I n t e r n í m a g a z í n p ro z a m ě s t n a n c e Č D C a rg o , a . s .

Získali jsme licence v Polsku

| L i s t o p a d 2 0 1 1

SlovinskoStr. 8

Str. 3

Rozhovor s členem představenstva Sonny Sonnbergerem Strana 2

Aktuality

Nový most přes řeku Blanici

Strana 3

Vzpomínka na řepařské dráhy

Strana 6

Rekordní účast na Sportovních hrách

Strana 8

RelaxNástěnka Zajímavosti

Expozice ČD Cargo dominovala na veletrhuPrvní říjnový týden hostilo brněn-ské výstaviště již 53. mezinárodní strojírenský veletrh a  6. meziná-rodní veletrh Transport a Logistika. Oba veletrhy potvrdily příznivější situaci v  ekonomice a  optimistič-tější očekávání českých i  zahra-ničních firem. Středoevropská jed-nička mezi veletrhy průmyslových technologií zaznamenala zvýšený zájem vystavovatelů – na veletrhu se prezentovalo více než 1600 vy-stavujících firem takřka 80 tisícům návštěvníků, převážně z řad odbor-né veřejnosti.

Veletrh navštívila řada významných hostů v čele s prezidentem i premi-érem České republiky. Zahraniční delegace přicestovaly mj. z  Ruska, Běloruska, Polska, Francie, Sloven-ska a  regionů Ruské federace. Me-

zinárodní rozměr veletrhu potvrdilo také šestnáct oficiálních expozic za-hraničních zemí.Mimořádně obsáhlý byl doprovodný program – během pěti dnů se usku-

tečnilo více než padesát mezinárod-ních konferencí, seminářů a  work-shopů. Ke klíčovým tématům patřily možnosti energetických úspor, bu-doucnost jaderné energetiky, proble-

matika odborného školství a  spolu-práce v oblasti vědy a výzkumu. V rámci veletrhu Transport a Logis-tika proběhla mj. třídenní Logistic-ká konference pořádaná portálem Eulog.cz, která se poprvé konala pří-mo v pavilonu A1. Po třech letech se na výstaviště vrátil dvoudenní vele-trh pracovních příležitostí MSV Job-Fair, kterého se zúčastnilo patnáct významných zaměstnavatelů.Partnerskou zemí MSV 2011 bylo Polsko a u příležitosti polského před-sednictví Evropské unii se na veletr-hu konalo II. česko-polské hospodář-ské fórum. Expozice ČD Cargo dominovala pa-vilonu A1 a celé sekci Transport a lo-gistika. Na ploše 86 m², v moderní patrové expozici s  dominantními

Je tu měsíc listopad a s ním spojený termín konání již tradiční konferen-ce ČD Cargo ve Špindlerově Mlýně. Zájem o  účast na  letošním osmém ročníku překonal naše očekávání. Nejvyšší management ČD Cargo zde bude mít možnost sejít se se zástup-ci téměř stovky společností. Tohoto

zájmu si velice vážím, protože právě našim zákazníkům a  spolupracují-cím firmám patří dík za letošní dobré výsledky naší společnosti. A  na  je-jich základě bychom chtěli rozvíjet spolupráci i v roce 2012.Obchodní partnery bychom chtěli seznámit se strategickými záměry ČD Cargo v oblasti zahraničních ak-tivit a modernizace vozidlového par-ku. Z  úst předsedy představenstva zazní jasná strategie přeprav jednotli-vých vozových zásilek. Toto vystou-pení bude zcela jistě impulsem k dal-ší diskuzi. I ve svém vystoupení se téma jednotlivých vozových zásilek dotknu, a to především v souvislosti s cenovou politikou pro příští rok. Ta ostatně bude pilířem mé prezentace, ve  které chci zákazníkům přiblížit i změny v tarifu pro přepravu vozo-vých zásilek a nastínit naši obchodní strategii.V  minulosti jsem měl možnost se konferencí ČD Cargo zúčastnit jako zákazník a vždy jsem odjížděl nabitý informacemi. Proto věřím, že i letoš-ní ročník bude oboustranně přínos-ný a vzejde z něj celá řada impulzů k nové spolupráci.

Roman Vallovičobchodní ředitel ČD Cargo

Základ spolupráce

Ve dnech 28. a 29. září 2011 se v ukra-jinské Oděse konalo 20. plenární zase-dání Koordinačního výboru pro trans-sibiřské přepravy (Transsib-CCTT). Za ČD Cargo, a. s., se této významné akce zúčastnil předseda představen-stva Gustav Slamečka.

Během tohoto zasedání se šéf společ-nosti ČD Cargo setkal s řadou význam-ných představitelů východoevropské železnice. Tím nejdůležitějším však bylo bezesporu setkání s  V. I. Jakuninem, prezidentem společnosti Ruských želez-ničních drah.„Neformálně jsme spolu hovořili o mož-nosti rozvoje ČD Cargo směrem k Rusku

a  možné budoucí spolupráci,“ popsal po návratu z  jednání Gustav Slamečka obsah jednání. „Řešily se ale i zcela kon-krétní otázky, jako jsou problémy s or-ganizováním kontejnerových přeprav tranzitem nebo harmonizace postupů při manipulaci s nákladem,“ dodal před-seda.Koordinační výbor pro Transsibiřskou přepravu (KVTP) je nekomerční meziná-rodní dopravní asociace, založená v roce 1997 Ministerstvem železniční dopravy Ruské federace (od roku 2003 – po re-strukturalizaci – RŽD „Ruské železniční dráhy“), DB AG (Deutsche Bahn), GETO (Asociace evropských Transsibiřských dopravců a speditérů) a KIFFA (Korejský

svaz mezinárodních nákladních spedité-rů). ČD Cargo je jejím řádným členem od roku 2008. Tento výbor sdružuje 113 členů z 24 zemí, které se účastní mezi-

národní dopravy po Transsibiřské magis-trále.

Jakub Ptačinský,tiskový mluvčí ČD Cargo

Gustav Slamečka jednal na Ukrajině s V. I. JakuninemSpolečnost ČD Cargo se ve  dnech 27. a 28. září podílela na tranzitu ar-mády Slovenské republiky. Ve dvou ucelených vlacích mířících na  cvi-čení do  německého Parsbergu byly zařazeny také doprovodné lehátkové a  jídelní vozy naší společnosti. Ná-vrat kontingentu proběhl 26. a  27. října 2011.Armáda Slovenské republiky využí-vá služeb ČD Cargo ve většině pří-padů, protože na  slovenské straně nedisponují obdobným vozovým parkem. V průběhu října se ČD Cargo také po-dílelo na realizaci vojenské přepravy armády ČR do Kosova. O této přepra-vě budeme informovat podrobněji v příštím čísle.

-red-

Slovenská armádavyužila služeb

ČD Cargo▶ Pokračování na str. 2

Předseda představenstva Gustav Slamečka absolvoval na veletrhu řadu jednání i neformálních rozhovorů. Na snímku diskutuje s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem.

Foto: Ivan Skulina

Foto: Ivan Skulina

▶ Dokončení ze str. 1

prvky korporátní identity, společ-nost ČD Cargo představila kompletní nabídku služeb v  oblasti konvenční i  kombinované dopravy, logistických služeb i  nově zaváděných produktů. Důležitost prezentace umocnila ak-tivní účast členů vedení společnosti v  čele s  předsedou představenstva Gustavem Slamečkou, obchodním ředitelem Romanem Vallovičem a  provozním ředitelem Jiřím Špič-kou. Z mnoha významných jednání, probíhajících v rámci expozice, je tře-ba zmínit setkání s  představiteli  DB Schenker, Evraz Vítkovice či se zá-stupci společností z oblasti komodit-ních přeprav dřeva a papíru.Na  setkání předsedy představenstva Ing. Slamečky s německými partnery

z DB Schenker patřila mezi projedná-vaná témata zejména příprava schůz-ky nejvyšších představitelů obou spo-lečností v Berlíně (14. října). Dalším významným bodem tohoto jednání byl rozvoj projektu IFC, který si klade za  cíl urychlení a  zjednodušení na-bídkového procesu u  mezinárodních přeprav. „Prezentace ČD Cargo na brněnském veletrhu znovu potvrdila, že veletrhy tvoří nezastupitelnou součást firemní prezentace i  kvalitní marketingové komunikace, bez níž se žádná společ-nost na dopravním trhu v současnosti neobejde,“ uvedl pro měsíčník Car-govák předseda představenstva Gus-tav Slamečka. „Tato forma setkávání s  obchodními partnery, prezentace nabídky služeb zůstane i nadále účin-ným nástrojem naplňování našich ob-

chodních cílů. Vždyť základem kaž-dého úspěšného podnikání jsou přímé kontakty se zákazníky a obchodními partnery. Veletrh je místem nejen pro navazování nových obchodních kon-

taktů, ale i  prestižní společenskou událostí, upevňování image firmy v povědomí široké odborné, ale i laic-ké veřejnosti.“

Zdeněk Šiler

PTÁTE SE NÁSJak to bude s cestováním držite-lů In-karet s aplikací železniční průkazka na  Slovensko v  roce 2012?

Anna Kouřilková, Polom

Můžeme informovat všechny dr-žitele In-karty s  aplikací želez-niční průkazka, že dne 21. září 2011 byl podepsán dodatek č. 10 ke Smlouvě o vzájemném uzná-vání jízdních výhod mezi Český-mi drahami, a. s., a  Železniční společností Slovensko, a. s., pro rok 2012.

To znamená, že od 1. ledna do 31. prosince 2012 všechny In-karty, příp. In-karty/Rail plus, s nahra-nou aplikací železniční průkazka opravňují jejich držitele ve  vla-cích ZSSK k bezplatnému použí-vání všech vlaků osobní dopra-vy v příslušné vozové třídě (dle předpisu ČD Ok 10) bez uhrazení příplatku na vlaky EC, IC a dále k  bezplatné přepravě na  tratích Trenčianská Teplá – Trenčianské Teplice (TREŽ), Tatranské elek-trické železnice (TEŽ) a Ozubni-cové železnice (OŽ).Současně upozorňujeme všech-ny držitele In-karty, že před jízdou na  Slovensko je nutné, aby In karta byla aktualizována na některé z pokladen UNIPOK Českých drah.Doplatek do 1. třídy vozové pod-le tarifu TR 10 neplatí ve vlacích cizích železničních správ včetně Slovenska.

Věra Drncová,Odbor lidských zdrojů

2 Aktuality | Listopad 2011

● Můžete stručně vysvětlit váš obor působnosti? Obor působnosti naší obchodní skupi-ny je velmi široký. V případě mimořád-

ných zásilek se prolíná všemi komodit-ními skupinami. Ostatní zásilky pak představují, jednoduše řečeno, vše jin-de nezařazené. Největší objem přeprav připadá ve skupině na kolejová vozidla na vlastních kolech, řešíme však i pře-pravy od skleněných výrobků, textilu, spotřebního zboží až po přepravy vý-bušnin, nákladních automobilů, vo-jenské techniky a několikasettunových transformátorů. Za mimořádné zásilky se na železnici považují zásilky předmětů, jež vyža-dují, díky svým vnějším rozměrům, hmotnosti nebo povaze, zvláštní způ-sob zacházení během přepravy. Kla-dou i  vyšší nároky na  zabezpečení přepravy. Systémové vlaky jsou speciálním pro-duktem ČD Cargo pro přepravu vo-zových zásilek do  konkrétních desti-nací způsobem odlišným od  klasické vlakotvorby. Principem je soustředit

jednotlivé zásilky se stejným místem určení do  jednoho celku a  jako vlak je rychle přepravit na dlouhou vzdále-nost. Příkladem může být systémový vlak ADRIA, určený hlavně pro pře-pravu hutních výrobků z  Ostravska do přístavu Rijeka. Nebo CARPATHIA EXPRESS, což je vlak, který je sestavo-ván v Brně a přepravuje zásilky z Čes-ka, Německa a  Polska do  cílových stanic v Rumunsku. Tyto vlaky přiná-šejí rychlé a  kvalitní spojení s  mož-ností doplňování zásilek v nácestných stanicích. Na rozdíl od klasických uce-lených vlaků je v  nich přepravováno zboží od více odesílatelů nebo pro více příjemců, mohou je proto využít i zá-kazníci, kteří nemají dostatek vlastních zásilek pro vytvoření uceleného vlaku. . ● Jaké hlavní problémy musíte zvládnout, abyste vyhověli zákazní-kům?

Pokud tuto otázku zaměřím na ob-last mimořádných zásilek, pak jde vždy o komplexní řešení, do něhož jsou zapojeny již od počátku i pro-vozní pracovníci Carga. Především se jedná o skupinu PREMIZA, která řeší poptávku z pohledu podmínek, za nichž - a pokud vůbec - jde pře-pravu realizovat. Jakým způsobem zboží uložit a zabezpečit na voze, to navrhují kolegové z O 13/22, a jak zásilku nejlépe „provézt“ pomáhají řešit pracovníci skupiny vlakotvor-by. V extrémně složitých případech nám zpracovává jízdní řád přímo SŽDC. Výsledkem je souhrn pod-mínek, z  něhož vychází cenotvor-ba. Mezi novými formami služeb můžeme uvést komplexní zajištění dopravních náležitostí pro diagnos-tické měření parametrů trakční-ho vedení, které poskytujeme TÚ SŽDC.

● Dokážeme odolávat v  těchto pře-pravách konkurenci na silnici?Samozřejmě zákazníka většinou za-jímá hlavně cena. Z  tohoto pohledu máme výhodu oproti silnici u těžkých zásilek a zásilek, kterých můžeme od-vézt najednou větší množství v  jed-nom vlaku. Na druhé straně u pale-tizovaného zboží, kde není na obou stranách k  dispozici vlečka, je dnes prakticky nemožné konkurovat silnici a zároveň cenou pokrýt vlastní nákla-dy. V případě nadrozměrných zásilek se silniční dopravci vybavují speciální moderní technikou a získávají čím dál tím větší procento trhu. Zároveň nám snižují cenové hranice. Zde vidím problém v absenci speciálních vago-nů v našem vozovém parku. Konkrét-ně zcela postrádáme vozy Samms, případně hlubinové vozy s  RIV pro těžké přepravy.

Irena Pospíšilová

3 otázky pro...

vedoucího komoditní skupiny mimořádné zásilky a ostatní

zboží Odboru prodeje Michaela Andrleho

Soustřeďme se na činnosti, které umíme

Příprava schůzky v Berlíně byla obsahem jednání ve veletržním stánku ČD Cargo s delegací DB Schenker.

Foto: Ivan Skulina

Studoval na  Univerzitě Karlově v Praze, ale také v New Jersey. Poté působil v několika logistických a do-pravních firmách v USA i České re-publice, kam se vrátil v  roce 1999. Do  funkce člena představenstva ČD Cargo přišel ze společnosti AWT a dostal na starost oblast projektové činnosti a lidských zdrojů. Pan Son-ny Sonnberger nám odpověděl na ně-kolik otázek.

• Liší se výrazně práce manažera v podnikatelském prostředí doprav-ního trhu v USA od České republiky?Musím konstatovat, že většina firem v Česku, včetně společnosti ČD Cargo, se již dokázala přizpůsobit tržnímu pro-středí. Největší rozdíl vnímám v rych-losti, s jakou se některé věci řeší a zajiš-ťují. V New Jersey či v New Yorku, kde jsem působil, platí heslo: „Všechno se chce včera.“ I systém fungování firem je tak nastaven. Pokud by se nepřizpů-sobily potřebám zákazníků, poptávky, rychle by ztrácely svou pozici. Je tam samozřejmě mnohem silnější automo-bilová konkurence než u nás, ale želez-niční doprava tam má pořád výsadní postavení v  přepravě na  delší vzdále-nosti. Dokáže totiž přepravit najednou velký objem zboží ve  velmi dobrém čase. V Česku má vlak maximálně pár desítek vagonů, v Americe jsou náklad-ní vlaky dlouhé jeden – jeden a půl kilo-metru. To kamionová doprava nemůže nabídnout, proto i  kamionové návěsy jsou takto převáženy.

Také ČD Cargo má stále poměrně domi-nantní postavení na dopravním trhu. Ale stačí málo a dopad na rychlost přepravy je velmi razantní. Menší nehody, u nichž nemusí vzniknout ani větší škoda, doká-žou zastavit provoz i na několik hodin, než se vše vyšetří. Přitom rychlost pře-pravy dnes hraje pro zákazníka velmi důležitou roli. Současná ekonomická situace vede k tomu, že firmy omezují nebo úplně ruší svoje skladové prosto-ry, které si vyžadují značné náklady na provoz i zaměstnance. Zboží jde té-měř okamžitě do distribuční sítě, do vý-roby a do obchodů. Přepravci chtějí mít zajištěnou dopravu svého zboží přesně na čas a my to musíme umět. A hlavně to musíme nabízet za konkurenční ceny.

• Pomohlo by v tom spojení ČD Car-go se slovenským a polským náklad-ním dopravcem? To je určitě lákavé řešení pro rozšíření našich služeb a nabídky pro naše zákaz-níky do budoucna. A kdo jiný by měl usilovat o spojení se slovenským cargem než právě ČD Cargo… V historii to byla vždy jedna společnost, většina náleži-tostí je nastavena shodně, je to výhodné železniční spojení ze západu do Ruska a  dál na  východ. Spojení těchto dvou firem či s  polským nákladním doprav-cem by vytvořilo velice silného hráče ve střední Evropě.

• Má smysl se - vedle ucelených vla-ků – zajímat i  o  přepravu jednotli-vých zásilek, nákladných zejména

na  posun, a  zajišťovat vlastními si-lami i  doplňkové služby, například svoz a rozvoz zásilek u přeprav tzv. z domu do domu?Měli bychom se především soustředit na ty činnosti, které umíme, děláme je dobře a  jsou pro nás výhodné. Kom-plexní služby je lépe zajišťovat s třetím partnerem – spedicí či kamionovým dopravcem – než si nákladně pořizovat a  provozovat vlastní divizi. Tyto firmy už mají vybudované svoje know-how a  dobře fungují. Naší snahou musí být, abychom dosáhli vyšší efektivnosti provozu proti současnému stavu, a  to ve spolupráci s ostatními partnery.

• Je tedy ČD Cargo standardně fun-gující firmou, nebo se bude muset zásadně proměnit, aby lépe obstála v konkurenci externích železničních dopravců?

Vždy jsem působil v soukromých spo-lečnostech. ČD Cargo je moje první firma ve státním vlastnictví. Byl jsem ovšem velmi příjemně překvapen úrovní jejích zaměstnanců v  mana-žerských pozicích i  na  nižších stup-ních řízení. Mnozí z nich mají velké zkušenosti a  odborné znalosti. Kon-kurenční tlak se však neustále zvyšu-je a obstát nebude snadné. Výsledkem je flexibilita dopravce a  nižší ceny, což zákazník oceňuje. Záleží však na nás, jak se s tímto vývojem srov-náme. Naše společnost hůře konku-ruje zejména na mezinárodním trhu, protože zatím nemáme dostatečné technické zázemí. Přitom mezinárod-ní trasy jsou pro železnici mnohem perspektivnější než kratší vnitrostátní vzdálenosti. Navíc mezinárodní mě-řítka jsou stále striktnější a my na ně musíme reagovat. Pokud získáme dobré obchodní na-bídky, určitě je podpoříme nejen v or-ganizační rovině, ale i investičním plá-nem. Počítáme s  modernizací parku kolejových vozidel, lokomotiv i vago-nů. Evropská unie železnici význam-ně podporuje a  do  budoucna bude tato ekologická doprava nepochybně ještě více preferována. A ČD Cargo se svým potenciálem včetně územní po-lohy má velkou šanci se dál rozvíjet a obstát v tvrdé konkurenci. Nebude to jednoduchá cesta, ale s podporou celé společnosti určitě uspějeme.

Irena Pospíšilová

Expozice ČD Cargo dominovala na veletrhu

Sonny Sonnbergerčlen představenstva ČD Cargo

Kolektivní vyjednávání zahájeno V  úterý 18. října byl zaměst-navatelem – vedením společ-nosti ČD  Cargo – předán všem účastníkům kolektivního vy-jednávání - představitelům všech odborových centrál pů-sobících v  naší akciové společ-nosti – návrh Podnikové ko-lektivní smlouvy na  rok 2012. Tím bylo oficiálně zahájeno kolektivní vyjednávání v  rámci ČD Cargo.

-red-

Aktuality | Listopad 2011

Zvyšuje se účast ČD Cargo na polském dopravním trhuSpolečnost Koleje Czeskie Sp. z o. o., založená jako nástupce generál-ního zastoupení společnosti ČD (ČSD) ve  Varšavě, se nedávno stala plnohodnotným železnič-ním dopravcem na polské želez-niční síti. O  náročnosti procesu získání li-cence a bezpečnostních certifiká-tů i o významu účasti na polském dopravním trhu pro akciovou společnost ČD Cargo jsme hovoři-li s jednatelem společnosti Koleje Czeskie Sp. z o. o. Zbyszkem Wa-clawikem.

• Odkdy působilo naše generální zastoupení v  Polsku a  za  jakým účelem byla založena společnost Koleje Czeskie? Historie generálního zastoupení (GZ) sahá do  roku 1964, tedy do období, kdy ještě existovaly ČSD. V roce 2006 jsme zahájili změnu statutu tohoto zastoupení na  společnost s  ručením omezeným a dne 26. prosince téhož roku tato společnost byla zapsána do Obchodního rejstříku ve Varšavě. Dceřiná společnost Koleje Czeskie, kterou vlastnily ČD, a. s., a od roku

2007 ČD Cargo, byla druhým gene-rálním zastoupením po  Frankfurtu, které změnilo právní statut na  spo-lečnost s ručením omezeným, polsky Spólka z  ograniczoną odpowiedzial-nością – Sp z o.o. Cílem byla možnost aktivního rozvoje na  polském trhu a vytváření nových obchodních příle-žitostí, jakož i realizace komplexního servisu pro zákazníky z Polska i Čes-ké republiky.

• Mohl byste čtenářům přiblížit strukturu vaší společnosti?K  dnešnímu dni společnost Koleje Czeskie zaměstnává sedm lidi. Síd-lo společnosti se nachází ve  Varša-vě a  máme rovněž pobočku v  Ka-tovicích. Společnost je rozdělena do několika úseků: oddělení spedice, dopravy, zastupování a  sjednávání smluv pod hlavičkou ČD Cargo a od-dělení pronájmů nákladních vozů. Výsledky je třeba uvést ve  dvou ro-vinách, a to jako smlouvy sjednáva-né dle mandátní smlouvy, tedy pod hlavičkou ČD Cargo, a vlastní činnost společnosti Koleje Czeskie. V té první rovině letos překračujeme plán zhru-ba o  25 procent. Co se týče vlastní činnosti, tam překračujeme plán při-bližně o  60 %, takže očekáváme, že výsledky v porovnání s minulým ro-kem budou až o 90 % lepší. V  současné době jsou našimi hlav-ními přepravními komoditami uhlí, koks, dřevo a pohonné hmoty.

• Proč jste se rozhodli získat první licence na polském území? K  tomuto rozhodnutí jsme dospěli s  ohledem na  vývoj na  dopravním trhu a také v zájmu dalšího dynamic-kého rozvoje firmy Koleje Czeskie. Vývoj situace na  dopravním trhu a  vjezdů ze severu na  území České republiky v  roce 2010 v  režii našich národních konkurentů potvrzuje správnost tohoto kroku. K získání li-

cence jsme přikročili někdy koncem roku 2008 a první licenci jsme obdr-želi v polovině roku 2009.

• Jaká kritéria bylo třeba splnit z  hlediska bezpečnosti a  vlastní-ho přístupu na polskou železniční síť? V porovnání s podmínkami v ČR jsou kritéria pro obdržení licence a certifi-kátů A + B v Polsku administrativ-ně náročnější. Nejprve jsme museli dodat UTK, což je zkratka pro Urząd transportu kolejowego - obdoba Drážního úřadu v  ČR, dokumentaci ohledně vnitřních procesů a zajištění bezpečnosti přeprav, která představo-vala celkem 16 samostatných svazků, a  později ještě bezpečnostní knihu. Na  základě těchto dokumentů jsme po  roce a  půl obdrželi certifikát A, který opravňuje k přepravám na úze-mí Polska. Poté jsme mohli požádat o  certifikát B, který nás opravňuje k mezinárodnim přepravám.

• Co bylo v  tomto procesu nejob-tížnější? Vždy je nejtěžší zajistit všechny dokumenty tak, aby nebylo nutné opakovat administrativní proces, což se ne vždy, bez našeho zavině-ní, dařilo. Dále to bylo vypracování všech DSu (dokumentace systému údržby) na  lokomotivy, které provo-zujeme v Polsku. K problémům, které jsme nebyli schopni ovlivnit, patřily změny v legislativě jak v Polsku, tak i  v  EU a  návaznost těchto direktiv na nákladní železniční dopravu a vo-zový park.

• Jaké výhody vyplývají ze získa-né licence? Přínosem je zejména zvýšení po-dílu ČD Cargo, resp. jeho dceřiné společnosti Koleje Czeskie, na  reali-zaci přeprav zboží v Polsku a hlavně aktivní účast na  jednom z  nejlibe-

rálnějších přepravních trhů i  s ohle-dem na  konkurenční boj národních dopravců na  evropském dopravnim trhu. Do budoucna lze předpokládat nasazení i  vícesystémových loko-motiv, což přispěje ke  snížení časo-vě náročných přepřahů lokomotiv na hranicích. Naše společnost Koleje Czeskie právě testuje jednu z již takto upravených lokomotiv.

• V  jakém rozsahu lze v  rámci těchto přeprav využívat hnací vozidla ČD Cargo s  průchodností na polské, popř. jiné železnice? Polský trh s  ohledem na  velikost a vzdálenosti je předurčen pro těžké lokomotivy, nejlépe tzv. šestikoláky, které jsou ideální pro těžké vlaky. Lo-komotivy řady 181 a 182 provozujeme

rovněž my. Další řadou, která je také vhodná pro tyto přepravy, jsou loko-motivy 130. Uvedené řady jsou v Pol-sku schváleny a  mají také provede-nou polonizaci, což znamená, že jsou technicky způsobilé provozu na pol-ské železniční síti. Koleje Czeskie intenzivně jednají i  o možnosti pře-

prav z Běloruska, kde máme společně s ČD Cargo naši dceřinou společnost CD trans.

• Už se podařilo realizovat někte-ré přepravy v  režii společnosti Koleje Czeskie? V  naší režii přepravujeme zboží v  objemu zhruba 1,5 milionu tun ročně, včetně přeprav realizovaných smluvně jménem ČD Cargo. Ve vět-šině případů se snažíme nasadit naše lokomotivy na  tyto přepravy a realizovat outsourcing služeb spo-jených s dopravou. Zahájení přeprav na  vlastní licenci očekáváme asi počátkem listopadu, a to s ohledem na nutnost podpisů všech dokumen-tů spojených s  přístupem na  pol-skou síť a  smluv o výměně zásilek

na hranici s ČD Cargo a ZSSK. Věří-me, že díky podpoře našeho majitele a možnosti doplnění vozového par-ku naše podíly na polském doprav-ním trhu budou mít i nadále vzrůs-tající tendenci.

Ivan Skulina

3

Zbyszek Waclawikjednatel společnosti Koleje Czeskie Sp. z o. o.

Na  odborném semináři uživatelů software společnosti JERID se dne 13. října v  Olomouci uskutečnila prezentace nákladního listu (NL) CIM/SMGS. Účastníci, převážně z  řad speditérů, byli upozorněni na  výhody, zkušenosti a  novinky v  užití unifikovaného nákladního listu.

Při přepravách na „Východ“ (zjednodu-šeně do států SNS, Číny apod.) je vedle překládky z vozů normálního rozchodu (1 435 mm) na  vozy širokého rozcho-du (1 520 mm) nutné provést tzv. nový podej, tj. přepis údajů z NL CIM do NL SMGS. Analogická situace je i v opač-ném směru, tj. při dovozu z  těchto zemí. Záležitost nového podeje je zapří-činěna existencí dvou přepravních práv, a to Úmluvy COTIF/Jednotné přepravní předpisy CIM a Dohody o mezinárodní železniční přepravě zboží SMGS. Teprve ke  konci 90. let minulého sto-letí bylo za účasti všech zainteresova-ných mezinárodních organizací (OSŽD, OTIF) a  v  koordinaci Mezinárodního železničního přepravního výboru (CIT) dosaženo unifikace, a  to vytvořením nového nákladního listu CIM/SMGS. Tento nový nákladní list, který je synté-zou nákladních listů CIM a SMGS, na-byl účinnosti 1. září 2006. Od té doby jej jednotlivé železnice, respektive ode-sílatelé, mohou používat.Použití společného nákladního listu CIM/SMGS přináší tři hlavní výhody:• snižuje náklady přepravců za  nový podej (cca 40 EUR/NL),

• zrychluje přepravu (cca 40 min/NL),• zkvalitňuje přepravní proces zabrá-něním vzniku chyb při přepisu NL (těmto chybám se při velkých obje-mech dat objektivně nedá při přepisu NL vyhnout).

Jak ukazují statistiky ČD Cargo, ale i dalších železnic, například RŽD či UZ, získal nový nákladní list na oblibě. Jen v roce 2010 se při dovozu do Ruské fede-race ze států Česko, Německo, Sloven-sko, Francie a  Maďarsko zvýšil počet zásilek s nákladním listem CIM/SMGS o 36 226 kusů. U ČD Cargo je použití NL CIM/SMGS nejmarkantnější při vý-vozu do Ruské federace, kde je tento list používán u téměř 90 % všech realizova-ných přeprav. Při dovozu z Ruské fede-race, kde je stále nutný souhlas všech zúčastněných subjektů, je dosahová-no 30% užití. Zájem spedičních firem o výhody nového nákladního listu lze

odvodit i  ze zaznamenaného použití NL při vývozu do Běloruska, Ukrajiny, ale i  Litvy a Švédska. Nejvyššímu zá-jmu se nový nákladní list těší u kontej-nerových přeprav.V  začátku zavádění tohoto nového

„produktu“ bylo nutné všechny přepra-vy na nákladní list CIM/SMGS předem projednat se zainteresovanými strana-mi, tj. zákazníky a  zúčastněnými že-leznicemi. V současnosti není potřeba všechny přepravy předem projednávat – přesná pravidla jsou popsána v Prů-vodci nákladním listem CIM/SMGS, který lze v aktuální elektronické formě získat na  stránkách www.cdcargo.cz v  sekci Zákaznická podpora / COTIF 99, případně kontaktujte pracovníka podpory prodeje Ing.  Michala Vítěze, MBA (michal.vitez@cdcargo.cz).

Michal Vítěz

Společný nákladní list přináší výhody

V říjnu letošního roku proběhla rekonstrukce a výměna ocelové konstrukce mostu přes řeku Bla-nici na trati z Benešova u Prahy do Vlašimi. Usazení konstrukce zajišťovala firma OK-BE, spol. s  r. o., která oslovila ČD Cargo s žádostí o přepravu mostní kon-strukce na místo usazení.

Vzhledem k  terénním podmín-kám v  okolí mostu se nabízelo jako ideální a možná jediné řešení přepravit konstruk-ci k  místu uložení po  železnici. S  ohle-dem na  rozměry mostu a  skutečnost, že šlo o  přepravu na  vyloučenou trať, neprobíhala příprava tradičním způsobem. Nejenže konstrukce měla zadané neob-vyklé rozměry - dél-ka 33 m, šířka 4 150 mm a výška 2 600 mm - a hmotnost 77 tun, ale vzhledem k  možnosti manipula-ce jeřábem v místě složení musel být most navíc uložen na  voze excentricky, s  maximálním mož-ným čelním přesahem. Pro pře-pravu byla navržena varianta, kdy byl zvolen jako nosný vůz Sammp 472, na  němž byla kon-strukce umístěna na  dvou úlož-

ných podstavcích. Jako ochranný vůz posloužil Res 394. Vzhledem k  rozměrům musel být proveden průzkum průchodnosti zásilky fy-zickým přeměřením na místě. Jeli-kož šlo o přepravu na vyloučenou trať, nebyla zásilka ani útvarem URMIZA zpracovávána klasickou cestou. Vlastní nakládka proběhla ve sta-nici Domašín, kam byla konstruk-ce dopravena po  silnici a  odkud byl náklad sunut na místo poklád-

ky. Původní šířka nákladu se však dodatečnými úpravami zvětšila na úctyhodných 5 350 mm. I  přes tyto ohromné rozměry byl most v  pořádku dopraven k  místu pokládky. A  i  když to bylo pouze na  krátkou vzdálenost, zařadila se tato přeprava k  nejrozměrnějším, které byly po železnici uskutečněny.

Text a foto: Michael Andrle

Nový železniční most vede přes řeku Blanici

4 Cargovák | Listopad 2011

Generální zastoupení ČD Cargo ve Vídni jubilejněKulaté výročí – 50 let své existen-ce – si letos připomíná Generální zastoupení ČD Cargo ve  Vídni. Ing. Petr Kousal stojí v  jeho čele od roku 1999 (s  tříletou pauzou, po kterou vykonával funkci gene-rálního ředitele ČD). Může tedy srovnávat období, kdy zastoupe-ní bylo přímou součástí Českých drah, s  obdobím po  vzniku sa-mostatné obchodní společnosti. Nejen na to jsme se Ing. Kousala zeptali v našem „jubilejním“ roz-hovoru.

• Můžete stručně představit Ge-nerální zastoupení ČD Cargo ve Vídni?Zastoupení bývalých Českoslo-venských státních drah v  rakous-ké metropoli vzniklo před padesáti lety, k  1. září 1961. Tenkrát mělo spíše reprezentativní charakter. Prvním významným milníkem v  jeho historii byl rok 1993, kdy došlo k  rozdělení československé republiky, a  poté 1. červenec 2007, kdy se generální zastoupení stalo společností s  ručením omezeným. Po  vzniku ČD Cargo k  1. 12. 2008 pak zastoupení přešlo pod tuto dceřinou společnost Českých drah. ČD Cargo je jejím stoprocentním vlastníkem. Mou zástupkyní je Re-nata Klementová a  spolu s námi tu pracuje ještě Ing. Jana Weiková.

• Jak se lišila období před vzni-kem společnosti s  ručením ome-zeným a po vzniku této obchodní společnosti?Původně to byla spíše reprezentativ-ní organizace, která zajišťovala tržby z přepravy na českém území pro za-hraniční partnery z Rakouska, Slovin-ska, Chorvatska a částečně i z Maďar-ska a  Švýcarska. Hlavním smyslem vytvoření s. r. o. bylo vyhovět všem právním rakouským zákonům a před-pisům, aby se naše zastoupení mohlo změnit ve  skutečnou obchodní spo-lečnost s  možností dalšího rozvoje svých aktivit, nabídky komplexních služeb. Tím, že můžeme nabízet širo-kou škálu i doplňkových služeb, sná-

ze získáváme zákazníky – v  dnešní době je to v podstatě nezbytnost. Pro-jevilo se to samozřejmě i v tržbách. • Poznal jste jistě i  rozdíly mezi fungováním rakouské nákladní dopravy (RCA) a českého carga…Řekl bych, že rakouská přeprava je velmi přesně naplánovaná, zabez-pečená, funguje spolehlivě, pokud se ovšem nevyskytne nějaká mimo-řádnost. V  Česku dokážeme velmi dobře improvizovat, když nastanou nepředvídatelné okolnosti. Jsme podstatně operativnější při náhlých změnách v  jízdním řádu, při výlu-kách, nehodách apod. Rakousko má také menší vozový park, ale má k  dispozici více některých speciál-ních řad, např. vozy na  dřevo, ple-chové svitky. Obecně je technický stav jeho kolejových vozidel v lepší kvalitě, i  když i  u nás se v posled-ních letech situace také zlepšuje.

• Jakým směrem se bude ubírat boj o zákazníka do budoucna?Musíme nabízet především komplex-ní služby. Dobrým produktem je Car-go plus. Zajištění celkové logistiky – od  svozu po  rozvoz zásilek (pře-pravy tzv. z domu do domu) budou hrát v  příštích letech dominantní roli, abychom obstáli v konkurenci.

• Působí v  Rakousku i  jiná za-hraniční zastoupení?Dnes tu funguje zastoupení němec-ké, slovinské, francouzské a GYSEV/Raaberbahn. Pravidelně se spolu scházíme, vzájemně si předáváme informace, snažíme se spíše spolu-pracovat než si ostře konkurovat. Je to i v zájmu zákazníka, který při za-jištění mezinárodní přepravy nemusí komunikovat o přepravních podmín-kách a ceně s každým dopravcem či zastoupením zvlášť.

• Projevila se finanční krize z roku 2009 i v objemu železniční přepravy?Samozřejmě, a to prakticky ve všech substrátech, zejména v  přepra-vě uhlí, oceli, automobilů… Vliv

na horší výsledky našeho zastoupe-ní v posledním roce měly i zvýšené ceny za  železniční přepravu v  Ra-kousku a  Itálii. A svoji roli sehrává i  vstup externích dopravců na  do-pravní trh, kteří si častěji vybírají lukrativní přepravy ucelených vlaků s nejvyšší marží a nejnižšími nákla-dy. Ty méně lukrativní – jednotlivé zásilky zůstávají pro ČD Cargo, ze-jména ty s vysokými nároky na po-sun.

• Pomohlo rozhodnutí MD ČR o snížení ceny za dopravní cestu pro nákladní dopravu?Určitě. Ale pomohlo i privátním do-pravcům. Vidím to i  v  Rakousku, kde je přitom mnohem méně ex-terních dopravců než u  nás, proto-že pro jejich vznik jsou tu přísnější podmínky. Rakouské RCA, které se vloni ocitly ve  ztrátě 246 milionů eur, se snaží přepravovat v  maxi-mální míře lukrativní zásilky. Hod-ně problémů jim způsobila koupě maďarského carga. Zvedly tedy na-příklad ceny za přepravu dřeva, ale zdá se, že výsledkem spíše bude, že se převede tento substrát z železnice na silnici. Za takové situace se obec-ně děje opak toho, co si předsevzala Evropská unie.

• Polské zastoupení ČD Cargo nedávno získalo licence na  ná-kladní přepravu pro celé polské území. Chystáte se také k tomuto kroku?Už připravujeme podklady, abychom získali licenci na  rakouské území. Bude to asi složitější, protože je to v  Rakousku administrativně mno-hem náročnější agenda. Vím, že například slovinský kolega vyřizu-je tuto licenci už dva roky a stále ji nemá. Doufám, že se nám ji podaří získat do konce příštího roku. Ovšem je pravda, že také rakouské RCA usiluje o  stejnou licenci pro české území. Zatím tyto procesy většinou probíhají na  bázi vzájemné spolu-práce mezi národními i soukromými železničními dopravci či speditéry. Za konkurenta společně považujeme

spíše silnici ale konkurenční boj se bude jistě zostřovat i mezi samotný-mi železničními společnostmi.

• Čeho si ceníte nejvíce za  léta svého působení ve Vídni?Myslím si, že naše zastoupení bylo dříve jen v  povědomí rakouských drah. Za těch téměř 12 let se zvedla naše prestiž, vybudovala se spousta nových kontaktů, jako respektované-ho obchodního partnera nás berou nejen železniční, ale obecně i ostatní dopravní firmy.

Irena Pospíšilová

Ing. Petr Kousal generální zástupce

První přeprava kloubového trolejbusu z Plzně do PrešovaŽelezniční přepravy trolejbusů bývaly ještě v  nedávné minulos-ti poměrně běžnou záležitostí. Ovšem s  útlumem a  následným ukončením výroby (2004) těchto nekonvenčních dopravních pro-středků ve  specializovaném závo-dě v  Ostrově nad Ohří, který byl na železniční síť napojen vlečkou využívající části tělesa někdejší místní dráhy Ostrov nad Ohří – Já-chymov, došlo i v tomto segmentu přeprav ke  značnému poklesu. Ale i  tak, po  přemístění výroby do  závodu v  Plzni, k  občasným železničním přepravám trolejbusů i v dnešní době dochází.

Zatím naposledy tomu tak bylo ve dnech 2. až 6. září 2011, kdy proběhla první železniční přeprava kloubového trolej-busu ŠKODA 31 Tr SOR z Plzně do vý-chodoslovenského Prešova. Přeprava se uskutečnila ve spolupráci s naší dceři-nou firmou ČD Logistics a slovenským dopravcem ZSSK Cargo. Trolejbus byl naložen na běžném voze řady Res z par-ku ČD Cargo, který byl doplněn dvouná-

pravovým krycím vozem řady Ks, který musel být řazen z důvodu přesahu ty-čových sběračů proudu trolejbusu přes délku vozu Res. Právě díky extrémní délce trolejbusu zvítězila železniční pře-prava nad variantou přepravy silniční speciálem; železnice v případě takovéto zásilky nevyžaduje na rozdíl od silnice žádná zvláštní provozní opatření. Letos takto následovaly další tři kloubové tro-

lejbusy, a to na konci měsíce října.Plzeňská firma Škoda Electric zvítězi-la ve  výběrovém řízení prešovského dopravního podniku a  v  letech 2011 až 2014 do Prešova dodá pět dvanácti-metrových trolejbusů typu ŠKODA 30 Tr SOR a  patnáct osmnáctimetrových kloubových trolejbusů typu 31 Tr SOR. Dlouhodobá rámcová smlouva na  tyto trolejbusy byla podepsána v  lednu

2011. Karoserie vycházejí z konstrukce autobusu SOR NB 18 a dodá je – jak již vyplývá z  jejího typového označe-ní – východočeský výrobce autobusů firma SOR Libchavy. Trolejbusy budou dodávány v tradiční červenobílé barvě prešovského dopravního podniku a fi-nanční objem zakázky bude představo-vat cca 235 milionů korun.S  trolejbusy Škoda se cestující na Slo-vensku mohou setkat v  pěti městech, v  Prešově nyní jezdí 45 trolejbusů značky Škoda. Slovensko je již řadu let tradičním odběratelem trolejbusů vyro-bených ve  Škodovce (dříve v  Ostrově nad Ohří a v posledních letech v Plz-ni). Na  Slovensko plzeňská Škodovka dodala několik stovek trolejbusů, nej-více typu ŠKODA 9Tr, 14Tr, 15Tr, ale i ŠKODA 24Tr a 25Tr. Kromě Bratislavy a Prešova jezdí trolejbusy s označením ŠKODA také v  Banské Bystrici, Koši-cích a Žilině. V Banské Bystrici by mělo do poloviny letošního roku být provo-zováno devatenáct trolejbusů ŠKODA 30 Tr SOR.

Text a foto: Martin Boháč

V  období od  října letošní-ho roku byly ve  společnosti ČD Cargo provedeny další organi-zační změny. Uvádíme výčet těch nejdůležitějších:

• Odbor compliance a  interního auditu (O17) se mění na Odbor právní a  inter-ního auditu (O17), jenž nově zahrnuje Skupinu interního auditu a  complience (O17/1), Skupinu právní (O17/2), která nahrazuje zrušený Odbor právní (O25), a Korporátního manažera (O17/3), který se nově do organizační struktury zařazuje jako skupina v rámci uvedeného odboru.

• Zřizuje se Odbor bezpečnosti (O30) se Skupinou bezpečnosti a  krizového plánování (O30/1), původně zařaze-nou v Odboru interních služeb (O5/3), a  s novou Skupinou archivní a  spisové služby (O30/2), jež bude řešit i nájemní smlouvy, které přecházejí z Odboru in-vestic a majetkových účastí (O3).

• Upravují se činnosti u Ředitele pro strategii a  rozvoj (ŘSR), nově Ředitel pro strategii, rozvoj a majetkové účasti (ŘSRMÚ).

• Odbor interních služeb (O5) se mění na Odbor komunikace a kanceláře před-stavenstva (O5), taktéž se zcela novou strukturou, nově s Oddělením marketingu a PR (O5/2) a s Oddělením mezinárodní činnosti (O5/3), která vznikla zrušením Odboru mezinárodní činnosti. Skupina Rusko a  Brusel bude nadále sledována pouze z controllingového hlediska.

• V oblasti provozního ředitele se z dů-vodu posílení provozní analytické čin-nosti transformuje Skupina vyhodnoco-vání kvality přeprav (SVKP) na Oddělení provozních analýz (OPA).

• Funkce administrátora interních norem se přesouvá z  Odboru lidských zdrojů (O10) do  Odboru právního a  interního auditu (O17), konkrétně Skupiny interní-ho auditu a compliance (O17/1). Mění se název Skupiny řízení manažerských sys-témů ISO a interní dokumentace (O10/21) na Skupinu řízení manažerských systémů ISO (O10/21).

Aktuality z Registru IN• ORz4-A-2007 „Podpisový řád ČD Cargo, a. s.“ – Tato IN stanovuje závazná pravidla pro podepisování za společnost a  uvnitř společnosti. 9. změna nabyla účinnosti jako celek dnem 15. 9. 2011 (většina ustanove-ní však již dnem 1. 9. 2011). Změna přináší nové vymezení podpisových oprávnění zejména u  dokumentů s majetkovým ohraničením.

• ORs5-A-2008 „Metodika výbě-ru zakázky pro ČD Cargo, a. s.“ – Tato IN stanovuje závazná pravidla při výběru dodavatele zakázky pro ČD Cargo, a. s. 2. změna nabyla účinnosti dnem 1. 10. 2011. Změna přesněji vymezuje postavení Od-boru investic a majetkových účastí, obchodního, finančního, provozního ředitele a představenstva naší společ-nosti.

• OR10-A-2008 „Oběh smluvní do-kumentace ČD Cargo, a. s.“ – Tato IN stanovuje závazná pravidla pro tvorbu, připomínkování, uzavírání a ukládání smluv. 7. změna nabyla účinnosti dnem 1. 10. 2011. Změna vytváří nová pravidla pro výše vy-jmenované postupy, přičemž reflek-tuje i přechod smluvní dokumentace do nového prostředí MS Sharepoint.

• ORz3-A-2007 „Organizační řád ČD Cargo, a. s.“ – Tato IN obsahu-je rozvrstvení jednotlivých jednotek organizační struktury ČD Cargo, a. s. 37. změna nabyla účinnosti dnem 1. 10. 2011. Tato organizační změna převádí OPT z centrální úrov-ně na úroveň výkonnou.

Přehled generálních zástupců

1. Tomáš Hejkal (1961-1962)2. Sobotka (1963)3. Josef Navrátil (zemřel 1964)4. Karel Mayer (1965-1970)5. Oldřich Koutný (1967-1968)6. Rudolf Zach (1968)7. Jiří Chroust (1971-1972)8. Dr. František Koumar (1971-1976)9. Gejza Peržel (1973-1979)10. Šimovič (1979-1983)11. Milan Pudelka (1984-1989)12. Ladislav Blažek (1989-1991)13. Vladimír Fukan (1991-1997)14. Miluše Tylová (1997-1999)15. Petr Kousal (1999-2003)16. František Zelík (2003-2005)17. Petr Kousal (2006 – dosud)

Organizační změny

Generální zastoupení ČD Cargo ve Vídni jubilejně

5Cargovák | Listopad 2011

V letošním roce se generálnímu za-stoupení ČD Cargo ve Vídni podaři-lo získat velmi zajímavou přepravu v ostré konkurenci s  ostatními na-bídkami. Jde o přepravu potrubí pro plynovod Gazela – pro úsek budova-ný na našem území. Jedná se o dvě přepravní větve – z Turecka a Itálie.

Z  Turecka zabezpečujeme tuto pře-pravu pro německou společnost DB Schenker. Česká strana nabídla přede-vším lepší doplňkové služby.

Ještě větší úspěch představují pře-pravy z  Itálie do  západních Čech, které probíhají od  června a  potrvají do  konce letošního roku. U  těchto přeprav zajišťujeme nejen informa-ce pro příjemce o  tom, kde se vlak nachází, kdy dorazí do  cíle, aby se mohla včas připravit nákladní auta. Zabezpečujeme i  samotnou překládku rour z  vagonů na  kami-ony, což představuje další tržby pro ČD Cargo. Jedná se celkem o 23 uce-lených vlaků.

Významný úspěch ČD CargoV Bystřici u Benešova se společně hledalo řešení

Oslavy Dne železnice v PříbramiVelký zájem veřejnosti provázel také oslavy Dne železnice v Příbrami kon-cem září. Na jejich organizaci se kro-mě Českých drah a Správy železniční dopravní cesty podíleli i zaměstnanci společnosti ČD Cargo, která mj. zapůj-

čila vozy řady Taes. Všichni organizá-toři si zaslouží velké uznání. Oslavy fotograficky dokumentoval také Ond-řej Švandelík z Prahy, jehož snímek zachytil aktéry divadelního představe-ní na příbramském nádraží.

První radonové lázně na světě: Jáchymov▶ Dokončení z minulého číslaNa  informace, zveřejněné v minu-lém vydání Cargováku o  prvních radonových lázních na světě – Já-chymově, dnes navazujeme poví-dáním s  paní Evou Jandákovou z  obchodního oddělení. Jezdí sem totiž také zaměstnanci společnosti ČD Cargo z  vybraných profesí v rámci kondičních ozdravných po-bytů.

Největší problém železničářů:pohybové ústrojíJak nám sdělila paní Eva Jandáková z obchodního oddělení Léčebných láz-ní Jáchymov, během letošního roku se zde vystřídá 68 zaměstnanců Carga. Při vstupních prohlídkách zjišťují, že jejich nejčastější zdravotní problémy souvise-jí s pohybovým aparátem. A jaké pro-cedury jim nejvíce pomohou? Neobá-vají se radonových koupelí?„Základem je koupel v radonové vodě, což je naše unikátní procedura,“ sdělu-je mi paní Jandáková. „Další procedu-ry předepisuje lékař na základě vstup-ní prohlídky a konzultace s klientem. Pokud některé procedury klientům

nevyhovují, lze je po  dohodě s  léka-řem změnit. Koupelí v radonové vodě se jistě i  někteří zaměstnanci Carga obávají, stejně jako klienti, kteří do já-chymovských lázní přijíždějí poprvé. Přímo v lázních, ale i před samotným nástupem na léčbu získávají naši klien-ti podrobné informace o účincích rado-nových koupelí. A navíc se zde setká-vají s dalšími pacienty, kteří naši léčbu vyhledávají opakovaně, není výjimkou

ani dvacetkrát za pobyt. Koupelí v ra-donové vodě není třeba se obávat, na-opak, v léčbě pohybového ústrojí jsou velmi účinné.“

Příležitosti ke  sportu i  kulturním zážitkůmJáchymovské lázně nabízejí kromě lé-čebných programů i  spoustu dalších příležitostí, jak strávit volný čas, a  to nejen pacientům, ale i  jejich rodinám

a dětem. Teprve před dvěma lety bylo otevřeno moderní Aquacentrum Agri-cola. Nabízí pětadvacetimetrový bazén a dětský bazén s vodopádem, finskou saunu, solnou jeskyni, kryokabinu, masáže lávovými kameny, ale i hojně žádané masáže čokoládové. K dispozi-ci je i minigolfové hřiště, tenisový kurt, možnost zapůjčení horského kola ane-bo účast na  lekcích nordic walkingu s instruktorem.S bohatou historií Jáchymova se může-te seznámit v muzeu v Královské min-covně. Za  návštěvu nepochybně stojí nejstarší dochovaná raně renezanční stavba – Špitální kostelík a  novogo-tický kostel sv. Jáchyma, kde se také pořádají varhanní koncerty. Organizují se i zájezdy do divadla v Karlových Va-rech. Do těchto lázní se ostatně můžete svézt rovněž lázeňským autobusem. Na závěr nám paní Jandáková potvrdi-la, že stejně jako zatím ve všech lázeň-ských zařízeních, tak i do Jáchymova si zaměstnanci Carga mohou vzít svou rodinu, samozřejmě po dohodě s rezer-vačním oddělením.

Irena Pospíšilová

V malé železniční stanici v Bystřici u Benešova se ve  čtvrtek 13. října sešli nejvyšší zástupci akciové spo-lečnosti ČD Cargo se zástupci SŽDC, s. o., Ministerstva dopravy a něko-lika podnikatelských subjektů. Cíl jednání byl jasný – najít způsob, jak zachovat možnost vykládky a  na-kládky v této stanici. Ta by se totiž ve velice krátké době měla promě-nit v pouhou zastávku bez manipu-lačních kolejí, a to v rámci výstavby 3. tranzitního koridoru.

Zákazníkem ČD Cargo, kterého ten-to zásah postihne nejvíce, je Josef Zeman – Uhelné sklady. V současné době se na VNVK v Bystřici vykládá především tříděné uhlí a brikety. Roč-ní objem vykládky se pohybuje v roz-mezí 7 – 10 tisíc tun, což je poměrně významné množství. Nesrovnatelně vyšší než v době, kdy se rozhodovalo o  snesení kolejí. Důvodem navýšení je především spokojenost zákazníka se službami ČD Cargo. To nám potvr-dil i majitel firmy pan Zeman, který také vyslovil poděkování pracovní-kům PJ Praha z Benešova. Vykládku uhlí bohužel není možné přesunout do jiné lokality. V Benešově by se uhlí muselo vykládat v obytné zóně upro-střed města, což se již při krátkodobé výluce stalo terčem kritiky a stížností řady občanů. Potenciál Bystřice u Benešova je však výrazně vyšší. Společnost pana Ze-

mana ve  spolupráci s  Carbospedem (jeden z  nejvýznamnějších plátců ČD Cargo) připravuje výrazné na-výšení vykládky o  tzv. průmyslové směsi nebo, jinými slovy řečeno, o prachové uhlí. Z Bystřice by se pak po určité homogenizaci distribuovalo ke konečným odběratelům. Ročně by se mělo jednat o 30 – 40 tisíc tun to-hoto substrátu. A  že se nejedná jen o nějaký sci-fi projekt, potvrzují čísla z lokality Dymokury, kde se podobná činnost provádí již řadu let a výsled-kem pro železnici je nárůst přeprav-ních objemů až na  současných 70 tisíc tun.A  právě možnost navýšení objemů byla jedním z důvodů, proč se čtvr-tečního jednání zúčastnil i  předseda představenstva ČD Cargo Gustav Sla-mečka. Projednávány byly konkrétní možnosti zachování vykládky v  této lokalitě. Projektant stavby představil technické možnosti řešení, také zá-stupci SŽDC zaujali vstřícné stanovis-ko. Ing. Slamečka ve spolupráci se zá-stupci MD a SFDI nastínili možnosti financování tohoto projektu.Cesta k  zachování vykládky v  Bys-třici u Benešova bude ještě poměrně dlouhá a  obtížná. Společným cílem však je zachování, případně navý-šení přeprav po  železnici. To musí být i  zájmem státu nebo snad chce-me na našich silnicích dalších téměř 1 600 kamionů?

Michal Roh

Jednou z cílových železničních stanic pro překládku plynového potrubí je železniční stanice Stříbro.

AKTUÁLNĚ Z EVROPSKÉ UNIE

„Právo EU nesmí rozbít strukturu Ně-mecké dráhy DB“

V Německu došlo v tomto smyslu počát-kem října letošního roku ke společnému prohlášení spolkového ministerstva do-pravy, Německé dráhy a drážních odbo-rů vůči iniciativě Evropské unie dráhu rozdělit. Spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer si nechce nechat od  EU pře-depisovat, jak má vypadat organizační model Německé dráhy: „Právo EU musí i v budoucnosti zůstat vůči těmto mode-lům otevřené. Efektivní struktura drážní organizace jako německý integrovaný model musí zůstat přípustná.“ Vyslovily se pro to spolkové ministerstvo dopravy, Německá dráha a dále drážní a dopravní odbory EVG ve společném prohlášení. Za-chování integrované struktury DB s jejími přednostmi propojení je předpokladem pro další pozitivní vývoj železniční dopra-vy. Dále se uvádí, že holdingový model DB se prokázal hospodářsky jako úspěšný a efektivní. Jako další argumenty se uvá-dějí usnadněné financování infrastruk-tury cestou převáděných drážních zisků a společný drážní trh. Společné prohláše-ní je odpovědí na vyhlášení dopravního komisaře Evropské komise Siima Kallase, který chce předložit další návrhy na oddě-lení sítě od provozu. Mělo by se tak stát nejpozději do konce roku 2012.

EU požaduje oddělení sítě od provozu

Nejpozději koncem roku 2012 chce Ev-ropská komise předložit návrh směrnice o  striktním oddělení sítě a provozu. Po-tvrdil to dopravní komisař Siim Kallas předsedovi dopravního výboru Evrop-ského parlamentu Brianu Simpsonovi v  interním dopise. V  rámci povinného připomínkového řízení chce Kallas v  té věci konzultovat s  celým drážním sek-torem a  dotčenými subjekty. K  tomu by mělo dojít ještě před koncem tohoto roku. Kallas učinil zmíněný příslib, když se v průběhu neformálních jednání mezi politickými frakcemi v dopravním výboru EP ukázalo, že v  rámci přepracovaného prvního balíku drážních předpisů se vy-trácí požadavek na striktní oddělení sítě od provozu.

Dořešen problém kolem prostředků EU pro Polsko

Převod podpůrných prostředků EU ve výši 1,2 miliardy eur pro výstavbu že-leznice ve prospěch silnice je zřejmě sme-ten ze stolu. Dopravně politický mluvčí Zelených v  Evropském parlamentu Mi-chael Cramer sdělil s odvoláním na dob-ře informované kruhy, že Polsko svůj návrh stáhne. Reaguje tak pravděpodob-ně na odpor v EU proti tomuto záměru. Struktura železnice v Polsku je s výjim-kou několika magistrál ve špatném stavu. I na hlavních tratích v průmyslové oblasti horního Slezska dosahuje nejvyšší rych-losti na dlouhých úsecích pouze 40 až 50 kilometrů. Ovšem i hlavní silniční síť je na mnoha místech v nedobrém stavu. Zá-kladní síť dálnic bude dokončena teprve za několik let.

Německá dráha DB chce od EU podpo-ru tichých brzd

Šéf německé Deutsche Bahn (DB AG) R. Grube žádá, aby EU přišla s požadav-kem vybavení vagonů tichými („šeptavý-mi“) brzdami, jež by mělo být v  rámci podpory konkurence v  oboru povinné. Jeho podnik se má v tomto směru nachá-zet na dobré cestě. Uvedl to koncem září v Hamburku na zasedání renomovaného Přístavního klubu. Především by mělo jít o nákladní vagony. Za 2000 eur na vagon dojde ke snížení jeho hluku na polovinu. Při 400 000 vagonech, které by bylo třeba v Evropě „přezbrojit“, lze počítat s celko-vým nákladem 800 milionů eur. Rovněž na adresu Evropské unie adresoval poža-davek, aby téma konkurence bylo přesně-ji rozebíráno. Zatímco v Německu musel jeho podnik předat konkurenci 26 procent trhu nákladní dopravy a 30 procent osob-ní dopravy, včetně regionální, v některých členských zemích EU je prakticky nemož-né pro mnoho dopravců se dostat k vy-pisovaným výběrovým řízením. V Evropě a  ve  světě spatřuje Grube budoucnost Německé dráhy. V  nákladní dopravě se snad jako jediný poskytovatel této služby soustavně prezentuje evropsky. Jasně od-mítl volání po prodeji spedice Schenker; protože je potřebný vztah na všechny do-pravní obory: „Pokud jsem já na DB, pak Schenker k nám patří jako Ježíšek k Váno-cům,“ prohlásil Grube.

-CBC-

Zajímavosti | Listopad 2011

ZE ZAhRANIČí

66

▪ Výstava železničních vozidel a  lokomotiv, prohlídky soupravy Pendolino, parní jízdy do  okolí Přerova a výstava v Muzeu Komen-ského v Přerově, nazvaná Povídání o mašinkách a orientovaná na his-torii železnic na střední Moravě, to byla jen část programu vydařených oslav 170. výročí příjezdu prvního vlaku do Přerova po Severní dráze císaře Ferdinanda.

Neopomenutelná pro návštěvníky byla také výstava nádherných ob-rázků věhlasného malíře a  grafika

Jiřího Boudy, který se vernisáže osobně zúčastnil. Organizátorům byla odměnou účast tisíců zájem-ců, zejména rodičů s  dětmi, které si opravdu přišly na své, stejně jako fotografové. Lovci zajímavých sním-ků mají také příležitost zapojit se do  fotosoutěže nazvané přiléhavě „170 let železnice v Přerově“, která je určena amatérským fotografům bez rozdílu věku. Přihlášky lze posí-lat až do konce listopadu 2011. Bliž-ší informace zjistíte na přerovských webových stránkách.

-ski-

Věděli jste, že..

historie

Možná teď leckdo trochu nechá-pavě zakroutí hlavou: železniční podzim? Jaro, léto, podzim, zima, vždyť kola „na dráze“ se točí pořád stejně. A  přece: pro celé generace železničářů znamenalo předpo-slední roční období v pravém smys-lu slova vrchol sezóny. Náležité pří-pravy na jeho příchod se konaly již v létě a stopy po něm byly viditelné ještě v časném předjaří. Ty všechny přípravné práce, hektické vrcholo-vé týdny a  pomalé dozvuky, pře-nášející se do časného jara, patřily jednomu jedinému fenoménu. Jeho jméno je - řepná kampaň. Přicházela s  železnou pravidelností s  podzimem, ve  dnech charakterizo-vaných vlezlými celodenními mlhami a  nekončícími dešti, rozbahňujícími polní cesty. V  tomto nevlídném obdo-bí, kdy příroda předvádí svoji méně laskavou tvář, ožívaly na  mnoha tra-tích nezvyklým ruchem velké staniční rampy i sezónní nákladiště a nebývale zhoustnul jízdní řád nákladních vlaků. Ať na lokálkách na Chrudimsku, Nym-bursku či Jičínsku, nebo na hlavní trati Brno – Přerov, všude se ke kolejím sjíž-děly koňské potahy, aby svůj drahocen-ný náklad „bílého zlata“ předaly želez-nici. Na té teď ležela tíha odpovědnosti: přepravit řepu co nejrychleji do cukro-varů. A spolu s ní dodat i další suroviny, nutné k výrobě cukru, především uhlí a vápenec.Nejedna z tuzemských drah je dítětem doby, kdy cukrovarnictví patřilo k do-minantním průmyslovým odvětvím mnoha českých a  moravských krajů. Při neexistenci výkonné silniční do-pravy přicházel totiž v  úvahu jediný dopravce: železnice. Této příležitosti si byly vědomy jak velké společnosti, hledající cesty k navýšení zisku, tak re-gionální „zájemníci“, toužící po lokálce k místnímu cukrovaru. Takhle dala Ra-kouská společnost státní dráhy (StEG) v  roce 1882 vzniknout trati z  Kralup nad Vltavou do Velvar, ve stejnou dobu přitáhly cukrovary na  Hané pozor-nost společnosti Kroměřížské dráhy. Na cukr se přímo specializovala i spo-lečnost České obchodní dráhy - stavitel kolejí k cukrovarům v Libáni, Dymoku-rech, Dobrovici a jinde. Naopak drobní místní zájemci, sdružení do akciových společností, příkladně vybudovali že-lezniční trať Kolín – Rataje nad Sázavou nebo dráhu Chrudimsko-holickou.

Tyto a další normálněrozchodné želez-nice nebyly na  tuny cukrovky samy. Měly ještě partnera – cukrovarské úzkorozchodky. Dodnes najde turista zbytky náspů „řepařek“ u Vlkavy, Rat-boře, Kopidlna či Rožďalovic. Síť cuk-rovarských malodrah čítala na  svém vrcholu ve  třicátých létech minulého století jen v Polabí mnoho desítek kilo-metrů. V malých výtopnách třeba jen s jedním stáním parkovaly malé parní lokomotivy, v  prostorách cukrovaru se tísnila řada otevřených nákladních

vozů. Jen Vltavská cukrovarská že-leznice disponovala krátce po  druhé světové válce 130 čtyřnápravovými nákladními vozy, „dymokurka“ měla dokonce ve  stavu 280 dvounápravo-vých vozů…To vše patřilo k  železničnímu podzi-mu let dávno minulých. Ale stačí jen přivřít oči a  představit si rovinatou polabskou krajinu s  titěrnou bafající mašinkou, jak namáhavě pospíchá s  hadem plně naložených vagónků do  cukrovarského dvora. A  při výle-

tu ospalou podzimní krajinou okolo Nymburka či na Jičínsku vzpomenout na časy, které se jednou provždy uza-vřely. Na časy, kdy na podzimní želez-nici vládla cukrovka.

Text a foto: Pavel Schreier

Tak trochu zapomenuté železniční podzimy

Dobové kostýmy dotvářely atmosféru oslav ferdinandky

Místní dráha chrudimsko-holická za-hájila provoz 25. září 1899, tedy prá-vě včas, aby stihla začínající řepnou kampaň. Akcie společnosti, postátně-né dne 1. ledna 1925.

Jen nápis UJKOVICE připomíná, že tahle stavba bývala po devět desetiletí ná-dražní budovou. Provoz se na středočeské řepařské dráze Dětenice – Dobrovice město zastavil v roce 1973.

Nádraží a cukrovar. Partneři v čase řepných kampaní se setkali i na nejedné staré pohlednici. Tahle je z Čachovic (dříve Vlkava) na trati Mladá Boleslav – Nymburk.

POLSKO

PKP a PLK se personálně od-dělují

Oddělení drážní infrastruktury a podniku drážní dopravy je dalším krokem, ke kterému dochází. Státní prezident Bronislaw Komorowski podepsal zákon, který zakazuje čle-nům představenstva a dozorčí rady státní infrastrukturní společnosti PLK souběžnou činnost pro státní dráhu PKP, s. a., či jiné drážní pod-niky. Zákaz rovněž platí pro pracov-níky PLK činné v oblasti přidělování tras a poplatků za použití tratí. Tepr-ve po rozchodu s PLK mohou jme-nované skupiny osob pracovat nej-dříve po 24 měsících u PKP či jiných drážních podniků. Tímto zákonem Polsko reaguje na výhrady Evropské komise EU vůči současné holdingo-vé struktuře PKP a PLK. Dráha PKP ještě vlastní 31,9% podílu na PLK, zbytek drží přímo ministerstvo fi-nancí.

RAKOUSKO

Dluhy spolkové dráhy ÖBB se do roku 2020 zdvojnásobí

Břemeno dluhů Rakouské spolkové dráhy ÖBB se má do roku 2020 zvý-šit na více než 30 miliard EUR (cca 740 miliard Kč). Vůči současným 18 miliardám jde skoro o dvojnáso-bek. Informovala o  tom ministryně dopravy Doris Buresová v odpovědi na  parlamentní interpelaci. Důvo-dem růstu dluhu jsou velké tunelové projekty, v nichž je ÖBB s politickou podporou angažována. Ze součas-ných 18 miliard EUR připadá 90 procent na podnik ÖBB Infrastruktur AG. Ten je v Rakousku příslušný pro výstavbu a údržbu drážní infrastruk-tury. Generátory dluhu jsou přede-vším Brennerský základní tunel, Ko-ralmtunel a Semmering-Basistunel.

BELGIE

Čech Libor Lochmann jme-nován ředitelem drážní CER

K  tomuto velkému úspěchu české dopravy došlo v Bonnu dne 12. září na  plenárním zasedání Společen-ství evropských drah a  infrastruk-turních provozovatelů. Na  místo současného výkonného ředitele dr.  J. Ludewiga (bývalého gen.  ře-ditele DB) se sídlem v Bruselu bylo přihlášeno osm kandidátů. Řídící výbor organizace z nich vybral jedi-ného kandidáta, jenž byl následně plenárním zasedáním organizace jednomyslně schválen. V  Liboru Lochmannovi, dosavadním prv-ním zástupci výkonného ředitele CER, nalezlo řídící grémium podle zahraničního tisku kandidáta, jenž splňoval všechny podmínky jako znalost oboru, zkušenosti v lobingu a přitom nepochází z drážního pod-niku, který se na  evropské úrovni zasazuje o  určitý organizační mo-del. V  řídícím výboru jsou vedou-cí zástupci dvanácti státních drah. L. Lochmann nastoupí do  nové funkce 1. ledna 2012.

-CBC-

V Přerově se slavilo 170 let Severní dráhy císaře Ferdinanda

Opět po  roce si přátelé železnic dali dostaveníčko ve slovenském Zvolenu, aby se mohli zúčastnit soutěží lokomotiv. Tato soutěžní klání se již tradičně mohla ko-nat jen díky podpoře ZSSK Car-go, ZSSK a ŽSR s podporou města Zvolena a sponzorů.

Na  kolejišti zvolenské železniční stanice – nákladního nádraží se ten-tokrát uskutečnily dvě soutěže. Do-poledne patřilo motorovým vozům řady M 131.1, v druhé soutěži se již tradičně představily parní babičky z Rakouska, Maďarska, Polska, Čes-ké republiky a také domácí - sloven-ské.

Soutěžní den zahájila premiérka vlá-dy Slovenské republiky Iveta Radičo-vá, která všem přítomným popřála pěkné zážitky. Soutěž motorových vozů byla odstartována v  10.00 h a obsahovala pět disciplín, mezi ni-miž nechyběl hromadný start, sprint na  určenou vzdálenost a  další. Na-konec se v tomto historicky prvním ročníku na  třetím místě umístila domácí posádka ze Zvolena, druhá skončila Povážská dráha ze Žiliny a prvenství si odvezli soutěžící z vý-chodu, depo Haniska. Jejich vůz je unikátní v tom, že jej lze dle potřeby přestavit na široký rozchod. O přestávce mezi soutěžemi si mohli návštěvníci prohlédnout vystavená

železniční vozidla v  areálu depa, kde nechyběla ani rekonstruovaná lokomotiva 742  701–6 společnosti ČD Cargo, SOKV Ostrava nebo loko-motiva ZSSK Cargo Zvolen 746 011–6. Parní lokomotiva 423.041, reprezen-tující ČD Cargo, budila rovněž velký zájem mezi návštěvníky akce. Hlavní soutěž parních lokomotiv byla zahájena ve  13 h. Na  své si přišlo přes šest tisíc spokojených diváků. Především souběžný start na čas a vzdálenost byl pastvou pro oči všech účastníků. Tato soutěž obsahovala osm disciplin a  poro-ta v  čele s  Jurajem Gregušem měla spoustu práce. Nakonec se z třetího místa radovala maďarská posádka

na stroji řady 27, druhé místo obsa-dili domácí na lok. 422.0108 a prven-ství si odvezla do polské Chabówky lokomotiva TKt 48.191. Český stroj 423.041skončil pátý. Překvapením pro soutěžící i návštěv-níky byl příjezd Papežského vlaku, který celý program výrazně obohatil. Byl zde vystaven i  pancéřový vlak Štefánik. A  ti, co v  tak hezký den

nikam nespěchali, využili možnos-ti výletů zvláštními vlaky do  všech směrů. Závěrem zbývá už jen po-děkovat za  nevšední zážitek Klubu historické techniky, vedenému Pet-rem Oravcem z depa Zvolen, jehož členové celou akci připravili na úkor svého volna.

Text a foto: PAVEL SLÁDEK

7Relax | Listopad 2011

Na Velké ceně ve Zvolenu byly i lokomotivy ČD Cargo

Křížovka s vtipemJeště v dobách železničního starověku si cestující koupil do vlaku jízdenku 1. třídy. Ve vlaku jsou však jen vozy 3. třídy. Pán se rozčiluje. Průvodčí ho však uklidňuje, že se situace vyřeší. Vlak přijede pod kopec, zastaví a prů-vodčí vykřikuje: „První třída může (viz tajenka 1), druhá půjde (viz tajenka 2) a třetí bude (viz tajenka 3)!!!“

Řešení tajenky z minulého čísla:

Seriál: Zajímavé nákladní vozy

Německé vozy řady Uacns

Na letošním květnovém veletrhu Transport a Logistika v Mnichově byly na vol-né ploše vystaveny čtyři nové vozy specializované firmy FFB Feldbinder Speci-alfahrzugwerke, z toho dva prototypy.

Firma se specializuje na výrobu nádobových vozů (někdy silovozů). Nádrže jsou vyro-beny z nerezových ocelí, ušlechtilých ocelí nebo z aluminia, popř. z jejich kombinací. Mimo jiné byl v Mnichově představen prototyp nádobového vozu BEUT 73, písmenové označení Uacns, řadové číslo zatím nebylo určeno. Prototyp s nádobou z leštěného hliníku je ve stadiu zkoušek, ale naznačuje další možný směr pro výrobu nákladních vozů. Vůz vyniká vlastní váhou a únosností i ušlechtilým vzhledem leštěného hliníku.

Základní technická data:Vlastní váha: 16 900 kgDélka přes nárazníky: 14 500 mmVzdálenost otočných čepů: 9 460 mmObjem nádoby: 73 m3

Únosnost: pod „C“ 65,1 tun, pod „D“ 73,1 tunNa střeše vozu jsou tři násypné otvory pro napouštění a ve spodní části nádrže jsou po obou stranách výpustné otvory i s příslušnou vzduchotechnikou. Vzduchotechnika je ovládána z boku vozu. Vůz je určen pro přepravu neagresivních těžkých prášků (např. pro metalurgii), dále cementu, práškového vápence, různých omítacích směsí, písků pro tryskání, pálených jílů, sazí, granulátů atd. Čisté vyčleněné vozy lze použít pro přepravu surového cukru, soli i jiných hromadně přepravovaných potravinářských polotovarů nebo výrobků. Při porovnání našich bývalých vozů Raj (Uacs), které mají vlastní váhu 27-28 tun a únosnost 52-53 tun, je uvedený vůz velkým skokem vpřed. Naloží a přepraví najed-nou zboží téměř tří kamionů (pod “C“) a více než tří kamionů pod „D“. Společnost ERMEWA si pořídila 50 obdobných vozů řady 932 7 typu BEUT 82 s alumi-niovou nádrží o objemu 82 m3, s vlastní váhou 17 600 kg. Únosnost vozů pod „C“ je 64,4 tun a pod „D“ 72,4 tun. Jeden z těchto vozů (č. 402) byl vystaven na veletrhu Transport a Logistika v Mnicho-vě. Firma ERMEWA je pronajímá dalším firmám.

Připravuje: Ivan Votava

Kluk sedí ve vlaku a žvýká žvýkačku. Po delší době se k němu nakloní vetchá stařenka a povídá: „To jste hod-nej, chlapče, že mi tak pěkně vyprávíte, ale já jsem úplně hluchá.“

Hromadný start motorových vozů po desáté hodině

Rekonstruované lokomotivy společností ZSSK Cargo a ČD Cargo

Do  kalendáře marketingových akcí ČD Cargo v  posledních le-tech neodmyslitelně patří také Sportovní hry. Jejich cílem je prohlubování vztahů se zákazní-ky, kteří oceňují nejen možnost odpoutat se od  každodenních pracovních povinností a  stresů, ale při neformálních setkáních prodiskutovat i  některá témata plynoucí ze vzájemných obchod-ních vztahů.

Letošní v pořadí již 4. ročník Sportov-ních her přivítal v polovině září opět nádherný multifunkční sportovní areál v malebné vesničce Zruč-Senec nedaleko Plzně. Rekordnímu počtu téměř devadesáti účastníků z více než čtyř desítek firem letos mimořádně přálo i počasí.Na  všechny sportovní nadšence če-kalo šest disciplín - tenisový turnaj čtyřher, pétanque, šipky, stolní tenis, minigolf a plážový volejbal trojic. Ti, kteří zrovna nejsou příznivci sportov-ního zápolení, se rázem proměnili v nadšené fanoušky a diváky. A bylo se opravdu nač dívat.Nejdříve odstartovaly časově nejná-ročnější sportovní disciplíny - teni-sový turnaj a minigolf. Zejména mi-nigolf byl pro některé hráče opravdu zapeklitým oříškem. Po  dopoledních

kvalifikacích turnaj vrcholil finálový-mi boji o konečné umístění. Zejména na  tenisových a  beachvolejbalových dvorcích byly k vidění urputné zápa-sy, plné obětavých zákroků a nečeka-ných herních zvratů. Nevídaný zájem byl také o  doprovodnou nesoutěžní vědomostní disciplínu na Play Statio-nu. Odsud se střídavě ozývaly výkřiky nadšení, smíchu i zklamané povzde-chy.Mimořádnou událostí pro všechny účastníky her byla i účast vrcholového vedení ČD Cargo a  zejména předse-dy představenstva Gustava Slamečky, který si ve svém náročném pracovním programu udělal chvilku času a  hry navštívil. A  nejen to, přesvědčil, že sportování mu rozhodně není cizí,

a vyzkoušel si nástrahy minigolfového hřiště.Není ani tak důležité, jaká jména se při závěrečném ceremoniálu ocitla na ví-tězných diplomech a  pyšnila se na-blýskanými poháry, ale pocit příjemně prožitých chvil v kouzelném prostředí a  dobré společnosti. Se všemi účast-níky Sportovních her se na závěr roz-loučil člen představenstva a provozní ředitel Jiří Špička.Po celý den sportovní dění s bravurou a  profesionalitou moderoval zkušený sportovní komentátor Petr Vichnar. Jeho závěrečná glosa snad vystihuje i pocity většiny zúčastněných: „Za svo-ji kariéru jsem byl již na 13 olympiá-dách a letos také na Sportovních hrách ČD Cargo. A musím přiznat, že budu odtud odjíždět s neopakovatelnými zá-žitky a krásnými pocity.“

Zdeněk Šiler

Na Velké ceně lokomotiv ve Zvolenu, o  níž píšeme na  jiném místě dneš-ního vydání, mohli železniční fandové s  objektivem v  ruce ulovit snímky s nádhernou atmosférou. Z přehršle fotografií, které nám zaslal Pavel Sládek z Havířova, nás jedna zaujala natolik, že jsme ji zařadili do naší rubriky Foto měsíce.

Foto: Pavel Sládek

FOTO MĚSíCE

8 Cargovák | Listopad 2011

Za krásami Slovinska – třeba vláčkem po jeskynní dráze

Cestopis

Vydavatel ČD Cargo, a. s.www.cdcargo.czRedakční tým: Odbor komunikace a Kan-celáře představenstva spolu s odbornými útvary GŘSazba a grafická úprava: Médea Creativity, k.s.Adresa redakce: Odbor komunikace a Kanceláře představenstva, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7 – Holešovicee-mail: cargovak@cdcargo.czRegistrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. MK ČR E 19835

Rekordní účast na Sportovních hrách

Dnešní putování nás zavede do jed-né ze zemí bývalé Jugoslávie, do Slo-vinska. Jako samostatný stát vznik-lo již v roce 1991 a dá se říci, že bez větších konfliktů, které provázely odtržení, resp. vznik dalších nástup-nických států. Bylo to dáno mimo jiné skutečností, že většinu z dvou milionů obyvatel tvořili jednotní Slo-vinci, navíc většinou katolíci.

V  květnu 2004 vstoupilo Slovinsko do  Evropské unie, od  roku 2007 je oficiální měnou euro. Co se čtená-řům vybaví, když se řekne Slovin-sko? Část si představí mořské pláže v  Portoroži, někteří další nádherné vrcholky Alp nad stříbrnými hladina-mi ledovcových jezer nebo termální lázně na  severu země. Za  návštěvu zcela určitě stojí i hlavní město Lub-laň nebo přístav Koper.Tisíce turistů však každoročně míří do jedné z nejznámějších evropských krasových oblastí nacházející se mezi Postojnou a  Terstem. Asi nejvyhláše-nější a zároveň nejrozsáhlejší jeskyní

v této oblasti je Postojnská jama. Dél-ka chodeb, vytvořených ve vápencích vodami ponorné říčky Pivka a  jejích předchůdkyň, dosahuje přibližně 20 km. Ponorné řeky vytvořily chodby ve třech patrech. Nejstarší suché chod-by se nacházejí nejvýše, na  mnoha místech jsou však zavalené a jen ob-tížně přístupné. Prostředním patrem vede turistická trasa a nejmladší jsou zaplavené chodby v nejnižším patře.Jeskyně byly poprvé popsány v 17. století Janezem Vajkardem Val-vasorem, jejich další část, tzv. Starou jeskyni, objevil v roce 1818 Luka Čeč, který se o  rok později stal prvním oficiálním průvodcem. Při prohlídce návštěvníci mohou zhlédnout 5 km jeskynních chodeb, přičemž pěší trasa je dlouhá asi 1 km a vede nejkrásnější částí jeskynního systému mezi Kalvá-rií (hory vzniklé ze zřícených bloků stropu bývalého sálu), Krásnými jes-kyněmi (bílé a  červené stalagmity) a  Koncertním sálem vysokým téměř 40 m, který pojme až 10 tisíc návštěv-níků. Symbolem jeskyní je endemic-

ký macarát jeskynní. Ten žije pouze ve zdejších krasových vodách, kde se živí mikroskopicky malými tvory. Ma-caráty mohou návštěvníci jeskyní spat-řit mimo jiné v malém akváriu.První jeskynní dráha pro návštěvníky byla vybudována již v roce 1872. Vo-zíky po cca 3 km dlouhé dráze o roz-chodu 600 mm tlačili po kolejích silní průvodci. V  roce 1913 lidskou sílu nahradily motorové, později pak dvou-nápravové akumulátorové lokomoti-vy. Jednu z původních „dieselových“ souprav je možné spatřit před vcho-dem do  jeskyní. V  letech 1963–1967

proběhla rekonstrukce jeskynní dráhy a  její zdvoukolejnění. Zároveň byly proraženy umělé tunely pro velké vrat-né smyčky na obou koncích. Celá trať dnes měří okolo 4 km. V  turistické sezóně provoz zajišťují tři soupravy až 25 otevřených vozí-ků, vedených akumulátorovými loko-motivami. Rychlost vláčků dosahuje 10–15 km/h. Na svoji jeskynní pouť se vláčky v sezóně vydávají každou hodi-nu – první vstup je v 9, poslední pak v 18 hodin. Jeskyně je však otevřena celoročně – v zimě jsou vstupy do jes-kyní v 10, ve 12 a 15 hodin. Prohlídka

jeskyně trvá cca hodinu a půl. Vláčky ročně přepraví až 600 000 návštěvní-ků, což je úctyhodné množství. Jen pro doplnění uveďme, že základní vstupné do  jeskyně bylo v  letošním roce 22 eur. Vstupenky je však mož-né zakoupit v  různých kombinacích i pro návštěvu dalších pamětihodností ve  správě společnosti Turizem Kras. Může to být např. Predjamský hrad na-cházející se jen přibližně 10 km od Po-stojnské jeskyně nebo Military History Park v Pivce.

Text a foto: Michal Roh▶ Pokračování příště

Pohár vítězům předávala ředitelka Odboru komunikace a Kanceláře představenstva Ing. Lada Hlaváč-ková spolu s provozním ředitelem ČD Cargo PhDr. Jiřím Špičkou.