Evropský parlament2019-2024
Dokument ze zasedání
A9-0218/2020
13.11.2020
ZPRÁVAo doporučení Rady ke jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky(N9-0055/2020 – C9-0331/2020 – 2020/0805(NLE))
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Irene Tinagli
RR\1218136CS.docx PE659.084v02-00
CS Jednotná v rozmanitosti CS
PR_NLE_MembersECB
OBSAH
Strana
NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...................................................3
PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS FRANKA ELDERSONA...............................................................5
PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI FRANKA ELDERSONA NA DOTAZNÍK...................................7
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU....................................................................................50
PE659.084v02-00 2/51 RR\1218136CS.docx
CS
NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o doporučení Rady ke jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky(N9-0055/2020 – C9-0331/2020 – 2020/0805(NLE))
(Konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. října 2020 (N9-0055/2020)1,
– s ohledem na čl. 283 odst. 2 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož Evropská rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9-0331/2020),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU2,
– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 17. září 2019 o doporučení Rady týkajícím se jmenování prezidentky Evropské centrální banky3,
– s ohledem na svá rozhodnutí ze dne 17. prosince 2019 o doporučeních Rady ke jmenování členů Výkonné rady Evropské centrální banky4,
– s ohledem na článek 130 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0218/2020),
A. vzhledem k tomu, že Evropská rada dopisem ze dne 14. října 2020 konzultovala s Parlamentem jmenování Franka Eldersona členem Výkonné rady Evropské centrální banky na osmileté funkční období počínaje dnem 15. prosince 2020;
B. vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu poté zhodnotil kvalifikaci kandidátky, zejména s ohledem na požadavky uvedené v čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a na zásadu úplné nezávislosti Evropské centrální banky podle článku 130 této smlouvy; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení kandidát výboru postoupil svůj životopis i odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán;
C. vzhledem k tomu, že výbor poté dne 9. listopadu 2020 uspořádal slyšení, během kterého kandidát učinil předběžné prohlášení a následně odpověděl na otázky členů výboru;
D. vzhledem k tomu, že Rada guvernérů Evropské centrální banky se skládá ze členů Výkonné rady Evropské centrální banky a z 19 guvernérů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro; vzhledem k tomu, že v současnosti jsou všichni guvernéři
1 Úř. věst. … /Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.2 Přijaté texty, P8_TA(2019)0211.3 Přijaté texty, P9_TA(2019)0008. 4 Přijaté texty, P9_TA(2019)0093 a P9_TA(2019)0094.
RR\1218136CS.docx 3/51 PE659.084v02-00
CS
muži;
E. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyjádřil nespokojenost s postupem jmenování členů Výkonné rady Evropské centrální banky a požadoval v tomto ohledu zlepšení postupu; vzhledem k tomu, že Parlament požadoval, aby včas obdržel genderově vyvážený užší výběr alespoň se dvěma jmény;
F. vzhledem k tomu, že dne 17. září 2019 Parlament vydal kladné stanovisko k doporučení Rady ohledně jmenování Christine Lagardeové první prezidentkou Evropské centrální banky;
G. vzhledem k tomu, že dne 17. prosince 2019 vydal Parlament příznivá stanoviska k doporučením Rady ohledně jmenování Fabia Panetty a Isabely Schnabelové členy Výkonné rady Evropské centrální banky;
H. vzhledem k tomu, že ženy jsou v Radě guvernérů Evropské centrální banky nadále nedostatečně zastoupeny; vzhledem k tomu, že Parlament lituje skutečnosti, že členské státy tento požadavek neberou vážně, a vzhledem k tomu, že požaduje, aby vnitrostátní orgány a orgány EU při příštím navrhování kandidátů aktivně usilovaly o dosažení genderové vyváženosti;
I. vzhledem k tomu, že všechny unijní i vnitrostátní orgány by měly zavést konkrétní opatření k zajištění vyváženého zastoupení mužů a žen;
1. vydává kladné stanovisko k doporučení Rady týkajícímu se jmenování Franka Eldersona členem Výkonné rady Evropské centrální banky;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě a vládám členských států.
PE659.084v02-00 4/51 RR\1218136CS.docx
CS
PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS FRANKA ELDERSONA
Osobní údaje
Jméno Frank EldersonRok narození: 18. května 1970Rodinný stav: ženatý s paní María Pilar Nosti Escanillaovou (2 děti)
Vzdělání
■ Columbia Law School, LL.M. (New York, USA) (1994–1995)■ Universidad de Zaragoza (Zaragoza, Španělsko) (1993–1994)■ University of Amsterdam, Dutch Law (Amsterdam, Nizozemsko) (1990–1994)■ Waltrip Senior Highschool (Houston, USA) (1988–1989)■ Christelijk Gymnasium (Utrecht, Nizozemsko) (1982–1988)
Odborná praxe
■ De Nederlandsche Bank NV– Člen výkonné rady (od července 2011) a od července 2018 jako výkonný ředitel
pro dohled nad bankami – horizontální funkce a dohled nad integritou – a právní záležitosti
– Hlavní právní poradce (2008–2011)– Právní služby, ředitel útvaru (2007–2011)– Bankovní dohled, vedoucí oddělení pro ABN AMRO (2006–2007)– Právní služby, vedoucí oddělení (2004–2006)– Právní služby, zástupce ředitele oddělení (2001–2004)
■ Evropská centrální banka– Útvar institucionálního práva, hlavní právní odborník (2003)
■ De Nederlandsche Bank NV– Právní služby, právní odborník (1999–2000) a hlavní právní odborník (2000–2001)
■ Houthoff Advocaten & Notarissen, Amsterdam– Právník (1995–1999)Publikační činnost
Řada článků a příspěvků do několika knih
Související pozice
■ Spolupředseda pracovní skupiny pro rizika související s klimatem (TFCR) Basilejského výboru pro bankovní dohled (2020)
■ Člen Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) (2018)■ Člen Rady dohledu Evropské centrální banky (ECB), Frankfurt (2018)
RR\1218136CS.docx 5/51 PE659.084v02-00
CS
■ Předseda sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologizaci finančního systému (NGFS) (2018)
■ Předseda nizozemské platformy pro udržitelné financování (2016)■ Předseda rady Odborného centra pro finanční sektor (FEC) (2016, místopředseda 2014–
2016)
Vedlejší pozice
■ Člen rady pro udržitelné trhy (SMC) (2019)■ Člen rady nizozemského státního zastupitelství pro reflexi (2019)■ Člen skupiny odborníků na vysoké úrovni EU pro financování přechodu na udržitelnost
(2019)■ Člen poradního výboru Platformy Erasmus pro udržitelné vytváření hodnot,
Rotterdam School of Management, Erasmus University Rotterdam (2017)■ Člen poradního výboru pro postgraduální studia LL.M. v oboru právo a
finance (Hazelhoff Centre for Financial Law, Leiden University) (2016)■ Člen dozorčí rady Vereniging Hendrick de Keyser (2015)■ Předseda rady nadace „Stichting Nederlands Vioolconcours“ (2016, člen rady od roku
2013)
Předchozí související a vedlejší pozice
■ Pozorovatel odborné skupiny EU na vysoké úrovni pro udržitelné finance (2017–2019)■ Výkonný ředitel národního orgánu příslušného k řešení krize bank (NRA) (2015–2018)■ Člen jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) (2015–2018)■ Člen výboru pro řešení krizí (ResCo) Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) (2015–
2018)■ Předseda národního fóra pro platební systém (NFPS) (2011–2014)■ Člen právního výboru Evropského systému centrálních bank (ESCB) (2000–2011, s
výjimkou let 2006–2007)■ Člen rady guvernérů nadačního fondu katedry čtenářského chování, Vrije Universiteit
Amsterdam (2015–2020)■ Předseda dozorčí rady Nizozemské nadace pro čtení (2017–2020)■ Předseda správní rady Nizozemské nadace pro čtení (2015–2017)■ Člen Nizozemské investiční instituce (Platforma NLII) (2015–2018)■ Člen studijní společnosti pro hospodářskou politiku (SEP) (2016–2018)■ Člen poradního výboru pro studia LL.M. Člen poradního výboru pro, Utrecht University
School of Law (2011–2015)■ Člen dozorčí rady katedry finanční infrastruktury a systémových rizik, Tilburg University
(2012–2014)Člen dozorčí rady nadace Stichting Geld- en Bankmuseum (2012–2014)
PE659.084v02-00 6/51 RR\1218136CS.docx
CS
PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI FRANKA ELDERSONA NA DOTAZNÍK
A. Osobní a odborný profil
1. Vyzdvihněte prosím hlavní aspekty svých odborných dovedností v měnové, finanční a obchodní oblasti a hlavní aspekty svých evropských a mezinárodních zkušeností.
Jako vystudovaný právník (Amsterdamská univerzita, Zaragozská univerzita a Univerzita Columbia) jsem nastoupil do holandské centrální banky (De Nederlandsche Bank – DNB) v roce 1999, po čtyřech letech advokátní praxe se specializací na evropské soutěžní právo. Před svým jmenováním členem výkonné rady DNB v roce 2011 jsem působil na různých vedoucích pozicích v oblasti bankovního dohledu a právních záležitostí (mimo jiné jako hlavní právní poradce DNB). Působil jsem jako člen právního výboru ECB téměř deset let. Jako člen výkonné rady DNB jsem měl na starosti řešení krize finančních institucí, platební systémy a bankovky, dohled nad penzijními fondy, IKT a lidské zdroje. V současné době jsem zodpovědný za obezřetnostní dohled nad bankami, dohled nad bojem proti praní peněz a financování terorismu a za právní záležitosti a působím jako nizozemský člen Rady dohledu ECB.
Jako člen i) výkonné rady DNB již déle než devět let, ii) Rady dohledu ECB, iii) Basilejského výboru pro bankovní dohled, a někdejší člen iv) Jednotného výboru pro řešení krizí jsem získal zkušenosti a znalosti v široké škále kritických oblastí pro ECB. V těchto funkcích jsem byl přítomen u formulování politických reakcí na několik krizí – a podílel jsem se na něm, jako např. velká finanční krize, evropská dluhová krize a nyní samozřejmě krize COVID-19.
Jako spoluzakladatel a předseda sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologizaci finančního systému (NGFS) jsem pomohl síti NGFS, aby se vyvinula ve skutečně globální iniciativu, která v současnosti sdružuje 75 centrálních bank a orgánů obezřetnostního dohledu, včetně ECB, a 13 pozorovatelů, včetně MMF, Světové banky a Banky pro mezinárodní platby. K nedávným úspěchům sítě NGFS se řadí publikace týkající se analýzy klimatických scénářů pro centrální banky a orgány dohledu a pokyny pro orgány dohledu týkající se možností začlenění rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím do obezřetnostního dohledu. Jsem rovněž spolupředsedou pracovní skupiny pro finanční rizika související s klimatem (TFCR) Basilejského výboru pro bankovní dohled.
2. Máte nějaké obchodní nebo finanční podíly nebo jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s Vašimi budoucími povinnostmi, a existují jakékoli relevantní osobní či jiné faktory, které musí Parlament zohlednit, zvažuje-li Vaše jmenování?
RR\1218136CS.docx 7/51 PE659.084v02-00
CS
Nikoli, jak vyplývá z mého prohlášení o zájmech, které je v souladu s požadavky jednotného kodexu chování ECB a bylo zveřejněno na internetových stránkách ECB týkajících se bankovního dohledu.
3. Jaké jsou hlavní cíle, o jejichž splnění budete usilovat během svého mandátu v Evropské centrální bance?
Je důležité, aby všechny evropské instituce včetně ECB – v souladu se svým vlastním mandátem – usilovaly o zajištění stability a prosperity v celé Evropě. Při výkonu svého mandátu plní ECB stěžejní úlohu v napomáhání úspěchu hospodářské a měnové unie v Evropě. Mým prvním cílem by bylo zajistit, aby ECB plnila svůj mandát stanovený ve Smlouvách o EU. V krátkodobém horizontu by mým cílem bylo zajistit, aby ECB v rámci svého mandátu – tj. udržovat cenovou stabilitu tak, abychom překonali současnou krizi COVID-19 – dělala, co bude v jejích silách, dokud to bude nutné. Mým druhým cílem by bylo zajistit odpovídající a včasné řešení dlouhodobých výzev, jako je změna klimatu, digitalizace a inovace. Mým třetím cílem by bylo aktivně propagovat výhody eura a prosazovat úplnější hospodářskou a měnovou unii. To zahrnuje zejména doplnění bankovní unie o evropský systém pojištění vkladů a napomáhání rozvoji skutečné unie kapitálových trhů. Mým posledním cílem by bylo přispět k jasné komunikaci ohledně politických rozhodnutí ECB a k co nejotevřenějšímu dialogu se zúčastněnými stranami ECB.
B. Měnová politika ECB
4. Jak by měla podle Vás ECB provádět svou měnovou politiku za současných makroekonomických podmínek? Jak vnímáte výkon ECB, pokud jde o dosažení jejího primárního cíle udržování cenové stability?
Ve Smlouvě je cenová stabilita jednoznačně stanovena jako primární mandát ECB. Smlouva však neposkytuje přesnou definici toho, co se cenovou stabilitou rozumí. V roce 1998 Rada guvernérů ECB definovala cenovou stabilitu jako meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v eurozóně o méně než 2 %. Na základě přezkumu své strategie v roce 2003 Rada guvernérů objasnila, že ve střednědobém horizontu se snaží udržet míru inflace pod 2 %, ale blízko této úrovně.
ECB úspěšně plní svůj cíl v oblasti cenové stability, přičemž průměrná inflace měřená HISC se od roku 1999 pohybovala zhruba v mezích vymezených inflačním cílem Rady guvernérů. V posledním desetiletí inflace současně poklesla a následně se vytrvale pohybovala pod cílem stanoveným Radou guvernérů. V této souvislosti je důležité, aby závazek Rady guvernérů k symetrii jejího inflačního cíle objasňoval, že příliš nízká inflace může být pro tvůrce měnové politiky stejně znepokojivá jako příliš vysoká inflace. Vypuknutí krize COVID-19 představuje další výzvu a ECB jednala velmi rozhodně, když urychleně přijala opatření v oblasti měnové politiky ke zmírnění hospodářských důsledků krize a jejích rizik pro cenovou stabilitu.
Podle mého hodnocení jsou aktuálně platná opatření v oblasti měnové politiky, zejména
PE659.084v02-00 8/51 RR\1218136CS.docx
CS
balíček opatření přijatých od března v reakci na pandemii COVID-19, účinná s ohledem na zachování příznivých podmínek financování pro všechna odvětví a ve všech jurisdikcích v celé eurozóně a poskytují zásadní podporu pro hospodářské oživení a zajištění střednědobé cenové stability. Opatření zavedená od března přispěla k úspěšné stabilizaci finančních trhů a k uvolnění přístupu měnové politiky, takže pomohla zlepšit výrazné zhoršení inflačního výhledu způsobené pandemií. Zajišťuje, aby všechna odvětví, včetně podniků, domácností a vlád, mohla za těchto obtížných okolností i nadále využívat podmínky expanzivní finanční politiky.
Na závěr bych chtěl poznamenat, že přezkum strategie ECB stále probíhá a bude mimo jiné posuzovat definici cenové stability i inflační cíl Rady guvernérů a nástroje, které mají následně napomáhat jejímu uskutečnění. Klíčem k zajištění toho, aby ECB co nejlépe plnila svůj mandát, je důkladná analýza a diskuse o jednotlivých nástrojích, které dosud ECB zavedla. To zejména zahrnuje hodnocení jejich účinků – zamýšlených i nezamýšlených.
5. Jak obecněji hodnotíte způsob, jakým byla rozhodnutí o měnové politice přijímána v minulosti, a domníváte se, že je třeba jej změnit? Pokud ano, jak? Co považujete za nejvýznamnější rizika a výzvy, kterým ECB čelí?
Rozhodnutí Rady guvernérů o měnové politice jsou založena na makroekonomických, měnových a finančních údajích a na důkladných analýzách prováděných zaměstnanci ECB a Eurosystému. Klíčovou složkou rozhodovacího procesu jsou čtvrtletní projekce připravené pracovníky ECB a Eurosystému. Poskytují důkladné hodnocení výhledu růstu a inflace i rizik spojených s tímto výhledem.
Při hodnocení různých možností politiky má rozhodující význam kombinace kvantitativní analýzy a použití ekonomických modelů. Tento proces založený na údajích také umožňuje Radě guvernérů přijímat rozhodnutí, která jsou rovněž dobře pochopena účastníky trhu. Rada guvernérů by měla v této praxi pokračovat a zároveň zajistit, aby její analytický soubor nástrojů stále odpovídal potřebám rozvíjejícího se makroekonomického prostředí a finanční situaci. Zároveň je třeba si uvědomit, že výzvy zítřka se pravděpodobně budou lišit od výzev, kterým čelíme dnes. Proto podporuji, aby probíhající přezkum strategie zahrnoval kromě jiných témat posouzení mezer ve znalostech v hlavních modelech používaných při rozhodování o měnové politice za účelem lepšího porozumění fungování ekonomiky na podporu mandátu ECB. S ohledem na složitost našich moderních ekonomik budou výhledy růstu a inflace vždy podléhat značné nejistotě a tvůrci hospodářských politik, včetně centrálních bank, se jimi nebudou moci přesně řídit.
V této souvislosti je přinejmenším stejně důležité, aby Rada guvernérů přijímala rozhodnutí, kterým širší publikum evropských občanů dobře rozumí. Měla by i nadále důsledně vysvětlovat, jak se jednotlivé úvahy promítají do jejích rozhodnutí o měnové politice a do jejího hodnocení proporcionality pro zavádění konkrétního souboru nástrojů měnové politiky. Je klíčové, aby ECB neustále vyhodnocovala, jak její opatření měnové politiky dosahují svého zamýšleného účelu, jak odpovídají riziku pro cíl cenové stability a je-li jejich provádění přiměřené. S cílem obohatit úvahy o měnové politice by Rada guvernérů také
RR\1218136CS.docx 9/51 PE659.084v02-00
CS
měla v rámci svého hodnocení i nadále zohledňovat ekonomické úvahy a obavy vznášené občany, které je možné získat například během konzultačních setkání, jaká se nyní konají v rámci strategického přezkumu.
Současná pandemie COVID-19 a její makroekonomické dopady představují přetrvávající výzvu pro ECB a pro Evropskou unii jako celek. ECB by měla i nadále využívat všechny své nástroje k zajištění toho, aby podmínky financování zůstaly příznivé tak, aby dokázaly napomáhat hospodářskému oživení a potlačovat nepříznivý dopad pandemie na předpokládaný vývoj inflace.
ECB zároveň čelí střednědobým až dlouhodobým výzvám, od návrhu měnové politiky a digitální měny centrální banky až po změnu klimatu. Toto jsou některá z témat probíhajícího přezkumu strategie a těším se na účast v příslušných rozpravách.
6. Jak hodnotíte dopady nízkých úrokových sazeb?
Nízké úrokové sazby je třeba hodnotit v kontextu trvalých demografických pohybů, globálních nadměrných úspor a zpomalení růstu produktivity. Tento vývoj přispěl k poklesu rovnovážné úrokové míry v posledních desetiletích ve vyspělých ekonomikách. Měnová politika odráží tento vývoj rovnovážné úrokové míry, přičemž v posledních letech poskytla ekonomice podstatnou politickou podporu, aby zajistila, že inflace bude významně konvergovat k cíli ECB.
Trvale nízké prostředí úrokových sazeb v kombinaci se zaváděním nestandardních nástrojů měnové politiky také vyvolalo obavy z nepříznivých vedlejších účinků měnové politiky. Tyto vedlejší účinky souvisejí s možným vynecháním zprostředkovatelů na finančních trzích, nadměrnou závislostí na financování centrální bankou, zkrácením úrokových marží s možnými dopady na ziskovost banky, nadměrným podstupováním rizik, nesprávným přidělením zdrojů a distribučními účinky. Řada z těchto vedlejších účinků souvisí také s dlouhodobým používáním expanzivní standardní úrokové politiky. Vzhledem k přímému zásahu na finančních trzích a dopadu expanze rozvahy centrálních bank však mohou být vedlejší účinky nestandardních nástrojů měnové politiky v praxi významnější než ty, které souvisejí s konvenční měnovou politikou.
Celkově existují jasné důkazy o tom, že občané eurozóny nadále těží z nízkých úrokových sazeb. Opatření měnové politiky ECB od roku 2014 měla podstatný dopad na hospodářskou činnost. To vedlo k většímu počtu pracovních míst a vyšším mzdám, což zvýšilo příjem domácností. Nižší úrokové sazby mohou vést k poklesu úrokových příjmů a důchodového bohatství. Domácnosti přitom nejsou pouze střadateli, ale také dlužníky a investory, a v této pozici budou mít prospěch ze snížení úrokových nákladů (u spotřebitelských úvěrů a hypotečních úvěrů) a ze zvýšení bohatství domácností v důsledku vyšších cen aktiv, včetně cen bydlení. Existují přesvědčivé důkazy o tom, že výhody prostředí nízkých úrokových sazeb budou i nadále převažovat nad nepříznivými vedlejšími účinky. I když se však souhrnná bilance výhod a nákladů měnové politiky ukáže být kladná, nezbavuje to ECB povinnosti, aby pokračovala v pečlivém sledování dopadu svých opatření měnové politiky
PE659.084v02-00 10/51 RR\1218136CS.docx
CS
prostřednictvím konkrétních přenosových kanálů a sektorů. Zásada proporcionality vyžaduje, aby ECB při výkonu svého mandátu volila takový soubor nástrojů, který jí umožní plnit mandát s co nejmenšími vedlejšími účinky. Jelikož se účinnost a vedlejší účinky opatření mohou časem měnit, mělo by v tomto ohledu probíhat průběžné vyhodnocování.
Rozhodnutí ze září 2019 ukázala, že Rada guvernérů je vůči možným vedlejším účinkům ostražitá a je připravena v případě potřeby reagovat. Za účelem zmírnění vedlejších účinků politiky záporných úrokových sazeb ECB při vysokých úrovních přebytečné likvidity přijala Rada guvernérů dvoustupňový systém na podporu přenosu své měnové politiky.
7. Jaký je Váš názor na reakci měnové politiky ECB na krizi COVID-19? Měl by mít podle vás Nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP) trvalejší charakter?
Zatímco hlavním nástrojem ke zmírnění hospodářských dopadů krize COVID-19 je fiskální politika, opatření měnové politiky, která ECB přijala od března, hrála klíčovou úlohu při stabilizaci trhů, ochraně poskytování úvěrů a podpoře oživení. To naopak zajišťuje střednědobou cenovou stabilitu v souladu s mandátem ECB.
Dopad opatření ECB na podmínky financování v ekonomice má stabilizující účinek na makroekonomický vývoj: investice klesají méně a pracovní místa jsou zachována. Bez těchto opatření, která by doplňovala opatření přijatá vládami jednotlivých států a dalšími evropskými institucemi, by eurozóna čelila mnohem horšímu výhledu růstu a inflace spojeným s vyššími riziky extrémních ztrát.
Když na začátku roku pandemie zasáhla ekonomiku eurozóny, zahájila ECB Nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP) za účelem stabilizace trhů a podpory hospodářství eurozóny v těchto náročných dobách. PEPP je nástroj, který je dočasný, cílený a přiměřený a jeho účelem je stabilizace trhů a podpora ekonomiky eurozóny v těchto náročných dobách. Aby splnil své cíle jakožto nouzový nástroj, byl PEPP navržen tak, aby nabízel větší flexibilitu v čase, napříč trhy a jurisdikcemi ve srovnání se stávajícím Programem nákupu aktiv ECB. Flexibilita PEPP měla zásadní význam pro stabilizaci finančních trhů během pandemie.
Jeho dočasná povaha se odráží v horizontu nákupů čistých aktiv v rámci PEPP, který podle Rady guvernérů v každém případě potrvá, dokud neusoudí, že fáze koronavirové krize skončila. PEPP byl navíc navržen cíleně tak, aby řešil konkrétní otřes a související rizika, kterým eurozóna během pandemie čelí. Kalibrace PEPP proto přímo souvisí s vývojem pandemie a jejími důsledky pro přenos měnové politiky a ekonomický výhled, jak uvádí Rada guvernérů.
8. Jak vnímáte vývoj měnové politiky na nulové dolní mezi?
Provádění měnové politiky, když se klíčové úrokové sazby blíží efektivní dolní mezi, je jistě náročnější. Od té doby, co po finanční krizi dosáhly úrokové sazby úrovní blízkých nule, je však ECB schopna poskytovat více stimulů prostřednictvím rozvahových politik, signalizace
RR\1218136CS.docx 11/51 PE659.084v02-00
CS
budoucí měnové politiky a negativních úrokových sazeb. Tyto nástroje byly považovány za nekonvenční, protože centrálním bankám chyběly zkušenosti s jejich zaváděním, ale ukázalo se, že jsou účinné při zajišťování další akomodace měnové politiky ve vztahu k hospodářství.
Přestože ECB získala značné zkušenosti s nástroji zajišťujícími expanzivní politiky v situaci blížící se efektivní dolní mezi, nadále podléhají větší míře nejistoty než konvenční úroková politika. Týká se to například zjištění, že dopad těchto nástrojů závisí na převažujících makroekonomických a finančních podmínkách, a může se tak časem měnit, a to jak z hlediska jejich účinnosti, tak z hlediska možných vedlejších účinků. To vyžaduje pečlivé sledování a průběžnou aktualizaci rozsahu, v jakém zůstává intervence měnové politiky přiměřená. V této souvislosti vítám, že zkušenosti a poznatky získané při uplatňování nestandardních nástrojů měnové politiky jsou důležitým prvkem přezkumu strategie.
9. Jaké jsou podle Vašeho názoru dopady a vedlejší účinky nákupů aktiv? Jaká jsou podle Vašeho názoru rizika a výhody spojené s Programem nákupu aktiv podnikového sektoru (CSPP)? Jak zajistíte transparentnost ohledně provádění Programu nákupu aktiv (APP)?
Programy ECB pro nákup aktiv, včetně Programu nákupu aktiv a Nouzového pandemického programu nákupu aktiv, se ukázaly jako velmi účinné při uvolňování finančních podmínek. Svým účinkem na finanční podmínky měly nákupy aktiv zásadní příznivý dopad na hospodářství a trh práce. Z analýzy ECB navíc vyplývá, že inflace je vyšší, než by byla bez nákupů aktiv, přestože inflace je stále nižší než inflační cíl Rady guvernérů.
Opatření měnové politiky mohou mít také vedlejší účinky, zejména na ceny finančních aktiv, banky, jiné finanční instituce, závislost na financování centrální bankou, alokaci zdrojů, trhy s bydlením a finanční situaci domácností. Tyto vedlejší účinky se mohou zesilovat v průběhu trvání opatření a s tím, o kolik intenzivněji jsou prováděna. Je proto důležité nadále sledovat vývoj těchto možných vedlejších účinků a zajistit, aby nepřevážily expanzivní dopad opatření ECB na ekonomiku.
Expanzivní měnová politika obecně motivuje finanční investory a zprostředkovatele k přechodu na rizikovější aktiva, včetně poskytování většího objemu úvěrů domácnostem a firmám. To je zamýšlený účinek měnové politiky (často označovaný jako kanál pro obnovování rovnováhy portfolia), neboť zahrnuje to, že měnový stimul se přenáší do odvětví, která nemají či nevydávají způsobilé cenné papíry, a proto nemají přímý prospěch z nákupních programů. Pokud však riskování přesáhne vhodnou míru, může přispět k nárůstu rizik pro finanční stabilitu. Měnová politika, a zejména nákupy aktiv, by také mohly ovlivnit fungování trhu narušováním tvorby cen dluhopisů ze základních ekonomických veličin a ovlivněním podmínek likvidity v některých segmentech trhu. Z dosavadních analýz vyplývá, že tvorba cen na trzích se státními dluhopisy v eurozóně zůstala do značné míry nedotčena a že nákupy ve skutečnosti podporovaly fungování trhu v době silné zátěže.
Pokud jde o Program nákupu aktiv podnikového sektoru, jeho jednoznačným přínosem je podpora, kterou tyto nákupy poskytly podnikovým nákladům na financování, a tedy
PE659.084v02-00 12/51 RR\1218136CS.docx
CS
podnikovým investicím a reálné ekonomice. Program měl rovněž příznivé dopady na podmínky financování pro všechny společnosti v eurozóně, včetně těch, které se při financování nespoléhají na kapitálové trhy, jako jsou malé a střední podniky.
Zároveň je důležité velmi pečlivě a průběžně sledovat rizika spojená s programy nákupu aktiv. Rizika by měla být řízena tak, aby se udržela na úrovních, které neohrožují rozvahu ECB, a tím zůstala zachována její schopnost plnit svůj mandát.
A konečně, transparentnost plní v Programu nákupu aktiv a Nouzovém pandemickém programu nákupu aktiv zásadní úlohu tím, že účastníkům trhu umožnily lépe pochopit, jak jsou programy prováděny. Pravidelné zveřejňování informací o nákupech a investicích v rámci Programu nákupu aktiv a Nouzového pandemického programu nákupu aktiv na internetových stránkách ECB je proto nesmírně důležité.
10. Co především očekáváte od přezkumu rámce měnové politiky ECB? Jaké jsou hlavní výzvy pro přezkum? Měla by ECB nově vymezit svou kvantitativní definici cíle cenové stability a jakým způsobem? Co si v tomto ohledu myslíte o rozhodnutí Federálního rezervního systému ze srpna 2020?
Přezkum měnové strategie ECB, který se neočekávaně zpozdil kvůli COVID-19, byl obnoven a v příštím roce bude důležitým předmětem našeho zájmu. Očekávám širokou a otevřenou diskusi zahrnující také to, jak mohou hlediska, jako je finanční stabilita či změna klimatu, ovlivnit cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu.
Proces přezkumu je rozdělen do řady rozprav v Radě guvernérů, za podpory seminářů připravených zaměstnanci Eurosystému, s přihlédnutím k názorům shromážděným od ostatních zúčastněných stran. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že příspěvek Evropského parlamentu bude obzvláště důležitý, a vítám skutečnost, že prezidentka ECB souhlasila s užší spoluprací v rámci přezkumu strategie ECB a zajistila, aby pravidelné dialogy mezi ECB a Evropským parlamentem hrály klíčovou roli.
Semináře Rady guvernérů se budou opírat o důkladnou přípravnou práci deseti specializovaných činností Eurosystému. Činnosti pokrývají širokou škálu témat: měření inflace, cíl cenové stability ECB, modelování Eurosystému, globalizace, digitalizace, změna klimatu, finanční stabilita a makroobezřetnostní politiky, nebankovní finanční zprostředkování či komunikace a interakce mezi měnovou politikou a fiskální politikou.
Cílem přezkumu strategie ECB je zajistit, aby strategie měnové politiky ECB byla důkladná a plnila svůj účel, a to jak nyní, tak i v budoucnu.
Přesná definice našeho primárního cíle bude při provádění přezkumu strategie velmi významná. Při hledání cenové stability je nezbytná jasná formulace toho, o co Rada guvernérů usiluje. To také usnadňuje transparentnost a odpovědnost za rozhodnutí měnové politiky, která byla přijata.
S ohledem na probíhající přezkum strategie by bylo předčasné vyvozovat v tomto směru
RR\1218136CS.docx 13/51 PE659.084v02-00
CS
nějaké závěry, stejně jako o kterémkoli z jejích aspektů.
A k poslední otázce: nedávno revidované Prohlášení o dlouhodobějších cílech a strategii měnové politiky Federálního rezervního systému (FED) nastiňuje nový strategický rámec, který zahrnuje významné změny týkající se obou stran dvojího mandátu Fedu – maximální zaměstnanost a cenová stabilita. S velkým zájmem jsem sledoval přezkum Fedu a těším se, až se zapojím do přezkumu strategie ECB. Měl bych poznamenat, že ECB v rámci svého mandátu provádí vlastní, nezávislý přezkum, a přezkumy strategií jiných centrálních bank (včetně Fedu) by neměly mít přímé důsledky na strategii ECB.
11. Jak hodnotíte současné pojetí inflační dynamiky a hlavních faktorů ovlivňujících inflační pohyby v posledních letech? Myslíte, že inflace v eurozóně je podhodnocena kvůli nedostatečnému podílu nákladů na bydlení v koši HICP? Požadoval byste úpravu tohoto koše?
Pochopení dynamiky inflace a hlavních faktorů inflace a toho, jak se v průběhu času vyvíjejí, je pro ECB klíčové. Pro tvůrce měnové politiky se úplné porozumění dynamice inflace ukazuje být větším problémem než dříve, protože na inflaci působí kromě měnové politiky současně mnoho dalších faktorů. V tomto ohledu musí být ECB otevřena různým výkladům nízké inflace, které mohou být všechny současně velmi důležité, mohou však vyžadovat odlišnou politickou reakci.
Jako příklad uvedu zprávu o nízké inflaci, která byla zveřejněna v roce 2016. Zdůrazňuje dva typy sil, které formují dynamiku inflace. Za prvé strukturální faktory, které mění způsob fungování naší ekonomiky, vysvětlují dlouhodobější trendy inflace. Patří mezi ně zejména globalizace, klesající vyjednávací síla práce, technologický pokrok a demografické trendy. Zadruhé otřesy – ať už na straně nabídky, nebo na straně poptávky – mohou ovlivnit dynamiku inflace prostřednictvím různých kanálů.V současné době je jednou z výzev v oblasti chápání inflace měření krátkodobějších a dlouhodobějších dopadů pandemie na inflaci, a zejména na základní inflaci.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) sestavený Eurostatem zajišťuje, že všechny země Evropské unie používají stejnou metodiku. Inflace měřená HISC představuje vysoce kvalitní cenový index a v mnoha ohledech dosahuje dobrých výsledků, není však bez chyby. Proto vítám, že v průběhu let bylo zavedeno několik vylepšení metodiky HICP a že přezkum strategie ECB bude řešit také otázku měření inflace. Zahrnutí nemovitostí obývaných vlastníky do výpočtů HICP, které by pokrývaly veškeré spotřební výdaje související s bydlením, by mohlo být potenciálně důležitým zlepšením, které také lépe odpovídá tomu, jak evropští občané zakouší inflaci v každodenním životě.
Začlenění nemovitostí obývaných vlastníky je však také spojeno s technickými problémy a žádné první nejlepší řešení není k dispozici. Těším se na svou účast v přezkumu strategie a na výměnu názorů na to, jak lze tyto výzvy řešit.
PE659.084v02-00 14/51 RR\1218136CS.docx
CS
Jak naznačují předběžné výpočty založené na experimentálním ukazateli nemovitostí obývaných vlastníky, jeho začlenění do HICP by mělo na průměrnou inflaci v praxi jen omezený dopad.
12. Jaký je Váš názor na nesourodost měnových podmínek a přístupu k úvěrům v eurozóně a její dopad na jednotnou měnovou politiku ECB, zejména s ohledem na trendy hospodářské divergence vyvolané pandemií COVID-19?
Zatímco mezi členskými státy eurozóny vždy budou existovat určité rozdíly v podmínkách financování, jež odráží strukturální rozdíly a rozdíly v hospodářských výhledech, poté, co krize COVID-19 zasáhla ekonomiku eurozóny, objevilo se patrné riziko roztříštěnosti, která by zvýšila divergenci do takové míry, která by již nebyla v souladu s hladkým přenosem expanzivní měnové politiky ECB do všech odvětví a jurisdikcí.
Opatření zavedená od března, zejména Nouzový pandemický program nákupu aktiv a třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO-III), byla navržena tak, aby podporovala přenos do všech odvětví a jurisdikcí ekonomiky eurozóny. Odhady naznačují, že Nouzový pandemický program nákupu aktiv měl společně s dodatečným krytím pro Program nákupu aktiv ve výši 120 miliard EUR, které bylo oznámeno v březnu, významný dopad na snížení termínové prémie v desetiletém průměrném výnosu států v eurozóně, jež je důležitou součástí dlouhodobých úrokových sazeb obecně. Dopad se v jednotlivých zemích lišil, přičemž výrazně silnější pokles byl v zemích, které byly pandemií zasaženy nejvíce.
Využívání operací TLTRO III v červnu a září (celkově téměř 1,5 bilionu EUR) bylo nečekaně vysoké a rozšířené. Podle průzkumu bankovních úvěrů v eurozóně z října 2020 banky uváděly, že likvidita operací TLTRO III výrazně podporuje jimi poskytované úvěry, zejména podnikům. Banky rovněž uváděly, že operace TLTRO mají příznivý dopad na jejich likviditu a podmínky tržního financování a na uvolňování podmínek nabízených vypůjčovatelům. Operace TLTRO tak přispívají k jednotnějšímu přenosu měnové politiky ECB.
Rovnoměrnější zotavení z krize by podpořilo účinnost měnové politiky v eurozóně. Rada guvernérů přizpůsobuje svá rozhodnutí týkající se měnové politiky vývoji ekonomiky eurozóny jako celku, musí však rovněž zajistit, aby její měnová politika v rámci plnění mandátu cenové stability zasáhla všechny segmenty hospodářství a všechny jurisdikce.
Při hledání jednotnějšího oživení má zásadní význam fiskální politika. Například plán obnovy nástroje Evropské komise Next Generation EU bude plnit důležitou úlohu v úsilí o obnovení rovných podmínek a na podporu těch, kteří byli pandemií nejvíce zasaženi.
Proto tento plán, který posílí jednotný trh a vytvoří trvalé a prosperující oživení a zároveň podpoří zelené a digitální priority EU, velmi vítám.
13. Jak může podle Vašeho názoru ECB přispět k hospodářskému růstu, ekologické transformaci a plné zaměstnanosti a zároveň plně respektovat svůj prvořadý cíl, kterým je
RR\1218136CS.docx 15/51 PE659.084v02-00
CS
udržovat cenovou stabilitu? Je podle Vás možné přijmout dodatečná měnověpolitická opatření, která by zlepšila pozitivní dopady na reálnou ekonomiku?
Jak je zakotveno ve Smlouvě, primárním cílem ESCB je udržovat cenovou stabilitu. „Aniž je však dotčen cíl cenové stability, ESCB podporuje obecné hospodářské politiky ve Společenství s cílem přispět k dosažení cílů Společenství stanovených v článku 2.“ Je tedy zřejmé, že měnová politika může hrát zásadní roli při podpoře reálné ekonomiky. V současném prostředí, kdy je poptávka slabá a inflace je pod úrovněmi stanovenými inflačními cíli Rady guvernérů, má ve skutečnosti měnová politika klíčový význam pro podporu hospodářského růstu i inflace.
Podpora spotřeby domácností a stabilních investic je zásadním přenosovým mechanismem měnové politiky k dosažení cíle cenové stability. Existuje dostatek důkazů, že měnověpolitická opatření přijatá od poloviny roku 2014 měla podstatný dopad na zaměstnanost, příjmy a růst.
Opatření přijatá od března 2020 týkající se nákupu aktiv a parametrů operací TLTRO navíc poskytnou významnou podporu hospodářskému oživení a zmírní nejhorší dopady.
Probíhající přezkum strategie ECB nabízí příležitost k lepšímu porozumění vlivu dlouhodobějších trendů na proměnné, které pravidelně sledujeme, a do určité míry i ke snaze o jejich kontrolu. Významnou pozici mezi těmito trendy jistě zastává demografická transformace, přelomové technologické změny a globální oteplování.
14. Do jaké míry považujete řešení změny klimatu a dalších otázek udržitelnosti za součást mandátu ECB? Jak hodnotíte dopad politiky ECB na změnu klimatu? Domníváte se, že by ECB měla uvádět své nákupy aktiv do souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a Pařížskou dohodou o klimatu? Měly by být programy ECB na nákup aktiv v souladu s rámcem EU pro taxonomii? Jakou úlohu by ECB měla plnit v rámci sítě pro ekologizaci finančního systému (NGFS)? Jak lze realizovat klíčová doporučení obsáhlé zprávy sítě NGFS „Výzva k akci Změna klimatu jako zdroj finančního rizika“, která jsou zaměřena na centrální banky, v praxi ECB? Do jaké míry podle Vašeho názoru přispívají zelené dluhopisy k dekarbonizaci a jak v tomto ohledu hodnotíte nedávný výzkum Banky pro mezinárodní platby (BIS) (https://www.bis.org/publ/qtrpdf/r_qt2009c.pdf)?
Pro urychlení přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku je zásadní, aby vlády, centrální banky, orgány dohledu a finanční instituce přijaly rázná a rozhodná opatření. Všechny tyto subjekty plní zvláštní úlohu. Jelikož ekonomika stále do značné míry závisí na fosilních palivech, je třeba provést její zásadní přeorientování. Hnací silou tohoto přeorientování jsou vlády prostřednictvím svých politik v oblasti klimatu. Evropa se již dostala na vedoucí pozici, pokud jde o opatření v oblasti klimatu. Podpisem Pařížské dohody se evropské vlády zavázaly, že zintenzívní politiky a investice potřebné pro udržitelnou nízkouhlíkovou budoucnost. EU zahájila svou Zelenou dohodu a odvedla vynikající práci zavedením taxonomie pro udržitelné činnosti podporující transformaci. EU v neposlední řadě provádí zásadní strukturální změny s cílem obnovit účinné fungování trhu zavedením systému
PE659.084v02-00 16/51 RR\1218136CS.docx
CS
obchodování s emisemi (ETS) a směrnice o neúčetním výkaznictví (NFRD).
I když chválím dosud odvedenou práci EU, chtěl bych zdůraznit, že ještě zbývá udělat hodně. Pro dosažení pařížských cílů je nezbytně třeba výrazně urychlit tempo přechodu k udržitelné globální ekonomice, než je tomu v současnosti. Dva klíčové faktory, které v současné době zpomalují tuto transformaci, jsou jednak skutečnost, že stále neexistují dostatečné finanční pobídky pro společnosti ke snižování emisí, a jednak to, že finanční zprostředkovatelé se potýkají s problémy v oblasti údajů, pokud chtějí při investování optimálně zohlednit změnu klimatu.
Vytváření podmínek pro přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku je v první řadě úkolem demokraticky zvolených vlád, přičemž primárním nástrojem zůstává stanovení ceny uhlíku, a všechny zúčastněné strany, včetně ECB, mají v transformaci energetiky plnit zvláštní úlohu. Výchozím bodem úkolů ECB v oblasti dohledu je hledisko rizika. Orgány dohledu již obecně uznaly, že jak přechod, tak změna klimatu jsou zdrojem finančních rizik, která by měla být řešena a řízena. To platí nejen pro rizika související s transformací a klimatem, ale také pro širší environmentální a sociální rizika.
Výchozím bodem pro měnový úkol ECB je její cíl cenové stability. „Aniž je dotčen tento prvořadý cíl cenové stability“, musí ECB podporovat obecné hospodářské politiky v Unii. Mezi tyto politiky patří vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a politické priority, které stanovila EU, včetně Zelené dohody. Vzhledem k ambicím a závazkům EU je ECB povinna tyto politiky podporovat, pokud tak může učinit, aniž by tím byl dotčen její cíl cenové stability. Samozřejmě i v této souvislosti musí ECB jednat v souladu se zásadami proporcionality a institucionální rovnováhy. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že existují nejméně tři úhly, z nichž je změna klimatu pro měnovou politiku významná.
Zaprvé změna klimatu a její zmírňování bude stále více ovlivňovat klíčové makroekonomické proměnné pro provádění měnové politiky. Změna klimatu by navíc mohla ovlivnit přenosové řetězce měnové politiky. To může vyžadovat, aby centrální banky, včetně ECB, aktualizovaly své analytické nástroje a rozšířily své makroekonomické modely, prognostické nástroje a jejich operace o klimatická rizika.
Zadruhé vzhledem ke zvýšené přítomnosti ECB na finančních trzích by ECB měla pečlivě posoudit dopad svých nestandardních opatření na ambice EU dosáhnout nízkouhlíkového hospodářství. Koncepce operací TLTRO a programy nákupu aktiv se významně podílejí na přidělování kapitálu v ekonomice a je důležité, aby tyto politiky byly „schopné reagovat na budoucí vývoj“, aniž by byla ohrožena účinnost měnové politiky při dosahování primárního cíle.
Bude třeba uznat, že postupovat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství nemusí nutně znamenat, že by ECB měla za všech okolností přísně dodržovat tržní neutralitu, zejména v případě selhání trhu, jak nedávno zdůraznila členka Výkonné rady ECB Isabela Schnabelová. ECB by navíc mohla prozkoumat, jak by v rámci svého mandátu
RR\1218136CS.docx 17/51 PE659.084v02-00
CS
mohla koncipovat své nástroje tak, aby přispívaly k uvolnění investic, které podporují přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku. Jako výchozí bod v tomto ohledu lze použít stávající politiky EU, jako např. směrnice o neúčetním výkaznictví a taxonomii udržitelných činností.
Zatřetí ECB by měla ve svých rámcích pro zmírňování rizik rovněž odpovídajícím způsobem přihlížet k rizikům souvisejícím s klimatem a měla by být vůči svým expozicím transparentní – jak doporučuje síť pro ekologizaci finančního systému. Pokud jde o měnová portfolia, ECB při posuzování úvěrového rizika do značné míry vychází z názorů ratingových agentur. ECB s nimi proto musí spolupracovat, aby měla přehled o tom, zda se v jejich posudku dostatečně odrážejí rizika související se změnou klimatu. Pokud si ECB a národní centrální banky vytvářejí vlastní hodnocení úvěrového rizika, musí to zajišťovat samy. Vzhledem k široké škále aktivit ECB jsem si dobře vědom, že dostupnost údajů je zásadní, i když náročná. To také ukazuje na význam směrnice o neúčetním výkaznictví. Pokud příslušné údaje chybí, může ECB prověřit, zda by nemohla plnit úlohu při podpoře zveřejňování údajů o klimatu svými protistranami, například tím, že zařadí zveřejnění těchto údajů protistranami mezi požadavky podmiňující účast na operacích měnové politiky. V tomto ohledu mi dovolte zopakovat, co již bylo uvedeno v rámci sítě NGFS i Eurosystému: zelená taxonomie, tj. taxonomie udržitelných činností s odkazem na změnu klimatu, biologickou rozmanitost a další cíle v oblasti životního prostředí, jako např. cíl, který nedávno přijala a rozvíjí EU, má zásadní význam pro předcházení tzv. „lakování nazeleno“ a zajištění toho, aby produkty, jako např. zelené dluhopisy, účinně přispívaly k environmentálním cílům. V tomto ohledu mají rovněž zásadní význam probíhající činnosti Komise na přípravě standardu pro zelené dluhopisy s odkazem na taxonomii EU. Pro řádné posouzení expozice rizikům souvisejícím s klimatem je pro centrální banky a orgány dohledu možná ještě důležitější taxonomie činností nejvíce vystavených přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. V tomto ohledu bych chtěl pochválit nedávný výzkum Banky pro mezinárodní platby (BIS), který zavedl rámec pro zelené hodnocení.
Závěrem chci dodat, že jsem velmi potěšen skutečností, že toto téma je nedílnou součástí probíhajícího přezkumu strategie ECB, ke kterému – jak očekávám – budu moci přispět.
15. Jakou úlohu by podle Vás měla ECB plnit, pokud jde o virtuální měny? Jaké vnímáte šance a jaká rizika, pokud jde o virtuální aktiva? Jaký je Váš názor na digitální měny centrálních bank a související rizika a výhody? Jak by podle Vás měl vypadat vhodný regulační rámec pro virtuální měny (a zejména tzv. „stablecoins“)? Měla by ECB podle Vašeho názoru zavést digitální euro? Pokud ano, jak by to mělo vypadat a jak byste řešil rizika, která by s touto měnou mohla přijít, včetně možných rizik bankovních operací a problémů souvisejících s ochranou soukromí?
Krypto-aktiva0, která nepředstavují žádný nárok vůči žádnému subjektu, jsou ze své podstaty volatilní a nemají vlastnosti peněz. Ačkoli tato kryptoaktiva představují rizika pro investory a
0 Digitální zachycení hodnoty nebo práv, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie sdíleného registru nebo pomocí podobné technologie.
PE659.084v02-00 18/51 RR\1218136CS.docx
CS
lze je používat k nezákonným činnostem, v současné době nepředstavují významné riziko pro finanční systém nebo měnovou stabilitu EU. ECB by měla pokračovat v monitorování kryptoměn, aby bylo toto hodnocení rizik stále aktuální s ohledem na vývoj na trhu.
Kryptoaktiva, jejichž cílem je udržet stabilní hodnotu navázáním na i) jednu měnu s nuceným oběhem nebo ii) několik měn s nuceným oběhem, jednu či několik komodit nebo jedno či několik kryptoaktiv anebo kombinaci těchto aktiv známých jako elektronické peněžní tokeny či tokeny vázané na aktiva, by se podle návrhu nařízení Evropské komise o trzích s kryptoaktivy mohly teoreticky stát platebním prostředkem či dokonce uchovatelem hodnoty. Některé takové iniciativy týkající se tokenů by navíc mohly rychle dosáhnout globální úrovně využitím stávajících uživatelských základen.
Elektronické peněžní tokeny či tokeny vázané na aktiva, které se stávají významnými v rámci Unie nebo na globální úrovni, představují příležitosti i výzvy. Mohly by pomoci překonat nedostatky, pokud jde o rychlost a náklady na globální přeshraniční platby. Současně však mohou ohrožovat měnovou a finanční stabilitu a svrchovanost, mít vliv na bezpečnost a účinnost platebních systémů a představovat řadu dalších problémů souvisejících mimo jiné s praním peněz / financováním terorismu, hospodářskou soutěží, ochranou údajů a ochranou zákazníka.
Úlohou ECB by mělo být zajišťovat, že systémové tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny nebudou narušovat strategickou autonomii a odolnost platebního systému eurozóny. Jako orgán dohledu nad platebním systémem by ECB měla společně s centrálními bankami eurozóny uplatňovat příslušné rámce dohledu Eurosystému pro platební systémy, platební schémata a mechanismy ke zmírnění rizik elektronických peněžních tokenů či tokenů vázaných na aktiva. ECB by navíc měla spolupracovat s orgánem EBA a příslušnými orgány a účastnit se kolegií k řešení významných peněžních tokenů či tokenů vázaných na aktiva.
Vhodný regulační rámec pro elektronické peněžní tokeny či tokeny vázané na aktiva by měl být inspirován zásadou „stejné podnikání, stejná rizika, stejná pravidla“. Měl by zajistit rovné podmínky tím, že se na elektronické peněžní tokeny či tokeny vázané na aktiva budou vztahovat rovnocenné požadavky jako na všeobecně používané platební nástroje. Rámec by měl dále zmírňovat veškerá rizika pro finanční stabilitu, jako např. rizika pro měnovou politiku a svrchovanost či ochranu spotřebitele, která tyto tokeny představují. Nařízení o trzích s kryptoaktivy je dobrým prvním krokem při regulaci kryptoaktiv, včetně stablecoinů, na které se dosud nevztahují stávající právní předpisy EU, protože nesplňují kritéria finančního nástroje podle směrnice o trzích finančních nástrojů II ani elektronických peněz podle směrnice o elektronických penězích. Pomůže také vyhnout se arbitrážím mezi jednotlivými jurisdikcemi EU. ECB rovněž zveřejnila svůj nový rámec pro dohled nad elektronickými platebními nástroji, schématy a mechanismy, tzv. rámec PISA, k veřejné konzultaci. Cílem nového rámce je také přiměřeným způsobem zajistit zásadu „stejné podnikání, stejná rizika, stejná pravidla“ a rovněž řeší oblast elektronických peněžních tokenů či tokenů vázaných na aktiva.
RR\1218136CS.docx 19/51 PE659.084v02-00
CS
Jak se též uvádí v nedávné zprávě o digitálním euru, kterou připravila pracovní skupina Eurosystému na vysoké úrovni pro digitální měny centrálních bank, jsou tyto nástroje silným nástrojem pro centrální banky při řešení některých výzev a potřeb, které vyvstávají v souvislosti s digitalizací našich společností a ekonomik. Konkrétně: i) se vznikem nových platebních potřeb by digitální euro poskytlo bezrizikové digitální aktivum k jejich naplnění; ii) v případě výrazného poklesu používání hotovosti jako platebního prostředku by digitální euro poskytlo digitální ekvivalent zákonného platidla euro bankovek, a tak by doplňovalo úlohu hotovosti; iii) s ohledem na možný vzestup soukromých nebo zahraničních veřejných digitálních měn by digitální euro mohlo pomoci zachovat měnovou a finanční stabilitu a svrchovanost. Je třeba zdůraznit, že digitální euro – pokud by bylo zaváděno – by bylo zavedeno souběžně s hotovostí, nenahrazovalo by ji. Navíc by to vyžadovalo pevný právní základ.
Pokud jde o rizika spojená s možným vydáním digitálního eura, mám za to, že by velmi záviselo na jeho skutečné podobě. Digitální euro by mělo být navrženo tak, aby nedocházelo k nadměrnému přesouvání vkladů komerčních bank do investic digitálního eura, a to jak jako strukturálního jevu, tak během finančních krizí. Digitální euro by rovněž nemělo vytěsňovat soukromé iniciativy, které by mohly být přínosem pro inovace a integraci evropského sektoru malých plateb. Rovněž by měly být brány v úvahu meziměnové důsledky digitálního eura, a to i v rámci Unie.
Pokud jde o soukromí, existuje jasný kompromis mezi právem občanů na ochranu osobních údajů a povinností veřejných orgánů v boji proti nezákonným činnostem (jako je praní peněz). Správnou rovnováhu mezi těmito dvěma základními hodnotami bude třeba nalézt ve spolupráci se společnými normotvůrci.
V této fázi nemohu posoudit, zda by ECB měla zavádět digitální euro. Myslím si, že složitost tohoto tématu vyžaduje pečlivou analýzu a zapojení všech zúčastněných stran. Jsem proto rád, že ECB přistupuje k analýze digitálního eura s oprávněnou opatrností – mimo jiné zapojením veřejného mínění prostřednictvím otevřené konzultace a zahájením praktických experimentů ohledně možných podob společně s několika národními centrálními bankami v rámci Eurosystému – a zejména zahájením jednání s tímto Parlamentem a jeho příslušnými výbory.
16. Jakou úlohu podle Vás budou mít v budoucnu hotovostní transakce v porovnání s transakcemi digitálními?
Hotovost stále tvoří většinu transakcí v eurozóně, její podíl na prodejních místech a přímých transakcích se však snižuje. Pokud jde o objem celkových transakcí, poklesl podíl hotovosti ze 79 % v roce 2016 na 73 % v roce 2019. Paralelní expanzi bezhotovostních transakcí do značné míry podpořily platby kartou, jejichž objem vzrostl z 19 % na 24 %. Trend nárůstu bezhotovostních plateb urychlila pandemie COVID-19, kdy došlo k prudkému nárůstu online plateb domácností a posunu k bezkontaktním platbám v obchodech. Hotovost současně slouží zásadním potřebám občanů. Hotovost je například stále jedinou formou peněz centrální banky, která je k dispozici veřejnosti (navzdory možné budoucí úloze
PE659.084v02-00 20/51 RR\1218136CS.docx
CS
digitální měny centrální banky), hotovost může fungovat jako záložní řešení v případě vážného narušení elektronických plateb a je nezbytným předpokladem, aby řada lidí ve zranitelných situacích (jako jsou někteří starší občané, osoby se zdravotním postižením a negramotní) měla přístup k finančním službám a mohli samostatně spravovat své finanční záležitosti. Eurosystém musí zajistit, aby s rostoucím počtem digitálních transakcí měli spotřebitelé přístup k integrovaným celoevropským řešením digitálních plateb, která budou sloužit jejich potřebám. V současné době tomu tak není a Evropa zakouší dominanci několika mimoevropských hráčů. Tuto koncentraci by mohla umocnit schopnost globálních technologických společností – takzvaných „big tech“ společností – rovněž nabízet platební služby, což činí ve stále větší míře.
Eurosystém na tyto výzvy reagoval obnovením své strategie v oblasti maloobchodních plateb s cílem podpořit a usnadnit vývoj evropských řešení digitálních plateb. Komise rovněž nedávno zveřejnila svoji strategii pro maloobchodní platby za účelem dalšího rozvoje celoevropského sektoru plateb. Vítám proto Evropskou iniciativu pro platby, kterou založila řada evropských bank za účelem vývoje celoevropských platebních produktů, a další soukromé iniciativy, které se snaží nabídnout celoevropská platební řešení.
Závěrem lze říci, že hotovost stále tvoří většinu transakcí v eurozóně a měli bychom nadále zajišťovat, aby všichni občané EU měli trvale přístup k hotovosti. Digitální transakce jsou doplňkem, nikoli náhradou hotovosti. Společně podporují finanční začlenění a nabízejí spotřebitelům možnost volby. To je v souladu s politikou Eurosystému respektování volby spotřebitelů, pokud jde o platební prostředky.
17. Několik členských států EU se připravuje na vstup do eurozóny a dva členské státy se připojily ke druhé fázi mechanismu směnných kurzů (ERM II) v červenci 2020. Jak hodláte zabránit prohlubování rozdílů mezi členskými státy eurozóny v budoucích deseti letech s ohledem na hospodářské podmínky v kandidátských státech? Jaký ekonomický scénář pro rozšíření eurozóny preferujete?
Na úvod bych chtěl říci, že euro považuji za nejhmatatelnější známku evropské integrace. V současné době je oficiální měnou pro 19 členských států EU. Jak stanoví Smlouva, všechny členské státy EU, které nemají výjimku neboli doložku o neúčasti – konkrétně sedm zemí, které nejsou členy eurozóny kromě Dánska –, by měly euro dříve či později přijmout.
Jsem přesvědčen, že obraz rostoucích ekonomických rozdílů v rámci HMU za poslední desetiletí má mnohem více odstínů, než by se na první pohled mohlo zdát. Například země s nízkými příjmy ze střední a východní Evropy, které přijaly euro, zejména Pobaltí a Slovensko, dohánějí ekonomiky s vyššími příjmy. Ještě důležitější je, že několik studií dospělo k závěru, že pro skutečné pochopení narůstajících rozdílů v Evropě je třeba se spíše zaměřit na jiné faktory než HMU – například technologické a globalizační otřesy, dopad globální finanční krize a dopad specifických strukturálních slabin. Podíváme-li se například na cyklický rozptyl mezi ekonomikami eurozóny, ve skutečnosti se snížil. To umožnilo dosáhnout vysokého stupně symetrie v hospodářských a finančních cyklech členů eurozóny, což je jedna ze zásadních složek úspěšné jednotné měnové politiky. Stále však ještě musíme
RR\1218136CS.docx 21/51 PE659.084v02-00
CS
posoudit dopad probíhající pandemie COVID-19 na hospodářskou situaci ekonomik v eurozóně i mimo ni.
Podle mého názoru by upřednostňovaný ekonomický scénář rozšíření eurozóny měl být přizpůsoben každému jednotlivému členskému státu. Každá země, která se chce připojit k euru, by měla přijmout nezbytná opatření a reformy spolu s vlastním postupem, způsobem a harmonogramem. Harmonogram nakonec závisí na třech hlavních faktorech: politické vůli, kterou rovněž odrážejí národní strategie pro přijetí eura, přijetí projektu obyvateli a ekonomické připravenosti.
ECB a Evropská komise pravidelně hodnotí pokrok, kterého dosáhly jednotlivé členské státy mimo eurozónu při plnění kritérií stanovených Smlouvou pro přijetí eura, jak je uvedeno v konvergenčních zprávách. Podle Konvergenčních zpráv ECB a Evropské komise z roku 2020, které byly zveřejněny 10. června, žádná ze zkoumaných zemí nesplňovala všechna maastrichtská kritéria. Konkrétně žádná ze sedmi zemí nesplnila kritérium směnného kurzu, které vyžaduje účast členského státu po dobu nejméně dvou let v mechanismu směnných kurzů, ERM II, aniž by došlo ke znehodnocení vůči euru.
Po rozhodnutí přijatém po vzájemné dohodě ministrů financí zemí eurozóny, prezidentky Evropské centrální banky a ministrů financí a guvernérů centrálních bank Dánska, Bulharska a Chorvatska, byli do ERM II dne 10. července 2020 zahrnuty bulharský lev a chorvatská kuna. Účast v ERM II je třeba považovat za důležitý milník v přípravě na přijetí eura. Konvergenční zprávy ECB a Evropské komise za rok 2022 tedy poskytnou hodnocení připravenosti obou členských států k přijetí eura.
18. Jakou roli připisujete Fondu na podporu oživení? Jak může nejlépe podpořit odolnost eurozóny? Domníváte se, že eurozóna potřebuje evropské bezpečné aktivum nejen za účelem pomoci při stabilizaci finančních trhů a umožnění bankám snížit svoji expozici vůči veřejnému dluhu, ale rovněž jako způsob usnadnění správného převedení měnové politiky?
Opětovný návrat viru zvýšil nejistotu a vyžádá si pokračování fiskální podpory s cílem zabránit „lavinovému efektu“ a pomoci znovunastartování našich ekonomik. Je proto nanejvýš důležité, aby balíček nástroje Next Generation EU (NGEU) ve výši 750 miliard EUR začal neprodleně fungovat. Tento balíček na podporu oživení má potenciál významně podpořit země nejvíce zasažené pandemií, posílit jednotný trh a dosáhnout trvalého a prosperujícího oživení.
Dopad nástroje Next Generation EU – a jeho ústředního programu facility na podporu oživení a odolnosti – bude záviset na tom, jak rychle budou prostředky čerpány a jak účinně budou nasměrovány k produktivnímu využití. Je proto důležité, aby všichni tvůrci politik dosáhli dohody o zbývajících podrobnostech balíčku do konce roku a aby členské státy přijaly příslušné mechanismy, které umožní řádné a účinné vynakládání prostředků na podporu oživení. Jak zdůraznila Rada guvernérů po svém nedávném měnověpolitickém jednání, za předpokladu, že finanční prostředky budou použity na produktivní veřejné výdaje
PE659.084v02-00 22/51 RR\1218136CS.docx
CS
a budou doprovázeny reformami zvyšujícími produktivitu, přispěje nástroj Next Generation EU k rychlejšímu, silnějšímu a jednotnějšímu oživení v eurozóně a zároveň podpoří zelené a digitální ambice EU.
I když se jedná o náročnou dobu, ECB byla od vypuknutí krize COVID schopná účinně přenášet měnovou politiku. To znamená, že vydávání dluhopisů v rámci nástroje Next Generation EU bude mít podobu dluhopisů na úrovni EU s různými daty splatnosti mezi lety 2028 a 2058 a může jistě pomoci při vytváření evropské struktury bezrizikových úrokových měr. Tato struktura bezrizikových úrokových měr by mohla sloužit jako měřítko pro kapitálové trhy EU, a usnadnit tak další integraci kapitálových trhů, a tím i sdílení rizik. Dluhopisy nástroje Next Generation EU by také mohly přispět k diverzifikaci státních expozic bank, čímž by se snížilo propojení mezi bankami a státy.
19. Jaký je Váš názor na rostoucí propojenost mezi fiskální a měnovou politikou po krizi COVID-19? Jaké je riziko fiskální dominance v eurozóně? Jak zajistit nezávislost ECB v situaci, kdy dochází ke stírání hranic mezi fiskální a měnovou politikou?
Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) jasně stanoví, že hlavním cílem ECB je usilovat o cenovou stabilitu. Rovněž stanoví silné záruky na ochranu a zajištění provozní, finanční, institucionální a politické nezávislosti ECB.
Bez ohledu na tyto silné institucionální záruky, ekonomové stále více oceňují význam interakcí mezi měnovou a fiskální politikou. Za současné makroekonomické situace se obě oblasti politiky navzájem doplňují, pokud jde o poskytování nepostradatelné politické podpory hospodářství eurozóny v reakci na krizi. Po skončení pandemie se mohou objevit další otázky, jako např. jak nastavit měnovou politiku ve světě s možná už trvale vyššími úrovněmi veřejného dluhu.
Od obnovení přezkumu strategie zavedla Rada guvernérů nový pracovní postup v oblasti interakce mezi měnovou a fiskální politikou, který hodnotí situaci v oblasti fiskální politiky v eurozóně a dopady na měnovou politiku.
20. Jaký máte názor na kritiku, že rámec ECB pro kolaterál není dostatečně odstupňovaný a příliš se spoléhá na vnější úvěrové ratingové agentury? Jaký je Váš názor na dočasná opatření na zmírnění požadavků na kolaterál, která přijala ECB v souvislosti s krizí COVID-19? Jak by měla ECB v budoucnu využít svého diskreční pravomoci podle článku 18 statutu při vymezování způsobilosti kolaterálu?
V souladu se svým statutem poskytuje Eurosystém úvěry pouze proti odpovídajícímu zajištění. Jako kolaterál přijímá širokou škálu různých aktiv, přičemž uplatňuje srážky při ocenění řádně odstupňované podle rozdílů mezi splatnostmi, kategoriemi likvidity a úvěrovou kvalitou. Při hodnocení úvěrové kvality způsobilých aktiv využívá Eurosystém více zdrojů: ty zahrnují i ratingové agentury, ale také interní systémy hodnocení úvěrů národních centrálních bank a systémy založené na interním ratingu (IRB) protistran. Všechny zdroje podléhají pravidelnému monitorování výkonnosti, aby bylo zajištěno, že
RR\1218136CS.docx 23/51 PE659.084v02-00
CS
všechny zdroje budou splňovat vysoké regulační a provozní požadavky, jakož i požadavky na informace. Nedávná opatření na zmírnění požadavků na kolaterál ukázala, že Eurosystém se mechanicky nespoléhá na externí ratingové agentury, nýbrž je schopen svůj rámec na snižování procykličnosti přizpůsobit a předcházet lavinovému efektu.
Opatření na zmírnění požadavků na kolaterál je třeba vnímat v souvislosti s dalšími politickými opatřeními reagujícími na mimořádnou situaci v důsledku pandemie COVID-19, včetně Nouzového pandemického programu nákupu aktiv, Nouzových pandemických mimořádných dlouhodobějších refinančních operací a uvolnění podmínek pro třetí sérii cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III). Opatření na zmírnění požadavků na kolaterál jsou zásadní složkou, protože zajišťují dostupnost způsobilého kolaterálu pro všechny způsobilé protistrany Eurosystému k účasti na těchto operacích zajišťujících likviditu. Tato opatření na zmírnění požadavků na kolaterál tak nakonec podporují poskytování bankovních úvěrů reálné ekonomice.
Eurosystém by měl i nadále definovat svůj rámec pro požadavky na kolaterál způsobem, který zajistí účinný přístup k likviditě Eurosystému proti odpovídajícímu kolaterálu. Některá z nedávných opatření ke zmírnění požadavků na kolaterál poskytují – dočasnou – flexibilitu jednotlivým národním centrálním bankám, aby přijímaly další typy kolaterálu za účelem řešení tržních podmínek v konkrétní zemi, přičemž platí i nadále komplexní soubor kritérií způsobilosti a opatření na kontrolu rizik. V budoucnu by se rovněž přijetí kolaterálu mělo v každém případě zakládat na přísném souboru transparentních pravidel, která budou v souladu s přípustným rizikem v rámci Eurosystému.
21. Jak hodnotíte současný vývoj směnného kurzu EUR/USD? Do jaké míry by měly obchodní aspekty hrát úlohu při uskutečňování měnové politiky a její signalizace budoucí měnové politiky?
Šíření pandemie COVID-19 vyvolalo značné pohyby na globálních finančních trzích, včetně devizových, nejprve vedlo k oslabení eura a následně k jeho prudkému posílení v létě.
Přestože směnný kurz eura není jedním z politických cílů ECB – a proto se k jeho úrovni nebudu vyjadřovat – je zřejmé, že vnější hodnota eura je důležitým určujícím činitelem stanovení cen v eurozóně.
Jakákoli významná změna směnného kurzu eura bude mít pravděpodobně podstatný dopad na výhled inflace v eurozóně.
Je proto důležité posuzovat vývoj směnných kurzů z hlediska dopadů na střednědobý inflační výhled, tj. z hlediska plnění mandátu ECB.
Zrovna tak globální obchod je jedním z důležitých faktorů určujících zahraniční poptávku po zboží a službách v eurozóně, a proto hraje klíčovou roli v oblasti růstu a vývoje inflace v eurozóně. Globální obchod je jednoznačně nedílnou součástí ekonomické analýzy ECB, která je určující pro hodnocení Rady guvernérů týkající se ekonomického výhledu a
PE659.084v02-00 24/51 RR\1218136CS.docx
CS
rovnováhy rizik. Pokud má tedy vývoj světového obchodu vliv na střednědobý výhled inflace, bere se v úvahu i při rozhodování o měnové politice.
22. Měla by ECB podniknout konkrétní kroky s cílem posílit euro jako mezinárodní měnu? Pokud ano, jaká opatření plánujete? Jak hodnotíte interakci nákupů aktiv veřejného sektoru ECB a dostupnost bezpečných aktiv eurozóny pro zahraniční investory ze soukromého a veřejného sektoru?
Větší mezinárodní úloha eura by v konečném důsledku byla výsledkem procesu řízeného poptávkou a byla by odrazem zvýšené důvěry v Unii, což by potenciálně umožnilo větší finanční a ekonomickou samostatnost. Jako takovou ji může Unie podporovat různými způsoby, které učiní evropskou finanční infrastrukturu odolnější a euro přitažlivější, a to i za jejími hranicemi. ECB může tento proces dále podporovat, pokud je to v souladu s jejím mandátem a širšími cíli EU.
Mezinárodní úlohu eura především podpoří hlubší a úplnější hospodářská a měnová unie, včetně dokončené unie kapitálových trhů. Důvěru investorů v euro může také pomoci vzbudit úspěšné provádění nástroje Next Generation EU. Prosazování spolehlivých hospodářských politik v eurozóně je samo o sobě žádoucí, má však také zásadní význam pro globální přitažlivost eura.
Přitažlivost eura by mohla být posílena dalším rozvojem finančních oblastí, v nichž má EU náskok, jako jsou udržitelné finance. Euro je již platidlem na globálních trzích zelených dluhopisů: v roce 2019 bylo celosvětově hlavním platidlem pro vydávání zelených dluhopisů euro.
A navíc – což ještě bezprostředněji souvisí s ECB – je mezinárodní úloha eura dále podporována plynulými a účinnými platebními systémy a mohla by být také potenciálně posílena prostřednictvím digitálního eura. Díky usnadnění účinného využívání určité formy eura v přeshraničních transakcích by digitální euro mohlo posílit úlohu naší jednotné měny v rámci mezinárodního měnového systému.
23. Co považujete za hlavní výzvy a příležitosti pro komunikaci centrálních bank v nadcházejícím období? Jak je podle Vás důležité, aby členové Rady guvernérů vystupovali jednotně v návaznosti na rozhodnutí týkající se měnové politiky?
Otevřená diskuse má zásadní význam a rozdílné názory jsou v každé organizaci normální a zdravé. Šíře názorů členů Rady guvernérů se odráží ve zprávách z měnověpolitických jednání, které ECB zveřejňuje od roku 2015. ECB se snaží přijímat rozhodnutí na základě konsensu a kolegialita je pro ni důležitá. Pokud jde o informování o výsledcích politických diskusí, jednotné vystupování při vysvětlení logiky a zároveň uznání široké škály všech hledisek a faktorů posiluje sdělení.
Kromě toho je důležité, aby se ECB i nadále snažila zlepšovat komunikaci a schopnost oslovit všechny občany eurozóny. Uvítal bych tedy důraz na jasná a jednoduchá sdělení týkající se
RR\1218136CS.docx 25/51 PE659.084v02-00
CS
širších ekonomických prognóz a vyhlídek, zaměřená spíše na inflační očekávání než například na politická rozhodnutí. V tomto světle také vítám nedávnou iniciativu „ECB Listens“. Toto virtuální fórum, které spojilo řadu organizací občanské společnosti na evropské úrovni, poskytlo ECB příležitost vyslechnout si názory občanů na dopad měnové politiky a komunikaci či na budoucí globální výzvy.
Také se domnívám, že Evropský parlament může sehrát klíčovou úlohu v komunikaci s centrálními bankami. EP může pomoci lépe propojit ECB s občany eurozóny, zajistit, aby se ECB dozvěděla, na čem lidem záleží nejvíce, a zároveň zajistit, aby občané politikám ECB lépe rozuměly. To současně posílí důvěru občanů v ECB a účinnost jejích politik.
24. Do jaké míry podle Vás ovlivňuje efekt přelévání v oblasti měnových politik, zejména ze Spojených států amerických, provádění měnové politiky v eurozóně?
Každá centrální banka provádí měnovou politiku podle svého vlastního mandátu a ve prospěch své vlastní jurisdikce.
Měnověpolitická opatření přijatá Federálním rezervním systémem ovlivňují dynamiku inflace v eurozóně mnoha způsoby, například silná americká ekonomika podporuje globální poptávku, což je v konečném důsledku pro ekonomiku eurozóny výhodné. Měnová politika USA navíc ovlivňuje také globální finanční podmínky, které jsou důležitým určujícím faktorem pro určování cen v eurozóně.
Je proto důležité sledovat vývoj globálního prostředí s ohledem na jeho možné důsledky pro inflační výhled v eurozóně.
C. Finanční stabilita a dohled
25. Co si myslíte o nutnosti zajistit důsledné oddělení měnové politiky a bankovního dohledu? Jaké reformy by podle Vás toto oddělení upevnily a podpořily? Kde vidíte potenciál pro zvýšení účinnosti a účelnosti dohledu prostřednictvím jednotného mechanismu dohledu?
Plně se hlásím k zásadě oddělení měnové politiky od úkolů bankovního dohledu v ECB. Z hlediska fungování jednotného mechanismu dohledu funguje toto oddělení v praxi dobře. Současně to samozřejmě představuje významné přínosy pro pracovníky dohledu a pracovníky zajišťujícími úkoly centrálního bankovnictví, kteří jsou součástí stejné organizace. V jednom ohledu pomáhá expozice makroekonomickénu know-how zaměstnanců centrálního bankovnictví ECB pracovníkům dohledu při posuzování úvěrových rizik; na druhou stranu analýza souhrnných bankovních údajů pomáhá pracovníkům odpovědným za měnovou politiku lépe porozumět kanálu finančního přenosu.
Považuji nedávné organizační změny bankovního dohledu ECB za cenné, protože mají tři cíle: i) posílit spolupráci mezi zvláštními týmy pro jednotlivé banky a týmy tematického dohledu, ii) zajistit konzistentnost výsledků dohledu posílením strategie dohledu a úkolů v rámci zmírňování rizik a iii) podporovat transparentnost a předvídatelnost opatření v oblasti
PE659.084v02-00 26/51 RR\1218136CS.docx
CS
dohledu. Vědomí těchto cílů by mělo dále zlepšovat výkonnost a účinnost jednotného mechanismu dohledu.
26. Jaký je Váš názor na současné institucionální uspořádání, kdy Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) sídlí v prostorách ECB, s ohledem na konkrétní výsledky ESRB dosažené v oblasti makroobezřetnostního dohledu?
V zásadě podporuji zachování současné úrovně blízkosti mezi ESRB a ECB a nejsem si vědom zásadního střetu zájmů mezi hodnocením finanční stability radou ESRB a úkoly v rámci měnové politiky ECB. Tyto dvě funkce vnímám spíše jako doplňkové. Makroobezřetnostní politiky zmírňují rizika pro finanční stabilitu na vnitrostátní i celoplošné úrovni, což dává měnové politice plnou svobodu, aby sledovala vlastní zvláštní cíl, tj. udržení cenové stability. Know-how zaměstnanců ECB navíc přináší výhody z hlediska nákladů a účelnosti pro spolupráci a součinnost mezi sekretariátem ESRB a ECB. Rozhodovací postupy a orgány ESRB (generální rada) a ECB (Rada guvernérů) jsou navíc podle práva EU jednoznačně odděleny.
Přesto si uvědomuji, že ESRB se ocitla pod jednou střechou s ECB předtím, než byla ECB rovněž přidělena odpovědnost za mikroobezřetnostní bankovní dohled. Přestože se odpovědnost za mikro a makroobezřetnostní dohled navzájem neruší, jsem si vědom odborných prací, které prosazují jejich oddělení.
27. Jak vnímáte vývoj kvality aktiv bank v kontextu pandemie COVID-19? Jak lze řešit problém úvěrů v selhání? Jak se díváte na problém úvěrů se selháním v rozvahách středně velkých a malých úvěrových institucí? Jak vnímáte úlohu ECB / jednotného mechanismu dohledu při řešení tohoto problému? Jak hodnotíte předkrizové úrovně ukazatelů kapitálové přiměřenosti a ukazatelů pákového poměru evropských bank?
Banky vstoupily do této krize s mnohem silnějšími rozvahami, kapitálem, likviditou a pákovým poměrem než v roce 2008, a to díky úsilí, které následovalo po krizi, i díky posílení regulačního rámce a systému dohledu. Při pohledu do budoucna je důležité, aby se banky připravily na pravděpodobné zhoršení kvality aktiv bank v důsledku hospodářského otřesu vyvolaného pandemií COVID-19.
Od vzniku jednotného mechanismu dohledu poklesl objem úvěrů v selhání z více než 1 bilionu EUR v roce 2014 na částku mírně přesahující 500 miliard EUR v roce 2020. A to i díky enormnímu úsilí jednotného mechanismu dohledu, pro který je řešení problému úvěrů v selhání nejvyšší prioritou. Regulační orgány a orgány dohledu v posledních letech vyvinuly rozsáhlou sadu nástrojů a nyní je čas je použít a zajistit, že banky špatné úvěry rozpoznají a vypořádají se s nimi dříve. Považuji to za jedno z klíčových poučení z minulosti.
Ještě důležitější je, že se banky nyní aktivně připravují na pravděpodobné zhoršení kvality aktiv, přičemž stále platí podpůrná opatření, jako jsou moratoria na platby a státní záruky. Banky by měly zlepšit své politiky pro identifikaci a měření úvěrového rizika, vybudovat
RR\1218136CS.docx 27/51 PE659.084v02-00
CS
dostatečné provozní kapacity pro zvládnutí nárůstu úvěrů v selhání, ale také v případě potřeby zvýšit úroveň zajišťování. Pokud budou jednat nyní, mohou se později vyhnout možným lavinovým efektům, až budou ukončena opatření veřejné podpory. Úkolem ECB jako orgánu dohledu bude pečlivě sledovat postupy bank v tomto ohledu, aby bylo zajištěno, že banky budou odpovídajícím způsobem připraveny na vysoce pravděpodobnou vlnu úvěrů v selhání.
Pokud jde o dopad na konkrétní obchodní modely, z povahy této krize vyplývá, že banky vystavené zranitelným odvětvím, jako je cestovní ruch, doprava nebo zábava, budou zasaženy více než ostatní. Jak vyplývá z analýzy zranitelnosti ECB, dopad ztrát z úvěrů bude pravděpodobně nejsilnější u diverzifikovaných věřitelů. Zatímco banky systémového významu a univerzální banky mohou částečně kompenzovat své ztráty z úvěrů vyššími provozními příjmy, malí domácí a maloobchodní věřitelé mají obvykle „podprůměrný“ čistý úrok a čistý příjem z provizí/poplatků, a proto nemají tyto ztráty jak kompenzovat.
28. Jaký je Váš názor na úlohu ECB / jednotného mechanismu dohledu při zmírňování hospodářských dopadů pandemie COVID-19? Poskytuje současný systém dohledu jednotnému mechanismu dohledu dostatečné nástroje k řešení takové krize?
Bankovní dohled ECB zveřejnil svůj první soubor opatření ke zmírnění dopadu dne 12. března, ve stejný den, kdy například Nizozemsko oznámilo omezující opatření pro veřejná shromáždění a akce. Vzhledem k tomu, že se tato opatření dohledu vztahují na 19 různých členských států, považuji to za pozoruhodný úspěch, který ukazuje, jak daleko jsme se za pouhých šest let od založení bankovní unie dostali. Taková silná a jednotná reakce evropského dohledu by byla dříve nepředstavitelná.
Cíl opatření dohledu byl dvojí: pomoci udržet tok úvěrů do reálné ekonomiky a udržet kapitál v systému. Zejména v rané fázi krize bylo důležité vyhnout se náhlému zamrznutí úvěrového trhu a procyklickým účinkům. Z tohoto důvodu se bankám dostalo podpory v podobě několika opatření na záchranu aktiv. Pokud by banky náhle přestaly půjčovat životaschopným podnikům a domácnostem, způsobilo by to evropskému hospodářství obrovské škody. Prvním cílem tedy bylo nastolit stav, kdy banky budou schopny pokračovat v plnění svých životně důležitých funkcí financování ekonomiky. Zadruhé v zájmu zachování kapitálu v systému ECB rovněž požádala banky a jejich akcionáře, aby během pandemie nevyplácely dividendy ani neodkupovaly akcie, a aby při vyplácení bonusů projevovaly nejvyšší zdrženlivost. Na závěr je důležité poznamenat, že ECB neustále vybízí banky, aby udržovaly správné postupy identifikace, měření a řízení rizik, aby se co nejvíce vyhnuly hromadění úvěrů v selhání.
Domnívám se, že na vyvozování konečných závěrů, pokud jde o ponaučení pro širší dohledový a právní rámec, je příliš brzy. Předběžně se však domnívám, že výsledky budou kladné. „Rychlé řešení“ Komise vedlo k několika vítaným úpravám nařízení o kapitálových požadavcích, takže byla navýšena kapacita bankovního systému na podporu oživení při zachování klíčových prvků obezřetnostního rámce. V budoucnu by žádné další úpravy neměly obezřetnostní rámec nijak zásadně měnit, ale měly by i nadále respektovat dohodnuté basilejské normy a zamezit roztříštěnosti jednotného evropského souboru pravidel.
PE659.084v02-00 28/51 RR\1218136CS.docx
CS
29. Jak hodnotíte vysokou úroveň aktiv úrovně 2 a 3 v rozvahách řady bank? Jsou tato aktiva náležitě zohledněna v současném systému dohledu?
Aktiva úrovně 2 nebo 3 jsou aktiva, která se v rozvaze banky oceňují reálnou hodnotou (tj. cenou, kterou by dobrovolný kupující mohl teoreticky zaplatit), ale na aktivním trhu není přímo kótovaná cena. Oceňují se buď pomocí pozorovatelných údajů jiných, než jsou přímo kótované ceny, jako např. publikované křivky úrokových sazeb používané k oceňování swapů (úroveň 2), nebo pomocí modelů, kde významné vstupy nejsou založeny na pozorovatelných údajích (úroveň 3). Zejména u aktiv úrovně 3 vede absence tržních datových polí k větší nejistotě ocenění, a tudíž k riziku nadhodnocení aktiv a/nebo podhodnocení pasiv v rozvaze banky.
Podle ESRB měly evropské banky v prosinci 2018 finanční aktiva měřená v reálné hodnotě ve výši 7 279 miliard EUR (což představuje přibližně 25 % celkových aktiv), přičemž na úrovni 1 bylo 2 379 miliard EUR, v aktivech úrovně 2 bylo 4 600 miliard EUR a 300 miliard EUR v aktivech úrovně 3. K držení těchto aktiv mohly mít banky různé důvody, například pro účely zajištění, což vysvětluje, proč mnoho bank zapojených do obchodních aktivit tato aktiva drží. Je však třeba připomenout, že objem aktiv a pasiv v reálné hodnotě za poslední roky u bank v eurozóně výrazně poklesl.
I když účetní rámec poskytuje zásady pro účetní zařazení těchto aktiv do kategorie úrovně 2 / úrovně 3, ponechává také určitý prostor pro výklad, což může mít za následek různé výsledky u jednotlivých bank. Proto existuje přirozené riziko, že tato aktiva budou nadhodnocena a budou mít nižší hodnotu, než se očekávalo, zejména v zátěžových tržních podmínkách. Obchodní riziko a ocenění aktiv byly prioritou dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu v letech 2019 a 2020. To znamená, že probíhají a budou i nadále probíhat kontroly na místě v bankách s expozicemi vůči komplexním nástrojům označeným za oceňované v reálné hodnotě. Cílem těchto kontrol je posoudit spolehlivost a účinnost oceňovacího rámce banky a jeho správy a kontrol stejně jako zkontrolovat správnou klasifikaci pozic – například na úrovni 2 nebo úrovni 3 – a provést její zkoušky pro konkrétní transakce. Tyto kontroly na místě jsou doplněny hloubkovými a cílenými analýzami.
30. Jaké jsou podle Vás výzvy v oblasti dohledu ECB / jednotného mechanismu dohledu ze strany technologických inovací ve finančním sektoru? Jaký je váš názor na obezřetnostní zacházení s kryptoměnami? Jsou rizika vyplývající z kryptoměn v současném systému dohledu náležitě zohledněna?
Technologické inovace přinášejí jak příležitosti, tak rizika pro zavedené i nové instituce, stejně jako pro finanční sektor jako celek. Například inovace mohou zvýšit účinnost a rozmanitost posílením hospodářské soutěže ve finančním sektoru. Na druhé straně by nové technologie mohly s sebou nést neočekávané problémy se stabilitou IT systémů finančních institucí v situaci, kdy by zesílená hospodářská soutěž mohla vyvíjet tlak na výnosy. Zejména v případech, kdy je inovace spojena s automatickým rozhodováním, představují etika a spravedlivé zacházení s klienty důležité prvky, které musí orgány dohledu posoudit.
RR\1218136CS.docx 29/51 PE659.084v02-00
CS
Na tyto klíčové prvky se vztahují mandáty samostatných orgánů dohledu, a proto je dobrá spolupráce mezi těmito orgány nezbytným předpokladem řádného dohledu. S postupující digitalizací finančních institucí se navíc zvyšují potenciální provozní rizika vyplývající ze systémů IT a závislostí na digitálních poskytovatelích třetích stran. Důsledky provozních problémů, zejména pokud se vyskytnou v systémových institucích, mohou být nedozírné. Vítám proto legislativní návrh Komise na nařízení o digitální provozní odolnosti ve finančním sektoru. To také znamená, že ECB / jednotný mechanismus dohledu by měly mít dostatečné kapacity pro řešení rizik v oblasti IT ve finančním sektoru.
Bez ohledu na povahu dopadu jsou technologické inovace jedním z nesilnějších trendů, které budou ovlivňovat finanční sektor v blízké budoucnosti.
To znamená, že orgány dohledu, včetně ECB / jednotného mechanismu dohledu, musí zintenzivnit své úsilí a podle potřeby svůj přístup v oblasti dohledu upravit; například prostřednictvím diskusí v odborných skupinách ECB / jednotného mechanismu dohledu a prostřednictvím mezinárodní spolupráce s orgány v jiných jurisdikcích. To také znamená, že orgány dohledu musí zahájit včasný dialog s institucemi, nad nimiž vykonávají dohled, protože technologický vývoj může postupovat mnohem rychleji než změny regulace na vysoké úrovni. V roce 2019 proto ECB uspořádala první dialog týkající se odvětví finančních technologií. Je třeba zlepšit porozumění a posílit využívání technologií mezi orgány dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu. ECB / jednotný mechanismus dohledu aktivně zkoumá možnosti využití technologií pro zdokonalení postupů dohledu, tzv. „SupTech“. Jelikož technologie jsou neutrální z hlediska odvětví, opět zde nastává zvýšená potřeba spolupráce s jinými agenturami dohledu, např. s dohledem nad pojišťovnami, s cílem poučit se z nových zkušeností a zachovat účinnost a účelnost.
Rovněž by měla být zohledněna úloha nefinančních technologických společností, zejména těch, které mají vytvořenu velkou zákaznickou základnu (tj. velké technologické společnosti). V posledních letech jsou velké technologické společnosti stále častěji činné ve stávajících finančních institucích, od poskytování určitých kritických služeb IT až v podstatě po nabízení finančních služeb, jako jsou platby, založených především na infrastruktuře zavedené finanční instituce. Jak jsme viděli v jiných odvětvích, mohou tyto velké technologické společnosti v krátké době exponenciálně růst a expandovat i do finančních služeb. Pro finanční sektor by to mohlo znamenat, že tyto velké technologické společnosti se mohou stát systémově kritickými pro finanční stabilitu i pro bezpečnost a spolehlivost jednotlivých finančních institucí. ECB / jednotný mechanismus dohledu by měly sledovat rizika, která by z tohoto vývoje mohla vyvstat, a v případě, že bude zapotřebí přijmout více opatření k omezení těchto rizik, komunikovat s ostatními orgány dohledu a zákonodárci.
Sdílím názor, že kryptoměny obecně v současnosti nepředstavují významné riziko pro finanční stabilitu finančního systému EU. ECB by však měla nadále sledovat rizika spojená s kryptoaktivy. Na mezinárodní úrovni rovněž probíhá úsilí o zavedení pečlivého obezřetnostního zacházení s expozicemi bank vůči kryptoměnám. Větší potenciál narušit finanční stabilitu spatřuji spíše u takzvaných (globálních) stablecoinů, pokud nebudou
PE659.084v02-00 30/51 RR\1218136CS.docx
CS
zavedena vhodná ochranná opatření. V tomto ohledu je důležitým krokem nedávný návrh nařízení Komise o trzích s krypto-aktivy, protože jeho cílem je přimět poskytovatele nových produktů dodržovat stejné normy, jaké plní funkčně rovnocenné stávající produkty. Harmonizovaný rámec na úrovni EU má navíc zásadní význam s cílem zabránit roztříštěnosti na jednotném trhu.
Jelikož se tento vývoj může dotýkat mnoha aspektů činnosti ECB, je třeba pečlivě sledovat vývoj a analyzovat důsledky pro finanční stabilitu a měnovou politiku. Důležitou úlohu zde hrají nové technologie, které umožňují sledování a analýzy tohoto vývoje „v reálném čase“. To nám umožní včas reagovat na jakýkoli nepříznivý vývoj.
31. Jaký je Váš názor na to, zda – a pokud ano, jak – by ECB / jednotný mechanismus dohledu měly začleňovat do bankovního dohledu rizika související s klimatem a environmentální rizika? Jsou tato rizika náležitě zohledněna v současném systému dohledu?
Rizika související s klimatem a environmentální rizika jsou zdrojem finančních rizik, a proto spadají přímo do mandátu ECB, aby byla zajištěna odolnost finančního systému vůči těmto rizikům.
Ačkoli jsou metodiky pro odhad rozsahu rizik souvisejících s klimatem a environmentálních rizik pro banky stále ještě v plenkách, z dostupných odhadů vyplývá, že dopad těchto rizik by mohl být značný. Zátěžový test rizika transformace v Nizozemsku, který byl proveden v roce 2018, ukázal, že kapitálový poměr kmenového kapitálu tier 1 (CET1) bankovního sektoru by mohl v případě, že nastane – nikoli nepravděpodobný – transformační scénář předpokládající vážné problémy, klesnout o více než 4 procentní body. K podobným závěrům dospěl i předběžný výzkum ECB ve zprávě Financial Stability Review z května 2020 o citlivosti bank v eurozóně vůči snižování emisí uhlíku podniků: ve scénáři předkládajícím vážné problémy se odhaduje, že ztráty bankovního systému vzrostou až o 60 %, což může vést k finanční nestabilitě. Počet katastrof způsobených přírodními riziky roste už od 80. let 20. století stejně jako následné hospodářské ztráty.
Identifikace a hodnocení rizik, jimž čelí banky, nad nimiž je vykonáván dohled, má proto zásadní význam jak pro bankovní dohled, tak pro sledování finanční stability. Jak je uvedeno v publikacích sítě NGFS, rizika související s klimatem a environmentální rizika by měla být zahrnuta do každodenního mikroobezřetnostního dohledu a hodnocena i pro finanční systém jako celek prostřednictvím kvantitativní analýzy rizik a zátěžových testů.
V tomto ohledu byla ECB a národní centrální banky jednotného mechanismu dohledu v čele úsilí o začlenění rizik souvisejících s klimatem a environmentálních rizik do své praxe. Bankovní dohled ECB nedávno zveřejnil pro účely konzultace „Pokyny týkající se rizik souvisejících s klimatem a environmentálními riziky“: podrobně vysvětluje, jak ECB očekává, že instituce zohlední rizika související s klimatem a environmentální rizika ve své podnikatelské strategii a ve svých rámcích správy a řízení rizik. Vysvětluje také, jak ECB očekává, že se instituce stanou transparentnějšími, a to zlepšením zveřejňování informací o klimatu a životním prostředí. Všechna tato očekávání už zapadají do stávajícího systému
RR\1218136CS.docx 31/51 PE659.084v02-00
CS
dohledu, směrnice o kapitálových požadavcích, nařízení o kapitálových požadavcích a pokynů EBA. Rozumím tomu tak, že tyto pokyny budou uplatňovány v dialogu v oblasti dohledu už od roku 2021 a budou od bank vyžadovat, aby splňovaly požadavky, nebo vysvětlily případné rozdíly v postupech institucí. Kromě toho jsme jak ECB, tak i já osobně rozhodně podporovali mandáty, které byly uděleny EBA ve směrnici o kapitálových požadavcích V – nařízení o kapitálových požadavcích II, jež umožňují další výzkum a analýzu toho, jak do rámce obezřetnostních rizik začlenit environmentální, sociální a správní rizika.
Pokyny ECB jsou důležitým milníkem, ale měly by být chápány jako začátek cesty, nikoli jako závěr. Lepší pochopení rizik souvisejících s klimatem a environmentálních rizik, jejich potenciálního dopadu na finanční stabilitu a především zajištění toho, aby finanční instituce přijaly vhodná opatření, díky nimž budou připraveny na nevyhnutelný přechod na uhlíkově neutrální a udržitelné hospodářství, si ještě vyžádá nemalé úsilí.
32. Jaký je Váš názor na regulaci subjektů stínového bankovnictví? Existují podle Vás mezery v regulaci a dohledu, které by měli zákonodárci v krátkodobém výhledu řešit?
Již před vypuknutím pandemie COVID-19 existovaly obavy z rostoucích rizik v rámci nebankovního finančního sektoru (dříve označovaného jako sektor nebankovní úvěrové činnosti) a nedostatečných politických nástrojů k řešení těchto rizik.
Nesoulady likvidity, využívání finanční páky a provázanost v rámci nebankovního finančního sektoru, stejně jako propojení s bankovním sektorem a zejména se sektorem obhospodařování aktiv jsou klíčovými případy zranitelnosti, které je třeba řešit. V posledních letech byly vytvořeny nástroje pro řízení likvidity, které správci fondů používali ke zvládnutí tlaků na likviditu v březnu. Rizika stále přetrvávají.
V nedávné zátěžové situaci související s pandemií COVID-19 se řada těchto rizik projevila, například některé fondy peněžního trhu a jiné investiční fondy musely na začátku pandemie během nastalé volatility trhu čelit vysoké míře výběru hotovosti. Jelikož fondy peněžního trhu mají zásadní význam pro zajištění krátkodobé likvidity, jednalo se o znepokojivý vývoj, který upozornil na význam posílení odolnosti nebankovního finančního sektoru. Úloze výzev k doplnění zajištění ústředních protistran a členů clearingového systému byla kromě toho v nedávné době věnována zvláštní pozornost na setkáních souvisejících s nebankovním finančním zprostředkováním se zaměřením na způsoby řešení procyklické povahy globálních maržových požadavků.
Aby bylo možné preventivně reagovat na rizika v tomto odvětví a také vzhledem k vysoké nejistotě ohledně dalšího vývoje pandemie COVID-19, je třeba posílit regulační rámec pro nebankovní finanční sektor. To vyžaduje vývoj komplexního makroobezřetnostního přístupu pro nebankovní subjekty, který by dokázal zajistit, že nebankovní finanční sektor bude v budoucnu schopen lépe absorbovat otřesy a nebude ponechávat stabilizaci systému na intervenci centrálních bank.
PE659.084v02-00 32/51 RR\1218136CS.docx
CS
Regulační nedostatky by bylo možné odstranit zajištěním větší soudržnosti regulačních rámců, například s ohledem na požadavky na vlastní zdroje pro činnosti společností spravujících fondy ve smyslu směrnice o trzích finančních nástrojů.
Jsem přesvědčen, že je to zvláště důležité s ohledem na rostoucí úlohu nebankovních finančních institucí při financování reálné ekonomiky a jejich propojení se zbytkem finančního systému.
33. Posouzení způsobilosti a bezúhonnosti je důležitým nástrojem sady nástrojů v oblasti dohledu. Jak může ECB tento nástroj dále rozvíjet a používat?
Posouzení způsobilosti a bezúhonnosti jsou základními kameny řádné správy v bankách. Evropskému systému finančního dohledu by však prospěla další harmonizace. Chtěl bych uvést několik klíčových bodů.
Zaprvé stávající požadavky směrnice o kapitálových požadavcích umožňují následné posouzení způsobilosti a bezúhonnosti. U následného hodnocení se jmenovaná osoba ujme funkce a teprve následně je podrobena posouzení způsobilosti a bezúhonnosti. V případě záporného výsledku hodnocení musí být jmenovaná osoba ze své pozice odvolána. Jinak je tomu v zemích, které mají zavedený systém předběžných hodnocení a kde se vyžaduje schválení před nástupem do funkce. Moje zkušenosti s předběžnými hodnoceními jsou do značné míry kladné, ale především jsem přesvědčen, že regulační rámec si zaslouží větší harmonizaci, aby zajišťoval skutečně rovné podmínky.
Zadruhé můžeme dále rozvíjet hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti zlepšením komunikace týkající se očekávání v oblasti dohledu. Zvýšená transparentnost pomáhá zajistit, aby byl výsledek posouzení vhodnosti pro banky předvídatelnější.
Navíc jsem přesvědčen, že orgán dohledu by měl používat hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti jako nástroje dohledu k zajištění účinného řízení, řádné správy a vyváženého rozhodování členů rady. Konkrétně ECB by mohla věnovat důkladnější pozornost těm členům rady, kteří vykonávali pozici v době, kdy došlo v bance k nějaké významné události – pokud například banka porušila některý regulatorní požadavek. V tomto směru je nesmírně důležitá a nezbytná individuální i kolektivní odpovědnost s cílem zabránit přijetí nevhodných rozhodnutí a včas řešit závažná selhání.
34. Jak hodnotíte uplatňování mechanismu pro řešení krizí bank v EU? Jaká konkrétní opatření byste přijal k překlenutí stávajících mezer? Jaký máte názor na instituce, jejichž velikost nebo propojenost nedovoluje jejich selhání, na spořitelny a družstevní banky a celkovou otázku ziskovosti bankovního sektoru v EU a jak by se podle Vás měla vyvíjet jeho struktura, aby se naplnily potřeby reálné ekonomiky a dlouhodobého financování? Pokud pandemie vyústí v evropskou bankovní krizi, co by podle Vás mohlo být zdrojem kapitálu pro rekapitalizaci a/nebo restrukturalizaci bank? Mohla by být založena „špatná banka“ EU, mohl by být použit Evropský mechanismus stability nebo by byly provedeny kapitálové injekce na vnitrostátní úrovni?
RR\1218136CS.docx 33/51 PE659.084v02-00
CS
Po globální finanční krizi v roce 2008 byl v Evropě vytvořen nový rámec pro řešení krize bank. Měl jsem tu čest být členem Jednotného výboru pro řešení krizí od samého začátku. Tento rámec řešení krize je zásadní pro zajištění řádného řízení krizí bank a zabránění nákladům pro daňové poplatníky. Přiřazení úkolu zajišťovat společný mechanismus jištění Jednotného fondu pro řešení krizí Evropskému mechanismu stability dále posílí účinnost a důvěru v rámec pro řešení krize.
Nový režim přinesl významné zlepšení. Lze však uvažovat o dalších vylepšeních rámce pro řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize by navíc měl mít odpovídající soubor nástrojů pro řešení selhání menších a středně velkých úvěrových institucí, které jsou financovány převážně z vkladů, protože tyto banky čelí problémům při zvyšování přiměřené úrovně minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky. Možným novým nástrojem by bylo financování omezených opatření k řešení krize z vnitrostátních zdrojů systémů pojištění vkladů, které umožňují převod vkladů. Toho lze dosáhnout dalším vyjasněním stávajícího rámce směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a směrnice o systémech pojištění vkladů, jak uvedla Evropská komise ve svém pracovním programu na rok 2021. Kromě toho se domnívám, že za účelem zajištění účinné likvidace bank v krizové situaci, které nevstoupí do režimu řešení krize, bude nutné zlepšit režimy likvidace.
Kromě cyklických výzev vyplývajících z pandemie COVID-19 čelí banky také významným strukturálním problémům, které mají nepříznivý dopad na ziskovost. I když je v reakci na tyto strukturální výzvy nezbytné provést strukturální změnu, pro banky neexistuje žádné univerzální řešení, které by zajistilo, aby mohly optimálně plnit potřeby reálné ekonomiky. Mnoho bank bude muset přehodnotit své obchodní modely, aby dosáhly ziskovosti. Banky budou navíc muset najít způsob, jak snížit náklady, například zefektivněním distribučních řetězců, snižováním nákladů a zdokonalením systémů IT, jakož i opatřeními zaměřenými na rozšíření toků příjmů založených na poplatcích. Další konsolidace by mohla odstranit strukturální překážku ziskovosti některých částí bankovního sektoru eurozóny, neboť by sanovala nadbytečnou kapacitu a roztříštěnost v souladu s vnitrostátními potřebami. Důležitým předpokladem pro konsolidaci v bankovním sektoru je zvýšené přeshraniční poskytování služeb s fúzemi a akvizicemi v eurozóně, doprovázené zmenšováním, jakož i další posilování bankovní unie. Konsolidační návrhy by však měly být hodnoceny individuálně podle svých předností, přičemž by se měly brát v úvahu i potenciální stinné stránky, jako jsou nadhodnocené synergie, snížená způsobilost k řešení krize a rizika finanční stability. K potenciálním fúzím a akvizicím v bankovním sektoru je proto třeba uplatňovat individualizovaný přístup. V této souvislosti vítám nedávno vydané pokyny ECB ke konsolidaci, v nichž objasňuje svůj přístup.
Aby byla zajištěna účinná reakce na dopad pandemie COVID-19, měly by orgány dohledu prozkoumat různé možnosti politiky. V první řadě je na samotných bankách, aby přijaly vhodná opatření, přičemž orgány dohledu mohou hrát důležitou úlohu při motivování bank k dodržování osvědčených postupů. Velké banky například v souladu s doporučeními ECB upustily od vyplácení dividend. Orgány dohledu mají také sadu opatření, která bankám umožňují podporovat financování reálné ekonomiky, například prostřednictvím dočasných
PE659.084v02-00 34/51 RR\1218136CS.docx
CS
opatření na záchranu aktiv v kapitálovém režimu. Pokud by však banky nedokázaly těmito zčeřenými vodami proplout, máme zaveden rámec pro řešení krize bank. Zatřetí při řešení problémů bank bychom se neměli omezovat jen na rámec strategie rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Jedním z potenciálních řešení by například mohly být společnosti spravující aktiva. Také na vnitrostátní úrovni byly v minulosti v některých zemích vytvořeny společnosti spravující aktiva, které se osvědčily, jako jeden z významných faktorů sanace bankovního sektoru. Samozřejmě nepředstavují komplexní řešení všech problémů s kvalitou aktiv a jako vhodné řešení by přicházely v úvahu pouze, pokud by byly nastaveny v souladu s osvědčenou mezinárodní praxí.
35. Jaký názor máte na provádění nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA)? Jak lze zlepšit proces rozhodování o poskytování této pomoci, zejména pokud se počítá s významnější úlohou ECB?
Odpovědnost za zajišťování nouzové pomoci v oblasti likvidity, včetně nákladů a rizik souvisejících s tímto zajišťováním, v současné době nesou národní centrální banky, které jednají na základě příslušných vnitrostátních právních předpisů. Čl. 14 odst. 4 statutu ESCB přiznává ECB možné právo veta, aby bylo zajištěno, že ustanovení o zajišťování nouzové pomoci nebude v rozporu s úkoly a cíli systému ESCB (zejména s prováděním měnové politiky v eurozóně).
Jsem přesvědčen, že v budoucnu by se správa nouzové pomoci v oblasti likvidity měla vyvíjet ve smyslu pokroku při dokončování bankovní unie, případně směrem k jednotnějšímu způsobu rozhodování o nouzové pomoci v oblasti likvidity.
36. Jaký máte názor na kroky, které mají vést k dokončení bankovní unie s evropským systémem pojištění vkladů a fiskálním jištěním, a na nezbytné uplatňování stávajících právních předpisů týkajících se bankovní unie? Jaká doplňková opatření byste přijal s cílem omezit roztříštěnost trhu, zamezit příležitostem k regulatorním arbitrážím, udržet rovné podmínky a řešit účelové vázání, zejména v bankovním sektoru?
Založení bankovní unie bylo jedním ze zásadních kroků pro naši hospodářskou a měnovou unii a integritu jednotné měny.
Důležitost tohoto projektu opět prokázala rychlá, rozhodná a koordinovaná reakce v oblasti dohledu na vznikající krizi COVID-19.
Bankovní unie zároveň ještě není dokončena a je třeba dosáhnout pokroku, který je klíčem k výhodám plynoucím z plné bankovní unie.
Závazek zavést společný mechanismus jištění Jednotného fondu pro řešení krizí bank nejpozději v roce 2024 je krok správným směrem. Úsilí v rámci společného evropského systému pojištění vkladů (EDIS) by mělo zůstat jednou z našich hlavních priorit. Zahájení takzvaného „hybridního modelu“ pro systém EDIS by už samo o sobě bylo velkým pokrokem, ale musíme mít na zřeteli konečný cíl. Jednotná ochrana vkladatelů v bankovní
RR\1218136CS.docx 35/51 PE659.084v02-00
CS
unii by zvýšila důvěru v bankovní systém. Pokud by byl dobře navržen, uchoval by finanční stabilitu a dále by přerušil spojení mezi bankami a vládami.
Účelové vázání kapitálu a likvidity v dceřiných společnostech bankovních skupin v rámci bankovní unie snižuje výhody, které můžeme z bankovní unie vytěžit z hlediska finanční integrace. Vítám návrh předsedy Rady dohledu prozkoumat možnosti stávajícího právního rámce, které by nám umožnily v této otázce pokročit. Klíčovým předpokladem výraznějšího pokroku by však bylo legislativní opatření, které by snížilo roztříštěnost a zároveň poskytlo členským státům nezbytné záruky k usnadnění kompromisu.
37. Jaká rizika související se sekuritizačními produkty a úvěry s vysokou finanční pákou mohou podle Vás ohrožovat finanční stabilitu a jak by je měla ECB / jednotný mechanismus dohledu řešit?
Stejně jako řada jiných kategorií aktiv vykazovaly globální trhy s úvěry s vysokou finanční pákou během neklidného období na trhu v březnu 2020 souvisejícím s pandemií COVID-19 značné turbulence. Systémová rizika plynoucí z trhů s úvěry s vysokou finanční pákou jsou potenciálně vysoká kvůli: nesplaceným částkám, neboť trh se v posledních letech značně rozrostl, zejména v Evropě; poměrně vysoké finanční páce a nízké úvěrové kvalitě emitujících společností, jež činí tyto společnosti zranitelnými vůči nepříznivým otřesům; trendu snižování ochrany investorů v důsledku obliby standardu „covenant-lite“; klesající úvěrové kvalitě a vysokému stupni vzájemné propojenosti mezi investory.
Je proto důležité pečlivě sledovat vývoj na trzích s úvěry s vysokou finanční pákou a vyhodnocovat potenciální rizika vyplývající z přímé i nepřímé expozice podle jednotlivých scénářů. ECB v roce 2017 zveřejnila Pokyny k transakcím s vysokou finanční pákou, které obsahují důležitá očekávání v oblasti dohledu vůči bankám. Referenční srovnávání, stejně jako dohled na dálku i na místě, odhalily nedostatky v rámcích řízení rizik bank. Tyto nedostatky byly zohledněny v postupu dohledu a hodnocení orgánem dohledu v roce 2019. Je důležité věnovat zvláštní pozornost transakcím s nejvyšší finanční pákou a posoudit jejich soulad s pokyny.
Celkově je třeba situaci nadále aktivně hodnotit, aby bylo zajištěno, že banky budou mít zaveden odpovídající rámec pro řízení rizik. Současně je důležité podílet se na činnosti mezinárodních fór s cílem vytvořit komplexní pohled na trendy a rizika globálních trhů s úvěry s vysokou finanční pákou. Vzhledem ke vzájemné provázanosti tohoto trhu, a tedy potenciálních nepřímých rizik pro banky, by lepší porozumění expozicím nebankovních finančních institucí vůči úvěrům s vysokou finanční pákou rovněž přispělo ke komplexnímu posouzení rizik.
Expozice bank vůči sekuritizaci úvěrů s vysokou finanční pákou, tzv. zajištěným úvěrovým závazkům (CLO), je poměrně malá a považuje se za omezenou ve vztahu k tranším s vyšší úvěrovou kvalitou. Zhoršení úvěrové kvality podkladových tranší půjčky však vyžaduje pečlivé posouzení rizik. Kvůli větší expozici nebankovních institucí vůči zajištěným úvěrovým závazkům rovněž vznikají pro banky rizika protistrany a nepřímá rizika.
PE659.084v02-00 36/51 RR\1218136CS.docx
CS
Odhlédneme-li nyní od rámce zajištěných úvěrových závazků a zaměříme se obecněji na všechny formy sekuritizace, nové nařízení EU o sekuritizaci (dokončené v roce 2017) se zabývá nedostatky a výstřelky, které přispěly k finanční krizi v roce 2008, neprokázalo se však, že je plně účinné při oživování trhů. Cílené změny v rámci EU pro sekuritizaci, které nedávno navrhla Komise, mohou oživení podpořit usnadněním úvěrů pro reálnou ekonomiku. Do ledna 2022 by však měl být proveden plnohodnotný přezkum, který by řešil možné způsoby zlepšení stávajících pravidel za účelem skutečného oživení trhů EU. Současně, jak je uvedeno ve stanovisku ECB zveřejněném v září, je třeba poznamenat, že ECB je odpovědná za zajištění toho, aby významné banky upravily své kapitálové požadavky způsobem, který odpovídá úvěrovému riziku účinně přenesenému na investory třetích stran.
38. Jakou roli přičítáte disciplíně finančních trhů při oceňování států? Jakým výzvám by podle Vás mohla ECB čelit, kdyby se Evropský mechanismus stability (EMS) měl změnit na Evropský měnový fond (EMF)?
Finanční trhy měly během období HMU tendenci k procyklickému chování, přičemž rozpětí byla v období před rokem 2008 extrémně nízká, ale po velké finanční krizi se prudce a radikálně zvýšila.
Bylo předloženo několik vzájemně se nevylučujících vysvětlení pro absenci disciplinárního účinku finančních trhů: i) nedostatečná důvěryhodnost doložky o vyloučení rekapitalizace z vnějších zdrojů a nejednoznačnost, jakož i několik v určitém odstupu následujících překvapivých politických oznámení týkajících se přístupu eurozóny k restrukturalizaci státního dluhu, ii) nejednoznačnost ohledně úlohy a poslání měnové politiky jako věřitele poslední instance a iii) přirozené předsudky v chování účastníků finančního trhu, jako např. davové chování.
ECB může mí výrazný prospěch z posílení institucionálního rámce hospodářské a měnové unie (HMU). Diskuse týkající se reformy Evropského mechanismu stability se posunuly od možného zřízení „Evropského měnového fondu“, jak jej navrhovala Evropská komise v roce 2017, k reformě Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability zaměřené na cílené změny, jak byly v zásadě dohodnuty v roce 2019.
Při zpětném pohledu na návrh na zřízení Evropského měnového fondu bych přivítal začlenění Evropského mechanismu stability do rámce Unie. Velmi však vítám reformu Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability, která byla v zásadě schválena v loňském roce, a doufám, že bude možné brzy pokročit ke konečnému politickému schválení a ratifikačnímu procesu.
Chtěl bych zdůraznit, že kromě několika dalších důležitých vylepšení rámce Evropského mechanismu stability zahrnují cílené změny v zásadě dohodnuté v roce 2019, ustanovení, která byla rovněž součástí návrhu Evropského mechanismu stability v roce 2017: přiřazení úlohy zajišťovat Evropskému mechanismu stability společný mechanismus jištění Jednotného fondu pro řešení krizí. Jedná se o klíčový prvek pro dokončení bankovní unie,
RR\1218136CS.docx 37/51 PE659.084v02-00
CS
zejména pro posílení důvěryhodnosti a důvěry v rámec řešení problémů bank.
39. Jak by bylo možné v bankovní unii účinněji řešit praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a financování terorismu? Jak vnímáte úlohu ECB / jednotného mechanismu dohledu v boji proti praní peněz? Jak by měla být zohledněna rizika praní peněz při posuzování finanční stability bank ze strany ECB? Jaká by měla být úloha centralizované agentury EU pro boj proti praní peněz?
Nejprve mi dovolte znovu připomenout, že úkoly ECB v oblasti dohledu vylučují dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a že ECB nemá žádnou pravomoc v oblasti vyhýbání se daňovým povinnostem. Bez ohledu na to vítám, že ECB bere obezřetnostní dopady rizik praní peněz a financování terorismu v rámci svého mandátu v oblasti dohledu velmi vážně. To znamená, že ECB jako orgán obezřetnostního dohledu může zvážit dopad rizik praní peněz a financování terorismu na obezřetnostní profil bank. K tomu ECB potřebuje odpovídající výměnu informací s orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Tato výměna informací je stanovena v dohodě mezi ECB a vnitrostátními orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu o výměně informací týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu. Posouzení informací obdržených od orgánů boje proti praní peněz a financování terorismu může vést ECB k tomu, že v případě potřeby uloží obezřetnostní opatření, například využitím svých pravomocí v rámci 2. pilíře v ročním postupu dohledu a hodnocení. ECB přispívá k průběžné přípravě důležitých pokynů EBA, jejichž cílem je dále posílit spolupráci s orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a zajistit důsledné zohlednění hledisek boje proti praní peněz a financování terorismu v rámci postupu dohledu a hodnocení v celé bankovní unii. Dále se předpokládá, že ECB se bude jako pozorovatel účastnit kolegií orgánů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které v současné době zřizují vnitrostátní orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu pro všechny banky působící přeshraničně v rámci EU.
Dokud regulace a dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu budou zajišťovány převážně na vnitrostátní úrovni – což bude mít za následek, že normy a pravidla boje proti praní peněz a financování terorismu budou v rámci EU prováděny a vymáhány odlišně – budou existovat výrazná omezení toho, co můžeme očekávat výhradně prostřednictvím lepší spolupráce. Praní peněz a financování terorismu mají často přeshraniční povahu a přeshraniční problémy vyžadují přeshraniční nástroje. Proto pevně věřím, že k řešení rizik, která tyto trestné činy představují pro udržitelnost a stabilitu bankovního sektoru EU, potřebujeme důslednější evropský přístup. Je třeba zvážit další harmonizaci regulačního rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jakož i snížení roztříštěnosti dohledu tím, že budou úkoly dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu svěřeny některému stávajícímu nebo novému orgánu EU. Vypracování nezbytných hodnocení a návrhů v tomto ohledu samozřejmě spadá v první řadě do pravomocí Evropské komise. Komise nedávno zveřejnila akční plán komplexní politiky Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a počátkem příštího roku hodlá předložit příslušné legislativní návrhy.
PE659.084v02-00 38/51 RR\1218136CS.docx
CS
Je zvláště důležité, aby budoucí orgán dohledu pro boj proti praní peněz a financování terorismu na úrovni EU mohl v první řadě zaměřit své zdroje na dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu nad konkrétními bankami, které vystavují finanční sektor EU nejvyšším rizikům zneužití ze strany pachatelů trestné činnosti a poškození dobré pověsti a kde má evropský přístup v oblasti dohledu největší přidanou hodnotu (např. banky, které působí přes hranice v rámci EU, zpracovávají transakce pro klienty, které představují zvýšené riziko z hlediska praní peněz a financování terorismu a podnikají ve třetích zemích se špatnými standardy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu). Bude-li zaveden dohled EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu nad bankami, lze vytvořit silné synergie s ECB. Spolupráce mezi ECB a vnitrostátními orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu bude mít v této revidované architektuře dohledu současně zásadní význam, protože se neočekává, že by všechny banky v bankovní unii spadaly do pravomoci orgánu EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu. To dokazuje trvalý význam a důležitost probíhajících iniciativ ke zlepšení této spolupráce, jak jsem zmínil dříve. Dále je třeba mít na paměti, že existuje řada různých druhů podniků a služeb, které lze zneužít k praní peněz a financování terorismu. Z dlouhodobého hlediska by tedy centralizovaný orgán EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu mohl potenciálně pokrývat širší soubor finančních a nefinančních odvětví než pouze bankovní sektor – odvětví, pro která nemá ECB žádný mandát ani zde naplní žádnou úlohu. A konečně, vzhledem k povaze rizik, o něž se tu jedná, je důležité, aby centralizovaná agentura EU pro boj proti praní peněz měla odpovídající nástroje pro spolupráci nejen s orgány obezřetnostního dohledu, ale také – a to je zcela zásadní – s finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány.
40. Máte za to, že by měla ECB interně uplatňovat standardy směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie?
ECB nedávno významně posílila svoji vnitřní politiku v oblasti whistleblowingu; tato nová politika podle všeho plně respektuje základní zásady příslušné směrnice EU. Doplňuje stávající a osvědčený mechanismus hlášení porušení pravidel v záležitostech dohledu a umožňuje, aby kdokoli mohl podávat anonymní hlášení. Tato politika rovněž zavádí silný soubor pravidel a souvisejících postupů, které účinně chrání zaměstnance oznamující porušení pravidel před odvetou. Jsem si tohoto vývoje vědom, protože Rada guvernérů se výslovně rozhodla rozšířit oblast působnosti nové politiky tak, aby zahrnovala i všechny členy Rady guvernérů a Rady dohledu.
Považuji tuto novou politiku za výrazné zlepšení, které jednoznačně ukazuje závazek vedení ECB k nejlepším etickým a správním standardům. Dobře fungující politika whistleblowingu však není jen otázkou správných pravidel; politika a podpůrné nástroje musí doplňovat a podněcovat správná etická a hodnotová kultura – což je něco, co nelze předepsat, ale co je třeba postupně uvádět do života a budovat, má-li být tato kultura udržitelná.
Jedná se o témata, s nimiž se mohu snadno identifikovat, protože je považuji za zásadní pro dosažení a udržení důvěry zúčastněných stran. Jsem rozhodným zastáncem řádného chování
RR\1218136CS.docx 39/51 PE659.084v02-00
CS
a řádné správy, a pokud budu potvrzen ve funkci člena Výkonné rady, pokusil bych se v případě potřeby dále politiky ECB zlepšovat.
41. Jaká jsou rizika pro finanční stabilitu v souvislosti s brexitem? Jak vnímáte úlohu ECB při řešení těchto rizik?
Výsledek procesu brexitu je stále velmi nejistý. Náhlý přechod na obchodní pravidla Světové obchodní organizace pro obchod mezi EU a Spojeným královstvím po přechodném období na konci roku by představoval další riziko pro ekonomiku eurozóny. Dopad by byl pravděpodobně omezený, ale nikoli zanedbatelný. Současná makrofinanční rizika by navíc mohla být zesílena, pokud by scénář brexitu bez dohody provázel pokračující globální ekonomický šok související s pandemií. Dopad by však byl větší pro Spojené království než pro eurozónu. Scénář bez dohody by pravděpodobně také vyvolal značnou volatilitu na finančním trhu a vedl ke zvýšení rizikových přirážek. To by se mohlo stát před koncem roku zdrojem obav, protože finanční trhy začnou oceňovat nejpravděpodobnější výsledek jednání mezi Spojeným královstvím a EU.
Další rizika pro finanční stabilitu spojená s možným brexitem bez dohody na konci roku jsou většinou omezená a orgány EU a vnitrostátní orgány jsou na tento scénář připraveny. Rizika tzv. „neřízeného brexitu“ ve vztahu k derivátům, u nichž neprovádí clearing ústřední protistrana, byla řešena prostřednictvím časově omezeného rozhodnutí Evropské komise o rovnocennosti pro ústřední protistrany Spojeného království. Soukromý sektor má navíc k dispozici prostředky ke zmírnění zbývajících rizik souvisejících s koncem přechodného období v řadě dalších oblastí, jako je kontinuita nevyjasněných derivátových smluv.
Úlohou ECB by mělo být zajistit, aby banky byly připraveny na všechny možné výsledky, které mohou na konci přechodného období nastat, a s blížícím se koncem roku pečlivě sledovat makrofinanční rizika a rizika pro finanční sektor. V tomto ohledu jednotný mechanismus dohledu v poslední době zintenzivnil dialog v oblasti dohledu týkající se příprav na brexit s bankami (jak odcházejícími, tak přicházejícími institucemi). Značná pozornost v oblasti dohledu je rovněž věnována zajištění toho, aby banky, nad nimiž je vykonáván dohled, dosáhly svých konečných cílových provozních modelů v rámci dříve dohodnutých lhůt.
42. Domníváte se, že členské státy, které nejsou členy eurozóny, by měly splnit dodatečné podmínky, než se stanou novými členy eurozóny, a tudíž i členy bankovní unie, jako je například účinná kontrola rizika praní peněz, prokázání srovnatelně stabilního trhu s nemovitostmi a účinná kontrola korupce?
Každá země, která má v úmyslu přijmout euro, musí splňovat čtyři kritéria pro hospodářskou konvergenci založená na Smlouvě (která zahrnují např. bezproblémovou účast ve druhé fázi mechanismu směnných kurzů po dobu dvou let) a sladit své vnitrostátní právní předpisy s právním rámcem EU. Nevidím potřebu formálně přidávat ke čtyřem výše uvedeným konvergenčním kritériím, která pravidelně hodnotí ECB a Evropská komise, ještě další. V poslední konvergenční zprávě obou orgánů EU je navíc uvedená řada strukturálních
PE659.084v02-00 40/51 RR\1218136CS.docx
CS
podmínek, které se vyžadují pro hladkou účast v bankovní unii, sledována na základě jiných relevantních faktorů“. I když ECB a Evropská komise provádějí analýzu nezávisle, zaměřují se jak na institucionální kvalitu a správu, tak na výsledek postupu při makroekonomické nerovnováze, jehož cílem je předcházet makroekonomické a makrofinanční nerovnováze.
Zároveň jsem přesvědčen, že stejně jako se nové členské státy musí připravit na přijetí eura, musí se také připravit na vstup do bankovní unie, a tedy na účast v jednotném mechanismu dohledu a jednotném mechanismu pro řešení krizí. V této souvislosti vítám účast Bulharska a Chorvatska na úzké spolupráci s ECB v oblasti dohledu. V rámci navazování úzké spolupráce provedl bankovní dohled ECB požadované komplexní posouzení bank zemí. Po kladném rozhodnutí Rady guvernérů začátkem letošního roku vstoupily Bulharsko a Chorvatsko současně do bankovní unie a zahájily účast v mechanismu ERM II.
Bulharsko a Chorvatsko kromě toho před vstupem do ERM II přijaly řadu závazků pro jednotlivé země, které zahrnovaly také makroobezřetnostní a strukturální politiky týkající se např. rizik boje proti praní peněz. Obě země se dále zavázaly, že budou provádět několik dalších závazků v oblasti strukturálních politik týkajících se jednotlivých zemí, jejichž cílem je zajistit udržitelnou hospodářskou konvergenci do doby, než obě země přijmou euro. ECB a Evropská komise budou provádění závazků pečlivě sledovat.
43. Je hlubší finanční integrace vždy v souladu s cílem finanční stability? Jste přesvědčen, že možné přeshraniční bankovní fúze prohloubí problém bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání? Jaká by měla být strategie jednotného mechanismu dohledu ve vztahu k budoucnosti evropského bankovního sektoru, pokud jde o fúze a akvizice, konsolidaci a „podniky, které jsou významné na vnitrostátní úrovni“? Jaké by měly být cíle unie kapitálových trhů (CMU)?
„Finanční trilema“ tvrdí, že finanční stabilita, finanční integrace a vnitrostátní finanční politiky jsou neslučitelné. Lze sledovat pouze dva z těchto tří cílů, zatímco třetí musí být zrušen.
Z toho vyplývá, že hlubší finanční integraci a finanční stabilitu je možné souběžně prosazovat jen ve spojení se společným regulačním a dohledovým rámcem a centrální bankou, která je schopna během krizí podporovat finanční stabilitu.
V tomto ohledu je zapotřebí nový tlak na dlouhodobou ambici na vytvoření skutečně jednotného evropského kapitálového trhu, který je hluboce integrovaný a vysoce rozvinutý. Zmobilizuje zdroje potřebné k opětovnému nastartování hospodářství eurozóny, pomůže při řešení problémů, jako je brexit, s cílem přispět k odolnosti hospodářské a měnové unie vůči otřesům a urychlí přechod k digitální a nízkouhlíkové ekonomice.
Pokud jde o přeshraniční fúze bank, měli bychom mít na paměti, že banka, jejíž velikost nedovoluje její selhání na evropské úrovni, není totéž jako banka, jejíž velikost nedovoluje její selhání na úrovni členských států. Integrace evropského bankovního trhu je způsob, jak zmírnit tuto obavu, aniž bychom ztratili ze zřetele možné aspekty finanční stability.
RR\1218136CS.docx 41/51 PE659.084v02-00
CS
Podle mého názoru by orgány dohledu měly posuzovat konsolidační projekty čistě na základě hledisek obezřetnosti. Jejich úlohou není prosazovat konkrétní konsolidaci, ani jí stát v cestě, ani upřednostňovat některý konkrétní podnikatelský model před jiným. Je to proces, který musí být podporován a iniciován trhem.
V této souvislosti vítám zveřejnění pokynů o konsolidaci, v nichž ECB objasňuje svůj přístup. Větší transparentnost činí opatření dohledu předvídatelnějšími a předchází nesprávným očekáváním v oblasti dohledu.
44. Pro řadu významných dluhopisů soukromého a veřejného sektoru v Evropě jsou charakteristické záporné výnosy. Má to nějaké důsledky pro finanční stabilitu, a pokud ano, jak takovou situaci řešit?
Vzhledem k rozsáhlému portfoliu podnikových a státních dluhopisů by se investiční příjmy finančních institucí obecně a investičních fondů, konkrétně pojišťovacích společností a penzijních fondů, mohly v případě rostoucího počtu dluhových cenných papírů se zápornými výnosy dále zhoršovat.
V důsledku toho by tyto nebankovní finanční instituce mohly „usilovat o výnos“ a přijímat ve svých rozvahách další úvěrová rizika, rizika založená na duraci a rizika likvidity.
Dobře je to patrné na nárůstu expozic vůči finančním produktům s využitím finanční páky v posledních letech, jako jsou úvěry s vysokou finanční pákou, zajištěné úvěrové závazky a dluhopisy s vysokým výnosem. Tato rostoucí rizika vyžadují zavedení posíleného makroobezřetnostního rámce i pro nebankovní finanční sektor a možnosti tohoto rámce jsou v současné době projednávány na úrovni globálních (Rada pro finanční stabilitu) i evropských (ESRB, ECB) institucí.
45. Jaký je Váš názor na současné politiky ECB, pokud jde o předcházení střetu zájmů v ECB? Jsou nutné nějaké změny?
Etický rámec ECB pokrývá účinné a přiměřené řešení skutečných, potenciálních a vnímaných střetů zájmů. Kromě toho stanoví nejen omezení během zaměstnání v ECB, ale také pro fázi před tímto pracovním poměrem a po jeho skončení. Tato omezení jsou přísná, ale jsou také spravedlivá. Předcházení dokonce vnímaným střetům zájmů považuji za velmi důležité z důvodu odpovědnosti zaměstnanců ECB a vysoce postavených úředníků ECB vůči občanům EU. Například přísná čekací lhůta po skončení funkce pro zaměstnance, kteří odcházejí do nových – souvisejících nebo konfliktních – profesí, pomáhá vyhnout se dokonce i vnímanému střetu zájmů. ECB pečlivě sleduje provádění těchto pravidel a má zavedeny řádné postupy a mechanismy pro zmírnění následků. Podle mého názoru tedy není třeba tento rámec nijak zásadně vylepšovat, protože je účinný a přiměřený.
Na členy Rady guvernérů, Výkonné rady a Rady dohledu se vztahuje jednotný kodex chování ECB vysoce postavených úředníků (2019). Všichni členové jsou vázáni stejným kodexem – to je významný úspěch. Vedení má v této věci příkladnou funkci. Pravidla pro vysoké
PE659.084v02-00 42/51 RR\1218136CS.docx
CS
úředníky jsou v určitých oblastech přísnější než například pro zaměstnance. To také přispívá k budování etické kultury. Jsem přesvědčen, že stávající pokyny k dodržování předpisů a pravidla v této věci jsou přísná, ale přiměřená.
Kodex řeší střety zájmů zavedením zvláštních pravidel pro činnosti po skončení pracovního poměru (tzv. „vychladnutí“), soukromé finanční transakce a vztahy se zájmovými skupinami. Rovněž předpokládá zveřejnění prohlášení o zájmech a měsíčních diářů a zahrnuje opatření pro řešení případů nedodržení.
Na základě doporučení Evropského parlamentu jsou roční prohlášení o zájmu vysoce postavených úředníků ECB zveřejněna na internetových stránkách ECB. Věřím, že transparentnost je zásadní pro zabránění potenciálním nebo vnímaným střetům zájmů.
Článek 11 kodexu stanoví, že vysoce postavení úředníci musí vykonávat své povinnosti způsobem, který nemůže být vnímán jako střet zájmů. Jak je uvedeno v kodexu, to nezahrnuje pouze přímé rodinné příslušníky, ale tento okruh je daleko širší. Potenciální střet zájmů musí být písemně nahlášen prezidentovi a předsedovi Rady dohledu a nezávislé etické komisi, která v těchto záležitostech poskytuje poradenství.
Kromě transparentnosti a kodexu chování považuji za důležité, aby vedení ECB bylo pro zaměstnance přístupné. To povzbuzuje etickou kulturu mezi zaměstnanci, kteří se nebojí promluvit, a přispívá k ní, a tím nejen posiluje správu a řízení instituce, ale také její odolnost a udržitelnost.
D. Fungování ECB a demokratická zodpovědnost a transparentnost
46. Jak by podle Vás mohla být posílena odpovědnost ECB vůči Evropskému parlamentu, zejména s přihlédnutím k většímu rozsahu a složitosti měnové politiky po nedávných krizích?
Posílená úloha centrálních bank obecně, a zejména ECB, během nedávné krize posílila rostoucí zájem veřejnosti o centrální bankovnictví. To vyústilo v intenzivnější veřejnou rozpravu o úloze a opatřeních ECB, zaměřenou zejména na rostoucí složitost jejích opatření a na to, že ECB od globální finanční krize přebírá další úkoly.
Je tedy zcela správné, že za ta léta došlo k významnému rozvoji mechanismů odpovědnosti ECB vůči Evropskému parlamentu. Důležité je, že se zvýšila četnost interakcí (více slyšení, více otázek k písemnému zodpovězení) a byly provedeny inovace, pokud jde o formát (zveřejnění písemné zpětné vazby ECB k výroční zprávě ECB). V návaznosti na požadavky Evropského parlamentu navíc začala ECB v roce 2015 zveřejňovat zprávy z měnověpolitických jednání Rady guvernérů.
Postupy odpovědnosti přesahují rámec požadavků stanovených ve Smlouvě a jsou srovnatelné s požadavky jiných významných centrálních bank, jako je americký Fed nebo britská Bank of England.
RR\1218136CS.docx 43/51 PE659.084v02-00
CS
Do budoucna bude třeba zachovat dostatečnou míru flexibility ve vztahu k odpovědnosti, aby bylo možné co nejlépe reagovat na požadavky v oblasti podrobného zkoumání.
Dobrým příkladem účinné odpovědnosti jsou nedávné ad hoc výměny s prezidentkou ECB a členy Výkonné rady ECB o aktuálních otázkách, mimo jiné o vývoji ekonomické situace a počáteční reakci ECB na krizi, jakož i o mezinárodní úloze eura a činnosti ECB týkající se digitální měny centrální banky, a měly by probíhat i nadále.
Další oblastí, v níž budou úzké interakce s Evropským parlamentem významné, je přezkum strategie. Jako zástupci občanů eurozóny mají poslanci Evropského parlamentu cenné postřehy, které mohou vnést do rozpravy. Vítám skutečnost, že prezidentka ECB oznámila, že Evropský parlament bude hrát ústřední úlohu, a s velkým zájmem jsem četl příspěvky, které doposud Evropský parlament k přezkumu předložil, když z přezkumu učinil jedno z témat slyšení Hospodářského a měnového výboru a zadal vypracování odborných studií k tématům přezkumu.
Současně jsem přesvědčen, že by ECB měla pokračovat v cestě posilování své komunikace. Jasnější a transparentnější komunikace má zásadní význam pro účinnou odpovědnost a pro posílení důvěry občanů eurozóny v ECB a její politiky.
47. Jak hodnotíte rozvíjející se interakci mezi ECB a vnitrostátními parlamenty?
Smlouva stanoví, že ECB je odpovědná především Evropskému parlamentu jakožto zástupci občanů EU.
Pokud jde o interakci s vnitrostátními parlamenty, je důležité rozlišovat mezi úkoly ECB v oblasti dohledu a ostatními úkoly.
Pokud jde o tyto „jiné úkoly“, ECB se v průběhu let podílela na výměnách s parlamentními výbory a poslanci vnitrostátních parlamentů. Jak o tom neustále informuje ECB, děje se to na dobrovolném základě a formou „výměny názorů“, tedy při plném respektování nezávislosti ECB a výlučné úlohy Evropského parlamentu.
Tato veřejná vystoupení ve vnitrostátních parlamentech pomohla vnést argumenty ECB do vnitrostátní rozpravy a tlumočit nizozemské politické a veřejné mínění ECB. Tak tomu bylo například, když pan Draghi navštívil finanční výbor nizozemského parlamentu za účelem výměny názorů na měnovou politiku ECB. To v Nizozemsku vyvolalo zdravou – i když náročnou – rozpravu o opatřeních ECB.
Členové Výkonné rady se navíc pravidelně účastnili Evropského parlamentního týdne. Tato struktura je obzvláště důležitá, protože vytváří nadnárodní fórum pro výměnu informací o měnové politice ECB a podporuje obecnou shodu o různých vnitrostátních perspektivách.
Pokud jde o opatření ECB v oblasti dohledu, nařízení o jednotném mechanismu dohledu obsahuje zvláštní ustanovení o vztazích jednotného mechanismu dohledu s vnitrostátními parlamenty. I když je zřejmé, že bankovní dohled ECB by se měl především zodpovídat
PE659.084v02-00 44/51 RR\1218136CS.docx
CS
Evropskému parlamentu, pokud jde o výkon úkolů v oblasti dohledu nad významnými bankami, bankovní dohled ECB by mohl kromě předkládání výroční zprávy rovněž podléhat ad hoc povinnosti předkládání zpráv vnitrostátním parlamentům.
Dosavadní přístup bankovního dohledu ECB vytváří rovnováhu s ohledem na možný dopad, který mohou mít evropská opatření v oblasti dohledu na veřejné finance, na úvěrové instituce, jejich zákazníky a zaměstnance a na trhy v zúčastněných členských státech.
48. Co si myslíte o rozsudku německého Spolkového ústavního soudu ze dne 5. května 2020 o programu nákupu aktiv veřejného sektoru a následném rozhodnutí ECB zveřejnit neveřejné dokumenty týkající se programu nákupu aktiv veřejného sektoru německému Spolkovému sněmu prostřednictvím spolkové banky (Bundesbank)?
ECB podléhá výlučně jurisdikci Soudního dvora Evropské unie (Soudního dvora), nikoli vnitrostátním soudům členských států. V oblasti měnové politiky se ECB navíc zodpovídá Evropskému parlamentu v mezích stanovených Smlouvami, nikoli vnitrostátním parlamentům členských států.
V prosinci 2018 rozhodl Soudní dvůr jednoznačně a s konečnou platností o zákonnosti programu nákupu aktiv veřejného sektoru Evropskou centrální bankou. Dospěl k závěru, že program nákupu aktiv veřejného sektoru spadá do mandátu měnové politiky ECB a je v souladu jak se zásadou proporcionality, tak se zákazem měnového financování. Soudní dvůr zejména rozhodl, že ECB dostatečně zvážila přiměřenost.
Jak vyplývá nejen ze znění právních aktů, ale také z různých dokumentů zveřejňovaných ECB, zejména ze zveřejněných zpráv z měnověpolitických jednání Rady guvernérů, ECB neustále vyhodnocuje možné vedlejší účinky svých nástrojů měnové politiky, včetně programu nákupu aktiv veřejného sektoru. Toto je klíčové a správné.
V rámci svých pravomocí se Evropský parlament rovněž během pravidelných čtvrtletních slyšení, v otázkách k písemnému zodpovězení zaslaných ECB a ve svých usneseních k výročním zprávám ECB, často dotazoval ECB na její hodnocení přiměřenosti. To je správné, protože tak ECB získává příležitost lépe vysvětlit, jak provádí své hodnocení přiměřenosti.
V této souvislosti vítám skutečnost, že opatření navazující na rozsudek německého spolkového ústavního soudu byla provedena způsobem, který je v souladu s nezávislostí ECB a Deutsche Bundesbank, s tím, že Deutsche Bundesbank je nedílnou součástí Eurosystému, a v souladu s nadřazeností práva EU a závazností rozsudků Soudního dvora.
Považuji za zvláště důležité, aby ECB byla vůči Evropskému parlamentu, kterému se výhradně odpovídá, i vůči širší veřejnosti velmi transparentní, pokud jde o rozhodnutí vyhovět žádosti Deutsche Bundesbank o povolení zveřejnění neveřejných dokumentů, z nichž vyplývá, jak ECB provedla své posouzení přiměřenosti. Tento proces je v souladu se zásadou loajální spolupráce zakotvenou ve Smlouvách.
RR\1218136CS.docx 45/51 PE659.084v02-00
CS
49. Co soudíte o skutečnosti, že Rada v minulosti v jednom případě ignorovala stanovisko Evropského parlamentu ohledně jmenování člena Výkonné rady ECB? Přijal byste jmenování členem Výkonné rady, pokud by Evropský parlament hlasoval proti?
Úlohy a pravomoci Rady a Parlamentu v procesu jmenování byly stanoveny ve Smlouvách o EU a já o nich nemůžu diskutovat. Opravdu však doufám, že oba tyto orgány naleznou shodu, která je v nejlepším zájmu Evropské unie a jejích občanů.
Vztah vyvozování odpovědnosti mezi Evropským parlamentem a ECB je pro legitimitu ECB a její nezávislost klíčový. Hluboce si vážím úlohy Evropského parlamentu a zejména Hospodářského a měnového výboru v tomto procesu a považuji tento dotazník i mé nadcházející slyšení za klíčové prvky pro Evropský parlament k hodnocení, zda splňuji požadavek Smlouvy a zda jsem osobou s uznávaným postavením a odbornými zkušenostmi v peněžních nebo bankovních záležitostech. Upřímně doufám, že mě na základě mé odborné způsobilosti budete považovat za vhodného.
50. Co konkrétně ECB udělá pro to, aby její užší seznamy pro nejvyšší pozice ECB byly v budoucnu genderově vyvážené a aby celkově více posílila vyvážené zastoupení žen a mužů v ECB, a to i s ohledem na skutečnost, že v současné době jsou z 25 členů Rady guvernérů ECB pouze dvě ženy? Jak Vy osobně zamýšlíte zlepšit vyvážené zastoupení žen a mužů v ECB? Kdy očekáváte první výsledky svých kroků v tomto směru?
Plně sdílím vaše obavy ohledně genderové nerovnováhy v Radě guvernérů ECB.
Samotná ECB hraje při jmenování členů Výkonné rady jen velmi malou úlohu. Tato úloha se omezuje na konzultace s Radou guvernérů ohledně odborné způsobilosti navrhovaného kandidáta.
Pokud jde o ostatní členy Rady guvernérů, jsou jmenováni svými vnitrostátními vládami, a na jejich jmenování tedy nemá ECB ani Rady guvernérů vliv.
ECB nedávno zdokonalila svoji strategii v oblasti rovného postavení žen a mužů a v této souvislosti rozšířila své genderové cíle na zaměstnance v nižších pozicích. Cílem je obsadit alespoň polovinu nových a otevřených pozic ženami na všech úrovních a do roku 2026 zvýšit podíl žen na jednotlivých úrovních na 40 % až 51 %. Cílem je a musí být rovnost žen a mužů.
Osobně jsem podporoval rozmanitost z hlediska pohlaví v DNB, například jako sponzor výkonné rady sítě DNB pro rozmanitost, DiverseDNB. V současné době jsou nejdůležitější hodnoty následující: Rada dohledu DNB: 57 % žen, výkonná rada: 40 % žen, DNB celkem: 40,4 % žen, celkem na vedoucích pozicích: 36,1 % žen, program „Management Talent“: 50 %, stáže: 50 % a program „Data & Tech Talent“: 50 %. DNB má za cíl genderovou paritu. Pokud budu potvrzen v úloze člena Výkonné rady, hodlám nadále aktivně podporovat prosazování ženských talentů a ambiciózních genderových cílů v ECB. Veřejné instituce zastávají nejen vedoucí úlohu, ale mají i povinnost podporovat rovnost žen a mužů, a já jsem
PE659.084v02-00 46/51 RR\1218136CS.docx
CS
zastáncem toho, aby ECB – a v tomto smyslu Eurosystém – usilovaly o vyvážené zastoupení žen a mužů ve všech svých platových pásmech.
51. Ve zprávě EBA (2020) o srovnávání postupů zajišťování rozmanitosti na úrovni EU ve smyslu čl. 91 odst. 11 směrnice o kapitálových požadavcích (EBA/REP/2020/05) bylo mimo jiné zjištěno, že výkonní ředitelé dvou třetin (66,95 %) úvěrových institucí a investičních společností, od nichž EBA shromažďoval informace, jsou příslušníky pouze jednoho pohlaví. Jakým způsobem by podle Vás mohla ECB prostřednictvím své dozorčí složky přispět k vyšší (genderové) rozmanitosti ve správních orgánech bank, nad nimiž ECB vykonává dohled?
Rozmanitost je klíčovým rozměrem účinné správy a řízení. V rámci tohoto úsilí je už po určitou dobu podporováno vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních radách bank.
Stávající právní rámec, a to i díky úsilí Evropského parlamentu, vyžaduje, aby banky uplatňovaly politiky rozmanitosti jak pro řídící orgány, tak pro zaměstnance obecně.
Přesněji řečeno podle čl. 91 odst. 10 směrnice o kapitálových požadavcích a pokynů EBA/ESMA o hodnocení vhodnosti členů řídících orgánů institucí, nad nimiž vykonává ECB dohled, musí uplatňovat politiku rozmanitosti, a to i pokud jde o rovnost žen a mužů.
Tento právní základ je v tuto chvíli dále posilován, například prostřednictvím EBA, který do řady svých obecných zásad začleňuje rozmanitost z hlediska pohlaví. Rovněž plně podporuji zásadu genderově neutrálních politik a postupů odměňování, které byly zavedeny ve směrnici o kapitálových požadavcích V.
I když ECB už při svém dohledu zohledňuje gender jako jedno z hledisek rozmanitosti, jsem přesvědčen, že mohou být a měly by být podniknuty další kroky. ECB může přispět k posílení rozmanitosti (z hlediska pohlaví) ve správních orgánech bank, nad nimiž vykonává dohled, prostřednictvím hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti členů bankovní rady a nositelů klíčových funkcí. V současnosti, kdykoli je to možné, rozhodnutí o vhodnosti odkazují na veškerá zjištění týkající se nedostatečné rozmanitosti z hlediska pohlaví v hodnoceních správy a řízení bank. Pokud to provádění vnitrostátních právních předpisů týkajících se rovnosti žen a mužů umožňuje, vydává ECB doporučení nebo ukládá subjektům, nad nimiž vykonává dohled, povinnost dodržovat genderové kvóty stanovené pro členy řídících orgánů při současném nebo nadcházejícím jmenování. Kromě toho jsou v koordinaci se společnými týmy dohledu subjekty, nad nimiž ECB vykonává dohled, v rámci průběžného dohledu na význam genderové rozmanitosti upozorňovány.
Jak však vyplývá ze srovnávací zprávy EBA uvedené v otázce, v září 2018 stále ještě mnoho institucí, 41,61 % z 834, nemá zavedenu politiku rozmanitosti. Zastoupení žen v řídících orgánech je stále obecně velmi nízké a dvě třetiny institucí nemají genderově rozmanitou radu.
RR\1218136CS.docx 47/51 PE659.084v02-00
CS
Jsem tedy přesvědčen, že je možné a že by se mělo dělat více, také v rámci našeho dohledu. ECB by prostřednictvím své dozorčí složky mohla přispět k vyšší rozmanitosti (z hlediska pohlaví) ve správních orgánech bank, nad nimiž vykonává dohled. Pokud bych byl jmenován, usiloval bych tedy o zavedení těchto opatření:
Podporoval bych provedení tematického přezkumu s cílem posoudit kvalitu politik rozmanitosti z hlediska pohlaví a jejich účinného provádění. Toho lze dosáhnout kontrolou uplatňování politiky v praxi, zejména při náboru a plánování nástupců. Výsledky tohoto tematického přezkumu by mohly být instituci předloženy v rámci probíhajícího dohledu nad řízením. Mohly by se také promítnout do hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti, kde jedno z hledisek, která jsou zvažována, představuje kolektivní vhodnost. Výsledky tohoto přehledu by mohly být zveřejněny v rámci podpory sociálního dialogu o rozmanitosti z hlediska pohlaví.
Částečně na základě výsledků tematického přezkumu bych usiloval o zveřejnění očekávání v oblasti dohledu ohledně rozmanitosti z hlediska pohlaví. Ta by stanovila očekávání týkající se provádění požadavků, které musejí instituce brát v úvahu, jako je rozmanitost z hlediska pohlaví, při rozhodování o složení řídících orgánů, za účelem stanovení politik a stanovení a dosažení cílů pro nedostatečně zastoupené pohlaví. Kromě ukázky skutečného odhodlání ECB by tato očekávání v oblasti dohledu poskytla také konkrétní referenční hodnotu v našem dohledu nad bankami.
V posledních letech byly podniknuty první kroky k začlenění rozmanitosti z hlediska pohlaví do postupu dohledu a hodnocení. Snažil bych se tato opatření rozvíjet. Přesněji řečeno, oddíl 105 pokynů EBA/ESMA k posuzování vhodnosti členů vedení ukládá institucím, aby zavedly politiku rozmanitosti, která bude zahrnovat kvantitativní cíl zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví v řídícím orgánu. Rovněž vyžaduje, aby instituce stanovily vhodný časový rámec, ve kterém by měl být cíl splněn a to, jak bude splněn. Tento právní základ bychom měli při našem dohledu aktivněji uplatňovat. Při hodnocení postupu dohledu a hodnocení by se pozornost neměla zaměřovat pouze na rozmanitost v řídících orgánech, ale na zaměstnance obecně.
Část naší pozornosti by se měla zaměřovat i na rovné odměňování v rámci odvětví. Z údajů Eurostatu vyplývá, že odvětví finančních služeb je na tom z hlediska rovného odměňování mužů a žen nejhůře. Právní rámec poskytuje základ pro začlenění tohoto hlediska do našich postupů dohledu (čl. 74 odst. 1 směrnice o kapitálových požadavcích V).
ECB by současně měla stanovit sama sobě stejně vysokou laťku, jakou stanoví pro instituce, nad nimiž vykonává dohled. Plně podporuji cíle, které si ECB stanovila ke zvýšení podílu zaměstnankyň. Budu-li jmenován, budu se aktivně snažit zajistit splnění těchto cílů.
Kromě toho, i když uznávám, že jmenování v národních centrálních bankách a orgánech se děje na domácí, politické úrovni, společně s dalšími členy Výkonné rady, Rady guvernérů a Rady dohledu bych dále hledal způsoby, jak společně prosazovat zveřejňování, provádění a monitorování politik rozmanitosti v ECB, národních centrálních bankách a příslušných vnitrostátních orgánech.
PE659.084v02-00 48/51 RR\1218136CS.docx
CS
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že můj důraz na rozmanitost se neomezuje pouze na rozmanitost z hlediska pohlaví, jakkoli je velmi důležitá. Plně podporuji rozmanité řídící orgány a rozmanité organizace obecně v nejširším možném smyslu slova.
52. Jaká možná zlepšení zodpovědnosti ECB vůči Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) se podle Vás nabízejí, pokud jde o výkonnost správy ECB? Kde jsou podle Vás linie mandátu EÚD?
Provozní efektivnost řízení ECB je jedním z klíčových faktorů pro zajištění účinného plnění mandátu ECB. Úloha, kterou Smlouvy o EU stanoví Evropskému účetnímu dvoru, tj. aby v tomto ohledu prováděl nezávislé hodnocení a poskytoval poradenství, je proto velmi vítaná.
Podle mých informací dospěla ECB k smysluplným dohodám s EÚD a zavázala se poskytnout přístup ke všem informacím, které potřebuje pro plnění svých úkolů, jak jsou vymezeny ve Smlouvě. V této praxi by ECB měla pokračovat a případně provádět následná opatření v souvislosti s výkonem auditů pokrývajících provozní efektivitu řízení ECB.
Současně by měla být respektována i nezávislost ECB zakotvená ve Smlouvách. To znamená, že EÚD může posoudit, zda bylo stanoveného cíle dosaženo s využitím co nejmenšího množství zdrojů, ale nikoli, zda byl stanovený cíl přiměřený nebo legální.
Pokud jde o bankovní dohled ECB, vítám skutečnost, že v roce 2019 bylo podepsáno Memorandum o porozumění s EÚD. Toto memorandum je důležitým signálem dobré vůle mezi oběma stranami. Díky zavedeným kanálům pro sdílení informací jim také uvedené memorandum umožní bezproblémovou spolupráci v rámci auditů EÚD v oblasti bankovního dohledu ECB. Tento nový systém sdílení informací respektuje jak potřebu EÚD získat přístup k informacím důležitým pro plnění jeho úkolů, tak potřebu chránit citlivé bankovní informace.
Na závěr mi dovolte také připomenout, že Evropský parlament jakožto orgán, kterému se ECB odpovídá, také plní důležitou úlohu. Zjištění zpráv EÚD mohou být podkladem pro jednání mezi ECB a EP, což povede ke zlepšení činnosti ECB.
53. Jaký bude Váš osobní přístup k otázce sociálního dialogu v ECB?
Sociální dialog je důležitým prvkem k zajištění dobrého fungování každé instituce, zejména pak instituce, která je tak zásadně závislá na svých zaměstnancích, jako jsou centrální banky. Rovněž jsem přesvědčen, že důkladné zapojení zástupců zaměstnanců s cílem zajistit, že jejich názory budou plně vyslyšeny a pochopeny, a diskuse s nimi, jsou důležitými prvky utváření udržitelného a uspokojivého pracovního prostředí.
Pokud je mi známo, v posledních letech ECB dosáhla významného pokroku v oblastech, jako je pracovní vytížení, pracovní doba a flexibilita, zejména zavedením režimu flexibilní pracovní doby v roce 2018. Také na základě zkušeností z DNB, kde máme rovněž flexibilní uspořádání pracovní doby, považuji tyto kroky za zásadní k přilákání a udržení talentů,
RR\1218136CS.docx 49/51 PE659.084v02-00
CS
zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a podpoře dlouhodobé pohody zaměstnanců.
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je také důležitým aspektem za současných okolností způsobených pandemií COVID-19. Pandemie navíc přináší několik nových výzev, pokud jde o zapojení zaměstnanců, které je třeba brát v úvahu, včetně toho, jak nejlépe podpořit zaměstnance v době, která může být z psychologického hlediska náročná, a jak zajistit, aby názory zaměstnanců byly i nadále „slyšet“ ve virtuálním pracovním prostředí. V tomto ohledu oceňuji jasnou a otevřenou komunikaci se zaměstnanci. Podle mých informací byly v ECB v posledním půl roce prováděny pravidelné průzkumy týkající se pracovních podmínek práce na dálku, které pomohou získat lepší představu o situaci zaměstnanců a umožňují zachovat si přehled o jejich obavách.
PE659.084v02-00 50/51 RR\1218136CS.docx
CS
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Název Jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky
Referenční údaje N9-0055/2020 – C9-0331/2020 – 2020/0805(NLE)
Datum konzultace / žádosti o souhlas 14.10.2020
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání
ECON19.10.2020
Zpravodajové Datum jmenování
Irene Tinagli14.10.2020
Projednání ve výboru 9.11.2020
Datum přijetí 10.11.2020
Výsledek konečného hlasování +:–:0:
33213
Členové přítomní při konečném hlasování
Gunnar Beck, Marek Belka, Isabel Benjumea Benjumea, Stefan Berger, Gilles Boyer, Francesca Donato, Derk Jan Eppink, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Raffaele Fitto, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Sven Giegold, Valentino Grant, Claude Gruffat, José Gusmão, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, Othmar Karas, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aurore Lalucq, Philippe Lamberts, Aušra Maldeikienė, Pedro Marques, Costas Mavrides, Jörg Meuthen, Csaba Molnár, Siegfried Mureşan, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Kira Marie Peter-Hansen, Sirpa Pietikäinen, Dragoș Pîslaru, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Alfred Sant, Ralf Seekatz, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Cristian Terheş, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni, Roberts Zīle
Náhradníci přítomní při konečném hlasování
Gerolf Annemans, Mick Wallace
Datum předložení 13.11.2020
RR\1218136CS.docx 51/51 PE659.084v02-00
CS
