ní. Pokud jste doma málo, uvažte pořízenídvou koček. Kartouzské kočky si rádyhrají a šplhají, ale nejsou tak vyloženě ak-tivní, jako některá jiná krátkosrstá pleme-na. Svůj jemný hlas používají jen zřídka-kdy.

Péče

Kartouzská kočka vyžaduje relativně málopéče o srst; za normálních okolností stačí,když srst jednou týdně vyčešete kartáčemz prasečích štětin. Ideální pomůckou prosnadné a rychlé odstraňování mrtvýcha uvolněných chlupů v období línání jegumový kartáč, ale nepracujte příliš dů-kladně, abyste srst nepoškodili.Pokud je srst špinavá, můžete ji napudro-vat (neparfémovaným a nemastným) ma-stkovým pudrem, který má tu vlastnost, žeabsorbuje nečistotu a přebytečný maz. Ne-chejte pudr působit a pak ho vykartáčujte,aby po něm v srsti nezbylo ani stopy.Vnější zvukovody čistěte, pokud je to nut-né, přípravkem určeným pro kočky. Po-kud se svou kartouzskou kočkou půjdetena výstavu, ostříhejte jí předem ostré kon-ce drápků dobrými štípacími kleštičkami.

Vnější znaky

TĚLOKartouzská kočka je středně velká až vel-ká, osvalená a mohutně stavěná kočka,a zejména kocouři působí robustním do-jmem. Kartouzské kočky mají dosti vyso-ké nohy a relativně velké tlapky. Střednědlouhý ocas je široký v nasazení a sbíhá sedo hezké, zakulacené špičky. Pokud ocaspoložíme na hřbet, bude dosahovat až doprohlubně mezi lopatkami.

HLAVAHlava kartouzské kočky má tvar obráce-ného lichoběžníku a je o něco delší nežširší. Profil nosu je rovný, široký a dlouhýa nemá žádný stop. Uši jsou středně velkéa stojí vysoko na hlavě, což kočce dodáváostražitý výraz. Uši jsou velké a nesmějí

Kartouzská kočka

být příliš kulaté, vnější koutky oka jsoumírně zdviženy do výšky. Dospělí kocouřimají vyloženě kocouří tváře.

SRSTKartouzská kočka má dvojitou lesklousrst s poněkud vlnitou podsadou. Srst ne-smí přiléhat, ale odstává poněkud od tělaa je na omak jemná.

BARVYPovoleny jsou všechny odstíny modré odsvětle modrošedé po tmavě modrošedou,ale přednost se dává kočkám se světlemodrošedou srstí. Na nose, polštářcích,kde jsou hmatové chlupy, na zadní straněuší a na okrajích tlapek má srst vícestříbřitou barvu. Barva očí je zlatožlutěměděná až jantarová. Oči nesmějí vykazo-vat žádnou stopu zelené, ale čím je kočkastarší, tím je barva očí světlejší.

Zvláštnosti

Většina koťat má při narození na srsti sla-bý náznak kresby, tzv. ghostmarking, kte-rý pomalu mizí, jak kotě dospívá. Kočkaje dospělá, teprve když je jí asi rok a půl.

63

Exotická kočka Exotická kočka modrá

Exotická kočka je krátkosrstá variantaperské kočky. Standard exotické kočkyse s ní také, s výjimkou srsti, v hrubýchrysech shoduje. Kočky tohoto plemenetvoří dobrou volbu pro lidi, které přita-hují kočky perského typu, ale nechtějí sezabývat intenzivní péčí o srst, kteroupersanky rozhodné vyžadují. Všechnybarvy, které jsou uznány u perských ko-ček, se vyskytují i u exotických kočeka je zvykem, že se tato plemena pravidel-ně spolu páří.

Původ Exotická kočka harlekýn černě želvovinová

Není to ještě tak dávno, co spatřila svět-lo světa ve Spojených státech první exo-tická kočka. U jednoho milovníka ko-ček, který měl jak americké krátkosrsté

Exotická kočka červenobílá

kočky, tak perské kočky, nakryl americ-ký krátkosrstý kocour perskou dlouho-srstou kočku, která pak vrhla koťata, ježbyla neklamně perského typu, ale po otcizdědila krátkou srst. Existence těchtokoťat nezůstala žádným tajemstvím,a protože se každému líbila, bylo roz-hodnuto zahájit šlechtitelský program,aby se krátká srst v perském typu ustáli-la. Byly k tomu použity nejen perskéa americké krátkosrsté, ale také barmskékočky. V současnosti je obvyklé pářenípouze mezi exotickými a perskými koč-kami, protože jsou to v podstatě kočkystejného plemene se stejným plemennýmstandardem, s výjimkou délky srsti.Úsilí se stále zaměřuje na vyšlechtěníkrátkosrsté perské kočky. Protože seexotické kočky ještě stále kříží s perský-mi kočkami, vyskytují se ve většině vrhůtěchto koček jak dlouhosrstá, tak krát-

64

Exotická kočka černě želvovinová Exotická kočka trikolor- modrá želvovinová s bílou

kosrstá koťata. Narozená koťata se v zá-vislosti na délce srsti zapisují buď jakoexotické, nebo perské dlouhosrsté koč-

Charakter

Exotické kočky jsou klidná, společenskázvířata s vyrovnaným charakterem. V hru-bých rysech je jejich povaha podobá pova-ze peršanek. Mají jemný, příjemný hlas,avšak projevují se jím jen málokdy. Exo-tické kočky obvykle dobře vycházejí s ji-nými kočkami, ale i styk se psy probíhávětšinou bezproblémově. Dobře snášejíděti.Exotické kočky mají velkou schopnostpřizpůsobit se a cítí se výborně na svémmístě i v poněkud rušnějších rodinách -pokud je na ně příliš živo, samy si vyhle-dají nějaké klidnější místo v domě. Kočkytohoto plemene nikdy nezdůrazňují svoupřítomnost; většinou si jdou svou vlastnícestou, ale vaší společnosti a mazleni sivelmi cení.

Péče

Srst exotické kočky lze udržet v dobrémstavu s minimem péče. Za normálníchokolností můžete srst jedenkrát týdně vy-kartáčovat jemným kartáčem z prasečíchštětin a pak ji pročesat hrubým hřebenem.Pracujte přitom opatrně, abyste předešlipoškození srsti. Pokud kočka hodně líná,můžete srst vykartacovat gumovým kartá-čem. Tím jednoduše a rychle odstraníteExotická kočka červená

65

Perská dlouhosrstá exotická kočka, dvě koťata ze stejného vrhu

všechny uvolněné chlupy, ale dělejte toobezřetně, protože byste mohli ze srsti vy-trhnout také zdravé, nové chlupy.Před výstavou vetřete do srsti exotickékočky suché otruby nebo neparfémovaný(a nemastný!) mastkový prášek, kterýhned po nanesení musíte ze srsti zase vy-kartáčovat. Otruby a mastkový prášek ma-jí tu vlastnost, že se na ně naváže přeby-tečný maz a nečistota, takže srst po tétokrášlicí kůře vypadá zase čistě a zdravě.Zkušení vystavovatelé vytrhávají pravidel-ně staré chlupy ze srsti ručně, ale tato prá-ce vyžaduje zručnost a pochopení.Exotickým kočkám se někdy mohou ucpatslzné kanálky. Proto je důležité chlupykolem očí, očních koutků a v záhybech natváři udržovat v čistotě. Byly k tomu vyvi-nuty speciální emulze, které můžete kou-pit v lépe zásobených obchodech s potře-bami pro zvířata, ale každopádně na větši-ně výstav koček. Emulzi naneste měkkýmubrouskem a pak chlupy zase opatrně dosucha vytřete ubrouskem. Protože podlestandardu by exotická kočka měla mít ma-lé uši, většina vystavovatelů vytrhává nebo

odstřihuje chloupky, které rostou kolemokrajů uší a ucho opticky zvětšují. Ušiopatrně čistěte speciálním přípravkema ostré konce drápků zastřihujte dobrýmištípacími kleštičkami.

Kotě exotické kočky s černě stínovanými odznaky

Exotická kočka černě želvovinová

Vnější znaky

TĚLOPro exotickou kočku platí stejný standardjako pro perskou kočku, s výjimkou srsti.Exotická kočka je kočka střední velikostiaž velkého formátu se silnou kostrou. Tě-lo je kompaktní, s širokým hrudníkem,osvalenými rameny, svalnatým hřbetema krátkým, silným krkem. Nohy jsou krát-ké a silné, tlapky velké a kulaté. Ocas jekrátký, v dobrém poměru k tělu a má po-někud zakulacenou špičku.

HLAVAHlava je kulatá, masivní, s dobrými pro-porcemi, se širokou lebkou a plnými tvá-řemi. Čelo je hezky klenuté a krátký, vel-mi široký nos má zřetelný stop. Horníčást nosního zrcátka má ležet v horizon-tální linii se spodními víčky. Stop musíležet ve výšce středu očí. Exotická kočkamá silné, široké čelisti a mohutnou bra-du. Chrup musí být pravidelně uspořáda-ný a pokud možno kompletní. Při pohle-du z boku by brada, špička nosu a čeloměly ležet v rovné vertikální linii. Maléuši jsou široké na základně a zakulacené,v každém uchu je hustý chomáček chlu-pů. Stojí široko od sebe a jsou umístěnynízko na lebce. Velké a kulaté oči jsou ši-roko od sebe a měly by být zářící, s ote-vřeným výrazem. Barva očí je v závislostina barvě srsti měděná nebo tmavě oran-žová, zelená nebo modrá, ale vyskytují se

i různooké bílé kočky. Barva očí exotic-kých koček má být co nejčistší.

SRSTSrst exotických koček, nazývaných takéexotické krátkosrsté kočky, je jemnáa hustá; nikdy nesmí hladce přiléhat, aletrochu odstává od těla. Chlup je o něcodelší než chlup britské krátkosrsté kočky.

BARVYProtože exotické kočky jsou krátkosrstéperské kočky, vyskytují se u těchto kočekvšechny barvy, které jsou uznány pro per-skou dlouhosrstou kočku. Různé barvya barevné kombinace popíšeme podrob-něji.

Plné barvyPlně zbarvené exotické kočky mohou mítmimo jiné černou, modrou, červenou, kré-movou, čokoládovou a lilovou barvu.Exotické kočky s těmito barvami srsti majíoranžové oči - čím tmavší, tím hezčí - aleProfil exotické kočky černě mramorované

67

Exotická kočka modrá Exotická kočka černě želvovinová

bílé exempláře smějí mít také modré očinebo mohou být různooké. Zbarvenéexempláře nesmějí mít žádné bílé skvrnya pokud možno ani bílé chlupy v srsti. Jed-notlivé chlupy mají být od kořínků až pošpičku stejnobarevné, ale v praxi je chlupu kořínku o něco světlejší. U koťat se čas-to vyskytuje tzv. ghostmarking v srsti -v některých případech zůstanou tyto vágnínáznaky kresby viditelné i v pozdějším vě-ku. Ačkoli posuzovatelé nebudou tytoskvrny u dospělých zvířat kladně oceňo-vat, nehodnotí se „ghostmarking" u kré-mově a červeně zbarvených exotickýchkoček příliš přísně. Je totiž nesmírně ob-tížné šlechtit tyto barvy, aniž by bylo pří-tomno trochu kresby. Plně zbarvené exo-tické kočky se stříbřitě bílou podsadou senazývají „smoke" (kouřové).

Par ti coloursParti colours jsou kočky s bílou skvrni-tostí a existují v různých varietách, kterémají svá vlastní pojmenování, závislá narozložení skvrn a na množství bílé barvyv srsti. Vanové jsou exotické kočky, kteréjsou převážně bílé a mají dvě zbarvenéskvrny na hlavě a zbarvený ocas. Harleký-ni se velice podobají kočkám van, ale ma-jí jednu nebo několik skvrn také na těle.Bikolor má vždy plně zbarvenou srst a bí-lá nezabírá víc než třetinu těla. Skvrny vi-dí posuzovatelé nejraději co nejsý-metričtější a pokud možno se u této varie-ty na čele vytvoří bílé obrácené V. Pro tri-

kolory platí stejná pravidla jako pro biko-lory, s tím rozdílem, že trikolor má vedlebílé dvě barvy namísto jedné; tyto dvě bar-vy musí tvořit pěkné skvrny, kterénepřekrývají jedna druhou. Pokud je hlav-ní barvou u trikolorů černá, nazývá se tatoExotická kočka černá činčila

68

Exotická kočka červeně mramorovaná Exotická kočka blue point

kočka také černě želvovinová s bílou,a pokud je základní barva modrá, říká se jítaké modrá želvovinová s bílou nebo zře-děná želvovinová s bílou. Barva očí bíleskvrnitých koček je vždy oranžová.

Exotická kočka černě mramorovaná

Tortie - želvovinové kočkyKočky, které mají na srsti různé barevnéskvrny, ale žádné skvrny bílé, se nazývajíželvovinové kočky nebo tortie. Na rozdílod želvovinových koček s bílou, které vy-kazují zřetelně ohraničené a pěkné barev-né skvrny, musí být skvrnky u želvovino-vých koček bez bílé právě co možná nej-menší a melírované. Základní barva tortieje vždy černá nebo její odvozenina, jakomodrá, čokoládová a lilová. Pokud je zá-kladní barva černá, jsou ostatní skvrnyčervené; u jiných barev jsou skvrny světlekrémové. Želvovinové kočky se stříbřitěbílou podsadou se nazývají „smoke" (kou-řové).

Kočky s kresbou (tabby)Existují čtyři různé typy kresby srsti - ha-bešská (ticked), tygrovaná (mackerel),tečkovaná (spotted) a mramorovaná(blotched). Kočky s kresbou mohou býtmimo jiné černé, červené, krémové, mod-ré, čokoládové nebo lilové. Cílem je, abyse kresba na srsti rýsovala co nejzřetelně-ji. Tečkovaná kresba by například mělamít ohraničené tmavší tabby skvrny, kteréjsou co nejkulatější a nesplývají. Kočkys kresbou se stříbřitě bílou podsadou pro-bíráme pod názvem „stříbřitá". S výjim-kou černých, čokoládových, modrých a li-lových stříbřitých koček s kresbou by koč-ky této variety měly mít oranžové oči.Existují také želvovinové kočky s kresbou;tyto kočky mají jak želvovinovou kresbu,

* • * • •

Exotická kočka zlatě mramorovaná

tak navíc ještě kresbu srsti a téměř vždyjsou ženského pohlaví.

Colourpoints-kočky s akromelanickýmiodznaky

U exotických koček se zbarvenými odzna-ky by měl být kontrast mezi odznakya barvou těla co nejvýraznější. Colourpo-inti se chovají ve všech barvách, které ví-dáme u perské dlouhosrsté kočky s barev-nými odznaky. Chovatelé a milovníci, kte-ří se touto varietou exotické kočky zabý-vají, se snaží co nejvíce dávat pozor napožadovanou tmavě modrou barvu očí.

StříbřitáExotické kočky se stříbřitě bílou podsa-dou jsou mimo jiné (černě) stříbřité tabby(s kresbou), kamea, činčily a smoke (kou-řové). Stříbřitě bílá podsada vzniká díkyurčitému genu (gen inhibitor), který brzdítvorbu pigmentu na základně chlupu, tak-že je pigmentována (zbarvena) pouze částkaždého jednotlivého chlupu. Vypadá to,

jako by podsada byla stříbřitě bílá, ale veskutečnosti není v těchto místech příto-men žádný pigment. Rozlišují se kočkynonaguti (mezi ně patří plně zbarvenékočky a želvovinové kočky) a aguti nebolikočky s kresbou. Pokud se gen inhibitorprojeví u koček nonaguti, nazývá se výsle-dek „smoke" (kouřová); posuzovatelé rádividí, když u těchto koček je přibližně po-lovina každého jednotlivého chlupu pig-mentována. U koček aguti neboli s kres-bou je termín, který se používá, závislý namnožství pigmentu v chlupu a na barvěpigmentu. Kočky, u nichž tvoří černý,modrý, lilový nebo čokoládový pigmentasi třetinu každého chlupu, nazýváme„shaded chinchilla" (stínovaná); ale po-kud je zbarvená pouze špička chlupu, na-zývají se „tipped chinchilla" (závojová).Kameo jsou kočky s červeným nebo kré-movým pigmentem, který zabírá přibližnějednu třetinu každého chlupu. Když jsoučervené nebo krémové pouze špičky chlu-pu, je správný termín „shell" (lasturová).

70

Exotická kočka s černě stínovanými odznaky

U těchto koček vlastně nemůžeme kresbusrsti dobře rozlišit, protože barva leží jakozávoj na stříbřitě bílé srsti. Aguti (tabby),jejíž každý chlup je nepigmentován pouzezpoloviny, se nazývá stříbřitá tabby; u těch-to koček je kresba srsti ještě velmi dobřeviditelná.

riser"). Na rozdíl od toho, co si myslí ně-kteří lidé, nemá manx žádné problémy seskákáním a šplháním; absence ocasu ne-tvoří pro kočku v žádném ohledu pře-kážku ve volnosti pohybu. Manxové jsouzdravá zvířata s přátelskou, důvěřivoua inteligentní povahou, což z nich děláskvělé kočky do rodiny.

Původ

Kořeny tohoto plemene leží na britskémostrově Man, který leží blízko Velké Bri-tánie. Se vší pravděpodobností tam při-bližně před čtyřmi stoletími nastala spon-tánní mutace, která vyústila v narození be-zocasého kotěte. Toto kotě vyrostlo v sil-nou dospělou kočku a začalo se rozmno-žovat, takže se na ostrově pomalu, ale jis-tě rodilo stále více bezocasých koček.Vzhledem k izolované poloze ostrova tamv průběhu doby bylo více koček bezoca-sých než koček s ocasem. Existenci těchtozvláštních koček zpozorovali milovnícikoček z jiných částí světa. Zmínky o im-portu máme už z roku 1830 a na výstaváchkoček ve Spojených státech a na evropsképevnině byli manxové prezentováni už ko-lem roku 1890. Ještě dnes přijíždějí zainte-resovaní šlechtitelé koček na ostrov Man,aby zde vyhledávali vhodná chovná zvířa-ta. Enormní zájem milovníků koček ze za-hraničí přiměl v 50. letech vládu ostrovaMan založit státní chovnou stanici, aby se

Manská kočka (Manx)

Manská kočka je pradávné, přirozenýmzpůsobem vzniklé plemeno, které je do-dnes drženo na ostrově Man sedláckýmobyvatelstvem jako lovec myší a oblíbe-né domácí zvíře. Zástupci tohoto pleme-ne jsou nápadné, ale zároveň také velminenápadné kočky. Nenápadné, protožesvým „průměrným" zevnějškem domá-cích koček dělají malý dojem na ty, kteřímají rádi kočky s exotickým zevnějškem,a nápadné proto, že jejich ocas je větši-nou extrémně krátký („stumpy"), nebodokonce zcela chybí („rumpy" a „rumpy-

„Golsticks", černý manx z přelomu století

71

Manx stumpy Manx rumpy-riser

zastavil úbytek koček. Každý, kdo se ochov manxů v té době zajímal, mohl se natuto stanici obrátit. Na začátku 90. let by-la stanice zprivatizována a protože hospo-dařila se ztrátou, byla nakonec uzavřena.V současnosti odkazuje turistická kance-lář v hlavním městě Douglasu zájemce nasoukromé chovatele. Plemeno má na ost-rově Man ještě stále status oficiálně chrá-něného. Ve zbytku světa se na bezocasouManx rumpy

kočku pohlíží jako na kuriozitu, ale naostrově Man jsou zvláštní naopak kočkys ocasem. Jedna známá evropská chova-telka manxů jednou hovořila s tuzemskýmsedlákem, který se jí ptal, jestli je skutečněpravda, že „jeho" lovci myší jsou považo-váni za velmi speciální plemeno koček.Chovatelka souhlasně přikývla. Na to sesedlák zeptal, zda se jinde také drží koč-ky, jako to dělá on, kolem statků a na svo-bodě. Chovatelka koček opět souhlasněpřikývla. Nakonec se sedlák zeptal, je-lipravda, že tyto kočky mají všechny ocas.Chovatelka nemohla udělat nic jiného nežto opět potvrdit. Sedlák se na chvíli zadí-val do dáli a pak si zabručel: „To musí býtdivný pohled, všechny kočky s ocasem."Z tohoto příběhu můžeme vyvodit, jak ve-lice jsou bezocasé kočky na ostrově Manzdomácnělé.

Charakter

Z manxů vyzařuje určitý klid. Jsou to vět-šinou přítulné kočky, které dobře vychá-zejí s ostatními kočkami a psy, ale takés lidmi a dětmi - i když některé z nich ma-jí sklon upnout se na určitého člena rodi-ny. Manskou kočku můžete naučit apor-tovat kuličky z papíru a přivykne i chůziv postroji. Manxové jsou navzdory svéklidné a vyrovnané povaze zvláště hravía zůstávají hraví do vysokého věku. Udě-láte dobře, když se postaráte, aby byl do-ma dostatek hraček a pořádný šplhací kůl.Ačkoli postrádají ocas, o němž se soudí,že ho kočka potřebuje ke „kormidlování",

72

Manx rumpy-riser Manxové jsou přátelské kočky.

dokážou velice dobře šplhat a lézt (jak ji-nak by se tyto kočky po staletí mohly udr-žet při životě chytáním myší a hlodavců?).Manxové jsou relativně zdravé kočky, kte-ré se při dobré péči mohou dožít vysokéhověku. Jako důkaz jejich vitality může po-sloužit téměř jedenáct a půl roku starámanská kočka, žijící v Nizozemí, která toještě v roce 1996 dotáhla na světové výsta-vě ke světovému šampionátu. Průměrnývěk na vystavování této kočky je mezi jed-ním a třemi roky a tato kočka také jako je-diná kočka na světě v tomto vysokém vě-ku ještě dosáhla takového úspěchu.

pak jemně pročesat hrubým hřebenem.Během línání vám při odstraňování uvol-něných a mrtvých chlupů udělá službu gu-mový kartáč nebo masážní rukavice, alebuďte při jejich používání opatrní, vzhle-dem k tomu, že byste jimi mohli srst taképoškodit. Jako u všech koček se i u manxůpravidelně dívejte do zvukovodů. Eventu-álně můžete občas zastřihnout ostré kon-ce drápků.

Péče

Srst manxů nevyžaduje mnoho péče. Jedostačující kočku pravidelně kartáčovatjemným kartáčem z prasečích štětin a srst

Manx rumpy Zadní část manxe je vyšší než přední končetiny.

73

Bílý manx s nestejně zbarvenýma očima

Vnější znaky

TĚLOManx je středně velká silná kočka s dob-rou kostrou, která působí kompaktnímdojmem. Zadní nohy jsou zřetelně delšínež přední nohy, takže páteř vykazuje na-horu stoupající linii. Nohy jsou osvaleny.Je známo pět různých délek ocasu: kom-pletně bezocasá kočka je nazývána „rum-py"; „rumpy-riser" je kočka, která nemávíce než tři křížové obratle (srovnatelnés naší kostrčí), ale také žádné ocasníobratle; „stumpy" má krátký tupý ocásek;„longie" je kočka s nekompletním, zkráce-ným ocasem; a „tailed" je manx s úplnýmocasem.První tři více méně bezocasé variety mo-hou být vystavovány; poslední dvě mohoubýt, pokud jsou co do typu dobré, využitypro chov.

HLAVAHlava je kulatá s prohnutým profilem. Ušinejsou posazeny příliš vysoko, jsou širokéa otevřené na základně a stojí trochu oto-čené ven. Oči jsou velké a kulaté.

SRSTU manxů jsou uznávány dvě různé srsti,totiž krátkosrstá a polodlouhosrstá (vizkapitola 9, Polodlouhosrsté variety, kočkakymerská). Kratkosrstý manx má dvojitousrst, která je velmi hebká a hustá na dotek,protože hebká krátká podsada nadzvedá-vá středně dlouhou krycí srst.

BARVYManxové se chovají jen v přírodních„barvách sedláckých koček", tedy v bar-vách, které se vyskytují také u normál-ních evropských domácích koček. Nepří-rodními barvami myslíme mimo jiné bar-vy jako čokoládovou, lilovou a „barm-ské" zesvětlení; také odznaky a habešskákresba (s tickingem) nejsou „přirozené"kresby srsti. S těmito barvami a kresbamise tedy u zástupců tohoto plemene ne-setkáte.Hojně se vyskytující barvy u manskýchkoček jsou červená, černá a modrá, even-tuálně v kresbě srsti (tabby variety) a s bí-lými skvrnami nebo je tato kočka celá bí-lá. Ani barva očí není u manxů příliš dů-ležitá: často se vyskytují žlutá, zelenáa žlutozelené tóny, ale bílé kočky mohoutaké mít modré oči nebo mohou býtrůznooké (s jedním modrým a jednímžlutým okem).

Manx rumpy

74

Americký bobtail(American Bobtail)

Americký bobtail je plemeno, které nalez-neme mimo zemi původu, Spojené státy,velmi zřídka. Plemeno vzniklo mutací, kte-rá se vyskytla mezi několika americkýmidomácími kočkami. Fakt, že má tato koč-ka zkrácený ocas, nemá v žádném případěvliv na její svobodu pohybu. Kočky tohotoplemene umějí také dobře šplhat a lovit.Američtí bobtailové jsou za normálníchokolností velmi vázáni na „své" členy do-mácnosti, ale k cizím se stavějí poněkudzdrženlivě. Cítí se dobře ve společnosti ji-ných koček, a také se psy se snášejí dobře.Většina amerických bobtailů je ráda v blíz-kosti „své rodiny" a nesnáší příliš dobře,když musí být delší dobu doma sama.

Tělesné znaky

Toto plemeno je středně velké až velkéa může trvat i dva až tři roky, než kočkazcela vyspěje. Na výstavách se cení kočkys rovným ocasem, který dosahuje do polo-viny pat, ale smí být také mírně ohnutý.Americký bobtail má osvalené tělo, kteréstojí na středně vysokých nohách; zadnínohy jsou vždy delší než přední nohy.Tlapky jsou kulaté a velké. Dvojitá srst,odolná proti počasí, může být jak po-lodlouhosrstá, tak krátkosrstá a o obě va-riety tohoto plemene se lze snadno starat(viz kapitola 9 Polodlouhosrsté variety,americký bobtail polodlouhosrstý).

Zvláštnosti

Způsob, jakým se dědí krátký ocas, ještěnení jasný. Je známo, že tato vlastnost sedědí, čímž se při zkřížení s vhodnou do-mácí kočkou mohou narodit opět koťatase zkráceným ocasem. Ovšem délka a tvarocasu je velmi variabilní - od téměř kom-pletně chybějícího ocasu až po téměř po-loviční ocas s více zálomky. Na výstaváchse oceňuje nepříliš dlouhý, zřetelně zkrá-cený ocas (ocasní pahýl).

Americký bobtail

Japonský bobtail(Japanese Bobtail)

Staré rukopisy a vyobrazení nás poučují,že kočky s odlišující se délkou ocasu sevyskytovaly v Číně už před více než tisícilety. Je zřejmé, že čínské kočky jsou před-kové japonského bobtaila. Ačkoli si Ja-ponci už po staletí drželi krátkosrsté do-mácí kočky s krátkými tupými ocasy,a dokonce se zalomenými ocasy, trvaloještě dlouho, než tyto kočky objevili mi-lovníci koček i někde jinde. První japonštíbobtailové byli dovezeni do Spojenýchstátů v roce 1968 a od tohoto okamžiku jetoto plemeno populární především meziamerickými a japonskými milovníky ko-ček. Ve zbytku světa jsou tyto obzvláštěkrásné a inteligentní kočky dosti neznáméa na výstavách bývají k vidění jen zřídka.Japonští bobtailové mají vysloveně aktiv-ní, extrovertní a veselou povahu. Protožejsou tak zvědaví, máloco jim ujde a díkysvé inteligenci se mohou naučit různýmkouskům, jako aportování kuliček papí-ru. Kočky tohoto plemene vycházejí dobřes jinými kočkami, ale také se psy.

Tělesné znaky

Japonští bobtailové děkují za své jménozkrácenému ocasu, který je asi 5 až 8 cen-timetrů dlouhý a může být rovný, ale takéohnutý nebo zalomený. Tělo je osvalené.

Krátkosrstý japonský bobtail

Dlouhosrstý japonský bobtail

dlouhé a štíhlé, stejně jako nohy, a tvartlapek je oválný. Klínovitá hlava má vyso-ké lícní kosti a velké oválné oči. Velké ušistojí rovně a nejsou nasazeny ani příliš vy-soko, ani příliš nízko, ale zhruba v rozíchhlavy. Srst leží rovně podél těla; podsadatéměř chybí. Textura srsti je jemná a hed-vábná. Nápadné je také, že japonskýbobtail málo líná. Existuje jak polodlou-hosrstý, tak krátkosrstý japonský bobtail(viz kapitola 9 Polodlouhosrsté variety, ja-ponský bobtail polodlouhosrstý).Všechny barvy srsti jsou dovolené, ale nej-oblíbenější kočky jsou převážně bílé s ně-kolika černými a červenými, zřetelněohraničenými a intenzivně zbarvenýmiskvrnami: to jsou tzv. mi-ke's. Japonštíbobtailové s touto barvou srsti nosí v Ja-ponsku štěstí. Pokud jde o jejich oči, jsoupovoleny všechny barvy a vyskytují se i ja-ko odd-eyed (různoocí).

Skotská klapouchá kočka(Scottish Fold)

Kočka, která na sebe na výstavách strhuječím dál více pozornosti publika, je Scot-tish Fold. Tato kočka je nápadná svýmasklopenýma ušima a kulatou lebkou,která se jí stará o veselý a někdy také tro-chu melancholický výraz. Milovníci ko-ček jsou toho názoru, že se tato kočkanejvíce podobá sově. Skotské klapouchéjsou přátelské a dobře naladěné kočky.

Původ

V roce 1961 se ve Skotsku (Perthshire)v jednom vrhu domácí kočky narodilospontánně bílé kotě se sklopenýma ušima.Toto kotě, kocourek, dostalo jménoSnowball (Sněhová koule) a jeho existen-ce vzbudila rychle zájem šlechtitelů ko-ček. S pomocí vhodných domácích kočeka britské krátkosrsté kočky byla zvláštnímutace, která byla příčinou sklopenýchuší, standardizována do nového plemenepod jménem Scottish Fold neboli skotskáklapouchá kočka.Faktor, který způsobuje sklopení uší, sedědí dominantně. Bohužel se ukázalo, žetento gen nezpůsobuje jen veselé sklopenéuši, ale může vést také k odchylkám nachrupavkach nebo jiných místech těla,především když sklopené uši mají oba ro-diče. Také proto stáhla anglická zastřešu-jící organizace v té době již vydané před-

Skotská klapouchá kočka modře mramorovaná

76

Skotská klapouchá kočka černě tygrovaná

běžné uznání tohoto plemene. Mezitímbyly však exportovány různé klapouchékočky do Ameriky a tam se plemeno ještěstále šlechtilo.Protože gen může vést k odchylkám nachrupavkách v homozygotní formě, neby-ly nikdy kříženy dvě kočky se sklopenýmaušima. Používaly se kočky se stojícímaušima z linií Fold (Scottish Straights),americké krátkosrsté kočky nebo britskékrátkosrsté kočky. V současné době na-

Skotská klapouchá kočka . .

lezneme z Ameriky importované kočkya jejich potomky i v zemích Evropy.

Charakter

Skotská klapouchá je přátelská kočkas vyrovnanou náladou. Exempláře tohotoplemene jsou převážně klidné, i když vevhodnou dobu jistě ocení i hry. S ostatní-mi kočkami vycházejí dobře a snesou sebez problémů i se psy, ovšem za podmín-ky, že se psy udělaly dobrou zkušenost užjako malá koťata. Skotskou klapouchoukočku jen tak něco nerozhází - i v ruš-ných rodinách se cítí dobře. Jsou to vyni-kající zvířata na hraní pro děti. Pokud sek nim děti chovají příliš surově, pokusí senejprve se ze situace uniknout. Drápkypoužívají až v případě nejvyšší nouze. Ty-to kočky jsou daleky hlučnosti; svůj jemnýhlas nepoužívají mnoho. Ačkoli mají rádyhlazení a mazleni, nevynucují si je na vásdo omrzení. Jsou velmi rády ve společnos-ti, ale většina z nich velmi dobře vydrží je-den den sama, aniž by s tím měla nějaképroblémy. Pro lidi, kteří hledají klidnoukočku a budou si umět vážit jejího veselé-ho zevnějšku, je to prima domácí společ-ník.

Péče

Srst skotské klapouché kočky lze udržo-vat s minimem péče v dobré kondici.

Kotě skotské klapouché kočky

Skotská klapouchá kočka černobílá

Skotská klapouchá kočka modrá

V období línání můžete uvolněné a mrtvéchlupy ze srsti snadno odstranit gumovoumasážní rukavicí. Dále srst kartáčujte kar-táčem ze štětin nebo ji česejte nepřílišjemným hřebenem, abyste nepoškodilipodsadu. Protože uši klapouche kočkyjsou sklopeny dopředu, myslí si mnoho li-dí, že klapouchá kočka je náchylnější nazáněty, ale není tomu tak. Uši nepotřebujívíc pozornosti než u jiných koček a může-

te je občas vyčistit prostředkem určenýmpro kočky. Čas od času ostříhejte ostrékonce drápků. :

Vnější znaky

TĚLOSkotská klapouchá je středně velká osva-lená kočka se středně těžkou kostrou.Trup je zaoblený a nohy jsou v poměruk tělu krátké až středně dlouhé. Tlapkyjsou kulaté a půvabné. Ocas je střednědlouhý až dlouhý. Dlouhý, do špičky vy-bíhající ocas dostává přednost. Na výsta-vách jsou Scottish Folds diskvalifiková-ny, pokud se na ocase objeví nepravidel-nosti (zálomky), je-li ocas kratší než nor-málně nebo pokud ocas v důsledku ab-normálně tlustých obratlů není dobře po-hyblivý. Diskvalifikovány jsou i kočky,které mají odchylky na jiných místechkostry.

HLAVANa relativně krátkém krku stojí kulatáhlava se silně vyvinutou čelistí, jež jemnohem silněji vyvinuta u kocourů nežu koček. Oči jsou velké a kulaté, dosti da-leko od sebe a mají přátelský, dobráckývýraz. Nos je dosti krátký. Profil nosu vy-kazuje lehký stop. Uši jsou sklopené do-předu a dolů. Na výstavách mají větší šan-ci kočky s menšíma a těsně přiléhajícímaušima než kočky s ušima většíma, volněsklopenýma. Uši Scottish Fold musí státve formě kápě a dávají lebce obzvláště ku-latý vzhled. Špičky uší jsou kulaté.

SRSTDvojitá srst Scottish Fold je velmi hustěrostlá a je na omak jemná a hebká. Je dů-ležité, aby srst odstávala; hladce přiléhají-cí srst se na výstavách necení.

BARVYSrst Scottish Fold může mít všechny bar-vy, pokud jsou „přírodní". Himalájské od-znaky, které vidíme u siamských koček,jsou proto u skotské klapouche kočky ne-povolené a ani barvy jako čokoládová,skořicová a lilová se u tohoto plemene ne-

Ve vrhu skotské klapouche kočky mohou být koťata jakse sklopenýma, tak s normálníma ušima.

Zvláštnosti

vyskytují. Časté barvy jsou modrá, červe-ná, černá a krémová, eventuálně s bílounebo tabby kresbou, ale vyskytuje se i čis-tě bílá. Barva očí ladí s barvou srsti, alevětšinou je měděná nebo oranžová.

Ze zdravotního důvodu se za normálníchokolností nikdy nepáří dvě skotské kla-pouché kočky. V Evropě se pro chov po-užívají zejména britské krátkosrsté kočkya ve Spojených státech americké krátko-srsté kočky. Koťata z těchto křížení majív prvních týdnech života stojící uši. Ve vě-ku tří až čtyř týdnů se ouška koťat, kteránesou gen pro klapouchost, sklopí. Ostat-ním zůstanou stojící uši a nazývají se„Scottish Straights". Existuje také po-lodlouhosrstá skotská klapouchá kočka,totiž tzv. Highland Fold (viz kapitola 9Polodlouhosrsté variety, Highland Fold).

Skotská klapouchá kočka

79

Skotská klapouchá kočka se stojícíma ušima se nazýváScottish Straight.

Americká kadeřavá kočka(American Curi)

Americká kadeřavá kočka je pro své do-zadu stočené uši bezpochyby nápadnýmzjevem. Není to tak dlouho, co toto ple-meno vzniklo, a mimo Spojené státy jeamerická kadeřavá kočka vzácností. Vy-skytuje se jako krátkosrstá a polodlou-hosrstá. U tohoto plemene jsou povolenyvšechny barvy.

Původ

V červnu 1981 našli Joe a Grace Rugoviv kalifornském Lakewoodu vyhladověloučernou kočičku. Toto kotě, které dostalojméno Shulamith, si Rugovi vzali s seboudomů a později se stalo zakladatelkouvšech amerických kadeřavých koček.Shulamith úspěšně rostla a ještě v prosin-ci téhož roku dala život čtyřem koťatům.Dvě z nich měla dozadu stočené uši, stej-

ně jako matka. Grace, zvědavá na genetic-ké pozadí tohoto fenoménu, kontaktovalajednoho vědce, který došel k závěru, že sejedná o spontánní mutaci a že gen, kterýovlivnil dozadu stočené uši, byl jednodušedominantní.Milovníci koček považovali dozadu stoče-né uši za tak přitažlivé a veselé, že se roz-hodli sestavit chovný program s cílem tutomutaci standardizovat. Na začátku 90. letbylo toto plemeno oficiálně uznáno veSpojených státech.

Charakter

Co je na americké kadeřavé kočce oka-mžitě nápadné, je její zaměření na lidi.Americké kadeřavé kočky jsou zvědavé,inteligentní a rády se zúčastňují každo-denního chodu věcí v rodině, jejíž součásttvoří. Rády se mazlí a jsou rády, když jsouv centru pozornosti. Tyto kočky mají vy-rovnanou povahu a jen tak něco je neroz-hází. Proto se v principu hodí i do ruš-nějších rodin s malými dětmi, pro kterémohou být dobrými kamarády. Děti ov-šem nesmějí začít kočky tahat za uši neboje chtít stáčet dopředu. To by se samozřej-mě nemělo dělat u žádné kočky, ale ame-rickou kadeřavou kočku to obzvláště bolí.Kočky tohoto plemene zůstávají celý živothravé a podnikavé. Uděláte dobře, kdyžjim pořídíte pořádný šplhací kůl, na němžsi zvíře bude moci vybít energii; ani různéhry nebudou žádným zbytečným přepy-chem. Americké kadeřavé kočky nejsounijak hovorné, ale mají své způsoby, jakněco jasně vyjádřit, například tím, že navás dlouhou dobu upřeně zírají nebo sevám soustavně pletou pod nohama. S jiný-mi kočkami se snesou výborně a i se psymohou tyto zvláštní kočky žít dobře po-hromadě.

Péče

Protože jim téměř chybí podsada, lze tytokočky jednoduše udržovat v dobré kondi-ci. Postačí, když srst přibližně jednou týd-

80

American Curi červeně stínovaný

ně prokartáčujete a potom pročešete jem-ným hřebenem. Pravidelně stříhejte ostrékonce drápků a uši čistěte jen pokud je tonutné, a to prostředkem určeným pro koč-ky.Občas můžete kočku vykoupat, ale myjteji vždy šamponem určeným pro kočky. Po-kud máte v plánu s americkou kadeřavoukočkou chodit na výstavy, vykoupejte jinejlépe tři dny před výstavou, aby se srststihla zotavit.

Vnější znaky

TĚLOAmerická kadeřavá kočka je středně velkákočka s elegantním, štíhlým a protáhlýmtělem. Všechny části těla musí být v dob-rém poměru a za žádných okolností nesmíbýt kočka stavěná příliš hrubě, nebo na-opak příliš jemně. Může trvat dva až třiroky, než americká kadeřavá kočka zcelavyspěje.

HLAVAHlava je poněkud klínovitá a měla by býtdelší než širší. Nejdůležitější znak americ-ké kadeřavé kočky tvoří uši; jsou méněflexibilní než uši jiných plemen. Stojí pří-mo v rozích hlavy a měly by se sklápět ply-nule dozadu, špičkami do středu temene.Americká kadeřavá kočka má dále rovnýnos, mohutnou bradu a velké oči tvaruvlašského ořechu.

SRSTSrst americké kadeřavé kočky může býtkrátká nebo polodlouhá; podsada téměřchybí. Na omak je srst jemná a hedvábná.Štětičky v uších, které se točí z vnitřnístrany ven, by měly být přítomny vždya malé ušní štětičky na horní straně uchajsou zvláště pozitivním znakem.

BARVYToto plemeno se chová ve všech možnýchbarvách a kresbách. Příčinou je to, že pů-vodní kočka byla zkřížena s domácímikočkami, které měly mnoho dědičnýchbarevných faktorů. Proto se chovatelérozhodli usilovat o co nejvíce variet.

Zvláštnosti

Protože gen, který způsobuje u americkékadeřavé kočky stočení uší dozadu, nemážádné nevýhodné doprovodné efekty, mo-hou se tyto kočky křížit jak jedna s dru-hou, tak s (neušlechtilými) domácími koč-kami, které se - s výjimkou uší - co nejví-ce blíží plemennému standardu americkékadeřavé kočky. Vzhledem k tomu, že segen dědí dominantně, bude mít většinakoťat z takového křížení dozadu stočenéuši, ačkoli ponesou gen pro normální ušia mohou ho také předat dalším generacím.Americká kadeřavá kočka s normálnímaušima se nazývá American Curi StraightEar.Při narození není mezi koťaty s normální-ma a stočenými ušima vidět žádný rozdíl -teprve ve věku čtyř měsíců dostanou jejichuši trvalý tvar (viz také kapitola 9 Po-lodlouhosrsté variety, americká kadeřavákočka polodlouhosrstá).

Munchkin Munchkin

Munchkin neboli jezevčíkovitá kočka,jak je někdy nazývána, vznikla nedávnoz kočky s mutovanýma, extrémně krátký-ma nohama. Vznik tohoto nového ple-mene vyvolal ve Spojených státech velkýrozruch a také ve Francii, kam byl dove-zen první munchkin ze Spojených států,vyvolalo toto plemeno pravé nadšení mi-lovníků koček.

Původ

V roce 1983 byla v Louisianě v USA nale-zena na ulici dvě koťata s extrémně krátký-ma nohama. Jedno z nich bylo březí a po-rodilo čtyři koťata. Dvě z nich vykazovalatuto zvláštnost rovněž. Několik chovatelůtuto vlastnost podchytilo a kříženíms vhodnými domácími kočkami se tato va-rieta dále budovala. V roce 1995 bylmunchkin, jak bylo plemeno mezitím po-křtěno, uznán jednou ze zastřešujících or-ganizací ve Spojených státech. Munchki-nové se momentálně chovají ve Spojenýchstátech a od nedávná také ve Francii, kambylo několik zvířat dovezeno.

Charakter

Munchkinové jsou pohyblivé a hravé koč-ky. Mohou si hrát a šplhat po stromech

Munchkin

stejně jako všechny ostatní kočky, alekvůli svým krátkým nohám nemohou ská-kat tak vysoko jako jejich souputnícis normálními končetinami. Munchkina te-dy nenajdete na své kuchyňské lince nebona skříni, pokud nebude mít možnost„mezipřistání".Munchkinové jsou sociální domácí zvířa-ta, která se dobře snášejí s jinými kočka-mi; ani se psy nemají problémy. Jsou dostipřítulní a rádi tvoří součást rodiny.

Péče

Krátkosrstý munchkin potřebuje málo pé-če o srst. Postačí, když srst jednou týdněprokartáčujete kartáčem z prasečích štětina potom ji projedete jemným hřebenem.Ostré konce drápků pravidelně zastřihujtea zvukovody čistěte jen v případě, že je tonutné, a to přípravkem určeným pro koč-ky.

Vnější znaky

\TĚLO

Munchkin je středně velká kočka se širo-kou kulatou hrudí a ocasem střednítloušťky, který se na konci poněkud sbíhádo zakulacené špičky. Svalnaté rovné no-hy jsou krátké a zadní nohy jsou delší nežpřední. Munchkinové s křivýma nohamaa kočky, které mají příliš podsaditou, ne-bo naopak příliš protáhlou stavbu těla, sena výstavách necení; munchkinové s do-

.82

vnitř nebo ven otočenýma nohama a zře-telnou prohlubní za lopatkami a ohnutý-mi končetinami se na výstavách diskvali-fikují.

HLAVAMunchkin má středně velkou, poněkudklínovitou hlavu s velkýma rovnýma uši-ma. Expresivní velké oči mají tvar vlašské-ho ořechu a jsou poněkud našikmo.

SRST A BARVYMunchkin může mít krátkou nebo po-lodlouhou srst a povoleny jsou všechnybarvy srsti i očí (viz také kapitola 9 Po-lodlouhosrsté variety, munchkin po-lodlouhosrstý).

Zvláštnosti

Protože gen, který způsobuje u tohoto ple-mene krátké nohy, je dominantní, vzejdouz páření munchkina a kočky s normální-ma nohama koťata munchkina už v prvnígeneraci. Dosud jsou povolena kříženípouze s obyčejnými krátkosrstými a dlou-hosrstými domácími kočkami, které ne-patří k žádnému jinému plemeni.

Ruská modrá kočka(Russian Blue)

Ruská modrá kočka je zvláštní plemeno,které je nápadné svým graciézním zje-vem, zvláštní barvou a strukturou srstia ostře zelenýma očima. Ruské kočky sicení klidného života; velmi silné přilnouk lidem ve svém okolí.

Původ

Jak už naznačuje jméno, vycházíme z toho,že ruská modrá kočka pochází z Ruska.Ovšem ani původ tohoto plemene není zjiš-těn se vší jistotou. Jak se zdá, narazilo se nakočky s modrou srstí asi před dvěma sty le-ty v okolí Archangelska, ruského přístavní-ho města u Bílého moře. Angličtí obchodní-

Kotě ruské modré kočky

t —

ci tyto modré kočky v polovině 19. stoletívzali s sebou do Velké Británie, kde bylyčasto vystavovány pod jménem „archangel-ska kočka". V současnosti je normální, žese na všechna plemena nahlíží samostatně,ale na konci 19. století bylo zvykem vysta-vovat všechny modré krátkosrsté kočky vestejné skupině. Tato skutečnost ruské koč-ky málem zničila, protože ostatní krátko-

Ruská modrá kočka

83

srstá modrá plemena koček, zejména an-glická, mohla více počítat se schváleníma obdivem posuzovatelů. Ruská modrá koč-ka tím byla trochu zatlačena do pozadí,a pokud by se v roce 1912 nezřídila samo-statná třída pro zahraniční plemena, totoplemeno by již pravděpodobně neexistova-lo. Kvůli ruské revoluci neměla veřejnost veVelké Británii valné mínění o ničem, co by-lo jakkoli ruské, a proto plemeno bylo odtohoto období až do roku 1939 známo podjiným jménem, totiž „Blue Foreign". Druhásvětová válka znamenala pro ruskou mod-rou kočku opětovné ohrožení. Po válcezbylo jen několik pro plemeno typickýchexemplářů, takže šlechtitelé, aby předešlidalekosáhlé příbuzenské plemenitbě, muse-li hledat záchranu v dovozu cizí krve. Cizíkrev pocházela ze siamek s modrými od-znaky, které přispěly k obnově tohoto ple-mene, ale byly bohužel i příčinou toho, žese ruská modrá kočka stala typově přílišjemnou a začala se stále víc a více podobatRuská modrá kočka

Ruská modrá kočka

modré orientální krátkosrsté kočce s hlad-kou přiléhající srstí. V polovině 60. let seskupina milovníků rozhodla sjednotit a po-kusit se vyšlechtit znovu původní ruský typ.Naštěstí se to těmto lidem podařilo. Ruskámodrá kočka je v současné době opět uni-kátním plemenem, a to jak charakterem,tak zevnějškem, a vykazuje jen málo shods orientálními kočkami. Ve Velké Britániise položil základ, ale krásné modré ruskékočky se chovají také ve Švédsku a Spoje-ných státech. Z těchto tří zemí se plemenorozšířilo do celého světa. Po pádu železnéopony jsou k dispozici také autentické liniez Ruska a východního bloku. Pozn. red.:Český chov ruských modrých koček patřík evropské špičce.

Charakter

Vliv, který měla na udržení ruské modrékočky jako plemene siamská kočka, svádík úvahám, že ruská modrá kočka zdědilapo své orientální kolegyni mnoho charak-terových rysů, ale nic není menší pravda.Povaha ruské modré kočky se nedá srov-nat s žádným jiným plemenem. Navzdoryfaktu, že mohou být někdy velmi hravéa zůstávají takové do vysokého věku, jsoupřevážně velice klidné. Ruské modré koč-ky mají rády komfort a dovedou celé hodi-ny ležet na jednom místě, nejlépe na klíněněkterého člena rodiny. Většina ruskýchmodrých koček vyloženě nesnáší hluka mumraj, a proto se možná nebudou cítitdobře v rodinách s dospívajícími dětmi.K lidem, které ruská modrá kočka nezná,

84

Ruská modrá kočka Vnější znaky

není příliš vstřícná. Pokud přijde návště-va, většinou se stáhne do sebe a nemá rá-da, když ji neznámí lidé hladí nebo zveda-jí. Jen zřídka však vytasí drápky - na tojsou moc dobromyslné - ale určitě dají na-jevo, že se jim to nelíbí. Kočky tohoto ple-mene většinou dobře vycházejí s jinýmikočkami a se psy. Hlas ruské modré kočkyje příjemný a jemný; dokonce i kočky v ří-ji sotvakdy pozvednou hlas.

Péče

Zvláštní srst ruské modré kočky vyžadujerelativně málo péče. Je dostačující, kdyžsrst občas vykartáčujete jemným kartáčem.Přílišné česání nebo práce s gumovou ru-kavicí mimo období línání má tu nevýho-du, že můžete poškodit jemnou podsadu,nebo ji dokonce vytrhnout z kůže. Ušičistíme, pokud je to nutné, přípravkem načištění uší. Ostré konce drápků pravidelnězastřihujte štípacími kleštičkami.

TĚLOTělo je relativně dlouhé a nesmí vypadathrubě, nebo naopak příliš jemně; musí pů-sobit elegantním dojmem. Dlouhé nohyvykazují relativně jemnou stavbu kostía malé tlapky jsou oválné. Ocas ruskémodré kočky je dlouhý, nesmí být příliš ši-roký v nasazení a sbíhá se do špičky.

HLAVAHlava je široká, tvoří krátký klín a nesmíbýt příliš dlouhá. Uši jsou nasazeny vyso-ko, mají Širokou základnu a jsou dosti vel-ké; vybíhají do špičky. Vnitřní strana ušíbuď není vůbec osrstěná, nebo jen velmimálo. Nos má co nejrovnější profil a vybí-há bez prohnutí do rovného temena lebky.Mandlové oči jsou umístěny široko od se-be a nesmějí být příliš malé. Brada je silnáa dvorce hmatových chlupů musí být plné.Krk je dlouhý a silný.

SRSTDvojitá srst ruské modré kočky je krátká,hedvábná a jemná. Je obzvláště jemná nadotyk. Srst nesmí být nikdy příliš uhlaze-ná, nebo dokonce přiléhavá, ale musí odkůže odstávat, takže je zdůrazněna jemnástruktura. Struktura srsti této kočky se ne-dá srovnat s žádným jiným plemenem. Ne-ní to tak dávno, co byla vyšlechtěna dlou-hosrstá verze ruské modré kočky: zvláštníplemeno jménem nebelung (viz kapitola 9Polodlouhosrsté variety, nebelung).

BARVYRuská modrá kočka se vyskytuje ve třechrůzných barvách srsti. Nejstarší, nejzná-mější a nejoblíbenější barvou je modroše-dá, ale stále více se rodí kočky tohoto ple-mene s černou nebo bílou srstí, ačkoli ješ-tě nejsou uznávány všemi zastřešujícímiorganizacemi. Modrá srst by měla býtmodrošedá, s jemným stříbrným náde-chem. Náznak kresby nebo bílé chlupyv srsti se na výstavách hodnotí jako chyba.Nos i polštářky tlapek jsou rovněž modro-šedé a oči by měly být intenzivně zelené.Považuje se za chybu, když mají oči žluta-vý odstín, ale může trvat několik let, nežse u kočky vyvine konečná zelená barva

85

očí. Bílá ruská kočka je čistě bílá, s růžo-vým nosem a růžovými polštářky; oči jsouzelené, různobarevné (jedno zelené a jed-no modré) nebo modré. Černá ruská koč-ka je čistě černá, s tmavým nosním zrcát-kem a tmavými polštářky. I tato kočka mácharakteristické zelené oči.

Korat

Korat je štíhlá krátkosrstá kočka s orien-tální stavbou těla a modrou srstí. Protožemilovníci koček chtějí udržet toto pleme-no co nejčistší, je přísně zakázáno křížitkorata s jiným plemenem. Korat je v sou-časnosti velmi vzácný; dokonce ani v zemipůvodu, Thajsku, se nevyskytuje často.

Původ

Korat je nazván podle provincie CaoNguyen Khorat v Thajsku, odkud pleme-no původně pochází.V Thajsku této kočce říkají si-sawat, cožznamená „přinášející štěstí". Už před sta-letími byly v různých rukopisech v Thaj-sku (dříve Siam) zmínky o kočce s jemnoušedou srstí se stříbrnými špičkami chlupůa zářícíma očima; předpokládá se, že jetím míněn korat. První korati se dostali nakonci 19. století do Spojených států. Sezástupci tohoto plemene se nyní setká-váme na celém světě, ale korat zůstávářídkým jevem, dokonce i v zemi původu.

'í;

Korat

86

Charakter

Korati jsou přítulné kočky se zvláštnímcharakterem. Mají ve svém okolí velmi rá-di lidi a potřebují mnoho pozornosti, abyse cítili dobře. Většinou dobře vycházejís ostatními kočkami, ale někteří koratimohou žárlit, pokud členové rodiny obrá-tí svou pozornost také na jiná zvířata.Kočky tohoto plemene jsou nesmírně inte-ligentní: velmi snadno je naučíte aporto-vat a dobře si zvykají na chůzi v postroji.Korati mají velmi melodický hlas a jsouobzvláště hovorní. Tyto kočky jsou živé,aktivní a zbožňují šplhání a hry.

Péče

Krátkou srst koratů lze udržet v dobrékondici s minimem námahy. Pokud kočkupřibližně jednou týdně vykartáčujete jem-ným kartáčem z prasečích štětin, bude tozpravidla stačit. V období línání může ja-ko vhodná pomůcka pro rychlé a účinnéodstraňování uvolněných chlupů ze srstiposloužit gumový kartáček. Pravidelnězastřihujte ostré konce drápků štípacímikleštičkami a čistěte uši speciálním pří-pravkem.

prohnutí (stop). Oči jsou vzhledem k hla-vě velké. Když má kočka oči doširoka ote-vřené, působí kulatým dojmem, ale tvaremjsou neomylně orientální.

SRSTZářící krátká srst korata je na dotek jakosatén; protože chybí podsada, přiléhá srsttěsně ke kůži.

BARVYNa výstavách se vysoce cení korektnímodrá barva srsti. Na koříncích je chlupsvětlejší a zbarvuje se na konečcích chlu-pů tmavěji; každá špička chlupu má stříb-řitý nádech, což vyvolává velmi zvláštníefekt.Na výstavách se líbí nejvíce koratis hezkýma zelenýma očima, ale mladá zví-řata mohou mít také jantarově zbarvenéoči, protože může trvat dva, dokonce ažčtyři roky, než se vyvine konečná barvaočí. Před nedávném se začali chovat i ko-rati liloví. Čokoládový faktor, který je zatuto barvu srsti odpovědný, se „přistěho-val" z Thajska, kde ho nese mnoho koček.

Vnější znaky '•i:

TĚLOTělo korata je umírněného orientálníhotypu, což znamená, že sice musí být štíhléa protáhlé, ale ne tak štíhlé jako napříkladu siamských koček. Přední nohy této nád-herné kočky jsou kratší než zadní nohya záda jsou lehce skloněná. Kočka je veskutečnosti těžší, než se zdá, což je důsle-dek dobře vyvinutých svalů. Ocas je střed-ní délky a široký na základně; na konci sesbíhá do zakulacené špičky.

HLAVAKorat má srdčitou hlavu s vysoko nasaze-nýma velkýma ušima. Délka nosu je v po-měru k velikosti lebky a vykazuje slabé

87

Siamské kočky(Siamese Cat)

Siamské kočky s jejich typickou barvousrsti, mysticky modrýma očima a pruž-ným, štíhlým tělem, rozpoznají i lidé, kteříplemenům koček rozumějí jen málo.Siamské kočky jsou už dlouhou dobu po-pulárním plemenem, a přesto není siamkavhodnou volbou pro každého. Siamskékočky mají extrovertní charakter a ne kaž-dý dokáže žít s kočkou, které se těžkozavděčí. Pokud hledáte spíše ušlechtiloukočku s živým a přítulným charakterem,která vyžaduje málo péče o srst, může provás být toto plemeno velmi vhodné.

Původ

Původ siamských koček je na Dalekémvýchodě. Odkud přesně se první siamkyvzaly, to už asi nikdy nezjistíme. V Thaj-Siamská kočka seal point

Siamská kočka blue point

Siamská kočka seal point

sku, dřívějším Siamu, se tato zvířata vy-skytovala už ve 14. století. Na konci 19.století je zpozorovalo několik Britů, kteříThajsko navštívili. Britové znali do té do-by pouze obyčejné domácí kočky a angor-ské kočky, které byly v té době velmi oblí-bené, a ještě nikdy neviděli kočku se štíh-lou stavbou, zvláštními odznaky a jemnoukrátkou srstí. Vzali několik siamských ko-ček s sebou domů, kde se nad kočkami sli-tovaly jejich ženy. Dělaly všechno možné,aby se kočky u nich cítily jako doma. Vět-šina z nich byla držena ve vyhřívanýchsklenících společně s tropickými rostlina-mi, které přivezli jejich manželé z dřívěj-ších zámořských cest. Krásné siamky ne-objevili jen Angličané, ale také Francouzi;tyto exotické kočky byly pravidelně vysta-vovány už na prvních výstavách. Siamskékočky neměly ovšem v té době ještě stavbusiamek současných. Jejich stavba bylapodstatně zavalitější a tvar lebky byl u dří-vějších siamek dosti kulatý, a ne trojú-helníkovitý. Znakem plemene, který ten-krát platil za nejvyšší ideál krásy a důkazčistoty plemene, byla siamská kočka, kte-rá šilhala a měla zřetelně zalomený ocas.Nápadné je však to, že siamky, které bylychovány v klášterech v Siamu, tyto od-chylky nevykazovaly! První importyz Thajska byli seal points (kočkys černohnědými „tuleními" odznaky), alepozději se ukázalo, že tyto kočky spontán-ně rodily koťata jiných barev jako bluepoint, chocolate point a lilac point (mod-ré, čokoládové a lilové odznaky). Tyto

88

Koťata siamské kočky z přelomu století. Nápadné jsoubílé tlapky u kotěte vpravo.

Siamská kočka z přelomu století

čtyři barvy, všechny plné, jsou také tzv.„klasické" barvy siamských koček,a všechny barvy, které se objevily později,pocházejí z křížení s jinými plemeny. Pro-to se ve Spojených státech neuznávajísiamské kočky v jiných barvách než v kla-sických: tabby point (žíhané odznaky),tortie point (želvovinové odznaky), redpoint (červené odznaky), cream point(krémové odznaky), cinnamon point (sko-řicové odznaky), tabby point a tortiepoint, a například red point, cream pointa cinnamon point zvláštní plemeno podPaní Roberts Lockeová se svými kočkami pojmenovaný-mi Calif, Siam a Bangkok. jménem „Colorpoint Shorthair". Tyto mo-

derní barvy vznikly ve Velké Británii.V 50. a 60. letech se začaly siamské kočkychovat v jiných barvách - pro to byly po-užívány mimo jiné ruské modré kočkya britské krátkosrsté kočky. Vlivem těchtoplemen vznikly mimo jiné tabby point, redpoint, cream point a tortie point, a nenítomu tak dávno, co byly představeny opětnové barvy, jako cinnamon point (skoři-cové odznaky) a fawn point (plavé odzna-ky). Známe rovněž siamské kočky, kterémají na zbarvených odznacích stříbřitoupodsadu: silver tabby point (stříbřitě žíha-né odznaky) a smoke point (kouřové od-znaky). Nejnovějšími přírůstky jsousiamky bicolor point - a tricolour point.

Charakter

Ten, kdo si chce pořídit siamskou kočku,by měl vědět, že tyto kočky mají svébytný

89

Siatnshá kočka chocolate point Siamská kočka blue tabby point

charakter a doma jsou vždy zřetelně pří-tomné. Této kočce se pro nic za nic neří-ká „pes mezi kočkami". Siamské kočkyjsou známy svou hovornou povahoua mohou hodiny konverzovat jak s vámi,tak mezi sebou. Vždy vám dají svým hlasi-tým a syrovým hlasem najevo, že majíhlad, chtějí pozornost nebo že s něčím ne-souhlasí. V tomto bodě jsou nechvalněznámy kočky tohoto plemene v říji. Jejichhlas je slyšet naprosto zřetelně ještě o ně-kolik domů dál. Siamské kočky jsou ne-obyčejně sociální, a pokud nebudou do-stávat dostatek pozornosti, jistě si ji vyžá-dají. Protože to jsou tak společenská zví-řata, nemůžete je nechávat dlouho samot-né. Pokud jste často z domu, uděláte dob-ře, když budete mít koček více nebo kdyžse rozhodnete siamku si domů vůbec ne-brat. Siamské kočky velmi dobře vycháze-jí s ostatními kočkami a nápadně dobře sesnášejí se psy. Rády stojí v centru pozor-nosti. Mají rády, když je někdo hladía mazlí se s nimi, a dokáží strávit hodiny

na vašem klíně. Jsou to vhodná zvířatapro lidi, kteří mají rádi společnost; siamkydokážou perfektně odhadnout chod va-šich myšlenek, jsou téměř vždy veseléa postarají se o rozptýlení. Siamské kočkyjsou hravé a zavděčíte se jim různýmihračkami ve formě míčků, kuliček papírunebo myšiček z králičí kůže. Většinasiamek se dosti rychle naučí aportovat ku-ličky nebo míčky a také chůze v postrojijim nedělá žádné problémy. Musí vám býtzřejmé, že máte-li doma siamku, nemátejen tak ledajakou kočku, ale vysloveněosobnost. Siamské kočky vracejí pozor-nost a lásku, kterou dostávají, dvojnásob-ně a paličatě zpět.

Péče

Protože srst je velmi krátká a má hedváb-nou strukturu s velmi málo nebo žádnouKotě siamské kočky

podsadou, nešpiní se rychle. Srst se téměřnemusí udržovat. V období línání můžetemrtvé a uvolněné chlupy jednodušea rychle odstranit vlhkým semišovýmhadříkem, kterým srst přetřete, a pokudto bude nutné, pak ji pročešete jemnýmhřebínkem. Pokud budete chtít svousiamku vystavovat, může být někdy nutnésrst vašeho zvířete několik dnů před vý-stavou umýt. Dělejte to vždy šamponemurčeným pro kočky a pokud možno něko-lik dní předem, protože srst potřebuje poumytí nějaký čas, aby se zcela zotavila.Ostré konce drápků své siamské kočkyobčas zastřihněte dobrými štípacíminůžtičkami a uši vyčistěte jen tehdy, je-lito nutné, a sice přípravkem určeným prokočky.

Siamská kočka chocolate tortie point

Vnější znaky

Siamské kočky mají rády společnost (čokoládově želvo-vinová se skořicovými odznaky).

TĚLOSiamská kočka je stejně jako orientálníkrátkosrstá kočka plemenem s elegantnía pružnou stavbou. Půvabné tělo je dlou-hé, štíhlé a svalnaté; nikde nesmí působithrubě. Zadní nohy mají být stejně jakou divokých kockovitých šelem vyšší nežpřední nohy. Nohy jsou štíhlé a dlouhé;tlapky mají být oválné. Ocas je dlouhýa tenký a vybíhá do špičky jako bič. Zalo-mený ocas je nežádoucí.

HLAVAHlava je klínovitá a v ideálním případě byměla tvořit spolu s velkýma, našikmo umí-stěnýma ušima perfektní rovnoramennýtrojúhelník. Brada nesmí být příliš výraz-ná, ale určitě nesmí ubíhat dozadu. Na vý-stavách se rovněž hledí na to, zda chrupdobře těsní. Oči siamek jsou mandlovéhotvaru, mají být čistě tmavě modré a na hla-vě jsou umístěny trochu šikmo. Nesmějíbýt příliš hluboko. Kočky tohoto plemenemají dlouhý nos s rovným profilem a kaž-dopádně plynule přecházející do horníčásti lebky.

SRSTSrst siamské kočky má být na omak hed-vábná, velmi krátká a jemná. Siamky majímálo podsady nebo žádnou. Příliš dlouhéosrstění, přemíra podsady nebo hrubástruktura se považují za chybu.

91

Siamské kočce se jen těžko zavděčíte. Siamská kočka cream point

Am*

Siamská kočka chocolate tabby point

BARVYKoťata siamské kočky se rodí celá bílá.Teprve později získávají své zbarvené od-znaky „points", které nazýváme také hi-malájské zbarvení, na masce, uších, ocasua nohách. Když jsou siamkám asi tři roky,vyvine se jejich trvalá barva srsti. Světlejizbarvené části srsti mohou v průběhu lettrochu ztmavnout vlivem chladnější teplo-ty okolí a lízání srsti. Také na místech,kde byla poškozena kůže, může srstztmavnout. Siamky, které chodí málokdynebo nechodí vůbec ven, nebo které žijív teplém podnebí, jsou proto zpravidlasvětlejší barvy. Na výstavách se kočky,které vykazují příliš mnoho tmavých stínův srsti, posouvají v kvalifikaci dozadu.Šlechtění světle zbarvené srsti není přede-vším u seal pointů a blue pointů jednodu-ché, vzhledem k tomu, že u těchto barev-ných variet se na těle často vyskytuje tzv.tvoření stínů, a to se dá jen obtížněšlechtěním odstranit. Jiný problém se ob-jevuje při šlechtění čistě zbarvených

red pointů a cream pointů. Nežádoucítabby kresby - které se manifestují na oca-se jako kroužky a na nohách a hlavě zvíře-te jako proužky - jsou u těchto barev pří-tomny téměř vždy, a proto se červenéa krémově zbarvené siamky s plnými od-znaky téměř nedají rozeznat od kočeks červeně a krémově žíhanými odznaky.

Siamská kočka blue point

92

Siamská kočka cream point

Původní barvy siamských koček jsou seal,blue, chocolate a lilac point, ale často sevyskytuje také red point a cream point.Seal, blue, chocolate a lilac point jsou ta-ké ve varietách tortie (želvovinová)a tortie tabby (želvovinová s kresbou).Kočky s těmito barvami jsou téměř vždyženského pohlaví. Z nedávné doby jsoucinnamon, fawn, smoke, silver tabbya bi/tricolour point.

Zvláštnosti

Existují chovatelé, kteří zůstali věrni „sta-rému" typu siamek. Protože tyto kočkynevyhovují stávajícímu standardu, chova-jí se pod jiným jménem plemene.Ve Spojených státech se nazývají „AppleHead" (pro svůj kulatý tvar hlavy), alepokud se hovoří o siamské kočce staréhotypu, používá se i název Thai (thajskákočka).

Siamská bílá kočka(Foreign White)

Ačkoli je mnoho koček s modrýma očimahluchých nebo při společném páření mávelkou šanci mít hluchá koťata, není topřípad Foreign White. To proto, že to podsvým bílým kabátkem jsou siamky. Jak jeznámo, rodí se siamské kočky vždy bílé, je-jich tmavěji zbarvené odznaky se zabarvujíaž později, ale Foreign White zůstává prá-vě tak bílá, jako je při narození. Modrábarva očí Foreign White je tedy původněod (pointed) siamských koček, a ne od ji-ného genu, který u jiných bílých kočekzpůsobuje modré oči - a s tím spojenouobávanou hluchotu. Charakter ForeignWhite se shoduje s charakterem siamek.Obě jsou sociální a „upovídaná" zvířata,velmi zaměřená na člověka, přítulná a inte-ligentní. Srst Foreign White nevyžaduježádnou speciální péči. Jemná, hedvábnásrst s téměř žádnou podsadou lze v obdobílínání opatrně ošetřovat vlhkým semišovýmForeign White - siamská bílá

Foreign White - siamská bílá

93

hadříkem. Potom můžeme srst projettextilním kartáčem. Pokud chcete bílousiamku vystavovat, může být někdy nutnésrst několik dní před výstavou umýt. Dě-lejte to vždy šamponem určeným pro koč-ky a nikdy den před výstavou, vzhledemk tomu, že srst potřebuje několik dní, abyse zotavila.

Vnější znaky

Foreign White je bílá siamská kočka, platípro ni tedy stejný plemenný standard s vý-jimkou barvy srsti. Ta má být čistě bíláa nesmí mít žádný nádech žluté nebo jinébarvy. Foreign White nesmí mít žádnýtmavší pigment; polštářky tlapek, vnitřnístrana uší a nos jsou vždy růžové. Oči jsouvždy modré; posuzovatelé nejraději vidíbílé siamky s co nejhlubší a nejživější tma-vě modrou barvou očí.

Orientální krátkosrstá kočka(Oriental Shorthair)

Orientální krátkosrstá kočka je typověa charakterově srovnatelná se siamskoukočkou. Rozdíl mezi oběma plemeny jev barvě srsti a barvě očí. Zbarvené odzna-ky, tak jak je známe u siamské kočky, seu orientální krátkosrsté kočky nevyskytu-jí. Vedle toho mají orientální krátkosrstékočky hluboké smaragdově zelené oči

Orientální krátkosrstá kočka modrá

Kotě orientální krátkosrsté kočky čokoládové

místo modrých. V uplynulých letech bylytyto kočky chovány v mnoha různých bar-vách a barevných kombinacích a vzhle-dem k aktivitě, kterou šlechtitelé ještěstále vyvíjejí, není vyloučeno, že se v bu-doucnosti přidají ještě nové barvy.

Původ

Orientální krátkosrstá kočka je výsledkemkřížení siamských koček s neušlechtilýmidomácími kočkami a jinými plemeny. Ko-lem roku 1950 vzniklo u různých - zejmé-na anglických chovatelů - přání vyšlechtitsiamku bez odznaků tak typických pro to-to plemeno. Za tímto účelem byly kříženymimo jiné obyčejné domácí kočky, ale ta-ké kočky jiných plemen, jako např. ha-bešské, se siamkami.Úplně první orientální krátkosrsté kočkybyly havany, ale později k nim přibylo ne-sčetné množství barev. Ačkoli toto pleme-no vzniklo před nedávném, je na světěmnoho milovníků koček a chovatelů, kte-ří ho vřele přijímají.

94

Charakter Kotě orientální krátkosrste kočky

Charakter orientální krátkosrste kočky sedá srovnat s charakterem siamské kočky.Někteří lidé říkají, že orientální krátkosrs-tá kočka je méně hlučná, ale není tomuvždy tak. Stejně jako siamky dokážouorientální krátkosrste kočky zpravidladobře vycházet s ostatními kočkami, aletaké se psy. Velmi dobře vycházejí s dět-mi. Orientální krátkosrste kočky jsou vel-mi sociální; pokud jste tedy často mimodomov, uděláte dobře, když si pořídíte ví-ce koček, aby si mohly dělat společnost.Orientální krátkosrste kočce totiž nemů-žete udělat nic horšího než ji celé dny ne-chávat samotnou doma nebo ji dát dovenkovního výběhu; může se pak pomaluusoužit, ale pravděpodobnější je, že tako-váto osamělá zvířata vyjadřují svůj protestdemolováním vaší domácnosti nebo ne-čistotností. Orientální kočky jsou přítulnéa mají rády hlazení a mazleni; pokud jimKotě orientální krátkosrste kočky modře mramorované

nebudete věnovat patřičnou pozornost,budou si ji vynucovat. Jsou velmi hravéa zůstávají takové do vysokého věku. Míč-ky, papírky, myšičky z králičí kůže, to jsouvelmi vhodné hračky. Protože to jsou vel-mi inteligentní kočky, a ještě k tomu velmisociálně zaměřené, můžete je relativněrychle naučit různým kouskům. Většiněz nich se velice líbí aportování kuličekz papíru, ale také se relativně rychle naučíi chůzi v postroji.Při hraní můžete být i trošku suroví, pro-tože většina orientálních koček vydrží ně-jaké to šťouchnutí a líbí se jim divoké hry.Orientální krátkosrste kočky stojí rádyv centru pozornosti, budou vaši návštěvuvětšinou podrobovat důkladné inspekcia budou chtít být hlazeny.Orientální kočky jsou velice zvědavé a jenmáloco jim unikne. Kombinace zvědavos-ti a inteligence je občas příčinou problé-mů, protože na to, jak se otvírají určitádvířka, přijdou, než bys řekl švec; kromětoho nezůstane pro aktivní exemplářeotvírání kohoutků a dvířek od kuchyňské

95

Orientální krátkosrstá kočka bikolor- červená stříbřitětygrovaná s bílou

linky žádným tajemstvím. Orientální koč-ky jsou ideálními kočkami pro lidi, kteří sidovedou vážit extrovertní, přítulné a hra-vé kočky a dokážou se kochat šarmem ele-gantního a štíhlého zevnějšku. Lásku, kte-rou kočka dostane od vás, vám bude dvoj-násobně oplácet.

Péče

Orientální krátkosrstá kočka vyžaduje re-lativně málo péče o srst. Zářící, jemnáa hebká srst se nešpiní tak rychle a větši-nou je dostačující ji jednou týdně pro-kartáčovat jemným kartáčem. V období lí-nání můžete ze srsti odstraňovat mrtvéa uvolněné chlupy navlhčeným semišo-vým hadříkem. Pokud chcete svou orien-tální kočku vystavovat, může být někdynutné ji vykoupat. Vždy to dělejte šampo-nem určeným pro kočky, několik dní předkonáním výstavy, protože srst potřebuje

Pětidenní koťata orientální krátkosrsté kočky

čas na zotavení. Ostré konce drápků pra-videlně stříhejte dobrými štípacími kleš-tičkami a uši udržujte čisté speciálním pří-pravkem, který si můžete pořídit u zvěro-lékaře, v obchodech specializovaných nazvířata a na výstavách koček.

Vnější znaky

TĚLOOrientální krátkosrstá kočka je středněvelká kočka se štíhlou stavbou a jemnoustrukturou kostry. Kočka musí působitpružným, půvabným a elegantním dojmema nesmí nikde vykazovat hrubost. Zadnínohy jsou vyšší než přední a nohy jsouštíhlé, dlouhé a mají jemnou stavbu kostí.Tlapky jsou oválné, ocas je dlouhý tenkýa zužující se do špičky. Měl by být oválný.

HLAVAHlava je klínovitá a měla by tvořit s velký-ma, šikmo umístěnýma ušima perfektnítrojúhelník. Silně vyvinuté lícní svaly zne-hodnocují linie hlavy a nejsou žádoucí.

Orientální krátkosrstá kočka skořicově tečkovaná

96

Orientální krátkosrsta kočka černá ticked tabby Koťata orientální krátkosrsté kočky lilově tečkovaná

Brada nesmí být příliš výrazná, ale roz-hodně nesmí ani ubíhat dozadu, protožeto vypadá, jako by kočka neměla braduvůbec žádnou. Oči orientální kočky jsoumandlového tvaru, na hlavě jsou trochunašikmo a mají živý, expresívní výraz. Nosje dlouhý a jeho profil je zcela rovný.

SRSTSrst orientální krátkosrsté kočky má býthedvábná na dotek a je velmi krátká

Orientální krátkosrsta kočka čokoládově stříbřitá ticked tabby

a jemná. Siamky mají málo podsady neboji nemají vůbec žádnou. Příliš dlouhéosrstění, přemíra podsady nebo hrubástruktura se hodnotí jako chyba.

BARVYOrientální krátkosrsté kočky musí mít zele-né oči, přičemž přednost se dává hlubokým

Kotě orientální krátkosrsté kočky skořicové ticked tabby

97

Orientální krátkosrstá kočka modrá Orientální krátkosrstá kočka černá

zeleným očím bez náznaku jiné barvy - ja-ko žluté nebo hnědé. Orientální krátko-srstá kočka se může chovat v nesčetnémmnožství barev a kreseb, s výjimkousiamského (himalájského) zbarvení. Nej-oblíbenější barvy jsou mimo jiné ebenová(černá) a modrá, ale populární jsou takékočky s kresbou. Níže uvádíme popis řadybarev a kreseb srsti.

Plné barvyNejznámějšími plnými barvami jsouu orientální krátkosrsté kočky havana(čokoládová), ebony (černá), červená,krémová, skořicová, plavá, levandulová(nazývaná také lilová) a modrá. V ideál-ním případě má každý jednotlivý chlup odkořínku až po špičku stejnou barvu. Natěle^ nesmí být vidět žádná tabby kresba,ale u koťat se za normálních okolností vy-skytuje tzv. ghostmarking. Především u čer-vených a krémově zbarvených koťat jev praxi téměř nemožné získat čistou barvusrsti, protože u těchto koček zůstane

ghostmarking (lehký náznak kresby) vždyzřetelný. Pokud má zbarvená kočkastříbřitě bílou podsadu, hovoříme o „smo-ke" (kouřové). Existují také bílé orientálníkočky. To jsou jiné kočky než ForeignWhite. Na rozdíl od nich má bílá orientál-ní krátkosrstá kočka zelené oči nebo jerůznooká.

Orientální krátkosrstá kočka černě tečkovaná

98

Orientální krátkosrstá kočka lilově tečkovaná

Kočky s kresbou (tabby)Vyskytují se čtyři různé druhy kreseb,blotched (mramorovaná), mackerel (tyg-rovaná), spotted (tečkovaná) a ticked ta-bby (habešská). Orientální krátkosrstákočka se vyskytuje ve všech těchto růz-ných kresbách. S výjimkou habešské kres-by, která dává ticking po celém těle, tvoří

Orientální krátkosrstá kočka skořicově tečkovaná

tabby variety zřetelné kresby v srsti. Kres-by musí být co nejzřetelněji ohraničenya působit dojmem, že jsou na kočce na-kresleny. Velmi žádoucí jsou zřetelné uza-vřené kroužky kolem ocasu a také na sebenavazující tmavě zbarvené pásky („náhr-delníky") kolem krku. Nad očima by mělbýt zřetelně rozeznatelný tmavě zbarvenýodznak ve tvaru M, tzv. scarabee kresba.Kočky s kresbou se vyskytují v různýchbarvách, mimo jiné černé, modré, lilové,červené, krémové, skořicové, plavé a čo-koládové, buď se stříbřitě bílou podsadu,nebo bez ní.

Želvovinové kočky (torties)Jsou většinou ženského pohlaví. Srst seskládá z malých nepravidelně tvořenýchskvrn různých překrývajících se barev.Základní barvou želvovinových kočekmůže být např. černá, modrá, čokoládovánebo lilová s červeně (respektive krémově)

Orient, krátkosrstá kočka čokol. stříbřitá mramorovaná

99

zbarvenými skvrnkami. I u torties se vy-skytují stříbřitě zbarvené podsady; hovoří-me pak o „smoke" (kouřových želvovino-vých kočkách). Existují také kočky, kterémají jak želvovinovou kresbu, tak kresbutorbie. Jmenují se tortie tabby nebo tortiea jsou buď se stříbrnou podsadou, nebobez ní.

Bíle skvrnité kočky (parti colours)Před několika lety se začaly chovat takéorientální kočky s bílými skvrnami. Orien-tální bíle skvrnité kočky se vyskytujív kombinaci se všemi možnými barvaminebo kresbami. Množství bílé může vario-vat od bikolor nebo trikolor rozdělení poněkolik barevných skvrn na jinak bílémtěle.

Havana Brown

Havana brown je původně anglické ple-meno, které vzniklo křížením mezisiamkami, ruskými modrými kočkamia domácími kočkami. Kolem 60. let byly

Havana Brown

první havany exportovány do Spojenýchstátů, kde plemeno u milovníků kočekběhem krátké doby zpopulárnělo. Běhemlet se anglické a americké havany typovětak rozešly, že můžeme hovořit o dvousamostatných plemenech. Anglická ha-vana má znaky siamských koček a jeorientální krátkoststá čokoládová. Ame-rická havana brown má naproti tomustřídmější orientální stavbu těla, která sevíce podobá stavbě ruské modré kočky.Ani hlava není extrémně dlouhá a nemárovný profil. Ačkoliv byla původní barvahnědá, ukazuje se, že některé kočky ne-sou také faktor na ředění, a proto existu-jí v současné době také lilové exempláře.Co se charakteru týče, jsou havany nejlé-pe srovnatelné se siamskými a orientál-ními krátkosrstými kočkami.

100

Snowshoe blue point

Snowshoe

Snowshoe je americké plemeno koček,které se nejvíce podobá starému typusiamských koček s bílými skvrnami. Provytvoření tohoto plemene bylo použitosiamek, ale také dvoubarevných americ-kých krátkosrstých koček.Charakter leží někde mezi těmito dvěmaplemeny. Proto je toto plemeno velmivhodné pro lidi, kteří mají rádi krátko-srsté kočky se siamskými odznaky, alejimž charakter siamských koček připadápříliš živý nebo nemají rádi štíhlou po-stavu siamských koček.

Původ

Snowshoe vznikla na severu Spojenýchstátů z křížení mezi siamkami a dvouba-revnými americkými krátkosrstými kočka-mi a domácími kočkami. Dodnes jsou po-volena křížení mezi siamkami s klasický-mi siamskými barvami jako seal, chocola-te, blue a lilac point s dvoubarevnou ame-rickou krátkosrstou kočkou.

Charakter

Snowshoe je přítulná domácí kočka, kteráje zaměřená na lidi ve svém okolí. Charak-ter snowshoe leží někde mezi povahou

americké krátkosrsté kočky a siamské koč-ky, což znamená, že je méně hlučná a vyža-duje méně pozornosti než siamka, ale je ži-vější a hovornější než většina americkýchkrátkosrstých koček.. Pořádný šplhací kůla hry pro kočky nebudou pro snowshoe jis-tě žádnou nevýhodnou investicí. Kočky to-hoto plemene si totiž rády hrají až do vyso-kého věku. Dobře se snášejí s ostatnímikočkami a i se psy vycházejí výborně. Ved-le toho jsou tyto na lidi zaměřené a zvěda-vé kočky dobrými kamarády pro děti.

Péče

Péče o srst snowshoe vám nezabere přílišmnoho času. Kočka moc nelina a obvyklepostačí, když jí srst jednou týdně vykartáču-jete kartáčem z prasečích štětin a projedetehřebenem s jemnými zuby. Ostré koncedrápků pravidelně zastrihavejte štípacímikleštičkami a uši čistěte jen tehdy, je-li tonutné, a to přípravkem určeným pro kočky.

Vnější znaky

TĚLOSnowshoe je středně velká kočka a jejístavba těla nesmí být příliš orientální, aletaké ne příliš podsaditá. Kočka je o něcodelší než vyšší, a proto tělo působí obdél-níkovým dojmem. Kočky snowshoe jsoudobře osvalené, ale osvalení nesmí být pří-liš markantní. Nohy jsou v poměru k tělua tlapky jsou oválné. Snowshoe by mělymít ocas střední délky, který je široký nazákladně a zužuje se do špičky.

HLAVASnowshoe má poněkud krátkou, klínovi-tou hlavu se zaoblenými tvary a mohutnoubradu. Dopředu namířené uši jsou širokéna základně a špičky uší jsou zakulacené.Oválné oči jsou od sebe vzdáleny na zhru-ba jednu délku očí.

SRSTSrst je na dotek hebká a podsada téměřchybí.

101

Snowshoe seal point

BARVYSnowshoe se vyskytuje ve zbarvení seal,blue, chocolate a lilac point, v tzv. „klasic-kých siamských barvách". Jsou uznánydvě různé barevné kresby. U obou kresebplatí, že barva na odznacích musí zřetelněkontrastovat s barvou na těle, ale na vý-stavách bude posuzovatel považovat zadůležitější celkový vzhled kočky než per-fektní zbarvení. Oči jsou vždy modré.

MittedU mitted nesmí bílá zaujímat více než jed-nu třetinu těla. Smějí mít tmavší, bílou ne-bo bílými skvrnami pokrytou bradu a nos-ní zrcátko, bílý kroužek kolem krku, bílouskvrnu na hrudi nebo bílé skvrny na břiše.Bílé skvrny na masce jsou povolené, kro-mě toho, když tvoří obrácené V. Bílé zbar-vení na nohách nesmí vybíhat příliš vyso-ko. Mitted se vyskytují ve zbarvení seal,blue, chocolate a lilac point.

Bikolor • * - " • • •

U bikolorů nesmí bílá zaujímat víc neždvě třetiny těla. Tyto kočky mají jednu ne-bo více bílých skvrn na tlamě, které tvořív ideálním případě obrácené V. Bikolořise vyskytují ve zbarvení seal, blue, choco-late a lilac point.

Zvláštnosti

Jako u ostatních plemen s tmavěji zbarve-nými koncovými částmi těla, i koťatasnowshoe se rodí celá bílá; odznaky se jimzbarví až později.

Barmská kočka(Burmese Cat)

Barmská kočka se od jiných plemen od-lišuje mimo jiné speciálním rozdělenímbarev. Základní barva barmské kočkyvykazuje typický postup v intenzitě. Tímje kočka o něco tmavšího odstínu nahlavě, nohách a ocase. Příčina tkvív tom, že plemeno má gen pro „barmskéředění", nejtmavší verzi albinotické sé-rie. Plemeno se chová po celém světěa dosahuje velké popularity.

Barmská kočka hnědá s hnědě želvovinovým kotětem

102

Barmská kočka čokoládová

Původ

O přesném původu barmské kočky nemů-žeme říci s jistotou mnoho. V každém pří-padě jsou už ve starých thajských rukopi-sech z doby před rokem 1700 zmínkyo plemeni koček, které je nápadné svouzářící hnědou srstí. Toto plemeno bylo na-zýváno „Supalak nebo Thong Daeng" a sevší pravděpodobností byly tyto kočkypředchůdkyněmi barmských koček. Prvníhnědou kočku (ženského pohlaví) přivezlz Rangúnu (Barma) do San Francisca v ro-ce 1930 Dr. Joseph C. Thompson. Pojme-noval tuto elegantní kočku Wong Maua vzhledem k tomu, že ve Spojených stá-tech ještě nikdy neviděli kočku takovétobarvy, mysleli si, že se jedná o tmavězbarvenou siamku. Později se ukázalo, žeWong Mau byla tonkinská kočka. WongMau se spářila se siamským kocourem. Vevrhu byl hnědý kocourek, který byl znovuspářen se svou matkou. Koťata z tohotovrhu byla pestrou snůškou koček se

siamským, tonkinským a barmským ze-vnějškem. Odborníci sestavili šlechti-telský program, aby podchytili typ a barvumateřské kočky. Byla importována ještěřada koček s barmským zevnějškem, aleaby se zabránilo těžké příbuzenské pleme-nitbě, byly do programu tu a tam zařazenytaké siamské kočky. V 50. a 60. letech by-ly různé barmské kočky ze Spojených stá-tů dovezeny do Velké Británie. Odtud seplemeno rychle rozšířilo do celého světa.Ačkoli byly první barmské kočky hnědé,začaly se brzy rodit i čokoládové, modréa lilové. Ukázalo se, že čokoládový a ředi-cí faktor se „přistěhovaly" z oblasti půvo-du prostřednictvím importovaných koček.Pozdějšího data jsou červené, krémovéa želvovinové variety. Ty vznikly ve VelkéBritánii křížením siamek s červenými od-znaky a červených domácích kočeks barmskými kočkami. Nejnovější barevnévariety jsou skořicová a plavá, které sechovají už několik let v Nizozemí.

Barmská kočka hnědá

103

Barmská kočka hnědá

Charakter

Pokud se zeptáte milovníka barmskýchkoček, co ho na tomto plemeni nejvícepřitahuje, bude odpověď na 99 % znít:charakter. Barmská kočka má nápadněmilou a přítulnou povahu. Miluje společ-nost a je nesmírně zvědavá.Tyto dvě vlastnosti a fakt, že většina barm-ských koček je dosti klidná, dělajíz barmské kočky příjemného společníka,který je rád ve vaší blízkosti. Většinabarmských koček chodí celý den za svými„domácími" a nejraději jim leží na klíněnebo nahoře na novinách, které čtou.Kontakt s lidmi je pro tyto kočky velicedůležitý. Barmské kočce nemůžete udělatnic horšího, než že ji budete držet v samo-statné místnosti. Lidé, kteří se málo zdr-žují doma, by si barmskou kočku radějineměli pořizovat.Téměř všechny barmské kočky mají soci-ální cítění. Matky chtějí dovést svá koťataaž do dospělosti a boje se u barmských

koček vyskytují vzácně. Se psy se barmskékočky většinou snášejí velmi dobře, a pro-tože jsou tak klidné a vyrovnané a nic jehned tak nerozhází, jsou také dobrými ka-marády pro děti. Barmské kočky mají jem-ný, příjemný hlas a zdržují se hlasitýchprojevů. Pokud jste získali dojem, žebarmská kočka bude celý den sedět vedlevás na pohovce, dívat se na vás a příst, jeto pravda jen zčásti. To zvláštní nabarmských kočkách je, že ačkoli vyzařujívnitřní klid a harmonii, jsou zároveň ak-tivní a hravé, a to až do vysokého věku.Barmské kočky si rády hrají, a tuto vlast-nost neztrácejí dokonce ani vykastrovaníkocouři a kočky. Vedle toho jsou známysvou inteligencí a chytrostí a dokážou býthodně svéhlavé a tvrdohlavé.

Barmská kočka modrá

Barmská kočka modrá

104

Péče Kotě barmské kočky červené

Protože barmská kočka má málo podsadynebo ji nemá žádnou, nezabere péče o srstmnoho času. Pokud kočku pravidelně hla-díte a srst občas prokartáčujete jemnýmkartáčem, zůstane její přirozený lesk za-chován.Čas od času zastřihněte ostré konce dráp-ků dobrými štípacími kleštičkami, a po-kud je to nutné, vyčistěte uši, a to příprav-kem určeným pro kočky.

Vnější znaky

TĚLOBarmská kočka je středně velká. Kočkyváží průměrně asi 3,5 kg, ale kocouři jsouvětšinou o něco těžší a větší. Tělo kočkyje osvalené a silné, s rovnou páteří a mo-hutnou hrudí. Nohy jsou v poměru k těluštíhlé s oválnými tlapkami. Do špičky sbí-hající ocas je střední délky a má zakulace-nou špičku. Ani tělo, ani hlava barmskékočky nesmí působit orientálním, ale takéne příliš podsaditým („cobby") dojmem.

HLAVABarmská kočka má poněkud klínovitouhlavu zakulaceného tvaru a silnou, širo-kou spodní čelist a bradu. Nosní profil vy-kazuje zřetelné prohnutí. Trochu dopředunamířené uši jsou středně velké, široce odsebe umístěné a široké na základně, se za-kulacenými špičkami. Oči jsou velké a le-ží rovněž široko od sebe. Spodní stranaoka je kulatá, zatímco horní strana sledu-je šikmou orientální linii.

SRST

Barmská kočka má krátkou, těsně přiléha-jící srst. Podsady je málo nebo ji kočka ne-má žádnou. Struktura chlupu je jemnáa hedvábná. Srst barmské kočky má krás-ný, hluboký lesk.

BARVYNa barvě srsti barmské kočky jsou nápad-né nuance, které se nevyskytují u žádnéhojiného plemene koček. Spodní strana těla

Barmská kočka skořicová

je vždy světlejší než záda a nohy a přechodmezi barevnými nuancemi probíhá plynu-le. Maska a uši kočky mohou barevněkontrastovat, ale kresba, bílé chlupya proužky v srsti nejsou povoleny. Vágnínáznaky kresby jsou ale povoleny do šesté-ho měsíce věku. Koťata mají při narození

105

hodně světlou barvu, ale čím jsou starší,barví se jejich srst tmavěji. Může trvat aždva roky, než se vyvine konečná barva srs-ti a lesk. U barmských koček se vyskytujírůzné barvy srsti, například hnědá, mod-rá, čokoládová, lilová, červená, krémováa skořicová. V poslední době je známi stříbrný faktor. Kromě toho se barmskékočky vyskytují také v hnědé, modré, čo-koládové a lilové želvovinové. Nejčastějise vyskytujícími barvami jsou hnědá a čo-koládová. Ať se jedná o jakoukoli barvusrsti, na výstavách se dává přednost zla-tožlutým očím bez nádechu modré nebozelené, ale v praxi je to jen obtížně dosaži-telný ideál. U starších zvířat může barvaočí o něco vyblednout. Tvar a správný vý-raz očí jsou na výstavách považovány zadůležitější než barva.

Zvláštnosti

Pokud někdo porovnává barmské kočkyvystavené na výstavách ve Spojených stá-tech, Velké Británii a v Evropě, naleznerůzné typy. To proto, že plemenný stan-dard ve Spojených státech předepisujebarmské kočce trochu kulatější („cobby")typ, zatímco ve Velké Británii se dávápřednost štíhlejšímu, poněkud orientál-nějšímu typu.Rozdíl, který je nejvíce nápadný, je tvarhlavy. Americká barmská kočka má ex-trémně krátkou hlavu s velkýma, jakobyvykulenýma očima. Hlava anglickébarmské kočky je co do tvaru umírněná.V Evropě převažuje anglický typ. V po-sledních letech se barmských koček využí-

Barmská kočka skořicová Barmská kočka lilová

106

Barmská kočka krémově stříbřitá Původ

Barmská kočka čokoládově želvovinová

vá pro vytvoření nové rasy, burmilly. To jestříbřitě zbarvená kočka barmského typu.Stříbrná barva pochází od perské činčilya z křížení burmilly vycházejí vskutku růz-né barvy a kresby. Kočkám, které nemajístříbrný ticking, se říká asian.

Bombajská kočka (Bombay)

Bombajská kočka je temně černá kočkase silně se lesknoucí srstí, která stavbounejvíce připomíná barmskou kočku. Jejíhlava je ovšem o něco kulatější.Bombay se bohužel nevyskytuje příliščasto a v Evropě je toto plemeno poměr-ně vzácné. Na světě neexistuje mnohochovatelů, kteří by se tomuto krásnémuplemeni pečlivě věnovali.

Kolem roku 1960 vytvořil jeden americkýchovatel barmských koček pomocí černéamerické krátkosrsté kočky černou verzitohoto plemene. Stálým křížením, zacíle-ným na barmské kočky, se podařilo od-chovat nádhernou lakově černou verzibarmské kočky. Kromě křížení mezi sebouse bombajske kočky kříží ještě stáles barmskými kočkami.

Charakter

V hrubých rysech se charakter bombajskekočky dá srovnat s povahou kočkybarmské. Bombajske kočky jsou mírníspolečníci, kteří dobře vycházejí s ostatní-mi kočkami a se psy. Jsou prima kamarádypro děti. Bombajske kočky jsou obvykleklidné, s vyrovnaným, společenským cha-rakterem. Mají velkou potřebu společnos-ti a pozornosti; dokážou být jen těžko del-ší dobu samy. Kočky tohoto plemene jsoumálokdy hlučné. Mají příjemný, jemnýhlas, který jen zřídka nechávají slyšet.Bombay

107

Péče

Bombajské kočky mají málo podsady,a proto není obtížné se o ně starat. Srst byměla být hluboce lakově černá a silnělesklá. Abychom tohoto efektu dosáhli, jedostačující kočku pravidelně hladit a srstobčas opatrně přetřít semišovým hadří-kem.

Vnější znaky

s barmským zbarvením) čokoládová, mod-rá nebo lilová. Ta se neuznávají. Nejvícepožadovanou barvou očí je měděná, alepovolená je i zlatožlutá.

Tonkinská kočka (Tonkanese)

Tonkinská kočka se nevyskytuje mnohoa je to vlastně škoda, protože tato kočkamá přátelský charakter a hezký zevněj-šek, tedy kombinaci, která oslovujemnoho lidí.

TĚLOStavbou těla připomíná bombajská kočkabarmskou kočku, ale vlivem americkékrátkosrsté kočky je bombay trochu ro-bustnější a má kulatější hlavu. Tělo jestředně velké a svalnaté. Stavba nesmí pů-sobit podsaditým dojmem, ale nesmí býttaké ani příliš jemná. Nohy jsou střednědlouhé, stejně jako ocas, který nesmí mítžádné zalomení nebo jiné nerovnosti.

HLAVAHlava je zakulacená a široká. Tlama musíbýt dost krátká a nos vykazuje výraznéprohnutí tam, kde přechází do horní částilebky. Oči jsou široko od sebe a jsou kula-té. Relativně malé uši stojí poněkud do-předu, jsou široké na základně a mají za-kulacenou formu.

SRST

Velmi krátká a hladce přiléhající srst byměla mít hluboký, saténový lesk. Bombaytéměř nemá podsadu. Srst má být co nej-černější. V srsti se nesmějí vyskytovat žád-né bílé chlupy nebo jiné nepravidelnosti.Koťata mohou mít na srsti rezavohnědýnádech, který v průběhu doby vymizí.

BARVYTato kočka je většinou černá. Ve vrhubombajských koček se ale mohou vyskyt-nout různě barevná koťata. Některá bu-dou černá, jiná budou mít typickou barvua rozdělení barev barmských koček.Barmsky zbarvená koťata se většinou ne-používají pro další šlechtění. Mohou sevšak narodit také koťata čistá (tedy nikoli

Původ

První tonkinská kočka, kterou známe,Wong Mau, matka všech stávajícíchbarmských koček, byla dost zvláštní. V ro-ce 1930 ji v Rangúnu v Barmě potkal Ame-ričan Dr. Joseph C. Thompson, na kteréhojejí zevnějšek tak zapůsobil, že si ji vzal

Tonkinská kočka s akvamarínově zbarvenýma očima

108

Tonkinská kočka s akvamarínově zbarvenýma očima

s sebou do San Francisca. Ve Spojenýchstátech ještě nikdy neviděli kočku s takzvláštní hnědou srstí; mysleli si, že WongMau je tmavě zbarvená siamka. Později seukázalo, že Wong Mau byla tonkinskákočka. Wong Mau byla spářena sesiamským kocourem. Ve vrhu byl hnědýkocourek, který byl opět spářen se svoumatkou. Koťata z tohoto vrhu tvořila pest-rou paletu koček se siamským, tonkin-ským a barmským zevnějškem. Všechnakoťata s tonkinským zevnějškem byla vy-řazena z chovu, protože Američané chtělizískat hlavně koťata barmského typu.Avšak v 80. letech se opět začaly přede-vším ve Velké Británii cíleně křížit siamkys barmskými kočkami, aby se získal zpětatraktivní zevnějšek tonkinských koček.Mezitím tam byla tato varieta také uzná-na. Tato varieta je nyní populární i veSpojených státech.

Charakter

Tonkinské kočky jsou ideální pro lidi, kte-ří mají rádi společnost. Jsou velmi zaměře-ny na lidi a milují, když jsou v centru po-zornosti. Protože jsou tak zvídavé a inteli-gentní, můžete je naučit všemu - aporto-vání kuliček papíru i chůzi v postroji, aletyto vlastnosti s sebou také nesou to, žetonkinská kočka bude otvírat dvířka v ku-chyni, pokud si bude myslet, že se za nimiskrývá něco zajímavého. Tonkinské kočkyjsou pozitivní a bývají téměř vždy dobře

naladěny. Dobře vycházejí s dětmi a sná-šejí se dobře i s ostatními kočkami a sepsy. Pokud nejste často doma, raději sitonkinskou kočku nepořizujte. Tonkinskékočky potřebují mnoho pozornosti a lás-ky, aby se cítily dobře, a neměly by trávitsvé dny v uzavřeném prostoru nebo vevenkovním výběhu, ale jako součást rodi-ny. Nejsou tak hovorné jako siamské koč-ky, ale svůj hlas nechávají pravidelně sly-šet.

Péče

Krátkou srst tonkinských koček lze udr-žovat v dobré kondici s minimem námahy.Postačí, když ji jednou týdně vykartáčuje-te jemným kartáčem z prasečích štětina potom přetřete semišovým hadříkem,abyste zdůraznili její lesk. Ostré koncedrápků pravidelně zastrihujte, a pokud jeto nutné, čistěte uši přípravkem určenýmpro kočky.

Vnější znaky

TÉLOTonkinské kočky leží typově mezi štíhlý-mi siamkami a plnějšími barmskými koč-kami. Kočka musí být dobře osvalená a jenápadně těžká.

HLAVAHlava tonkinské kočky je klínovitá, s tu-pou tlamou a zřetelnými polštářky prohmatové chlupy, za nimiž je přerušení(tzv. whisker-break).

SRSTSrst je krátká a přiléhající, na omak hebkáa hedvábná.

BARVYBarva srsti tonkinských koček je někdeuprostřed mezi siamkami a barmskými ko-čkami. To znamená, že kočka má zřetelnéodznaky, ale s daleko tmavší barvou na tě-le než u siamek. Tonkinské kočky se cho-vají ve všech možných barvách a kresbách,

109

Tonkinská kočka s modrou srstí

které se vyskytují také u siamských koček.Barva očí bývá popisována jako akvamarí-nová. Ve skutečnosti je i barva očí někdemezi modrýma očima siamek a žlutýmaočima barmských koček.

Zvláštnosti

Singapurská kočka (Singapura)

Singapura je plemeno, které bylo uznánoteprve před nedávném. V současnosti jechována jen v malém měřítku hrstkouamerických nadšenců.

Původ

Koťata se rodí světle zbarvená, ale po ně-kolika dnech začnou tmavnout. Tentoproces pokračuje: čím bude tonkinskákočka starší, tím tmavší srst bude mít.Tuto varietu se nikdy nepodaří vyšlechtitzcela čistě (resp. čistokrevně), neboť sevždy jedná o intermediární formu dvougenů albinotické série, které resp. dávajíbarmské a siamské ředění.To znamená, že ve vrhu ze dvou tonkin-ských koček budou kromě tonkinskyzbarvených koťat vždy také siamskya barmsky zbarvená koťata.

Jméno plemene je odvozeno od Singapu-ru, malé republiky v jihovýchodní Asii naokraji Malajsie. V roce 1975 navštívili to-to město Hal a Tommy Meadowsovi a je-jich zájem vzbudila štíhle stavěná pouličníkočka se zvláštní barvou srsti a habešskou(ticked tabby) kresbou. Zapůsobila naMeadowsovy tak, že se rozhodli vzít s se-bou do Spojených států několik kočeka sestavit chovný program, aby zvláštnívlastnosti těchto koček ustálili. Na konci80. let byla singapura oficiálně uznávanáu většiny organizací a od té doby šlechtí

110

toto plemeno v malém měřítku pevné jád-ro milovníků koček, ale mimo Spojenéstáty existuje jen málo lidí, kteří toto ple-meno znají. V ulicích Singapuru a u míst-ního obyvatelstva doma lze ještě stále na-lézt Singapury, i když v jiných barvách nežv teplé, tmavě hnědé ticked tabby kresběse slonovinovým podkladem, jedinou bar-vou, v níž je plemeno uznáno v západníchzemích. Plemeno se kříží jen samo mezisebou, a proto zůstalo co nejčistší.

Charakter

Kočky tohoto plemene jsou přátelská, pří-tulná zvířata a jsou svým „domácím" větši-nou velmi oddána. Některé kočky jsouk lidem, které neznají, ostýchavé. Obecnějsou singapurské kočky velmi zvědavé.Kočky tohoto zdravého plemene jsou vět-šinou klidné povahy, ale jsou také hravéa zůstávají takové do vysokého věku.

ně velké. Stojí rovně a dávají kočce ostra-žitý výraz. Velké mandlovité oči jsou zele-né a víčka mají tmavě hnědé lemování.Nos je rovněž lemován tmavě hnědou.

SRSTSingapura má krátkou, jemnou a přiléha-vou srst.

BARVYJedinou barvou, v níž je singapurská koč-

ka uznána, je tmavě hnědá ticked tabbykresba se slonovinovým podkladem. Po-voleny jsou proužky na vnitřní straněpředních a zadních končetin, ale pokudmá kočka proužky na ocase, nemá na vý-stavách šanci: bude diskvalifikována. Vel-ká hodnota se přikládá správné barvě srs-ti a správnému tickingu.

Péče Singapura

Singapura vyžaduje jen málo péče o srst.Je dostačující, když ji asi jedenkrát týdněvykartáčujete látkovým hřebenem a pak jipřetřete vlhkým semišovým hadříkem,abyste ještě zdůraznili její lesk. Ostré kon-ce drápků pravidelně zastřihávejte, a pou-ze pokud je to nutné, čistěte uši - použijtek tomu přípravek určený pro kočky.

Vnější znaky

TĚLOSingapura je kočka malého až středně vel-kého formátu se svalnatýma nohamaa malými oválnými tlapkami. Tělo je kom-paktní, ale nesmí být podsadité. Štíhlýocas je střední až dlouhý a jeho špička jelehce zakulacená.

HLAVAHlava sedí na dosti krátkém svalnatém kr-ku a má zakulacený tvar. Uši jsou nápad-

111

Habešská kočka(Abyssinian)

Habešské kočky jsou krátkosrsté a ele-gantní kočky se silnou osobností. Tvořípravděpodobně jedno z nejstarších ple-men na světě. Podle některých názorů sevyskytovaly už před tisíci lety před našímletopočtem ve starém Egyptě.

Původ

Podle mnohých žila habešská kočka užv době Egypta na dvoře faraónů. Podobazevnějšku a stavby těla mezi stávající ha-bešskou kočkou a mumifikovanými koč-kami, které byly nalezeny při vykopáv-kách v Egyptě, je také výstižná.Také mnohá vyobrazení a sošky koček zestarého Egypta se v řadě znaků shodujís habešskými kočkami, jak je známe dnes.Na druhé straně představují všechny tytoMladá habešská kočka divoce zbarvená

Habešská kočka sorrel

Mladá habešská kočka sorrel

nálezy bez výjimky kočky s orientálním,štíhlým zevnějškem, klínovitou hlavoua šikmo umístěnýma očima mandlovéhotvaru, k nimž mohli stejně dobře stát mo-delem eventuální předchůdci siamek nebomezitím vymřelé místní egyptské plemeno.Nezvratné důkazy nám dějepisci nedoká-žou podat. V každém případě je všakprokazatelné to, že úplně první habešskákočka byla dovezena do Velké Britániev roce 1868 polním maršálkem Sirem Ro-bertem Napierem z Etiopie (Habeše). Tatokočka, pojmenovaná Zula, vykazovalav srsti typický ticking , ale v dalších ohle-dech se moderním habešským kočkám po-dobala jen málo. Panuje názor, že Zulabyla matkou všech habešských koček. Odroku 1882 jsou habešské kočky uznány veVelké Británii a pravidelně se objevují,i když v malých počtech, také na výsta-vách koček.Obě světové války a katastrofální vypuk-nutí kočičí leukemie se postaraly o to, žekoček tohoto plemene zbylo jen málo. Te-

112

Habešská kočka černě stříbřitá (stříbřitá divoce zbarvená)

jedna z prvních habešských koček a dva manxové

prve na konci 60. let začala popularita ha-bešských koček stoupat a nyní patří totoplemeno k nejznámějším a nejoblíbeněj-ším krátkosrstým plemenům koček.

Charakter

Habešské kočky jsou extrovertní, svéhlavéa inteligentní kočky. Nejsou příliš dotěr-né, ale disponují zvláštním elegantnímzpůsobem, jak svému pánovi něco zřetel-ně sdělit. Nepoužívají k tomu příliš svůjjemný hlas, protože habešské kočky ne-jsou hlučné. Habešské kočky jsou skuteč-nými osobnostmi. Potřebují hodně kon-taktu se členy rodiny, aby se cítily dobře,a určitě by chřadly nebo protestovaly,kdyby byly celý den ponechány svémuosudu. Měly by také tvořit součást rodiny,

protože chtějí být zapojeny do všeho dění.S ostatními kočkami vycházejí zpravidladost dobře a také se psy dokážou uzavřítpřátelství na život a na smrt. Kocouři jsouobecně o něco dobromyslnější než kočky,které si při styku s ostatními kočkami sto-jí více na svém. Habešské kočky nepotká-te v přeplněných kateriích, protože potře-bují prostor, aby se mohly rozvinout. Vět-šina chovatelů nemá habešských kočekmnoho, protože vyžadují hodně pozor-nosti. Habešské kočce nemůžete udělatnic horšího, než že ji zavřete v malém pro-storu. Habešské kočky jsou známé svouinteligencí a chytrostí, ale také zvědavostí.Skutečně - vše nové, co přichází do do-mu, je podrobně prozkoumáno a otesto-váno, ať se jedná o tašku s nákupem, neboo nový kus nábytku. Navzdory této zvěda-vosti je průměrný zástupce tohoto pleme-ne dosti opatrný. Habešské kočky jsou to-tiž rozumné a nerady na sebe berou riziko,pokud to není nutné. Dále jsou hravéa podnikavé. Můžete jim dát pořádnýšplhací a škrábací kůl, aby se vyřádily, ne-bo do venkovního výběhu několik kmenů,aby tam mohly lézt. Když si kočky dohrají(většinou do hry zatáhnou jednoho nebovíce členů rodiny), přijdou si rády lehnoutk vám na klín, abyste je hladili a mazlili ses nimi.

Tato habešská kočka má obzvláště krásný profil.

113

„Holínky" (černá chodidla) habešské kočky

Péče

Srst habešské kočky se dá udržet v dobrékondici relativně jednoduše. V období lí-nání můžete snadno odstraňovat mrtvéa uvolněné chlupy gumovou masážní ru-kavicí. Mimo období línání srst česejte ob-čas kartáčem ze štětin, pak ji přejeďtehadrovým hřebenem a přetřete navlhče-ným semišem, abyste zdůraznili její lesk.

Je dobrým zvykem pravidelně zastrihovatostré konce drápků. Občas se podívejte douší a vyčistěte nečistoty přípravkem urče-ným pro kočky.

Vnější znaky

TĚLOSvalnaté, mohutné a pružné tělo habešskékočky je středně dlouhé, umírněnéhoorientálního typu. Nesmí být příliš velkénebo hrubé, a určitě ne podsadité. Nohyjsou relativně štíhlé, s jemnou kostrou.Půvabné tlapky jsou malé a oválné. Ocashabešské kočky je dosti dlouhý, široký nazákladně a sbíhá se do špičky.

HLAVAHlava je široká a zaobleně klínovitá, pro-fil nosu vykazuje lehké prohnutí a bradaje velmi mohutná. V ideálním případě tvo-ří brada a nos při pohledu ze strany rov-nou, vertikální linii. Oči mandlového tva-ru jsou na hlavě umístěny šikmo a mají ži-

Dvě mladé habešské kočky divoce zbarvené

114

vý výraz. Relativně velké uši jsou nasaze-ny nízko, jsou široké na základně a vybí-hají do špičky. Na vnitřní straně jsou ušineochlupené, ale malé štětičky na vrchol-cích uší jsou předností.

SRST

Bujná srst habešské kočky je krátká, jem-ná a hedvábná a přiléhá těsně k tělu. Navýstavách se jako chyba posuzuje hrubá,příliš dlouhá nebo odstávající srst.

BARVYPůvodní barvou srsti habešských koček jedivoká barva, nazývaná „ruddy". V prů-běhu času vznikly z této původní barvyrůzné jiné přitažlivé barvy srsti, ale kres-ba srsti zůstala stejná. Proto je zadní stra-na zadních nohou a polštářky chodidel,nehledě na základní barvu srsti, vždytmavší než zbytek srsti. Všechny ha-bešské kočky vykazují v srsti nápadnýticking. Na každém jednotlivém chlupuse základní barva srsti střídá se dvěma ne-bo třemi tmavěji pigmentovanými prouž-ky, jak to je i u divokého králíka. Špičkachlupu musí být pigmentována vždy tma-věji. Ticking musí být co nejčistšía proužky nebo skvrny v srsti (předevšímna krku a nohách) jsou na výstavách takénežádoucí. Všechny barevné variety mo-hou mít na bradě a polštářcích hmato-vých chlupů trochu bílé, ale tato barvaabsolutně nesmí přesahovat dál.U habešských koček bez stříbřitě zbarve-né podsady je někdy v srsti vidět šedavýpodtón, jehož příčinu musíme hledatv šedých koříncích chlupů. Na výstaváchse tento šedý podtón, stejně jako přílišmnoho bílé, penalizuje. Barva očí je bezohledu na barvu srsti jantarová, zelenánebo žlutá, ale pokud možno co nejčistší.Níže popisujeme nejčastěji se vyskytujícíbarvy.

Divoká barva ,- »Divoká barva, označovaná také názvem„ruddy", je nejznámější a nejčastěji se vy-skytující barvou. Srst má teplý, červeno-hnědý základ s černým tickingem. Polštář-ky tlapek a zadní strana zadních nohoujsou u divoce zbarvené habešské kočkyvždy černé.

Habešská kočka sorrel

Červenohnědá (sorrel)Rovněž sorrel je známou barvou. Zde jezákladní barvou srsti při divoké barvě takéčervenohnědá, ale ticking na srsti, polštář-cích tlapek a zadní straně zadních nohounení černý, ale skořicově zbarvený.

Plavá (beige fazvn)Habešské kočky s plavě zbarvenou srstí sevyskytují ještě relativně málo. Základní bar-vou jejich srsti je světle krémová s tmavěkrémovým tickingem. „Holínky" a polštářkytlapek jsou zbarveny teple tmavě krémově.Plavá (fawn) je zředění barvy sorrel.

ModráModré habešské kočky jsou v posledníchletech k vidění stále častěji. Základní bar-vou srsti je světle béžová; ticking, polštář-ky tlapek a „holínky" jsou ocelově modré.To je zředěná verze divoké barvy. '

StříbřitáStříbřitě zbarvené habešské kočky tvořízvláštní skupinu. Navzdory tomu, že tato bar-va existuje už po několik desetiletí a je velmikrásná, není uznána největší organizací veSpojených státech (CFA). U stříbřitých ha-bešských koček je základní barva chlupuvždy jasně stříbřitě bílá. Ticking může být mi-mo jiné černý (černá - stříbrná), modrý (mod-rá - stříbrná), teple tmavě krémový (fawn -stříbrná) nebo skořicový (sorrel - stříbrná).Hezky stříbřitě zbarvené habešské kočky seobtížně šlechtí, protože někdy vykazují v srstinežádoucí hnědožluté tóny. Zároveň je nastříbřité srsti víc než u jiných barev patrnáeventuální proužková kresba. Perfektní stří-břitá habešská kočka je ovšem nádherný zjev.

115

Habešská kočka černě stříbřitá

Želvovinová, červená a krémováTyto vzácné barvy se šlechtí jak v Nizoze-mí, tak ve Velké Británii, i když jen v ma-lém měřítku. U srsti s tickingem není jed-noduché získat dobrý kontrast želvovino-vé kresby. Z toho vznikající červené ha-bešské kočky jsou však nápadné barvoua krémově zbarvené exempláře jsou velmizjemnělé. Zároveň se v omezené mířechovají v Nizozemí a Velké Británii takéhabešské kočky v čokoládových a lilovýchvarietách.

Zvláštnosti

Koťata tohoto plemene mají při narozenítmavou srst, která během dospívání poma-lu zesvětluje. Konečná barva srsti, a zejmé-na ticking, na sebe nechají většinou čekatněkolik měsíců. Protože habešské kočkymohou nést gen pro dlouhosrstost, je mož-né, že se ve vrhu habešských koček objevítaké somálská koťata (viz kapitola 9 Po-lodlouhosrsté variety, somálská kočka).

California Spangled

Nejvýraznějšími znaky California Span-gled jsou nápadně tečkovaná tabby kres-ba na srsti a zvláštní pružná a plynuláchůze, která okamžitě vyvolává asociaces leopardem. Zevnějšek této kočky svádík domněnce, že měla jako předky divokékočky, ale ve skutečnosti byly ve šlechti-telském programu použity pouze kočkydomestikované.

Původ

California Spangled byla vytvořena Ame-ričanem Paulem Caseym. Ten měl předočima jasný cíl, totiž vyšlechtit nové ple-meno, které by se kresbou srsti silně po-dobalo leopardovi, ale mělo by charakterdomestikované kočky.Aby tohoto cíle dosáhl, zařadil Casey dosvého šlechtitelského programu různéušlechtilé i domácí kočky, mimo jiné ha-bešské kočky, manxy, siamky, peršankya obyčejné domácí kočky ze Spojenýchstátů, Asie a Afriky.Divoké kočky do programu zařazeny ne-byly. Tím, že stále selektoval zvířata sesprávnou stavbou těla, dobrou chůzía především zamýšlenou kresbou srsti, pouplynutí nějaké doby se zrodilo plemeno,které měl Casey už roky před očima: Ca-lifornia Spangled, v mnoha ohledech ob-zvláště vydařené plemeno.Představení California Spangled v roce1986 bylo tak komerčně zaměřené, žemezi milovníky koček vzbudilo masovounelibost. Zákazníci jednoho známéhoobchodního domu byli ve vánoční edicipoštou zasílaného katalogu nabádá, aťdají kotě tohoto plemene jako dáreksvým milým.Za pořádný poplatek si mohl zákazníkobjednat kotě - a za stejnou cenu bylododáváno slavnostní dárkové balenís mašlemi. Ve Spojených státech existujeomezená skupina chovatelů; jinde se Ca-lifornia Spangled nevyskytuje.

116

Charakter California Spangled zlatá

California Spangled jsou inteligentní a ak-tivní kočky, které si rády hrají, šplhajía běhají. Dobrý šplhací a škrábací kůl ne-bude žádnou přebytečnou investicí; tatokočka se také hodiny dokáže zabavit růz-nými hračkami - myšičkami z králičí kůže,míčky apod. California Spangled jsou ob-vykle společenská zvířata, která si dobřerozumějí s ostatními kočkami. I se psy sev praxi snášejí bez problémů. Protože jsoutak hravé a neunavitelné, jsou dobrýmikamarády pro děti.

Péče

Krátká srst California Spangled se udržujerelativně jednoduše. Obvykle postačí,když ji jednou týdně vykartáčujete kartá-čem z prasečích štětin. V období línánívám při rychlém a jednoduchém odstraňo-vání mrtvých a uvolněných chlupů po-slouží jako vhodná pomůcka gumový kar-táč, ale nepracujte s ním příliš náruživě,abyste srst nepoškodili. Pokud se s toutokočkou chcete účastnit výstav, můžetelesk srsti zdůraznit tak, že ji přetřete vlh-kým semišem. Ostré konce drápků zastři-hujte štípacími kleštičkami a pokud je tonutné, čistěte kočce uši, a to přípravkemurčeným pro kočky.

Vnější znaky

California Spangled snow

ditá stavba těla nebo nedostatečně osvale-né tělo a úzká hruď.

HLAVAHlava je středně velká a nápadné jsou ši-roké lícní oblouky. Tlama je plná a dobřevyvinutá, brada je mohutná, silná.Uši mají zakulacené špičky a jsou na hlavěvysoko nasazeny. Oči jsou mandlovéhotvaru.

TĚLOCalifornia Spangled je středně velká koč-ka s dlouhým, pružným a dobře osvale-ným tělem. Nápadným znakem plemene jedlouhý hranatý tvar, který zajišťuje, aby sekočka pohybovala vpřed ohebně a pružně.Nohy jsou dlouhé, ale díky této chůzi vy-padají kratší, než jsou. Ocas je střední dél-ky a je všude stejně tlustý s kulatým za-končením. Chybami jsou mimo jiné přílišdlouhý, do špičky se sbíhající ocas, podsa-

SRSTSrst California Spangled je krátká a hlad-ce přiléhající na zádech a ve slabinách,ale o něco delší na břiše a ocase. Totoplemeno se chová jen v tečkované kresbě,která se ostře a zřetelně rýsuje v srstia tvoří s ní co největší kontrast.Tygrovaná, nebo dokonce mramorovanákresba srsti nejsou u tohoto plemene po-voleny, stejně jako bílé skvrny a dlouhásrst.

117

BARVYCalifornia Spangled se chová v různýchbarvách: tyto kočky známe např. černo-stříbřité, charcoal (černé skvrny na písko-vě šedém podkladě), bronzové, zlatéa hnědé. Oči jsou přitom vždy jantarovéaž hnědé. U černě tečkované barvy srstijsou oči pískové barvy až žlutošedé. Čer-veně a modře tečkované exempláře majímít oči šedohnědé. Snow-leopard můževykazovat všechny shora uvedené barvy;tato varieta prozrazuje zřetelně přítom-nost siamských vlivů. Snow-leopard mávždy modré oči. Zelené oči nejsou povole-ny u žádné barvy srsti a na výstavách sehodnotí jako chyba.

Egyptská kočka mau(Egyptian Mau)

Egyptská kočka mau je podle milovníkůkoček přímým potomkem posvátnýchkoček ze starého Egypta. Toto aktivníplemeno je nápadné především svouzvláštní tečkovanou kresbou srsti.

šlechtit egyptskou kočku mau v barváchstříbrné, bronzové a smoke (kouřové). To-to plemeno bylo ve Spojených státech ofi-ciálně uznáno v roce 1968, ale v Evropě ažv roce 1993.

Charakter

Egyptská kočka mau je živá, aktivní koč-ka, která si ráda a hodně hraje a dovádínejen v mladém, ale i v dospělém věku.Pokud chcete egyptské kočce mau vyjítvstříc, je nutné mít doma dostatek příle-žitostí ke hraní a šplhání. Kočky tohotoplemene jsou nejen hravé, ale potřebujítaké mnoho pozornosti a nedokážou býtdlouho samy. Mají rády hlazení a mazle-ni a jsou velmi přítulné; někdy mají sklonobzvláště se upnout na jednoho člena ro-diny. Rozhodně nejsou kamarády s kaž-dým, a tak k lidem, které neznají, se cho-vají poněkud zdrženlivě. Hlas egyptskýchkoček mau je většinou jemný a melodie-

PůvodStudie hlavy egyptské kočky mau stříbrné

Tečkovaná kresba egyptské mau nevznik-la, na rozdíl od kresby všech ostatních do-mestikovaných koček, řízeným křížením,ale existovala od pradávna. Egyptská mauje podle zasvěcených jedním z nejstaršíchplemen koček na světě - a kočkou, kterábyla v Egyptě vysoce vážená už dávno přednaším letopočtem. Různá vyobrazení ko-ček, která byla nalezena během vykopávekv Egyptě, skutečně vykazují velkou podob-nost s egyptskou mau. Podle ostatních jevětšina domácích koček a plemenných ko-ček přímo nebo nepřímo potomky prvníchdomestikovaných egyptských koček, a taknepřiznávají kočce mau žádné výjimečnépostavení. Je však nepochybné, že prvníexempláře tohoto plemene byly do Spoje-ných států dovezeny z Egypta kolem 50. letpřes Itálii. Vlastnicí těchto koček bylaRuska bydlící v Itálii, Natálie Trubecká. Taemigrovala do Spojených států a začalatam pod jménem chovné stanice Fatima

118

Egyptská kočka mau stříbrná

119

Péče

Srst egyptské kočky mau lze udržovats minimem péče. Postačí, když kočku jed-nou týdně vykartáčujete kartáčem z prase-čích štětin a pak srst projedete jemnýmhřebenem. Abyste zdůraznili lesk srsti,můžete ji po vykartáčování přetřít semišo-vým hadříkem. Ostré konce drápků pravi-delně zastřihujte štípacími kleštičkamia uši čistěte speciálním přípravkem.

Vnější znaky

TĚLOStavba těla egyptské kočky mau je v mno-ha ohledech srovnatelná se stavbou ha-bešských koček. Tělo působí orientálníma půvabným dojmem, ale musí být zřetelněsvalnatější a o něco hrubší než tělo orien-

Egyptská kočka mau bronzová

tální krátkosrsté kočky. Jemné a elegantníkončetiny jsou v poměru k tělu a mají ma-lé, kompaktní tlapky. Zadní nohy jsoudelší než přední, takže linie páteře vybíhánahoru. Ocas je střední délky a má zaku-lacenou špičku. Zalomený ocas se pova-žuje za chybu.

HLAVAEgyptská kočka mau má zaobleně klínovi-tou hlavu s relativně velkýma ušima, kteréjsou široké na základně a mají zakulacenéšpičky. Linie nosu je rovná a přechází bezpřerušení v čelo. Velké oči jsou na hornístraně mandlového tvaru a na spodní stra-ně kulaté.

SRSTKrátká srst je hedvábná a zářící a má ná-padně tečkovanou kresbu. Kulaté skvrnymají v srsti být co nejčistší a nejostřejší.Tvoření proužků, které vzniká, protože seskvrny slévají do sebe, se na výstavách po-suzuje jako chyba.Egyptská kočka mau má ráda společnost.

120

Egyptská kočka mau kouřová Původ

BARVYEgyptská kočka mau se chová ve čtyřechrůzných barvách: pewter (cínová), bron-zová (čokoládově tečkovaná), stříbrná(černě stříbřitě tečkovaná) a smoke(kouřová). Oči jsou zelené nebo jantarovéa u mladých zvířat nemusejí být ještě zce-la dobarveny. Existují i červené a modréexempláře egyptské kočky mau, ale ty jsouvelmi vzácné.

Zvláštnosti

„Mau" je egyptské slovo, které znamená„kočka". Egyptská kočka mau se někdyzaměňuje za plemeno vyvinuté ve VelkéBritánii z orientální krátkosrsté kočkya siamských koček, které mělo dlouhoudobu stejné jméno. Toto anglické pleme-no nejspíš s egyptskou kočkou mau nemánic společného, protože se jedná o stříbři-tou černě tečkovanou orientální krátko-srstou kočku.

Ocicat

Ocicat je americké plemeno, které ze-vnějškem vykazuje mnoho shod s egypt-skou kočkou mau. Nejnápadnějším roz-dílem mezi oběma plemeny je tvarhlavy. Ocicat je přátelské a aktivní, aletaké velmi vzácné plemeno koček, kterézatím nevzbudilo mimo Spojené státymnoho pozornosti.

Jméno ocicat je odvozeno od ocelota, ji-hoamerické divoké kočky, která je známasvou nápadnou tečkovanou kresbou. Oci-cat je přitažlivé americké plemeno, kterévzniklo kolem roku 1964 z více méně ná-hodného křížení siamského kocoura s čo-koládovými odznaky a kočky ze siam-ských a habešských rodičů. Jedno z koťatve vrhu vykazovalo zvláštně tečkovanoukresbu. Zakladatelka tohoto plemene, pa-ní Virginie Dalyová z Michigenu, tutotečkovanou kresbu ve spolupráci s ostat-ními ustálila. Aby se do plemene zavedlstříbřitý faktor, vzalo se do šlechtitelskéhoprogramu později také několik americ-kých krátkosrstých koček. V roce 1987 bylocicat uznán různými organizacemi veSpojených státech. V Americe se ocicatpravidelně objevuje na výstavách, alev Evropě ho zahlédneme pouze velmi spo-radicky.

Charakter

Ocicatové mají otevřený, spontánní cha-rakter. Jsou aktivní, hraví, inteligentnía mají velkou potřebu společnosti a po-zornosti. Jen těžko se vyrovnávají s tím,když musí pravidelně za sebou trávit celédny v osamění. S ostatními kočkami seobvykle snášejí velmi dobře a pokud udě-lají jako koťata dobrou zkušenost se psy,nenarazí ani ve styku s nimi v budoucnos-ti nikdy na problémy.

Péče

Srst ocicatů lze udržet v pořádku s mini-mem péče. Postačí, když kočku jednoutýdně vykartačujete kartáčem z prasečíchštětin. Abyste zdůraznili lesk srsti, můžetepo kartáčování přetřít srst semišovýmhadříkem. Ostré konce drápků zastři-hujte, pokud je to nutné, štípacími kleštič-kami.

121