JIHOESK UNIVERZITA V ESKCH BUDJOVICCH

ZDRAVOTN SOCILN FAKULTA

Dilemata prce s klientem s drazem na problematiku kompetenc socilnch pracovnk

DIPLOMOV PRCE

Vypracovala: Bc. Zuzana Dvokov Vedouc prce: Mgr. Ale Novotn 2009

Dilemata prce s klientem s drazem na problematiku kompetenc socilnch pracovnk

ABSTRAKT

Jako tma sv diplomov prce jsem zvolila: Dilemata prce s klientem s drazem na problematiku kompetenc socilnch pracovnk, nebo se domnvm, e kadodenn prce socilnho pracovnka sebou pin situace, kter je stav ped rznorod dilemata a nut je tato dilemata eit. een dilemat je nronou innost ve vech oblastech lidskho ivota. Teoretick st popisuje prci socilnch pracovnk a dilemata, s ktermi se setkvaj pi prci s klienty. Vzkum probhal s 13 socilnmi pracovnky v regionu esk Budjovice. Pi realizaci vzkumu byla pouita kvalitativn metoda a jako technika sbru dat byla vyuita technika okruh polozenho rozhovoru. Hlavnm clem tto prce bylo zjistit, s jakmi dilematy se sociln pracovnci nejastji setkvaj pi prci s klientem, jak k nim pistupuj a jak je e. Cl prce byl splnn. Vsledky pinesly zjitn, e sociln pracovnci se nejastji mus rozhodovat pod tlakem okolnost a dleitost situace; mus upednostnit kvalitu slueb, nebo mnostv klient; musej umt zvolit sprvnou variantu v ppad zashnut i nezashnut do situace klienta; vdt kolik pomoci poskytnout, aby klienta nekontrolovali; umt zvldat morln konflikty. Sociln pracovnci nejastji spolhaj na sv znalosti a zkuenosti, odborn sudek a svdomitost. Dlm clem prce bylo, zjitn, jak jsou monosti pomoci v een dilemat, spojench s vkonem innosti socilnho pracovnka. Dl cl prce byl splnn. Pracovnci by mli mt monost kvalitn supervize. Dle je dleit, aby se sociln pracovnk mohl spolehnout na vedoucho pracovnka a mt monost eit s nm ve potebn. Zsknm zkuenost pracovnkm pin vt nadhled nad rozhodovnm. Vsledky tohoto vzkumu mohou pinst socilnm pracovnkm vt nadhled nad problematikou dilemat a mohou zvit pochopen pro prci socilnch pracovnk. Ppadn mohou zskan zvry a hypotzy slouit jako podklad pro kvantitativn vzkum tto problematiky.

Dilemmas of the work with a client with the emphasis on the issue of competences of social workers

ABSTRACT

As the topic of my diploma paper I selected Dilemmas of the work with a client with the emphasis on the issue of competences of social workers because I believe that

the day-to-day work of social workers brings about situations in which they encounter and have to solve various dilemmas. Dilemma solving is a demanding activity in any field of human life. The theoretical part describes the work of social workers and the dilemmas they

encounter in their work with clients.

The research was conducted with 13 social workers in the area of esk Budjovice. The research was implemented by a qualitative method and the data were collected by the technique of spheres of a semi-directed interview.

The main objective of the paper was to ascertain what dilemmas are most often encountered by social workers in their work with clients and how they are approached and solved by them. The objective of the paper has been attained. The results brought the finding that social workers must most often decide under the pressure of

circumstances and importance of the situation; must prioritize either the quality of services or the number of clients; must be able to select the correct variant in the event of intervention or non-intervention in a clients situation; know how much help they can

give so that they do not control the client; and be able to manage moral conflicts. Social

workers most often rely on their knowledge and experience, professional judgment and conscientiousness.

A part objective of the paper was to ascertain the possibilities of assistance in solving of the dilemmas connected with the activities of a social worker. The part objective of the paper has been fulfilled. Workers should have an opportunity to make use of quality supervision. It is also important that a social worker can confide in a senior worker and have an opportunity to discuss with them all required matters. Gained experience provides workers with a dispassionate point of view for decision-making. The results of this research may provide social workers with a more dispassionate

point of view of the issue of dilemmas and increase sympathy with the work of social workers. The conclusions and hypotheses may also serve as the basis for a quantitative research of this issue.

Prohlen:

Prohlauji, e svoji diplomovou prci jsem vypracovala samostatn pouze s pouitm pramen a literatury uvedench v seznamu citovan literatury.

Prohlauji, e v souladu s 47b zkona . 111/1998 Sb. v platnm znn souhlasm se zveejnnm sv diplomov prce, a to v nezkrcen podob elektronickou cestou ve veejn pstupn sti databze STAG provozovan Jihoeskou univerzitou v eskch Budjovicch na jejch internetovch strnkch.

Datum:

Podpis studenta

Podkovn: Rda bych touto cestou podkovala vedoucmu sv diplomov prce Mgr. Aleovi Novotnmu, za cenn rady a pipomnky, za jeho as, trplivost a ochotu pi een problm vzniklch pi zpracovvn danho tmatu.

6

OBSAH

vod..8 1. Souasn stav..9 1.1 Definice a smysl sociln prce...9 1.2 Sociln pracovnk....11 1.2.1 rove sociln prce..13 1.2.2 Aktivity sociln prce.14

1.2.3 Metody sociln prce..16 1.2.4 Role socilnho pracovnka.17

1.2.5 Kompetenn profil sociln prce.....21 1.2.6 Profesn komora socilnch pracovnk....24 1.3 Vzdlvn v oblasti sociln prce...26 1.3.1 Obecn pedpoklady a dovednosti pracovnka pomhajc profese..28 1.3.2 Poadavky na schopnosti pracovnka v pomhajcch profesch..31 1.4 Etika sociln prce...33 1.4.1 Etick kodex socilnch pracovnk.....36 1.5 Dilemata v sociln prci...37 1.5.1 Etick dilemata v sociln prci....39 1.5.2 Vedn dilemata adovch pracovnk..41 1.5.3 een dilemat prce s klienty...47 2. Cl prce...54 3. Metodika..55 3.1 Metodika vzkumu....55 3.2 Vzkumn soubor.57 4. Vsledky...58 4.1 Sociln pracovnice: Azylov dm esk Budjovice 58 4.2 Sociln pracovnice: Domino-sluby pro lidi s duevnm onemocnnm62 4.3 Sociln pracovnice: Domov pro seniory Dobr Voda.65 4.4 Sociln pracovnice: Domov pro seniory Hvzdal....69 4.5 Sociln pracovnice: EVA-poradna pro eny a dvky v nouzi.72 4.6 Sociln pracovnice: Intervenn centrum pro osoby ohroen domcm nsilm.74

7

4.7 Sociln pracovnice: Odbor socilnch vc a zdravotnictv-oddlen sociln prvn ochrany dt Krajskho adu Jihoeskho kraje-Nhradn rodinn pe.78 4.8 Sociln pracovnice: Krizov centrum pro dti a rodinu v Jihoeskm kraji......81 4.9 Sociln pracovnice: Magistrt msta esk Budjovice-oddlen sociln prvn ochrany dt .1...85 4.10 Sociln pracovnice: Magistrt msta esk Budjovice oddlen sociln prvn ochrany dt .2...89 4.11 Sociln pracovnice: Poradna pro uprchlky.....91 4.12 Sociln pracovnice: Poradna pro eny a dvky SON.94 4.13 Sociln pracovnk: Proban a median sluba esk Budjovice.98 5.Diskuze...102

6.Zvr..111 7.Seznam pouitch zdroj.113 8.Klov slova..119 9.Plohy120

8

VOD Sociln prce jako pomoc lidem v obtnch ivotnch situacch nabv v poslednch letech na vznamu. Clem vech lid v tto oblasti lidsk innosti je pozvednout sociln prci na rove profese, kter bude uznvna, a to nejen lidmi, kte tuto prci vykonvaj, ale i lidmi, kterm je sociln prce poskytovna. Prv skutenost, e klientem socilnho pracovnka se me stt kterkoli oban, nsob dleitost tto lidsk profese. Socilnm pracovnkm je spolen, e pedmtem jejich pozornosti je celkov situace klienta, e se sna pmo nebo nepmo pispt k tomu, aby klient zvldl ir klu barir. Stimulem pro zpracovn tto diplomov prce se

stal vlastn zjem o problematiku sociln prce. Ve svm okol se setkvm s adou socilnch pracovnk, kte se musej umt rozhodnout v obtnch situacch a patn rozhodnut jim pin tk bm. Dle m zajmala skutenost, zda sociln pracovnci vd, k emu jsou kompetentn. Dilemata jsou v idelnm ppad prostorem k pemlen. Ale nabzej nm tak dva typy pokuen, a to moc a bezmoc. een dilemat je nronou innost ve vech oblastech lidskho ivota. Kad lovk se ve svm ivot setkal se situac, kdy byl nucen se rozhodnout. Pro sociln pracovnky je tato nelehk loha kadodennm chlebem. Nsledk patnch rozhodnut jsou si vichni pracovnci vdomi. Pi rozhodovn maj na pamti, e v ad ppad dr v rukch dal osud napklad dt a cel jejich rodiny. Toto bemeno in rozhodovn mnohem t a klade vysokou psychickou zt na tyto pracovnky. Sociln pracovnk mus bt tak profesionl, kter m pehled o svch kompetencch a na zklad toho me poskytnout klientm kvalitn sociln prci.

Diplomov prce v teoretick sti informuje o souasn sociln prci, o jejch nrocch a pedpokladech na socilnho pracovnka. Vymezuje dilemata, s ktermi se sociln pracovnci setkvaj pi kadodenn prci s klienty. Vzkumn st prce pibliuje, s jakmi dilematy se sociln pracovnci nejastji setkvaj, jak je zvldaj a jak jsou zvykl je eit. Doufm, e vsledky tto prce pispj k zskn vtho nhledu na problematiku dilemat v sociln prci. Pouk na ptomnost dilemat prce s klienty a dleitost jejich een. A ppadn poskytne nvod, na jak dilemata se nejvce zamit a jak je spolu s pracovnky eit.

9

1. Souasn stav

1.1 Definice a smysl sociln prce Sociln prce je spoleenskovdn disciplna i oblast praktick innosti, jejich clem je odhalovn, vysvtlovn, zmrovn a een socilnch problm (chudoby, zanedbvn vchovy dt, diskriminace uritch skupin, delikvence mldee, nezamstnanosti aj.) (32) Definice federace socilnch pracovnk z r. 1988 k, e je to innost, kter pedchz nebo upravuje problmy vznikajc z konflikt poteb jedinc, skupin nebo komunit a spoleenskch instituc. (9) Opr se o vdeck poznn lidskho mylen a socilnho systmu, zasahuje tam, kde dochz k neshodm v interakci lid a jejich okol. Zkladem sociln prce jsou principy lidskch prv a sociln spravedlnosti. (26) Sociln prce uplatuje poznatky (vdeck pojmy a termny, zkony a modely, pstupy a postupy) nejen tchto vd, kter jsou pro sociln prci uiten, ale i vdnch discipln, jejich pedmt zkoumn se sociln prac (zdnliv) vbec nesouvis. Zdrojem a objektem jejho poznn je pedevm jej vlastn praxe, ale jej poznatky vychzej i z praxe jinch spoleenskch sfr (resort). (59)

Povaha sociln prce a zpsoby jejho vkonu jsou podstatn determinovny na jedn stran koncepc sttn sociln politiky a na druh stran poslnm instituce, kter sociln prci provd.

esk sociln stt v devadestch letech opout koncepci irok a nivelizujc redistribuce odvozen od univerzlnho prva na prci a vrac se k liberln tradici tstupovho zabezpeen prostednictvm iroce zaloenho socilnho pojitn pracujcch, zvazn finann pomoci orientovan pedevm na rodiny s dtmi a vbrov podpory potebnch osob, zpravidla bez pevnho rodinnho a finannho zzem. (45)

Smysl a posln sociln prce Posln sociln prce, je vst dialog mezi tm, co chce spolenost ve svch normch a tm, co si peje klient. Rozvjet pitom dialog jako spoluprci a kooperaci rovnocennch partner. (53) Smyslem takovho dialogu je nalezen pijatelnho een pro spolenost i jednotlivce. (14) Pracovnkovou odbornost je pak umt bt prostednk mezi normami spolenosti a pesvdenm klienta. (53)

10

Cl sociln prce

Stanovit globln platn pehled cl sociln prce nen mon. Sociln prce je sociln konstruovan innost, kterou lze pochopit jen ve vazb na sociln kulturn kontext, v nm vznikla. Sociln prce proto neme bt budovna a hodnocena nadasov. Jej teorie i praxe jsou reakcemi na to, jak konkrtn lid vnmaj v urit dob a v uritm mst sociln problmy. Poet socilnch pracovnk a zamen jejich innosti se mn s prioritami, kter spolenost definuje v politickch a medilnch debatch. Instituce ili agentury, je lid pro ely sociln prce zizuj, jsou odvozeny z jinch, podobnch, ji existujcch instituc a funguj ve vazb na n. (33) Praktick cle sociln prce jsou podle Americk asociace socilnch pracovnk nsledujc: 1. Podpoit schopnost klienta eit problm, adaptovat se na nroky a vyvjet se. 2. Zprostedkovat klientovi kontakt s agenturami, kter mu mohou poskytnout zdroje, sluby a potebn pleitosti. 3. Napomhat tomu, aby systm podpory klient pracoval humnn a efektivn (profesionln sociln pracovnk me mt roli poskytovatele, organiztora slueb, supervizora, konzultanta a tak roli obhjce klientovch zjm). 4. Rozvjet a zlepovat sociln politiku. (28)

Tyto cle chce sociln prce realizovat prostednictvm odborn pomoci klientovi, soust je i odhalovn jeho vlastnch zdroj a potencil, orientovan na doshnut pozitivnch zmn v tch oblastech ivota klienta, kde dochz k jeho omezovn, i nedoucmu vvoji. (26)

Sociln prci, stejn jako jin pomhajc profesi, sta mt ti oprn body, aby stla pevn. Prvnm bodem, o kter se opr, jsou zkony, pedpisy, povinnosti a pak monosti, kter z nich vyplvaj. Obecn eeno normy, kter jsou stejn zvazn, a u jsou psan i nepsan. Jsou to spoleensk pravidla, standardy pedstavujc ppustn hranice ve vztazch mezi lidmi. Pikazuje, nebo zakazuje se jimi urit chovn pro konkrtn situaci.

Druhm bodem jsou zpsoby chovn, jednn, mylen, postoje, pn, nzory, pesvden, styly ivota, kter z lovka in klienta. Klient je tedy osoba, kter potebuje ve svch zpsobech pomoc. Bez klient by nebylo sociln prce.

11

Tetm bodem, kter je nutn k vyven a stabilizaci pedchozch dvou, je profesionln odbornost pracovnka. Jeho odbornost je bt prostednkem mezi normami a klienty. (53) Pedpoklady sociln prce V sedmdestch letech 20. stolet byly publikovny ti hlavn pedpoklady, na nich je sociln prce zaloena, m se mezi zkladn hodnoty profese zaadily i ty, kter zasazuj klienta do socilnho rmce. Jedn se o nsledujc: cta (respekt) ke klientovi pesvden o sociln povaze lid lovk je jedinenou bytost, ovem zavren tto jedinenosti zvis na ostatnch lidskch bytostech (jde o vzjemnost), dje se ve spolenosti vra v to, e kad jedinec je schopen zmny, rstu a sebezdokonalen (28)

1.2 Sociln pracovnk Existuje ada povoln, jejich hlavn npln je pomhat lidem: lkai, zdravotn sestry, pedagogov, sociln pracovnci, peovatelky, psychologov. Stejn jako jin povoln m kad z tchto profes svou odbornost, tj. sumu vdomost a dovednost, kter je teba si pro vkon danho povoln osvojit. Toto vzdln poskytuj pslun koly. (21) V praxi modernch spolenost se eenm socilnch problm zabvaj zejmna sociln pracovnci. V rmci st npomocnch profes hraj dleitou zprostedkujc a integrujc lohu. Teprve kdy se mn formln korektivn pstupy rodin a irho pirozenho prosted pi een osobnch problm nemohou uplatnit, dochz k pokusm o jejich nahrazen formlnjmi prostedky. Zprostedkovanost sociln prce spov i v tom, e zprostedkovv a odr pevaujc idely ve spolenosti. Jej identita se vyvj v napt mezi spoleenskou situac, situac klient a situac v profesi. (14)

Pojem sociln pracovnk byl pouit na oznaen povoln ji v r. 1918. Od r. 1929 se u prakticky bez problm hovo o profesionlnch socilnch pracovncch. asto uvan definice socilnho pracovnka je z hlediska jeho pedpoklad na vkon profese, jako soubor strukturovanch a psychofyziologickch vlastnost lovka potebnch na doshnut spoleensky douc efektivnosti profesionln prce. (59)

12

Sociln pracovnk pracuje: s klienty, s jejich rodinami, pp. za svj ppad povauje celou rodinu; s pirozenmi skupinami, nap. s partami mldee na mstskm sdliti; s umle vytvoenmi skupinami, jakmi jsou nap. koln tdy nebo skupiny lid trvc ivot v stavu sociln pe i ve vzen; s organizacemi, bu d innost agentur poskytujcch sociln sluby, nebo vstupuje jako expert do organizac a pomh v nich eit problmy, kter je kompetentn eit, nap. formou supervize; s mstnmi komunitami, tj. s lidmi ijcmi v jednom mst; jako expert i pi pprav nkterch zkon a vyhlek, v jinch ppadech se jako oponent k takovm nvrhm vyjaduje. (28)

Sociln pracovnk se pohybuje v rmci prv a povinnost definovanch prvnm systmem, zamstnavatelem a profesnmi standardy. Institucionln rmec je dleit, protoe sociln pracovnk zasahuje do ivota klient a je poteba, aby jeho prvo zasahovat bylo legitimn. Odhaluje tak detaily ze ivota klient, proto jsou dleit pravidla, kter zajiuj klientm ochranu. (44)

Funkce socilnho pracovnka

Funkc socilnho pracovnka je pomhat lidem, kte se pokouej eit a zvldnout problmy ve fungovn, v interakcch s jejich socilnm prostedm. Prostednictvm sv pomoci se sociln pracovnk sna zlepit zpsob, kterm lid sociln funguj, nebo vztahy mezi lidmi a jejich socilnm prostedm. (31) Sociln pracovnci se zabvaj ivotnmi situacemi lid a jimi poskytovan sluby bvaj zpravidla tm lep, m vce se jim da vidt situaci klienta v jejm celku. Mohou lpe ne ostatn rozumt struktue tohoto celku, tko vak mohou bt specialisty na kadou jeho dl st. Mohou napklad rozpoznat, jak se klientova neurza navzjem podmiuje s jeho neschopnost vyeit konflikty s bvalou manelkou. Nemohou vak souasn bt psychiatry a advokty. (36) Sociln pracovnk vykonv sociln eten, zabezpeuje sociln agendy vetn een sociln prvnch problm v zazench poskytujcch sluby sociln pe, sociln prvn poradenstv, analytickou, metodickou a koncepn innost v sociln

13

oblasti, odborn innosti v zazench poskytujcch sluby sociln prevence, depistn innost, poskytovn krizov pomoci, sociln poradenstv a sociln rehabilitace. (57)

Mezi klov koly socilnch pracovnk pat, aby klientm pomhali vyuvat zdroje (dvky a sluby) nabzen programy sociln pomoci a dalmi programy socilnho zabezpeen. Ne vichni klienti dokou samostatn nebo s podporou svch blzkch tyto zdroje vyut tak, aby jim to pomohlo zvldat jejich obtn ivotn situace. kolem sociln prce je jednak pomoci klientovi na tyto zdroje doshnout a dle najt takov zpsob jejich uit, kter by byl z hlediska socilnho prosted i z hlediska klienta inn. Pi plnn tohoto kolu se sociln pracovnci asto setkvaj s tm, e podmnky pstupu k nabzenm zdrojm, kter vymezili zkonodrci, mohou bt pekkou pekonn klientovch pot. (49)

1.2.1 rovn sociln prce Bn se v sociln prci rozliuj innosti na prce sociln mikrorovn, stedn rovn a prce sociln makrorovn. Mikrorovn se pitom mysl ppadov prce, stedn rovn prce s rodinami a malmi skupinami, makrorove znamen prci s velkmi skupinami, s organizacemi, komunitami a psoben na sfru veejnho mnn i politiky.

Na mikrorovni pracuje profesionln sociln pracovnk formou ppadov prce, resp. veden ppadu. Obma termny me bt popisovan tat innost, tj. individuln podporovn klientovy schopnosti vyrovnat se s problmy. Zkladn innost pi prci s ppadem je poradenstv. (28) Poradensk sociln prce je zamena na aktivizaci vnitnch zdroj klienta s vyuitm spoleenskch zdroj s tm clem, aby vlastn problmovou sociln situaci klient eil sm vlastn aktivitou a aktivitou bez toho, aby byla potebn spoleensk intervence. (59) Skupinov prce me mt podobu aktivit se skupinou (nap. vkendov programy v prodnm prosted podan pro rizikovou mstskou mlde; kurzy socilnch dovednost a rekvalifikan kurzy pro nezamstnan mlad lidi aj.) Clem skupinov prce me bt i nespecifick skupinov terapie, kter m klientovi poskytnout otevenou zptnou vazbu o tom, jak psob na lidi, korektivn zkuenost, nhled na een jeho tkost. (28) Vysok hodnota prce se skupinou se d odvodit z tchto skutenost:

14

- je zde potencionl pro zven efektivity procesu (lze souasn pracovat s vce klienty) - lze se vyhnout nebezpe zvislosti klienta na jednom pomhajcm pracovnkovi - pi prci se skupinou lze spn odvdt pozornost klient od nadmrnho lpn na vlastnm utrpen

- lovk je spoleenskm bytm (51)

Prce s rodinou me mt podobu eji zamench aktivit organizovanch pro jednu rodinu nebo skupinu rodin (nap. poradenstv rodinm, je adoptuj dti; poradenstv rodim v rozvodu, kter se tk kontaktu s dtmi). Jindy se jedn o rodinnou terapii, jej cle jsou obecnj: zlepit fungovn rodiny, vyjasnit rodinnou komunikaci, vymezit role len rodiny apod. Komunitn prce spov v organizaci akc mstnho spoleenstv, jejich clem je naplnn urit mstn poteby nebo een mstnho problmu. Sociln pracovnk me potebu i problm analyzovat, plnovat postup, iniciovat akci, koordinovat innost astnk (a u jednotlivce, nebo instituce), propagovat akci, hodnotit jej inky. (28)

1.2.2 Aktivity sociln prce Sociln prce usiluje o zlepen socilnho fungovn individu, skupin a komunit tm, e realizuje aktivity zamen na jejich sociln vztahy. Tyto aktivity vak mohou mt rzn charakter. Lze napklad rozliit: aktivity zamen na problm, aktivity zamen na klienta a jeho potencil a aktivity preventivnho charakteru. (37)

Aktivity zamen na problm Aktivity smujc k odstrann problmu mohou probhat na rovni kurativn a rehabilitan. Kurativn aktivita spov v pm snaze o odstrann faktor, kter problm zpsobily. Me jt o sociln dvky, nalezen zamstnn, umstn dtte do nhradn rodinn pe ap. V ppad, e problm nelze zcela odstranit, jde v tto form sociln prce alespo o minimalizaci jeho dsledk. (37) Rehabilitan sociln prci definujeme jako souhrn opaten, kter se zamuj na odstrann nebo alespo zmrnn dsledk negativnch socilnch jev u jednotlivce, skupiny, komunity s konkrtnm clem znovuvytvoen nejvyho stupn fyzick, psychick, sociln a pracovn vkonnosti obana, aby mohl bt pimen zaazen do

15

spolenosti. (59) Pi rehabilitanch aktivitch jde proto zejmna o takovou pomoc, kter usnadn klientovu adaptaci v nov situaci. (nap. poskytovn psychoterapeutick pomoci pi akceptaci vlastn hluchoty nebo poskytovn psychosociln podpory pi pivykn na ivot v dtskm domov). (37)

Aktivity podporujc rozvoj potencilu klienta Aktivity podporujc rozvoj potencilu mohou bt rozvojov nebo vzdlvac. Rozvojov aktivity jsou nameny na rst individuln nebo skupinov schopnosti vstupovat do socilnch interakc. Pkladem me bt rodinn terapie, kter pomoc individulnch a spoleenskch sezen pomh manelskmu pru k vzjemnmu pochopen a otevr kanly smyslupln komunikace mezi nimi.

Vzdlvac aktivity mohou bt popsny jako snaha o zajitn veejn informovanosti o specificch uritho problmu a jeho een. Pkladem mohou bt veejn pednky o monostech slueb rodinnho poradenstv.

Aktivity preventivnho charakteru

Aktivity preventivnho charakteru jsou zameny na vasn objeven, kontrolu a eliminaci faktor, kter mohou potenciln naruovat sociln fungovn. Preventivn aktivity mohou mt charakter individuln i skupinov prce s klientem, anebo mohou bt zacleny na komunitu. Pkladem prevence v oblasti individuln (skupinov) je pedmanelsk poradenstv. V druh oblasti se jedn zejmna o tzv. komunitn sociln prci. Pkladem je centrum prevence kriminality usilujc o snen kriminality.Vyvj aktivity, kter maj pomoci lpe propojit innost rznch organizac, ekonomick zdroje, a usiluje o zajitn profesionln vzdlanho tmu, kter bude pracovat s problmovou mlde. (37)

16

1.2.3 Metody sociln prce Ppadov prce Zamen na ppad, na jedince, je v oblasti sociln prce asto uplatovanm pstupem. Zejmna v problematice duevnho zdrav, vvojovch poruch, ve sfe dlouhodob pe, ve slubch pro seniory, pro pisthovalce atd. Pestoe je to pstup nron z hlediska profesionln vybavenosti i osobnostnch dispozic socilnho pracovnka, nevyaduje zvltn aranm a umouje operativn rozhodovn, prunost i tvoivost, je mohou vznamn pispt k rozpoznn a uskutenn prv tohoto postupu, kterm klient vystoup ze sv nepzniv situace. Obecn jde o zpsob, jak vnovat soustednou pozornost lovku, jen sociln slubu potebuje. Zkladem ppadov prce je pochopen jedince, ale tak porozumn rodinn, komunit, spolenosti, kultue a znalost tch sociln-zdravotnickch slueb, kter nabzej monost zbavit se nedstojnch ivotnch podmnek. Ppadov prce se zabv eenm takovch problm, kter klienta spoutvaj a omezuj optimln vyuvn jeho vnitnch i vnjch monost. Nkter problmy vyplvaj z prosted. Dal jsou mezilidsk, zejmna rodinn; ty tvo hlavn oblast ppadov prce. (28)

Prce se skupinou

Skupinov sociln prce je realizovan s vtm potem klient (mal, stedn sociln skupiny), pi kterch se vyuv specifick skupinov prce ve prospch jednotlivce ve skupin a cel skupiny. Mezi specifika sociln prce se skupinou meme zaadit: dynamiku skupiny, efekt socilnho kontaktu a spolenho problmu, sociln uen, ale tak charakteristick metody sociln prce se skupinou: skupinov rozhovor, diskuze, brainstorming, skupinov cvien, skupinov hry, kreslen, ten pbh, hran rol atd. Skupinov prce monitoruje interpersonln charakter problmovch situac klienta. Z tohoto hlediska za nejinnj aspekty sociln prce se skupinou povaujeme: samotn ast jinch osob ve skupin, podobnost problmovch situac u klient, pocit spolupraktinosti, emocionln podporu, monost konfrontace a zskn novch zkuenost v bezrizikovm prosted a jin. Do skupinov sociln prce zahrnujeme i prci s rodinou. Metoda sociln prce se skupinou je nronj ne individuln sociln prce a proto klade na socilnho pracovnka vt nroky hlavn v oblasti praktickch

17

zkuenost, teoretickch poznatk, ppravy na prci, technick a organizan zabezpeen atd. (59)

Komunitn prce

Komunitn prce je metoda smujc k vyvoln a podporovn zmny v rmci mstnho spoleenstv. Komunitn prce je velmi univerzln lze j eit mstn problmy v oblasti socilnch slueb a zdravotn pe, etnickho napt, vzdlvn, ale i sousedskch vztah, ivotnho prosted atd. Komunitn prce je tak velmi variabiln kad situace vyaduje odlin een, kter je do velk mry nepenosn do jinch situac. To klade velk draz na kreativitu komunitnho pracovnka, realizanho tmu i obyvatel komunity. (28) Komunitn sociln prce podobn jako prce se skupinou i individuln zahrnuje innosti: sociln-vchovn, zdravotn, vzdlvac, administrativn, organizan, technick. Jejm clem je zskat leny komunity, aby se aktivn zapojili do procesu identifikovn socilnho problmu, jeho klasifikace a kvantifikace, ppravy a realizace socilnch opatench na jeho eliminaci nebo alespo zmrnn, a dle rozit a rozvinout schopnosti len komunity pedchzet sociln nedoucm jevm, ppadn dostaten rozpoznat zrodky jejich vzniku a rozvoje. (59)

1.2.4 Role socilnho pracovnka Sociln pracovnci vykonvaj pi sv profesionln innosti adu rol, kter se vzjemn prolnaj. K objasnn povahy tchto rznch innost lze vylenit nkolik odliujcch se typ. V praxi me jeden nebo druh pstup pevldat podle poadovan pracovn npln, charakteru zazen, stylu veden organizace, cl a prostedk jejho programu, atd. (45) Role socilnho pracovnka se v prbhu vvoje behaviorln teorie vrazn mnila. Zatmco na potku bylo kolem socilnho pracovnka kontrolovat cel intervenn proces, od plnovn a po volbu vhodn metody i tempa, v 90. letech se zdrazuje, e lohu behaviorlnho terapeuta je umonit klientovi zskat douc zkuenosti, vytvoit bezpen prosted pro nacvien potebnch dovednost. (37)

18

Role socilnho pracovnka:

Peovatel nebo poskytovatel slueb: Napomh klientm v jejich dennm ivot tam, kde vzhledem k postien, onemocnn, slabosti nebo jin neschopnosti sami nezvldnou vykonvat dleit innosti. Zprostedkovatel slueb: Pomh klientm zskat kontakt s potebnmi socilnmi zazenmi, ppadn jinmi zdroji pomoci

Cviitel (uitel) sociln adaptace: Napomh klientm modifikovat jejich chovn tak, aby mohli innji eit sv problmy. V rmci tto innosti zastv funkce uitele nebo trenra socilnch a adaptanch dovednost, povzbuzovatele zmn v chovn a preventivnho initele v situaci potenciln krize. Poradce nebo terapeut: Pomh klientm zskat nhled na jejich postoje, pocity a zpsoby jednn, se zmrem napomoci rstu nebo adaptabilnjmu jednn. V tto roli se chpe funkc psychosocilnho

diagnostika, poradenskho pracovnka, socioterapeuta, ppadn vzkumnka v praxi Ppadov manaer: Podstatou role je, e nepomrn dlouhodob hraje roli agenta najatho klientem k tomu, aby v sti npomocnch slueb zajistil jejich pokud mono efektivn sladn v zjmu uritho pedem stanovenho cle. Manaer pracovn npln v zazen: To znamen organiztor asto nadmrnho objemu prce, plnuje naasovn a dvkovn

intervence, sleduje kvalitu poskytovanch slueb a prbn zpracovv informace.

19

Personln manaer ( personalista): Osoba zajiujc vcvik a vuku, supervizi, konzultace a zen pracovnk v zazen. Administrtor: Vedouc pracovnk nebo editel zazen, plnuje, rozvj a zavd zpsoby prce, sluby a programy v socilnch a jinch zazench sloucch pslun klientele.

Sociln pracovnk me bt tak initelem socilnch zmn, tj. lovkem angaujcm se pi identifikaci a een irch spoleenskch problm. (45)

Role socilnho pracovnka a zpsoby pstupu k praxi Sociln pracovnk se pohybuje v rmci prv a povinnost definovanch prvnm systmem, zamstnavatelem a profesnmi standardy. V idelnm ppad se prva a povinnosti, kter pat k roli socilnho pracovnka, vzjemn dopluj. V praxi vak mnohdy dochz k jejich konfliktu a potom je teba dt nemu pednost. V tto souvislosti se asto zmiuje rozdl mezi defenzivn a reflexivn prax. Pro defenzivn praxi je charakteristick, e sociln pracovnk jedn podle pedpis a pln sv povinnosti definovan zamstnavatelem a zkonem. Nikdo jej neme osoit, pokud splnil pedepsan postup. Postupy ho tedy na jedn stran omezuj, na druh stran chrn ped vlastn odpovdnost. Naproti tomu sociln pracovnk, kter je schopen reflektovat praxi, doke nejen identifikovat etick dilemata, ale i to, jak vznikaj. Je si jistj svmi osobnmi hodnotami, hodnotami profese i tm, jak je projevovat v praxi. Sna se o integraci znalost, hodnot a dovednost a jejich vyuvn v praxi. Je schopen se vyrovnat s nejistotou , kter sociln prci provz. (28)

Typologie pstupu k praxi Sociln pracovnk by ml bt pedevm profesionlem schopnm reflexe a z tto pozice by ml posuzovat ostatn povinnosti. Vdy by vak ml dokzat sv jednn obhjit. (28)

20

Banks definovala z hlediska zpsob pstupu k praxi tyi typy, kter se v realit prolnaj: 1. Angaovan sociln pracovnk chpe svou prci jako zpsob, jm uplatuje osobn morln hodnoty. S klienty jedn jako se spolu ijcmi lidskmi bytostmi, kter vnm empaticky a s respektem. Vychz z toho, e sociln pracovnk

by ml opravdov peovat o sv klienty a jednat s nimi jako s pteli. Sm sebe chpe pedevm jako osobu a a potom jako socilnho pracovnka (pouvat stejn etick principy na situace v osobnm ivot i na ty, kter vzniknou v rmci sociln prce). (1) kolem angaovanho pracovnka je kadho klienta pochopit, zajmat se o nj, vctit se do nj, pijmat ho, jak je, dret mu palce prost mt ho rd, vidt v nm i ty dobr strnky, kter vtinou ostatnm unikaj. Neangaovan pracovnk pojm svou prci jako vkon svench pravomoc bez osobnho

zjmu o klienta. Leckter sociln pracovnice povauje za svj kol kompetentn odpovdat na dotazy pedloen v edn den obanem nebo instituc a nestoj o to, aby se ppadn stala oprnm bodem pro klienta nebo rodinu, kte si nevd rady se svmi problmy. (21) 2. Radikln sociln pracovnk s pedchozm m spolen to, e vkld osobn hodnoty do praxe. Nedl to vak proto, aby poskytl jednotlivmu klientovi bezpodmnenou pi, ale jde mu primrn o zmnu tch zkon, oblast sociln politiky a praxe, kter povauje za nespravedliv. 3. Byrokratick sociln pracovnk v tomto modelu se doporuuje oddlen osobnch hodnot, profesnch hodnot a hodnot zamstnavatele. Clem sociln prce je manipulace s lidmi v zjmu jejich zmny. K roli socilnho pracovnka pat i to, e vytv iluzi osobn pe o klienta. Na druh stran zase v uritch ppadech mus psobit i jako psn normaliztor klienta. Rozdlen osobnho a profesnho je nutn proto, aby se sociln pracovnci nectili vinni tm, e s lidmi manipuluj a e uvaj vztah zpsobem, kter by v osobnm ivot nepovaovali za estn. 4. Profesionln pracovnk sociln pracovnk je autonomnm profesionlem, kter je vzdlan v oboru, je veden etickm kodexem a jeho identitu tvo pedevm lenstv v profesi. Prioritou jsou prva a zjem klient. Dleit je individuln vztah s klientem, kterho sociln pracovnk chpe jako aktivnho spolupracovnka. Profesionln model je zaloen na tom, e je teba vyvit moc mezi socilnm pracovnkem a klientem, a to upevnnm prv klient. (1)

21

1.2.5 Kompetenn profil sociln prce V souvislosti s vkonem profese se od 50. let 20. stolet hovo o kompetencch. V rozvoji kompetennho pstupu se stala vznamnou kniha McClellanda, v n autor raz mylenku, e pouze na zklad vsledku inteligennho testu nelze predikovat to, zda nkdo bude v urit profesi spn. O spnosti, i nespnosti toti rozhoduje ir spektrum promnnch. Jednotliv autoi se pitom li ve zpsobech konceptualizace samotnho pojmu kompetence. (58) Podle slovnku sociln prce je sociln kompetenc obratnost a efektivita v jednn s lidmi ve spoleenskm styku. Je to soubor dovednost, nvyk, postoj. Jejich jdrem je schopnost reflexe sociln situace i sebereflexe vlastnho jednn. Sociln kompetence je spolu s odbornou kompetenc zkladnm pedpokladem profesionlnho uplatnn. (32) Hovome-li o profesionlnm jednn socilnho pracovnka dostvme se tm i k problematice jeho profesionlnch kompetenc. Za profesionln kompetentnho pokldme socilnho pracovnka tehdy, kdy je schopn optimln, tj. vhodnm a efektivnm zpsobem, doshnout vytyenho cle. Pedpokladem pro dosaen profesionlnho kompetentnho jednn je ovldn nstroj, tedy metod a technik sociln prce, v souvislosti s tm pak hovome o nstrojch kompetenc socilnho pracovnka.

Aby sociln pracovnk zskal potebnou mru zkuenosti, je nutn, aby teoretick poznatky o metodch a technikch byly doprovzen trninkem a praktickmi zkuenostmi, kter zanajc sociln pracovnk nabv postupn pod vedenm zkuenho socilnho pracovnka supervizora. (25) Kompetence je irok pojem, kter zahrnuje schopnost penet znalosti a dovednosti do novch situac v dan oblasti povoln. Zahrnuje organizaci a plnovn prce, inovaci a vyrovnn se s nerutinnmi innostmi. Zahrnuje takov kvality, jako osobn efektivitu, kter je na pracoviti potebn pi zachzen se spolupracovnky, manaery a klienty. (12)

Kompetence socilnch pracovnk zatm neuruje dn platn prvn norma natolik, aby bylo vedoucm organizacm vdy jasn, m maj socilnho pracovnka povovat a m ne. Zejmna nesttn neziskov organizace, kter po roce 1989 vybudovaly mnostv pedtm neexistujcch socilnch slueb, nejsou vzny tradicemi

22

ani pedpisy k tomu, aby vbec sociln pracovnky zamstnvaly a aby jim svovaly lohy urenho druhu. (29) V souvislosti s pomhajcmi profesemi se v odborn literatue hovo nejen o odbornch a socilnch kompetencch, ale tak o profesionalit, profesn identit, profesn integrit, profesnch postojch, profesnm chovn. (58) Pravdpodobn nejambiciznj souasnou formulaci doucch kompetenc socilnho pracovnka s akademickm vzdlnm, tj. na rovni magistra sociln prce, podv americk Rada pro vzdlvn v sociln prci. Kompetence je chpna jako funkcionln projev profesionln role. Soustava zkladnch kompetenc byla inspirovna materilem britsk stedn rady pro vzdlvn a trnink v sociln prci shrnujcm poadavky pro udlen diplomu v sociln prci, zohledovala standardy vzdlvn v sociln prci uvan v souasnosti v esk republice a vychzela z praktickch zkuenost len tmu, kter eskou verzi soustavy vytvoil. (28) Ze vech dostupnch materil byl v roce 1997 vytvoen prvn ucelen nvrh esti zkladnch kompetenc. 1997, 1998, 1999 prochzely adou zmn, byly spolen diskutovny i individuln komentovny. 1. Kompetence: rozvjet innou komunikaci Sociln pracovnk um naslouchat a vytvet podmnky pro otevenou komunikaci mezi jednotlivmi klienty, skupinami a komunitami. Iniciuje spoluprci a motivuje pro zmnu v zjmu klient.

2. Kompetence: Orientovat se a plnovat postup Sociln pracovnk ve spoluprci s klienty, jejich peovateli a jinmi odbornky zskv pehled o jejich souasnch i potencionlnch potebch i zdrojch a spolen plnuje postupy, reagujc na zjitnou nouzi a ohroen. Dovede stanovit rizikov faktory a meze spoluprce.

3. Kompetence: Podporovat a pomhat k sobstanosti Sociln pracovnk podporuje pleitost k tomu, aby lid mohli pout sv vlastn sly a schopnosti. Pomh jim pebrat zodpovdnost, zabezpeovat sv prva a kontrolovat ohroujc chovn.

23

4. Kompetence: Zasahovat a poskytovat sluby

Sociln pracovnk poskytuje nebo zajiuje pimenou rove podpory, pe, ochrany a kontroly a zapojuje se do prevence. Podporuje spoluprci mezi jednotlivci, skupinami, komunitami a organizacemi.

5. Kompetence: Pispvat k prci organizace Sociln pracovnk pracuje jako odpovdn len organizace, pispv k hodnocen a zlepovn jej prce a innosti slueb pro klienty a efektivn vyuv vech zdroj.. Spolupracuje s kolegy.

5. Kompetence: Odborn rst.

Kad kompetence je ble definovna tzv. kritrii kompetence, je se daj objektivn zjiovat a jsou nutnou podmnkou pro naplnn pracovnkovy role. Napklad kompetence zasahovat a poskytovat sluby zahrnuje kritria: znt monosti a metody poskytovn slueb a intervence; poskytovat pomoc a slubu v souladu s dohodnutm postupem; pravideln hodnotit mnc se situaci, pokroky a innost postupu spolu s klienty; organizovat a koordinovat poskytovn pomoci a slueb z rznch zdroj; vytvet pzniv okolnosti pro pijet sluby a adaptaci na ni; aktivn elit chovn, kter vytv riziko a ohrouje klienta nebo okol atd. Takto formulovan kompetence mohou slouit jako koordinty vzdlvn i superviz a zrove jako pomcky pro definovn dobr praxe poskytovatel socilnch slueb. (12) Blzko k profesnmu standardu m kompetenn profil. Kompetenn profil sociln prce mus nutn fungovat na pluralit a komplementarit danch kompetenc. st kompetenc je dna explicitn zkonem (vrazn je tomu na seku sociln prvn ochrany dt), st pak vymezuj konkrtn pracovn npln jednotlivch bran socilnch pracovnk. Uvdn kompetenn profil vak slou spe elm didaktickm, jako opora konceptu konativnch prax student. Profesn standart vymezuje od jinch profes. Legislativn ukotven sociln prce jako celku a legislativn vymezen socilnch pracovnk jako profesn skupiny v esk republice nen. (47) Sociln pracovnk potebuje pi vkonu sv prce disponovat adou kompetenc. V sociln prci se jedn o zvldnut poadavk vzdlvacch i zkuenostnch pi

24

dodrovn zsad etickho kodexu profese. Dleitm znakem profesionality je vdt, co dlm a pro to dlm, pomoci reflektovat vechny samozejm projevy a vytvoit si tak anci rozvinout to, co jsme dosud z rznch dvod teba opomnli. (12) Standardy vzan na zamstnvn socilnch pracovnk a definuj profil zamstnn socilnho pracovnka. Dle kompetenn profil sociln prce mus nutn fungovat na pluralit a komplementarit danch kompetenc. st kompetenc je dna explicitn zkonem, st pak vymezuj konkrtn pracovn npln jednotlivch bran socilnch pracovnk. (47)

1.2.6 Profesn komora socilnch pracovnk Spolenost socilnch pracovnk (SSP) byla zaloena v roce 1990 jako dobrovoln organizace sdruujc sociln pracovnky, ale i jin odborn pracovnky ze sociln sfry. SSP je lenem Mezinrodn asociace socilnch pracovnk (IFSW). Umouje vzjemnou vmnu odbornch zkuenost, zskvn novch poznatk, a podl se na dalm vzdlvn svch len. Organizuje odborn konference a pracovn dny, pravideln vydv "Informace". Poskytuje svm lenm pomoc v souvislosti s jejich ppravou na povoln a vkonem zamstnn. Usiluje o to, aby sociln prci na vech rovnch vykonvali pracovnci s pslunm odbornm vzdlnm. (42) Profesn komoru socilnch pracovnk (PKSP) zaloila v roce 1997 skupina lid, kter spojovala praxe v sociln prci, zjem o obor, poteba vmny zkuenost a snaha o zlepen postaven sociln prce jako oboru ve spoleenskm kontextu. Tito lid ctili potebu novch pohled na sociln problematiku, novch pstup v sociln prci a zven profesionality oboru. Mnoz z nich se setkali bhem studia sociln prce na FF UK. Sociln prce je asto na rozhran mezi vkonem sttn moci nebo alespo naplovnm spoleenskch norem a pomoc konkrtnmu jednotlivci. Sociln pracovnk stoj mezi spolenost a jednotlivcem a ocit se tak mezi dvma rznmi oekvnmi a nkdy i tlaky; proto je nutn vnovat pozornost jeho pozici a neopomjet jej vznam a monosti jejho uchopen. Mme za to, e je dleit umt rozliovat, kdy je vkon tto profese restriktivnm jednnm na zklad pesvden pracovnka nebo zjmu spolenosti, a kdy je slubou poskytovanou na zklad pn a poteb klienta. Hlavnm clem je podporovat rozvoj sociln prce a jejch metod, rozvjet ponajc snahy o dstojnou formu spoluprce socilnho pracovnka s klientem, a zvyovat spoleenskou presti tohoto oboru. PKSP chce proto zahjit diskusi o novch trendech a

25

metodch sociln prce, rozvinout debatu o etice v sociln prci a pispt do tto diskuse vlastnmi poznatky a pedstavami. (43) Ne nhodou je v materilech Profesn komory socilnch pracovnk R zdraznno, e je ji pekonn takov pstup, kdy bylo na svzelnou i obtnou nebo znevhodnnou situaci klienta, sociln potebnho obana, pohleno jako na sociln-patologick jev. Nyn pohlme na klienty v kontextu jeho ivotnho pbhu, sname se pochopit optiku jeho nhledu na problm a usilujeme o jeho podporu pi pekonvn problmov i zatujc situace. (16)

Profesn komora socilnch pracovnk: vytv a aktualizuje databzi profesionlnch socilnch pracovnk roziuje informan materily a odbornou literaturu pipravuje peklady zahranin literatury s tematikou sociln prce publikuje odborn lnky poskytuje konzultace v rmci psychosociln poradny provozuje webovou strnku o sociln prci (teorie, metody sociln prce, organizace socilnch pracovnk v R, databze profesionlnch socilnch pracovnk, innost PKSP, vzdlvn, odborn literatura a periodika, akce, semine, konference, diskusn frum k aktulnm otzkm v sociln sfe) nabz supervizn konzultace bude podat pracovn semine, kursy a workshopy (24)

26

1.3. Vzdlvn v oblasti sociln prce Pro rozvoj kad spolenosti m vzdln strategick vznam. Spov zejmna v tom, e vzdlnm lovk zskv schopnosti k vkonu profese, dispozice pro dal vzdlvn, sebevzdlvn a absorbovn novch vdeckch a odbornch poznatk. Pohotovji mu umouje zskat i praktick zkuenosti a efektivn je vyuvat. Vzdln vytv pedpoklady pro vy adaptabilitu pracovnk a zvyuje tm jejich mobilitu. Svmi inky se projevuje nejen v oblasti ekonomick, ale je i vznamnm nstrojem utven sociln struktury spolenosti. Poskytuje celkovou ivotn orientaci, jej soust je schopnost vyrovnvat se s budoucmi zmnami, zejmna s tmi, kter pin do ivota jednotlivce i spolenosti vdeckotechnick rozvoj. Vzdln nen tedy jenom jakmsi zdrojem inovac a zmn v kvalit pracovn sly, ale m zsadn vznam i pro rozvoj lidsk osobnosti a kvality ivota. (22) Odborn vzdln zan vchovou na stednch kolch, vych odbornch kolch a vysokch kolch univerzitnho charakteru formou bakalskho a magisterskho studia. Touto formou studia zskvaj budouc sociln pracovnci odborn vdomosti a zrunosti, soustavnm studiem a prax. (59) Po studiu lze diskutovat o pipravenosti studenta sociln prce na skuten vkon tohoto povoln, jeho uplatnitelnosti na trhu prce, jeho postupnm zskvn kompetenc s pslunmi zkuenostmi a znalostmi pro prci a pro dal stupe poznn v podob pokraovn ve studiu. (55) Vzdlvn socilnch pracovnk se m odehrvat na dvou vzjemn se doplujcch rovnch akademick a praktick, ili ternn. Akademick vzdln poskytuje teoretick zzem pro intervenci. V ternu se studenti u propojit teoretick znalosti s potebami konkrtnch lid. Jak na akademick pd, tak v ternu je elem studia zskat znalosti a dovednosti potebn pro prci v oboru. Dky tomuto propojen jsou pak studenti profesn kompetentn. (30) Student sociln prce zan odborn psobit dve ne m k dispozici dostaten mnostv znalost na to, aby mohl kompetentn fungovat. I kdy m mnoho poznatk, neml jet dostatek asu k jejich zvnitnn. Student potebuje pomoc, protoe existuje nepomr mezi pracovnmi poadavky a jeho schopnost dobe fungovat. Zrove tak existuje rozdl mezi pracovnmi nroky a stupnm vvoje studentovy osobnosti, kter tvo soust schopnosti kompetentn fungovat. (26) Jednm z nejdleitjch cl vzdlvn pracovnk v pomhajcch profesch, vetn socilnch pracovnk, je utvoen profesn identity. Vcvikov proces m bt strukturovn v souladu s pedpokldanmi stadii tohoto vvoje.(30) Vcviky

27

pracovnk mohou bt velmi rzn. Vechny lze zhruba rozliit do dvou smr. Jeden vede k rozvjen expertnosti pracovnk, druh vede smrem k disciplinovanmu reflektovn. Lze vst pmou mru mezi chut dl se ve sv profesi vzdlvat a schopnost poskytovat uiten sluby klientm. Na vtin pracovi pevld rezignace a edniina. Tak ty jdou ruku v ruce. Zle na agentue a jejch pracovncch, jak se budou dl rozvjet, vzdlvat a cviit. (53)

Dal vzdlvn socilnho pracovnka dle zkona . 108/2006 o socilnch slubch:

1. Sociln pracovnk m povinnost dalho vzdlvn, kterm si obnovuje, upevuje a dopluje kvalifikaci. 2. Dal vzdlvn se uskuteuje na zklad akreditace vzdlvacch zazen a vzdlvacch program udlench ministerstvem na vysokch kolch, vych odbornch kolch a ve vzdlvacch zazench prvnickch a fyzickch osob. 3. Formy dalho vzdlvn jsou: a) specializan vzdlvn zajiovan vysokmi kolami a vymi odbornmi kolami navazujc na odbornou zpsobilost k vkonu povoln socilnho pracovnka b) ast v akreditovanch kurzech c) odborn ste v zazench socilnch slueb d) ast na kolcch akcch 3. ast na dalm vzdlvn podle bodu 3 se povauje za prohlubovn kvalifikace podle zvltnho prvnho pedpisu. 4. Dokladem o absolvovn dalho vzdlvn podle bodu 3 je osvden vydan vzdlvacm zazenm, kter dal vzdlvn podalo. (57)

V obsahovm zamen dalho vzdlvn socilnch pracovnk je nutn respektovat danou rove, rozsah a obsah (zamen) dosavadnho vzdln socilnch pracovnk a obsah dalho vzdlvn pizpsobit standardm, kter jsou pro realizaci v praxi stanoven v rmci trhu prce.

Zamen vzdlvacch aktivit vychz, resp. by mlo vychzet ze stejnch vzdlvacch poteb definovan samotnm socilnm pracovnkem nebo instituc. Kvalita nabzench monost dalho vzdlvn zvis od toho, kdo bude dal vzdlvn realizovat, tj. od rovn akreditanch podmnek, kter je nutn splnit pi

28

zskvn kredit kolcch instituc dalho vzdlvn v sociln prci, resp. socilnch pracovnk. (59) dn pracovnk, kter vystuduje pslunou odbornou kolu, nen vzdln jednou provdy. Pokud nechce ustrnout a chce sledovat vvoj ve svm oboru, mus se vzdlvat celoivotn. V pomhajcch profesch u pracovnk poskytujc sociln, poradensk, psychologick, pedagogick, zdravotnick a dal sluby zamen na pmou prci s lidmi vystupuje do poped poteba jinho druhu uen, ne jak nabz klasick systm vzdlvn zamen na zskn teoretickch vdomost. Dleitj je zskn profesionln jistoty a kompetence v prci s klientem. V tto souvislosti se hovo o supervizi, kter prochz nap pomhajcmi profesemi. Pracovnk v pomhajc profesi by se ml bhem cel sv profesn kariry pravideln zastovat supervize, a to bez ohledu na zskan vzdln, absolvovan vcviky, sloen zkouky apod. (3)

1.3.1 Obecn pedpoklady a dovednosti pracovnka pomhajc profese Zdatnost a inteligence Pedpokld se dobr inteligence, touha stle obohacovat sv znalosti, seznamovat se s novmi teoriemi a praktickmi technikami, st odbornou literaturu, vsledky sv prce shrnovat do vlastnho vzkumu, kter ukazuje dosahovan vsledky. Pedpokld se tak emon a sociln inteligence, resp. socioemon dovednosti na vysok rovni, kter by se mli stt pirozenou slokou osobnosti. (28)

Pitalivost Pitalivost vyplv nejen z fyzickho vzhledu, ale i z toho, jak dalece klient vnm uritou nzorovou pbuznost, mylenkovou sluitelnost, pp. i citov pklon k pracovnkovi. Pracovnk se tedy pro klienta me stt pitalivm nejen pro svj fyzick vzhled a pro to, jak se oblk a chov, ale i pro odbornost a pro povst, kter se t, a konen i kvli tomu, jak jedn s klienty. (28)

Komunikan dovednosti Na na komunikaci s druhmi lidmi je pozoruhodn, e ji vdy spoluvytvme a ovlivujeme, pispvme k n a zrove jsme jej soust. Bv proto obtn porozumt komunikan vmn, kdy se na n ve stejnou chvli podlme. (56) Komunikan dovednosti jsou pro socilnho pracovnka nezbytn v kad etap jeho

29

prce. Tyto dovednosti samy o sob neposkytuj klientovi pomoc, jsou vak zkladnm prostedkem pro to, aby pracovnk mohl navzat vztah s klientem (nebo jeho okolm) a zat s eenm jeho problmu. Ke tyem zkladnm dovednostem v tto oblasti pat: 1. fyzick ptomnost asto pracovnk eln pomh klientovi u jen tm, e se s nm setkv, fyzicky i psychologicky. (28) 2. naslouchn naslouchn druhmu lovku je prvn a nejdleitj fze osobnho rozhovoru. Je psychologickou zleitost. Jde v nm o pochopen a porozumn toho, co slyme. Jsou ti zpsoby naslouchn, a to naslouchn uima (slyen), oima (vidn), srdcem (milovnm). (23) ada profesionl se trnuje v aktivnm a empatickm naslouchn. Opravdov naslouchn druhmu lovku obohacuje naslouchajcho. Aktivn naslouchn vyvolv v hovocm jedinci, jemu je naslouchno, pozitivn pocity. lovk, kter se svuje, me pociovat vdnost za to, e je nkdo ochoten ho vyslechnout a neodsuzovat ho i jinak hodnotit. Aktivn a empatick naslouchn povauje ada psychoterapeutickch smr za nespecifick, tm univerzln lebn faktor. (56) 3. empatie zatmco sympatie se rod tm automaticky, je tomu u souctn jinak. U n jde o vdom pklon k druhmu lovku a k jeho citovmu stavu. Empatie zan tam, kde opustme vlastn mylenky, city a pedstavy a zaneme uvaovat o tom, jak bychom se asi my sami ctili v situaci druhho lovka. Vijeme se pitom do ke druhho lovka a pokusme se vctit do jeho situace nejen mylenkov, ale pedevm citov. (23) 4. analza klientovch proitk schopnost nalzt, vyjdit a popsat klientovi zitky, chovn a pocity, co ve umouje bhem zvldn klientovch problm pracovat konstruktivn.

Pracovnk se projevuje prostednictvm toho, co k a co dl. Dobr pracovnk je v souladu s tm, co k, i s tm, jak se projevuje neverbln, ani by o tom musel pli pemlet. Empatie je forma lidsk komunikace, kter zahrnuje jak naslouchn a porozumn, tak sdlovn porozumn klientovi. Empatie, kter zstv neprojevena, uzavena v mysli pracovnka, klientovi neprospv. Pracovnk me tko porozumt klientovu svtu, pokud se s nm nedostane do styku.

30

Dvryhodnost Dvryhodnost se skld z toho, jak klient vnm pracovnkv smysl pro estnost, jeho sociln roli, srdenost a otevenost i nzkou motivaci pro osobn prospch. Sloky, kter pispvaj k dvryhodnosti pracovnka: diskrtnost to, co eknu socilnmu pracovnkovi, se nedostane k dalm lidem; spolehlivost mohu vit tomu, co mi pracovnk k; vyuvn moci kdy se pracovnkovi svm, bude se mi vnovat; porozumn kdy budu o sob vyprvt, bude se m pracovnk snait pochopit. (28) Pedpokladem k vkonu povoln socilnho pracovnka je zpsobilost k prvnm konm, bezhonnost, zdravotn zpsobilost a odborn zpsobilost. (57) Pro pracovnka pomhajc profese je nezbytn, aby ml adu pedpoklad a dovednost. Zrove jsou lid v tchto povolnch vystaveni ve zven me uritm rizikm. K nejzvanjm z nich pat syndrom vyhoen. (28) Vkon pomhajcch profes me bt spojen s celou adou obt, problm a zklamn. Syndrom vyhoen pedstavuje cel soubor pznak projevujcch se zpravidla u tzv. angaovanch pomaha ztrtou elnu, radosti ze ivota a pedevm energie a naden potebnch pi vkonu profese. Dochz tak postupn k celkov stagnaci a rezignaci. lovk je frustrovn, reaguje pedrdnost, nedvivost, depresivitou, apati, cynismem a celkovm vyerpnm. Zcela mimodn vznam m prevence vyhoen. Pracovnci vystaven nebezpe vyhoen mus dbt na svou psychohygienu. Je douc, aby byli schopni a ochotni praktikovat pozitivn peladn, je jim umon naerpat novou slu. Kad sm nejlpe pozn, co mu pin levu a napluje jej uspokojenm ze smyslupln prce. (18) lovk by ml vdt, proti emu se brnit, proto mus mt dostatek informac. Dle pomou zdrav a etn vztahy s druhmi lidmi, dobr organizace prce, umn strvit pjemn svj voln as a tak nap. schopnost kat ne. (48) Oblbenm zpsobem je bezpochyby umn, a ji v aktivn i pasivn podob. Dle pak sport, proda, jin druh prce, konky, sbratelstv, cestovn atp. (18) Mezi prevenci adme i supervizi. Superviz rozumme opakovanou souinnost supervidujcho a supervidovanho ve vymezench asovch secch, kte spolu diskutuj o prci supervidovanho (studenta, zamstnance), o jeho pozici vi klientovi (clov skupin) a hodnot jeho zskvn znalost a dovednost.

31

Proto je supervize v sociln prci jednm z nejvznamnjch proces, nebo supervizorovi umouje pmo pedvat znalosti a dovednosti jinm pracovnkm nebo studentm. Supervize vytv prostor pro diskuzi o otzkch a problmech, kter v prbhu praxe vznikaj a je tak zaloena na irok kle technik a teori. Ty se tkaj pedevm otzek profesnho rstu a vvoje, zlepen schopnosti fungovat a problematiky odbornch sudk a nezvislosti supervizanta. (30)

1.3.2 Poadavky na schopnosti pracovnka v pomhajcch profesch Sociln pracovnk u poadavk kvalitn odborn ppravy, mus disponovat pedevm zralou osobnost, morlnm statusem, schopnost empatie. Mezi osobnostn pedpoklady socilnho pracovnka zahrnuje krom uvedench charakteristik i tvoivost, flexibiln draznost, schopnost improvizace a jin. Schopnost socilnho pracovnka aplikovat svoje profesionln postoje a konn, je podmnna potebou zkladnch intelektulnch schopnost a veobecnou lidskou inteligenc. V oblasti osobnostnch pedpoklad, ktermi by ml disponovat sociln pracovnk, jde hlavn o takovto charakteristiky jako je nap. sociln zral osobnost, psychick odolnost a zralost, ale i trplivost, sebeovldn, shovvavost, laskavost, cta k druhm i k sob, empatie, objektivita, rozhodnost, sebejistota, pohotovost a jin. Osobnostn charakteristiky se vzdlanostnmi pedpoklady a spoleensky vytvoenmi podmnkami (fyzick a sociln pracovn prosted, morln a finann ohodnocen prce, presti profese ve spolenosti, monost vzdlvn a dalho vzdlvn atd.) vytvej pedpoklady vysok profesionalizace prce poradce v sociln oblasti a profesionalizace samotn profese socilnho pracovnka. (59)

Zsady dobr praxe pro sociln pracovnky 1. Sociln pracovnk je povinen chrnit prva a podporovat zjmy uivatel slueb a peovatel: Jednat s kadm lovkem jako s jedinenou osobnost. Ctt lovka, kde je to vhodn, podporovat individuln nzory a pn uivatel a peovatel. Ctt a zachovvat dstojnost a soukrom uivatel slueb. Podporovat rovn pleitosti pro uivatele a peovatele. Ctt rznorodost a odlin kultury a hodnoty. 2. Sociln pracovnk je povinen usilovat o zskn a udren dvry uivatel a peovatel:

32

Bt upmn a dvryhodn. Umt jednat pmo, pesn, pimen a oteven. Ctt dvrnost informac a jasn vysvtlit postup organizace pi nakldn s nimi. Bt spolehliv a odpovdn. Dodrovat pracovn zvazky, dohody a plny. Pokud to nen mon, vysvtlit dvody. Pojmenovat oblasti, kter mohou vyvolat stet zjm, a ujistit se, e neovlivn v sudek i jednn. Dodrovat pedpisy upravujc pijmn hmotnch i finannch dar od uivatel a peovatel. 3. Sociln pracovnk je povinen rozvjet nezvislost uivatel a ochraovat je ped monmi riziky: Podporovat nezvislost uivatel a pomhat jim chpat a naplovat jejich prva. Vyuvat zaveden postupy k zabrnn a nahlen nebezpenmu, hrubmu nebo diskriminujcmu chovn a jednn. Upozorovat zamstnavatele nebo jin pslun autority na pote (se zdroji i provozem), kter mohou zabraovat v poskytovn pomoci. Informovat zamstnavatele nebo jin pslun autority tam, kde me bt kolegovo jednn nebezpen nebo v rozporu se standardy pomoci. Pomhat uivatelm a peovatelm s pedkldnm stnost, vn se jimi zabvat a odpovdt na n nebo je postoupit pslun osob. Rozpoznvat a odpovdn uvat moc, je plyne z prce s uivateli a peovateli. 4. Sociln pracovnk je povinen respektovat prva uivatel a zrove se ujiovat, zda jejich chovn nen nebezpen jim i jinm lidem: Uznvat, e uivatel maj prvo podstoupit riziko a pomhat jim rozeznat a zvldnout mon nebo aktuln nebezpe pro n nebo ostatn. Postupovat podle stanovench postup pi posuzovn, zda uivatelovo chovn nekod jemu i druhm. Uinit nezbytn opaten k minimalizaci rizika, e uivatel ohroz sebe nebo jin. Ujistit se, e jsou pslun kolegov a instituce informovn o vsledcch a dopadech hodnocen rizik. 5. Sociln pracovnk je povinen rozvjet dvru veejnosti v sociln sluby: Sociln pracovnk nesm: Zanedbvat i pokozovat uivatele, peovatele nebo sv kolegy. Jakkoliv vykoisovat uivatele, peovatele nebo sv kolegy. Zneuvat dvru uivatel a peovatel, nebo pstup k jejich osobnm informacm, majetku, domovu i pracoviti. Vytvet nepatin osobn vztahy s uivateli. Nezkonn i nespravedliv diskriminovat uivatele, peovatele nebo sv kolegy. Pehlet jakoukoliv nezkonnou i nespravedlivou diskriminaci ze strany uivatel, peovatel nebo svch koleg. Vystavovat sebe nebo druh zbytenmu riziku. Chovat

33

se v prci i mimo ni zpsobem zpochybujcm zpsobilost pracovat v socilnch slubch. 6. Sociln pracovnk je povinen zodpovdat za kvalitu sv prce a zasazovat se o udrovn a zvyovn svch znalost a dovednost: Naplovat pracovn standardy a pracovat bezpen, vkonn a v souladu se zkony. Vst jasn a pesn zznamy, jak vyaduj pedpisy. Informovat svho zamstnavatele nebo jin pslun autority o jakchkoliv osobnch problmech, je by mohly ovlivnit schopnost pracovat odpovdn (kompetentn) a bezpen. Vyhledat pomoc u svho zamstnavatele nebo jin pslun autority, pokud se nect schopen nebo pipraven naplnit jakoukoliv oblast sv prce, nebo pokud si nen jist jak postupovat v pracovnch zleitostech. Oteven spolupracovat se svmi kolegy a respektovat je. Uvdomit si, e zstv odpovdn i za prci, kterou postoupil jinm pracovnkm. Uvdomit si a ctt role a dovednosti pracovnk z jinch zazen a spolupracovat s nimi. Dle se vzdlvat, zvyovat sv vdomosti a dovednosti a pispvat tak ke vzdlvn a rozvoji druhch. (50)

1.4 Etika sociln prce Etika je nauka o pvodu a podstat morlnho vdom a jednn. Jednak se sna za pomoci biologie, psychologie, sociologie a jinch discipln poznat, vysvtlit a popsat obecn mravn skutenosti, jednak je to nauka, kter normativn stanovuje, co je mravn a co nikoliv. Etika zkoum podstatu a funkci morlky a rozhodovn lovka z hlediska determinismu a svobody. Hled obecn zkonitosti, na nich morlka stoj. (9) Sociln pracovnk respektuje jedinenost kadho lovka bez ohledu na jeho pvod, etnickou pslunost, rasu i barvu pleti, matesk jazyk, vk, zdravotn stav, sexuln orientaci, ekonomickou situaci, nboensk a politick pesvden a bez ohledu na to, jak se podl na ivot cel spolenosti. Sociln pracovnk respektuje prvo kadho jedince na seberealizaci v me, aby souasn nedochzelo k omezen takovho prva druhch osob. (33) Etika sociln prce hovo o konn dobra pro lovka s konkrtnm zamenm tohoto konn na vytven pedpoklad na zdrav fyzick, psychick a sociln vvin jedince (prevence sociln nerovnovhy) a eliminuje nebo alespo zmruje pinu a dsledek vznikl sociln nerovnovhy mezi jednotlivci, skupinou a spolenost navzjem. (59)

34

Etika sociln prce je souhrnem kladnch hodnot a norem, jak postupn v historickm vvoji vznikaly. Sociln pracovnk jako zstupce majoritn spolenosti a prostednk mezi socilnm klientem a spolenost. V tto roli stoj na stran zkona a sttu, na stran majoritn spolenosti, tedy na stran mocnjho. Je vzn povinnost dodrovat normy a zkonn ustanoven, co do jist mry souasn zatuje jeho vztah ke klientm. Toto dilema ovlivuje jeho postoje a rozhodovn, nebo si mus bt vdom, e je zstupcem sttu; je pedstavitelem vtiny a vtinov kultury; je reprezentantem kritri morlky; je arbitrem z hlediska obanskch prv klienta. (9) Poadavek mravnosti, tedy etiky vystupuje s obzvltn nalhavost tm sp, o je zejm, jak kehk a nejist je pracovn vztah klienta a pracovnka. Jak obtn je pro oba, aby se domluvili, dojednali si spolenou prci a doli k spokojenosti s jejm vsledkem. Proto tak asto zdrazovan respekt k lidsk dstojnosti druhho, proto opakovan poukazy na to, e i pracovnk potebuje bt respektovn a mt pro svou prci podmnky. A proto je otzkou etiky zabvat se tm, co v sob pracovnk nese za poteby. (53) V sociln prci je teba asto jednat proti vli klienta, kter nebv vdy schopen sm rozeznat, co je pro nj dobr. (10) Pes vysokou potebnost se etika v soudob spolenosti, zce zamen na vkon, dostv do krize. Globalizovan spolenost je vysoce utilitaristick a etick hodnoty bu odvrhuje jako nepotebn balast nebo je deformuje k vlastnmu obrazu. Tomuto vvoji napomh atribut modern doby, jm jsou masmdia. Ta, ve snaze zaujmout, sklouzvaj k prezentaci emocionln vypjatch a drastickch obraz ze ivota spolenosti a pispvaj tak k vytven virtulnho obrazu svta, v nm etika ztrc svj pvodn vznam. (51) Etick chovn nen spojeno pouze s vnjmi pravidly chovn v rmci etickch kodex, ale i se subjektivnmi pocity socilnho pracovnka, jak by ml v situaci jednat, aby jeho rozhodovn a chovn bylo etick, kdy rozhodovn je pouze vc klienta a snaha rozhodovat za nj je rozpor s etickm chovnm. (39)

35

Etick principy

Etick principy sociln prce jsou vyjdeny zejmna v mezinrodnch, nrodnch, ppadn i v organizanch etickch kodexech. (39) Sedm princip, kter zformuloval koncem padestch let 20. stolet knz Felix Biretek.

Tyto principy jsou pekvapiv vlivn, uvme-li, e je autor nezamlel primrn jako etick principy samy o sob, ale jako principy pro efektivn prci. Jedn se o nsledujc principy: 1) Individualizace uznn vlastn jedinen kvality osobnosti klienta a z toho vyplv individuln pstup bez stereotyp a pedsudk. 2) Vyjadovn pocit uznn klientovi poteby voln vyjdit svoje pocity, vetn negativnch. 3) Empatie snait se o vctn do pocit a situace klienta. 4) Akceptace vnmat klienta takovho, jak je, vetn jeho slabost a silnch strnek, podporovat u klienta vdom jeho vnitn dstojnosti a hodnoty. 5) Nehodnotc postoj, nemoralizovn nepipisovat klientovi vinu. Sociln pracovnk vak me hodnotit klientovy postoje nebo jeho jednn, pokud to povauje za vhodn z hlediska prce s klientem. 6) Sebeuren respektovat klientovo prvo a potebu svobodn se rozhodovat a vybrat si mezi monostmi. 7) Diskrtnost (dvrnost sdlen) zachovn dvrnch informac o klientovi. Diskrtnost je nejen zkladnm prvem klienta a etickm zvazkem socilnho pracovnka, ale i zklad efektivn prce s klientem. Toto klientovo prvo vak nen absolutn. Limitem je odpovdnost socilnho pracovnka k sob, zamstnavateli a spolenosti a tak prva ostatnch klient. Uvolnn diskrtnch informac by vak ml sociln pracovnk s klientem vdy prodiskutovat. (28)

36

1.4.1 Etick kodex socilnch pracovnk Sociln prce je zaloena na hodnotch demokracie a lidskch prv. Sociln pracovnci proto dbaj na dodrovn lidskch prv u skupin i jednotlivc, tak jak jsou vytveny v Chart lidskch prv Spojench nrod a v mluv o prvech dtte. (33) Za nejstar profesn etick kodex me bt povaovna lkask Hippokratova psaha (odstraovat kody a init dobro). Pozdji etick kodexy zaaly vznikat na zklad teze, e moc a privilegia mohou bt zneuita, proto je nutno formulovat kodexy, kter budou chovn len regulovat. Etick kodexy v pregnantn podob formuluj zkladn hodnoty profese. Nikdy vak neobsahuj een konkrtnch problmovch situac. Praktick aplikace etickho kodexu je vc profesionlnho pracovnka. (51)

Etiku sociln prce nen mon vymezit njakm kodexem. Respektive kodexy jsou uiten k prvnmu seznmen a k prvnmu nahldnut do problematiky etickho hodnocen prce. Etick kodex je uiten, ale zjednoduujc model. Do profesionln prce se ovem promt cel pracovnkv pstup k ivotu a lidem. Docela jin projevy vi klientm bude mt pracovnk, kter je do hloubi due pesvden, e lid jsou schopni bt dob a vstcn, jen kdy k tomu maj pleitost. A docela jin bude mt ten, kdo je do hloubi due pesvden, e kdy lovka neomezuj pravidla a obavy z jejich nedodren, zneuije situace ve svj prospch, a to na kor druhch. Jde o to poukzat na to, jak hluboce jsme ve sv prci ovlivnni tm, co si myslme o svt a lidech. (53) Etick kodexy vydvaj profesn asociace. Spolenost socilnch pracovnk vznikla u ns v roce 1990 a etick kodex vydala k 1. 1. 1995. (51)

37

1.5 Dilemata v sociln prci Dilema je podle psychologickho slovnku volba mezi dvma stejn pijatelnmi monostmi. (11) Rozhodnut, kter se tkaj situace uivatele i postupu pracovnka. Typickm rysem dilemat je nepjemn i nron rozhodovn v uritch vce i mn spornch situacch. (40) Vznik dilemat Proces vzniku dilemat probh ve tyech, na sebe navazujcch fzch: Za prv, pracovnci jsou konfrontovni s nesourodmi pracovnmi podmnkami. Napklad, pekky zvldn ivotn situace rodinou jsou poetn, potebnch klient mnoho, asu na jejich een je vak vdy mn, ne by bylo teba. Za druh, skrze morln neutrln percepci koliznch oekvn pracovnci provaj zkuenost s nesourodmi pracovnmi podmnkami. V nebo ct, e ostatn po nm chtj, aby pro klienty udlal ve potebn, a souasn, aby se zamil jen na to hlavn. Dolhat na nj me tak nepjemn pocit, e sm od svch koleg oekv to i ono. Za tet, v dilemata se v och socilnch pracovnk mn jen ty konflikty oekvn, vi nim jsou pracovnci morln citliv, co znamen, e jsou schopni si uvdomit morln povahu tto situace a dky tomu st morln dilema v reln situaci. Za tvrt, vychz z pedpokladu, e se sociln pracovnci nebudou dilematem vn zabvat (nepust si ho k tlu), pokud jsou pesvdeni, e volba mezi nesluitelnmi monostmi nen vc jejich odpovdnosti. Pokud vak pocit zodpovdnosti za proveden volby maj, vyvstane ped nimi tzv. neodbytn dilema. Ptomnost a stlost tohoto pocitu souvis s houevnatost, s n sociln pracovnci uplatuj sv morln idely. (49)

38

Schma . 1: Linern pedstava o vzniku dilemat prce s klientem.

(49)

Diskuze vnovan etickm otzkm mj. pomh socilnm pracovnkm, aby se dokzali orientovat v ppad, kdy maj uinit rozhodnut, kter spad do oblasti morlnch dilemat a problm. Sociln pracovnci se asto musej rozhodovat v mnohoznanch situacch, pohybuj se nap. mezi plem jednostrannho psoben na klienta a plem symetrick spoluprce s nm. (28)

39

1. 5. 1 Etick dilemata v sociln prci Etick dilemata vznikaj v situacch, ve kterch je sociln pracovnk nucen volit ze dvou nebo i vce monost, kter chpe jako konflikt morlnch princip a nen mu zejm, kter rozhodnut bude vhodnj. Dleitm faktorem je zde osobnost socilnho pracovnka, jeho vnmn situace, osobn zkuenost a individuln hierarchie hodnot a v neposledn ad kontext dan situace. (51) Sociln pracovnci se nevyhnuteln setkvaj s etickmi dilematy v jejich prci. Etick dilemata maj na socilnho pracovnka pozitivn nebo negativn dopad, v ad rovn a v ad cest. (15) Nkte autoi se domnvaj, e etick rozhodovn a etick praxe v organizaci nezvis pouze na morln zralosti i profesionalit jednotlivch pracovnk. V tomto smru rozliuje sociln prce praxi defenzivn a reflexivn. Pro defenzivn praxi je charakteristick, e sociln pracovnk jedn podle smrnic a pedpis a pln sv povinnosti vymezen zkonem a zamstnaneckmi pedpisy. Postup ho sice omezuje, ale souasn i chrn ped vlastn zodpovdnost. Naproti tomu sociln pracovnk, kter je schopen vlastn praxi reflektovat, doke etick dilemata identifikovat, ale i rozpoznat, jak vznikaj. Je si jistj svmi osobnmi hodnotami, hodnotami profese i tm, jak je uplatovat. Je schopen se vyrovnvat s nejistotou, kter sociln prci provz. (39) Existuj dva modely. Model profesionln odborn znalosti a racionalistick model profesn etiky. Zatmco oba poskytuj nepostradateln zklady k autorit profesionln praxe, nenabz tm pesn obraz profesionlnho sudku. Akoliv jsou siln autoritativn, oba modely jsou pouhou fikc, i kdy asto uitenou fikc. Oba modely stoj na komplexnch modelech nepimenho vkonu nebo zneuit edn moci, to nkdy me vst k selhn slueb. (4) Pracovnci ady pomhajcch, zejmna profesionlnch obor jsou bn vystaveni nesourodm oekvnm. Stv se napklad, e pslun etick kodex oekv od socilnch pracovnk, psycholog nebo lka, e budou cle a nstroje intervence volit ppad od ppadu podle poteb jednotlivch klient. Nadzen nebo spolupracovnci vak oekvaj, e s klienty se bude pracovat uritm, zavedenm zpsobem, kter je z tch i onch dvod v organizaci vnmn jako douc. Etick kodex pracovnkm uvedench obor obvykle vel, aby nebyli direktivn a klientovi pomhali z perspektivy jeho dlouhodobch zjm, ada klient vak oekv jasnou a okamitou uskutenitelnou radu a sponzor pedpokld, e doba spoluprce s klientem bude co nejkrat a sluba co nejlevnj.

40

Stv se, e velk st veejnosti a sdlovac prostedky oekvaj, e pomhajc pracovnci budou klienty odrazovat od zneuvn sttnch prostedk a nedopust jejich zvislost na pomoci. (49) Etick dilemata a etick otzky bvaj obvykle natolik specifick a pitom komplexn, e pi jejich een nesta jako vodtko vnitn smrnice, seznam stet zjm, etick kodex a jin obecn formy. Odpov je teba hledat se zetelem na jedinenost situace a kontext v procesu etickho rozhodovn. (39) Existuje charakteristika een otzek, kter spadaj pod oblast profesn etiky, kter jsou zaloena na rozumovm zdvodnn morlnho rozhodnut na zklad etickch princip: Jde o een, kter se tkaj dobrho ivota mlo by podporovat spokojenost lid, uspokojit jejich poteby. Je teba mt na pamti, e definice lidskch poteb je relativn a zvis na typu spolenosti, na ideologickm systmu, na osobnosti apod. Tato een zahrnuj akci jednn. Nap. budeme-li respektovat klientino rozhodnut odmtnout domov dchodc, musme bt pipraveni podle tohoto rozhodnut i nsledn jednat. Mla by bt univerzln ve smyslu obdobnho postupu u klient, kte se ocitli v obdobn situaci. Nejde o poruen individulnho pstupu k jednotlivm klientm, ale o to, aby nkte klienti nebyli protovni a jin zase naopak odmtni. Mla by bt oprvnn vzhledem k profesnm a obecnm hodnotm. (1)

41

1. 5. 2 Vedn dilemata adovch pracovnk Vedn dilemata ped socilnm pracovnkem stoj tehdy, kdy neme se svmi klienty pracovat tak, jak by si pedstavoval. Nesrovnalosti v pracovnch podmnkch komplikuj socilnm pracovnkm ivot a znemouj jim pracovat podle svch pedstav, hodnot a svdom. Napklad Musil vedn dilemata systematicky rozpracoval do sedmi typ. Jedn se o dilema mezi komplexnmi a zjednoduenmi cli, mezi mnostvm klient a kvalitou poskytovanch slueb, mezi rovnocennm pstupem ke vem klientm a upednostovnm nkterch z nich, mezi jednostrannost a symetri ve vztazch s klienty, mezi procedurlnm a situanm pstupem k problmm klienta, mezi materiln a nemateriln pomoc a mezi snahou zashnout vas a obavou z unhlenho zsahu. (36) Nedlnkov rozdlila dilemata na rozhodovn mezi protichdnmi zadnmi, dilemata pomhajcho vztahu a dilemata volby zpsobu een. (40) Komplexn a zjednoduen cle Dilema mezi komplexnmi a zjednoduenmi cli plyne z nejasnosti cl socilnch slueb. Cle socilnch slueb bvaj vymezeny pouze rmcov, aby si je veejnost mohla idealizovat podle vlastnch pedstav. Sociln pracovnci, kte sluby poskytuj, tak in to sam a cl si pemuj do konkrtn podoby po svm. Sociln pracovnci nevd, zda je jejich interpretace vyhovujc, a jsou vdn za kad metodick pokyn z ministerstva prce a socilnch vc nebo kolen. Vlastn pojet cl zpsobuje, e jsou cle zjednoduovny. Sociln pracovnk si tmto pojetm cle pizpsobuje tak, aby mu usnadovaly jeho prci a aby bylo mono tyto cle naplovat. Dilema mezi komplexnmi a zjednoduenmi cli lze identifikovat ze specifickch pracovnch podmnek socilnch pracovnk, kter jsou popsny jako street-level byrokraty. Dilema potvrzuj zejmna nejasn vymezen cle slueb a rozpor v pedstavch o clech mezi socilnmi pracovnky a jejich vedenm. (36)

Hranice v pomhajcch vztazch Mnoho monch etickch pochyben pramen z naruen i problematickho nastaven hranic v pomhajcm vztahu. Pomhajc i profesionln vztah je v sociln prci povaovn za vrazn prvek, ne-li pmo pedpoklad efektivn prce s klientem. Nem-li vak sociln pracovnk svj vztah ke klientovi vnitn vymezen, me jen obtn udrovat jeho hranice tak, aby byl vztah pro vechny strany bezpen a konstruktivn. (39)

42

Pomoc a kontrola

Dilema jednostrannosti a symetrie lze popsat jako stet mezi kontrolou a autoritou a podporou a pomoc. Jeho existenci lze vysledovat z jednn s klientem a celkovho zpsobu prce pi een jeho problm. (36) Dalm aspektem tohoto dilematu je pojem dritele problmu klienta. (53) Sociln pracovnk, kter preferuje monolog ve vztahu s klientem se povauje za dritele a eitele problmu a klienta kontroluje. Kontrola se uplatuje u een problm, kter si samotn klient neuvdomuje. Spov ve sledovn jinch zjm ne jsou pn klienta. Me se jednat o nedostatky, kter si klient pinesl ze sv pvodn rodiny (nap. nedostaten hygienick nvyky) a jejich negativn dsledky si neuvdomuje. Sociln pracovnk, kter preferuje vztah zaloen na dialogu s klientem, klienta nechv rozhodovat o svm problmu a pomh mu tento problm eit. Pomoc je zaloena na spolen dohodnut spoluprci. Klient si sm ur, jak chce svj problm eit, a pijme nabdku ze strany socilnho pracovnka. (36) Kontrola je toton se snahou pracovnka mnit nco, co klient mnit nechce. Kontrolu si klient neobjednal. Pomoc spov v podpoe zmny, kterou si klient objednal a kterou oekv. Pedpokladem takto vymezen pomoci je dialog. Pracovnk mus porozumt klientov definici problmu nebo se na n mus s klientem dohodnout. Pi kontrole si pracovnk vysta s monologem. Sta mu, kdy klientovy zpsoby posoud ze svho vlastnho hlediska. (53) Autoi poukazuj na existenci dvou protichdnch pojet oboru. Na jedn stran jsou pedevm sami sociln pracovnci pesvdeni, e nejvlastnjm clem jejich sil je pomhat klientm, na stran druh povauj zejmna politici za cl sociln prce sociln kontrolu. (31) Podle Kopivy lid vtinou veden oekvaj, ba pmo vyaduj. (21) Otzky pomoci a kontroly vystupuj zejmna v situacch, kdy jsou klienti pasivn, nespolupracuj, nedodruj dohodu o spoluprci a pracovnk m za to, e pokud dojde k ukonen i peruen prce na problmu, me to negativn ovlivnit kvalitu ivota klienta. Pracovnk tak me ukonen sluby vnmat jako sv selhn, skrze prci pro klienta e sv poteby (snaha nco si dokzat atd.) (39) Existuje monost een dilematu a to, e monolog jako zpsob komunikace s klientem je zcela zamtnut, namsto hlavn slovo m sociln pracovnk, kter s klientem vede dialog. Klient je neustle udrovn v domnn, e jejich vztah je symetrick a e pedstavy obou stran jsou diskutovny. (24) Zneuvn pomoci m jedinou, zato velmi asto opakovanou podobu: pod zminkou pomhn je vykonvna kontrola. (6)

43

Mnostv klient a kvalita slueb Velk mnostv klient je kadodennm problmem vech socilnch pracovnk. Zvldn velkho potu klient vede k tomu, e sociln pracovnk je nucen omezovat svj as, energii a pozornost, kterou vnuje jednotlivm klientm. Peten e pracovnci rovn tm, e se nau nov zpsoby prce, kter zjednoduuj cel proces prce s klientem. Pokud by mla bt vem potebm klient vnovna pln pozornost, nezbyl by as na dal klienty. Na toto zjednoduen si sociln pracovnci navyknou a pouvaj jej i v dob, kdy peten opadlo. (36) Pracovnci vd, e s kadm jednotlivm klientem by pravdpodobn mohli jednat prun a pimen jeho situaci. Pokud by vak takto postupovali s pli velkm potem klient, jejich schopnost reagovat prun by se vytratila. Pokud by mla bt vem potebm klient vnovna pln pozornost, nezbyl by as na dal klienty. (27) Pracovnci si stuj, e nemaj dostatek asu na uspokojen poteb klient. Jinak eeno, pracovnci povauj nedostatek pracovn kapacity a asu za pinu napt, stresu, vitek svdom, co jim znepjemuje pracovn podmnky. (38) Dilema mezi mnostvm klient a kvalitou slueb je jedno z nejastji se vyskytujcch dilemat. Lze je vyst z pracovnch podmnek, npln prce a vlastnost bnho klienta. Obvykl pracovn den socilnho pracovnka obn velk mnostv rzn naladnch klient, ast na soudnch jednnch, plnn kol v ternu a tak administrativn povinnosti. V pracovn dob se tyto koly reln nedaj stihnout. Sociln pracovnci si zpravidla nemohou dovolit dt klientm najevo, e jim poskytuj sluby v omezen me. Sna se tlumit svou vstcnost a pehlej nroky klient, kter by bn klienta opravovaly k tomu, aby mu sociln pracovnk poskytl slubu. (36) spnost sociln prce s klientem je dna tak kapacitou, kterou k een problmu sociln pracovnk m. Jako nedostaten kapacita se v souasnosti jev personln stav na seku vekerch pomhajcch profes. (47) Pi bezprostedn prci s lidmi je teba init rozhodnut, kter nemohou ani zkonodrci, ani nadzen ednk dsledn naprogramovat. Rzn autoi se proto shoduj v tom, e i pi direktivnm vymezen kol a postup skt poteba rozhodovat o zpsobu een individulnch dost nebo situac socilnm pracovnkm prostor pro nezvisl sudek. Dky tomu mohou zvldat ve zmnn dilema kvantity a kvality sob vlastnm zpsobem. (35)

44

Pedchzen zvislosti na sociln slub Pracovnk se sna u klienta pedejt dlouhodob neschopnosti eit svoji situaci sm bez pomoci pomhajcho pracovnka. Pedchzenm tto zvislosti je podpora klienta v zalenn do spolenosti, snaha pracovnka a klienta v maximln mon me vyut pirozen sociln zdroje klienta a dalch dostupnch slueb tak, aby bylo dosaeno spnho een problmu klienta. Pracovnk nepracuje na problmu za klienta, ale spolen s klientem. Rozdluj si innost (koly, kter udl pracovnk a kter klient). (6) Neutralita a favoritismus

Toto dilema sociln pracovnky nut volit mezi neutrlnm pstupem bez pedsudk a rozliovnm klient podle jejich vlastnost. Nkdy lze povaovat rozliovn mezi klienty za bn postup v organizacch slueb sociln prce. (27) Jednn na zklad osobnch sympati, oekvanch reakc i pedstav o sociln hodnot lid je bn tm pro vechny profese a netk se pouze socilnch pracovnk. Rzn kritria (slunost, dobr povst, udrovan vzhled) tak ovlivuj kvalitu a rozsah poskytovanch slueb. Dalm dvodem pro vbr klient me bt snaha po lepch vsledcch prce. Sociln pracovnk intenzivnji pracuje s tmi klienty, kter povauje za vstcnj, otevenj a prunj ke spoluprci. Oekvn, e prv s tmito klienty bude sociln prce snaz a spn, nejsou nim podloen. Existenci dilematu mezi neutralitou a favoritismem lze snadno identifikovat z vitek svdom socilnch pracovnk, kte si uvdomuj, e nkter klienty upednostuj a zrove vd, e toto rozliovn nen pro vkon jejich prce ppustn. (36)

Profesionalizace a deprofesionalizace Vyskytuj se protikladn tendence o pvrencch alternativn sociln prce. Ti poaduj deprofesionalizaci, kter m otevt pstup k sociln prci laikm. Sociln sluby poskytovan pteli, rodinou a dobrovolnky podle nich vedou k vraznjm vsledkm ne odborn pstup. Zajmav dokresluje problematinost profesionalizace Mon na pkladu profesionln intervence manelskch poradc. Srovnv profesionln intervenci do rodinnho konfliktu s tradinmi zpsoby neprofesionalizovan intervence (pater familias, knze, soused) a konstatuje, e profesionln intervence pin etn vhody prv tm, m je soust sv doby: svou racionalitou, orientac na praktick vsledek, profesionln kompetenci. (37)

45

Zashnout i nezashnout Toto dilema je jedno z nejnronjch, nebo rozhodnut, kter z nj plyne, je velice zvan a vrazn zasahuje do prv dt i rodi a ovlivuje d rodiny. Pesto je dilematick situace, kter socilnho pracovnka stav ped rozhodnut zda zashnout nebo nezashnout, bnou soust jejich prce. Obecn plat, e m vce se sociln pracovnk sna vylouit riziko, e se dtti nco pihod, tm vce je pravdpodobn, e dt odebere z rodiny neoprvnn. (36) V rznch organizacch jsou rzn shovvavj k jedn z variant. Obecn vak lze ci, e nedbalost je v sociln prci posuzovna mn psn ne neoprvnn zsah. Vysokou hodnotu pi rozhodovn maj odborn znalosti a dovednosti. Sociln pracovnk spolh na svj odborn sudek. Obecn plat, e m vce se sociln pracovnk sna vylouit riziko, tm ho ek hor vsledek. (24) Vysokou hodnotu pi rozhodovn maj odborn znalosti a dovednosti. Sociln pracovnk spolh na svj odborn sudek. (36) Je dleit dialogick vztah mezi pracovnkem a klientem, kter m slouit jako prevence nesprvnho zsahu i nesprvnho nezashnut. (24)

Polyvalence a specializace

Dal dilema vzniklo v souvislosti s organizac socilnch slueb. Polyvalence znamen, e sociln pracovnk v rmci sv zemn kompetence poskytuje sluby klientm v nejrozmanitjch ivotnch situacch e problematiku mladistvch i dosplch delikvent, zabv se obany invalidnmi i starmi, intervenuje v rodinch s dtmi atd. Specializace vyjaduje takov pojet sociln prce, pi kterm se sociln pracovnk v rmci svho profesionlnho psoben zabv pouze uritm socilnm problmem nebo jednm z jeho aspekt. (31)

Materiln a nemateriln pomoc

Typickm pkladem materiln pomoci je prce dvkovch pracovnk, kte klientm poskytuj finann prostedky do hranice existennho minima. Jedn se o naplovn aktulnch poteb klienta ve snaze zajistit jeho souasnou ivotn situaci. Pat sem finann pomoc, sociln-prvn poradenstv, poskytovn pomoci pi vyplovn formul, pmluva, zastupovn nebo zprostedkovn jinch organizac aj. Clem tchto innost zpravidla nen nauit klienta zvldat sv pote vlastnmi silami, co je vsledkem dlouhodob prce s klientem, ale aktuln mu pomoci s dlm

46

problmem, se kterm si nev rady (nap. vyplnn nvrhu k soudu, dojednn nvtvy dtte v stavnm zazen). Pokud by se klient nauil svj problm zvldat, byl by to jen nezamlen vedlej produkt pomoci. Nemateriln pomoc je mylena dlouhodob sociln prce s klientem. Clem je nauit klienta, aby si pomohl sm, zvldal sv problmy a zlepoval svou ivotn situaci vlastnmi silami. Podstatou tto pomoci je uen. Sociln pracovnk klienta u zvldat svj ivot a problmy s nm spojen. Jako prvoad se jev nalezen souvislost mezi problmy klienta, kter maj materiln a nemateriln podobu. Sociln pracovnk uv nstroje jako jsou emocionln provzen, psychologick podpora nebo pstup orientovan na koly. Klient se u zvldat koly, chpat a naplovat sv role ve spolenosti a rodin. (36) Laan upozoruje na skutenost, e je mon poskytovat materiln a nemateriln pomoc souasn a e tato varianta je vlastn ideln. Pokud toti sociln pracovnk upednostuje jednu z forem pomoci, me se dopoutt jedn ze dvou chyb. Plin soustedn na materiln pomoc zpsobuje ekonomizaci pomoci a naopak preference nemateriln pomoci zpsobuje psychologizaci pomoci, kdy se sociln pracovnk sna emancipovat klienta, aby se dokzal se svmi problmy vypodat sm. (24)

Zjem uivatele versus veejn zjem Dilema vychz z monho protikladu zjm klienta a spolenosti, zejmna pi takov innosti klienta, kter podlh ohlaovac povinnosti nebo ji lze chpat jako protispoleenskou. Typicky se tyto situace vztahuj k prci na erno, drobnm krdem, k pobytu osob v byt nenahlench v evidennm listu a na slubch atd. Zvltnm ppadem konfliktu zjmu veejnho a zjmu uivatele me bt pokozen uivatele tzv. sprvnm eenm. (40) Sociln pracovnci mohou mt napklad vitky svdom, e dlaj vc proti veejnmu zjmu. (38)

Chybm v een dilematu lze pedchzet uvlivm a svdomitm posuzovnm jednotlivho ppadu. Tento pstup nezajiuje pjemn rozhodnut, ale zaruuje, e nedojde k zsahu dve, ne jsou vyerpny vechny ostatn monosti. Ternn asistentky uvd, e zbyten zsahy socilnch pracovnic pramen v jejich mylen, kdy se sociln pracovnice domnvaj, e ony maj zodpovdnost za dt a na jejich zkrocch zle, jak bude dt prospvat. Zsadn chybou je, e pebraj zodpovdnost

47

rodi, pestoe zkladn zodpovdnost za dt nem sociln pracovnk, nbr rodie dtte. V rznch organizacch vlivem jej kultury mohou bt sociln pracovnci shovvavj k jedn z chyb a ostraitj k druh z chyb. Naopak v organizaci, kter ob monosti povauje za rovnocenn, bude sociln pracovnk jednotliv ppady posuzovat s uvlivost a svdomitost. Zkladem pro optimln rozhodnut socilnho pracovnka je sprvn posouzen ppadu. (36)

1.5.3 een dilemat prce s klienty Nedlnkov uvd, e je nutn identifikovat dilema; urit co konkrtn se dostv v situaci do konfliktu; vymezit koho se dilema tk; diskuze v tmu pracovnk a zdokumentovat jednotliv kroky situace. (40) Pracovnci zvldaj obtn rozhodovn a dilemata tak, e hledaj, pedvaj si a opakovan uvaj takov pracovn postupy, kter jsou pro n pijateln. Pijateln proto, e jsou sluiteln s jejich osobnmi preferencemi, umouj jim s uritou dvkou rutiny zvldat dan pracovn podmnky a oekvat pitom, e to pinese uznn ostatnch. Pravidla jednn, kter v praktick podob vyjaduj tyto pijateln pstupy a do nich vtlen ideologick preference, tvo v kad organizaci jej specifickou kulturu pstupu ke klientm. Tu meme chpat jako soustavu kolektivn uznvanch, individuln pijatelnch a ustlench zpsob een dilemat, se ktermi se pracovnci setkvaj pi prci s klienty. Musil nastolil soustavu nvod na obchzen dilemat a rmcov nastnil, jak pracovnci slueb sociln prce sv dilemata zvldaj. (36) Dleitm pedpokladem pro een dilematick situace je sebereflexe kadho pracovnka. (40) Tvrzen, e volba u dilemat je nutn, me bt zavdjc. Zdrazuje nesluitelnost monost, mezi nimi je teba volit. Me vak tak budit dojem, e lid, kte stoj ped dilematem, se mus nutn rozhodnout. Tak tomu ale vdy nen. Lid se toti mohou dilematu vyhnout nebo alespo dlouho vyhbat. Akoliv se pracovnci nkdy ocitaj ped nutnost obtn volit, dilema sehrv spe lohu vzvy, kter se nee nalhavm rozhodnutm. Pracovnci se sna najt zpsob jak obtnou volbu oddlit nebo se j zcela vyhnout. Pokud se jim to da, nalezen postup rutin opakuj. Nalezen een obas sele a bolestnou volbu je pak teba pece jen uinit. Stvali se to vjimen nebo v pijateln a pedvdateln me, nalezen

48

een je v organizaci pijato jako uznvan pravidlo jednn. Dilema pak ustupuje do pozad a jeho msto zaujm rutinn zpsob jeho rozmlovn. (36)

49

Tabulka . 1: Vznam zpsob rozdlnosti mezi klienty uvnit rznch dilemat

ZPSOB ZVLDN DILEMAT PRACOVNKY

Ospravedlnn zjednoduovn cl okolnostmi

Ospravedlnn kontroly mnostv prce, rozliovnm kvalit slueb rznm klientm

Ospravedlnn pouvn zvhodovn a pedsudk o rozdlech mezi klienty

PRAXE

RZNHO PSTUPU

Zvldn dilemat mezi komplexnmi a zjednoduujcmi cly

Zvldn dilemat mezi kvalitou slueb a mnostvm klient

Zvldn dilemat mezi neutralitou a zvhodovnm

Vyjmahodnot spoleensky usazen klienty

Nejsou tak hlu, jako ti, co nesly

Vyazen sti klient o informace, nroky a sluby

Ospravedlnn vylouen sti klient pedsudky o jejich men sociln hodnot

Poskytovn

lepch slueb vce spoleensky hodnotnm klientm

Alespo nkdo, kdyby nedolo na vechny

Koncentrace vce kvalifikovanho personlu jen na st klient

Ospravedlnn mnc se kvality slueb pedsudky o menm socilnm postaven sti klient

Vt pozornost klientm, kte budou mt lep hodnocen pi jejich zmn

Dlme jen to, co se od ns ek

Zven poet klient odhadem pijatmi kritrii

Ospravedlnn mnc se kvality slueb pedsudky s uvnm odhadu v organizaci

Vt pozornost klientm, kte budou vce vnmat pomoc

Nejsou tak hlu, jako ti, co nesly

Vt spch s klienty pokldaj za dobr zsah

Ospravedlnn vylouen sti klient pedsudky o jejich ni vnmavosti pomoci

(34)

50

Me nastat situace, kdy sociln pracovnk problm jako dilema nevnm, co me bt zpsobeno tm, e je tzv. morln necitliv a tedy si neuvdomuje morln problematinost dan situace, nebo m natolik jasn priority, e me jednoznanou volbu uinit bez zavhn. Avak mnohem astji jej praxe nut zvldat podobn situace rutinnm zpsobem a jejich nalhavost se tak v och socilnho pracovnka oslab. (36) Vtina socilnch pracovnk vstupuje do veejnch instituc, protoe chce pomhat jinm lidem a tato innost m dt jejich ivotu smysl. Tato skutenost dokazuje, e adov pomhajc pracovnci jsou morln citliv ke konfliktm oekvn, kter se tkaj vstcnosti vi potebm klient. Pedpokld, e je splnna zsadn podmnka vzniku dilematu existence morln citlivosti adovch pracovnk vi konfliktm oekvn. Pochybuje vak o tom, e by sociln pracovnci mli pocit vlastn zodpovdnosti za neodkladn proveden tk volby. adov pracovnci jsou tedy morln citliv a uvdomuj si existenci dilemat pi prci s klienty, ale nepovauj se za ty, kdo by mli nalhav init obtn rozhodnut plynouc z tchto dilemat a pijmat za n zodpovdnost. (27)

51

Tabulka . 2: Srovnn strategi zvldn dilemat prce s klienty

Strategie pro zvldn

dilemat

Hlediska srovnvn

Vyhnut se dilematu

Vmna podmnek

Odpov na nejist pracovn podmnky

Poviml si pirozen Mus bt odstrann

Odpov na dilema Poviml si pirozen Jeho vzniku by se mlo pedchzet

Zpsob zvldn dilemat

Pouit stlch vzorc interakce s klientem umouje vyhnut se stresujc

volb

Doshnout zmny podmnek skrz

spolenou spoluprci nebo pes nmitku i

pmou akci Odpov na etick

problmy pidruujc se

zvldnm dilemat

Sekundrn ospravedlovn, racionalizace u uvn stlho vzorce innosti

Odstranit dvody nerespektu pvodnch

etickch princip skupiny

(34)

Hypotzy, podle n mohou sociln pracovnci dilemata prce s klientem zvldat

jednoznanou volbou jedn z obtn sluitelnch monost:

Setrvn u dilematu

Jako prvn se nabz hypotza, podle n mohou sociln pracovnci sv dilemata zvldat tm, e u nich setrvaj pijmou je vetn trpen, kter jejich provn provz a uin je soust svho ivota. (49)

Obchzen dilemat Dlouhou tradici m vzkumem koat popsan pedstava, e se sociln pracovnci sna dilematm vyhbat i obchzet je. Tento zpsob zvldn dilemat spov ve

52

snaze jednat tak, aby bylo mon unikat ped obtnm rozhodovnm, jeho potebu vyvolv konfrontace s pznaky nesluitelnch oekvn. Ty se ped socilnmi pracovnky znovu a znovu vynouj v bnch, opakujcch se pracovnch situacch a evokuj v nich nepjemn proitky spojen s obtnm rozhodovnm mezi monostmi, kter z hlediska svch morlnch idel vnmaj jako tko sluiteln. Opakovan konfrontace s tmito pracovnmi situacemi, s pznaky koliznch oekvn a s volbou nesluitelnch monost pin psychickou zt, ped n se sociln pracovnci sna unikat. Jednaj proto zpsobem, kter jim umouje odklnt pozornost od pznak nesluitelnosti oekvn. Pozornost je tedy od dilematu odklonna, dilema vak latentn zstv v pracovn situaci ptomno a me bt kdykoliv zmnou okolnost znovu pesunuto do centra pozornosti. kme proto, e vsledkem obchzen dilematu je jeho zatlaen do latentn fze a vznik latentnho dilematu. (49)

Zmna nesourodch podmnek Dalm z literatury znmm, v praxi vak vzcnjm zpsobem zvldn dilemat je snaha o zmnu nesourodch podmnek, kter stoj u koene vzniku dilemat. V tomto ppad se sociln pracovnci sna zachovat svj morln idel a modifikovat nesourod pracovn podmnky tak, aby jim nebrnily jednat v souladu s morlnm idel