1

FaBbiogas: Národní zpráva za Českou republiku

Úvod

Bioplyn a bioplynové systémy jsou energetické zdroje s velkým přínosem pro ochranu

a rozvoj životního prostředí. Navzdory tomu, že bioplyn není schopen vytlačit fosilní paliva z

jejich dominantního postavení na trhu s energií, má, na rozdíl od fosilních paliv, téměř

neomezenou perspektivu využití v budoucnosti. Bioplynové systémy, ve všech dostupných

konfiguracích, pracují jako plně obnovitelné zdroje energie, které jak transformují tak

využívají sluneční energii. Všechny technologie, a to i pomocné, mohou být realizovány v

rámci těchto k životnímu prostředí šetrných procesů, včetně situace, například když se

zabývají zpracováním na síru bohatých substrátů.

Široké využití anaerobních postupů pro čištění odpadních vod, které se rozšířily jako

vhodné technologii od první čtvrtiny 20. století, zavedlo termín "bioplyn". Technici od roku

1960 nebo 1970, používají další synonyma pro tento plyn, a to buď "bahenní plyn" nebo

"čistírenský plyn". Je možné shrnout, že obecný termín "zařízení na výrobu bioplynu" byla

přiřazena do současné technické vědy výhradně na plynný produkt anaerobní metanové

fermentace organických látek, která je někdy také nazývána anaerobní digescí, biometanizací

nebo biogasifikací. Termín "bioplyn" obecně odkazuje na plynné směsi metanu a oxidu

uhličitého. Celková suma CH4 a CO2 v plynném produktu dobře prosperujících

metanogenních organismů se blíží hodnotě 100% v objemu, vždy s významnou převahou

složky metanu. Protože takový "ideální" bioplyn není vždy k dispozici v reálném životě, je

tam přítomna široká škála dalších plynů, které bioplyn může obsahovat. Ty by mohly být

zbytky vzdušných plynů (N2, O2, Ar), částečně spotřebované acidogenezní produkty (H2,

přebytek CO2) nebo jiné okrajové a stopové látky z minulých nebo současných reakcí

organické hmoty (například H2S nebo vyšších sacharidů a jejich derivátů, zejména na bázi

oxidů nebo síry).

Průzkum organických zdrojů odpadních substrátů v zemědělství a potravinářském

průmyslu

Biologicky rozložitelný odpad (BRO), tj. odpadový materiál, který podléhá aerobnímu

a anaerobnímu rozkladu, roste na významu jako zdroj zbytkové biomasy. Mezi biologicky

rozložitelné odpady patří zejména komunální BRO, zemědělské, zahradnické a lesní BRO,

BRO z potravinářského průmyslu, průmyslu papíru a celulózy, zpracování dřeva,

kožedělného a textilního průmyslu, papírových a dřevěných obalů, odpadních vod a kalů z

čištění odpadních vod. Tabulka č. 1 uvádí celkovou produkci těchto odpadů v roce 2011,

rozdělenou do skupin podle Katalogu odpadů a rovněž množství BRO v jednotlivých

skupinách. Údaje o produkci odpadů byly získány ze dvou nezávislých zdrojů. První z nich

byl Informační systém odpadového hospodářství (ISOH), který provozuje Centrum

odpadového hospodářství, které je součástí Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G.

Masaryka. Databáze ISOH obsahuje informace o produkci a nakládání s odpady v České

republice shromážděné v letech 2008 a 2011 od producentů odpadů a tzv. oprávněných

orgánů prostřednictvím okresních úřadů, jak je stanoveno v zákoně č. 125/ 1997 Sb. o

nakládání s odpady a příslušných prováděcích předpisů. Český statistický úřad (ČSÚ) je jiný

2

zdroj informací o produkci odpadů. Statistické informace ČSÚ jsou založeny na základě

výsledků získaných zpracováním ročních prohlášení o odpadech. Průzkum u podniků přinesl

informace o průmyslových odpadech a obce poskytly informace o komunálních odpadech.

Produkce komunálního odpadu byla zjišťována pomocí vybraného souboru 1010 obcí z

celého území České republiky. Zbývající údaje za celou Českou republiku byly vypočteny.

Tabulka 1: Produkce vybraných druhů odpadů podle ISOH a ČSÚ v roce 2011.

Produkce odpadů z

vybraných skupin odpadů

%

BRO

množství (t)

dle ISOH

množství (t)

dle ČSÚ

celkem BRO celkem BRO 02000000 Odpady z primární

produkce zemědělské a

zahradnické, z lesního

hospodářství, z rybářství a z

výroby a zpracování potravin

92,2 6 392 639 5 894 348 10 665 159 9 833 277

03000000 Odpady ze zpracování

dřeva 81,3 820 616 667 404 775 045 630 112

04000000 Odpady z kožedělného

a z textilního průmyslu 38,5 53 433 20 593 57 849 22 272

15000000 Odpadní obaly,

sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační

materiály a ochranné tkaniny jinde

neuvedené

27,7 212 131 58 693 133 384 36 947

17000000 Stavební a demoliční

odpady 0,3 8 482 248 26 079 11 339 746 34 019

19000000 Odpady ze zařízení na

úpravu odpadů, ze zařízení ke

zneškodňování odpadů, z čistíren

odpadních vod a z vodárenství

26,4 1 468 372 387 149 2 147 647 566 979

20000000 Odpady komunální a

jim podobné odpady ze živností, z

úřadů a z průmyslu, včetně

odděleně sbíraných složek těchto

odpadů

46,9 3 975 952 1 866 458 1 676 059 786 072

Úhrnné množství odpadů

v přehledu 21 405 391 8 920 724 26 794 889 11 909 678

Největší procento BRO představují odpadní materiály z primární zemědělské a

zahradnické produkce, které představují téměř 80 % všech BRO podle ČSÚ a asi 60 % v

závislosti na ISOH. Skutečné množství těchto odpadních materiálů, konkrétně z doplňkové

zemědělské výroby, jsou řádově vyšší, než je odvozeno ze statistik. Jen produkce vlhkých

exkrementů dobytka, odhadované z počtu chovaných zvířat (dle ČSÚ) a průměrné produkci

na hlavu znamenala v České republice přes 27 milionů tun za rok nebo

25 milionů tun za rok v závislosti na realistickém odhadu, v posledních třech letech. Výše

uvedená čísla popisují teoretický potenciál pouze, tj. z celkového objemu všech živočišných

exkrementů vyprodukovaných v České republice. Dosažitelný potenciál pro zpracování těchto

3

odpadních materiálů pomocí anaerobní fermentace se odhaduje na asi 30 % teoretického

množství. Velké procento zemědělských odpadních materiálů je využíváno jinými metodami,

obvykle v oblasti zemědělství a v blízkosti místa jejich vzniku. Nicméně, zemědělské odpady

(z navazující zemědělské výroby, přesněji), a zejména exkrementy hospodářských zvířat, jsou

nejvýznamnějším potenciálním zdrojem substrátu pro anaerobní fermentaci. Viz tabulka 3 pro

množství odpadních materiálů z primární zemědělské a zahradnické produkce.

Tabulka č. 2: Počty zvířat a odhadované množství exkrementů v České republice

2012

zvířata

(ks)

exkrement

y (t)

Celkem

dobytek 1,353,685 20,131,730

Z toho krav 551,225 11,850,714

Celkem

prasata 1,578,827 6,046,801

Z toho sviní 100,157 1,141,516

Celkem

drůbež 20,691,308 1,075,143

Z toho

nosnic 5,354,575 510,379

CELKEM 27,253,674

Tabulka č. 3: Produkce odpadů z primární zemědělské a zahradnické produkce

Produkce vybraných druhů

odpadů z primární

zemědělské a zahradnické

produkce v roce 2001

%

BRO

množství (t) BRO (t)

dle ISOH dle ČSÚ dle ISOH dle ČSÚ

02010100 Kal z praní a z čištění 50 20 321 45 869 10 161 22 935

02010200 Živočišná tkáň 100 36 674 60 012 36 674 60 012

02010300 Rostlinná tkáň 100 254 620 409 640 254 620 409 640

02010600 Zvířecí trus, moč a

hnůj (včetně znečištění slámy),

kapalný odpad, shromažďovaný

odděleně a zpracovávaný mimo

místo vzniku

100 4 702 740 8 806 511 4 702 740 8 806 511

Celkem 5 014 355 9 322 032 5 004 195 9 299 098

Dalším významným zdrojem zbytkové biomasy vhodné pro anaerobní fermentaci jsou

odpady z potravinářského průmyslu, kde v ČR vznikne okolo ¾ mil. tun BRO za rok. Přehled

produkce těchto odpadů je obsažen v tabulce 4.

4

Tab. 4: Produkce odpadů z potravinářského průmyslu

Produkce vybraných druhů

odpadů z potravinářského

průmyslu v roce 2001

%

BRO

množství (t) BRO (t)

dle ISOH dle ČSÚ dle ISOH dle ČSÚ 02020000 Odpady z produkce a ze zpracování masa, ryb a ostatních potravin z živočišného původu

02020100 Kal z praní a z čištění 50 15 881 66 226 7 941 33 113

02020200 Živočišná tkáň 100 89 591 90 262 89 591 90 262

02020300 Surovina nevhodná ke

spotřebě nebo jinému využití 80 38 066 31 257 30 453 25 006

02020400 Kal ze zpracování kap.

odpadu v místě jeho vzniku 100 13 664 6 618 13 664 6 618

Celkem výběr z 02020000 157 202 194 363 141 649 154 999 02030000 Odpady z produkce a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a

tabáku, odpady z tabákového průmyslu 02030100 Kal z praní, z čištění, z

loupání, z odstřeďování a ze

separace

60 144 448 140 308 86 669 84 185

02030400 Surovina nevhodná ke

spotřebě nebo jinému využití 50 28 401 27 510 14 201 13 755

02030500 Kal ze zpracování

kapalného odpadu v místě jeho

vzniku

80 1 675 1 585 1 340 1268

Celkem výběr z 02030000 174 524 169 403 102 210 99 208 02040000 Odpady z cukrovarnického průmyslu 02040100 Zemina z čištění a z

praní řepy 20 11 830 50 944 2 366 10 189

02040300 Kal ze zpracování

kapalného odpadu v místě jeho

vzniku

80 364 651 - 291 721 -

Celkem výběr z 02040000 376 481 50 944 294 087 10 189

02050000 Odpady z mlékárenského průmyslu

02050100 Surovina nevhodná ke

spotřebě nebo jinému využití 80 56 826 84 196 45 461 67 357

02050200 Kal ze zpracování

kapalného odpadu v místě jeho

vzniku

80 20 260 669 16 208 535

Celkem výběr z 02050000 77 086 84 865 61 669 67 892 02060000 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek 02060100 Surovina nevhodná ke

spotřebě nebo jinému využití 100 4 695 6 132 4 695 6 132

02060300 Kal ze zpracování

kapalného odpadu v místě jeho

vzniku

80 2 088 1 530 1 670 1224

Celkem výběr z 02060000 6 783 7 662 6 365 7 356 02070000 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)

02070100 Odpad z praní, z čištění

a z mechanického zpracování

surovin

80 202 695 240 903 162 156 192 722

02070200 Destilační zbytek z 100 50 843 47 363 50 843 47 363

5

výroby lihovin

02070400 Surovina nevhodná ke

spotřebě nebo jinému využití 50 13 866 1 511 6 933 756

02070500 Kal ze zpracování

kapalného odpadu v místě jeho

vzniku

80 29 907 89 368 23 926 71 494

Celkem výběr z 02070000 297 312 379 145 243 858 312 335

Celkem 1 119 338 886 382 849 838 651 979

Mapa odpadů pro mlékárenství

https://mapsengine.google.com/map/edit?mid=zwoKsqfqjCQM.krjcEncje_IY&cid=m

p&cv=y2R-5eV2vns.en

6

Mapa odpadů pro zpracování masa a drůbeže

https://mapsengine.google.com/map/edit?mid=zwoKsqfqjCQM.k0xy9nZ3u1LY

7

Mapa odpadů pro zpracování ovoce a zeleniny

https://mapsengine.google.com/map/edit?mid=zwoKsqfqjCQM.k-

cpvYPJCJMc&cid=mp&cv=y2R-5eV2vns.en

8

Mapa odpadů pro výrobu cukru

https://mapsengine.google.com/map/edit?mid=zwoKsqfqjCQM.kdCJeOHcyJiI&cid=

mp&cv=y2R-5eV2vns.en

9

Mapa odpadů pro pekárenství a výrobu cukrovinek

https://mapsengine.google.com/map/edit?mid=zwoKsqfqjCQM.kySBjLwWG_gM&ci

d=mp&cv=GBQBS8Wbpr4.en

10

Mapa odpadů pro výrobu nápojů

https://mapsengine.google.com/map/edit?mid=zwoKsqfqjCQM.kC7wBTf9gvWk&cid

=mp&cv=GBQBS8Wbpr4.en

Velké množství BRO vzniká také při těžbě a zpracování dřeva a v papírenském,

textilním a kožedělném průmyslu. Tyto odpady ale v převážné většině nejsou svými

vlastnostmi vhodné pro anaerobní fermentaci. Další skupinu odpadů s významnou složkou

BRO vhodných pro anaerobní fermentaci tvoří biologicky nestabilizované kaly z čistíren

odpadních vod (ČOV) a odpady ze zařízení na úpravu a zneškodňování odpadů (viz tab. 5).

11

Tab. 5: Produkce vybraných druhů odpadů ze zařízení na úpravu a zneškodňování odpadů, z ČOV a

z vodárenství

Významný potenciál pro budoucí materiálové a energetické využívání v sobě zahrnují

také biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). BRKO tvoří asi 40% podíl

směsného komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství ČR stanovuje postupné

snižování skládkování BRKO v souladu se směrnicí Rady 1999/31/EC o skládkování odpadu,

která vyžaduje snížení podílu organických odpadů jdoucích na skládky v jednotlivých letech.

Tato legislativní opatření by měla v budoucnosti přispět ke zvýšení využití BRKO. Obzvlášť

vhodné pro anaerobní fermentaci jsou díky vysokému obsahu tuků kuchyňské odpady

z jídelen a restaurací. Produkce vybraných BRKO je shrnuta v tabulce 6.

Tab. 6: Produkce vybraných druhů komunálních odpadů a jim podobným odpadům ze živností, z

úřadů a z průmyslu

Produkce vybraných druhů

komunálních odpadů a jim

podobným odpadům ze

živností, z úřadů a z

průmyslu, včetně odděleně

sbíraných složek těchto

odpadů v roce 2001

%

BRO

množství (t) BRO (t)

dle ISOH dle ČSÚ dle ISOH dle ČSÚ

Produkce vybraných druhů

odpadů ze zařízení na

úpravu odpadů, ze zařízení

ke zneškodňování odpadů, z

ČOV a z vodárenství v roce

2001

%

BRO

množství (t) BRO (t)

dle ISOH dle ČSÚ dle ISOH dle ČSÚ

19050000 Odpady z kompostování odpadů

19050300 Kompost

nevyhovující jakosti 90 600 - 540 -

19080000 Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené

19080300 Směs tuků a olejů z

odlučovačů 90 4 832 3 243 4 349 2 919

19080400 Kal z čištění

průmyslových odpadních vod 80 100 097 104 012 80 078 83 210

Celkem výběr z 19080000 104 929 107 255 84 427 86 129 19090000 Odpady z úpravy pitné vody a z úpravy vody pro průmyslové účely

19090100 Tuhý odpad z česlí a

filtrů 60 1 054 1 480 632 888

19090200 Kal z čiření vody 40 174 260 135 208 69 704 54 083

Celkem výběr z 19090000 175 314 136 688 70 336 54 971

Celkem 280 842 243 943 155 303 141 100

12

20010000 Odpad získaný odděleným sběrem

20010800 Organický,

kompostovatelný kuchyňský

odpad (včetně olejů na smažení

a kuchyňského odpadu z jídelen

a restaurací)

100 57 614 10 978 57 614 10 978

20010900 Olej a/nebo tuk 20 3 114 2 743 623 549

Celkem výběr z 20010000 60 728 13 721 58 237 11 527 20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů)

20020100 Kompostovatelný

odpad 100 96 572 33 488 96 572 33 488

20020300 Ostatní

nekompostovatelný odpad 20 93 863 47 714 18 773 9 543

Celkem výběr z 20020000 190 435 81 202 115 345 43 031 20030000 Ostatní odpad z obcí

20030100 Směsný komunální

odpad 40 2 478 365 533 087 991 346 213 235

20030200 Odpad z tržišť 80 14 576 2 152 11 661 1 722

20030400 Kal ze septiků a/nebo

žump, odpad z chemických

toalet

80 550 688 557 156 440 550 445 725

Celkem výběr z 20030000 3 043 629 1 092 395 1 443 557 660 682

Celkem 3 294 792 1 187 318 1 617 139 715 240

Stav rozvoje bioplynových stanic v ČR

Výroba bioplynu jako obnovitelného zdroje energie se v České republice zatím rozvíjela

především odčerpáváním bioplynu z těles skládek komunálních odpadů. Velkým zdrojem

bioplynu zůstávají ČOV s anaerobním stupněm zpracovávající čistírenské kaly, neboť do

statistik obnovitelných energií se pod produkcí bioplynu započítává rovněž produkce

skládkového plynu a kalového plynu z ČOV. Některé bioplynové stanice (BS) byly uvedeny v

minulosti do provozu jako zařízení k čištění odpadních vod a produkce bioplynu z těchto

zařízení se započítává do položky ČOV.

Výroba elektřiny z bioplynu vyrobeného v bioplynových stanicích, (Tabulka 8) představovala

v České republice v roce 2012 1 264 273 MWh. Činnost bioplynových stanic

zpracovávajících průmyslové a komunální bioodpady je v této sumě energií zanedbatelná, viz

produkce bioplynu v tabulce 7.

13

Tabulka 7: Produkce bioplynu v České republice v r. 2012 podle MPO ČR

* nejsou uvedeny nové BS, které neprošly zkušebním provozem a bioplynové stanice, které jsou vedeny jako

zařízení k čištění odpadních vod

Tabulka 8: Vývoj výroby elektřiny z bioplynu (bioplynové stanice)

Rok Počet

respondentů

Počet

zařízení

na

výrobu

elektřiny*

Instalovaný

elektrický

výkon

(kW)

Výroba

elektřiny

(MWh)

Vlastní

spotřeba

vč. ztrát

(MWh)

Dodávka

do sítě

(MWh)

Přímé

dodávky

(MWh)

2003 5 13 1 547 6 519 2 678 3 501 341

2004 7 18 2 066 7 130 2 503 4 405 222

2005 7 17 1 954 8 243 2 163 5 614 466

2006 13 31 6 109 19 211 10 367 6 953 1 891

2007 19 47 10 923 43 248 10 722 30 881 1 645

2008 47 99 28 946 91 580 15 608 72 240 3 732

2009 84 151 53 579 262 622 32 485 227 374 2 764

2010 112 196 74 990 447 424 49 646 392 861 4 917

2011 179 318 132 983 724 802 84 148 634 822 5 832

2012 303 563 254 167 1 264 273 132 782 1 124 456 7 034 * jsou uvedeny nové BS, které neprošly zkušebním provozem

Rozvoj výroby bioplynu z bioplynových stanic se v posledních letech soustředil na

zemědělské BPS zpracovávající vedlejší zemědělské produkty i záměrně pěstovanou biomasu.

BPS zpracovávající průmyslové a komunální biologicky rozložitelné odpady jsou zatím

používány v počtu cca dvou desítek. V současnosti je oznámeno do provozu více než 563

bioplynových stanic a řada nových bioplynových stanic se dokončuje, nebo je uváděna do

provozu, viz nesoulad tabulek 7 a 8. Tento rozvoj je podporován příznivou výkupní cenou

elektrického proudu pro zemědělské bioplynové stanice a investiční podporou ze

strukturálních fondů EU a to z operačních programů životní prostředí, podnikání a inovace a

programu rozvoje venkova. Rozvoj bioplynových stanic v České republice je považován za

hlavní prioritu programu EKO-energie, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vzhledem k tomu, že bylo v roce 2013 dosaženo plánovaného instalovaného výkonu

bioplynových stanic (se započítáním těch, kterým byly vydána licence MPO v průběhu roku

Zdroj bioplynu Počet

respondentů

Počet lokalit

(ČOV,

skládek,

BPS)

Spotřeba bioplynu (m3)

Komunální ČOV 44 94 60 326 737

Průmyslové ČOV 13 14 10 406 354

Bioplynové stanice* 303 317 628 824 719

Skládkový plyn 25 61 66 136 898

Celkem 385 486 765 694 708

14

2012 a začátkem 2013) a všech OZE v ČR celkem, bude od roku 2014 pro nově stavěné

bioplynové stanice prakticky zrušena investiční podpora na výstavbu a rovněž provozní

podpora v podobě výhodné výkupní ceny elektrické energie.

Průmyslové BPS, zpracování BRPO (biologicky rozložitelných průmyslových odpadů)

Aplikovatelnost anaerobní technologie na čištění průmyslových odpadních vod má

svoje specifika. Základním předpokladem je samozřejmě nutnost dostatečně vysoké

koncentrace biologicky snadno rozložitelných organických látek v odpadních vodách. Dále je

potřeba si uvědomit, že některé průmyslové odpadní vody jsou téměř monosubstrátové a to

znamená, že jejich biologický rozklad bude vyžadovat přítomnost dalších živin a minerálních

látek potřebných pro růst mikroorganismů dodávaných s jinou vhodnou odpadní vodou. Je

potřeba zohlednit, nejlépe experimentálně, potřebu udržení pufrační kapacity, možnost vzniku

inhibičních látek (amoniak, sulfan) apod. Kromě technologických aspektů je nutné si

uvědomit, že podnikatelské subjekty jsou daleko méně podporovány státem v oblasti čištění

odpadních vod než komunální sféra. Praxe ukazuje, že firmy se rozhodují k anaerobnímu

čištění respektive předčištění odpadních vod, ze dvou důvodů:

A) nemohou již dále vypouštět odpadní vody přímo do recipientu (vysoké zbytkové

znečištění po aerobním čištění, nebo nízká vodnatost recipientu) respektive, v konečném

výsledku je důvodem placení vysokých poplatků za zbytkové znečištění

B) nutnost předčištění odpadních vod, před vypouštěním do veřejné kanalizace na úroveň

požadovanou místním kanalizačním řádem

Vlastní výroba bioplynu a jeho energetické využití je ve většině případů u producentů až

předmětem druhotného zájmu. V současnosti evidujeme 13 funkčních průmyslových

bioplynových stanic-čistíren odpadních vod s produkcí bioplynu. Největšími producenty

bioplynu jsou cukrovary Dobrovice, zpracovávající anaerobní technologií odpadní vody z

výroby cukru a lihu, nejmenší v roční produkci (cca 6 000 m3) bioplynu je Perri Crisps

Třemošná, zpracovávající odpad z výroby bramborových lupínků. Zpracování odpadních vod

a tím i výroba bioplynu v cukrovarnických provozech je však sezónní, jenom po dobu

kampaně. Nerovnoměrnost výroby v průběhu roku a s ní spojenou produkci odpadních vod a

následně výroby bioplynu, můžeme zaznamenat i u výroby piva a konzerváren. Zvláštním

případem je TIBA a.s., Dvůr Králové, zpracovávající kromě průmyslových odpadních vod i

komunální vody. Vzhledem k poměrně vysokému zatížení a výjimečnosti čištěných

průmyslových odpadních vod, bylo rozhodnuto ji zařadit do kategorie „Průmyslových

bioplynových stanic, ČOV s produkcí bioplynu“.

V této kategorii je poměrně malý podíl bioplynových stanic - ČOV využívajících

bioplyn k výrobě elektrické energie. Hlavním důvodem je sezónnost výroby bioplynu

(cukrovary, konzervárny, výroba piva) a vysoký obsah sulfanu v bioplynu ze zpracování

drožďárenských odpadních vod. Provozovatelé proto raději neuvádějí instalovaný výkon,

protože by mohla vzniknout dezinterpretace produkce bioplynu, elektřiny a tepla. Do

statistických výkazů uvádějí jen výrobu elektrické energie, pokud ji vyrábějí, viz údaje

v tabulce 9 (průmyslových BPS je 13, elektřinu vyrábí jen 10). V tabulce 10 uvádíme

provozované průmyslové BPS. Dalším specifikem těchto zařízení je, že jeden rok jsou vedeny

jako bioplynová stanice, dalším rokem jako ČOV. Ale to není vše, často mění i majitele, či

15

provozovatele, nejdříve je vlastní jako bioplynovou stanici výrobní podnik, pak jako ČOV

obec a další rok jako ČOV podnik vodovodů a kanalizací.

Tab. 9: Vývoj výroby elektřiny z bioplynu (průmyslové bioplynové stanice – čistírny odpadních vod)

Rok

Počet

zařízení

na

výrobu

elektřiny

Instalovaný

elektrický

výkon

(kW)

Výroba

elektřiny

(MWh)

Vlastní

spotřeba

vč. ztrát

(MWh)

Dodávka

do sítě

(MWh)

Přímé

dodávky

(MWh)

2003 4 886 1 691 1 387 305 0

2004 6 998 2 001 1 638 364 0

2005 5 976 2 869 2 368 501 0

2006 4 940 2 070 1 663 407 0

2007 7 1 006 3 292 2 474 818 0

2008 9 1 029 4 016 3 176 840 0

2009 9 1 499 3 616 2 717 899 0

2010 9 1 349 4 971 4 295 676 0

2011 9 1 414 6 924 6 290 634 0

2012 10 1 785 8 517 8 074 443 0

16

Tab. 10: Průmyslové BPS, stav v roce 2012

BPS Substrát

Elektrický

výkon

Tepelný

výkon

[kWe] [kWt]

INTEGRO a.s.

KLADRUBY

odpady z ŽV, výroby a zpracování masa a

zemědělských produktů, zelené suroviny 310 360

Bioplynová stanice –

REPROGEN

zemědělské odpady z chovu zvířat a zelené

suroviny 800 760

Radegast, Nošovice odpady z výroby piva 0 0

Tereos TTD

Dobrovice odpady z výroby lihu a cukru

Tereos TTD České

Meziříčí odpady z výroby cukru

Bioplynová stanice

Vladislav odpady z výroby klihu 300 400

TIBA a.s. Dvůr K.

nad L.

kanalizační vody, odpady z textilního

průmyslu 0 0

Pila Pavlice odpady z pilařské výroby, pilařský jemný

prach + zemědělské suroviny 999 1 281

Drožďárna, Kolín výroba droždí 190 95

Pivovar Krušovice odpady z výroby piva 0 0

MARS Poříčí n S. výroba cukrovinek 0 0

Pika Bzenec konzervárny 0 0

Perri Crisps,

Třemošná výroba bramborových lupínků 0 0

17

https://mapsengine.google.com/map/edit?mid=zNEz3VnMEk8A.kgjL7_mVyNeY

Čistírny odpadních vod - ČOV

V této zdrojové skupině již nelze počítat s nárůstem potenciálu větším než jednotky až

desítky procent neboť velké městské aglomerace již touto technologií čištění odpadních vod

jsou vybaveny a pro malé obce jsou čistírny s anaerobním stupněm ekonomicky příliš

nákladné. Velmi významnou možností pro energetické využití organického znečištění z vod je

však jejich spoluzpracování v rozšiřujících se zemědělských BPS.

Komunální BPS Velmi perspektivními zdroji se stávají technologie reaktorového zpracování tuhých

komunálních odpadů a odpadů ze separovaných sběrů (např. parkové odpady, odpady ze

stravovacích služeb, papír a kartonáž). Je zde však velká konkurence spaloven TKO.

Anaerobní fermentace tuhých komunálních odpadů TKO, jejich složky – BRKO

biologicky rozložitelných komunálních odpadů je nadějnou formou jejich odstraňování u

mnohých komunálních samospráv. Předpokládá se, že města s počtem obyvatel nad 50 000

budou provozovat svoje vlastní zařízení, ze kterého se bude získávat kromě elektrické

energie, tepla a kompostu ještě skládkovatelný, případně spalitelný zbytek v množství 20 až

30 % původního směsného komunálního odpadu.

18

Tab. 11: Komunální BPS, stav v roce 2012

BPS Substrát

Elektrický

výkon

Tepelný

výkon

[kWe] [kWt]

Bioplynová stanic

Kněžice

jateční odpady, kuchyňské odpady,

lihovarské výpalky, zemědělské

odpady

330 405

ADOS Benešov -

Přibyšice

biologicky rozložitelné komunální

odpady 994 904

Bioplynová stanice

Svojšín

zemědělské suroviny + biologicky

rozložitelné komunální odpady 1 052 0

Bioplynová

fermentační stanice

Úpice

biologicky rozložitelné komunální

odpady 150 207

Fermentační stanice

Vysoké Mýto

biologicky rozložitelné komunální

odpady 320 394

Bioplynová stanice

Žďár nad Sázavou

biologicky rozložitelné komunální

odpady 600 608

BPS - Jezbořice zemědělské odpady z chovu zvířat a

zelené suroviny, BRKO 600 570

19

https://mapsengine.google.com/map/edit?mid=zNEz3VnMEk8A.kCxzzvpskxfk

Použitá literatura:

PASTOREK, Z. – KÁRA, J. – JEVIČ, P.: Biomasa obnovitelný zdroj energie. Praha, FCC

PUBLIC s.r.o., 2004

PASTOREK, Z. et al.: Návrh programu podpory výroby a využití bioplynu a výstavby BPS

do roku 2010. Praha, VÚZT 2002.

KÁRA, J. - PASTOREK, Z. - PŘIBYL, E.: Výroba a využití bioplynu v zemědělství, Vydal

VÚZT, v.v.i. Praha 2007 v podpůrném programu „9.F.g. Metodická činnost k podpoře

zemědělského poradenského systému Ministerstva zemědělství ČR.“

Plán odpadového hospodářství České republiky,

http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/2c7cb0f9ea5981ff

c1256b3c0048ada9?OpenDocument

STRAKA, F. – CRHA, J. – MUSILOVÁ, M.: Skládkový plyn – Reaktorový bioplyn

a skládkový plyn, rozdíly, podobnosti a minoritní složky těchto plynů. Odpady, 1999,

č. 2.

20

VÁŇA, J.: Sdělení odboru odpadů MŽP ke specifikaci skupin kompostovatelných odpadů s

výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu podle přílohy č. 8 vyhlášky č.

383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Sdělení 29, Věstník MŽP, 2003.

KOTOULOVÁ, Z., -.VÁŇA, J.: Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem. Edice

„Na pomoc praxi v odpadovém biohospodářství“, Svazek I. MŽP, ČEU, Prague, Listopad

2001, 70 stran, http://www.biom.cz/soubory.shtml

SLEJŠKA, A. a kol.: Realizační program pro biologicky rozložitelné odpady. MŽP 2003.

STRAKA, F. a kol.: Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů.

Říčany, GAS s. r. o., 2003.

KAJAN, M – LHOTSKÝ, R.: Výroba a využití bioplynu v České republice, In. Výstavba a

provoz bioplynových stanic, sborník referátů z konference v Třeboni (Říjen 19 - 20, 2006),

strana 5 - 9

BERANOVSKY, J. – VOCHOČ, L.: Situace ve výrobě bioplynu v ČR a v EU, In. Výstavba a

provoz bioplynových stanic, sborník referátů z konference v Třeboni (Říjen 19 – 20, 2006),

strana 12-17

Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2005 podle

§ 7 zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,

MPO 2006, (Zpráva byla zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s

Ministerstvem životního prostředí a Energetickým regulačním úřadem.)