiRichard, které jsou schvalovány Státnímúřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB).Od roku 2017 je jedna ukládací komora vy-členěna pro skladování odpadů obsahují-cích přírodní radionuklidy.

Kontrolu nad dodržováním limitů a pod-mínek bezpečného provozu jaderného zaří-zení ÚRAO Richard, dodržování jaderné bez-pečnosti, báňské bezpečnosti, radiačníochrany a dalších kritérií stanovených jader-nou legislativou vykonávají inspektoři SÚJBa Státní báňské správy České republiky. Dějese tak několikrát ročně při inspekcích. Na úlo-žišti se pravidelně konají havarijní cvičenía úložiště je monitorováno v souladu s pro-gramem monitorování.

V letech 2005−2007 se na úložišti Richarduskutečnil projekt EC Phare za účasti mezi-národního řešitelského týmu. Cílem projektubylo ověření navrženého způsobu koneč-ného uzavření ukládacích komor s radioak-tivními odpady. Několik ukládacích komorbylo zrekonstruováno a zaplněno odpady,které pocházely z prvních desetiletí provozuúložiště. Jednotlivé obalové soubory bylyvyjmuty ze svých původních míst, zkontro-lovány, podle potřeby přebaleny do nových

obalů a přemístěny do nové komory. Jed-notlivé komory byly zality navrženou beto-novou výplní.

Pro účely dlouhodobého sledování kva-lity použitého betonu byly z každé dodávkybetonu odebrány vzorky, které jsou nyníuloženy poblíž uzavřených komor. V pravi-delných intervalech, naplánovaných na dal-ších 40 let, jsou betonové vzorky v akredi-tované laboratoři podrobeny zkouškámpevnosti v tlaku. Výsledky dosud provede-ných zkoušek prokazují vysokou kvalitua odolnost použité betonové směsi. Pro sle-dování případného průsaku vody do úlo-žiště byl kolem uzavřených komor vybudo-ván drenážní systém, který je vyveden dokontrolní jímky. Dosud nebyla v kontrolníchlahvích zaznamenána žádná přítomnostvody.

Celkový objem využívaných prostor doluRichard II přesahuje 19 000 m3. Kapacitaukládacích komor je 10 250 m3, v současnédobě je naplněna zhruba ze 70 %.

Úložiště Bratrství

Většina radioaktivního materiálu s obsahempřírodních radionuklidů (především urana radium), který byl v českých zemích využí-ván v nejrůznějších institucích, je zde již ulo-žena. V posledních letech bylo do úložištěBratrství ukládáno několik desítek obalovýchsouborů ročně. Kapacita úložných prostor jezhruba 1200 m3 a nyní je již prakticky vyčer-pána. Proto Správa úložišť radioaktivních od-padů rozhodla, že od roku 2017 bude tentotyp odpadů skladován v úložišti Richard.Koncem roku 2016 získala SÚRAO pro tutočinnost povolení Státního úřadu pro jader-nou bezpečnost. Definitivní způsob uzavřeníúložiště je nyní předmětem právě probíhají-cích studií, jejichž součástí jsou i bezpeč-nostní rozbory.

Kontrolu nad dodržováním limitů a pod-mínek bezpečného provozu pracoviště IV.kategorie ÚRAO Bratrství, dodržování ja-derné bezpečnosti, báňské bezpečnosti, ra-diační ochrany a dalších kritérií stanovenýchjadernou legislativou vykonávají inspektořiStátního úřadu pro jadernou bezpečnosta Státní báňské správy České republiky. Děje

se tak několikrát ročně při inspekcích. Na úlo-žišti pravidelně probíhá cvičení havarijní při-pravenosti a úložiště je monitorováno v sou-ladu s programem monitorování.

Úložiště Dukovany

Ročně je do tohoto úložiště přivezeno a ná-sledně uloženo něco kolem dvou tisíc oba-lových souborů s odpady. Ty jsou tvořenypředevším kontaminovanými ochrannýmipomůckami, textiliemi, papírem, elektroin-stalačním materiálem, stavební sutí apod.

Druhá část odpadů pochází z vodníhohospodářství elektrárenských provozů.Jedná se o odpadní vody, kaly nebo ionexy.Jelikož ukládání kapalných odpadů je zaká-záno, je nutné tento typ odpadů zpracovatspeciálními technologiemi. V případě od-padních vod je odpad zahuštěn na odparcea vzniklý koncentrát zpevněn ztužidlem. Jdevětšinou o tzv. bitumenaci (odpaření zbylévody na asfaltovém filmu). Dalším způso-bem zpevnění tohoto typu odpadů může býtzalití do aluminosilikátové nebo skelné ma-trice (vitrifikace).

Obalový soubor, většinou 200 litrový sud,je pomocí portálového jeřábu umístěn napřesně zaznamenanou pozici do ukládacíjímky. Když je jímka zcela zaplněna, zalijí sevolné prostory mezi sudy betonovou směsía vše se překryje silnostěnným polyetyle-nem. Ten uložené odpady izoluje od dešťovévody. Jímka je poté překryta betonovými pa-nely.

Kontrolu nad dodržováním limitů a pod-mínek bezpečného provozu jaderného zaří-zení ÚRAO Dukovany, dodržování jadernébezpečnosti, radiační ochrany a dalších kri-térií stanovených jadernou legislativou vy-konávají inspektoři Státního úřadu pro jader-nou bezpečnost (SÚJB). Děje se tak několi-krát ročně při inspekcích. Na úložišti pravi-delně probíhá cvičení havarijní připravenostia úložiště je monitorováno v souladu s pro-gramem monitorování.

Celkový objem úložných prostor úložištěDukovany činí 55 000 m3. V současné doběje ukládací kapacita zaplněná zhruba z 20 %.V srpnu 2016 byla uzavřena jímka D5, nyníse ukládá do jímky D8. �

331I2017

Provozovaná úložiště radioaktivních odpadů

Úložiště Richard

V šedesátých letech minulého stoletíse důl začal využívat jako zkušebníprototyp úložiště, ve kterém se

měly ověřovat postupy později použitelnépro standardní úložiště, kupříkladu v sol-ném dole v Gorlebenu asi 70 km jižně odSchwerinu. Původně se v Asse II měl uklá-dat radioaktivní odpad pouze z jadernýchvýzkumných zařízení např. v Jülichu. V le-tech 1967 až 1978 se ale postupně stal úlo-žištěm radioaktivního odpadu pro většinutehdy provozovaných západoněmeckýchjaderných elektráren.

Bezpečnost úložiště ASSE II byla přeceňovánaNa začátku projektu byli provozovatelépřesvědčeni, že se jedná o velmi spolehli-vou metodu ukládání radioaktivního od-padu. Zárukou toho měly být geologickástabilita a prakticky nulový výskyt spodnívody. Mezitím se ukázalo, že ani jedenz těchto předpokladů není jistý. Spodnívoda protéká do úložiště ve stále většíchmnožstvích a geologické struktury hrozízhroucením. Tím by byl přístup k nádo-bám s radioaktivním odpadem definitivně

odříznut. Hrozbou je také skutečnost, žeradioaktivita ve spodních vodách v dolníčásti dolu se postupně zvyšuje. Místníobyvatelstvo je proto silně zneklidněnoa žádalo již začátkem našeho století ráznékroky spolkové vlády. Ta skutečně v roce2008 reagovala a provedla napříkladzměnu statutu úložistě. Dříve bylo ASSE IIprovozováno podle horního zákona a spa-dalo do kompetence Spolkového minister-stva školství a výzkumu. Od začátku roku2009 je zahrnuto do platnosti tzv. atomo-vého zákona AtG – tedy zákona o mírovémvyužití jaderné enegie, který vstoupilv platnost v Německu již v roce 1960.Tímto aktem také přešlo do kompetenceSpolkového ministerstva životního pro-středí, ochrany přírody a jaderné bezpeč-nosti.

Spolková vláda přebírá závazky

Následně v roce 2013 formulovala spol-ková vláda vlastní závazek na „co nejrych-lejší a bezpečné vyzvednutí odpadu“z ASSE II ve formě spolkového zákona.

Přitom už počátkem roku 2010 předložilnový provozovatel – Spolkový úřad na

ochranu před zářením BfS – tři alternativypro urychlené řešení situace: 1) přemístění radioaktivního odpadu do

větších hloubek – nyní je uložen 500-800metrů pod povrchem,

2) důkladné „zaplombování“ celého doluse zamezením úniku radiace,

3) „přebalení“ odpadu do řádných dvou-plášťových nádob, vylitých betonema jejich vyzdvižení na povrch s násled-ným uložením v jiném úložišti. S ohledem na čas a technické možnosti

se ukázala třetí metoda jako jediná sku-tečně důsledná a snad stihnutelná předmožným přirozeným zatopením dolu. Sa-mozřejmě za předpokladu, že bude dosta-tek času na její provedení – jinak se budemuset improvizovat a možná použít kom-binaci výše uvedených metod. Propočtyukazují, že pro více než 125 tisíc sudů s od-padem, které se nalézají v dole, napříkladpři desetileté lhůtě nepřetržité práce 24hodin denně a sedmidenním pracovnímtýdnu, vychází na zpracování jednohosudu cca 40 minut, což je nerealistickynízké číslo. Bude se tedy jednat o proces,trvající spíše několik desetiletí. A geolo-gové sdělují, že vážné problémy s mož-

Jaderné elektrárny v Německu skončí v roce 2022, ovšem jaderná problematika zdaleka neCelá desetiletí a možná i století se bude muset Německo dále zabývat jadernou technologií,přinejmenším při likvidaci jaderných elektráren a vyhledávání a budování úložišť radioaktivníhoodpadu. Ani stávající úložiště nízkoaktivního a středně aktivního radioaktivního odpadu - napříkladbývalý solný důl Asse II asi 25 km jižně od Wolfsburgu - nenechává obyvatelstvo, odborníky a politikyv klidu a zůstává noční můrou německého jaderného průmyslu.

341I2017

Vtipné využití opuštěného areálu bývalé jaderné elektrárny Kalkar u Rýna poblíž hranice s Nizozemskem jako lunaparku Wunderland Kalkar - Zázračnázemě Kalkar. "Zázračnou zemí" se chce stát i průmyslové Německo - do roku 2050 hodlá snížit spotřebu energie na polovinu při současném zvýšení podíluenergie z obnovitelných zdrojů nejméně na 80 %. Zdroj: National Geographic

ností zřícení struktur dolu jsou možné užpřed rokem 2020.

Plán manipulace s radioaktivnímodpadem v ASSE IIManipulace s radioaktivním odpadem máprobíhat tak, že každý vyproštěný sud musíbýt dopraven do podzemní úpravny přímov dole – tam bude pod vysokým tlakem sli-sován do kompaktního balíku, který se potéumístí v moderní dvouplášťové nádobě,jejíž stěny jsou vyplněny speciálním beto-nem, výrazně tlumícím šíření radioaktivity.Teprvé pak má být bezpečně zabalený ra-dioaktivní odpad dopraven na povrch.

Znepokojující je zejména skutečnost, ženěkteré sudy, v době ukládání do ASSE IIještě jednoplášťové, mohou být poškozenya radioaktivita tak může ve zvýšené mířeunikat například do spodních vod. Při uklá-dání se totiž také experimentovalo. Sudys radioaktivním odpadem byly zpočátkuukládány nastojato až do čtyř vrstev nebonaležato až do třinácti vrstev. Ukázalo se ale,že obojí je z pohledu provozovatelů úložistězdlouhavé, personál byl příliš ohrožován ra-dioaktivitou a celkově byl postup velmi ná-kladný. Proto se přešlo u nízkoaktivního ra-dioaktivního odpadu od roku 1974 na me-

todu prostého vyklápění v jednotlivých pod-zemních komorách. Poškození sudů není přitakovém postupu vyloučeno. Ještě proble-matičtější postup ukládání byl zvolenu středně aktivního odpadu. Sudy byly vha-zovány stropem – zvlášť k tomu účelu vy-hloubenými otvory – z manipulátorů rovnoudo jinak uzavřených menších komor úlo-žiště. K vyrovnání tlaků, které by mohly poz-ději způsobit únik radioaktivity, byla nazávěr na sudy nasypána solná drť – byly ta-kříkajíc „nasoleny“. Poté byly komory sestředně aktivním odpadem hermeticky uza-vřeny. U nich je současný problém největší,protože nikdo přesně neví, v jakém stavujsou stovky sudů dnes. Rostoucí výskyt ra-dioaktivního louhu ve spodní části úložištěAsse II a stále nové pronikání vody do doluale nevěstí nic dobrého. V oblasti úložištěAsse II byl už od roku 2000 zjištěn zvýšenývýskyt leukémie a rakoviny štítné žlázy. Sou-sední bývalé doly Asse I a Asse III, vzdálenéjen asi tři kilometry od Asse II, jsou mezitímjiž z velké části zaplaveny spodní vodou.

Náklady na záchrannou akci budou obrovskéPřechodem úložiště Asse II pod atomovýzákon zároveň převzal německý stát zod-

povědnost za finanční zátěž celé zá-chranné akce, i když část je placena zespeciálního účtu, na který jsou provozova-telé jaderných elektráren povinni odvádětpoplatky za vyrobenou MWh na následnésanace. Jestliže kolem roku 2010 odhado-valy spolkové úřady celkové náklady akcev Asse II na 2,5 miliardy eur a expertní od-hady hovořily až o 6 miliardách eur, nyníse v oficiálních odhadech Komise pro ko-nečná úložiště (jaderného odpadu) z února2017 uvádí až 10 miliard euro, tedy zhruba270 miliard korun. Ani tato částka alevelmi pravděpodobně nebude definitivní.Připomíná to vývoj u východoněmeckéhoúložiště radioaktivního odpadu Morsle-ben, kde bylo uloženo za časů NDR celkem14,4 tisíc kubíků atomového odpadu, poz-ději v letech 1994-98 doplněného 22,3 ti-síci kubíky převážně ze západních spolko-vých zemí. Cena pouze řádného uzavřeníodpadu do tohoto bývalého dolu se vy-šplhala až na 2,57 miliardy eur – cca 70 mi-liard korun. V obou případech jsou pla-ceny náklady ze státního rozpočtu – tedyz kapes daňových poplatníků.

Odborná komise doporučujeradioaktivní odpad ponechat v podzemíZajímavý je i nejnovější vývoj. Koncemminulého roku bylo oznámeno, že Ko-mise na ochranu proti záření SSK jakoodborný poradce spolkového minister-stva životního prostředí, doporučilo ja-derný odpad z ASSE II vůbec nevyzvedá-vat, neboť neohrožuje místní obyvatel-stvo, a to dokonce ani pokud by došlo kekompletnímu zatopení celého bývaléhodolu. Dlohodobé a nákladné vyzvedáváníodpadu představuje z pohledu expertůkomise vyšší riziko pro obyvatelstvo, nežponechání odpadu na místě úložiště.Denně proniká do jeho prostor okolo12 000 litrů vody. Mluvčí spolkové mini-stryně životního prostředí Barbary Hen-driksové (SPD) však vzápětí prohlásil, že„ministerstvo nevidí žádný důvod k roz-loučení ze zákonnou povinností vyzved-nutí odpadů z Asse. Pouze pokud by ne-bylo provedení obhajitelné pro obyvatel-stvo a zaměstnance z radiologickýchnebo jiných bezpečnostních důvodů, mu-selo by být vyzvedávání jaderného od-padu přerušeno...“

Zahájení nejdříve v roce 2033...

Už v roce 2014 zchladila ministryně Hen-driksová očekávání obyvatelstva svýmprohlášením, že s řádným vyzvedávánímradioaktivního odpadu by se nemohlostejně začít dříve než v roce 2033 (!).

Celá kauza ukazuje, že i tak vyspělý státjako Německo se může potýkat se znač-nými problémy při zacházení s radioaktiv-ním odpadem a zajišťování co nejdokona-lejší bezpečnosti úložiště radioaktivního od-padu. Možné následné škody na zdraví oby-vatel a dodatečné náklady pro daňové po-platníky navíc zůstávají i nadále velkou ne-známou při využívání jaderné energie. �

Zdeněk Fajkus, Mnichov

351I2017

Dělníci rozebírají východoněmeckou jadernou elektrárnu ze socialistické éry v Greifswaldu už odroku 1995. Otryskávají například radioaktivní povrchy plechů, aby umožnili jejich recyklaci.Elektrárna byla v provozu v letech 1974-1990. Zdroj: National Geographic

Nakladač „ukládá“ sudy s radioaktivním odpadem v podzemí (1975). Zdroj: httpwww.asse.bund.de

Státní fond životního prostředí ČR je, zjed-nodušeně řečeno, finančním zdrojem proochranu a zlepšování životního prostředí.Řekněte nám prosím, čemu všemu se vě-nuje?

Státní fond životního prostředí České re-publiky je specificky zaměřenou institucí,která už 25 let sbírá prostředky na zlepšo-vání životního prostředí, to znamená, že zí-skává finanční zdroje z poplatkových zá-konů, které následně investuje přes doto-vané projekty zpět do životního prostředí,na základě priorit Ministerstva životníhoprostředí a od loňského roku v rámci Ná-rodního programu Životní prostředí. Pro-středky jsou přiděleny projektům na zá-kladě rozhodnutí ministra životního pro-středí a poskytovány příjemcům dle podmí-nek uzavřené smlouvy s Fondem. Státnífond je vůbec jedním ze základních ekono-mických nástrojů České republiky pro pl-nění jejích závazků vyplývajících z meziná-rodních úmluv o ochraně životního pro-středí, ze členství v Evropské unii a takéStátní politiky životního prostředí. PříjmyFondu tvoří hlavně platby za znečišťovánínebo poškozování jednotlivých složek život-ního prostředí. To jsou poplatky za vypouš-tění odpadních vod, odvody za odnětí půdy,poplatky za znečištění ovzduší, poplatky zaukládání odpadů. Avšak Státní fond život-ního prostředí ČR je zároveň i tzv. zprostřed-kujícím subjektem pro evropský Operačníprogram Životní prostředí, kde odpovídázejména za příjem a hodnocení žádostía administraci schválených projektů. Řídi-cím orgánem je Ministerstvo životního pro-středí. Přijímá rovněž žádosti o dotace, vy-hodnocuje projekty i proplácí podporuv programu Nová zelená úsporám, pro-gramu zaměřenému na úspory energiev domech pro bydlení, který je finančně krytz prodeje emisních povolenek.

Které programy považujete za prioritní?Nedá se asi určit jeden program, který by

měl největší prioritu, každý program má svécíle. Z pohledu objemu finančních pro-středků je největší Operační program Ži-votní prostředí s alokací přes 70 mld. Kč. Fi-

nancují se z něho projekty naplňující zá-vazky České republiky, např. v oblasti čištěníodpadních vod. Díky objemu finančníchprostředků dokáže i velmi výrazně přispětke skokovému zlepšení životního prostředí,

mám na mysli zejména známé kotlíkové do-tace, kde intervence ve výši 9 mld. Kč budezcela prokazatelně znát v kvalitě ovzduší.V rámci tohoto programu se samozřejměrealizují i projekty, jejichž efekt nebude oka-mžitý, ale postupný, např. projekty na za-chování biodiverzity. A celá řada projektů sebude krom plnění globálních a specifickýchcílů v ochraně životního prostředí pozitivněprojevovat i v ekonomické oblasti obcía měst. Například díky zateplení veřejnýchbudov mohou obce a města výrazně šetřitsvé rozpočty. S tím souvisí i druhý, v ob-jemu financí oproti OPŽP cca třetinový pro-gram, kterým je Nová zelená úsporám.Jeho hlavní přínos spočívá ve snížení emisískleníkových plynů v globálním pohledu,velmi pozitivní vliv má ale také na rozpočtydomácností, které se rozhodnou zateplitsvůj dům. Kromě zlepšení kvality bydleníbudou domácnosti spořit na nákladech zaenergii. No a program nový, financovanýčistě z příjmů SFŽP ČR, je Národní programŽivotní prostředí, který vytváří doplněkk předchozím dvěma programům. Jeho vý-hodou je, že dokáže řešit pilotní výzvy, býtinovativní v administrativních postupecha zvládne flexibilně reagovat na aktuálníproblémy. A v neposlední řadě dokáže doprojektů investovat nikoliv jen formou do-tace, ale i formou půjčky.

Fond jako banka

V této souvislosti by čtenáře zajímalo, jakjsou využívány půjčky, které poskytujete naekologické projekty?

V době před nástupem evropských fondůbyla standardní podpora z Fondu kombi-nace dotace a půjčky. Jen do roku 2012v národních programech Fond na půjčkáchposkytl téměř 15 mld. Kč. Vstupem do EUa počínaje rozpočtovým obdobím 2007 –2013 začaly vládnout spíše čisté dotacea i v rámci nich Fond nabízel spolufinanco-vání projektů formou půjčky. Touto formouinvestoval do projektů téměř 1,4 mld. Kč.Stejnou formu spolufinancování nabízímei ve stávajícím Operačním programu Ži-votní prostředí, a díky tomu jsme si mohli

Petr Valdman: Přínos Státního fondu v oblasti životního prostředí je klíčový„Státní fond životního prostředí ČR je stabilizovaný moderní úřad,“ říká ředitel Fondu Petr Valdmanv rozhovoru o tom, na co všechno lze čerpat dotace v oblasti životního prostředí. A nejenom dotace,ale i zvýhodněné půjčky, u kterých úrok začíná na 0,45 procenta.

361I2017

Ing. Petr Valdman byl do funkce ředi-tele Státního fondu životního prostředíČR jmenován s účinností od březnaroku 2014. Ve Fondu ale působil užv letech 2003 až 2010 nejdříve jako pro-jektový manažer, později vedoucí od-dělení, vedoucí odboru a od roku 2006jako náměstek ředitele pro úsek řízeníprojektů. V letech 2011 až 2013 praco-val na Ministerstvu školství, mládežea tělovýchovy jako ředitel odboru im-plementace Operačního programu Vý-zkum a vývoj pro inovace. Rok působiljako projektový a koordinační manažerpro fondy EU v Technologické agen-tuře ČR.

v řadě oblastí dovolit snížit dotaci na comožná nejnižší hranici podle ekonomickénávratnosti projektů. A počítáme s tím, žev letošním roce tuto nabídku půjček ještěrozšíříme, a to v rámci inovativních finanč-ních nástrojů.

Kolik si u Fondu žadatelé mohou půjčit?Výše půjčky může dosáhnout rozdílu

mezi způsobilými výdaji projektu a výší do-tace. Příjemci dotací z Operačního pro-gramu Životní prostředí tak mohou díkypůjčce pokrýt až sto procent celkových způ-sobilých výdajů na jimi realizovaný projekt.Zvýhodněné půjčky, jako doplňkový způsobpodpory, jsou obrovskou pomocí zejménapro obce a města, protože díky nim mohoubez vlastních zdrojů okamžitě uhradit cel-kové způsobilé náklady na dotovaný pro-jekt. Vlastní peníze pak mohou investovatdo dalších investičních akcí. O půjčky, kterémají oproti běžným, komerčně nabízenýmpůjčkám řadu výhod, je možné u Státníhofondu životního prostředí ČR žádat až dokonce roku 2018. Z prostředků Fondu je naně vyhrazeno celkem 1,25 miliardy korun.Úroky začínají na 0,45 %.

Na které projekty lze půjčku čerpat? Aktuálně jsou vyhlášeny tři výzvy k podá-

vání žádostí o půjčku. První z výzev je ur-čena pro projekty z oblasti odpadovéhohospodářství řešící výstavbu a modernizacizařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadůnebo výstavbu a modernizaci zařízení promateriálové využití odpadů. Druhá z výzevnabízí zvýhodněné půjčky na dotované pro-jekty OPŽP zaměřené na projekty vodníhohospodářství, především se jedná o vý-stavbu kanalizací, výstavbu či modernizacičistíren odpadních vod, úpraven vod a roz-vodných sítí pitné vody. Poslední z trojiceaktuálně otevřených výzev poskytuje půjčkyprojektům na snižování energetické nároč-nosti veřejných budov. Ale jak jsem již řekl,nabídku zvýhodněných finančních nástrojůu dotovaných projektů ještě rozšíříme.

Přínosy Fondu

Lze kvantifikovat přínosy, kterých bylos podporou Fondu dosaženo?

Přínosy se snažíme každoročně kvantifi-kovat a prezentovat ve výroční zprávě, kteráje k dispozici na našich webových strán-kách. Zajímavé pak jsou přínosy nasčítanéza delší časové období ve vybrané oblasti.Například do sektoru vodohospodářské in-frastruktury bylo od roku 1992 investovánočistě z prostředků Fondu 32 mld. Kč, zakteré bylo realizováno v obcích a městech350 čistíren odpadních vod a postavenovíce než 3 000 km nových stokových sy-stémů. Další desítky miliard šly z evrop-ských fondů, prostřednictvím Státníhofondu byla v programovém období 2007-2013 dotací podpořena výstavba 382 čistí-ren odpadních vod, více než 4 300 kilometrůstokových systémů, zrekonstruovalo seskoro 600 kilometrů rozvodů pitné vodya tak bych mohl pokračovat přes sběrnédvory nebo zateplení škol a školek. PřínosStátního fondu v oblasti životního prostředíje klíčový nejen investicemi ze svých pří-jmů, ale i tím, že jeho prostřednictvím

proudí do životního prostředí v ČR nejvícepeněz. Jsme, jak říkáme, fabrika na pro-jekty, nástrojem ministerstva životního pro-středí jak proměnit peníze na efekty, na zá-kladě ministerstvem vypisovaných pro-gramů a výzev. Jenom v tomto programo-vém období se jedná o více než 70 miliardkorun, které přerozdělíme mezi příjemcedotací na projekty, které jednoznačně pro-spějí jak životnímu prostředí, tak lidem, kteřív něm žijí, protože i oni jsou jeho součástí.A o dotaci na energeticky úsporné renovaceči výstavbu rodinných a bytových domů siod roku 2014, kdy tento program odstarto-val, řeklo na Fondu přes 22 000 lidí.

Když byste měl představit projekty vzniklédíky podpoře Fondu, jenž považujete zapříkladné, které by to byly?

Mezi nejvýznamnější projekty, které bylyloni financovány z prostředků OPŽP 2014–2020 patří bezpochyby kotlíkové dotace,v nichž v rámci první vlny lidé podali téměř24 tisíc žádostí o dotaci. Celý projekt kotlí-kových dotací se podařilo s Evropskou ko-misí vyjednat Ministerstvu životního pro-středí jako opravdu výjimečnou záležitost.Dotace z Operačního programu Životní pro-středí byla ale v loňském roce schválenai dalším významným projektům. Jde napří-klad o sanaci ropných lagun v místech bý-valé rafinerie OSTRAMO v Ostravě s do-

tační podporou téměř 125 milionů korun,dostavbu kanalizace ve městě Staňkova odvedení splaškových vod do čistírny od-padních vod za 84 milionů korun. Dotace vevýši 129 milionů korun byla schválena narekonstrukci úpravny vody Bílý potok v Li-bereckém kraji, dotace ve výši téměř 400milionů korun putovala na snížení emisív elektrárně Mělník I. A takových projektůjsou stovky. Jsou to i projekty, které bránídopadům extrémního sucha nebo naopakpovodním. Projekty na zadržování vodyv krajině, na které lze čerpat dotaci jak z ná-rodního, tak operačního programu spravo-vaným Fondem.

Životní prostředí v ČR se zlepšuje, o tomnení pochyb, nicméně nedávná smogovásituace ukázala, že máme nemalé rezervy,kde především?

Tak třeba i v oblasti dopravy. NapříkladOperační program Doprava běží teprvev posledních několika letech, jak má, načemž má svůj velký podíl Ministerstvo ži-votního prostředí, které vyjednalo EIA provýznamné stavby po mnoha a mnoha le-tech nečinnosti. Řada obcí a měst se stálepotýká s nevyhovujícími dopravními řeše-ními. Mnohde chybějí objezdy a podobně.Se smogem se pak pojí oblasti, které ře-šíme i dotacemi, mám na mysli zejménanevyhovující lokální topeniště. A to už se

371I2017

EKOLOGIE & BEZPEČNOST

PRÍRODA SI VYVINULA TU NEJLEPŠÍ OCHRANU.NA DRUHÉM MÍSTE PRICHÁZÍNE MY.

| 800 383 313 |

týká konkrétně Fondu, který intenzivně na-bízí obyvatelům ČR dotace na to, aby neje-nom zlepšili energetické vlastnosti svýchnemovitostí, ale i vyměnili zastaralé kotlena tuhá paliva za lepší, nové a ekologičtější.

Někdy mám pocit, jako bychom si neuvědo-movali vážnost situace, což souvisí i s před-cházející otázkou. V čem je podle Vás hlavnípříčina laxního přístupu k životnímu prostředíod mnoha občanů, firem a společností?

Z části to jsou finance, zvyky a někdy sejedná i o bezohlednost. Při nastavování kot-líkových dotací i související podpory z Novázelená úsporám vidíme v praxi, že mnoholidí zejména v regionech s vyšší mírou ne-zaměstnanosti řeší otázky spojené s energe-tickou chudobou. I kdybychom jim dali sto-procentní dotaci na nový kotel, jeho pořízenía instalaci, čerpání dotace pro ně bude i takaž příliš náročné. V tom musí hrát roli kraje,města i obce, býti nápomocni, aby se našedotace dostala i k těm, kteří z různých dů-vodů nežádají, ač mohou. Na druhoustranu, abychom to neviděli jen černě, při-bývá stále více domácností, které vědí, že jedůležité čím a jak v zimě topit tak, aby sebeani své sousedy neobtěžovali nepříjemnýmdýmem z komína. A nejen to, stále více ma-jitelů rodinných domů řeší, jak udělat jejichdomy energeticky úspornější a soběstač-nější, čímž je zároveň zhodnocují. Přesvěd-čují nás o tom desetitisíce žádostí o dotacejak v kotlíkových dotacích, tak v programuNová zelená úsporám. Další oblastí, kde jeviditelné zlepšení, je oblast odpadovéhohospodářství. Třídění odpadů, komposto-vání, to vše je vidět v obcích a městech,a pomáhají tomu výrazně nejen evropskédotace. Ale týká se to i průmyslového sek-toru, i tam zaznamenáváme ze strany žada-telů o dotace zájem o projekty vedoucí kezlepšení kvality ovzduší v ČR. Fond nabízíkupříkladu i takové dotace, jejichž pomocílze docílit omezení zápachu z průmyslovýchpodniků v blízkosti lidských sídel. Tedy řečje o nových technologiích pro podniky poří-zených za pomocí dotace od Fondu.

Příkladná spolupráce

Do životního prostředí zasahuje mnoho mi-nisterstev, což je podle mne jeden z dů-vodů, proč některé věci nejdou tak, jak byměly. Jako příklad může posloužit země-dělská půda, která „chátrá“ a přitom sloužíjako zdroj potravin, biomasy pro energe-tiku, měla by zadržovat vodu v krajině atd.Dokáží, podle Vás, táhnout ministerstva ta-kříkajíc za jeden provaz?

Otázka meziresortní spolupráce je vždyzáležitost složitá, a je to do značné míry po-

litika. Nicméně mohu-li hodnotit z pohleduresortní organizace Ministerstva životníhoprostředí, tak rozhodně krokem vpředtéměř historickým je spolupráce s resortemzemědělství v oblasti řešení sucha, tam serozhodně podařilo udělat velký kus prácepro systémová opatření do budoucna.

Jaké konkrétní úkoly vyplývají pro Fondz Národního akčního plánu adaptace nazměnu klimatu, který schválila vláda?

Národní akční plán adaptace na změnu kli-matu rozpracovává Strategii přizpůsobení sezměně klimatu v podmínkách ČR. Tu vládaschválila již v říjnu 2015. Tento strategický do-kument má pomoci Česku vypořádat se na-příklad se suchem, povodněmi, ochránit lesya vodní zdroje. Zvláštní opatření se týkajíi budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickýmzměnám. Pro Fond to znamená poskytovatzájemcům o dotace v této oblasti uspokoji-vou nabídku, přijímat jejich žádosti o dotace,vyhodnocovat je a proplácet dotace podpo-řeným projektům. V případě akčního plánuse jedná o projekty zaměřené například nakrajinná opatření, sdílené odpovědnosti zafungování a udržitelné řízení vodních ekosys-témů, uplatnění šetrného hospodaření na ze-mědělské a lesní půdě a podobně.

Sto milionů korun je určeno na ekologickéinovativní projekty na boj se suchema smogem. Můžete to konkretizovat?

Tato naše nová výzva cílí na rozvoj kon-ceptu chytrých obcí a měst, s nímž jsme za-čali v loňském roce a jehož cílem bylo po -vzbudit obce k přípravě chytrých a inovativ-ních projektů v oblasti nakládání se srážko-vými a odpadními vodami. Chceme, aby pi-lotní projekty, které ve výzvě uspějí a jejichžpřínos bude ověřen, byly následně přená-šeny do běžné praxe. Dotací podpořímechytré projektové náměty, které pomohounejen lépe čelit suchu, povodním, alei smogu či neefektivnímu využívání odpadů.Hledáme inovativní, průkopnické projekty,které využívají jiné než tradiční technologie,důležitým kritériem je možná přenositelnostvýsledků tohoto projektu, tzn. nikoliv jenprojekty pro dotace, ale pro budoucnost. Žá-dosti o dotace přijímáme do konce červnaletošního roku. O dotace se mohou hlásitobce, kraje, ale také vysoké školy či veřejnévýzkumné instituce, ale i další. Úspěšní ža-datelé mohou na své chytré projekty získatdotaci až 75 procent z celkových způsobilýchvýdajů, maximálně až 50 milionů korun.

Stav přírody a krajiny

Co považujete za hlavní úspěch, kteréhoSFŽP ČR dosáhl pod Vaším vedením?

Podařilo se zcela dočerpat předchozíOperační program Životní prostředí, cožbylo po ztrátě 7,5 mld. Kč za rok 2013 prak-ticky nemyslitelné, ale zvládli jsme to. Zaroky 2014 a 2015 jsme profinancovali doprojektů více než 70 mld. Kč, což je neuvě-řitelné číslo. Dále pak plynule běžící novýOperační program Životní prostředí, na-stavili jsme kontinuální výzvu a tedy sta-bilní podmínky pro žadatele v programuNová zelená úsporám, včetně zásad nadélku administrace a výplaty peněz. A toje důkazem toho, že fungujeme jako mo-derní úřad a instituce, která se nebojí žád-ných výzev.

Co prozatím bylo pro Vás ve funkci ředitelenejtěžší?

V únoru 2014 jsem nastoupil znovu doStátního fondu životního prostředí ČR, kterýbyl, mírně řečeno, po třech letech všechmožných personálních turbulencí, nezrovna v ideální kondici. Na některých mís-tech vedoucích pracovníků seděli lidé, je-jichž jedinou kvalifikací bylo hlavně politickékrytí, ale o své práci nevěděli takřka nica hrozila ztráta dvou desítek miliard pro Če-skou republiku. Sehnat schopné lidi, rozlou-čit se s neschopnými, nastavit jinak pro-cesy, to nebylo to nejtěžší. Nejtěžší bylo pře-svědčit všechny ostatní, že má smysl se dotoho pustit, a že to zvládneme. Hledat způ-sob, aby to šlo, nikoliv důvod, proč to nejde.

Jak byste argumentoval těm, kteří tvrdí, žese u nás věnuje minimální péče o životníprostředí?

Že se plete. Že se stav přírody a krajinypostupně zlepšuje, což prokazatelně do-kládá například větší množství vyhláše-ných zvláště chráněných území, na jejichžpéči Fond spolu s AOPK ČR taktéž posky-tuje dotace. Dalším indikátorem o zlepšenístavu naší přírody a krajiny je návrat vel-kých šelem, který můžeme sledovat právěv posledních několika letech. A dále díkyOperačnímu programu Životní prostředívznikly na území ČR tisíce nových vodníchútvarů, které nejen zadržují vodu v krajině,ale jsou zároveň stanovištěm pro mnohovzácných živočichů a mají dávno proká-zaný pozitivní efekt na stav přírody. Do-tace přitom směřují i do péče o konkrétnídruhy rostlin a živočichů, likvidace invaz-ních druhů rostlin nebo živočichů. Podpo-rujeme i vznik návštěvnických středisek,takzvaných domů přírody nebo výstavbua obnovu naučných stezek, přičemž náv-štěvnická infrastruktura taktéž kultivujevztah společnosti k ochraně přírody. �

Obrázky představují podpořené projekty.

381I2017

Současný přelom roku ukázal, že nebudemožné pomocí na počasí závislých větr-ných a fotovoltaických zdrojů nahradit

fosilní a jaderné zdroje nejen v SRN. Německoi Dánsko tak zaostávají za svými proklamova-nými cíli ve snižování emisí a nahrazováníuhelných elektráren. Úplný přechod od uhlík plynu je ekonomicky náročný a zároveň snížíemise oxidu uhličitého pouze na polovinu.Alespoň papírově přechod na spalování bio-masy stáhne produkci oxidu uhličitého nanulu. Ve skutečnosti je situace jiná. Emiseškodlivin i oxidu uhličitého při spalování bio-masy existují. Předpokládá se však, že bio-masa znovu naroste a stejné množství oxiduuhličitého, které se při spálení vyprodukovalo,se pohltí. Formálně tak získáme bezemisnízdroj. Jistým problémem je, že růst stromů, zekterých se produkují peletky může trvat řadudesítek let a to je i délka uzavření cyklu oxiduuhličitého v tomto případě.

Velká Británie si uzákonila zákon na velmirychlé snížení emisí oxidu uhličitého. Jeho po-žadavky nelze splnit bez úplného zastaveníprodukce elektřiny v uhelných blocích. VelkáBritánie předpokládá další využívání jadernéenergie a výstavbu nových jaderných bloků.Ovšem obnova energetických kapacit, a tonejen jaderných, je zde velice silně zpožděná,takže se přistoupilo k přebudování uhelnýchelektráren na spalování biomasy. Velká uhelnáelektrárna společnosti Drax tak začala po roce2012 postupně přecházet na spalování dřevaa společnost se stala z jednoho z největšíchemitentů oxidu uhličitého jedním z největšíchvýrobců obnovitelné elektřiny. Celkový výkonelektrárny Drax je 4000 MWe. Velká Británievšak nemá potřebné dřevo na výrobu peletpro tuto produkci elektřiny. Většina lesů zdezmizela už během první fáze průmyslové revo-luce.

A potřeby nejsou malé, zhruba rozsah lesao rozloze přesahující území středních Čecha Prahy ročně. Pro produkci půl milionu tunpelet je totiž potřeba milion tun dřeva, k čemužje potřeba zhruba 800 km2. Drax bude potře-

bovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasyv podobě pelet, což znamená spotřebu dřevaz území o rozloze zhruba 12 000 km2.

Vybudovaly se tak obří zásobníky peleta dováží se milióny tun dřeva z celého světa.Z počátku byla biomasa pouze k uhlí přidá-vána, takže v roce 2015 byl podíl využití bio-masy 35 %, v roce 2016 se pak přechází na70 % výroby z pelet a dostává se postupně ažna 100 % využití dřeva. Většina dřeva se dovážíloděmi z Ameriky.

Stejným směrem se vydala i dánská firmaDong Energy, ta také přechází postupně vesvých elektrárnách od uhlí k dřevní hmotě. Odroku 2003 používá pelety a dřevní štěpkuv elektrárnách Herning a Avedøre. Postupněse na dřevo převádí například i její elektrárnaAsnæs se třemi bloky o výkonu 147 MW, 270MW a 640 MW. Firma tak postupně nahrazujeuhlí dřevem a od roku 2003 snížila spotřebuuhlí z 6,2 milionů tun ročně na pouhých 1,7 mi-lionů tun v loňském roce ve zbývajících dvouelektrárnách na uhlí. Do roku 2023 chce již spa-lovat pouze biomasu. Pokud bude spotřebo-vávat okolo 7 milionů tun dřevní hmoty, budepotřeba ročně vytěžit přes 10 000 km2 lesa.Dánsko má sice jistý podíl biomasy ze země-dělského odpadu a produkce potravin. Ovšemta už se nyní plně spotřebuje hlavně pro účelvytápění. I Dánsko tak dováží potřebnoudřevní hmotu ze zahraničí. Většinou to zatímbylo z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Po-stupně se však také stále více obrací na Ame-riku.

Přechod uhelných bloků na spalování dře-věných pelet i štěpky realizuje i německá spo-lečnost RWE. Ta začala spalovat pelety z USAve své elektrárně v nizozemském Ameru. Pomožnosti využití přeměny uhelných elektrá-ren na spalování biomasy pro splnění svýchcílů ve snižování emisí oxidu uhličitého poku-kuje i Německo. Vidí v ní možnost pokrýt ně-meckou potřebu stabilních energetickýchzdrojů a dosažení snížení emisí za přijatelnoucenu. Zatímco ve Velké Británii a Dánsku jepočet uhelných bloků přece jen omezený, Ně-

mecko má v současné době 50 GWe uhel-ných zdrojů. Pokud tyto začnou masivně pře-cházet na biomasu, bude to znamenat radi-kální zvýšení dovozu dřevní hmoty do Ev-ropy.

Němečtí politici začínají nyní jasně vidět, žeEnergiewende není schopna splnit své prokla-mace v oblasti snížení emisí a těžby i dovozuuhlí. Existuje tak velké riziko, že budou i v ob-lasti přechodu od uhlí k biomase následovatsvůj energetický vzor Dánsko. Už z toho dů-vodu, že i většina zelených organizací prokla-muje ve svých programech a plánech velkýpotenciál biomasy. Ostatně i energetické kon-cepce nejen českých Greenpeace a Hnutí Duhapředpokládají velmi velký podíl produkce elek-třiny z biomasy. Dosažené snížení emisí budesice jen formální a na papíře a reálné ekolo-gické dopady budou naopak extrémně nega-tivní. Ovšem nejen zelení proponenti Energie -wende v Německu, Dánsku i jinde budou mocivyhlásit její plný úspěch.

Mám velké obavy, že to skončí ještě mno-hem dramatičtější katastrofou, než jakou po-zorujeme v souvislosti s dotovanými biopalivyv Evropě, palmovým olejem a devastací pra-lesů v Indonésii. Devastace lesů, pokudopravdu bude Německo a další státy následo-vat dánskou energetickou koncepci, bude ne-srovnatelně větší a bude se týkat daleko širšíchoblastí ve světě. A je pak možné, že stejně jakov případě bionafty zelené organizace zase za-pomenou, že na počátku byla jejich kampaň.A stejně jako nyní demonstrují proti využitípalmového oleje v potravinách, budou v bu-doucnu organizovat kampaně proti dovozudřeva na nábytek, i když dominantní podíl nanárůstu spotřeby dřeva bude mít zelená vý-roba elektřiny v evropských elektrárnách, kterépřešly od uhlí k biomase. Doufám, že i mé va-rování přispěje k tomu, aby se tato chmurnávize, na rozdíl od té s dotovanou bionaftoua jejím povinným přidáváním do paliv proauta, nenaplnila. �

Vladimír Wagner

391I2017

Přechod od uhlí k biomase hrozí obrovskou devastací lesůSchyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny naspalování biomasy. Má to být důležitý krok na cestě ke snížení emisí a ekologické elektroenergetice.Zmíněné státy nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Je takvelké riziko, že masivní přechod od uhlí k biomase bude mít velice podobné ekologické dopady, jakovyužívaní a intenzivní dotace do biopaliv vyrobených z palmového oleje.

Uhelná elektrárna Drax byla předělána na spalování pelet (zdroj Drax).

Elektrárna Avedoere v Dánsku přešla také ze spalování uhlí na biomasu(zdroj Dong Energy).

Zveme Vás k účasti a návštěvě25. mezinárodního veletrhu elektrotechniky, elektroniky, automatizace,

komunikace, osvětlení a zabezpečení

www.amper.cz

pořádá

21. - 24. 3. 2017 BRNO

2017

f u t u r e t e c h n o l o g i e s

. - 212 R7 B10. 3. 24. - 2 ONR