Návrh optimální sítě zařízení k nakládání s odpady v rámci ... · V3, cena v...

Návrh optimální sítě zařízení k nakládání s odpady v rámci celé ČR včetně stanovení potřebných kapacit těchto zařízení ve všech krajích 1.1.2 Návrh optimální sítě zařízení v krajích a v ČR

Obsah

Úvod ............................................................................................................................................. 1 1.

Výpočtový nástroj NERUDA .................................................................................................. 1 1.1 Metodika určení potenciálního hmotnostního toku pro účely optimalizace ........................... 5 3.1 Celková bilance odpadů vstupujících do optimalizace vzhledem k současné produkci ..... 11 3.2 Metodika výpočtu budoucích hmotnostních toků pro optimalizaci sítě zařízení na základě 3.3

analýzy trendu s následným vybilancováním výsledků pro zajištění konzistence na různých územních celcích ............................................................................................................................... 14

Zařízení pro nakládání s materiálově využitelnými odpady ................................................. 18 4.14.1.1 Třídící a dotřiďovací linka na separované složky komunálních odpadů (papír, plast, směsné obaly, kompozitní obaly) ................................................................................................... 18 4.1.2 Biologicky rozložitelné odpady ........................................................................................ 25 Zařízení pro energetické využití odpadů ............................................................................. 53 4.2

4.2.1 Zbytkové spalitelné odpady ............................................................................................. 53 Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady ............................................................... 109 4.3

4.3.1 Návrh optimální sítě pro nakládání s nebezpečnými odpady ....................................... 109 Seznam použitých zkratek .................................................................................................................. 132 Seznam zdrojů .................................................................................................................................... 134

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody přístupu k optimalizaci ...................................................................... 6 Tabulka č. 2: Celková bilance odpadů vstupujících do optimalizace pro rok 2013 .............................. 12 Tabulka č. 3: Celková bilance sub-toků odpadů vhodných k dotřídění vstupujících do optimalizace v souladu s členěním dle dokumentu 1.1.2........................................................................................... 12 Tabulka č. 4: Celková bilance sub-toků biologicky rozložitelných odpadů vstupujících do optimalizace v souladu s členěním dle dokumentu 1.1.2........................................................................................... 13 Tabulka č. 5: Celková bilance sub-toků odpadů vhodných pro energetické využití vstupujících do optimalizace v souladu s členěním dle dokumentu 1.1.2 ..................................................................... 13 Tabulka č. 6: Celková bilance sub-toků nebezpečných odpadů vstupujících do optimalizace v souladu s členěním dle dokumentu 1.1.2 ........................................................................................................... 14 Tabulka č. 7 ........................................................................................................................................... 19 Tabulka č. 8: Prognóza vývoje potenciálního hmotnostního toku odpadů vhodných k dotřídění ......... 19 Tabulka č. 9: Průměrná produkce a potenciální hmotnostní tok odpadů vhodných k dotřídění 2009-2013, prognóza pro rok 2020 ve srovnání se současnými kapacitami linek k jejich zpracování .......... 21 Tabulka č. 10 Definice sub-toků biologicky rozložitelných odpadů vstupujících do optimalizace ........ 27 Tabulka č. 11 Sub-toky BRO - produkce a množství odpadu pro optimalizaci ..................................... 31 Tabulka č. 12 Sub-toky BRO – Odhad množství odpadu vstupujících do optimalizace v jednotlivých krajích, rok 2020 .................................................................................................................................... 31 Tabulka č. 13 Uvažované kapacity současných O-BPS v jednotlivých ORP ....................................... 46 Tabulka č. 14 Uvažované kapacity potencionálních rozšířených Z-BPS o hygienizaci v jednotlivých ORP – uvedené kapacity jsou částečné kapacity pro náhradu 30 % základní suroviny. ..................... 46 Tabulka č. 15 Přehled katalogových čísel zahrnutých do sub-toku zbytkových spalitelných odpadů převážně z komunální sféry (SKO*) ...................................................................................................... 54 Tabulka č. 16: Produkce a možného zpracování zbytkových spalitelných odpadů v ČR pro rok 2024 57 Tabulka č. 17 Množství zbytkových spalitelných odpadů pro optimalizaci sítě v jednotlivých krajích .. 57 Tabulka č. 18 Vstupní a výstupní proudy ZEVO ................................................................................... 59 Tabulka č. 19 Vstupní a výstupní proudy zařízení MBÚ ....................................................................... 60 Tabulka č. 20 Potenciál odpadů vhodných pro výrobu paliva a kapacity pro zpracování TAP – fluidní kotle při náhradě 10% vstupní energie fosilního paliva ........................................................................ 83 Tabulka č. 21: Maximální množství BRKO ukládaných na skládky v cílových letech [t] .................... 105 Tabulka č. 22: Katalogové čísla ovlivňující množství skládkovaného BRKO ..................................... 106 Tabulka č. 23: Uvažovaná katalogová čísla ovlivňující množství skládkovaného BRKO ................... 107 Tabulka č. 24: Prognóza produkce dominantních zdrojů BRO pro výpočet množství skládkovaného BRKO v roce 2020 .............................................................................................................................. 108 Tabulka č. 25: Prognóza produkce BRKO v roce 2020 ...................................................................... 108 Tabulka č. 26 Definice sub-toků nebezpečných odpadů vstupujících do optimalizace ...................... 111 Tabulka č. 27 Sub-toky NO - produkce a množství odpadu pro optimalizaci ..................................... 115 Tabulka č. 28 Sub-toky NO – množství odpadu pro optimalizaci v jednotlivých krajích ..................... 115 Tabulka č. 29: Celková kapacita spaloven NO v ČR .......................................................................... 116 Tabulka č. 30: Kapacity stabilizačních a solidifikačních linek dle jednotlivých krajů .......................... 117 Tabulka č. 31: Kapacita deemulgačních a neutralizačních stanic v jednotlivých krajích .................... 117

Seznam grafů

Graf č. 1. Prognóza vývoje produkce odpadů vhodných k dotřídění .................................................... 20 Graf č. 2: Optimalizace - Potencionální množství odpadů – sub-tok kompostárny .............................. 28 Graf č. 3: Potencionální množství odpadů – sub-tok kompostárny nebo bioplynové stanice – scénář 1 (mírný nárůst produkce 200201) ........................................................................................................... 28 Graf č. 4: Potencionální množství odpadů – sub-tok kompostárny, bioplynové stanice nebo TAP ..... 29 Graf č. 5: Potencionální množství odpadů – sub-tok kompostárny nebo TAP ..................................... 29 Graf č. 6: Potencionální množství odpadů – sub-tok bioplynové stanice ............................................. 30 Graf č. 7: Potencionální množství odpadů – sub-tok bioplynové stanice nebo výroba TAP ................ 30 Graf č. 8: Naplnění kapacity kompostáren v krajích vzhledem k množství vyprodukovaných odpadu vhodných ke kompostování (scénář 1– mírný nárůst katalogového čísla 20 02 01) ............................ 34 Graf č. 9: Naplnění projektované kapacity kompostáren v krajích ČR ................................................. 34 Graf č. 10 Histogram dopravních vzdáleností pro odpad zpracovaný v kompostárnách – scénář 1-

mírný nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01 ............................................................................ 35 Graf č. 11 Histogram dopravních vzdáleností pro odpad zpracovaný v kompostárnách – scénář 2 střední nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01 .......................................................................... 37 Graf č. 12 Histogram dopravních vzdáleností pro odpad zpracovaný v kompostárnách – scénář 3 - vysoký nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01 .......................................................................... 38 Graf č. 13: Naplnění rozšířené projektované kapacity kompostáren v krajích ČR ............................... 40 Graf č. 14: Histogram dopravních vzdáleností pro odpad zpracovaný v kompostárnách s rozšířenou kapacitou – scénář 3 - vysoký nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01 ...................................... 41 Graf č. 15: Závislost ceny na bráně na kapacitě zařízení (zdroj: VUT Brno, vlastní tvorba) ................ 44 Graf č. 16 Výsledky pro scénář 1 .......................................................................................................... 48 Graf č. 17: Histogram vzdáleností dopravy odpadů do BPS pro scénář 1 ........................................... 48 Graf č. 18: Výsledky pro scénář 2 ......................................................................................................... 50 Graf č. 19: Výsledky pro scénář 3 ......................................................................................................... 50 Graf č. 20: Histogram vzdáleností dopravy odpadů do BPS pro scénář 3 ........................................... 51 Graf č. 21 Nakládání se struskou ve vybraných evropských zemích ................................................... 59 Graf č. 22: Závislost investičních nákladů technologie ZEVO na kapacitě, vztaženo k roku 2015 ...... 64 Graf č. 23: Závislost investičních nákladů technologie MBÚ a MÚ na kapacitě, vztaženo k roku 2015 .............................................................................................................................................................. 65 Graf č. 24 Provozní náklady technologie MBÚ a MÚ o kapacitě 60 kt/r bez uvažování skládkovacího poplatku, vztaženo k roku 2024 ............................................................................................................ 66 Graf č. 25 Modelová cena na bráně technologie MBÚ a MÚ bez uvažování skládkovacího poplatku (IRR 11 %), vztaženo k roku 2024 ........................................................................................................ 67 Graf č. 26 Vhodnost technologií MBÚ a MÚ pro danou kapacitu a poplatek za uložení ...................... 67 Graf č. 27 Modelová cena na bráně technologie MBÚ a MÚ při různých úrovních skládkovacího poplatku (IRR 11 %), vztaženo k roku 2024 ......................................................................................... 68 Graf č. 28 Závislost investičních nákladů monobloku pro spalování TAP na kapacitě, vztaženo k roku 2015 ...................................................................................................................................................... 69 Graf č. 29: Průměrná cena na bráně technologie EVO a monobloků pro zpracování LF (IRR 11 %), vztaženo k roku 2024 ............................................................................................................................ 70 Graf č. 30 Předpokládaný vývoj kapacit německých zařízení na zpracování odpadu upraveno na základě XX?? ........................................................................................................................................ 72 Graf č. 31: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita ZEVO a vývoz odpadu ke zpracování mimo ČR (Průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V1)........................................................... 74 Graf č. 32: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita MBÚ, zpracování LF v monoblocích v ČR a vývoz LF ke zpracování mimo ČR (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V1) ........ 74 Graf č. 33: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita ZEVO a MBÚ po krajích (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V1, cena v zahraničí 70 EUR/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50%) ................................................................................................................... 75 Graf č. 34: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita překládacích stanic po krajích v závislosti na poplatku za uložení (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V1, cena v zahraničí 70 EUR/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50%). ..................................................................... 76 Graf č. 35: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita překládacích stanic po krajích v závislosti na poplatku za uložení (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V1, skládkovací poplatek 1600 Kč/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50%). .................................................... 76 Graf č. 36: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita ZEVO a vývoz odpadu ke zpracování mimo ČR (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3) ........................................................... 77 Graf č. 37: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita MBÚ a vývoz lehké frakce ke zpracování mimo ČR (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3) ........................................................... 78 Graf č. 38: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita ZEVO a MBÚ po krajích (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3, cena v zahraničí 70 EUR/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50%) ................................................................................................................... 78 Graf č. 39: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita zpracování lehké frakce ve fluidních kotlích po krajích v závislosti na poplatku za uložení (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3, cena v zahraničí 70 EUR/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ................... 79 Graf č. 40: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita zpracování LF ve fluidních kotlích po krajích v závislosti na ceně v zahraničí (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3, skládkovací poplatek 1600 Kč/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................. 79 Graf č. 41: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita překládacích stanic po krajích v závislosti na ceně v zahraničí (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3, cena v zahraničí 70 EUR/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ..................................................................... 80

Graf č. 42: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita překládacích stanic po krajích v závislosti na ceně v zahraničí (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3, skládkovací poplatek 1600 Kč/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ............................................................. 81 Graf č. 43: Nakládání s odpady vhodnými pro výrobu paliv z odpadů mezi roky 2009 a 2013 ............ 82 Graf č. 44: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Hl. m Praze (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ............................. 84 Graf č. 45: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Hl. m Praze (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 84 Graf č. 46: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ ve středočeském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 85 Graf č. 47: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP ve Středočeském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ................. 85 Graf č. 48: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice ve Středočeském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)86 Graf č. 49: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Jihočeském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 87 Graf č. 50: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP v Jihočeském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 87 Graf č. 51: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Jihočeském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 88 Graf č. 52: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Plzeňském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ............................. 89 Graf č. 53: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP v Plzeňském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 89 Graf č. 54: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Plzeňském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 90 Graf č. 55: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Karlovarském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 90 Graf č. 56: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Karlovarském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ................. 91 Graf č. 57: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Ústeckém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ............................. 92 Graf č. 58: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP v Ústeckém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 92 Graf č. 59: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Ústeckém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 93 Graf č. 60: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Libereckém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 93 Graf č. 61: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Libereckém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 94 Graf č. 62: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Královéhradeckém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)94 Graf č. 63: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Královéhradeckém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)95 Graf č. 64: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Pardubickém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 96 Graf č. 65: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Pardubickém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ................. 96 Graf č. 66: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Olomouckém kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ................. 97 Graf č. 67: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Moravskoslezském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)98 Graf č. 68: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP v Moravskoslezském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)98 Graf č. 69: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Moravskoslezském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)99 Graf č. 70: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Jihomoravském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................... 99 Graf č. 71: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Jihomoravském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

............................................................................................................................................................ 100 Graf č. 72: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ ve Zlínském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ........................... 101 Graf č. 73: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP ve Zlínském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................. 101 Graf č. 74: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice ve Zlínském kraji (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................. 102 Graf č. 75: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v kraji Vysočina (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) ........................... 102 Graf č. 76: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v kraji Vysočina (histogram z 2400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %) .................. 103 Graf č. 77 Potenciální množství odpadů – sub-tok deemulgační stanice ........................................... 112 Graf č. 78 Potenciální množství odpadů – sub-tok spalovna NO ....................................................... 112 Graf č. 79 Potenciální množství odpadů – sub-tok stabilizační linka .................................................. 113 Graf č. 80 Potenciální množství odpadů – sub-tok stabilizační linka nebo deemulgační stanice ...... 113 Graf č. 81 Potenciální množství odpadů – sub-tok stabilizační linka nebo spalovna NO ................... 114 Graf č. 82 Potenciální množství odpadů – sub-tok stabilizační linka nebo neutralizace .................... 114 Graf č. 83 Sub-tok SPAL NO - Výsledné návozy odpadu do spaloven NO (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO) ...................................................................................................... 119 Graf č. 84 Výsledné návozy odpadu do spaloven NO (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit) ............................................................................................................................................................ 120 Graf č. 85 Výsledné návozy odpadu do spaloven NO (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit) ............................................................................................................................................................ 121 Graf č. 86 Výsledné návozy odpadu do deemulgačních/neutralizačních stanic (scénář 1 - 2x navýšení současných kapacit spaloven NO) ...................................................................................................... 122 Graf č. 87 Výsledné návozy odpadu do deemulgačních/neutralizačních linek (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit) ............................................................................................................................ 123 Graf č. 88 Výsledné návozy odpadu do stabilizačních linek (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO) .......................................................................................................................... 125 Graf č. 89 Výsledné návozy odpadu do stabilizačních linek (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit) ................................................................................................................................................ 127 Graf č. 90 Výsledné návozy odpadu do stabilizačních linek (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit) ................................................................................................................................................ 128 Graf č. 91 Histogram vzdáleností dopravy odpadů do zařízení pro nakládání s NO (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO) ...................................................................................... 129 Graf č. 92 Histogram vzdáleností dopravy odpadů do zařízení pro nakládání s NO (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit) ............................................................................................................ 129 Graf č. 93 Histogram vzdáleností dopravy odpadů do zařízení pro nakládání s NO (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit) ............................................................................................................ 130

Seznam obrázků

Obrázek č. 1: Nástroj NERUDA .............................................................................................................. 1 Obrázek č. 2: Hierarchie nakládání s odpady (pyramida) ....................................................................... 3 Obrázek č. 3: Příklad hmotnostního toku biologicky rozložitelných odpadů ........................................... 7 Obrázek č. 4: Příklad definice sub-toků a potenciálu .............................................................................. 8 Obrázek č. 5: Grafické znázornění dostupného množství odpadu ......................................................... 9 Obrázek č. 6: Grafické znázornění dostupného množství odpadu ....................................................... 10 Obrázek č. 7: Grafické znázornění obecného přístupu k prognóze ..................................................... 16 Obrázek č. 8: Možnosti teritoriální optimalizace třídících a dotřiďovacích linek na separované složky komunálních odpadů v ČR .................................................................................................................... 24 Obrázek č. 9: Způsoby nakládání relevantní pro optimalizaci BRO .................................................... 25 Obrázek č. 10: Základní schéma možných způsobů zpracování jednotlivých typů BRO ..................... 26 Obrázek č. 11: Svozová mapa pro hrany delší než 30 km – scénář 1- mírný nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01 ................................................................................................................. 36 Obrázek č. 12: Svozová mapa pro hrany delší než 30 km – scénář 2 - střední nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01 ................................................................................................................. 37 Obrázek č. 13: Svozová mapa pro hrany delší než 30 km – scénář 3 - vysoký nárůst produkce

katalogového čísla 20 02 01 ................................................................................................................. 39 Obrázek č. 14: Svozová mapa pro hrany delší než 30 km pro rozšířené kapacity kompostáren – scénáře 1, 2 a 3 .................................................................................................................................... 41 Obrázek č. 15: Blokové schéma O-BPS a Z-BPS doplněné o stupeň hygienizace (zdroj: VUT Brno) 43 Obrázek č. 16: Mapa ORP, ve kterých je uvažováno alespoň jedno zařízení O-BPS nebo potenciální Z-BPS s hygienizací .............................................................................................................................. 45 Obrázek č. 17: Mapa dopravních vzdáleností delších než 30 km – scénář 1 ...................................... 49 Obrázek č. 18: Relevantní způsoby nakládání pro optimalizaci zbytkových spalitelných odpadů ....... 55 Obrázek č. 19: Materiálová bilance technologie EVO .......................................................................... 58 Obrázek č. 20: Materiálová bilance technologie MBÚ .......................................................................... 60 Obrázek č. 21: Materiálová bilance technologie MÚ ............................................................................ 61 Obrázek č. 22: Materiálová bilance využití TAP v cementárnách ......................................................... 61 Obrázek č. 23: Materiálová bilance využití lehké frakce v rámci spoluspalování ................................. 62 Obrázek č. 24 Uvažované volné kapacity v příhraničí .......................................................................... 71 Obrázek č. 25: Způsoby nakládání relevantní pro optimalizaci NO .................................................... 109 Obrázek č. 26: Základní schéma možných způsobů zpracování jednotlivých typů NO ..................... 110 Obrázek č. 27: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do spaloven NO větší než 100 km (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO) ...................................................................................... 119 Obrázek č. 28: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do spaloven NO větší než 100 km (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit) ............................................................................................................ 121 Obrázek č. 29: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do deemulgačních/ neutralizačních linek větší než 100 km (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit) ....................................................................... 124 Obrázek č. 30: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do stabilizačních linek větší než 100 km (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO) ................................................................................. 126 Obrázek č. 31: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do stabilizačních linek větší než 100 km (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit) ................................................................................................... 128

1

Úvod 1.

Tento dokument popisuje přístup k výběru typů zařízení, která budou předmětem optimalizační úlohy v rámci projektu „Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020“.

Níže je uveden přístup ke stanovení vybraných typů zařízení pro nakládání s odpady, k definici hmotnostního toku odpadů, pro který bude optimalizace sítě zařízení řešena a prognóza jednotlivých hmotnostních toků.

Výstupem dokumentu bude návrh optimální sítě zařízení k nakládání s vybranými odpady (sub-toky) v rámci ČR včetně stanovení potřebných kapacit těchto zařízení ve všech krajích.

Výpočtový nástroj NERUDA 1.1Systém NERUDA je označení pro logistickou transportní svozovou úlohu pro simulaci toku odpadu na vymezeném území. Vzhledem k obecně složitým vazbám v oblasti odpadového hospodářství se pak jedná o komplexní úlohu – intuicí obtížně řešitelnou. Oddělené posuzování jednotlivých projektů vytržených z kontextu okolí bez respektování vzájemných interakcí mezi projekty může vést k chybným závěrům a nerealistickým výstupům z úlohy. V takové situaci je nutné disponovat sofistikovaným výpočtovým nástrojem, který umožňuje simulovat toky odpadu při zahrnutí konkurenčních podmínek trhu.

Nástroj NERUDA představuje komplexní optimalizační nástroj a jeho hlavní idea vychází z následujícího jednoduchého principu: Vlastník odpadu (obec) se rozhoduje, jak s odpadem naloží, přičemž kritériem je dosažení nejnižších nákladů. Ty jsou dány cenou za zpracování v daném zařízení (tzv. gate-fee) a cenou dopravy (resp. Nezbytného logistického celku). Tato hlavní idea je spolu s podkladovou mapou ČR ilustrována viz Obrázek č. 1, kde je vyobrazena mapa ČR s detailem na bázi obcí s rozšířenou působností (ORP). Území ČR je tedy rozděleno do 206 uzlů. Hrany grafu představují reálnou silniční síť mezi jednotlivými ORP.

Obrázek č. 1: Nástroj NERUDA

Výpočtové jádro nástroje je sestaveno v software GAMS (software pro výpočet optimalizačních úloh) a čerpá z datových souborů, např.:

• model silniční infrastruktury, • model železniční infrastruktury, • model produkce odpadu pro ORP, • model výhřevnosti odpadu v ORP, • model existujících skládek v ČR, • výstupy z technicko-ekonomických modelů (viz níže).

2

Zadání optimalizační úlohy a výsledky výpočtů lze nastavit s ohledem na potřeby různých subjektů v odpadovém hospodářství, tedy např. dle požadavků původců a zpracovatelů odpadu nebo dle potenciálních investorů. Výstupy z nástroje NERUDA tedy mohou představovat:

• klíčové vstupy pro studie proveditelnosti, hodnocení atraktivity záměrů (výnosnost a rizika z pohledu investora),

• podklady pro uzavírání kontraktů a definování strategie vyjednávání kontraktů (koho oslovit a jakou cenu nabídnout z pohledu zpracovatele odpadu),

• hodnocení dopadů nečinnosti a pasivního přístupu, vyhodnocení účelnosti a možnosti svazků původců, stanovení spravedlivé ceny v rámci svazku (z pohledu producenta odpadu),

• vyhodnocení možností vývoje odpadového hospodářství pro různé územní celky, podklady pro nastavení legislativních opatření (z pohledu institucí, veřejné správy nebo samosprávy),

• Podklady pro návrh vhodné lokality pro výstavbu zařízení a jejich optimální kapacity, • Popis toku odpadu (materiálu) v rámci sledovaného území, • Podklady pro návrh logistického řetězce (svozová vozidla, překládací stanice, silniční a železniční

doprava).

3

Stanovení cílů optimalizace a typů zařízení pro optimalizaci 2.

V dokumentu 1.1.1 byla detailně provedena analýza produkce a nakládání v období let 2009 až 2013 s definovanými hmotnostními toky, které byly specificky přiřazeny ke konkrétním zařízením. Dále byl identifikován potenciální hmotnostní tok odpadů vhodných pro konkrétní zařízení. Vždy byly provedeny následující úkony v tomto pořadí:

• Určení katalogových čísel, a to na základě expertního posouzení a analýzy konkrétních odpadů vstupujících do jednotlivých druhů zařízení, která jsou v daném toku pro dané zařízení zahrnuty.

• Sumarizace celkové historické produkce hmotnostního toku (A00 + BN30 + AN60) za celou ČR, resp. jednotlivé kraje v letech 2009 až 2013.

• Sumarizace způsobů nakládání s tímto hmotnostním tokem v letech 2009 – 2013. • Protože s určitou částí hmotnostního toku bylo nakládáno hierarchicky lepším způsobem, než

přísluší danému zařízení, pro které je hmotností tok definován (např. část odpadů určených pro ZEVO se již dnes materiálově využívá), byl dále definován potenciální hmotnostní tok pro zpracování v daném zařízení (zahrnuje kódy způsobu nakládání příslušející danému zařízení a všechny z hlediska platné hierarchie nižší).

• Potenciál hmotnostního toku je dan jako součet konkrétních způsobů nakládání (nejedná se tedy o produkci), které jsou vyjádřeny kódy způsobu nakládání. V případě, kdy se výrazně odlišovala celková produkce odpadů od potenciálního hmotnostního toku, byl tento použit pro vyhodnocení stávající sítě zařízení. A to z důvodu, aby nedošlo k nadhodnocení odpadového toku vstupujícího do konkrétního zařízení. Potenciální hmotnostní tok, případně odpadový tok vyjádřený na základě produkce byl následně porovnán s ročními kapacitami daného zařízení na úrovni ČR, resp. krajů a byla vyhodnocena dostatečnost sítě.

V rámci dokumentu 1.1.2 je prvotní analýza rozpracována ve větším detailu a pro vybrané typy zařízení je realizován návrh optimální sítě. Předmětem optimalizace nejsou veškerá zařízení zahrnutá v analytické části dokumentu, a to právě s ohledem na splnění níže uvedených kritérií. Jednotlivé typy zařízení, pro které bude realizována optimalizační úloha, byly stanoveny primárně na základě těchto kritérií:

• Potřeba posunu k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady (viz Obrázek č. 1). • Možnost jasné definice potenciálního hmotnostního toku vstupujících odpadů. • Účel zařízení primárně k využití (materiálovém nebo energetickém) odpadů (zahrnuje zařízení

podle § 14, odst. 1 zákona o odpadech).

Obrázek č. 2: Hierarchie nakládání s odpady (pyramida)

Zdroj: Zákon č. 185/2001 Sb.

Předcházení vzniku odpadů

Příprava k opětovnému použití

Recyklace odpadů

Jiné využití odpadů, například energetické využití

Odstranění odpadů

4

Zároveň by optimalizace stávající sítě zařízení měla přispět k dosažení strategických cílů odpadového hospodářství České republiky na období 2015 – 2024 uvedených v Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024, jehož závazná část byla vyhlášena v příloze nařízení vlády ze dne 22. Prosince 2014 a nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2015.

V souladu s výše uvedenými kritérii byla stanovena zařízení, která budou předmětem optimalizace. Těmi jsou:

Zařízení přispívající k materiálovému využití odpadů:

• Třídící a dotřiďovací linka na separované složky komunálních odpadů. • Kompostárna.

Zařízení pro energetické využití odpadů a podpůrná zařízení:

• Bioplynová stanice • Zařízení pro energetické využití vybraných komunálních odpadů (ZEVO). • Zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů (MBÚ) s následným využitím kalorických

výstupů jako náhrady fosilních paliv. • Překládací stanice.

Zařízení pro odstraňování odpadů:

• Spalovna nebezpečných odpadů (při splnění podmínky R1 se může jednat o energetické využití). • Deemulgační a neutralizační stanice. • Stabilizační nebo solidifikační linka.

Obecné zásady přístupu k optimalizaci sítě zařízení:

• Stanovení potenciálního hmotnostního toku a sub-toků pro rok 2013 (detailnější rozpracování vybraných výstupů dokumentu 1.1.1 s ohledem na potřeby optimalizačního výpočtu). Detailnější rozpracování je nutné především u zařízení, kde dochází k překryvu části potenciálního hmotnostního toku, např. u nebezpečných odpadů (viz níže), který pak může vstupovat do více typů zařízení na různé nebo srovnatelné úrovni hierarchie. Z tohoto důvodu dochází k detailnější dekompozici ve srovnání s dokumentem 1.1.1.

• Stanovení budoucího potenciálního toku s ohledem na rok výpočtu 2020, resp. 2024 pro SKO.

• Vlastní optimalizační výpočet pro jednotlivá zařízení, resp. skupiny hmotnostních toků nebo sub-toků.

• Vyhodnocení výsledků a formulace doporučení.

5

Stanovení potenciálního hmotnostního toku pro účely 3.optimalizace sítě

Metodika určení potenciálního hmotnostního toku pro účely optimalizace 3.1Obecné principy, na kterých je založena metodika určení potenciálního hmotnostního toku jsou uvedeny v kapitole 3 dokumentu 1.1.1 Analýza sítě zařízení v krajích a v ČR. Z pohledu optimalizace bylo stanoveno jako primární kritérium zvýšení environmentální bezpečnosti nakládání s odpady a jako sekundární ekonomická únosnost budoucí „optimalizované“ struktury.

Jestliže se na úrovni ČR u většiny sub-toků příliš nerozchází produkce a nakládání i pokud je zanedbán import a export odpadů (viz dokument 1.1.1), již pro územní jednotku kraj, se projevuje přeprava odpadů mezi jednotlivými kraji, kdy místo produkce a místo nakládání není totožné. Toto je dáno tím, že v jednotlivých krajích se nacházejí různé druhy zařízení, která nakládají s konkrétními druhy odpadů. Například spalovna nebezpečného odpadu se nenachází ve všech krajích ČR, a proto logicky dochází k převozu NO mezi kraji.

Ještě významnější je tento aspekt na úrovni ORP, kdy v této úrovni detailu neplatí rovnice produkce v daném ORP = finální využití nebo odstranění odpadů na území totožného ORP, ze stejného důvodu jako na území kraje, a proto dochází k přepravě odpadů mezi jednotlivými ORP. Navržená metodika pro stanovení potenciálního hmotnostního toku pro jednotlivé druhy toků resp. sub-toků (viz níže) použitá v dokumentu 1.1.2 výše uvedené skutečnosti musela respektovat a zohlednit.

Jako primární datová základna byla zvolena veřejná databáze ISOH a pro některé druhy odpadů podskupiny 15 a skupiny 20 byly dále použity údaje z ISOH (poskytnuté CENIA).

Jednotlivá katalogová čísla odpadů byla k zařízením přiřazena s využitím následujícího postupu:

• Povolené přijímané odpady uvedené v provozních řádech reprezentativních zařízení provozovaných na území České republiky.

• Expertní posouzení relevance jednotlivých katalogových čísel odpadů pro vstup do příslušného typu zařízení s ohledem na jeho účel. Výběr byl učiněn primárně se zohledněním těchto vlastností vstupujících odpadů:

• Pevné, kapalné a zvodnělé. • Organické (spalitelné) a anorganické (pro stabilizaci). • Ostatní a nebezpečné.

• Vyloučení katalogových čísel, pod kterými může být evidován i jiný odpadový tok než ten, s nímž může reálně nakládat daný typ zařízení nebo katalogových čísel, která by z hlediska platné hierarchie vůbec neměla do zařízení vstupovat (např. katalogová čísla odpadů končící na dvojčíslí „99“, papírové nebo plastové obaly do zařízení ZEVO).

Detailnější popis jednotlivých zařízení, včetně vstupujících odpadů a určení hmotnostního toku pomocí kódů způsobu nakládání je součástí kapitoly 4 dokumentu 1.1.1 Analýza sítě zařízení v krajích a v ČR.

Klíčovým faktorem pro stanovení kódů způsobů nakládání definující historický hmotnostní tok v letech 2009-2013 je platná hierarchie nakládání s odpady. Každý typ zařízení, má svou roli v rámci systému odpadového hospodářství a hierarchickém žebříčku.

Jelikož optimalizace znamená ze své definice posun od neoptimálního či méně optimálního uspořádání systému nakládání s odpady k optimální situaci, tj. posun k vyšším úrovním hierarchie v souladu se zákonem o odpadech a cíli POH ČR, zahrnuje celkový potenciální hmotnostní tok u jednotlivých typů zařízení tyto způsoby nakládání:

• Konkrétní kódy způsobu nakládání s odpady, k nimž může docházet v daném typu zařízení.

6

• Nakládání, které je z hlediska platné hierarchie níže umístěné a je tudíž žádoucí odklonit tento hmotnostní tok směrem k hierarchicky výše umístěnému způsobu nakládání.

• Nakládání, které je sice z hlediska platné hierarchie na stejné nebo vyšší úrovni, avšak reálně nepředstavuje lepší způsob nakládání z hlediska environmentálních dopadů (např. XN1, XN2, XN11, XN12).

• Nakládání, které je sice z hlediska platné hierarchie na stejné nebo vyšší úrovni, avšak nepředstavuje konečné využití odpadu (např. XR12).

Takto definovaný potenciál je ovšem určen hmotností odpadů, s kterými je nakládáno specifickým způsobem (vyjádřené kódy způsobu nakládání), nikoli produkovaných odpadů. Výhody a nevýhody přístupu k optimalizaci založené na hmotnostním toku definovaným produkcí nebo způsobem nakládání, sumarizace viz Tabulka č. 1.

Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody přístupu k optimalizaci

Optimalizace na základě údajů o produkci (A00+BN30+ AN60)

Optimalizace na základě specifických kódů způsobu nakládání (viz jednotlivé přístupy popsané v dokumentu 1-1-

1, kapitola 2 a dokumentu 1-1-2, kapitola)

Výhody Výhody

- respektuje skutečnou územní strukturu produkce odpadů a jejich teritoriální původ vzniku.

- respektuje skutečnou územní strukturu nakládání s odpady. - hmotnostní tok lze „očistit“ o tu jeho část, s níž je již nyní nakládáno hierarchicky lepším způsobem a neměla by tudíž

vstupovat do potenciálu hierarchicky níže umístěných zařízení v optimalizačním modelu.

Nevýhody Nevýhody

- ve většině případů by byl hmotnostní tok neúměrně nadhodnocen z důvodu zahrnutí hmotnostního toku,

s nímž je již v současnosti nakládáno hierarchicky lepším způsobem (viz přístup výše).

- místo nakládání s odpadem nelze jednoduše přiřadit s místem produkce odpadu. Z tohoto důvodu je nutné

přijmout zjednodušující předpoklad a přepočítat výsledný potenciální hmotnostní tok strukturou produkce.

Hlavní principy, ke kterým řešitelský tým dospěl v rámci přípravné fáze optimalizačních výpočtů lze shrnout do následujících bodů:

• Optimalizace musí probíhat na základě určení vyprodukovaného množství odpadů, aby optimalizovaná síť řešila odpady v místě jejich vzniku, resp. v definované vzdálenosti, a nikoli v místě jejich současného nakládání (na úrovni ORP).

• Současně musí být respektováno současné nakládání s odpady, kdy část vyprodukovaného množství je zpracována hierarchicky lepším způsobem a to minimálně na úrovni ČR, kraje a pokud možno i úrovni ORP.

Pokud by data dostupná z veřejné databáze VISOH umožňovala spárování odpadů, s nimiž je v konkrétní lokalitě nakládáno, s místem jejich produkce, bylo by spojení dvou principiálně odlišných pohledů uvedených, viz Tabulka č. 1 jednoduché. Odpady, které dle výše stanoveného postupu spadají do potenciálu, by byly vysledovány k původci s tím, že zbývající část produkce by byla ponechána dle stávajícího nakládání, které je environmentálně lepší (případně ekonomicky únosnější u nakládání na stejném stupni hierarchie). Nicméně, jak již bylo zmíněno, data z VISOH neobsahují dostatečný detail pro takovéto řešení. Dle rozhodnutí zadavatele data z neveřejné části ISOH nebyla kvůli citlivosti údajů řešitelům zpřístupněna, což si vyžádalo návrh kompromisního přístupu ke stanovení hmotnostních toků.

Nejprve bylo nutné stanovit zjednodušující předpoklad, tj. zafixovat územní struktury nakládaných odpadů (tj. potenciálního hmotnostního toku) primárně podle územní struktury produkce. S tímto předpokladem bylo možné určit celkový objem produkce na úrovni ČR a také celkové množství spadající do potenciálu daného zařízení. Hmotnost odpovídající potenciálu byla následně vyjádřena

7

v jednotkách produkce. Výsledný koeficient byl poté rovnoměrně aplikován na produkci v jednotlivých ORP.

Nicméně u některých katalogových čísel byl takto vyjádřený potenciál vyšší než jeho produkce. Důvodem byl zejména dovoz odpadu ze zahraničí (BN6, BN16), odpad po úpravě, když nedošlo ke změně katalogového čísla odpadu (BN40), atd. Tyto kódy způsobu nakládání sice nejsou zahrnuty v produkci (tj. A00, AN60, BN30), nicméně i s takto evidovaným odpadem může být v ČR nakládáno. Bylo tedy nutné i ostatní „plusové“ položky (kódy způsobu nakládání), tj. množství odpadu uvedené ve sloupci 5 listu č. 2 Hlášení o produkci a nakládání s odpady, zahrnout do základu, z něhož se počítá potenciál, s výjimkou kódu nakládání B00. B00 představuje odpad převzatý od původce, jiné oprávněné osoby (sběr, výkupu, shromažďování), nebo jiné provozovny, nicméně nedochází ke změně množství na území ČR, s nímž může být v daném roce nakládáno. Toto množství budeme v tomto dokumentu označeno jako „Dostupné množství odpadu“

1.

V porovnání s přístupem aplikovaným v dokumentu 1-1-1 k definici potenciálního hmotnostního toku přiřazenému ke konkrétnímu zařízení, je nutné v dokumentu 1-1-2 jít do většího detailu, neboť v optimalizaci se posuzuje výhodnější způsob nakládání mezi více zařízeními (obvykle dvě až tři). Navíc hmotnostní tok, resp. jeho část tak, jak byl definován v 1.1.1 (z důvodů přehlednosti a přijatelného rozsahu dokumentu 1.1.1) může vstupovat do více zařízení. Konkrétní příklad pro hmotnostní tok uvažovaný pro zařízení Kompostárna a Bioplynová stanice je uvedeny viz Obrázek č. 3. Stejným způsobem je nutné přistoupit ke všem katalogových číslům a zařízením.

Obrázek č. 3: Příklad hmotnostního toku biologicky rozložitelných odpadů

Proto pro účely optimalizace bylo nutné definovat tzv. sub-toky a jejich potenciály. Pro sub-toky, tj. katalogová čísla odpadů, která mohou vstoupit do dvou různých zařízení (např. Kompostárna a Bioplynová stanice), byly definovány tzv. „omezující podmínky výpočtu“ (viz níže). Schematicky je toto znázorněno viz Obrázek č. 4 pro dva vybrané hmotnostní toky a detailně popsáno v příkladu níže.

1 Množství odpadu evidované pod kódy způsobu nakládání: A00, C00, BN6, XN16, BN30, BN40, XN50 a XN60.

Potenciál toku pro zařízení KOMPOSTÁRNA (v souladu s dokumentem 1.1.1)

Potenciál toku pro zařízení BPS (v souladu s dokumentem 1.1.1))

Kat.č. vstupující jen do zařízení KOMPOSTÁRNA definují nový Sub-tok č. 1

Kat.č. vstupující jen do zařízení BPS definují nový Sub-tok č. 3

Kat.č. vstupující do obou zařízení definují nový Sub-tok č. 2

02 01 07, 02 07 05, 03 03 07, 03 03 08, 03 03 09, 03 03 10, 03 03 11, 04 01 07, 04 02 20, 04 02 21, 04 02 22, 19 08 12, 19 08 14, 19 09 02, 19 09 03

02 03 01, 02 03 05, 02 04 01, 02 04 03, 02 05 02, 02 06 03, 02 07 01, 02 07 02, 04 02 10, 20 02 01,

200302

02 01 01, 02 01 06, 02 02 01, 02 02 03, 02 02 04, 02 03 04, 02 05 01, 02 06 01, 02 07 04, 19 08 09, 20 01 08, 20 01 25

8

Lze předeslat, že navržený, na první pohled komplikovaný přístup, byl nezbytný a jediný možný pro zaručení návrhu optimální struktury, která povede:

• k posunu k lepšímu nakládání s odpady v souladu s hierarchií. • u žádného sub-toku na úrovni ČR, kraje i ORP nedojde k posunu v opačném směru ve

srovnání se současným stavem.

Obrázek č. 4: Příklad definice sub-toků a potenciálu

K výše uvedenému překryvu dochází zejména v případě zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, jako kompostárna a bioplynová stanice nebo u zařízení pro zpracování nebezpečných odpadů (spalovna NO, průmyslová ČOV a stabilizační linka). Naopak k žádnému průniku nedochází v případě deemulgačních stanic a neutralizačních stanic, kam vstupují odlišná katalogová čísla.

Potenciální hmotnostní tok je pak určen následovně:

U katalogových čísel, která jsou zahrnuta jako vstupující odpad pouze u jednoho zařízení:

Pro jednodušší pochopení vezměme imaginární katalogové číslo XX XX XX, jehož se na úrovni ČR vyprodukuje 100 tun ročně, z čehož 80 tun je vyprodukováno v ORP 1, 10 tun v ORP 2 a 10 tun dovezeno do ORP1 ze zahraničí. Tento odpad je zahnut mezi vstupujícími odpady zařízení Z. V současné době je s naším imaginárním odpadem nakládáno následovně: 40 tun odpadu je zpracováváno lepším způsobem, než odpovídá nakládání v zařízení Z, s 25ti tunami je nakládáno v zařízeních Z, s 35 tunami je nakládáno hůře (viz výše).

Z těchto údajů se vypočítá potenciál zařízení Z na úrovni ČR:

Potenciál zařízení Z (t) = Produkce (t) + Dovoz (t) – Množství odpadu, s nímž je naloženo hierarchicky lepším způsoben (t) = 90t + 10 t – 40 t = 60 t

Min ( , )

Potenciál toku pro zařízení A(v souladu s 1.1.1)

Potenciál toku pro zařízení B(v souladu s 1.1.1)

Kódy …….Jen do zařízení ASubtok 1

Kódy …….Jen do zařízení BSubtok 3

Kódy …….Do zařízení A nebo BSubtok 2

Potenciál subtoku 1pro 1.1.2


Potenciál subtoku 2vzhledem k zařízení A

Potenciál subtoku 2vzhledem k zařízení B


+ omezující podmínka

9

Těchto 60 tun bude vstupovat do modelu pro optimalizaci sítě. Zbývajících 40 tun bude vstupovat do lepších zařízení (z hlediska hierarchie), které v rámci optimalizace nebudou řešeny, případně které vstoupí do jiného modelu, nebo s těmito odpady nebude v daném roce v ČR nakládáno

Potenciál zařízení Z, tj. 60 tun vstupujících do optimalizace bude následně rozpočteno mezi ORP dle jejich současné produkce, tedy dle vzorce:

Množství v ORP X pro optimalizaci = PotenciálČR/ Dostupné množství odpaduČR * Dostupné množství odpaduORP X

Množství v ORP 1 pro optimalizaci = 60 t / 100 t * 90 t = 54 t


Obrázek č. 5: Grafické znázornění dostupného množství odpadu

U katalogových čísel, která jsou zahrnuta jako vstupující odpad u více zařízení (modelový příklad pro 2 zařízení):

Vezměme opět imaginární katalogové číslo XX XX XX, jehož se na úrovni ČR vyprodukuje 90 tun ročně, z čehož 80 tun je vyprodukováno v ORP 1, 10 tun v ORP 2. Navíc je 10 tun tohoto odpadu dovezeno do ORP 1 ze zahraničí. Tento odpad je zahnut mezi vstupujícími odpady zařízení Z1 a Z2, kdy zařízení Z1 je hierarchicky lepší zařízení. V současné době je s naším imaginárním odpadem nakládáno následovně: 20 tun odpadu je zpracováváno lepším způsobem, než odpovídá nakládání v zařízení Z1, s 20ti tunami je nakládáno v zařízení Z1, s 25ti tunami je nakládáno v zařízeních Z2, s 35 tunami je nakládáno hůře (viz výše).

Z těchto údajů se vypočítá potenciál zařízení Z1 a Z2:

Potenciál zařízení Z1 (t) = Produkce (t) + Dovoz (t) – Množství zpracováváno lepším způsoben (t) než Z1= 90 t + 10t – 20 t = 80 t = 25 t + 35 t + 20 t

Potenciál zařízení Z2 (t) = Produkce (t) + Dovoz (t) – Množství zpracováváno lepším způsoben (t) než Z2= 90 t + 10t – 20 t -20 t = 60 t = 25 t + 35 t

10

Těchto 60 tun bude vstupovat do modelu pro optimalizaci sítě, 20 t bude vzato do modelu jako konstanta, která bude automaticky vstupovat do lepšího zařízení Z12 a zbývajících 20 t bude vstupovat do lepších než je zařízení Z1, který jsou ovšem mimo optimalizaci (viz situace pro 1 zařízení) nebo s nimi v ČR nebude v daném roce nakládáno.

Potenciál zařízení Z1, tj. 60 tun vstupujících do optimalizace bude následně rozpočteno mezi ORP dle jejich současné produkce, tedy dle vzorce:

Množství v ORP X pro optimalizaci = PotenciálČR/ Dostupné množství odpaduČR * Dostupné množství odpaduORP X



Stejným způsobem bude rozpočteno mezi ORP také 20 tun, které budou automaticky vstupovat do lepšího zařízení Z1:

Množství v ORP X vstupující do zařízení Z1= (PotenciálČR, Z1 – PotenciálČR, Z2 )/ Dostupné množství odpaduČR * Dostupné množství odpaduORP X

Množství v ORP 1 vstupující do zařízení Z1 = 20 t / 100 t * 90 t = 18 t

Množství v ORP 2 vstupující do zařízení Z1 = 20 t / 100 t * 10 t = 2 t

Obrázek č. 6: Grafické znázornění dostupného množství odpadu

2 Aby výsledek optimalizace nebyl hierarchicky horší

11

Celková bilance odpadů vstupujících do optimalizace vzhledem 3.2k současné produkci Celkovou bilanci odpadů vstupujících do optimalizačního modelu pro rok 2013 ukazuje, viz Tabulka č. 2. Celkové množství produkce, které je řešeno pro optimalizační model je 6 598 210 t. Zde je třeba zmínit, že toto číslo nepředstavuje součet produkcí uvedených, viz

Tabulka č. 3Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., neboť některé odpady mohou vstupovat do více zařízení a proto jsou v produkci započítány vícekrát.

Celková produkce všech odpadů v ČR za rok 2013 je 30 678 275 t. Produkce, se kterou je počítáno v rámci optimalizačního modelu tedy představuje 22 % celkové produkce všech odpadů v ČR. Ze zbývajícího množství, představuje:

• Více než 600 tis. tun produkce katalogových čísel 15 01 01, 15 01 02, 15 01 05 ze systému firem. Tyto odpady jsou v drtivé většině případů již dotříděny u původce a předávány smluvním partnerům přímo k recyklaci nebo k úpravě (lisování, drcení) a následně k přepravě na recyklaci, tudíž s nimi není nakládáno v rámci sítě odpadových zařízení a jejich vyjmutí z optimalizace je oprávněné.

• Necelých 10 milionů tun produkce odpadů z podskupiny 17 05, tedy Zeminy (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžené hlušiny, přičemž se jedná zejména o odpad pod katalogovým číslem 17 05 04

• Téměř 3,5 milionů tun produkce odpadů podskupiny 17 01, tedy Betonu, cihel, tašek a keramika

• Více než 3 milionu tun produkce odpadů podskupiny 17 04, tedy Kovů (včetně jejich slitin) • Více než milion tun produkce odpadů z podskupiny 10 01, tedy Odpadů z elektráren a jiných

spalovacích zařízení (kromě odpadů uvedených v podskupině 19), kde se jedná především o popílek, škváru a strusku.

Zbývající množství představuje zejména produkce katalogového čísla 17 09 04, produkce kovů a nerostů z podskupiny 19 12 a kovů z podskupiny 20 01, asfaltové směsi z podskupiny 17 03, železných kovů a autovraků z podskupiny 16 01 a nezpracované strusky z podskupiny 10 02.

Z výše zmíněného je patrné, že odpady nestupující do optimalizační úlohy jsou z ní vyjmuty odůvodněně. Jedná se totiž o odpady primárně vstupující do jiného typu zařízení (zařízení, která nejsou součástí optimalizační úlohy), např. zařízení využití odpadů na povrchu terénu, např. využití odpadu k terénním úpravám (zemina a kamení), v hutích a slévárnách (kovy), atd. Případně tyto odpady vstupují na skládky (odpady z elektráren), kde ovšem také není důvod pro optimalizaci sítě, neboť pomocí optimalizace má být dosaženo hierarchicky lepšího nakládání s odpadem a odstranění odpadů je až na posledním (nejnižším) stupni hierarchické pyramidy.

12

Tabulka č. 2: Celková bilance odpadů vstupujících do optimalizace pro rok 2013

Název toku Typ zařízení Produkce3 rok 2013 [t]

Potenciál hmotnostního toku rok 2013

[t] % z produkce

Spalitelné nebezpečné odpady Spalovny NO 377 426 222 549 59,0 %

Kapalné odpady vhodné pro deemulgaci a neutralizaci

Deem. a neutr. stanice - OO+NO 176 879 169 361 95,7 %

Nebezpečné odpady vhodné pro stabilizaci Stabilizační linky - NO 818 283 585 207 71,5 %

Rostlinné bioodpady Kompostárna 714 308 537 250 75,2 %

Živočišné a rostlinné bioodpady Bioplynová stanice 668 504 566 950 84,8 %

Odpady vhodné pro energetické využití ZEVO 3 820 241 3 627 767 95,0 %

Odpady vhodné pro mechanicko-biologickou úpravu MBU 3 326 248 3 320 119 99,8 %

Odpady vhodné k dotřídění Třídící a dotříďovací linka 702 435 333 457 47,5 %

Zdroj: VISOH, ISOH

Tabulka č. 2 je níže přetransformována do tabulek sub-toků (

Tabulka č. 3 až Tabulka č. 6).

Tabulka č. 3: Celková bilance sub-toků odpadů vhodných k dotřídění vstupujících do optimalizace v souladu s členěním dle dokumentu 1.1.2

Název sub-toku Typ zařízení Produkce4 rok 2013 [t]


[t] % z produkce

Odpady vhodné k dotřídění Třídící a dotřiďovací linka 702 435 333 457 47 %

Zdroj: VISOH, ISOH

3 Do produkce jsou zahrnuty následující kódy způsobu nakládání: A00, BN30, AN60.


13

Tabulka č. 4: Celková bilance sub-toků biologicky rozložitelných odpadů vstupujících do optimalizace v souladu s členěním dle dokumentu 1.1.2

Název sub-toku Označení Typ zařízení Produkce5 rok 2013 [t]


[t] % z produkce

BRO výhradně do kompostáren KOMP Kompostárna 367 386 231 732 63%

BRO do kompostáren nebo bioplynových stanic KOMP/BPS Kompostárna nebo

bioplynová stanice 429 961 271 192 63%

BRO do kompostárny nebo na výrobu paliv z odpadů KOMP/TAP Kompostárna nebo

výroba TAP 39 020 21 008 63%

BRO do kompostrárny nebo bioplynové stanice nebo na

výrobu paliv z odpadů KOMP/BPS/TAP

Kompostárna nebo bioplynová stanice nebo výroba TAP

33 307 24 611 63%

BRO výhradně do bioplynových stanic BPS Bioplynová stanice 260 469 164 287 63%

BRO do bioplynové stanice nebo na výrobu paliv z

odpadů BPS/TAP Bioplynová stanice

nebo výroba TAP 212 134 63%

Zdroj :VISOH, ISOH

Tabulka č. 5: Celková bilance sub-toků odpadů vhodných pro energetické využití vstupujících do optimalizace v souladu s členěním dle dokumentu 1.1.2



[t] % z produkce

Odpady vhodné pro energetické využití ZEVO

Zařízení pro energetické využití

odpadů (ZEVO) 493 993 307 304 62%

Odpady vhodné pro mechanicko-biologickou

úpravu a energetické využití MBÚ a ZEVO

Zařízení pro mechanicko-

biologickou úpravu (MBU)

3 326 248 3 370 538 101%

Zdroj: VISOH, ISOH



14

Tabulka č. 6: Celková bilance sub-toků nebezpečných odpadů vstupujících do optimalizace v souladu s členěním dle dokumentu 1.1.2



[t] % z produkce

Spalitelné nebezpečné odpady SPAL NO

Spalovna nebezpečných

odpadů 297 674 149 937 50%

Spalitelné nebezpečné odpady vhodné do spalovny

nebo stabilizační linky SPAL NO/STAB Spalovna NO nebo

Stabilizační linka 79 752 67 968 85%

Kapalné odpady vhodné pro deemulgaci DEEMULG Deem. stanice -

OO+NO 112 384 109 032 97%

Nebezpečné odpady vhodné pro stabilizaci STAB Stabilizační linky -

NO 674 036 176 935 26%

Kapalné odpady vhodné pro stabilizaci nebo neutralizaci STAB/NEUTR

Stabilizační linka nebo neutralizační

stanice 33 717 30 004 89%

Kapalné odpady vhodné pro stabilizaci nebo deemulgaci STAB/DEEMULG Stabilizační linka

nebo deemulgace 30 779 30 325 99%

Odpady vhodné pro biodegradaci BIODEGR Biodegradace 439 339 307 981 70%

Zdroj: VISOH, ISOH

Metodika výpočtu budoucích hmotnostních toků pro optimalizaci sítě 3.3zařízení na základě analýzy trendu s následným vybilancováním výsledků pro zajištění konzistence na různých územních celcích Pro využitelnost výše definovaných potenciálních hmotnostních toků k optimalizaci sítě zařízení je nezbytné zohlednit očekávaný vývoj těchto veličin primárně do roku 2020 a sekundárně, v případě zbytkových komunálních odpadů, do roku 2024, kdy vstoupí v účinnost zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu.

Prognóza vývoje hmotnostních toků do roku 2020, resp. 2024 byla realizována primárně na základě analýzy trendu časové řady s následným vybilancováním (viz níže).

Výsledky analýzy trendu s následným vybilancováním představené v tomto dokumentu lze chápat jako scénář „business-as-usual“, tzn. pokračování současného stavu bez významného vnějšího impulsu, který původce odpadu donutí změnit své chování. Analýze trendu byly podrobeny všechny uvažované toky, příp. sub-toky. Pro většinu z nich byl potvrzen předpoklad použitelnosti a dostatečnosti použití této metody v rozsahu provedeném v tomto projektu.

Z pohledu zvládnutelnosti této problematiky, je navrženo postupovat odlišně u vybraných odpadů komunálních a dále u odpadů nekomunálního charakteru.

U komunálních odpadů, pro jejichž složky se v důsledku změn právního prostředí a snahy o naplnění cílů POH ČR, předpokládá významnější změna definovaných hmotnostních toků (zejména biologicky 7 Do produkce jsou zahrnuty následující kódy způsobu nakládání: A00, BN30, AN60.

15

rozložitelný odpad), bylo využito variantních scénářů budoucího vývoje odvislých zejména od následujících faktorů:

• Budoucího vývoje primárního třídění plastů, papíru, skla, kovů a biologicky rozložitelného komunálního odpadu rostlinného původu z SKO.

• Předpokládaného podílu rostlinných a živočišných BRKO na celkové hmotnosti BRKO obsažených v SKO.

• Vstupu nového hmotnostního toku BRKO (např. rostlinný odpad ze zahrad, který byl vyvolaný změnou právní úpravy).

• Současného a budoucího složení SKO v jednotlivých ORP. Základní vstupní datové sady použité při výpočtu byly následující:

• veřejně dostupná databáze VISOH CENIA (data do roku 2013, všichni původci 1+4, tzn. komunální i nekomunální sféra). Byly uvažovány kódy způsobu nakládání A00, BN30, AN60.

• data poskytnutá agenturou CENIA (ISOH) na základě požadavku řešitelů projektu (data do roku 2013, pouze původci 4, tzn. komunální sféra, odpady produkované ze systému obce a od občanů). Jednalo se kódy způsobu nakládání A00 a BN30.

• Výpočet dostupného množství a potenciálu sub-toku ve všech ORP v letech 2009 až 2013 dle metodiky popsané výše.

V této kapitole jsou uvedeny základní principy způsobu provedení analýzy trendu. Výsledky pro jednotlivé sub-toky jsou uvedeny v kapitolách jednotlivých výpočtů. Specifika prognózy klíčových sub-toků komunálních odpadů společně s výsledky jsou uvedeny v Příloze č. 1 tohoto dokumentu.

Pro menší územní celky (ORP, popř. obce) se obecně vyskytuje velká variabilita v historických datech produkce odpadů. V kombinaci s krátkou časovou řadou (obvykle data od roku 2009) rozkolísanost dat limituje aplikaci jednoduché analýzy trendu pomocí běžných nástrojů. Z tohoto důvodu je vhodné detailní analýzy prováděné na nižších územních celcích (ORP) korigovat projektovanými daty na vyšších územních celcích (kraje, ČR).

16

Použitá metodika tedy současně zahrnuje vyčíslení budoucí produkce a potenciálu:

• katalogových čísel zahrnutých v příslušném sub-toku ve všech ORP, • katalogových čísel zahrnutých v příslušném sub-toku na území všech krajů, • katalogových čísel zahrnutých v příslušném sub-toku na území ČR,

přičemž je zajištěn soulad mezi prognózami ORP, kraje, ČR (součet prognóz ORP v kraji je roven prognóze na základě dat krajských a analogicky pro ČR). Obecně splnění souladu prognóz při různém okamžiku provedení agregace dat (územní nebo kódů, viz Obrázek č. 1 označeno symbolem „“, resp. okamžiku provedení analýzy trendu (symbol „“) není z matematického pohledu (analýzy trendů, viz dále) zaručeno.

Obrázek č. 7: Grafické znázornění obecného přístupu k prognóze

Pozn.: Prognózou katalogového čísla se rozumí např. dle výše uvedeného prognóza SKO, původci obec (jedno katalogové číslo). Prognózou sub-toku se rozumí např. dle výše uvedeného prognóza součtu více katalogových čísel).

Záměr provést tuto analýzu na úrovni ORP a dílčí nejistota vstupních dat vyžaduje použití netradičních výpočtových nástrojů. Tím byl nástroj JUSTÝNA, který je na VUT dlouhodobě vyvíjen a slouží k bilancování neúplných distribuovaných dat s využitím prvků stochastického modelování (Monte Carlo). Výsledky analýzy trendu na všech úrovních jsou korigovány tak, aby byla splněna podmínka konzistence výsledků prognózy (je jedno jakou cestou půjdeme, výsledek musí být vždy stejný).

Již na úrovni analýzy trendu je obecně velmi obtížné formulovat jednotný extrapolační model, který by věrně popsal situaci ve všech ORP. S ohledem na povahu dat proto byly uvažovány tři možné modely pro produkci všech prognózovaných katalogových čísel a skupin v roce 2020, potažmo 2024 (pro SKO). Uvažované modely jsou následující:

17

• Poslední uvedená hodnota – rok 2013 (model 1); • Hodnota z analýzy trendu pro rok 2020, resp. 2024 (model 2 a 3). Pro trend (model 2 a 3) byla uvažována mocninná funkce, která je tvaru:

𝑦 = 𝑎 + 𝑏𝑥𝑐 ,

kde koeficienty a, b, c vycházející z minimalizace čtverců odchylek (rozdíl mezi daty a modelem – metoda nejmenších čtverců MNČ). Tvar funkce je odůvodněn nereálností lineárního růstu po dlouhou dobu. Model 2 a 3 se liší pořadím provedení prognózy:

• Model 2 (označeno PredofSum) – nejdříve je provedena územní agregace a vyčíslena produkce a potenciál celého kraje resp. ČR a následně na těchto datech provedena analýza trendu a extrapolace dat (symbolicky „G, “ v obr. XXX).

• Model 3 (označeno jako SumofPred) – nejdříve jsou provedeny prognózy jednotlivě pro všechny kódy a pro všechna ORP, které jsou poté sečteny (symbolicky „O,,G“ v obr. XXX).

V rámci projektu je nejnižší územní jednotkou ORP. Metodiku lze využít pro analýzu na úrovni obcí.

Tímto způsobem byly prognózovány následující sub-toky:

• Materiálově využitelné • Sub-tok K dotřídění (ze systému obce) • Sub-tok K dotřídění (všichni původci) • Sub-tok Kompostárna (všichni původci) • Sub-tok Kompostárna nebo BPS – scénář 1 • Sub-tok Kompostárna nebo bioplynová stanice nebo výroba TAP • Sub-tok Kompostárna, nebo výroba TAP

• Energeticky využitelné odpady • Sub-tok Bioplynová stanice • Sub-tok Bioplynová stanice nebo výroba TAP • Sub-tok SKO (firemní) • Sub-tok Objemný odpad (všichni původci)

• Odpady k odstranění • Sub-tok SPAL NO • Sub-tok Deemulgace • Sub-tok Stabilizační linka • Sub-tok Stabilizační linka nebo deemulgace • Sub-tok Stabilizační linka nebo neutralizace • Sub-tok Spalovna NO nebo Stabilizační linka • Sub-tok Biodegradace

Prognóza proběhla pro každý sub-tok na dvou úrovních – nejprve bylo určeno dostupné množství a následně potenciál (viz Obrázek č. 7).

Výsledky prognózy jednotlivých sub-toků jsou uvedeny v Příloze č. 1.

Odlišný přístup k prognóze byl použit u prognózy komunálních odpadů, tj sub-toků:

• Materiálově využitelné: • Sub-tok SEP- PAP, Sub-tok SEP- PLAST, Sub-tok PAP v SKO, Sub-tok PLA v SKO (pro účely

stanovení potenciálu SKO ze systému obce). • Sub-tok Kompostárna nebo BPS – scénář II a III.

• Energeticky využitelné odpady: • Sub-tok SKO (ze systému obce).

18

Optimalizovaná zařízení 4.

Zařízení pro nakládání s materiálově využitelnými odpady 4.14.1.1 Třídící a dotřiďovací linka na separované složky komunálních odpadů (papír,

plast, směsné obaly, kompozitní obaly) Třídící a dotřiďovací linky jsou především zařízení, která disponují technologickou linkou, na které dochází ke třídění komunálního papíru, plastů, kompozitních obalů nebo směsných obalů (detailní popis viz dokument 1-1-1, kapitola 4.2.1).

Závěrečnému vyhodnocení stávající sítě třídících a dotřiďovacích linek se věnoval dokument 1-1-1. V rámci jeho závěrů bylo v České republice identifikováno 98 zařízení a jejich celková kapacita 1 082 961,6 t/ rok. Průměrná roční produkce odpadů, které byly identifikovány jako odpady vstupující do tohoto typu zařízení, činila v letech 2009-2013 celkem 708 185 tun včetně průměrné hmotnosti potenciálního odpadového toku 324 651 tun, pro který byly stávající kapacity vyhodnoceny jako dostatečné (viz Tabulka č. 41 v dokumentu 1-1-1).

Síť zařízení třídících a dotřiďovacích linek byla dále posouzena v rámci České republiky jako poměrně rovnoměrně rozmístěna s výjimkou Vysočiny, Jihočeského a Karlovarského kraje. Vyšší potenciální hmotnostní tok než je současná úroveň „povolených“ kapacit je také v Hlavním městě Praze, nicméně zde je předpoklad absorpce tohoto toku zařízeními ve Středočeském kraji.

Velmi důležitým parametrem je úroveň technologického vybavení zařízení třídících a dotřiďovacích linek. S využitím podkladů od společnosti EKO-KOM, a.s. byla posouzena úroveň technologického vybavení s rozřazením třídících a dotřiďovacích linek do 4 skupin:

• Skupina 1 - Automatická či poloautomatická dotřiďovací linka využívající k dotřídění technologie optických, gravitačních a dalších separátorů, k roztřídění jednotlivých frakcí, vybavená výkonným lisem.

• Skupina 2 - Dotřiďovací linka s manuálním nadúrovňovým tříděním a shozy vybavená výkonným lisem.

• Skupina 3 - Dotřiďovací linka s jednoduchým třídícím pracovištěm a lisem. • Skupina 4 - Pracoviště s lisem. V ČR se používají především linky skupiny 2. V některých oblastech jsou také provozovány malé linky skupiny 3. Do poslední skupiny by bylo možné zařadit především ostatní zařízení (např. výkupny kovů nebo sběrné dvory). Technologická úroveň a výtěžnost třídících a dotřiďovacích procesů souvisí i s akreditací udělovanou společností EKO-KOM, a.s. (kromě řady dalších kritérií). V tomto případě jde zejména o tyto podmínky:

• Úpravce provozuje třídění odpadu prostřednictvím dotřiďovacího zařízení – zařízení pro ruční / automatické třídění s nadúrovňovou přetlakovou třídící kabinou s nucenou výměnou vzduchu vč. třídícího stolu s pásovým dopravníkem s min. 5 shozy a 5 samostatnými kójemi pro DS (kdy minimální objem každé samostatné kóje činí min. 15 m3) a 1 shozem pro zbytkové frakce (do samostatné kóje nebo velkoobjemového kontejneru).

• Úpravce disponuje lisovacím zařízením – kontinuálním lisem s automatickým vázáním, kdy minimálním rozměr DS lisované do balíků činí 800x800x1200 mm a hmotnosti min. 200 kg.

• Schopnost úpravce provádět třídění odpadů z obcí na stanovený minimální počet výstupních komodit (DS) určených k materiálovému využití (z plastů třídí např. PET, folie, duté plasty, polystyren…) – rozměrová a ani barevná odlišnost jednotlivých DS se nepovažuje za další komoditní druh.

19

4.1.1.1 Prognóza vývoje hmotnostního toku odpadů vhodných k dotřídění Odpady vhodné pro dotřídění sumarizuje Tabulka č. 7:

Tabulka č. 7: Odpady vhodné k dotřídění

Kat. č. Název Původ odpadu

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly Systém obce, občan

15 01 02 Plastové obaly Systém obce, občan

15 01 05 Kompozitní obaly Systém obce, občan

15 01 06 Směsné obaly Systém obce, firmy, občan

20 01 01 Papír a lepenka Systém obce, firmy, občan

20 01 39 Plasty Systém obce, firmy, občan

Zdroj: VISOH, ISOH

Tabulka č. 8: Prognóza vývoje potenciálního hmotnostního toku odpadů vhodných k dotřídění

Rok Data Průměr PredOfSum SumOfPred Predikce

2009 375 304

324 651

361 299 366 491

2010 269 155 315 007 294 691

2011 332 761 315 443 310 352

2012 312 578 315 737 321 503

2013 333 457 315 958 330 147

2014 316 133 337 202

2015

316 278 343 178

2016 316 402 348 367

2017

316 508 352 958

2018 316 603 357 079

2019

316 687 360 819

2020 316 762 364 246 343 646

2021 316 831 367 410

2022

316 894 370 349

2023 316 953 373 096

2024

317 007 375 675

V souladu s výše uvedenou prognózou (viz Tabulka č. 8) lze předpokládat, že do roku 2020 by se měl potenciální hmotnostní tok odpadů vhodných k dotřídění zvýšit o zhruba o 19 000 tun odpadů. Vyšší tempo růstu ve zvoleném modelu vykazuje především tříděný sběr komunálních odpadů reprezentovaný katalogovými čísly 15 01 01, 15 01 02, 15 01 05, 20 01 01 a 20 01 39. To souvisí s pokračujícím růstem úrovně tzv. primární separace na úrovni domácností, který však časem začíná kulminovat s tím, jak se vyčerpávají jeho možnosti. Výhled vývoje produkce separovaného plastu a papíru do roku 2024 je součástí prognózy uvedené v Příloze č. 1.

Opačným směrem na vývoj celkového hmotnostního toku pak působil vývoj odpadu kat.č. 15 01 06 Směsné obaly, který pochází dominantně ze systému firem. Tento druh odpadu je jednak závislý na vývoji především průmyslové produkce a také na úrovni separace, která probíhá ve výrobních závodech. Zatímco rostoucí míra primární separace na úrovni domácností má vliv na hmotnostní tok odpadů vhodných k dotřídění, separace na úrovni podniků zvyšuje hmotnostní tok obalových odpadů skupiny 15 ze systému firem, který není uvažován v souvislosti s třídícími a dotřiďovacími linkami.

20

Hlavním důvodem je skutečnost, že se jedná ve většině případu o již vytříděné obalové odpady, které jsou přepravovány rovnou ke zpracovatelům druhotných surovin.

Graf č. 1: Prognóza vývoje produkce odpadů vhodných k dotřídění

343,646

0

50

100

150

200

250

300

350

400

2005 2010 2015 2020 2025

Pote

nciá

lní h

mon

tost

ní to

k [k

t]

Rok

Data

Predikce

PredOfSum

SumOfPred

21

Tabulka č. 9: Průměrná produkce a potenciální hmotnostní tok odpadů vhodných k dotřídění 2009-2013, prognóza pro rok 2020 ve srovnání se současnými kapacitami linek k jejich zpracování

Název kraje Průměrná hmotnost

potenciálního toku 2009-2013 [t/ rok]

Prognóza hmotnosti potenciálního toku 2020

[t/ rok]

Kapacita 2015 [t/ rok]

Hlavní město Praha 41 967 40 194 36 000

Jihočeský kraj 17 868 23 015 11 540

Jihomoravský kraj 27 724 28 744 84 816,6

Karlovarský kraj 8 593 9 693 3 620

Kraj Vysočina 11 348 13 294 3 764

Královéhradecký kraj 17 857 20 467 27 000

Liberecký kraj 14 403 14 092 14 600

Moravskoslezský kraj 30 776 44 574 87 200

Olomoucký kraj 18 858 18 792 62 200

Pardubický kraj 16 017 14 018 84 120

Plzeňský kraj 18 873 19 233 106 800

Středočeský kraj 60 345 51 526 153 551

Ústecký kraj 29 486 35 729 373 000

Zlínský kraj 10 534 10 275 34 750

Celá ČR 324 651 343 646 1 082 961,6

Prognóza potvrzuje potřebu dalších třídících a dotřiďovacích linek na Vysočině, v Jihočeském a Karlovarském kraji. V ostatních krajích by současná kapacita bezpečně pokryla hmotnostní tok odpadů vhodných k dotřídění i v roce 2020.

V souladu s prognózou dochází k největšímu nárůstu hmotnostního toku v Moravskoslezském kraji, celkem o 13 798 tun. I zde by však současné kapacity byly schopny tento nárůst pokrýt.

22

4.1.1.2 Možnosti optimalizace sítě třídících a dotřiďovacích linek na území České republiky Prognóza vývoje hmotnostního toku odpadů vhodných k dotřídění potvrdila na většině území ČR kapacitní dostatečnost stávajících sítě třídících a dotřiďovacích linek s tím, že celková zjištěná kapacita třídících a dotřiďovacích linek (tj. 1 082 961,6 t/ rok) je o cca 70 % vyšší než identifikovaný potenciální hmotností tok (tj. 343 646 tun).

Přesto v některých krajích ČR pravděpodobně dojde za jinak nezměněných okolností k roku 2020 k prohloubení problému s kapacitami stávajících třídících a dotřiďovacích linek. V optimálním případě by tam bylo potřeba podpořit výstavbu dalších zařízení na Vysočině, v Jihočeském a Karlovarském kraji. Nedostatek kapacit nejspíše přetrvá i v Hlavním městě Praze, zde však nejspíše chybějící 4 tis. tun ročně vykryjí kapacity ve Středočeském kraji.

Z pohledu optimalizace je zároveň nutné brát v úvahu dále:

• technologickou vybavenost jednotlivých zařízení a s tím spojenou efektivitu třídícího procesu, konečnou výtěžnost druhotných surovin a kvalitu vytříděných komodit,

• integraci sítě v podobě nahrazení mnoha malých zařízení s kapacitou do 5 000 tun/ ročně většími zařízeními s lepší úrovní technologické vybavenosti a tudíž lepší výtěžností třídění a lepším uplatněním výstupních komodit.

Jak ukazuje tabulka č. 40 v dokumentu 1.1.1, vyskytuje se v ČR mnoho třídících a dotřiďovacích linek s kapacitou do 5 000 tun/ rok. V mnoha případech se jedná o jednoduchá zařízení s manuálním tříděním a lisem. Zároveň jen 30 třídících linek z celkového počtu 98 na území ČR má v tuto chvíli akreditaci společnosti EKO-KOM, a. s.

V návaznosti na výše uvedené potřeby zvýšení úrovně technologické vybavenosti a integrace sítě lze doporučit, aby podpora byla směřována především pro:

• Budování nových třídících a dotřiďovacích linek a kapacitou nad 5 000 tun/ tok s automatickým či poloautomatickým dotřiďovacím procesem využívajícím k dotřídění technologie optických, gravitačních a dalších separátorů, k roztřídění jednotlivých frakcí, vybavených kontinuálním lisem s automatickým vázáním, kdy minimálním rozměr balíků bude činit 800x800x1200 mm a hmotnost min. 200 kg.

• Technologické dovybavení stávajících zařízení s kapacitou nad 5 000 tun/ rok s cílem přechodu na automatický či poloautomatického dotřiďovací proces využívající k dotřídění technologie optických, gravitačních a dalších separátorů, k roztřídění jednotlivých frakcí, dále vybavený kontinuálním lisem s automatickým vázáním, kdy minimálním rozměr balíků činí nebo bude činit 800x800x1200 mm a hmotnost min. 200 kg.

• Technologické dovybavení linek s kapacitou od 1 000 do 5 000 tun/ rok s cílem přechodu alespoň na manuální nadúrovňové třídění s minimálně 5 shozy a 5 samostatnými kójemi pro druhotné suroviny, vybavené kontinuálním lisem s automatickým vázáním, kdy minimálním rozměr balíků bude činit 800x800x1200 mm a hmotnost min. 200 kg.

4.1.1.3 Zařízení pro využití výstupů třídících a dotřiďovacích linek Zřízení na využití výstupů z třídících a dotřiďovacích linek jsou popsána v dokumentu 1.1.1, a to v následujících kapitolách:

• 4.3 Zařízení k finálnímu využití odpadního papíru. • 4.4 Zařízení k finálnímu využití plastových odpadů. • 4.5 Zařízení k finálnímu využití kovových odpadů.

Zařízení třídící a recyklační linka pro odpadní sklo (kapitola 4.6) je řešena zvlášť, neboť se jedná o specifickou úpravu jednoho druhu odpadu. Ve výše uvedených kapitolách jsou popsána jednotlivá zařízení, vč. Vstupujících odpadů, popisu stávající sítě zařízení a jeho vyhodnocení.

23

Výše uvedená zařízení nejsou součástí optimalizace, neboť síť těchto zařízení nelze optimalizovat především z hlediska jejich závislosti na zpracovateli (tj. sklárna, slévárna, hutě, papírny, apod.). Tyto druhy odpadů jsou často předávány do zařízení provozovaných dle § 14 odst. 2 zákona o odpadech (viz zpracovatel), tzn. v kvalitě vstupní suroviny a umístění těchto zařízení (zpracovatelů) má buď dlouholetou tradici v určitých částech ČR (např. hutnictví v Moravskoslezském kraji nebo sklářství v Libereckém kraji), případně je nutné např. specifické umístění nebo zdroje.

24

Obrázek č. 8: Možnosti teritoriální optimalizace třídících a dotřiďovacích linek na separované složky komunálních odpadů v ČR

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

25

4.1.2 Biologicky rozložitelné odpady Biologicky rozložitelné odpady (BRO) představují tok, který v posledních letech podléhá prudkému vývoji a to zejména v důsledku nárůstu produkce odpadů zařazených pod katalogovým číslem 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad jako podskupina 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu).Obce mají povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu Biologickým odpadem rostlinného původu se rozumí biologicky rozložitelný komunální odpad, který neobsahuje, ani nepřišel do kontaktu s biologickým odpadem živočišného původu nebo s vedlejšími produkty živočišného původu. .

Vzhledem k charakteru odpadu a koncovým zařízením (kompostárna, BPS), je v případě BRO předmětem optimalizace hierarchický stupeň materiálové nebo energetické využití. Materiálové využití je zde reprezentováno kompostárnami, energetické využití pak převážně bioplynovými stanicemi. V souladu s metodikou je důsledně rozlišováno mezi produkcí (dostupným množstvím) a potenciálem, tzn. množstvím, které bylo předmětem výpočtu. Rozdíl obou hodnot představuje část toku BRO, kterou je a popř. bude možné zpracovat hierarchicky lepším způsobem. Množství těchto odpadů je řešeno v prognóze produkce BRO (detailně popsáno dále v textu). Předmětné způsoby nakládání s BRO jsou uvedeny schematicky viz Obrázek č. 9.

Obrázek č. 9: Způsoby nakládání relevantní pro optimalizaci BRO

U jednotlivých katalogových čísel BRO bylo nutné stanovit možné způsoby nakládání, resp. koncová zařízení pro jejich zpracování. Základní schéma je uvedeno na Obrázek č. 10. V případě bioplynových stanic byly zahrnuty dvě možnosti:

• Zemědělské BPS doplněné o hygienizaci.

• Komunální BPS (O-BPS).

Předcházení vzniku odpadů


Recyklace odpadů

Jiné využití odpadů, např. energetické využití

Odstranění

26

Obrázek č. 10: Základní schéma možných způsobů zpracování jednotlivých typů BRO

V souladu s dokumentem 1.1.1 byly vymezeny dva základní toky BRO a to:

• Rostlinné bioodpady, které jsou preferovány pro zpracování v kompostárnách a

• Živočišné a rostlinné bioodpady, které mohou být zpracovány v bioplynových stanicích.

Detailním porovnáním všech katalogových čísel spadajících mezi BRO ve výše zmíněných dvou tocích bylo na základě podobných vlastností a preferovaných způsobů nakládání identifikováno celkem 6 sub-toků:

• KOMP - Kompostárny (15 katalogových čísel); • KOMP/BPS - Kompostárny nebo bioplynové stanice (12 katalogových čísel); • KOMP/TAP - Kompostárny nebo výroba TAP (2 katalogová čísla); • KOMP/BPS/TAP - Kompostárny, bioplynové stanice nebo výroba TAP (2 katalogová čísla); • BPS - Bioplynové stanice (11 katalogových čísel); • BPS/TAP - Bioplynové stanice nebo výroba TAP (1 katalogové číslo).

Detailní přehled katalogových čísel zahrnutých do jednotlivých sub-toků uvádí viz Tabulka č. 10.

Pořadí ve výpisu sub-toků je v souladu s hierarchií nakládání, tzn. nejdříve jsou uvedeny sub-toky, u kterých se preferuje materiálové využití. Jako poslední jsou uvedeny sub-toky, u nichž se předpokládá energetické využití.

27

Tabulka č. 10: Definice sub-toků biologicky rozložitelných odpadů vstupujících do optimalizace

Název sub-toku Označení sub-toku Typ zařízení Zahrnutá katalogová čísla

BRO výhradně do kompostáren KOMP Kompostárna

02 01 07, 02 07 05, 03 03 07, 03 03 08, 03 03 09, 03 03 10, 03 03 11, 04 01 07, 04 02 20,

04 02 21, 04 02 22, 19 08 12, 19 08 14, 19 09 02, 19 09 03

BRO do kompostáren nebo bioplynových stanic KOMP/ BPS Kompostárna nebo

bioplynová stanice 02 01 01, 02 03 01, 02 03 05, 02 04 01, 02 04 03, 02 05 02, 02 06 03, 02 07 01, 02 07 02,

04 02 10, 02 01 01, 20 02 01, 20 03 02

BRO do kompostrárny nebo bioplynové stanice nebo na

výrobu paliv z odpadů KOMP/ BPS/ TAP

Kompostárna nebo bioplynová stanice, nebo výroba TAP

02 01 03, 03 01 01

BRO do kompostárny nebo na výrobu paliv z odpadů KOMP/ TAP Kompostárna, nebo

výroba TAP 03 01 05, 03 03 01

BRO výhradně do bioplynových stanic BPS Bioplynová stanice

02 01 06, 02 02 01, 02 02 03, 02 02 04, 02 03 04, 02 05 01, 02 06 01, 02 07 04, 19 08 09,

20 01 08, 20 01 25, 20 03 04

BRO do bioplynové stanice nebo na výrobu paliv z

odpadů BPS/ TAP Bioplynová stanice,

nebo výroba TAP 04 01 01

4.1.2.1 Potenciál jednotlivých sub-toků BRO zahrnutých do výpočtu Z přehledu katalogových čísel je zřejmé, že sub-toky KOMP/ BPS a BPS zahrnují komunální i nekomunální odpady. V souladu s metodikou byl pro katalogové číslo 20 02 01 použit rozdílný přístup stanovení potenciálu, zdrojem dat byla:

• veřejně dostupná databáze VISOH CENIA (data do roku 2013, všichni původci, tzn. komunální i nekomunální sféra). Byly uvažovány kódy nakládání A00, BN30, AN 60.

• data poskytnutá agenturou CENIA na základě požadavku řešitelů projektu (data do roku 2013, pouze systém obce). Jednalo se kódy nakládání A00 a BN30.

Pro každý sub-tok do prognózy vstupovaly 3 časové řady (2009 – 2013) pro jednotlivá katalogová čísla. Jejich popis je následující:

• Produkce = Dostupné množství (viz odkaz na kap.). • Mimo výpočet = Množství, které bylo zpracováno vyšším stupněm v rámci hierarchie nakládání

s odpady (z pravidla materiálové využití). • Optimalizace = Potenciální množství zpracované předmětným způsobem nakládání s odpady

(energetické využití a odstranění).

Kódy nakládání zahrnuté do produkce, mimo výpočet a optimalizace se mohou lišit u jednotlivých katalogových čísel, resp. sub-toků. Detailní metodika byla uvedena v dokumentu 1.1.1 Analýza sítě v kapitole 2.

Každá časová řada byla prognózována na základě analýzy trendu pro různé územní celky (ORP, kraj, ČR) a následně vybilancována dle postupu uvedeného v kap. XX. Výsledky prognózy pro uvažované skupiny BRO jsou uvedeny viz Graf č. 2 až Graf č. 7. U sub-toku KOMP/BPS, který zahrnuje katalogové číslo 20 02 01, z důvodu prudkého vývoje nárůstu produkce v posledních letech byly doplněny dva alternativní scénáře (viz Tabulka č. 11 a Příloha č. 1 Prognóza):

• Scénář 1 – umírněný vývoj v nárůstu množství odpadu skupiny KOMP/BPS pro optimalizaci = 355 973 t/ r.

28

• Scénář 2 – střední nárůst množství odpadu skupiny KOMP/ BPS pro optimalizaci = 587 180 t/ r. • Scénář 3 – vysoký nárůst množství odpadu skupiny KOMP/ BPS pro optimalizaci = 1 444 117 t/ r. Pro přehlednost jsou v obrázcích uvedeny pouze výsledky pro potenciál vstupující do výpočtu. Prognózované dostupné množství je uvedeno v souhrnné tabulce (Tabulka č. 11).

Graf č. 2: Optimalizace - Potencionální množství odpadů – sub-tok kompostárny

Graf č. 3: Potencionální množství odpadů – sub-tok kompostárny nebo bioplynové stanice – scénář 1 (mírný nárůst produkce 200201)

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

KO

MP

- op

timal

izac

e, [k

t]

Data Predikce

0

50

100

150

200

250

300

350

400

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

KO

MP

/BP

S -

optim

aliz

ace,

[kt]

Data Predikce

29

Graf č. 4: Potencionální množství odpadů – sub-tok kompostárny, bioplynové stanice nebo TAP

Graf č. 5: Potencionální množství odpadů – sub-tok kompostárny nebo TAP

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

KO

MP

/BP

S/T

AP

- op

timal

izac

e, [k

t]

Data Predikce

0

20

40

60

80

100

120

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

KO

MP

/TA

P- o

ptim

aliz

ace,

[kt]

Data Predikce

30

Graf č. 6: Potencionální množství odpadů – sub-tok bioplynové stanice

Graf č. 7: Potencionální množství odpadů – sub-tok bioplynové stanice nebo výroba TAP

Výsledné hodnoty dostupné produkce a možného zpracování BRO v ČR pro rok 2020 jsou uvedeny viz Tabulka č. 11. Prognózovaná produkce v roce 2020 sub-toku KOMP je odhadována na 383 kt. Ve srovnání s produkcí v roce 2013, která činila 367 kt, predikuje prognóza založená na analýze trendu mírný meziroční nárůst. Přibližně dvě třetiny produkce v roce 2020 tedy 271 kt jsou zpracovány hierarchicky lepším způsobem (viz Tabulka č. 11 označeno mimo výpočet). Množství mimo výpočet meziročně mírně roste, čímž se adekvátně snižuje množství označené jako „optimalizace“ (v roce 2020 111 kt). Stejné trendy ukazuje analýza historických dat i u sub-toku KOMP/ BPS označeném jako scénář 1.

0

50

100

150

200

250

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

BP

S -

opt

imal

izac

e, [k

t]

Data Predikce

0

100

200

300

400

500

600

700

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

BP

S/T

AP

- op

timal

izac

e, [t

]

Data Predikce

31

Opačné trendy byly identifikovány u ostatních sub-toků. Zde produkce meziročně klesá, stejně jako množství vstupující do optimalizace.

Tabulka č. 11: Sub-toky BRO - produkce a množství odpadu pro optimalizaci

Produkce [t/r] Mimo výpočet [t/r] Optimalizace [t/r]

2013 2020 2013 2020 2013 2020

KOMP 367 385 383 217 252 545 271 755 114 839 111 461

KOMP/ BPS – Scenář 1 430 039 438 072 80351 82 098 349 688 355 973

KOMP/ BPS – Scenář 2 587 180

KOMP/ BPS – Scenář 3 1 444 117

KOMP/ BPS/ TAP 39 020 33 012 0 0 39 020 33 012

KOMP/ TAP 33 306 25 623 2 141 5 001 31 165 20 622

BPS 260 390 203 007 84 840 33 226 175 550 169 781

BPS/ TAP 212 212 58 161 154 51

Pozn.: Produkce = množství produkovaného odpadu, Mimo výpočet = množství odpadu zpracované hierachicky vyšším způsobem nakládání, Optimalizace = množství odpadu vstupující do výpočtu optimální sítě. Scénáře 1, 2 a 3 zohledňují různou dynamiku nárůstu katalogového čísla 20 02 01, kdy scénář 3 koresponduje s dosažením maximálních výtěžností separovaného sběru tohoto katalogového čísla ve všech ORP při zohlednění struktury zástavby jednotlivých ORP.

Výsledné hodnoty BRO vstupující do optimalizace a možného zpracování BRO v krajích ČR pro rok 2020 jsou uvedeny viz Tabulka č. 12. vychází z tabulky (viz Tabulka č. 11). Je využita stejná metodika a jsou zobrazeny údaje sloupce „Optimalizace“ pro rok 2020 na nižších územních celcích, tj. krajích.

Tabulka č. 12: Sub-toky BRO – Odhad množství odpadu vstupujících do optimalizace v jednotlivých krajích, rok 2020

BRO 2020 [t/r] BPS [t/r] BPS nebo TAP [t/r]

Kompostárna [t/r]

kompostárna nebo BPS [t/r]

kompostárna, BPS nebo TAP

[t/r] kompostárna nebo TAP [t/r]

Jihočeský 2 214 1 11 151 12 313 5 499 536

Jihomoravský 19 994 0 8 739 28 724 2 739 5 114

Karlovarský 116 0 718 7 927 522 46

Královéhradecký 10 656 12 4 488 41 632 152 359

Liberecký 2107 0 512 6 930 0 0

Moravskoslezský 10 809 0 19 174 40 308 2 968 896

Olomoucký 16 489 21 6 552 24 720 4 249 363

Pardubický 733 6 5 289 21 005 486 1 573

Plzeňský 5 188 2 18 197 21 345 1 959 344

Středočeský 24 036 1 16 766 56 197 5 314 4 473

Ústecký 38 603 0 12 890 30 502 1 638 495

Vysočina 10 494 7 5 859 18 526 3 122 2 606

Zlínský 9 032 1 420 15 219 1 238 617 Hlavní město

Praha 19 309 0 707 30 624 3 127 3 201

Pozn.: u skupiny odpadu „kompostárna anebo BPS“ se jedná pouze o scénář 1 (mírný nárůst produkce odpadu)

32

S ohledem na preferenci způsobu nakládaní s BRO bylo možné provést určité předpoklady, které ovlivnily provedení optimalizačního výpočtu:

• Na základě posouzení kapacit kompostáren v dokumentu 1.1.1 vyplynulo, že jejich kapacita výrazně převyšuje současnou produkci odpadů vhodných do tohoto zařízení.

• Kompostárna je hierarchicky lepší zařízení (materiálové využití), které má přednost před BPS (energetické využití).

• Kompostárny i BPS představují hierarchicky vyšší resp. preferovanější způsob zpracování BRO, než je výroba TAP.

• Z důvodu celkově malé produkce i množství vstupující do optimalizace u sub-toků KOMP/BPS/TAP a KOMP/TAP (u kompostáren jde od 5 % do 1 % množství hlavních subtoků KOMP a KOMP/BPS podle zvoleného scénáře produkce kat. č. 20 02 01, tzn. scénáře 1 až 3) v kombinaci s předchozím bodem je možné zanedbat výrobu TAP z BRO a množství zahrnuté v sub-toku KOMP/BPS/TAP uvažovat pouze do zařízení kompostárna, množství v sub-toku KOMP/TAP uvažovat pouze do zařízení kompostárna, množství v sub-toku BPS/TAP uvažovat pouze do zařízení BPS.

Celou úlohu tak lze rozdělit na dvě separátní části, tj. v podstatě v souladu s dokumentem 1.1.1 a viz Obrázek č. 10 na:

• Výpočet optimální sítě kompostáren • Výpočet optimální sítě bioplynových stanic.

Uvažované množství všech BRO uvažovaných v optimalizaci sítě kompostáren je dáno jako součet skupin KOMP, KOMP/BPS, KOMP/TAP a KOMP/BPS/TAP a je počítán ve třech scénářích, které zohledňují potenciální nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01. Množství všech BRO uvažovaných v optimalizaci sítě bioplynových stanic je 170 kt/ r a je dáno jako součet skupin BPS a BPS/TAP, viz Tabulka č. 11.

4.1.2.2 Předpoklady výpočtu Kompostárny Základní struktura výpočtu:

• Absolutně budou zvýhodněna zařízení v tomto pořadí: I. Kompostárny, II. Bioplynové stanice, III. Výroba TAP nebyla preferována.

• Mezi zařízeními stejného typu budou rozhodovat ekonomická kritéria. • Environmentální pořadí zařízení bude platit pouze v případě svozové vzdálenosti do 30 km. Tato

vzdálenost byla zvolena řešitelským týmem jako relevantní pro dopravu BRO odpadů. Jedná se o průměrnou vzdálenost mezi sousedními ORP zaokrouhlenou na celé desítky. Cílem je zpracovávat BRO v regionu, kde byl vyprodukován. Vzdálenost 30 km je dostatečná pro zpracování v daném, případně sousedním, ORP.

U výpočtu optimální sítě kompostáren nejsou řešeny náklady na zpracování, protože jejich kapacity byly již realizovány, ve většině případů i s finanční dotací. Vzhledem k přebytku kapacit nad produkcí vhodných odpadů budou kompostárny uvažovány jako zařízení s podobnou cenou na bráně. Cena na bráně u jednotlivých kompostáren se tedy neliší. Jediný ekonomický faktor je tedy doprava.

Kompostárnou se rozumí zařízení určené pro kompostování biologicky rozložitelných odpadů, tj. aerobní proces, při němž se činností mikro a makro organismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup – kompost.

Odpadový tok biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu byl definován na základě přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb. Ze seznamu, uvedeném v příloze č. 1 této vyhlášky, byla vyloučena následující katalogová čísla a to z níže uvedených důvodů:

33

• Odpad, končící na dvojčíslí “99”. Jedná se o odpady „jinak blíže neurčené“, u kterých bez znalosti upřesnění není jednoznačné, z čeho se skládají a jestli se jedná o kompostovatelné odpady (kat.č. 02 03 99).

• Odpady, které budou přednostně opětovně využity nebo recyklovány (např. kat.č. 15 01 01, 15 01 03, 19 12 01, 19 12 07, 20 01 01, 20 01 10, 20 01 11).

• Odpady, které jsou výstupem z aerobní/ anaerobní digesce (kat.č. 19 06 03, 19 06 04, 19 06 05, 19 06 06) nebo kompost nevyhovující kvality (kat.č. 19 05 03).

• Odpady, které je vhodnější využít energeticky (kat.č. 170201, 20 01 38, 19 08 05, 20 03 07). • Odpady, u nichž nelze celý hmotnostní tok zpracovat v kompostárně (neobsahují pouze

biologicky rozložitelnou složku, kat.č. 16 03 06). • Odpady podléhající speciálním požadavků na nakládání s nimi, a to z důvodu jejich

nevhodnosti pro zpracování v kompostárnách pokud v nich neprobíhá hygienizace (jedná se především o odpady živočišného původu) (vstupující především do BPS): 02 01 06, 02 02 01, 02 02 03, 02 02 04, 02 03 04, 02 05 01, 02 06 01, 02 07 04, 04 01 01, 19 08 09, 19 09 01, 20 01 08, 20 01 25, 20 03 04.

V České republice bylo identifikováno celkem 339 kompostáren povolených dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech a celkem 121 malých zařízení, která jsou provozovaná na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Kapacity a rozvržení zpracovatelských zařízení (základní výpočet):

• kompostárny – 339 zařízení dle KÚ s celkovou kapacitou zhruba 2 350 kt/ r. • malá zařízení – 121 zařízení dle KÚ s celkovou kapacitou zhruba 17 kt/ r.

4.1.2.3 Výsledky výpočtu kompostárny S ohledem na preference zpracování BRO v kompostárnách byla analyzována dostatečnost projektované kapacity existujících zařízení na úrovni krajů. Za projektovanou kapacitu je pro účely tohoto dokumentu považován součet všech kapacit na území kraje, popř. ORP nebo ČR vstupujících do výpočtu. Z prognózy vychází potenciální množství odpadu vhodných pro kompostování přibližně 520 kt/ r pro scénář 1 (viz Tabulka č. 11, součet sub-toků KOMP, KOMP/ BPS-scénář 1, KOMP/ TAP, KOMP/ BPS/ TAP). Celkové existující kapacity kompostáren za ČR jsou okolo 2400 kt/r, což převyšuje čtyřikrát potencionál v tomto scénáři a znamená naplnění kapacit z cca 2/3 i v případě realizace scénáře 3 produkce 20 02 01 resp. sub-toku KOMP/ BPS s celkovým výpočtovým množstvím všech odpadů vhodných do kompostáren až 1600 kt /r (viz Tabulka č. 11, součet sub-toků KOMP, KOMP/ BPS-scénář 3, KOMP/ TAP, KOMP/ BPS/ TAP).

Hlavním úkolem výpočtů bylo prověřit rozložení kapacit v rámci ČR vzhledem k požadavku na malé dopravní vzdálenosti. Výsledky jsou prezentovány na úrovni krajů, vzhledem k stanovenému kritériu dopravní vzdálenosti do 30 km byl celý výpočet řešen na úrovni ORP s využitím nástroje NERUDA. Sumarizace výsledků naplnění kapacit kompostáren při zpracování odpadů vhodných ke kompostování při produkci definované scénářem 1 je uvedena viz Graf č. 8.

V rámci krajů je v současné době (kapacity a produkce v roce 2013) patrná soběstačnost a dostatečnost kapacit. Jedinou výjimkou je Hlavní město Praha, která nemá dostatečnou kapacitu kompostáren a téměř celé vyprodukované množství je nucena vyvážet na zpracování do Středočeského kraje. Zde je kapacita výrazně přesahující produkci daného typu odpadu ze Středočeského kraje i Hlavního města Prahy.

34

Graf č. 8: Naplnění kapacity kompostáren v krajích vzhledem k množství vyprodukovaných odpadu vhodných ke kompostování (scénář 1 – mírný nárůst katalogového čísla 20 02 01)

V případě zvýšené a vysoké produkce odpadu kat.č. 20 02 01 (scénář 2 a 3) se tato nadkapacita v jednotlivých krajích snižuje. Výsledky pro všechny uvažované scénáře produkce jsou uvedeny viz Graf č. 9. Z výsledků u prvních dvou scénářů plyne výrazná nadkapacity s výjimkou Hlavního města Prahy. U třetího scénáře (maximální potencionální produkce za předpokladu maximální výtěžnosti separovaného sběru katalogového čísla 20 02 01 ve všech ORP při zohlednění struktury zástavby jednotlivých ORP se ukazuje naplnění některých kapacit v určitých krajích. Jedná se o Hlavní město Praha, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj. Hraniční kapacita se ukazuje v Libereckém kraji. Ostatní kraje mají z pohledu kompostáren předimenzované kapacity i za předpokladu, že do těchto krajů byl umožněn dovoz odpadu z krajů, kde byla kapacita zcela využita.

Graf č. 9: Naplnění projektované kapacity kompostáren v krajích ČR

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

Nap

lněn

í exi

stuj

ící k

apac

ity k

ompo

stár

en

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

Vyu

žití

kapa

ciry

Scénář 1 Scénář 2 Scénář 3

35

Pozn.: Scénáře 1, 2 a 3 zohledňují různou dynamiku nárůstu katalogového čísla 20 02 01, kdy scénář 3 koresponduje s dosažením maximálních výtěžností separovaného sběru tohoto katalogového čísla ve všech ORP při zohlednění struktury zástavby jednotlivých ORP

Přístup založený na modelování na úrovni detailu ORP s využitím nástroje NERUDA umožňuje vyhodnotit vzdálenosti, ze kterých se BRO odpady sváží do jednotlivých zařízení. Pro případ stávajících kapacit a produkci prvního scénáře vypadají dopravní vzdálenosti následovně (Graf č. 10). Většina odpadu je zpracována v místě. V mnoha scénářích se vzdálenosti pohybují do akceptovatelných 30 km. V ojedinělých případech jsou větší než 30 km. Tyto jsou znázorněny viz Obrázek č. 11.

Graf č. 10: Histogram dopravních vzdáleností pro odpad zpracovaný v kompostárnách – scénář 1 - mírný nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

Čet

nost

Dopravní vzdálenost

36

Obrázek č. 11: Svozová mapa pro hrany delší než 30 km – scénář 1- mírný nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01

Pro scénář 2 jsou výsledné dopravní vzdálenosti velmi podobné, viz Graf č. 11 a Obrázek č. 12. Většina uvažovaného množství BRO preferovaných do kompostáren je zpracována v místě nebo ve vzdálenosti 30 km. Narůstá počet dopravních úseků se vzdáleností nad 30 km, které jsou rovněž zobrazeny, viz Obrázek č. 12.

37

Graf č. 11: Histogram dopravních vzdáleností pro odpad zpracovaný v kompostárnách – scénář 2 střední nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01

Obrázek č. 12: Svozová mapa pro hrany delší než 30 km – scénář 2 - střední nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

Čet

nost


38

Z výsledků pro scénář 1 a 2 je patrné, že i když existuje na úrovni ČR i krajů nadbytek kapacit kompostáren, její rozvržení po území není optimální. Doprava odpadů nad 30 km, je dána snahou zaplnit volné kapacity v ostatních ORP místo výstavby nových kompostáren.

Výrazný rozdíl je možné vidět u scénáře 3, viz Graf č. 12 a Obrázek č. 13. Odpady se zde dopravují až do vzdálenosti 65 km (vyšší vzdálenosti jsou pouze v minimálním počtu a u malého množství odpadu). Tento výsledek je dán informací zobrazenou viz Graf č. 9, kde u některých krajů došlo k využití celkové kapacity, tzn., došlo k transportu určitého množství odpadu do sousedního kraje.

Graf č. 12: Histogram dopravních vzdáleností pro odpad zpracovaný v kompostárnách – scénář 3 - vysoký nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01

Hrany delší než 30 km pro scénář 3 jsou zobrazeny, viz Obrázek č. 13.

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100

Čet

nost


39

Obrázek č. 13: Svozová mapa pro hrany delší než 30 km – scénář 3 - vysoký nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01

4.1.2.4 Navýšení kapacit kompostáren S ohledem na výsledky se dále postupovalo ve výpočtu s cílem určit území, kde již je kapacit dostatek a kde by bylo vhodné celkovou kapacitu výhledově navýšit. Novým předpokladem výpočtu je uvolnění všech existujících kapacit kompostáren (kapacita v ORP byla dostatečně navýšena) a bylo požadováno optimální rozvezení vyprodukovaného potenciálu s cílem minimalizovat vzdálenosti.

Výstupem nového výpočtu je kvantifikace potřebného množství kapacit v jednotlivých krajích. Výsledky pro upravené kapacity jsou uvedeny viz Graf č. 13.

40

Graf č. 13: Naplnění rozšířené projektované kapacity kompostáren v krajích ČR

Pozn.: osa y je z důvodu lepší čitelnosti grafu omezena na 200 %. To má důsledky pouze na Hlavní město Praha, kde bylo využito 1 000 % současné kapacity u všech scénářů. Červená čára značí projektovanou kapacitu kompostáren v roce 2014. Pozn.: Scénáře 1, 2 a 3 zohledňují různou dynamiku nárůstu katalogového čísla 20 02 01, kdy scénář 3 koresponduje s dosažením maximálních výtěžností separovaného sběru tohoto katalogového čísla ve všech ORP při zohlednění struktury zástavby jednotlivých ORP.

Výstupy zobrazené na grafu (viz Graf č. 13) potvrdily prvotní výsledky. O výraznějším navýšení kapacit (od 37 kt/ r pro scénář 1 až 111 kt/ r pro scénář 3, viz produkce pro Prahu viz Tabulka č. 12) se dá uvažovat v Hlavním městě Praha, zde však je možné pohodlně zpracovat tento typ odpadu ve Středočeském kraji (kapacita zhruba 500 kt/ r), kde není existující kapacita využita ani v případě realizace scénáře 3 (výrazné zvýšení produkce kat. č. 20 02 01, viz Tabulka č. 11) a je tam dostatek kapacit pro BRO z Hlavního města Prahy (zpracováno 377 kt/ r z 500 kt/ r možných).

Nedostatek kapacit v Královohradeckém kraji (asi 40 %) lze nahradit značným předimenzovanými kapacitami v Pardubickém kraji (volných asi 60 % kapacit). Při spolupráci Moravskoslezského a Olomouckého kraje jsou kapacity pro třetí scénář nastaveny vhodně i v tomto regionu. V kraji, kde lze hovořit o nedostatku kapacit v případě realizace třetího scénáře produkce a poměrně malé rezervy v okolních krajích jsou Plzeňský a Zlínský kraj. Dalším kritériem pro možné navýšení stávajících kapacit je velká dopravní vzdálenost. V případě uvolnění kapacit kompostáren se dopravní vzdálenosti pro scénář 3 sníží na akceptovatelnou úroveň, viz Graf č. 14.

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

140%

160%

180%

200%

Vyu

žití

kapa

ciry

Scénář 1 Scénář 2 Scénář 3

41

Graf č. 14: Histogram dopravních vzdáleností pro odpad zpracovaný v kompostárnách s rozšířenou kapacitou – scénář 3 - vysoký nárůst produkce katalogového čísla 20 02 01

Pro uvolněné kapacity je počet dopravních vzdáleností delších než 30 km u všech třech scénářů stejný (3, 3, 3) a jedná se o hrany zobrazené, viz Obrázek č. 14.

Obrázek č. 14: Svozová mapa pro hrany delší než 30 km pro rozšířené kapacity kompostáren – scénáře 1, 2 a 3

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

Čet

nost


42

4.1.2.5 Závěry a doporučení na základě výpočtu optimální sítě kompostáren Současný potenciál odpadů vhodných do kompostáren byl na základě analýzy katalogových čísel preferovaných pro zpracování v kompostárnách a jejich produkce v roce 2013 vyčíslen na 520 kt, viz Tabulka č. 11. Z důvodu exponenciálního nárůstu katalogového čísla 20 02 01 bude v horizontu několika let jeho produkce narůstat.

Byly vytvořeny tři scénáře budoucí produkce tohoto sub-toku. Nejvyšší předpokládané množství činí 1 600 kt/ rok (viz Tabulka č. 11, součet sub-toků KOMP, KOMP/BPS-scénář 3, KOMP/ TAP, KOMP/ BPS/ TAP) a odpovídá dosažení maximální výtěžnosti separovaného sběru v sídlištní a venkovské zástavbě na hodnotách 60 kg/ os a 200 kg/ os. Tyto hodnoty odpovídají závěrům pilotních projektů a výsledkům v obcích a ORP, které dlouhodobě BRKO separují.

Přestože z celorepublikového průměru by byla kapacita kompostáren v ČR dostatečná, její územní rozložení ale nemusí být optimální z pohledu udržení přijatelných dopravních vzdáleností do 30 km. V případě realizace scénáře 3 tedy nejvyšší možné produkce (1 600 kt/ rok) by byla nedostatečná kapacita kompostáren na území Hl. m. Praha a v krajích Zlínském a Královehradeckém.

4.1.2.6 Východiska pro veřejnou podporu • Průběžně analyzovat trend nárůstu produkce BRO odpadů a zejména analyzovat množství

zapojených obcí do systému sběru BRKO a jeho výtěžnost (např. dle výše uvedené metodiky, která zohledňuje charakter zástavby) a tu porovnávat s maximální výtěžností reportovanou u pilotních projektů resp. obcí, které mají s tříděním BRKO dlouhodobé zkušenosti.

• V případě potvrzení předpokládaného trendu výhledově podpořit výstavbu kompostáren zejména v kraji Zlínském, výhledově Plzeňském a Olomouckém.

43

4.1.2.7 Předpoklady výpočtu BPS Technologie bioplynových stanic má základní rozdělení na suchou a mokrou fermentaci. Další rozlišení je dle charakteru vstupních materiálů na tzv. zemědělskou Z-BPS a komunální O-BPS. Pro účely optimalizace sítě prezentované v tomto dokumentu tedy uvažujeme tři hlavní směry:

• Využití stávajících komunálních O-BPS. • Rozšíření Z-BPS o stupeň předúpravy (tzv. hygienizace). • Výstavba nových komunálních O-BPS.

Technologie O-BPS a Z-BPS s hygienizací jsou uvažovány jako obdobné a liší se pouze podílem BRO na vstupu. Dokument 1.1.1 uvedl přehled BPS evidovaných jako O-BPS a jejich kapacit. Dalším zdrojem informací o kapacitách byla dokumentace procesu EIA, která ve většině případů potvrdila kapacitu zjištěnou dle KÚ. Pro některá O-BPS zařízení dokumentace EIA ukázala, že pouze část kapacity je k dispozici pro zpracování BRO odpadů. Z tohoto důvodu byla u O-BPS definována tzv. výpočtová kapacita, která reflektuje výše uvedené aspekty, a u O-BPS bylo dále předpokládáno, že výpočtová kapacita bude ze 100 % naplněna BRO.

U Z-BPS se jedná o kombinaci BRO a základní zemědělské komodity, přičemž podíl BRO na vstupu bude výrazně nižší (do 30% hm.).

Množství zpracovaného BRO se pak přizpůsobuje kapacitní řešení stupně hygienizace. Schéma technologie je uvedeno viz Obrázek č. 15.

Obrázek č. 15: Blokové schéma O-BPS a Z-BPS doplněné o stupeň hygienizace (zdroj: VUT Brno)

Detailně je problematika včetně představení souvisejících technicko-ekonomických modelů řešena v dokumentu 4.3. Hlavním výstupem technicko-ekonomických modelů je výsledná cena na bráně zařízení za zpracování odpadu při různé kapacitě zařízení O-BPS, resp. kapacitě zpracování BRO v Z-BPS. Pro Z-BPS byla uvažována náhrada až 30 % hmotnosti základní suroviny a pro každou mírů náhrady určena cena na bráně. Příklad výsledku platný pro 10 % náhradu vstupních surovin,uvádí viz Graf č. 15. Obdobné závislosti platí i pro jiné míry náhrady. V uvedeném případě Z-BPS s náhradou 10 % (čili mezní hranice, kdy stačí použití separátoru a nemusí se investovat do nové jímky) činí zpracované množství BRO právě jednu desetinu kapacity zobrazené na ose x. Vlny, které jsou patrné u závislosti ceny na bráně pro Z-BPS, jsou způsobené změnou počtu zaměstnanců při přechodu přes hraniční kapacitu. Při hodnocení investice jsou u této varianty náklady na zaměstnance poměrově vyšší položka a v modelu dochází k vytvoření určité mezní hranice, kde skokově dojde ke změně počtu zaměstnanců.

44

Graf č. 15: Závislost ceny na bráně na kapacitě zařízení (zdroj: VUT Brno, vlastní tvorba)

Pozn.: V případě Z-BPS je množství zpracovaného BRO rovno jedné desetině kapacity na ose x

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1 000

5 10 15 20 25 30

Cen

a za

BR

O n

a br

áně

zaří

zení

, [K

č/t]

Kapacita BPS [kt{r]

O-BPS Z-BPS + hygienizace, náhrada 10%

45

Základní struktura výpočtu:

• Absolutně budou zvýhodněna zařízení v tomto pořadí: I. Kompostárny, II. Bioplynové stanice – z tohoto předpokladu plynou dva autonomní výpočty pro kompostárny a BPS.

• V Případě BPS je brán ohled i na náklady na zpracování (hlubší analýza závislostí ceny na bráně na kapacitě je řešena v dokumentu 4.3). V kombinaci s dopravními náklady se hledá optimální řešení, které zaručuje minimální celkové náklady na zpracování daného typu odpadu.

Uvažovaná zařízení: • Existující O-BPS – Kapacity dle KÚ porovnána s kapacitami dle EIA a určena tzv. výpočtová

kapacita (tzn. kapacita, která vstupuje do výpočtu, viz Tabulka č. 13). V mapě viz Obrázek č. 16 jsou O-BPS zobrazeny jako projektované kapacity v jednotlivých ORP (týká se ORP Bílovec). Projektovanou výpočtovou kapacitou O-BPS pro účely výpočtu optimální sítě tedy rozumíme součet povolených kapacit O-BPS analyzovanou v dokumentu 1.1.1 korigovanou na základě informací ze dokumentace procesu EIA.

• Potencionální nové O-BPS – v každém ORP, kde v současnosti O-BPS nestojí. • Potencionální rozšíření Z-BPS o hygienizaci – existující projekty na základě kladně vyplněného

dotazníku v celkovém počtu 31 zařízení. V tomto dokumentu byly kapacity projektovány dle jednotlivých ORP (

• Tabulka č. 14). Podrobněji popsáno v dokumentu 4.3. Projektovanou maximální kapacitou Z-BPS pro účely výpočtu optimální sítě tedy rozumíme součet kapacity Z-BPS, které v dotazníku odpověděli kladně a při míře náhrady 30 %.

Obrázek č. 16: Mapa ORP, ve kterých je uvažováno alespoň jedno zařízení O-BPS nebo potenciální Z-BPS s hygienizací

Pozn.: V ORP Brno a ORP Truntov jsou obě zařízení, ale na mapě je uveden pouze zelený bod.

46

Tabulka č. 13: Uvažované kapacity současných O-BPS v jednotlivých ORP

O-BPS (k roku 2014)

Kapacita dle KÚ (t/r) Celková kapacita dle EIA (t/r)

Kapacita dle EIA pro BRO (t/r)

Výpočtová kapacita (t/r)

Chomutov 29 500 40 900 15 000 15 000

Ústí nad Labem 20 000 49 000 40 000 40 000

Děčín 17 500 17 500 0 0

Bílovec 53 000 53 000 10 000 10 000

Bílovec 43 800 47 500 5 200 5 200

Vítkov 25 600 - - 25 600

Jaroměř 67 000 55 700 20 700 20 700

Prostějov 120 (z toho 9,5t VŽP) - - 120

Žďár nad Sázavou 18 300 13 000 11 000 11 000

Stříbro 30 000 30 000 30 000 30 000

Benešov 25 500 25 500 25 500

Vysoké Mýto 14 500 16 000 4 900 4 900

Trutnov 10 000 9 000 6 700 6 700

Poděbrady 27 375 17 000 17 000

Vyškov 9 013 9 900 9 900 9 900

Brno 770 - - 770

Nymburk 14 600 14 600 0 0 Šumperk (ve

výstavbě) 15 000 13 000 13 000

Celkem 323 583 407 975 208 90 235 390

Tabulka č. 14: Uvažované kapacity potencionálních rozšířených Z-BPS o hygienizaci v jednotlivých ORP – uvedené kapacity jsou částečné kapacity pro náhradu 30 % základní suroviny.

ORP Kapacita pro BRO [t/r] ORP Kapacita pro BRO

[t/r] ORP Kapacita pro BRO [t/r]

Brno 9 300 Hradec Králové 9 700 Olomouc 12 200

Břeclav 400 Hustopeče 13 600 Prachatice 8 900

Černošice 11 700 Jihlava 2 500 Rakovník 12 400

Český Brod 5 700 Jindřichův Hradec 7 200 Tábor 4 300

Český Krumlov 16 800 Krnov 900 Trutnov 4 000

Hodonín 5 400 Litomyšl 5 400 Třebíč 9 000

Holešov 9 700 Mladá Boleslav 15 100 Ústí nad Orlicí 5 600

Horšovský Týn 5 200 Moravská Třebová 9 000 Valašské Meziříčí 8 600

Vrchlabí 2 900

Celkem 195 500

Suma výpočtové kapacity všech současných nebo realizovaných O-BPS činí 235 kt/ r, viz Tabulka č. 13. Maximální kapacita Z-BPS pro BRO při náhradě 30 % vstupní suroviny činí 196 kt/ r, viz

47

Tabulka č. 14. Potenciál toku BPS v roce 2020 byl odhadnut na zhruba 170 kt/ r, viz Tabulka č. 11. Z pohledu projektovaných kapacit ČR se kapacita O-BPS jeví na první pohled jako dostatečná. Hlavním cílem optimalizace tohoto sub-toku tedy bylo posouzení lokalizace jednotlivých zařízení, vyhodnocení potřeby realizace dalších projektů O-BPS a prověření role potenciálních záměru rozšíření Z-BPS o hygienizaci jako alternativy k O-BPS.

Uvažované scénáře ve výpočtu byly následující:

• Scénář 1 – bez omezení na vzdálenost dopravy, rozhoduje pouze ekonomické kritérium (náklady na zpracování a náklady na dopravu), není vyžadováno naplnění existujících O-BPS.

• Scénář 2 – omezení dopravy na maximální vzdálenost 30 km, pro přípustná řešení rozhoduje ekonomické kritérium, není vyžadováno naplnění existujících O-BPS .

• Scénář 3 – omezení dopravy na maximální vzdálenost 30 km, pokud je to možné, je preferováno naplnění existujících O-BPS, pro ostatní přípustná řešení rozhoduje ekonomické kritérium.

4.1.2.8 Výsledky výpočtu BPS

U BRO, které není vhodné pro kompostování, je nejvhodnějším způsobem nakládání zpracování v BPS. Z prognózy vychází potenciální množství odpadu vhodných pro zpracování v BPS přibližně 170 kt/ r, viz Tabulka č. 11 součet sub-toků BPS a BPS/ TAP. Posuzované BPS je možné rozdělit na dvě skupiny. Tu první tvoří existující komunální BPS (O-BPS), které disponují projektovanou kapacitou v ČR asi 235 kt/ r (Tabulka č. 13), kterou je možné využít. Druhou skupinou jsou zemědělské BPS (Z-BPS), u kterých lze uvažovat potencionální rozšíření technologie s vazbou na možnost zpracovávat BRO. Konkrétně se jedná o rozšíření o hygienizaci a separátor. Tyto Z-BPS byly identifikovány na základě dotazníku, který byl provozovateli vyplněn. Celkově se k možnému technologickému rozšíření přihlásilo 31 provozovatelů. Projektovaná kapacita těchto zařízení v případě dávkovacího poměru 30 % (30 % BRO a 70 % primární zemědělská surovina) je přibližně 196 kt/ r, viz

Tabulka č. 14.

Z výše uvedeného je zřejmé, že uvažovaný potenciál BRO je nižší než současná kapacita O-BPS, resp. potenciální kapacita Z-BPS. Proto hlavním úkolem výpočtů bylo prověřit rozložení kapacit existujících O-BPS vzhledem k požadavku na malé dopravní vzdálenosti a následně navrhnout nové projekty Z-BPS nebo O-BPS s ohledem na vhodnou lokalizaci a ekonomickou udržitelnost. Výsledky jsou prezentovány na úrovni krajů. Vzhledem ke stanovenému kritériu dopravní vzdálenosti do 30 km byl celý výpočet řešen na úrovni ORP s využitím optimalizačního nástroje NERUDA. Pro přehlednost jsou výsledky prezentovány v projektované podobě pro jednotlivé kraje. Vzájemná spolupráce mezi sousedními kraji, pokud je to výhodné, tím není omezena.

Výsledky pro výpočetní scénář 1 jsou uvedeny viz Graf č. 16. Pro každý kraj je prezentována doporučená zpracovatelská kapacita BPS s rozdělením na Z-BPS rozšířené o hygienizaci a O-BPS. Z důvodu nižší ceny na bráně u Z-BPS než u O-BPS (viz Graf č. 15) bylo navrženo většinu odpadů vhodných pro BPS zpracovat v Z-BPS, tzn. v rámci nových projektů rozšíření Z-BPS o hygienizaci. Výjimkou je Ústecký kraj, u kterého měli producenti odpadu příliš daleko uvažované Z-BPS, tudíž se navrhlo ekonomicky výhodné řešení v podobně výstavby O-BPS. Doporučená projektovaná kapacita v Z-BPS činila 104 kt/ r v rámci 27 projektů. Projektovaná kapacita O-BPS činila 65 kt/ r, z čehož 40 kt/ r odpovídalo novému zařízení v Ústeckém kraji a 25 kt/ r zařízení v Jihomoravském kraji. Stávající kapacity O-BPS nebyly využity vůbec.

Na tomto místě v kontextu výše uvedených výsledků je nutné zdůraznit zásadní předpoklad, že předmětem optimalizace byl pouze sub-tok BPS s potenciálem 169 kt/ r a zanedbatelný sub-tok BPS/ TAP (viz Tabulka č. 11). V reálném tržním prostředí je přitom evidentní, že vstupem do zařízení BPS jsou a v budoucnu i nadále mohou být také odpady zařazené do sub-toku KOMP/ BPS, který byl jako celek preferován do kompostáren (lepší způsob nakládání z pohledu hierarchie). Vzhledem k tomu, že potenciál sub-toku KOMP/ BPS může dosáhnout až 1 450 kt/ r (viz Tabulka č. 11), předpoklad absolutní preference kompostáren značně ovlivňuje výsledky a následně také závěry učiněné k budoucí roli BPS pro zpracování BRO.

48

Graf č. 16: Výsledky pro scénář 1

Histogram vzdáleností dopravy odpadů do BPS pro scénář 1 je zobrazen viz Graf č. 17. Je patrné, že většina odpadů je dopravována do vzdálenosti 60 km, což překračuje cíl optimalizace 30 km. Na delší vzdálenosti již přeprava odpadu dávala ekonomický smysl jen v ojedinělých případech. Jednotlivé hrany delší než 30 km jsou graficky znázorněny, viz Obrázek č. 17.

Graf č. 17: Histogram vzdáleností dopravy odpadů do BPS pro scénář 1

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

Kap

acita

, [t/

r]

Z-BPS O-BPS

0

5

10

15

20

25

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100

Čet

nost


49

Obrázek č. 17: Mapa dopravních vzdáleností delších než 30 km – scénář 1

Scénář 2 (omezení dopravy na maximální vzdálenost 30 km, pro přípustná řešení rozhoduje ekonomické kritérium, není vyžadováno naplnění existujících O-BPS) bral v potaz stanovené omezení dopravní vzdálenosti do 30 km. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení Z-BPS s potenciálem pro rozšíření na území ČR (výsledek dotazníkového šetření), tím významně zvýhodnil O-BSP, které nástroj doporučoval v mnohem větší celkové kapacitě v různých lokalitách ČR. Lokalizace O-BPS byla dána převážně neexistenci Z-BPS v blízkém okolí.

Navržená projektovaná kapacita O-BPS činila 123 kt/ r, z čehož zanedbatelné množství reprezentovaly současné projekty O-BPS a majoritu tvořily nové projekty O-BPS. V Z-BPS se zpracovalo 47 kt/ r odpadu.

Ve výpočtu nebyly nijak upřednostněny již existující O-BPS. Tato zařízení se v podstatě nedoporučovala pro zpracování odpadu (celkově šlo pouze asi o 180 t/ r), což souvisí s jejich kolizní lokalizací vzhledem k potencionálním Z-BPS s rozšířením o hygienizaci. Výsledky pro scénář 2 na úrovni krajů jsou uvedeny viz Graf č. 18. Vzhledem k zadání úlohy, všechny dopravní vzdálenosti byly do 30 km.

50


Předchozí výpočet indikuje územně špatné rozmístění O-BPS, pokud je při optimalizaci brán v úvahu pouze sub-tok BPS. Ve scénáři 3 bylo upřednostněno zpracování odpadu v existujících O-BPS. Zároveň ale zůstalo omezení na maximální možnou přepravu odpadu do 30 km. Tyto okrajové podmínky výpočtu preferovaly zpracování v O-BPS oproti Z-BPS obdobně jako v předchozím scénáři. Celkově se navrhlo zpracovat v současných O-BPS asi 53 kt/ r a v nových O-BPS asi 71 kt/ r. Zbylých asi 45 kt/ r v Z-BPS (celkem 21 projektů). Výsledky pro scénář 3 na úrovni krajů je uveden viz Graf č. 19.


0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

Kap

acita

, [t/

r]

Z-BPS O-BPS

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

Kap

acita

, [t/

r]

Z-BPS O-BPS

51

U výpočetních scénářů 2 a 3 má na výsledky dopravní úlohy významný vliv omezení přepravy odpadů do BPS nad 30 km. Histogram vzdáleností dopravy odpadů do BPS vypadá pro druhý a třetí scénáře téměř stejně, výsledky pro druhý scénář jsou zobrazeny viz Graf č. 20.

Graf č. 20: Histogram vzdáleností dopravy odpadů do BPS pro scénář 3

4.1.2.9 Závěry a doporučení na základě výpočtu optimální sítě bioplynových stanic Současný potenciál odpadů vhodných do BPS činí zhruba 170 kt/ r. Pokud by byl uvažován i tok odpadů, které mohou být zpracovány jak v BPS tak kompostárnách, mohl by celkový potenciál být až 1620 kt/ r (170 kt/ r sub-toky BPS + 1450 kt/ r sub-toky BPS/ KOMP 3. scénář, viz Tabulka č. 11). Kapacita zařízení vstupujících do výpočtů je 235 kt/ r pro stávající O-BPS, 196 kt/ r pro potenciální rozšířené Z-BPS (náhrada max. 30 % primární suroviny) a potenciální nové O-BPS v ORP, kde nestojí žádná ze zmíněných. U těchto nových je kapacita zařízení stanovena na 50 kt/ r, tzn. je dostatečná pro oblast do 30 km dopravní vzdálenosti (v žádném případě se nepovedla naplnit, proto je považována za dostatečné maximum, které nezkresluje výsledky).

Pro výpočet optimální sítě BPS byly vytvořeny 3 scénáře. Výsledkem prvního scénáře (bez omezení vzdálenosti, rozhoduje pouze ekonomické kritérium) je doporučeno využití převážně rozšířených Z-BPS . Jedná se o 27 zařízení s průměrnou kapacitou 3,9 kt/ r (celkem 104 kt/ r). Co se týče kapacit O-BPS, tak bylo navrženo jedno nové velké zařízení v Ústeckém kraji s kapacitou 40 kt/r a jedno v Jihomoravském kraji s kapacitou 25 kt/ r. Co se týče druhého scénáře (omezení vzdálenosti, rozhoduje pouze ekonomické kritérium), tak došlo k navýšení počtu nových O-BPS s celkovou kapacitou 123 kt/ r. Velká zařízení byla navržena v Hlavním městě Praha (25 kt/r), Ústeckém (30 kt/ r) a Jihomoravském kraji (16 kt/ r). U zařízení Z-BPS s hygienizací došlo k udržení téměř shodného počtu 22 zařízení, ale ke snížení potřebné náhrady suroviny na průměrnou hodnotu 2,2 kt/ r (celková 46 kt/ r). Třetí scénář (omezení vzdálenosti, naplnění současných O-BPS) měl podobný výsledek jako druhý pro množství odpadu využívajících 21 zařízení Z-BPS s hygienizací o průměrné kapacitě 2,3 kt/ r (celková 45 kt/ r) a poté k využití stávajících zařízení O-BPS (53 kt/r) a pro zbývající množství jsou navržena nová zařízení s celkovou kapacitou 71 kt/r.

V případě 2. a 3. scénáře došlo v některých krajích k doporučení nových komunálních O-BPS s velmi malou kapacitou < 1 kt/ r a vysokou cenou na bráně > 1 000 Kč/ t. Tento jev se nejvíce projevoval v krajích s nízkou produkci odpadu sub-toku BPS (viz Tabulka č. 12) například Liberecký, Pardubický, Plzeňský, Karlovarský, nebo Jihočeský kraj. Toto je zapříčiněno omezením dopravní vzdálenosti na 30 km a nevhodným uspořádáním současných kapacit. Způsob jakým může být s těmito toky zacházeno, je oslovit provozovatele Z-BPS v daných lokalitách a diskutovat možnost rozšíření o

0

10

20

30

40

50

60

70

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100

Čet

nost


52

stupeň hygienizace a tím pádem převést tyto malé toky BRO z nevýhodných O-BPS do těchto Z-BPS. Ve výpočtu byla uvažována jen ta potenciální zařízení Z-BPS s hygienizací, která kladně odpověděla na dotazník (zhruba 31 z celkového počtu 380 Z-BPS).

Z výsledků jednotlivých scénářů se potvrdily předpoklady zjištěné v dokumentu 4.3. Vzhledem k množství odpadů a hlavně rozmístění současných O-BPS je rozšíření Z-BPS zajímavou variantou. Při porovnání výsledné potenciální ceny na bráně za zpracování BRO u zařízení O-BPS a Z-BPS je zřejmé, že pro regiony s malou produkcí BRO (do 10 kt/rok) je vhodné využít rozšířenou Z-BPS, která se na cenu pod 500 Kč/t dostane již pro malé kapacity (např.: celková kapacita 15 kt/ rok s náhradou 10 % suroviny tedy kapacita 1,5 kt pro BRO). Pro regiony s vyšší produkcí, nebo ty bez dalšího zařízení v ekonomicky dostupném okolí je výhodné navrhnout nové zařízení O-BPS o větší kapacitě, které se na cenu kolem 500 Kč/ t dostane od kapacity zhruba 20 kt/ rok. Cena 500 Kč/ rok jako hraniční je vybrána z toho důvodu, že na této hladině se pohybuje cena za zpracování BRO v kompostárnách.

53

Zařízení pro energetické využití odpadů 4.24.2.1 Zbytkové spalitelné odpady

Tato část dokumentu 1.1.2 se zabývá odpady, které je obtížné materiálově využít a preferovaným způsobem jejich nakládání je energetické využití. V dokumentu 1.1.1 byly tyto odpady zařazeny do dvou toků:

• Odpady vhodné pro energetické využití (ZEVO). • Odpady vhodné pro mechanicko-biologickou úpravu (MBÚ).

Katalogová čísla, která spadají do obou sub-toků jsou patrná viz Tabulka č. 15. Vybraná katalogová čísla jsou v souladu s metodikou v dokumentu 1.1.1.

Dále v textu bude zásadně rozlišováno mezi pojmy (současně charakterizují hmotnostní toky):

• Lehká frakce (LF) – kalorický, energeticky využitelný výstup ze zařízení MBÚ, která zpracovávají vybrané odpady, jejichž dominantními producenty jsou obecní systémy. Jedná se o následující katalogová čísla uvažovaná jako vstup do zařízení MBÚ: 20 03 01 - Směsný komunální odpad, 20 03 07 objemný odpad, 20 03 02 Odpad z tržišť.

• Tuhé alternativní palivo (TAP) - kalorický, energeticky využitelný výstup ze zařízení převážně MÚ, která zpracovávají vybrané odpady, jejichž dominantními producenty jsou firmy a výrobní podniky. V souladu s dokumentem 1.1.1 se jedná o následující katalogová čísla (vzhledem k jejich počtu nejsou uváděny názvy odpadů): 02 01 03, 03 01 01, 03 01 05, 03 03 01, 03 03 07, 03 03 08, 04 01 01, 04 01 08, 04 02 09, 04 02 21, 04 02 22, 07 02 13, 09 01 08, 12 01 05, 15 01 01, 15 01 02, 15 01 03, 15 01 05, 15 01 06, 15 01 09, 15 02 03, 16 01 19, 17 02 01, 17 02 03, 17 03 02, 17 06 04, 19 12 01, 19 12 04, 19 12 07, 19 12 08, 19 12 12, 20 01 01, 20 01 10, 20 01 11, 20 01 38, 20 01 39). Katalogová čísla 15 01 06, 17 02 01, 17 02 01 jsou preferovány pro přímé energetické využití.

Hmotnostní tok TAP není předmětem optimalizace. Produkce tohoto toku je však dále zmíněna ve vazbě na vyhodnocení výsledků optimalizačních výpočtů. Odpady vhodné pro zpracování v technologiích MBÚ stejně jako odpady vhodné pro přímou výrobu alternativních paliv viz Tabulka č. 15, která tvoří podskupinu odpadů vhodných do ZEVO. Z pohledu produkce je dominantní složkou celého sub-toku do ZEVO směsný komunální odpad. Proto bude dále tento hmotnostní tok označován jako:

SKO* - zbytkové spalitelné odpady převážně z komunální sféry viz Tabulka č. 15.

54

Tabulka č. 15: Přehled katalogových čísel zahrnutých do sub-toku zbytkových spalitelných odpadů převážně z komunální sféry (SKO*)

Název odpadu Katalogové číslo Vhodný způsob nakládání

Směsné obaly 15 01 06 ZEVO TAP

Dřevo 17 02 01 ZEVO TAP

Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) 19 09 01 ZEVO -

Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod

číslem 19 12 11 19 12 12 ZEVO TAP

Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 01 38 ZEVO TAP

Směsný komunální odpad 20 03 01 ZEVO MBÚ

Odpad z tržišť 20 03 02 ZEVO MBÚ

Uliční smetky 20 03 03 ZEVO -

Objemný odpad 20 03 07 ZEVO MBÚ

Komunální odpady jinak blíže neurčené 20 03 99 ZEVO -

Názvy sub-toků současně definují zařízení, která budou předmětem vyhodnocení. Jedná se o:

• zařízení pro přímé energetické využití (ZEVO), • zařízení mechanicko-biologické úpravy (MBÚ) v různých konfiguracích s následným využitím

kalorických výstupů (LF) v zařízeních k tomu určených.

Z důvodu významného množství reziduí, které vznikají v případě ZEVO i MBÚ, je nutné v této části vyhodnocovat i potřebnou koncovku pro tato rezidua (skládky). Řešené způsoby nakládání s odpady, které jsou relevantní pro sub-tok SKO*, jsou uvedeny schematicky viz Obrázek č. 18: Relevantní způsoby nakládání pro optimalizaci zbytkových spalitelných odpadů

55

Jedná se o energetické využití jako preferovaný způsob před dnes běžným způsobem nakládání skládkováním.

Obrázek č. 18: Relevantní způsoby nakládání pro optimalizaci zbytkových spalitelných odpadů

Jak již bylo zmíněno, dominantními katalogovými čísly v tomto sub-toku jsou kat.č. 20 03 01 Směsný komunální odpad a kat.č. 20 03 07 Objemný odpad. Oběma byla v dokumentu 1.1.1. věnována samostatná pozornost a byly rovněž součástí komplexní prognózy prezentované v Příloze č. 1 Prognóza). Z dokumentu 1.1.1 vyplývá, že v současnosti je většina množství spalitelných odpadů odstraňováno bez jakéhokoli pozitivního efektu metodou skládkování. Ve vyspělých zemích je tlak na snížení množství skládkovaných odpadů. V rámci evropského společenství se i ČR snaží tyto trendy podporovat. V oblasti nakládání se zbytkovými odpady čekají ČR dle POH ČR dva hlavní cíle:

Předcházení vzniku odpadu


Recyklace odpadů


Odstranění



Recyklace odpadů


Odstranění

56

• Do roku 2020 snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995.

• Po roce 2024, kdy vstoupí v účinnost zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu, zajistit fungující systém.

Přestože při nesplnění prvního uvedeného závazku, hrozí ČR sankce ze strany EU, hlavním cílem transformace systému nakládání se zbytkovými odpady by měla být snaha nastavit systém tak, aby dlouhodobě fungoval, tzn. primárním zájmem je období po roce 2024. Na rozdíl od předchozích výpočtů toků a sub-toků zahrnutých do materiálového využití, kde byly výpočty cíleny na rok 2020, je v této části relevantním rokem výpočtu rok 2024.

Výpočty analyzující optimální síť pro odpady vhodné pro energetické využití byly provedeny pomocí nástroje NERUDA.

57

4.2.1.1 Prognóza produkce

V případě prognózy produkce SKO, kat. č. 20 03 01 byl tento odpadu rozdělen na dvě části a to: SKO ze systému obce a SKO vyprodukovaný firmami. Prognóza produkce SKO ze systému obce pro rok 2024 udává přibližně 2140 kt /r. V případě firemního SKO byla hodnota produkce pro rok 2024 asi 625 kt/ r (detaily viz příloha 1). Odhad množství objemného odpadu (bez rozlišení původce) je pro rok výpočtu asi 415 kt/ r. Ostatní složky spalitelných odpadů tvoří zanedbatelné množství. Výsledné hodnoty dostupné produkce a možného zpracování zbytkových spalitelných odpadů SKO* v ČR pro rok 2024 jsou sumarizovány viz Tabulka č. 16. Vzhledem k zanedbatelným hodnotám hierarchicky lepšího způsobu nakládání u jednotlivých katalogových čísel se množství uvažované ve výpočtu téměř rovná produkci těchto odpadů a v roce 2024 je uvažováno s výpočtovým množstvím 3 489 kt.

Tabulka č. 16: Produkce a možného zpracování zbytkových spalitelných odpadů v ČR pro rok 2024

Produkce [t/r] Mimo výpočet [t/r] –

hierarchicky lepší způsob nakládání

Množství uvažované v optimalizaci [t/r]

2013 2024 2013 2024 2013 2024

SKO systém obce 2 158 788 2 140 418 11 306 5 487 2 895 755 2 759 880

SKO systém firem 748 273 624 949

Objemný odpad 469 685 416 290 2 854 1 928 466 831 414 362

Ostatní 548 502 566 416 233 246 251 964 315 256 314 452

Celkem 3 925 248 3 748 073 247 406 259 379 3 677 842 3 488 694

Výsledné hodnoty zbytkových spalitelných odpadů vstupující do optimalizace sítě v krajích ČR pro rok 2024 jsou uvedeny viz Tabulka č. 17.

Tabulka č. 17: Množství zbytkových spalitelných odpadů pro optimalizaci sítě v jednotlivých krajích

Kraj Zbytkové spalitelné odpady [t/r], výpočtové množství SKO* v roce 2024 (produkce snížena o hierarchicky lepší způsoby nakládání)

Jihočeský 183 444

Jihomoravský 360 388

Karlovarský 93 576

Královéhradecký 179 933

Liberecký 148 322

Moravskoslezský 374 350

Olomoucký 196 549

Pardubický 161 913

Plzeňský 209 554

Středočeský 542 490

Ústecký 261 929

Vysočina 149 393

Zlínský 166 443

Hlavní město Praha 460 410

Celkem 3 488 694

58

4.2.1.2 Uvažované koncepty pro zpracování zbytkových spalitelných odpadů Pro případ zpracování odpadů vhodných pro energetické využití (SKO*) existují v zásadě následující technologie:

• Přímé energetické využití v zařízeních ZEVO. • Koncept MBÚ resp. MÚ s následným využitím kalorických výstupů (lehké frakce, LF):

• v monoblocích (monozdrojích), • v existujících energetických zařízeních uzpůsobených pro spoluspalování kalorických výstupů

(preferovaně TAP, omezeně směs TAP a LF), • v cementárnách (preferovaně TAP, omezeně LF).

Zařízení schopná zpracovat kalorické výstupy z MBÚ budou dále souhrnně označována jako ZLF.

Tyto koncepty se zásadně liší z pohledu bilance, investičních a provozních nákladů. Níže uvádíme typické hodnoty bilancí, které jsou současně využity jako předpoklady výpočtu, které budou prezentovány v dalších podkapitolách. Současně je cílem vyjasnit používanou terminologii.

Přímé energetické využití je schematicky zobrazeno viz Obrázek č. 19.

Obrázek č. 19: Materiálová bilance technologie EVO

Vstupem je 100 % SKO* (tzn. zejména SKO, OO a další katalogová čísla viz Tabulka č. 15). Vstupy a výstupy jsou kvantifikovány, viz Tabulka č. 18.

59

Tabulka č. 18: Vstupní a výstupní proudy ZEVO

Proud Označení Typické procentuální zastoupení Charakteristika

Vstupní

Zbytkový spalitelný odpad SKO* 100 % Odpad vhodný pro energetické využití

Výstupní

Struska STR 24 % Inertní materiál vhodný pro technické zabezpečení skladem (TZS) nebo jako

stavební materiál

Popílek POP 3 % Nebezpečný odpad, nutná stabilizace před uložením na S-NO, materiálově nevyužitelný

Kovy MV 6 % Materiálově využitelný výstup, k recyklaci

Jedná se o ověřené řešení, které funguje v řadě států, ve kterých je odpadové hospodářství na velmi pokročilé úrovni. Jde o investičně velmi náročné řešení.

Výstupem této technologie je:

• materiálové využití – kovy – v závislosti na obsahu kovů ve vstupu, • rezidua – struska – inertní odpad, vhodný pro TZS, v případě certifikace se v řadě zemí používá

jako stavební materiál (viz Graf č. 21). Míra využití strusky je přímo ovlivňována legislativou jednotlivých zemí a strategií jejího využití. Zjednodušeně lze říci, že v zemích jako Dánsko, Holandsko, Maďarsko je využití podporováno. V zemích jako Rakousko a Švýcarsko jsou stanoveny tak přísné požadavky na kvalitu strusky, že její zpracování za účelem využití není racionální,

• rezidua – popílek – nebezpečný odpad.

Graf č. 21: Nakládání se struskou ve vybraných evropských zemích

60

Další možnou technologii je koncept MBÚ s následným využitím kalorických výstupů (LF) v monoblocích. Schéma toků je zobrazeno viz Obrázek č. 20.

Obrázek č. 20: Materiálová bilance technologie MBÚ

Vstupem je 100 % SKO*, které nelze vhodnějším způsobem zpracovat. Vstupy a výstupy jsou kvantifikovány, viz Tabulka č. 19.

Tabulka č. 19: Vstupní a výstupní proudy zařízení MBÚ

Proudy Označení Typické procentuální zastoupení Charakteristika

Vstupní

Zbytkový odpad SKO OO 100 % Odpad vhodný pro energetické využití

Výstupní

Těžká a stabilizovaná frakce TF 35 % Nevyužitelný odpad určený

ke skládkování

Lehká frakce LF 30 % Energeticky využitelná frakce

Kovy KOV 6 % Materiálově využitelný výstup, k recyklaci

Výstupem technologie MBÚ je:

• materiálové využití – kovy – v závislosti na obsahu kovů ve vstupu, • lehká frakce – energeticky využitelná frakce – dále využitelná v teplárenství nebo energetice, • rezidua – zbytková frakce – nevyužitelný odpad.

Bilanci vstupů a výstupů doplňují plynné látky vzniklé degradací biosložky a sušením.

Obdobnou variantou je koncept MÚ s následným využitím kalorických výstupů v monoblocích. Schéma toků je zobrazeno viz Obrázek č. 21Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Na rozdíl od MBÚ v důsledků chybějícího biologického stupně významně vzrůstá toku ukládaný na skládku.

61

Obrázek č. 21: Materiálová bilance technologie MÚ

Výstupy MBÚ a MÚ je možné využít v existujících cementárnách. Základní schéma viz Obrázek č. 22. Vzhledem k požadavku cementáren na palivo z odpadů vysoké výhřevnosti, je upřednostněno využití TAP před LF. Tato varianta je znázorněna v bilanci. Využití TAP z průmyslového odpadu není primárně předmětem této zprávy. Produkce TAP je využita níže pro hodnocení potenciálu uplatnění paliv z odpadů ve fluidních kotlích (viz níže). Výtěžnost TAP je závislá ne složení vstupního odpadu. Při zpracování jedno druhových odpadů lze uvažovat s téměř stoprocentní výtěžností.

Obrázek č. 22: Materiálová bilance využití TAP v cementárnách

V cementárnách jsou ale vysoké požadavky na kvalitu paliva (vysoká výhřevnost). Do palivové směsi je možné tudíž použít pouze velmi omezené množství SKO*. Z tohoto důvodu tato technologie nemá významný vliv na celkovou bilanci SKO. Kapacity cementáren z těchto důvodů nejsou uvažovány - nejsou předmětem výpočtů.

Další variantou využití výstupů ze zařízení MBÚ a MÚ je spoluspalování odpadů s primárními zdroji (uhlím). Tato varianta je možná v případě fluidních kotlů stávajících teplárenských nebo energetických zdrojů. Základní schéma je uvedeno, viz Obrázek č. 23Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..

62

Obrázek č. 23: Materiálová bilance využití lehké frakce v rámci spoluspalování

Na rozdíl od monobloku pro spoluspalování ve fluidních kotlech je relevantní požadavek na zajištění paliva o konstantním složení, daných a stálých parametrů. Splnění požadavků není reálné dosáhnout při výrobě z SKO. SKO může být pouze doplňkovým zdrojem. Dominantním zdrojem budou průmyslové a živnostenské odpady. Podobný předpoklad potvrzuje i vyjádření výkonné rady Teplárenského sdružení ČR ze 7. září 2015, která schválila stanovisko k problematice spoluspalování tuhých alternativních paliv či paliv z odpadů. Při této technologii není možné mít na vstupu paliva pro spoluspalování 100 % SKO. Zbytkový odpad je třeba smíchat s TAP o vyšší výhřevnosti a stabilnějším složením. Předpokládaný maximální podíl SKO* na této směsi je ve výpočtu uvažován 50 %.

4.2.1.3 Vliv skládkovacího poplatku na ekonomiku jednotlivých konceptů Poplatky za skládkování představují hlavní nástroj pro potencionální změnu způsobu nakládání se zbytkovými odpady. V současné době (11/ 2015) zatím konkrétní hodnoty skládkovacího poplatku v jednotlivých letech nebyly zpracovatelům sděleny. Se zadavatelem byly konzultovány základní principy tvorby skládkovacího poplatku a jeho struktury. Cílem bude poplatek zvolit tak, aby vytvořil vhodné ekonomické podmínky pro výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu a zároveň měl co možná nejmenší ekonomický dopad na producenty odpadu. To je podpořeno zákazem skládkování využitelných odpadů v roce 2024. Po tomto roce už bude možné skládkovat pouze odpad, který nelze jinak využít (nevyužitelný odpad). Na tuto část se bude dále vztahovat skládkovací poplatek. Zvláštní výše poplatku se dá očekávat v případě skládkování nebezpečných odpadů. Definice využitelných a nevyužitelných odpadů bude stanovena zvláštním prováděcím předpisem. Obecně lze předpokládat více kategorií nevyužitelných odpadů zatížených různě vysokým poplatkem.

Výše skládkovacího poplatku a kategorie hmotnostních toků, které budou tímto poplatkem zatíženy, jsou přitom stěžejní pro jakékoli kalkulace a optimalizace systému. Ovlivňují budoucí ekonomiku ZEVO i MBÚ.

4.2.1.4 Vliv skládkovacího poplatku na ZEVO V té to části je analyzována závislost ceny na bráně na skládkovacím poplatku u ZEVO. Důvodem jsou vícenáklady z pohledu ZEVO, které mohou být spojeny se skládkovacím poplatkem. Tím mohou být zatížena rezidua vzniklá během provozu. Konkrétně se jedná o strusku, která tvoří přibližně 24 % hmotnosti původního odpadu vstupujícího do kotle. Ve výpočtech proto bylo uvažováno se třemi scénáři podílu uplatnění strusky jako materiálově využitelného výstupu (TZS nebo ve stavebnictví) – okrajové podmínky výpočtu.

63

4.2.1.5 Vliv skládkovacího poplatku na zařízení MBÚ a MÚ V případě zařízení MBÚ a MÚ je poplatek za uložení uvažován ve všech výpočtových scénářích této studie. Pro jednodušší typ – MÚ představují rezidua asi 64 % ze vstupního odpadu. Pro MBÚ bylo uvažováno s 35 %. Skutečný podíl se může lišit podle konkrétní technologie a hlavně podle složení vstupního odpadu. Hlavní nevýhodou MÚ oproti MBÚ je nutnost skládkování biologicky rozložitelné složky. Což je v přímém rozporu s cílem omezení skládkování této složky do roku 2020. U zařízení MBÚ je biologicky rozložitelná složka stabilizování v biologické části zařízení.

4.2.1.6 Výpočetní varianty Přímé energetické využití představuje vyspělou, environmentálně šetrnou technologii, s kontrolovanými výstupy ve všech skupenstvích. Tomu odpovídá investiční náročnost. Zřetelným negativem spojeným s přípravou a realizací ZEVO je dlouhá doba přípravy záměru, iracionální odpor veřejnosti atd. Vysoká investiční náročnost velmi často vyplývá z nutnosti zajistit velmi přísné emisní limity na úrovni BAT.

Proto jsou hledány i jiné, na první pohled levnější, rychleji implementovatelné a z pohledu ochrany životního prostředí kompromisní koncepty. Jedním z nich je technologie MBÚ, resp. různé konfigurace mechanických a biologických procesů. V západní Evropě se však neosvědčilo.

V současnosti jsou v ČR provozována tři ZEVO se součtovou povolenou kapacitou 695 kt/ r. Množství skutečně zpracovaných odpadů v těchto zařízeních se dlouhodobě pohybuje na hodnotě okolo 650 kt/r. Zařízení MBÚ na SKO v ČR neexistuje, jednodušší varianta – MÚ na výrobu průmyslového TAP je na území ČR provozována. Dokument 1.1.1 uvádí, že se jedná o 9 provozů. POH ČR uvádí, že MBÚ není konečné řešení pro nakládání se zbytkovým odpadem.

Proto byly ve výpočtech uvažovány jako základ budoucího stavu současné kapacity ZEVO a bylo posouzeno jejich rozšíření (navýšení kapacity stávajících plus nové projekt) v kontextu konceptů MBÚ resp. MÚ.

Celkově byly zvažovány 4 možné varianty zpracování, které vypadají následovně:

• V1 – zařízení EVO; systém MBÚ s následným uplatněním lehké frakce (LF, energeticky hodnotná část SKO) ve specializovaných monoblocích (konstrukcí velmi podobné zařízení jako ZEVO); vývoz spalitelných odpadů nebo jejich výhřevné frakce do zahraničí.

• V2 – zařízení EVO; systém MÚ s následným uplatněním kalorických výstupů (LF) v monoblocích; vývoz spalitelných odpadů nebo jejich výhřevné frakce do zahraničí.

• V3 – zařízení EVO; systém MBÚ s následným uplatněním LF spoluspalováním v existujících fluidních kotlích; vývoz spalitelných odpadů nebo jejich výhřevné frakce do zahraničí.

• V4 – zařízení EVO; systém MÚ s následným uplatněním LF spoluspalováním v existujících fluidních kotlích; vývoz spalitelných odpadů nebo jejich výhřevné frakce do zahraničí.

4.2.1.7 Zpracovatelská zařízení v kontextu výpočtových variant

4.2.1.8 ZEVO v ČR

V rámci výpočtů bylo uvažováno s možným navýšení stávajících kapacit u existujících zařízení SAKO Brno a ZEVO Malešice. V obou případech šlo o možnost výstavby nového kotle o kapacitě 100 kt/ r. V případě TERMIZO Liberec je navýšení kapacit složité z důvodu prostorových omezení v rámci existujícího areálu. Dále bylo uvažováno s možnou výstavbou nových ZEVO. Uvažovaná zařízení je možné rozdělit do dvou skupin – se střední a velkou kapacitou (řádově 100 – 300 kt/ r); nízko kapacitní (do 40 kt/ r). Detailnější analýza obou konceptů stejně jako odůvodnění volby kapacit bylo řešeno v dokumentu 4.3. Lze shrnout, že se ZEVO s nízkou kapacitou je možné uvažovat zejména z důvodu propadu měrných investičních nákladů, jak je znázorněno, viz Graf č. 22. Ten je způsoben možností využití sériově vyráběných aparátů u zařízení těchto kapacit. Kolem kapacity 50 kt/r potom dochází k výraznému růstu těchto nákladů. Investiční náklady viz Graf č. 22 jsou vztaženy k roku 2015. Při přepočtu na rok 2024 je uvažováno s jejich vynásobením koeficientem 1,195 zohledňujícím inflaci.

64

Graf č. 22: Závislost investičních nákladů technologie ZEVO na kapacitě, vztaženo k roku 2015

Větší projekty byly uvažovány v lokalitách s rozvinutým systémem centrálního zásobování teplem (např. lokalita Chotíkov, Komořany, Mělník, Opatovice, České Budějovice, Karviná atd.). Většina těchto projektů byla zmiňována v řadě studií a jsou v různém stádiu přípravy. Výstavba menších projektů je uvažována v lokalitách s menším množstvím obyvatel na úrovni okresních měst. Autoři dokumentu jsou v kontaktu s několika potenciálními investory. Jednotlivé záměry jsou v různém stádiu přípravy (Studie proveditelnosti, příprava dokumentace EIA). Vzhledem k závazku mlčenlivosti nelze bližší údaje o jednotlivých lokalitách zveřejnit. Uvažovaná cena za zpracování odpadu v jednotlivých lokalitách vycházela z rozsáhlých technicko-ekonomických modelů popsaných rovněž v dokumentu 4.3, kde byl brán v úvahu profil dodávky tepla a jeho cena, která je ovlivněna především typem paliva současného teplárenského zdroje.

4.2.1.9 Zařízení MBÚ a MÚ

Zařízení MBÚ resp. MÚ nepředstavuje finální zařízení pro zpracování spalitelných zbytkových odpadů. Jeho efektivní fungování je možné pouze v případě existence vhodné koncovky pro následné využití kalorických výstupů. Ve výpočtech se potencionální vznik zařízení MBÚ/MÚ uvažoval na každé existující skládce OO (snadné odstranění zbytkových frakcí (TF) z provozu a existující infrastruktura).

Viz Graf č. 23 je zobrazena modelová závislost investičních nákladů technologií MÚ a MBÚ na kapacitě tak, jak byla používána ve výpočtech. Pro cílový rok 2024 jsou tyto náklady vynásobeny koeficientem 1,195 zohledňující inflaci. U technologie MÚ model předpokládá investiční náklady na úrovni přibližně 60 % nákladů technologie MBÚ, což je dáno úsporou v důsledku neexistence biologické části.

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

0

500000

1000000

1500000

2000000

2500000

3000000

3500000

4000000

10 30 50 70 90 110 130 150 170 190

Mě

rné

inve

stič

ní n

ákla

dy

[Kč/

kt.r

ok]

Inve

stič

ní n

ákla

dy

[tis

. K

č]

Kapacita [kt/rok]

absolutní investiční náklady měrné investiční náklady

65

Graf č. 23: Závislost investičních nákladů technologie MBÚ a MÚ na kapacitě, vztaženo k roku 2015

Viz Graf č. 24, jsou srovnány provozní náklady modelové technologií MBÚ a MÚ o kapacitě 60 kt/r bez uvažování skládkovacího poplatku. Je zřejmé, že náklady obou technologií jsou v tomto případě srovnatelné. U MÚ nejsou uvažovány položky, které výhradně souvisí s biologickou částí MBÚ a dále jsou nižší náklady na zaměstnance a naftu. Vyšší jsou naopak náklady na uložení reziduí (bez skládkovacího poplatku).

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

20 30 40 50 60 70 80 90 100

Inve

stič

ní n

ákla

dy

[mil.

Kč]

Kapacita [kt/rok]

MBU

MU

66

Graf č. 24: Provozní náklady technologie MBÚ a MÚ o kapacitě 60 kt/ r bez uvažování skládkovacího poplatku, vztaženo k roku 2024

Viz Graf č. 25, je uveden předpokládaný průběh ceny na bráně technologie MBÚ a MÚ bez uvažování skládkovacího poplatku. V bilanci je předpokládána nulová cena lehké frakce. Případnou pozitivní i negativní odchylku lze s využitím znalosti bilance výstupních proudů (viz Tabulka č. 18 a Tabulka č. 19) snadno dopočítat. Vlivem výrazně nižších investičních nákladů se v tomto případě jeví MÚ jako výrazně výhodnější.

0

10

20

30

40

50

60

70

MBÚ MÚ

prov

ozní

nák

lady

[mil.

Kč/

rok]

Nakupovaná elektřina Nakupovaná nafta

Nákup vody Nakupovaný materiál - náhradní díly

Náklady na uložení reziduí Osobní náklady

Nakupované preparáty Náklady na likvidaci odpadních vod

67

Graf č. 25: Modelová cena na bráně technologie MBÚ a MÚ bez uvažování skládkovacího poplatku (IRR 11 %), vztaženo k roku 2024

V souladu s výše zmíněnou rozdílnou hmotnostní bilancí nevyužitelných výstupů (podsítná frakce) z technologií MÚ a MBÚ (viz Tabulka č. 18 a Tabulka č. 19) se výhodnost MBÚ resp. MÚ mění v okamžiku, kdy k nákladům za skládkování bude připočítán skládkovací poplatek. U technologie MÚ je zpoplatněno vyšší množství skládkované frakce a tento dodatečný náklad eliminuje úspory. Pro každou dvojici kapacity a poplatku lze odhadnout, která z obou technologií bude výhodnější. Graf č. 26 ukazuje, v jakých případech je výhodnější technologie MBÚ před technologií MÚ v závislosti na kapacitě a výši poplatku; tedy, ve které technologii je možné dosáhnout nižší ceny na bráně. Protože při zvyšování kapacity měrné investiční náklady klesají, zmenšuje se i hlavní výhoda technologie MÚ. Úspora technologie MBÚ, vlivem nižších nákladů za zpracování reziduí, však zůstává zachována.

Graf č. 26: Vhodnost technologií MBÚ a MÚ pro danou kapacitu a poplatek za uložení

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

20 30 40 50 60 70 80 90 100

Ce

na

na

brá

ně

[K

č/t]

Kapacita [kt/rok]

MBU

MU

1000

1200

1400

1600

1800

2000

2200

2400

20 40 60 80 100

íPo

pla

tek

za u

lože

ní [

Kč/

t]

Kapacita [kt/r]

MBÚ

MÚ

68

Graf č. 27 ukazuje uvažovanou cenu na bráně zařízení MBÚ a MÚ pro různé úrovně skládkovacího poplatku, přičemž byla vždy zvolena výhodnější varianta (viz Graf č. 26). Uvažováno je s IRR 11 %. Pro model ceny na bráně MÚ a MBÚ je předpokládána nulová cena lehké frakce.

Graf č. 27: Modelová cena na bráně technologie MBÚ a MÚ při různých úrovních skládkovacího poplatku (IRR 11 %), vztaženo k roku 2024

Ve výpočtech níže, je pak hodnocen celý řetězec MBÚ (MÚ) – zpracování LF. K ceně viz Graf č. 27 je tedy nutné ještě připočítat náklady za zpracování LF (např. v důsledku očekávané záporné ceny v případě monobloků). Ve výpočtech byly uvažovány celkové náklady pro producenta těchto odpadů, ty vypadají následovně:

• doprava do zařízení MBÚ/MÚ, cena za zpracování v zařízení MBÚ/MÚ, • náklady na odstranění zbytkové frakce na skládce včetně poplatku za uložení na skládku (viz

scénáře tohoto poplatku – okrajové podmínky výpočtů), • dopravní náklady LF, • náklady na zpracování v monoblocích, fluidních kotlích.

Využití LF v cementárnách není pro její nízkou výhřevnost (z pohledu TAP, které se v cementárnách dnes využívají) pravděpodobné, a proto ani tato varianta není dále uvažována. Výpočet tedy předpokládá, že potřeba TAP v cementárnách nad rámec současných dodávek (blíže řešeno v dokumentu 4.6) bude pokryta dominantně z TAP vyráběných z průmyslových a živnostenských odpadů (viz tok odpadů vhodných pro výrobu TAP v dokumentu 1.1.1.).

4.2.1.10 Monoblok jako zařízení pro zpracování kalorických výstupů (lehké frakce) z MBÚ

Monoblok představuje zařízení velmi podobné běžnému ZEVO s pracovním režimem nastaveným na vyšší výhřevnost paliva z odpadu. Za relevantní typ paliva pro monobloky lze uvažovat pouze LF, tzn. výstup z procesu MBÚ/MU při zpracování komunálních odpadů. Zpracování jedno druhových, homogenních paliv z průmyslových odpadů (TAP) v monoblocích charakteristickými provozními náklady srovnatelnými s náklady ZEVO nedává ekonomický smysl. Vyšší výhřevnost, ve výpočtech uvažována 17 GJ/ t, spalovaného odpadů má za následek vyšší výrobu páry v kotlích a následně také tepla popř. elektřiny. Pro srovnatelnou zpracovatelskou kapacitu pak vychází vyšší nároky na

2000

2200

2400

2600

2800

3000

3200

3400

20 30 40 50 60 70 80 90 100

Ce

na

na

brá

ně

[K

č/t]

Kapacita [kt/r]

skl. pop. 1000 Kč/t






69

technologii kotle, tj. vyšší investiční náklady na tuto část. Viz Graf č. 28, jsou ukázány investiční náklady pro monoblok pro zpracování LF (cenová úroveň roku 2015). Tato technologie se zásadně neliší od ZEVO, které je detailně popsáno v rámci dokumentu 4.3. V případě monobloků je vždy uvažováno s využitím vyrobené páry ve stávajícím teplárenském provozu a do investičních nákladů tedy není započítáno energocentrum a parní turbína. Oproti ZEVO srovnatelné kapacity musí být naopak zohledněny například zvýšené náklady na systém využití tepla a systém čištění spalin a dalších součástí, které jsou dimenzovány na vyšší energetický obsah paliva. V konečném důsledku jsou pak investiční náklady pro monoblok (bez energocentra a parní turbíny) asi o 10 % vyšší než pro jednotku ZEVO se stejnou zpracovatelskou kapacitou (tepelný výkon srovnatelný není z důvodu rozdílné výhřevnosti paliva, detaily viz dokument 4.6).

Graf č. 28: Závislost investičních nákladů monobloku pro spalování TAP na kapacitě, vztaženo k roku 2015

Přestože je investiční cena monobloku vyšší než u ZEVO, cenu na bráně je kvůli vysoké výhřevnosti a nižším nákladům na zpracování reziduí nutné očekávat nižší než v případě ZEVO. Toto je ukázáno viz Graf č. 29, ve kterém je zobrazena průměrná závislost cen na bráně pro různé koncepty zařízení (monoblok, malé ZEVO, velké ZEVO) ve vazbě na uvažované lokality CZT a dodávku tepla korespondující s uvedenou kapacitou zařízení.

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

50 70 90 110 130 150 170 190

Inve

stič

ní n

ákla

dy

[mil.

Kč]

Kapacita [kt/rok]

70

Graf č. 29: Průměrná cena na bráně technologie EVO a monobloků pro zpracování LF (IRR 11 %), vztaženo k roku 2024

Přestože je cena na bráně u monobloků ve srovnání s jednotkami EVO nižší, nelze tyto dvě veličiny srovnávat v důsledku nezbytných investic do technologie MBÚ. Porovnání celého řetězce je předmětem optimalizačního výpočtu (viz výše).

4.2.1.11 Fluidní kotle Další technologií, která byla ve výpočtech uvažována je spoluspalovaní lehké frakce s fosilními palivy v rámci existujících resp. modernizovaných kotlů v teplárenských provozech. V rámci dokumentu 4.6 byla provedena analýza zaměřena na provozující fluidní kotle v ČR. Byla uvažována náhrada 10 % základního paliva palivem vyrobeným z odpadů. Souhrnný teoretický potenciál spoluspalování pro ČR, pokud by náhrada byla provedena ve všech zařízení, může činit cca 450 kt/ r. Výhřevnost paliva byla nastavena na 17 GJ/ t. Na rozdíl od výše zmíněných monobloků, u tohoto konceptu lze předpokládat vysoké požadavky na kvalitu vstupního paliva. Je rovněž relevantní požadavek na zajištění paliva o konstantním složení, daných a stálých parametrů. Splnění požadavků není reálné dosáhnout při výrobě z SKO. SKO může být pouze doplňkovým zdrojem. V případě předpokladu palivové směsi 50 % LF a 50 % TAP je teoretický potenciál fluidních kotlů limitován hodnotou 225 kt LF za rok. Cena za zpracování LF byla uvažována 0 Kč/ t.

4.2.1.12 Energetické využití odpadů v zahraničí - potenciální konkurence pro využití odpadů produkovaných v ČR V kontextu možných východisek řešení závazků ČR vůči EU je zmiňován také případný export odpadů k jejich energetickému využití mimo ČR.

Existence volných kapacit u ZEVO v Německu a Rakousku, které mají relativně malé dopravní vzdálenosti od obcí v ČR, je zřejmý důvod pro zahrnutí tohoto faktoru do prováděné analýzy. ČR sousedí se spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko, kde se nachází 10 ZEVO. Možnost spalovat český

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

0 50 100 150 200 250 300 350

Ce

na

na

brá

ně

[K

č/t]

Kapacita zařízení [kt/r]

malá ZEVO

velká ZEVO

monobloky

71

odpad v zahraničí byla řešena ve studii Survey on thermal waste treatment in Germany8.

K problematice se vedle provozovatelů vyjádřili rovněž zástupci státní správy. Z vyjádření vyplynulo, že konkrétně bavorské ZEVO v době zpracování analýzy (v roce 2013) neměly volnou kapacitu. Zároveň ale cca 30 % spalovaného odpadu tvořil odpad živnostenský, jehož obchodování probíhá krátkodobě a v uvedené době za velmi nízké spotové ceny. Proto existuje snaha tento odpad nahradit dlouhodobými kontrakty za vyšší cenu. Na druhou stranu, import odpadu představuje politicky citlivé téma, což je umocňováno faktem, že všechna zařízení v Bavorsku jsou vlastněna municipalitami. Tzn., že odpovědnost za rozhodnutí k takovému obchodu nenesou provozovatelé ZEVO, ale lokální a regionální politici.

Na základě odhadů expertů a lokálních odpadových organizací byla stanovena kapacita ZEVO pro potenciální využití odpadu z ČR na 30 % z celkové kapacity německých příhraničních ZEVO. U Rakouska byl odhad ještě trochu vyšší, až 35 % z celkové kapacity. Konkrétní množství odpadu, které je možno vyvést do zahraničí je zobrazeno viz Obrázek č. 24.

Obrázek č. 24 Uvažované volné kapacity v příhraničí

Zdroj: Bifa environmental institute, Survey on thermal waste treatment in Germany (zpracováno pro VUT v Brně). Augsburg. 2013

Cena za zpracování tuny odpadu závisí na lokalitě a způsobu obchodování. Pro dlouhodobé smlouvy by se cena mohla pohybovat od 75 do 120 EUR v Bavorsku a od 30 do 90 EUR v Sasku. V případě zpracování odpadu za spotové ceny je cena pro Bavorsko od 55 do 100 EUR, pro Sasko od 30 do 90

EUR9. Ceny na bráně pro rakouská zařízení EVO jsou podobné jako u EVO v Bavorsku. K ceně

použité v modelu je navíc přidána daň za spalování (tzv. incineration tax) v podobě 8 EUR/ t10

.

8 Bifa environmental institute, Survey on thermal waste treatment in Germany (zpracováno pro VUT v Brně).

Augsburg. 2013

9 Bifa environmental institute, Survey on thermal waste treatment in Germany (zpracováno pro VUT v Brně). Augsburg. 2013

10 BiPRO, Screening of waste management performance of EU Member States. Report submitted under the EC project Support

to Member States in improving waste management based on assessment of Member States’ performance. Report prepared for the European Commission, DG ENV, 2012

72

Existenci nadkapacit a jejich regionální rozdělení v SRN potvrzuje rovněž příspěvek Roll et al. Souhrnná čísla jsou uvedena, viz Graf č. 30.

Graf č. 30: Předpokládaný vývoj kapacit německých zařízení na zpracování odpadu upraveno na základě studie

11

Viz Graf č. 30 je patrné, že zařízení MBÚ budou v Německu končit provoz kolem roku 2020, ale kapacita spalovacích zařízení bude stejná, protože velké množství monobloků bylo stavěno v období let 2007 až 2010 (detaily jsou uvedeny v dokumentu 4.6). Dožívání zařízení MBÚ bude znamenat sníženou výrobu LF v Německu rozsahu cca 3 mil. tun. Tato varianta nabízí nižší zpracovatelské poplatky než výstavba nových monobloků v ČR. Pro většinu regionů je však minusem poměrně značná vzdálenost, tudíž významnější dopravní náklady. Volné kapacity pro zpracování LF se nachází především v sousedním Německu v oblasti Saska. Kapacity byly uvažovány v souladu s publikací Roll et al. Rovněž cena za zpracování, která činila asi 35 EUR/t.

4.2.1.13 Doprava a překládací stanice

Významný prvkem celkového zpracovatelského řetězce je doprava odpadů. V případě kratších vzdáleností je ve výpočtu uvažován klasický typ kuka vozů. V případě delších vzdáleností je výhodnější odpad slisovat v překládací stanici a dále převážet za významně nižších jednotkových nákladů. Hraniční vzdálenost využití překládacích stanic je závislá na její kapacitě a pohybuje nad 15 km. Ve výpočtech byly ceny nastaveny za dopravu nastaveny na základě technicko-ekonomický modelů pro klasický svoz kuka vozy a přeprava s využitím výstavby překládací stanice. Nastavené průměrné hodnoty ve výpočtech byly pro klasický kuka vůz 15 Kč/ km.t. V případě překládací stanice byla cena rozdělena na dva parametry. První byl spojen s cenou na bráně překládací stanice. Průměrné investiční náklady se pohybují okolo 25 mil. Kč. Druhý parametr se týkal dopravy slisovaného odpadu, zde byla cena nastavena na 2,5 Kč/ km.t.

11

Roll H. und Chartschenko P. Marktumfeld für die Abfallverbrennung in Deustschland. In: Strategie plannung Umweltrecht, Band 8, TK Verlag Karl Thomé-Kozmiensky, Neuruppin 2014 (in german)

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

2008 2013 2018 2023 2028

Kap

acit

a [k

t/ro

k]

Rok

MBÚ Zařízení EVO + monospalování TAP Celková kapacita

73

4.2.1.14 Okrajové podmínky výpočtů S ohledem na mnoho neurčitých faktorů, které mohou ovlivňovat budoucí vývoj odpadového hospodářství z pohledu jeho energetického využití, byly výpočty řešeny pro mnoho scénářů. Konkrétní parametry, které byly řešeny scénářově jsou následující:

• Poplatek za uložení na skládku – 6 scénářů, od 1 000 – 2 000 Kč/ t (krok po 200 Kč/ t). • Ceny zpracování v zahraničních ZEVO – 4 scénáře, 50 – 80 EUR/t (krok 10 EUR/ t). Toto rozpětí

platí pro oblast Saska, pro Bavorsko a Rakousko byl poplatek v každém scénáři vyšší o 10 EUR/ t. V Rakousku je to dáno především poplatkem za energetické využití odpadu (8 EUR/ t).

• Míra zatížení strusky ze ZEVO poplatkem za uložení na skládku – 3 scénáře, 0 %, 50 % a 100 % z vyprodukované strusky. Scénář 0 % simuluje situaci, kdy se podaří veškerou strusku využít v rámci technického zabezpečení skládky osvobozeného od poplatku za uložení, případně jiným způsobem ve stavebnictví.

Neurčitosti z pohledu jednotlivých projektů byly popsány znáhodněnou cena na bráně. Pro každý scénář (viz výše) byly provedeny stovky simulací. V rámci jednotlivých simulací u každého projektu byla cena na bráně generována v souladu s mírou výnosu odpovídajícímu vnitřnímu výnosovému procentu v rozsahu 9 – 13 % (čím vyšší požadovaná výnosnost, tím vyšší cena na bráně a naopak). Požadovaná míra návratnosti má zcela stěžejní dopad na ekonomiku jednotlivých projektů. Model financování, který povede k rozložení rizika pro investory, resp. případy, kdy investorem je municipální sféra povede k výrazně nižším cenám na bráně a tedy udržitelnosti projektů než je prezentováno v této zprávě.

Do optimalizačního výpočtu nebyla nijak pevně implementována problematika hierarchie nakládání s odpady. Jediným parametrem vystupujícím ve výpočtu, který podporuje vyšší stupeň nakládání, je poplatek za uložení. Dále jsou výsledky závislé pouze na ekonomické udržitelnosti jednotlivých projektů, tj. jestli je daný projekt schopen získat požadované množství odpadu za nabídnutou cenu za zpracování, která vyplývá z technicko-ekonomických hledisek každého individuálního zařízení.

4.2.1.15 Výsledky Jak bylo uvedeno výše, výpočet probíhal ve čtyřech základních variantách:

• V1 – zařízení EVO; systém MBÚ s následným uplatněním lehké frakce (LF, energeticky hodnotná část SKO) ve specializovaných monoblocích (konstrukcí velmi podobné zařízení jako ZEVO); vývoz spalitelných odpadů nebo jejich výhřevné frakce do zahraničí.

• V2 – zařízení EVO; systém MÚ s následným uplatněním kalorických výstupů (LF) v monoblocích; vývoz spalitelných odpadů nebo jejich výhřevné frakce do zahraničí.

• V3 – zařízení EVO; systém MBÚ s následným uplatněním LF spoluspalováním v existujících fluidních kotlích; vývoz spalitelných odpadů nebo jejich výhřevné frakce do zahraničí.

• V4 – zařízení EVO; systém MÚ s následným uplatněním LF spoluspalováním v existujících fluidních kotlích; vývoz spalitelných odpadů nebo jejich výhřevné frakce do zahraničí.

V následujícím textu budou zmíněny hlavní výsledky relevantní k jednotlivým variantám.

4.2.1.16 V1 a V2 Srovnání konceptu ZEVO s řetězcem MBÚ/MÚ s následným využitím kalorických výstupů v monoblocích. V rámci výpočtu bylo celkem uvažováno s výstavbou zařízení ZEVO v 25 lokalitách, jejichž výčet je uveden v rámci zprávy 4.3. V závislosti na kapacitě místní sítě CZT byla posuzována buď možnost výstavby zařízení nízké, nebo vysoké kapacity, případně obě varianty. Vypočtené ceny na bráně (v cenové úrovni roku 2024) pro IRR 11 % se pohybovaly v intervalu od 1 700 (nejlepší projekty) do

74

5 000 Kč/ t (nejhorší projekty, které nebyly doporučeny k realizaci). Závislost průměrných cen na bráně pro všechny uvažované lokality ukazuje Graf č. 29.

V případě monobloků pro zpracování LF bylo uvažováno s 10 lokalitami, zejména v okolí krajských měst a s kapacitami v rozsahu 50-200 kt/ rok. Ceny na bráně lze zejména kvůli vysoké výhřevnosti a nižším nákladům na zpracování reziduí očekávat nižší než v případě zařízení EVO (viz Graf č. 29).

Vzhledem k výše popsanému scénářovému přístupu byl pro každou variantu výpočet opakován ve 2400 krocích, přičemž v každém z kroků se měnily některé vstupní parametry (poplatek za uložení, míra využití strusky, ekonomika jednotlivých zařízení). Získané výsledky byly následně statisticky zpracovány.

První stěžejní výsledkem je informace o průměrné doporučené projektované kapacitě klíčových zařízení (ZEVO, MBÚ, MÚ, zpracování lehké frakce (ZLF) v monoblocích) viz Graf č. 31 a Graf č. 32 Graf č. 31: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita ZEVO a vývoz odpadu ke zpracování mimo ČR (Průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V1)

Graf č. 32: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita MBÚ, zpracování LF v monoblocích v ČR a vývoz LF ke zpracování mimo ČR (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V1)

.

Téměř identické výsledky byly získány pro variantu V2.

2 159

1 014

1 840

1 195

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

ZEVO v ČR ZEVO v zahraničí

Mno

žstv

í odp

adu

[kt/r

ok]

struska na TZS struska - skládkovací poplatek

69

1 20

208

2

60

0

50

100

150

200

250

MBÚ ZLF v ČR ZLF v zahraničí

Mno

žstv

í odp

adu

[kt/r

ok]


75

Výpočty zaměřené na výstavbu MBÚ nebo MÚ s následným uplatněním LF v monoblocích (varianty V1 a V2) jako alternativy k přímému využití v rámci ZEVO ukazují jednoznačně ekonomickou nekonkurenceschopnost tohoto systému (zanedbatelné hodnoty ve sloupci „ZLF v ČR“ viz Graf č. 32). Případná LF z MBÚ nebo MÚ je většinově odvážena na zpracování do zahraničí (Saska). Monoblok se v ČR nedoporučuje stavět v žádné lokalitě.

Stěžejní technologií je ZEVO s projektovanou kapacitou v rozmezí 1800 kt/r až 2100 kt/r. Zbývající množství odpadů (cca 1/3 produkce) je exportována mimo ČR.

Poměr odpadu, který je zpracován v ZEVO v ČR, exportován do zahraničí, nebo vstupuje do MBÚ a následně je vyvážen ve formě LF mimo ČR, je citlivý na scénářích poplatku za ukládání odpadů na skládky a cen v zahraničních zařízeních ZEVO. Významný vliv na výsledky má poměr zatížení strusky ze ZEVO skládkovacím poplatkem. Průměrný rozdíl cca 300 kt kapacity ZEVO ukazuje, že plné zatížení výstupů ZEVO skládkovacím poplatkem může být likvidační pro větší počet projektů.

Výsledky lze dále analyzovat na úrovni jednotlivých krajů. Vzhledem k velkému počtu scénářů budou prezentovány výsledky pouze pro podíl strusky ze ZEVO zatížené poplatkem za uložení 50% a ceně v zahraničí 70 EUR/t. Citlivost bude sledována z pohledu měnícího se poplatku za uložení v rozmezí 1000 až 2000 kč (v obr. X pro skupiny sloupců v jednotlivých krajích – vlevo 1000 Kč/t, vpravo 2000 Kč/t).

Se zvyšujícím se poplatkem za uložení klesá podíl MBÚ. Výsledky jsou prezentovány, viz Graf č. 33.

Graf č. 33: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita ZEVO a MBÚ po krajích (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V1, cena v zahraničí 70 EUR/t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50%)

S dopravou do energetické koncovky souvisí potřeba překládacích stanic. Ty jsou doporučeny ve všech krajích. Jejich kapacita je závislá na produkci SKO* v konkrétním kraji. Kapacita překládacích stanic v některých krajích mírně vzrůstá s rostoucím poplatkem za uložení (viz Graf č. 34) a jen mírně klesá s rostoucí cenou v zahraničí (viz Graf č. 35) – překládací stanice jsou důležitou součástí infrastruktury zařízení ZEVO.

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

Vyp

očte

ná k

apac

ita [t

/rok

]

Vypočtené kapacity pro zpracování SKO při různých úrovních skládkovacího poplatku při ceně za zpracování v zahraničí 70 EUR/t

MBÚ

ZEVO

76

Graf č. 34: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita překládacích stanic po krajích v závislosti na poplatku za uložení (průměrné hodnoty z 2 400 výpočtů pro Variantu V1, cena v zahraničí 70 EUR/ t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50%).

Graf č. 35: Varianta V1 – doporučená projektovaná kapacita překládacích stanic po krajích v závislosti na poplatku za uložení (průměrné hodnoty z 2 400 výpočtů pro Variantu V1, skládkovací poplatek 1 600 Kč/ t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %).

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

Vyp

očte

ná k

apac

ita [t

/rok

]

1000 Kč/t 1200 Kč/t 1400 Kč/t 1600 Kč/t 1800 Kč/t 2000 Kč/t

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

Vyp

očte

ná k

apac

ita [t

/rok

]

50 EUR/t 60 EUR/t 70 EUR/t 80 EUR/t

77

4.2.1.17 V3 a V4 Srovnání konceptu ZEVO s řetězcem MBÚ/MÚ s následným využitím kalorických výstupů ve fluidních kotlích Tyto dvě varianty dávají do kontextu systém MBÚ/ MÚ s následným uplatněním LF spoluspalováním v existujících fluidních kotlích jako alternativy k přímému využití v rámci ZEVO. Představuje využití stávajících fluidních kotlů, resp. přestavbu stávajících roštových kotlů na kotle s prvky fluidní techniky. Na rozdíl od monobloku jsou parametry páry vyráběné v kotli výrazně vyšší, než odpovídá obvyklým parametrům ZEVO nebo monobloku, což zvyšuje požadavky na palivo. V souladu s výše uvedeným palivo nelze vyrobit pouze z SKO*. Jde vždy o směs LF a TAP.

Ve výpočtech předpokládaná cena LF pro spoluspalování ve fluidních kotlích je 0 Kč/ t.

Výsledky jsou prezentovány ve stejné struktuře jako v případě varianty V1. Nulová cena LF v existujících fluidních kotlech již vylučuje využití v zařízení na zpracování LF mimo ČR. K exportu LF tedy v této variantě nedochází. Pokud je LF vyrobena, pak je zpracována v ČR. MBÚ je doporučeno pouze v případě, že ZEVO v dané lokalitě není ekonomicky atraktivní nebo je jeho kapacita nedostatečná vzhledem k produkci.

Stěžejní technologií je opět ZEVO s projektovanou kapacitou v rozmezí 1 600 kt/r až 2 000 kt/r (Graf č. 36). Vliv zpoplatnění strusky ze ZEVO je ještě významný než v případě předchozích variant. Pokles z 2 000 kt/ r na 1 600 kt/ r představuje pokles o 25%. V případě, kdy dopad hodnotíme vzhledem k lokalitám, kde dnes ZEVO nestojí nebo není ve výstavbě, je pokles nových kapacit přes 50 %. Z výsledků je patrné, že navýšení kapacit zařízení EVO v ČR probíhá na úkor kapacity zařízení MBÚ a zároveň přispívá k omezení vývozu odpadu do zahraničí. Nejedná se tedy čistě o změnu technologie ZEVO za MBÚ. Snížení zpracování LF je v přímém souladu s omezenou kapacitou zařízení MBÚ (viz Graf č. 37). Je evidentní, že míra zatížení strusky je zcela zásadní pro výstavbu nových projektů ZEVO. Tím pádem i pro celkovou bilanci energetického zpracování zbytkových spalitelných odpadů v ČR.

Graf č. 36: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita ZEVO a vývoz odpadu ke zpracování mimo ČR (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3)

1 963

834

1 562

1 046

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

ZEVO v ČR ZEVO v zahraničí

Mno

žstv

í odp

adu

[kt/r

ok]


78

Graf č. 37: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita MBÚ a vývoz lehké frakce ke zpracování mimo ČR (průměrné hodnoty z 2400 výpočtů pro Variantu V3)

Výsledky jsou dále opět analyzovány na úrovni jednotlivých krajů. Vzhledem k velkému počtu scénářů budou prezentovány výsledky pouze pro podíl strusky ze ZEVO zatížené poplatkem za uložení 50 % a ceně v zahraničí 70 EUR/ t. Citlivost bude sledována z pohledu měnícího se poplatku za uložení v rozmezí 1 000 až 2 000 Kč (v obr. X pro skupiny sloupců v jednotlivých krajích – vlevo 1 000 Kč/ t, vpravo 2 000 Kč/t).

Významně jiné kapacitní rozložení mezi ZEVO a MBÚ bychom získali při podílu zpoplatnění strusky 0 % (nárůst kapacity ZEVO) a 100 % (preference vývozu a MBÚ).

Z výsledků jasně vyplývá velká citlivost zařízení MBÚ, kde zpracované množství v e většině krajů s rostoucím skládkovacím poplatkem prudce klesá (Graf č. 38). Poměrově k tomu klesá využití kalorických výstupů ve fluidních kotlích. Výsledky v závislosti na skládkovacím poplatku jsou prezentovány, viz Graf č. 39. Závislost zpracování LF v jednotlivých krajích ČR na cenách v zahraničí je viz Graf č. 40.

Graf č. 38: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita ZEVO a MBÚ po krajích (průměrné hodnoty z 2 400 výpočtů pro Variantu V3, cena v zahraničí 70 EUR/ t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

445

131

1

633

185

3 0

100

200

300

400

500

600

700

MBÚ ZLF v ČR ZLF v zahraničí

Mno

žstv

í odp

adu

[kt/r

ok]


0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

Vyp

očte

ná k

apac

ita [t

/rok

]

MBÚ ZEVO

79

Graf č. 39: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita zpracování lehké frakce ve fluidních kotlích po krajích v závislosti na poplatku za uložení (průměrné hodnoty z 2 400 výpočtů pro Variantu V3, cena v zahraničí 70 EUR/ t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 40: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita zpracování LF ve fluidních kotlích po krajích v závislosti na ceně v zahraničí (průměrné hodnoty z 2 400 výpočtů pro Variantu V3, skládkovací poplatek 1 600 Kč/ t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

Vyp

očte

ná k

apac

ita [t

/rok

]


0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

Vyp

očte

ná k

apac

ita [t

/rok

]


80

Překládací stanice jsou opět doporučeny ve všech krajích přibližně ve srovnatelné kapacitě. Kapacita opět reaguje ve většině krajů na výši skládkovacího poplatku (vzrůstá s rostoucím poplatkem za uložení (viz Graf č. 41) a výrazně klesá s rostoucí cenou v zahraničí (viz

Graf č. 42) – překládací stanice jsou důležitou součástí infrastruktury. Producenti je využívají k odvozu odpadu do ZEVO a to v ČR i mimo ČR.

Graf č. 41: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita překládacích stanic po krajích v závislosti na ceně v zahraničí (průměrné hodnoty z 2 400 výpočtů pro Variantu V3, cena v zahraničí 70 EUR/ t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

Vyp

očte

ná k

apac

ita [t

/rok

]


81

Graf č. 42: Varianta V3 – doporučená projektovaná kapacita překládacích stanic po krajích v závislosti na ceně v zahraničí (průměrné hodnoty z 2 400 výpočtů pro Variantu V3, skládkovací poplatek 1 600 Kč/ t a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.18 Reálný potenciál a rizika konceptu MBÚ a zpracování LF ve fluidních kotlích

Z teoretické kapacity fluidních kotlů (předpokládaná kapacita vztažená na LF pocházející z SKO* při uvažování paliva 50 % LF a 50 % TAP činí 225 kt/ r), bylo využito v průměru maximálně cca 200 kt/ r. Tzn., že tato varianta představuje z pohledu provozovatelů MBÚ ekonomicky zajímavou variantu. Její reálný potenciál je na druhou stranu silně limitován zájmem potenciálních odběratelů LF (provozovatelů tepláren) realizovat spoluspalování. Z pohledu nakládání je rovněž zcela zásadní podíl LF z SKO* na celkové dodávce TAP do fluidních kotlů. Celkově bylo v ČR identifikováno okolo 450 kt/ r kapacit pro TAP (to platí v případě maximálního využití všech dostupných fluidních kotlů). Z pohledu LF se jedna tedy o přibližně 225 kt/ r. Při výtěžnosti 30 % LF ze SKO* dostáváme vstupní množství 750 kt/ r pro projekty MBÚ nebo MÚ. V případě nižší výtěžnosti a zachování množství vyrobené LF bude toto množství narůstat. Bohužel stejným tempem narůstá množství zbylé neuplatnitelné frakce (bez energetického potenciálu) na výstupu z MBÚ/MÚ, které by bylo nutné odstranit skládkováním.

S ohledem na závěry dokumentu 4.6 jsou se spoluspalováním spojena rizika, na která je nutné upozornit:

• Skladování a dávkování paliva. • Koroze teplosměnných ploch. • Zvýšená spotřeba sorbentů, problém splnění emisních limitů na úrovni emisních limitů dle platné

legislativy ochrany ovzduší. • Nutnost kontinuálního měření. • Vliv na kvalitu vedlejších energetických produktů. • Většina zařízení je zařazena do Přechodného národního plánu ČR (PNP) a spoluspolování

odpadů do roku 2020, kdy končí platnost PNP je nereálné.

Dalším aspektem, který se spoluspalováním ve fluidních kotlích souvisí, je dostupnost průmyslových spalitelných odpadů, které jsou nezbytné pro udržení stálých parametrů výsledného paliva z odpadů. Hmotnostní tok „Odpady vhodné pro výrobu paliv z odpadů“ byl analyzován v dokumentu 1.1.1.

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

Vyp

očte

ná k

apac

ita [t

/rok

]


82

„Analýza stávající sítě“ Produkce tohoto toku v roce 2013 činila 2,3 mil. tun, z čehož naprostá většina je materiálově využita, viz Graf č. 43.

Graf č. 43: Nakládání s odpady vhodnými pro výrobu paliv z odpadů mezi roky 2009 a 2013

Pro výrobu TAP zbývá jen 225 kt/ r. Provedená prognóza předpokládá přibližně konstantní množství těchto odpadů do roku 2024. Rozdělení produkce dle výsledků prognózy mezi kraje zobrazuje, viz Tabulka č. 20.

TAP z jednodruhových průmyslových odpadů je preferován pro využití v cementárnách, kde dochází k jeho energetickému i materiálovému využití. Výsledky analýzy prezentované v dokumentu 4.6 ukázaly, že dnešní spotřeba TAP v cementárnách činí 580 kt/ r, míra náhrady fosilních paliv je 50 až 70 %. Další potenciální spotřeba TAP při cílové míře náhrady 90% je předpokládána na úrovni 230 kt/ r.

V ČR je omezená dostupnost odpadů pro výrobu TAP. Tyto by měly být preferovány pro využití v rámci cementářských provozů. S jejich využitím v rámci fluidních kotlů, jako nezbytný doplněk LF z SKO*, je pravděpodobné pouze na úkor jejich využití v cementárnách. Omezená dostupnost TAP implikuje omezenou výrobu LF z SKO* a tedy i malý příspěvek k cílům POH. Problémem však může být také různorodá produkce průmyslových odpadů, jejich jen částečná využitelnost a nesoulad mezi produkcí a lokalizací existujících fluidních kotlů. Data jsou shrnuta, viz Tabulka č. 20.

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

3 000 000

2009 2010 2011 2012 2013

Tun

y

Energetické využití odpadů (EVO) Materiálové využití odpadů (MVO)

z toho výroba kat. č. 19 12 10 Odstranění odpadů skládkováním a jiným uložením

Odstranění odpadů spalováním Úprava odpadů

Přeshraniční přeprava

83

Tabulka č. 20: Potenciál odpadů vhodných pro výrobu paliva a kapacity pro zpracování TAP – fluidní kotle při náhradě 10% vstupní energie fosilního paliva

Potenciál průmyslových odpadů vhodných pro výrobu TAP –

prognóza v roce 2024 [t/r] Potenciál pro uplatnění TAP ve

fluidních kotlích [t/r]

Hlavní město Praha 10 993 -

Jihočeský kraj 30 668 14 000

Jihomoravský kraj 13 949 -

Karlovarský kraj 6 643 3 000

Kraj Vysočina 9 743 -

Královéhradecký kraj 9 138 3 000

Liberecký kraj 13 453 -

Moravskoslezský kraj 20 503 70 000

Olomoucký kraj 9 214 17 000

Pardubický kraj 15 976 -

Plzeňský kraj 32 161 18 000

Středočeský kraj 18 677 120 000

Ústecký kraj 23 447 180 000

Zlínský kraj 7 983 28 000

Celkem 225 526 453 000

V následujícím textu budou shrnuty závěry výpočtů z pohledu jednotlivých krajů.

4.2.1.19 Hlavní město Praha

V Hl. m. Praze bylo ve všech případech doporučeno rozšíření ZEVO Malešice o další linku. Současně byla navržena výstavba MBÚ s projektovanou kapacitou 120 kt/ rok (XXXX). Nebylo zde uvažováno se zařízením na zpracování LF, viz Graf č. 45.

84

Graf č. 44: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Hl. m Praze (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 45: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Hl. m Praze (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.20 Středočeský kraj

Ve Středočeském kraji byla doporučována kombinace výstavba ZEVO a MBÚ (Graf č. 46). U MBÚ byla v různých scénářích rovnoměrně navrhována kapacita až do 300 kt/ rok. Z pohledu ZEVO byla navržena výstavba ZEVO s kapacitou 300 až 360 kt /r. Dominantní lokalitou je Mělník. Pro zpracování LF bylo ve Středočeském kraji uvažováno s lokalitami Kladno, Mladá Boleslav. Obě

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]

Vypočtená kapacita [t/rok]

Hlavní město Praha - překládací stanice

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Hlavní město Praha ZEVO Hlavní město MBÚ

85

lokality dlouhodobě prezentují záměr využití TAP, resp. paliv z odpadů. Histogram výsledných zpracovatelských kapacit LF je viz Graf č. 47. Rozdělení vyprodukovaného odpadu ve Středočeském kraji mezi ZEVO a MBÚ, popř. export je velmi citlivé na nastavení okrajových podmínek (skládkovacího poplatku, cen v zahraničí). Tomu také odpovídá široký rozsah kapacit MBÚ a překládacích stanic (viz Graf č. 48). Tato citlivost ukazuje na rizikovost potenciálních záměrů. Graf č. 46: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ ve středočeském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 47: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP ve Středočeském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Středočeský ZEVO Středočeský MBÚ

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Středočeský ZLF

86

Graf č. 48: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice ve Středočeském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.21 Jihočeský kraj

V Jihočeském kraji byla doporučena projektovaná kapacita ZEVO v rozmezí 60 až 120 kt/ r (Graf č. 49). V kraji existuje několik lokalit s CZT, kde lze uvažovat o výstavbě ZEVO (lokality s CZT – České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Planá nad Lužnicí). Všechny lokality jsou potenciálně vhodné pro výstavbu ZEVO s kapacitou do 40 kt/ r. V lokalitě České Budějovice lze uvažovat o ZEVO vyšších kapacit. MBÚ byla v Jihočeském kraji navrhována ve většině případů do celkové kapacity 80 kt/ rok. Z hlediska zpracování LF bylo ve většině případů doporučováno využití dvou existujících zařízení v ORP Tábor a Strakonice s celkovou kapacitou přibližně 7 kt/ rok. Výsledky jsou zobrazeny viz Graf č. 50.

Z důvodu potencionálního exportu odpadů mimo Jihočeský kraj byla doporučena výstavba překládacích stanic s projektovanou kapacitou okolo 140 kt /rok, viz

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Středočeský - překládací stanice

87

Graf č. 51.

Graf č. 49: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Jihočeském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 50: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP v Jihočeském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Jihočeský ZEVO Jihočeský MBÚ

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Jihočeský ZLF

88

Graf č. 51: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Jihočeském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.22 Plzeňský kraj

Z hlediska energetického využití je v Plzeňském kraji uvažováno pouze se ZEVO Chotíkov se zpracovatelskou kapacitou 95 kt/ rok. Zařízení MBÚ bylo doporučováno s celkovou kapacitou do 50 kt/ rok, viz Graf č. 52. Se zpracováním LF bylo uvažováno v jednom zařízení v ORP Plzeň s kapacitou 8 kt/ rok (Graf č. 53). Z výsledků vyplynulo doporučení výstavby překládacích stanic s celkovou kapacitou okolo 100 kt/ rok, viz Graf č. 54.

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Jihočeský - překládací stanice

89

Graf č. 52: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Plzeňském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 53: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP v Plzeňském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Plzeňský ZEVO Plzeňský MBÚ

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Plzeňský ZLF

90

Graf č. 54: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Plzeňském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.23 Karlovarský kraj

V Karlovarském kraji byla doporučena realizace ZEVO v ORP Cheb s kapacitou 20 kt/ rok (Připravovaný záměr Terea Cheb). Výsledky pro ZEVO a MBÚ jsou zobrazeny viz Graf č. 55. Využití lehké frakce nebylo doporučeno. Množství odpadu, plynoucí z výpočtu, přepravované prostřednictvím překládacích stanic v Karlovarském kraji činilo nejčastěji 70 kt/ rok, viz Graf č. 56.

Graf č. 55: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Karlovarském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Plzeňský - překládací stanice

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Karlovarský ZEVO Karlovarský MBÚ

91

Graf č. 56: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Karlovarském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.24 Ústecký kraj

V Ústeckém kraji byla doporučena výstavba ZEVO s dodávkou tepla do sítě CZT měst Most a Komořany s průměrnou kapacitou 125 kt/ rok, což potvrzuje připravovaný záměr EVO Komořany s kapacitou 150 kt/ r. Výsledky jsou zobrazeny viz Graf č. 57. Zpracování LF bylo navrženo s kapacitou 52 kt/ rok (Graf č. 58). S ohledem na rozsáhlost kraje a potenciální možnost exportu zbytkových odpadů mimo hranice kraje byla doporučena výstavba překládacích stanic. Celková kapacita byla doporučena většinou nad 200 kt/ rok. Výsledky pro překládací stanice jsou prezentovány v Graf č. 59.

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Karlovarský - překládací stanice

92

Graf č. 57: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Ústeckém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 58: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP v Ústeckém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Ústecký ZEVO Ústecký MBÚ

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Ústecký ZLF

93

Graf č. 59: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Ústeckém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.25 Liberecký kraj

V Libereckém kraji je do budoucna uvažováno pouze s využitím ZEVO Termizo Liberec s kapacitou 96 kt/ rok (Graf č. 60). Nejsou zde k dispozici kapacity pro využívání LF. Celková kapacita překládacích stanic byla navrhnuta okolo 70 kt/ rok, viz Graf č. 61. Graf č. 60: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Libereckém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Ústecký - překládací stanice

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Liberecký ZEVO Liberecký MBÚ

94

Graf č. 61: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Libereckém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.26 Královéhradecký kraj

V Královéhradeckém kraji byla doporučena výstavba ZEVO malých zpracovatelských kapacit do 40 kt/ r. Jedná se využití sítí CZT v Náchodě a Elektrárně Trutnov Poříčí. Pro obě lokality byla stanovena jako nejvhodnější kapacita 40 kt/ rok. Výsledky pro ZEVO a MBÚ jsou zobrazeny, viz Graf č. 62. Výsledný histogram pro kapacity překládacích stanic je viz Graf č. 63.

Graf č. 62: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Královéhradeckém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Liberecký - překládací stanice

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Královéhradecký ZEVO Královéhradecký MBÚ

95

Graf č. 63: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Královéhradeckém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.27 Pardubický kraj

V Pardubickém kraji byl uvažován projekt ZEVO v rámci sítě CZT Elektrárny Opatovice s kapacitou 300 kt/ rok (Graf č. 64). Využití LF je v tomto kraji možné v cementárně Holcim Prachovice nebo v elektrárně Opatovice. Výpočtem bylo preferováno přímé energetické využití. Výsledky z pohledu překládacích stanic jsou uvedeny, viz Graf č. 65.

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Královéhradecký - překládací stanice

96

Graf č. 64: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Pardubickém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 65: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Pardubickém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Pardubický ZEVO Pardubický MBÚ

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Pardubický - překládací stanice

97

4.2.1.28 Olomoucký kraj V Olomouckém kraji nebylo ve výpočtu uvažováno s žádnou lokalitou jako potenciálně vhodnou pro výstavbu ZEVO. Nebyla zde doporučena ani výstavba zařízení MBÚ. Z pohledu zpracování LF v ORP Olomouc je využitelný fluidní kotel v teplárně Olomouc.

Všechny vyprodukované odpady byly dle výpočtu slisovány v překládacích stanicích a přepraveny mimo Olomoucký kraj ke konečnému zpracování (Graf č. 66). Zde je nutné však upozornit, že situace může být odlišná v případě instalace nekonvenční technologie pro konečné zpracování zbytkových spalitelných odpadů, jako například plazmového zplyňování. Dopady tohoto zařízení nebylo možné s ohledem na neexistující zkušenosti s reálnými výsledky takové technologie v porovnatelných podmínkách vyhodnotit. Graf č. 66: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Olomouckém kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.29 Moravskoslezský kraj

V Moravskoslezském kraji bylo uvažováno s realizací projektů ZEVO s projektovanou kapacitou 180 až 240 kt/ r (viz Graf č. 67). V kraji se nachází několik sítí CZT, které jsou pro výstavbu ZEVO vhodné. Projektovaná kapacita se může i skládat z kombinace velkého ZEVO nad 100 kt/ r doplněného o malé ZEVO v některé z lokalit. Projektovaná kapacita MBÚ se pohybovala v rozmezí 120 až 220 kt/ r. Široký rozsah kapacit MBÚ i ZEVO ukazuje na značnou citlivost potenciálních projektů na změnu okrajových podmínek. Se zpracováním LF zde je uvažováno ve čtyřech lokalitách se součtovou kapacitou 40 kt/ r (fluidní kotle Frýdek-Místek, Krnov, Třinec). Výsledky jsou prezentovány viz Graf č. 68. Výsledky pro překládací stanice jsou viz Graf č. 69.

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Olomoucký - překládací stanice

98

Graf č. 67: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Moravskoslezském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 68: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP v Moravskoslezském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Moravskoslezský ZEVO Moravskoslezský MBÚ

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Moravskoslezský ZLF

99

Graf č. 69: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Moravskoslezském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.30 Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji bylo ve všech výpočtech doporučeno rozšíření ZEVO Sako Brno o další kotel na celkovou kapacitu 340 kt/ rok. Ve 46 % výpočtů byla dále doporučena výstavba ZEVO v rámci areálu Teplárny Hodonín o kapacitě 40 kt/ rok. Histogram s výsledky pro ZEVO a MBÚ je viz Graf č. 70. Graf č. 71 ukazuje histogram pro celkovou kapacitu překládacích stanic.

Graf č. 70: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v Jihomoravském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Moravskoslezský - překládací stanice

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Jihomoravský ZEVO Jihomoravský MBÚ

100

Graf č. 71: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v Jihomoravském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.31 Zlínský kraj

Ve Zlínském kraji bylo uvažováno s projektovanou kapacitou ZEVO v rozmezí 60 až 150 kt/ r. Široké rozmezí ukazuje na velkou citlivost projektů na okrajové podmínky výpočtu. Vzhledem k existenci spíše menších sítí CZT může být projektovaná kapacita tvořena spíše kombinací několika ZEVO malých zpracovatelských kapacit. Histogram s výsledky z pohledu ZEVO a MBÚ viz Graf č. 72. Alternativní využití LF bylo doporučeno v Teplárně Zlín nebo Teplárně Otrokovice s kapacitou 13 kt/ rok (viz Graf č. 73). Výsledky překládacích stanic prezentuje, viz Graf č. 74.

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Jihomoravský - překládací stanice

101

Graf č. 72: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ ve Zlínském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

Graf č. 73: Doporučen zpracovatelské kapacity pro zpracování TAP ve Zlínském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Zlínský ZEVO Zlínský MBÚ

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Zlínský ZLF

102

Graf č. 74: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice ve Zlínském kraji (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.32 Kraj Vysočina

V kraji Vysočina bylo uvažováno s dvěma potenciálními lokalitami pro výstavbu ZEVO. Ve všech výpočtech byla doporučena výstavba ZEVO v ORP Jihlava s kapacitou 40 kt/ rok. Další potenciálně zajímavou lokalitou je Žďár nad Sázavou s kapacitou 20–40 kt/ rok (viz Graf č. 75). Není zde uvažováno se zpracováním LF. Graf č. 76 udává histogram s celkovými kapacitami překládacích stanic v kraji Vysočina.

Graf č. 75: Doporučen zpracovatelské kapacity pro ZEVO a MBÚ v kraji Vysočina (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Zlínský - překládací stanice

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Kraj Vysočina ZEVO Kraj Vysočina MBÚ

103

Graf č. 76: Doporučen zpracovatelské kapacity pro překládací stanice v kraji Vysočina (histogram z 2 400 výpočtů pro Variantu V3 a podíl strusky zpoplatněné poplatkem za uložení 50 %)

4.2.1.33 Shrnutí a doporučení Zpracovatelský řetězec MBÚ/ MU s následný využití LF monoblocích je v ČR ekonomicky nekonkurenceschopný vůči klasickému ZEVO.

V případě záměru vyrábět LF v ČR se zdá být ekonomicky reálnější následný odvoz energeticky hodnotné frakce do stávajících zahraničních monobloků, které mají potencionální volnou kapacitu. Ani tato varianta však příliš ekonomicky nevychází a ve výsledcích jí bylo shledáno pouze zanedbatelné množství. Navíc je tato varianta rozporu s energetickou soběstačností ČR.

Zařízení MBÚ a MÚ proto přicházení v úvahu jedině v případě výroby TAP a následným spoluspalováním v teplárenských a energetických provozech. Viz Tabulka č. 20 je jasně vidět velká disproporce rozvržení kapacit fluidních kotlů v rámci ČR. Většina kapacit je v Ústeckém a Středočeském kraji. Další kapacity se nacházejí v kraji Moravskoslezském. To má za následek nedostatek potřebných průmyslových odpadů v daných regionech. Tento fakt znamená obtížné (ekonomicky nevýhodné z důvodu dopravních vícenákladů) využití všech kapacit pro spoluspalování LF, tudíž dosáhnutí rozsáhlé výstavby nových zařízení MBÚ nebo MÚ.

Zařízení ZEVO se jeví jako základní varianta pro řešení odpadového hospodářství ČR. Pouze vlivem rozumného zvýšení poplatku za uložení (od 500 do 1 000 Kč/t oproti současnosti, dnes je v platnosti kompenzační poplatek v hodnotě 500 Kč/ t) se ukazuje mnoho projektů životaschopných. Zařízení MBÚ/ MÚ v kombinaci se spoluspalováním by tak v optimálním případě mělo být pouze minoritní doplňkovou infrastrukturou pro nakládání se zbytkovými komunálními odpady a to v lokalitách se specifickými podmínkami (blízká kapacita pro spoluspalování ve fluidním kotli)

Velmi významným faktorem se ukazuje být zatížení strusky v případě ZEVO. V případě snížení této zátěže je ekonomické prostředí pro vznik nových ZEVO mnohem přívětivější.

I přesto je stále velmi aktuální otázka možného exportu spalitelných odpadů do zahraničí. Výsledky naznačují potenciál jedné čtvrtiny až třetiny spalitelných odpadů pro odvoz do zahraničí při nízkých cenách 50 – 60 EUR/ t.

0

500

1 000

1 500

2 000

Čet

nost

[-]


Kraj Vysočina - překládací stanice

104

Tento efekt by byl značně snížen v případě redukce požadavku na výnos u nových projektů ZEVO v ČR. To by mohlo nastat v případě participace municipalit na nových projektech. Jelikož z důvodu rozpočtového omezení municipalit nelze v následujících letech předpokládat příliš velkou ochotu hradit investiční náklady spojené s budováním nových zařízení ZEVO, může být v tomto případě cestou realizace těchto projektů metodou partnerství se soukromým sektorem – tzv. projekty PPP („public-private partnership“), které jsou dnes běžně aplikovány například při výstavbě projektů ZEVO v Polsku. Nespornou výhodou tohoto modelu je dlouhodobé sdílení rizik projektu mezi veřejným a privátním sektorem (např. riziko nedostatku odpadů) a jejich alokace podle toho, kdo může efektivněji dané riziko řídit. To má samozřejmě i dopad na požadovanou výnosnost.

105

4.2.1.34 Odklonění BRKO ze skládek - Analýza z pohledu splnění cílů 2020 V oblasti nakládání se zbytkovými odpady musí ČR do roku 2020 snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995. POH ČR stanovuje přísnější cíl a to pokles na hodnotu 24% hmotnosti BRKO ukládané v roce 1995. Dle sdělení MŽP bylo V roce 1995 stanoveno celkové množství skládkovaných BRKO od občanů a od živnostníků zapojených do systému obcí na hodnotu 1 530 000 t. Maximální množství ukládaných BRO odpadů dle cílů v roce 2020 shrnuje, viz Tabulka č. 21.

Tabulka č. 21: Maximální množství BRKO ukládaných na skládky v cílových letech [t]

1995 2013 dle směrnice Rady 1999/31/ES, pokles na

50% úrovně 1995

2020 dle směrnice Rady 1999/31/ES, pokles na 35 %

úrovně 1995

2020 dle POH ČR, pokles na 24 % úrovně

1995

1 530 000 1 147 500 532 000 360 000

Cíl v roce 2013 byl splněn. V ČR bylo v roce 2013 skládkováno 999 047 t BRKO. Do metodiky výpočtu skládkovaného množství BRKO vstupují katalogová čísla uvedená viz, Tabulka č. 22. Tabulka č. 22 současně rekapituluje podíl BRO obsažených v příslušných katalogových číslech. Řešená katalogové čísla z pohledu této analýzy jsou uvedeny viz Tabulka č. 23.

106

Tabulka č. 22: Katalogové čísla ovlivňující množství skládkovaného BRKO

Katalogové číslo Podíl BRO Relevance pro posouzení množství

ukládaného na skládky v roce 2020

20 Komunální odpady

20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15

20 01 01 Papír a lepenka 1 Tok odpadů preferovaných k dotřídění NE

20 01 08 Biologicky rozložitelný opad z kuchyní a stravoven 1 Tok odpadů preferovaných do

kompostárny NE

20 01 10 Oděvy 0,75 Tok odpadů vhodných pro výrobu paliv z odpadů NE

20 01 11 Textilní materiály 0,75 Tok odpadů vhodných pro výrobu paliv z odpadů NE

20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 1 Tok odpadů vhodných pro

energetické využití ANO

20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 1 Tok odpadů preferovaných do kompostárny NE

20 03 Ostatní komunální odpady

20 03 01 Směsný komunální odpad 0,48 Tok odpadů vhodných pro energetické využití ANO

20 03 02 Odpad z tržišť 0,75 Tok odpadů vhodných pro energetické využití ANO

20 03 03 Uliční smetky 0,1 Tok odpadů vhodných pro energetické využití ANO

20 03 07 Objemný odpad 0,3 Tok odpadů vhodných pro energetické využití ANO

15 Odpadní obaly

15 01 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly 1 Tok odpadů preferovaných k dotřídění NE

107

Tabulka č. 23: Uvažovaná katalogová čísla ovlivňující množství skládkovaného BRKO

Katalogové číslo Podíl BRO Tok

Relevance pro posouzení množství

ukládaného na skládky v roce 2020

2013 2013

Produkce všichni

Produkce systém obce

20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 1 Tok odpadů vhodných

pro energetické využití ANO 37 730 -

20 03 01 Směsný komunální odpad 0,48 Tok odpadů vhodných

pro energetické využití ANO 2 907 061 2 158 788

20 03 02 Odpad z tržišť 0,75 Tok odpadů vhodných pro energetické využití ANO 7 757 -

20 03 03 Uliční smetky 0,1 Tok odpadů vhodných pro energetické využití ANO 94 315 -

20 03 07 Objemný odpad 0,3 Tok odpadů vhodných pro energetické využití ANO 469 685 346 434

Pozn.: u katalogových č. 20 01 38, 20 03 02 a 20 03 03 nebyly dostupné informace o produkci ze systému obce.

Viz Tabulka č. 23 je hlavním katalogovým číslem 20 03 01 – SKO a dále 20 03 07 – OO. Ostatní kódy tvoří zanedbatelné množství vyprodukovaného BRO, cca 50 kt/ r (po zohlednění vyprodukovaného množství a podílu BRO), proto bude další analýza odklonu řešena pouze pro SKO a OO. Pro tato dvě katalogová čísla byla rovněž zpracována prognóza.

Pro posouzení splnění cílů odklonu skládkování BRKO v roce 2020 je relevantní diskuse nad zpracovatelskými kapacitami, které lze reálně do roku 2020 realizovat. Z výčtu projektů připravovaných v jednotlivých krajích je nutné pracovat s následujícími předpoklady:

• Spoluspalování paliv z odpadů v energetických zařízeních (fluidních kotlech) není do roku 2020 reálné ve velké míře, protože většina vhodných lokalit je zařazena do Přechodného národního plánu ČR.

• Naopak je realizovatelné zvýšení podílů využití alternativních paliv cementárnách. Předchozí analýzy ukázaly, že se může jednat o cca 230 kt. Potenciálně využitelné množství by mělo zahrnovat veškeré množství produkce katalogových čísel zahrnutých do toku odpadů vhodných pro výrobu paliv z odpadů (tj. v souladu viz Tabulka č. 22Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se edná o katalogová čísla 20 01 10 Oděvy, 20 01 11 Textilní materiály).

• Současné povolené kapacity ZEVO jsou 696 tis. tun. • Před dokončením je zařízení ZEVO Chotíkov s plánovanou kapacitou 95 tis. tun. • Reálné je do roku 2020 rozšíření ZEVO Malešice a SAKO Brno. Konkrétní záměry nebyly

provozovateli zveřejněny. Předpokládejme v obou případech navýšení kapacity o 100 tis tun. • Reálné je rovněž dokončení několika projektů ZEVO s kapacitou do 40 kt/ r. V pokročilém stádiu

přípravy je ZEVO Cheb s kapacitou 30 tis tun a dva záměry, které investoři doposud nezveřejnily.

V případě rychlé realizace by v roce 2020 mohla být v provozu kapacita zařízení ZEVO 1 100 kt/ r.

Pro možnou analýzu odklonu a splnění cíle v roce 2020 je třeba odhadnout vyprodukované množství předmětných odpadů. Vycházelo se z prognózy, která je prezentovaná v příloze tohoto dokumentu. Z výše uvedených důvodů je řešena analýza pouze pro dva hlavní typy odpadů. Jedná se o 20 03 01 - SKO a 20 03 07 - OO. Sumarizace viz Tabulka č. 24.

108

Tabulka č. 24: Prognóza produkce dominantních zdrojů BRO pro výpočet množství skládkovaného BRKO v roce 2020

Odpad (kat.č.) Produkce [t/r], 2020 Produkce [t/r], 2024

20 03 01 SKO – všichni původci 2 782 651 2 766 366

20 03 01 SKO – systém obce 2 147 085 2 140 418

20 03 07 OO – všichni původci 444 410 416 290

20 03 07 OO - systém obce 327 792 307 051

Přepočet hodnot viz Tabulka č. 24 z pohledu produkce BRO je uvedena viz Tabulka č. 25, Tabulka č. 26.

Tabulka č. 25: Prognóza produkce BRKO v roce 2020

Odpad (kat.č.) Produkce BRO [t/r], 2020 Produkce BRO [t/r], 2024

20 03 01 SKO – všichni původci 1 335 672 1 327 856

20 03 01 SKO – systém obce 1 030 601 1 027 401

20 03 07 OO – všichni původci 133 323 124 887

20 03 07 OO - systém obce 98 338 92 115

Celkem – všichni původci 1 468 995 1 452 743

Celkem – systém obce 1 128 939 1 119 516

Pro následující analýzu je uvažováno s následujícími předpoklady:

• V ČR bude v roce 2020 k dispozici celková kapacita ZEVO 1 100 kt/ r. • V ZEVO se bude zpracovávat množství SKO a OO v poměru, který odpovídá produkce obou

katalogových čísel (žádný odpad nebude preferován). • Zachová se poměr mezi produkcí v systému obce a odpadu mimo tento systém (žádný původce

nebude preferován).

V takovém případě se v zařízeních ZEVO energeticky využije 733 kt SKO ze systému obce a 112 kt OO ze systému obce. To představuje 352 kt BRO v SKO a 34 kt BRO v OO. Celkem se tedy podaří odklonit 386 kt BRO ze systému obce od skládkování. Množství BRO v SKO a OO, pro které nebude dostupná zpracovatelská kapacita v ČR, bude v roce 2020 činit 744 kt. To je v rozporu s vytyčenými cíli, viz Tabulka č. 21. S ohledem na cíle budeme v případě tohoto pozitivního scénáře (navýšení zpracovatelských kapacit ZEVO na 1 100 kt/ r do roku 2020) bude stále asi 210 kt BRO skládkováno.

109

Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady 4.34.3.1 Návrh optimální sítě pro nakládání s nebezpečnými odpady

Jak naznačila analýza stávající sítě v dokumentu 1.1.1, nakládání s NO v ČR představuje problém, který se svým významem blíží problematice zbytkových spalitelných odpadů převážně z komunální sféry (SKO*) a ukazuje na dlouhodobě zanedbaný přístup k rozvoji infrastruktury, která by umožňovala bezpečně a ekologicky šetrné nakládání s těmito odpady v souladu s hierarchií.

V případě nebezpečných odpadů (NO) se návrh optimální sítě zaměřuje na způsoby nakládání, které spadají do stupně „odstranění“. Preferovaným způsobem pro zpracování spalitelných NO je termické zpracování s následným využitím uvolněného tepla. V případě NO se vzhledem k použité technologii bude jednat o odstranění odpadů, pouze ve výjimečných případech v důsledku specifických provozních režimů a zpracovaných odpadů se může jednat o energetické využití. Problematice kategorizace spaloven NO se detailně věnoval např. příspěvek

12.

V případě ostatních sub-toků NO (viz níže) je předmětem návrh kapacitního řešení infrastruktury, která spadá rovněž do kategorie odstranění (viz Obrázek č. 25). NO, které jsou dnes a v budoucnu budou zpracovávány lepším způsobem, v rámci hierarchie nakládání s odpady, nejsou zahrnuty do výpočtu optimální sítě nakládání s NO. Množství těchto odpadů je řešeno v prognóze produkce NO (detailně popsáno dále v textu).

Obrázek č. 25: Způsoby nakládání relevantní pro optimalizaci NO

V souladu s dokumentem 1.1.1 byly uvažovány tři základní toky (skupiny) NO, které se sestávaly z různých katalogových čísel. U jednotlivých katalogových čísel NO bylo nutné stanovit možné způsoby nakládání, resp. koncová zařízení vhodná pro zpracování těchto odpadů. Základní schéma je uvedeno viz Obrázek č. 26Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..

12 Kropáč, J.; Bébar, L.; Pavlas, M. Industrial and Hazardous Waste Combustion and Energy Production.

Chemical Engineering Transactions. 2012. 28(1). p. 673 - 678. ISSN\~1974-9791



Recyklace odpadů


Odstranění

110

Obrázek č. 26: Základní schéma možných způsobů zpracování jednotlivých typů NO

Z důvodu řešitelnosti úlohy byla katalogové čísla NO rozdělena do 6 skupin na základě podobných vlastností (možného způsobu nakládání).

4.3.1.1 Potenciál jednotlivých skupin NO zahrnutých do výpočtu Celkem bylo do analýzy zahrnuto 354 katalogových čísel NO evidovaných v ČR, která byla sdružena do 6 skupin (sub-toků). Speciální skupina odpadů, které nejsou uvažovány v této analýze, je nemocniční odpad, pro který v současné době existuje fungující infrastruktura zpracování ve spalovnách NO. Uvažované sub-toky jsou charakterizovány možným způsobem zpracování. Rozdělení vypadá následovně (pořadí ve výpisu skupin je v souladu s preferencí zohledňující dopad na životní prostředí):

• Deemulgační stanice (9 katalogových čísel); • Spalovna NO nebo skládka NO (158 katalogových čísel); • Stabilizační linka nebo skládka NO (121 katalogových čísel); • Deemulgační stanice nebo stabilizační linka (2 katalogová čísla). • Spalovna NO, stabilizační linka nebo skládka NO (21 katalogových čísel); • Neutralizační stanice nebo stabilizační linka (32 katalogových čísel)

Detailní přehled katalogových čísel zahrnutých do jednotlivých sub-toků uvádí Tabulka č. 26.

111

Tabulka č. 26: Definice sub-toků nebezpečných odpadů vstupujících do optimalizace

Název sub-toku Označení sub-toku Typ zařízení Zahrnutá katalogová čísla

NO výhradně do deemulgační

stanice DEEM Deemulgační

stanice 020301, 020305, 020401, 020403, 020502, 020603, 020701, 020702, 040210, 200201,

200302

NO výhradně do spaloven NO SPAL NO Spalovna NO

010505, 020108, 030104, 030201, 030202, 030205, 040103, 040214, 040216, 050103, 050105, 050106, 050107, 050108, 050109, 050603, 060802, 070103, 070104, 070107, 070108, 070109, 070110, 070111, 070203, 070204, 070207, 070208, 070209, 070210, 070211, 070216, 070303, 070304, 070307, 070308, 070309, 070310, 070311, 070312, 070403, 070404, 070407, 070408, 070409, 070413, 070503, 070504, 070507, 070508, 070510, 070511, 070513, 070603, 070604, 070607, 070608, 070609, 070610, 070611, 070703, 070704, 070707, 070708, 070710, 070711, 080111, 080113, 080115, 080117, 080121, 080312, 080317, 080409, 080411, 080501, 090103, 100211, 100315, 100510, 100910, 101013, 120106, 120107, 120110, 120112, 120119, 130101, 130109, 130110, 130111, 130112, 130113, 130204, 130205, 130206, 130207, 130208, 130301, 130306, 130307, 130308, 130309, 130310, 130401, 130403, 130502, 130506, 130701, 130702, 130703, 140601, 140602, 140603, 140604, 140605, 150110, 150202, 160107, 160109, 160113, 160114, 160121, 160213, 160215, 160305, 160506, 160508, 160708, 160709, 170204, 170301, 170303, 170409, 170410, 180103, 180106, 180108, 180109, 180202, 180205, 180207, 180208, 190207, 190208, 190209, 190810, 191003, 191005, 191206,

200113, 200119, 200126, 200127, 200129, 200131, 200132, 200137

NO výhradně do stabilizační linky STAB Stabilizační

linka

010304, 010407, 010506, 030204, 050102, 050111, 050115, 050701, 060311, 060313, 060315, 060403, 060404, 060405, 060502, 060602, 060702, 061002, 061301, 061304, 100104, 100113, 100114, 100116, 100118, 100120, 100122, 100207, 100213, 100304, 100308, 100309, 100319, 100321, 100323, 100325, 100329, 100401, 100402, 100404, 100405, 100407, 100503, 100505, 100808, 100815, 100905, 100907, 100909, 100911, 100913, 101005, 101007, 101011, 101109, 101111, 101113, 101115, 101117, 101119, 101209, 101211, 101309, 101312, 110108, 110109, 110116, 110198, 110202, 110205, 110207, 110301, 110302, 110503, 110504, 120114, 120116, 120120, 130501, 130508, 130801, 160111, 160212, 160303, 160802, 161101, 161103, 161105, 170106, 170503, 170505, 170507, 170601, 170605, 170801, 170901, 170902, 170903, 180110, 190105, 190107, 190111, 190113, 190115, 190117, 190204, 190211, 190304, 190306, 190806, 190807, 190808, 190811, 190813, 191101, 191105, 191211, 191301, 191303, 191305,

191307,

NO do stabilizační linky nebo

deemulgační stanice

STAB / DEEM

Stabilizační linka nebo

deemulgační stanice

110111, 110113


spalovny NO STAB /

SPAL NO Stabilizační linka nebo

spalovna NO

040219, 061302, 061305, 070214, 080119, 080314, 080413, 120118, 130503, 150111, 160507, 160606, 160806, 160807, 160901, 160902, 160903, 160904, 161003, 170603,

190205


neutralizační stanice

STAB / NEUT

Stabilizační linka nebo

neutralizační stanice

060101, 060102, 060103, 060104, 060105, 060106, 060201, 060203, 060204, 060205, 060704, 070101, 070201, 070301, 070401, 070501, 070601, 070701, 080316, 080415, 090101, 090102, 090104, 090105, 100109, 110105, 110106, 110107, 110115, 200114,

200115, 200117

Zdroj: Veřejně dostupná databáze VISOH Cenia (data do roku 2013, všichni původci, tzn. komunální i nekomunální sféra). Byly uvažovány kódy nakládání A00, BN30, AN 60.

Pro každou skupinu byl vytvořen výhled produkce pro rok 2020. Detailní popis způsobu prognózování je uveden v samostatné kapitole (Příloha č. 1). Do prognózy vstupovaly 3 časové řady (2009 – 2013) pro jednotlivá katalogová čísla, resp. sub-toky. Jejich popis je následující:

• Produkce = Dostupné množství (viz odkaz na kap.). • Mimo výpočet = Množství, které bylo zpracováno vyšším stupněm v rámci hierarchie nakládání

s odpady (z pravidla materiálové využití). • Optimalizace = Potenciální množství zpracované předmětným způsobem nakládání s odpady

(energetické využití a odstranění).

112

Celý přístup k prognózám odpadu vstupujícího do optimalizace je uveden v úvodní kapitole tohoto dokumentu. Množství vstupující do optimalizace je určeno, jako produkce odpadu, která je snížena o tzv. nakládání hierarchicky lepším způsobem. Výsledné hodnoty vstupující do optimalizace pro jednotlivé sub-toky jsou znázorněny, viz Graf č. 77 až Graf č. 82.

Graf č. 77: Potenciální množství odpadů – sub-tok deemulgační stanice

Graf č. 78: Potenciální množství odpadů – sub-tok spalovna NO

0

20

40

60

80

100

120

140

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

DE

EM

- op

timal

izac

e, [k

t]

Data Predikce

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

SP

AL

NO

- o

ptim

aliz

ace,

[kt]

Data Predikce

113

Graf č. 79: Potenciální množství odpadů – sub-tok stabilizační linka

Graf č. 80: Potenciální množství odpadů – sub-tok stabilizační linka nebo deemulgační stanice

0

50

100

150

200

250

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

ST

AB

- op

timal

izac

e, [k

t]

Data Predikce

0

5

10

15

20

25

30

35

40

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

ST

AB

/ D

EE

M-

optim

aliz

ace,

[kt]

Data Predikce

114

Graf č. 81: Potenciální množství odpadů – sub-tok stabilizační linka nebo spalovna NO

Graf č. 82: Potenciální množství odpadů – sub-tok stabilizační linka nebo neutralizace

Každá časová řada byla prognózována na základě analýzy trendu pro různé územní celky (ORP, kraj, ČR) a následně vybilancována. Dále bylo zajištěno, aby se celková produkce rovnala součtu všech způsobů nakládání pro rok 2020.

Výsledné hodnoty dostupné produkce a možného zpracování NO v ČR pro rok 2020 jsou uvedeny, viz Tabulka č. 27.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

ST

AB

/ S

PA

L N

O -

opt

imal

izac

e, [t

]

Data Predikce

0

5

10

15

20

25

30

35

40

2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022

ST

AB

/ N

EU

T -

opt

imal

izac

e, [k

t]

Data Predikce

115

Tabulka č. 27: Sub-toky NO - produkce a množství odpadu pro optimalizaci

Produkce [t/r] Mimo výpočet [t/r] Optimalizace [t/r]

2013 2020 2013 2020 2013 2020

DEEM 116 504 125 717 7 472 7 500 109 032 118 217

SPAL NO 365 725 396 583 215 788 249 703 149 937 146 880

STAB 951 886 888 926 774 952 744 943 176 934 143 983

STAB / DEEM 31 106 34 563 781 753 30 325 33 810

STAB / SPAL NO 187 231 220 875 119 262 145 917 67 968 74 958

STAB / NEUT 34 465 21 668 4 460 4 260 30 004 17 408

Celkem 1 686 917 1 688 332 1 122 715 1 153 076 564 200 535 256

Výsledné hodnoty NO vstupující do optimalizace a možného zpracování NO v krajích ČR pro rok 2020 jsou uvedeny, viz Tabulka č. 28.

Tabulka č. 28: Sub-toky NO – množství odpadu pro optimalizaci v jednotlivých krajích

NO 2020 [t/r] DEEM [t/r] SPAL NO [t/r] STAB [t/r] STAB / DEEM [t/r]

STAB / SPAL NO [t/r]

STAB / NEUT [t/r]

Jihočeský 8 308 7 026 1 928 6 743 2 542 452

Jihomoravský 7 121 11 334 11 302 2 068 5 213 736

Karlovarský 864 4 701 0 0 853 0

Královéhradecký 5 921 9 588 2 194 888 2 621 211

Liberecký 16 896 5 811 7 643 3 597 3 897 3 458

Moravskoslezský 13 276 18 189 49 112 2 837 3 610 857

Olomoucký 8 355 8 039 806 363 2 334 84

Pardubický 6 181 12 167 8 462 2 329 1 838 1 868

Plzeňský 5 803 6 177 5 144 1 229 2 262 680

Středočeský 9 472 21 251 16 211 8 161 9 667 2 994

Ústecký 10 953 15 776 18 309 1 700 33 771 4 167

Vysočina 13 551 5 895 10 851 2 758 1 827 445

Zlínský 5 205 8 154 7 123 760 1 600 1 456

Hlavní město Praha 6 310 12 773 4 898 377 2 925 0

Celkem 118 210 146 880 143 977 33 810 74 950 17 404

116

4.3.1.2 Okrajové podmínky výpočtu Základní struktura výpočtu:

• Absolutně budou zvýhodněna zařízení v tomto pořadí: I. Spalovna NO, II. Průmyslová ČOV (Deemulgační stanice), III. Stabilizační linka, IV. Skládka NO.

• Mezi zařízeními stejného typu budou rozhodovat ekonomická kritéria. • Environmentální pořadí zařízení bude platit pouze v případě svozové vzdálenosti do 100 km.

Cílem je zpracovávat NO v regionu, kde byl vyprodukován. Vzdálenost 100 km je dostatečná pro zpracování v daném, případně sousedním, kraji. Vzdálenost 100 km přibližně odpovídá průměrné vzdálenosti krajských měst.

Kapacity zpracovatelských zařízení na vstupu do výpočtu (během výpočtu budou upravovány dle jednotlivých scénářů) byly uvažovány v souladu s výsledky dokumentu 1.1.1:

• všechny spalovny NO - dle KÚ, současné kapacity, • všechny deemulgační stanice - dle KÚ, současné kapacity, • všechny neutralizační linky – dle KÚ, současné kapacity, • všechny stabilizační linky - dle KÚ, současné kapacity.

V České republice bylo celkem identifikováno 25 spaloven NO (včetně spaloven přijímajících primárně odpad ze zdravotnictví). Přehled spaloven NO dle krajů a kapacit je uveden v přehledu níže (viz Tabulka č. 29). Jmenný seznam, včetně rozlišení zda se jedná o spalovnu NO nebo spalovnu primárně odpadů ze zdravotnictví, je uveden v příloze č. 1 tohoto dokumentu.

Tabulka č. 29: Celková kapacita spaloven NO v ČR

Název kraje Rozdělení zařízení dle kapacity [t]

Počet zařízení Roční kapacita [t] 0 – 999 1 000 – 3 000 >3 000 neuvedeno

Středočeský kraj - 1 2 - 3 14 500

Jihočeský kraj - 1 - - 1 1 500

Plzeňský kraj - 1 - - 1 2 500

Ústecký kraj - 1 - 1 21 000

Liberecký kraj 1 1 - - 2 2 600

Královéhradecký kraj - 2 - - 2 2 000

Pardubický kraj 2 - - - 2 1 500

Kraj Vysočina 1 1 - - 2 3 194

Jihomoravský kraj 1 - 1 - 2 4 020

Olomoucký kraj 1 - 1 - 2 4 950

Zlínský kraj 1 - 2 - 3 14 720

Moravskoslezský kraj - - 1 - 1 21 200

Celkem 7 7 8 - 22 93 684

Zdroj: KÚ, databáze IPPC, ČHMÚ, vlastní šetření

117

V České republice bylo identifikováno 23 stabilizačních a solidifikačních linek s celkovou kapacitou 193 100 tun přijatých odpadů za rok (viz Tabulka č. 30). V některých případech nebyla kapacita zařízení k dispozici, nebyla pro zařízení stanovena nebo byla uvedená v jiných jednotkách, např. t/hod, m3/hod, tato zařízení jsou uvedena v kolonce “neuvedeno”.

Tabulka č. 30: Kapacity stabilizačních a solidifikačních linek dle jednotlivých krajů

Kraj Intervaly kapacity [t/rok]

Celkový počet zařízení

Celková kapacita [t/rok] 0 – 4

999 5 000 – 9

999 ≥ 10 000 neuvedeno

Středočeský kraj - - 2 - 2 60 000

Jihočeský kraj - 1 - 1 1 000

Plzeňský kraj - - 1 - 1 7 000

Ústecký kraj - - 5 - 5 159 300

Liberecký kraj - 1 2 - 3 38 000 Královéhradecký

kraj - - 2 - 2 58 600

Kraj Vysočina - - 1 - 1 3 650 Moravskoslezský

kraj - 1 1 - 2 21 800

Celkem - 3 14 - 17 349 350

Zdroj: KÚ, ORP, databáze IPPC, websouhlasy, systém EIA, vlastní šetření

Tabulka č. 31: Kapacita deemulgačních a neutralizačních stanic v jednotlivých krajích

Kraj Intervaly kapacity [t/rok]

Celkový počet zařízení

Celková kapacita [t/rok] 0 – 4

999 5 000 – 9

999 ≥ 10 000 neuvedeno

DEEMULGACE + NEUTRALIZACE


Jihočeský kraj - - 1 - 1 15 000 Královéhradecký

kraj - - 1 - 1 25 000

Pardubický kraj - - 1 - 1 20 700


kraj - - 2 - 2 44 350

Celkem - - 7 - 7 152 860

DEEMULGACE

Hlavní město Praha - - 1 - 1 24 290

Jihočeský kraj 2 - - - 2 129


Ústecký kraj - - 1 - 1 60 000

Liberecký kraj - - 3 - 3 47 316 Královéhradecký

kraj - - 1 - 1 60 000


kraj - - 1 - 1 480 000

Celkem 2 - 9 - 11 687 535

NEUTRALIZACE

Hlavní město Praha - - 1 - 1 13 000

118



Ústecký kraj - 1 1 - 2 26 520 Moravskoslezský

kraj - - 1 - 1 6 500

Celkem - 1 6 - 7 137 020 Zdroj: KÚ, databáze IPPC, systém EIA, websouhlasy, vlastní šetření

V České republice bylo identifikováno celkem 32 deemulgačních a neutralizačních stanic s celkovou roční kapacitou 327 509 tun přijatých odpadů.

Skládky NO, z důvodu dostatečných kapacit u zařízení s nakládáním v souladu s vyšším stupněm v hierarchii nakládání s odpady, nebyly uvažovány ve výpočtu.

Ve výpočtu bylo uvažováno s výstupem reziduí (popílku) ze spalovny NO. To bylo stanoveno na 5 % vstupního toku (popílek plus přídavná aditiva). Tento výstup bylo nutné odvést na stabilizační linku před konečným odstraněním. V případě deemulgační a neutralizační stanice bylo uvažováno s výstupem 5 % ze vstupního toku. Ten bylo možné dále zpracovat ve spalovně NO nebo stabilizační lince.

Náklady na zpracování odpadů nehrály do svozové vzdálenosti 100 km žádnou roli. Výpočetní nástroj hledal varianty, které jsou nejvíce v souladu s preferencí jednotlivých způsobů nakládání (viz základní struktura výpočtu uvedená výše). Náklady na zpracování hrály roli až při svozové vzdálenosti nad 100 km. U všech zařízení byly nastaveny průměrné náklady na zpracování odpadu podle jejich typu.

Protože předběžná analýza dostatečnosti sítě nakládání s NO ukázala, že pro některé sub-toky je síť nedostatečná, byly povolené kapacity pro účely navyšovány v různých scénářích. Takto navýšené kapacity jsou značeny jako výpočtové, resp. výpočtové projektované v případě, kdy se jedná o součet kapacit více zařízení v konkrétním území (např. kraj). Uvažované scénáře ve výpočtu byly následující:

• Scénář 1 – dvojnásobné zvýšení kapacit spaloven NO oproti hodnotám dle KÚ, kapacity ostatních zařízení na původních hodnotách dle KÚ.

• Scénář 2 – pětinásobné zvýšení kapacit všech zařízení oproti hodnotám dle KÚ. • Scénář 3 – stonásobné zvýšení kapacit všech zařízení oproti hodnotám dle KÚ. (V podstatě se

jedná o neomezené kapacity)

Výstavba nových projektů je s ohledem na legislativní obtížnost a nevoli ze strany občanů je velmi obtížná. Pravděpodobnější variantou je potencionální rozšíření stávajících provozů. Proto bylo u všech existujících zařízení uvažováno o možném zvýšení současných kapacit.

4.3.1.3 Výsledky pro sub-tok Spalovny NO Vzhledem k nedostatečnosti sítě spaloven NO a vzhledem k potenciálnímu toku na tato zařízení, byly z důvodu zajištění existence řešení (potenciál tohoto sub-toku musí být zpracován v zařízení preferovaném pro tento typ odpadu, tj. ve spalovně NO), byly kapacity u spaloven NO i pro scénář jedna navýšeny na dvojnásobek. I přesto lze z výsledků vyčíst kapacitní deficit (viz Graf č. 83). Pro téměř všechny kraje došlo k maximálnímu možnému využití výpočtových kapacit. Pouze v případě Moravskoslezského kraje nebyla výpočtová kapacita (dvojnásobná oproti dnešnímu stavu – 2015) zcela využita. Celkový návoz do spaloven v Moravskoslezském kraji činil asi 25,5 kt/ r. Současná kapacita je deklarována na 21,2 kt/ r. Návoz do spalovny NO v Ostravě tedy přesáhl současnou kapacitu o cca 4,3 kt/ r, což představuje přibližně 20 %. Tato skutečnost je pravděpodobně dána nedostatečnými kapacitami v ostatních krajích. To má za následek dovoz NO do Moravskoslezského kraje. Výsledné návozy NO do spaloven NO v jednotlivých krajích ukazuje, viz Graf č. 83.

119

Mapa (viz Obrázek č. 27) ukazuje oblasti s velkou dopravní vzdáleností do spaloven NO (nad 100 km) pro scénář 1. Jedná se zejména o Karlovarský kraj a část kraje Jihočeského a Pardubického.

Graf č. 83: Sub-tok SPAL NO - Výsledné návozy odpadu do spaloven NO (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO)

Pozn.: Současná kapacity - hodnoty dle KÚ, Výpočtová kapacita – navýšení pro účely optimalizace, Množství zpracovávaného NO – doporučená kapacita zařízení z výsledku optimalizace

Obrázek č. 27: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do spaloven NO větší než 100 km (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO)

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

Kap

acita

, [t/

r]

Současná kapacita Výpočtová kapacita Množství zpracovávaného NO

120

V dalším výpočtu (scénář 2) byly kapacity všech typu zařízení navýšeny pětinásobně. Výsledky pro spalovny NO jsou zobrazeny, viz Graf č. 84. V tomto scénáři již hodně krajů nevyužilo maximální výpočtové kapacity. Tzn., že v jejich případě není takové navýšení potřeba. S velkou rezervou byl Moravskoslezský kraj, dále Zlínský, Olomoucký a Ústecký. Poměrně optimálně nastavené kapacity vyšly v Jihomoravském a Středočeském kraji a kraji Vysočina. I přes takovéto navýšení stále detekují nízkou kapacitu v Jihočeském, Královéhradeckém, Libereckém, Pardubickém a Plzeňském kraji.

Graf č. 84: Výsledné návozy odpadu do spaloven NO (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit)

Pozn.: Současná kapacity - hodnoty dle KÚ, Výpočtová kapacita – navýšení pro účely optimalizace, Množství zpracovávaného NO – doporučená kapacita zařízení z výsledku optimalizace. Osa y je z důvodu lepší čitelnosti grafu omezena na 60 000 t/ r. To má důsledky pouze na Moravskoslezský (výpočtová kapacita 106 000 t/ r) a Ústecký kraj (výpočtová kapacita 105 000 t/ r), kde výpočtová kapacita výrazně převyšovala množství zpracovávaného NO.

Výsledky scénáře 2 identifikovaly dva kraje, kde je současná zpracovatelská kapacita spaloven NO téměř optimálně nastavena. Jedná se o kraj Moravskoslezský a Zlínský kraj. Ve všech ostatních krajích se zdá kapacita nedostatečná a bylo by vhodné jí zvýšit. Toto tvrzení potvrzují i výsledky, kdy byla dostupná kapacita neomezená (scénář 3). Výsledky tohoto scénáře jsou zobrazeny viz Graf č. 85. Obrázek č. 28 ukazuje, že v případě scénáře 2 existuje dopravní vzdálenost vyšší než 100 km pouze v západní části Karlovarského kraje, který nedisponuje žádnou spalovnou NO.

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

Kap

acita

, [t/

r]


121

Graf č. 85: Výsledné návozy odpadu do spaloven NO (scénář 3 – 100 x navýšení současných kapacit)

Pozn.: Současná kapacity - hodnoty dle KÚ, Výpočtová kapacita – navýšení pro účely optimalizace, Množství zpracovávaného NO – doporučená kapacita zařízení z výsledku optimalizace. Osa y je z důvodu lepší čitelnosti grafu omezena na 60 000 t/ r. To má důsledky na zařízení ve všech krajích, kde výpočtová kapacita výrazně převyšovala množství zpracovávaného NO.

Obrázek č. 28: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do spaloven NO větší než 100 km (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit)

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

Kap

acita

, [t/

r]


122

4.3.1.4 Výsledky pro sub-tok Deemulgační a neutralizační linky Z hlediska deemulgačních/ neutralizačních stanic nemá změna kapacit na toky odpadu žádný vliv. Současné kapacity jsou dostačující a do zařízení směřují pouze odpady skupin, pro které je to ve výpočtu povoleno. Vytížení kapacit deemulgačních/ neutralizačních stanic pro scénář 1, viz Graf č. 86.

Zde je třeba uvést, že:

• Do výše uvedených technologií jsou mimo kapalné odpady přijímány i tzv. „odpadní vody“ s kterými je nakládáno v režimu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), čímž tento hmotnostní tok nevstupuje do evidence a hlášení o odpadech.

• „Povolené“ kapacity zařízení jsou často nadhodnoceny ve srovnání se skutečnou zpracovatelskou (technickou) kapacitou zařízení

• Často dochází k porušování platné legislativy v podobě „ředění“ nadlimitně znečištěných průmyslových odpadních vod a jejich následného vypouštění do kanalizace (jeden z důvodů přítomnosti těžkých kovů v kalech z čištění komunálních odpadních vod).

Využití kompletní současné kapacity (možnost potenciální potřeby vyšších kapacit) nastalo pouze v Jihočeském a Libereckém kraji. V ostatních krajích, kde existuje zpracovatelská kapacita, je zřetelná nadkapacita. Poměrně optimálně se zdá být nastavena kapacita v kraji Vysočina.

Graf č. 86: Výsledné návozy odpadu do deemulgačních/ neutralizačních stanic (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO)

Pozn.: Současná kapacity - hodnoty dle KÚ, Výpočtová kapacita – navýšení pro účely optimalizace, Množství zpracovávaného NO – doporučená kapacita zařízení z výsledku optimalizace. Osa y je z důvodu lepší čitelnosti grafu omezena na 60 000 t/r. To má důsledky na zařízení ve všech krajích, kde výpočtová kapacita výrazně převyšovala množství zpracovávaného NO

Výsledky pro scénář 2 jsou zobrazeny, viz Graf č. 87 (scénář 3 je totožný se scénářem 2, proto pro něj nebyl vytvořen zvláštní graf). Výsledky jsou velmi podobné jako v případě scénáře 1. Pouze se nepotvrdila potřeba zvýšení kapacity deemulgačních a neutralizačních stanic v Jihočeském kraji.

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

Kap

acita

, [t/

r]


123

V případě Libereckého kraje jde o mírné převýšení současných kapacit, což nepředstavuje výrazný problém. Tento NO je možné zpracovat v sousedních krajích, kde jsou výrazné nadkapacity.

V případě sub-toku NO určeného pro deemulgační a neutralizační linky jsou oblasti s velkou dopravní vzdáleností u scénáře 2 vyznačeny viz Obrázek č. 29. Vzhledem k tomu, že se všechna tato zařízení nachází v Čechách nebo ve východní části Moravy a ve Slezsku, dá se zejména v Jihomoravském a části Olomouckého kraje očekávat velká dopravní vzdálenost. V tomto regionu by tedy bylo vhodné uvažovat o výstavbě těchto zařízení.

Graf č. 87: Výsledné návozy odpadu do deemulgačních/ neutralizačních linek (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit)


0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

Kap

acita

, [t/

r]


124

Obrázek č. 29: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do deemulgačních/ neutralizačních linek větší než 100 km (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit)

4.3.1.5 Výsledky pro sub-tok Stabilizační linky Viz Tabulka č. 26, bylo znázorněno základní schéma sub-toků a koncových zařízení. Stabilizační linka, představuje zařízení, které je alternativou přímého ukládání NO na skládky (nejméně preferované řešení) a současně také alternativou nejvíce preferovaných způsobů nakládání (Spalovna NO pro spalitelné, resp. Deemulgační stanice pro zvodnělé). Potřebná kapacita stabilizačních linek je závislá na budoucím navýšení kapacit těchto preferovaných zařízení.

Z předchozích bodů tedy vyplývá, že zvýšení kapacit spaloven NO ovlivňuje pouze odpady, které jsou v současné době ukládány na skládky NO nebo zpracovávány ve stabilizačních linkách. Vývoj využití kapacit dle scénářů je patrný viz Graf č. 88 až Graf č 90.

Kapacitou pro stabilizaci NO disponuje pouze asi polovina krajů. Nejvyšší současná kapacita je v Ústeckém kraji.

Ve výpočtu pro scénář 1 (současná kapacita) se dostupná kapacita využije maximálně pouze v případě Moravskoslezského, Plzeňského, Středočeského kraje a v kraji Vysočina. U ostatních krajů, kde existuje zpracovatelská kapacita, je výrazná rezerva. Neexistence kapacit pro stabilizaci NO v některých krajích má za následek přepravu NO na dlouhé vzdálenosti. Výsledky scénáře 1 pro stabilizační linky jsou zobrazeny viz Graf č. 88.

Mapa viz Obrázek č. 30, opět ukazuje oblasti s velkou dopravní vzdáleností NO určeného pro stabilizační linky u scénáře 1. Tyto oblasti se nachází zejména v jihozápadních Čechách a na střední a východní Moravě.

125

Graf č. 88: Výsledné návozy odpadu do stabilizačních linek (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO)

Pozn.: Současná kapacity - hodnoty dle KÚ, Výpočtová kapacita – navýšení pro účely optimalizace, Množství zpracovávaného NO – doporučená kapacita zařízení z výsledku optimalizace. Osa y je z důvodu lepší čitelnosti grafu omezena na 100 000 t/ r. To má důsledky pouze na Ústecký kraj (výpočtová kapacita 159 300 t/ r).

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

Kap

acita

, [t/

r]


126

Obrázek č. 30: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do stabilizačních linek větší než 100 km (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO)

Ve scénáři 2 mají téměř všechny kraje dostatečnou kapacitní rezervu. Výjimkou je pouze kraj Vysočina a dále Jihočeský kraj se zanedbatelnou kapacitou. Výsledky pro tento scénář jsou uvedeny viz Graf č. 89.

127

Graf č. 89: Výsledné návozy odpadu do stabilizačních linek (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit)


Při uvolnění kapacit (scénář 3) se výsledky už výrazně nezměnily, viz Graf č. 90. Největší problém v případě stabilizačních linek je identifikován v Moravskoslezském kraji a kraji Vysočina. Obrázek č. 31 ukazuje, že v tomto případě existují velké dopravní vzdálenosti nad 100 km pouze na území ORP Aš a v části Jihomoravského a Zlínského kraje.

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

Kap

acita

, [t/

r]


128

Graf č. 90: Výsledné návozy odpadu do stabilizačních linek (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit)


Obrázek č. 31: Oblasti s dopravní vzdáleností NO do stabilizačních linek větší než 100 km (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit)

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000

Kap

acita

, [t/

r]


129

4.3.1.6 Dopravní vzdálenosti Viz Graf č. 91 až Graf č. 93 jsou zobrazeny histogramy dopravních vzdáleností pro scénáře 1–3 pro všechny řešené skupiny NO. Je zřejmé, že zatímco scénář 1 vykazuje větší vzdálenosti, při dalším zvyšování kapacit (scénáře 2 a 3) se už hodnoty výrazně nemění.

Graf č. 91: Histogram vzdáleností dopravy odpadů do zařízení pro nakládání s NO (scénář 1 – 2x navýšení současných kapacit spaloven NO)

Graf č. 92: Histogram vzdáleností dopravy odpadů do zařízení pro nakládání s NO (scénář 2 – 5x navýšení současných kapacit)

0

50

100

150

200

250

10 20 30 50 70 100 200 300 nad 300

Čet

nost


0

50

100

150

200

250

300

10 20 30 50 70 100 200 300 nad 300

Čet

nost


130

Graf č. 93: Histogram vzdáleností dopravy odpadů do zařízení pro nakládání s NO (scénář 3 – 100x navýšení současných kapacit)

Hlavní výstupy

• odklon od skládkování logicky způsobil nedostatečnou kapacitu spaloven NO • stabilizační linky jsou téměř zaplněny, rezerva v Ústí nad Labem - lze regionálně optimalizovat • sub-tok zvodnělé odpady bilanci spaloven NO a stabilizačních linek zásadně neovlivní.

4.3.1.7 Shrnutí Z analýzy stávající sítě a historické produkce s následnou prognózou vyplývá nedostatek kapacit u spaloven NO. V současnosti je dostupná celková kapacita v existujících spalovnách NO přibližně 90 kt/ r. Produkce odpadů, které by měly být svým charakterem primárně spáleny ve spalovnách NO, bude v roce 2020 asi 145 kt/ rok (výstup z prognózy produkce NO). Další potenciál přibližně 75 kt/ rok tvoří skupina odpadů vhodných ke zpracování ve spalovnách NO nebo stabilizačních linkách. Nejlépe řešitelnou možností je podpora rozšiřování kapacit u existujících spaloven NO. Další možností je obnova již uzavřených provozů.

V případě spaloven NO byla identifikována nedostatečná kapacita v téměř všech krajích. Výjimkou je Moravskoslezský a Zlínský kraj. Zde byla kapacita v souladu s návozem NO v rámci výsledků optimální sítě. V případě Zlínského kraje byla tato skutečnost podmíněna rozšířením kapacit v okolních krajích.

Dále byly identifikovány lokality, kde byly výsledné dopravní vzdálenosti z pohledu skupin NO vhodných pro zpracování ve spalovnách NO velké (nad 100 km). Jedná se o Karlovarský kraj, část Jihočeského kraje a oblast východních Čech.

U kapalných NO, které by měly být zpracovány v deemulgačních a neutralizačních stanicích, byla identifikována dostatečná kapacita. Do těchto technologií jsou mimo kapalné odpady přijímány i tzv. „odpadní vody“ s kterými je nakládáno v režimu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), čímž tento hmotnostní tok nevstupuje do evidence a hlášení o odpadech a tedy nevstupuje ani do výpočtu nakládání s NO.

0

50

100

150

200

250

300

10 20 30 50 70 100 200 300 nad 300

Čet

nost


131

Z pohledu dopravních vzdáleností (nad 100 km) byly problémové oblasti identifikovány v Jihomoravském a Olomouckém kraji.

U stabilizačních linek jsou zpracovatelské kapacity rozloženy nerovnoměrně v rámci ČR. V některých krajích kapacita pro zpracování odpadů určených pro stabilizaci zcela chybí. Dostatečná kapacita pro stabilizaci NO byla identifikována v Královéhradeckém a Ústeckém kraji.

U odpadů vhodných ke stabilizaci byl vyhodnocen velký počet ORP, pro které byla dopravní vzdálenost nad 100 km. Bez problémů se z tohoto pohledu prokázal Středočeský a Ústecký kraj a dále oblast východních Čech.

132

Seznam použitých zkratek

Seznam zkratek

A00 Produkce odpadu (vlastní vyprodukovaný odpad).

AN60 Staré zátěže, živelné pohromy, černé skládky apod.

BN6 Přeshraniční přeprava odpadu z členského státu EU do ČR.

BN16 Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem EU.

BN30 Převzetí zpětně odebraných některých výrobků nebo zpětně odebraných elektrozařízení od právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která zajišťuje zpětný odběr podle § 37k nebo § 38 zákona nebo převzetí odpadů od nepodnikajících fyzických osob – občanů.

BN40 Odpad po úpravě, když nedošlo ke změně katalogového čísla odpadu.

ČR Česká republika

LF Lehká frakce

MBÚ Zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu

SKO Směsný komunální odpad

TAP Tuhé aternativní palivo

ZEVO Zařízení pro energetické využití odpadů

ZLF Zařízení pro zpracování lehké frakce

BPS Bioplynová stanice

BRO Biologicky rozložitelný odpad

ČOV Čistírna odpadních vod

EU Evropská unie

EVO Energetické využití odpadu

ISOH Informační systém odpadového hospodářství

MVO Materiálově využitelný odpad

MŽP Ministerstvo životního prostředí

NO Nebezpečný odpad

OH Odpadové hospodářství

ORP Obec s rozšířenou působností

PS Překládací stanice

SDO Stavební a demoliční odpad

SFŽP Státní fond životního prostředí

VISOH Veřejný informační systém odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí

Zákon o odpadech

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů

POH Plán odpadového hospodářství

XN1 Využití odpadů s výjimkou využívání kalů podle vyhl. 382/2001 Sb. na terénní úpravy apod.

XN2 Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě

XN11 Využití odpadu na rekultivace skládek

XN12 Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky

XR12 Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) k 31. prosinci vykazovaného roku

133

BN00 Odpad převzatý od původce, jiné oprávněné osoby (sběr, výkup, shromažďování), nebo jiné provozovny

XN50 Inventurní rozdíl – vyrovnání nedostatku odpadu

XN60 Staré zátěže, živelní pohromy, černé skládky apod.

OO Ostatní odpad

KOMP Lompostárna

SPAL NO Spalitelné nebezpečné odpady

STAB Nebezpečné odpady vhodné pro stabilizaci

STAB/ NEUTR

Kapalné odpady vhodné pro stabilizaci nebo neutralizaci

STAB/ DEEMULG

Kapalné odpady vhodné pro stabilizaci nebo deemulgaci

BIODEGR Odpady vhodné pro biodegradaci

BRKO biologicky rozložitelné komunální odpady

SEP- PAP Separovaný plast

SEP- PLAST Separovaný papír

PLA Plast

KOMP/ BPS Kompostárny nebo bioplynové stanice

KOMP/ TAP Kompostárny nebo výroba TAP

KOMP/ BPS/ TAP

Kompostárny, bioplynové stanice nebo výroba TAP

BPS/ TAP Bioplynové stanice nebo výroba TAP

EIA Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

O-BPS Komunální BPS

Z-BPS Zemědělské BPS

TZS Technické zabezpečení skládek

SKO OO Směsný komunální odpad kategorie ostatní

BAT Nejlepší dostupné techniky

CZT Centrální zásobování teplem

V1 Varianta 1

V2 Varianta 2

V3 Varianta 3

PNP Přechodný národní plán ČR

KÚ Krajský úřad

IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění

134

Seznam zdrojů

• Bifa environmental institute, Survey on thermal waste treatment in Germany (On behalf of Brno University of Technology). Augsburg. 2013. (n.d.).

• BiPRO, Screening of waste management performance of EU Member States. Report submitted under the EC project Support to Member States in improving waste management based on assessment of Member States’ performance. (Report prepared for the European Commission, DG ENV, 2012).

• Roll H. und Chartschenko P. Marktumfeld für die Abfallverbrennung in Deustschland. In: Strategie plannung Umweltrecht, Band 8, TK Verlag Karl Thomé-Kozmiensky, Neuruppin 2014 (in german)

EY | Assurance | Tax | Transactions | Advisory

About EY

EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com.

© 2015 Ernst & Young, s.r.o. | Ernst & Young Audit, s.r.o. | E & Y Valuations s.r.o.

All Rights Reserved.

ey.com

EY | Assurance | Tax | Transactions | Advisory

Informace o EY

EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb

v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost

problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry

v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál

nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše

zaměstnance, klienty i pro širší společnost.

Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více

členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou

právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením

omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší

organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com.

© 2015 Ernst & Young, s.r.o. | Ernst & Young Audit, s.r.o. | E & Y Valuations s.r.o.

Všechna práva vyhrazena.

ey.com

Evropská unie

Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti.

Ministerstvo životního prostředí

Státní fond životního prostředí České republiky

www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.

Date post:	13-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

Návrh optimální sítě zařízení k nakládání s odpady v rámci ... · V3, cena v...

Documents