Faktory ovlivňující rozhodnutí o odchodu do starobního...

Faktory ovlivňující rozhodnutí

o odchodu do starobního důchodu

Milan Šlapák

Martin Holub

Ladislav Průša

VÚPSV, v. v. i. Praha

2017

Publikace byla schválena Ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) doc. Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) doc. Ing. Olga Poláková, CSc. (Metropolitní univerzita Praha)

Monografie je výsledkem řešení výzkumného projektu č. TD03000339 - Faktory určující rozhodnutí o odchodu do důchodu. Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. Praha 7, Dělnická 12 jako svou 536. publikaci Vyšlo v roce 2017, 1. vydání, počet stran 80 Tisk: VÚPSV, v. v. i. Recenze: prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Ing. Jan Molek, CSc. ISBN 978-80-7416-320-3 http://www.vupsv.cz

Abstrakt

Cílem práce je analyzovat problematiku rozhodnutí o odchodu do starobního důchodu v podmínkách České republiky. Jádrem projektu je zmapovat interakci mezi faktory významnými pro žadatele o důchod při rozhodování o odchodu do důchodu a chováním těchto jedinců při rozhodování o odchodu do důchodu. Výstup projektu bude mít formu certifikované metodiky umožňující tvorbu důchodové politiky, aby zohledňovala:

- identifikované faktory ovlivňujících rozhodnutí jedinců o odchodu do důchodu,

- relativní význam těchto faktorů,

- existenci různých segmentů účastníků systému se specifickými charakteristikami.

.

Klíčová slova: důchodový systém; odchod do důchodu; determinanty odchodu do důchodu; důchodový věk; předčasný důchod; odložený důchod

Abstract

The aim of the project is to find the way how different factors are employed regarding retirement decision and to provide this know-how to the Ministry of Labour and Social Affairs. The core of the project mission is to map the interplay between identified retirement decision determinants and retirement behaviour. The output of the project will have a form of method suitable for MPSV to improve pension politics newly also taking in consideration:

- factors influencing retirement decision,

- weight of such factors (identified on basis of survey conducted),

- segments of people with specific behavioural retirement decision patterns.

Key words: pension system; retirement; factors determining retirement decision; retirement age; early retirement; deferred retirement

5

Obsah

Seznam tabulek a grafů .................................................................................. 7 1. Úvod ........................................................................................................... 9

1.1 Cíl publikace ............................................................................................ 9 2. Metodologie ...............................................................................................10 3. Diskuse literatury ......................................................................................11 4. Načasování odchodu do důchodu ...............................................................14 5. Kultura odchodu do důchodu .....................................................................27 6. Segmentace žadatelů o důchod .................................................................30 7. Plány na důchod ........................................................................................39 8. Závěry .......................................................................................................46 Literatura ......................................................................................................50 Přílohy Příloha č. 1 Pearsonův chí-kvadrát test ................................................................55 Příloha č. 2 Analýza odchodů do starobního důchodu .............................................68 Příloha č. 3 Dotazník .........................................................................................70 Výtahy z oponentských posudků....................................................................80

7

Seznam tabulek a grafů

Tabulky

Tabulka č. 1 Shrnutí sekundární analýzy odborné literatury - zdroje identifikující faktory, které určují rozhodnutí o odchodu do důchodu........................... 13

Tabulka č. 2 Struktura žadatelů dle typu žádaného důchodu ..................................... 15

Tabulka č. 3 Struktura žadatelů dle načasování odchodu do důchodu a nynější situace respondenta ..................................................................................... 18

Tabulka č. 4 Struktura žadatelů dle načasování odchodu do důchodu a nynější situace respondenta ..................................................................................... 22

Tabulka č. 5 Znalost termínu dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu ............ 24

Tabulka č. 6 Ochota žadatelů o důchod odložit žádost v případě většího navýšení důchodu .......................................................................................... 25

Tabulka č. 7 Ochota žadatelů o důchod odložit žádost v případě zvýšení věkové hranice pro odchod do důchod ....................................................................... 26

Tabulka č. 8 Analýza náhledu žadatelů o důchod s ohledem na nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu - jak by měla být tato hranice nastavena ............ 28

Tabulka č. 9 S kým žadatelé rozhodnutí o odchodu do důchodu konzultují .................. 29

Tabulka č. 10 Testování významnosti faktorů určujících rozhodnutí o odchodu do důchodu pomocí Chí-kvadrát testu .................................................. 30

Tabulka č. 11 Plány na důchod - zájmy, vzdělávání se, rodina a přátelé ....................... 39

Tabulka č. 12 Plány na důchod v oblasti pracovních aktivit ......................................... 40

Tabulka č. 13 Plány na důchod v oblasti péče o blízké osoby ....................................... 41

Tabulka č. 14 Úspory na důchod ............................................................................. 43

Grafy

Graf č. 1 Vztah tří zásadních postojových charakteristik respondenta k pravděpodobnosti, že odejde do předčasného důchodu ........................................................... 20

Graf č. 2 Vztah tří zásadních postojových charakteristik a vzdělání .............................. 20

1. Úvod

9

1. Úvod

Rozhodnutí odejít do důchodu je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí každého jedince, které do značné míry ovlivní celý zbytek jeho života. Řada zahraničních studií, které se zabývají tímto fenoménem a zkoumají ho z hlediska ukončení ekonomické aktivity i z hlediska počátku pobírání důchodové dávky, dospívá k závěru, že takové rozhodnutí je ovlivněno celou řadou endogenních i exogenních faktorů a nelze ho omezit na ekonomický kalkul člověka. Významnou roli hraje faktor zdraví a subjektivního pocitu zdraví i sociální status člověka ve spojení s možností dalšího pracovního uplatnění. Důležité jsou faktory behaviorální a psychologické i celkový kontext rozhodnutí jako takový.

Pro důchodce v České republice je v současnosti zcela dominantním zdrojem finančních prostředků schéma základního důchodového pojištění. Toto schéma bylo z hlediska pobídky k odchodu do důchodu nastaveno v roce 2004 přibližně pojistně-matematicky neutrálně. Nemělo by tedy vytvářet finanční pobídku k předčasnému odchodu do důchodu ani tlačit na prodlužování pracovní kariéry výrazněji za věkovou hranici pro odchod do důchodu tak, aby se každý měl možnost se rozhodnout podle individuálních preferencí. Na tuto charakteristiku důchodového systému neměly vzhledem k obezřetnému přístupu MPSV k parametrickým změnám systému reformy uskutečněné v posledním desetiletí zásadní vliv a systém je tak z tohoto hlediska udržován v rovnováze.

Důchodová reforma přinesla v posledním desetiletí řadu změn sledujících dlouhodobou makroekonomickou rovnováhu důchodového systému. Všechny tyto parametrické úpravy byly předem a v různých variantách testovány prostřednictvím důchodového modelu MPSV. Tento model byl značně precizován, ale nedokáže predikovat chování jedinců s ohledem na časování a způsob odchodu do důchodu. Vychází totiž z představy, že lidé budou odcházet do důchodu stále stejným způsobem jako v minulosti bez ohledu na další zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu či další charakteristiky systému. Důchodová politika proto nemá k dispozici nástroj, který by umožňoval předvídat dopady změn v nastavení systému na rozhodnutí pojištěnců o odchodu do důchodu. Tato monografie proto přináší výsledky výzkumu, jehož cílem je umožnit MPSV formulovat důchodovou politiku v souladu s tím, jak se skutečně lidé o odchodu do důchodu rozhodují.

1.1 Cíl publikace

Cílem publikace je analyzovat rozhodnutí o odchodu do starobního důchodu v podmínkách České republiky na datech získaných přímo při odchodu pojištěnců do důchodu. Jádrem publikace je tedy identifikace faktorů ovlivňujících rozhodnutí jedinců o odchodu do důchodu, zhodnocení relativního významu těchto faktorů a identifikace segmentů účastníků systému se specifickými charakteristikami chování.

2. Metodologie

10

2. Metodologie

Východiskem práce na monografii byla provedená sekundární analýza existující literatury zachycující předmětnou problematiku. Na základě takto shromážděných poznatků byl vytvořen scénář pro empirické kvalitativní šetření založené na hloubko-vých strukturovaných rozhovorech. Ty probíhaly na pobočkách nositele pojištění v měsíci dubnu a květnu 2017. Výsledek kvalitativního výzkumu posloužil k sestavení hypotéz o vztahu jednotlivých faktorů a načasování odchodu do důchodu. Navazující kvantitativní výzkum byl založen na dotazníkovém šetření.

Získaný datový soubor pochází z výzkumu, který probíhal v období měsíců leden - březen na pobočkách OSSZ, PSSZ a MSSZ na území celé České republiky. Celkem bylo dotázáno 805 respondentů. Dotazovány byly osoby přicházející podat žádost o starobní důchod. Mezi žadateli o důchod převažovali ti, kteří žádali o starobní důchod ke statutární věkové hranici pro odchod do důchodu (73 %), zanedbatelný podíl tvoří respondenti, žádající o starobní důchod po přesluhování. O předčasný důchod žádala čtvrtina oslovených. Struktura mezi respondenty dle pohlaví byla vyrovnaná, ve výzkumu je zastoupená polovina žen a polovina mužů. Podobně je tomu u vzdělanostní struktury respondentů, kdy je polovina dotázaných respondentů s nižším (základní a vyučen) a polovina s vyšším vzděláním (maturita a vysokoškolské). Pro potřeby analýzy faktorů odchodu do důchodu byl u respondentů zjišťován i ekonomický status. V následných analýzách jsou respondenti rozděleni do 3 kategorií, přičemž nejvíce je v souboru zastoupeno zaměstnanců (přes 60 %), dále byli dotázáni OSVČ (necelá čtvrtina) a nejmenší podíl tvoří nezaměstnaní. Soubor obsahuje podrobné informace o rozhodnutí respondentů o odchodu do starobního důchodu a jeho důvodech. Zároveň obsahuje podrobné informace o domácnosti, ekonomické aktivitě a zdraví.

Jako základní metoda testování vlivu jednotlivých sociodemografických charak-teristik respondentů šetření na časování odchodu do starobního důchodu byla použita analýza významnosti s použitím chí-kvadrátu. Pro ověření výsledku testování byla následně provedena korespondenční analýza, která je vhodným nástrojem pro odhalení preferovaného typu důchodu u jednotlivých skupin respondentů. Limitem bylo, že korespondenční analýzu je možno použít pouze u proměnných, jejichž kategorie nabývají 3 a více hodnot. Další metodou použitou k analýze načasování odchodu do starobního důchodu byla logistická regrese. Jejímu užití předcházela přípravná fáze, kdy bylo třeba převést data do požadovaného formátu. Typ žádaného důchodu a sociodemografické charakteristiky byly převedeny na binární proměnné. S cílem odhalit význam některých faktorů, který při prvním pohledu nemusí být zjevný, byla použita faktorová analýza. Monografie je rozdělena do devíti na sebe navazujících částí. Po úvodu a metodologické části následuje kapitola, která shrnuje poznatky získané sekundární analýzou literatury. Výzkumná část podávající přehled o výsledcích jmenovaných analýz následuje. Poslední kapitola přináší shrnutí zjištěných skutečností a závěry.

3. Diskuse literatury

11


Odchod do důchodu lze definovat v zásadě jako ukončení ekonomické aktivity, nebo jako okamžik podání žádosti o důchod, případně počátek pobírání důchodové dávky. V současné teoretické literatuře, která se problematikou zabývá, však není odchod do důchodu definován jedním okamžikem (například přiznáním důchodové dávky), ale jde o proces. Tento proces začíná plánováním důchodu a končí úplným a trvalým stažením jedince z ekonomické aktivity a adaptací na život v důchodu (např. Szinovacz, 2003, nebo Shultz, Morton a Wreckerle, 1998). Odchod do důchodu představuje proces, který lze v zásadě rozdělit do tří fází: plánování důchodu, samotné rozhodnutí o odchodu do důchodu a ekonomická aktivita po odchodu do důchodu. Paletu faktorů působících ve vzájemné interakci na jedince odcházejícího do důchodu bývá pak chápána jako „rámec rozhodnutí“ (například Wang, 2013). Tento rámec rozhodovacího procesu o odchodu do důchodu lze rozdělit do tří vrstev:

- individuální předpoklady, preference a životní situace jedince přijímajícího toto rozhodnutí,

- trh práce a související skutečnosti,

- pobídky ze strany nastavení a regulace státem (respektive státního důchodového systému).

V této monografii se zaměřujeme na rozhodnutí o odchodu do důchodu jako na rozhodnutí jedince ve vztahu k systému sociálního zabezpečení. Jde nám o to, kdy se z účastníka systému, který je poplatníkem, stává ten, kdo přislíbené dávky začne pobírat. Definujeme proto se zaměřením na dopady chování pojištěnců do bilance důchodového systému odchod do důchodu jako okamžik, ke kterému je přiznána důchodová dávka ze strany nositele pojištění. Naopak to, zda jedinec ukončil ekonomickou aktivitu již před podáním žádosti o důchod, či zda bude v ekonomické aktivitě pokračovat v plné či částečné míře po podání žádosti a po přiznání dávky, je pro účely této studie vedlejším kritériem. Takové odhlédnutí od faktoru další ekonomické aktivity umožňuje současná česká legislativa povolující souběh výdělečné činnosti a pobírání důchodové dávky. V některých státech, kde je souběh výdělečné činnosti a pobírání důchodové dávky omezen či zcela vyloučen, tyto dvě kategorie do značné míry splývají, takže odborná literatura se v takovém případě otázkou nemusí zabývat.

Při analýze faktorů rozhodujících o odchodu do důchodu pak tato publikace vychází z definice tzv. „push“ a „pull“ faktorů, jak je popisuje Taylor, M. A. a Shore, L., M. (1995). „Push“ faktory mají přitom většinou negativní povahu a jedince „tlačí“ do důchodu. Jde typicky o zhoršení zdraví, problémy v práci, které vedou osobu k odchodu do důchodu. „Pull“ faktory jsou naopak spíše pozitivní povahy, jde například o představu o důchodu jako času volna, představy o lepším životě, koníčky, orientace na rodinu, plány týkající se dobrovolnické aktivity atd. Tyto faktory představují stimul motivující pozitivně jedince k odchodu do důchodu. Ukazuje se (Shultz, Morton a Weckerle, 1998), že „push“ faktory mají větší váhu - jakousi prioritu - a „pull“ faktory nastupují až ve druhém sledu v případě, že negativní motivace není přítomna.

Obecně je dle odborné literatury významným „push“ faktorem, ovlivňujícím odchod do důchodu zhoršení zdraví (Clark, Spengler, (1980). Tento faktor je často analýzami zaměřenými na odchod do předčasného důchodu potvrzován. Jedná se však o deklarativní tvrzení pracovníka - jeho subjektivní pocit. Dalším faktorem je ekono-mický status (Li, Hurd a Loughran, 2008) a finanční situace obecně (Bazzoli, G., 1985;


12

Bringberg, B, D., Jaccard, J., 1989). Dobrá finanční situace jedince dle těchto autorů souvisí s preferencí časnějšího odchodu do důchodu. Zejména ve státech, kde je odpovědnost za zabezpečení ve stáří přenesena více na občany, lze říci, že do důchodu odchází lidé ve chvíli, kdy si to mohou dovolit - mají naspořeny dostatečné finanční prostředky. Finanční příjem není sám o sobě tedy spolehlivým prediktorem odchodu do důchodu. Jde spíše o to, že osoby s vyššími příjmy mají častěji vyšší vzdělání a odchází do důchodu později. Vyšší vzdělání patrně chrání jedince ve vyšším věku před nezaměstnaností, která je dalším významným faktorem ovlivňujícím důchodové chování (Blondal, S, Scarpetta, S., 1999). Pokud je v některých státech či v některých profesních odvětvích zachován povinný odchod do důchodu (v ČR například v rámci služebního zákona), jde o významný „push“ faktor legislativní povahy. I když část pracovníků podléhajících takovéto regulaci pokračuje nadále prostřednictvím „bridge employment“ (Dendinger, Adams, Jacobson, 2005), jde o zásadní ovlivnění chování pracovníků při odchodu do důchodu.

Rozhodnutí odejít do důchodu je komplexní a role jednotlivých faktorů může v konkrétním kontextu být zcela odlišná (Shultz, Morton a Weckerle, 1998). Důležitost hodnocení jednotlivých faktorů v kontextu celého rámce akcentuje i další literatura (např. Behaghel a Blau, 2010). To platí zejména s ohledem na vliv rodinných konstelací na odchod do důchodu (Szinovacz, 1989). Faktor rodiny v rozhodnutí o odchodu do důchodu může skrývat celou škálu „push“ a „pull“ faktorů. Szinovacz se zabývá především vlivem životního partnera na rozhodnutí. Dokazuje, že partner v důchodu „táhne“ jedince v důchodovém věku za sebou. Konstatuje ale významný genderové rozdíly v síle tohoto faktoru. Ženy jsou tím, zda je jejich životní partner v důchodu výrazně více ovlivněny a následují ho do důchodu mnohem častěji. Tohoto vlivu jsou si subjektivně i vědomi. Naopak, muži jsou ovlivněni méně a subjektivně si tento vliv ani nepřipouští. Podobně analyzuje v dalších textech vliv zdravotního stavu partnera na rozhodnutí o odchodu do důchodu a dospívá k totožným závěrům. Ženy pečují o partnera či jeho příbuzné, a proto odchází do důchodu dříve.

V souvislosti s váhou jednotlivých faktorů definují Shultz, Morton a Weckerle (1998) „dobrovolný odchod do důchodu“ a proti němu staví „nedobrovolný odchod do důchodu“. Rozhoduje subjektivní pocit jedince, který souvisí s naplněním představ a očekávání. Nedobrovolný odchod do důchodu v tomto pojetí je spojený především s působením „push“ faktorů a má mimo dalších konsekvencí významný dopad na spokojenost života ve stáří. Základním faktorem pro rozhodnutí o načasování odchodu do důchodu je nicméně v každém důchodovém systému aktuální nastavení statutární věkové hranice pro odchod do důchodu, úprava institutu předčasných důchodů a legislativní úprava souběhu výdělečné činnosti a starobního důchodu. V České republice dlouhodobě odchází do důchodu více než polovina pojištěnců právě v okamžiku dosažení statutární věkové hranice pro odchod do důchodu bez ohledu na postupný nárůst této věkové hranice. To, že významná část občanů plánuje žádost o důchod s fixací na zákonnou věkovou hranici, odborná literatura vysvětluje teorií tzv. referenč-ních bodů (Kahneman, Tversky, 1979). Tato teorie vysvětluje fixaci na věkovou hranici rozdílným dopadem na psychiku jedince, pokud jde o bonus - tedy získává něco navíc a pokud jde o malus - tedy o něco „svého“ přichází. Přijít o bonus žadatele o důchod tolik nebolí jako přijít o část „jeho“ důchodu. Možnost pobírat důchod a případně pracovat v souběhu s pobíráním důchodu v českém důchodovém systému lze označit za „pull“ faktor k podání žádosti o důchod pro osoby, které dosáhly věkové hranice a mají v úmyslu pokračovat v ekonomické aktivitě.


13

Tabulka č. 1 Shrnutí sekundární analýzy odborné literatury - zdroje identifikující faktory, které určují rozhodnutí o odchodu do důchodu

faktor zdroj informací

celkový kontext rozhodnutí

Behaghel, Blau, 2010: Framing Social Security Reform: Behavioral Responses to Changes in the Full Retirement Age

vzdělání Blondal, S, Scarpetta, S., 1999 (OECD): The Retirement Decision in OECD Countries

rodinný stav

Szinovacz, M., E. 1989: Decision-making on retirement timing. In D. Brinberg a J. Jccard (Eds.), Dyadic decision maing (p.286-310) Springer Bringberg, B, D., Jaccard, J., 1989: Multiple perspecitves on Dyadic Decision Making. In D. Brinberg a J. Jccard (Eds.), Dyadic decision maing

zdravotní stav

Clark, Spengler

Li, Hurd a Loughran, 2008: The Characteristics of Social Security Beneficiaries Who Claim Benefits at the Early Entitlement Age

Mc Garrya, 2002: Health and Retirement: Do Changes in Health Affect Retirement Expectations?

Hayward, M., D., Friedman, S., Chen, H., 1998: Career Trajectories and Older Menś Retirement

Williamson, J., B., McNamara, T., K., 2003:Interrupted Trajectories and Labor Force Participation

Disney, R., C. Emmerson, and M. Wakefield, 2006: Ill health and retirement in Britain: A panel data-based analysis

nezaměstna-nost

Bidewell, Griffin, Hesketh, 2006: Timing of Retirement: Including a Delay Discounting Perspective in Retirement Models


Blondal, S, Scarpetta, S., 1999 (OECD): The Retirement Decision in OECD Countries

ekonomický status

Li, Hurd a Loughran, 2008:„The Characteristics of Social Security Beneficiaries Who Claim Benefits at the Early Entitlement Age



problémy v zaměstnání

Helman a kol., 2008: EBRI 2008 Recent Retirees Survey: Report of Findings

povolání

Bringberg, D., Jaccard, J., 1989: Dyadic Decision Making Springer-Verlag. ISBN -13:978-1-4612-8136-8

Szinovacz, M., E., 2006: Decision-making on retirement timing. In D. Brinberg a J. Jccard (Eds.), Dyadic decision maing

OECD 2006: Live Longer, Work Longer


Li, Hurd a Loughran, 2008: The Characteristics of Social Security Beneficiaries Who Claim Benefits at the Early Entitlement Age

výše příjmu

Bazzoli, G., 1985: The Early Retirement Decision: New Empirical Evidence on the Influence of Health. In: The Journal of Human Resources Vol. 20, No. 2 (Spring, 1985), pp. 214-234

Bringberg, B, D., Jaccard, J., 1989: Multiple perspecitves on Dyadic Decision Making. In D. Brinberg a J. Jccard (Eds.), Dyadic decision maing

teorie referen-čního bodu Kahneman, Tversky, 1979: Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk

další

Kahneman, D., 2008: Thinking Fast and Slow

Shultz, K., S., Morton, K., R., Weckerle, J. R., 1998: The Infulience of Pusch and Pull Factors on Voluntary and Involuntary Early Retirees Retirement Decision and Adjustment.

4. Načasování odchodu do důchodu

14


Základním parametrem důchodového systému, který určuje chování pojištěnců s ohledem na načasování rozhodnutí o odchodu do důchodu, je nastavení statutární věkové hranice pro odchod do důchodu. Věková hranice je zákonem o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. stanovena na 60 let pro muže a 53 až 57 let pro bezdětné ženy, podle počtu vychovaných dětí, kdy se od roku 1996 každoročně prodlužuje o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen, dokud se jejich věková hranice nesrovná s muži. Cílová hranice zvyšování věkové hranice byla stanovena pro všechny na 65 let. Po dosažení této věkové hranice mají podléhat další případné úpravy statutárního důchodového věku procesu pravidelné revize na základě vývoje střední délky života.

Pro získání nároku na starobní důchod musí žadatel vedle dosažení statutárního důchodového věku získat i minimální dobu pojištění potřebnou pro vznik nároku na starobní důchod. V současnosti dochází k postupnému prodlužování minimální povinné doby pojištění z 25 let na cílový stav 35 let, který má být dosažen v roce 2019. V roce 2017 tak vznikal nárok na důchod při dosažení důchodového věku, pokud získal 33 let pojištění, což naprostá většina žadatelů o důchod splňuje.1 Pokud pojištěnec získal minimální potřebnou dobu pojištění, má nárok na odchod do starobního důchodu 3 roky před dosažením důchodového věku, případně v okamžiku dosažení věku 60 let, pokud je to dříve. Výše procentní výměry jeho starobního důchodu se v případě využití možnosti odchodu do předčasného důchodu však krátí. Procentní výměra předčasného důchodu se krátí za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, o 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne. Načasování okamžiku, ke kterému účastník důchodového systému požádá o starobní důchod, se nemusí shodovat s okamžikem podání žádosti. S výjimkou předčasného důchodu je možno zažádat o důchod zpětně, a to až o pět let.

Pro analýzu datového souboru získaného dotazováním žadatelů o důchod lze jako základní členění načasování odchodu do důchodu použít popsané rozdělení na žadatele odcházející do předčasného důchodu a žadatele odcházející do starobního důchodu k věkové hranici či po přesluhování (viz tabulka č. 2). Vedle genderu, který bývá v tomto směru často sledovanou proměnnou, načasování odchodu do důchodu ovlivňuje řada sociodemografických charakteristik a jejich vzájemná interakce. O předčasný důchod respondenti výzkumu odcházeli v průměru 19 měsíců před dosažením statutární věkové hranice pro odchod do důchodu. Celá čtvrtina dotázaných do předčasného důchodu odchází již o 2 roky a 1 měsíc dříve. Z dat dále vyplývá, že ženy, pokud se rozhodnou pro předčasný důchod, pak do něj většinou nastupují necelý rok před dosažením zákonného důchodového věku. Podobně je tomu i u respondentů s vyšším vzděláním (minimálně s maturitou), kde rovněž polovina dotázaných odchází do předčasného důchodu v posledních 12 měsících před dosažením zákonného důcho-dového věku. O předčasný důchod žádají především nezaměstnaní s nižším stupněm

1 Pojištěnci, kteří při dosažení důchodového věku minimální dobu pojištění nesplní, mají podle zákona

možnost získat důchod o pět let později, pokud získali aspoň 20 let pojištění. Pokud není výše uvedená podmínka splněna, má nárok na důchod také ten, kdo dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob pojištění. Ten, kdo nesplní tyto podmínky, má nárok na starobní důchod, pokud dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené zákonem o důchodovém pojištění.


15

dokončeného vzdělání (základní nebo středoškolské bez maturity). Naopak, do řádného důchodu k věkové hranici či do odloženého důchodu po přesluhování více odcházejí především zaměstnanci či OSVČ a žadatelé alespoň s maturitou. Předčasný důchod volí častěji rovněž ti, kteří deklarují, že se necítí fyzicky zdraví.

Tabulka č. 2 Struktura žadatelů dle typu žádaného důchodu

typ důchodu

předčasný k věkové hranici

+ po přesluhování

celkem 24 % 76 %

pohlaví muž 24 % 76 %

žena 24 % 76 %

vzdělání ZŠ, VYUČ 27 % 73 %

maturita, VŠ 20 % 80 %

status

zaměstnanec 21 % 79 %

OSVČ 21 % 79 %

nezaměstnaný/á 40 % 60 %

rodinný stav

svobodný 37 % 63 %

ženatý/vdaná, v trvalém vztahu 22 % 78 %

ovdovělý 22 % 78 %

rozvedený 29 % 71 %

cítím se fyzicky zdravý/á nesouhlas 30 % 70 %

souhlas 18 % 82 %

obec

do 4 999 26 % 74 %

5 000-19 999 22 % 78 %

20 000-99 999 26 % 74 %

100 000 a více 20 % 80 %

hlavní důvod odchodu do důchodu

dosáhl jsem důchodového věku 2 % 98 %

nejsem zdravý 55 % 45 %

pracovní problémy 40 % 60 %

ostatní 51 % 49 %

práce v důchodu ano 17 % 83 %

ne 29 % 71 %

péče o člena rodiny ne 25 % 75 %

ano 23 % 77 %

volnočasové aktivity ne 42 % 58 %

ano 23 % 77 %

vzdělávání ne 26 % 74 %

ano 14 % 86 %

v pracovní neschopnosti během posledních 5 let

nebyl v pracovní neschopnosti 21 % 79 %

1-6 měsíců v pracovní neschopnosti 28 % 72 % 7 a více měsíců v pracovní neschopnosti

23 % 77 %

v evidenci úřadu práce během posledních 5 let

nebyl v evidenci 19 % 81 %

1-12 měsíců 40 % 60 %

13 měsísů a více 33 % 67 %

Zdroj: Šetření „Faktory odchodu do důchodu“, 2017


16

Pro rozhodnutí o odchodu do důchodu je důležité i to, zda respondent plánuje stále pracovat i při pobírání dávky. Do předčasného důchodu jdou převážně ti, kteří už v budoucnu nepředpokládají ekonomickou aktivitu. Naproti tomu žadatelé o starobní důchod k věkové hranici plánují v nejbližších letech při pobírání důchodu často ještě pracovat.

Při rozhodování žadatelů o důchod rozhoduje v první úrovni to, jaký je ekonomický status jedince (viz obrázek níže). Ve druhé úrovni rozhoduje o preferenci předčasného důchodu zdravotní stav. Podrobnější analýzy ukazují, že subjektivně deklarované zhoršené zdraví je ve velmi úzkém vztahu s „problémy v pracovní oblasti“ a také je spojeno s nižším vzděláním.

Obrázek č. 1 Znázornění klíčové role ekonomického statusu a deklarovaného pocitu zhoršeného zdraví pro odchod do předčasného důchodu

Zdroj: Šetření „Faktory určující rozhodnutí o odchodu do důchodu“, 2017 a vlastní výpočty


17

Důvody odchodu do důchodu - odchod do důchodu k věkové hranici a odchod do předčasného důchodu

Důvodem pro odchod do důchodu je pro většinu žadatelů možnost do důchodu odejít („Dosáhl jsem zákonného důchodového věku“) -týká se to ale žadatelů o řádný důchod k věkové hranici nebo odložený starobní důchod po přesluhování (viz tabulka č. 3). Tito lidé často neuvádí ani žádný další důvod vedlejší. U lidí, kteří odchází do předčasného důchodu, je tomu jinak. Nejčastěji uváděným důvodem odchodu do důchodu je zdraví - téměř polovina z nich deklaruje, že nejsou zdraví. Čtvrtina také tvrdí, že jejich práce je příliš fyzicky náročná anebo že prostě jen už nechtějí dál pracovat.


18

Tabulk

a č

. 3 S

tru

ktu

ra ž

ad

ate

lů d

le n

ača

sován

í o

dch

od

u d

o d

ůch

od

u a

nyn

ějš

í sit

uace

resp

on

den

ta

Jaké

jsou

V

aše d

ůvo

dy

pro

p

od

án

í žá

do

sti

o (

pře

dča

sný)

dů

ch

od

?

celk

em

typ

dů

chod

u

po

hla

ví

vzd

ělá

ní

sta

tus

reg

ion

pře

dča

sný

k v

ěk.

hra

nic

i +

pře

sluhován

í m

už

žena

ZŠ,

VYU

Č

mat

urita

, VŠ

zam

ěst

na-

nec

O

SVČ

nez

am

ěst-

nan

ý

Pra

ha

+

Stř

ední

Čec

hy

Čec

hy

Mora

va

Do

sáh

l js

em

zá

ko

nn

éh

o d

ůch

od

. věku

. 64%

10%

81%

66%

63%

58%

73%

68%

64%

44%

69%

65%

59%

Nejs

em

zd

ravý/á.

24%

46%

17%

23%

25%

33%

12%

25%

18%

26%

11%

18%

44%

Má p

ráce

je

fyzic

ky m

oc n

áro

čn

á.

18%

24%

16%

21%

15%

25%

9%

22%

15%

11%

11%

25%

14%

Nech

ci u

ž d

ál

pra

covat,

tak

o

dch

ázím

z p

ráce

. 18%

22%

17%

21%

15%

18%

17%

20%

16%

13%

16%

18%

20%

Má p

ráce

mě m

oc

str

esu

je.

13%

20%

11%

12%

14%

12%

15%

15%

13%

11%

11%

17%

11%

Při

šel js

em o

prá

ci a

ned

aří se

mi žá

dnou

už

najít.

9%

17%

7%

12%

7%

13%

5%

3%

1%

51%

7%

9%

12%

V p

ráci

nes

tačí

m t

empu.

9%

17%

7%

11%

7%

14%

3%

10%

6%

12%

7%

8%

12%

Při

šel js

em o

prá

ci a

nec

hci

si už

žádnou

hle

dat.

8%

15%

6%

7%

9%

10%

4%

3%

3%

38%

7%

8%

7%

Budu p

ečova

t o v

nouča

ta.

8%

10%

7%

3%

12%

8%

8%

8%

7%

6%

9%

7%

7%

V p

ráci

pan

uje

konflik

tní at

mosf

éra.

7%

14%

5%

7%

7%

6%

8%

9%

6%

4%

8%

8%

5%

Bojím

se,

že v

prá

ci n

est

ačím

na n

ovo

ty.

6%

12%

4%

7%

5%

8%

4%

6%

5%

5%

5%

6%

6%

Part

ner

/ka je již

v d

ůch

odu,

tak

odch

ázím

tak

é.

5%

6%

5%

7%

4%

3%

8%

5%

8%

3%

7%

5%

4%

Budu p

ečova

t o r

odič

e.

4%

6%

4%

3%

5%

3%

5%

4%

3%

7%

6%

4%

4%

V p

ráci

o n

ičem

nero

zhoduji.

3%

5%

3%

3%

4%

4%

3%

4%

1%

4%

2%

4%

4%

Ček

al js

em,

až p

ůjd

e i par

tner

/ka.

3%

2%

3%

5%

2%

2%

4%

3%

4%

1%

3%

5%

1%

Má p

ráce

je

monotó

nní.

3%

3%

2%

1%

4%

3%

1%

3%

2%

3%

2%

4%

2%

Budu p

ečova

t o r

odič

e m

ého p

art

ner

a/

part

ner

ky).

2%

2%

2%

2%

3%

2%

2%

3%

0%

2%

1%

3%

2%

Budu p

ečova

t o n

emohoucí

ho p

artn

era

/ part

ner

ku.

1%

1%

1%

2%

1%

1%

2%

1%

2%

1%

1%

2%

1%

jiný d

ůvo

d

7%

15%

4%

7%

7%

5%

9%

6%

10%

5%

11%

5%

7%

Zdro

j: Š

etř

ení „F

akto

ry o

dch

odu d

o d

ůch

odu“,

2017 a

vla

stní výp

očty

Tabulka č. 3


19

Na druhou stranu jsou důležité také odpovědi, které nám ukazují nepodstatné důvody nebo důvody, které jsou relevantní jen pro naprostou menšinu žadatelů. Mezi takové patří typicky starost o nemocné rodiče - generace žadatelů už je nejčastěji v situaci, kdy rodiče už nežijí. Malý je i podíl žadatelů, kteří odchází do důchodu, protože se potřebují věnovat péči o vnoučata. Hypotéza o významu skupiny důvodů, které lze shrnout jako „péče o blízké osoby“ se nepotvrdila. Čekání na důchod partnera také není dle získaných odpovědí žadatelů o důchod častým důvodem, ale je pravda, že se týká spíše mužů než žen. Je patrné, že mužům se nechce zůstávat doma samotným, zatímco jejich (převážně mladší) manželka/partnerka chodí ještě do práce. Může s tím být spojené i očekávání, že v takovém případě by musel muž zastat určitou roli v domácnosti, která pro něj nemusí být příliš atraktivní.

Na sérii důvodů k odchodu do důchodu obecně lze pohlédnout ještě jiným způsobem: analyzovat důvody v kontextu celkové situace, v níž se žadatel o důchod nachází. S cílem nalézt skryté souvislosti mezi jednotlivými hlavními a vedlejšími důvody odchodu do předčasného důchodu byla provedena faktorová analýza postojů a situace respondenta. Výsledky faktorové analýzy odhalily šest základních postojových charakteristik osoby, které determinují žádost o starobní důchod.

Tyto determinanty byly nazvány následovně:

1. problémy v práci (konfliktní atmosféra v práci, obava z novot, monotónnost práce, stres z práce, nedostatek kontroly, diskriminace starších, fyzická náročnost práce);

2. pracovní nadšení (radost z práce, ocenění za práci, práce s plným nasazením);

3. možnost pracovat (možnost upravit náplň práce, možnost pracovat na kratší úvazek atd.);

4. fyzické zdraví (pocit fyzického zdraví);

5. zasloužený důchod (důchod jako kompenzace za období práce);

6. Finanční výhodnost (načasování odchodu do důchodu co nejdříve z důvodu výhodnosti takové strategie).

Další analýzou bylo zjištěno, že především tři z těchto charakteristik jsou důležité v rozhodnutí, zda osoba podá žádost o důchod před dosažením statutárního důchodového věku (viz graf č. 1).


20

Graf č. 1 Vztah tří zásadních postojových charakteristik respondenta k pravdě-podobnosti, že odejde do předčasného důchodu

Zdroj dat: výběrové šetření „Faktory odchodu do důchodu 2017“

Charakteristika „problémy v práci“ je úzce spjata se žadateli, kteří odchází do předčasného důchodu - od konfliktů na pracovišti přes strach o vlastní nedostatečnost až po známky ageismu. Do předčasného důchodu naopak neodchází lidé, kteří patří mezi „pracovní nadšence“ nebo lidé, kterým zaměstnavatel v práci vychází vstříc (možnost úpravy úvazku nebo dokonce změna pracovní náplně apod.). Kromě typů žadatelů mají tyto charakteristiky také úzkou spojitost se vzděláním (viz graf č. 2) - je patrné, že problémy v práci jsou typické pro osoby s nižším vzděláním (základní + vyučen), zatímco lidé, kteří mají alespoň maturitu, takové problémy cítí výrazně méně, naopak mezi nimi často bývají „pracovní nadšenci“. Totéž se týká i pocitu fyzického zdraví, vyšší vzdělání s sebou nese vyšší míru přesvědčení o vlastních fyzických (a možná i psychických) silách. Fyzické zdraví osob s nižším stupněm vzdělání je horší a to s sebou nese zvýšený podíl žadatelů o předčasný důchod v této kategorii.

Graf č. 2 Vztah tří zásadních postojových charakteristik a vzdělání

Zdroj dat: výběrové šetření „Faktory odchodu do důchodu 2017“


21

Jak vyplývá z výsledků výše provedených analýz, pocit fyzického zdraví je důležitým faktorem ovlivňujícím rozhodnutí o odchodu do předčasného důchodu. Významnou roli ale hraje další kontext s ohledem na pracovní situaci a nastavení jedince v tomto ohledu a také vzdělání. Důležité je proto chápat deklaratorní charakter uváděného důvodu „zdravotní problémy“ pro odchod do předčasného důchodu v kontextu pracovní situace a obecně pozice jedince na trhu práce.

Volba přesného termínu odchodu do důchodu

Po rozhodnutí o odchodu do důchodu podává pojištěnec žádost o důchod prostřednictvím pobočky Okresní správy sociálního zabezpečení. Při odchodu do důchodu lze často ovlivnit výši důchodové dávky volbou termínu, ke kterému je žádost o důchod podána. Žadatel může o několik dnů žádost například pozdržet, a tak ovlivnit, zda se při výpočtu důchodu započítá výše příjmů z posledního kalendářního roku, či zda žadateli bude započítáno jedno čtvrtletí přesluhování k dobru či naopak, zda mu bude krácena dávka více za dalších započatých 90 dnů chybějící do dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu. Často přitom jde o jednotky dnů, které rozhodují o započítání či nezapočítání doby pojištění. V takovém smyslu může žadatel ovlivnit výši důchodu přizpůsobením termínu žádosti o důchod. Tabulka níže ukazuje, které segmenty žadatelů tímto způsobem termín odchodu do důchodu přizpůsobovali


22

Tabulka č. 4 Struktura žadatelů dle načasování odchodu do důchodu a nynější situace respondenta

Rozhodněte, které tvrzení Vás více vystihuje:

termín odchodu do důchodu,

jsem přizpůsobil tomu, aby

výpočet výše důchodu byl pro mě výhodnější

termín odchodu do důchodu, jsem

nepřizpůsoboval tomu, aby výpočet výše důchodu byl pro mě výhodnější

nevím/ nerozhodoval jsem se dle

výše důchodu

celkem 33 % 46 % 21 %

typ důchodu předčasný 29 % 40 % 31 %

k věkové hranici + po přesluhování

34 % 48 % 18 %

pohlaví muž 27 % 50 % 23 %

žena 38 % 42 % 20 %

vzdělání ZŠ, vyuč. 26 % 46 % 28 %

maturita, VŠ 41 % 45 % 14 %

status

zaměstnanec 37 % 41 % 22 %

OSVČ 27 % 54 % 19 %

nezaměstnaný/á 27 % 53 % 20 %

rodinný stav

svobodný 40 % 47 % 13 %

ženatý/vdaná, v trvalém vztahu

31 % 47 % 22 %

ovdovělý 54 % 30 % 15 %

rozvedený 34 % 44 % 22 %

Cítím se fyzicky zdravý/ á.

nesouhlas 26 % 51 % 23 %

souhlas 40 % 41 % 20 %

Jsem natolik finančně zajištěn/a, že důchod od státu není pro mne směrodatný.

nesouhlas 33 % 47 % 20 %

souhlas 31 % 36 % 33 %


dosáhl jsem důchod. věku 30 % 50 % 20 %

nejsem zdravý 36 % 33 % 31 %

pracovní problémy 36 % 48 % 16 %

ostatní 37 % 32 % 31 %

práce v důchodu ano 39 % 44 % 17 %

ne 28 % 47 % 24 %

péče o člena rodiny ne 32 % 45 % 23 %

ano 34 % 47 % 20 %

volnočasové aktivity ne 35 % 30 % 35 %

ano 33 % 47 % 20 %

vzdělávání ne 30 % 47 % 23 %

ano 46 % 40 % 14 %

v pracovní neschopnosti během posledních 5 let

nebyl v pracovní neschopnosti

42 % 43 % 15 %

1-6 měsíců v pracovní neschopnosti

34 % 40 % 25 %

7 a více měsíců v pracovní neschopnosti

17 % 57 % 26 %

v evidenci úřadu práce během posledních 5 let

nebyl v evidenci 34 % 44 % 21 %

1-12 měsíců 29 % 48 % 23 %

13 měsíců a více 31 % 52 % 17 %



23

Ukazuje se, že termín odchodu do důchodu přizpůsobovali výhodnějšímu výpo-čtu především ti žadatelé, kteří předpokládali v práci pokračovat i během následujícího čerpání důchodu. Více nad výhodnějším termínem odchodu do důchodu přemýšlely ženy, žadatelé s vyšším vzděláním a ti, kteří se cítí stále fyzicky zdraví. Nezaměstnaní se načasováním odchodu do důchodu nezabývají na rozdíl od zaměstnanců. Ve srovnání se zaměstnanci však signifikantně méně přizpůsobují výhodnosti výpočtu důchodu termín žádosti i OSVČ. Pro dlouhodobě nemocné (více jak 7 měsíců v posled-ních pěti letech) je vypočítávání výhodnějšího termínu odchodu do důchodu méně důležité patrně z důvodu, že se rozhodují pod ekonomickým tlakem podobně jako nezaměstnaní.


24

Tabulka č. 5 Znalost termínu dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu

Který z výroků vystihuje Vaší situaci:

Vím dlouhodobě přesně, kdy mi vznikl/ vznikne nárok na starobní/ předčasný důchod.

Vím dlouhodobě přibližně, kdy mi vznikl/ vznikne nárok na starobní/ předčasný důchod.

Nevěděl jsem, kdy mi vznikl/ vznikne nárok na starobní/ předčasný

důchod a na termín mého odchodu do důchodu to nemělo vliv.

Nevěděl jsem, kdy mi vznikl/ vznikne nárok na starobní/ předčasný důchod,

kdybych to věděl, žádal

bych o důchod jindy.

celkem 47 % 33 % 15 % 5 %

typ důchodu předčasný 46 % 32 % 18 % 4 %

k věkové hranici + po přesluhování

48 % 34 % 14 % 5 %

pohlaví muž 47 % 32 % 16 % 4 %

žena 48 % 34 % 14 % 5 %

vzdělání ZŠ, vyuč. 37 % 35 % 21 % 7 %

maturita, VŠ 59 % 31 % 8 % 2 %

status

zaměstnanec 51 % 32 % 12 % 4 %

OSVČ 44 % 42 % 12 % 3 %

nezaměstnaný/á 34 % 28 % 29 % 9 %

rodinný stav

svobodný 40 % 27 % 27 % 7 %

ženatý/vdaná, v trvalém vztahu

45 % 37 % 13 % 5 %

ovdovělý/á 63 % 26 % 9 % 2 %

rozvedený/á 53 % 22 % 19 % 5 %

cítím se fyzicky zdravý/á

nesouhlas 35 % 38 % 19 % 8 %

souhlas 59 % 29 % 10 % 1 %

práce v důchodu ano 61 % 29 % 7 % 3 %

ne 37 % 36 % 21 % 6 %

vzdělávání ne 43 % 35 % 16 % 5 %

ano 68 % 24 % 7 % 1 %

obec

do 4 999 47 % 34 % 16 % 3 %

5 000-19 999 37 % 47 % 11 % 5 %

20 000-99 999 41 % 37 % 17 % 6 %

100 000 a více 60 % 22 % 14 % 4 %


dosáhl/a jsem důchod. věku

51 % 34 % 11 % 4 %

nejsem zdravý 43 % 36 % 16 % 5 %

pracovní problémy 42 % 31 % 20 % 6 %

ostatní 51 % 29 % 15 % 4 %


Povědomí, kdy přesně dosáhnou důchodového věku, mají především vysoko-školsky vzdělaní lidé a obecně lidé, kteří se dále vzdělávají. Přibližně nebo přesně má toto povědomí 80 % žadatelů o důchod. Termín dosažení důchodového věku neznalo celkem 20 % žadatelů o důchod. Celkem 5 % žadatelů o důchod uvedlo, že by v případě lepší informovanosti podali žádost o důchod v jiném okamžiku. U těchto osob je tedy úroveň informovanosti o důchodových právech faktorem přímo ovlivňujícím načasování odchodu do důchodu. Nezaměstnaní mají o svých důchodových nárocích


25

horší přehled než ostatní skupiny obyvatel. 9 % z nich by časovalo svou žádost o důchod jinak, pokud by mělo dostatek informací.

Ochota odložit odchod do důchodu

Z hlediska důchodové politiky je důležitou otázkou, do jaké míry a jakými nástroji důchodové politiky je možno ovlivňovat důchodové chování občanů. V tomto směru existuje hypotéza předpokládající možnost ovlivnit načasování odchodu do důchodu prostřednictvím zvýšení bonifikace za přesluhování. Z hlediska dlouhodobé bilance důchodového systému nemá stát z dlouhodobého hlediska žádný důvod preferovat to, aby občané vykonávali ekonomickou aktivitu po dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu formou přesluhování, a nikoli prací v souběhu s pobíráním důchodu. Díky tomu, že nastavení systému je z pojistně-matematického hlediska neutrální, se projevuje preference dřívějšího odchodu do důchodu pojištěnce jen v krátkodobém horizontu. Analýza datového souboru ukázala, že žadatelé o důchod, kteří využívají institut předčasného důchodu, by nebyli ochotni oddálit svůj odchod do důchodu ani kdyby to pro ně znamenalo zvýšení důchodu - v tomto případě využívají svou zákonnou možnost i přesto, že budou finančně tratit (viz tabulka níže). V případě žádosti o řádný důchod k věkové hranici mírně narůstá počet těch, kteří by možnost odložení zvážili, ale stále je většina proti ročnímu odkladu. Ti, kteří mají s odkladem důchodu reálnou zkušenost - žádají o důchod po přesluhování, jsou rozděleni přesně na dvě poloviny - jedna polovina by znovu byla ochotná žádost o důchod odložit, druhá polovina už nikoliv.

Tabulka č. 6 Ochota žadatelů o důchod odložit žádost v případě většího navýšení důchodu

sloupcová procenta

podaná žádost

o předčasný starobní důchod

o řádný starobní důchod (při do-sažení důchod.

věku)

o odložený starobní

důchod - tzv. přesluhování, práce „na pro-

centa“ Byl/a byste ochoten/a odložit odchod do důchodu o jeden rok, pokud by se tím zvýšil Váš důchod?

ano 20 % 27 % 53 %

ne 80 % 73 % 47 %


Vzhledem k tomu, že prakticky polovina žadatelů o důchod odchází do důchodu prostě proto, že dosáhla zákonného důchodového věku a většinou nemá ani jiný důvod pro podání žádosti o důchod, nabízí se jiná hypotéza: v České republice existuje prostor pro zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu. Hypotéza je odvozena z provedené analýzy souboru VŠPS z let 2013 a 2010 o odchodech do důchodu a ekonomické aktivitě a zejména pak z analýzy dat ČSSZ (viz příloha č. 2). Tyto analýzy ukazují to, že důchodové statistiky dlouhodobě uvádí (s určitými výkyvy) stabilní podíl osob odcházejících do důchodu k věkové hranici i přes to, že probíhá soustavné zvyšování důchodového věku. U žen je přitom zvyšování věkové hranice (4 měsíce za každý kalendářní rok) relativně rychlé. Pokud pro účely analýzy odhlédneme od zcela logického odporu účastníků systému a problematického dopadu opatření na nejzrani-telnější skupiny obyvatel, vše nasvědčuje tomu, že by další zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu nepřineslo zvýšený podíl žádostí o předčasný důchod a většina


26

lidí by prostě odešla do důchodu později. Tato hypotéza byla testována v dotazníkovém šetření „Faktory odchodu do důchodu 2017“ otázkou „Představte si, že byste měl/a nárok na starobní důchod až za rok. Co byste dělal/a? Tabulka níže ukazuje, že by většina respondentů šetření zachovala současný status quo - prostě by pracovali jako dosud. Efektivním způsobem k prodloužení ekonomické aktivity starších pracovníků z hlediska státu se tedy zdá být prosté pokračování ve zvyšování hranice pro odchod do důchodu a nikoli navyšování bonusu za přesluhování.

Tabulka č. 7 Ochota žadatelů o důchod odložit žádost v případě zvýšení věkové hranice pro odchod do důchod

Představte si, že byste měl/a nárok na starobní důchod až za rok. Co byste dělal/a:

zůst

al/

a b

ych v

prá

ci

a p

raco

val/

a jako

dos

ud

odeše

l/la

byc

h z

e s

ouča

sné p

ráce

a n

ašel /l

a b

ych s

i na n

ěco

jin

ého

a z

ažá

dal/

a b

ych o

(pře

dča

sný)

důch

od a

ž za

rok

chtě

l byc

h s

i v

prá

ci z

krát

it ú

vaze

k

byl

byc

h t

en r

ok

pra

vděpodobně

neza

měst

naný

byl

byc

h t

en r

ok

pra

vděpodobně

na n

em

ocensk

é

zažá

dal byc

h p

ravd

ěpodobně

o inva

lidní důch

od

uděla

l byc

h n

ěco

jin

ého

neví

m,

co b

ych v

tako

vém

případ

ě

děla

l/a

zažá

dal byc

h o

pře

dča

sný

důch

od (

pro

ty,

co m

ěli

jít

do

řádnéh

o s

taro

bníh

o d

ůch

odu

celkem 56 % 4 % 3 % 12 % 10 % 3 % 1 % 10 % 2 %

typ důchodu

předčasný 35 % 6 % 5 % 23 % 13 % 3 % 2 % 10 % 6 % k věk. hranici řádný + odložený po přesluhování

62 % 3 % 3 % 9 % 9 % 3 % 1 % 10 % 1 %

pohlaví muž 59 % 3 % 3 % 13 % 6 % 3 % 1 % 11 % 3 %

žena 54 % 4 % 3 % 12 % 14 % 3 % 1 % 10 % 1 %

vzdělání ZŠ, vyuč. 47 % 5 % 3 % 16 % 12 % 4 % 1 % 11 % 3 %

maturita, VŠ 67 % 2 % 3 % 8 % 7 % 2 % 1 % 9 % 1 %

status

zaměstnanec 66 % 4 % 4 % 6 % 10 % 1 % 0 % 9 % 2 %

OSVČ 60 % 3 % 1 % 6 % 12 % 4 % 2 % 10 % 2 %

nezaměstnaná/ý 15 % 2 % 3 % 46 % 7 % 7 % 1 % 17 % 2 %


Je nicméně nutno brát v úvahu určitý podíl osob žádajících o důchod, který by volil odlišnou strategii - každý desátý by byl nezaměstnaný a dalších deset procent žadatelů by se pokusilo uniknout ze situace tím, že by například šlo na nemocenskou. Z analýzy je patrné, že v případě dávek v nezaměstnanosti se tato strategie týká výrazně více lidí, kteří žádají o předčasný důchod. To ukazuje na to, že žádostí o předčasný důchod do určité míry řeší svou špatnou pozici na trhu práce. Z odpovědí je také zřejmé, že výrazně větší problémy na trhu práce mají lidé s nižším vzděláním (bez maturity) a také samozřejmě ti, kteří už jsou v současné době nezaměstnaní.

5. Kultura odchodu do důchodu

27


Institut starobního důchodu pokládáme dnes za samozřejmou součást života. Z historického hlediska jde nicméně o institut relativně mladý. Přesvědčení, že senior má po překročení určité věkové hranice nárok na důchod, je v naší společnosti pevně zakotveno (Šlapák, Soukup, Vidovičová, 2010). Několik generací zpět však lidé pracovali až do vysokého věku a nárok na státem vyplácený důchod byl pokládán za výsadu úzkých skupin obyvatel (státní úředníci, zaměstnanci v ozbrojených silách atd.). Kulturně přenášené vzorce chování tvoří významný rámec rozhodnutí o odchodu do důchodu, který může být rigidní a měnit se v relaci k ekonomické realitě s určitým zpožděním. V kontextu toho jsme se zajímali o to, do jaké míry pro žadatele o důchod současné nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu odpovídá „zaslouženému“ odchodu do důchodu, a o to, s jakými osobami své rozhodnutí o odchodu do důchodu žadatelé probírali.

Prostředí, v jakém se jedinec pohybuje, má vliv na to, jak posuzuje možnosti práce do vysokého věku. Je logické, že v různých sociálních skupinách mají na otázku věkové hranice pro odchod do důchodu různý pohled. Z tabulky níže je patrné, že ve většině případů je úplně krajní maximální věk, dokdy je člověk schopen pracovat, zhruba 80 let. Průměrně žadatelé zmiňovali věk, který je blízko současnému věku odchodu do důchodu, a to 62 let. Lidé, kteří žádají o předčasný důchod, v průměru chtějí, aby byl standardně věk odchodu do důchodu pro jejich profesi stanoven na 60 let. Ostatní žadatelé se v průměru dostávají až na 63 let. Lidé s vyšším vzděláním, kteří také častěji odcházejí do standardního starobního důchodu než do předčasného, si v průměru dokáží představit odchod do důchodu v 64 letech, podobný názor mají také OSVČ. Lidé žádající o předčasný důchod, osoby s nižším vzděláním a nezaměst-naní vidí jako optimální věkovou hranici 60 let. Rýsují se nám zde zcela jasně dva segmenty žadatelů o důchod. Jeden segment schvaluje současné nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu a je svolný s jeho postupným navyšováním (až na 64 let). Druhý segment považuje současné nastavení důchodového věku za příliš vysoké a proto má tendenci odcházet do důchodu dříve (již po překročení „únosné“ hranice 60 let věku - což odpovídá věkové hranici pro odchod do důchodu před zahájením jejího navyšování v polovině devadesátých let.


28

Tabulka č. 8 Analýza náhledu žadatelů o důchod s ohledem na nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu - jak by měla být tato hranice nastavena

Do kolika let je dle Vašeho názoru možné ve Vaší profesi pracovat?

počet respondentů maximální věk průměrný věk

směrodatná odchylka

celkem 664 80 62 6

typ důchodu

předčasný 156 80 60 7 k věk. hranici řádný + odložený po přesluhování

508 80 63 6

pohlaví muž 318 75 63 5

žena 345 80 61 7

vzdělání ZŠ, vyuč. 373 80 61 6

maturita, VŠ 290 80 64 6

status

zaměstnanec 404 80 62 7

OSVČ 153 80 64 5

nezaměstnaný/á 94 70 60 5


Vliv prostředí a názorů blízkých osob na odchod do důchodu může mít na rozhodnutí rovněž významný vliv. Vzhledem k relativně nízké úrovni informovanosti o důchodových právech a pravidlech pro odchod do důchodu žadatelé o důchod nečerpají představy o nároku na důchod zdaleka jen z oficiálních zdrojů, ale velmi často zprostředkovaně (Šlapák, Soukup, Vidovičová, 2010). Rozhodnutí odejít do důchodu je přitom z hlediska jedince klíčovým rozhodnutím, které významně ovlivní další život. Naprostá většina žadatelů o důchod proto o žádosti uvažuje dlouhodobě a probírá jej s rodinou, kolegy, přáteli a případně i se zaměstnavatelem. Lze tedy vyslovit hypotézu, že rozhodnutí o odchodu do důchodu není dáno jen individuálními charakteristikami jedince, ale i jeho sociálními vazbami. Prostředí, ve kterém se každý pohybuje, do určité míry předurčuje jeho důchodové chování. Důležitý prvek v rozhodování o důchodu hraje rodina, případně okruh přátel. Menší byl překvapivě vliv pracovního prostředí a nositele pojištění. Terénní výzkum ukázal (viz tabulka níže), že s životním partnerem se o rozhodnutí odejít do důchodu radí 26 % žadatelů o důchod. S osobami z širšího rodinného okruhu pak 27 % žadatelů a s přáteli a kamarády 11 %. Ženy přitom probírají tyto záležitosti s rodinou více. S kolegy na pracovišti se radí jen 9 % žadatelů o důchod s tím, že o něco větší důvěru dávají kolegům v tomto směru muži. Osoby s vyšším vzděláním (vysoká škola a maturita) častěji než ostatní konzultují odchod do důchodu s rodinou a častěji se radí i na Okresní správě sociálního zabezpečení. Výrazně častěji konzultují svůj postup s účetním. Konzultace s účetním násobně častěji než ostatní využívají rovněž žadatelé o důchod z řad OSVČ. Nezaměst-naní se s kolegy většinou radit nemohou, takže se více radí s přáteli. Zajímavý je dopad života ve velkých městech na chování žadatelů o důchod v tomto směru. Ve městech velikosti nad 100 000 obyvatel je vyšší podíl osob, které se o odchodu do důchodu neradí s nikým. Podobně je tomu i u konzultací s účetním. Důvodem, proč výrazně méně konzultují své rozhodnutí s osobami z okruhu rodiny včetně životního partnera, může být individualizmus ve větších městech. Třetina žadatelů probírá rozhodnutí o odchodu do důchodu s nositelem pojištění. Tento podíl je výrazně nižší jen u osob, které s ohledem na hmotné zabezpečení na stáří nespoléhají na stát a cítí se zajištěny jinak.


29

Tabulk

a č.

9 S

kým

žad

ate

lé r

ozh

od

nu

tí o

od

cho

du

do

dů

cho

du

ko

nzu

ltu

jí

S k

ým jst

e p

odán

í žá

dos

ti p

robíral/

a? (

možn

ost

víc

e o

dpově

dí)

kole

gové

par

tner

/ka

rodin

a -

děti, jiní

pří

buzn

í

přá

telé

/ ka

mará

di

s nik

ým

na

OSSZ

s úče

tní

/m

se z

aměst

-nava

tele

m/

veden

ím firm

y

někd

o

jiný

nev

ím

celk

em

8 %

26 %

27 %

11 %

17 %

31 %

7 %

4 %

5 %

0 %

typ d

ůch

odu

pře

dčas

ný

9 %

21 %

33 %

15 %

14 %

36 %

6 %

5 %

7 %

1 %

k

věk.

hra

nic

i řá

dný

+

odlo

žený

po p

řesl

uhová

ní

7 %

28 %

25 %

9 %

19 %

30 %

8 %

4 %

5 %

0 %

pohla

ví

muž

9 %

28 %

24 %

11 %

18 %

29 %

8 %

3 %

6 %

1 %

žena

7 %

25 %

30 %

10 %

17 %

33 %

6 %

5 %

5 %

0 %

vzděl

ání

ZŠ,

vyuč.

7 %

26 %

31 %

12 %

17 %

29 %

3 %

4 %

5 %

0 %

mat

urita

, VŠ

8 %

26 %

22 %

9 %

18 %

33 %

11 %

4 %

6 %

0 %

stat

us

zam

ěst

nan

ec

10 %

24 %

27 %

11 %

18 %

31 %

7 %

6 %

5 %

0 %

OSVČ

6 %

31 %

27 %

7 %

18 %

27 %

13 %

2 %

4 %

0 %

neza

měst

naný/

á 1 %

26 %

23 %

15 %

16 %

35 %

1 %

1 %

8 %

1 %

rodin

ný

stav

svob

odný/

á 7 %

10 %

20 %

27 %

17 %

30 %

7 %

0 %

13 %

0 %

že

natý

/vdan

á, v

trv

além

vz

tahu

7 %

33 %

29 %

8 %

15 %

30 %

7 %

5 %

4 %

0 %

ovd

ověl

ý/á

7 %

7 %

28 %

7 %

24 %

46 %

7 %

0 %

2 %

0 %

rozv

eden

ý/á

9 %

8 %

18 %

20 %

23 %

30 %

6 %

4 %

10 %

1 %

obec

do

4 9

99

5 %

32 %

26 %

8 %

18 %

33 %

4 %

1 %

4 %

0 %

5 0

00-1

9 9

99

12 %

29 %

27 %

11 %

15 %

29 %

6 %

4 %

8 %

0 %

20 0

00-9

9 9

99

6 %

30 %

34 %

11 %

11 %

34 %

7 %

6 %

2 %

0 %

100 0

00 a

víc

e 10 %

15 %

20 %

13 %

25 %

27 %

11 %

5 %

8 %

0 %

Js

em

nat

olik

fin

an.

zajišt

ěn/a

, že

dů-

chod o

d s

tátu

nen

í pro

mne s

měr

odat

ný

nes

ouhla

s 7 %

26 %

26 %

10 %

18 %

32 %

7 %

4 %

5 %

0 %

souhla

s 12 %

25 %

32 %

12 %

15 %

19 %

6 %

6 %

11 %

1 %

hla

vní dů

vod

odch

odu

do

důch

odu

dos

áhl js

em d

ůch

od. vě

ku

5 %

29 %

21 %

9 %

22 %

28 %

6 %

5 %

5 %

0 %

nej

sem

zdra

vý

6 %

18 %

37 %

12 %

9 %

44 %

7 %

4 %

7 %

0 %

pra

covn

í pro

blém

y 12 %

23 %

28 %

10 %

15 %

30 %

8 %

4 %

6 %

0 %

ost

atní

10 %

27 %

36 %

19 %

12 %

33 %

9 %

3 %

5 %

0 %

prá

ce v

dů

chodu

ano

8 %

25 %

20 %

13 %

21 %

30 %

10 %

5 %

6 %

0 %

ne

7 %

27 %

32 %

9 %

15 %

32 %

5 %

4 %

5 %

0 %

Zdro

j: Š

etře

ní „F

akto

ry o

dch

odu d

o d

ůch

odu“,

2017

Tabulka č. 9

6. Segmentace žadatelů o důchod

30


Důchodové chování s ohledem na načasování odchodu do důchodu signifikantně ovlivňují tyto faktory: vzdělání, rodinný stav, zdraví, zkušenost s nezaměstnaností, povolání, výše příjmů a ekonomický status (viz tabulka níže).

Tabulka č. 10 Testování významnosti faktorů určujících rozhodnutí o odchodu do důchodu pomocí Chí-kvadrát testu

faktor

odchod do důchodu výsledek

Chí-kvadrát testu

o 18 a více

měsíců dříve

do 18 měsíců dříve

k věkové hranici

přeslu-hování

vzdělání základní, vyučení 13,0 % 10,8 % 73,3 % 3,0 %

Pearson Chi- 0,066 maturita, vysoká

škola 7,7 % 10,4 % 77,1 % 4,8 %

rodinný stav

svobodný 26,9 % 0,0 % 69,2 % 3,8 %

N ženatý/vdaná, v trvalém vztahu

10,3 % 10,3 % 75,7 % 3,7 %

ovdovělý/á 9,1 % 9,1 % 77,3 % 4,5

rozvedený/á 8,5 % 14,1 % 75,1 % 3,9 %

zdraví

byl/a za posledních 5 let v pracovní neschopnosti

10,9 % 8,4 % 74,8 % 5,9 %

Pearson Chi- 0,037 nebyl/a

posledních 5 let v pracovní neschopnosti

10,1 % 12,1 % 75,4 % 2,4 %

nezaměstnanost

nebyl/a nezaměstnaný/á 7,7 % 8,5 % 78,6 % 5,2 %

Pearson Chi- 0,000

nezaměstnaný/á 1-12 měsíců 17,4 % 20,7 % 62,0 % 0,0 %

nezaměstnaný/á 13 měsíců a více

19,5 % 9,8 % 70,7 % 0,0 %

povolání

odborné a vyšší pozice

5,8 % 12,3 % 73,5 % 8,4 %

Pearson Chi- 0,054

úřednické pozice 6,9 % 8,9 % 82,2 % 2,0 %

práce ve službách 14,4 % 9,3 % 73,7 % 2,5 %

dělnické profese 10,8 % 10,5 % 76,0 % 2,8 % ekonomicky neaktivní 14,7 % 11,2 % 70,7 % 3,4 %

výše příjmu

do 10 tis. Kč 15,3 % 12,6 % 68,9 % 3,2 % Pearson Chi- 0,000

10 tis. - 20 tis. Kč 9,6 % 12,2 % 75,4 % 2,8 %

nad 20 tis. Kč 6,3 % 40, % 82,2 % 7,5 %

ekonomický status

zaměstnanec 7,0 % 10,4 % 78,8 % 3,8 % Pearson Chi- 0,000 OSVČ 12,0 % 7,4 % 74,9 % 5,7 %

nezaměstnaný/á 21,4 % 17,0 % 60,7 % 0,9 %

Zdroj dat: datový soubor (příloha č. 1) a vlastní výpočty

Pozn. N: Pokud jde o rodinný stav, závislost nelze prokázat. U analýzy totiž vstupuje do hry nedostatečná velikost souboru. Data poruší předpoklad použití chí-kvadrátu, a to že více než 20 % políček v tabulce má očekávanou četnost menší než 5.


31

Mezi žadateli o důchod byly následně identifikovány tyto segmenty vykazující významné odlišnosti v chování s ohledem na načasování odchodu do důchodu:

- jedinci s vysokoškolským vzděláním a s maturitním stupněm vzdělání,

- svobodné osoby,

- jedinci, kteří dlouhodobě nejsou nemocní (v posledních 5 letech před odchodem do důchodu nebyli v pracovní neschopnosti),

- nezaměstnaní,

- vedoucí a řídící pracovníci a pracovníci na odborných a technických pozicích (např. mistři, piloti, stavební technici, laboranti, záchranáři, šéfkuchaři, celníci, detektivové /kriminalisté, nákupčí, zdravotní sestry) a specialisté (např. učitelé, architekti, umělci, hlavní účetní, právníci, novináři, vědci, samostatní stavební inženýři, překladatelé, grafici),

- jedinci s příjmy pod 10 000 Kč hrubého měsíčně,

- jedinci s příjmy nad 20 000 Kč hrubého měsíčně.

Segmentace vychází z výsledků provedené analýzy závislosti s použitím chí-kvadrátu, korespondenční analýzy a logistické regrese (viz příloha č. 2) s použitím dat získaných terénním výzkumem a je demonstrována níže prostřednictvím softvérového výstupu graficky znázorňujícího výsledky korespondenční analýzy datového souboru.


32

Segmentace žadatelů o důchod dle časování starobního důchodu na základě stupně dosaženého vzdělání

Obrázek č. 2 Korespondenční mapa řádkových a sloupcových profilů - odchod do důchodu a vzdělání respondenta


Z výše uvedeného obrázku je patrné, že k odloženému starobnímu důchodu a přesluhování inklinují především žadatelé s vysokoškolským vzděláním. U žadatelů tohoto segmentu je pravděpodobnost, že odejdou do předčasného důchodu 0,7x nižší než u žadatelů s dosaženým nižším vzděláním. Naopak, co nejdříve odchází do důchodu především žadatelé s výučním listem a se základním vzděláním (a to o více než 18 měsíců před řádným termínem důchodu). Pokud bude o důchod žádat respondent se základním vzděláním, respektive výučním listem, dá se dle regresního modelu předpokládat, že je 1,5krát vyšší šance, že zažádá o předčasný důchod, než u žadatele s vyšším vzděláním.


33

Segmentace žadatelů o důchod dle časování starobního důchodu na základě rodinného stavu

Obrázek č. 3 Korespondenční mapa řádkových a sloupcových profilů - odchod do důchodu a rodinný stav


V segmentu svobodných osob se ukazuje preference odchodu do předčasného důchodu nejdříve, jak je to možné. Obrázek výše ukazuje, že pokud respondent žije v manželství nebo trvalém vztahu, pak se na rozdíl od svobodného rozhodne spíše pro odchod do řádného starobního důchodu k věkové hranici. U žadatelů z tohoto segmentu, kteří žijí v trvalém vztahu, je možné uvažovat 0,69x nižší pravděpodobnost odchodu do předčasného důchodu než u ostatních žadatelů.


34

Segmentace žadatelů o důchod dle časování starobního důchodu na základě zdravotního stavu

Obrázek č. 4 Korespondenční mapa řádkových a sloupcových profilů - odchod do důchodu, délka pracovní neschopnosti v posledních 5 letech


Z obrázku je možné vyčíst „blízkost“ odchodu do odloženého důchodu po

přesluhování u žadatelů, kteří v posledních 5 letech práceneschopní nebyli. Pokud naopak testujeme pomocí regresního modelu (viz příloha č. 1), segment osob, které byly v posledních 5 letech nemocné, odchází častěji do předčasného důchodu.


35

Segmentace žadatelů o důchod dle časování starobního důchodu na základě zkušenosti žadatele s nezaměstnaností v posledních 5 letech

Obrázek č. 5 Korespondenční mapa řádkových a sloupcových profilů - odchod do důchodu a doba strávená v evidenci úřadu práce v posledních 5 letech


Segment žadatelů, kteří mají v posledních 5 letech zkušenost s nezaměstnaností (alespoň 1 měsíc v posledních 5 letech na úřadu práce) vykazuje 2,6krát vyšší pravděpodobnost odchodu do předčasného důchodu než žadatelé, kteří v evidenci úřadu práce nebyli.


36

Segmentace žadatelů o důchod dle časování starobního důchodu na základě ekonomického statusu

Obrázek č. 6 Korespondenční mapa řádkových a sloupcových profilů - odchod do důchodu a ekonomický status respondenta


Segment nezaměstnaní preferuje jasně předčasný důchod. Dle výsledků regresního modelu je šance, že nezaměstnaný zažádá o předčasný důchod 2,5krát větší, než když žádá o důchod klient v zaměstnaneckém poměru. Segment zaměst-nanců vykazuje největší příklon k odchodu do řádného starobního důchodu k věkové hranici. Dle obrázku demonstrujícího výsledek korespondenční analýzy OSVČ spíše přesluhují a žádají o odložený starobní důchod. Tento vztah nicméně nelze signifikantně prokázat v regresním modelu či v analýze pomocí chí-kvadrátu.


37

Segmentace žadatelů o důchod dle časování starobního důchodu podle povolání

Obrázek č. 7 Korespondenční mapa řádkových a sloupcových profilů - odchod do důchodu a povolání respondenta - žadatele


Segment pracovníků v odborných pozicích vykazuje pozdější odchody do

důchodu. Tendenci odcházet spíše do odloženého starobního důchodu a přesluhovat mají vedoucí a řídící pracovníci, pracovníci na odborných a technických pozicích (např. mistři, piloti, stavební technici, laboranti, záchranáři, šéfkuchaři, celníci, detektivové/ kriminalisté, nákupčí, zdravotní sestry) a specialisté ((např. učitelé, architekti, umělci, hlavní účetní, právníci, novináři, vědci, samostatní stavební inženýři, překladatelé, grafici).


38

Segmentace žadatelů o důchod dle časování starobního důchodu podle výše měsíčního příjmu

Obrázek č. 8 Korespondenční mapa řádkových a sloupcových profilů - odchod do důchodu a výše osobního měsíčního čistého příjmu respondenta - žadatele


Obrázek výše demonstruje to, že žadatelé s čistými příjmy do 10 000 Kč měsíčně volí častěji odchod do předčasného důchodu. U tohoto segmentu žadatelů o důchod je dle regresního modelu 1,7x vyšší pravděpodobnost odchodu do předčasného důchodu než u ostatních. Naopak, osoby s čistými příjmy nad 20 000 Kč měsíčně odchází do důchodu v řádném termínu k věkové hranici nebo odkládají důchod a přesluhují. U tohoto segmentu je pak pravděpodobnost odchodu do předčasného důchodu přibližně 0,363x nižší než u jiných skupin žadatelů dle měsíčního příjmu.

7. Plány na důchod

39


Analýza datového souboru potvrdila předpoklad, že plány na důchod mohou zásadně ovlivnit načasování odchodu do důchodu. Ten, kdo chce žít v důchodovém věku stejným životním stylem jako dosud a nadále pracovat, uvažuje o načasování žádosti o důchod zcela jinak než ten, kdo pojímá život jako zasloužený odpočinek a plánuje například cestu kolem světa. Život v důchodu jako dobu věnovanou svým koníčkům a zájmům si plánuje přibližně polovina žadatelů o důchod. Desetina žadatelů o důchod takovou představu zcela odmítá (viz tabulka níže). Ti, kdo odchází do předčasného důchodu, přitom volí spíše neutrální postoj a vyhýbají se i druhému extrému „vůbec ne“. Lze říci, že osoby odcházející do předčasného důchodu volí méně vyhraněné odpovědi ohledně plánů na důchod obecně. To platí i s ohledem na představu důchodu jako času tráveného s rodinou a čas trávený s přáteli. V důchodu chce trávit čas velmi často s rodinou téměř 80 % žadatelů o důchod (s přáteli pak 50 %). Opačně to vidí 4 % dotázaných (respektive 5 % dotázaných).

Tabulka č. 11 Plány na důchod - zájmy, vzdělávání se, rodina a přátelé

zájmy /hobby/cestování: v prvních letech důchodu

vůbec ne výjimečně občas velmi často

netýká se

celkem 12 % 10 % 22 % 52 % 4 %

typ důchodu

předčasný 4 % 14 % 30 % 45 % 7 %

k věk. hranici +po přesluhování 15 % 8 % 19 % 55 % 3 %

čas trávený s rodinou v prvních letech důchodu


netýká se

celkem 4 % 3 % 12 % 79 % 2 %

typ důchodu

předčasný 2 % 4 % 19 % 71 % 4 %


studium, vzdělávání se v prvních letech důchodu


netýká se

celkem 43 % 12 % 9 % 12 % 24 %

typ důchodu

předčasný 37 % 17 % 9 % 6 % 30 %


čas trávený s přáteli v prvních letech důchodu

vůbec ne výjimečně občas velmi často netýká se

celkem 5 % 11 % 32 % 50 % 1 %

typ důchodu

předčasný 3 % 15 % 40 % 41 % 2 %



Pracovat má v úmyslu v placeném zaměstnání „velmi často“ třetina žadatelů o důchod, každý desátý pak připouští práci občas (viz tabulka níže). Zcela odmítá práci téměř celá třetina osob žádajících o důchod. Žadatelé o předčasný důchod placenou práci v naprosté většině neplánují, pouze 15 % z nich chce pracovat „velmi často“, naopak 40 % z nich nechce pracovat vůbec. Pracovní aktivitu v rámci dobrovolnických


40

aktivit a soukromých aktivit plánují rovněž v menší míře. Tradice dobrovolnických aktivit však v České republice není silná obecně. Práci v domácnosti, na zahradě atp. plánuje naprostá většina všech žadatelů o důchod.

Tabulka č. 12 Plány na důchod v oblasti pracovních aktivit

placené práce (zaměstnání) v prvních letech důchodu


netýká se

celkem 31 % 8 % 10 % 35 % 15 %

typ důchodu

předčasný 41 % 14 % 10 % 15 % 20 %


práce v domácnosti/na zahradě atd. v prvních letech důchodu


netýká se

celkem 2 % 5 % 13 % 78 % 3 %

typ důchodu

předčasný 4 % 6 % 20 % 65 % 4 %


dobrovolnická práce (spolky, kluby atd.) v prvních letech důchodu


celkem 41 % 9 % 8 % 13 % 29 %

typ důchodu

předčasný 37 % 13 % 10 % 7 % 34 %



Další oblastí, které se žadatelé o důchod chtějí věnovat, je v rámci rodiny péče o blízké osoby. Výsledky provedeného výzkumu nepotvrdily význam péče věnované blízkým osobám jako důvodu odchodu do předčasného důchodu ve srovnání s odchody do důchodu k věkové hranici. Lze říci, že tak, jako v dalších oblastech, jsou tyto představy o životě v důchodu u předčasných důchodců mnohem méně vyhraněné než u těch, kdo odchází k věkové hranici či po přesluhování. To se týká i plánované péče o vnoučata (viz tabulka níže). Té se plánuje věnovat v důchodu třetina žadatelů o důchod velmi často. U žen je tento podíl vyšší - 44 %, u mužů naopak nižší - 24 %. Pouze 17 % žadatelů o důchod s takovou výpomocí nepočítá. Péči o rodiče se velmi často bude věnovat 17 % žadatelů o důchod. U žen je to 20 %, u mužů 14 %. Péči o životního partnera/partnerku či o rodiče partnera či partnerky v době žádosti o důchod nehraje v plánech žadatelů tak velkou roli (viz tabulka) a genderové rozdíly zde nejsou signifikantní.


41

Tabulka č. 13 Plány na důchod v oblasti péče o blízké osoby

péče o vnoučata v prvních letech důchodu


netýká se

celkem 17 % 8 % 20 % 34 % 21 %

typ důchodu

předčasný 10 % 12 % 24 % 30 % 24 %


péče o rodiče v prvních letech důchodu


netýká se

celkem 21 % 5 % 5 % 17 % 52 %

typ důchodu

předčasný 9 % 8 % 3 % 15 % 65 %


péče o rodiče mého partnera/partnerky v prvních letech důchodu


celkem 26 % 3 % 5 % 8 % 59 %

typ důchodu

předčasný 11 % 5 % 6 % 6 % 72 %

k věk. hranici +po přesluhování 30 % 2 % 4 % 9 % 55 % péče o nemohoucího partnera/partnerku v prvních letech

důchodu


celkem 31 % 1 % 1 % 7 % 59 %

typ důchodu

předčasný 19 % 3 % 3 % 6 % 70 %


studium, vzdělávání se v prvních letech důchodu


netýká se

celkem 43 % 12 % 9 % 12 % 24 %

typ důchodu

předčasný 37 % 17 % 9 % 6 % 30 %



Podle zahraniční odborné literatury má na rozhodování o odchodu do důchodu významný vliv míra finančního zajištění na stáří - osoby s většími finančními úsporami na důchod odchází podle těchto výzkumů do důchodu dříve, protože si to mohou dovolit. Z hlediska výše úspor však dle provedené analýzy nelze v České republice vystopovat zásadní rozdíly v časování odchodu do důchodu, které by nebyly způsobeny primárně výší příjmu. Odlišné závěry jsou důsledkem odlišného přístupu k důchodo-vému zabezpečení zejména ve srovnání s USA a dalšími zeměmi, kde jedinec musí ve větší míře spoléhat na sebe než na stát (sociální zabezpečení Beveridgeova typu). Pokud v takovém odlišném sociálním systému starší pracovník nedokázal dosud akumulovat dostatečné úspory na to, aby z nich mohl v důchodu žít při udržení svého životního standardu, většinou do důchodu neodchází a pokračuje v práci. V České republice, kde převažuje v důchodovém zabezpečení silně princip solidarity, rozhoduje o načasování odchodu do důchodu spíše náhradový poměr důchodové dávky oproti předdůchodovému příjmu. Osoby s nižšími příjmy tak odchází do důchodu dříve, protože nabízená dávka není zásadně nižší ve srovnání s jejich příjmem. Naopak, osoby s vyššími příjmy, pokud si chtějí zachovat životní standard, mají větší motivaci pokračovat v práci do vyššího věku, protože náhradový poměr důchodové dávky oproti


42

výši příjmu je významně nižší. Proto převažuje v České republice vazba načasování odchodu do důchodu na výši předdůchodových příjmů (a ty souvisí s dosaženým stupněm vzdělání).

Více než polovina domácností dotázaných žadatelů (téměř 58 %) bude vstupovat do důchodu s velmi malými (do 50 000 Kč) či vůbec žádnými úsporami (uváděné za celou domácnost). Významnější úspory, tj. více než 200 000 Kč, má na důchod pouze necelá pětina dotázaných (viz tabulka níže). Projevuje se genderová nerovnost v odměňování, která se do života v důchodu extrapoluje nejen ve formě nižších důchodů pro ženy, ale i ve výši úspor na stáří. 39 % žen odchází do důchodu bez jakýchkoli úspor. To může mít značný dopad, zejména pokud žena žije v jednočlenné domácnosti. V této souvislosti je významný 50% podíl osob bez úspor mezi svobod-nými, rozvedenými a ovdovělými žadateli. U nezaměstnaných žadatelů o důchod lze velmi nízké úspory předpokládat. Ukazuje se také, že vyšší úspory mají OSVČ ve srovnání se zaměstnanci, což napovídá o tom, že více spoléhají na sebe než na stát. Je to signifikantní nejen s ohledem na to, že každá čtvrtá OSVČ má úspory nad 500 tis. Kč, ale i s ohledem na malý podíl OSVČ zcela bez úspor.

Vzhledem k rozdílné úrovni příjmů mezi velkými městy a venkovem byla zjištěna vysoká spořivost ve venkovských oblastech. Ve struktuře populace s ohledem na výši úspor mezi lidmi žijícími na venkově a ve městech nenajdeme významný rozdíl. Lze to vysvětlit nižšími životními náklady na venkově a rozdílným životním stylem i s ohledem na averzi k riziku. Zjištění jsou relevantní s ohledem na skutečnost, že obyvatelé měst častěji bydlí pouze v nájmu. Zranitelnost těchto osob odcházejících do důchodu je relativně vysoká, protože rizika spojená se zajištěním budoucího bydlení vyžadují ve srovnání s nižšími náklady na bydlení na venkově (většinou navíc ve vlastním) větší finanční rezervu. Lze předpokládat, že z tohoto segmentu se rekrutuje největší skupina důchodců, kteří pobírají v souběhu s důchodem dávky na bydlení.


43

Tabulka č. 14 Úspory na důchod

Jak vysoké má Vaše domácnost úspory? Jde nám o hrubý odhad.

žádné

do

50 t

isíc

Kč

50–100 t

isíc

Kč

100–200 t

isíc

Kč

200– 5

00 t

isíc

Kč

více

než

500 t

isíc

Kč

celkem 36 % 22 % 12 % 10 % 8 % 12 %

očekávaná výše důchodu

do 10 000 Kč 56 % 22 % 7 % 5 % 4 % 6 %

10 000 - 12 000 Kč 31 % 26 % 19 % 11 % 6 % 7 %

nad 12 000 Kč 28 % 17 % 9 % 12 % 13 % 20 % jsem natolik finančně zajištěn/a, že důchod od státu není pro mne směrodatný

nesouhlas 38 % 21 % 13 % 10 % 8 % 9 %

souhlas 19 % 28 % 8 % 7 % 6 % 32 %


dosáhl jsem důchodového věku 35 % 20 % 10 % 9 % 9 % 17 %

nejsem zdravý 39 % 35 % 15 % 6 % 4 % 1 %

pracovní problémy 38 % 21 % 13 % 13 % 8 % 7 %

ostatní 33 % 21 % 14 % 9 % 12 % 12 %

práce v důchodu ne 40 % 24 % 13 % 10 % 6 % 7 %

ano 32 % 20 % 11 % 10 % 11 % 17 %

Zdroj dat: Šetření „Faktory odchodu do důchodu“, 2017

Na první pohled se zdá, že ti, kteří nemají žádné úspory, již nepředpokládají v důchodu přivýdělek. Při důkladnější analýze však vychází, že ti, kteří nemají žádné úspory a odchází do důchodu z důvodu dosažení důchodového věku, přivýdělek k důchodu předpokládají. Naopak ti, kteří odchází do důchodu ze zdravotních důvodů i přes nízké úspory práci při důchodu neočekávají a doufají, že s důchodem "vyjdou". Ochota k práci během prvních let důchodu pramení ze vzdělání a ze subjektivního pocitu zdraví. Práci v souběhu s důchodem plánují nejčastěji vysokoškoláci ze segmentu OSVČ. U respondentů, deklarujících fyzické zdraví ochota k práci během prvních let důchodu pramení ze vzdělání. Práci neodřeknou tedy především lidé s vyšším vzděláním (minimálně s maturitou), nicméně i zde vstupuje do rozhodování ekonomický status, kdy práci předpokládají spíše podnikatelé/OSVČ. Mezi respondenty s nižším dokončeným vzděláním určuje zájem o pokračování v práci výše úspor (viz obrázek níže).


44

Obrá

zek

č. 2

Plá

novan

á p

ráce

v d

ůch

od

u

Zdro

j: Š

etř

ení „

Fakt

ory

odc

hod

u d

o d

ůch

odu“,

2017 a

vla

stní výp

očt

y


45

Při hodnocení plánů ohledně další práce u těch, kdo odchází do řádného důchodu k věkové hranici, zjišťujeme, že 40 % respondentů z celého souboru odchází do řádného důchodu s tím, že již pracovat nechce. Oproti tomu 37 % dotázaných tvrdí, že bude odcházet rovněž do řádného starobního důchodu a chce pracovat. Jakmile do procesu rozhodování vstoupí respondentovo subjektivní zdraví a respondent se necítí fyzicky zdráv, pak roste podíl žadatelů, kteří již pracovat nebudou, a to především u respondentů, kteří jsou v současné době evidováni na úřadu práce. V kombinaci se vzděláním je patrné, že žadatelé s minimálně maturitním vzděláním deklarují odchod především do řádného důchodu a s prací v budoucnu stále počítají. Naopak, respondenti vyučení nebo se základním vzděláním práci po odchodu do důchodu nepředpokládají.

8. Závěry

46

8. Závěry

Odchod do důchodu je proces počínající plánováním důchodu a končící úplným a trvalým stažením z ekonomické aktivity a adaptací na život v důchodu. Lze ho rozdělit do tří fází: plánování důchodu, samotné rozhodnutí o odchodu do důchodu a ekonomická aktivita po odchodu do důchodu. Tato monografie se primárně zabývá fází rozhodnutí o odchodu do důchodu. S cílem využít získané poznatky v důchodové politice definuje termín odchodu do důchodu v užším slova smyslu: jako okamžik, od kterého je na základě žádosti přiznána důchodová dávka nositelem pojištění. Paleta faktorů působících ve vzájemné interakci na rozhodujícího se žadatele o důchod je pak chápána jako rámec rozhodnutí. Tento rámec rozhodnutí kryje celý proces odchodu do důchodu v širším smyslu a lze jej rozdělit do tří vrstev: nastavení statutární věková hranice pro odchod do důchodu a související legislativní podmínky, postavení na trhu práce a individuální situace a předpoklady jedince.

Při analýze faktorů rozhodujících o odchodu do důchodu pak tato publikace vychází z definice tzv. „push“ a „pull“ faktorů, jak je popisuje Taylor, M. A. a Shore, L., M. (1995). „Push“ faktory mají přitom většinou negativní povahu a jedince „tlačí“ do důchodu. Jde typicky o zhoršení zdraví, problémy v práci, které vedou osobu k odchodu do důchodu. „Pull“ faktory jsou naopak spíše pozitivní povahy, jde například o představu o důchodu jako času volna, představy o lepším životě, koníčky, orientace na rodinu, plány týkající se dobrovolnické aktivity atd. Tyto faktory představují stimul motivující pozitivně jedince k odchodu do důchodu.

Základním faktorem určujícím rozhodnutí o načasování odchodu do důchodu je nastavení statutární věkové hranice pro odchod do důchodu, regulace institutu předčasných důchodů a úprava souběhu výdělečné činnosti a starobního důchodu. V České republice dlouhodobě odchází do důchodu více než polovina pojištěnců právě k okamžiku dosažení statutární věkové hranice pro odchod do důchodu bez ohledu na postupný nárůst této věkové hranice. Data získaná dotazováním žadatelů o důchod v okamžiku, kdy tito přichází žádost podat na pobočky nositele pojištění, ukázala, že pro 68 % z nich je hlavním důvodem to, že „jim na důchod vznikl nárok“. Většina z nich uvedla tento důvod jako jediný. Zároveň odpovídají, že by pokračovali v práci až do dosažení této věkové hranice i v případě, že by zákon pro ně stanovil tuto hranici o rok vyšší. To, že významná část občanů plánuje žádost o důchod s fixací na zákonnou věkovou hranici, odborná literatura vysvětluje teorií tzv. referenčních bodů (Kahneman, Tversky, 1979). Tato teorie vysvětluje fixaci na věkovou hranici rozdílným dopadem na psychiku jedince, pokud jde o bonus - tedy získává něco navíc, a pokud jde o malus - tedy o něco „svého“ přichází. Přijít o bonus žadatele o důchod tolik nebolí, jako přijít o část „svého“ důchodu. V kontextu aktuální zákonné úpravy pravidel pro souběh výdělečné činnosti a důchodu lze však z části výraznou preferenci odchodu do důchodu k okamžiku dosažení věkové hranice připsat i preferenci souběhu případné výdělečné činnosti a výplaty důchodu a diskontnímu faktoru ve vztahu k budoucnosti. Počty osob odkládajících žádost o důchod s výhledem získání bonusu za přesluhování jsou zanedbatelné. Nízký podíl přesluhujících lze připsat i pravidlu, které umožňuje žadateli o důchod požádat o zpětnou výplatu starobního důchodu až pět let zpátky (s výjimkou předčasného důchodu). Ten, kdo reálně přesluhoval, je tedy vystaven další pobídce systému k odchodu k věkové hranici - kdy proti sobě stojí nabídka o bonus navýšené důchodové dávky pobírané po zbytek života a nabídka výše dávky stanovené bez bonusu plus hromadná výplata všech důchodů od dosažení věkové hranice někdy i za několik let. I zde se dostává do hry diskontní faktor v uvažování jedince o budoucnosti. Možnost pobírat důchod a případně pracovat v souběhu s pobíráním

8. Závěry

47

důchodu v českém důchodovém systému lze označit za „pull“ faktor k podání žádosti o důchod pro osoby, které dosáhly věkové hranice a mají v úmyslu pokračovat v ekonomické aktivitě.

Někteří autoři (Shultz, Morton a Wreckerle, 1998) uvádí, že push faktory mají při rozhodnutí o odchodu do důchodu větší váhu než „pull“ faktory, které nastupují až ve druhém sledu v případě, že negativní motivace není přítomna. V České republice provedená analýza potvrzuje tento poznatek ve vztahu k předčasným důchodům. Po odstranění ekonomických pobídek k odchodu do předčasného důchodu v roce 2001 a 2004 se postupně podíl odchodů do předčasného důchodu v zásadě stabilizoval a pohybuje se dlouhodobě s některými výkyvy kolem jedné třetiny z celkového počtu odchodů do starobního důchodu. Pro rozhodnutí, zda odejít do předčasného důchodu či do důchodu k věkové hranici (resp. do důchodu po přesluhování) hraje klíčovou roli v první řadě ekonomický status jedince - nezaměstnaní významně inklinují k podání žádosti o předčasný důchod bez ohledu na další faktory, přičemž pravděpodobnost odchodu do důchodu se u nich postupně zvyšuje s blížící se věkovou hranicí. Pro ekonomicky aktivní jedince má pak pro rozhodnutí o případném odchodu do předčasného důchodu největší váhu faktor subjektivního pocitu zdraví. Faktor zdraví hraje pro tento segment zásadní roli, provedená faktorová analýza vedlejších důvodů odchodu do důchodu však zároveň zdůraznila vazbu odchodů do předčasného důchodu na pracovní situaci osoby. Většina lidí není v období těsně předcházejícím dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu zcela zdráva. Pokud se k takovým problémům připojí problémy jako pracovní stres, špatné vztahy na pracovišti či projevy ageismu, řada pracovníků odchod do předčasného důchodu zvažuje. Pravděpodobnost takového úniku z nepříjemné situace se i zde postupně zvyšuje s tím, jak se věková hranice pro odchod do důchodu blíží a graduje bezprostředně před jejím dosažením. Naopak platí, že pracovní spokojenost (radost z práce, ocenění za práci, práce s plným nasazením) a flexibilita zaměstnání (možnost upravit náplň práce, možnost pracovat na kratší úvazek atd.) dle výsledků faktorové analýzy negativně korelují s odchodem do předčasného důchodu. Tato zjištění podporují argumenty požadující komplexnost přístupu k podpoře pracovní schopnosti a zdraví při zvyšování reálného věku odchodu do důchodu jako cíle důchodové politiky a lze je interpretovat jako potvrzení východisek konceptu age managementu. Rodinná situace pracovníka je také důležitou determinantou předčas-ného důchodu - svobodné osoby odchází do předčasného důchodu častěji než osoby žijící v manželství, jiném trvalém svazku či osoby ovdovělé. Péče o blízké osoby v rodinách je uváděna jako důvod odchodu do předčasného důchodu ve velmi malém počtu případů a hypotéza o širším významu tohoto důvodu pro načasování odchodu do důchodu se nepotvrdila ani u žen.

Navazující analýzy závislosti s použitím chí-kvadrátu, korespondenční analýzy a logistické regrese kvantifikovaly odlišnosti v chování s ohledem na načasování odchodu do důchodu u následujících segmentů: jedinci s vysokoškolským vzděláním a s matu-ritním stupněm vzdělání, svobodné osoby, jedinci, kteří dlouhodobě nejsou nemocní, nezaměstnaní, vedoucí a řídící pracovníci a pracovníci na odborných a technických pozicích a specialisté. Dále lze identifikovat segment osob s čistými příjmy pod 10 000 Kč hrubého měsíčně a segment s čistými příjmy nad 20 000 Kč hrubého měsíčně.

Osoby v důchodovém věku s vysokoškolským vzděláním či s maturitou inklinují k práci i po dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu. V naprosté většině však nevolí práci v režimu přesluhování ale zažádají o důchod a pracují v souběhu s pobíráním důchodu. U žadatelů tohoto segmentu je pravděpodobnost, že odejdou do předčasného důchodu 0,7x nižší než u ostatních žadatelů. Naopak, co nejdříve odchází do důchodu především žadatelé s výučním listem a se základním vzděláním (a to o

8. Závěry

48

více než 18 měsíců před řádným termínem důchodu). Pokud bude o důchod žádat respondent se základním vzděláním, respektive výučním listem, dá se dle výsledků regresního modelu předpokládat, že je 1,5krát vyšší šance, že zažádá o předčasný důchod, než u žadatele s vyšším vzděláním. V segmentu svobodných osob se ukazuje preference odchodu do předčasného důchodu nejdříve, jak je to možné. Předčasný důchod preferují častěji i osoby, které jsou v posledních pěti letech více v pracovní neschopnosti. Segment nezaměstnaných rovněž preferuje předčasný důchod. Dle výsledků regresního modelu je šance, že nezaměstnaný zažádá o předčasný důchod, 2,5krát větší, než když žádá o důchod klient v zaměstnaneckém poměru. Segment pracovníků v odborných pozicích vykazuje pozdější odchody do důchodu. Tendenci odcházet spíše do odloženého starobního důchodu a přesluhovat mají vedoucí a řídící pracovníci, pracovníci na odborných a technických pozicích (např. mistři, piloti, stavební technici, laboranti, záchranáři, šéfkuchaři, celníci, detektivové/kriminalisté, nákupčí, zdravotní sestry) a specialisté (např. učitelé, architekti, umělci, hlavní účetní, právníci, novináři, vědci, samostatní stavební inženýři, překladatelé, grafici). Žadatelé s čistými příjmy do 10 000 Kč měsíčně volí častěji odchod do předčasného důchodu. U tohoto segmentu žadatelů o důchod je dle regresního modelu 1,7x vyšší pravděpodob-nost odchodu do předčasného důchodu než u ostatních. Naopak, osoby s čistými příjmy nad 20 000 Kč odchází do důchodu v řádném termínu k věkové hranici nebo odkládají důchod a přesluhují. U tohoto segmentu je pak pravděpodobnost odchodu do předčasného důchodu přibližně 0,4x nižší než u jiných skupin žadatelů dle měsíčního příjmu.

Analýza datového souboru potvrdila předpoklad, že plány na důchod mohou rovněž ovlivnit načasování odchodu do důchodu. Jako „pull“ faktory se v případě nepřítomnosti „push“ faktorů uplatní zejména představy o důchodu jako doby věnované sobě a případně rodině. Život v důchodu jako dobu věnovanou svým koníčkům a zájmům si plánuje přibližně polovina žadatelů o důchod. Desetina žadatelů o důchod takovou představu naopak odmítá. V důchodu chce trávit čas velmi často s rodinou téměř 80 % žadatelů o důchod (s přáteli pak 50 %). Opačně to vidí 4 % dotázaných (respektive 5 %). Lze říci, že osoby odcházející do předčasného důchodu volí méně vyhraněné odpovědi, jejich plány na důchod nemají tak jasné kontury. To souvisí s dominancí „push“ faktorů v jejich uvažování o odchodu do důchodu.

Plánování pokračování ekonomické aktivity v důchodovém věku určuje subjek-tivní pocit zdraví. Pokud se již žadatelé o důchod necítí fyzicky úplně zdraví, pak jejich rozhodnutí k práci v prvních letech v důchodu je spíše negativní. Pokud jde o jedince deklarující fyzické zdraví, další práci plánují především lidé s vyšším vzděláním, nicméně i zde vstupuje do rozhodování ekonomický status, kdy práci předpokládají spíše OSVČ. Mezi respondenty s nižším dokončeným vzděláním určuje pokračování v práci výše úspor. Ti, kteří nemají žádné úspory a odchází do důchodu z důvodu dosažení důchodového věku, přivýdělek k důchodu předpokládají. Naopak ti, kteří odchází do důchodu ze zdravotních důvodů i přes nízké úspory práci při důchodu neočekávají a doufají, že s důchodem "vyjdou".

Více než polovina domácností dotázaných žadatelů bude vstupovat do důchodu s velmi malými (do 50 000 Kč) či vůbec žádnými úsporami. Významnější úspory, tj. více než 200 000 Kč, má na důchod pouze necelá pětina dotázaných. Projevuje se genderová nerovnost v odměňování, která se do života v důchodu extrapoluje nejen ve formě nižších důchodů pro ženy, ale i ve výši úspor na stáří. 39 % žen odchází do důchodu bez jakýchkoli úspor. To může mít značný dopad zejména, pokud žena žije v jednočlenné domácnosti. V této souvislosti je významný 50% podíl osob bez úspor mezi svobodnými, rozvedenými a ovdovělými žadateli. U nezaměstnaných žadatelů o důchod lze velmi nízké úspory předpokládat. Ukazuje se také, že vyšší úspory mají

8. Závěry

49

OSVČ ve srovnání se zaměstnanci, což napovídá o tom, že více spoléhají na sebe než na stát. Je to signifikantní nejen s ohledem na to, že každá čtvrtá OSVČ má úspory nad 500 tis. Kč, ale i s ohledem na malý podíl OSVČ, které odchází do důchodu zcela bez úspor. Vzhledem k rozdílné úrovni příjmů mezi velkými městy a venkovem byla zjištěna vyšší spořivost u venkovských oblastí. Ve struktuře populace s ohledem na výši úspor mezi lidmi žijícími na venkově a ve městech nenajdeme významný rozdíl. Lze to vysvětlit nižšími životními náklady na venkově a rozdílným životním stylem i s ohledem na averzi k riziku. Zjištění jsou relevantní s ohledem na skutečnost, že obyvatelé měst častěji bydlí pouze v nájmu. Zranitelnost těchto osob odcházejících do důchodu je relativně vyšší, protože rizika spojená se zajištěním budoucího bydlení vyžadují ve srovnání s nižšími náklady na bydlení na venkově (většinou navíc ve vlastním) větší finanční rezervu.

Plány a představy o životě v důchodu a ekonomické aktivitě v důchodovém věku jsou logicky výsledkem kulturně přenášených vzorců chování, které se do určité míry liší v jednotlivých sociálních skupinách. Většina žadatelů o důchod o žádosti uvažuje dlouhodobě a probírá ji s rodinou, kolegy, přáteli a případně i se zaměstna-vatelem. Lidé ve velkých městech se rozhodují více individualisticky, zatímco lidé na venkově probírají svou žádost o důchod s okolím. Ženy mají sklon důchod a jeho načasování více plánovat s rodinou než muži. Ti zase častěji plány konzultují s kolegy v práci, než je tomu u žen. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly rovněž to, že osoby s vyšším vzděláním vyhledávají častěji konzultace s nositelem pojištění a radí se podstatně častěji i s účetními. S ohledem na představu o odchodu do důchodu se rýsují zcela jasně dva přibližně stejně velké segmenty žadatelů o důchod. Jeden segment v zásadě schvaluje současné nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu a byl by případně svolný s jeho navýšením (až na 64 let). Druhý segment považuje současné nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu za příliš vysoké, a proto má tendenci odcházet do důchodu dříve (již po překročení „únosné“ hranice 60 let věku - což odpovídá věkové hranici pro odchod do důchodu před zahájením jejího navyšování v polovině devadesátých let). Tyto dva segmenty lze v zásadě charakterizovat stupněm dosaženého vzdělání: na jedné straně jsou lidé s maturitním a vysokoškolským vzděláním, které vzdělání do určité míry chrání před nezaměstnaností, na druhé straně vyučení a lidé se základním vzděláním. Tyto dvě skupiny uvažují o důchodu rozdílně, rozhodují se na základě odlišných podnětů, a to by měla důchodová politika reflektovat při volbě opatření směřujících k prodlužování ekonomické aktivity.

Literatura

50

Literatura

Bazzoli, G.: The Early Retirement Decision: New Empirical Evidence on the Influence of Health. In: The Journal of Human Resources Vol. 20, No. 2 (Spring, 1985), pp. 214-234 Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/146009

Bidewell, Griffin, Hesketh, 2006: Timing of Retirement: Including a Delay Discounting Perspective in Retirement Models. Dostupné z: https://www.researchgate.net/ publication/222973909_Timing_of_retirement_Including_a_delay_discounting_perspective_in_retirement_models

Blondal, S, Scarpetta, S., (1999) (OECD): The Retirement Decision in OECD Countries Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Stefano_Scarpetta/publication/24 6162332_Falling_Participation_Rates_Among_Older_Workers_in_the_OECD_Countries/links/5975a6efa6fdcc83488e92dc/Falling-Participation-Rates-Among-Older-Workers-in-the-OECD-Countries.pdf

Bringberg, B, D., Jaccard, j. 1989: Multiple perspecitves on Dyadic Decision Making. In D. Brinberg a J. Jccard (Eds.), Dyadic decision maing (p.286-310) Springer-Verlag. ISBN -13:978-1-4612-8136-8

Disney, R., C. Emmerson, and M. Wakefield (2006). Ill health and retirement in Britain: A panel data-based analysis. Journal of Health Economics 24 (4), 621-649. Dostupné z: https://pdfs.semanticscholar.org/6b1b/4a1a92a890b770281958ce3bcc 26bd27f426.pdf

Feldman, R. C. (1994)): The Decision to Retire Early: A Review and Conceptualization. Academy of Management Review 19, 285-311. Dostupné z: http://amr.aom.org/ content/19/2/285.short

Hayward, M., D., Friedman, S., Chen, H. (1998): Career Trajectories and Older Menś Retirement. Dostupné z: http://140.119.115.26/bitstream/140.119/29228/1/99.pdf

Kahneman, D. (2008): Thinking Fast and Slow ISBN: 978-0-374-53355-7

Kahneman, Tversky, 1979: „Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk" Dostupné z: http://people.hss.caltech.edu/~camerer/Ec101/ProspectTheory.pdf

Keefe, J. (2001): Intangible and Tangible Retirement Incentives. In: R.L. CLARK a HAMMOND (Eds.) To Retire or not? Retirement policy and practice in higher education (pp. 128-137) University of Pennsylvania Press. Dostupné z: http://pensionresearch council.wharton.upenn.edu/wp-content/uploads/2015/09/0-8122-3572-X-8.pdf

Li, Hurd a Loughran, 2008: „The Characteristics of Social Security Beneficiaries Who Claim Benefits at the Early Entitlement Age“. Dostupné z: https://assets.aarp.org/ rgcenter/econ/2008_19_beneficiaries.pdf

Mc Garrya, (2002): „Health and Retirement: Do Changes in Health Affect Retirement Expectations?" Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w9317

Literatura

51

MPSV (2006):Závěrečná zpráva - výkonný tým Dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf

OECD 2006: Live Longer, Work Longer – ISBN-92-64-035877

Shultz, K.S., Morton, K.R. a Weckerle, J. R. (1998), E.(2002): The Influence of Push and Pull Factors on Voluntary and Involuntary Early Retirees’ Retirement Decision and Adjustment. Journal of Vocational Behavior 53, 45–57 (1998) Article NO. VB971610 Dostupné z: http://www.ouderenenarbeid.be/Documenten/artikel%20Shultz%20Morto n %20Weckerle.pdf

Szinovacz, M., E. (1989): Decision-making on retirement timing. In D. Brinberg a J. Jccard (Eds.), Dyadic decision maing (p.286-310) Springer-Verlag ISBN -13:978-1-4612-8136-8nger-Verlag ISBN -13:978-1-4612-8136-8

Šlapák, M., Soukup, T., Vidovičová, L. Finanční příprava na život v důchodu: informovanost, postoje a hodnoty. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010. 89 s. ISBN 978-80-7416-074-5

Taylor, M. A. a Shore, L. M. (1995): Predictors of planned retirement age: An application of Beehrs model. Psychology and Aging 1995. Dostupné z: http://citeseerx.ist. psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.508.7228&rep=rep1&type =pdf

Wang, M. (2013): The Oxford Handbook of Retirement. Oxford University Press 2013. ISBN: 978-0-19-974652-1

Talaga, J. A., & Beehr, T. A. (1995). Are there gender differences in predicting retirement decisions? Journal of Applied Psychology, 80(1), 16-28. http://psycnet.apa. org/doiLanding?doi=10.1037%2F0021-9010.80.1.16

Wang, M. a Shultz, K. (2010): Employee Retirement: A Review and Recommendations for Future. Journal of Management 39, 172-206. Dostupné z: http://journals.sagepub. com/doi/abs/10.1177/0149206309347957?journalCode=joma

Williamson, J., B., McNamara, T., K. (2003):Interrupted Trajectories and Labor Force Participation. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0164027502 250015

Přílohy

55

Příloha č. 1

Pearsonův chí-kvadrát test

Vazba vzdělání a časování starobního důchodu

Tabulka č. 1 Struktura žadatelů o důchod podle načasování odchodu do důchodu a vzdělání

18 a více měsíců dříve


řádný starobní důchod

odložený starobní důchod

ZŠ, VYUČ 52a 43a 293a 12a 400

Maturita, VŠ 29a 39a 290a 18a 376

81 82 583 30 776

ZŠ, VYUČ 13,0% 10,8% 73,3% 3,0% 100,0%

Maturita, VŠ 7,7% 10,4% 77,1% 4,8% 100,0%

10,4% 10,6% 75,1% 3,9% 100,0%

ZŠ, VYUČ + o o oMaturita, VŠ - o o o

Each subscript letter denotes a subset of Odchod do důchodu: categories whose column proportions do not differ significantly from each other at the ,05 level.

% within Vzdělání

Vzdělání

Total

Sign Scheme Vzdělání

Crosstab

Odchod do důchodu:

TotalCount Vzdělání

Total

Value dfAsymp. Sig. (2-

sided)

Pearson Chi-Square

7,206a 3 ,066

Likelihood Ratio 7,298 3 ,063

Linear-by-Linear Association 6,466 1 ,011

N of Valid Cases

776

Chi-Square Tests

a. 0 cells (0,0%) have expected count less than 5. The minimum expected count is 14,54.


Výsledek analýzy ukázal, že dosažené vzdělání nemá dle vypočtené hladiny

významnosti jednoznačný vliv na rozhodnutí o načasování odchodu do důchodu.

56

Vazba rodinného stavu a časování starobního důchodu

Tabulka č. 2 Struktura žadatelů o důchod podle načasování odchodu do důchodu a rodinného stavu





Svobodný 7a 0b 18a, b 1a, b 26

Vdaná, ženatý, v trvalém vztahu 58a 58a 426a 21a 563

Ovdovělý 4a 4a 34a 2a 44

Rozvedený 12a 20a 104a 6a 142

81 82 582 30 775

Svobodný 26,9% 0,0% 69,2% 3,8% 100,0%

Vdaná, ženatý, v trvalém vztahu 10,3% 10,3% 75,7% 3,7% 100,0%

Ovdovělý 9,1% 9,1% 77,3% 4,5% 100,0%

Rozvedený 8,5% 14,1% 73,2% 4,2% 100,0%

10,5% 10,6% 75,1% 3,9% 100,0%

Svobodný ++ o o oVdaná, ženatý, v trvalém vztahu o o o o

Ovdovělý o o o oRozvedený o o o o


% within Rodinný stav

Rodinný stav

Total

Sign Scheme Rodinný stav

Odchod do důchodu:

TotalCount Rodinný stav

Total

Crosstab


sided)

Pearson Chi-Square

12,279a 9 ,198


Linear-by-Linear Association ,426 1 ,514

N of Valid Cases

775

Chi-Square Tests



U analýzy závislosti načasování odchodu do důchodu a rodinného stavu vstupuje skutečnost, kterou data poruší důležitý předpoklad použití chí-kvadrátu, a to že více než 20 % políček v tabulce má očekávanou četnost menší než 5.

57

Vazba nemocnosti a časování starobního důchodu

Tabulka č. 3 Struktura žadatelů o důchod dle načasování odchodu do důchodu a podle pracovní neschopnosti respondenta v posledních pěti letech





nebyl v neschopnosti35 27 240 19 321

byl v neschopnosti46 55 344 11 456

81 82 584 30 777

nebyl v neschopnosti10,9% 8,4% 74,8% 5,9% 100,0%

byl v neschopnosti10,1% 12,1% 75,4% 2,4% 100,0%

10,4% 10,6% 75,2% 3,9% 100,0%

nebyl v neschopnostio o o +

byl v neschopnostio o o -

Count V pracovní neschopnosti během posledních 5 let

Total

% within Q19_regrese

V pracovní neschopnosti během posledních 5 letTotal

Sign Scheme V pracovní neschopnosti během posledních 5 let

Crosstabulation

Odchod do důchodu:

Total


sided)

Pearson Chi-Square

8,510a 3 ,037

Likelihood Ratio8,458 3 ,037


N of Valid Cases

777


Chi-Square Tests


Žadatelova pracovní neschopnost delší než 1 měsíc v posledních 5 letech má

vliv především na odchod do odloženého starobního důchodu. Pokud žadatel nebyl v posledních 5 letech nemocen, pak je pravděpodobné, že se rozhodne spíše pro odložený starobní důchod.

58

Vazba nezaměstnanosti a časování starobního důchodu

Tabulka č. 4 Struktura žadatelů o důchod dle načasování odchodu do důchodu a podle doby strávené v evidenci úřadu práce v posledních pěti letech





nebyl v evidenci 44a 49a 451b 30c 574

1-12 měsíců 21a 25a 75b 0b 121

13 měísů a více 16a 8a 58a 0a 82

81 82 584 30 777

nebyl v evidenci 7,7% 8,5% 78,6% 5,2% 100,0%

1-12 měsíců 17,4% 20,7% 62,0% 0,0% 100,0%

13 měísů a více 19,5% 9,8% 70,7% 0,0% 100,0%

10,4% 10,6% 75,2% 3,9% 100,0%

nebyl v evidenci --- -- +++ +++1-12 měsíců ++ +++ --- -13 měísů a více ++ o o o

Sign Scheme V evidenci úřadu práce během posledních 5


Count V evidenci úřadu práce během posledních 5 Total

% within V evidenci úřadu práce během posledních 5 let

V evidenci úřadu práce během posledních 5 Total

V evidenci ú řadu práce b ěhem posledních 5 let * Odchod do d ůchodu: Crosstabulation

Odchod do důchodu:

Total


sided)

Pearson Chi-Square

44,746a 6 ,000



N of Valid Cases

777


Chi-Square Tests


V analýze načasování odchodu do důchodu a doby, kterou respondent v

posledních pěti letech strávil v evidenci úřadu práce lze vysledovat závislost. Pokud respondent (žadatel o důchod) nějaký čas v evidenci úřadu práce byl, pak lze předpokládat, že se bude snažit odejít do předčasného důchodu. Naopak, u respondentů, kteří na úřadu práce v posledních 5 letech nebyli, se dá očekávat odchod do důchodu v řádném termínu nebo pozdějším termínu. Opět je však potřeba upozornit, že téměř 17 % políček obsahuje četnosti nižší než 5.

59

Vazba ekonomického statusu a časování starobního důchodu

Tabulka č. 5 Struktura žadatelů o důchod dle načasování odchodu do důchodu a podle ekonomického statusu respondenta v době dotazování (3/2017)





Zaměstnanec 33a 49a, b 372b 18a, b 472

OSVČ 21a 13a 131a 10a 175

Nezaměstnaná/ý 24a 19a, b 68c 1b, c 112

78 81 571 29 759

Zaměstnanec 7,0% 10,4% 78,8% 3,8% 100,0%

OSVČ 12,0% 7,4% 74,9% 5,7% 100,0%

Nezaměstnaná/ý 21,4% 17,0% 60,7% ,9% 100,0%

10,3% 10,7% 75,2% 3,8% 100,0%

Zaměstnanec --- o ++ oOSVČ o o o oNezaměstnaná/ý +++ + --- o

Sign Scheme Status


Count Status

Total

% within Status Status

Total

Status * Odchod do d ůchodu: Crosstabulation

Odchod do důchodu:

Total


sided)

Pearson Chi-Square

33,035a 6 ,000



N of Valid Cases

759


Chi-Square Tests


Z výsledků analýzy lze předpokládat, že se načasování odchodu do důchodu

mění v závislosti na ekonomickém statusu v době šetření (březen - duben 2017). Zamítneme tedy hypotézu o neexistenci vztahu mezi ekonomickou aktivitou a načasováním odchodu do důchodu.

60

Vazba povolání a časování starobního důchodu

Tabulka č. 6 Struktura žadatelů o důchod dle načasování odchodu do důchodu a podle oboru zaměstnání2 respondenta v době dotazování (3/2017)





odborné a vyšší pozice 9 19 114 13 155

úředniceké professe 7 9 83 2 101

práce ve službách 17 11 87 3 118

dělnické profese 31 30 218 8 287

ekonomicky neaktivní 17 13 82 4 116

81 82 584 30 777

odborné a vyšší pozice 5,8% 12,3% 73,5% 8,4% 100,0%

úředniceké professe 6,9% 8,9% 82,2% 2,0% 100,0%

práce ve službách 14,4% 9,3% 73,7% 2,5% 100,0%

dělnické profese 10,8% 10,5% 76,0% 2,8% 100,0%

ekonomicky neaktivní 14,7% 11,2% 70,7% 3,4% 100,0%

10,4% 10,6% 75,2% 3,9% 100,0%

odborné a vyšší pozice - o o ++úředniceké professe o o o opráce ve službách o o o odělnické profese o o o oekonomicky neaktivní o o o o

Sign Scheme Obor činnosti

Obor činnosti * Odchod do d ůchodu: Crosstabulation

Odchod do důchodu:

Total

Count Obor činnosti

Total

% within Obor činnosti

Obor činnosti

Total


sided)

Pearson Chi-Square

20,752a 12 ,054


Linear-by-Linear Association

7,172 1 ,007

N of Valid Cases 777

Chi-Square Tests

a. 3 cells (15,0%) have expected count less than 5. The minimum expected count is 3,90. Zdroj: Šetření „Faktory odchodu do důchodu“, 2017

2 Kódovaná otázka dle dotazníku, která vychází z oborů ISCO:

0) Zaměstnanci v ozbrojených silách (generálové, poddůstojníci, vojáci z povolání) 1) Vedoucí a řídící pracovníci + zákonodárci (např. starosta, poslanec, ředitel, jednatel, náměstek a top

management) 2) Specialisté (např. učitelé, architekt, umělec, hlavní účetní, právník, novinář, vědec, samostatný

stavební inženýr, překladatel, grafik) 3) Odborné a technické pozice (mistři, pilot, stavební technik, laborant, záchranář, šéfkuchař, celník,

detektiv / kriminalista, nákupčí, zdravotní sestra) 4) Úřední práce (např. asistentka, účetní, bankovní úředník, knihovník, recepční) 5) Obchod (např. prodavačka, pokladní, model/ka, prodejce, obsluha čerpací stanice) 6) Služby (např. kadeřník, číšník, kuchař, masér, pohřební služba, ošetřovatel, hasič, policista) 7) Řemeslníci a opraváři (např. zedník, elektrikář, švadlena, instalatér, klenotník, truhlář) 8) Dělník, obsluha strojů, řidič (např. řidič autobusu, obsluha strojů obecně, traktorista, jeřábník,

strojvedoucí) 9) Nekvalifikovaný pracovník (např. vrátný, uklízečka, pomocný pracovník) 10) Pracovník v zemědělství (např. zahradník, rybář, farmář, chovatel, pěstitel, lesník) 95) NEPRACUJI Odborné pozice - obor činnosti - zaměstnanci v ozbrojených silách, specialisté a odborné a technické pozice Úřednické profese - vedoucí a řídící pracovníci, úřední práce Práce ve službách - obchod a služby Dělnické profese - řemeslníci a opraváři, dělníci a obsluha strojů, nekvalifikovaní pracovníci a pracovníci v zemědělství

61

V analýze struktury žadatelů o důchod podle oblasti zaměstnání respondenta a načasování rozhodnutí žadatele o odchodu do důchodu nelze ze získaných dat na základě výsledku testu chí-kvadrátu jednoznačně určit závislost.

Vazba výše příjmu a časování starobního důchodu

Tabulka č. 7 Struktura žadatelů o důchod dle načasování odchodu do důchodu a podle hlavního důvodu odchodu do důchodu dle deklarace respondenta





do 10 000 Kč 29 24 131 6 190

10 000 - 20 000 Kč 34 43 266 10 353

nad 20 000 Kč 11 7 143 13 174

74 74 540 29 717

do 10 000 Kč 15,3% 12,6% 68,9% 3,2% 100,0%

10 000 - 20 000 Kč 9,6% 12,2% 75,4% 2,8% 100,0%

nad 20 000 Kč 6,3% 4,0% 82,2% 7,5% 100,0%

10,3% 10,3% 75,3% 4,0% 100,0%

do 10 000 Kč ++ o - o10 000 - 20 000 Kč o o o onad 20 000 Kč - -- + ++

% within Výše osobního měsíčního čistého příjmu : V současnosti (v

Výše osobního měsíčního čistého Total

Sign Scheme Výše osobního měsíčního čistého

Výše osobního m ěsíčního čistého p říjmu : V sou časnosti (v K č) * Odchod do d ůchodu: Crosstabulation

Odchod do důchodu:

TotalCount Výše

osobního měsíčního čistého Total


sided)

Pearson Chi-Square

25,024a 6 ,000



N of Valid Cases

717

Chi-Square Tests



Při analýze žadatelů z hlediska jejich měsíčního příjmu a odchodu do důchodu vychází, že respondenti s nižším příjmem volí raději odchod do předčasného důchodu. Naopak, žadatelé s nadprůměrnými příjmy raději volí řádný či odložený odchod do důchodu.

62

Logistická regrese

Další metoda využitá k analýze odchodu do důchodu byla logistická regrese. Nejprve bylo potřeba připravit data do požadovaného formátu, kdy byly proměnné typ žádaného důchodu a sociodemografické charakteristiky, resp. vysvětlující proměnné, respondentů převedeny na binární proměnné (hodnota „0“, kdy jev nenastal a hodnota „1“, kdy ke zkoumanému jevu došlo).

Vazba vzdělání a časování starobního důchodu

Tabulka č. 8 Regresní model (charakteristiky vztahu mezi odchodem do předčasného důchodu a dosaženým vzděláním)

Variables in the Equation

B S.E. Wald df Sig. Exp(B)

Step 1a Vzdělání – základní a vyučené ,405 ,168 5,813 1 ,016 1,500

Constant -1,390 ,127 119,015 1 ,000 ,249

a. Variable(s) entered on step 1: Vzdělání – základní a vyučené.



Step 1a Vzdělání – s maturiou a

vysokoškolské -,399 ,168 5,628 1 ,018 ,671

Constant -,987 ,110 80,975 1 ,000 ,373

a. Variable(s) entered on step 1: maturita_vs.


Vztah mezi odchodem do předčasného důchodu a vzděláním lze vysvětlit tak, že pokud bude o důchod žádat respondent se základním vzděláním, respektive výučním listem, dalo by se předpokládat, že bude 1,5krát vyšší šance, že zažádá o předčasný důchod než žadatel s vyšším vzděláním (vysokoškolské či vyšší odborné). Naopak, u žadatelů se středoškolským vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním je šance k odchodu do důchodu 0,7x nižší než u žadatelů s dosaženým nižším vzděláním.

63

Vazba rodinného stavu a časování starobního důchodu

Tabulka č. 9 Regresní model (charakteristiky vztahu mezi odchodem do předčasného důchodu a rodinným stavem)



Step 1a Svobodní ,649 ,388 2,794 1 ,095 1,914

Constant -1,196 ,085 197,544 1 ,000 ,303

a. Variable(s) entered on step 1: svobodni.



Step 1a Žijící ve vztahu -,369 ,177 4,361 1 ,037 ,691

Constant -,913 ,145 39,884 1 ,000 ,401

a. Variable(s) entered on step 1: vevztahu.



Step 1a Ovdovělí -,120 ,367 ,106 1 ,744 ,887

Constant -1,161 ,085 185,817 1 ,000 ,313

a. Variable(s) entered on step 1: ovdoveli.



Step 1a Rozvedení ,374 ,199 3,522 1 ,061 1,454

Constant -1,246 ,094 174,775 1 ,000 ,288

a. Variable(s) entered on step 1: rozvedeni.


Z výsledků analýzy nelze jednoznačně prokázat závislost (sign. > 0,05) mezi odchodem do předčasného důchodu rodinným stavem respondenta. Jedině u žadatelů, kteří žijí v trvalém vztahu, je možné uvažovat 0,69 x nižší pravděpodobnost odchodu do předčasného důchodu než ostatní žadatelé.

64

Vazba nemocnosti a časování starobního důchodu

Tabulka č. 10 Regresní model (charakteristiky vztahu mezi odchodem do předčasného důchodu a zda byl v pracovní neschopnosti alespoň 1 měsíc v posledních 5 letech)



Step 1a Byl v pracovní neschopnosti

alespoň 1 měsíc v posledních 5

letech

,300 ,172 3,040 1 ,081 1,350

Constant -1,352 ,137 97,319 1 ,000 ,259

a. Variable(s) entered on step 1: Byl v pracovní neschopnosti alespoň 1 měsíc v posledních 5 letech.


Z výsledků analýzy nelze jednoznačně prokázat závislost (sign. > 0.05) mezi odchodem do předčasného důchodu a pracovní neschopností v délce alespoň jednoho měsíce v posledních 5 letech před podáním žádosti o důchod.

Vazba nezaměstnanosti a časování starobního důchodu

Tabulka č. 11 Regresní model (charakteristiky vztahu mezi odchodem do předčasného důchodu a zda byl v evidenci úřadu práce alespoň 1 měsíc v posledních 5 letech)



Step 1a Byl v evidenci úřadu práce alespoň

1 měsíc v posledních 5 letech ,958 ,176 29,505 1 ,000 2,607

Constant -1,466 ,105 193,916 1 ,000 ,231

a. Variable(s) entered on step 1: Byl v pracovní neschopnosti alespoň 1 měsíc v posledních 5 letech.


Pokud byl žadatel o důchod v evidenci úřadu práce alespoň 1 měsíc v posledních 5 letech, pak se dá očekávat 2,6krát vyšší pravděpodobnost, že bude chtít odejít do předčasného důchodu na rozdíl od žadatelů, kteří v evidenci úřadu práce nebyli.

65

Vazba ekonomického statusu a časování starobního důchodu

Tabulka č. 12 Regresní model (charakteristiky vztahu mezi odchodem do předčasného důchodu a ekonomickým statusem)3



Step 1a Nezaměstnaný ,947 ,211 20,132 1 ,000 2,578

Constant -1,331 ,094 201,780 1 ,000 ,264

a. Variable(s) entered on step 1: Ekonomicky neaktivní.



Step 1a Zaměstnanec -,418 ,168 6,230 1 ,013 ,658

Constant -,923 ,125 54,263 1 ,000 ,397

a. Variable(s) entered on step 1: zamestnanec.



Step 1a OSVČ -,183 ,205 ,792 1 ,373 ,833

Constant -1,129 ,093 147,266 1 ,000 ,323

a. Variable(s) entered on step 1: osvc.


Dle výše uvedeného výsledku o vztahu mezi odchodem do předčasného důchodu a ekonomického statusu v době provádění šetření můžeme říci, že pokud přijde na OSSZ žádat o důchod klient, který je v době podání žádosti nezaměstnaný, pak bude šance, že zažádá o předčasný důchod 2,5krát větší, než když žádá o důchod klient v zaměstnaneckém poměru. Pro OSVČ nešel vztah v regresním modelu signifikantně prokázat.

3 Vysvětlivky: B - regresní koeficienty, S.E. - standardní chyba, Wald - Waldovo testové kritérium, df -

stupně volnosti, Sig. - dosažená hladina významnosti. Poslední sloupec Exp(B) uvádí vliv regresních koeficientů (šanci)

66

Vazba povolání a časování starobního důchodu

Tabulka č. 13 Regresní model (charakteristiky vztahu mezi odchodem do předčasného důchodu a povoláním)



Step 1a Odborné

pozice -,376 ,225 2,798 1 ,094 ,686

Constant -1,101 ,091 147,269 1 ,000 ,333

a. Variable(s) entered on step 1: odborne_pozice.



Step 1a Úřednické

profese -,263 ,259 1,029 1 ,310 ,769

Constant -1,135 ,088 165,792 1 ,000 ,321

a. Variable(s) entered on step 1: urednici.



Step 1a Práce ve

službách ,232 ,221 1,101 1 ,294 1,261

Constant -1,205 ,091 175,483 1 ,000 ,300

a. Variable(s) entered on step 1: sluzby.



Step 1a Dělnické

profese ,016 ,172 ,008 1 ,927 1,016

Constant -1,174 ,104 126,219 1 ,000 ,309

a. Variable(s) entered on step 1: delnici.


67

Podle výše uvedených výsledků logistické regrese mezi kategorií zaměstnání (převažujícím oborem zaměstnání) a odchodem do předčasného důchodu nelze jednoznačně určit vztah.

Vazba výše příjmu a časování starobního důchodu

Tabulka č. 14 Regresní model (charakteristiky vztahu mezi odchodem do předčasného důchodu a osobním měsíčním čistým příjmem respondenta)



Step 1a do10000 ,539 ,182 8,770 1 ,003 1,714

Constant -1,315 ,100 174,641 1 ,000 ,268

a. Variable(s) entered on step 1: do10000.



Step 1a do20000 ,129 ,166 ,607 1 ,436 1,138

Constant -1,228 ,114 115,456 1 ,000 ,293

a. Variable(s) entered on step 1: do20000.



Step 1a nad20000 -1,014 ,249 16,567 1 ,000 ,363

Constant -,991 ,090 121,777 1 ,000 ,371

a. Variable(s) entered on step 1: nad20000.


Z výsledků regresní analýzy nelze jednoznačně prokázat závislost (sign. > 0.05) mezi odchodem do předčasného důchodu a příjmem respondenta v intervalu 10 000 - 20 000 Kč. Naopak, respondenti, kteří mají velmi nízké příjmy do 10 000 Kč, pak mají 1,7x vyšší pravděpodobnost odchodu do předčasného důchodu. U respon-dentů naopak s nadprůměrnými příjmy, resp. nad 20 000 Kč čistého, je pak pravděpodobnost odchodu do předčasného důchodu přibližně 0,363x nižší než u jiných skupin žadatelů dle měsíčního příjmu.

68

Příloha č. 2

Analýza odchodů do starobního důchodu (VŠPS databáze)

Odchod do důchodu - Důchodci pokračující v ekonomické činnosti (2012)

zaměstnaní - celkem 4 890,1 100,0 x

z toho:

pracující důchodci - celkem 255,3 5,2 100,0

v tom:

starobní (vč. předčasných) 163,4 3,3 64,0

invalidní (plně a částečně) 84,6 1,7 33,1

jiný druh důchodu (např. vdovský/vdovecký) 7,3 0,1 2,8

v tom:

zaměstnanci vč. čl. prod. druž. 184,0 3,8 72,1

podnikatelé, živnostníci vč. pom. rod. přísl. 71,3 1,5 27,9

zaměstnaní - muži 2 778,6 100,0 x

z toho:

pracující důchodci - muži 122,0 4,4 100,0

v tom:




v tom:



zaměstnaní - ženy 2 111,5 100,0 x

z toho:

pracující důchodci - ženy 133,2 6,3 100,0

v tom:




v tom:



Zdroj dat: VŠPS (2012)

69

Analýza odchodů do starobního důchodu (ČSSZ databáze)

Počet pracujících starobních důchodců v tisících (2010-2014) (vč. předčasných důchodců)

rok 2010 2011 2012 2013 2014

pracující starobní důchodci 158,3 156,9 163,4 172,8 166,3

muži 75,9 72,2 75,2 80,4 78,5

zeny 82,4 84,7 88,3 92,4 87,8

Zdroj dat: ČSÚ

70

Příloha č. 3

Dotazník

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ODCHOD DO DŮCHODUFAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ODCHOD DO DŮCHODUFAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ODCHOD DO DŮCHODUFAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ODCHOD DO DŮCHODU

TAZATEL: RESPTAZATEL: RESPTAZATEL: RESPTAZATEL: RESPONDENT:ONDENT:ONDENT:ONDENT:

Dobrý den, jsem tazatel(ka) společnosti SC&C a provádíme výzkum, který se týká faktorů odchodu do důchodu. Vaše názory jsou pro nás velmi cenné a nenahraditelné. Zdržím Vás zhruba 25 minut.

____________________________________________________________________________________

A.A.A.A. Podáváte žádost o starobní důchod? Podáváte žádost o starobní důchod? Podáváte žádost o starobní důchod? Podáváte žádost o starobní důchod?

1. Ano

2. Ne � KONEC FILTR

B.B.B.B. Pobíráte invalidní důchod III. STUPNĚ?Pobíráte invalidní důchod III. STUPNĚ?Pobíráte invalidní důchod III. STUPNĚ?Pobíráte invalidní důchod III. STUPNĚ?

1. Ano� KONEC FILTR

2. Ne

C.C.C.C. Jak daleko jste při podávání žádosti o důchod?Jak daleko jste při podávání žádosti o důchod?Jak daleko jste při podávání žádosti o důchod?Jak daleko jste při podávání žádosti o důchod?

1. Jen se jdu zeptat-� KONEC FILTR

2.2.2.2. Chtěl jsem podat žádost, ale řekli mi, že ještě nemám na důchod nárok- POKRAČUJPOKRAČUJPOKRAČUJPOKRAČUJ

3.3.3.3. Chtěl jsem podat žádost, ale řekli mi, že ještě musím doplnit nějaké informace – POKRAČUJPOKRAČUJPOKRAČUJPOKRAČUJ

4.4.4.4. Zrovna jsem podal žádost- POKRAČUJPOKRAČUJPOKRAČUJPOKRAČUJ

5. Žádost jsem podal již dříve (jdu doplnit informace)- � KONEC FILTR

6. Důchod již pobírám-KONEC

Q1. Podal/a jste žádost: Q1. Podal/a jste žádost: Q1. Podal/a jste žádost: Q1. Podal/a jste žádost:

1. o předčasný starobní důchod

2. o řádný starobní důchod (při dosažení důchodového věku)

3. o odložený starobní důchod – tzv. přesluhování, práce „na procenta“

FILTR: odpovídá jen Q1 odpověď 1: Q1_1. O kolik měsíců / let odcházíte dříve do důchodu? ____________měsíců / ___________letQ1_1. O kolik měsíců / let odcházíte dříve do důchodu? ____________měsíců / ___________letQ1_1. O kolik měsíců / let odcházíte dříve do důchodu? ____________měsíců / ___________letQ1_1. O kolik měsíců / let odcházíte dříve do důchodu? ____________měsíců / ___________let

71

VŠICHNI:

SHARE1: Co je podle Vás výhodné při dnes platných pravidlech?SHARE1: Co je podle Vás výhodné při dnes platných pravidlech?SHARE1: Co je podle Vás výhodné při dnes platných pravidlech?SHARE1: Co je podle Vás výhodné při dnes platných pravidlech?

bylo by to pro mne výhodné

bylo by to pro mne

nevýhodné nevím

a) Kdybych šel/šla bych do předčasného důchodu 1 2 9

b) Kdybych začal/a pobírat důchod přesně ve věku, kdy dosáhnu důchodového věku

1 2 9

c) Kdybych odložil/a žádost o důchod na později, než jak to pro mě vyplývá ze zákona s tím, že až později zažádám o celý důchod, bude vyšší, než kdybych jej začal brát hned

1 2 9

d) Kdybych zvolil/a po dosažení důchodového věku částečný (poloviční) důchod a dál bych pracoval/a s tím, že až později zažádám o celý důchod, bude vyšší, než kdybych ho začal/a brát hned

1 2 9

VŠICHNI:

Q1a. Kdy dosáhnete/Q1a. Kdy dosáhnete/Q1a. Kdy dosáhnete/Q1a. Kdy dosáhnete/kdy jste dosáhl/a důchodového věku? (měsíc, rok)kdy jste dosáhl/a důchodového věku? (měsíc, rok)kdy jste dosáhl/a důchodového věku? (měsíc, rok)kdy jste dosáhl/a důchodového věku? (měsíc, rok)

____________měsíc / ___________rok____________měsíc / ___________rok____________měsíc / ___________rok____________měsíc / ___________rok

Q1b. Který zQ1b. Který zQ1b. Který zQ1b. Který z výroků vystihuje Vaši situacivýroků vystihuje Vaši situacivýroků vystihuje Vaši situacivýroků vystihuje Vaši situaci:

1. Vím dlouhodobě přesně, kdy mi vznikl/vznikne nárok na starobní/předčasný důchod

2. Vím dlouhodobě přibližně, kdy mi vznikl/vznikne nárok na starobní/předčasný důchod a přesně jsem si to

zjistil/zjistím v poslední/nejbližší době

3. Nevěděl jsem, kdy mi vznikl/vznikne nárok na starobní/předčasný důchod a na termín mého odchodu do

důchodu to nemělo žádný vliv

4. Nevěděl jsem, kdy mi vznikl/vznikne nárok na starobní/předčasný důchod, kdybych to věděl, žádal bych o

důchod jindy (například dříve)

Q1c. Od kterého měsíce žádáte výplatu důchodu?Q1c. Od kterého měsíce žádáte výplatu důchodu?Q1c. Od kterého měsíce žádáte výplatu důchodu?Q1c. Od kterého měsíce žádáte výplatu důchodu? (měsíc, rok)

____________měsíc / ___________rok____________měsíc / ___________rok____________měsíc / ___________rok____________měsíc / ___________rok

Q1d. Rozhodněte, které tvrzení Vás více vystihuje:Q1d. Rozhodněte, které tvrzení Vás více vystihuje:Q1d. Rozhodněte, které tvrzení Vás více vystihuje:Q1d. Rozhodněte, které tvrzení Vás více vystihuje:

1. Termín odchodu do důchodu, jsem přizpůsobil tomu,jsem přizpůsobil tomu,jsem přizpůsobil tomu,jsem přizpůsobil tomu, aby výpočet výše důchodu byl pro mě výhodnější

2. Termín odchodu do důchodu, jsem nepřizpůsoboval tomujsem nepřizpůsoboval tomujsem nepřizpůsoboval tomujsem nepřizpůsoboval tomu,,,, aby výpočet výše důchodu byl pro mě

výhodnější

3. Nevím/nerozhodoval jsem se dle výše důchodu

72

Q2. Q2. Q2. Q2. SSSS kým jste podání žádosti probíral/a? kým jste podání žádosti probíral/a? kým jste podání žádosti probíral/a? kým jste podání žádosti probíral/a? (možnost více odpovědí)

1. Kolegové

2. Partner/partnerka

3. Rodina – děti, jiní příbuzní

4. Přátelé/kamarádi

5. S nikým

6. Na OSSZ

7. S účetní/m

8. Se zaměstnavatelem/vedením firmy

9. Někdo jiný: __________________________

10. Nevím

Q4. Jakou výši důchodu budete mít? .......................... Kč Q4. Jakou výši důchodu budete mít? .......................... Kč Q4. Jakou výši důchodu budete mít? .......................... Kč Q4. Jakou výši důchodu budete mít? .......................... Kč

99 – vůbec nevím � jdi na Q4a)

98-nechci odpovědět

Q4a) Zkuste se pokusit určit výši důchodu pomocí kategorií:Q4a) Zkuste se pokusit určit výši důchodu pomocí kategorií:Q4a) Zkuste se pokusit určit výši důchodu pomocí kategorií:Q4a) Zkuste se pokusit určit výši důchodu pomocí kategorií:

1. do 6 000 Kč

2. 6 000 - 8 000 Kč

3. 8 000 - 10 000 Kč

4. 10 000 - 12 000 Kč

5. 12 000 - 14 000 Kč

6. 14 000 - 16 000 Kč

7. 16 000 - 18 000 Kč

8. 18 000 - 20 000 Kč

9. 20 000 - 22 000 Kč

10. 22 000 - 24 000 Kč

11. 24 000 - 26 000 Kč

12. 26 000 - 28 000 Kč

13. 28 000 - 30 000 Kč

14. 30 000 Kč a více

Q5. Odkud tu částku víte? Q5. Odkud tu částku víte? Q5. Odkud tu částku víte? Q5. Odkud tu částku víte? ---- možné označit víc odpovědímožné označit víc odpovědímožné označit víc odpovědímožné označit víc odpovědí

1. OSSZ (správa sociálního zabezpečení)

2. Kalkulátor na internetu

3. Odhaduji

4. Spočítal/a mi to účetní / kolegové

5. Jinak: _________________________

Q6. Pokryje tato částka Vaše životní potřeby? Q6. Pokryje tato částka Vaše životní potřeby? Q6. Pokryje tato částka Vaše životní potřeby? Q6. Pokryje tato částka Vaše životní potřeby?

1. Určitě ano 3. Spíše ne

2. Spíše ano 4. Určitě ne

73

Q7. Byl byste ochoten odložit odchod dQ7. Byl byste ochoten odložit odchod dQ7. Byl byste ochoten odložit odchod dQ7. Byl byste ochoten odložit odchod do důchodu o jeden rok, pokud by se tím zvýšil Váš důchod?o důchodu o jeden rok, pokud by se tím zvýšil Váš důchod?o důchodu o jeden rok, pokud by se tím zvýšil Váš důchod?o důchodu o jeden rok, pokud by se tím zvýšil Váš důchod?

1. Ano

2. Ne

FILTR: odpovídá jen Q7 odpověď 1:

Q7 a) O jakou částku by se musel Váš měsíční důchod zvýšit, abyste odložil/a žádost o důchod o jeden rok? Q7 a) O jakou částku by se musel Váš měsíční důchod zvýšit, abyste odložil/a žádost o důchod o jeden rok? Q7 a) O jakou částku by se musel Váš měsíční důchod zvýšit, abyste odložil/a žádost o důchod o jeden rok? Q7 a) O jakou částku by se musel Váš měsíční důchod zvýšit, abyste odložil/a žádost o důchod o jeden rok?

________________________Kč 99 vůbec nevím

formulace tazatelem (PŘEDČASNÝ/STAROBNÍ DŮCHOD) podle Q1

Q9. Představte si, že byste měl/ a nárok na (Q9. Představte si, že byste měl/ a nárok na (Q9. Představte si, že byste měl/ a nárok na (Q9. Představte si, že byste měl/ a nárok na (předčasný/řádný/odloženýpředčasný/řádný/odloženýpředčasný/řádný/odloženýpředčasný/řádný/odložený) starobní důchod až za rok . Co byste ) starobní důchod až za rok . Co byste ) starobní důchod až za rok . Co byste ) starobní důchod až za rok . Co byste

dělal/a:dělal/a:dělal/a:dělal/a:

1. zůstal/a bych v práci a pracoval/a jako dosud

2. odešel/la bych ze současné práce a našel /la bych si na něco jiného a zažádal/a bych o (předčasný)

důchod až za rok,

3. chtěl bych si v práci zkrátit úvazek,

4. byl bych ten rok pravděpodobně nezaměstnaný,

5. byl bych ten rok pravděpodobně na nemocenské,

6. zažádal bych pravděpodobně o invalidní důchod,

7. udělal bych něco jiného: ____________________________________________

8. nevím, co bych v takovém případě dělal/a

9. zažádal bych o předčasný důchod (pro ty, co měli jít do řádného starobního důchodu

74

formulace podle Q1

Q10. Jaké jsou Vaše důvody pro podání žádQ10. Jaké jsou Vaše důvody pro podání žádQ10. Jaké jsou Vaše důvody pro podání žádQ10. Jaké jsou Vaše důvody pro podání žádosti o (předčasný) důchod? osti o (předčasný) důchod? osti o (předčasný) důchod? osti o (předčasný) důchod? –––– (možnost zaškrtnout více odpovědí)(možnost zaškrtnout více odpovědí)(možnost zaškrtnout více odpovědí)(možnost zaškrtnout více odpovědí)

Q10a) A jaký důvod je ten hlavní? Pouze jeden zQ10a) A jaký důvod je ten hlavní? Pouze jeden zQ10a) A jaký důvod je ten hlavní? Pouze jeden zQ10a) A jaký důvod je ten hlavní? Pouze jeden z důvodů označených vdůvodů označených vdůvodů označených vdůvodů označených v otázce 10 otázce 10 otázce 10 otázce 10

TAZATEL:PŘEDLOŽTE RESPONDENTOVI KARTIČKY, ABY VYBRAL VŠECHNY DŮVODY TAZATEL:PŘEDLOŽTE RESPONDENTOVI KARTIČKY, ABY VYBRAL VŠECHNY DŮVODY TAZATEL:PŘEDLOŽTE RESPONDENTOVI KARTIČKY, ABY VYBRAL VŠECHNY DŮVODY TAZATEL:PŘEDLOŽTE RESPONDENTOVI KARTIČKY, ABY VYBRAL VŠECHNY DŮVODY

Všechny důvody Hlavní důvod

1. Přišel jsem o práci a nechci si už žádnou hledat. 1 1

2. Přišel jsem o práci a nedaří se mi žádnou už najít. 2 2

3. Nechci už dál pracovat, tak odcházím z práce. 3 3

4. Má práce je fyzicky moc náročná. 4 4

5. V práci nestačím tempu. 5 5

6. Má práce mě moc stresuje. 6 6

7. Má práce je monotónní. 7 7

8. Bojím se, že v práci nestačím na novoty. 8 8

9. V práci o ničem nerozhoduji. 9 9

10. V práci panuje konfliktní atmosféra. 10 10

11. Nejsem zdravý. 11 11

12. Budu pečovat o vnoučata. 12 12

13. Budu pečovat o rodiče. 13 13

14. Budu pečovat o rodiče mého partnera/partnerky). 14 14

15. Budu pečovat o nemohoucího partnera/partnerku. 15 15

16. Čekal jsem, až půjde i partner/ka. 16 16

17. Partner/ka je již v důchodu, tak odcházím také. 17 17

18. Dosáhl/a jsem zákonného důchodového věku. 18 18

19. Jiný důvod - prosím vypište…. 19 19

Jiný důvod: Jiný důvod: Jiný důvod: Jiný důvod: ____________________________________________

Q10b. Plánujete sQ10b. Plánujete sQ10b. Plánujete sQ10b. Plánujete s pobíráním důchodu vpobíráním důchodu vpobíráním důchodu vpobíráním důchodu v nejbližších letech pracovat?nejbližších letech pracovat?nejbližších letech pracovat?nejbližších letech pracovat?

1. Ano, stejně jako dosud.

2. Ano, ale snížím si úvazek.

3. Ano, začnu podnikat.

4. Ne.

75

Q12. Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíteQ12. Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíteQ12. Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíteQ12. Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte ssss následujícími výroky? následujícími výroky? následujícími výroky? následujícími výroky? (např. v případě partnera/partnerky)

určitě nesouhlasím

spíše nesouhlasím

spíše souhlasím

určitě souhlasím

1) Jsem natolik finančně zajištěn/a, že důchod od státu není pro mne směrodatný.

1 2 3 4

2) Je finančně výhodné odejít do důchodu co nejdříve. 1 2 3 4

3) Má práce je fyzicky moc náročná. 1 2 3 4

4) Má práce mě moc stresuje. 1 2 3 4

5) Má práce je monotónní. 1 2 3 4

6) Bojím se, že v práci nestačím na novoty. 1 2 3 4

7 V práci o ničem nerozhoduji. 1 2 3 4

8) V práci panuje konfliktní atmosféra. 1 2 3 4

9) Jsem si jist svou prací. 1 2 3 4

10) Pracuji s plným nasazením. 1 2 3 4

11) Má práce mě baví. 1 2 3 4

12) Mám možnost si po dohodě upravit pracovní úvazek. 1 2 3 4

13) Při pobírání důchodu budu pracovat z finančních důvodů.

1 2 3 4

14) Mám možnost pracovní náplň upravit, pokud bych fyzicky nestačil/a.

1 2 3 4

15) Cítím se fyzicky zdravý/á. 1 2 3 4

16) Můj/má životní partner/ partnerka je zdravý/á. 1 2 3 4

17) U mne v práci panuje diskriminace starších. 1 2 3 4

18) V práci si mě váží. 1 2 3 4

19) Chci si v důchodu zachovat životní styl, jaký jsem měl/a před odchodem do důchodu.

1 2 3 4

20) Vidím život v důchodu jako kompenzaci za dobu, kdy jsem musel/a chodit do práce.

1 2 3 4

Q13. Jak zvládáte následující Q13. Jak zvládáte následující Q13. Jak zvládáte následující Q13. Jak zvládáte následující činnosti? činnosti? činnosti? činnosti?

1) vůbec

nezvládám 2) spíše

nezvládám 3) spíše zvládám

4) velmi dobře

zvládám

1) Vyjít schody do 3. patra bez přerušení 1 2 3 4

2) Stát (např. ve frontě) 10 minut 1 2 3 4

3) Vyhledat na internetu konkrétní odjezd a příjezd vlaku 1 2 3 4

4) Odnést v rukou tašky s nákupem, které váží 10 kg 1 2 3 4

5) Objednat zboží na internetu (např. koupit knihu) 1 2 3 4

6) Doběhnout autobus / tramvaj 1 2 3 4

7) Vyplnit daňové přiznání 1 2 3 4

8) Vysvětlit anglicky cizinci cestu, na kterou se ptá 1 2 3 4

9) Cvičit každý den 1 2 3 4

10) Chodit na preventivní lékařské prohlídky 1 2 3 4

76

Q14. Do jaké míry se vQ14. Do jaké míry se vQ14. Do jaké míry se vQ14. Do jaké míry se v současné době věnujete následujícím činnostem? Q15. A jak plánujete, že to bude současné době věnujete následujícím činnostem? Q15. A jak plánujete, že to bude současné době věnujete následujícím činnostem? Q15. A jak plánujete, že to bude současné době věnujete následujícím činnostem? Q15. A jak plánujete, že to bude

vvvv prvních letech důchodu?, 1= vůbec ne, 2 = výjimečně, prvních letech důchodu?, 1= vůbec ne, 2 = výjimečně, prvních letech důchodu?, 1= vůbec ne, 2 = výjimečně, prvních letech důchodu?, 1= vůbec ne, 2 = výjimečně, 3 = občas 4 = velmi často 3 = občas 4 = velmi často 3 = občas 4 = velmi často 3 = občas 4 = velmi často , 99 , 99 , 99 , 99 ---- netýká se netýká se netýká se netýká se

Nejprve současná situace a potom budoucí situace V případě, že se daná situace respondenta netýká, tak zaškrtněte v příslušném řádku sloupec „Netýká se“ (např. když už nemají rodiče)

Netýká se Netýká se Netýká se Netýká se Současná Současná Současná Současná

situacesituacesituacesituace

V prvních 3 V prvních 3 V prvních 3 V prvních 3 až 5 letech až 5 letech až 5 letech až 5 letech po po po po přiznání přiznání přiznání přiznání

důchodudůchodudůchodudůchodu

1) Péče o vnoučata

2) Péče o rodiče

3) Péče o rodiče mého partnera/partnerky)

4) Péče o nemohoucího partnera/partnerku

5) Placené práce (zaměstnání)

6) Práce v domácnosti/ na zahradě atd.

7) Dobrovolnická práce (spolky, kluby atd.)

8) Zájmy /hobby/cestování

9) Čas trávený s rodinou

10) Studium, vzdělávání se

11) Čas trávený s přáteli

Q16. Nyní by nás zajímala Vaše současná situace vQ16. Nyní by nás zajímala Vaše současná situace vQ16. Nyní by nás zajímala Vaše současná situace vQ16. Nyní by nás zajímala Vaše současná situace v profesi a příjmech.profesi a příjmech.profesi a příjmech.profesi a příjmech.

Q17. A také se pokuste podívat do budoucnosti Q17. A také se pokuste podívat do budoucnosti Q17. A také se pokuste podívat do budoucnosti Q17. A také se pokuste podívat do budoucnosti –––– jak očekáváte, že to bude vjak očekáváte, že to bude vjak očekáváte, že to bude vjak očekáváte, že to bude v prvních letech důchodu?prvních letech důchodu?prvních letech důchodu?prvních letech důchodu?

Využijte stupnici:Využijte stupnici:Využijte stupnici:Využijte stupnici:

1. do 6 000 Kč

2. 6 000 - 8 000 Kč

3. 8 000 - 10 000 Kč

4. 10 000 - 12 000 Kč

5. 12 000 - 14 000 Kč

6. 14 000 - 16 000 Kč

7. 16 000 - 18 000 Kč

8. 18 000 - 20 000 Kč

9. 20 000 - 22 000 Kč

10. 22 000 - 24 000 Kč

11. 24 000 - 26 000 Kč

12. 26 000 - 28 000 Kč

13. 28 000 - 30 000 Kč

14. 30 000 Kč a více

77

ssssoučasná situaceoučasná situaceoučasná situaceoučasná situace vvvv prvních 3 až 5 letech po prvních 3 až 5 letech po prvních 3 až 5 letech po prvních 3 až 5 letech po

přiznání důchodupřiznání důchodupřiznání důchodupřiznání důchodu

1) výše osobního měsíčního

čistého příjmu Kč Kč

2) výše měsíčního čistého příjmu

Vaší domácnosti Kč Kč

3) vaše osobní životní náklady –

měsíčně Kč Kč

4) životní náklady Vaší

domácnosti – měsíčně Kč Kč

5) Do které kategorie

zaměstnání byste se

zařadil/a?

V případě současné situace

uveďte prosím profesi, které

jste se věnoval/a nejvíce let ve

svém životě (např. pokud jste

20 let pracoval/a jako učitel

na základní škole a poslední

2 roky jste dělal /a účetního,

tak se zařaďte jako učitel)

0) Zaměstnanci v ozbrojených silách (generálové, poddůstojníci, vojáci z povolání) 1) Vedoucí a řídící pracovníci + zákonodárci (např. starosta, poslanec, ředitel, jednatel, náměstek a top management) 2) Specialisté (např. učitelé, architekt, umělec, hlavní účetní, právník, novinář, vědec, samostatný stavební inženýr, překladatel, grafik) 3) Odborné a technické pozice (mistři, pilot, stavební technik, laborant, záchranář, šéfkuchař, celník, detektiv / kriminalista, nákupčí, zdravotní sestra) 4) Úřední práce (např. asistentka, účetní, bankovní úředník, knihovník, recepční) 5) Obchod (např. prodavačka, pokladní, model/ka, prodejce, obsluha čerpací stanice) 6) Služby (např. kadeřník, číšník, kuchař, masér, pohřební služba, ošetřovatel, hasič, policista) 7) Řemeslníci a opraváři (např. zedník, elektrikář, švadlena, instalatér, klenotník, truhlář) 8) Dělník, obsluha strojů, řidič (např. řidič autobusu, obsluha strojů obecně, traktorista, jeřábník, strojvedoucí) 9) Nekvalifikovaný pracovník (např. vrátný, uklízečka, pomocný pracovník) 10) Pracovník v zemědělství (např. zahradník, rybář, farmář, chovatel, pěstitel, lesník) 95) NEPRACUJI

0) Zaměstnanci v ozbrojených silách (generálové, poddůstojníci, vojáci z povolání) 1) Vedoucí a řídící pracovníci + zákonodárci (např. starosta, poslanec, ředitel, jednatel, náměstek a top management) 2) Specialisté (např. učitelé, architekt, umělec, hlavní účetní, právník, novinář, vědec, samostatný stavební inženýr, překladatel, grafik) 3) Odborné a technické pozice (mistři, pilot, stavební technik, laborant, záchranář, šéfkuchař, celník, detektiv / kriminalista, nákupčí, zdravotní sestra) 4) Úřední práce (např. asistentka, účetní, bankovní úředník, knihovník, recepční) 5) Obchod (např. prodavačka, pokladní, model/ka, prodejce, obsluha čerpací stanice) 6) Služby (např. kadeřník, číšník, kuchař, masér, pohřební služba, ošetřovatel, hasič, policista) 7) Řemeslníci a opraváři (např. zedník, elektrikář, švadlena, instalatér, klenotník, truhlář) 8) Dělník, obsluha strojů, řidič (např. řidič autobusu, obsluha strojů obecně, traktorista, jeřábník, strojvedoucí) 9) Nekvalifikovaný pracovník (např. vrátný, uklízečka, pomocný pracovník) 10) Pracovník v zemědělství (např. zahradník, rybář, farmář, chovatel, pěstitel, lesník) 95) NEPRACUJI

Q18. Zajímá nás Váš osobní názor. Do kolika let je dle Vašeho názoru možné veQ18. Zajímá nás Váš osobní názor. Do kolika let je dle Vašeho názoru možné veQ18. Zajímá nás Váš osobní názor. Do kolika let je dle Vašeho názoru možné veQ18. Zajímá nás Váš osobní názor. Do kolika let je dle Vašeho názoru možné ve Vaší profesi pracovat? Máme na Vaší profesi pracovat? Máme na Vaší profesi pracovat? Máme na Vaší profesi pracovat? Máme na

mysli profesi, které jste se věnoval/a většinu života. mysli profesi, které jste se věnoval/a většinu života. mysli profesi, které jste se věnoval/a většinu života. mysli profesi, které jste se věnoval/a většinu života.

Této profesi je možné se věnovat do ___________let.

78

Q19. Kolik měsíců jste přibližně vQ19. Kolik měsíců jste přibližně vQ19. Kolik měsíců jste přibližně vQ19. Kolik měsíců jste přibližně v posledních pěti letech byl/byla v pracovní neschopnosti ze zdravotních posledních pěti letech byl/byla v pracovní neschopnosti ze zdravotních posledních pěti letech byl/byla v pracovní neschopnosti ze zdravotních posledních pěti letech byl/byla v pracovní neschopnosti ze zdravotních

důvdůvdůvdůvodůodůodůodů?

___________

Q20. Kolik měsíců jste přibližně vQ20. Kolik měsíců jste přibližně vQ20. Kolik měsíců jste přibližně vQ20. Kolik měsíců jste přibližně v posledních pěti letech byl/byla veden/a vposledních pěti letech byl/byla veden/a vposledních pěti letech byl/byla veden/a vposledních pěti letech byl/byla veden/a v evidenci úřadu práce jako evidenci úřadu práce jako evidenci úřadu práce jako evidenci úřadu práce jako

nezaměstnaný?nezaměstnaný?nezaměstnaný?nezaměstnaný?

___________

Q21. Pobíráte, nebo někdy vQ21. Pobíráte, nebo někdy vQ21. Pobíráte, nebo někdy vQ21. Pobíráte, nebo někdy v budoucnu budete pobírat důchod ze zahraničí?budoucnu budete pobírat důchod ze zahraničí?budoucnu budete pobírat důchod ze zahraničí?budoucnu budete pobírat důchod ze zahraničí?

1. Ano

2. Ne

3. Nevím

Nyní už pouzeNyní už pouzeNyní už pouzeNyní už pouze doplníme některé sociodemografické údaje:doplníme některé sociodemografické údaje:doplníme některé sociodemografické údaje:doplníme některé sociodemografické údaje:

S1. VS1. VS1. VS1. V současné době jste:současné době jste:současné době jste:současné době jste:

1. Zaměstnanec - plný úvazek

2. Zaměstnanec - částečný úvazek

3. OSVČ / podnikatel

4. Nezaměstnaný

5. Invalidní důchodce

6. Jiné: _________________

S2. VS2. VS2. VS2. V jakém měsíci a roce jste se narodil/a? jakém měsíci a roce jste se narodil/a? jakém měsíci a roce jste se narodil/a? jakém měsíci a roce jste se narodil/a? MĚSÍC: ______ ROK: __________

S3. Kolik členů má Vaše domácnost? S3. Kolik členů má Vaše domácnost? S3. Kolik členů má Vaše domácnost? S3. Kolik členů má Vaše domácnost? ____________

S4. Jak vysoké má Vaše domácnost úspory? Jde nám o hrubý odhad. S4. Jak vysoké má Vaše domácnost úspory? Jde nám o hrubý odhad. S4. Jak vysoké má Vaše domácnost úspory? Jde nám o hrubý odhad. S4. Jak vysoké má Vaše domácnost úspory? Jde nám o hrubý odhad.

1. Žádné

2. Do 50 tisíc Kč

3. 50 – 100 tisíc Kč

4. 100 – 200 tisíc Kč

5. 200 – 500 tisíc Kč

6. Více než 500 tisíc Kč

S5. Kolik jste vyS5. Kolik jste vyS5. Kolik jste vyS5. Kolik jste vychoval/a dětí? choval/a dětí? choval/a dětí? choval/a dětí? _____________ S6. Kolik máte vnoučat? S6. Kolik máte vnoučat? S6. Kolik máte vnoučat? S6. Kolik máte vnoučat? _______________

79

S7. VS7. VS7. VS7. V jakém kraji trvale žijete?jakém kraji trvale žijete?jakém kraji trvale žijete?jakém kraji trvale žijete?

1) Hlavní město Praha

2) Středočeský

3) Jihočeský

4) Plzeňský

5) Karlovarský

6) Ústecký

7) Liberecký

8) Královéhradecký

9) Pardubický

10) Kraj Vysočina

11) Jihomoravský

12) Olomoucký

13) Zlínský

14) Moravskoslezský

S8. S8. S8. S8. Kolik obyvatel má obec / město, kde trvale žijete?Kolik obyvatel má obec / město, kde trvale žijete?Kolik obyvatel má obec / město, kde trvale žijete?Kolik obyvatel má obec / město, kde trvale žijete?

1) Vesnice do 999 obyvatel

2) Obec 1 000 - 1 999 obyvatel

3) Obec s 2 000 - 4 999 obyvateli

4) Město s 5 000 - 19 999 obyvateli



7) Velkoměsto nad 100 000 obyvatel

8) Nevím

S9. PohlavíS9. PohlavíS9. PohlavíS9. Pohlaví

1. Muž

2. Žena

S10. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?S10. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?S10. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?S10. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?

1. Základní

2. Vyučen/a (bez maturity)

3. Středoškolské s maturitou

4. Vysokoškolské (VOŠ, Bc., Mgr., Ing., Ph.D. Atd.)

S11. Jaký je VáS11. Jaký je VáS11. Jaký je VáS11. Jaký je Váš rodinný stav?š rodinný stav?š rodinný stav?š rodinný stav?

1. Svobodný

2. Vdaná, ženatý nebo žiji v trvalém vztahu

3. Ovdovělá/ý

4. Rozvedená/ý

VELMI DĚKUJEME ZA ROZHOVOR!

Uveďte prosím připomínky nebo poznámky kUveďte prosím připomínky nebo poznámky kUveďte prosím připomínky nebo poznámky kUveďte prosím připomínky nebo poznámky k dotazníku:dotazníku:dotazníku:dotazníku:

80

Výtahy z oponentských posudků

prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

V části 3 Diskuse literatury autoři jasně prokázali, že zkoumanou problematiku ovládají a jsou schopni kriticky zhodnotit používané prameny.

Východiskem práce byla provedená sekundární analýza existující literatury, zachycující předmětnou problematiku. Navazující kvantitativní výzkum byl založen na dotazníko-vém šetření celkem 805 respondentů.

Jako základní metoda testování vlivu sociodemografických charakteristik byla použita analýza významnosti s použitím chí-kvadrátu. Další použité metody (logistická regrese, korespondenční analýza) významně pomohly kvalitně zpracovat data, která dotazní-kové šetření přineslo.

Práci tohoto zaměření lze v současné době považovat za aktuální příspěvek k formování politiky v oblasti starobních důchodů. Je zřejmé, že autoři sestavili logicky strukturovaný materiál, který je přesvědčivý, přehledný, opřený o rozbory faktorů, přinášející konkrétní příklady i jejich teoretické zarámování. Práce tak představuje významný příspěvek pro decizní sféru, východisko pro další výzkum i velmi užitečnou výukovou pomůcku.

Využitelnost výsledků je mimo vší diskusi. Práci je možno využít při dalších úpravách (reformách) důchodového systému. Doposud údaje, které by umožňovaly předvídat dopady změn v nastavení systému na rozhodnutí pojištěnců o odchodu do důchodu, chyběly.

Ing. Jan Molek, CSc.

Teoretické základy podstatné pro problematiku sociálního zabezpečení jsou logickým a velmi správným východiskem teoretické části posuzované studie.

Provedená metodika výzkumu je relevantní zaměření a cíli posuzované studie.

Rozsah zpracovaných dat odpovídá zaměření a cíli posuzované studie. Kvalita dat a jejich zpracování jsou na velmi dobré úrovni.

Závěry, k nimž autoři dospěli, jsou zajímavé, fundované a na velmi dobré úrovni.

Posuzovaná studie je využitelná jako dílčí podklad pro rozhodování v oblasti veřejné a sociální politiky.

Date post:	18-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Faktory ovlivňující rozhodnutí o odchodu do starobního...

Documents