FASÁDU SPRÁVNĚ A

JAK ZATEPLIT FASÁDU SPRÁVNĚ A BEZ CHYB

Zkušenosti

postřehy

tipy a rady

ROMAN STUDENÝ

2

Rád bych poděkoval všem, co mi pomohli s realizací této knihy. Především

společnostem BAUMIT, CERESIT, WEBER TERRANOVA, STYROTRADE za poskytnutí všech

potřebných podkladů, rad, informací a materiálů, s kterými jsem měl možnost pracovat a

využít pro napsání této knihy. Děkuji všem investorům, stavebníkům, živnostníkům a firmám,

se kterými jsem měl možnost za posledních 11 let pracovat a realizovat pro ně zateplení fasád

nebo dodávat potřebné rady a materiály. Díky našim zákazníkům jsem měl tu nejlepší

možnost dostat se k mnoha zajímavým stavbám, řešením a případům, které mi pomohly

nasbírat ty nejlepší zkušenosti. Chci poděkovat všem našim klientům, kteří si od nás

v minulosti koupili fasádní materiály a já měl možnost vyslechnout jejich dotazy a prosby o

radu a díky tomu jsem získal obrovskou chuť se učit novým věcem a neustále se vzdělávat.

Kniha je součtem všech mých znalostí a zkušeností, nabytých za posledních 11 let mé

praxe v oblasti zateplování staveb. Věřím, že Vám pomůže a bude Vám dobrým pomocníkem

při studiu a na stavbě.

ROMAN STUDENÝ

Expert v oblasti zateplování fasád

© 2014 Roman Studený, www.spravnezateplenifasad.cz

http://www.spravnezateplenifasad.cz/

3

Prohlášení

Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo poskytování třetím

osobám bez souhlasu autorka je zakázáno. Děkuji za pochopení a respektování tohoto

sdělení. Stažením tohoto materiálu rozumíte, že jakékoli použití informací z tohoto materiálu

a úspěchy či neúspěchy z toho plynoucí, jsou pouze ve Vašich rukách a autor za ně nenese

žádnou zodpovědnost. V tomto materiálu můžete najít informace o produktech nebo

službách třetích osob. Tyto informace jsou doporučením na základě mých profesních

zkušeností a vyjádřením mého názoru k této tematice.

4

Obsah Úvodní slovo autora .......................................................................................................... 7

1 Rozdělení způsobů zateplení obvodových stěn domu ................................................. 9

1.1 Vnější kontaktní zateplovací systém............................................................................ 9

1.2 Vnější provětrávaný zateplovací systém ................................................................... 11

1.3 Vnitřní zateplení stěn................................................................................................. 13

1.4 Termoizolační barvy a stěrky pro vnitřní zateplení ................................................... 16

2 Vysvětlení fyzikálních jevů a veličin stavebních materiálů a konstrukcí ..................... 18

2.1 Teplotní a dilatační pohyby konstrukcí ...................................................................... 18

2.2 Kondenzace vodní páry, rosný bod ........................................................................... 19

2.2.1 Rosný bod vzduchu ............................................................................................. 20

2.3 Tepelná akumulace zdiva .......................................................................................... 22

2.4 Tepelné mosty a jejich rozdělení ............................................................................... 23

2.5 Dýchání konstrukcí .................................................................................................... 25

2.6 Základní výpočtové postupy a veličiny ...................................................................... 26

2.6.1 Tepelný odpor a jeho výpočet ............................................................................ 27

2.6.2 Součinitel prostupu tepla ................................................................................... 27

2.6.3 Součinitel tepelné vodivosti ............................................................................... 28

2.7 Fasádní názvosloví ..................................................................................................... 29

2.7.1 Vnější tepelně izolační kompozitní systém (ETICS) dle ČSN 73 2901 ................. 30

2.7.2 Slovník vybraných fasádních a materiálových termínů ...................................... 31

3 Materiálová skladba kontaktního zateplovacího systému ETICS ................................ 35

3.1 Tepelné izolace .......................................................................................................... 36

3.1.1 Bílý pěnový polystyren EPS70F, EPS100F ........................................................... 36

3.1.2 Pěnový „šedý“ grafitový polystyren ................................................................... 41

3.1.3 Difúzně otevřené polystyreny BAUMIT Open .................................................... 44

3.1.4 Perimetrický soklový polystyren ........................................................................ 48

5

3.1.5 Extrudovaný polystyren XPS ............................................................................... 51

3.1.6 Minerální (kamenná) vata .................................................................................. 53

3.1.7 Fasádní desky Isover TWINNER .......................................................................... 58

3.1.8 Fasádní desky z fenolické pěny KOOLTHERM K5 ............................................... 60

3.1.9 Konopná izolace – pevný fasádní PANEL ............................................................ 64

3.1.10 Pěnové sklo FOAMGLASS ................................................................................... 68

3.1.11 Ytong Multipor ................................................................................................... 73

3.1.12 Tepelně izolační (termo) omítky ........................................................................ 77

3.1.13 Tepelně izolační deska NEW-THERM ................................................................. 79

3.2 Připevnění izolantu k podkladu ................................................................................. 81

3.2.1 Možnosti připevnění izolantu ............................................................................. 82

3.2.2 Lepící hmoty ....................................................................................................... 82

3.2.3 Mechanicky kotvící prostředky .......................................................................... 86

3.3 Výztužná „armovací“ vrstva ....................................................................................... 99

3.4 Systémové lišty a profily .......................................................................................... 104

3.4.1 Založení zateplovacího systému a jeho prvky .................................................. 104

3.4.2 Okapový LTO profil k zakládací LOS liště .......................................................... 107

3.4.3 Rohový profil s armovací tkaninou ................................................................... 108

3.4.4 Okapový LT a VLT profil .................................................................................... 109

3.4.5 Parapetní LPE profil .......................................................................................... 110

3.4.6 Okenní začišťovací profil s tkaninou ................................................................. 111

3.4.7 Dilatační profily ................................................................................................ 112

3.5 Finální povrchové úpravy ........................................................................................ 114

3.5.1 Rozdělení povrchových úprav a jejich aplikace ................................................ 115

4 Příprava podkladu, navazujících konstrukcí a prvků ................................................. 125

4.1 Přípustná tolerance nerovnosti podkladu ............................................................... 125

6

4.2 Vlhkost podkladu ..................................................................................................... 125

4.3 Postupy diagnostiky, opravy a přípravy podkladu pro zateplení fasády ................. 127

4.4 Ošetření a příprava zasoleného povrchu fasád ....................................................... 131

4.5 Druhy podkladů a doporučené systémy lepení tepelné izolace ............................. 132

5 Ostatní související prvky, prostupy a vedení na fasádě ............................................ 135

5.1 Oplechování parapetu ............................................................................................. 135

5.2 Oplechování atiky .................................................................................................... 136

5.3 Připevnění dešťových svodů .................................................................................... 138

5.4 Bleskosvod ............................................................................................................... 139

5.5 Větrací prostupy a mřížky ........................................................................................ 143

5.6 Vedení a osazení elektroinstalace na fasádě (světla, zvonek, čidla) ....................... 145

5.7 Dodatečné tvarové prvky na fasádě ........................................................................ 148

6 Čím a jak zateplit fasádu v otázkách a odpovědích ................................................... 150

6.1 Jak zateplit fasádu domu z plných cihel? ................................................................. 150

6.2 Jak zateplit fasádu domu ze škvárových bloků? ...................................................... 151

6.3 Jak zateplit fasádu domu z plynosilikátových bloků (porobeton)? ......................... 151

6.4 Jak zateplit fasádu domu z kamene? ....................................................................... 152

6.5 Jak zateplit fasádu domu z nepálených cihel (lidově: vepřák, kotovice)? ............... 153

6.6 Jak zateplit fasádu dřevostavby? ............................................................................. 153

6.7 Jak zateplit fasádu novostavby domu z porobetonu (Ytong, Porfix, Hebel atd..)? . 154

6.8 Jak zateplit fasádu domu z cihelných bloků (Porotherm, Heluz atd.)? ................... 155

6.9 Jak zateplit fasádu domu z vápenopískových bloků? .............................................. 156

Závěr ............................................................................................................................. 157

7

Úvodní slovo autora

Upřímně musím napsat, že ještě před pár měsíci mě nenapadlo, že bych mohl napsat

knihu o své práci a získaných zkušenostech. Vždy jsem se ponořil do věcí, které byly v tu chvíli

třeba, nebo jsem si to myslel, a já tak ani nebyl schopen vnímat důležitost a podstatu své

hlavní práce.

Mou hlavní činností od roku 2002 byla realizace staveb a zateplování fasád, a od roku

2007 jsem se začal aktivně věnovat internetovému a kamennému prodeji fasádních materiálů

a postupně rozšířil nabídku na sortiment stavebnin. Před nedávnem jsem si ale uvědomil, kdo

je mým nejčastějším zákazníkem a prodávaným produktem a komu nejčastěji radím a

pomáhám. Byli a jste to právě Vy, kdo čtete tuto knihu. Jste to Vy, kteří hledáte informace, jak

a čím kvalitně zateplit Váš dům. Zjistil jsem, že v naší databázi jsou tisíce faktur a prodejek od

lidí, kteří si koupili v minulosti nějaký fasádní materiál, že mám v databázi tisíce emailů

s odeslanými nabídkami, radami a doporučeními, že na mém diskuzním fóru jsou za poslední

3 roky stovky hodnotných dotazů ohledně zateplování staveb, na které jsem měl možnost

odpovídat. Že jsem osobně vkládal produkt za produktem do svého internetového obchodu

Zatepleni-fasad.eu a krok za krokem doplňoval obsah, informace, popisy, přílohy a cenu a

snažil se vše třídit a spojovat, tak aby i největší laik byl schopen fasádní materiály s pohodlí

domova nakoupit, popřípadě se ke každému produktu dotázat.

V ten moment mi bleskl hlavou nápad Vám poskytnout veškeré informace v utříděné

a komplexní formě, tak aby Vám dobře sloužily.

Knih o zateplení fasád není v naší zemi napsáno mnoho. Já osobně vím o třech, které

se tímto tématem zabývají podrobněji. S úctou vzhlížím k jejich autorům a děkuji jim za

skvěle odvedenou práci. Každá z knih je napsána rozdílnou formou a každá nabízí jiný vhled

do oboru zateplení fasád. Mým cílem je vyhnout se složitým technickým pojmům a

vysvětlením. Do této knihy jsem se snažil dostat své zkušenosti a postřehy z desítek prošlých

staveb a stovek dotazů od mých klientů. Věřím, že kdo uvažuje zateplovat svůj dům, zde najde

přehledné informace, ke kterým se bude opakovaně vracet a používat je.

8

U ostatních knih a článků na internetu mi někdy informace přišly příliš technické a

odborné se spoustou čísel a výpočtových vzorců, testů a fotodokumentací případů, co bylo

uděláno špatně. Věřím, že většina laické veřejnost, co v životě tepelnou izolaci a komponenty

k zateplení neviděla a nedržela v ruce, může mít problém se orientovat, co vlastně je dobré

použít, jak to použít a kdo mi to zhotoví? Těch otázek jsou spousty a já měl možnost, většinu

z nich od našich klientů poznat a odpovědět na ně.

Osobně se nepovažuji za největšího a nejlepšího odborníka v oboru zateplení fasád,

těch je u nás mnoho a jsou určitě znalejší a vzdělanější. Jen považuji za svou povinnost a

mám tu obrovskou chuť o své práci něco napsat a doufám, že tak pomohu spoustě lidem.

Když si uvědomím, to množství dotazů, které jsem za posledních 5let vyřídil a to, že blízká

budoucnost bude patřit tepelné ochraně staveb a úspoře nákladů na vytápění, mám na světě

minimálně dva obrovské důvody, proč jsem knihu napsal. A to mi osobně stačí.

Zateplení fasád je obor, důležitý stavební obor. Já mám k tomuto oboru veliký respekt,

úctu a vážím si všech, co přinášejí tomuto oboru neustálá vylepšení, inovace a dělají dobré

jméno fasádnímu řemeslu. Když si uvědomím, co Vám zateplení fasád při správném

provedení do budoucna přinese a co hrozného při špatném provedení může způsobit,

vyzývám Vás všechny, kdo uvažujete o zateplení fasády svého domu „Dejte mu ten nejlepší

kabát. Nešetřete zbytečně na materiálech a prováděcí firmě. Chtějte kvalitu, vyžadujte kvalitu

a budete mít hezkou, funkční, kvalitní a především úsporu přinášející fasádu“.

Přeji Vám příjemně strávené chvíle při čtení této knihy.

Studený Roman

9

1 Rozdělení způsobů zateplení obvodových stěn

domu

V dnešní době je už všeobecně známo, že obvodovými stěnami domů uniká až 40%

tepla. Jediným možným způsobem, jak snížit tepelné ztráty, je jejich celoplošné zateplení.

Rád bych zdůraznil, že nekomplexní tj. částečné zateplení domu nebo stěn vede k problémům

a taková to tepelná ochrana domu pozbývá smyslu a plné funkčnosti.

Rád bych zmínil a vysvětlil termín komplexní zateplení domu. Komplexní zateplení

domu znamená taková opatření, která zamezí všem tepelným ztrátám objektu. Tato opatření

jsou zateplení podlahy, zateplení stropu, zateplení stěn a výměna otvorových prvků za nové

s izolačním dvoj nebo trojsklem. Upozorňuji na správné napojení jednotlivých opatření, které

zamezí vzniku tepelných mostů.

Jako příklad uvedu oblibu mnoha majitelů domů, kteří se rozhodnou zateplit pouze

severní nebo severovýchodní stěnu domu. V tomto případě dochází k přesunu tepelných

mostů a vzniku nových tepelných mostů na rozhraní zateplené a nezateplené stěny. Takto

zateplený dům nevykazuje žádnou úsporu v nákladech na topení a zateplení tak neplní svůj

hlavní smysl. Jedinou výhodou je snížení vnitřní povrchové teploty stěny.

Abych se vrátil k způsobům zateplení obvodových stěn. Dle svých profesních

zkušeností a častých dotazů od zákazníků uvádím čtyři nejoblíbenější a nejpoužívanější

způsoby.

1.1 Vnější kontaktní zateplovací systém

Jedná se o způsob zateplení, kde se izolant „kontaktně“ lepí lepící hmotou na podklad

(zdivo, stěnu). Izolant je následně zakotvený talířovými hmoždinkami, které zajišťují 100%

spojení a stabilitu izolantu. Jedná se o celistvé zateplení plochy po celém obvodu pláště

budovy bez rizika vzniku tepelných mostů. U tohoto způsobu zateplení jsou vyloučeny

vzduchové větrané mezery mezi zdivem a tepelnou izolací. Izolant musí být minimálně ze

40% pokrytý lepící hmotou a vzduch nesmí mezi deskami izolantu volně proudit. Přísný zákaz

10

lepení izolantu na tzv. BUCHTY (jedná se o bodové nanesení lepidla na izolační desku).

Nalepený izolant na stěně zajišťuje 100% ochranu zdiva před povětrnostními vlivy a zvyšuje

jeho životnost. Zdivo za izolantem je chráněno od chladu, horka a drží si svou konstantní

teplotu blížící se teplotě vzduchu uvnitř domu. Zateplením fasády kontaktním způsobem dáte

domu nový vzhled a plně funkční ochranu. U kontaktního zateplení se vyžaduje suchý,

soudržný, únosný, rovný a pevný podklad. Nejčastěji jsou používány výrobky z polystyrénu

nebo minerálních vláken. V kapitole 3.1 Tepelné izolace najdete podrobný přehled všech

dostupných materiálů vhodných pro kontaktní zateplení fasád.

VÝHODY

Dobré tepelně izolační vlastnosti, eliminace tepelných mostů, zlepšení akumulační

schopnosti stěn, menší tloušťka souvrství zateplovacího systému (v porovnání s

bezkontaktními systémy), zachování původního rázu fasády (povrch tvoří omítka), snadná

údržba a opravitelnost, technologicky nenáročné, cena (finančně efektivní).

NEVÝHODY

Náročné na kvalitu provedení a použité materiály, přípravná fáze (kvalifikovaný

návrh, podklad), vyšší difúzní odpor (omezený prostup vodních par), omezení klimatickými

podmínkami (dílčí mokrý proces), vyšší pracnost u členitých plášťů, nižší odolnost vůči

mechanickému poškození.

Obr. Skladba kontaktního zateplovacího systému

Obr. Průběh teplot konstrukcí zateplenou vnějším

kontaktním způsobem

11

1.2 Vnější provětrávaný zateplovací systém

Jedná se o způsob zateplení stěn domu, kdy se tepelná izolace vkládá do předem

vytvořeného rastru nebo roštu ze dřeva nebo kovových profilů. Desky tepelné izolace se

nelepí na podklad, ale kladou se na sraz vedle sebe. Pro zajištění jejich lepší stability se kotví

talířovými hmoždinkami. Teplená izolace se následně zakryje fasádní krytinou, která ji chrání

před povětrností. Dalším způsobem je možnost tepelnou izolaci ukotvit na stěnu domu a

místo krytiny zavěšené na nosném rastru, vyzdít z lícových cihel pohledovou přizdívku. Mezi

tepelnou izolací a krytinou (popř. přizdívkou) musí být odvětraná mezera 3-20cm, kde dochází

k proudění vzduchu průměrnou rychlostí 0,5-1,0 m.s-1. Toto proudění zajišťuje odvětrání

případné vlhkosti, která prochází ze stěn domu přes izolaci ven.

Provětraný zateplovací systém je vhodný použít na nerovné podklady, staré omítky,

zdivo s vyšším % vlhkosti a samozřejmě novostavby, dřevostavby, betonové haly a další druhy

staveb.

Životnost provětrávaných fasád je totožná s životností objektů a počítá se na

desetiletí.

Na provětrané fasády jsou doporučeny desky tepelné izolace ze skleného vlákna např.

Knauf TP116, Knauf TP138 a desky z kamenné vaty např. Isover UNI, Isover FASSIL, Isover

Multimax 30.

Z důvodů zvyšování tepelné ochrany domu lze do provětrané fasády použít desky

z fenolické pěny (např. ENERTHERM ALU TG - fasádní PIR panel), které mají podstatně lepší

tepelně izolační vlastnosti až o 40% oproti běžným tepelným izolacím. Desky jsou z obou

stran nakašírované Al folií a na zeď se lepí speciální PU pěnou. Přes desky se nakotví nosný

rošt, který drží fasádní krytinu. Mezi izolací a krytinou je odvětrávaná mezera. Tento systém

není paropropustný. Výhodou je snížení tloušťky zateplovacího systému o 40% oproti běžným

tepelným izolacím.

Oblíbenou ochranou tepelné izolace před vzdušnou vlhkostí a kondenzací vodních par,

které za krytinou v odvětrávané mezeře mohou dočasně narušit tepelněizolační vlastnosti

izolačních desek je použití difuzní kontaktní membrány (kontaktní folie).

12

V dnešní době je na trhu velký výběr druhů krytin pro provětrané fasády.

Z nejpoužívanějších uvádím dřevěné palubky s imitací srubu, plastové lamely Vinil saiding,

plechové profilované desky, betonové obkladové cihly Nova Brick, lícové cihly Klinker,

cetrisové desky, hotové závěsné povrchově upravené panely s imitací zdiva a kamene a

spousta dalších materiálů.

VÝHODY

Klesající difúzní odpor směrem do exteriéru, trvalá ochrana interiéru před

přehříváním, zajištění stálého vysušování tepelné izolace, libovolná tloušťka tepelné izolace,

možnost suché celoroční montáže.

NEVÝHODY

Nutnost zajistit trvalé a funkční větrání fasády, možnost částečného navlhnutí

izolace, vyšší náklady na realizaci než u kontaktních fasád.

Obr. Skladba provětraného fasádního systému

Obr. Výměna vodních par ze stěny do fasády a

průběh cirkulace vzduchu v odvětrané mezeře

13

1.3 Vnitřní zateplení stěn

Zateplením stěny změníte průběh teplot uvnitř konstrukce. Při vnitřním zateplení se

teploty na původním vnitřním povrchu stěny blíží teplotě vnějšího vzduchu. Stěna zateplená

zevnitř se v zimním období z venku oproti nezateplenému stavu výrazně ochlazuje a v letním

období výrazně přehřívá.

Obr. Důsledky vnitřního zateplení

Netvrdím, že vnitřní zateplení není vhodným opatřením. Komplexní vnitřní zateplení

zajistí vhodnou tepelnou ochranu a zpříjemní pobyt v domu. Při vnitřním zateplení se odcloní

vyšší tepelně akumulační schopnost původního pláště. Místnosti pak rychleji a více

vychladnou po přerušení dodávky tepla (což je nevýhoda), avšak lze je rychleji vytopit.

Podstatnou nevýhodou je, že v přechodných obdobích lze méně využít solárních zisků, které

se nemohou přes den naakumulovat do vnitřní vrstvy obvodové konstrukce. V letních

obdobích se tak vnitřně zateplený prostor výrazně přehřívá, což je způsobeno nižší tepelnou

akumulací tepelné izolace.

14

Na rozdíl od vnějšího zateplení, kde se akumulační schopnost stěn nemění a teplota

stěn se mění podle teploty vzduchu v místnosti.

Pokud není vnitřní zateplení provedeno kompletně tj. vnitřní zateplení stěny

s napojením na vnitřní zateplení stropu a podlahy, dochází v místech napojení

k neodstranitelným tepelným mostům a následné tvorbě a bujení plísní, což vede ke spoustě

alergiím. Mezi izolantem a stěnou může docházet ke zvýšené kondenzaci vodní páry a to

může mít za důsledek postupné a rozsáhlé porušení konstrukce domu. Tepelná izolace

z vnitřní strany zabraňuje postupnému vysychání stěny do vnitřního prostoru a zdivo je tzv.

UDUŠENO.

Nejčastěji používanou technologií pro vnitřní dodatečné zateplení je kontaktní

zateplení fasádním polystyrenem, který je nalepen na stěnu zevnitř nebo vytvoření izolační

před-stěny s vloženou tepelnou izolací, nejčastěji skelná nebo kamenná vata v deskách

s parozábranou a následným záklopem sádrokartonovou deskou, popřípadě dřevěnými

palubkami.

Musím zde uvést v krátkosti systém vnitřního zateplení např. u dřevostaveb, kde

nosnou konstrukci tvoří dřevěný skelet a izolace je komplexně vkládána zevnitř. U těchto

staveb je zajištěno napojení všech vnitřních zateplovacích opatření, tudíž nemůže dojít

k tepelným ztrátám, které by vyvolaly tepelné mosty a následnou tvorbu plísní.

Dále máme na trhu nové systémy vnitřního zateplení tvořené plně difuzními

izolačními deskami např. Izolační desky Multipor, izolační desky IQ – THERM, minerální vata

Rockwool INROCK, které se celoplošně lepí na stěnu a jejich povrch se opatřuje minerální

omítkou. Novinkou na trhu je hodně diskutovaný vnitřní systém zateplení odrazovými foliemi

LUPOTHERM.

15

Obr. Vnitřní zateplení Ytong Multipor

Obr. Vnitřní zateplení IQ Therm

Obr. Vnitřní zateplení folií LUPOTHERM

Obr. Vnitřní zateplení polystyrenem EPS70F a

EPS100S

Částečné nebo kompletní vnitřní zateplení není vhodné opatření na snížení

energetické náročnosti budov v našich klimatických podmínkách. Je to jedna z technologií

zateplování, která má spíše více nedostatků oproti technologiím ostatním. Při její aplikaci je

proto nutné postupovat velmi obezřetně, se značnou dávkou odborných znalostí a s

bezpodmínečným důrazem na kvalitu provádění. Vnitřní zateplení rozhodně není technologie

vhodná pro provádění svépomocí. Dalším nedostatkem vnitřního zateplení je řada prostupů

přes tepelnou izolaci, není zde možnost zavěšení dekorativních a jiných prvků na stěnu bez

použití zabudované nosné konstrukce.

16

Naši klienti z diskuzního fóra se často dotazují na možnosti vnitřního zateplení stěn u

kamenných domů nebo dřevěných a okálových chat, kde pobývají kratší čas v roce a mají tyto

objekty problém rychle vytopit a udržet v nich na 3-5dní pokojovou teplotu 20°C. Tady lze

z krátkodobého hlediska využití nemovitosti o částečném vnitřním zateplení uvažovat. Vnitřní

zateplení musí být pečlivě navrženo a provedeno odbornou osobou.

1.4 Termoizolační barvy a stěrky pro vnitřní zateplení

Novinkou na trhu posledních 3-5let jsou termoizolační stěrky a nátěry, které nabízí

tepelněizolační schopnost se snížením nákladů na vytápění až o 25%. Jedná se o předem

namíchané materiály, které se na stěnu nanáší válečkem nebo stěrkou do vrstvy 0,5-1mm.

Složení těchto materiálů: Vysoce kvalitní vodní disperze PVAc, termoaktivní plnivo BGL,

aditiva. Princip fungování termoizolačního resp.termoreflexního nátěru je v dutých

sklokeramických mikrokuličkách, velikých pouze 10 – 100 mikronů. Ony dodávají materiálu

jeho termoreflexní vlastnosti. Na povrchu zdi se po vyschnutí a vyzrání termoizolačního

nátěru vytvoří souvislá vrstva těchto kuliček, která vykazuje vlastnosti „tepelného zrcadla“

tzn. plochy, od níž je teplo schopné odrazit se zpět ke zdroji. Sklokeramické mikrokuličky

zajišťují i snížení tepelné vodivosti díky tomu že jsou duté a částečně vakuované. Fungují

izolačně jako malé termosky. Poskytují materiálu nejen termoreflexní ale i významné

termoizolační vlastnosti. Termoizolační nátěr je prodyšný a hydrofóbní, snižováním vlhkosti

pláště budovy snižuje i jeho tepelnou vodivost.

Z vlastní zkušenosti s termoreflexním nátěrem a stěrkou mohu jen vyzdvihnout

schopnost zvýšit povrchovou teplotu takto natřených konstrukcí. Další výhodou je možnost

probarvení nátěru. Jediným velikým otazníkem je opravdová úspora nákladů na topení po

natření stěn domu. Zatím neexistuje jediný kompletně zateplený dům tímto způsobem a není

výpočty doložena opravdová tepelněizolační schopnost v 0,5 -1mm vrstvě. Tyto hobby

produkty vnímám jako obchodování s důvěrou zákazníka, při tvrzení až 27% úspory nákladů

na vytápění. Považuji tyto produkty za zajímavé a pro ochranu konstrukce před plísněmi

dočasně účinné. Neexistuje jediná studie nebo příklad, jakou tepelněizolační funkci má

materiál po 10, 15, 20letech. Cena takového zateplení se pohybuje okolo 150-250kč/m2

(materiál, práce).

17

Způsobů, jak provést vnitřní zateplení je na trhu spousta a rozhodně jsou některé

z nich velmi zajímavé a lákavé. Doporučuji být maximálně opatrný a toto rozhodnutí si dobře

promyslet. Pro tepelnou ochranu domu nebudou mít takováto opatření nejekonomičtější a

nejlepší dopady, jako u kompletního zateplení venkovních stěn a konstrukcí.

18

2 Vysvětlení fyzikálních jevů a veličin stavebních

materiálů a konstrukcí

Tato kapitola by Vám měla vysvětlit fyzikální jevy a vlastnosti stavebních konstrukcí a

materiálů. Cílem této knihy není zacházet do detailů, podrobností a výpočtových metodik,

proto jsem se rozhodl tuto kapitolu více zobecnit a vysvětlit ty nejzákladnější poznatky a

informace. Níže uvedená témata jsou často dotazována v kombinaci s finálním řešením

zateplení fasády na našem diskuzním fóru.

2.1 Teplotní a dilatační pohyby konstrukcí

Vlivem teplotní roztažnosti materiálů dochází při změnách teplot k roztahování a

smršťování konstrukce – vznikají tzv. teplotní dilatační pohyby. U vnitřního zateplení je riziko

teplotních změn v nosné konstrukci větší. Konstrukce se tady více rozpíná a smršťuje, což ji

samozřejmě namáhá včetně dalších napojených konstrukcí.

U vnějšího zateplení je situace opačná a konstrukce zateplená z vnější strany je

teplotně zklidněná oproti původnímu stavu a získává rezervu v únosnosti vlivem menšího

namáhání teplotními dilatačními pohyby.

Vnějším zateplením se u vytápěných domů docílí relativně stabilní teploty konstrukcí,

čímž se vyloučí objemové změny. Dilatační pohyby vznikající rozdílem mezi vysokou teplotou

v letním období, kdy může mít povrch konstrukce více jak 50 °C, a naopak nízkou teplotou v

zimě, kdy se teplota povrchu konstrukce může pohybovat i pod -20 °C, se omezí, protože se

teplota ustálí na teplotě blízké +20 °C. Dům přestane praskat, případně se již vzniklé dilatační

praskliny přestanou pohybovat a rozšiřovat. Toto platí zejména pro tuhé domy, jako jsou

panelové domy a železobetonové konstrukce. Velmi se také omezí dilatační pohyby u

dřevostaveb, v nichž jsou spíše dány různou vlhkostí konstrukce v létě a v zimě. U zděných

cihelných staveb jsou dilatační pohyby vyvolané kolísáním teplot obvykle nepodstatné,

protože dochází k drobným pohybům mezi jednotlivými cihlami.

19

Obr. Porovnání průběhu teplot ve stěně s vyznačením kondenzačních zón (nezateplené, zateplené zevnitř, zateplené z venku)

2.2 Kondenzace vodní páry, rosný bod

Na obrázku výše vidíte průběh teplot v zateplených a nezateplených konstrukcích

v letním a zimním období.

Ve většině stavebních konstrukcí dochází k určité kondenzaci vodní páry

v nejchladnějších měsících roku. Kondenzace vlhkosti je pro všechny nezateplené konstrukce

normální a většinou se zkondenzovaná vlhkost během roku vypaří. V každém vzduchu je

určité % množství vodní páry. Pokud dojde ke snížení teploty pod tzv. rosný bod, začne vodní

pára kondenzovat. Jedná se o 100% množství vodní páry, která začne při dané teplotě

kondenzovat.

V zimním období je vzdušná vlhkost v interiéru domu při teplotě +21°C mezi 50-65%,

tady se vytváří tlak vodní páry o velikosti 1200-1350Pa, což odpovídá obsahu vody ve

vzduchu v množství 9-12g/m3. Venku při teplotě -18°C a relativní vlhkosti vzduchu 80-87%, je

částečný tlak vodní páry 120-150Pa, to odpovídá přibližně obsahu vody ve vzduchu

v množství 1-1,8g/m2. Rozdíl částečných tlaků vodních par je 1100-1200Pa. To znamená tlak,

20

kterým se vodní pára snaží protlačit stavebními materiály ven tak, by došlo k vyrovnání

částečných tlaků vodní páry. Dále je zajímavé, že vnitřní a vnější vzduch mají přibližně stejnou

% vlhkost, ale venkovní vzduch je v mínusových teplotách velmi suchý a obsahuje až 10x

méně vody než vzduch v interiéru. Tlačí-li se vodní pára z budovy přes konstrukci ven, hrozí

nebezpečí, že někde narazí na studené místo a začne tady docházet k její kondenzaci. Pokud

se v konstrukci nakondenzuje menší množství vodních par, které je schopné se v letních

měsících zpět odpařit a kondenzace konstrukci nevadí , jde o aktivní bilanci vodních par,

která je přípustná.

Takto opakovaně zvlhčovaná oblast ve zdivu (konstrukci) se nazývá kondenzační zóna. U

nezateplených stěn se kondenzační zóna pohybuje kolem jejich středu, u vnitřního zateplení

se kondenzace nebezpečně pohybuje mezi vnitřní izolací a vnitřním povrchem stěny. U

vnějšího zateplení se kondenzační zóna posunuje do izolantu. Důležité je proto navrhnout

dostatečně silnou tloušťku izolantu, tak aby kondenzace vodních par vznikala v izolantu a ne

na rozhraní izolace a podkladu.

V případě že nám kondenzace vodní páry vzniká za polystyrenovým izolantem

(zkušenost z minulých let, kdy se domy zateplovaly EPS70F tl.50-80mm, což je z dnešního

pohledu nepřijatelné a tepelněizolačního hlediska nedostačující), zkondenzovaná vlhkost se

nestihne přes stěnu odpařit do vnitřního prostoru, za izolantem se hromadí a začíná

negativně ovlivňovat životnost, vlhkost konstrukce a vnitřní klima v domě. Může se objevit

bujení a růst plísní, což je pro celý zateplovací systém ETICS nepřijatelné. Takový to

zateplovací systém doporučuji strhnout a budovu zateplit znovu. (podotýkám pouze

v případech, kdy opravdu dochází k viditelným poruchám konstrukce)

S kondenzací vodní páry se mluví často o tzv. ROSNÉM BODU, který bych chtěl blíže

vysvětlit.

2.2.1 Rosný bod vzduchu

Při ochlazování vzduchu se po ose teplot dosahuje postupně vyšších relativních

vlhkostí. Po dosažení relativní vlhkosti 100 % dochází ke kondenzaci vodní páry. Tento stav

ochlazeného vzduchu nazýváme rosný bod vzduchu a vyjadřujeme jej teplotou kondenzace

21

vodní páry ve vzduchu, jinak též teplotou rosného bodu vzduchu. Pro stav vzduchu je rosný

bod označen teplotou rosného bodu v rozmezí teplot 10-13°C. U místnosti, ve které je stav

vzduchu +21°C s 50% vlhkostí, bude na každém povrchu místnosti (např. okně nebo chladném

předmětu, vnitřní rohy, v oblasti betonových překladů a věnců), kde je nižší teplota než 13 °C,

kondenzovat ve vzduchu obsažená vodní pára.

Protože je rosný bod závislý na teplotě a tlaku vzduchu, svojí roli v případě

kondenzace par hraje také roční období. V zimních chladných měsících, kdy je teplota

vzduchu nižší, dochází ke kondenzaci. V létě naopak teplota stoupá, přebytečná voda se

odpařuje nebo se vlhkost v interiéru domu vyrovnává. „Vždy je potřeba konstrukci navrhnout

tak, aby se během roku odpařilo z konstrukce více vody, než v ní zkondenzovalo.“

Protože dosažení rosného bodu a následná kondenzace vodních par může ohrozit

konstrukce domu, je nutné navržením skladby a volbou materiálů ovlivnit místo vzniku a

množství kondenzátu. Konkrétní parametry pro každý typ konstrukce určuje norma ČSN

730540-2. Tato norma například připouští u masivních stěn (typu cihelného zdiva)

zkondenzování nejvýše 0,5 litru na 1 m2 během jednoho roku. V lehkých konstrukcích zdiva či

stropu či naopak v těžkých zateplovaných konstrukcích nesmí objem kondenzátu za stejnou

dobu přesáhnout 0,1 litru na 1 m2.

Na závěr bych chtěl shrnout celé toto téma a hodně diskutované obavy ohledně

kondenzace vlhkosti v konstrukcích. K zvýšené kondenzaci a tvorbě rosného bodu dochází

pouze v zimním období a to hlavně v místech tepelných mostů, kde je povrchová teplota

výrazně nižší než povrchová teplota v okolí. Zimním obdobím myslím dobu, kdy se venkovní

teploty trvale pohybují pod -5 až -20°C. Těchto dnů je v našich klimatických podmínkách max.

60 v roce. U běžně postavených stavebních konstrukcí tedy většinou dojde ke kondenzaci

vlhkost v tomto období, ale vždy se během roku tato vlhkost bezpečně odpaří.

V případě kvalitního vnějšího zateplení fasády domu nemusí ke kondenzaci vlhkosti

v konstrukci vůbec docházet. Vždy je tedy třeba navrhnout dostatečnou tloušťku tepelné

izolace, tak aby se ROSNÝ BOD dostal do izolantu.

22

2.3 Tepelná akumulace zdiva

Při vnějším kontaktním zateplení fasády docílíme přirozené akumulace zdiva, kde se

jeho teplota blíží teplotě vzduchu v místnosti. Tento efekt má pozitivní vliv na tepelnou

pohodu v místnosti v zimních a letních období. Zjednodušeně řečeno v létě se nám stěna

nepřehřívá a v zimě nám neprochladne.

V našich klimatických podmínkách můžeme u zateplených budov, tepelnou akumulací

stěn a stropů získat až 15% úsporu tepla na vytápění.

Pokud nemáte dům zateplený, zkuste si v zimě změřit teploměrem povrchovou teplotu

stěny z vnitřní strany domu, bude minimálně o 10°C nižší než teplota vzduchu v pokoji. V létě

bude případ úplně stejný, teplota stěny bude o 10°C vyšší vlivem prohřátí zdiva sluncem.

Uvedl jsem pro představu nežádoucí vlivy tepelné akumulace nezateplených stěn.

Tepelné akumulace domu lze využít díky tepelným ziskům způsobeným dopadem

sluneční energie skrz otvorové prvky. Jako malý příklad uvedu ilustrační foto. Tyto tepelné

zisky se dnes využívá hlavně u nízkoenergetických a pasivních staveb, kde je největší počet

otvorových prvků orientovaný na jižní stranu. Slunce je zde využíváno jako důležitý zdroj

tepla zadarmo. Pro akumulaci tepla není vhodné použití vnitřní tepelné izolace.

Obr. Akumulační schopnost zdiva z tepelných slunečních zisků

23

2.4 Tepelné mosty a jejich rozdělení

Tepelný most je místo, kde dochází ke zvýšenému tepelnému toku. Tepelným mostem

uniká z konstrukce více tepelné energie a ta má v interiéru studenější povrch a naopak

v exteriéru teplejší povrch na rozdíl od okolních konstrukcí. Na obrázku níže je vidět několik

příkladů tepelných mostů.

Obr. Ukázka tepelných mostů na rodinném domě před zateplením fasády (červená místa znamenají největší

tepelné ztráty)

Tepelné mosty jsou nežádoucí jak v letním, tak hlavně v zimním období, kde se na

nich tvoří vlhké fleky a následně plísně.

V dnešní době nabývají tepelné mosty stále většího významu. Dnes se snažíme o co největší

tepelné úspory, ke kterým nás vede hygienická stránka věci a snaha o minimalizaci tepelných

ztrát a úniků stavební konstrukcí. Postupná opatření jako výměna oken za nová plastová,

které mají výborné utěsnění mají za důsledek zvýšení vlhkosti vzduchu v interiéru domu.

24

Následkem toho dochází k větší kondenzaci vodních pár v místě tepelného mostu a výskytu

růstu plísní.

T Tepelné mosty jsou lineární nebo bodové. Lineární tepelné mosty jsou tzv. tepelné

vazby – jedná se o styk dvou různých konstrukcí (např. okno a stěna). Bodové tepelné mosty

můžou být prostupy zdivem, talířové hmoždinky s kovovým trnem, ocelové konstrukce

usazené do zdiva.

Obr. Průběh teplot v konstrukci a viditelný tepelný most železobetonového stropu

Na otázku, jak zjistím tepelný most bych jednoduše odpověděl, že je to místo, kterým

uniká více tepla než jeho okolím. Tepelné mosty snadno zjistíme infrakamerou nebo

přiloženým teploměrem ke konstrukci. Snímky pořízené infrakamerou barevně odlišují

plochy s různou povrchovou teplotou. Tepelné mosty můžou vznikat nesprávným uložením

tepelné izolace, napojením rozdílných stavebních materiálů, stykem zateplené a nezateplené

části konstrukce.

25

2.5 Dýchání konstrukcí

Nejčastější pověrou ohledně zateplování stěn fasádním polystyrenem je udušení stěny

a zabránění dýchání stěny. Zateplení fasády nebrání dýchání stěn!!!

Přes stěny domu nedochází k výměně vzduchu. Neprůsvitné stavební konstrukce stěn

ovlivňují propustnost, výměnu vzduchu s větráním domu pouze 1-2%, což je naprosto

nepodstatné a zanedbatelné.

Je až úsměvné, jak jsou někteří majitelé domů přesvědčeni, že jejich dům (např. plná

cihla s břízolitovou omítkou nebo betonový panel) dýchá. Konkrétně břízolitové omítky mají

velký difuzní odpor a tím malou paropropustnost. Já osobně je nazývám betonem na stěně.

(Často tyto omítky mají duté místa, drolí se a vykazují značné nerovnosti a jsou nevhodným

podkladem pro zateplení domu. Až ve 40% případech je nutné břízolitovou omítku osekat.)

Skutečné větrání domu zajišťují otvorové prvky, technologická zařízení, digestoře a

vzduchotechnika. Ostatní konstrukce a spáry nesmí výměnu vzduchu zajišťovat.

Zateplení domu tedy nemá na výměnu vzduchu v domě žádný vliv. Vnějším zateplením

stěn dochází v interiéru domu k dýchání povrchu stavební konstrukce a částečné výměně

vlhkosti vzduchu mezi stěnou a interiérem. Což má pozitivní vliv na pobyt v místnosti.

Konstrukce se přirozeně přizpůsobuje vlhkosti a teplotě vzduchu v interiéru domu.

Pokud jsou stěny postiženy vzlínající vlhkostí od základů nebo naakumulovanou

vlhkostí způsobenou nesprávným užíváním stavby, je nutné tyto jevy odstranit a zamezit

dalšímu vzlínání. Až stěna obsahuje méně než 6-10% vlhkosti, lze ji následně zateplit.

V těchto případech je na místě použití fasádní vaty nebo difuzně otevřený polystyren např.

Baumit Open, Weber Clima.

U zateplených domů s novými okny doporučuji pro kvalitní výměnu vzduchu

předepsaný systém větrání okny viz obrázek č.14, nebo rekuperační jednotku.

26

Obr. Doporučené cykly větrání

Na závěr této kapitoly bych chtěl zmínit a vysvětlit tzv. DIFUZNÍ ODPOR stavebních

materiálů.

Difúzní odpor je schopnost materiálu propouštět vodní páru difúzí. Čím menší je

hodnota difúzního odporu, tím lépe materiál „dýchá” a umožňuje vodní páře a plynům

pohyb konstrukcí.

Faktor difúzního odporu: označení μ (mí), bezrozměrná veličina. Jde o poměrnou

materiálovou veličinu, která říká, kolikrát je součinitel difúze vodních par ve vzduchu větší,

než součinitel difúze vodních par v daném materiálu.

2.6 Základní výpočtové postupy a veličiny

V oblasti tepelné ochrany se často můžete setkat s řadou veličin a výpočtových

postupů, které označují vlastnosti stavebních konstrukcí a určují tloušťku izolace, tepelný tok

atd. O těch nejznámějších a nejpoužívanějších jsem napsal níže uvedené kapitoly.

27

2.6.1 Tepelný odpor a jeho výpočet

R = d / λ (m2.K.W-1)

d – tloušťka materiálu (m)

λ – Součinitel tepelné vodivosti materiálu (W.m-1.K-1)

R – tepelný odpor je fyzikální veličina, která vyjadřuje tepelně-izolační vlastnosti

konstrukce. Je přímo závislá na tloušťce konstrukce a λ. Při dosahování co nejvyšší hodnoty R

je cílem, aby tloušťka konstrukce byla co největší a hodnota λ při jednotlivých materiálech

konstrukce co nejnižší. Tepelný odpor R vyjadřuje odpor 1m2 konstrukce proti prostupu

tepelné energie při rozdílu teplot 1 K.

Při vícevrstvých konstrukcích se jednotlivé tepelné odpory sčítají. Tepelný odpor

stavební konstrukce se vypočítává jako průměrná hodnota z jednotlivých tepelných odporů

částí stavební konstrukce včetně tepelných mostů. Součinitel tepelné vodivosti λ vyjadřuje

vlastnost materiálu vést teplo. Je to hodnota energie ve W, která projde materiálem tloušťky

1 m při rozdílu teplot 1 K mezi povrchy materiálu.

2.6.2 Součinitel prostupu tepla

Tato hodnota nám určuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými od sebe

určitou stavební konstrukcí. Čím je hodnota menší, tím lepší jsou tepelně izolační vlastnosti

konstrukce. Označuje se velkým písmenem „U“ a jednotku má watt na metr čtvereční krát

kelvin [W/m2K].

Jeho výpočet se pak provede z celkového tepelného odporu a vypadá

následovně: U=1/(Ri + R + Re), z čehož musí být U <UN, což je normou stanovený součinitel

pro danou konstrukci.

28

2.6.3 Součinitel tepelné vodivosti

Součinitel tepelné vodivosti je fyzikální veličina. Označuje se malým

písmenem lambda – λ. Udává míru schopnosti látek vést teplo a je to u látek konstantní

veličina.

Nízká hodnota součinitele tepelné vodivosti znamená, že látka patří mezi tepelné

izolanty. Tepelné vodiče mají vysoký součinitel tepelné vodivosti a jsou to především kovy.

V oblasti úspor energie je součinitel tepelné vodivosti podstatný u materiálů, které se

používají pro tepelnou izolaci. Tepelná izolace (zateplení) umožňuje snížit energetické ztráty

staveb a projevuje se celkovou úsporou energie a snížením nákladů na vytápění. Pro

tepelnou izolaci se využívá v dnešní době řada umělých i přírodních izolačních materiálů.

Součinitel tepelné vodivosti lze definovat jako množství tepla, které musí za jednotku

času projít tělesem, aby na jednotkovou délku byl jednotkový spád. Přitom se předpokládá,

že teplo se šíří pouze v jednom směru. Základní jednotkou je Watt na metr a Kelvin (W.m-

1.K-1). Hodnota součinitele tepelné vodivosti se zjišťuje experimentálně.

Hodnota součinitele tepelné vodivosti slouží k rozlišení látek podle schopnosti vést

teplo na tepelné izolanty a vodiče. Tepelné izolanty mají nízkou hodnotu, což znamená, že

špatně vedou teplo (mají nízkou tepelnou vodivost). Tepelné vodiče mají naopak hodnotu

vysokou a znamená to, že teplo vedou dobře (vysoká tepelná vodivost). Mezi tepelné

izolanty patří zejména plyny, dobrými tepelnými vodiči jsou kovy.

Také mezi pevnými látkami najdeme tepelné izolanty. Jsou to materiály, které

obsahují větší množství plynných částic (vzduch). K pevným tepelně-izolačním

materiálům patří dvě skupiny izolantů: pěnové izolace (např. pěnový polystyren,

extrudovaný pěnový polystyren, pěnový polyuretan) a vláknité izolace (např. skelná vata,

minerální vata, ovčí vlna).

http://www.nazeleno.cz/energie/ceny-energii/ceny-tepla-teplarny-nekde-zlevni-jinde-zdrazi.aspx

http://www.nazeleno.cz/energie/ceny-energii/ceny-tepla-teplarny-nekde-zlevni-jinde-zdrazi.aspx

http://www.nazeleno.cz/stavba/izolace-2/tepelne-izolace-polystyren-a-vata-nejsou-jedinou-moznosti.aspx

http://www.nazeleno.cz/stavba/izolace-2/tepelne-izolace-polystyren-a-vata-nejsou-jedinou-moznosti.aspx

http://www.nazeleno.cz/vytapeni-1/energeticky-prukaz-budov-povinna-soucast-novostaveb.aspx



http://www.nazeleno.cz/stavba/izolace-2/tepelne-izolace-polystyren-mineralni-vata-a-dalsi.aspx

http://www.nazeleno.cz/stavba/stavebni-material-1/hydroizolace-domu-jake-izolacni-materialy-pouzit.aspx

http://www.nazeleno.cz/stavba/stavebni-material-1/hydroizolace-domu-jake-izolacni-materialy-pouzit.aspx

http://www.nazeleno.cz/stavba/izolace-2/ovci-vlna-jako-izolace-jak-na-to.aspx



29

U tepelných izolací udává součinitel tepelné vodivosti λ=hodnota (W.m-1.K-1) jejich

izolační schopnost. Čím je hodnota nižší, tím má izolant lepší izolační schopnost a lze použít

jeho menší tloušťku.

Příklad tlouštěk tepelných izolantů se stejnými izolačními schopnostmi v závislosti na

hodnotě součinitele tepelné vodivosti:

fasádní bílý polystyren EPS70F λ=0,039 (W.m-1.K-1) 10cm

fasádní šedý polystyren λ=0,032 (W.m-1.K-1) 8cm

desky z fenolické pěny λ=0,021 (W.m-1.K-1) 5cm

2.7 Fasádní názvosloví

Kontaktní zateplení fasád provádí řada pojmů, zkratek a definic, která bych Vám chtěl níže

vysvětlit a přiblížit.

ETICS - External Thermal Insulation Composite Systems (jedná se o anglickou zkratku pro

vnější kontaktní zateplovací systém v anglicky psaných dokladech a předpisech)

ETAG - řídící pokyny pro evropské technické schválení

ETA – evropské technické schválení

VKZS - vnější kontaktaktní zateplovací systém

KZS - kontaktní zateplovací systém

EPS-F - pěnový polystyren

XPS - extrudovaný polystyren

MW - minerální vlna

PERIMETR – perimetrický protivlhkostní polystyren

30

2.7.1 Vnější tepelně izolační kompozitní systém (ETICS) dle ČSN 73

2901

Sestava průmyslově zhotovených výrobků dodávaných výrobcem ETICS musí obsahovat

následující součásti, které byly výrobcem zateplovacího systému ETICS vybrány a určeny pro

jeho použití:

Systémová lepící hmota (lepící tmel)

Systémové mechanické kotvící prvky (talířové hmoždinky)

Systémové tepelně izolační materiály (polystyren, vata, fenolická pěna a další)

Systémová základní vrstva, kde jedna nebo více vrstev obsahuje výztuž (stěrkové lepidlo)

Systémová výztuž (armovací tkanina – perlinka)

Systémová konečná povrchová úprava s předepsanou penetrací (minerální omítka,

pastovité omítky)

31

2.7.2 Slovník vybraných fasádních a materiálových termínů

Základní nátěr - zabezpečuje spolupůsobení povrchové vrstvy a s podkladní

(výztužnou nebo vyrovnávací)vrstvou.

Základní vrstva - vrstva zajišťující vyztužení a rovinnost ETICS před prováděním

konečné povrchové úpravy, je složena z výztužné vrstvy, nebo z výztužné vrstvy a vyrovnávací

vrstvy.

Výztužná vrstva - část základní vrstvy ETICS, která zabezpečuje přenos zatížení z

povrchové úpravy a eliminuje deformace vznikající v důsledku objemových změn a

mechanického namáhání způsobeného vnějšími silami. Skládá se z výztužné malty, do které

je vtlačena výztužná síťka.

Vyrovnávací vrstva - část základní vrstvy ETICS, zajišťující v případě nutnosti

potřebnou rovinnost pro provádění dalších vrstev.

Tepelně izolační vrstva - část ETICS vytvořená z tepelně izolačního materiálu

(polystyren, minerální vlna).

Lepicí vrstva – vrstva zajišťující prostřednictvím lepicího tmelu trvalé spojení

tepelného izolantu s podkladem.

Podklad pro ETICS - povrch stavebního prvku, na nějž se upevňuje (lepí, kotví) ETICS.

Příslušenství ETICS - materiály a prvky pro provádění ETICS nezahrnuté v základní

skladby systému.

Strukturování omítky - vytváření konečného vzhledu omítky tvarováním jejího

povrchu.

Světelná odrazivost konečné povrchové úpravy (koeficient HBW) - podíl z dopadající

světelné energie na vnější povrch ETICS, který se od tohoto povrchu odráží, [ %].

Stavební dokumentace - dokumentace zpracovaná pro dodávku a provedení ETICS,

kterou obvykle zajišťuje dodavatel. Musí být v souladu s dokumentací ETICS a s projektovou

dokumentací.

Dokumentace ETICS - dokumentace ETICS dodávaná výrobcem – (např. Technologický

předpis pro vnější kompozitní tepelně izolační systémy Baumit, technické a bezpečnostní listy

jednotlivých výrobků, Prohlášení o shodě).

32

Zhotovitel ETICS - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k provádění ETICS, která

ETICS zabudovává do stavby.

Kontrolní a zkušební plán - plán, kontrolních, zkušebních a přejímajících činností

ověřující podklad pro ETICS, samotný ETICS a jeho provádění.

Akryláty – granuláty, disperze nebo roztoky syntetických pryskyřic na bázi akrylové,

nebo lépe polyakrylové pryskyřice. Používají se jako pojiva. Zvláště odolné vůči alkáliím a také

UV-záření.

Akrylové pryskyřice = akryláty

Alkálie = zásada. Stupeň kyselosti udávaný jako pH se dělí na KYSELÝ (pH 1-6),

NEUTRÁLNÍ (pH 7), ZÁSADITÝ (pH 8-14). Alkalické (zásadité) jsou stavební hmoty na bázi

cementu, vápna apod.

Biocid – znamená „život usmrcující“. Biocidní přípravky se používají do finálních

pastovitých omítek a barev jako přísada proti tvorbě řas a plísní (tzv. zelené fasády). Biocidy

se používají v malém % a jejich funkčnost je omezena na 3-5let. Poté se doporučuje ochranu

fasády obnovit.

Difúze – znamená „smíchání“. Ve stavebnictví ten to pojem znamená pronikání plynů

jako pára, oxid uhličitý, oxid siřičitý vrstvami stavebního materiálu. Impulzem pro pronikání je

různá koncentrace těchto plynů před a za nátěrem nebo omítkou. Difúze usiluje o vyrovnání

koncentrací. Směr difúze je vždy od vyšší koncentrace k nižší koncentraci. Vodní pára

prostupuje zpravidla z vnitřního prostoru vně, především v zimě, protože tehdy je rozdíl

koncentrací zvlášť velký. Atmosférický oxid uhličitý způsobuje karbonizaci povrchových vrstev

betonu.

Difúzní koeficient μ (mí) – podle definice má vzduch hodnotu μ=1. Každý stavební

materiál, nátěr nebo omítka má hodnotu μ vyšší než 1. Hodnota μ udává, kolikrát je příslušná

vrstva parotěsnější než stejně silná vrstva vzduchu.

Disperze – rozptýlení pevné látky ve vodě (pryskyřice ve vodě). Disperze syntetické

pryskyřice hrají významnou roli při výrobě disperzních barev a omítek. Představují pojiva

těchto nátěrů a omítek.

Emulze – rozptýlení kapaliny ve vodě.

Fungicid – prostředek, který ničí houby nebo působí proti houbám. Ke zničení

vytvořených plísní se používají roztoky fungicidů.

33

Hydrofobizace – vodu odpuzující úprava stavebního materiálu, omítky nebo nátěru.

VNITŘNÍ hydrofobizace: celá vrstva je vodoodpuzující pomocí hydrofobní přísady, která se

používá při výrobě. VNĚJŠÍ hydrofobizace: docílí se jí dodatečným impregnačním postupem.

Nejedná se o utěsnění pórů, ale jejich potažení nesmáčivou látkou.

Impregnace – znamená napouštění nebo prostupování. Napuštění stavebního

materiálu tekutým prostředkem, propůjčuje materiálu speciální vlastnosti, které před tím

neměl nebo je ztratil kvůli povětrnosti.

Koeficient nasákavosti – popisuje nasákavost stavebních materiálů, omítek a nátěrů.

Udává kolik kg nebo litrů vody pohltí, případně propustí, stavební materiál, omítka nebo

nátěr (po hodinovém zatížení)

Odolnost omítek vůči UV záření – důležitá vlastnost omítek nebo nátěrů určená

pojivem a barvivy. U systémů vázaných plasty závisí odolnost vůči UV záření na výběru barviv

a syntetické disperze. U minerálních omítek nebo barev je odolnost vůči UV záření téměř

stejná jako u výrobků pojených plasty.

Otevřený čas (zpracovatelnost) – doba, po kterou se s materiálem pracuje beze změn

důležitých fyzikálních vlastností. (např. viskozita, přilnavost, lepivost, penetrační schopnost).

Penetrace – proniknutí. Příprava podkladu pro optimální přilnavost a účinek omítky

nebo nátěru na příslušném stavebním materiálu. Rozlišují se zpevňující a hydrofobní základní

nátěry a nátěry, které obsahují jak zpevňující, tak hydrofobní účinné látky.

Pigmenty – téměř nerozpustné a mikroskopicky malé, pevné částice, které propůjčují

nátěrům a omítkám barevnost.

Póry – otevřené nebo uzavřené dutiny uvnitř hmot stavebního materiálu. Vznikají

vysycháním záměsové vody (malta, omítka, beton), výpalem vápenné příměsi v cihlách,

působením napěňující přísady (sanační omítky, při výrobě plynosilikátu). Uzavřené póry jsou

nenasákavé, otevřené póry jsou nasákavé. Nasákavosti lze zamezit hydrofobizací.

Primer – penetrace, základní nátěr

pH hodnota – měrné číslo pro obsah roztoku na vodíkových iontech. Používaná škála

hodnot pH je od 1 do 14. Hodnota pH = 7 představuje neutrální bod (čistá voda). Látky s

pH>7 se označují jako zásady, látky s hodnotou pH<7 jako kyseliny. Ve stavebnictví při

hodnocení omítek a nátěrů má hodnota pH velký význam. Okolní prostředí je vždy kyselé,

34

stavební materiály, omítky a nátěry jsou buď neutrální, nebo zásadité. Mezi alkalické nátěry a

omítky patří vápenné, vápenocementové a silikátové. Slabě alkalické nebo téměř neutrální

jsou disperzní, akrylátové, silikonové omítky a barvy.

Silikonové pryskyřice – vysokomolekulární polymerové produkty. Silikonové

pryskyřice byly dříve používány při ochraně fasád jako základní nátěr k vytvoření hydrofobní

úpravy na stavebních materiálech.

Silikonové barvy a omítky – primární pojivo je emulze ze silikonové pryskyřice,

sekundární pojivo je v dílčím množství disperze syntetické pryskyřice. Vynikající vlastností

těchto barev a omítek je kombinace vyšší paropropustností vodní páry s minimální

propustností vody (vysoký faktor ochrany proti dešti). Dnes silikonové barvy a omítky

dominují jako povrchové úpravy fasád.

Vodní sklo – běžný název křemičitanů alkalického kovu. Dlouho známá látka jako

těsnící a impregnační prostředek. Loužila ke zpevnění stavebních materiálů a jako pojivo

rovněž k výrobě nátěrů a omítek. Hlavním pojivem silikátových barev a omítek je dnes

draselné vodní sklo.

35

3 Materiálová skladba kontaktního zateplovacího

systému ETICS

Tuto kapitolu považuji za nejdůležitější část této knihy. Každý den se setkávám s dotazy

zákazníků, kteří hledají řešení pro zateplení svého domu. Chápu jejich problémy se

zorientovat v tom obrovském výběru materiálů a možnostech, jak fasádu domu zateplit.

V České republice vyrábí nebo dováží zateplovací systémy fasád více jak 50 výrobců nebo

firem s různými značkami (např.: Baumit, Weber Teranova, Ceresit, Ekolak, Paulín, Princ

Color, Jub, Caparol, Dektherm, Mapei, Salith, Quick Mix a spousta dalších). Jedná se o

certifikované kontaktní zateplovací systémy fasád ETICS schválené dle ETA a ETAG. U těchto

certifikovaných zateplovacích systémů se jedná o předem stanovené a doporučené skladby

materiálů, které vytváří ucelený „produkt“ tj. zateplovací systém. Jednotlivé vrstvy

zateplovacího systému tvoří předepsané materiály, které na sebe technologicky a

mechanicky navazují a při správném zabudování vytvoří kvalitní kompozitní zateplení fasády

domu.

Dnešním trendem ve stavebnictví je nesmyslný tlak na cenu stavebních materiálů a

montážních prací. Tento fakt způsobuje neustálé obcházení předepsaných montážních

pravidel a postupů. Dochází také k porušování předepsané skladby materiálů zateplovacího

systému a k záměně doporučených systémových materiálů za nesystémové. Tímto vznikají

místo kvalitních fasádních zateplovacích systémů nějaké nesystémové skladby fasádních

materiálů, které vedou k řadě poruch a trvale neodstranitelným defektům. Bohužel praxe

neustále dokazuje, že takové úspory nám přivádějí další a další náklady na opravy a místo

kvalitní fasády s úsporou nákladů za topení máme nefunkční zateplení, které vyžaduje další a

další peníze na údržbu a opravy.

Níže najdete podrobně rozepsané materiálové skladby kontaktních zateplovacích

systémů fasád. U každé skladby a materiálu uvádím důležité informace, montážní postup,

zkušenosti z praxe a cenné tipy s doporučením. Upozorňuji, že se jedná o předepsané

materiálové skladby kontaktního zateplovacího systému vycházející z norem a technických

listů výrobců těchto systémů a snažím se vycházet z cenných poznatků své dlouholeté praxe.

Ke kapitolám uvedu možná řešení a odpovím na nejčastější dotazy zákazníků.

36

3.1 Tepelné izolace

Nejdůležitějším materiálem ve skladbě zateplovacího systému fasády je tepelná

izolace. Vybraný typ tepelné izolace udává izolační schopnost zateplovacího systému a výši

odpovídající úspory za energie na vytápění domu. Obecně zde platí pravidlo čím více tím

lépe, ale i to má své pravidla a důvody.

Definice pojmu tepelná izolace zní jednoduše takto: Tepelný izolant je látka, která

špatně vede teplo, tzn. - má nízkou tepelnou vodivost.

Veličina, která umožňuje porovnání látek podle tepelné vodivosti, se nazývá součinitel

tepelné vodivosti. Tepelné izolanty mají nízký součinitel tepelné vodivosti. Opakem

tepelného izolantu je tepelný vodič, jehož součinitel tepelné vodivosti je vysoký.

Jako tepelné izolanty pro kontaktní zateplení fasád se v České republice používají níže

uvedené druhy. Uvedl jsem pouze dostupné a nejpoužívanější druhy tepelných izolantů a

hlavně ty, s kterými jsem měl možnost pracovat a mám s nimi praktické zkušenosti.

3.1.1 Bílý pěnový polystyren EPS70F, EPS100F

Jedná se o nejoblíbenější a nejrozšířenější

tepelný izolant pro zateplení fasád. Bílý pěnový

polystyren má výborné tepelněizolační vlastnosti, je

lehký, tvarově stabilní, nenasákavý, do určité míry

odolný proti stlačení, samozhášivý, velmi dobře se s ním

pracuje, řeže a tvaruje. Je naprosto hygienicky

nezávadný.

Pěnová hmota polystyrenu se skládá asi ze 2%

polystyrenu a 98% vzduchu. Tady je uzavřený vzduch v jednotlivých kuličkách nejlepším

tepelným izolantem.

37

Důvodem, proč je bílý fasádní polystyren tak oblíbený a mezi stavebníky hodně

využívaný tepelněizolační materiál je jeho nízká pořizovací cena a vysoká životnost při

správném použití a zabudování.

Pro zateplení fasád vyrábí výrobci bílých fasádních polystyrenů dva druhy EPS70F a

EPS100F. Jedná se o naprosto shodné výrobky ve složení, ale rozdílné v objemové hmotnosti

a odolnosti proti stlačení a mechanickému poškození. EPS100F je oproti EPS70F pevnější, má

větší hmotnost, nepatrně lepší tepelněizolační schopnosti a jeho cena je vyšší. Osobně bych

doporučoval pro zateplení fasád používat EPS100F, je to jednoduše kvalitnější výrobek

s lepšími parametry.

U EPS70F se díky obrovskému tlaku na cenu ze strany poptávky často setkávám

s nekvalitními výrobky, které vykazují malou objemovou hmotnost, tvarovou nepřesnost a

velmi malou pevnost. Jednoduše řečeno lze do nich zatlačit prst a udělat díru. Další

nevýhodou je že výrobci velmi často při výrobě EPS70F používají z 10% dříve zakázaný drcený

polystyren, který k nově vypěněnému polystyrenu přimíchávají. Celá tato operace následně

vyprodukuje produkt s objemovou hmotností 10-12kg/m3 oproti požadovaným 15kg/m3.

Před deseti lety byla normou doporučována pro fasádní polystyren objemová hmotnost

EPS70F 20kg/m3, což je minulostí. Těchto parametrů dosahuje pouze EPS100F. Proto moje

doporučení na EPS100F.

Pro zateplení fasád doporučuji pouze výrobky EPS70F a EP100F renomovaných

českých výrobců, kde jsou jejich výrobky zapsány do příslušných ETICS fasádních systémů

např. (Styrotrade, Bachl, Isover, DCD-Ideal, Rapol)

38

EPS70F a EPS100F, porovnání izolačních a technických vlastností, cena

EPS70F EPS100F

Objemová hmotnost: 13,5-18kg/m3 Objemová hmotnost: 18-23 kg/m3

Součinitel tepelné vodivosti: 0,039 Součinitel tepelné vodivosti: 0,037

Faktor difuzního odporu: 20-40 Faktor difuzního odporu: 30-70

Pevnost ve smyku (kPa): 50 Pevnost ve smyku (kPa): 50

Pevnost v tlaku: 70 kPa Pevnost v tlaku: 100 kPa

Pevnost v tahu: 100 Pevnost v tahu: 150

Reakce na oheň: E Reakce na oheň: E

Nasákavost dlouhodobá: 0,5 kg/m2 Nasákavost dlouhodobá: 0,5 kg/m2

Cena obvyklá: 1200Kč/m3 s DPH Cena obvyklá: 1500Kč/m3 s DPH

Pro vnější kontaktní zateplovací systémy fasád jsou předepsány fasádní desky

z tuhého, stabilizovaného a samozhášivého EPS70F a EPS100F. Fasádní polystyreny mají

stupeň hořlavosti C1 a třídu reakce na oheň E, který je předepsán pro jeho objemovou

hmotnost 15-20kg/m3.

Fasádní polystyren se nedoporučuje dlouhou dobu vystavovat přímému slunečnímu

záření (UV záření). UV záření způsobuje předčasné stárnutí polystyrenu a jeho postupné

ubývání. Důsledkem je nažloutlý sprašný povrch izolantu, který je nutné následně vybrousit

na únosnou a pevnou plochu izolantu. Ze zkušenosti doporučuji při zateplování fasády,

plochu nalepeného izolantu chránit ochrannou sítí a polystyren nenechat bez následné další

úpravy výztužnou vrstvou déle než 7-14dní. Pokud je izolant vystaven UV záření déle než

14dní, je nutné izolant plošně přebrousit, tak aby následná výztužná vrstva (lepidlo, armovací

tkanina, lepidlo)dokonale přilnula k povrchu izolantu a vytvořila kompaktní a funkční

souvrství zateplovacího systému.

Podstatnou nevýhodou polystyrenu je jeho možná sublimace (smršťování do

původního stavu, ubývání na objemu, ztrácení se), které vzniká při trvalém působení teploty

nad 85°C. Z toho plyne nevystavovat trvale polystyren teplotám nad 70°C, nevkládat ho pod

tmavé parapetní plechy, neaplikovat tmavé fasádní barvy, nezateplovat na místech, kde se

zvyšuje okolní a povrchová teplota (např. průmyslové výrobní linky a provozy) a

nevystavovat přímému ohni, popřípadě nepoužívat do protipožárních stěn.

39

Dále je polystyren nutné nevystavovat přímému kontaktu s organickými rozpouštědly

(aceton, syntetické ředidlo a barvy), které polystyren okamžitě rozpustí.

Není možné, aby se polystyren „ztratil“ při správném zabudování. Já osobně jeho

životnost při správném zabudování odhaduji na životnost betonových konstrukcí, tj. 50 a více

let.

Kdy použít na zateplení fasády polystyren EPS70F, EPS100F a kdy ne?

Fasádní polystyren EPS70F a EPS100F doporučuji použít pouze na suché podklady,

kde je maximální povrchová vlhkost minerálního podkladu 6%. Polystyren lze lepit na cihly,

kámen, porobeton, vápenopískovou cihlu, dřevo, ocelový plech, dřevovláknité desky a

minerální omítky nebo betony cementovými lepidly, disperzními lepidly nebo speciální

polyuretanovou montážní pěnou s uzavřenou strukturou pórů. Nedoporučuji lepit bílý

fasádní polystyren na zdivo vykazující větší povrchovou vlhkost, zabudovanou vlhkost nebo

trvale vzlínající vlhkost, kterou provádí další jevy jako solné výkvěty, plísně, nesoudržný a

sprašný podklad.

Jaká tloušťka fasádního polystyrenu je na zateplení minimální a nejlépe vhodná?

Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Čím více, tím lépe. V žádném případě

nedoporučuji fasádním polystyrenem vyrovnávat podklad nebo ho používat místo minerální

omítky. Tím mám na mysli lepit na stěnu polystyrenové desky tl.10-60mm. Fasádní

polystyren není paropropustný a tudíž nedokáže přenést vlhkost ze zdiva a zkondenzovanou

vlhkost za izolantem pryč z fasády. V dnešní době je hodně diskutovaným tématem rosný

bod a jeho výskyt při zateplení domu. U polystyrenových izolantů je již prokázáno, že se při

zateplení tl. 10-60mm, postupně vytváří kondenzace vodní páry a dochází tak mezi stěnou a

izolantem k hromadění kondenzátu a následným poruchám konstrukce. Osobně jsem byl na

stavbě, kde vyrovnali stěnu polystyrenem 20-40mm a v zimě, tak doslova vytékal vodní

kondenzát ze spodní části fasády. Asi si dokážete představit, co se odehrávalo za procesy pod

izolantem. Když se následně dělala sonda do takto opravené fasády, byl povrh stěny od

polystyrenem naprosto promáčený, navlhlý, vykazoval nepříjemné pachy a tvorbu

šedozelených plísní. Důvodem byla malá tloušťka izolantu. Obecně doporučuji na zateplení

40

domu stěn tl. 300-500mm použít EPS70F nebo EPS100F tl.120-160mm. Tam rosný bod

bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy.

Mohu zateplit fasádu levnějšími polystyreny EPS50Z, EPS70Z nebo podlahovým EPS100Z?

Vím, že toto se v praxi často děje a lidé se záměrem ušetřit jsou ochotni zateplovat

doslova čímkoli co je levnější a nejlevnější (některé levné dovozové a u nás vyráběné

polystyreny s označením EPS70F dosahují parametrů EPS50Z). Výše zmíněné polystyreny

mají menší objemovou hmotnost a desky vykazují větší rozměrové nepřesnosti. Je to

způsobeno rozdílnou výrobou. Po vypěnění se bloky hned řežou bez stabilizace, což se

podepisuje na jejich rozměrových odchylkách. Izolační desky EPS50Z a EPS70Z jsou výplňové

izolace do příček, dutin nebo se například vkládají mezi krokve. Tyto polystyreny jsou

naprosto nevhodné pro zateplení fasády a v zateplovacích systémech fasád nemají co dělat.

Jsou vhodné pouze pro lepení na stěnu nebo strop z vnitřní části domu. Pro zateplení

vnějších stěn kontaktním způsobem rozhodně doporučuji EPS70F, EPS100F nebo grafitový

šedý fasádní polystyren.

Co je to stabilizace polystyrenu při výrobě a proč stabilizovaný polystyren?

Pěnový polystyren se vyrábí vypěňováním(expanzí) tohoto granulátu sytou párou v

kovových formách ve tvaru kvádru. Takto vyrobené bloky pěnového polystyrenu se následně

rozřezávají na desky nebo spádové klíny. Čerstvě vyrobený pěnový polystyren však vykazuje

v důsledku způsobu jeho výroby velké objemové změny, které se projevují smršťováním

polystyrenové hmoty – tedy zmenšováním zejména jeho plošných rozměrů. Tyto dodatečné

objemové změny EPS by se však nepříznivě projevily na stavbě po jeho zabudování na

fasádách, proto se na výrobu těchto výrobků řezaných z bloků EPS musí použít tzv.

stabilizovaný polystyren, u kterého jsou již uvedené objemové změny minimální. Pro tzv.

stabilizované výrobky z EPS je proto na základě zkoušek stanovena doba odležení

(stabilizace), po jejímž uplynutí je toto dotvarování již zanedbatelné a mohou se přesně tyto

bloky nařezat na požadované fasádní desky 500x1000mm. U nových výrobních zařízení a při

použití nízkopentanových surovin se doba stabilizace zkracuje.

41

3.1.2 Pěnový „šedý“ grafitový polystyren

Šedý fasádní grafitový polystyren se vyrábí

v ČR od roku 2007. Jedná se složením o bílý fasádní

polystyren EPS70F s příměsí grafitových částic

známých jako uhlík, které polystyren obarvují do

šedé až černé barvy. Grafitové částice vylepšují

tepelně izolační schopnosti a účinky fasádního

polystyrenu, který má tendenci odrážet teplo zpět

do zdiva. Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti šedého EPS λ = 0,032 W.m-1.K-1 je o cca

20 % nižší, než hodnota bílého EPS 70 F, kde λ = 0,039 W.m-1.K-1´

Díky těmto lepším tepelněizolačním vlastnostem je při zachování stejného tepelného

odporu možné aplikovat o 20 % tenčí izolant. Kde byla projektována tloušťka izolantu EPS70F

10 cm, bude nyní stačit 8 cm šedého grafitového polystyrenu (např. Styrotherm Plus70).

Zachováte-li původní tloušťku navrženého izolantu, který nahradíte šedým

polystyrenem, získáte o 20 % lepší tepelněizolační vlastnosti zateplovacího systému.

Cenově je šedý polystyren o 25% dražší než polystyren EPS70F.

Jeho nesporně lepší tepelně izolační vlastnosti tak snižují tloušťku zateplení fasády,

což u starších domů s tloušťkou zdiva nad 40cm každý vlastník domu uvítá. Důvodem je

snížení šířky ostění oken a větší světlost otvorových prvků. Šedý polystyren je vhodné použít

na zateplení ostění otvorových prvků, kde není možnost použít širší izolant.

V současnosti se šedý fasádní polystyren stává materiálem s nejlepším poměrem

cena / výkon a na zateplení fasády domu ho všem doporučuji.

S používáním a aplikací šedého polystyrenu souvisí jasně stanovená pravidla, která zaručují

plnou funkčnost zateplovacího fasádního systému a jeho dlouholetou funkčnost.

Při skladování na stavbě a po nalepení polystyrenu na stěnu domu je nutné šedý

polystyren ochránit (např. lešenářskou sítí nebo krycí PVC plachtou) od přímého slunečního

záření, které může způsobovat jeho objemové změny a možné prohnutí nebo vyboulení

42

desek, popřípadě povrchové stárnutí a postupné ubývání izolantu vlivem UV záření. Šedý

polystyren má nízké procento odrazu světla a má tendenci sluneční záření plně pohlcovat,

což způsobuje následné přehřátí izolantu, zvýšení povrchové teploty a následnou

rozměrovou nestabilitu desek.

Důležité je kvalitní nalepení izolantu a to předepsaným lepidlem, které polystyren

trvale a pevně spojí s podkladem. Dále je nutné pro výztužnou vrstvu použít kvalitní a

předepsaný stěrkový tmel. Doporučené jsou například lepidla weber.therm Elastik, Baumit

Starcontact, Ceresit CT85, kterými se šedý polystyren lepí a vytváří armovací vrstvu

s armovací tkaninou např. Vertex R131.

Nedoporučuje se šedý polystyren lepit a stěrkovat základními (levnými) fasádními

lepidly pro bílý polystyren EPS70F a EPS100F. Obsah grafitu v izolantu způsobuje jeho hladší

a „mastnější“ povrch, který není ideálně přilnavý jako u bílého polystyrenu a levnější lepidlo

není schopné trvale k izolantu přilnout a přenášet možná pnutí izolantu v ploše fasády. Výše

uvedená a doporučená lepidla mají větší podíl disperzních, elastických a výztužných složek,

které zajišťují kvalitní a pevný spoj a dokážou odolat menším objemovým změnám izolantu

na ploše fasády.

Důležité je kvalitní zakotvení šedého polystyrenu, kde ze zkušenosti doporučuji min.

6-8 kotev na m2 zateplené plochy. Talířové hmoždinky je nutné zafrézovat, zapustit do

izolantu a následně opatřit EPS šedou zátkou, která zajistí kompatibilní povrch zateplení.

Nezafrézováním hmoždinek do izolantu můžou vzniknout tepelné mosty přes tvrzený plast

hmoždinky a díky nesourodé a narušené ploše izolantu plastovými hmoždinkami, které mají i

jiný přenos tepla může docházet k jejich prokreslení na finálně provedené omítce, což je

nežádoucí a vede v budoucnu k dalším komplikacím (např. výskyt plísní a vlhkých fleků

v místě hmoždinky na finální omítce fasády) Polystyrenové zátky, zafrézování a zapuštění

talířových hmoždinek doporučuji na bílém polystyrenu a fasádní vatě.

Mezery mezi nalepenými deskami šedého polystyrenu na fasádě nad 2mm

doporučuji vyplnit speciální nízkoexpanzní fasádní pěnou s uzavřenou strukturou pórů, které

zaručují nenasákavost pěny, např. Ceresit CT84. Touto pěnou se dá šedý polystyren i lepit

(upozorňuji, že se nejedná o schválené systémové řešení, ale o zkušenost z praxe, kde běžně

43

vlepujeme šedý izolant na pěnu do zatepleného ostění, nebo při zateplení na OSB desky,

popřípadě lepení izolantu na přesné cihelné děrované zdivo).

Šedý grafitový fasádní polystyren EPS70F, tabulka izolačních a technických vlastností, cena

Šedý grafitový EPS70F

Objemová hmotnost: 13,5-18kg/m3

Součinitel tepelné vodivosti: 0,032

Faktor difuzního odporu: 20-40

Pevnost ve smyku (kPa): 50

Pevnost v tlaku: 70 kPa

Pevnost v tahu: 100

Reakce na oheň: E

Nasákavost dlouhodobá: 0,5 kg/m2

Cena obvyklá: 1200Kč/m3 s DPH

Jakou tloušťkou šedého polystyrenu mám zateplit dům?

Tohle je nejčastější otázka v diskuzích. Tloušťka izolace závisí na tloušťce a druhu

zdiva a hlavně na vlastnostech zdiva. Obecně doporučuji majitelům domů kde zdivo (cihla

plná, směsné zdivo, staré duté cihly, škvárobeton, šedý porobeton) je tl.40-45cm použít šedý

polystyren tl. 100-120mm, kde je zdivo tl. 250-350mm použít šedý polystyren tl. 140-180mm

u domů postavených ze zdiva tl. 175-250mm použít šedý polystyren tl. 200-300mm.

Jaký je montážní postup zateplení fasády šedým polystyrenem?

Pro zateplení fasád šedým polystyrenem platí stejné montážní postupy jako pro bílý

fasádní polystyren EPS70F a EPS100F. Jak jsem psal výše, nalepený šedý polystyren na fasádě

je nutné ochránit od přímého slunečního záření. Doporučuji jeden den nalepit polystyren,

druhý den vyvrtat díry pro osazení hmoždinek a vyfrézovat otvor pro EPS zátku, třetí den

osadit hmoždinky a otvor zaslepit EPS zátkou, plochu přebrousit a co nejdříve plochu fasády

zastěrkovat s perlinkou a lepidlem. Docílíte tak rychlé ochrany šedého polystyrenu před

sluncem a dům tak postupně stěnu po stěně zateplíte. Dále nedoporučuji na šedý polystyren

dávat syté odstíny omítek s HWB (procentuální odraz světla barvy) pod 30%.

44

Má grafitový polystyren protipožární vlastnosti a je nehořlavý díky obsahu grafitu?

Grafitové částice v izolantu plní pouze funkci odrazu tepla od izolantu směrem zpět

do zdiva a opačně v létě odráží sluneční paprsky zpět do exteriéru. Šedý polystyren má v

každé své buňce přidané částice uhlíku (grafitu) a ty zlepšují jeho vlastnosti reakce na oheň

a žár. Přes tuto zlepšenou funkci je přesto zařazen do třídy reakce na oheň "E" (stejně jako

EPS70F a EPS100F), což jsou materiály nepodporující hoření a jsou samozhášivé. Jeho

vlastnosti se při požáru mění, co se týká změny skupenství, šedý polystyren se při požáru

roztaví.

Je šedý polystyren díky grafitu zdravotně závadný a dráždivý?

Není zdravotně závadný a nedráždí. Grafitové částice pouze způsobují hladší povrch

desek. Jakákoliv manipulace a řezání desek nezpůsobují žádné zdravotní komplikace.

3.1.3 Difúzně otevřené polystyreny BAUMIT Open

Klasický bílý fasádní polystyren EPS70F, EPS100F a šedý Styrotherm Plus70 jsou

výbornými izolanty, ale jejich faktor difuzního odporu m se pohybuje v hodnotách 20 – 40.

Tyto vysoké hodnoty způsobují neschopnost propouštět vodní páry ve větší míře a stavbu tak

postupně zbavit vodního kondenzátu nebo určitého % nahromaděné nebo vzlínající vlhkosti.

Společnost Baumit uvedla na trh izolanty Baumit Open Therm a Baumit Open reflect,

které jsou kompromisem paropropustných a izolačních vlastností mezi polystyrenem a

minerální vatou. Jejich difuzní odpor m se pohybuje v hodnotách pod 10, což zajišťuje jejich

výborné paropropustné vlastnosti se zachováním výborných tepelněizolačních schopností.

45

Obr. Baumit Open Therm

Obr. Baumit Open reflect

Baumit OPEN Therm jsou stabilizované fasádní desky z lehčeného bílého polystyrenu

EPS70F se sníženou hořlavostí a mimořádnou paropropustností. Desky jsou po celé své

tloušťce opatřeny kruhovými otvory širokými 2mm, v hustotě cca 544 otvory „dírek“ na

desku 500x100mm). Tyto otvory zajišťují dokonalý přenos vodních pár skrz izolant a při

použití předepsaných systémových prvků jako je Baumit Opencontact lepidlo a stěrka,

armovací tkanina Opentex, penetrace pod omítku OpenPrimer a omítka Baumit OpenTop, je

zajištěna paropropustnost celou tloušťkou zateplovacího systému fasády.

Baumit OPEN Reflect jsou stabilizované fasádní desky z lehčeného šedého

polystyrenu s příměsí uhlíkových částic, které zajišťují jeho mimořádné tepelněizolační

vlastnosti. Fasádní desky Baumit Open Reflect májí sníženou hořlavost a mimořádnou

paropropustnost. Desky jsou po celé své tloušťce opatřeny kruhovými otvory širokými 2mm,

v hustotě cca 544 otvory „dírek“ na desku 500x100mm. Tyto otvory zajišťují dokonalý přenos

vodních pár skrz izolant a při použití předepsaných systémových prvků jako je Baumit

Opencontact lepidlo a stěrka, armovací tkanina Opentex, penetrace pod omítku OpenPrimer

a omítka Baumit OpenTop, je zajištěna paropropustnost celou tloušťkou zateplovacího

systému fasády. Deska je povrchově upravena bílou barvou z důvodu ochrany šedého

polystyrenu před UV zářením a přehřátím. Izolant proto lepte na fasádu šedou stranou

desky.

46

Baumit Open Therm a Baumit Open reflect, porovnání izolačních a technických vlastností,

cena

Baumit Open Therm Baumit Open reflect

Objemová hmotnost: 15-18kg/m3 Objemová hmotnost: 15-18 kg/m3


Faktor difuzního odporu: ≤ 10 Faktor difuzního odporu: ≤ 10


Reakce na oheň: E Reakce na oheň: E


Baumit Open fasádní desky nejsou jen kompromisem materiálových a izolačních

vlastností, ale ceny materiálů, která se pohybuje mezi cenou polystyrenu a minerální vatou.

Baumit open desky bych doporučil na zateplení fasády všem stavebníkům, kteří

uvažují o zateplení starších domů, které tvoří smíšené zdivo, kotové zdivo (vepřák, nepálená

cihla), kamenné zdivo, staré cihelné zdivo, pórobetonové a škvárobetonové zdící bloky.

Doporučuji ho všude tam, kde je zabudovaná a zbytková vlhkost ve zdivu po sanačních

opatřeních (např. dodatečné podřezání zdiva, sanace zdiva injektáží), která má tak možnost

se přes open desky postupně odpařit. Výhodou použití desek open je možnost zateplení

menší tloušťkou izolantu např. 60-80mm, kde by mohlo docházet v zimním období ke

kondenzaci vodních pár za izolantem, které se mohou následně odpařit přes open desky.

Toto je nepřípustné u klasického EPS70F, EPS100F a šedého fasádního polystyrenu. Baumit

Open desky jsou vhodné na zateplení nového pórobetonového zdiva (např. Ytong, Hebel,

Qpor, Porfix a další), děrovaných cihelných bloků (Heluz, Porothem a další) a

vápenopískových bloků KM BETA.

Je možné použít Baumit Open polystyreny do skladby provětrané fasády?

Fasádní desky Baumit Open jsou určeny pouze pro kontaktní nalepení na fasádu a

jsou součástí certifikovaného kontaktního zateplovacího systému fasád. Nejsou vhodné pro

vkládání mezi nosný rastr provětrané fasády. Baumit Open polystyren se musí vhodně

zabudovat, dle předepsaných pokynů výrobce. Jedině toto zajistí plnou funkčnost Baumit

Open systému.

47

Provádíme rekonstrukci domu který tvoří v přízemí smíšené kamenné zdivo z roku 1930 a

nástavbu 1NP tvoří zdivo Porotherm P+D. Mám celou fasádu zateplit Baumit Open

polystyrenem?

Baumit Open je díky svým vlastnostem dražší zateplovací systém. Je proto možné jej

kombinovat se zateplením EPS70F. Z praxe a realizací zateplení staveb mám vyzkoušené

částečné použití Baumit Open polystyrenu na místech s výskytem vlhkosti nebo možností

kondenzace vodních par a EPS70F polystyrenu na zdivu, kde není nutné Open systém použít.

Běžně zateplujeme přízemí domu, kde je staré podmáčené a vlhké zdivo zatepleno Open

systémem a další nadzemní podlaží, kde výskyt vlhkosti není, zateplujeme EPS70F

polystyrenem. K jednotlivým polystyrenům dodržujeme předepsané skladby materiálů a

vrchní pastovitou omítku provádíme vždy (pro dosažení jednotného vzhledu a funkčnosti

Open systému) Baumit OpenTop omítkou.

Jaká montážní pravidla platí pro Baumit Open polystyren a systém?

Provedení zateplení Baumit Open systémem se řídí stejnými montážními pravidly a

postupy jako zateplování fasádním polystyrenem EPS70F. Jak jsem psal výše, je nutné

dodržet materiálovou skladbu Open systému a materiály tak záměrně nezaměňovat za

levnější a jiné.

Za posledních 5let jsem měl možnost zateplit několik domů Baumit Open systémem a

5domů v kombinaci s EPS70F. Na základě průběžných kontrol mohu konstatovat, že Open

systém plní na 100% svou funkci a zákazníci nemají sebemenší problém s kondenzací vlhkosti

ve zdivu a následky vzlínající vlhkosti se vůbec neprojevují. Fasády si udržují svůj nový vzhled

a zateplení stěn tak plní svou tepelněizolační a ochrannou funkci domu.

Na závěr bych chtěl upozornit, že použití Open systému neplní plně svou funkci při

nalepení na břízolitovou omítku, cementovou omítku, kabřincový obklad, betonový panel. U

zateplení Open systémem by měl být dodržen postupný zvětšující se tok vodních par

směrem z konstrukce do exteriéru. (tj. jednotlivé skladby omítkového a zateplovacího

souvrství od zdiva směrem do exteriéru by měli mít menší a menší difuzní odpor). Z toho

48

vyplývá nutnost odstranit z fasády všechny souvrství, které by mohly bránit pozvolnému

průchodu vodních par z konstrukce.

3.1.4 Perimetrický soklový polystyren

Obr. Perimetr deska s hranou polodrážka

Obr. Perimetr SD deka s rovnou hranou

Tepelně izolační soklové desky Perimetr a Perimetr SD se vyrábějí do forem. Vyznačují

se minimální nasákavostí, vysokou pevností v tlaku a mrazuvzdorností. Vyrábějí se v rozměru

1250x600mm s rovnou hranou nebo s polodrážkou. Na povrchu jsou opatřeny oboustrannou

vaflovou strukturou pro vysokou přídržnost lepidel a tmelů. Jsou určeny pro tepelné izolace

soklů jak zateplených, tak nezateplených jednovrstvých stěn. Soklové desky odstraňují typický

tepelný most v oblasti přechodu stěny na základ, řeší detail ukončení hydroizolace nad

terénem a umožňují spojité provedení omítek až pod úroveň terénu. Jsou určeny pro trvalé

zatížení v tlaku max. 3600 kg/m2 při deformaci < 2%.

Zateplení soklové oblasti je důležité opatření při celkovém zateplení fasády, na které

se často zapomíná. Neprovedené zateplení soklové části může způsobovat tepelné mosty,

kondenzaci vlhkosti a může znehodnotit plnou funkčnost zateplené fasády. Proto je nutné na

toto opatření myslet a použít správné a předepsané materiály. Na zateplení soklové části nad

a pod terénem je polystyren Perimetr a Perimetr SD naprosto ideální a dobře se s ním

pracuje.

V zateplené části nad terénem se desky Perimetr SD lepí na soklové zdivo PU pěnou

nebo pružným fasádním cementovým lepidlem, kterým se na Perimetr SD desky vytváří

společně s armovací tkaninou armovací vrstva. Povrchovou úpravu tvoří mozaiková omítka,

popřípadě obklad cihelnými a kamennými pásky nebo keramickými obklady.

Na zateplení stěn pod úrovní terénu je vhodné použít drenážně lisované Perimetr desky,

které se k budově lepí na hydroizolaci PU pěnou, disperzním lepidlem nebo bitumenovými

49

lepidly. Cementová lepidla na asfaltové hydroizolaci dobře nedrží a doporučuji je na lepení

desek Perimetr SD nad úrovní terénu. Perimetr desky pod terénem je nutné ochránit

geotextilií 200g/m2 a nopovou folií, která se obsype drceným kamenivem 16-32mm

v kombinaci s drenážní trubkou. Geotextilie chrání izolant před zatlačením nopové folie do

izolantu na kterou vytváří boční tlak zásypové kamenivo a zemina.

Perimetrický polystyren je oblíbený a hodně používaný kvůli svým výborným

tepelněizolačním schopnostem, dobrou ochranou před vlhkostí a příznivé ceně.

Ideálním řešením zateplení fasády se zateplením soklové části je tepelný izolant

Perimetr začít lepit ve stejné tloušťce (jako fasádní izolant) od úrovně základu a navázat min

30cm nad úrovní terénu na fasádní polystyren, kterým pokračujete v zateplení fasády.

Fasáda tak má po celém obvodu stejnou tloušťku izolace a nevznikají problémy s napojením

na LOS hliníkovou lištu a další problémové detaily.

Obr. Příklad tepelných mostů v soklové oblasti a jejich zamezení obkladem Perimetrickým nebo

extrudovaným polystyrenem

50

Funkce tepelné izolace soklu PERIMETRICKÝ polystyren

- nedochází k promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou

- podstatné snížení tepelných ztrát v detailu, tj. zvýšení vnitřní povrchové teploty

detailu a tím zamezení vzniku plísní

- výrazné omezení kondenzace v detailu napojení základu na zdivo

- základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti a tím se prodlužuje její

životnost

- zamezení transportu vlhkosti do vyšších částí nad terénem

- umožnění souvislého omítnutí pod úroveň terénu

- umožnění jednoduchého a spolehlivého detailu ukončení hydroizolace

V rámci zateplení fasády domu, bych doporučil všem majitelům domů zateplení soklové

části provést a zamezit tak možným poruchám způsobených tepelnými ztrátami a možnou

kondenzací vodních par. Perimetrický polystyren je v tomto případě nejlepším možným

izolantem.

Tabulka izolačních a technických vlastností, cena

Perimetr , Perimetr SD

Objemová hmotnost: 25-35kg/m3




Reakce na oheň: E


51

3.1.5 Extrudovaný polystyren XPS

Na zateplení soklové části zdiva

domu nad a pod úrovní terénu je

možné použít, také extrudovaný

polystyren XPS. Tento materiál se

vyznačuje vysokou pevností, minimální

až nulovou nasákavostí vlhkosti a

vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi. Jeho nevýhodou je vyšší cena oproti EPS a

Perimetrickým polystyrenům a při montáži na fasádu veliká tuhost desek.

Výroba extrudovaného polystyrenu (XPS) probíhá způsobem, že granule zahřátého

polystyrenu s přídavkem nadouvadel jsou vytlačovány (extrudovány) tryskou. Nadouvadla

způsobí vypěnění hmoty do nekonečného pásu požadované tloušťky, který se dále délkově a

šířkově upravuje na desky. Vzniká tak jemná struktura relativně malých polystyrenových

buněk, která výrazně redukuje difuzní propustnost a prakticky eliminuje vzlínavost.

Extrudovaný polystyren je tak možné používat i v místech s trvalou vlhkostí (izolace stěn pod

úrovní terénu). Součinitel tepelné vodivosti λ = 0,030 až 0,035 W/m.K je mírně lepší než u

polystyrenu expandovaného. Jako nadouvadla při výrobě se dříve používaly freony, které

však výrazně přispívají k poškozování ozonové vrstvy. Bez ohledu na jejich dobré vlastnosti a

snadnou zpracovatelnost bylo používání freonů zakázáno. Jejich alternativou jsou inertní

plyny CO2 a dusík nebo uhlovodíky, např. izobutan a pentan. S uhlovodíkovými nadouvadly

se pracuje v uzavřeném cyklu, tím se také minimalizuje jejich vliv na životní prostředí a jejich

zdravotní nezávadnost.


Extrudovaný polystyren XPS 300 až 700

Objemová hmotnost: 30-40, 50-70kg/m3

Součinitel tepelné vodivosti: 0,035-0,38


Pevnost v tlaku: 300 - 700 kPa

Reakce na oheň: E

Cena obvyklá: 3000-7500Kč/m3 s DPH dle typu

http://www.zatepleni-fasad.eu/tepelna-izolace/polystyren/extrudovany-polystyren/

http://www.zatepleni-fasad.eu/tepelna-izolace/polystyren/extrudovany-polystyren/

52

Pevnost v tlaku se u XPS desek dosahuje až 700 kPa při max. 10% deformaci. XPS

polystyren je málo hořlavý.

XPS polystyren se vyrábí v úpravě hran desek: rovná, polodrážka, péro-drážka.

Extrudovaný polystyren je velmi citlivý na vyšší teplotu (nad 75˚C) a na organická

rozpouštědla. Nedoporučuji XPS polystyren vystavovat trvale teplotám nad 75°C a přímému

slunečnímu záření. UV záření způsobuje jeho stárnutí a postupné ubývání, jeho povrch se

sprašuje a izolant tak ztrácí své vlastnosti a přilnavost k stavebním lepidlům.

Extrudované polystyreny se musí na fasádu lepit s naprostou přesností, nelze je

povrchově zbrušovat pro docílení lepší rovinatosti nalepené plochy. Povrch extrudovaného

polystyrenu tvoří jemná vaflovaná struktura nebo se desky vyrábí s naprosto hladkým

povrchem. Pro zateplení soklových částí doporučuji použít vždy extrudovaný polystyren

s vaflovanou strukturou. Lepící a stěrkové tmely na hladkém povrchu XPS polystyrenu špatně

drží a často se odlepují a vznikají problémy s přilnavostí výztužné vrstvy.

Za svou praxi jsem se setkal s několika stavbami, kde byly na zateplení soklové části

použity XPS desky s hladkým povrchem a zřejmě levnější druh lepící a stěrkové hmoty. Při

provedené sondě XPS desky vůbec nedržely na lepidle a byly odlepeny. Držely pouze na

talířových hmoždinkách. Vrchní omítkové souvrství bylo naprosto odlepené a laicky řečeno

na ploše soklu doslova vlálo. Vlivem vzdušné vlhkosti a špatné přilnavosti lepící a stěrkové

hmoty k izolantu a změnám klimatu se lepidlo s perlinkou a mozaikovou omítkou až

celoplošně oddělilo od izolantu a drželo jen bodově (a to asi také dočasně). Jediným

opatřením bylo celé zateplení soklu strhnout a provést nové zateplení.

Pokud tedy zvažujete na zateplení soklové části použít XPS polystyren, doporučuji

pouze s vaflovanou hrubší strukturou povrchu a velmi kvalitní předepsaný lepící a stěrkový

tmel nebo hodně používané polyuretanové pěny. Použitím levného cementového fasádního

tmelu si přivodíte do budoucna jen další problémy a reklamace. Dále doporučuji do výztužné

vrstvy v zateplené oblasti soklu nad terénem vkládat pouze pancéřovou tkaninu nebo

armovací tkaninu s větší plošnou gramáží (např.: Vertex R267).

K lepení XPS desek v případě větší hloubky suterénu než 1,3 m je nejvhodnější použít

systémově odzkoušené polyuretanové lepidlo od výrobce extrudovaného polystyrenu nebo

53

asfaltové disperzní lepidlo. Lepení funguje jen jako dočasné upevnění, protože desky jsou

přitlačené na stěnu suterénu tlakem zeminy po zásypu. Zemina se nasype do výkopu a zhutní

krátce po instalaci tepelné izolace. Desky musí „stát“ na pevné podložce v patě (např. přesah

základů), aby měly oporu proti sklouznutí při následném zhutnění zásypu. Izolační desky lze

řezat standardními ručními nástroji (ruční pilka, elektrická pilka nebo odporový drát).

XPS polystyren není třeba zakrývat další ochranou folií nebo nopovou folií, která by

jej chránila od zásypové zeminy.

Osobně při zateplování spodních staveb rodinných a bytových domů a jejich

soklového zdiva raději používám Perimetrické polystyreny a to z důvodu lepší ceny,

dostačující pevnosti a tuhosti, vodoodpudivosti, lepší manipulaci při montáži a lepší

přilnavosti k cementovým lepícím a stěrkovým tmelům.

Daleko větší využití XPS polystyrenu vidím v zateplení obrácených střech, teras,

vysoce zatěžovaných podlah, izolací zelených střech a zateplení oblastí tepelných mostů.

Montážní postup zateplení fasády a sokové části XPS polystyrenem je stejné jako u

zateplení fasádním polystyrenem EPS70F nebo perimetrickým polystyrenem. Na závěr

kapitoly o XPS polystyrenu bych chtěl zdůraznit vhodnost použití desek s hladkým povrchem

do podlah, obrácených střech, zateplení základů a suterénních stěn pod úrovní terénu,

zateplení teras a zelených střech. U desek s vaflovaným povrchem na zateplení fasád a

soklového zdiva nad terénem.

Mohl bych zde uvést další spousty informací, jak se dá XPS polystyren použít, ale tato

kniha je věnovaná kontaktnímu zateplování fasád.

3.1.6 Minerální (kamenná) vata

Minerální vatou z kamenných vláken jsem měl možnost zateplit řadu fasád a považuji

tento materiál za jeden z nejlepších fasádních izolantů. Důvodem je velmi dobrá

paropropustnost, dobré tepelněizolační vlastnosti, nehořlavost a akustický útlum.

Nevýhodou fasádní kamenné vaty je vysoká objemová hmotnost a její náročnější montáž na

54

fasádu a podstatně vyšší cena oproti EPS izolacím a to i přes naprosto stejnou tepelně

izolační vlastnost jako EPS fasádní izolanty. Díky vyšší ceně je fasádní kamenná vata

používána výhradně na zateplení požárních pásů fasád a u celoplošného zateplení budov

s výškou nad 30m. Nutnost zateplovat plochy fasádní vatou je nad 22,5m výšky objektu a

požární pásy nad otvorovými prvky. U objektů do 12m výšky není nutné požární pásy

používat.

Na otázku zdali je lepší použít fasádní polystyren nebo fasádní vatu mohu jen říci, že

pokud Vám nezáleží na finanční stránce, chcete izolant s větší životností a lepšími difuzními

vlastnostmi, zateplujte fasádní vatou. Pokud řešíte cenu a přesto hledáte kvalitní a funkční

zateplení, použijte fasádní polystyren.

Podstatnou výhodou zateplení stěn fasádní vatou s ohledem na paropropustnost

vnější povrchové úpravy (omítky) je, že ve stěně nedochází ke kondenzaci vodních par a to

při jakékoliv použité tloušťce vaty. Vata je schopná postupně přenášet a vyrovnávat tok

vodní páry. U zateplení fasádní vatou by měl být dodržen postupný zvětšující se tok vodních

par směrem z konstrukce do exteriéru. (tj. jednotlivé skladby omítkového a zateplovacího

souvrství od zdiva směrem do exteriéru by měli mít menší a menší difuzní odpor). Z toho

vyplývá nutnost odstranit z fasády všechny souvrství, které by mohly bránit pozvolnému

průchodu vodních par z konstrukce. Pak má zateplení vatou své opodstatnění.

Fasádní vata je z výroby částečně a to pouze dočasně hydrofobizovaná. Její

uskladnění je nutné provést do suchých prostor. Fasádní vatu musíme lepit vždy na suchý,

pevný a soudržný podklad s rovinatostní odchylkou max.30mm na 2m lať. Při zateplení

doporučuji vatu dobře ochránit od deště. Fasádní vata při styku s vodou rychle ztrácí svou

tepelněizolační schopnost a při vysychání ji postupně získává nazpět.

Je proto zakázáno zateplovat fasádní vatou soklové části domu, zdivo přiléhající

k chodníkům, balkonům, nadstřešním konstrukcím a světlíkům, terasám. V těchto místech

musí být použitý nenasákavý polystyren minimálně do výšky 300mm nad terén nebo nad

přiléhající konstrukci, kde se voda může objevit a odkapávat nebo odstřikovat na fasádu.

Povrch fasádní vaty nenarušuje UV záření, tak jako u polystyrenových izolací. Proto ji

není nutné při aplikaci chránit před přímým slunečním zářením.

55

Výroba minerální fasádní vaty probíhá tavením hornin na velmi slabá vlákna

s následným lisováním na příslušné izolační desky. Prvotní surovinou při výrobě fasádní vaty

je čedič (kamenná vlna). Výrobky z čedičové taveniny mají větší průměrnou tloušťku vláken a

také větší rozdíly v tloušťkách jednotlivých vláken. To se projevuje vyšší tuhostí výrobků.

Jednotlivá čedičová vlákna mají na sobě také více záhybů. Díky tomu drží výrobky z kamenné

vlny déle svůj tvar při zatížení požárem. Záhyby zabraňují rozpadu struktury materiálu i v

případě, kdy vlivem požáru vyhoří pojivo. Tepelněizolační výrobky z čedičové vlny se dodávají

v drtivé většině v nekomprimovaném stavu.

V současnosti existují na trhu 3 produkty, které lze použít na kontaktní zateplení

fasád, které se vyrábějí z kamenné vaty. Jedná se o produkty s rozdílnou orientací vláken

kamenné vlny:

Obr. Příčná (kolmá) orientace

vláken

Obr. Podélná orientace vláken

Obr. Podélná orientace vláken

s integrovanou dvouvrstvou charakteristikou

Příčná (kolmá) orientace vláken (tuhé lamely 200x1000mm, 333x1000mm) Součinitel

tepelné vodivosti λ = 0,040 - 0,042 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: Isover NF, Nobasil FKL,

Rockwool Fasrock LL) Výrobek je vhodný pro fasádní systémy, na které je aplikovat těžší

obklad. Materiál má vysokou pevnost v tahu.

Podélná orientace vláken (tuhá deska 500x1000mm, 600x1000mm) Součinitel

tepelné vodivosti λ = 0,039 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: Isover TF, Nobasil FKD, Rockwool

Fasrock) Výrobek je předurčen pro aplikaci do vnějších stěn, přesněji do kontaktních

56

zateplovacích systémů, pro svou zvýšenou tuhost, pevnost a pro své tepelně-izolační,

zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.

Podélná orientace vláken s integrovanou dvouvrstvou charakteristikou pojená

organickou pryskyřicí, v celém objemu hydrofobizovaná. Horní velmi tuhá vrstva o tloušťce

do 20 mm zabezpečuje vysokou odolnost proti mechanickému namáhání a má vylepšené

tepelněizolační vlastnosti (tuhá deska 500x1000mm, 600x1000mm) Součinitel tepelné

vodivosti λ = 0,036 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: Isover TF profi, Nobasil FKD S, Rockwool

Fasrock MAX E) Výrobek je předurčen pro aplikaci do vnějších stěn, přesněji do kontaktních

zateplovacích systémů, pro svou zvýšenou tuhost, pevnost a pro své tepelně-izolační,

zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.

Tabulka porovnání izolačních a technických vlastností, cena

Příčná (kolmá) orientace vláken Podélná orientace vláken Podélná orientace vláken

dvouvrstvá charakteristika

Objemová hmotnost: 88 kg/m3 Objemová hmotnost: 160 kg/m3 Objemová hmotnost: 160 kg/m3

Součinitel tepelné vodivosti: 0,042 Součinitel tepelné vodivosti: 0,038 –

0,039


Faktor difuzního odporu: 1 Faktor difuzního odporu: 1 Faktor difuzního odporu: 1

Pevnost v tahu kolmo k desce: 80 kPa Pevnost v tahu kolmo k desce: 15 kPa Pevnost v tahu kolmo k desce: 10

kPa

Reakce na oheň: A1 Reakce na oheň: A1 Reakce na oheň: A1

Cena obvyklá: 2600Kč/m3 s DPH Cena obvyklá: 2800Kč/m3 s DPH Cena obvyklá: 2500Kč/m3 s DPH

Třída reakce na oheň všech výrobků fasádní kamenné vaty je A1 (nejvyšší stupeň

požární bezpečnosti). Faktor difuzního odporu μ (MU) = 1. Velmi vysoká paropropustnost.

Tato vlastnost předurčuje fasádní vatu na zateplení starších domů, domů po sanacích zdiva a

všude tam kde je možný větší výskyt vlhkosti v konstrukci. Nedoporučuje se fasádní vatou

zateplovat trvale zvlhčované a mokré podklady, kde by veliký obsah vlhkosti narušil

tepelněizolační vlastnosti vaty. Použití fasádní vaty je široké a lze jí zateplit doslova jakýkoliv

podklad na který ji lze nalepit cementovými a disperzními lepidly.

57

V žádném případě nelepte vatu na fasádu PU montážními pěnami určené na

polystyren. Spoj nebude trvale držet. V současné době není na trhu pěna, kterou by se

fasádní desky z kamenné vaty daly lepit, a tato skladba byla certifikována.

Při lepení vaty musí být použity předepsaná lepidla, která zaručí trvalý a pevný spoj

s podkladem. Lepidlo na desce musí zabírat min. 40% její plochy a musí se lepit na rámeček

se třemi středovými body. Před nanesením lepidla se musí do plochy desky vetřít tenká

vrstva lepidla, na kterou se následně nanese větší vrstva lepidla pro nalepení. Tenká vetřená

vrstva lepidla zajistí spojení lepidla s vatou (nedojde k následnému odlupování lepidla

z desky). Stejný postup se praktikuje před nanesením stěrkového lepidla a vytvořením

výztužné vrstvy s armovací tkaninou. Důležité je použít lepící a stěrkové hmoty, penetraci a

vrchní finální omítkou s takovými difuzními vlastnostmi, které nenaruší paropropustnost

celého souvrství zateplovacího systému. Doporučuji se držet výrobci předepsaných skladeb

zateplovacích systémů.

Na kotvení fasádní vaty musí být vždy použity talířové hmoždinky s kovovým trnem a

minerální zátkou, která zaslepí zafrézovanou a osazenou kotvu. Nepoužití minerální zátky na

talířové hmoždinky s kovovým trnem mi přijde neodborné a vzniklé tepelné mosty přes

kovový trn zbytečně narušují až o 5-10% tepelněizolační schopnost fasádního systému. Dále

mohou vznikat nežádoucí pohledové defekty způsobené zvýšeným tepelným tokem přes

kovový trn talířové hmoždinky. Minerální zátky doporučuji použít i na hmoždinky s kovovým

trnem s plastovou hlavou. Trn s plastovou hlavou nikdy nedosahuje izolační vlastnosti vaty a

minerální zátky.

Fasádní desky z minerální kamenné vaty se nedají plošně přebrušovat jako EPS

polystyrenové desky a proto si při lepení izolantu a vytváření výztužné vrstvy pohlídejte její

rovinatost. Ze zkušenosti doporučuji při aplikaci fasádní vaty používat pracovní rukavice,

ochranu očí a pracovní oblečení s dlouhými nohavicemi a rukávy. Důvodem je zvýšená

dráždivost kamenných vláken, z kterých se vata skládá.

58

3.1.7 Fasádní desky Isover TWINNER

Neustálý tlak na zdokonalování

tepelněizolačních vlastností, vylepšování

funkčnosti, použitelnosti a životnosti

fasádních tepelných izolací dovedl firmu

Isover ke kompromisnímu produktu, který

nabízí ty nejlepší vlastnosti polystyrenu a

minerální vaty v jedné desce (produktu).

Fasádní deska Isover Twinner je tvořena základní deskou z šedého grafitového polystyrenu

na kterém je nalepena PUR lepidlem minerální deska Isover TF Profi v tl.30mm, kerá

vylepšuje protipožární vlastnosti této izolace. Isover Twinner se vyrábí ve třech variantách

základní deska, rohová deska, zakládací deska. Na uzavření rohových spojů se dodává

samostatná deska z minerální vlny, která se na odkrytý polystyrenový líc dodatečně dolepuje

PUR lepidlem. Desky se vyrábí v tloušťce 100-300mm a jsou vhodné k zateplení pasivních

staveb.

K hlavním výhodám Isover TWINNER patří: třída reakce na oheň samostatného

izolantu B-s1, výborné izolační vlastnosti (λD = 0,033-0,034 W/m.K), zajištění požární

bezpečnosti dle ČSN 73 0810 (bez požárně dělících pásů MW), jednoduchá aplikace

(minimální hmotnost), výborné mechanické vlastnosti, běžné tloušťky izolace až 300mm

(vhodné i pro pasivní domy), možnost aplikace na přímém slunci (možnost montáže z lávek,

není nutné stínění jako u grafitových EPS).

Za dobu své praxe jsem bohužel neměl možnost s Isover TWINNER dům zateplovat

nebo se přímo účastnit referenční zateplení stavby a proto zde uvádím pouze nastudované

informace. Z mého pohledu se jedná o velmi povedenou kombinace dvou naprosto

rozdílných tepelněizolačních materiálů s maximálním využitím jejich nejlepších vlastností.

Použitím Isover TWINNER při zateplení bytových domů odstraníte řadu nedostatků vzniklých

kombinací zateplovacích materiálů polystyren a vata. Fasádní vata je zde použita v požárních

pásech a celoplošném zateplení nad 22,5m.

59

Nedostatky napojení EPS a MW v ploše zateplení:

1. Střídaná izolace EPS a MW má zcela rozdílné parametry v oblasti součinitele

tepelné vodivosti. Grafitové izolační desky Isover EPS GreyWall mají deklarovaný součinitel

tepelné vodivosti 0,032 W/m.K, oproti tomu minerální izolace dle použitého typu 0,036-

0,041 W/m.K. Znamená to, že jednotlivé části stěny budou zatepleny výrazně rozdílně.

2. Izolace EPS a MW mají také zcela rozdílné difuzní vlastnosti, tj. požárně dělícími

pásy MW s faktorem difúzního odporu 1 bude pronikat přes zateplení výrazně více vlhkosti,

než uzavřenějším EPS s faktorem 20-40. To může způsobit barevné nestejnoměrnosti v ploše,

popř. jiné tepelně technické komplikace.

3. Na přechodech EPS a MW je třeba provést vždy zvýšené vyztužení pomocí vložení

přídavné výztuže. Dochází tak k vrstvení výztuží se souvisejícím vznikem nerovností v ploše.

To může mít za následek vizuální vady viditelné zejména v plochém světle (slunce ze strany).

4. Požárně dělící pás MW šíře 500mm musí být dle ČSN 73 0810 umístěn maximálně

150mm nad nadpražím okna. Tento požadavek nenavazuje vždy na modul kladení desek v

řadách po 500mm a tím způsobuje řadu komplikací při aplikaci.

Použití izolačních desek Isover TWINNER zajišťuje splnění požadavků uvedené normy,

a to i bez použití dalších požárně dělících pásů. Tím dochází k výraznému zjednodušení

aplikace zejména na bytových objektech.

Montážní postup zateplení je stejný jako u zateplení minerální vaty, kde doporučuji se

striktně držet předepsané produktové systémové skladby. Desky se kotví talířovými

hmoždinkami s kovovým trnem (nejlepší variantou je systémová hmoždinka Ejot STR U).

Počet hmoždinek 6 a více kusů. Výztužná vrstva by měla mít tloušťku v rozmezí 2-6mm.

Na desky Isover Twinner nelze aplikovat jako finální vrstvu keramický obklad nebo

cihelné obkladové pásky.

Stejně jako u minerální vaty upozorňuji na zákaz použití desek Isover TWINNER

v oblasti soklu, balkonu, teras a nadstřešních částí, kde je možný kontakt s vlhkostí a

odkapávající vodou. V těchto oblastech je nutnost použít perimetrický nebo extrudovaný

60

polystyren a to minimální výše 300mm nad terén nebo konstrukci, od které může voda

odstříknou.

Zateplení fasády izolantem Isover TWINNER vyžaduje odborné provedení a maximální

důslednost. Jedná se o výrazně dražší izolant a montážní práce jsou také náročnější. Tyhle

aspekty se ve finále odráží ve vyšší pořizovací ceně celkového zateplení fasády, která dalece

převyšuje cenu zateplení fasádním polystyrenem a je vyšší než zateplení fasády minerální

vatou. Z hlediska tepelněizolační schopnosti a protipožárních vlastností se jedná o velmi

zajímavý a cenově příznivý produkt, který mohu jen doporučit.


Isover TWINNER

Objemová hmotnost: 25 - 50 kg/m3

Součinitel tepelné vodivosti: 0,033 – 0,034

Faktor difuzního odporu: 20 - 40

Pevnost v tahu kolmo k desce: 10 kPa

Reakce na oheň: B


3.1.8 Fasádní desky z fenolické pěny KOOLTHERM K5

Tyto desky se řadí mezi mercedesy fasádních tepelněizolačních materiálů. Naprosto

nejlepší tepelněizolační schopnosti a nízká hmotnost zaručují kvalitní zateplení a nenáročnou

montáž. Desky Kingspan Kooltherm K5 tvoří tepelná izolace (jádro desky) a povrchová

úprava na bázi skelné tkaniny provedené na obou stranách desky, která je s jádrem desky

spojena adhezivně během vypěňování. Jádro desky je tvořeno tuhou FENOLOVOU

PĚNOU nadstandartních vlastností s měrnou hustotou 40kg/m3.

Desky Kingspan Kooltherm K5 se vyrábí v rozměru 1 200 × 400 mm a v tloušťkách od

20 do 120 mm. Desky mají rovnou hranu. Na přání zákazníka lze desky dodat i s úpravou

hrany ve tvaru polodrážky tím, že se na sebe nalepí dva izolanty.

61

Obr. Deska Kooltherm K5

Obr. Skladba zateplovacího systému

Desky Kingspan Kooltherm K5 jsou určeny pro tepelnou izolaci obvodových stěn

budov formou vnějšího kontaktního zateplovacího systému. V České republice mají izolační

desky Kooltherm K5 zapsány v kompozitním fasádním systému dva výrobci Baumit (systém

Baumit XS022) a Weber Terranova (systém Weber therm Plus ultra). Oba zateplovací

systémy se řídí předepsanou produktovou skladbou a montážním postupem, který je

podobný jako u zateplení fasádním polystyrenem.

Za dobu své praxe jsem měl možnost zateplení fasády deskami Kooltherm K5

realizovat na novostavbách rodinných domů. Výběr na tuto izolaci padl, kvůli výborným

tepelněizolačním vlastnostem, které nedosahuje polystyren, vata nebo jiné zatím dostupné

fasádní desky vhodné pro kontaktní nalepení na fasádu. Pro porovnání 50mm Kooltherm K5

má izolační schopnost jako 10cm EPS70F. Součinitel tepelné vodivosti Kooltherm K5 λ =

0,021 W.m-1.K-1

Při realizaci zateplení se postupuje podobně jako při zateplení fasádním

polystyrenem. Deska se lepí cementovým tmelem na rámeček s vnitřními terči. Nedoporučuji

desky lepit montážní PU pěnou na fasádní polystyrenové izolace.

Kotvení se provádí talířovými hmoždinkami (nejlépe hmoždinka Ejot STRU

s šroubovacím kovovým trnem). V případě Koolthermu K5 je možné talířové hmoždinky

62

zapouštět zafrézováním do izolantu. Pro zápustnou montáž je určen speciální montážní set a

zátky z fenolické pěny, které jsou potaženy skelnou tkaninou.

Desky se z důvodu potažení skelnou tkaninou nemůžou přebrušovat pro získání

rovinatosti po nalepení, jako je zvykem u polystyrenu. Deska izolantu se nesmí nijak

povrchově narušit. Rovinatost nalepených desek místo přebroušení je nutné zajistit větší

tloušťkou armovací vrstvy, která se doporučuje ideálně 8mm (min.5mm, max.10mm). Skelná

tkanina zaručuje správný přilnavý povrch pro lepící a stěrkové tmely, které se na desku

Kooltherm K5 aplikují.

Důležitá je ochrana desek před přímým slunečním světlem, kde povrch skelné tkaniny

degraduje a fenolická pěna má tendenci povrchově sprašovat a rozpadat se. Desky je nutné

chránit před deštěm a stykem s vodou. Jsou velmi pórovité a nasákavé. Při kontaktu s vodou

se ztrácí jejich izolační schopnost. Vzniklé spáry mezi deskami nad 1mm doporučuji vypěnit

PU montážní pěnou Ceresit CT84. Na provedenou armovací vrstvu se následně aplikuje

penetrační nátěr a doporučená povrchová úprava (nejlépe pastovitá silikonová omítka).

Tepelná izolace je krátkodobě odolná kontaktu s benzínem a s většinou zředěných

kyselin, zásad a minerálních olejů. Dlouhodobé působení těchto látek je třeba vyloučit.

Tepelná izolace není odolná některým dalším organickým rozpouštědlům. Lepidla obsahující

methylethylketon ji poškozují. Tepelná izolace a povrchová úprava použitá při výrobě je

odolná proti plísním a není zdrojem potravy pro hmyz. Proto nehrozí její napadení klovavými

ptáky a hlodavci.

Desky jsou dodávány v označených balících opatřených polyetylenovou fólií. Obal z

polyetylenové fólie není určen pro venkovní skladování desek.

Desky Kooltherm K5 mají vysoký difuzní odpor μ (MU) = 35 a tudíž nejsou tak

paropropustné, jako fasádní vata nebo Baumit Open polystyreny. Nedoporučuji její použití

na starší domy se zabudovanou vlhkostí, na podklady s větší nerovností nebo podklady

s projevem solných nebo vápenných výkvětů vlivem stoupající vlhkosti od základového zdiva.

Vzhledem k tomu, že tepelná izolace Kingspan Kooltherm K5 má výrazně nižší

součinitel tepelné vodivosti, než běžné tepelněizolační materiály, lze volit nižší tloušťku

63

tepelného izolantu ve vnějším kontaktním zateplovacím systému. S ohledem na tuto

vlastnost je výhodné použít materiál zejména pro následující aplikace:

• Tepelná izolace obvodových stěn budov, kde je kladen důraz na nízkou potřebu tepla

na vytápění (nízkoenergetické a pasivní domy).

• Tepelná izolace obvodových stěn budov nebo jejich částí, u kterých lze aplikovat jen

omezenou tloušťku tepelné izolace ve vnějším kontaktním zateplovacím systému.

• Obvodové stěny, kde malý přesah střechy umožnuje použít jen omezenou tloušťku

tepelného izolantu.

• Obvodové stěny, u kterých by použití tepelného izolantu z EPS nebo z minerálních

vláken způsobilo výrazné rozšíření ostění oken a tím snížení úrovně denního osvětlení v

interiéru.

• Ostění a nadpraží oken, kde šířka okenního rámu umožňuje použít jen omezenou

tloušťku tepelného izolantu.

• Stěna mezi interiérem a balkonem nebo lodžií, kde by použití tepelného izolantu z

EPS nebo z minerálních vláken způsobilo výrazné zmenšení užitného prostoru na balkonu

nebo lodžii.

Použití materiálu Kingspan Kooltherm K5 u novostaveb umožňuje lepší využití

zastavěné plochy (tenčí obvodové stěny, větší užitná plocha v interiéru). Při použití

tepelného izolantu Kingspan Kooltherm K5 lze použít kratší kotevní prvky a menší šířku

parapetu než při použití tepelné izolace z EPS nebo minerálních vláken.

Desky Kingspan Kooltherm K5 se nesmějí použít na zateplení soklových částí a jejich

založení nad terénem nebo oblastí, kde by se mohla vyskytovat odstřikovací voda musí být

min. 300mm.

Nevýhodou desek Kooltherm K5 je jejich vysoká pořizovací cena a v porovnání

s ostatními izolanty se jejich návratnost pořizovacích nákladů po zateplení domu výrazně

prodlužuje. Své místo si najde u zateplení nízkoenergetických a pasivních domů, kde je

celkové zateplení řešeno projektovou dokumentací se spočítanou návratností a úsporou.

Nejčastějším použitím zateplení deskami Kooltherm K5 je ostění otvorových prvků, stěny

lodžií a plochy stěn, kde není možné použít větší tloušťku izolace.

64


Kingspan Kooltherm K5

Objemová hmotnost: 37 kg/m3




Reakce na oheň: B2


3.1.9 Konopná izolace – pevný fasádní PANEL

Pevný fasádní panel z konopné izolace je ekologickou alternativou ke standardním

polystyrenovým deskám. Na fasádu se aplikuje kontaktním způsobem.

Jelikož se snažím kontaktním zateplováním fasád zabývat v obsáhlejším měřítku,

musel jsem zde uvést alespoň jeden produkt, který je vyroben z obnovitelných zdrojů a je

naprosto ekologický.

Pevný fasádní konopný PANEL je vhodný pro kontaktní nalepení na zdivo domu a je

tak zařazený do kontaktního zateplovacího systému fasád.

Termoizolační fasádní desky jsou vyrobené z konopného pazdeří a vláken s příměsí

pojivých dvousložkových vláken a roztoku sody jako ochrany proti hoření a plísním. Desky

jsou vyráběny metodou pneumatického rounotvoření, lisování a po tepelném zpracování

jsou na konci výrobní linky formátovány.

Objemová hmotnost je 100kg/m3. Nízký součinitel tepelné vodivosti λ = 0,039 W.m-

1.K-1 zaručuje velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a nízký difuzní odpor μ (Mí) = 3,9

nabízí vysokou paropropustnost celého zateplovacího systému.

65

Složení výrobku konopný fasádní panel:

50-55 % konopné pazdeří

30–35 % konopné vlákno

15-17 % BiCO vlákno - pojivo

3-5 % roztok sody – retardant hoření

Obr. 29 Skladba zateplovacího systému

Obr. 30 Detail produktu konopný fasádní PANEL

Desky konopný fasádní panel jsou tepelné a zvukové izolace pro použití do fasád a

podlah. Na fasády se lepí a kotví na pevný podklad stěn. Na desky se dále aplikuje tmel,

mřížka, penetrace, omítka a nátěr. Lepení bývá prováděno nanesením cementového nebo

disperzního lepidla po obvodu a do 2 terčů ve středu desky, popř. celoplošně. Desky se musí

mechanicky kotvit 4-6 ks talířových hmoždinek na m². Typ hmoždinky závisí na typu

konstrukce, do které je kotvena. Jako finální povrch lze použít penetraci s minerální,

silikátovou nebo silikonovou omítkou.

Termoizolační desky jsou baleny v PE foliích z recyklovaného granulátu.

66

Vlastnosti:

- velmi dobrá absorpční schopnost a izolační stabilita ve velmi vlhkých

podmínkách

- dlouhá životnost

- výrobek s přirozenými vlastnostmi přírodních materiálů

- příjemná manipulace bez nebezpečí poškození kůže nebo dýchacích cest

- odolnost proti plísním, hnilobám a škůdcům

- odpuzuje hmyz a hlodavce

- dobré akustické vlastnosti

Hlavní využití konopného fasádního panelu vidím při zateplení fasád nebo podlah

dřevostaveb, starších kamenných a cihelných budov. Fasádní panel je součástí

certifikovaného zateplovacího systému Capatect ECO-Line nebo BAUMIT Nature. Zateplovací

systémy jsou zahrnuty mezi standardně nabízenými systémy v katalogu firmy a výrobce

Caparol a Baumit. Capatect ECO-LINE je tedy izolační systém s výhradně biologickými a

minerálními složkami. Montážní postup a materiálové složení systému je stejný jako u

systému zateplení minerální vatou. Doporučené jsou lepidlo a stěrkový tmel třídy A pro

fasádní minerální vatu a silikátová nebo silikonová omítka.

Nevýhodou desek z konopí je poměrně vysoká pořizovací cena oproti minerální

kamenné vatě a vysoká hořlavost materiálu v třídě E reakci na oheň.

Věřím, že pro stavebníky, kteří plánují naprosto ekologickou stavbu domu s výbornými

tepelněizolačními a difuzními parametry je přijatelné a funkční řešení s vysokou životností.

67


Konopný fasádní panel



Faktor difuzního odporu: 3,9


Reakce na oheň: B2


Je konopná izolace napadána hlodavci?

Konopné vlákno není pro hlodavce stravitelné, je z velké části tvořeno celulozou.

Pokud se jedná o zabydlení hlodavců v izolaci tak je to spíše problém konstrukce a

zabezpečení izolace. Hlodavci se mohou zabydlet v jakékoliv izolaci, pokud není správně

zabezpečena.

Obsahují výrobky z konopí nějaké omamné látky?

Konopná izolace je vyráběna z technického konopí, které bylo vyšlechtěno s

minimálním množstvím omamných látek.

Jsou konopné panely hořlavé?

Konopná izolace spadá do třídy hořlavosti B2 (evropská třída hořlavosti E). Je

impregnovaná v roztoku přírodní sody (3–5 %), která působí jako protipožární ochrana a díky

sodě má konopná izolace samozhášivé vlastnosti.

Jaká je životnost konopné izolace?

Je v zásadě stejná jako životnost domu. Konopná vlákna jsou velmi odolná a

houževnatá vůči všem negativním vlivům a nemají tendenci degradovat. Samozřejmostí je

důkladně provedená konstrukce a její zabezpečení proti vnikání vody.

68

3.1.10 Pěnové sklo FOAMGLASS

K materiálu pěnové sklo

Foamglass jsem se dostal přes poptávku

od našich zákazníků z internetového

obchodu. Zákazníci poptávali produkt

Foamglass PERINSUL, který slouží pro

eliminaci tepelných mostů mezi základovou deskou a zdivem. To znamená, že na základovou

desku se na vápenocementovou maltu založí bloky Perinsul, na které se následně vyzdívá

nosné zdivo a příčky domu. Tento materiál má výborné tepelněizolační vlastnosti,

nenasakuje vlhkost a trvale odolává obrovskému zatížení v tlaku s nulovou deformací. Po

nastudování všech dostupných materiálů jsem se dostal k dovozci pěnového skla do ČR. Tím

začala naše spolupráce a my tak postupně rozšířili prodej Foamglass produktů na podlahové,

stěnové, fasádní a zátěžové tepelné izolace.

Nejdříve Vám v krátkosti představím vlastnosti pěnového skla Foamglass:

- v celém svém objemu je zcela vodotěsné

- nenasákavé pro všechny kapaliny a proto se v čase nemění jeho tepelně

izolační vlastnosti

- zcela neprodyšné pro všechny plyny včetně vodní páry a radonu

- parotěsné stejně jako tabulové sklo a jeho koeficient difúzního odporu µ je

neměřitelně vysoký

- zcela nehořlavé, vyrobeno pouze z anorganických materiálů (skla a uhlíku)

- při požáru nevyvíjí kouř ani žádné toxické zplodiny a neodkapává

- nepropouští kyslík nutný k hoření okolních materiálů – např. lepidel

- nejvyšší pevnost v tlaku mezi tepelnými izolacemi (pevnost v tlaku 0,7 až 1,6

MPa podle typu)

- současně má také vysokou tuhost a je prakticky nestlačitelné

69

- nemění své rozměry ani tvar vlivem působení vnějšího prostředí, stlačení nebo

stárnutí

- je zcela nepoživatelné pro hlodavce, pro hmyz ani pro mikroorganizmy

- je chemicky odolné obdobně jako běžné sklo. Až na výjimky odolává většině

agresivních chemikálií

- v kapalné i plynné formě

- je lehce opracovatelné, jeho řezání se provádí obyčejnou pilou


Foamglas T4+ Foamglass WallBoard

Objemová hmotnost: 115 - 120 kg/m3 Objemová hmotnost: 115 kg/m3


Faktor difuzního odporu: 990000 Faktor difuzního odporu: 990000


Reakce na oheň: A1 Reakce na oheň: A1


FOAMGLAS je tepelně izolační materiál na bázi pěnového skla, který se svými

vlastnostmi výrazně odlišuje od ostatních tepelných izolací. Svojí tepelnou vodivostí (0,041

W/mK dle typu) se řadí mezi kvalitní tepelné izolace, unikátní jsou však jeho doplňkové

vlastnosti. FOAMGLAS je současně:

zcela parotěsný, je neprodyšný pro všechny plyny včetně vodní páry

zcela nenasákavý – pěnové sklo jako jediná tepelná izolace nenavlhá ani vlivem

difúze a kondenzace vodní páry

zcela nehořlavý – třída A dle ČSN 73 0823, nevyvíjí kouř ani toxické spaliny

extrémně únosný – pevnost v tlaku mezi 0,7 až 1,6 MPa zcela bez stlačení!

velmi odolný – odolává všem biologickým škůdcům i většině chemikálií

efektivní – vlastnosti materiálu FOAMGLAS® se nemění v čase a jeho životnost

přesahuje 50 let.

http://www.zatepleni-fasad.eu/foamglas-t4_/

70

Pro kontaktní zateplení fasád je určený produkt FOAMGLAS T4+ (surová deska bez

povrchové úpravy) nebo FOAMGLAS WallBoard (jedná se o desku T4+ s povrchovou úpravou

nakašírovaný asfaltový papír, který slouží pro dilataci od vápenocementové omítky, s kterou

negativně pěnové sklo reaguje.

Obr. 00 Foamglass T4+

Obr. 00 Foamglass WallBoard

Desky z pěnového skla FOAMGLAS mají formát 600 * 450 mm a jejich spáry (šířky cca

2mm) jsou celoplošně slepeny oxidovaným asfaltem, nebo asfaltovým lepidlem. Vliv spár

mezi deskami izolantu vyplněných asfaltem na tepelný odpor izolační vrstvy FOAMGLAS je

zanedbatelný a proto se pro výpočty tepelného odporu konstrukcí používá jako výpočtová

hodnota tepelné vodivosti izolační vrstvy přímo deklarovaná tepelná vodivost daného typu

izolace FOAMGLAS .

Návrh tloušťky vrstvy izolace z pěnového skla FOAMGLAS pro zamezení kondenzace v

konstrukci lze zjednodušeně provést tak, že se stanoví průběh teploty v konstrukci a pokud

se teplota rosného bodu (pro dané podmínky vnitřního prostředí) nachází bezpečně “uvnitř”

tepelně izolační vrstvy FOAMGLAS , ke kondenzaci nemůže docházet.

Postup kontaktního zateplení fasády izolantem FOAMGLAS T4+ s povrchovou úpravou

silné vrstvy minerální omítky:

1. Penetrace podkladu se provádí emulzí (1 složkou) lepidla PC® 56 zředěnou 10 díly

čisté vody, nanáší se válečkem na bezprašný povrch, spotřeba cca 0,3 l/m2.

71

2. Desky FOAMGLAS® celoplošně nalepte na podklad studeným asfaltovým lepidlem

PC® 56, se spárami vystřídanými na vazbu, těsně přitlačenými a vyplněnými lepidlem.

Spotřeba cca 3,5 – 4,5 kg/m2 v závislosti na tloušťce izolace: Naneste studené lepidlo

zubovou stěrkou (velikost zubu 8 - 10 mm) na dvě strany desek (lze provádět na celém

balení). Dále naneste lepidlo na celou plochu desky FOAMGLAS® a tu diagonálně zatlačte do

otevřeného rohu. Po částečném vytvrdnutí odstraňte špachtlí lepidlo vytlačené ze spár.

Obr. Zateplení stěn deskou Foamglass WallBoard

Obr. Zateplení stěn deskou Foamglass WallBoard

Obr. Zateplení stěn deskou Foamglass T4+

Obr. Zateplení stěn deskou Foamglass T4+

3. Ve spodních a částech stěn a v místech nadpraží použijte k mechanické fixaci desek

FOAMGLAS® zakládací profil LOS.

72

4. Odstraňte nerovnosti povrchu izolace obroušením pomocí desky FOAMGLAS® nebo

lépe pomocí brusného hladítka. Odstraňte prach z povrchu desek FOAMGLAS®.

5. Vytvořte celoplošný zátěr lepidlem PC® 56, spotřeba cca 1.5 kg/m2. Naneste vrstvu

lepidla PC56 pomocí nerezového hladítka bez zubu na povrch desek FOAMGLAS® a rozetřete

do hladka. V případě použití desky Foamglas WallBoard se plocha izolantu lepidlem PC 56

nestěrkuje.

6. Mechanicky ukotvěte výztužnou síť přes izolaci až do konstrukce. Armovací síť je

přichycena speciální talířovou hmoždinkou s kovovým trnem přes tepelnou izolaci do

podkladu. Do předem zakotvené armovací sítě se nastříká jádrová omítka, která vytvoří

podklad (roznášecí, armovací vrstvu 15-30mm) pod finální povrchovou úpravu.

Obr. Způsob kotvení armovací tkaniny a izolantu

Obr. Způsob kotvení armovací tkaniny a

izolantu

Obr. Způsob kotvení armovací tkaniny a izolantu a vytvoření roznášecí vrstvy

73

7, Vytvořte silnou vrstvu (15-30mm) odpovídající minerální omítky dle specifikací

jejího dodavatele. V tomto případě bych doporučil lehčenou tepelněizolační jádrovou

omítku.

8, Na vrstvu 15-30mm minerální omítky vytvořte armovací tkaninou a stěrkovým

cementovým tmelem hladký a soudržný podklad pod finální probarvenou pastovitou omítku.

Kontaktní zateplení fasády materiálem Foamglas je v našich končinách zatím

netradiční a méně známý způsob. Většinu investorů odradí vysoká pořizovací cena materiálů

a pracnější způsob aplikace. Na druhou stranu je toto řešení naprosto ideální při zateplení

základového zdiva pod a nad terénem, kde zajišťuje 100% ochranu stavební konstrukce před

všemi nežádoucími vlivy. V Německu je v současné době pár fasád domů tímto způsobem již

zatepleno a poskytují tu nejlepší ochranu.

Je jen otázka času, kdy si kontaktní zateplení fasády materiálem Foamglas najde

v České republice své první stavby.

3.1.11 Ytong Multipor

Zateplení pórobetonového zdiva je v poslední době hodně diskutované téma.

Výrobce zdiva Ytong se staví proti dodatečnému zateplení stěn fasádními polystyreny.

Důvodem je hermetické uzavření pórobetonového zdiva a tudíž nemožnost přesunu vodních

par ze zdiva do exteriéru. Dále jsou to obavy z tvorby nežádoucího rosného bodu a

následného hromadění vlhkosti ve zdivu za špatně zvolenou tloušťkou EPS izolantu (např. 50-

80mm).

Porobetonové zdivo má velmi dobré tepelněizolační difůzní schopnosti a proto jej

výrobce Ytong nedoporučuje dodatečně zateplovat jinými izolanty než Ytong Multipor. Já

osobně s tímto tvrzením nesouhlasím a dovolím si říci, že správně navržená tloušťka

fasádního polystyrenu může dobře zateplit Ytong zdivo bez následné kondenzace vlhkosti.

74

Zdivo z porobetonu lze táké úspěšně zateplit fasádní vatou, Baumit Open polystyreny se

zachováním dobré paropropustnosti zateplovacího systému.

Obr. Skladba zateplovacího systému Ytong Multipor

Obr. Postup zateplení fasády Ytong Multipor

Obr. Skladba zateplovacího systému Ytong Multipor

Ytong Multipor má na rozdíl od ostatních izolantů nesporné výhody a pro zateplení

pórobetonového zdiva je jasným favoritem. Důvodem je naprostá nehořlavost ve třídě A1,

paropropustnost s nízkým difůzním odporem μ (MU) = 3, stejné minerální bezvláknité

materiálové složení jako Ytong bílý porobeton s větším podílem vzduchových mezer, nízký

součinitel tepelné vodivosti λ = 0,045 W.m-1.K-1, desky stabilně drží formu, odpuzují vodu a

jsou odolné vůči tlaku, mají pevný povrch.

75

Rozměr desky Multipor je 390x600 mm a vyrabí se v tloušťkách od 50mm do 300mm.

Objemová hmotnost 115kg/m3 ředí desky Multipor mezi lehké fasádní izolanty.

Vyrábí se kombinací materiálů: vápno, písek, cement a voda, do kterých se

přimíchává prostředek na tvorbu pórů, které zaručuje absolutní zdravotní a hygienickou

nezávadnost materiálu.

Ytong Multipor je hydrofobizovaný ve své hmotě a vodu odpuzuje na povrchu i

uvnitř. Lehce zvládá deště i období špatného počasí. Ytong Multipor obsahuje jen 5 % hmoty

(95% tvoří vzduch) a je difúzně otevřený. Ve vlhkém stavu téměř vůbec nemění svou

pevnost.

Ytong Multipor na základě svého složení přirozeně tlumí růst plísní a mikroorganismů.

Ytong Multipor zní při poklepání jako zděná stěna a neposkytuje ptactvu důvod ke hloubení

otvorů.

Sendvičová stěna Ytong Multipor je vyváženou skladbou tvárnic Ytong, speciální

difúzně otevřené malty Multipor a tepelněizolačních desek Ytong Multipor.

Hlavní předností této skladby oproti jiným sendvičovým izolačním stěnám je velmi

homogenní struktura celé konstrukce a téměř identické vlastnosti všech jeho částí. Z toho

vyplývají vyvážené fyzikální vlastnosti, vysoká mechanická odolnost a životnost fasády i

rychlá a jednoduchá realizace.

Stěna o celkové tloušťce 500 mm dosahuje součinitele prostupu tepla U=0,14

W/m2K.

Zateplení tak vykazuje optimální míru tepelné akumulace a setrvačnosti celé

konstrukce jako u ostatních zděných konstrukcí. Izolační desky Multipor lze použít na

zateplení zeděných domů nebo prefabrikovaných stěn z betonu.

Desky se lepí a stěrkují speciální paropropustnou minerální maltou Ytong Multipor.

Lepení doporučuji provádět celoplošně na hřeben 8-10mm. Desky se následně kotví

talířovými hmoždinkami (Ejot STR U, Bravol PTH-S, s rozpěrným kovovým šroubem) v počtu

kotev 6ks/m2.

76

Ideální je použití jedné kotvy do středu desky. Desky Multipor jsou velmi křehké. Pokud při

kotvení nalepená deska praskne na dvě poloviny, je nutné zakotvit každý kus desky.

Po nalepení lze desky Multipor dodatečně celoplošně přebrušovat a srovnávat.

Armovací vrstva se vytváří s vloženou skelnou tkaninou a měla by mít finální tloušťku 5mm.

Malta vyztužená mřížkou musí být dostatečně vyzrálá a pevná. Při předepsané tloušťce

výstužné vrstvy by to mělo být po 5 dnech po realizaci (1 den na 1 milimetr tloušťky). Teplota

vzduchu a povrchu musí být minimálně +5°C. Pod vrchní omítku se aplikuje základ pod

omítku podle doporučení výrobce. Na zateplení z desek Ytong Multipor se všeobecně

doporučují minerální omítky s nízkým difúzním odporem a vodotěsností nebo pastovité

silikátové a silikonové omítky v odstínech, jejichž stupeň světlosti je větší než 25.

Velkou výhodou Ytong Multipor desek je jejich možné použití při vnitřním zateplení

stropů garáží, sklepů bez použití povrchové úpravy. Desky se celoplošně nalepí na strop a

zakotví. Jejich povrch je pohledový, nehořlavý a nezprašující.

Další uplatnění našel Ytong Multipor při vnitřním zateplení stěn, kde zaručuje

ochranu před tepelnými mosty a celá skladba zateplení je tak paropropustná. Možnou finální

úpravou se nabízí jednovrstvá sádrová omítka.

Desky nejsou určeny do vlhkého prostředí a na zateplení soklové části domu.

Doporučuji jejich založení min.300mm nad terén nebo konstrukci, kde by se mohla vytvořit

odstřikující voda.

Mé doporučení na Ytong Multipor se týká kontaktního zateplení fasád na

pórobetonové zdivo a zateplení stropů ve sklepeních a suterénech domů. Výrobce

doporučuje tento produkt na vnitřní zateplení obvodových stěn.


Ytong MULTIPOR



Faktor difuzního odporu: 3


Reakce na oheň: A1


77

3.1.12 Tepelně izolační (termo) omítky

Je pravda, že tepelně izolační omítky nepatří do kontaktního zateplovacího systému

ETICS. Vzhledem k stále větší vlně dotazů ze strany zákazníků na tento způsob dodatečného

zateplení zdiva jsem tento doplňkový tepelně izolační materiál do knihy zařadil.

Tepelně izolační omítky patří mezi moderní stavební hmoty. Tyto omítky tvoří

mezistupeň mezi běžnými lehčenými omítkami a zateplovacím systémem. Jejich objemová

hmotnost se pohybuje kolem 470kg/m3.

Svými tepelně izolačními vlastnostmi výrazně snižují prostup tepla stěnami a tak

snižují energetickou náročnost na vytápění objektů. Celý omítkový zateplovací systém má

velmi příznivou difúzi vodních par, a tak umožňuje "dýchání stěn".

Tepelně izolační omítky jsou vhodné na všechny druhy zdicích materiálů a lze je využít

všude tam, kde je požadavek na větší odolnost vůči objemovým změnám vlivem teploty, kde

by u běžné omítky docházelo k tvorbě trhlin a povrchové destrukci.

Termoizolační omítky se vyrábí na bázi minerálních plniv. Obsahují perlit,

polystyrenové kuličky a disperzní pojiva.

Tyto omítky se doporučují na omítání fasád, kde zdivo tvoří tepelněizolační bloky

(např.: Heluz STI 40, Ytong Lambda, Porotherm s vatou nebo perlitem a jiné zdivo vykazující

vyšší tepelnou ochranu, které není třeba již dodatečně zateplovat) vyzděné na termomaltu,

tenkovrstvé lepidlo nebo na montážní pěnu.

Termoizolační omítky se na fasádu nanáší strojně nebo ručně v tloušťce od 25-40mm.

Při větších tloušťkách se omítka stříká na 2-3 vrstvy postupně na sebe. Termoomítka se

nahazuje přímo na zdivo, které je opatřeno vápenocementovým přednástřikem (špritzem)

nebo je zdivo předem zvlhčeno vodou.

Při nahazování větší tloušťky omítky na fasádu doporučuji osadit před aplikací omítky

soklový LOS profil v tl. omítky.

Nahozená omítka musí projít procesem vyschnutí a vyzrání tj. 2mm/1den za

optimálních letních teplot. Termoomítka je hodně pórovitá, takže vysychá rychleji než běžné

78

vápenocementové omítky. Zbytkovou vlhkost zjistíte vlhkoměrem. Její povrch je měkký a

velmi nasákavý. Z tohoto důvodu je nutno termo omítky opatřovat další vrstvou, která

povrch zpevní a uzavře před povětrností.

Na termoomítku můžete následně nanést povrchovou úpravu:

- Speciální předepsaná štuková omítka + fasádní silikonový nátěr

- vyrovnávací stěrka + penetrace + pastovitá silikátová/silikonová omítka

- armovací vrstva v kombinaci armovací tkanina a vysoce paropropustný

stěrkový tmel + penetrace + pastovitá silikátová/silikonová omítka

Nedoporučuje se dodatečně na termoomítku nanášet další vrstvu cementového

lepidla s armovací tkaninou pro zpevnění povrchu! Klasické cementové lepidlo má vyšší

difuzní odpor a není ideální kombinací omítkového souvrství. Pro lepší ztužení jádra

termoomítky, doporučuji při natahování do ní vložit armovací tkaninu s oky 8x8mm, tak aby

omítka kryla tkaninu minimálně 3mm. Další dodatečné armování není nutné.

POZOR!!! Termoomítky mají zlepšené tepelněizolační vlastnosti oproti klasickým

vápenocemetovým omítkám, ale nedosahují zdaleka izolační schopnosti fasádních izolantů

EPS70F nebo vata, viz porovnání tabulka níže.

Tabulka porovnání tlouštěk izolantů při stejné účinnosti zateplení fasády:

Termoomítka 11cm 15cm

20cm 23cm

30cm

EPS-F, VATA 5cm 7cm 9cm 11cm

15cm

Nevýhodou termoomítek je mokrý proces, pracnost a vysoké pořizovací náklady,

které jsou shodné se zateplením fasádním polystyrenem, který má lepší tepelněizolační

vlastnosti.

Zateplení termoomítkou doporučuji jako doplňkové tepelněizolační opatření

k termoizolačním zdícím blokům, které není již nutní dodatečně zateplovat. (Ovšem za

předpokladu, že vyzděný dům nemá tepelné mosty. Pokud máte postavený dům

79

z termobloků tl. 40cm a více, doporučuji jej nechat jednu zimu bez omítky a zateplení a

v domě topit. Pokud se nebudou projevovat tepelné mosty, bude zde termoizolační omítka

stačit. Pokud tepelné mosty zjistíte např. mokré mapy na omítce, zaměření termokamerou,

zde bych zvažoval raději dodatečné zateplení domu, které zajistí lepší ochranu domu a

úsporu nákladů na topení.

3.1.13 Tepelně izolační deska NEW-THERM

V roce 2013 se na trhu objevila přelomová novinka v kontaktním zateplování fasád v

podobě polyuretanové izolační desky NEW-THERM. Jedná se o český patentovaný výrobek

speciálně vystabilizované polyuretanové desky, který má vynikající tepelněizolační vlastnosti

s větší paropropustností oproti klasických polystyrenovým izolacím.

Při porovnání tloušťky izolantu s polystyrénem o 50% a při porovnání s minerální

vatou o 60%. Součinitel tepelné vodivosti l= 0, 022. Izolační desky NEW-THERM dovedou

propouštět vodní páru, čímž zajišťuje dýchání izolovaného objektu. Difuze celého systému µ

≤ 20. V zateplené konstrukci nedochází ke kondenzaci vodních par (bilance zkondenzované a

vypařené vlhkosti dle )(ČSN-EN-ISO-13788).

Systémové polyuretanové desky nepřijímají vodu. Lepicí a stěrkový tmel je speciálně

upraven na bázi polyuretanu tak, aby zajistil prodyšnost celého systému.

Zateplovací Systém NEW-THERM celkově vykazuje vyšší odolnost vůči mechanickému

poškození. Materiál je samozhášivý polyuretanový izolant. Při použití systému NEW - THERM

nedochází díky menší tloušťce izolantu k zásadní změně vzhledu budovy. Polyuretanové

desky jsou zdravotně nezávadné, nevylučují žádné škodliviny a dají se použít i do prostoru s

potravinami (desky nejsou napadány plísněmi a trvale odolávají hnilobě).

Systém je odolný vůči hlodavcům a ptákům díky struktuře termo izolačních desek.

Systémové omítky NOVALITH a ARMASIL pro povrchovou úpravu jsou nedílnou součástí

systému NEW-THERM. A to díky vysoké odolnosti vůči povětrnostním vlivům, stálobarevnosti

a prodyšnosti.

80

Výhody systému NEW-THERM:

plně prodyšný systém – zateplení, které dýchá

vynikající tepelně izolační vlastnosti

poloviční tloušťka celého systému

nepřijímá vlhkost

samozhášivý

odolný vůči hlodavcům a ptákům

Mé doporučení pro použití této tepelné izolace je směřováno na starší domy,

novostavby a zejména na nové domy v nízkoenergetickém až pasivním standardu, kde

nahradí vysokou tloušťku polysytrenu nebo jiné běžně používané tepelné izolace. New-

thermem snížíte tloušťku zateplení až na polovinu oproti polystyrenu EPS70F a docílíte

paropropustného zateplení domu.

Nevýhodou je vyšší pořizovací cena izolantu, která je 4x větší než u polystyrenu a 2x

vyšší než u fasádní vaty. Věřím, že pro řadu stavebníků bude tento izolante nejlepším

řešením jak zateplit dům difuzně otevřeným zateplovacím systémem s nízkou tloušťkou

izolace, při zachování maximálních požadavků na tepelnou ochranu domu.

NEW-THERM se tak řadí mezi novou generaci tepelných fasádních izolantů, kde má již

své místo dražší fasádní PIR deska Kooltherm K5.


NEW-THERM

Objemová hmotnost: 32-35 kg/m3


Faktor difuzního odporu: 20


Reakce na oheň: E


81

3.2 Připevnění izolantu k podkladu

Již z názvu kontaktní zateplovací systém je zřejmě, že izolant je pevně spojen

s podkladem. Trvalý a pevný spoj je zajištěn lepící hmotou a kotevními prvky. Vnější

kontaktní zateplovací systém je na stavební konstrukci vystaven různým zatížením. Je proto

nezbytné ho k podkladu připevnit tak, aby nedocházelo v budoucnu k jeho porušení a

zkrácení životnosti. K podkladu se hlavně přilepuje a kotví izolant. Pokud je na zateplovací

systém použita povrchová úprava keramickým obkladem nebo obkladové cihelné pásky,

kotví se zároveň s izolantem i výztužná vrstva (perlinka + stěrkový tmel).

Nejčastější druhy zatížení působící na zateplovací systémy:

1. Vlastní hmotnost materiálového souvrství zateplovacího systému, kde následně

vzniká smykové napětí. Velikost tohoto napětí určuje výsledná hmotnost všech použitých

materiálů.

2. Účinky větru. Zde vznikají tahová a tlaková namáhání, jejichž sílu určuje výška, tvar,

poloha objektu a výsledné umístění v zástavbě.

3. Dilatační pohyb složek systému vlivem povětrnosti. Zde dochází ke smršťování a

rozpínání všech materiálů v zateplovacím systému vlivem teplot a vlhkosti.

Mezi deskami izolantu a stěnou nesmí volně procházet vzduch. Je nutné nanést

lepidlo na každou desku tak, aby k tomuto jevu nedocházelo. Na izolant se proto nanáší

lepidlo na rámeček se třemi buchtami doprostřed, popřípadě se izolant lepí celoplošně na

hřeben 8-10mm, kde je lepidlo ve stejném směru nanášeno na hřeben i na podklad. Každá

nalepená deska musí být vzduchotěsně uzavřena a řádně přikotvena.

82

3.2.1 Možnosti připevnění izolantu

Kontaktní zateplovací systémy se k podkladu připevňují:

Lepením (celoplošným kde lepící malty pokrývá 100% plochy desky, na

rámeček a body, kde lepící malta pokrývá min. 40% plochy desky)

Lepením s dodatečným zakotvením hmoždinkami

Volba způsobu připevnění izolantu závisí na druhu a hmotnosti izolantu, stavu a typu

podkladu a řídí se výškou a polohou budovy. Druh připevnění by měla vždy určovat

projektová dokumentace a to na základě statického posouzení a návrhu.

Běžnou praxí je, že pouze 10% investorů si na dodatečné zateplení domu nechají

zpracovat projektovou dokumentaci. V ostatních případech je volba nalepení a zakotvení

izolantu na prováděcí firmě. Tady bych doporučoval udělat zkušební vzorek, jak lepidlo s

izolantem na podkladu drží a pro výběr vhodné hmoždinky provést tahovou zkoušku.

Popřípadě se držet materiálové skladby zateplovacího systému, který udává výrobce a

materiály nezaměňovat.

Nevhodně zvolený způsob nalepení a kotvení izolantu vždy vede k neodstranitelným

vadám.

3.2.2 Lepící hmoty

V praxi se často setkávám s případy nevhodně použitých lepících tmelů. Stavebníci a

firmy tak často kvůli ušetřeným pár tisícům, lepí izolanty doslova na cokoliv.

Výrobci zateplovacích systémů neustále vynakládají obrovské sumy peněz na inovace

a vylepšení všech produktů zateplovacích systémů a proto mne tyto případy vždy zvednou

z židle. Prosím respektujte předepsané skladby a nelepte izolanty na levná cementová lepidla

na obklady a dlažby a nevytvářejte jimi výztužnou základní vrstvu. V žádném případě

nepoužívejte na lepení fasádní vaty montážní PU pěnu (jak se mě často zákazníci dotazují).

83

Lepící hmoty slouží k připevnění tepelné izolace k podkladu a k zajištění její polohy.

Na trhu máme spousty druhů lepících hmot a malt.

Uvedu zde ty nejpoužívanější lepidla včetně doporučení, na který izolant a podklad jsou

vhodné:

1. Suchá prášková hmota s pojivem na bázi cementu

tyto lepidla jsou dodávána v papírových pytlích a jsou určena k přímému

zamíchání s vodou v daném poměru. Vzniklá směs se nanáší na izolant a společně

s izolantem se přitlačí k podkladu. Lepidla na bázi cementu jsou zušlechťována

přidáním organických pojiv a přísad, které směs zušlechťují a zvyšují její elasticitu a

přilnavost.

Těmito lepidly lze lepit EPS izolanty, minerální vatu, difuzně otevřené

polystyreny, desky z konopných vláken, fenolickou pěnu Kooltherm K5, šedý

polystyren, ytong multipor

Díky zušlechťujícím přísadám lze tyto lepidla použít pro přilepení izolantu na

dřevovláknité desky, OSB desky, konstrukční panely a nestandartní savé podklady.

Jsou vhodné k lepení a stěrkování extrudovaného a perimetrického polystyrenu.

Lepidla se vyrábí v různých kvalitativních třídách a mají přesně vymezené použití pro

daný podklad a izolant. Nepodceňujte prosím tuto skutečnost. Práce s těmito materiály je

vhodná pro rozmezí teplot +5°C až +30°C. Cementem pojená lepidla přestávají hydratovat

pod +5°C, kde lze tento proces urychlit speciálními přísadami. Přísady mají, také svá omezení

a pod 0°C by se s lepidly včetně přísad nemělo vůbec pracovat.

Lepidla na bázi cementu jsou nejpoužívanější a cenově dostupná. Jejich spotřeba pro

nalepení izolantu se pohybuje v závislosti na rovinatosti podkladu mezi 3-7kg/m2. Spoj je

pevný a trvale nosný. Spoj není pružný. Lepidla jsou určena pro venkovní a vnitřní použití.

Výrobci zateplovacích systémů deklarují u vybraných lepidel a druhů podkladů (nové

pórobetonové zdivo , keramická cihla, skořepinové betonové tvárnice, monolitický beton)

84

možnost nalepený izolant dodatečně nekotvit až do 8m výšky budovy. Jedná se o lepidla

dražší cenové kategorie s lepšími vlastnostmi.

V ostatních případech je dodatečné kotvení nalepeného izolantu vždy nutné provést.

2. Disperzní lepidlo na bázi akrylátové disperze s příměsí vody, plniva a přísad

Jedná se o vysoce flexibilní, pastózní lepidlo s velmi dobrou přídržností

k podkladu. Dodává se jako hotová předem připravená pastózní směs v plastových

kbelících.

Určeno pro použití v interiéru i exteriéru, zejména pro lepení tepelně

izolačních polystyrenových desek EPS-F a minerální fasádní vaty na dřevěné podklady

a nesavé podklady.

Disperzní lepidlo doporučuji pouze na ideálně rovné podklady. Při větší

nerovnosti podkladu stoupá spotřeba lepidla na m2 a zvyšuje se cena zateplení.

Lepidlo není vhodné jako stěrka.

Disperzní lepidlo nanášíme celoplošně stěrkou se zuby střední velkosti. V

závislosti na klimatických podmínkách lze zpracovávat do cca 1,5hod

Teplota vzduchu, materiálu a podkladu nesmí během zpracování a tuhnutí

klesnout pod +5 °C. Disperzní lepidlo nelze zpracovávat na zmrzlý podklad a/nebo při

nebezpečí mrazu. Nepřimíchávat žádné jiné materiály. Doba vysychání disperzního

lepidla může být v závislosti na teplotě a vlhkosti až cca 10 dní.

Tento systém lepení vyžaduje dodatečné kotvení talířovými hmoždinkami.

3. Jednosložkové nízkoexpanzní polyuretanové lepidlo (lepící pěna)

Lepící pěna v kartuši je doslova převratný produkt v oblasti kontaktního

zateplení fasád, který zlevňuje a zrychluje proces zateplení fasády domu.

Má o 15 % vyšší lepivou sílu než u tradičních cementová lepidla

2hodiny po nalepení lze izolant kotvit a dále postupovat v dalších pracech

85

Izolant lze lepit od 0°C a při vysoké vlhkosti - výjimečně vhodné pro práce

prováděné při nízké teplotě, kdy se doba schnutí cementových lepidel výrazně

prodlužuje

Ideální pro zateplovací systémy (ETICS) – 1 m2 polystyrénových desek je lepen

pouze 100g lepidla, namísto 5 kg obvyklých pro cementová lepidla

Polyuretanové lepidlo je určeno k lepení desek bílého a šedého EPS-F, XPS a

Perimetrického pěnového polystyrénu v exteriéru a v interiéru, jako součást

kontaktních zateplovacích systémů. Je určeno k použití při provádění zateplovacích

prací u novostaveb nebo při rekonstrukcích stávajících objektů.

Lepidlo je vhodné pro lepení k podkladům, jako jsou keramické cihly, beton,

dřevo, OSB desky, stavební ocel, betonové tvárnice, sklo, bitumen, asfaltové izolační

pásy, asfaltové penetrace a suché zdivo za normálních nebo nižších teplot.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ A INFORMACE:

V žádném případě nepoužívejte pro lepení minerální fasádní vaty, desek Kooltherm

K5, Canabest PANEL, Ytong Multipor na které není PU pěna určena.

Dále nedoporučuji lepit montážní PU pěnou na nerovné podklady, kde dochází k navyšování

tloušťky montážní pěny za izolantem. Pěna tak déle vysychá, izolant se stává částečně v ploše

nestabilní a pěna má tendenci ve své větší tloušťce izolant vytláčet i přes své nízkoexpanzní

vlastnosti. Často se stává, že takto nalepené plochy se musí po vytvrzení pěny pracně

srovnávat plošným zbroušením polystyrenu.

Práci s pěnou si nejdříve vyzkoušejte na malých plochách a následně přejděte na plochy větší.

Pěna je ideální pro vlepování izolantu do ostění. Touto pěnou doporučuji vyplňovat

vzniklé spáry mezi izolantem nad 1mm. Pěna má uzavřenou strukturu a při vypěnění spár a

následném zařezání s plochou izolantu nevytváří vodě savý povrch, jako je tomu u běžných

montážních pěn, které jsou pro vypěnění těchto spár nevhodné.

Tento systém lepení vyžaduje dodatečné kotvení talířovými hmoždinkami.

86

4. Dvousložkové živičné bez rozpouštědlové lepidlo (složka A = tekutá, složka B = prášková)

Dvousložkové živičné lepidlo je určeno k lepení desek z extrudovaného a

perimetrického polystyrenu na svislé bitumenové izolace v oblasti základů a soklu,

zpracovatelné za studena.

Je vhodné i jako vertikální hydroizolační stěrka.

Vhodné do exteriéru a interiéru a pro lepení polystyrenových fasádních desek

EPS-F na nesavé podklady

Práce s lepidlem: nad úrovní terénu se desky lepí metodou nanesení lepidla

okrajového pásku a 3 vnitřních terčů. Pod úrovní terénu pomocí minimálně 6

soustředných terčů na 1 desku. Desky s nanesenou lepicí hmotou lehce přiložit k

podkladu, mírným pohybem urovnat do roviny a následně pro dosažení pevného

spoje dostatečně přitlačit. Od výšky cca 30 cm nad úrovní terénu desky dodatečně

kotvit fasádními hmoždinkami.

Tento systém lepení vyžaduje v oblasti 300mm nad terénem dodatečné kotvení talířovými

hmoždinkami.

3.2.3 Mechanicky kotvící prostředky

Důležitou součástí kontaktního zateplovacího systému fasád je správný systém

kotvení nalepeného izolantu. Talířové hmoždinky a kotvící prvky zajišťují stabilitu

nalepeného izolantu a chrání zateplovací systém před silnými poryvy větru a u budov větší

výšky před možným zhroucením celého systému z důvodu vlastí váhy. U kompletního

souvrství zateplovacího systému s fasádním polystyrenem tl.120mm je váha 1m2 fasády až

18kg u fasádní systému s vatou tl.120mm je váha 1m2 až 30kg. Sami vidíte, že při ploše

fasády 200m2 se jedná doslova o tuny materiálů, které jsou na fasádě dodatečně přilepeny.

87

Zatížení působící na zateplovací systém:

1. Zatížení hydrotermické:

Při kolísání venkovních teplot dochází ke smršťování a roztahování povrchové vrstvy

zateplovacího systému. Dochází k vydouvání desek nebo prohýbání okrajů izolačních desek.

Aby nedocházelo k těmto jevům je potřeby správného lepení desek. Hmoždinky, vytvářející

trvalý přítlak na lepicí tmel dokáží i při selhání podkladu pro lepení zabránit zvedání okrajů

nebo vydouvání středů izolačních desek.

Obr. Účinky hydrotermického zatížení na ETICS

2. Zatížení vlastní hmotností:

Zatížení vlastní vahou zateplovacího systému je přenášeno přes tepelnou izolaci a

lepící tmel na obvodovou konstrukci. Hmoždinky přenášejí pouze osová zatížení. Hmoždinky

trvale vytvářejí přítlak mezi deskami tepelné izolace a podkladem. I po selhání mezi

podkladem a lepícím tmelem je díky hmoždinkám dostatečné tření mezi deskami a

podkladem.

3. Zatížení sání větrem:

V zateplovacím systému vyvolává sání větru axiální síly. Síly působí přes souvrství

zateplení na podklad. Pro mechanickou odolnost zateplovacího systému je důležitá

88

přilnavost lepícího tmelu k podkladu. Pokud není jistota správné přilnavosti lepícího tmelu

k podkladu je třeba mechanického kotvení pomocí hmoždinek. Ke kotvení se používají

talířové hmoždinky, které spojují izolační desky s podkladem a přebírají zatížení od sání

větru.

Proto je nesmírně důležité nepodcenit správný výběr kotevních prvků a jejich

správnou aplikaci. Ze zkušenosti a dosavadní praxe musím bohužel napsat, že výběr

talířových hmoždinek a jejich montáž je na 80%zhotovených fasád provedeno nesprávně

s ohledem na nejnižší cenu. Všichni, kdo fasády realizují nebo zvažují o svépomocné realizaci

zateplení domu, bych chtěl požádat, aby kotvení izolantu a výběr správné hmoždinky

nepodcenili.

Špatné rozhodnutí Vám může přinést níže uvedené obtíže a neodstranitelné defekty:

Nesoudržnost systému a jeho špatná stabilita (způsobeno nevhodným

výběrem hmoždinky v závislosti na podkladu do kterého se kotví, nesprávná kotevní

hloubka ve zdivu, použitím levných nesystémových hmoždinek z nekvalitního plastu,

malý počet hmoždinek na m2, použitý nevhodný způsob vrtání a osazení hmoždinky

se zaraženým trnem, kotvení izolantu dříve než 48hodin po nalepení)

Výrazné tepelné mosty s prokreslováním koleček v místě zakotvení (nekvalitní

plastová hmoždinka, nepoužití EPS nebo minerálních zátek, špatná tloušťka armovací

vrstvy)

Poškození, nefunkčnost a možné zhroucení celého zateplovacího systému

Hlavní zásady správného zakotvení nalepeného izolantu na fasádě:

Kotvení se provádí po přebroušení nalepených desek a kontrole jejich rovinatosti.

Zakotvení doporučuji provádět nejdříve 2-3dny po nalepení izolantu. Nutnost kotvení, druh

hmoždinky, jejich počet, polohu a jejich rozmístění v ploše systému určuje projektová

dokumentace. Pokud projekt nemáte, volí se typ a délka hmoždinky dle materiálového

89

složení zdiva, tloušťky a druhu omítky na zdivu, tloušťky a druhu izolantu a druhu povrchové

úpravy fasády. Tady prosím nepodceňte žádný z faktorů, které Vám přesně určí vhodný typ

hmoždinky. Hlavní vlastností pro statické posouzení, návrh druhu a počtu hmoždinek, je

únosnost hmoždinky deklarovaná výrobcem.

U fasádních systémů, kde tvoří finální povrch fasádní keramický, cihelný, kamenný

obklad se kotví přes výztužnou vrstvu s použitím hmoždinek s rozpěrným kovovým šroubem.

U systémů s povrchovou úpravou finální omítky se kotví izolant před nanesením výztužné

vrstvy. Ze zkušenosti doporučuji kotvit tento systémem zafrézováním hmoždinek se

zapuštěnou montáží a s následným zaslepením EPS nebo minerální zátkou. U zateplovacích

systémů, kde je izolant tloušťky nad 200mm doporučuji kotvit systémem Baumit StarTrack

nebo závrtnými kotvami Hilty Helix D8-FV spirálová hmoždinka. Tyto systémy kotvení jsou

levnější než použiti dlouhých talířových hmoždinek s kovovým trnem.

Talířové hmoždinky s povrchovou montáží na izolantu, kde hlava hmoždinky

spočívá na povrchu izolantu nesmí být delší dobu vystaveny UV záření. Dobu

povolenou pro vystavení UV záření stanovuje jejich výrobce.

Vrt pro osazení hmoždinky se provádí kolmo k podkladu

Průměr vrtáku se volí podle druhu zvolené hmoždinky. Nejčastěji se vyrábí

talířové hmoždinky o průměru 8mm a 10mm. Jednoduše průměr 8mm hmoždinky se

vyvrtá 8mm vrtákem.

Hloubka vrtu se musí provést vždy o 10-20mm větší než je zapuštěná délka

hmoždinky ve zdivu.

U porézních druhů zdiva s dutinami a u porobetonu se otvory vyvrtávají bez

použití příklepu.

Talíř osazené hmoždinky nesmí v žádném případě narušovat rovinatost plochy

nalepeného izolantu a rovinatost výztužné základní vrstvy.

Pro osazení hmoždinek a k zaražení rozpěrného trnu doporučuji používat

gumovou palici. U palic s kovovou hlavou může dojít k poškození hmoždinky a

k zalomení rychle zaraženého plastového trnu.

90

Pokud je hmoždinka při montáži poškozena, doporučuji její odstranění a

výměnu za novou a její osazení o 10cm vedle poškozeného místa v izolantu.

Poškozené a vytlučené místo v izolantu nevyplňujte stěrkovým tmelem a zapěnujte

vhodnou montážní pěnou. U minerální vaty udělejte výřez a vlepte nový přířez vaty.

Pokud nejde poškozená a špatně osazená hmoždinka odstranit, upravte jí tak aby

nenarušovala celistvost a rovinatost povrchu zateplené fasády.

U polystyrenových EPS70F, EPS100F a šedého fasádního polystyrenu do

tl.200mm lze použít talířovou hmoždinku s plastovým zatloukacím nebo plastovým

šroubovacím trnem. U tlouštěk izolantu nad 200mm je lepší použít hmoždinku

s kovovým trnem a se zapuštěnou montáží se zaslepením EPS zátkou nebo výše

zmíněný závrtný systém Hilty Helix. Vrtání se začíná hned v EPS izolantu. EPS izolanty

se kotví talířovými hmoždinkami v minimálním počtu 4ks/m2.

U fasádní vaty je nutné vždy použít kotvící prostředky a hmoždinky vždy

s kovovým trnem a se zapuštěnou montáží se zaslepením minerální zátkou. Minerální

zátky doporučuji proto, že eliminují výrazný tepelná tok a následná tepelný most,

který přes kovový trn vzniká (viz. prokreslená kolečka v místě osazení hmoždinky na

ploše hotové fasády v zimním období). Při použití zaslepovací zátky Vám garantuji, že

tento jev nemůže vzniknout. S vrtáním se začíná až po propíchnutí izolační desky

vrtákem. Izolant fasádní vata se kotví talířovými hmoždinkami v minimálním počtu

6ks/m2. U fasádní vaty s kolmými vlákny (lamel) je nutné použít k rozšíření kotvící

plochy hmoždinky podkladní talíř o šířce 110 nebo 140mm.

Abych se nezabýval pouze obecnými zásadami, jak správně zateplovací systém kotvit,

přejdu ke kapitole jak zvolit délku a typ talířové hmoždinky. Uvedu informace o materiálovém

složení hmoždinek a seznam druhů zdiva a vhodné typy talířových hmoždinek. Níže najdete

stanovení okrajových oblastí u nároží budov a tabulku stanovení počtu hmoždinek vzhledem

k výšce objektu a další cenné informace.

91

Délka talířové hmoždinky se obecně stanovuje výpočtem:

HLOUBKA KOTVENÍ ve zdivu

+

tloušťka STÁVAJÍCÍ OMÍTKY

+

tloušťka LEPÍCÍHO tmelu s IZOLANTEM

=

DÉLKA HMOŽDINKY

Materiálové složení talířových hmoždinek (pouzdro a tělo hmoždinky je vyrobeno z plastů):

Kopolymer (např. výrobce Truhlář)

Polyetylen (např. výrobce EJOT)

Polypropylén (např. výrobce Bravoll)

Kopolymer polypropylenu (např. výrobce Koelner)

Polyamid (např. výrobce Hilty, Baumit StarTrack)

Plastové zatloukací a šroubovací trny se vyrábí z plastu Polyamidu vyztuženého skelnými

vlákny.

Kovové zatloukací a šroubovací trny se vyrábí z galvanicky pozinkované oceli. Některé tipy

ocelových trnů mívají termoizolační plastový nástřik pro eliminaci tepelného toku přes

ocelový trn.

Podle druhu rozpěrného prvku se rozlišují tyto druhy hmoždinek:

Plastová talířová hmoždinka s rozpěrným plastovým trnem

Plastová talířová hmoždinka s rozpěrným plastovým šroubem

Plastová talířová hmoždinka s rozpěrným kovovým trnem

Plastová talířová hmoždinka s rozpěrným kovovým šroubem

Závrtná plastová hmoždinka s rozpěrným kovovým šroubem

92

Plastová hmoždinka s krátkým pouzdrem a ocelovým šroubem pro přímou

montáž do dřeva nebo plechu

Přítlačné plastové izolační talířky s termo-vrutem do dřeva nebo do plechu

Lepící plastová kotva Baumit Startrack určená pro montáž před lepením EPS

izolantu

Druh spoje talířové hmoždinky:

V závislosti na podkladu mohou být při aplikaci hmoždinek v kontaktních

zateplovacích systémech použity následující způsoby:

1. Třecí spoj

Přitlačením plastového pouzdra hmoždinky rozpěrným prvkem na stěnu otvoru se

vytvoří třecí spoj mezi kontaktní plochou hmoždinky a stěnou otvoru. Zatížení, kterým je u

kontaktních systémů sání větru, je tak hmoždinkami přenášeno do podkladu. Rozhodujícím

parametrem pro únosnost hmoždinky je délka kontaktní plochy, která se pro různé podklady

může lišit. U měkkých podkladů, např. pórobetonu, je třecí spoj méně vhodný.

2. Tvarový spoj

Používá se měkkých podkladů, např. pórobetonu. Princip spočívá v letmo uložených

výčnělcích, které se při zasunování hmoždinky do otvoru sklopí do pouzdra hmoždinky. Tím,

že se tyto výčnělky při montáži zatlačí do měkkého podkladu, nevznikají zde žádné rozpěrné

síly a materiál nemůže postupem času relaxovat (být poddajným).

3. Materiálový spoj

Spoj zajišťuje spolupůsobení s nosným podkladem. Tento mechanismus může být

realizován např. nastřelovacími hmoždinkami do betonového podkladu. V podstatě jde o

vražení nastřelovací jehly velkým množstvím vyvinuté energie do pevného podkladu. Třecí

silou je vyvinuta velmi vysoká teplota, při které se kovová jehla pevně spojí s podkladem.

93

V běžné praxi jsem se nesetkal s tímto způsobem kotvení a z běžně používaných

zateplovacích systémů jsem nenašel výrobce, který by tyto hmoždinky předepisoval.

Kategorie použití hmoždinek jsou definovány podle druhu podkladních materiálů do kterých

se hmoždinka kotví:

kategorie A: plastové kotvy do OBYČEJNÉHO BETONU

kategorie B: plastové kotvy do PLNÉHO ZDIVA

kategorie C: plastové kotvy do DUTÉHO, DĚROVANÉHO ZDIVA

kategorie D: plastové kotvy do BETON Z PÓROVITÉHO KAMENIVA

kategorie E: plastové kotvy do POROBETONOVÉ TVÁRNICE bílý, šedý (Ytong,

Qpor atd...)

Tabulka: Počet hmoždinek vzhledem k výšce objektu

Výška budovy Počet hmoždinek okrajové pásmo m2 / plocha 1m2

Do 8 m 8 / 4 ks

Od 8 do 20 m 10 / 6 ks

Nad 20 m 14 / 8 ks

Tabulka: Šířka okrajového pásma vzhledem k šířce budovy

Šířka budovy Šířka okrajového pásma

Do 8 m 1,00 m

8 – 10 m 1,25 m

10 – 12 m 1,50 m

12 – 14 m 1,75 m

Přes 14 m 2,00 m

94

Ukotvení polystyrenových desek

95

Ukotvení desek z minerální vlny s podélným vláknem

96

Ukotvení desek z minerální vlny z kolmých vláken

Schéma rozmístění hmoždinek pro lamely 1000 x 200 mm

Schéma rozmístění hmoždinek pro lamely 1000 x 333 mm

97

Kotvení zateplovacího systému (ETICS) přes výztužnou síťovinu

Připevnění izolantu z hlediska požadavků na požární bezpečnost

U veřejných budov (nemocnice, kulturní domy, divadla, hotely atd.) je důležité nepodcenit

požární bezpečnost zateplovacího systému. Jedná se hlavně o zateplené plochy nad únikovými

cestami a otvory. V tomto případě je nutné používat požární pásma, které tvoří pásy nebo celkové

plochy nalepené minerální vaty, která se musí kotvit hmoždinkami s ocelovým trnem nebo šroubem.

Desky nelze připevňovat pouze lepením.

Z hlediska požární ochrany platí tyto obecné pravidla:

Doporučuji hmoždinky s pouzdrem vyrobené z POLYAMIDU (je vhodnější než

ostatní plasty, z kterých se hmoždinky vyrábí)

Kovové rozpěrné trny jsou odolnější než trny z plastů

Klimatické podmínky pro montáž talířových hmoždinek:

Vrtání otvorů pro hmoždinku, její osazení a naražení trnu doporučuji provádět

v teplotách nad 0°C ideálně nad 5°C. Při teplotě pod bodem mrazu se hmoždinky často

lámou a dobře nedrží v podkladu po naražení trnu. Dále se nedoporučuje talířové hmoždinky

dlouho vystavovat po montáži na slunci UV záření. Doporučuji hmoždinku opatřit zaslepovací

zátkou nebo při povrchové montáži nanést na hmoždinku malou vrstvou stěrkového tmelu,

který ji povrchově zakryje.

98

Tabulka. Doporučených kotevních prvků a talířových hmoždinek dle druhu podkladu a typu

nejpoužívanějších izolantů:

Typ

hmoždinky

Fasádní

polystyren

tl. 60-

180mm

Fasádní

polystyren

tl. 180-

300mm

Fasádní

vata tl.

50-

200mm

Podklad

A.

BETON,

KÁMEN

Podklad

B.

PLNÁ

CIHLA

Podklad

C.

DUTÉ,

DĚROVANÉ

ZDIVO

Podklad

D.

BETON

Z PÓROVITÉHO

KAMENIVA

Podklad

E.

POROBET.

TVÁRNICE

Podklad

ostatní:

DŘEVO,

OCEL.

PLECH

TRUHLÁŘ

TTH plast.

trn

ano ne ne ano ano ano ano ano ne

HELIX D8-FV

(závrtná

hmoždinka

s ocelovým

šroubem)

ne ano ne ano ano ano ano ano ne

BAUMIT

StarTrack

(lepící kotva

s plastovám

trnem)

ano ano ne ano ano ano ano ano ne

EJOTHERM

NTK U

plastový trn

ano ne ne ano ano ano ne ne ne

EJOTHERM

NT U

univerzální

hmoždinka s

kovovým

trnem

ano ano ano ano ano ano ne ne ne

Ejotherm

STR U

šroubovací

kovový trn

ano ano ano ano ano ano ano ano ne

Ejotherm

STR H ocel

šroub do

dřeva,

plechu

ano ano ne ne ne ne ne ne ano

BRAVOLL

PTH-SX 60/8

šroubovací

plastový trn

ano ne ne ano ano ano ano ano ne

KOELNER KI-

10N kovový

trn s

plastovou

hlavou

ano ano ano ano ano ano ano ano ne

KOELNER KI-

10 plastový

trn

ano ne ne ano ano ne ne ne ne

99

3.3 Výztužná „armovací“ vrstva

Výztužná vrstva je velmi důležitá část souvrství kontaktního zateplovacího systému. Její

správné provedení zajišťuje dlouhou životnost zateplovacího systému, dobré mechanické

vlastnosti a stabilitu celé plochy zateplení. Výztužná vrstva chrání izolant před UV zářením,

zpevňuje celou plochu zateplení domu a vytváří pevný a rovný podklad pod finální

povrchovou úpravu zateplovacího systému. Zde doporučuji vždy dodržet doporučenou

stěrkovou hmotu a tkaninu, kterou udává výrobce zateplovacího systému.

Výztužnou vrstvu tvoří :

stěrkový tmel, který je často stejný jako tmel na lepení izolantu a nanáší se

nadvakrát (jedna vrstva s armovací tkaninou a druhá vrstva srovnávací se nanese

nejlépe do 48hodin od nanesení první vrstvy lepidla s tkaninou)

výztužné systémové prvky (rohový LKS profil, LP okapový profil, dilatační

profily, LPE parapetní, ukončovací začišťovací profil, zakládací sada s LTO profilem)

armovací tkanina, která zajišťuje celoplošné ztužení a stabilitu armovací

vrstvy. Tkaninou se dodatečně armují zesílení vyztužení rohu (diagonály) a spoje mezi

různými druhy izolantu v ploše zateplení, na kterých musí být zesílené armování.

V případě potřeby většího zpevnění plochy zateplení, lze vložit dvě vrstvy armovací

tkaniny, které zajistí větší a lepší ztužení. (např. oblast soklové části domu, plochy

fasády u chodníku s vysokým pohybem osob, fasády s dodatečným keramickým

obkladem nebo cihelným páskem.

Druhy armovacích tkanin, „perlinky“

Na trhu se objevuje spousta značek a druhů armovacích tkanin. Do kontaktních

zateplovacích systémů doporučuji používat pouze tkaniny předepsané výrobcem

konkrétního zateplovacího systému. Bohužel i zde se často v praxi setkávám s případy, kdy

firmy a stavebníci s úmyslem ušetřit, nakupují armovací tkaniny, které naprosto nevyhovují

použití pro ETICS. Jedná se převážně o tkaniny v gramáži kolem 145g/m2 s oky 5x5mm

100

z dovozu (čína, mexiko a jiné). Jejich cena se pohybuje kolem 10kč/m2. Tyto tkaniny nemají

dostatečnou ochranu skleného vlákna před alkáliemi po uložení do stěrkového tmelu časem

dochází k jejich úplnému poškození a ztrátě armovací schopnosti. (Laicky řečeno, tato

perlinka není poplastovaná a nevykazuje skoro žádnou pružnost. Jednotlivá skelná vlákna z ní

doslova trčí a velmi špatně se s ní pracuje, tato tkanina vytváří při montáži drobné vlnky

v ploše fasády.)

Síťovina musí v běžném prostředí bez alkálií vykazovat požadovanou pevnost v tahu nejméně

40 N/mm. Po uložení do stěrkového tmelu tj. prostředí s výskytem alkálií nesmí její pevnost

klesnout pod 20N/mm.

Níže uvedu seznam doporučených tkanin, které se do zateplovacího systému hodí, a

které mají ty nejlepší vlastnosti pro vytvoření kvalitní armovací vrstvy.

Vertex R131 (160g/m2, 3,5 x 3,5mm), (50m2/role, výška role 100cm a 55m2/role,

výška role 110cm) Ideální využití na všechny dostupné izolanty určené do kontaktních

zateplovacích systémů fasád.

Vertex R117 (145g/m2, 4,3 x 4,3mm), (50m2/role, výška role 100cm a 50m2/role,

výška role 110cm) Doporučuji pro armování izolantů EPS70F, EPS100F a fasádní vaty

s podélným vláknem.

Vertex R267 (314g/m2, 8,5 x 6,5mm), (50m2/role, výška role 100cm) Jedná se o

tkaninu s větší gramáží a pevností ztužení. Doporučuji pro oblast soklového zdiva nebo pro

zateplené fasády s povrchovou úpravou keramickým obkladem nebo cihelným obkladovým

páskem.

Druhy stěrkových tmelů

Pro každý certifikovaný zateplovací systém jsou přesně určeny materiály, které lze

pro zabudování použít. Výztužnou vrstvu musí proto tvořit pouze kvalitní a předepsané

materiály. Stěrkový tmel společně s armovací tkaninou musí vytvořit základ omítkového

souvrství zateplovacího systému, které má dostatečnou rázovou pevnost, odolává teplotním

rozdílům, změnám a také plošnému pnutí izolantu a celého omítkového souvrství. Stěrkové

tmely jsou často určeny i pro lepení izolantu. Ve výztužné vrstvě chrání stěrkový tmel

101

armovací tkaninu ze spodní vrstvy tmelu, do které je tkanina vložena a vrchní vrstvy tmelu,

který armovací síťovinu chrání a měl by ji překrývat minimálně 1mm jeho vrstvy, ve spojích

tkaniny minimálně 0,5mm.

U zateplovacích systémů je důležitá paropropustnost stěrkové hmoty pro vodní páru.

Směrem od izolantu ven, by měly být použity na omítkové souvrství (výztužná vrstva +

penetrace s omítkou) materiály s rostoucí paropropustností. Výše paropropustnosti

materiálů se určuje hodnotou faktoru difuzního odporu μ. Čím je hodnota μ nižší, tím více

páry přes vrstvu materiálu prochází. Přitom platí, že čím propustnější je původní konstrukce

s připevněnou tepelněizolační vrstvou, tím propustnější musí být celé vnější souvrství.

U stěrkových tmelů se často setkávám s dotazy na jejich pružnost a schopnost lépe

přenášet veliké změny teplot na fasádě. Důležitým faktorem je také jejich přilnavost

k podkladu nebo izolantu. U těchto otázek obvykle odpovídám způsobem: „levné lepidlo,

horší vlastnosti, menší uplatnění“, „čím dražší je lepidlo, tím lepší jsou jeho vlastnosti a tím

širší je jeho použití“. Výrobci systémů vždy přesně určují typ lepidla pro daný typ izolantu.

Např. na šedý polystyren nebo soklové desky z XPS nebo Perimetr SD s uzavřenou buněčnou

strukturou nelze používat klasická cementová lepidla určená pro bílý polystyren EPS70F nebo

EPS100F. To samé platí pro lepidla určená na fasádní vatu, desky Kooltherm K5 nebo desky

Isover TWINNER. Speciální lepidla jsou vyráběna také pro Baumit Open izolanty a další

difuzně otevřené polystyreny a izolanty.

Stěrkové tmely rozdělujeme dle jejich složení:

Cementové – složení: Cement, vápno, křemičitý písek, přísady pro zlepšení

zpracování a přídržnosti. Lepidlo je baleno jako suchá směs v 25kg pytlích a je určena

pro záměs s vodou v daném poměru. Po zamíchání s vodou se vytvoří lepící a stěrková

malta, kterou výrobci doporučují před nanesením na izolant nechat 5-10minut odstát

v kbelíku a poté lze přistoupit k aplikaci. Doporučená tloušťka armovací vrstvy 3-8mm.

Disperzní – složení: Organická pojiva, aramidová výztužná vlákna, písky,

přísady. Lepidlo se dodává v kbelíku už jako hotová směs k okamžitému použití.

102

Disperzní stěrková hmota se nepoužívá k lepení izolantů a nedoporučuje se jí lepit a

stěrkovat extrudovaný polystyren. Doporučená tloušťka armovací vrstvy max.3mm.

Na disperzní stěrková lepidla nedoporučuji používat minerální a silikátové omítky.

Disperzní stěrky jsou téměř neparopropustné a nenasákavé. Díky výztužným vláknům

dosahují veliké pevnosti a odolnosti proti poškození.

Zásady a montážní pravidla při vytváření výztužné vrstvy

Armovací vrstva se provádí na nalepený a zakotvený izolant v požadované

rovinatosti, kde jsou již osazeny všechny systémové prvky, rohové lišty a dodatečné

diagonální ztužení v oblasti nároží oken a dveří. Vždy nejdříve armujte nároží domu,

hrany dveří a oken, ostění a nadpraží domu a to vše předepsanými prvky

s nakašírovanou skelnou tkaninou, až následně se natahuje tkanina do tmelu a plocha

se tak celkově scelí.

Plocha izolantu nesmí být vystavena před nanesením výztužné vrstvy přímému

slunci (UV záření) déle než 14dní od nalepení. Poté je nutné celou plochu izolantu

přebrousit a odstranit tak degradovaný povrch izolantu (nažloutlý a sprašný povrch

izolantu není pro nanesení stěrkového tmelu s perlinkou ideální a armovací vrstva by

se tak nespojila a nevytvořila požadované zpevnění povrchu zateplení)

Při napojování rohových profilů a ostatních systémových profilů musí být

nakašírovaná tkanina na profilu řádně přeložena minimálně 10cm.

V oblasti rohů oken a dveří musíte provést diagonální výztuhy z přířezů

armovací tkaniny o velikosti 30x50cm. Diagonální ztužení nedovolí v rohu oken vznik

trhlin a prasklinek, které by bez ztužení vznikly.

Styk okenního ostění a nadpraží se dodatečně vyztužuje páskem armovací

tkaniny v šířce ostění od rohu na každou stranu.

103

Armovací tmel se nanáší na plochu izolační desky ocelovým hladítkem se zuby

10x10mm. Do tmelu se tkanina následně uloží a vtlačí odshora směrem dolů

s přesahem spojů tkaniny min. 100mm. Tmel, který prostupuje oky tkaniny, se

vyrovná a uhladí.

Armovací vrstva se provádí v tl. 3-6mm. Obvykle se vytváří ve dvou krocích. 1,

natažení tmele, vložení tkaniny a uhlazení. 2, do 24hodin se provede druhá srovnávací

vrstva pouze tmelem bez vložené tkaniny.

Tkanina nesmí ležet na izolantu bez tmelu. Jedná se o hrubé porušení

montážního postupu. Někteří a pracovníci natahovali nejdříve tkaninu a tu následně

přestěrkovali. Tmel se tak nedostane pod celou plochu tkaniny a výztužná vrstva

nevykazuje takovou pevnost a přídržnost k izolantu.

Vložená tkanina do tmelu musí být tmelem obou straně kryta. Tkanina nesmí

být uložena se záhyby.

Struktura tkaniny nesmí být prokreslena do povrchu armovacího tmelu.

Minimální krytí tkaniny je 1mm, ve spojích 0,5mm.

Rovinnost armovací vrstvy nesmí převyšovat velikost zrna budoucí povrchové

úpravy zvětšenou o 0,5mm.

V oblasti prostupů je nutné spoj prostupu a výztužné vrstvy opatřit pružným

nejlépe polyuretanovým tmelem. Tmelem doporučuji opatřit všechny napojení

klempířských prvků k fasádě, větracích mřížek, držáků hromosvodů, držáky na antény

a klimatizace, dekorativní fasádní prvky.

Při vytváření výztužné vrstvy doporučuji fasádu chránit ochrannou sítí před

přímým sluncem, silným větrem a poškození deštěm.

Do stěrkových tmelů prosím nepřidávejte žádné urychlovače tuhnutí, proti

mrznoucí nebo provzdušňovací přísady. Narušily by vlastnosti tmelu.

Armovací vrstvu nikdy neprovádějte na zmrzlý podklad nebo namrzlý izolant.

V podzimním a zimním období je to častá chyba, které se dělníci dopouští.

104

Klimatické podmínky pro montáž stěrkového tmelu a vytváření výztužné vrstvy

Pro cementové a disperzní stěrkové hmoty platí pravidlo neprovádět práce pod +5°C

a nad +30°C. Teplota materiálu a podkladu nesmí během zpracování a zrání klesnout pod

+5°C. Neprovádět stěrkovou vrstvu na přímém slunci, při silném větru, v mlze a při dešti.

Zvýšená vlhkost vzduchu a nižší teploty mohou podstatně prodloužit dobu tuhnutí a zrání.

Přívalový déšť může z čerstvě nataženého stěrkového tmelu vyplavit cement a přísady, a

výztužná vrstva tak nevykazuje žádnou pevnost a může být výrazně narušena.

Na trhu jsou dostupné zimní stěrkové hmoty na bázi cementu, které mají zrychlen

proces tvrdnutí a zrání o to do -5°C, ale nedoporučuji s těmito tmely pracovat v minusových

teplotách. Lepidla jsou vhodná pro práci kolem 0°C a v nočních hodinách kdy klesne teplota

pod bod mrazu, jsou schopny vyzrát a nabýt potřebnou pevnost.

3.4 Systémové lišty a profily

Kvalitní kontaktní zateplovací systém doplňuje řada lišt, prvků a profilů, které zvyšují

jeho pevnost, životnost a zaručují správnou funkčnost a ochranu před povětrnostními vlivy a

zajišťují požární ochranu celého zateplovacího systému.

Je až k nevíře, kolik firem a pracovníků si ještě dnes dokáže vystačit při zateplení fasády

s plastovým rohovým profilem a zakládací lištou. Ze zkušenosti můžu říci, že toto opravdu

nestačí a životnost fasády se tak zkrátí na polovinu až třetinu. Doporučuji používat všechny

předepsané prvky, které níže uvedu a podrobně popíšu jejich funkčnost a montáž.

3.4.1 Založení zateplovacího systému a jeho prvky

Správným založením zateplovacího systému docílíme požadované rovinatosti

nalepených desek, oddělíme soklovou část domu od plochy fasády a vytvoříme okapový nos

pro odvádění srážkové vody z plochy fasády a protipožární bariéru, zamezující přesunu ohně

105

z terénu do zateplovacího systému. Pro založení systému máme k dispozici řadu prvků, lišt a

řešení. Já zde uvedu z mého pohledu 3 nejpoužívanější a nejefektivnější způsoby založení.

Zakládací sada ETICS 2009 je novinka efektivního, rychlého a funkčního založení

zateplovacího systému, kterou tvoří dva profily zakládací PVC lišta z a PVC okapní okenní

profil

Obr. Zakládací sada ETICS 2009

Obr. Profil zakládací

Obr. Profil okapový

106

profil zakládací slouží k založení a ochraně spodní hrany izolantu venkovního

zateplovacího systému budovy

PVC lišta s tkaninou splňuje požadavky požární ochrany

použitím plastového profilu se eliminuje únik tepla tepelným mostem

plastová lišta vylučuje oxidaci

napojení profilu na zateplovací systém ETICS je integrovanou armovací

tkaninou

jednotlivé díly zakládací lišty se spojují plastovými spojkami a připevňují se na

stěnu natloukacími hmoždinkami s vymezovacími podložkami

PVC profil (lišta) nahrazuje založení s hliníkovým soklovým profilem

úspora skladových zásob PVC nebo Al LOS profilů pro jednotlivé tloušťky

izolantů

jednoduchá a rychlá montáž

Zakládací hliníková nebo PVC LOS lišta

Nejběžnější a jeden z prvních způsobů kvalitního a funkčního založení zateplovacího

systému s protipožární ochranou. Původně se lišty vyráběly z hliníkového plechu tl. 0,7 a

1mm. Kvůli tepelným mostům a oxidaci profilů se na trhu v posledních letech objevily

zakládací profily z PVC (bílé, šedé barvy) s integrovanou skelnou tkaninou. U hliníkových lišt

se montážní set doplnil o nasouvací okapový LTO profil, který LOS lištu lépe srovnává ve

spojích a vytváří tak lepší spoj mezi profilem a armovací vrstvou, kde často docházelo

k prasklinám a nedokonalému spojení. V současné době tyto profily nahrazuje výše uvedená

Zakládací sada ETICS.

107

Obr. Hliníková LOS lišta

Obr. Plastový zakládací profil s integrovanou tkaninou

Obr. Hliníková LOS lišta s napojeným LTO okapovým

profilem

Obr. Doplňky k zakládacím profilům

3.4.2 Okapový LTO profil k zakládací LOS liště

Profil je vyroben z PVC s integrovanou síťovinou a okapním nosem k vytvoření trvale

pružného spojení omítek zateplovacích systémů se Soklovým LOS profilem ETICS.

Minimalizuje riziko vzniku trhlin a vytvoří dokonalý spoj mezi profilem a omítkovým

souvrstvím. Pokud zvažujete zakládat zateplení hliníkovým LOS profilem, určitě LTO profil

použijte. Při montáži dbejte, aby LTO profil vždy překrýval spoje LOS profilu. Dodávají se

v délce 2m a 2,5m.

108

Obr. LTO okapový profil s napojením na LOS profil

3.4.3 Rohový profil s armovací tkaninou

Zajišťuje vyztužení všech vnějších rohů domu a svislých nároží otvorových prvků.

Vyrábí se z PVC nebo hliníku s nakašírovanou skelnou tkaninou v rozměrech 10x10cm,

10x12cm, 10x15cm pro nároží domu, 10x23cm pro nároží ostění otvorových prvků. Dodávají

se v délce 2m, 2,5m a 3m. Často mají označení LKS PVC nebo LKS Alu profil. Profil se vkládá

do předem natažené vrstvy stěrkového tmelu a následně uhladí a srovná do roviny. Profil se

osazuje vždy před natažením armovací tkaniny. Armovací tkanina u spoje profilů se musí

překrývat o min. 100mm. Profily se navzájem nepřekrývají, pouze se překrývá tkanina

nakašírovaná na profilu. Rozdíl mezi hliníkovým a PVC profilem je pouze v materiálovém

složení, použití obou profilů je stejné. Někteří pracovníci mají v oblibě PVC rohy kvůli jejich

větší tuhosti a snadnější montáži a skladování, kde nejsou tak náchylné na zlomení nebo

poškození jako hliníkové profily. Hliníkový profil je křehký, lehčí a je oblíbený kvůli své

snadné montáži a delší životnosti hliníku. Cenově jsou PVC rohy levnější. Výběr profilu

nechám na Vás a nebudu doporučovat. Naše firma pracuje v realizacích zateplení fasád jak

s Al rohy tak s PVC rohy.

109

Obr. Rohový profil s tkaninou

3.4.4 Okapový LT a VLT profil

Profil se osazuje na horní hranu ostění a zabraňuje stékání vody z plochy fasády

k rámu okna. Voda skapává z okapového nosu profilu na parapet a k oknu se tak vůbec

nedostává. Doporučuji tento profil osadit vždy. V minulosti se horní hrana ostění opatřovala

rohovým profilem (což se děje na spoustě staveb dodnes), který není vhodný. LT a VLT profil

se vyrábí z PVC s nakašírovanou skelnou tkaninou v rozměrech 10x10cm. Dodávají se v délce

2m a 2,5m. Profil se vkládá do předem natažené vrstvy stěrkového tmelu a následně uhladí a

srovná do roviny. Profil se osazuje vždy před natažením armovací tkaniny. Armovací tkanina

u spoje profilů se musí překrývat o min. 100mm. Profily se navzájem nepřekrývají, pouze se

překrývá tkanina nakašírovaná na profilu.

LT profil je celoplošně nakašírovaný armovací tkaninou včetně jeho okapového nosu

a po natažení stěrkovým tmelem a natažení omítky není okapový nos z pohledové strany

vidět. Tato varianta mi připadá pohledově hezčí a nenarušuje plochu fasády.

Obr. LT okapový profil

110

VLT profil má nakašírovanou armovací tkaninu pouze na stranách profilu a okapová

hrana je viditelná. Nepřekrývá ji stěrková vrstva ani omítka. Nevýhodu tohoto profilu vidím

v odkryté viditelné okapové hraně plastu, která na fasádě nevypadá zrovna esteticky.

Obvzlášť při tmavých odstínech omítky. Časem viditelná hrana díky UV záření zežloutne a

plast postupně degraduje. V praxi se více setkávám a osobně doporučuji okapový LT profil.

Obr. VLT okapový profil

3.4.5 Parapetní LPE profil

Zajišťuje kvalitní spojení klempířského prvku parapetu s omítkovým souvrstvím

zateplovacího systému. Při použití LPE profilu nedochází k prasklinám a odlupování omítky ve

styku fasáda – parapet. LPE profil je vyrobený z PVC a dodává se v délkách 2m a 2,5m. Styk

s klempířským prvkem zajišťuje lepicí páska na profilu a spoj s fasádou zajišťuje nakašírovaná

tkanina na jedné straně profilu, která se s celým profilem vloží do stěrkového tmelu a

zakomponuje do výztužné vrstvy. Profil se osazuje vždy před natažením armovací tkaniny.

Doporučuji LPE parapetní profil vždy použít.

http://www.zatepleni-fasad.eu/lpe-parapetni-profil-s-tkaninou-pvc/

111

Obr. LPE parapetní profil

3.4.6 Okenní začišťovací profil s tkaninou

Zajišťuje trvale pružný a voděodolný spoj omítkového souvrství zatepleného ostění

s okenním rámem. Profil vytváří ideální rovný spoj, který zajišťuje dokonalý vzhled

zatepleného ostění otvorového prvku. Okenní začišťovací profil se vyrábí z PVC

s nakašírovanou armovací tkaninou s lepícím proužkem pro přilepení na profil otvorového

prvku a má odlamovací plastovou lamelu, na kterou se po dobu výstavby dá přilepit

ochranná folie okna nebo dveří. Profil se vyrábí v délkách 1,4m, 1,6m, 2,4m. Doporučuji vždy

použít tento profil v jednom kuse bez napojení. U oken většího rozměrů než 2,4m je napojení

možné. Profil se osazuje a nalepí na rám otvorového prvku po nalepení izolantu v ostění

otvorového prvku. Nakašírovaná armovací tkanina na profilu se vloží do stěrkového tmelu a

zakomponuje se do výztužné vrstvy zateplovacího systému. Po nanesení a vytvrzení

povrchové úpravy se krycí lamela odstraní (odlomí) a spoj mezi rámem prvku a profilem

začistí. Po odtržení lamely vznikne rovný a pružný spoj.

!UPOZORNĚNÍ! Z důvodu šetření, některé firmy a stavebníci tento profil nepoužívají a spoj

mezi omítkou a rámem opatřují dodatečně silikonovým nebo akrylátovým tmelem. Tento

spoj je dočasný a nefunkční. V porovnání se začišťovacím profilem je to neekonomické řešení

112

na 3-5let (což je životnost pružných tmelů na fasádě, které vlivem UV záření a povětrnosti

popraskají a ztratí své pružné vlastnosti). Pak se musí celý proces tmelení opakovat a opravit.

Použití okenního začišťovacího profilu doporučuji, protože zajistí maximální životnost

celého zateplovacího systému v nejnáročnějším detailu fasády, což je kvalitní, pružné a těsné

napojení na otvorové prvky.

Obr. Okenní začišťovací profil

3.4.7 Dilatační profily

Dilatační fasádní profily slouží k napojení dvou sousedících objektů a to jak v ploše,

tak v nároží. Profil přenese možný pohyb v budoucnu mezi jednotlivými stavbami nebo částí

staveb, které byli postupně dostavěny nebo napojeny. Použití dilatačního profilu má své

opodstatnění a podcenění faktu, že objekty mezi sebou musí být rozděleny dilatační spárou,

může způsobit nežádoucí poškození na opravené nebo zateplené fasádě.

Dilatační profily se vyrábí z Hliníkového nebo PVC profilu s nakašírovanou armovací

tkaninou a jsou spojeny pružnou poplastovanou textilií, která uzavírá dilatační spáru profilu

(zamezuje proniknutí vody a hmyzu do dilatační spáry v zateplovacím systému). Délka profilu

je 2m a 2,5m.

Jejich použití doporučuji, protože toto zanedbání může na fasádě způsobit vady za

desítky tisíc korun. Osobně jsem viděl několik novostaveb, kde byla k domu přistavěna garáž,

113

kotelna, sklípek a fasáda byla udělána v celé ploše společně s těmito přístavky. Po první zimě

se objevily v ploše fasády (na omítce) u napojení dvou staveb až 3metrové praskliny.

Zateplovací systém byl pohybem dvou sousedních budov v tomto místě doslova roztrhaný a

musel se předělat a dodatečně vložit dilatační profil. Nevěřte radám, že „perlinka“ armovací

tkanina všechno na fasádě udrží a podrží. Je to nesmysl. Dilatační profily jsou jediné a funkční

řešení, jak oddělit dvě sousední stavby, rozdílné a samostatně stojící části zdiva a budov,

napojení na fasádní obklady a další případy, kde může vzniknout pohyb mezi dvěma objekty.

Dilatační profily máme rohové a průběžné. Osazují se do stěrkového tmelu, před

natažením výztužné vrstvy. Spoje profilů se musí překrývat o 20mm a tkanina na profilech o

100mm.

Spára osazeného profilu se vyplňuje dvojím způsobem. 1, dilatačním pěnovým

provazcem + pružný polyuretanový tmel. 2, vložení PVC zakrývací dilatační lišty

Novinkou je dilatační profil CATNIC UNI, který se už nemusí dodatečně ve spáře

doplňovat žádným profilem nebo tmelem a jeho použití se dá využít pro rohové a průběžné

dilatační spoje.

Obr. Rohový a průběžný dilatační profil

Obr. Finální úprava dilatačního spoje PVC profilem a pružným tmelem

114

Obr. Dilatační profil CATNIC UNI pro průběžné a rohové použití

3.5 Finální povrchové úpravy

Každý kontaktní zateplovací systém musí mít finální povrchovou úpravu, která jej

spolehlivě ochrání před vlivy povětrnosti a dá domu hezký vzhled. Od kvality povrchové

úpravy se odvíjí životnost zateplovacího systému.

Každá povrchová úprava fasády by měla mít tyto vlastnosti:

odolnost proti působení vody

přídržnost k podkladu

odolnost proti působení mrazu

odolnost proti působení náhlých teplotních změn

propustnost pro vodní páru

odolnost proti rázu

odolnost proti šíření plamene po povrchu fasády

115

Povrchová úprava společně s armovací vrstvou vytváří omítkové souvrství

zateplovacího systému. Povrchová úprava (omítka, obklad) musí mít spolupůsobnost

s ostatními složkami systému a to hlavně s výztužnou vrstvou, kde odolají nejčastěji:

Mechanickému poškození rázem – poškození fasády je závislé na odolnosti

omítky a odolnosti výztužné vrstvy

Teplotním dilatacím – výztužná vrstva chrání systém proti vlivu dilatací a

udržuje schopnost omítky chránit systém proti vodě

Pokud není zajištěno vhodné spolupůsobení jednotlivých složek systému, může

docházet k poruchám. Proto prosím nezaměňujte lepidla, armovací tkaninu, penetraci a

doporučenou omítku v zateplovacím systému za podobné nebo levnější nesystémové

materiály. Nemusela by tato skladba vykazovat potřebnou pevnost a požadované

spolupůsobení složek k zajištění správné ochrany zateplené fasády.

3.5.1 Rozdělení povrchových úprav a jejich aplikace

Na zateplovací systémy jsou certifikovány tři skupiny povrchových úprav:

3.5.1.1 1, OMÍTKY

Jedná se o nejčastěji používaný typ povrchové úpravy, který lze dodatečně natřít

ochranným nátěrem. Omítky se vyrábí v různých strukturách (hlazená, točená, rýhovaná),

zrnitostech od 1-4mm a druhů pojivových složek. Omítky se natahují na zapenetrovanou

armovací vrstvu plastovým hladítkem a uhlazují se do roviny a výsledné pohledové struktury

ocelovým hladítkem.

116

Omítky rozdělujeme dle pojivové složky:

Minerální – kvalitní omítka s jednoduchou zpracovatelností. Dodávají se

v pytlech o váze 25kg a míchají se před aplikací v daném poměru s vodou. Jsou

vyrobeny z přírodních materiálů (minerálů) za použití dolomitických vápenců,

křemičitých písků, ušlechtilých cementů a zušlechťujících přísad. Přírodní materiály

zajišťují omítkám vysokou paropropustnost a vysoké pH, které má dobrý vliv na

funkčnost a životnost omítky. Netvoří se na nich plísně a řasy. Omítky je nutné po

natažení dodatečně ošetřit silikátovým, ideálně silikonovým nátěrem. Podklad se musí

před jejich aplikací napenetrovat. Nevýhodou je trojí práce (natažení omítky,

penetrace pod barvu, nátěr omítky barvou), což prodlužuje čas realizace a navyšuje

cenu práce oproti natažení pastovité probarvené omítky. Omítky se vyrábí v zrnitosti

1,5 – 4mm. Jejich struktura je zrnitá, rýhovaná nebo břízolitová (novinka v úpravě

zateplených fasád).

Akrylátové, disperzní – pastovitá, probarvená omítka, jejíž základ tvoří vodná

disperze styren akrylátového kopolymeru nebo vodní disperze syntetického

polymeru. Tyto disperze jsou dobře ředitelné vodou a dobře mísitelné

s anorganickými plnidly a pigmenty. Lze je míchat do sytých a tmavých odstínů. Má

velmi dobrou přilnavost a vzniklý zaschlý film omítky má dobrou mechanickou

odolnost proti otěru za mokra. Do akrylátových omítek se přidávají fungicidní přísady.

Dobře snáší UV záření, jsou odolné proti silnému klimatu. Při natažení je možné je

ředit předepsaným poměrem vody. Nevýhodou je nízká paropropustnost a nízká

ochrana proti napadení plísní a mechy. Produkt je cenově dostupný a velmi oblíbený.

Z pohledu vývoje a požadované životnosti zateplovacích systémů považuji akrylátové

a disperzní omítky za přežité a nedoporučuji je pro venkovní použití.

117

Silikátové - pastovitá, probarvená omítka, vyrobená na bázi vodního skla –

silikátu. Omítky se již dodatečně neředí vodou, pouze silikátovou penetrací. Při

výrobě omítky se kombinují pojivové schopnosti vodního skla a organických

polymerních sloučenin. Ostatní složky omítky tvoří pigmenty (pouze anorganické),

plniva (vápence, křemenné písky, mastek, bentonity) a aditiva (dispergátory,

odpěňovače, záhustky atd.). Silikátové omítky jsou vysoce paropropustné. Nevýhodou

jsou náročné klimatické podmínky pro jejich technologii aplikace. Finální tvorbu a

vytvrzení omítky nezajišťuje odpaření vody z omítky, ale její vlastní materiálová

krystalizace. K tomu je nutné mít optimální klimatické podmínky 20°C a 50% vlhkost

vzduchu po dobu minimálně 3dnů. Stejné pravidlo platí pro silikátovou penetraci pod

omítku. Častou chybou řemeslníků bývá podcenění tohoto pravidla a pak dochází

k vyplavení pigmentu z omítky z důvodu nízkých teplot pod 10°C a vysoké vzdušné

vlhkosti, tvorbě fleků na již natažené omítce, omítka vysychá i 10dní a je na povrchu

měkká. Prokreslují se talířové hmoždinky. Omítka má omezenou životnost a časem

dochází k její postupné degradaci – je nutné ji cca po 5letech přetřít ochranným

silikátovým nátěrem. Silikátovou omítku doporučuji na zateplovací systém, kde izolant

tvoří fasádní minerální vata nebo jako povrchovou úpravu tepelněizolačních

minerálních omítek.

Silikonové - pastovitá, probarvená omítka na bázi silikonů

(organopolysiloxynů). Jedná se o polymerní látky, v nichž křemíkové atomy

substituované alkyly nebo akryly jsou spojeny atomy kyslíku. Tato vazba dodává

silikonům řadu vynikajících vlastností, které ostatní organické polymerní látky nemají.

Mezi hlavní přednosti silikonových omítek patří vynikající tepelná odolnost, odolnost

vůči UV záření, chemická stabilita a odolnost proti napadení plísní a mechů. Omítka je

vysoce hydrofobní se samočistícím efektem, barevně stálá, snadno zpracovatelná a

použitelná do náročných prostředí. Doporučuji pro použití na zateplené fasády se

všemi typy izolantů. Omítka má dobrou paropropustnost. V současnosti jsou na trhu

nabízeny silikonové omítky nebo omítky na bázi silikovových disperzí a pryskyřic

v různých cenových relacích. Cenové relace určuje obsah silikonu v omítce a výše

paropropustnosti a zušlechťovacích přísad. Bohužel jsem nenašel v žádném

118

technickém listu výrobců silikonových omítek uvedené % obsahu silikonu nebo

doporučenou normu, která by tento obsah stanovovala. Nejčastěji určuje cenu

produktu jeho kvalita, a proto bych nekupoval silikonovou omítku pod 30Kč/kg bez

DPH. Jsem si jist, že levnější produkty jsou na obsahu silikonu v omítce výrazně šizeny

a omítka nedosahuje potřebných parametrů a životnosti. Buďte prosím proto

obezřetní, a pokud chcete kvalitní omítku na Váš dům, doporučuji si připlatit za

kvalitní materiál. Přece je to finální ochrana Vašeho domu. Silikonové omítky jsou

z mého pohledu nejkvalitnější. Silikonové omítky nejdou díky svému složení namíchat

v řadě sytých odstínů barev.

Silikon-silikátové – jedná se o silikátovou omítku s přídavkem silikonu, díky

kterému má omítka větší odolnost proti ulpívání nečistot než klasická silikátová.

Cenově je tato omítka mezi silikonem a silikátem. Má dobrou paropropustnost a je

omyvatelná.

Omítky vyrobené z nanotechnologií - pastózní minerální tenkovrstvá

probarvená omítka, velmi odolná proti ušpinění, použití v interiéru i v exteriéru, pro

ruční i strojní nanášení. Složení omítky tvoří inovované minerální pojivo, minerální

plniva, silikáty, mikrovlákna, anorganické barevné a bílé pigmenty, minerální přísady,

voda. Má zvýšenou odolnost proti povětrnostním vlivům, extrémní vodoodpudivost,

snížená špínivost, vysoká paropropustnost, nehořlavost. Jedinečně upravená

mikrostruktura povrchu tvořená nanokrystalickými a anorganickými přísadami oproti

jiným povrchovým úpravám výrazně snižuje možnost usazování nečistot na omítce a

její náchylnost k napadení mikroorganismy. Jedná se o nejlepší druh omítky a

možnost jak ochránit fasádu svého domu. Cenové se jedná o dražší produkt.

Příkladem tohoto produktu je omítka BAUMIT Nanopor Top.

119

Mozaikové – omítka je vyrobena ze syntetického organického pojiva na

akrylátové bázi, barevných křemenných písků, vody a přísad. Někteří výrobci dávají

místo křemenných písků drcené mramorové kamenivo a tříděné barevné písky.

Vlastnosti omítky: vodoodpudivá, odolná povětrnostním vlivům, dostatečně

paropropustná, omyvatelná, mechanicky vysoce odolná, snadno zpracovatelná.

Určená pro soklové oblasti staveb.

Podklad musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků

odformovacích prostředků a solných výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a

rovnoměrně nasákavý.

Mozaikové omítky jsou vhodné na vápenocementové a cementové omítky, beton a

jiné minerální podklady, sádrové omítky, tepelně izolační systémy v oblasti soklu.

Nepoužívejte jako povrchovou úpravu čerstvé vápenné omítky a na tepelně izolační

omítky.

Druh struktury a velikost zrnitosti omítek

Typ struktury Obrázek Velikost zrnitosti

Roztíraná, hlazená, zrnitá

1mm, 1,5mm, 2mm,

2,5mm, 3mm

Rýhovaná

2mm, 3mm

Břizolitová omítka nové

generace na zateplovací

systémy

3mm

Dekorační mozaikové

omítky

0,8 -1,2mm, 1,5mm,

2mm, 3mm, 5mm

120

Zásady pro aplikaci omítek

Pro kontaktní zateplovací systémy fasád je předepsaná minimální zrnitost finální

omítky a to 1,5mm. Pokud zvažujete o finální úpravě zateplovacího systému štukovou

omítkou, nedoporučuji toto řešení. Štuková minerální omítka není schopna trvale přenášet

pnutí na ploše fasády a časem popraská a může se odloupnout z výztužné vrstvy. Často

dochází k bobtnání tohoto omítkového souvrství, protože prasklinami v štukové omítce se

dostane do souvrství voda. Tento jev dokáže velmi poškodit celý zateplovací systém. Jako

povrchovou úpravu tedy doporučuji pouze výše uvedené druhy omítek.

Pokud zvažujete o jemnější povrchové úpravě fasády, nabízí se řešení v 1mm

pastovité omítce, která se natahuje na již předem nataženou omítku zrnitosti 1,5mm, tak aby

byla zajištěna pevnost a schopnost omítky přenést možná pnutí vlivem rychlých změn teplot

na povrchu fasády. Omítky o zrnitosti 1mm jsou vhodné pouze na dekorativní účely a menší

plochy fasád.

Omítka se musí natahovat na předem napenetrovaný podklad. Penetrace musí být

natřena minimálně 24hodin před aplikací omítky. Pod omítky doporučuji mít penetraci

probarvenou k odstínu omítky. U rýhovaných struktur doporučuji mít penetraci probarvenou

ve stejném odstínu jako je omítka.

Podklad pod omítku se nechá řádně vyschnout. Zbytková hodnota vlhkosti podkladu

před aplikací penetrace nesmí být větší než 7%.

Před aplikací penetrace a omítky doporučuji zakrýt ochranou folií všechny klempířské

prvky, okna, dveře, chodník, terasu, dlažbu a další k fasádě přiléhající zařízení a prvky.

Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad. Není vhodná aplikace při

mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. Ideální pro aplikaci omítek je rozmezí teplot

+5°C až +25°C. Po přidání doporučených urychlovačů lze omítku aplikovat do 0°C. Nikdy

neaplikujte omítku pod bodem mrazu.

Pro styk a oddělení rozdílně barevných odstínů omítek v ploše fasády používejte

předepsané PCV pásky, do kterých se omítka natáhne. Poté se páska sundá a nová nalepí na

vyschlou již nataženou omítku a proces natažení se opakuje. Výsledkem je ideální a rovné

napojení (styk) dvou odlišných odstínů v jedné ploše fasády.

121

Aby se omítka lépe aplikovala na fasádu, výrobci doporučují možné zředění 1-3%

vody. Doporučuji se řídit pokyny uvedenými na obalu omítkové směsi.

Veškeré kovové prvky upevněné na fasádě musí být upraveny proti korozi.

Prostupující a navazující prvky musí být utěsněny pružným tmelem (nejlépe

polyuretanovým).

Pro správné strukturování omítky se doporučuje vzdálenost lešení od nalepeného

izolantu na fasádě minimálně 200mm.

Pro správné a vzhledné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet

pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se z

hora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při

natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Pokud by omítka při natahování

rychle přesychala, tvořily by se spoje mezi patry lešení a napojení jednotlivých pracovních

záběrů pracovníků.

Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého

kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy než je tloušťka zrna. Při

natahování větší vrstvy omítky způsobíte při strukturování vzhledové vady. Omítka se po

natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva

na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled. Při strukturování

omítky nedoporučuji čistit hladítka od přebytečné omítkoviny vodou, pouze jen setřením.

Voda by způsobila vyplavení pigmentu a fleky na fasádě.

Omítky se vyrábí v zrnité a rýhované struktuře. Pokud by, jste chtěli z rýhované

struktury natáhnout zrnitou a naopak, není to možné. U rýhované struktury vytváříte

strukturu pohybem hladítka zprava doleva a tím roztahujete větší zrna v omítce, která tímto

pohybem vytvoří požadovanou rýhovanou strukturu. U zrnité struktury vytváří výsledný

vzhled omítky vyhlazení zrn pěkně jedno vedle druhého (někdy se označuje tato struktura

pod názvem zrno-zrno).

Probarvené pastovité omítky se již nemusí dodatečně natírat.

Nátěry se provádí pouze na minerální omítky, kvůli zvýšení jejich odolnosti proti

povětrnostním vlivům. Nátěrová hmota se nanáší válečkem nebo nástřikem tlakovou pistolí.

122

Minerální omítka se musí před nátěrem opatřit penetračním nátěrem pro zvýšení přilnavosti

a snížení savosti podkladu. Doporučené klimatické podmínky při provádění nátěru jsou

stejné jako při provádění pastovitých omítek.

Volba barvy omítky

Pro všechny fasádní nátěry a probarvené pastovité omítky platí pravidlo netónovat je

do příliš tmavých a sytých odstínů, aby nedocházelo k jejich nadměrnému přehřívání

vnějšího souvrství zateplovacího systému. Tmavé odstíny barev a omítek podporují zahřívání

plochy fasády hlavně na osluněných stranách domu. Při přehřívání fasády dochází v průběhu

životnosti systému k větším dilatačním pohybům vrstev fasády. Důsledkem těchto

dilatačních pohybů může být vznik trhlinek a postupné poškození systému vlivem

postupného zatečení vody.

Každý odstín omítky nebo barvy má % světelné odrazivosti, které se stanovuje

indexem HBW. Pro použití na zateplovací systémy jsou vhodné odstíny barev s indexem HBW

30-100. Odstíny s HBW pod 30 jsou vhodné na malé plochy a dekorativní účely. V případě, že

hodláte odstíny s HBW pod 30 na fasádu přece jen použít, doporučuji provést zateplení

minerální vatou s kolmým vláknem a s výztužnou vrstvou minimální tl.6mm. V případě

použití tmavých odstínů na polystyrenové izolace se doporučují stěrkové tmely s výztuhou a

armovací vrstvy minimálně tl. 6-8 mm. Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost

„odrážet světlo“ a pod povrchem omítky se teplota může v letních měsících pohybovat až

+70°C. Tato teplota už můž mít zásadní vliv na objemovou stálost polystyrenu a barevnou

stabilitu omítky.

3.5.1.2 SPECIÁLNÍ OMÍTKY A NÁTĚRY V DESIGNU PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ

Produktová novinka firmy CERESIT, která v roce 2011 uvedla na trh tento druh

povrchových úprav vhodný nejen pro zateplené fasády. Materiály nabízejí imitace přírodního

kamene, dřeva a kovu. Dodávají se v široké barevné škále a mohou dodat Vašemu domu

opravdu jedinečný, zajímavý a přírodní vzhled. Lze tyto materiály kombinovat s pastovitými

123

omítkami a obklady. Jejich jedinečný povrch se vytváří strukturování, strojním nástřikem,

formováním na fasádě speciálními formami, které se vtlačují do čerstvě nanesené omítky.

Obr. Přírodní kámen, dekorativní omítka

Obr. Design dřeva a kovu

124

3.5.1.3 OBKLADY

Obklady vytváří pevný a architektonicky zajímavý vzhled domu s delší životností a

menšími nároky na údržbu. Na fasádu lze nalepit keramické obklady, cihlové obkladové

pásky, tenký kamenný obklad, lehké obkladové pásky (umělá imitace cihly, kamene a jiných

materiálů). Je nutné použít vždy obkladové prvky menšího formátu. Váha obkladu může být

až 75kg/m2. Obklad se lepí na armovací vrstvu, která je přikotvena talířovými hmoždinkami

v předepsaném počtu na m2. S váhou obkladového materiálu roste počet kotvících prvků

(talířových hmoždinek) na m2 plochy. Vždy je nutné posoudit systém kotvení a počet

hmoždinek na m2 statickým výpočtem. Při lepení obkladu se lepící tmel nanáší zároveň na

podklad a na obklad. Spáry mezi obkladem se vyplňují příslušnou spárovací hmotou.

Obr. Zateplená fasáda domu s obkladem cihelný pásek

125

4 Příprava podkladu, navazujících konstrukcí a prvků

Zateplovací systém se kontaktně lepí na podklad (zdivo, konstrukci). Podklad tvoří

nosnou základnu systému. Vhodnými podklady jsou pevné a soudržné omítky, všechny druhy

zdiva, betonové povrchy a panely, porobetony, dřevo materiály, konstrukční desky cetris,

osb, QSB desky a ocelový plech. Příprava a opravy podkladu se musí provádět s dostatečným

předstihem pro zajištění vyschnutí opravených ploch (minimálně 10dní).

4.1 Přípustná tolerance nerovnosti podkladu

+-10mm / 1m lať - pro izolant, který je pouze nalepený bez dodatečného kotvení

+-20mm / 1m lať - pro izolant, který je nalepený s dodatečným zakotvením talířovými

hmoždinkami

Soudržnost podkladu je předepsaná min. 0,2 Mpa, přípustná hodnota je 0,08 Mpa.

Podklad musí být čistý, suchý, nosný bez mastnot a nečistot. Před lepením doporučuji

podklad vždy ošetřit příslušným penetračním nátěrem. Penetraci podkladu nedoporučuji

používat při zateplení vatou s kolmými vlákny a difuzně otevřenými polystyreny např. Baumit

Open Therm, Weber Clima apod. (došlo by k částečnému omezení přenosu vodních par

z podkladu do izolantu a ven ze systému).

4.2 Vlhkost podkladu

Nedoporučuji zateplovat na provlhlý a mokrý podklad, kde je příčinou vzlínající vlhkost,

povrchová vlhkost dostávající se do zdiva, zabudovaná vlhkost (zejména u trvale

nevytápěných starých objektů, které se rekonstruují). Důležité je odstranit příčinu vzniku

vlhkosti, dům nechat následně vyschnout tak, aby konstrukce, na kterou se bude lepit

izolant, neměla více než 5-7% povrchové vlhkosti.

U novostaveb a rekonstrukcí musí být dokončeny všechny mokré procesy (omítky,

potěry, betony, zdění). Doporučuji, aby objekt před zateplením fasády dostatečně vyschl jak

126

z vnitřní, tak venkovní strany. U novostaveb je ideální tzv. přemrznutí hrubé stavby přes

jednu zimu.

V dnešní době kladou investoři a stavebníci veliký důraz na rychlost výstavby. Je

běžnou praxí, že se na jaře kopou základy a betonuje, staví hrubá stavba, v létě se provádějí

vnitřní práce a na podzim se dům zatepluje. V zimě se lidé stěhují do domu a začínají stavbu

vytápět a užívat běžným způsobem. Tento postup pak zapříčiní obrovské odpařování

zabudované vlhkosti, postupné vypraskávání omítek a stěn, rosení oken a vysoký obsah

vlhkosti v domě. Nepodceňujte prosím tento fakt. U pórobetonového zdiva vysychají zdící

bloky po vyzdění až 6let než se dostanou na 5% obsah hmotnostní vlhkosti. Z výroby má

pórobeton 30-40% obsah hmotnostní vlhkosti, což má zásadní vliv na jeho deklarované

tepelněizolační vlastnosti. Vlhkost v konstrukci zásadně snižuje její tepelněizolační vlastnosti.

U starších domů, které jsou vyzděny z kotového zdiva (nepálené cihly), kamene,

kombinovaného zdiva cihla-kámen, škvárobetonu, plynosilikátu, kde je výskyt vlhkosti ve

zdivu viditelný a ve vnitřním prostoru domu citelný, doporučuji odstranit stávající omítku,

podklad vyrovnat novou vápenocementovou omítkou a zateplovací systém provést

z minerální vlny nebo difuzně otevřených polystyrenů.

Pro nově postavené domy z bílého nebo šedého porobetonu doporučuji zateplení

fasády provést z minerální vlny, difuzně otevřených polystyrenů, desek Ytong MULTIPOR

nebo systém provětrané fasády. V případě zdiva Ytong tl.500mm, postačí tepelněizolační

omítka tl.20mm.

127

4.3 Postupy diagnostiky, opravy a přípravy podkladu pro

zateplení fasády

URČENÍ SLOŽENÍ A PŘILNAVOSTI POVRCHU PODKLADU

Organické nátěry lze obvykle

změkčit plamenem hořáku.

Rovněž silnější vrstvy organických

omítek změknou po prudším

zahřátí plamenem.

Vápenocementové omítky na rozdíl

od organických po zahřátí

plamenem nezměknou.

U nátěru se provádí test

mřížkovým řezem. Nátěr se nařízne

do mřížky o velikosti cca 2x2 mm,

na ploše 10x10cm. Nátěr se

považuje za dobře přilnutý pokud

drží na 80% plochy.

U nátěru provedených na hrubých

podkladech nebo silných

organických omítkách lze

přilnavost k podkladu zjistit

pomocí nože nebo špachtle.

U vápenocementových omítek se

kontroluje povrchová omítka, zda

nemá trhliny nebo dutá místa v

podkladu.

128

URČENÍ PEVNOSTI A ÚNOSNOSTI OMÍTKY

Je nutné pro následné lepení a kotvení izolantu do podkladu.

Tvrdost se zjistí pootočením

šroubováku vraženého do omítky.

Pokud šroubovák nelze vrazit do

povrchu, je omítka dostatečně

pevná.

Pokud šroubovák projde povrchem

omítky, není omítka únosná a musí

být odstraněna.

Nosnost omítky se zjištuje

poklepem. Fasádu je třeba

zkontrolovat zvlášte tam, kde jsou

trhliny. Zde mohou být dutá místa

v podkladní vrstvě.

U rozsáhlejších míst s dutinami je

třeba omítku zcela odstranit. U

lokálních míst s dutinami je třeba

odstranit uvolněná místa a ty

doplnit jádrovou omítku.

Po postavení lešení je třeba

překontrolovat celou plochu

fasády, zda neobsahuje dutá místa

v podkladu.

129

URČENÍ NASÁKAVOSTI PODKLADNÍCH OMÍTEK

Je nutné určit nasákavost podkladu, jedině tak zjistíte, jakou penetraci a druh lepidla pro

nalepení izolantu zvolit.

Podkladová omítka se polije čistou

vodou hadicí nebo z plastové

nádoby.

Pokud voda v krupejích stéká,

podkladní omítka není nasákavá.

Pokud je voda rychle vstřebána do

povrchu, je omítka nasákavá.

VYČIŠTĚNÍ PODKLADU OD NEČISTOT A BIOTICKÉHO NAPADENÍ

Volné nečistoty lze odstranit

koštětem nebo kartáčem.

Hrubé nečistoty se odstraňují

vysokotlakovým omytím s

přidáním čistícího přípravku.

V případě napadení podkladu

plísněmi, řasami nebo houbami se

do vysokotlakového zařízení přidají

chemické čistící prostředky (roztok

organických BIOCIDŮ).

Po omytí vysokotlakovým

zařízením je třeba nechat povrch

oschnout.

Čištění fasádního líce od prachu, pavučin atd. se provádí mytím tlakovou pitnou

vodou s případným přidáním čisticího přípravku. V případě použití čisticího přípravku je třeba

následně povrch omýt tlakovou pitnou vodou bez čistícího přípravku. Tlak vody je třeba

upravit tak, aby při ostřiku nedošlo k poškození konečné povrchové úpravy. Maximální

povolená teplota pitné vody je 40°C.

130

V případě biotického napadení (řasy, plísně, sinice atd.), se nejprve napadená plocha

postříká (hladké podklady možné setřít) ze vzdálenosti 10 až 15 cm neředěným sanačním

biocidním přípravkem, který se nechá působit min. 20 minut. Následně se ošetřovaná plocha

omyje pitnou vodou nebo se nechá přípravek zaschnout. Na silně napadené plochy je možné

postup opakovat. Řasy a plísně před použitím biocidního přípravku neodstraňujte na sucho,

aby nedošlo rozptýlení nebezpečných výtrusů do okolí. Při mytí tlakovou pitnou vodou je

třeba vždy dbát, aby voda nevnikla pod vrstvu konečné povrchové úpravy a do míst napojení

s jinými stavebními prvky (např. okny, dveřmi atd.). Čištění fasádního líce mytím se

doporučuje provádět v letním období, kdy je předpoklad následného rychlého vyschnutí

podkladu a možné započetí zateplovacích prací.

RENOVACE NESOUDRŽNÉ, SPRAŠUJÍCÍ A ODPADÁVAJÍCÍ OMÍTKY

Ostrým předmětem zjistíme místa s

nesoudržnou omítkou.

Oklepáním je třeba odstranit duté a

nesoudržné omítky až na podklad.

Podklad je třeba navlhčit.

Chybějící místa se doplní jádrovou

omítkou a povrch se latí srovná do

úrovně původní omítky.

Tloušťka jedné vrstvy max. 25 mm. Při

větších tloušťkách omítky doporučujeme

dvouvrstvé zpracování. Nanášení druhé

vrstvy provádíme na čerstvý, ale zavadlý

podklad. Nanesenou omítku zarovnejte

stahovací latí do roviny. Po jemném

zatuhnutí uhladit a zatáhnout dřevěným

hladítkem.

Nahazování postřiku se provádí ostrým

nahozením zednickou lžící na celé ploše.

Je nutné dbát na to, aby byly veškeré

spáry ve zdivu dobře vyplněny a

uzavřeny.

Podklad dokonale zbavený všech zbytků

malt se mírně navlhčí vodou a po

zavadnutí se provede podkladní

cementový postřik.

131

4.4 Ošetření a příprava zasoleného povrchu fasád

Zasolení omítky vzniká důsledkem vysychání vlhkosti obsahující rozpuštěné minerály. U

těchto povrchů musí být proveden průzkum s analýzou příčin zasolení. Zasolení musí být

odstraněno spolu s příčinou. Doporučuji v případě zasolení odstranit celé stávající omítkové

souvrství včetně malty ze spár zdiva.

Soli jsou po chemické stránce binární nebo vícesložkové sloučeniny složené

z jednoduchých nebo složitých kationů a anionů. Z hlediska poškozování fasád – nátěrů,

omítek, kamene, cihlových materiálů je důležitým kritériem rozpustnost solí. Nejčastějšími

solemi způsobujícími poškození jsou obvykle sírany, chloridy a dusičnany. Prakticky každá

vodorozpustná sůl škodí svou krystalizací zdivu. Škodlivost solí je dána jejich krystalickým

tlakem, tj. tlakem, který mohou vyvinout při krystalizaci na stěny pórů, a rozpustností. Vyšší

rozpustnost znamená potencionální koncentraci solí ve stavbě a větší možnost poškození při

úplné krystalizaci.

Destruktivní vliv vodorozpustných solí je zapříčiněn hlavně dvěma procesy –

krystalizací a hydratací solí v porézním materiálu. K poškození stavebních hmot vlivem

působením solí nedochází okamžitě po jediné krystalizaci anebo hydrataci solí, ale až po

několika cyklech, případně až po několika desítkách až stovkách cyklů.

Obr. Silně zasolená omítka vlivem vzlínající vlhkosti. Naprosto nevhodný podklad pro zateplovací systém.

132

4.5 Druhy podkladů a doporučené systémy lepení tepelné

izolace

Pro Vaši lepší orientaci jsem níže zpracoval nejběžnější konstrukční a zdící systémy

staveb a možné způsoby lepení tepelného izolantu na podklad. U každého druhu podkladu se

snažím vysvětlit jeho úskalí a přednosti a způsob přípravy pro nalepení izolantu.

PLNÁ CIHLA:

V případě, že podklad nesplňuje požadovanou rovinatost,

doporučujeme jej srovnat jádrovou omítkou. Při následném lepení

se vyhnete větší spotřebě lepícího tmelu a potížím se srovnáním

fasády do roviny. Jádrovou omítku doporučuji před lepením

izolantu napenetrovat.

Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely, PU pěnu na lepení

polystyrenu

DUTÉ CIHLY (HELUZ, POROTHERM, KERATHERM):

Zdivo z tohoto materiálu bývá většinou vyzděno v požadované

rovině. Izolant můžete bez problému na zdivo přímo nalepit.


polystyrenu

MONOLITICKÝ BETON:

Podklad je rovný a málo nasákavý, izolant lze přímo lepit bez

napenetrování.


polystyrenu

133

ZDIVO KAMENNÉ A SMÍŠENÉ:

Musíte zjistit procento obsažené vlhkosti v kamenném zdivu.

Podklad dobře očistit a srovnat jádrovou omítkou. Pokud je vlhkost

zdiva pod 10%, lze na zateplení použít fasádní polystyren.

Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely

VÁPENOPÍSKOVÉ TVÁRNICE:

Podklad je rovný a málo nasákavý, izolant lze přímo lepit bez

napenetrování zdiva


polystyrenu

OSD, QSB, DURELIS, CETRIS a jiné konstrukční DESKY:

Jedná se o ideálně rovný nenasákavý podklad.

Pro lepení lze použít: speciální cementové lepící tmely určené na

dřevopodklady s nutností podklad napenetrovat určenou

penetrací, PU pěnu na lepení polystyrenu, disperzní lepící hmoty na

polystyren a vatu

ŠEDÝ POROBETON:

Jedná se o ideálně rovný nasákavý podklad. Doporučujeme před

lepením izolantu zapenetrovat, sníží se tak savost podkladu a zvýší

jeho přídržnost.


polystyrenu

134

BŘIZOLITOVÁ OMÍTKA:

Tento podklad nebývá ideálně rovný. Doporučujeme zjistit kvalitu a

přídržnost omítky ke zdivu poklepem, očistit povrch tlakovou

vodou a napenetrovat. Dutá místa omítky odstranit a fasádu

srovnat jádrovou omítkou. Vyhnete se tak větší spotřebě lepidla při

lepení izolantu.


polystyrenu

BÍLÝ POROBETON:

Jde o ideálně rovný a silně nasákavý podklad. Doporučujeme před

lepením izolantu zdivo napenetrovat, sníží se tak savost podkladu a

zvýší jeho přídržnost.


polystyrenu

135

5 Ostatní související prvky, prostupy a vedení na

fasádě

Se zateplením fasády souvisejí další nutné práce, které doplňují její funkčnost a

životnost. Jedná se hlavně o klempířské prvky, které zabraňují pronikání vody do fasády na

vodorovných plochách říms, markýz, parapetů otvorových prvků, oplechování atik a dešťové

svody, které se kotví do plochy fasády. Dalším důležitým vedením, které se kotví do líce

fasády, je bleskosvod. V kapitole bleskosvod Vám nabídnu způsoby vedení a uchycení

bleskosvodu na fasádě. Ventilační prostupy a mřížky se týkají snad každého domu. Je

důležité provést správné napojení prostupu na líc fasády s ventilační mřížkou. Důležitou

kapitolou je vedení a uchycení elektroinstalačních prvků pod a na ploše fasády.

5.1 Oplechování parapetu

Oplechování parapetu musí přesahovat líc zateplovacího systému 25-40mm. Boční

napojení parapetního plechu na zateplené ostění musí být utěsněno vůči srážkové vodě.

Parapety se osazují po dokončení výztužné vrstvy. Možnosti osazení jsou se zapuštěnou

montáží do zatepleného ostění s použitím plastové lemovací krytky nebo osazení povrchové,

kde se do boční hrany osazeného a nalepeného parapetu v ostění dotáhne povrchová úprava

(omítka, obklad).

136

Typy materiálů pro oplechování parapetů:

Hliníkový tažený plech tl. 1,7-2,4mm

Hliníkový ohýbaný plech tl. 0,8-1mm

FeZn ohýbaný plech tl. 0,6mm

TiZn ohýbaný plech tl. 0,6mm

Měděný ohýbaný plech tl.0,55mm

Typy montážních lepidel pro nalepení parapetu:

Akrylátově-disperzní lepidlo na vodní bázi

Bitumenové lepidlo

Nízkoexpanzní montážní pěna

Polyuretanové pružné montážní lepidlo

Disperzní syntetická pryskyřice

Obr. FeZn ohýbaný plech Obr. Hliníkový tažený plech Obr. Hliníkový ohýbaný plech

5.2 Oplechování atiky

Oplechování atiky se provádí přišroubováním plechu do podkladu (konstrukce atiky).

Oplechování se provádí nejčastěji FeZn plechem nebo TiZn plechem. Spád oplechování atiky

musí směřovat na střechu. Vzdálenost okapové hrany oplechování od vnějšího povrchu

zateplení se doporučuje 20 – 50mm. Tepelná izolace musí být pod oplechováním atiky

137

ochráněna před přehřátým plechem. Pod plech se proto doporučuje zateplení minerální

vatou. Na polystyrenové izolace pod oplechování atiky se jako ochrana před poškozením

používá OSB deska.

Výška okapního nosu oplechování atiky se určuje dle výšky budovy:

výška 8m výška nosu 50mm

výška 8 – 20m výška nosu 80mm

výška přes 20m výška nosu 100mm

Detail oplechování atiky:

1. Lepicí malta

2. Tepelná izolace

3. Výztužná vrstva síťoviny se skelným

vláknem

4. Základní nátěr

5. Fasádní omítka

6. Trvale pružný tmel (nejlépe polyuretanový)

138

5.3 Připevnění dešťových svodů

Dešťové svody nesmí být osazeny v přímém kontaktu se zateplovacím systémem.

Kotvící prvky procházející zateplovacím systémem nesmí vytvořit tepelný most a umožnit

vniknutí srážkové vody do systému. Dříve se kotvily prvky nesoucí dešťový svod přímo do

stěny pod zateplovacím systémem navrtáním a zaražením do zdiva, kotvením na chemickou

kotvu nebo přišroubováním nosného prvku na zdivo před nalepením izolantu. Toto řešení je

z mého pohledu nedostačující a z praxe mám zjištěno, že tyto kotvící prvky dostatečně nedrží

a vytváří výše zmíněný tepelný most. Doporučuji používat šroubovací izolační kotvu do

zateplovacích systémů viz obrázek. Kotva se zašroubuje do izolačního materiálu před aplikací

povrchové úpravy. Na ocelový držák se následně připevní nosná objímka svodu.

Obr. Izolační kotva, řešení bez tepelného mostu.

Montáž po nalepení izolantu

Obr. Ocelová kotva, řešení s tepelným mostem

Montáž před nalepením izolantu

139

5.4 Bleskosvod

Hromosvody jsou nedílnou součástí domů a budov. Jedná se o ochranu budov a

předmětů před atmosférickým přepětím. Podle typu a provedení budovy jsou i hromosvody

v různých provedeních. Nejpoužívanější materiály pro hromosvody jsou pozinkované prvky

(FeZn) a dále v dnešní době stále populárnější, kvalitnější, ale podstatně dražší měděné a

nerezové prvky.

Rozdělení typů vodičů použitelných pro hromosvody

Nerezový

Pozinkovaná ocel

Měď

Slitina hliníku AlMgSi

Při zateplení fasády je nutné vyřešit zakotvení svislého vedení hromosvodu, které

prochází přes fasádu ze střechy do jímací tyče v zemi. U rekonstrukcí a zateplení starších

domů se hromosvod kotví speciálními kotvícími sadami do fasádních izolačních materiálů

nebo přes tepelnou izolaci přímo do zdiva. Nevýhodou kotvení ocelovým šroubem nebo

nosnou konzolou skrz izolaci do zdiva je následný tepelný most, který oslabuje účinky

zateplení domu a vytváří kolem kotvy kondenzační zónu. Níže Vám představím 3 obvyklé

způsoby zakotvení hromosvodu při povrchovém vedení hromosvodu na fasádě. Podotýkám,

že vedení hromosvodu se nesmí dotýkat plochy fasády, musí spočívat pouze na kotevních

prvcích, které jsou od sebe rozmístěny ve vzdálenosti 2m.

140

Obr. Uchycení hromosvodu bez tepelného mostu do izolace speciální kotvící sadou

141

Obr. Uchycení hromosvodu na ocelové kotvy a konzoly přes izolant

U novostaveb se často setkávám s řešením, kdy je svislé vedení hromosvodu vedeno

pod zateplovacím systémem v plastové chráničce, která je zabudovaná ve zdivu. Zabudované

vedení hromosvodu pod izolantem je výhodné pro zateplovací systémy s izolanty větší

tloušťky.

Jak tedy skrýt svod bleskosvodu?

U staveb bez tepelné izolace je třeba svod uložit do otevřeného zářezu ve zdivu a

fixovat jej vhodnými podpěrami vedení. Omítka nesmí být v přímém kontaktu s holým

drátem vzhledem k zabezpečení chemické stálosti materiálu svodu a omítky. Proto by bylo

vhodnější uložit drát do netříštivé PVC trubky. Vzhledem k cenám PVC trubek bude cenově

výhodnější použít drát s bezhalogenovou izolací z PVC. U zateplovacích systémů

nepředstavuje žádný problém vedení bleskosvodu pod tepelnou izolací na bázi čedičových

vat. V lepším případě doporučuji umístit svod na plochu fasády. Opět vzhledem k zamezení

možné reakce mezi drátem a prostředím ve vatě je vhodné umístit celý svod do nehořlavé

trubky a vždy po asi 0,5m jej mechanicky upevnit do stěny svorkou a místo přerušení trubky

pro jistotu dodatečně izolovat.

142

Nejrozšířenější variantou zateplení fasád je použití polystyrenových desek. Holý drát svodu

se nesmí dotýkat hořlavého materiálu stěny, je-li zvýšení teploty svodů nebezpečné. V lehce

hořlavém zateplení (polystyren) musí být vyříznuta drážka tak, aby nebyl možný přímý

kontakt mezi svodem a polystyrenem. V tomto případě se musí také svod umístit do

nehořlavé a netříštivé PVC trubky.

Dle zkušeností doporučuji se skrytým svodům raději vyhnout. Svody uložené v

polystyrenových izolacích používat pouze ve stavu nejvyšší nouze! Dalším řešením skrytých

svodů je využití okapových rour. Jsou-li z mědi nebo z TiZn, je možné svod bleskosvodu

přichytit k rouře a schovat jej za ni.

Obr. Skrytá montáž hromosvodu

143

Obr. Pravidla pro upevnění svodu

Obr. Uchycení svodu na okapu

5.5 Větrací prostupy a mřížky

Přes zateplovací systém fasády může vést řada prostupů a větracích otvorů

s ventilačními zařízeními. Jelikož se jedná o prostup přes celou tloušťku systému, musí být

zamezeno průniku vody z plochy fasády do souvrství zateplovacího systému. Větrací mřížky

z plastu nebo kovu musí být pevně spojeny s lícem fasády a ve spoji s fasádou utěsněny

trvale pružným tmelem (nejlépe přetíratelným polyuretanovým tmelem). Větrací otvory se

do izolantu vyřezávají při lepení izolantu na stěnu. Do vyřezaného otvoru v izolantu se usadí

po jeho celé tloušťce PVC nebo AL flexi trubka v průměru vybrané větrací mřížky. Místa, kde

trubka nepřiléhá pevně k izolantu, se vypění montážní pěnou. Větrací trubka se následně

zařízne s finálním povrchem fasády a usadí se na ni větrací mřížka.

Tímto způsobem se osadí jakýkoliv prostup přes fasádu včetně ventilátorů. Velmi

oblíbené jsou výrobky firmy HACO. Zejména kruhové, čtvercové plastové a nerezové větrací

mřížky se skelnou mřížkou proti vlétnutí hmyzu. Vždy dbejte na správnou montáž větracích

mřížek. Často se stává, že pracovníci pouze lepí tyto mřížky přímo na plochu fasády silikonem

144

a nezajišťují je přichycením na hmoždinku a vrut. Taková mřížka po čase odpadne. Její

dodatečné namontování zpět se může u vyšších domů prodražit.

Osazení dalších prvků na fasádě

U novostaveb a rekonstrukcí, kde se dodatečně zateplení fasády provádí, doporučuji,

aby veškeré prvky a zařízení, které zvažujete na fasádu zavěsit (klimatizace, teplná čerpadla

vzduch, satelitní antény a další) byly kotveny na předem připravené a na chemickou kotvu

zakotvené závitové tyče, které z plochy fasády budou v místech zakotvení zařízení nebo

předmětu přečnívat přes líc izolantu. Masivní ocelové konzole představují v ploše fasády

výrazný tepelný most, který může zapříčinit na vnitřní straně stěny kondenzaci vlhkosti a

tvorbu plísní.

Často se s tímto jevem setkávám u dříve instalovaných konzol elektrického vedení.

Konzoly jsou přichyceny na zazděné masivní ocelové U profily, které jsou často zazděné až na

vnitřní stranu zdiva. Lidé si často stěžují, že po zateplení se jim v těchto místech z vnitřní

strany stěny nadále tvoří vlhké fleky a plísně. V tomto případě doporučuji tento systém,

uchycení demontovat a elektrické vedení připevnit lehčím a jednodušším způsobem. Tuto

demontáž a montáž nového systému napojení elektriky na dům zajišťuje vždy poskytovatel

(např. E-on, ČEZ).

Ocelové prvky montované na líc fasády musí být opatřeny protikorozní úpravou,

nejlépe pozinkováním, nátěrem nebo nerezovými materiály. Veškeré spoje a prostupy

kotevních prvků a fasády musí být opatřeny trvale pružným polyuretanovým tmelem. Ze

zkušenosti můžu napsat, že transparentní silikonové nebo akrylátové tmely na fasádě vlivem

povětrnosti a UV záření dlouho nevydrží a z fasády odpadnou (jejich životnost je cca 3-5let).

145

5.6 Vedení a osazení elektroinstalace na fasádě (světla,

zvonek, čidla)

Neznám zateplenou fasádu domu, kde by nebylo jediné světlo, zvonek, zásuvka a další

elektroinstalační materiály. V minulosti jsem byl svědkem desítek amatérských pokusných

řešení upevnění těchto prvků na fasádě. Často se používaly špalíky ukotveného dřeva, které

v omítkách a tepelné izolaci nesly elektrické zařízení. Někteří pracovníci používali místo dřeva

XPS polystyren nebo kotvily elektro prvky přes dlouhé hmoždinky přímo do podkladu.

Upřímně musím napsat, že tyto řešení byly dočasná a vyžadovaly pozdější opravu. Tento

problém dobře vyřešil systém prvků elektroinstalační nosič, krabice KEZ a montážní deska

MDZ.

Elektroinstalační nosič a krabice KEZ

Nosič slouží jako nosný prvek při montáži systému do zateplení. Je určen pro tloušťku

polystyrenu 50 až 200mm. Tepelně izolační materiál utěsní volný prostor v nosiči krabice a

zabraňuje tvorbě tepelného mostu. Na nosič se upevní buď elektroinstalační krabice KEZ (pro

instalaci vypínače/zásuvky), nebo montážní deska MDZ (pro uchycení svítidel, čidel, zvonků,

kamerových systémů apod).

Obr. Elektroinstalační nosič s krabicí KEZ

Obr. Elektroinstalační nosič s montážní deskou MDZ

146

Součástí balení jsou hmoždinky, vruty pro připevnění nosiče ke stěně, šrouby pro

montáž krabice k nosiči a pro instalaci přístrojů. Před montáží je nutné seříznout nosič

včetně vložené izolace na potřebnou délku podle tloušťky izolační vrstvy. Nosič se připevní

ke stěně pomocí vrutů a hmoždinek dle typu zdiva. Nosičem se protáhne kabel a vloží

zkrácená izolace. Pomocí 4 šroubů (součást balení) se k nosiči připevní krabice, na které se

provede finální montáž.

Do krabice je nutné instalovat přístroje s krytím odpovídající prostředí. Při instalaci

přístrojů na hrubší omítku je doporučeno přitěsnění přístroje silikonem.

Obr. Montážní postup instalace nosiče a krabice KEZ do zateplovacího systému

147

Nosič a montážní deska do zateplení MDZ

Slouží k instalaci elektrických zařízení (venkovní světla, pohybová čidla, zásuvky 400 V

apod.) na zateplené fasády budov, svojí konstrukcí eliminuje vytváření tepelných mostů.

Není určena pro montáž satelitních antén a jiných velkoplošných prvků. Montážní deska

umožňuje montáž zařízení při tloušťce zateplovací vrstvy 50 - 200mm.

Obr. Nosič s montážní deskou MDZ zabudované v zateplovacím systému

Plocha pro montáž zařízení je 120x120mm. Součástí balení jsou hmoždinky, vruty pro

připevnění nosiče ke stěně a šrouby pro montáž desky.

Při montáži zásuvky 400V se doporučuje připevnění nosiče pomocí chemických kotev.

Nosičem se protáhne kabel a vloží zkrácená izolace. Pomocí 4 šroubů (součást balení) se k

nosiči připevní deska, na které se provede finální montáž.

Obr. Montáž světla na desku MDZ

148

Obr. Montáž zásuvky, pohybového čidla a kamerového systému na desku MDZ

5.7 Dodatečné tvarové prvky na fasádě

Při zateplení a obnově starších a historických budov je vždy kladen důraz na zachování

stávajícího historického vzhledu domu. Z hlediska rovinatosti podkladu doporučuji z fasády

před zateplením všechny vyčnívající prvky odstranit a docílit tak požadované rovinatosti pro

zateplení fasády. Po nalepení izolantu a provedení výztužné vrstva se na plochu fasády nalepí

vybrané lehké dekorativní prvky vyrobené tvarovým řezáním z tuhého EPS150 a EPS200.

Prvky se celoplošně lepí speciálním flexibilním lepidlem a spára mezi prvkem a fasádou se

tmelí trvale pružným tmelem. Vnější povrch prvků je z výroby potažený finální fasádní

stěrkovou hmotou na bázi akrylátu, která zajišťuje ochranu před povětrnostními vlivy. Po

nalepení se profily přetírají elastickou fasádní barvou. Na zakázku lze nechat vyrobit fasádní

profily a dekorace dle požadavků zákazníka. Je možné zhotovit kopie původní fasádní

výzdoby.

Nejčastějšími prvky bývají římsy, lemovací lišty, bosáže, podparapetní desky, bodové

dekorační prvky jako reliéfy, výstupky, sošky, šambrány.

Obr. Lehký dekorativní prvek a jeho složení

149

Obr. Nalepené prvky na líc fasády

Výrazné a větší vystupující prvky jsou vyráběny jako vláknocementová skořepina,

které se speciálně kotví do podkladu a po obvodu utěsňují pružným tmelem.

V poslední době jsem zaznamenal velkou oblibu stavebníků dolepovat kolem oken

vystouplé šambrány. Jedná se o nevýrazné tvarové prvky, které se vytváří přímo na stavbě

dolepováním izolačních desek menší tloušťky 10-30mm. Armovací vrstva a povrchová úprava

se pak provádí spolu s vnějším souvrstvím celého zateplovacího systému. Horní hranu

vystouplé šambrány doporučuji oplechovat. U vystouplých prvků dochází k usazování prachu

a nečistot a při dešti k jejich vyplavení na plochu fasády po obvodu prvku.

Obr. Příklad provedení oblíbených šambrán kolem oken

150

6 Čím a jak zateplit fasádu v otázkách a odpovědích

Tato kapitola byla sepsána na základě dotazů zákazníků, kteří hledali odpověď na své

dotazy v mém DISKUSNÍM FÓRU. V knize jste měli možnost se seznámit s materiálovou

skladbou zateplovacích systémů a s postupy montáže. V poslední kapitole Vám pomohu se

rozhodnout, který zateplovací systém je pro Váš dům nejvhodnější. Najdete modelové

příklady domů rozdělené dle konstrukčního a materiálového složení, na které doporučím

vhodný způsob zateplení a tloušťku izolantu. Věřím, že tak dostanete kompletní informace a

jistotu, že Váš dům zateplíte opravdu správně.

6.1 Jak zateplit fasádu domu z plných cihel?

tl.400-500mm, omítka břízolitová nebo vápenocementová tl.20-30mm

Odpověď: Tento typ výstavby je v České republice nejrozšířenější a týká se nejčastěji

staveb bytových a rodinných domů postavených od roku 1930 – 1970. Vápenocementové

omítky bývají na pokraji své životnosti a soudržnosti a doporučuji je proto osekat a podklad

znovu nahodit jádrovou omítkou. Břízolitové omítky po 20-30 letech vykazují dobrou

povrchovou soudržnost a pevnost. Důležitá je kontrola poklepem, zdali je omítka spojena

s podkladem. Často bývá břízolit na poklep dutý a drží jen místy. Jelikož se jedná o omítku

s vysokým podílem cementu a slídy, tak vykazuje dobrou soudržnost a pevnost, má špatnou

paropropustnost. Pokud je břízolit na poklep dutý je nutné jej osekat a podklad srovnat

vápenocementovou omítkou.

Pro zateplení cihelného zdiva tl.400-500mm je vhodné použít fasádní polystyren

EPS70F tl.120-140, šedý grafitový polystyren tl.100-120mm, minerální vata s podélným

vláknem tl. 100-120mm. (V případě, že zvažujete zateplení v nízkoenergetickém až

pasivním standardu, tloušťka tepelné izolace bude vyšší. Tyto případy by měla řešit

projektová dokumentace a výpočet tepelné náročnosti budovy.)

151

6.2 Jak zateplit fasádu domu ze škvárových bloků?

tl.300-370mm, omítka vápenocementová tl.30mm

Odpověď: Škvárobetonové bloky jsou produktem stavebníků z normalizačních dob.

Sám si živě pamatuji, jak jsme takové tvárnice doma na zahradě vyráběli z dovezené škváry a

popílku a míchali je s cementem a vodou. Připravená směs se plnila do vibračních forem a

výsledkem byla zdící tvárnice. Škvárobetonové tvárnice se vyráběly i průmyslovým způsobem

v továrnách. Materiál byl pevný, levný a docela dobře se ním dalo zdít. Nevýhodou byla

veliká spotřeba zdící malty a špatné tepelně izolační vlastnosti takto vyzděné konstrukce.

Pokud je stávající omítka na škvárobetonovém zdivu soudržná, lze izolant lepit přímo na ni.

Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky s kovovým šroubovacím trnem s

kotvící hloubkou ve zdivu min. 40mm.

Pro zateplení škvárobetonového zdiva tl.300-370mm je vhodné použít fasádní

polystyren EPS70F tl.140, šedý grafitový polystyren tl. 120mm, minerální vata s podélným

vláknem tl. 120mm.

(V případě, že zvažujete zateplení v nízkoenergetickém až pasivním standardu, tloušťka

tepelné izolace bude vyšší. Tyto případy by měla řešit projektová dokumentace a výpočet

tepelné náročnosti budovy.)

6.3 Jak zateplit fasádu domu z plynosilikátových bloků

(porobeton)?

tl.300-370mm, omítka vápenocementová tl.30mm

Odpověď: Dříve vyráběné plynosilikátové bloky nevykazovaly velkou pevnost a

tepelněizolační vlastnosti a zdily se na silnou vrstvu vápenocementové malty, což ještě více

zhoršovalo jejich tepelněizolační schopnost. Vápenocementové omítky s povrchovou

úpravou štukové omítky s nátěrem, často praskaly a jejich životnost se pohybovala okolo

15let. Na takto vyzděných domech se často objevovaly a objevují v zimním období tepelné

152

mosty v podobě prorýsovaných zdících bloků. U těchto staveb doporučuji zateplení zdiva

v každém případě použít. Stávající omítku, pokud nedrží, doporučuji osekat a podklad

napenetrovat. Tepelný izolant lze lepit přímo na napenetrovaný podklad. V případě větší

nerovnosti podkladu je nutné jej srovnat vápenocementovou omítkou.

Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky s kovovým šroubovacím

trnem s kotvící hloubkou ve zdivu min. 40mm popřípadě speciální talířové hmoždinky

s plastovým šroubovacím trnem

Pro zateplení porobetonového zdiva tl.300-370mm je vhodné použít fasádní polystyren

EPS70F tl.140-160, šedý grafitový polystyren tl. 120-140mm, minerální vata s podélným

vláknem tl. 120-140mm. (V případě, že zvažujete zateplení v nízkoenergetickém až

pasivním standardu, tloušťka tepelné izolace bude vyšší. Tyto případy by měla řešit

projektová dokumentace a výpočet tepelné náročnosti budovy.)

6.4 Jak zateplit fasádu domu z kamene?

tl.500-600mm

Odpověď: Zdivo z kamene vykazuje vysokou tepelnou vodivost a zateplením fasády

vhodnou tloušťkou izolantu lze využít jeho akumulační schopnosti. Kamenné zdivo může

obsahovat vyšší procento vlhkosti, a proto se doporučuji kámen zateplovat paropropustým

izolantem. Pokud je kamenné zdivo bez známky vlhkosti (zabudované, vzlínající, povrchové),

lze jej zateplit i fasádním polystyrenem.

Pro zateplení kamenného zdiva tl.500-600mm je vhodné použít fasádní polystyren EPS70F

tl.140-160, šedý grafitový polystyren tl. 120-140mm, minerální vata s podélným vláknem tl.

140mm, difúzně otevřené polystyrenové desky BAUMIT Open tl. 140-160mm.

153

6.5 Jak zateplit fasádu domu z nepálených cihel (lidově:

vepřák, kotovice)?

tl.450-600mm

Odpověď: Nepálené cihly se hojně používaly v dobách první republiky na výstavbu

hospodářských budov a často se s nimi setkávám při rekonstrukcích starších domů, které

navazují na tyto hospodářské budovy. Nepálená cihla má vždy vysoký obsah vlhkosti a je

proto nutné ji zateplit paropropustným materiálem a zamezit dalšímu vzlínání a vniknutí

vlhkosti do zdiva. Dalším problémem je nesoudržný a nerovný podklad. Je proto nutné

podklad pod zateplovací systém vyrovnat vápenocementovou jádrovou omítkou s vloženým

rabicovým pletivem, které omítku plošně zpevní. Pletivo se do zdiva kotví ocelovými šrouby

s plastovým přítlačným talířkem.

Jakmile máte podklad připravený, doporučuji jádrovou omítku nechat minimálně

1měsíc vyschnout. Následně lze lepit izolační desky.


trnem s kotvící hloubkou ve zdivu min. 60mm.

Pro zateplení zdiva z nepálených cihel tl.500-600mm je vhodné použít fasádní

minerální vatu s kolmým vláknem tl. 80-140mm, difúzně otevřené polystyrenové desky

BAUMIT Open tl. 80-140mm.

6.6 Jak zateplit fasádu dřevostavby?

stěna tl.200mm

Odpověď: Nejčastějším podkladem při zateplení novostaveb jsou konstrukční

dřevoštěpkové OSB nebo QSB desky. Vhodným izolačním materiálem na zateplení

dřevostaveb je fasádní polystyren EPS70F nebo šedý grafitový polystyren, který se lepí na

podklad speciální polyuretanovou montážní pěnou. Doporučená tloušťka polystyrenu pro

zateplení dřevostaveb je min. 120mm EPS70F a 100mm šedý grafitový polystyren. Na

154

zateplení lze použit minerální vatu s kolmými vlákny, která se na podklad lepí disperzním

nebo speciálním cementovým lepidlem. Při lepení speciálním cementovým lepidlem musíte

podklad napenetrovat speciální penetrací na nesavé podklady.

Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky EJOT STR H s kovovým

šroubovacím trnem nebo izolační přítlačné talířky s termovrutem. Při použití zafrézování a

EPS zátky lze použít klasické vruty do dřeva.

6.7 Jak zateplit fasádu novostavby domu z porobetonu

(Ytong, Porfix, Hebel atd..)?

tl.300-375mm

Odpověď: Výrobci přesných pórobetonových bloků nedoporučují dodatečné zateplení

tohoto materiálu. Důvodem je dostačující izolační schopnost zdiva. Jakým způsobem, ale

pórobetonové zdivo omítnout, aby v budoucnu odolalo povětrnosti a omítka na

porobetonovém zdivu nepraskala? Tady se již výrobci maltových směsí se způsoby řešení

rozcházejí. Jedni doporučují na porobetonový blok natáhnout perlinku s lepidlem ve vrstvě 3-

6mm a následně napenetrovat a natáhnout silikátovou nebo silikonovou omítku. Jiní

doporučují zdivo naomítat tepelněizolační nebo vápenocementovou jádrovou omítkou

tl.15mm s vloženou armovací tkaninou s oky 8x8mm + vyrovnávací stěrka a penetrace +

silikonová omítka. Ze zkušenosti mohu doporučit druhou variantu, pokud nechcete

pórobetonové zdivo zateplovat.

U zdiva Ytong Theta 375mm a 500mm opravdu již není dodatečné zateplení nutné a

zdivo odpovídá nizkoenergetickému až pasivnímu standartu. Zde doporučuji fasádu provést

z tepelněizolační omítky tl.15-30mm. Ytong Theta 500mm odpovídá pasivnímu standartu a

zateplovat se nemusí. Ytong Theta 375mm lze dodatečně zateplit paropropustným izolantem

Ytong Multipor, Baumit Open polystyrenem nebo minerální vatou. Doporučená tloušťka

zateplení zmíněných izolantů 80-120mm.

Pokud je dům vyzděný z bílého nebo šedého porobetonu tl.250-375mm doporučuji

zateplení určitě provést. Pokud uvažujete o fasádním polystyrenu EPS70F nebo šedém

155

grafitovém polystyrenu, lze tento izolant na zateplení fasády použít. Tloušťka polystyrenu

musí v tomto případě být minimálně 120mm s ohledem na možnou kondenzaci vodních par.

V žádném případě nepoužívejte polystyren tl.50-80mm. Fasádní polystyren je na porobeton

vhodný pouze ve větších tloušťkách. U nízkoenergetických a pasivních staveb se zdivo běžně

zdí na tloušťku 200-300mm a dodatečně zatepluje polystyrenem tl. 200-300mm.

Další možnou variantou zateplení porobetonu je minerální vata, difuzní polystyren

BAUMIT OPEN, desky Ytong MULTIPOR. Tady se tloušťka zateplení pohybuje od 80mm do

160mm. Tyto materiály jsou paropropustné a tudíž nemůže dojít ke kondenzaci a hromadění

vlhkosti v konstrukci.

Pokud se nejedná o bloky Ytong Theta a podobné super izolační stavební zdící

materiály, určitě bych se k dodatečnému zateplení porobetonu přikláněl. Jeho cena je

srovnatelná s cenou systému termoizolační omítky, ale účinek a životnost kontaktního

zateplení fasády izolantem je několikanásobně větší.

Výběr systému a izolantu závisí na vašich finančních možnostech a sympatiích ke

konkrétním materiálům. Nelze totiž tvrdit, že tohle je lepší a to zase horší. Vždy je to otázka

výpočtu, záměru jak chci dům kvalitně zateplit a finančních možností.


trnem s kotvící hloubkou ve zdivu 60mm.

6.8 Jak zateplit fasádu domu z cihelných bloků (Porotherm,

Heluz atd.)?

tl.300-440mm

Odpověď: Výrobci cihelných bloků uvádí, že dodatečné zateplení cihelných termobloků

od 375mm není nutné a stačí pouze zdivo omítnout termoizolační omítkou 20-30mm.

Častým problémem zděných staveb je porušování technologických předpisů a tím následně

vznikají mnohé tepelné mosty, které ve finále celý termoizolační zdící systém oslabují.

156

Dodatečné zateplení je proto jediným možným řešením jak dům trvale ochránit od

teplotních změn a povětrnosti.

Cihelné zdící termobloky šířky 500mm se již dodatečně nezateplují. Zdivo doporučuji

zaomítat tepelněizolační nebo vápenocementovou jádrovou omítkou tl.20mm s vloženou

armovací tkaninou s oky 8x8mm + vyrovnávací stěrka a penetrace + silikonová omítka.

Bloky šířky 300mm doporučuji zateplit fasádním polystyrenm EPS70F tl. 160mm, šedý

polystyren tl. 140mm, minerální vata 140-160mm, desky z fenolické pěny Kooltherm tl.70-

80mm.

Bloky šířky 375 až 440mm doporučuji zateplit fasádním polystyrenm EPS70F tl.

120mm, šedý polystyren tl. 100mm, minerální vata 80-120mm desky z fenolické pěny

Kooltherm tl.50-60mm, difůzní polystyren Baumit OPEN tl. 80-120mm.

Ideálním řešením pro zateplení cihelných bloků nad š. 400mm je použití

paropropustného izolantu a skladby zateplení např. minerální vata nebo Baumit open

izolační polystyrenové desky s paropropustným lepidlem, penetrací pod omítku a omítkou.

Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky do dutých materiálů

s kovovým nebo plastovým trnem s kotvící hloubkou ve zdivu od 35-60mm, dle typu

hmoždinky.

6.9 Jak zateplit fasádu domu z vápenopískových bloků?

tl. 175-240mm

Odpověď: Vápenopískové zdící bloky se s oblibou používají pro nízkoenergetické a pasivní

stavby. Zde se na zateplení zdiva doporučuje šedý grafitový polystyren tl. 200-300mm.

Variantním řešením je zateplení z fenolické pěny Kingspan Kooltherm K5 tl. 100-150mm.

157

Závěr

Pokud jste pozorně dočetli tuto knihu a dostali jste se až na její závěr právě na tuto

stránku, jsem naprosto přesvědčen, že Váš dům zateplíte opravdu správně. Využil/a jste

jedinečné možnosti získat ucelené informace o zateplení fasád v rámci unikátního

vzdělávacího programu SPRÁVNÉ ZATEPLENÍ FASÁD.

Věřím, že jste získal/a všeobecný přehled, jaký zateplovací systém můžete použít, které

materiály ho tvoří, dostali odpovědi na nejčastější otázky, byly Vám vysvětleny

nejpoužívanější odborné pojmy, termíny a výpočty, víte jaký podklad je vhodný pro zateplení

fasády a jak ho připravit, dále víte jaké další materiály, prvky a konstrukce souvisejí se

zateplením fasády a jak je můžete na fasádu napojit.

Jak již víte, cílem mé práce je dovést Vás ke kvalitně a funkčně zateplenému domu

s očekávanou návratností vložených prostředků a úsporou nákladů na topení. Věřím, že

tímto výukovým programem a knihou jsem svého cíle dostál a dal jsem Vám ty nejlepší a

nejucelenější informace o kontaktním zateplení fasád.

Za Vaše peníze máte právo dostat kvalitní materiály a práci. Správné informace už máte.

Nebojte se je použít a aplikovat v praxi. Tato kniha Vám může ušetřit desítky až stovky tisíc

za špatná rozhodnutí. Pouze správné informace vedou k správným rozhodnutím a správným

řešením. Využijte jich prosím.

Přeji Vám hodně zdaru při zateplení Vašeho domu, krásný vzhled, dlouhou životnost a

funkčnost Vaší fasády.

Roman Studený

158

www.spravnezateplenifasad.cz

[email protected]

VÝUKOVÝ Online SEMINÁŘ o ZATEPLOVÁNÍ FASÁD.

Rady, tipy, zkušenosti, postupy, doporučení a materiály.

Autor E-BOOKU: Roman Studený, www.romanstudeny.cz

"Tato elektronická kniha je součástí placené sekce online kurzu Správné zateplení fasád.cz. Bez

předchozího souhlasu autora je zakázáno jakékoli kopírování, publikování a šíření obsahu této knihy."

http://www.spravnezateplenifasad.cz/

mailto:[email protected]

http://www.romanstudeny.cz/

Date post:	16-Oct-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	7 times
Download:	0 times

FASÁDU SPRÁVNĚ A

Documents