FENOMÉN FENOMÉN ”IDOVSTV˝ ”IDOVSTV˝

1

FENOMÉN �IDOVSTVÍFENOMÉN �IDOVSTVÍ�idé jsou tu a chtìjí být respektováni

Adam Fi�er

Zvlá�tnost tématu, které si zvolil tento Dingir, spoèívápodle mého názoru v jeho nezvyklé mnohostrannosti:vedle nábo�enského rozmìru tu pøistupuje i rozmìr his-torický, kulturní, a samozøejmì politicko-národnostní,nebo� �idovské nábo�enství je úzce spjato s �idovskýmetnikem a s územím dnes nazývaným Stát Izrael. A od-tud je u� jen malý krok k otázce antisemitismu, která sedíky tragickému holokaustu (�oa) stala otázkou pro ce-lou na�i civilizaci. Ov�em navzdory nepøehlédnutelnostijudaismu máme o nìm a zvlá�tì o jeho souèasné podo-bì èasto jen mlhavou pøedstavu.

Po válce èe�tí �idé vìt�inou emigrovali nebo asimi-lovali, a tak se vytratili i z na�ich myslí. K o�ivení maléèeské �idovské komunity do�lo a� po sametové revolu-ci. Vliv asimilace ale pøetrvává a podle názoru rabínaBarashe �vìt�ina èeských �idù je na svou totální igno-ranci èehokoliv o judaismu je�tì i hrdá�1. Judaismus takparadoxnì u nás pùsobí dojmem spí�e netradièního ná-bo�enského smìru ne� starobylého nábo�enství, kteréje tu doma ji� více ne� tisíciletí.

Nelze pominout fakt, �e souèasný judaismus je vnitø-nì velmi rùznorodý a v mnoha ohledech nejednotný.Právem se øíká, �e kde jsou ètyøi �idé, tam je alespoò pìtrùzných názorù. Na psaní velkého � ve slovì ��id� seale shodne vìt�ina �idù. Je to pro nì otázkou vlastníidentity a slu�nosti a respektu jejich okolí. Ale pravdì-podobnì se shodnou také na tom, �e je jejich historickázku�enost nauèila od vìt�inové spoleènosti radìjineèekat ani tu slu�nost a respekt. Tak je tedy na násNe�idech, aby se tato nábo�enská men�ina mezi námicítila bezpeènì. Poznání jejích koøenù a souèasné roz-manitosti mù�e být prvním krokem. n

Poznámka1 �mok, Martin, Rozhovor s rabínem Chabadu Manisem Barashem. In:

Hatikva, 1/2001, str. 5.

OBSAH

Vá�ení ètenáøi,máte v rukou èíslo Dingiru, které je zvlá�tní tím, �e je prakticky monotema-tické. Téma �souèasný judaismus� se nám pøi pøípravì tak rozrostlo, �e jsmepostupnì odkládali v�echny èlánky s jinými námìty, abychom toto témamohli zpracovat tak komplexnì, jak jsme si pøáli. Na zaèátku jsme ani netu-�ili, jak mù�e být �iroké a zajímavé.Toto èíslo je zvlá�tní také tím, �e obsahuje tøi rozhovory a pøedstavuje tøirabíny. Na tomto místì je tøeba pøipomenout, �e èlánek jednoho z nich,Michaela Dushinského, ortodoxního rabína z Izraele, pøelo�ila Noemi Prù-�ová.Kromì pana rabína vítáme mezi novými autory tohoto Dingiru britsko-èeského spisovatele Benjamina Kurase; dr. Arno Paøíka z �idovského mu-zea v Praze; Ladislava Pur�la, studenta Jaboku, vy��í sociálnì pedago-gické a teologické �koly v Praze; Mgr. Roberta Øeháka, postgraduálníhostudenta Evangelické teologické fakulty UK; a Jiøího Schneidera, na�ehobývalého velvyslance v Izraeli.

Zdenìk Vojtí�ek

Názvy a zkratky knih v poøádku �idovské Bible,pou�ívané i na následujících stranách:

Fenomén �idovství (Adam Fi�er) 1Judaismus a køes�anství (David Václavík) 2

Z domovaNení to jen nábo�enství (Jiøí Koubek a Adam Fi�er) 4

ZahranièíHorliví v Izraeli (Zdenìk Vojtí�ek) 6

TémaLiterární prameny judaismu (Tomá� Novotný) 8Smìry v judaismu (Ivan O. �tampach) 10Veselí, chudí a zbo�ní (David Václavík) 12Kabala, mystika �idù (Robert Øehák a Ladislav Pur�l) 14Cílem je bratrství lidí (Benjamin Kuras) 16Nábo�enství jako terapie (Benjamin Kuras) 17Historie �idovské Prahy (Arno Paøík) 19�idovské svátky (Michael Dushinsky) 22

Rozhovors Karolem Sidonem: Bùh to jednou proká�e (Martina Dvoøáková) 26s Manisem Barashem: Poselství pro lidstvo (Tomá� Novotný) 28

Info-servis 30

RecenzeAnthroposofie dál s otazníky (Martin Fojtíèek) 32Adash - hebrej�tina písnìmi (Jiøí Schneider) 32Nebýt Golema (Ivan O. �tampach) 32

Rejstøík 33

ZprávySpoleènost køes�anù a �idù (Robert Øehák) 34Krvavá konference (Martin Koøínek) 34Religionistika na univerzitì v Pardubicích (Ivan O. �tampach) 35

Dopisy 36

Gn GenesisE x ExodusL v LeviticusNu NumeriD t Deuteronomium

Joz JozueSd Soudcù

1 S 1. Samuelova2 S 2. Samuelova

1 Kr 1. Královská2 Kr 2. Královská

Iz Izajá�Jr Jeremjá�

Ez EzechielOz Ozeá�

Jl JóelA m ÁmosAbd Abdijá�Jon Joná�Mi Micheá�

Na NahumAbk Abakuk

Sf Sofonjá�Ag AgeusZa Zacharjá�

Mal Malachiá�� almyJb JóbP ø PøíslovíR t Rút

Pís Píseò písníKaz Kazatel

Pl PláèEst EsterDa Daniel

Ezd Ezdrá�Neh Nehemjá�1 Pa 1. Paralipomenon2 Pa 2. Paralipomenon

2

JUDAISMUSA KØES�ANSTVÍ

K sou�ití dvou monoteistických systémù ve støedovìké Evropì

David Václavík

Vztah mezi církví a synagógou pro�el èetnými peripetiemi. Prvnívá�nìj�í rozkol nastal po porá�ce �idù ve válce v roce 70. n. l., jí�se køes�anské sbory v Palestinì odmítly zúèastnit.

JUDAISMUSA KØES�ANSTVÍ

Od roku 70. n. l. pøibli�nì do roku 100 n. l.docházelo k postupné emancipaci církve od�idovského spoleèenství. Ne�idovská a ne-køes�anská veøejnost ov�em nebyla dlouhos to rozli�ovat mezi �idovským a køes�an-ským spoleèenstvím.

Skvìlým dokladem této skuteènosti jezmínka øímského historika Suetonia o tzv.Claudiovì ediktu, kterým byli z Øíma vy-povìzeni v�ichni �idé. Podle Suetonia bylypøíèinou tohoto naøízení pøedev�ím nepoko-je a snad i násilnosti uvnitø øímské �idovskékomunity, které vznikly na popud �jakéhosiChrésta�. Suetonius tak ve své zprávì zøej-mì mimodìk zachytil jeden z mnoha roz-brojù, které kvùli køes�anství uvnitø �idov-ských obcí propukaly.

Po roce 100 �ly obì nábo�enské skupi-ny vlastním smìrem - �idé køes�anství od-mítli jako sektu, kterou zalo�il fale�ný Me-siá�, zatímco køes�ané chápali �idy jakoskupinu, která odmítnutím Kristova posel-ství pøi�la o své privilegium �vyvolenéhonároda�. Jistá zmìna, spí�e politická ne� teo-logická, nastala a� ve 4. století, kdy se køes-�anství postupnì stalo státním nábo�en-stvím Øímské øí�e. Judaismus se tak stalpoliticky nevítaným konkurentem køes�an-ství. Císaø Konstantin I. Veliký (306 - 337n. l.) zakázal �idùm vstup do Jeruzaléma.O politickém pozadí nárùstu animozity mezijudaismem a køes�anstvím svìdèí takékrátká epizoda vlády �pohanského� císaøeJuliana I. Apostaty (360 - 363 n. l.), kterýjako odpùrce køes�anství prote�oval nejenantická nábo�enství a èetné orientální kul-ty, ale také judaismus. Za jeho vlády vznik-la idea obnovy jeruzalémského chrámu,které byl císaø velmi naklonìn (!). V tétosouvislosti je tøeba také nahlí�et jedno-znaènì proti�idovská naøízení, která jsouobsa�ena v tzv. Justiniánovì kodexu z roku534 n. l. a která �idùm zakazovala zastávatveøejné úøady, stavìt nové synagógy aneboudr�ovat intimní vztahy s køes�any.

Nové dimenze do vztahu mezi køes�an-stvím a judaismem pøinesla písemná kodi-fikace Talmudu, která jednoznaènì odmítlakøes�anskou interpretaci Tanachu* jako ne-pøípustnou a fale�nou. V souvislosti s tímdo�lo také k odmítnutí nìkterých staro-zákonních spisù, které uznávali køes�ané,jako spisù apokryfních (kniha Tóbit, Mou-drost �alomounova, knihy Makabejské).

Na køes�anské stranì pøinesly zostøenínábo�enského rozporu mezi obìma nábo-�enstvími my�lenky významného køes-�anského myslitele raného støedovìku, øa-zeného mezi církevní otce, pape�e Øehoøe I.(590 - 604). Ten se v nìkterých svých dílech,která mají z vìt�í èásti podobu homilií, po-kou�í dokázat, �e �idé odmítnutím Je�í�eNazaretského jako Mesiá�e �patnì pocho-pili Bo�í zámìr, a ztratili tím nárok na �vyvo-lenost�. Ta definitivnì pøe�la na køes�an-skou církev.

Zvlá�� významná je v této souvislostiØehoøova interpretace jednoho ver�e knihyJob: �Zemì se mìní jak hlína pod peèeti-dlem, ale oni tu stojí, aè jsou jen �at� (Jb38,14), který Øehoø chápe jako pøesné vy-jádøení �prome�kání� �idovské pøíle�itostibýt skuteèným vyvoleným národem, jeho�prostøednictvím pøijde na svìt spása. Øe-hoøovo chápání judaismu jako �slepé� ces-ty v Bo�ím zámìru nebylo ale zamìøeno proti�idùm jako takovým. Jeho antijudaistickévýpady mají toti� charakter pøesvìdèovacípolemiky, pomocí které by Øehoø rád pøes-vìdèil �idy o køes�anské pravdì. Nicménìnevìdomky mnohé jeho my�lenky obsahu-jí základ budoucího pronásledování �idùjako skupiny, která zradila �Bo�í vìc�.

V dal�ím prùbìhu støedovìku se k tétouèené teologické polemice s judaismem za-èaly doslova nabalovat dal�í, vìt�inou ira-cionální argumenty, které mìly jasnì ukázatnadøazenost køes�anství nad judaismem.

Velkou roli pøi jejich vzniku a následnémprosazování sehrály pøedev�ím nábo�enskéa kulturní stereotypy, nezøídka doplnìnémagickými pøedstavami a dotvoøené totálníneznalostí �idovských zvykù a nábo�en-ských zákonù.

K nejèastìj�ím výtkám patøilo obvinìníz podílu na smrti Je�í�e Krista1 , obvinìníz nesvìcování hostií, ale i naøèení z rituál-ních vra�d. V�echna tøi obvinìní jsou vzhle-dem k historickým faktùm (v pøípadì podí-lu �idù na smrti Je�í�e Krista) a �idovskýmzákonùm (v dal�ích dvou pøípadech) na-prosto absurdní a hloupá. Jak jinak toti�nazvat názor, který tvrdí, �e �idé potøebujído pesachových macesù krev køes�anskýchdìtí a panen?

Kvùli objektivnosti je v�ak tøeba øíci, �eproti tìmto anti�idovským postojùm se èas-to stavìli vzdìlaní církevní hodnostáøi, alei svìt�tí panovníci. Ani jejich autorita v�aknemohla zabránit velkému roz�íøení tìchtonesmyslných naøèení, jejich� ozvuky se ob-jevují je�tì ve 20. století (!). Pøesto mù�emetvrdit, �e postoj církve a støedovìké spoleè-nosti nebyl postojem antisemitským, ale spí-�e postojem antijudaistickým. Jak církvi, takobyèejným lidem nevadil pøíli� pùvod �idùa jejich etnická odli�nost, ale spí�e jejichjiné zvyky a nábo�enské pøesvìdèení.

Vztah mezi køes�anskou majoritou a �i-dovskou minoritou se výraznì zhor�il nakonci 11. století. Bezprostøední pøíèinou to-hoto zvratu byly køi�ácké výpravy, kteréuvolnily do té doby víceménì skryté napìtídané jak vý�e uvedenými nábo�ensko-sym-bolickými skuteènostmi, tak sociálnì-eko-nomickou situací, k ní� se je�tì vrátíme.Kdy� toti� v roce 1095 pape� Urban II. (1088- 1099) vyzval ve francouzském Clermontuv�echny køes�any k osvobození Bo�íhohrobu od �nevìøících� muslimù, objevila sev nìkterých kruzích my�lenka zaèít s bojemproti Kristovým nepøátelùm ji� ve vlastnízemi. Køi�ácká vojska, která táhla západnía støední Evropou, proto zaèala pøepadat�idovská sídli�tì a nutit jejich obyvatele pøi-jmout køest. Vzhledem k �idovským tradicímto pochopitelnì vìt�ina �idù odmítla, co��horlivé køes�any� natolik rozlítilo, �e jichtisíce ke své vìt�í slávì povra�dili.

Velká vlna pogromù, které se takto vze-dmula v roce 1096, výraznì zdecimovalapùvodní oblasti a�kenázského sídlení v ob-lasti Rýna. Za obì� tomuto �ílenství padlai vìt�í èást pra�ského �idovského osídlení.Bez zajímavosti také není, �e nìkteré sku-piny køi�ákù spojovaly útoky vùèi �idùmse získáním potøebných prostøedkù na vá-* Tanach - hebrejský termín pro Bibli, viz str. 8.

3

leèné ta�ení do Svaté zemì. V men�ím mìøít-ku se tato situace opakovala i pøi násled-ných køi�áckých ta�eních.

Dal�í zhor�ení vztahù pøineslo postup-nì se prosazující støedovìké zákonodárstvízalo�ené z velké èásti na vý�e uvedenémJustiniánovì kodexu. Jeho tvùrci byli pøede-v�ím vzdìlaní církevní právníci, jejich� sna-hou bylo vytvoøit dokonalý právní øád, kterýbude fungovat v souladu s Bo�í vùlí obsa-�enou v Písmu svatém. Souèástí toho poku-su byla také èetná proti�idovská opatøení,která �idy definitivnì postavila do poziceobyvatel druhé kategorie. Významným im-pulsem k jejich zavedení byl IV. lateránskýkoncil (1215). Jeho usnesení, posvìcenánejvy��ími církevními a svìtskými autorita-mi, naøizovala �idùm nosit vnìj�í znamení(nejèastìji jím bylo �luté nebo èernobílékoleèko, pøípadnì �lutá páska), které by jeodli�ilo od køes�anské populace, dále mìli�idé �ít v oddìlených ètvrtích2 a smìli vyko-návat jen nìkterá øemesla, navíc jen provlastní potøebu, nesmìli vlastnit �ádnoupùdu, svobodnì se stìhovat atd.

Tato naøízení vymezila �idovskému oby-vatelstvu opravdu malý manévrovací pros-tor, a to nejen vzhledem k rozvoji vlastní kul-tury, ale pøedev�ím vzhledem k holé exis-tenci. Zpùsobù, jak ji zajistit, nezbývaloopravdu mnoho. Jedním z nich byl tzv. pe-nì�ní obchod, tedy pùjèování penìz na úroknebo proti zástavì èi dlu�nímu úpisu. Para-doxnì díky této èinnosti byli �idé nezbyt-nou souèástí støedovìké ekonomiky, pro-to�e kanonické právo pova�ovalo penì�níobchod za nepøípustný a nesluèitelný s du-chem køes�anství.

Na první pohled by se mohlo zdát, �epenì�ní obchod mohl situaci �idù zlep�it.Opak je v�ak pravdou. Pùjèování na úrok,úpisy, tedy v�e, co kanonické právo pova-�ovalo za neèisté a høí�né, �idy je�tì vícestigmatizovalo, a to i pøesto, �e by se bez

tìchto èinnostízhroutil celý hos-podáøský systém.A to nemluvímeo absurdnosti ce-lé situace, kdy �i-dé jsou odsuzo-váni za nìco, k èe-mu jsou faktickydonuceni.

Bylo by v�aknaivní se domní-vat, �e v tomtopøípadì �lo znovujenom o jakési

symbolické odsouzení �idù jako høí�níkù.Nemalou roli zde samozøejmì sehrály takéekonomické zájmy nìkterých kruhù a obec-ná sociální situace. Pro støední vrstvy (øe-meslníky a drobné obchodníky), které jsouna ekonomické výkyvy nejcitlivìj�í, byli�idé èasto ztìlesnìním jejich ekonomickýchnesnází, pro nejni��í vrstvy zase nejsnad-nìj�ím terèem kompenzací vlastní frustrace.Není proto divu, �e právì z tìchto kruhù serekrutovali nejvá�nivìj�í pronásledovatelé�idù a iniciátoøi vìt�iny pogromù, jejich�zdùvodnìní mìlo jak stránku nábo�ensko-symbolickou, tak sociálnì-ekonomickou.

Této situace výhodnì vyu�ily horníspoleèenské vrstvy. Podle øímského práva,které, jak ji� víme, se zaèalo od 12. stoletístále více prosazovat, byli �idé pova�ovániza pøímý panovníkùv majetek. �idé tak bylipanovníkovi povinováni odvádìt danìa dal�í, èasto �exotické� poplatky (napø. daòz mimoøádných situací - pogromù) a pa-novník se zavazoval �idy chránit.

V tomto duchu se nese také jedna z prv-ních právních úprav týkajících se postavení�idù, vydaná na na�em uzemí. Tento doku-ment oznaèovaný jako Statuta Judeoruma vydaný Pøemyslem Otakarem II. (1253 -1278) právnì vymezoval postavení �idùv èeské støedovìké spoleènosti, jejich po-vinnosti vùèi králi, ale také tresty a postihy,které mìly následovat po útocích na �idov-ské obyvatelstvo. Statuta Judeorum rovnì�zakazují nucené konverze, nièení synagóga odmítají jako neopodstatnìná a smy�lenáobvinìní z rituálních vra� a manipulaces lidskou krví.

Bohu�el ani takováto naøízení a právníúpravy nezaruèovaly �idovskému obyva-telstvu úplné bezpeèí. V obdobích spole-èenských zmìn nebo sociálních a hospo-dáøských otøesù byli �idé stále hlavnímobìtním beránkem rozvá�nìných davù.Jedním z takových kritických období byla

polovina 14. století, kdy Evropu zachvátilastra�livá epidemie dýmìjového moru. Po-dle kvalifikovaných odhadù jí padla za obì�tøetina tehdej�ího obyvatelstva.

V tomto vypjatém období se znovuzvedla vlna iracionalismu a vá�ní, podpo-rovaná potulnými kazateli, kteøí hlásali brz-ký konec svìta. Její souèástí se staly taképroti�idovské pogromy. Mnozí lidé toti�pova�ovali mor za souèást velkého spiknutísil zla proti køes�anství. V èele tohoto spik-nutí mìli stát �idé.

�idé (èasto spolu s malomocnými a os-tatními lidmi na spoleèenské periférii) bylive v�ech koutech Evropy obviòováni z �í-øení nákazy a otrávení zdrojù pitné vody.Mnozí z nich byli dokonce podrobeni mu-èení, bìhem nìho� �doznali� svou vinu, èím�si �iroké vrstvy zdùvodnily svoje násilnic-ké poèínání. V dùsledku pronásledováníbìhem velké morové rány byly èetné �idov-ské obce v Porýní témìø znièeny a velká èást�idù se pøesídlila smìrem na východ, kterýse v mnohém ukazoval být novou �zaslíbe-nou zemí.�

V roce 1367 udìlil toti� polský král Kazi-mír III. (1333 - 1370) na svém území �idùmvýznamná privilegia - �idé dostali vlastnísamosprávu, autonomní soudnictví, králov-skou ochranu a bylo jim umo�nìno svobod-nì obchodovat. Díky této pøízni polskýchvládcù, která mìla pochopitelnì své prag-matické dùvody, se centrum a�kenázskédiaspory defintivnì pøesunulo do oblastidne�ního Polska, Ukrajiny, Bìloruska a Lit-vy. Význam �polských� �idù vzrostl je�tìvíce poté, co velká èást západoevropskýchpanovníkù pøipustila vyhnání �idù ze své-ho území, a zvlá�tì po roce 1492, kdy defacto pøestala existovat sefardská diasporave �panìlsku.

n

Poznámky1 Symbolickým vyjádøením údajného prokletí �idù v dù-

sledku domnìlé zrady Je�í�e Krista je legenda o blud-ném �idovi, který je asi od 17. století známý pod jménemAha�ver. Podle této legendy, která se poprvé objevilave 13. století v Itálii, byl Aha�ver odsouzen Bohemk vìènému bloudìní za to, �e udeøil Krista pøi jeho cestìna Golgotu. V obecném povìdomí byl samozøejmì Aha�-ver ztìlesnìním celého �idovského národa, který byl zasvoji �zradu� odsouzen samotným Bohem k vìènémuvyhnanství a utrpení, které není nepodobné vyhnan-ství biblického Kaina.

2 Výraz ghetto, kterým bývá uzavøené �idovské sídli�tìoznaèováno nejèastìji, je ponìkud mlad�í ne� samotnánaøízení o separaci �idovského obyvatelstva. Poprvése v souvislosti s oddìlením �idù od ostatních obyva-tel objevuje na zaèátku 16. století v Benátkách, kdy byly�idé nuceni sídlit ve ètvrti oznaèované jako Getto nuo-ve, tedy Nová slévárna. Z Itálie se pak výraz ghetto, mimojiné také díky restriktivním naøízením pape�e Pavla IV.(1555 - 1559) z roku 1555, roz�íøil do zbytku Evropy.

Jeruzalém. Svrchovanost nad ním patøila k ambicím støedovìké církve.Foto: Vojtìch J. Vlk.

4

NENÍ TO JENNÁBO�ENSTVÍ

z d o m o v a

Pøedná�ka rabína v prostorách Bejt Simcha v Praze. Foto: Michal Spevák.

Liberální judaismus zapustil u nás své koøeny

Jiøí Koubek a Adam Fi�er

Vedle �idovské nábo�enské obce nacházíme v Praze i dal�í skupinysouèasného judaismu, které se vesmìs hlásí k jeho liberálnímusmìru. Dávají pøíle�itost tìm, kteøí své �idovství chápou nejenomnábo�ensky, ale snad i více kulturnì a spoleèensky.

NENÍ TO JENNÁBO�ENSTVÍ

Dùm radosti - takový je pøeklad hebrejskéhonázvu liberálního �idovského sdru�ení BejtSimcha, které sídlí v jednom docela obyèej-ném vinohradském èin�áku. V malé, vkus-nì upravené sklepní místnosti tu najdeteknihovnu, tradièní �idovské svícny, obrazyse �idovskými motivy a samozøejmì nechy-bí ani Tóra. Pøi bohoslu�bách a pøedná�-kách, které se tu konají, se nesedí jen v øa-dách, ale v duchu �idovských tradic takékolem stolu.

Bejt SimchaVznik Bejt Simcha se datuje do zaèátku 90.let, které byly i mezi èeskými �idy obdobímzmìn, nad�ení a hledání. V dobì, kdy byla�idovská obec v Praze bez rabína, øada �idùuvítala pøítomnost rabínky Joan Friedma-nové. Tato vzdìlaná a èesky mluvící �ena,reformní, ale vnitønì konzervativní rabínka,byla jednou z tìch, kteøí jezdili do èeské�idovské komunity vypomáhat. Uèila podomácnostech ve stylu domácích semináøùza totality. V uvolnìné atmosféøe znovuna-

byté svobody chtìli neortodoxnì smý�le-jící �idé ov�em pøece jen víc.

�Uspoøádali jsme semináø ve venkov-ském domì mých rodièù, kde bylo asi 20lidí, a zalo�ili Bejt Simcha, tedy Dùm ra-dosti,� vysvìtluje Sylvie Wittmannová, èel-ná pøedstavitelka Bejt Simcha. �Pøi�lo námradostné, �e �idé mù�ou nìco dìlat, �e seo �idech nemusí mluvit jako o tìch, co bylia umøeli, ale jako o tìch, kteøí jsou, studují,scházejí se, modlí se.�

Bylo to v dobì, kdy se nìkteøí �idé set-kali s odmítnutím ze strany �idovské obcev Praze (�oP). �Je tvoje matka �idovka?Není? Tak co tady pohledává�?� Tak zhru-ba lze vyjádøit to, jak nìkteøí tzv. nehala-chiètí1 �idé vnímali postoj �oP. Na ka�déakci, na ka�dém veèírku, jak vzpomíná Witt-mannová, jim tehdy nìjaký mudrlant øekl:�Tvùj tatínek byl sice v Auschwitzu, ale tynejsi �id.�

Jak dodává Wittmannová, �zapomínaliv�ak na to, �e spoleèná pamì� tady �ijících�idù není ani tak Talmud, Tóra èi rabínské

texty, ale Terezín aOsvìtim. Nutno po-dotknout, �e se ta-kového jednání ne-doèkali od vedení�oP (napø. od rabí-na Sidona), ale spí-�e od lidí z Obce beznábo�enské funkce.A stávalo se toi tìm, kteøí mìliv koncentráku ma-minku, nebo� tatí-nek byl �id,� øíkáWittmannová. Para-doxnì tak byli mno-zí �idé poní�eni tì-mi, k nim� se utíkali.

Lidé z Bejt Sim-cha se proto roz-

hodli jinak. �Chce� se nìco dozvìdìto své kultuøe a nábo�enství? Pøijï, my tìnìco nauèíme a je na tobì, stvrdí�-li své�idovství smlouvou - konverzí.� - Tak by sedal shrnout i hlavní cíl Bejt Simcha: dátv�em, i nehalachickým �idùm, �anci pozná-vat svoji identitu. �Hlavní tragédií èeských�idù je to, �e jsou �idovsky nesmírnì ne-vzdìlaní. Sna�íme se tedy pøekonat ne-vzdìlanost, a pøitom se nauèit �ít radostný�ivot bez poní�ení a mindrákù a být hrdí nato, �e patøíme k národu a kultuøe, kteráv historii mnoho dokázala. Není dùle�ité,jsem-li pùl�id èi ètvrt�id, dùle�ité je se ra-dovat z bohaté historie a kultury èeskéi �idovské a pochopit svou identitu,� soudíWittmannová.

Narozdíl od Staronové synagógy, kdese scházejí ortodoxní �idé a kam Ne�idénemají volný pøístup, na bohoslu�bu èi pøed-ná�ku do Bejt Simcha mù�e pøijít kdokoli.��ijeme ve spoleènosti, která vyrùstá z øec-ko-�idovsko-køes�anských koøenù. Na�esetkání jsou otevøená i pro ty, kteøí nejsou�idé, ale chtìjí se o koøenech na�í, a tedyi své kultury více dozvìdìt,� objasòuje Witt-mannová a pokraèuje: �Máme pøání fungo-vat jako místo, kam mù�e pøijít køes�an, ani�by se jej hned u dveøí nìkdo ptal: A ty jsi�id? Liberální judaismus vìøí, �e Bùh dalka�dému národu vlastní cestu, své knihy,své proroky. Køes�an mù�e skrze seznámeníse s judaismem pochopit lépe koøeny svévlastní kultury, ani� by musel mít pocit, �ejej nìkdo tlaèí ke konverzi k �idovství.�

Bejt Simcha funguje jako obèanskésdru�ení s necelou stovkou èlenù. (Na in-ternetu uvádí èlenù 130, z toho 30 aktivních).Èlenem se mù�e stát ka�dý, kdo má alespoòjednoho �idovského prarodièe. Pro ty, kteøítuto podmínku nesplòují, existuje Klub pøá-tel Bejt Simcha. Jeho èleny jsou napøíkladi køes�ané a dal�í Ne�idé. Mají stejná právaa mo�nost se úèastnit akcí jako èlenové BejtSimcha - jen s jednou výjimkou - a tou jevedení bohoslu�by.

Financování je øe�eno dobrovolnýmièlenskými pøíspìvky a pøijímáním podporyod �World Union for Progressive Judaism�(WUPJ), �American Jewish Joint Distribu-tion Committee� a dal�ích organizací. BejtSimcha nemá svého rabína, jako nábo�enskýporadce na dálku funguje britský liberálnírabín Andrew Goldstein, který na�i zemièasto nav�tìvuje.

�idovská liberální unieBejt Simcha se nechce stát zastøe�ující or-ganizací a ani protiváhou Federace �idov-

5

z d o m o v a

ských obcí. Tuto ambici má spí�e �idovskáliberální unie (�LU), která vznikla na jaøeloòského roku. Podnìtem k jejímu zalo�eníbyl èlánek od britsko-èeského spisovateleBenjamina Kurase v Lidových novinách napodzim roku 1999, v nìm� mapoval situacisouèasného èeského �idovství.

Kuras si v�iml, �e velké mno�ství �idùneumí �idovsky praktikovat, nebo� jedinýjudaismus, který se prezentuje, je judaismusortodoxní. Kuras v èlánku ukázal na jiné for-my �idovství - reformní a liberální, kterékladou dùraz na �idovskou historii, etiku,zvyky a tradice. �Pøitom v�ak ve formì, kteráje pøizpùsobena dne�ní dobì, ale zároveòdoká�e sáhnout do �idovské Bible a na pøí-kladech z ní ukázat, �e �idovství si zacho-vávalo po tisíciletí kontinuitu díku tomu, �enetrvalo otrocky na pøe�itých pravidlech,jejich� uplatòování by bývalo s nepøimìøe-nou tvrdostí decimovalo pøíslu�níky na�e-ho národa,� øíká souèasná pøedsedkynì�LU Simona Sternová. ��idovství se promnohé stává nenaplnìným pojmem. Je ne-málo �idù, kteøí se neumí modlit, èíst hebrej-sky èi slavit svátky.�

Cílem �LU je dle slov pøedsedkynì Ster-nové nabídnout platformu lidem, kteøí ví, �ejsou �idé, chtìjí �ít jako �idé, ale nevìdí,jak, i kdy� se s �idovstvím silnì ztoto�òují.Jak podotýká, �existují �idé, kteøí v dùsled-ku holocaustu nechtìjí nic sly�et o PánuBohu, ale jsou i �idé, kteøí by rádi na�li nì-jaký hlub�í duchovní rozmìr, rádi by chodi-li do synagógy, rádi by se uèili modlit, alevyhovovalo by jim spí�e, kdyby se mohlimodlit èesky, nikoli hebrejsky.�

�idovská liberální unie dosud ale ne-koná bohoslu�by, a to nejen proto, �e vzhle-dem ke krátké dobì své existence nemáodpovídající prostory. Zároveò není úplnìvyøe�ena otázka, zda se �LU nebude ubíratspí�e více sekulárním ne� nábo�enskýmsmìrem.

Blízko k �idovské liberální unii má �i-dovský liberální klub, který zhruba dvakrátdo mìsíce poøádá pøedná�ky, výstavy, be-sedy se spisovateli, politiky, rabíny a dal�í-mi osobnostmi v pra�ské kavárnì FedoraGála �GplusG�. Tam se scházejí také èleno-vé �LU.

Bejt PrahaDal�ím pra�ským �idovským sdru�ením,které rovnì� poskytuje prostor pro neorto-doxní alternativu, je Bejt Praha. Jeho odli�-nost od Bejt Simcha spoèívá kromì jinéhov zamìøení na zde �ijící a pracující �idy zezahranièí, kteøí také Bejt Praha spoluzalo�ili

se èleny Bejt Simcha. Tehdej�í�idovská obec v na�em hlavnímmìstì mnohým z nich z rùznýchdùvodù nevyhovovala, a� u� sejednalo o jazykovou bariéru èijejí ortodoxní orientaci. Pùvod-nì jednorázovì uspoøádanébohoslu�by o vysokých svát-cích v roce 1994 vedly na pod-zim tého� roku nìkteré �idyk zalo�ení �otevøeného �idov-ského spoleèenství Bejt Praha�.

Sdru�ení je také narozdíl odBejt Simcha orientované nakonzervativní judaismus. To seprojevuje napø. v bohoslu�bácha ve vyuèování Tóry, kterév souèasné dobì vede mladýAmerièan Jacob Labendz. Ten se v�ak nì-jakému ��katulkování� brání: �Bejt Praha jeotevøená komunita, tak�e nejsme konzerva-tivní, ani ortodoxní, ani reformní. Oceòujemev�echny druhy judaismu. Pøí�tí týden tadybudeme mít rabína z Chabadu, na Purimpøijede z USA konzervativní rabín a mìlijsme tu i reformní rabíny a dal�í, které bybylo mo�no zaøadit nìkam mezi tyto smìry,tak�e jsme skuteènì otevøeni ka�dému.�

Podmínkou èlenství je zde halachickýpùvod. Labendz k tomu øíká: �My vás ne-budeme kontrolovat, jak to dìlají na pra�skéObci. Kdy� nám podepí�ete, �e jste �id, myvám vìøíme.� A dodává: �Nicménì i kdy�nejste �id, jste u nás na bohoslu�bì ka�do-pádnì vítán.� Nejspí� právì tyto skuteènos-ti zpùsobily, �e sem pøicházelo stále víceèeských �idù, i tìch nehalachických. Orien-tace na cizince v�ak zùstává, bohoslu�byjsou vedeny anglicko-èesko-hebrejsky. Po-èet øádných èlenù se blí�í ke stovce, poèetpøíznivcù je ale nìkolikrát vy��í.

�ivot tohoto spoleèenství tvoøí i nená-bo�enské a neformální posezení tøeba nìkdev restauraci v pátek po kabbalat �abat. �Jási také myslím, �e to èeské �idovstvo je tro-chu o nìèem jiném ne� jen o nábo�enství,�øíká pøedstavitel Bejt Praha Peter Gyori.�Èeská spoleènost je dost sekulární, a tomá také dopad i na �idovskou pospolitost.Ti lidé jsou velmi �idov�tí v tom, co se týkákultury, historie, humoru, filozofie, alenemyslím si, �e by lidé nìjak zvlá�� potøe-bovali spolunále�et k sobì a vyjadøovat totím, �e chodí do synagógy. Naproti tomu -jako v�ude po svìtì - stra�nì moc lidí pøi-jde na vysoké svátky. Na Ro� Ha�ana nebona Jom Kippur je �panìlská synagóga plná.Je tam tøeba 500 lidí, nebo� takový svátek jenìco, co lidi spojuje.�

Vztahy Bejt Praha s pra�skou obcí hod-notí Gyori velmi kladnì: �Výborné, nyní jsouvelmi dobré. Na zaèátku byly nìjaké obavy,ale po roce úplnì zmizely. Teï na svátkuTubi�vat nám bude rabín Sidon pomáhat.�

Døívìj�í neshody byly kvùli bohoslu�-bám ve �panìlské synagóze, kdy nìkteøímu��tí èlenové chtìli sedìt spolu se �enamia rabín Sidon to nechtìl dovolit. Bejt Prahav�ak na podmínky pra�ské obce pøistoupila spor se urovnal.

Opatrná úctaVztahy liberálních a ortodoxních �idù u násjsou pomìrnì dobré - narozdíl od nìkterýchjiných zemí a narozdíl od èasù krátce povzniku �idovské reformy. Liberální bývajíale i nyní nìkterými ortodoxními nazíránijako odpadlíci rozmìlòující základ �idovskévíry a naopak ortodoxie mù�e být dodnesterèem kritiky liberálních �idù.

Rozdíly mezi jednotlivými proudy juda-ismu mají i praktické dùsledky: kongregaciBejt Simcha není napøíklad umo�nìno státse èlenem F�O. Na otázku, proè, reagujepøedstavitelka Bejt Simchy Wittmannoválakonicky: �Bùh ví. Tvrdí to rabi Sidon.A ten je zde zemským rabínem.�

Podle Wittmannové je ov�em úcta a re-spekt podstatným rysem liberálního judais-mu: �Z hlediska liberálního judaismu to neníjako v køes�anství, �e kdo nepøijme Je�í�e,nebude spasen. Spí� je to tak, �e kdo nepøij-me to, �e Bùh dal ka�dému národu a ka�déskupinì svoji cestu, tak je ignorant.� n

Poznámka1 nehalachický: ten, kdo nemá �idovskou matku, nemù�e

být podle halachy, �idovského zákona, pova�ován za�ida. �idovská obec v Praze stanovuje jako podmínkupro øádné èlenství v obci halachický pùvod nebo orto-doxní konverzi k judaismu. Ménì pøísné je tzv. mimoøád-né èlenství zavedené ve Federaci �idovských obcí, kteréov�em nezavedla �idovská obec v Praze.

Praktická èást pøedná�ky o judaismu v pra�ské obci BejtSimcha. Foto: Michal Spevák.

6

HORLIVÍV IZRAELI

Rozhovor s prof. Ben-Yehudou z Hebrejské univerzity

Zdenìk Vojtí�ekOrtodoxní judaismus v Izraeli vytváøí �kálu od skupin ultraortodox-ních charedim (horlivých) a� k mírnì ortodoxním Kibuc HaDati 1. -Na otázky o postavení charedim v Izraeli odpovìdìl profesor socio-logie Nachman Ben-Yehuda, dìkan fakulty sociálních vìd Hebrej-ské univerzity v Jeruzalémì.

z a h r a n i è í

Stát Izrael je od svého vzniku v roce 1947zalo�en na demokratických principech.Charedim jako dùle�itá souèást izraelskéspoleènosti ale demokracii zpochybòují.Proè?

Pokud to mám øíci struènì a jasnì, je to pro-to, �e svatá Písma byla døíve ne� demokra-cie. Kdykoli nastane konflikt mezi Písmya demokratickými ideami (napø. v pøípadìpostavení �en, lidských práv, rovnosti,obèanského zákoníku apod.), Písma majípøednost. Mù�ete si to pøedstavit jako fun-damentalismus (napø. islámský). Je to kon-flikt mezi dvìma rozdílnými systémy hod-not a idejí, jaká má být spoleènost.

Zdá se mi, �e politický vliv charedim je vìt-�í, ne� je jejich podíl na poètu obyvatelstva.Jak to vysvìtlíte?

Jednodu�e. Je to zále�itost politické struk-tury v Izraeli. �ádná strana nezíská tolikhlasù, aby mohla vládnout sama. To bezpo-chyby odrá�í dvì skuteènosti: jednak to, �eje izraelská spoleènost rozdìlená, jednak to,�e tento politický zpùsob umo�òuje uplat-nìní i malých a doèasných organizací. Ma-gickým slovem je �koalice�. Podstatou koa-lièních vlád je to, �e malé politické stranyzískávají vìt�í sílu ne� je jejich váha z hle-diska demografie. Strany charedim (napø.strana �as) jsou toho dobrou ilustrací.

Izraelská spoleènost je sice do znaèné mí-ry sekulární, odluka nábo�enství a státuv ní ov�em nenastala. Lze tedy tuto seku-larizaci srovnat s tím, jak jí rozumíme naZápadì?

Odpovìï na tuto tì�kou otázku vy�adujepøíklad. Èlovìk toti� mù�e být sekulární jendo míry, která je dána spoleèností, v ní� �ije.Vezmìte si tøeba sòatek. Pokud chce mítizraelský �id sekulární svatbu, musí se ne-

chat oddat v zahranièí. Pokud tato alterna-tiva není napø. z finanèních dùvodù mo�ná,nemá jinou mo�nost, ne� být oddán v rámcinábo�enství.

Sna�í se ultraortodoxní charedim tlaèitspoleènost do více ortodoxního zpùsobuka�dodenního �ivota? Jaké prostøedkyk tomu pou�ívají?

Zkou�í témìø v�e, aby se Izrael stal více teo-kratickým státem. Pou�ívají politické pro-støedky, navrhují zákony a odvolávají sek izraelskému nejvy��ímu soudu, ale pou�í-vají také násilí - slovní i jiné, - jím� se po-kou�ejí odebrat legitimitu jiným formámjudaismu, ne� je jejich.

Mù�ete dát pøíklad verbálního násilí cha-redim?

Uvedu jen pøíklady, které jsou veøejnì po-psány, a jsou tedy ovìøitelné.

V listopadu 1997 psal ultraortodoxní tisko �idovské jeruzalémské policii jako o �vra-zích� a �nacistech� a o jejich jednotkáchjako o �jednotkáchS.S., z jejich� rukoukape krev�. Pøíèi-nou tohoto útokubyl zásah policieproti nelegálníma násilným ultra-ortodoxním demon-stracím, které sepokou�ely zablo-kovat provoz na je-ruzalémské uliciBar Illan. PinhasHorowitz, zástupcevedoucího centraultraortodoxní stra-ny Agudat Jisra´eløekl:

�Kdy� budeme dodr�ovat �abat (já do-plòuji: samozøejmì ultraortodoxním zpù-sobem), stát bude existovat, kdy� ne, po-vstane nový Hitler. Devadesát pìt procent�idù v Nìmecku byli reformní a asimilanti,kteøí se neli�ili od Nìmcù, a právì tam po-vstal Hitler a zavra�dil 6 miliónù �idù. A takje jasné, �e odpovìdnost za �oa je na re-formích �idech. ... To nás uèí, �e kdy� jejudaismus (doplòuji: ultraortodoxní) v tros-kách, kdy� upadá �abat a víra ve V�emo-houcího, objeví se nìjaký Hitler.�

Toto absurdní obvinìní bylo je�tì zve-lièeno, kdy� vy�lo najevo, �e v uèebnicizemìpisu s názvem �Spojené státy�, kteráse pou�ívá v síti �kol pro dívky z ultraorto-doxních rodin, je øeèeno, �e konzervativní areformní interpretace judaismu zpùsobuje�destrukci lidu Izraele� tím, �e zvy�uje poèetsmí�ených sòatkù a podkopává �základyjudaismu�. Je tøeba pøipomenout, �e tatoúrá�livá, nenávistná a zavádìjící informaceje pøinejmen�ím zèásti financována z pøí-spìvkù Spojených státù a Státu Izrael.

Ov�em vyjádøení, �e sekulární �idé jsounapø. odpovìdni za holokaust, je je�tì mno-hem více.

Zmínil jste se ale je�tì o jiném typu násilí...

Ultraortodoxní �idé napø. napadli konzer-vativní �idovské �eny, které se pøi�ly modlitke Zdi náøkù. Házeli na nì tì�ké pøedmìtya nazývali je �nacisty�. Reformní a konzer-vativní synagógy postihuje vandalismus,napø. pomalování hákovými køí�i. Vá�nénásilí spáchali ultraortodoxní �idé také protiizraelským archeologùm. A o násilí, kterémìlo zpùsobit uzavøení hlavních ulic o �a-batu jsem se u� zmínil: v letech 1978 - 81 sejednalo o ulici Ramot a v roce 1997 o uliciBar Illan.

HORLIVÍV IZRAELI

Jeruzalémská ortodoxní ètvr� Mea �árim (Sto bran).Foto: Vojtìch J. Vlk.

7

z a h r a n i è í

Proè charedim zacházejí tak daleko? Cítíse za sekulární �idy odpovìdni? Nebo snadza celý Izrael?

To není snadná otázka, ale je dobrá, proto�e- nakonec - proè by se nìkdo mìl starat napø.o svatbu nìkoho jiného? Myslím, �e dùvodje teologický.

Ultraortodoxní �idé vìøí ve vzájemnouodpovìdnost. Tato doktrína øíká, �e V�emo-houcí nechává celý �idovský národ platitza høíchy v�ech �idù bez ohledu na jejichsmìr. Tím pádem jsou ultraortodoxní �idésilnì motivováni k tomu, aby nutili v�ech-ny �idy jednat podle jejich interpretacePísem. Jinak budou potrestáni v�ichni.

V jedné své pøedná�ce jste odhadl podílcharedim v izraelské populaci na 7 - 12%.Je to homogenní skupina?

Samozøejmì není. Jako jiné velké spoleèen-ské skupiny vykazují velmi zajímavé rùznos-ti. Ultraortodoxní �idé mohou být rozdìlenipodle takových linií, jakou je napø. pøijetísionistické ideje Státu Izrael jako �idovskéhostátu. Mohli bychom také zmínit navzájemsoupeøící frakce charedim kolem rùznýchrabínù. Tato slo�itá skládaèka je rájem socio-logických výzkùmù.

Jak na moc a ambice ultraortodoxních �idùreagují sekulární �idé?

Sekulární �idé nejsou jednotnou skupinoua v mnoha otázkách jsou rozdìleni. Omezitmoc ultraortodoxních není v demokracii jed-noduché. Nyní jsme svìdky toho, �e dvìstrany, které zøetelnì a hlasitì nesou seku-lární �vlajku�, získaly v posledních parla-mentních volbách dohromady 20 køesel(typické ov�em je, �e se vzájemnì pøíli� ne-milují). Mù�eme øíci, �e teokratický tlakcharedim budí protitlak.

Pova�ují sekulární �idécharedim za hrozbu pro de-mokracii?

Nemohu mluvit za sekulární�idy, ale je tì�ké si pøedstavitsekulární osobnost (a� u� �i-da nebo ne), která by nevní-mala nebezpeèí nábo�enské-ho fundamentalismu pro de-mokracii. Je to starý problém,zda se demokracie mù�e a mábránit hnutím, která vyu�ívajídemokratických procesù keznièení demokracie.

Jsou charedim chápáni jakopøeká�ka pro jednání s Pa-lestinci?

Celkovì je mo�no øíci, �e v his-torickém vývoji se nábo�en�tí�idé (ortodoxní i ultraorto-doxní) posunuli k izraelsképolitické pravici. Pøedstavamíru, kterou tito lidé mají, sezdá Izraelcùm nalevo jako ne-realistická. Na druhou stranupøedstava míru podle levico-vých Izraelcù (která je dalekobli��í palestinským pøedsta-vám) je teokraty a nábo�en-skými �idy pova�ována pøinejlep�ím �pora-�eneckou�. Tak�e - ano, z levicového hle-diska jsou charedim vnímáni jako ti, kdo seúèastní pouze váhavì nebo vùbec izrael-ské levicové cesty k míru.

Zvy�uje souèasné palestinské povstánínapìtí mezi charedim a zbytkem spoleè-nosti?

Spoleènost vnímá krizi, vnímá stav oble�enía ohro�ení kontinuity státu. Pod takovou

Jeruzalém, Zeï náøkù. Foto: Vojtìch J. Vlk.

Nìkolik charakteristik charedim:

� Neuznávají stát Izrael ani �de facto�.� Truchlí v Den nezávislosti, podle nich je sionistický stát �dílem

satana�.� Neúèastní se voleb.� Mají svùj vlastní rabínský systém a systém ko�er dozoru

(BaDaC).� Jsou proti vojenské slu�bì.� Jsou proti jakékoliv �enské státní èi vojenské slu�bì.� Jsou rozdìleni do rùzných sekt, ale v�ichni akceptují rabín-

ský soud BaDaC.� Mají svùj vlastní vzdìlávací systém pro mu�e (je�ivy) a pro

�eny (Bnois-Jeru�olajim) od mateøské �koly do vysoké.� �kolní vzdìlání dívek obsahuje jen minimum v�eobecných

svìtských studií.

� Nemají doma rádio, televizi ani noviny.� Nemají mláde�nická hnutí.� Vdané �eny pokrývají zcela své hlavy �átky. Nejsou dovoleny

paruky. V nìkterých sektách �eny po sòatku holí v�echny vlasy.� �eny a dívky nosí po celý rok hrubé èerné punèochy.� Rukávy �enských odìvù sahají a� k dlaním rukou.� Mu�i nikdy nestøíhají (neupravují) svou bradu (vousy), pova-

�ují je za symbol své posvìcenosti.� Páry se pøed svatbou setkají jen jednou, a to v kruhu rodiny.� Sòatek ve velmi raném vìku: chlapci v osmnácti a dívky v sedm-

nácti letech.Podle èlánku rabína Michaela Dushinského

�Pøehled �idovských ortodoxních skupin v Izraeli (1999 - 2000)�,Teologická revue, 1-2/2000, sestavil Z. V.

hrozbou jdou nábo�enská napìtí ponìkudstranou, proto�e zájem zájem veøejnosti seposunul smìrem od obèanských zále�itostí(vèetnì vztahu státu a nábo�enství) k vo-jenským otázkám a otázkám bezpeènosti.

Dìkuji za rozhovor.n

Poznámka1 Dushinsky, Michael, Pøehled �idovských ortodoxních

skupin v Izraeli (1999 - 2000), In: Teologická revue,1-2/2000, str. 68 - 79

8

LITERÁRNÍ PRAMENYJUDAISMU

Judaistický dúraz na tradici znamená stálé rozvíjení starých literárních podnìtù

Tomá� NovotnýJudaismus jako velice slo�itý a propracovaný systém se ve svém uèení a praxi odvolává na nìkolikzákladních spisù, jejich� výklad a aplikace patøí neodluèitelnì ke ka�dodennímu �ivotu jeho vy-znavaèù. Prvním a nejdùle�itìj�ím pramenem �idovského nábo�enství je Bible.

LITERÁRNÍ PRAMENYJUDAISMU

t é m a

Tanach (Bible)Bible je nejen nejdùle�itìj�ím, ale dobousvého vzniku i nejstar�ím literárním prame-nem a dokladem judaismu. Skládá se z 39spisù rùzného stáøí a pùvodu. Z velké èástivznikaly pùvodnì jako postupné zapisovánínábo�enských látek ústnì tradovanýchv prostøedí �idovského národa. Èasovì ten-to proces tradování a pozdìj�ího zapisovánípokrývá dobu mnoha staletí, snad u� oddruhého tisíciletí pø. n. l. do tøetího a� dru-hého století pø. n. l. V absolutní vìt�inì jsoubiblické spisy psány hebrejsky, pouze maléèásti (Daniel a èásteènì Ezdrá�) jsou psányaramejsky.

V �idovském prostøedí se pro Bibli v�ilooznaèení Tanach, co� je vlastnì zkratka(akronym) názvù tøí èástí, na nì� se hebrej-ská Bible dìlí. Jsou to Tóra (Zákon), Neviim(Proroci) uCHtuvim (a spisy). Za nejdùle-�itìj�í z nich se tradiènì pova�uje Tóra, tedypìt knih Moj�í�ových, nazývaných takéPentateuch. Zároveò si je v�ak potøeba uvì-domit, �e oznaèení Tóra se nìkdy pou�ívápro celou hebrejskou Bibli, nebo dokoncepro celé uèení judaismu.

Tøicet devìt knih Tanachu je toto�ných- i kdy� v jiném poøadí - s 39 knihami tzv.Starého zákona køes�anské Bible (nepoèí-táme-li tzv. deuterokanonické spisy, je� nì-které církve do Starého zákona zahrnují).Køes�anské oznaèení Starý zákon pro Ta-nach vzniklo na základì skuteènosti, �ev køes�anství navazuje na tìchto 39 spisùje�tì 27 spisù tzv. Nového zákona, napsa-ného po dobì pùsobení Je�í�e Krista. Ta-nach je tedy i podstatnou èástí svaté knihykøes�anstva a do jisté míry tvoøí i základislámského Koránu.

Tradiènì je Tóra jako základ Tanachurozdìlena na 54 èástí, tak aby ji bylo mo�népøeèíst o sobotách za jediný rok. Tentocyklus v�dy zaèíná a konèí o svátku Sim-chat Tóra (radost z Tóry), kdy se pøipomíná,jak Moj�í� dostal Tóru od Hospodina na

se svátkù, sobot atd. Tøetí díl se zabýváman�elstvím, rozvody, vztahy mu�e a �enya nazývá se Ná�ím (�eny). Ètvrtý díl Ne-zikin (�kody) rozebírá otázky obèanskéhoa trestního práva a vztahy mezi lidmi vùbec.Obsahuje traktát Avót (Otcové), jen� jevùbec nejpopulárnìj�í èástí Mi�ny a jen�se èasto tiskne samostatnì nebo se stávásouèástí modlitebních knih. Pátý díl, Ko-dá�ím (Svaté vìci) se zabývá chrámovouslu�bou, obìtní praxí, ale také napø. pravid-ly porá�ení zvíøat. Poslední, �estý díl senazývá Tehárót (Oèi��ování) a pojednáváotázky rituální èistoty lidí a vìcí.

Zvlá�tì po znièení druhého chrámu v r.70. n. l. se stalo písemné uchování rabín-ské tradice �ivotnì dùle�itým, a proto nazaèátku 2. st. pokraèoval v zapisování in-tenzivnì rabbi Akiba se svým �ákem rabbiMeírem. Definitivní podobu pak Mi�nì dalkolem roku 200 Rabi Jehuda ha-Nasi. Tenuzavírá øadu uèencù z období Mi�ny, zva-ných tanaím, kteøí formovali základy juda-ismu.

hoøe Sinaj. Tóra, jako nejposvátnìj�í èástTanachu se dodnes ète v synagógách z tra-dièních svitkù. Pøi pøedèítání je liturgickyzpívána podle starých tradic.

Mi�naNa Tanach navazuje my�lenkovì i èasovìMi�na. Jedná se o zapsání rabínské ústnítradice, je� vysvìtluje a rozvíjí uèení Tana-chu. Své poèátky má a� nìkde tam, kde seuzavírala tradice biblická, tedy po tzv. ba-bylonském zajetí v 6. st. pø. n. l. Hlavní do-bou vzniku je v�ak 1. st. pø. n. l. a� 2. st. n. l.Nejstar�ím shroma�ïovatelem tìchto mate-riálù byl slavný Hillel v 1. st. pø. n. l.

Od nìj také pochází tradièní dìlení Mi�-ny na �est oddílù. První z nich se nazýváZeráím (Semena) a pojednává o rolnictví,o zemìdìlských zákonech, ale i o právechchudých. Úvodní traktát tohoto oddílu zva-ný Beráchót (Po�ehnání) pojednává o úctìk Bohu a je zároveò úvodem k celé Mi�nì.Druhý díl Mi�ny se nazývá Moed (Svátek)a zabývá se slavnostmi a zákony týkajícími

Úcta k Písmu je patrná v ka�dém v ka�dé oblasti judaismu. Foto: Vojtìch J. Vlk.

9

t é m a

Materiály z tohoto období, které se ne-dostaly do Mi�ny, jsou shromá�dìny v tzv.Barajtì a Toseftì.

TalmudV následném období po uzavøení Mi�ny se

�idov�tí uèenci nad ní zamý�leli, ko-mentovali ji a rozvíjeli ji. Tímto zpù-sobem vznikla v letech 200 - 500 n. l.tzv. Gemara (Dokonèení), která jevlastnì komentáøem k Mi�nì.

Mi�na a Gemara se pak dohro-mady nazývají Talmud (tzn. Uèení).Gemara je narozdíl od Mi�ny, kteráje psána hebrejsky, sepsána v ara-mej�tinì a zachovala se nám ve dvojípodobì: jednak ve star�í, struènìj�ía ménì srozumitelné palestinské ver-zi a pak v pozdìj�í a daleko obsa�-nìj�í verzi babylonské. V dùsledkutoho existuje na jedné stranì tzv.Palestinský (neboli Jeruzalémský)Talmud a asi tøikrát obsa�nìj�í Tal-mud babylonský. Ten je o tolik popu-lárnìj�í, �e kdy� se pou�ije jenomoznaèení Talmud, myslí se právì natuto babylonskou verzi.

Obsah Talmudu se pak podle�ánru dìlí na oddíly právního char-akteru (halachu) a na agadu, je� jespí�e vyprávìcího charakteru. Au-toøi Talmudu se nazývají amoraím.První úplný Talmud vytiskl v letech1520 - 1523 køes�anský vydavatel

Daniel Bomberg. Jeho uspoøádání, øazení aèíslování se zachovává dodnes.

Dal�í spisyVedle tìchto hlavních pramenù èerpá juda-ismus i z nekoneèné øady více èi ménì au-

Tøináct èlánkù vyznání víry

Vìt�ina judaistických skupin se hlásí k tøinácti èlánkùm vyznání víry tak, jak je ve 12. století zformuloval slavný �idovský filozofa teolog Maimonides, zvaný Rambam. V této podobì byly také zahrnuty do Siduru, sbírky ka�dodenních modliteb. Smutnìnejznámìj�ím se stal èlánek dvanáctý, od holocaustu spojovaný se zpìvem tìch, kdo odcházeli na smrt do plynových komor.

1. Vìøím celým srdcem, �e Stvoøitel - pochváleno buï Jehojméno - stvoøil a øídí v�echno a �e On sám je ten, kdo èinila èiní a bude èinit v�ecko.

2. Vìøím celým srdcem, �e Stvoøitel - pochváleno buï Jehojméno - je jediný a v Jeho jedineènosti se mu nikdo nevy-rovná a On sám, ná� Bùh, byl, je a bude.

3. Vìøím celým srdcem, �e Stvoøitel - pochváleno buï Jehojméno - nemá tìlo a tìlesné smysly ho nemohou pochopita nelze ho nijak zpodobnit.

4. Vìøím celým srdcem, �e Stvoøitel - pochváleno buï Jehojméno - je prvním i posledním.

5. Vìøím celým srdcem, �e Stvoøitel - pochváleno buï Jehojméno - je tím jediným, ke komu se nále�í modlit, a není nikdokromì nìho, ke komu by se nále�elo modlit.

6. Vìøím celým srdcem, �e v�echna slova prorokù jsou prav-divá.

7. Vìøím celým srdcem, �e proroctví na�eho uèitele Moj�í�e -pokoj jemu - je pravdivé a �e byl otcem prorokù, kteøí bylipøed ním, i tìch, kteøí pøi�li po nìm.

8. Vìøím celým srdcem, �e ta Tóra, která se nyní nacházív na�ich rukou, je toto�ná s tou, je� byla dána na�emu uèi-teli Moj�í�ovi - pokoj jemu.

9. Vìøím celým srdcem, �e tato Tóra nebude nikdy zmìnìnaa nikdy nepøijde jiná Tóra od Stvoøitele - pochváleno buïJeho jméno.

10. Vìøím celým srdcem, �e Stvoøitel - pochváleno buï Jehojméno - zná v�echny skutky a v�echny my�lenky lidí tak, jakje psáno: �Ten, jen� stvoøil srdce v�ech, rozumí v�em skut-kùm jejich.� (� 33,15)

11. Vìøím celým srdcem, �e Stvoøitel - pochváleno buï Jehojméno - odplácí dobrem tìm, kdo zachovávají Jeho pøikázání,a trestá ty, kdo Jeho pøikázání poru�ují.

12. Vìøím celým srdcem, �e Mesiá� pøijde, a pøesto�e se svýmpøíchodem otálí, budu ho èekat ka�dý den.

13. Vìøím celým srdcem, �e pøijde zmrtvýchvstání v dobì, kte-rou urèí Stvoøitel - pochváleno buï Jeho jméno, - a On budeoslavován stále a na vìèné èasy.

Z hebrej�tiny pøelo�il Tomá� Novotný

Tóra. Foto: archiv.

toritativních spisù. Pøedev�ím to jsou mno-hé komentáøe k Bibli i Talmudu. V nich vyniklnejslavnìj�í �idovský støedovìký vykladaèRabi �elomo ben Jicchak, zvaný Ra�i (1040- 1105).

Výkladem biblických textù se zabývajítaké tzv. Midra�e. Jsou to vlastnì také ko-mentáøe k Bibli, je� v�ak podávají (èastoi vyprávìcí formou) rabínskou tradici od 1.a� do 14. století. Sebrány jsou pøedev�ímv tzv. Midra� Raba (Velkém midra�i) k jed-notlivým biblickým knihám.

Rituální naøízení a zákony pro ka�do-denní �ivot jsou èerpány ze základního spisurabiho Josefa Karo (1488-1575) nazvaného�ulchan aruch (Prostøený stùl). Ve své ob-sa�nosti je zcela vyèerpávající prezentací tzv.halachy (od hebr. halacha - chodit), tedypokynù ke správnému jednání.

�idov�tí mystikové se v�dy obraceli k�Bibli kabalistù�, Séfer HaZóhar (Knizezáøe). Ta je pøipisována rabimu �imonovi barJochajovi (2. st. n. l.) a ve své souèasnéroz�íøené podobì, tak jak byla vydána ve13. st. rabim Mo�e de Leon, je pod zkráce-ným názvem Zóhar uvádìna jako zdroj nej-rùznìj�ích tajných uèení.

Judaismus s jeho dùrazem na tradiciv�ak nelze omezit v jeho zdrojích na nìkoliknormativních spisù, ale v�dy bude èerpatz velké �kály èasto i vnitønì polemickýcha vnìj�nì rùznorodých literárních pramenù.

n

10

SMÌRYV JUDAISMU

t é m a

Ji� na prahu historie tu�íme rozdíly mezinábo�enskou tradicí kolem svatyò jednot-livých kmenù. Ústnì pøedávané a pak po-stupnì zapisované texty, z nich� byla se-stavena Tóra a dal�í èásti Bible, mù�emesice jen hypoteticky rekonstruovat, ale je-jich rùznost je i pøi dne�ní èetbì biblickéhotextu zøejmá. Rozdíly mezi palestinskýmjudaismem a �idy �ijícími v rozptýlení (nej-významnìj�ími centry byla Alexandriea Øím) se projevily také v rùzném pojetí bib-lického kánonu.

V Je�í�ovì dobì se uplatòovaly dvahlavní proudy. Saduceové peèovali o kultv jeruzalémském chrámu a za závaznou po-kládali pouze Tóru. Ve v�em ostatním bylipoliticky a kulturnì otevøení i cizím vlivùm.Farizeové pova�ovali za závazné i dal�í tex-ty. Dbali na interpretace uèitelù Zákonaa sna�ili se dodr�ovat i sebemen�í detailytakto vzniklých pøedpisù. Stranou tìchtosmìrù se dr�eli essen�tí, zvlá�tní uzavøenákomunita pøipomínající pozdìj�í køes�anskéklá�tery.

A�kenáz�tí a sefard�tíDodnes se zachovalo staré rozli�ení spí�ekulturního a etnického rázu, ale zasahujícítaké do nábo�enského �ivota. �lo o dvìvìtve �idù �ijících v diaspoøe (v rozptýlení)v Evropì. A�kenazim �ili pùvodnì v nìmec-ké jazykové oblasti, ale usidlovali se i dálena Východì. Tradiènì u�ívali jazyka jidi�.Sefardim, pùvodnì �panìl�tí a portugal�tí�idé, vytvoøili jazyk ladino. Byli více roz-�íøení na jihu a západì Evropy.

Obì tyto skupiny mají dnes své nejvy��íautority v Jeruzalémì. A�kenáz�tí �idéNejvy��í rabinát a sefard�tí Nejvy��ího naSionu. K tomu je ale tøeba øíci, �e jde o au-tority spí�e uèitelské ne� o pøímé vedení.Uèení se týká morálních, rituálních a práv-ních otázek. �ádná závazná vìrouka nenídefinována. Obce a jejich sdru�ení v jednot-livých zemích mají znaènou autonomii.

Sionisté a asimilantiV 19. století se �idé rozptýlení po rùznýchpøedev�ím evropských zemích roze�li v mí-nìní ohlednì návratu do Palestiny. Spí�elevicovì a liberálnì orientovaní, nábo�enskytehdy ne pøíli� horliví z nich vytvoøili sio-nistické hnutí, v nìèem podobné tehdej�ímnacionalismùm. Tradiènìji orientovaní stou-penci judaismu se klonili spí�e k tomu, �epro návrat do zemì Izraelské není roz-hodující politika a diplomacie. Je to spí�ev Bo�ích rukou a souvisí to s oèekávanýmpøíchodem Mesiá�e. Je�tì dal�í èást oby-vatelstva �idovského pùvodu se zcela asi-milovala a víceménì ztratila povìdomío svých národních a nábo�en-ských koøenech. �idé, pøizpù-sobení vìt�inovému obyvatel-stvu, bývali oznaèováni jakoasimilanti.

Ortodoxní, konzervativní,reformovaní a liberálníDnes se rozli�ují ètyøi hlavnísmìry podle toho, jak závaznése jim jeví pokyny Tóry (Bo�íhozákona zapsaného v prvníchpìti knihách Bible pøipisova-ných Moj�í�ovi). Její základnípokyny rozvíjí a komentuje Tal-mud a dále je propracovávají ra-bínské autority. Jde o systema-tické, pøehledné vyjádøenía o aplikaci starobylých poky-nù na rùzné dal�í doby a rùznáprostøedí, v nich� �idé �ijí.

V�echny pøíkazy a zákazy(napø. ohlednì èistých a neèis-tých pokrmù, zpùsoby slavenísoboty a ostatních svátkù) do-dr�ují ortodoxní �idé. Jejichkomunity jsou spí�e uzavøené.Pøíslu�níci tohoto smìru se nì-kdy poznají i podle vnìj�íchznakù. Mu�i obvykle mají ob-

vykle plnovousy, nosí na veøejnosti èernýodìv a klobouk. V detailech se ov�em po-chopitelnì li�í.

Konzervativnímu smìru jde o to dodr-�et v�e, co je v daném prostøedí únosné.Sna�í se zbyteènì neoddìlovat a neodli�o-vat. Reformovaní �idé jdou v pøizpùsobo-vání dále. Odùvodòují to tím, �e dùle�itá jepodstata Tóry. K ní patøí pøedev�ím morál-ní pravidla. Rituální pøedpisy jsou ménìdùle�ité. Nemají zatì�ovat, nýbr� pomáhat.

Nejdále tímto smìrem jde liberální smìrv souèasném americkém a evropském juda-ismu. Chce pìstovat judaismus pøijatelnýpro souèasného èlovìka plnì zapojenéhodo �ivota okolní spoleènosti.

I kdy� se to zdá být samozøejmé, je nut-no øíci, �e v�echny tyto smìry zahrnují lidinábo�ensky orientované. Mluví se o nichobvykle jako o zbo�ných �idech. Pøitom aleznaèná èást obèanù Izraele nebo lidí, kteøíse k �idovství hlásí v jiných zemích, jsoubez jakéhokoli nábo�enského vyznání.Úèast na rodinných obøadech, na bohoslu�-bì v synagóze (zejména o významných svát-cích) je jedna vìc, skuteèný osobní nábo-�enský �ivot zase nìèím jiným. Dodr�ováníurèitých zvykù mù�e být víceménì nezá-visle na smìru chápáno jako vìrnost rodin-

Judaismus je po celou dobu své existence diferencován

Ivan O. �tampachJedna spoleèná izraelská tradice existovala v dosavadních dìjináchv�dy v rozrùznìném spoleèenství. Krat�í období politické a nábo-�enské centralizace jsou od starovìku støídána epochami plurality.

SMÌRYV JUDAISMU

Tóra, nesená pøi obøadu bar-micva.Foto: Vojtìch J. Vlk.

11

t é m a

né a národní tradici. Lze si tedy pøedstavitúèastníky, dejme tomu, konzervativnì la-dìných rituálù, kteøí v soukromí výslovnìodmítají i nìco tak základního, jako je vírav Boha.

Srovnání pøíli� nepomáháAnalogie s køes�anskými smìry selhává.V køes�anství je napø. pùsobení �en v du-chovní slu�bì pokládáno za projev libera-lismu. V judaismu sice se slu�bou rabínekzaèali také liberálové, ale dnes u� není nìèímtak vzácným potkat �enu v rabínské slu�bìi v konzervativnìj�ích smìrech.

Dal�ím kritériem, podle nìj� se rozli�ujíproudy v køes�anství, je vztah k jiným nábo-�enstvím. Ortodoxnì, konzervativnì a fun-damentalisticky ladìní køes�ané se k tomuto�ir�ímu ekumenismu stavìjí kriticky a� od-mítavì. Mezi �idy je to jinak. Nìkteøí jsousice k dialogu s køes�any a muslimy vzhle-dem ke �patným historickým zku�enostemzdr�enliví, ale mezinábo�enských aktivit sezúèastòují zástupci rùzných smìrù, vèetnìortodoxních. Ani relativnì pøísnìj�í smìrynepova�ují pøedpisy platné pro �idy za zá-vazné pro ostatní. Dodr�ují-li lidé z rùznýchnárodù urèitá základní pravidla, mohoudospìt k po�ehnání budoucího vìku i vesvých odli�ných nábo�enstvích.

Ètyøi základní smìry poskytují pozoro-vateli zvenèí urèitou základní orientaci.Ka�dý ze smìrù má ale odstíny. Tak napøí-klad ortodoxní �idé tvoøí rùzné samostatnéskupiny. Nìkteré z nich mají své synagógy,vlastní je�ivy (rabínské �koly) a samostat-né linie rabínù. Jiné mají tìsnìj�í vazby navrcholné rabínské instance. Li�í se v detai-lech pøedpisù (napø. ohlednì odívání). Zá-va�nìj�í jsou otázky vztahu ke Státu Izraela pokud jde o jeho obèany, také napøíkladk vojenské slu�bì. Nìkteøí reformovaní a li-berální �idé zase zjistili, �e je jejich pojetí

vnitønì ne�iví tak, jak bylo oèekáváno.Proto se v nìèem výbìrovì vrátili kestar�ím a dosud zdánlivì pøekonanýmtradicím. Tak vznikl rekonstruktivi-stický smìr.

Kabalisté a chasidéTrochu stranou hlavních ètyø smìrùa jejich dílèích skupin �ijí kabalisté. Tiv�ak dnes netvoøí hromadné hnutí. Jsouto spí�e jednotlivci, pro nì� je talmu-dický judaismus - øeknìme - prùpravou.Ve zralém vìku na nìj navá�e hlub�í stu-dium pramenù. Texty se pak vykládajíspí�e alegoricky a jádrem duchovního�ivota u� není dodr�ování pøíkazùa zákazù, nýbr� duchovní cesta po stup-ních vzhùru, symbolizovaná tradiènímdiagramem s obvyklými deseti zasta-veními a liniemi, je� je spojují. Øíká semu kabalistický strom (viz 3. stranuobálky).

Velký význam mìlo a jistý významdodnes má chasidské hnutí. Po geno-cidì �idù na Ukrajinì, v Polsku, na Pod-karpatské Rusi, v Maïarsku a na Slo-vensku, kde bylo doma, se dnes uplat-òuje spí�e v USA a Izraeli. Zaèalo jakopopulární mystika, jako radostné nábo-�enství chudých a prostých lidí, s hlubokoumoudrostí známou z pøíbìhù o jejich du-chovních mistrech. Dnes si klade za cíl vzdì-lávání �idù v jejich nábo�enství, charitua snad mu lze pøipsat i urèitou politickouorientaci.

Rùznost i u násJudaismus v Èechách reprezentovaný dlou-ho jen Federací �idovských obcí byl celádesetiletí oficiálnì konzervativní. Dnes alev pra�ské nábo�enské obci panují v jednéz u�ívaných synagóg zvyklosti bli��í orto-doxnímu a ve druhé reformnímu smìru.

Vrchní rabín sefardských �idù v Jeruzalémì.Foto: Vojtìch Jiøí Vlk.

hwhy ta tbhaw dxa hwhy wnyhla hwhy larfy [mv hlah ~yrbdh wyhw $dam-lkbw $vpn-lkbw $bbl-lkb $yhla

$tbvb ~b trbdw $ynbl ~tnnvw $bbl-l[ ~wyh $wcm ykna rva wyhw $dy-l[ twal ~trvqw $mwqbw $bkvbw $rdb $tklbw $tybb

$yr[vbw $tyb tzwzm-l[ ~tbtkw $yny[ !yb tpjjlSly� Jisraeli! Hospodin, Bùh ná�, Hospodin jeden jest. Milovati bude� Hospodina, Boha svého,celým srdcem svým a celou du�í svou a celou silou svou, a budou slova tato, která já pøikazujitobì dnes, na srdci tvém. A v�típí� je dìtem svým a bude� mluviti o nich, sedì v domì svém a krá-èeje po cestì a léhaje a vstávaje. A uvá�e� je jako znamení na ruku svou a budou èelním páskemmezi oèima tvýma; a napí�e� je na veøeje domu svého a za brány své.

Deuteronomium 6, 4 - 9, Pìt knih Moj�í�ových, pøelo�il rabín G. Sicher

Pra�ský a zemský rabín Karol Sidon je sámblí�e k ortodoxii. Cizinci �idovského vyznánív Praze, nespokojení s pojetím Federacea její pra�ské obce, vytvoøili vlastní sesku-pení pod názvem Bejt Praha (Dùm Praha).

Záhy se také seskupila èást pra�ských�idù spí�e liberálního a ponìkud rekonstruk-tivistického zamìøení v obec, která si po-stupnì na�la i místo pro trvalé oficiálníbohoslu�by. S touto obcí s názvem Bejt Sim-cha (Dùm radosti) jsou do jisté míry spøíz-nìny postupnì vznikající nové �idovskéobce po èeských zemích sdru�ené v �idov-ské liberální unii. Existují paralelnì k obcímsdru�enými ve Federaci. Vzájemný vztah

tìchto dvou útvarù se øe�í.Nìkteré aktivity Unie probíhajív pra�ském �idovském libe-rálním klubu.

Své nezávislé zastoupenívèetnì rabína má v Praze inte-lektuální chasidské hnutí Cha-bad.

V Èeské republice vychá-zejí dva �idovské nábo�enskémìsíèníky, konzervativnìj�íRo� Chode� (Hlava mìsíce)a liberální Hatikva (Nadìje).

n

12

VESELÍ, CHUDÍA ZBO�NÍ

Chasidismus - a�kenázská cesta k Bohu

David Václavík

Jednoho dne se Ba�al �em procházel v doprovodu �ákù dalekoode v�ech obydlí. �Mám �ízeò,� vykøikl jeden z mladíkù, �hoøím,umírám �ízní.� Kolem ani stopa po vodì. Jako by byli na pou�ti.�Uklidni se,� øekl Ba�al �em. �Kdy� Bùh stvoøil svìt, pøedvídaltvoji �ízeò stejnì jako lék na ni.� Zanedlouho potkali sedláka sedvìma vìdry vody na ramenou. �Mùj pán se zbláznil,� hubovalsedlák. �Dnes ráno mne sem poslal s dvìma vìdry vody, jen tak,pro nic za nic.� - �Tak vidí�,� øekl mistr �íznivému �áku. �Kdy�Bùh tvoøil svìt, pøedvídal i �ílenství toho pána.�

(Elie Wiesel: Svìt chasidù)

VESELÍ, CHUDÍA ZBO�NÍ

t é m a

Na následujících øádcích se zøejmì dopustímnìèeho, èeho bych se jako religionista do-pustit nemìl. Na chvíli zapomenu na vì-decký �argon plný odborných výrazù, kom-parací a dalekosáhlých závìrù a pokusímse pøiblí�it tì�ko uchopitelný svìt �idov-ského chasidismu zpùsobem, který snadalespoò trochu odpovídá chasidské men-talitì - vyprávìním a pøíklady. Mo�ná tímpøipravím pøípadné ètenáøe o dùle�itá fakta.Na druhou stranu obraz chasidismu budeplastiètìj�í, lid�tìj�í a veselej�í (alespoòdoufám). Pøípadné zájemce o �vìdecký�výklad tohoto hnutí odkazuji na odbornépublikace z pera skuteèných znalcù judais-mu jakými byli napø. Gershom Scholem1 èiMartin Buber2 .

S hnutím oznaèovaným jako hnutí cha-sidù3 se v �idovských dìjinách mù�emesetkat nìkolikrát. Jako chasidé, zbo�ní, senapø. oznaèovali odpùrci helénizace judais-mu, kteøí stáli v èele tzv. makabejského po-vstání (165 pø. n. l.). Stejné oznaèení nesetaké významné pietistické hnutí, které seobjevilo v a�kenázské oblasti na zaèátku 13.století. Jeho èlenové - chasidim A�kenaz -varovali pøed jednostranným zdùrazòová-ním uèenosti, proti které vyzdvihovali pøe-dev�ím pro�itek, vøelost a usebranou mod-litbu. Nejvýznamnìj�ím pøedstavitelem to-hoto hnutí, který je s velkou pravdìpodob-ností také autorem nejdùle�itìj�ího díla hnutíchaside A�kenaz, spisu �Sefer chasidim�(Kniha zbo�ných), byl øezenský rabín Jehu-da ben �emuel He-Chasid (+ 1270).

Vìt�inou se ale pod pojmem chasidis-mus myslí hnutí, které vzniklo polovinì 18.století v oblasti Podolí a Volynì. Jeho za-

kladatelem byl pololegendární �idovskýdivotvorce Jisrael ben Elizer (1710 - 1760),pøezdívaný Ba�al �em Tov (Pán dobréhojména). Toto hnutí, které v mnohém nava-zuje na luriánskou kabalu4 , v sobì ztìlesòu-je jistá specifika osudu a�kenázských �idù- neustálé napìtí mezi pocitem vydìdìnostia nadìjí z budoucího vykoupení, niternosta snahu po pro�itku. Jeho hlavní intence jeproto zamìøena na emocionální stránkunábo�enského �ivota a odmítá formalismy.Dùle�itý je pro�itek a detail:

Ba�al �em se ptal svých �ákù: �Víte, coje to chasidismus? Znáte pøíbìh o kováøi,který se chtìl osamostatnit? Koupil si ko-vadlinu, kladivo a mìch a dal se do práce.Marnì. Nic se nedìlo.

Tehdy mu øekl starý ko-váø, kterého poprosil o ra-du: ,Má� v�echno, co potøe-buje�, jen jiskru nemá�.�

A to je chasidismus. Jisk-ra.�

Vzhledem k tomu nepøi-kládají chasidé takový dùraztradièní uèenosti, kterou dojisté míry i pohrdají, ale spí�eopravdovosti nábo�enské-ho �ivota, který má být pro-dchnut radostí a optimis-mem. I to je jeden ze základ-ních rysù chasidismu. Cha-sid nesmí být smutný a zou-falý:

Za svatým rebem DovBeerem pøi�li dva �áci a po-prosili ho o vysvìtlení tal-mudického pøíkazu, podle

nìho� jsme povinni chválit Boha za v�ech-no zlé zrovna tak zplna srdce, jako jej chvá-líme za v�e dobré. Svìtec jim øekl: �Jdìtedo uèebny, vyhledejte tam mého �áka�í�eho a toho se na to zeptejte! �í�e vám topoví nejlépe.�

�áci tedy �li a vyhledali �í�eho. Bo�ín-ku, jaký to byl chudák! Tìlo, stra�livì vy-hublé hladem a bídou, mìl ovì�eno hadry.To byly jeho �aty. Celým svým zjevem doka-zoval, �e jeho �ivot je jen strádání a utr-pení. �Jak je mo�no, abychom chváliliBoha za v�echno zlé právì tak, jako hochválíme za v�e dobré?� zeptali se ho �áci.�To vám opravdu neumím vysvìtlit,� øeklchudák �í�e zamy�lenì. �Abych vám toti�øekl pravdu, mne dosud nikdy nic zléhonepotkalo.�

K vyjádøení tohoto svého postoje po-u�ívali chasidé slovní høíèku, podle ní� jehalicha (zpùsob �ivota a mystická extáze)více ne� halacha (Zákonu vìrný �ivot tak,jak k nìmu nabádá tradièní rabínské chá-pání).

Nedílnou souèástí halichy byla pro cha-sidy modlitba, jejím� hlavním cílem mìlo býtpøekonání tìlesnosti, povznesení se nadprostor a èas a pøedev�ím navození doko-nalé jednoty s Bohem (hebr. jichud). Podlechasidského výkladu má toti� modlitba tøivzájemnì se doplòující roviny - devekut(pøiblí�ení se k Bohu), kavanu (zámìr) a hit-lahavut (nad�ení). Proto mù�e vést mod-litba a� k vytr�ení, které se projevuje vý-køiky, tancem a zpìvem.

Podstatu a pøita�livost chasidismu proa�kenázské �idy hezky vystihl souèasný

Foto: Vojtìch Jiøí Vlk.

13

t é m a

�idovský spisovatel, nositel Nobelovy cenyElie Wiesel, kdy� napsal (Svìt chasidù):

Zopakujme si: co byl chasidismus pù-vodnì? Jeden èlovìk, nìkolik lidí, kteøídokázali obnovit v jedinci pocit posvátnaa dùvìry v jeho vztah k obci. �id, �ijícíizolovanì a vyprázdnìnì na okraji, sly�elod rabiho tato slova: �Tato zku�enost neníbez u�itku, je zaèlenìna do celku, který siji uvìdomuje; vìz, �e vìènost lze naléztv ka�dém okam�iku, �e ka�dý stùl se mù�estát oltáøem a ka�dý èlovìk veleknìzem;vìz, �e k Bohu vede více ne� jedna cesta,ale ta nejjistìj�í jde skrze veselost a nikoliskrze slzy; vìz, �e Bùh nemá rád bolesta smutek, tím ménì pak bolest a smutek,je� si zpùsobuje� dobrovolnì; Bùh není takslo�itý, ne�árlí na tvé �tìstí ani na dobro,které prokazuje� bli�nímu, naopak: cestak Bohu vede skrze èlovìka. Spící dítì, mat-ka, která je laská, staøec, naslouchající�umìní stromù: ka�dému z nich je Bùh na-blízku, v ka�dém z nich je Bùh pøítomen.�

Ji� z vý�e uvedeného je jasné, �e ideálema vzorem chasida nebude uèenec. Jehovzorem je cadik, divotvorce, který zná ta-jemství bo�ského svìta. Jeho autorita ne-byla proto spojována se znalostmi, ale spí�es osobním charismatem a v pozdìj�ích do-bách také s jeho pùvodem. Cadik byl sku-teènì zvlá�tní postavou, která se v mnohémvymykala tomu, co známe z rabínského juda-ismu. Jeho hlavní úlohou bylo toti� zpro-støedkovat obyèejným chasidùm kontakts Bo�skou sférou, za její� souèást byli cadi-kové obecnì pova�ováni. K nejvýznamnìj-�ím cadikùm patøili Dov Beer (1710 - 1772),pøezdívaný Velký Magid z Meziøièe; LeviJicchak z Berdièeva, �muel �melke z Mi-kulova a Jákob Jicchak z Lublinu, známýjako Jasnovidec z Lublinu.

I pøes svoji znaènou popularitu nepøe-sáhl chasidismus hranice Polska a východ-ních oblastí Rakousko-Uherska. Pomineme--li nìkolikaleté pùsobení cadika �muela�melkeho v Mikulovì, pak jeho ohlas v zá-padní èásti støední Evropy byl dlouhoudobu minimální. Jistou úlohu v tom zøejmìsehrály osvícenské tendence, které se dotéto èásti a�kenázské diaspory �íøily z Nì-mecka, ale také velké úsilí rabínských od-pùrcù chasidismu, tzv. mitnagim (doslova�odpùrci�). Mezi jejich èelné pøedstavitele,kteøí v chasidismu vidìli nebezpeèí pro jed-notu �idovských obcí, patøil zejména známýuèenec Elijahu Gaon z Vilna (1720 - 1797).Ten vytýkal chasidùm hlavnì jejich pro-blematický postoj k dodr�ování kultickýchpøikázání judaismu, dále pøehnanou afekti-

vitu a iracionál-nost a v nepo-slední øadì takétendence k exklu-zivitì, která seprojevovala vy-tváøením zvlá�t-ních modlitebníchs h r o m á � d ì n í(hebr. minjan),pou�íváním prvkùsefardské litur-gie, a dokonce i ji-ným zpùsobemrituálního zpra-cování potravin.V roce 1772 dalproto ve své obcichasidy do klatbya po�ádal ostatníobce, aby uèinily toté�.

V prùbìhu 19. století zaèal ztrácet cha-sidismus svoji sílu a pøita�livost, co� mìlomimo jiné za následek také otupení sporùse zastánci tradièní zbo�nosti, a zaèal seocitat spí�e na okraji nábo�enského �ivota.Koneènou ránu mu pak zasadil holocaust,díky nìmu� zmizel chasidismus z oblastistøední Evropy. Dnes existují chasidskéobce pøedev�ím ve Spojených státech aIzraeli. Toto faktické oslabování chasidis-mu v�ak neznamenalo ztrátu vlivu v jinýchoblastech. Naopak mnozí �idé, ale i Ne�idé,zaèali znovu objevovat pøedev�ím poetikua zvlá�tní druh moudrosti, který chasidis-mus v sobì obsahuje. Velkou zásluhu naznovuobjevení duchovního dìdictví cha-sidismu má zejména �idovský filosof Mar-tin Buber (1878 - 1965), u nás pak spisovatelJiøí Mordechaj Langer (1894 - 1943). Vlivchasidského hnutí najdeme ale také napøí-klad v díle Jana Wericha èi Ivana Olbrach-ta.

Je opravdu tì�ké podat na nìkolika máloøádcích dostateènì plastický a srozumitel-ný výklad tak tì�ko uchopitelného jevu,kterým je a�kenázský chasidismus. Nebudeproto mo�ná od vìci, kdy� se na závìruchýlíme k malé chasidské lsti a na�i snahupodpoøíme krátkým pøíbìhem, který snadnapraví nepøesnosti a doplní to, co jsmez neznalosti vynechali.

Rabi Bunam v�dy øíkal �ákùm, kteøík nìmu pøi�li poprvé, historku o Ejciku,synu Jekela z Krakova. Tomu bylo poletech tì�ké nouze, která v�ak neotøáslajeho dùvìrou v Boha, poruèeno ve snu, abyhledal poklad v Praze pod mostem, kterývede ke královskému hradu. Kdy� se sen

opakoval tøikrát, sebral se Ejcik a putovaldo Prahy. Na mostì stály dnem i nocístrá�e, tak�e se neodvá�il kopat. Jednohorána v�ak pøece jen pøi�el k mostu a blou-mal kolem a� do veèera. Koneènì se hovelitel, který zpozoroval jeho poèínání,pøátelsky zeptal, jestli zde nìco nehledánebo jestli na nìkoho neèeká. Ejcik vy-právìl, jaký sen ho sem z Krakova pøivedl.Velitel se smál: �Ty ubo�áèku, ty jsi se semtrmácel se svými rozedranými botami jenomkvùli snu! Ach, kdo vìøí snùm! To bych sijá musel podle pøíkazu ze snu sbalit svýchpár �vestek, putovat a� do Krakova a tam,ve svìtnici jistého �ida, mìl by se jmenovatEjcik, syn Jekelùv, pod pecí hledat poklad!Dovede� si pøedstavit, jak bych chodil pov�ech domech, v�dy� tam se jedna polovi-na �idù jmenuje Ejcik a druhá Jekel!�A znovu se smál.

Ejcik se jenom uklonil a vrátil se domù.Pod pecí na�el poklad a postavil mod-litebnu, na kterou nechal napsat: Ejcik,syn Jekelùv, chudý a zbo�ný �id, kterýzùstal zbo�ný, i kdy� u� nebyl chudý.

n

Poznámky1 Scholem, G., Major Trends in Jewish Mysticism, New

York 1964.2 Buber, M., Jewish Mysticism and the Legend of Baal

Shem, London 1931.3 Výraz chasidismus je odvozen od hebrejského verba

ch-s-d, které znamená být milosrdný, zbo�ný.4 Systém �idovské mystiky - kabaly, který vypracoval

sefedský myslitel Jicchak ben �elomo Luria (1534 -1572). Luriovo uèení pøedstavuje zvlá�tní symbiózu�idovské mystiky s motivy renesanèního novoplatonis-mu. Jeho hlavním cílem je vystihnout proces spásy, díkynìmu� budou moci �idé dosáhnout vykoupení a indivi-duální lidské du�e dokonalého Bo�ského svìta.


14

KABALA,MYSTIKA �IDÙ

Kabala je souèástí judaismu, i kdy� stojí mimo jeho hlavní proud

Robert Øehák a Ladislav Pur�l�idovská tradice zapovídá zaobírání se kabalou ka�dému, kdo nenístar�í ètyøiceti let a není zakotven ve víøe a spoleèenství lidu,z nìho� kabala vyrùstá. Pøirozená touha èlovìka po vìcech, kterého pøesahují, v�ak od nepamìti mnohé vedla a i dnes vede k ne-respektování tohoto zku�enostmi ovìøeného zákazu. S tímto vìdo-mím se chceme v následujícím èlánku pokusit jen informativnìnastínit nìkteré aspekty kabaly.

KABALA,MYSTIKA �IDÙ

Výraz kabalaSlovo kabala pochází z hebrejského koøenekbl, který znamená tolik co �pøijímat� nebo�obdr�et�, a jako podstatné jméno tedy �to(skrze tradici) pøijaté�. Postupnì se totoslovo stalo pojmem pro velké a� neucho-pitelné mno�ství �idovských mystickýchmy�lenek, tajných uèení a spisù.

Kabala jako souèást tradiceMluví-li se v judaismu o Tóøe, má potomtakto chápaná Tóra dvì slo�ky: uèení písem-nì fixované, tzv. tóra �e-bi-chtav, a uèeníústnì tradované, tzv. tóra �e-be-al-pe. Po-dle tradice toto ústní uèení obdr�el (= pøi-jal) Moj�í� vedle písemné Tóry na Sinaji.Kabala je tedy prvotnì èistì tradice, pøe-dávání, a to pøedávání toho, co se Bùh roz-hodl èlovìku zjevit. V tomto �ir�ím pojetí jetedy kabala ústní tradicí. V u��ím smyslu seteprve pozdìji tento název zaèal vztahovattaké na esoterní (tajné, skryté) mystické

uèení, které se sice nìkterými pohledy a dù-razy odli�uje od hlavního proudu, nicménìje nedílnou souèástí judaismu. Proto je ne-zbytné, aby zabývání se kabalou pøedcháze-lo studium Tóry, midra�e a Talmudu.

Dva pohledy na kabaluPohled na to, co je to kabala, je mo�ný zedvou úhlù. Jeden je striktní vìda (napø. ná-bo�enská fenomenologie) a druhý �ivá (nì-kdy i tzv. �lidová�) tradice lidí, kteøí kabalu��ijí� (dodnes napø. v Safedu èi Mea-�árim).Oba pohledy jsou velmi slo�ité a ani jiminení mo�né postihnout v�echny rozmìrykabaly. Shodují se v�ak v tom, �e její posta-tou je pøedev�ím vztah k Bohu. To se dìjena základì pøesvìdèení, �e takovýto vztahje mo�ný a z Bo�í strany �ádoucí. Èlovìk tuhraje nezastupitelnou roli mezi vìcmi vy�-�ího duchovního svìta a vìcmi pozemský-mi. Svìt, v nìm� �ije, je odrazem vy��ích(duchovních) svìtù, do nich� mù�e nìjak

vstupovat.

Co kabala neníKabala ka�dopádnì není�ádné ïábelské uèení aniprostøedek, jak se do-volávat temných sil, ka-bala není forma pokleslémagie, aèkoliv v ní ma-gické prvky naleznemea aèkoliv ji mágové (na-pø. E. Levi a G. Encausse)pro své úèely pou�ívali,nelze ale v �ádném pøí-padì øíci, �e by magiebyla podstatou kabaly!Magie hlavnì vyu�ívalasymboliku èíselný vý-znam liter hebrejskéhojazyka (takto napø. kaba-

lu se slovní a èíslenou magií ztoto�nil u�køes�anský støedovìký kabalista Agrippaz Nettesheimu). Kabala nemá ani �ádnou se-mantickou spojitost s nìmeckým slovem�die Kabale�, je� znamená �pikle� èi �úkla-dy� ani s obdobným anglickým �cabal�.

Vznik a utváøení kabaly1. Maasé Merkavá, Maasé Beré�ítJak bylo ji� naznaèeno, tradice nachází po-èátky kabaly ji� u Moj�í�e. Badatelé v�akjejí vznik datují do prvního stol. n. l., kdyv Palestinì docházelo ke spojování �idov-ské tradice s gnózí v prostøedí vlivu syn-kretického helénismu.

Za nejrannìj�í formy kabaly se ve vì-deckých kruzích pova�ují maasé bere�íta maasé merkavá, které vycházejí z mystic-kých výkladù prvních kapitol biblickýchknih Genesis (1,1: �Na poèátku stvoøil Bùhnebe a zemi...�) a Ezechiel (1,1.4.5): �Tøicá-tého roku ve ètvrtém mìsíci, pátého dnetoho mìsíce, kdy� jsem byl mezi pøesídlen-ci u prùplavu Kebaru, otevøela se nebesaa mìl jsem rùzná vidìní od Boha... Vidìljsem, jak se pøihnal bouølivý vítr od severu,veliké mraèno a �lehající oheò; okolo nìhobyla záø a uprostøed ohnì jakýsi tøpyt osl-nivého vzácného kovu. Uprostøed nìhobylo cosi podobného ètyøem bytostem,které se vzhledem podobaly èlovìku...�

Kontemplací a duchovními cvièeními seadepti (jordé merkavá) pøipravovali na tzv.sestup do onoho �vozu� merkavá z Ezechi-elova proroctví, kde mystik vzestupnì pu-toval svou du�í a procházel sedmi sínìmi(pøíbytky) zvanými hejchalót vysoko k Bo-�ímu trùnu. Tyto pøíbytky jsou støe�enyandìly. K tomu, aby se mystik dostal dál(vý�e) bylo zapotøebí znát odpovídající�klíèe� (hesla).

2. Séfer JeciraNìkdy mezi 2. - 6. st. n. l. vznikl malý spis codo velikosti, ale nesmírnì velký co do význa-mu, jménem Séfer Jecira - �Kniha utváøení�.Tato kniha a její pojmy se staly základnímkamenem, na nìm� byly vystavìny pozdìj�íkabalistické systémy, proto�e podává my-stické vysvìtlení vzniku a slo�ení svìta. Bùhprý stvoøil svìt pomocí tzv. 32 stezek moud-rosti.

Tìchto 32 stezek moudrosti je tvoøeno10 sefirami (sférami, èísly), je� jsou pova�o-vány za Bo�í aspekty (ty jsou základem v�e-ho existujícího), a 22 písmeny základu, kteréodpovídají 22 písmenùm hebrejské abecedy.Bùh stvoøil svìt právì kombinací tìchto èí-sel a písmen.

Ruce v poloze �ehnání opticky znázoròující písmeno ��in� jakozkratku Bo�ího jména �addaj - �V�emocný�. (S. Horowitz, 1712)

t é m a

15

3. Séfer Ha-BahírSpojení východních �idovských (z Babyló-nie nebo Sýrie) a gnostických my�lenekpøedstavuje dal�í dùle�itá kniha Séfer Ha-Bahír - �Kniha jasu�. G. Scholem 1 ji datujedo období mezi roky 1150 �1200. Dùle�itouroli i zde hraje èíselná hodnota hebr. pís-men: �...Proè pøidal Bùh do Abrahamovajména písmeno �hej� a ne jiné písmeno?Z dùvodu, �e v�echny èásti lidského tìlamají být hodny �ivota ve svìtì, který mápøijít a jen� je pøirovnáván k moøi. Mù�emeto vyjádøit a� do té míry, �e stvoøení bylodovr�eno v Abrahamovi. Co se týèe tohoto

stvoøení, je popsáno v Gn9,6: �nebo� èlovìka Bùhuèinil, aby byl obrazemBo�ím�. Èíselná hodnotajména Abraham je 248, co�je poèet èástí lidskéhotìla... 2

4. ZóharTøinácté století je pro �pa-nìlsko dobou duchovníhorozkvìtu. Proto není divu,

�e se zde vyskytovaly nejrùznìj�í proudy�idovského mysticismu a� po extatický, jakýpøedstavoval Abraham Abulafia (1240 - po1292) - mystik, vizionáø s mesiánskými as-piracemi. Ten vypracoval tzv. písmenko-vou kabalu (permutace písmen), její� hlavnítì�i�tì spoèívalo ve vyslovování Bo�íhojména (tetragramu) v rùzných kombinacích.

Nejrosáhlej�ím kabalistickým dílem jev�ak bezpochyby �Kniha Záøe� - Séfer Ha-Zóhar (zkrácenì oznaèovaná Zóhar). Jednáse o celou knihovnu více ne� dvaceti knih3,jejich� autorem je dle tradice rabbi �imeonbar Jochaj ze 2. st. n. l.

Aèkoliv se Zó-har sám na tohotouèence odkazuje,jeho skuteèným au-torem je pravdìpo-dobnì Abulafiùvsouèasník a krajanMo�e de Leon, je-mu� se podaøilo vy-tvoøit nejvìt�í stud-

nici mystických komentáøù a výkladù bib-lických textù.

Vznik kabalistických �kolDùle�itým mezníkem pro dla�í vývoj �idov-ského mystického uèení byl rok 1492, kdydo�lo k vyhnání �idù ze �paòelska. Po tétotragické události mnoho emigrantù v celémsvìtì zaèalo nacházet jistotu a útìchu právìv kabale, a tak do�lo k jejímu nebývalémurozkvìtu. Nejdùle�itìj�ím byl vznik kabalis-tických center od 16. stol., jakým byl napø.Safed (Izrael). Tam pùsobili uèitelé Mo�eCordovero (1522-1570) a Izák Luria (1534-1572), kteøí rozvinuli velmi slo�itý systémsefirót. Ty bývají nejèastìji znázoròoványv kabalistickém stromu �ivota (ilan)4, kdedùle�itou roli hrají vyvá�enost a harmonie.Tímto konceptem bývá interpretována pod-stata Bo�ího charakteru, �ivot sám i biblickétexty. Je v�ak natolik slo�itý, �e je nutné sevarovat zkratkovitých výkladù.

V luriánské kabale nalezneme i zásadníkosmologické a kosmogonické otázky, jakoje napø. pøedstava vesmírné katastrofy na-zvané �rozbití nádob� (�virat kelim), nebopøedstava o stvoøení svìta �sta�ením� (cim-cum) - volnì interpretováno: Jestli�e vìøíme,�e Bùh je v�udypøítomný, jak potom bylona poèátku mo�né stvoøit svìt, kdy� Bùhbyl v�ude? Odpovìï: Bùh musel nejdøívevytvoøit prostor sám v sobì, ve kterém bymohl být svìt. To uèinil tak, �e se sám v sebestáhl a v tomto prostoru stvoøil svìt. Èlovìkje zde partner Bo�í podílející se na nápravìcelého svìta (tikun).

Pokus o grafické znázornìní procesu cimcum. (S. Horowitz, 1712)

Zóhar (komentáø jednoho ver�e)

�A HOSPODIN �EL PØED NIMI VE DNE� (Ex 13,21) rabbiJosi zaèal vykládat ver�em: �PRO PØEDNÍHO ZPÌVÁKA.PODLE ́ LANÌ ZA RANNÍCH ÈERVÁNKÙ .́ �ALM DAVIDÙV�(� 22,1). �Veliká�, øekl, �je láska, kterou Svatý Jediný, po�eh-nán buï On, miluje Tóru, ve které jsou po�ehnáni v�ichni ti,kteøí se jí oddávají pro ni samu. Ten, kdo ji studuje peèlivì,nalezne pøízeò ve vy��ích i v ni��ích sférách a jeho slovùm budeSvatý Jediný naslouchat a nikdy ho neopustí ve svìtì tomtoi ve svìtì, který má pøijít. Tóra musí být studována dnem i nocí,jak to øekl Moj�í� Jozuovi: �KNIHA TOHOTO ZÁKONA A� SENEVZDÁLÍ OD TVÝCH ÚST. ROZJÍMEJ NAD NÍM VE DNEI NOCI... � (Joz 1,8), a jak je také øeèeno: �...MOJI SMLOUVUSE DNEM A MOJI SMLOUVU S NOCÍ...� (Jr 33,20). Noc musíbýt pøidána ke dni proto, aby Svaté Jméno bylo v plnostia harmonii. A jako není den kompletní bez noci, tak také studi-um Tóry není kompletní, dokud není podnikáno v noci jako�i ve dne. Slovo �noc� se v�eobecnì vztahuje i na veèerní hodi-ny pøed pùlnocí, ale skuteèná noc zaèíná teprve úderem pùlno-ci, proto�e v tom momentu Svatý Jediný, po�ehnán buï On,vstupuje do zahrady Eden, aby se radoval ze spoleèenství sespravedlivými. Z tohoto dùvodu se nále�í zbo�nému vstát v tutodobu, aby Svatý Jediný a v�ichni spravedliví v zahradìnaslouchali jeho hlasu, jak je psáno: �TY, KTERÁ PRODLÉVÁ�V ZAHRADÁCH, KDE DRUHOVÉ SLEDUJÍ HLAS TVÙJ...� (Pís8,13), a tím to obracíme ke spoleèenství Izraele, které velebíSvatého Jediného studiem Tóry. ��asten, kdo se k tomu pøipojí!Kdy� svítá, a spoleèenství Izraele se stále raduje ve svém pánu,On roz�iøuje vládu Jeho milosti nad ním a nad ka�dým jedním,kdo se pøipojuje k jeho radosti a spojení s Ním. To je z tohodùvodu, �e spoleèenství Izraele je známo jako �LAÒ ZA RAN-NÍCH ÈERVÁNKÙ�. Zóhar, Para�at Be-�alach

t é m a

Séfer Jecira

qqx hmkx twaylp twbytn ~ytvw ~yvlvb~yyx ~yhla larfy yhla twabc hwhy hy

hvlvb wmlw[ ta arb wmv vwdqw ...ydv la...rwpsw rpsw rpsb ~yrps

�V tøicíti a dvou stezkách obdivuhodné moudrosti znaèilHospodin, Hospodin zástupù, Bùh Jisráéle, Bùh �ivý,Bùh v�emohoucí... A svaté jméno Jeho stvoøeno a uta-jeno v tøech èíselných soustavách, v èísle, poètáøi a po-èítaném...� Séfer Jecira, L. Mouèka, Praha 1993

16

CÍLEM JEBRATRSTVÍ LIDÍ

t é m a

My�lenky reformního a liberálního judaismu

Benjamin Kuras

Následující my�lenky reformních a liberálních �idovských vzdìlancùautor redigoval a pøelo�il z anglických pramenù. (redakce)

CÍLEM JEBRATRSTVÍ LIDÍ

Reformní demokratické tradiceAustralský rabín Rudolph Brasch:�idovská historie v�dycky byla �reform-ní� a judaismus byl po celé vìky �progre-sivní�. Abrahám byl první reformátor.Reformoval èlovìkovu víru z modloslu�eb-ných praktik �mnoha� na spravedlnost�Jednoho Boha�.

Moj�í� reformoval tradici tak, aby sevztah èlovìka a Boha zakládal ne na stra-chu, nýbr� na lásce.

V�ichni na�i Proroci byli progresivní�idé. Reformovali víru tak, aby lidé vìdì-li, �e ná� Bùh je síla spravedlnosti a lásky,�ádající spolehlivost a èestnost, nikoliobìtování zvíøat. Písmák Ezdrá� byl refor-mátor, který zdùrazòoval význam disciplínya zákona a jejich Bo�í inspirace.

Makabej�tí, po nich� slavíme Chanuku,reformovali �idovské dìdictví tak, �e jeoprostili od øeckých vlivù materialismua kultu tìlesnosti.

Talmudická reformace, kterou zavádì-li farizej�tí rabíni, vyu�ila vývoje zákonak tomu, aby odpovídal vývoji �ivota v Izra-eli, který se promìòoval ze spoleènostizemìdìlské a politicky nezávislé ve spo-leènost �ijící ve mìstech a jako etnickámen�ina.

Filozofická reformace ve støedovìkuukazovala zásadní jednotu moudrosti a ví-ry a zdùrazòovala potøebu vztahu mezika�dodenním konáním a ka�dodenní ví-rou. Chasidská reforma posílila zbo�nostradostí a umo�nila chuïasovi cítit se brat-rem uèence.

Reformní judaismus 19. století navázalharmonii mezi starou vírou a novou vìdoua obnovil dùstojnost bohoslu�by.

Reformní judaismus 20. století je tounejnovìj�í nikdy nekonèící reformou. Kev�emu, co mu pøedcházelo, a pro v�echno,co bude následovat, zdùrazòuje pøíslu�nostv�ech �idù v�ude k lidstvu, jako èlánek svévíry. Cílem je bratrství v�ech lidí pod Bo�ímOtcovstvím.

Nábo�enství a etikaAmerický rabín William B. Silverman:Základem reformního judaismu je vztahjudaismu a etiky vyjádøený spoleèenskouakcí. Judaismus je vìèným symbolem mo-rality a �idé jsou nesmíølivými odpùrci bi-gotnosti. Judaismus je etický zpùsob �ivotaa etika se nemù�e �tìpit a tøí�tit.

Profesor Emile L. Fackenheim:�idovská kniha uèí, �e èlovìk je tvoøenk obrazu Bo�ímu. Skuteènost nás uèí, �ene ka�dý èlovìk ví, �e je tvoøen k obrazuBo�ímu. Je proto �idovskou povinnostípodávat svìdectví o tomto vìdìní. Tatopovinnost nezaniká ani v dobì, kdy je uèení�idovské knihy zakázané. Naopak, právìtehdy mu nejvíc není úniku. I kdy� trestemza to je smrt, musí se toto riziko podstupo-vat. - Pøikázáním je obnovovat obraz Bo�ía� k samé hranici jeho síly.

William B. Silverman:Úlohou �ida je nejen snít sny, ale neúnavnìje pøetváøet ve strukturu zítøka.

Esencí �idovského nábo�enství je jehoetika. Jeho Bùh je Bohem morality. Krá-lovství Bo�í se nepromítá nìkam do svìtaposmrtného, nýbr� do kompletního morál-ního uspoøádání svìta, které by zaji��ovalopravdivost, poctivost a svatost pro v�ech-ny lidi a v�echny národy.

Reformní-liberální judaismus nepøed-stírá, �e by mohl nabízet koneèné odpovì-di na nezodpovìditelné otázky. Ale je pøe-svìdèen o svatosti a dùstojnosti lidskéosobnosti, o odpovìdnosti èlovìka za bli�-ního a o nevyhnutelné úloze �ida konfron-tovat zlo a nespravedlnost a být ochotnýk èinu pro budoucí spoleènost postavenouna spravedlnosti, soucitu, bratrství a míru.

Koncepce BohaEmile L. Fackenheim:�idovský Bùh je Bùh dìjin, jeho� dílo jedosud nedokonèené, a musí být proto scho-pen pokraèující pøítomnosti v dìjinách.

Východoevropský chasidismusRoztrou�ené prvky kabaly dále nalézáme vevýchodoevropském chasidismu v 17. - 18.st. Oproti pøedchozím chasidským hnutímnavazuje východoevropský chasidismus nakabalu luriánskou, aèkoli nepøijímá za svémesiá�ský prvek jejího uèení. Podstatouchasidismu je zbo�nost, jeho ustøednímipostavami jsou tzv. �spravedliví� (cadikim)a �íøeji �zbo�ní� (chasidim).

Cestou k Bohu v chasidismu byla hlavnìmodlitba, jejím� cílem bylo �pøilnutí� k Bohu(devekut) a navození �jednoty� s Ním (ji-chud). Souèástí takovéto modlitby bylavnitøní �intence� (kavana), která dává smysllidskému konání, a �nad�ení� (hitlahavut),s ním� byla vykonávána. Dùle�itá bylav chasidismu i askeze, ale byla to askezeradostná a veselá. Tím se v podstatì chasi-dismus sna�í sakralizovat v�echny aspekty�ivota - v�e je slu�ba Bohu! Boha lze nalé-zat za v�ím, co èlovìka obklopuje. Jedenz nejlep�ích vhledù do chasidismu podaliMartin Buber5 a u nás Jiøí Langer6.

Praha a kabalaV hlubokém a �irém moøi �idovské mystikymìla Praha v�dy své místo, a to nejen v 16.stol., kdy tu pùsobil slovutný rabi Löw. Tenpodle legendy stvoøil za pomoci kabalyGolema: �Nyní pøikázal rabi Löw kohenoviJicchakovi, aby sedmkrát z prava obe�elhlinìné tìlo, a svìøil mu cirufim, slova,která mìl pøitom odøíkávat... Nyní zaèaltìlo obcházet sám rabi Löw. Vlo�il hlinìné-mu panáku do úst �ém napsaný na kouskupergamenu. Uklánìjíce se k východu, zá-padu, jihu a severu vyøkli v�ichni tøi záro-veò slova: �A vdechl mu �ivot do chøípí,a tak èlovìk ob�ivl.�� 7

Tradice kabaly byla v Praze rozvíjenai v dobì nedávno minulé, kdy tu �ili a psaliJiøí Langer a Franz Kafka8. Linie pokraèujepøes Otto Munelese a� k souèasným èes-kým studiím o �idovské mystice, z nich� lzedoporuèit k první orientaci nìkolik pøed-ná�ek Vladimíra Sadka9. n

Poznámky1 G. Scholem je nejvìt�ím badatelem �idovského mysti-

cismu - viz základní a nejdùle�itìj�í dílo: G. Scholem,The Major Trends in Jewish Mysticism, New York 1974

2 Sefer Ha-Bahir, A. Kaplan, New York 19793 podle: I. Tishby, The Wisdom of the Zohar, London

1949 - tøísvazkový pøeklad s komentáøem4 viz 3. stranu obálky5 Cesta èlovìka podle chasidského uèení , Olomouc 1996;

Chasidská vyprávìní, Praha 19906 Devìt bran, Praha 19967 A. Hofman, R. Heuerová, Ze �idovského Ghetta, Praha

1996.8 Kafkovu inspiraci kabalou jasnì prokázal E. Grözinger,

Kafka a kabala, Praha 19989 V. Sadek, �idovská mystika v Praze, Praha 1992

17

NÁBO�ENSTVÍJAKO TERAPIE

Svìt je nemocný, bolavý a porouchaný. Pøí-èinou jsou tisícileté cykly opakované kru-tosti a tyranie, které procházejí lidskýmidìjinami od samého poèátku. Pøedávají sez generace na generaci, z ideologie na ideo-logii, z civilizace na civilizaci a vzpoury pro-ti nim konèívají opìt v krutostech a tyra-niích. Jejich hnací silou je zakoøenìná psy-chická �ablona oprávnìného hnìvu a touhypo odplatì.

Co pøedchozí generace a tyranie pøeda-ly nám, to my bezdìky a podvìdomì pøe-dáváme generacím dal�ím. Tyranie, zotro-èování, zneu�ívání, vykoøis�ování a utrpeníjsou na ka�dém kroku lidských dìjin tak sil-nì viditelné, �e se vìt�inì lid-stva zdají být jedinou mo�nourealitou tohoto svìta.

Citová otupìlost, beznadìja marnost se staly pilíøem lid-ského pøe�ívání. Ten se udr�ujepodpìrami slepoty a bezcitnostik bolestem druhých i vlastním.Slepota pøerùstá v neschopnostvnímat stav utrpení jako defek-tivní a bere jej jako samozøejmý.Bezcitnost se pøemìòuje v pøe-�ívací mechanismus, který pøiro-zené lidské touhy po spravedl-nosti vnímá jako ne�ádoucí idea-lismus.

Tyto touhy se pak zatlaèujíhluboko do nevìdomí, a� sepøestanou vnímat. S nimi se donevìdomí zatlaèují i bolestnéemoce, jejich� potlaèené energiese stávají hnací silou repeticecyklù krutosti a bezohlednosti,které nedoká�eme zvládat. Takse èlovìk stává bezmocný a o-devzdává se osudu, na pospassilám, jim� nerozumí, jim� po-dléhá, jich� se dìsí a je� mu na-konec nezbývá ne� zbo�òovat,

t é m a


Biblický vìøící musí nacházet staro-dávné modly i v jejich moderním pøevleku.A musí proti nim bojovat ze v�ech sil.

Biblický vìøící �ije ne v pocitu zaji�tì-ného vlastnictví Bo�ství, nýbr� ve svaténejistotì.

Budoucnost �idovstvíRabín William L. Silverman:Na�e generace je krmená zbo�nými otøe-panostmi, které nám chlácholí svìdomí adìlají nás necitlivé k morálním potøebámspoleènosti. Nábo�enství se musí opásatsilou svého poslání, vzkøísit se k potyèce,k vìènému zápasu se zlem, k neutuchajícíbitvì proti v�udypøítomným silám blbosti,bigotnosti, tmáøství a zoufalství.

Martin Buber:V judaismu není místo na pravdy, kterézùstávají abstraktní a vzná�ejí se samo-úèelnì nad realitou. Naopak, judaismusobsahuje celý �ivot: ekonomiku, spoleè-nost, stát, trh. A tam, kde �idé, zvlá�� ti,kteøí mají pøístup k moci a majetku, se po-kou�ejí omezit slu�bu Bohu pouze na sférunábo�enskou, nebo omezit Bo�í autorituna slova a symboly - právì tam musí nastou-pit prorocké ta�ení za spoleèenskou spra-vedlnost jménem Bo�ím.

Rabín Dow Marmur:Nesmíme ignorovat minulost, proto�e jsmespojujícím èlánkem napínavých dìjin.Musíme se z dìjin uèit a brát je jako základpro chápání sebe samých. Dìjiny nejsounìèím, do èeho se utíkáme, ale z èeho sevyvíjíme. Jakmile je takto pojímáme, pøe-stávají být jen popisem minula, ale stávajíse rámcem, podle nìho� se sna�íme chápatpøítomnost a budoucnost. Jsme spojovacíèlánky v øetìzu napínavých dìjin, ale ne-smíme se stát otroky minulosti.

Jako �idé rozumíme bolesti, své vlast-ní i druhých, ale to nás neopravòuje k zou-falství.

Být �id znamená být svìdkem svìtu, neabychom v nìm vzbuzovali pocit viny, aleukazovali mu cestu k nápravì.

Judaismus je cesta k Bohu, ne slepouposlu�ností, ale dialogem.

Judaismus nám dává pøístup k jedineè-nému prameni moudrosti, ale je to moud-rost, o kterou se musíme podílet se svìtem.

Jako �idé jsme souèástí celosvìtovékomunity �idù, ale �ijeme ve svìtì Ne�idù.

Judaismus je zdroj nadìje, jako úvahamesianistická a jako zpùsob �ivota, jeho�prostøednictvím se naplòuje pøíslib Bo�í.

n

Nejnovìj�í nábo�enské hnutí v rámci judaismu

Benjamin Kuras

Léèba lidské du�e a jejím prostøednictvím i celého svìta je hlavníideou ��idovské obnovy� (Jewish Renewal), nového nábo�enskéhosmìru, citlivého na duchovní poptávku souèasnosti. - Pro Dingiro nìm referuje britsko-èeský �idovský spisovatel B. Kuras. (redakce)

NÁBO�ENSTVÍJAKO TERAPIE

v nadìji, �e se jim zavdìèí a získá jejichpøízeò. Ne-li v tomto �ivotì, tak alespoòv nìjakém tom vysnìném pøí�tím.

Tak vzniká a zpevòuje se základ toho,èemu tradiènì øíkáme pohanství, idolatrie,modloslu�ebnictví, a jeho� pozùstatky pøe-�ívají nebo o�ívají i v monoteistickýchnábo�enstvích a v ateismu. Vytváøejí rámecvnímání svìta jako nemìnného mechanis-mu ovládaného nemìnnými silami, kterévládnou svévolnì nebo jejich� smysl neníèlovìku dáno chápat a na nich� nemù�e niczmìnit. Pohanství a idolatrie se dají defi-novat jako pøijímání, obrana a oslavovánínemìnného statu quo. Ka�dá obrana a osla-

18

va nemìnného statutu quo je návratemk idolatrii.

Toto je v kostce stav lidské du�e, jak jejzmapovala psychologie konce 20. stoletía jak jej vidí zakladatelé nejnovìj�ího �idov-ského nábo�enského hnutí �Jewish Re-newal�. Tento stav definovala u� kabalis-tická filozofie symbolicky jako svìt roztøí�-tìné nádoby a vypracovala na nìj základyreceptu nápravy pod pojmem tikun olam -tj. léèba (náprava a zdokonalování) svìta.�Jewish Renewal� tento recept pøebírá jakosvoje hlavní krédo.

Hnutí �idovské obrody �Jewish Re-newal� vzniklo na pøelomu 80. a 90. po vlnìhromadného útìku �idovské mláde�e hip-pie generace od organizovaného nábo�en-ství k duchovním disciplínám �Vìku Vod-náøe� - k transcendentální meditaci, zen-buddhismu, hinduismu, psychoterapii No-vého vìku, k protiváleèným a protirasistic-kým protestùm a ekologickým hnutím.

Co se dìlo, vysvìtlil jako první spiso-vatel Chaim Potok: nazval to nástupem tøetíéry �idovských dìjin. Pøedchozí éry juda-ismu knì�ského a judaismu rabínského bylynábo�enstvím zprostøedkovaným, závislýmna interpretaci duchovních autorit svýchdob.

Tøetí éra je érou dospívání k osobní od-povìdnosti za vlastní duchovní �ivot, pøí-mého hledání a nacházení Boha a smyslulidské existence, citlivosti k potøebám plane-ty a vesmíru.

Zpìt k judaismu �idovské aktivisty�Vìku Vodnáøe� pøivedl filozof AbrahamJoshuah Heschel, kdy� jim znovu objevilú�as z vesmíru, pøírody a èlovìka, ve-doucí k poznávání �Nevýslovného� (TheIneffable). Heschelovo pojmenovánínovì objevovaného Boha pùsobilo jakodobrodru�né osvobození od zkost-natìlého nábo�enství i bezduchého ma-terialismu. Heschel o�ivil radikální spoleèen-ské cítìní biblických prorokù. Vysvìtlil re-voluènost �idovského objevu Boha jakoenergie nabité potenciálem nekoneènéhozdokonalování svìta. Jako vá�nivé a pro-sebné výzvy z vìènì nedosa�itelné, alepøedstavitelné budoucnosti, která èlovìkapotøebuje, aby jí pomáhal svìt pøetváøet.A od ní� má �id ulo�enu povinnost být vìè-ným svìdkem sdìlujícím, �e v�ichni lidéjsou tvoøeni k obrazu Nevýslovného, jeho�realitou je nekoneèná a vìènì obnovovanásvoboda, která pøesahuje v�echny omezu-jící definice a kategorie. �e Bùh je energiepøítomná ve v�ech lidských interakcích a �ejejí podstatou a jejím cílem je hojení, léèba,náprava a transformace svìta. �e ka�dý jed-notlivec má schopnost poselství Nevý-slovného vnímat a pøetváøet v léèivý èin,v akci osvobozující od tyranie. A �e navícprávì toto je základní a pùvodní idea a tra-dice, na ní� stojí Moj�í�ova Tóra a kteráprostupuje celý biblický i rabínský juda-ismus, od chvíle, kdy Abraham zaslechl toslavné �Jdi!�.

�Jewish Renewal� je dílem Heschelo-vých �ákù ze v�ech stran �idovského ná-bo�enského spektra. Rabíni Zalman Schach-ter-Shalomi a Shlomo Carlbach pøi�li z pøís-ného ultraortodoxního chasidismu, Mar-shall Meyer, Michal Lerner a Wayne Do-sick z liberálnìj�ího køídla konzervativníhoa reformního. V�ichni pro�ili hippie kulturu,procítili �vibrace Vìku Vodnáøe�, podíleli sena protestech, mnozí jsou psychologovépraktikující psychoterapii. V�ichni si z vod-náøského hnutí pøinesli �prosáklost a opo-jení Bohem�.

Experimentují s ka�dým aspektem �i-dovských tradic, který mù�e poslou�it sou-èasným potøebám léèby a zdokonalovánísvìta. Carlbach do modliteb vnesl nové�idovské melodie opakované ve stylu indic-ké mantry a prolínající celou lidskou bytost.Klade se dùraz na chápání biblického textua jeho relevantnost pro souèasný stav vìcía událostí. V pasá�ích z Tóry se pøi kongre-gaèním ètení nacházejí terapeutické prvky.Bohoslu�by se v mnohém podobají sku-pinové terapii, v ní� namísto tradièního

rabínského kázání èasto pøichází obvyklévodnáøské sdílení zku�eností a nesnází, spo-leèné léèení konkrétních osobních, spole-èenských a politických problémù. Hledánísmyslu a vùle Nevýslovného se dìje v úzcesblí�ených komunitách, které se uèí tolero-vat podivnosti a výstøednosti jednotlivcùa brát je s humorem.

�idovská obnova (Jewish Renewal) pøe-sahuje politické dìlítko mezi ortodoxií a re-formou. V nìèem je ortodoxnìj�í ne� orto-doxie, v nìèem radikálnìj�í ne� reforma.Schachter-Shalomi zpøísnil pravidla ko�erdiety na �eko-ko�er�, který zakazuje ve�-keré potraviny, jejich� zpùsob pìstování èizpracování po�kozuje ekologii planety. Nadruhé stranì stojí naprosté zrovnoprávnìní�en a �enského aspektu Bo�ství známéhoz �idovských tradic jako �echina èili pøí-tomnost Bo�í. Vrací se kabalistické vnímánípøítomnosti andìlù a magické energie he-brejských písmen. Pro�ívá se Moj�í�ovakoncepce Boha jako síly, která umo�òujetranscendenci z otroctví a útlaku, dává námschopnost a ukládá povinnost svùj svìtléèit, osvobozovat a zdokonalovat. S vìdo-mím, �e i my samotní léèitelé jsme nemocní,po�ramocení a nedokonalí, proto léèboudruhých a svého prostøedí léèíme i sebe.S dùvìrou v Boha, který je vìrným léèite-lem, dává zrak slepým, laskavost �ivým,vzkøí�ení mrtvým, podpìru padlým, léèbuchorým, svobodu vìznìným a vìrné pøátel-ství tìm, kdo le�í v prachu.

�Jewish Renewal� se teprve utváøí a hle-dá. Mnozí tradicionalisté z obou stran nì-které jeho aspekty a praktiky pokládají zapomatené. Ale �e po jednom desetiletí svéexistence ve skupinkách zanícencù zaèínápøiná�et konkrétní výsledky, se dá vysou-dit i z toho, �e tikun olam se stal stì�ejnímnámìtem chystaného leto�ního svìtovéhokongresu organizace �World Union for Pro-gressive Judaism�, která sdru�uje pøibli�nìdva miliony �idù v kongregacích reform-ních, liberálních a rekonstrukèních.

n


t é m a

dam rc rvg wlk ~lw[h lk llk dxpl al rq[hw

Celièký tento svìt velmi úzký most jesta hlavní vìc - nebát se vùbec.

Chasidská píseò,pøelo�il Robert Øehák

19

HISTORIE�IDOVSKÉ PRAHY

Dìjiny Prahy jsou také dìjinami �idù u nás

Arno Paøík

Praha je jedním z nejstar�ích a nejvýznamnìj�ích �idovských centerve støední Evropì. Bìhem tisícileté historie tu nedo�lo pøes èetnékatastrofy a pokusy o vypovìzení nikdy k úplnému pøeru�ení kon-tinuity �idovského osídlení a nábo�enského �ivota. Praha bylanaopak èasto útoèi�tìm mnohých souvìrcù, vyhánìných z okolníchzemí, a díky tomu po nìkolik století jednou z nejpoèetnìj�ích�idovských obcí Evropy.

HISTORIE�IDOVSKÉ PRAHY

Pra�ský �idovský høbitov. Foto: archiv.

O úèasti �idovských kupcù na pra�skýchtrzích nás informuje zpráva arabsko-�idovského kupce Ibrahíma Ibn Jákúbaz roku 965. Tehdy sídlila �idovská osadanejspí�e v blízkosti kní�ecího tr�i�tì v pod-hradí Pra�ského hradu. V druhé polovinì 11.století pøenesl král Vratislav své sídlo naVy�ehrad, v jeho� podhradí nebo pøi tzv.�vy�ehradské cestì� je k roku 1091 pøipo-mínána dal�í �idovská osada. V roce 1142byla vypálena synagóga �idovského sí-dli�tì v malostranském podhradí. Tehdynebo o nìco pozdìji patrnì vznikla �idovskáosada také v blízkosti tr�i�tì na pravém bøe-hu Vltavy, na území pozdìj�ího �idovskéhoMìsta.

�idé se v nejstar�ích dobách tì�ili stej-ným právùm jako skupiny románských

a nìmeckých kupcù v Praze a vztahovalase na nì stejná kní�ecí privilegia. Mohli sevolnì usazovat, obchodovat, provozovatøemesla a jejich obce mìly úplnou vnitøníautonomii. V Èechách �idé tehdy obcho-dovali s ko�e�inami, obilím, suknem, cínema voskem, ale také dobytkem a otroky. Dozemì dová�eli exotické spotøební zbo�í,drahé látky a �perky, sùl, víno a orientálníkoøení. Pra�ská �idovská obec byla v ranémstøedovìku také významným kulturním cen-trem. Ve 12. a na poèátku 13. století zde pù-sobili známí uèenci a nábo�en�tí mysliteléIzák ben Jákob, jeho �ák Abraham ben Azri-el nebo Izák ben Mo�e. Ve svých spisechu�ívali rùzné staroèeské výrazy a názvy,které svìdèí o jejich bì�né znalosti èe�tiny.

Mezníkem v historii pra�ské �idovskéobce bylo zalo�ení Starého Mìsta na po-èátku 13. století. Na území pozdìj�ího �i-dovského Mìsta mù�eme ji� tehdy rozeznathlavní oblasti osídlení. Nejstar�í byla patrnìosada v okolí Staré �koly pøi východnímkonci �iroké ulice, která zùstala od zbytkughetta oddìlena i pozdìji. Druhou èást støe-dovìkého ghetta tvoøilo osídlení podél jehohlavní prùchozí komunikace v místech dne�-ní �iroké ulice, nazývané tehdy �V �idech�.Tato ulice ve støední èásti tvoøila jakési po-délné námìstí, kde se od nejstar�ích dob a�do konce minulého století odehrával ob-chodní a veøejný �ivot ghetta. V okolí Staro-nové synagógy, zbudované v poslední ètvr-ti 13. století, vznikla nejmlad�í èást støedo-vìkého ghetta. Staronová synagóga zùsta-la solitérní stavbou a duchovním centrem�idovského Mìsta a� do dne�ní doby.S houstnoucí zástavbou byly vstupy do �i-dovské ètvrti ohrazeny zdmi a �esti brana-mi na ochranu �idù, kteøí byli podle novýchprivilegií oznaèeni za �slu�ebníky královské

komory�. Aèkoli ghetto tvoøilo ji� od støe-dovìku ve Starém Mìstì uzavøenou enklá-vu, pøece v�dy docházelo na obou stranáchk majetkovým pøesahùm.

Postavení �idù ve støedovìké spoleè-nosti se pod vlivem køí�ových výprav,církevních ediktù a nábo�enského fanatis-mu postupnì zhor�ovalo. Církevní usneseníomezovala jejich hospodáøskou èinnostpouze na penì�ní obchod, vy�adovala ome-zení styku s køes�anským obyvatelstvem,usídlení v uzavøených ètvrtích a oznaèení�idù zvlá�tním znamením nebo odìvem.Tato naøízení vedla k ekonomické a spole-èenské segregaci �idù a pøispívala k vy-tváøení proti�idovských nálad a povìr, kterébyly pøíèinou mnoha násilných pogromù.Z tìchto dùvodù vydal Pøemysl Otakar II.v roce 1254 novou úpravu právního posta-vení �idù v èeských zemích.. �idé byliprohlá�eni za pøímé poddané krále, který jimzaruèoval svoji ochranu a povoloval zabý-vat se pùjèováním penìz na zástavu a úrok.Privilegia zakazovala jakékoli násilí proti�idùm a jejich majetku, odsuzovala naøèeníz pou�ívání lidské krve k rituálním úèelùmjako nepravdivá, zakazovala násilné køtìní,ru�ení �idovských svátkù a po�kozování�idovských høbitovù a synagóg. �idovskýmobcím byla pøislíbena svoboda nábo�en-ského �ivota a povoleno zøízení vlastní sa-mosprávy a soudnictví. Pro spory mezi �idya køes�any byl urèen králem jmenovaný��idovský soudce�.

�idovská privilegia Pøemysla Otakara II.uzákonila postavení �idù v èeských zemíchna dlouhou dobu a byla v zásadì potvrzová-na i dal�ími panovníky. Pøesto i nadále do-cházelo k obèasným proti�idovským bou-øím. Nejvìt�í støedovìký pogrom vypuklv Praze o velikonocích roku 1389. V dù-sledku údajného znesvìcení hostie do�lov nedìli 18.dubna k útoku pra�ské chudinyna ghetto, drancování a vypalování �idov-ských domù a vra�dìní jeho obyvatel. Násil-né smrti neunikli ani ti, kteøí se uchýlili doStaré a Staronové synagógy. Pøi pogromupøi�lo o �ivot na 3 tisíce obyvatel ghettavèetnì dìtí, �en a starcù.

Ke ztrátì kontroly panovníka nad �i-dovskými zále�itostmi do�lo poprvé zahusitských válek, jejich� výsledkem bylooslabení vlivu církve a moci královské veprospìch �lechty a nezávislých mìst. Husi-té byli katolíky oznaèováni za judaizujícísektu a sami se do znaèné míry ve svém bojiidentifikovali s biblickým Izraelem. �idés husity sympatizovali v boji s církví a ze-jména nìmeckými køi�áky, roku 1420 po-

t é m a

20

yl ym yl yna !ya ~a yna hm ymc[l ynavkw

ytmya wvk[ al ~awJestli�e já nejsem pro sebe,kdo je pro mì?A kdy� jsem jenom pro sebe, co jsem?A jestli�e ne nyní, pak kdy?

Talmud, traktát Pirké Avót,pøelo�il Bedøich Nosek

máhali pøi opevòovacích pracích proti Vy�e-hradu a podporovali je i finanènì. V Prazeza husitských válek získala pravomoc �i-dovského královského soudu i právo navybírání �idovských daní staromìstskáobec. Aèkoli �idé vydatnì pøispívali domìstské pokladnice, po�adovali staromìst-�tí opakovanì v letech 1502, 1507 a 1509jejich vypovìzení z mìsta. NastoupenímFerdinanda I. na èeský trùn roku 1526 sezdálo, �e dojde k upevnìní moci královské,a tím i dosavadního nejistého postavení�idù. Èetná obvinìní v�ak pøinutila císaøeroku 1541 k vypovìzení �idù z Prahy. Ter-mín vypovìzení byl dvakrát odlo�en, aleroku 1543 se musela vìt�ina �idù z Prahyvystìhovat, vypovìzení v�ak bylo za dvaroky odvoláno. Na nové stí�nosti staromìst-ských Ferdinand I. roku 1551 naøídil, aby�idé nosili zvlá�tní oznaèení v podobì �lu-tého kruhu. Nové vypovìzení z Prahy násle-dovalo v letech 1557 a� 1563, lhùta k od-chodu byla opìt prodlu�ována, jednotliv-cùm byly vydávány ochranné glejty, vìt�i-na �idù se v�ak musela nakonec vystìho-vat.

Císaø Maxmilián II. potvrdil roku 1567stará �idovská privilegia a vydal majestát,v nìm� uvolnil dosavadní omezení �idov-ského obchodu a podnikání. V roce 1571nav�tívil s chotí Marií a dvorem pra�ské�idovské Mìsto a pøijal rabínské po�eh-nání. Nejvìt�í hospodáøský a kulturní roz-kvìt �idovské obce nastal za vlády RudolfaII., který potvrdil roku 1576 v�echna døívìj�í

�idovská privilegia vèetnì uji�tìní, �e �idénebudou ji� nikdy z Prahy vypovìzeni. Vesporech se staromìstskými potvrdil RudolfII. roku 1585 pøíslu�nost �idù k císaøskémusoudci. V letech 1593 a 1602 vzal opakovanì�idovskou obec v ochranu a roku 1599 jíudìlil osvobození od v�ech cel a mýt vemìstech pra�ských. �idovská obec získalasvoji døívìj�í samostatnost. Rozvoj obcho-du, penì�nictví a øemesel zpùsobil nebý-valé uvolnìní �ivota v ghettu a poèet jehoobyvatel nìkolikanásobnì vzrostl.

Pøední osobností �idovského Mìstabyl v období renesance Mordechaj Maisel(1528-1601), dvorský �id a finanèník Ru-dolfa II., s jeho� jménem je spojena vìt�inastavebních podnikù v pra�ském ghettu. Ro-ku 1576 se stal èlenem rady star�ích a pozdìjiprimasem pra�ské �idovské obce. V letech1568 a� 1575 se podílel na stavbì Vysokésynagógy a �idovské radnice v centru �i-dovského Mìsta. Novými nákupy roz�íøilStarý �idovský høbitov a na jeho severnímokraji dal postavit synagógu, rituální lázeòa talmudickou �kolu - je�ivu. V roce 1592zbudoval na ji�ním okraji ghetta svoji vlast-ní synagógu, které pøedèila nádherou a ve-likostí v�echny dosavadní stavby ghetta.Mordechaj Maisel pùsobil také jako me-cená� rùzných dobroèinných organizací, dalvystavìt budovu pra�ského pohøebníhobratrstva, podporoval �koly, �pitál a chu-dobinec, na své náklady nechal vydlá�ditv�echny ulice ghetta. Nejvýznamnìj�ímpøedstavitelem duchovního �ivota pra�ské�idovské obce se stal rabín Jehuda Liva benBecalel (1512-1609), rektor zdej�í talmudic-ké �koly, neúnavný uèitel a spisovatel. Jehoosobnost se pozdìji stala hlavní postavouèetných pra�ských �idovských legend,které mu pøipisují i stvoøení umìlé lidskébytosti - Golema. Mezi jeho nejvýznamnìj�í�áky patøil matematik, astronom a historikDavid Gans (1541-1613) a rabi Jom Tov Lip-man Heller (1576-1654).

Po bitvì na Bílé Hoøe 8. listopadu 1620zùstalo sice �idovské Mìsto u�etøeno per-zekucí císaøského vojska, muselo se v�ak

zavázat Ferdinadu II. k vysokéváleèné pùjèce a zanedlouhopøistoupit i na znaèné zvý�enípravidelných daní. Zástupcempra�ské �idovské obce se staldvorský �id a finanèník JakobBa�evi z Treuenburgu (1580-1634), který byl jako první �idv habsburské øí�i pový�en do�lechtického stavu. Pøes pro-testy staromìstských se mu

podaøilo získat 39 nových domù za dosa-vadní hranicí ghetta a dosáhnout tak jehodosud nejvìt�ího roz�íøení. Proto�e se císaønemohl v dobì války obejít bez finanènípodpory �idovské obce, potvrdil jí roku 1623a 1627 stará privilegia vèetnì volnéhoobchodu a prodeje vlastního zbo�í v celézemi, osvobození od cel a mýt v mìstechpra�ských a posílení pravomoci �idovskýchstar�ích a královského �idovského soudcena úkor práv mìstského soudu. Pøes utrpenítøicetileté války a silné zatí�ení danìmivzrostl po jejím skonèení poèet obyvatelpra�ského ghetta pøílivem uprchlíkù z Pol-ska a západní Ukrajiny, vyhnaných odtudza povstání Chmelnického v letech 1648 -1649.

Pøipravovaným opatøením na sní�enípoètu �idovských obyvatel Prahy zabránilroku 1680 velký mor, jemu� padlo za obì�na 3 500 obyvatel ghetta. Novou pohromupro �idovské Mìsto znamenal velký po�ár,který vypukl na Starém Mìstì 21. èervna1689. Tehdy lehlo popelem v�ech 318 domùa 11 synagóg ghetta a mnoho jeho obyva-tel zahynulo v plamenech. Po po�áru usi-lovaly úøady o omezení rozlohy �idovskéhoMìsta a pøesídlení pra�ských �idù do Lib-nì nebo na �tvanici. Díky finanèní pomocizahranièních �idovských obcí bylo v�akghetto rychle obnoveno ve svém pùvod-ním rozsahu. Zanedlouho po po�áru otøáslpra�skou �idovskou obcí propagandistickýmonsterproces s údajnými vrahy dvanácti-letého konvertity �imona Abelese, kterýmvyvrcholily dosavadní snahy jezuitù o chris-tianizaci pra�ských �idù.

Pøes uvedené katastrofy stoupl poèetobyvatel �idovského Mìsta z pøibli�nì3 tisíc kolem roku 1600 a� na 11 500 na konci17. století, co� èinilo z Prahy jednu z nej-vìt�ích �idovských obcí v Evropì. Aby za-bránil dal�ímu rùstu poètu �idovských oby-vatel, stanovil Karel VI. v roce 1724 tzv. �fa-miliantským zákonem� pevný poèet �idov-ských rodin v zemi, který mìl být udr�ováni do budoucna. Z ka�dé rodiny se tak mohlo�enit pouze nejstar�í syn, ostatní muselizùstat svobodní nebo odejít do ciziny.Soupis obyvatel pra�ského �idovskéhoMìsta byl proveden roku 1729, kdy bylov ghettu zji�tìno 2 335 �idovských rodins 10 507 jednotlivými osobami. V ghettutehdy �ilo na 700 øemeslníkù, mezi nimi� bylinejpoèetnìji zastoupeni krejèí, obuvníci,klobouèníci, zlatníci, øezníci a hudebníci.

Za údajnou podporu pruského vojskapøi obsazování Prahy v záøí 1744 naøídilaMarie Terezie dekretem z 18. prosince 1744

t é m a

$rmvyw hwhy $krby$nxyw $yla wynp hwhy ray

~wlv $l ~fyw $yla wynp hwhy afy�ehnej ti Hospodin a ochraòuj tì.Ozáøí� Hospodin ti tváø svou a budi� ti milostiv.Obráti� Hospodin tváø svou k tobì a udìl ti mír.

Numeri 6, 24 - 26, Pìt knih Moj�í�ových,pøelo�il rabín I. Hirsch

21

vypovìzení �idù z Prahy a celé zemì. Pøespøímluvy místodr�itelství, dvorské kanceláøea zahranièních vyslancù císaøovna ne-ustoupila, pouze lhùta k opu�tìní Prahybyla prodlou�ena. Dne 31. bøezna 1745 takmuseli v�ichni �idé s výjimkou tì�ce nemoc-ných Prahu opustit a usadit se nejménì vevzdálenosti dvou dní cesty od mìsta, lhùtak vypovìzení ze zemì byla v�ak odlo�ena.V Praze zaèala být nepøítomnost �idù brzynepøíznivì poci�ována v obchodu a øemes-lech, na opakované protesty zástupcù mìsta cechù nakonec Marie Terezie povolilav srpnu 1748 návrat �idù do Prahy. Zároveòv�ak uvalila na �idovskou obec tzv. tole-ranèní daò ve vý�i 204 000 zlatých roènì,která byla v�dy po pìti letech je�tì zvy�o-vána. Vysoké danì a dal�í velký po�ár �i-dovského Mìsta roku 1754, pøi nìm� vy-hoøelo 190 domù a 6 synagóg ghetta, mìlyza následek trvalé zadlu�ení pra�ské �idov-ské obce, která nadlouho ztratila svùj nì-kdej�í hospodáøský význam.

Reformy Josefa II. pøinesly formálnízrovnoprávnìní judaismu s ostatními kon-fesemi, zru�ení povinnosti zvlá�tního ozna-èení �idù, povolovaly vìnovat se bez ome-zení obchodu, øemeslùm i zemìdìlství,�idovským studentùm bylo povoleno nav-�tìvovat v�echny druhy domácích vy��ích�kol a bylo podporováno zakládání �idov-ských obecných �kol pøi vìt�ích obcích.Praha se stala od konce 18. století význam-ným centrem �idovského osvícenství, nová�idovská inteligence se zaèala prosazovattaké v lékaøství, právních a humanitníchvìdách. Pøíznivých podmínek vyu�ila takénovì vznikající vrstva �idovských pod-nikatelù a velkoobchodníkù, kteøí se v Prazevýznamnì uplatnili zejména v textilnímprùmyslu. Do roku 1806 se podaøilo získatmajetnìj�ím �idùm 89 domù a do roku 1836dal�ích 53 staromìstských domù v roz�í-øeném obvodu ghetta.

Rovnoprávnost s ostatním obyvatel-stvem byla �idùm pøiznána teprve s prvnírakouskou ústavou roku 1848. V následu-jících letech byl zru�en nucený pobyt v ghet-tech, familiantský zákon a zaruèena právnírovnoprávnost s køes�any. V roce 1852 bylo�idùm povoleno svobodné nabývání do-movního majetku a roku 1859 právo na vlast-nictví pùdy. Ústavou roku 1867 byla na-konec prohlá�ena plná obèanská a politickárovnoprávnost �idù v Rakousku-Uhersku.�idovské Mìsto bylo roku 1850 zaèlenìnodo svazku pra�ských mìst jako Praha V.a na památku náv�tìvy císaøe v ghettu bylonazváno �Josefov�. Tehdy se zámo�nìj�í

�idé zaèali stìhovat dolep�ích domù v okolíStaromìstského ná-mìstí, Pøíkopù, na NovéMìsto a novì vznikajícíVinohrady.

Odchodem zámo�-nìj�ích obyvatel se Jo-sefov zaèal mìnit naètvr� pra�ské chudinybez rozdílu vyznání.Stará zástavba �idov-ského Mìsta byla za-nedbaná a rychle chá-trala. Pøelidnìnost, vy-soká nemocnost a úmrt-nost, nebezpeèí epide-mií a �patná kanalizace,èasté zátopy a spletitéotázky vlastnické, kteréprakticky znemo�òova-ly jakoukoli údr�bu zdej-�ích budov, vedla mìst-skou radu k rozhodnutío celkové pøestavbì Jo-sefova na moderní sí-delní a obchodní ètvr�.V roce 1886 vypsalamìstská rada soutì� naasanaèní plán Josefova,vítìzný projekt byl podal�ích pøipomínkáchschválen roku 1889. Na jeho základì byl vy-pracován a v roce 1893 schválen asanaènízákon, který zahrnoval celý Josefov s pøileh-lými èástmi Starého Mìsta, svatovojtì�-skou ètvr� a Podskalí. Roku 1895 zaèalovykupování nemovitostí asanaèní komisímìstské rady a koncem roku 1896 byla za-hájena demolice domù ve støední èásti bý-valého ghetta.

Nové domy se zaèaly budovat kolemroku 1900 a vìt�ina území bývalého �idov-ského Mìsta byla zastavìna ji� v násle-dujícím desetiletí. Nová zástavba Josefovase od té doby stala èasto kritizovaným pøí-kladem necitlivého pøístupu k historickýmpamátkám. Pra�ské ghetto mìlo kdysi na 300domù, 31 ulièek, nìkolik malých námìstí,øadu prùchodù a chodeb, spojujících domya dvorky navzájem. Dnes stojí na stejnéplo�e pouze 10 ulic a 83 èin�ovních domù,které o mnoho pøevy�ují døívìj�í zástavbua vytváøejí velké neprùchodné bloky. Z bý-valého �idovského Mìsta zùstaly zachová-ny pouze náznaky bývalých komunikacív pùdorysu ulièní sítì, centrum ghetta se�idovskou radnicí, Staronovou a Vysokousynagógou, Starý �idovský høbitov s Klau-

sovou a Pinkasovou synagógou na svémokraji, a ponìkud stranou v nové zástavbìMaiselova a �panìlská synagóga. Mnohépamátné budovy ghetta byly zboøeny, umì-lecké poklady ze zboøených synagóg v�akbyly uchovány v �idovském muzeu, zalo-�eném roku 1906.

Po okupaci Prahy 15. bøezna 1939 za�ilJosefov je�tì jednou atmosféru ghetta a opa-kující se historii pronásledování. Do�lo k nív tak obrovském rozsahu jako nikdy v minu-losti. �idé byli vylouèeni z výkonu vìt�inypovolání, spolkù a organizací, �idovské dìtiz náv�tìvy �kol, bylo jim zakázáno stìho-vat se, cestovat, nav�tìvovat kavárny a res-taurace, vycházet po 20. hodinì, poslou-chat rozhlas, èíst noviny, byli vylouèeniz pøídìlù vìt�iny potravin a tabáku a od záøí1941 byli oznaèeni �lutou hvìzdou. Celkembylo z Prahy od øíjna 1941 do bøezna 1945deportováno pøes 45 500 �idovských obèa-nù do Terezína a dal�ích koncentraènícha vyhlazovacích táborù, kde vìt�ina z nichzahynula. Mnozí z tìch, kteøí pøe�ili, ode�lipo válce do západní Evropy, Ameriky neboIzraele.

n

Køí� na pra�ském Karlovì mostì, který svým hebrejským nápisem�Svatý, svatý, svatý� pøisuzuje bo�ství ukøi�ovanému Je�í�i, do-svìdèuje napìtí ve vztazích pra�ské køes�anské a �idovské komu-nity v minulosti. Foto: archiv.

t é m a

22

�IDOVSKÉSVÁTKY


Ro� Ha�ana a Jom KippurSvátky Ro� Ha�ana (Nový rok, dosl. hlavaroku, zkratka R�H) a Jom Kippur (Den smí-øení, zkratka J�K) pøipadají obvykle na záøía nìkdy zasahují do øíjna. Období mezi prv-ním a desátým dnem mìsíce ti�rí se nazýváJamim Nora´im (Dny úcty) nebo Aseret-jemej-Te�uva (Deset dní kajícnosti).

Ro� Ha�anaPøipadá na 1. a 2. den mìsíce ti�rí.Zdroj: �Prvního dne sedmého mìsíce bu-dete mít slavnost odpoèinutí s pamìtnýmvytrubováním a bohoslu�ebným shromá�-dìním. Nebudete vykonávat �ádnou v�ed-ní práci...� (Lv 23, 24 - 25).Zákony: Zákaz práce platí po dva dny (49hodin). V synagóze slavíme ranní bohoslu�-bu se �Sly� Izraeli, H-spodin je ná� B-h,H-spodin je jediný�, potom pokraèujemeAmidou (modlitbou ve stoje), potom pøi-chází ètení ze svitku Tóry: svázání Izáka,které konèí �ukrytým beranem� (Gn 21-22).Následuje ètení z Prorokù: Samuel a Jerem-já�. Poté pøichází èást troubení na �ofar (be-raní roh) a pak následuje Amida - musaf,pøídavná bohoslu�ba, která obná�í více trou-bení na �ofar. Dohromady se troubí stokrát.Celé setkání trvá 5 - 6 hodin!

Modlitby pøipomínají výjimeèné vlast-nosti pøedkù: Abrahama, Izáka, Jákobaa dal�ích. Znovu pøijímáme vládu B-ha nadna�imi �ivoty a celým Jeho stvoøením. V na-�ich modlitbách také zmiòujeme dùle�itosttroubení na �ofar jako symbolu království,zjevení na hoøe Sinaj, zboøení Chrámu (chrá-mù), záchrany, vysvobození, pøíchod Me-siá�e a obnovení stavby Chrámu v budouc-nu.�ivot a zvyky: Pøíchod nového roku v rodi-nì symbolizujeme 4 dobrými sváteèními jíd-ly. Nejdøíve jíme rybu - symbol mno�ení.

Kdy� jíme její hlavu, øíkáme �a� jsme hla-vou a ne ocasem�. Také jíme sladké jablkoa med k naznaèení sladkosti pøicházejícíhoroku, za který se modlíme. Bìhem obdobícelého prvního mìsíce �idovského roku na-máèíme chléb v medu místo v soli. Po odpo-ledních modlitbách prvního dne R�H jdemek Vltavì (nebo jiné øece èi moøi) a symbolic-ky odhazujeme své høíchy. Také dávámedrobky sváteèního barchesu (chleba) ry-bám, proto�e je psáno: �Do moøských hlubinvhodí� v�echny jejich høíchy� (Mi 7,19).

Bìhem R�H pøejeme pøátelùm a rodinì:�Pro dobrý rok nech� jsi zapsán a zpeèetìnokam�itì pro dobrý �ivot.� Pøes den, tj. zadenního svitu, nespíme po dva dny R�H,pøoto�e Talmud øíká: �Kdo spí na Nový rok- bude mít ospalé �tìstí.�Kuriozita: Baden u Vídnì, R�H 5761 (30.záøí + 1. øíjna 2000). Po troubení na �ofar promístní malou �idovskou komunitu jsem zjis-til, �e na boku �ofaru je díra! Velmi mì totrápilo. Mo�ná, �e troubení nebylo ko�era spoleèenství nesplnilo øádnì pøikázánínaslouchání a R�H u� skonèila ... Kdy� jsemale rychle bì�el listovat v knihách, s radostíjsem zjistil následující:1. aby �ofar nebyl ko�er, musela by díra býtdlouhá nebo veliká pøes celou délku rohu;2. díra musí zpùsobit zmìnu zvuku rohu.Nebesa budi� pochválena, ani jedna z tìch-to podmínek nenastala u tohoto �ofaru!Rychle jsem napsal e-mail majitelce �ofaru,aby se neobávala. Zvuk byl ko�er! Nech�H-spodin pøijme na�e modlitby, �ehnání atroubení!

Jom Kippur (nebo Jom Kippurim)Den smíøení slavíme 10. dne mìsíce ti�rí.Zdroj: �Desátého dne sedmého mìsíce* bu-

de den smíøení. Budete mít bohoslu�ebnéshromá�dìní, budete se pokoøovat .... Tohodne nebudete konat �ádnou práci. ... Budeto pro vás slavnost odpoèinutí ...� (Lv 23,27 - 32).Zákony: J�K se nazývá ��abat �abatù� - jeulo�eno 25 hodin bez práce. Je to v�eobec-ný postní den: bez jídla, pití, bez parfémù,ko�ených bot a bez sexu. V synagóze je pìtbohoslu�eb. V prùbìhu modliteb máme de-setkrát odøíkat viduj (vyznání). Jsou zde takédvì ètení: ze svitku Tóry a haftara (z Pro-rokù). Ètení z Prorokù nám ráno pøipomíná,�e nestaèí postit se a pokoøovat své du�e,ale máme také èinit dobré na�im bli�ním (Iz57-58). Odpoledne se zdùrazòuje významte�uvy (pokání) ètením knihy Joná�. Mod-litby se soustøedí pøedev�ím na veøejnávyznání, která prosí o odpu�tìní a slibujípokání.

Svátky jsou velmi dùle�itou souèástí �ivota �idù i v diaspoøe

Michael Dushinsky

Hlavní svátky podle Tóry jsou �abat, Ro� Ha�ana, Jom Kippur a tøipoutní svátky: Sukot, Pesach a �avu�ot. Pøi v�ech svátcích Tóry(s výjimkou Jom Kippur) platí pøikázání simcha (radost). Radovatse znamená mít dvì sváteèní jídla s vínem ka�dý den. A aby secelá rodina radovala, mìl by mu� koupit �enì a dcerám nové �atya dìtem dárky.

�IDOVSKÉSVÁTKY

�idovský kalendáø

Jednotka kalendáøního mìsíce je zalo�enana obìhu Mìsíce kolem Zemì, který trvá29,5 dne. �idovský mìsíc mù�e mít pouze29 nebo 30 dní.Jednotka roku je odvozena od Sluncea roèních období. Svátek Pesach (Ve-likonoce) musí být na jaøe. Proto nìkdypøidáváme k roku mìsíc a v tom rocemáme 13 mìsícù. V cyklu 19 let máme7 pøestupných (hebrejsky �tìhotných�)let o tøinácti mìsících.Roky poèítáme od stvoøení svìta B-hem.Letos je rok 5761.

* V Bibli je ti�rí sedmý mìsíc a nísan je první. Ale dneszaèíná �idovský rok podle Talmudu mìsícem tí�rí.

t é m a

23

�ivot a zvyky: Pøed postem je tradièní svá-teèní jídlo. Synagóga je plná po celý den.Mnozí jsou obleèeni do bílého kitlu, jedno-duchého roucha, symbolu èistoty. I ti, kteøínechodí celý rok, pøijdou aspoò na Kol nid-rej a na Jizkor (vzpomínková modlitba zamrtvé) a na vytrubování na �ofar, kteréoznaèuje konec postního dne a B-�í vysly-�ení modliteb. Modlitby doprovázejí starémelodie, jejich� poslech pøiná�í souznìnís tradicí tøí tisíciletí. Hned po postu zaèínámestavìt suku (viz dále), abychom sobìa B-hu dokázali, jak velmi milujeme JehoTóru a Jeho micvot (pøikázání).Kuriozita: Izrael 1991. Jistá dáma se mneptá: �Nedodr�uji zákon a nikdy jsem J�Knezachovávala. Kdy� zemøel mùj otec, za-vázala jsem se pøísahou, �e se na J�K budupostit na památku svého starého otce. Mùjmu�, dìti i pøátelé si mì pro to u� léta do-bírají, ale já to dodr�uji. Teï ale s celou ro-dinou odjí�díme na cestu napøíè Amerikoua bìhem cesty bude J�K! Rabbi, mohl bysteze své pozice zru�it mou pøísahu?�

Co jsem jí mìl øíci? Myslela to upøímnìa mìla pocit, �e pøísahu je dùle�ité dodr�et.Navrhl jsem jí, aby se své pøísahy nevzdá-vala. Nebylo by to správné vùèi památcejejího otce. A pokud by jí bìhem postu nastovky mil dlouhé cestì bylo opravdu �pat-nì, mù�e se napít trochu vody - ne víc ne�dvì l�ièky. Tento zpùsob pití v malém mno�-ství s desetiminutovými pøestávkami je vy-tvoøen pro nemocné lidi.

SukotSvátek Sukot (stánky) je první ze tøí pout-ních svátkù. Pøipadá na 15. - 23. den mìsíceti�rí, tj. vìt�inou na konec záøí a� øíjen.Zdroj: �Od patnáctého dne ... budou po

sedm dní H-spodinovy slavnostistánkù. Prvního dne bude bohoslu�eb-né shromá�dìní, nebudete konat �ád-nou v�ední práci ... osmého dne* bu-dete mít bohoslu�ebné shromá�dìní... nebudete konat �ádnou v�ední prá-ci. ... Prvého dne si vezmete plodyu�lechtilých stromù, palmové ratoles-ti, vìtve myrtových keøù a potoèních topolù... sedm dní budete bydlet ve stáncích ...aby v�echna va�e pokolení vìdìla, �e jsempøechovával Izraelce ve stáncích, kdy� jsemje vyvedl z egyptské zemì� (Lv 23, 33 - 44).Zákony: 1. a 2. den a 8. a 9. den se nesmívykonávat �ádná práce. Bydlíme a vìt�inoujíme i spíme (pokud to poèasí dovolí) v sucepo sedm dní. Suka je stánek, která má stìnyz libovolného materiálu, ale strop musí býtz øezaných vìtví stromù a musí stát podnebem. Suka coby nechránìný a doèasnýpøístøe�ek nám pøipomíná, �e na�e oprav-dová ochrana je pouze od B-ha. Po prvníchsedm dní (kromì soboty), vyslovujeme po-�ehnání nad ètyømi druhy zelenì, zmínìný-mi v knize Leviticus (viz vý�e).

V synagóze obcházíme bimu (pódiumuprostøed synagógy) se ètyømi druhy zele-nì jako pøipomínku bohoslu�by, která seodehrávala v dobì Chrámu kolem oltáøe.Máme zvlá�tní modlitby, napø. hallel, chva-lozpìv, pøi nìm� dr�íme ètyøi druhy zelenìa otáèíme jimi do �esti stran. Tím znázoròu-jeme B-�í moc nad vesmírem. Sedmý den(nikdy nepøipadá na sobotu) obcházímebimu sedmkrát. Bereme také pìt vìtví vrby(tento strom potøebuje k rùstu hodnì vody)a modlíme se za dé�� a vodu pro izraelskéøeky a jezera. Ka�dý den èteme pasá�e z Tóryo obìtech, které pøipadaly na jednotlivé dnyv èasech Chrámu.�ivot a zvyky: Suka je zdobená. Dìti rádyvidí své ozdoby na zdech. Do domu zvemesedm hostù (u�pizin): Abrahama, Izáka, Já-koba, Josefa, Moj�í�e, Árona a Davida. Sukaje ale otevøena pro v�echny hosty, a tak sevzájemnì nav�tìvujeme. Po veèerech zpí-váme a tanèíme, pøipomínáme si tak veselídob Chrámu.

V malých diasporních komunitách seobvykle staví suka v synagóze, aby slou�ilatìm, kdo sami nestaví. O �abatu bìhem Su-kot èteme svitek knihy Kazatel.

Tuto biblickou knihu èteme pro-to, abychom �nese�li z cesty� bìhemna�eho radování a veselí. Na jednéstranì je psáno: �Øekl jsem si v srdci:Nu�e teï to zkusím s radovánkami

a popøeji si dobrého,� ale na druhé stranì jepsáno: �O smíchu jsem øekl: Je to ztøe�tì-nost, o radosti pak: Co to provádí�? (Kaz 2,1-2).Kuriozita: Izrael 1985. U� po celé generacechodí dìti rády první veèer od jedné sukyke druhé a �známkují� její výzdobu. Tehdypøi�ly k mé suce, podívaly se na ni a vyhlá-sily verdikt: �Ko�er!�

Byl jsem pøekvapen a pokáral jsem je:�Posly�te, moje milé dìti, roky jsem se uèilstavìt suku podle v�ech pravidel a stále seto uèím. Vy nesuïte, zda je ko�er nebo neníko�er! Neurá�ejte �ádnou rodinu bìhemoslav, kdy� jim dalo tolik ji práce postavit.Zùstaòte u známkování výzdoby. NechteB-ha, a� posoudí, co je ko�er a co ne!�

�mini aceret�mini aceret je slavnost osmého, posled-ního dne svátku Sukot. Pøipadá na 22. ti�rí.Zdroj a zákony: viz vý�e (Sukot). Tento denje pova�ován za samostatný svátek zejmé-na proto, �e se vracíme ze suky domù.V synagóze se modlíme kromì ètyø obvyk-lých modliteb zvlá�tní modlitbu za dé�t,proto�e v Izraeli v�echen rùst závisí na de�-ti. Od tohoto dne a� do prvního dne Pesa-chu, který je za pùl roku, pøidáváme k na�imka�dodenním modlitbám chválu B-hu: �Dá-vá� vìtru vát a de�ti padat�. Také se modlí-me památeèní modlitbu za mrtvé Jizkor (On,tj. B-h, se rozpomene).Kuriozita: V nìkterých synagógách dìtisymbolicky pokropí kantora vodou, kdy�dramaticky recituje a zpívá modlitbu zadé��.

Simchat TóraV Izraeli je vý�e zmínìný den (22. ti�rí) zá-roveò svátkem Simchat Tóra (Radost z Tó-ry), ale v diaspoøe se Simchat Tóra slaví a�23. ti�rí.

�idovský den

Ka�dý �idovský den (nebo lépe: datum)zaèíná západem slunce pøede�lého ve-èera. Datum konèí dal�ím veèerem pøisoumraku, kdy� jsou jedním pohledemjasnì vidìt tøi hvìzdy.

�ádná práce

Kdy� øíkáme ��ádná práce� nebo ��ádnánámaha�, myslíme tím kteroukoli z 39�zásad námahy�, jak jsou zaznamenányv traktátu Mi�ny �Sobota� v 7. kapitole:�ádné zapalování ani zhá�ení jakéhokoliohnì, �ádné øízení auta (pouze v pøípa-dech ohro�ení), �ádné vaøení ani �ádnépsaní atd. od západu slunce do soumrakunásledujícího dne. * V diaspoøe pøidáváme 9. den z kalendáøních

a historických dùvodù.

t é m a

$lm wnyhla yy hta $wrb #rah !m ~xl aycwmh ~lw[h

Po�ehnán jsi ty, Hospodine,Bo�e ná�, Králi svìta,který nechává� vzcházet chléb ze zemì.

twabc hwhy vwdq vwdq vwdqwdwbk #rah-lk alm

Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupù, celá zemì je plná jeho slávy.

Bible, Izajá� 6,4

24

Zdroj: V talmudské dobì je�tì nebyl znám,poprvé ho slavili �idé v Babylónì v gaón-ském období (6. - 10. století).Zákony a zvyky: Není vykonávána �ádnápráce. V synagóze se modlíme obvyklé ètyøimodlitby a èteme z Tóry a haftaru. Domapak jíme dvì slavnostní jídla. Podle baby-lónských zvykù tímto dnem konèíme roènícyklus ètení pìti knih Moj�í�ových, Penta-teuchu (ka�dý �abat se ète asi 70 - 100ver�ù).

Je to velký dùvod k oslavám. U� veèer,kdy� svátek zaèíná, bereme v�echny svitkyTóry ze svatostánku. Sedmkrát obejdemebimu a pøi tom s nimi tanèíme. Ka�dý z pøí-tomných nese jeden ze svitkù alespoò jed-nou kolem. Pije se hodnì vína a jiných ko-�er nápojù. Ráno se obøad opakuje. Potomje ka�dý, vèetnì dìtí mlad�ích ne� 13 let,volán ke ètení Tóry, pøinejmen�ím tøí ver�ùz posledního oddílu Deutoronomia. Výsa-da ukonèení ètení bývá dána významnémuèlenu spoleèenství nebo rabínovi. Potompoctíme jiného význaèného èlena ètenímnového cyklu. Ète se Bere�ít (na poèátku,kniha Genesis) a z prorokù první kapitolaknihy Jozue. Tak je vyjádøeno spojení meziMoj�í�ovou Tórou a proroky. V mnoha sy-nagógách je zvykem vyjít se svitky na ulicia tanèit s nimi.Kuriozita: Mezi chasidy v Tel Avivu jsemv dìtství vidìl vá�eného rabína, jak tancujena stole, na který jsme obvykle dávali svi-tek! O mnoho let pozdìji jsem se dozvìdìl,�e v irské a jihoafrické �idovské tradicidostává ka�dý, kdo je volán k bimì, hltwhisky a ti, kdo stojí kolem stolu (na bimì)se k nìmu musí pøidat. V roce 1983 jsem

v Ji�ní Africe slou�il jako rabín a pøedèítaèTóry. Umíte si pøedstavit, jak jsem na koncivypadal, kdy� jsem èetl za v�echny celoudobu? Také jsem tancoval na stole, ales lahví na hlavì...

PesachDruhým poutním svátkem jsou Velikonoce.Slaví se ve dnech 14. - 22. mìsíce nisanu, tj.obvykle v dubnu.Zdroje: �Po sedm dní* budete jíst nekva�e-né chleby. Hned prvního dne odstraníte zesvých domù kvas. ... Od veèera ètrnáctéhodne prvního mìsíce budete jíst nekva�enéchleby a� do veèera jednadvacátého dnetého� mìsíce. Po sedm dní se nenajde veva�ich domech kvas� (Ex 12, 15 - 19).

�Ètrnáctho dne ... naveèer bude H-spo-dinùv hod beránka. Patnáctého dne tého�mìsíce zaène H-spodinova slavnost nekva-�ených chlebù, po sedm dní budete jístnekva�ené chleby. Prvého dne budete mítbohoslu�ebné shromá�dìní, nebudetekonat �ádnou v�ední práci. ... Sedmého dne... nebudete konat �ádnou v�ední práci� (Lv23, 5 - 8).Zákony: Kdy� peèlivì uklidíme domácnost,veèer pøed 14. nisanem hledáme se svíèkouv ruce ka�dý drobek (chamec) jakéhokolikva�eného produktu. Ka�dá su�enka, koláènebo chléb, pøi jejich� pøípravì byla moukasmísena s vodou 18 minut pøed peèením jepova�ována za chamec (kva�ené). 14. nisa-nu dopoledne kolem 10. hodiny v�echenchamec spálíme. Od té chvíle po 9 dní ne-jíme nic kva�eného.

Veèer 15. nisanu po veèerní modlitbìv synagóze se sesedneme k nejdùle�itìj�ímuveèeru - sederu (dosl. poøadí, uspoøádání)Pijeme ètyøi èí�e vína, co� symbolizuje ètyøislova, která vyøkl B-h, kdy� slíbil Moj�í�ovi,�e vyvede Izraelce z Egypta po 210 letechotroctví: �... vyvedu vás ... vysvobodím vás... a vykoupím vás ... vezmu si vás za lid ...�(Ex 6, 6 - 7).

Jíme maces (nekva�ený chléb) a maror(hoøké byliny, jak je psáno: �... budou jístnekva�ené chleby s hoøkými bylinami...� (Ex12, 8). Máme dlouhé slavnostní jídlo, bìhemkterého pøeøíkáme Hagadu, pøíbìh vyvedeníz Egypta, který se stal asi pøed 3 500 lety.Mìli bychom znovu za�ít zá�itky a zázrakyté doby. Pøipomínáme si je tím, �e dávámena stùl symboly malty (charoset smìs ovo-ce, oøechù a vína), jejich� pomocí jsme stavì-ly pyramidy. Namáèíme si maces a marordo charosetu a do slané vody, která pøipomí-ná slzy dìtí Izraele pøed vyvedením. Pøi jídlese nakláníme vlevo, èím� symbolizujemesvobodu, kterou jsme dostali (symbol patri-cijù).

Zaèínáme ètyømi otázkami pro malé dìtia pokraèujeme dlouhým pøíbìhem, písnìmi,chválou B-hu, díkùvzdáním po jídle a konèí-me slovy: �Pøí�tí rok v obnoveném Jeruzalé-mì.� Také pøidáváme pátou èí�i vína. Tasymbolizuje páté sloveso, které B-h pou�il:�... dovedu vás do zemì, kterou jsem pøíse�-nì slíbil ... Vám ji dám do vlastnictví...�(Ex 6, 8).

V diaspoøe se seder opakuje stejnýmzpùsobem v noci mezi 15. a 16. nisanem.Ale pøi této druhé pesachové noci zaèínámepoèítat omer po 7 týdnù (49 dnù). Padesátýden bude svátek �avuót podle slov v knizeLeviticus: �Potom si odpoèítáte od dne podni odpoèinku*, ode dne, kdy jste pøineslisnopek k obìti podávání, plných sedm týd-nù. A� ke dni po sedmém dni odpoèinkunapoèítáte padesát dní...� (Lv 23, 15 - 16).

Bìhem 15. a 16. a právì tak 21. a 22.nisanu platí pravidlo zákazu práce. V syna-góze se scházíme ke ètyøem slavnostnímdenním modlitbám. 15. nisanu ráno se za-èínáme modlit za rosu místo za dé��, o nìj�jsme prosili od �mini aceret pøed pùl rokem.Ètení z Tóry a Prorokù jsou po celých osmdní spojena s Velikonocemi. Sedmého dneèteme o pøekroèení Rudého moøe a Píseòmoøe (Ex 13 - 15). Posledního dne se modlímepamáteènou modlitbu za mrtvé Jizkor.�ivot a zvyky: O sederovém veèeru jímevejce namoèené ve slané vodì, které sym-

t é m a

* V diaspoøe je�tì i 8. den * Zde znamená po 1. dni Pesachu (Velikonoc).Foto: Vojtìch Jiøí Vlk.

* V diaspoøe té� osmý den.

25

bolizuje osud �idovského národa s jeho his-torickými cykly, dobrými a �patnými èasy -ale stále pøe�ívajícího! Otvíráme dveøe pro-roku Eliá�ovi, který vyhlásí pøicházejícíhoMesiá�e, a také na dùkaz toho, �e se nebo-jíme nikoho kromì B-ha, který je jedinouopravdovou ochranou. A podle na�ichmatek také proto, abychom nechali Eliá�eochutnat z páté èí�e.

Jedí se kneidlach, které se pøipravujíz drcených macesù a vajec. A�kenáz�tí �idénejedí �ádné lu�tìniny. Bìhem tisíciletí siosvojili tento zvyk, proto�e v dávných do-bách se balily lu�tìniny do stejných pytlùjako zrní. Nemìli bychom jíst �ádné drobkyze zrní, které by byly ve styku s vodou délene� 18 minut. Proto se ustálil zvyk nejíst anilu�tìniny. �Jidi�e mames� vyvinuly bájeè-nou kuchyni, slo�enou pouze z brambor,macesù, vajec, masa, ryb a zeleniny. Nyníse po celém svìtì ve velkém prodávají vý-robky, oznaèené slovy �ko�er pro Pesach�.

Pesach je pøedev�ím svátek rodinya mnozí, kteøí mají jinak k nábo�enství dale-ko, se shroma�ïují s rodinou, v hotelíchnebo ve spoleèenských centrech, aby spo-leènì pro�ili sederový veèer, který obvykletrvá 5 - 6 hodin. Aby dìti pøed koncem ne-usnuly, ukradnou vedoucímu veèera maces.Kdy� se pak mají ke konci veèera jíst mace-sy podruhé (jako zákusek, afikoman), musíje vykoupit nìjakými dárky. Bìhem pesa-chového �abatu èteme svitek Písnì písní,který hovoøí o lásce mezi B-hem a Izraelem.Kuriozita: Whisky a pivo nemù�e být �ko-�er pro Pesach�, proto�e jsou vyrobenyz kva�eného jeèmene. Jednou ale jeden ma-zaný obchodník pøesto oznaèil láhve nálep-kami �ko�er pro Pesach� a sna�il se je pro-dat nevinným lidem ...

�avu�otLetnice neboli Svátek týdnù se slaví 6. - 7.dne mìsíce sivan. Obvykle je to kvìten.Zdroj: �Tento den* vyhlásí� svaté shromá�-dìní a nebude� vykonávat �ádnou v�ednípráci� (Lv 23,21).Zákony: Nevykonáváme �ádnou práci, ra-dujeme se u dvou slavnostních jídel. V sy-nagóze se modlíme ètyøi bì�né modlitby,hallel (chvalozpìv) a èteme z Tóry zjevenína hoøe Sinaj a Desatero pøikázání.�ivot a zvyky: Podle tradice se H-spodinzjevil izraelskému lidu 6. sivanu. Pøi ètenítohoto místa ze svitku Tóry se pou�ívázvlá�tní oslavná melodie a v�ichni stojíme.Také èteme svitek Rut jako symbol koneè-

t é m a

ydwd hklPojï, mùj milý

hlbqn tbv ynp hlk tarql ydwd hklPojï, mùj milý, nevìstì vstøíc spìjme, svatý sabat vlídnì uvítejme!

dxwymh la wn[ymvh dxa rwbdb rwkzw rwmv

hlhtlw traptl ~vl dxa wmvw dxa yy�Zachovej a pamìtliv buï jeho!� tak znìl pøíkaz Boha jediného;jeden jest Bùh, jedno Jeho jméno, vìènì budi� slaveno a ctìno!Pojï, mùj milý, ...

hkrbh rwqm ayh yk hklnw wkl tbv tarql

hlxt hbvxmb hf[m @ws hkwsn ~dqm varmUvítejme sabat bez me�kání, nebo� on jest zdrojem po�ehnánína poèátku svìta oblmý�len, byl a� v konec díla posvìcen.Pojï, mùj milý, ...

hkphh $wtm yac ymwq hkwlm ry[ $lm vdqm

hlmx $yl[ lwmxy awhw akbh qm[b tbv $l brSídlo krále, mìsto vlády Jeho, povstaò opìt ze zboøení svého!Dlouho trvalo tvé bìdování, ji� se k tobì milost Bo�í sklání.Pojï, mùj milý, ...

ym[ $trapt ydgb yvbl ymwq rp[m yr[nth

hlag yvpn la hbrq ymxlh tyb yvy !b dy l[Setøes prach a odlo� smutek svùj, oblékni se v roucho slávy,lide mùj! Isaiùv syn, rodem z Betléma, vykoupí tì brzy, du�e má!Pojï, mùj milý, ...

Èást písnì �Lechá dodí�, která se zpívá pøi b-hoslu�bìvítání �abatu, nejdùle�itìj�ího �idovského svátku.Modlitby pro v�ecky dny v�ední, sabaty a svátky,

jako� i Jom Kippur Kátan, pøedlo�il Moric Kraus, Praha 1937

* Padesátý den po Pesachu.

ného dobrovolné-ho pøijetí Tórya jejích Pøikázánílidmi, kteøí nejsourodilými �idy:�Tvùj lid budemým lidem a tvùjB-h mým B-hem(Rt 1,16).

Modlíme sepamáteèní modlit-bu za mrtvé Jiz-kor. Vyvinul se ta-ké zvyk jíst bìhemtohoto svátkumléèné výrobky.Jedním z vysvìt-lení pro tento pra-dávný obyèej jepøikázání, které �i-dé (právì tohotodne) dostali a kte-ré zavazuje k od-dìlování masa odmléka, k zákazupo�ívání krve, keko�er porá�enídobytka a k mno-ha dal�ím pravid-lùm k pøípravìko�er masa. Kdy�tehdy pøíkaz do-stali, nemìli dostèasu na pøípravumasa pro ten den,a proto jedli pouzepotraviny z mléka,proto�e pro nì te-hdy byly snadno k dosa�ení.

Kabalistiètí mudrci ze Safedu v Izraelizavedli v 16. století zvyk, jím� mìla být na-hrazena prospaná noc pøed zjevením. Za-vedli obyèej bdìní po celou první noc svát-ku �avu�ot z 5. na 6. sivan. Tuto noc sestuduje Tóra, a to bývá spojeno s kávoua su�enkami, písnièkami a tancem. Ve Sta-ronové synagóze (stejnì jako i v mnohasynagógách po celém svìtì) jsou celou nocrozsvícena svìtla. Ráno se modlíme rannímodlitby.Kuriozita: Po celý �ivot bychom mìli ka�déráno odøíkat øadu dobroøeèení a chvalB-hu. Napø: kdy� vidíme ráno svìtlo, mìlibychom øíci: �Pochválen buï P-ne, ná�B-�e, Králi vesmíru, který dává� èlovìku ro-zum k rozli�ení mezi dnem a nocí.� Nebokdy� ráno po pøi probouzení otevíráme oèi,mìli bychom øíci: �Pochválen buï ... kterýotevírá� oèi slepých,� atp. Kdo potom za

nás pronese tato díkùvzdání, kdy� v�ichniv synagóze studují celou noc? Proto musímepøistihnout nìkoho, kdo bìhem nìjaké nud-né pøedná�ky usne, a poctíme ho tím, �evystoupí na bimu a odøíká za sebe a za násostatní díkùvzdání. My ostatní odpovímeAmen po ka�dém po�ehnání.

ShrnutíSvátky Tóry na sebe bìhem staletí nabalilymnoho pravidel, zvykù a dokonce jídel. Do-dr�ujeme slova psaného Písma a dodr�ujeme�idovský kalendáø a data pøesnì tak, jak jsoupsána. Lpíme na �ofaru, suce, ètyøech dru-zích zelenì, zákazu práce, radosti, macesech,zákazu chamecu, na maroru atd. Praxe námbyla urèena rabíny a mudrci, kteøí nám pøe-nesli staletími od Moj�í�e Ústní tradici.Pouze díky nim víme, jak pro�ívat tytosvátky v bì�ném �ivotì. (A díky �idovskýmmaminkám víme, co jíst.) n

26

BÙH TO JEDNOUPROKÁ�E

Rozhovor s hlavou èeského ortodoxního judaismu

Martina Dvoøáková

Pra�ský a zemský rabín Karol Efraim Sidon je významnou osob-ností èeského duchovního i kulturního �ivota. Nezaslou�ila se o toasi ani tak jeho umìlecká a disidentská minulost, ani mediální po-pularita v souèasnosti. Spí�e to je pevnost a konzistentnost postojù,které skuteènou osobnost vytváøejí.

BÙH TO JEDNOUPROKÁ�E

Byl jste od malièka vychováván v �idovskévíøe?

Ne. Otec zemøel v Terezínì a matka se poválce znova provdala. I mùj otèím byl �id,ale pocházel z hodnì asimilované rodiny.Upøímnì øeèeno, dlouhou dobu jsem si anineuvìdomoval, �e �idovství není jen ne�itáminulost èi archeologická vykopávka, ale�itá souèasnost. Ke svému údivu jsem paknavíc zjistil, �e z hlediska �idovského právavlastnì nejsem �id, proto�e má máma �i-dovkou nebyla.

Chápu dobøe, �e jste nebyli praktikující�idovská rodina, tak�e jste v mládí zøejmìpro�íval napøíklad bì�né køes�anské svát-ky jako jiné dìti?

Tøeba Vánoce se u nás slavily, ale takovýmpodivným zpùsobem. Stromeèek jsme míva-li, zároveò v�ak k na�im klasickým vánoèním�rituálùm� patøila vzpomínka na v�echnyzemøelé pøíbuzné a známé, jich� jsme za válkyztratili hodnì. Vzpomínám si také, �e jsmedoma mìli starý gramofon a dvì deskys �idovskou liturgií, které jsem si na Vánoces obøadností pou�tìl a pøed fotkou svéhotatínka jsem rozjímal.

Asi jste se tedy podvìdomì �idem cítil u�tehdy.

To ano a také mì za nìj v�ichni pova�ovali.�idovství jsem v�dy chápal jako osudovouzále�itost, s ní� jsem byl vnitønì zcela zto-

to�nìn. Jistì na to mìla svùj vliv i právìsmrt mého otce v koncentraèním táboøe. Bylpro mì muèedníkem, hrdinou, svatým èlo-vìkem, kvùli nìmu� jsem chtìl v �idovskétradici na�í rodiny pokraèovat.

Pokuste se popsat dobu, kdy jste nejsilnìjipocítil, �e �idovství je tou pravou cestouva�eho �ivota.

Poté, co jsem si prostudoval v�emo�nánábo�enství a jejich uèení a také rùzné filo-sofické smìry, dospìl jsem k názoru, �e juda-ismus je pro mì jako stvoøený.

Nikdy vás �ádné jiné nábo�enství tolik ne-oslovilo?

Samozøejmì jsem se musel vypoøádat s køes-�anstvím, v�dy� jsem vyrostl uprostøedkøes�anské Evropy. Ale od zaèátku jsemvìdìl, �e to není moje zále�itost, i kdy� vlast-nì právì pøes køes�anství, Bibli, jsem se do-stal k judaismu. Kdy� u�, tak na mì vìt�ívlivy mìly duchovní, èi spí�e filosofickésmìry jako napøíklad existencionalismus,nebo psychoanalýza� Ale a� v judaismujsem pro sebe na�el to nejdùle�itìj�í. A opìtsi vzpomínám na souvislost s otcem - právìto, �e umøel, kdy� mi byly dva roky, bylojakýmsi traumatem a zároveò hnacím mo-torem, který mì �odkudsi shora� smìrovalk �idovství.

Byl ve va�em �ivotì také nìjaký �ijící du-chovní uèitel v �idovské víøe?

Byli to dva lidé. Pan Feuerlicht, vrchní kan-tor ve Staronové synagóze, který pro násmlad�í znamenal studnici �idovské praxe,tradice a moudrosti. Druhým byl rabi UziKalchaim, který mì uèil v Izraeli a který, jakse vyjádøil jiný rabín, �mì udìlal�.

Znamenalo pro vás nìkdy oznaèení �idurá�ku? Tøeba kdy� vám tak øíkali spolu-�áci ve �kole.

Ano, oni to tak toti� mysleli, ostatnì vìt�i-nou to tak lidé myslí. Nejednou jsem se kvùlitomu popral, nejednou mi to nebylo pøíjem-né.

Pokud je pro vás �idovství vlastnì ��itýosud�, domnívala bych se, �e za svùj pravýdomov musíte pova�ovat Izrael. Je tomu tak,nebo se více cítíte doma tady v Èechách?

Ideální domov opravdu cítím tam, v Izraeli.Ale kdy� toto øeknu, a dokonce si to oprav-du myslím, musím hned dodat, �e mùj vztahk Praze je nesmírnì silný�

� ale kdybyste se mìl a mohl svobodnìrozhodnout?

Kdybych zde nemìl zázemí �idovské obce,kterou cítím jako svùj domov, asi bych zdene�il. Navíc, s tak zásadním �ivotním krokemmusí v rodinì souhlasit v�ichni, pøinejmen-�ím man�elka�

À propos - je va�e �ena �idovka?

Ano, i ona k �idovství pøestoupila.

Jste pova�ován za ortodoxního rabína. Vy-svìtlete mi svùj pohled na rozdíl mezi orto-doxním, konzervativním a liberálním �idov-stvím.

V souèasném spektru smìrù, které jsou ozna-èovány za �idovství, hledám solidní, korekt-ní a vyvá�enou cestu, která souèasnì nenív rozporu s na�í naukou a �ivotem. Svýmzpùsobem se pokládám za èlovìka støedu.I v rámci ortodoxie je toti� nutné rozli�ovatrùzné smìry.

V èem v�ak vìzí ten hlavní spor mezi jed-notlivými smìry?

Konzervativci napøíklad vnímají Tóru pou-ze jako tradici, z ní� si lze vybrat to, co senám hodí a co lze pøizpùsobit souèasnosti.Av�ak ve chvíli, kdy judaismus nabourátea øeknete, �e si z nìho mù�ete jen nìco vy-brat a zbytek je pøe�itá tradice, pak se celýsystém zaène døíve èi pozdìji hroutit. Ne-mluvì o tom, �e liberálové si u� z judaismuopravdu vybírají jen to, co se jim hodí a coje v moderním svìtì vlastnì nijak nezatì�uje.

r o z h o v o r

Karol Sidon se narodil Praze v roce 1942. Vystudoval gymnázium, poté scénáristiku napra�ské FAMU. Zprvu pracoval jako dramaturg v Loutkovém filmu a redaktor Lit-erárních novin. Po jejich zavøení se je�tì nìjakou dobu �ivil psaním a pracoval protelevizi, od roku 1971 vykonával pøíle�itostná zamìstnání. V roce 1977 podepsal Chartu77. Následoval tlak ze strany StB, aby vycestoval z tehdej�ího Èeskoslovenska. �estlet studoval v Haidelbergu na Vysoké �kole pro �idovská studia, ve studiích pokraèovalv Izraeli na Institutu Harry Fischl a Machon Ariel. Od roku 1992 je pra�ským a èeskýmzemským rabínem.

27

Rabín Karol Sidon. Foto: Petr Strnad

Jak byste charakterizoval vzájemné vztahymezi èeskými ortodoxními, konzervativní-mi a liberálními �idy?

Díky komunismu zde chybí kontinuita.Pokud mluvíme o �idech v Praze, nelze øíci,�e by zde pøeva�ovali ti nebo oni. Jsou tuskupiny, které �idovství cítí odli�nì - jedniortodoxnìji, druzí liberálnìji. Ale gró jsou�idé, kteøí se hlásí k obci, proto�e prostìcítí, �e ji potøebují. Postupnì se vyvíjí i je-jich reflexe toho, co vlastnì znamená být�idem v pravém slova smyslu. Chce tomunechat èas a mo�nost svobodného vývoje.

Napøíklad v USA jsou ale vztahy mezi jed-notlivými smìry vyhranìny nìkdy a� �naostøí no�e�. Nedopadne to zde také tak?

Já doufám, �e ne. Osobnì se domnívám, �eje mo�ná vzájemná komunikace s konzerva-tivními �idy. Ov�em liberálnì - reformníhnutí opravdu pova�uji za naprosté ne�tìstí.To ji� nemá s �idovstvím v podstatì nicspoleèného. Ve chvíli, kdy nìkdo bere Biblije�tì le�érnìji ne� sami køes�ané, není o èemdiskutovat.

Kolik má pra�ská obec èlenù, kolik jev Èeské republice obcí, kolik �idù?

V Èeské republice je 10 obcí, výraznì nej-vìt�í je pra�ská obec s více ne� 1550 èleny.Celkový poèet �idù bych odhadoval napøibli�nì 3 tisíce.

Pøibývá zájemcù, kteøí by chtìli k va�í víøekonvertovat?

Nejsou to závratná èísla - za posledníchdeset let k nám pøestoupilo asi dvacet lidí.Bez konvertitù se obec neomladí. Je nutné,aby zde fungoval korektní rabínský soud,který umo�ní pøestup i dal�ím adeptùm.

Dodr�ujete vy osobnì ve�keré rituály s �i-dovstvím spojené?

To by byla ostuda, kdyby to tak nebylo.V�dy� jsem ortodoxní rabín.

Nìkteré z va�ich tradièních rituálù mnìosobnì pøipadají - promiòte mi to - a� smì�-né. Napøíklad �e je v sobotu kromì jinéhozakázáno pou�ívat elektrické pøístroje.Není to zbyteèný pozùstatek minulosti?

Bible samotná øíká, �e na �abat je zakázánamanipulace s ohnìm. Ve chvíli, kdy Edisonvymyslel �árovku, vznikla otázka, zda to jeoheò nebo není. Rabíni tehdy rozhodli, �eto oheò je, proto�e i �árovka má v�echnyvlastnosti ohnì - svítí to, høeje to, zapalujese to� V tomto smìru tedy musíme dodr-�ovat i toto pravidlo.

Jaké jsou v Èesku podmínky pro dodr�o-vání �idovských jídelních tradic?

Problematika ka�rutu* je veliký balík zna-lostí a problémù. Vydáváme seznam ko�erpotravin, které jsou buï pøímo znaèené jakoko�er, nebo jsou povolené. Vzhledem k to-mu, �e mnohdy je u nás je�tì nemo�né sivyrobit napøíklad vlastní mléko a já jsem sijist, �e bì�né mléko na trhu je po v�echstránkách v poøádku, tak je to v rámci Èeskérepubliky povolená potravina.

Zde je podle mého názoru rozpor - �árovkuakceptovat odmítáte, ale mléko povolíte. Obatyto pøíklady vnímám velmi podobné.

Mýlíte se. Vezmìme si je�tì jeden pøíklad -chléb. Ten, který je k dostání bì�nì v krámì,není chléb �idovský. Ale u� v Talmudu seøíká, �e �iji-li v nìjakém prostøedí, kde jsoudva pekaøi a jeden je �id a druhý není, aleten �idovský pekaø je stra�livý moula a jehochleba se mu v�dycky zdrcne, kde�to tendruhý pekaø dìlá dobrý chleba a já mám jis-totu, �e ingredience, které pou�ívá, jsouv poøádku, pak mohu kupovat chleba odne�idovského pekaøe.

To, co prochází �aludkem, je velmi dùle-�itá vìc a zásobování obce alespoò základ-ními potravinami se stále zlep�uje.

Na závìr z jiného soudku - je o vás známo,�e pova�ujete za zbyteèný jakýkoliv dialogs pøedstaviteli jiných nábo�enství? Proè?

Jednou mìsíènì se scházím se skupinou lidí,kteøí jsou schopni spoleènì studovat, a ne-jsou to jen �idé, ale také køes�ané. Sedímenad texty, které rozebíráme a diskutujemeo nich. To pokládám za smysluplné. Ale teo-logický dialog mezi nábo�enstvími poklá-dám ve své podstatì opravdu za nesmysl-ný. Je tøeba si uvìdomit, �e pokud se budubavit s køes�anem, tak pøedem vím, �e onnemù�e opustit své køes�anství, ale já zasenemohu opustit svùj judaismus. Prostìs ním nesouhlasím. Neberu mu jeho názor,ale z mého hlediska k nìmu mám mnohozásadních výhrad.

To pùsobíte jako netolerantní èlovìk.

Já si myslím, �e tolerance znamená nechattoho druhého na pokoji, snést ho i s tím, �es ním hluboce nesouhlasím. Kvùli tomu hopøece nebudu pøesvìdèovat o svém názoru.A pøál bych si, aby také on nechal mé názo-ry mì, aby mì nepøesvìdèoval a nesna�il semì nìkam manipulovat. V�echny mo�né ná-bo�enské smìry, církve a hnutí si podle mého

názoru vybírají nìco, co nejde, ne� aby mu-sely dìlat to, co jde. To, co jde, jsou napøí-klad ka�dodenní komunální zále�itosti, niko-liv teologické spory.

Myslíte, �e se radìji baví o teologickýchvìcech, ne� aby nechali �ida �idem, køes-�ana køes�anem, a pøesto spoleènì dìlalinìco dohromady bez ohledu na víru?

Pøesnì tak. Pøi øe�ení mnoha problémù jepøece úplnì jedno, jakého jste vyznání.

Domníváte se, �e v brzké dobì dojde ke smí-øení jednotlivých nábo�enství?

V �idovství jsou dva zpùsoby, jak spolu vy-cházet. Jeden na základì lásky k bli�nímu,druhý na základì cest míru, kdy i lidi, kterénemám zrovna v lásce, prostì nechávám napokoji a nevyhledávám vzájemné konflikty.Pán Bùh jednou proká�e v�em lidem, kde jeskuteèná pravda.

�idovství nikdy nebylo misijním nábo-�enstvím. Je v podstatì sebestøedné a nevy-chází do svìta s pocitem pøedìlat v�echnyostatní na �idy. Kde�to misijní nábo�enstvíse o to sna�í mnohdy i docela násilnýmia manipulativními zpùsoby. Nestále chtìjív�echny spasit, ale to jde pouze tak, abyv�ichni byli køes�ani, aby v�ichni byli mus-limové� To je dìsivé. K tomu u� pak staèíjen pøidat, aby v�ichni byli komunisté,v�ichni byli nacisté, aby v�ichni byli pravácinebo tøeba po��áci� Pokud se lidé nenauèítoleranci vùèi jiným, pak ke smíøení jednot-livých nábo�enství nikdy nedojde.

Dìkuji za rozhovor. n

r o z h o v o r

* Ka�rut - rituální zpùsobilost.

28

POSELSTVÍPRO LIDSTVO

Rozhovor s lubavièským rabínem

Tomá� Novotný

V Praze ji� nìkolik let pùsobí vedle oficiální �idovské nábo�enskéobce i misie jedné z chasidských skupin, tzv. Chabad. V Paøí�skéulici è. 3 otevøela své centrum a synagógu. Vedoucího a rabínatohoto hnutí pana Manis Barashe jsme se zeptali nìkolik otázek.

POSELSTVÍPRO LIDSTVO

r o z h o v o r

Zaènìme tím, kdy a jak jste zaèali svojièinnost v Praze.

Prvnì jsem pøi�el do Prahy pøi pøíle�itostikrátké náv�tìvy v létì 1992. OrganizaceChabad tehdy poslala mne a mého pøítelejako mladé rabíny na Slovensko, do Èeskérepubliky a do Polska. Tehdy jsem byl po-prvé v Praze. A byla to láska na první po-hled. A tak jsem se po roce 1992 stálea stále vracel. Nakonec jsem se sem pøedètyømi a pùl roky pøestìhoval i s man�elkou.

A jaký byl hlavní úèel zalo�ení va�eho cen-tra? Jaký je vá� cíl?

Jsme souèástí více ne� dvou tisíc centerhnutí Chabad po celém svìtì. Poselstvímmisí Chabad je vzdìlávat, posílit �idovskévìdomí a znalosti ve v�ech èástech svìta.A chceme to dìlat s láskou a oddaností.

Dám vám pøíklad: Pøed èasem jsem sevrátil z náv�tìvy v USA a byl jsem pøekva-pen, jak se tam v té dobì stále probíralav médiích dvì témata: pan Liebermann, kte-rý usiloval o post viceprezidenta Spojenýchstátù, a úèast ruského prezidenta Putina naslavnosti otevøení nové synagógy v Mosk-vì. Lidé v USA se tìmito nábo�enskými té-maty velmi zabývají. A pak jsem se vrátilsem a uvìdomil jsem si, �e tady o tìchtovìcech nic nesly�íte. Lidé zde jsou sekulárnía jsou hrdí na to, �e jsou sekulární. - Alek va�í otázce: misí Chabadu je vzdìlávat.

Jsou oblastí va�eho zájmu jen �idé, neboi ostatní?

Judaismus je pro �idy. A je velice jedineèný.Poselství jiných nábo�enství jsou: pokudhledá� smysl svého �ivota, my máme odpo-vìï. Vezmìme si jako pøíklad køes�anství.To øíká: kdy� se obrátí� a bude� vìøit tomu,èemu vìøí køes�ané, najde� smysl ve svém�ivotì. Podobnì i muslimové øíkají: Pojï, vìøtomu, èemu my vìøíme, a to je cesta k Bohu.

Ale judaismus je jedineèný v tom, �e máposelství pro v�echny lidi. A to poselstvínení: pojï, pøipoj se k judaismu. �idé nikdynevycházeli jako misionáøi. Nikdy neobrace-li pohany na �idovství. To není �idovské.�idé dìlají úplný opak. Kdy� ne�idovskýpohan pøijde k rabínovi a chce konverto-vat, rabín má za povinnost mu zcela vá�nìvysvìtlit, �e to není nutné. Pokud chce� najítcestu k Bohu, pak to nemusí být prostøed-nictvím judaismu.

Judaismus má poselství pro v�echny lidi- mù�e� zùstat pohanem, ale studuj sedmnoachovských pøikázání a poslouchej je.Mezi pøíkazy, které dal Bùh Moj�í�ovi nahoøe Sinaj, bylo toti� také sedm pøíkazù sy-nùm Noachovým. Tato noachovská pøiká-zání jsou napø. nezabíjet, nekrást, necizo-lo�it, nebýt krutý ke zvíøatùm - jsou to pøi-kázání, která mají udìlat tento svìt místempøíjemným k pøebývání. Usilují o to, aby ten-to svìt nebyl d�unglí, ale chtìjí do nìj pøi-nést trochu spirituality, dobroty a laskavosti- to je poselství judaismu pro v�echny lidi.

A tak samozøejmì na�í prioritou jsou�idé. �idy uèíme judaismu, ne�idy judais-mu nevyuèujeme. Mnozí lidé, kteøí nejsou�idé, kontaktují na�e centrum. I pro nì jeprostor v Moj�í�ovì zákonì, av�ak pouzesedm noachovských pøikázání. Judaismussamotný je pro �idy.

Bùh stvoøil celý svìt i èlovìka a dal ka�-dému èlovìku jeho poslání. A tak stejnì jakopotøebujeme instalatéra, aby spravil døez,potøebujeme rùzné lidi, aby dìlali rùznéúkoly. A tak Bùh dal �idùm soubor pøíkazù- Tóru. Ne�idé jsou stejnì tak dùle�ití a majísvé poslání ve svém �ivotì.

Mohl byste vyjmenovat nìkteré z aktivitva�eho centra?

Jak vidíte, otevøeli jsme asi pøed rokem na�ecentrum Chabad. Je podobné jiným centrumna�eho hnutí ve svìtì. Máme tu synagógu

a malou knihovnu, máme bohoslu�by ka�dýden. Máme také bohoslu�by pro zaèáteè-níky a místnost pro lidi, kteøí nevìdí, jak semodlit. Dole máme �kolku. Organizujemetaké nedìlní �kolu pro dìti, které jsou star�íne� do �kolky. Máme i programy na svátky,vydáváme tiskoviny v angliètinì a èe�tinìa mnoho dal�ího. Cílem v�ech tìchto akti-vit je vzdìlávat. Nejsme tu proto, abychomkohokoliv dìlali nábo�enským nebo orto-doxním, chasidským nebo chabadským. Myjsme tu prostì proto, abychom vzdìlávali.

A jak se na vás dívá zdej�í tradièní �idovskákomunita? Jste pova�ování za konkuren-ci? Vytvoøili jste tu novou synagógu. Jakvycházíte se synagógou, která stojí za ro-hem?

Jsme na �idovské komunitì nezávislí. Tímmyslím, �e jsme nezávislí v tom smyslu, �eod nich nedostáváme �ádnou finanèní pod-poru. Jsme oddìlenou organizací. Spolupra-cujeme v nejrùznìj�ích oblastech, ale do na�ísynagógy pøicházejí lidé z úplnì jiné oblas-ti. K nám pøicházejí napø. cizinci, kteøí znajíhnutí Chabad z ciziny. Ale jako Chabad jsmepøedev�ím organizací, která se sna�í vyjítven a oslovit lidi. Trávíme tedy èas pøede-v�ím misií. Sna�íme se kontaktovat lidi. Míst-ní �idovská komunita neklade takový dùrazna misii. To není �èeský styl�.

Doufám tedy, �e nejsme pova�ováni zakonkurenci. Ale pokud jsme konkurencí, pakje to zdravá konkurence. Ostatnì byste semìl radìji zeptat pøímo na �idovské obci, jakse na nás dívají.

Jak je velká va�e skupina? Kolik se vásschází pøi bohoslu�bách?

Prùmìrná úèast na bohoslu�bách se pohy-buje kolem 40 a� 50 pravidelných úèastníkù.Co se týèe na�ich dal�ích aktivit, musím zdù-raznit, �e kdy� jsme pøed ètyømi lety pøi�li,témìø nikoho jsme tu neznali, nikdo nás ne-èekal na leti�ti s kobercem, byli jsme odká-záni jen sami na sebe. Nyní okruh na�ichpøátel v Praze stále roste, noví lidé se zají-mají o na�i práci a na�e centrum. Nám samot-ným pøipadá, �e jsme byli úspì�nìj�í, ne�jsme si kdy dovedli pøedstavit. Za ty ètyøiroky, co jsme tady, se díky Bohu podaøilo,�e jsou dìti ve �kolce a v nedìlní �kolea mnoho dal�ího. A tak jsme z toho velice��astni.

A kolik máte dìtí ve �kolce a v nedìlní�kole?

Máme jedenáct dìtí, které chodí ka�dý dendo �kolky a asi osmnáct dìtí chodí do nedìl-

29

r o z h o v o r

Rabín Manis Barash. Foto: archiv.

Rabi Schneerson. Foto: internet.

ní �koly. Kdy� máme nìjaký zvlá�tní pro-gram, tak pøijde asi padesát dìtí. Ale námnezále�í na poètech, my to tak nepoèítáme.Hnutí Chabad uèí, �e jde o kvalitu a neo kvantitu. Ve skuteèností v Èeské repub-lice není pøíli� mnoho �idù, mo�ná ètyøinebo pìt tisíc. A z nich je mnoho starých.A tak kdy� se nám podaøí vzdìlávat alespoòtrochu lidí, jsme s tím spokojeni.

A jsou va�e bohoslu�by otevøeny i ne�idùmjako pozorovatelùm?

Nikdo nám nemusí ukazovat pas a nikdonemusí prohla�ovat, co je zaè. Jsou zcelaotevøené, vøelé a pøátelské ke ka�dému, kdopøijde.

Uva�ujete o otevøení dal�ích center v Èeskérepublice? Tøeba v Ostravì v minulosti bylaveliká �idovská populace.

Nane�tìstí neplánujeme otevøení novýchcenter v této zemi. Ale mìl bych øíct, �e zdemáme skupinu sedmi �je�iva boys�, mladýchrabínù, kteøí studují zde v Praze po dobupùl roku a� roku. Plánujeme, �e bychomzprostøedkovali jejich kontakty s nìkterýmimimopra�skými komunitami.

V minulosti jsme tu ji� mìli skupinu mla-dých rabínù, kteøí nav�tìvovali nejrùznìj�ímimopra�ské komunity. Nedostali se a� doOstravy, byli v Plzni, Karlových Varech,v Dìèínì, Brnì, Liberci a dal�ích místecha sna�ili se navázat spojení.

Mohl byste krátce vysvìtlit pùvod názvuva�eho hnutí, jméno Chabad?

Chabad je zkratka tøech hebrejských slov -

chochma, bina a da�at, kteráznamenají moudrost, chápánía znalost. Uèení Chabadu zdù-razòuje narozdíl od jiných cha-sidských smìrù, �e nestaèí, aby�id slou�il Bohu prostou vírou,ale �e je dùle�ité studovat, uèitse a sna�it se pochopit Bo�í ces-ty tak, jak jen je toho èlovìkschopen. To znamená nejen stu-dovat Bibli a Talmud, ale sna�itse pochopit i skryté èásti Tóry,napø. podle kabaly a dal�íchknih, které vyjadøují to, co v sobìTóra skrývá.

Hnutí Chabad zdùrazòuje, �eèlovìk má slou�it Bohu nejensvýma rukama, tedy plnìním pøí-kazù, a ne pouze ústy, ale i svoumyslí, a to dokonce na prvnímmístì. Tedy tím darem, který dalBùh lidem, a nedal ho �ádnémujinému stvoøení. A tak �id musívyu�ívat svou mysl k pochopení Tórya zvlá�tì jejich skrytých èástí.

V�ude v centru máte fotografie jednohomu�e. Mù�ete o nìm nìco øíci?

Jistì. Ten mu� na fotografiích je samozøej-mì Rabi Schneerson, který byl poslednímlubavièským rabínem. Byl velikým uèencema velice vzácným èlovìkem. To nejdùle�i-tìj�í, co o Rabim mù�eme øíci, je v�ak to, �epøivedl malou skupinku zdecimovanýcha chudých �idù po holocaustu do Amerikyv roce 1941. V dobì, kdy ve vìt�inì �idov-stva byla velká deprese a beznadìj, Rabipøi�el do Ameriky. A kdy� v�ichni ostatní�idov�tí vùdcové se soustøedili na zacho-vání toho, co zbylo, a sna�ili se znovuvy-budovat své �idovské rodiny, své �idovskéskupiny a synagógy a organizace, Rabi bylúplnì jediný. Pøiná�el úplnì jiné poselství.S malou skupinkou následovníkù, úplnì bezpenìz, se ztrápenými lidmi, kteøí pøi�li z Ev-ropy, zaèal mluvit o misii. O tom, �e nestaèíse jen starat o svou vlastní rodinu, organi-zaci nebo synagógu, ale �e je potøeba vyjítven. A mù�eme zcela poprávu øíci, �e to bylRabi, kdo vzbudil �idovské povìdomí pocelém svìtì.

Je tedy vidìn jako Mesiá� nebo zachránce?

Je pova�ován za velikého �idovskéhovùdce.

Velice èasto ve va�em hnutí mluvíte o Mesiá-�i. Mù�ete k tomu nìco øíci?

Mesiá� je jedním ze základních principù

�idovské víry. Jiná nábo�enství jsou naklo-nìna vìøit, �e Mesiá� u� pøi�el. �idé v�akstále je�tì èekají na Jeho pøíchod. Na�emodlitby jsou plné zmínek o dobì, kdyMesiá� pøijde, Tanach, na�e Bible, je plnázmínek o dobì Mesiá�e a myslím si, �e v�ich-ni �idé vìøí v pøíchod Mesiá�e a v�ichni�idé se modlí a mluví o Mesiá�i. Není totedy nìco, co by bylo speciálnì spojeno snìkterou jednotlivou �idovskou skupinou.Judaismus prostì nemù�e být bez Mesiá�e.

A poslední otázka: chasid�tí �idé jsou vìt�i-nou spojováni se zpìvem a hezkými melo-diemi. Mù�ete vysvìtlit, jakou roli ve va�emhnutí hraje hudba?

Hudba a píseò hraje velice dùle�itou roliv judaismu, a zvlá�tì v chasidismu. V cha-sidismu se øíká, �e píseò je �perem srdce�.Ruka mù�e napsat to, co myslí mysl, alepíseò mù�e vyjádøit to, co cítí srdce. A takchasidé velice zdùrazòují roli písnì. - To jev�echno, na co jste se chtìl zeptat?

Ano, ale pokud je nìco, co byste sám chtìldodat �

Byl bych moc rád, kdybyste nevynechal to,o èem jsme mluvili jako o zvìsti judaismupro celé lidstvo. Mnozí napø. mladí lidéhledají smysl �ivota. Nemusejí konvertovatnikam, ale kdy� se budou chovat podle Noa-chovských zákonù, bude jejich �ivot na-plnìn. To je poselství judaismu pro v�ech-ny lidi.

Dìkuji za rozhovor. n

30

i n f o - s e r v i s

Biblický pøíkazvede farmáøe a rabínyv Izraeli ke konfliktu

��est let bude� osívat své pole..., ale sed-mého roku bude mít zemì rok odpoèinutí,slavnost odpoèinutí, odpoèinutí Hospodi-novo. Nebude� osívat své pole ani proøezá-vat svou vinici.� (Leviticus, tøetí knihaMoj�í�ova, kapitola 25, 3 - 4)

BEJT UZIEL (Izrael) 20. záøí - Farmáø Eli Sel-la zva�oval své mo�nosti: bankrot neborouhání. Bylo to jednoduché. Vzepøel se ná-bo�enskému výnosu a zasadil artyèoky ...

Rolníci jako Sella se bouøí vùèi význam-nému rabínovi, který se postavil proti pøi-mhuøování oka nad tradièním trikem vy-u�ívaným k obcházení biblického pøikázání,�e pole ve Svaté zemi musí jednou za sedmlet le�et ladem. V rámci starého uspoøádání,které vìt�ina rabínù toleruje, farmáøi sedmýrok naoko prodávají svou pùdu osobám,které nejsou �idy, a nadále pole obdìlávají.

Av�ak rabín �alom Elja�iv, pova�ovanýza nejvìt�ího �ivého rozhodèího v nábo�en-ských zále�itostech, rozhodl, �e �rok odpo-èinutí� musí být letos pøísnì uplatnìn. Toby znamenalo, �e by �ádná farma vlastnìná�idy ve Svaté zemi nesmìla pìstovat plo-diny celý rok od 30. záøí, �idovského Novéhoroku. Pro spotøebitele, a to i ty, kteøí nejsounábo�ensky zalo�ení, by to znamenalodovoz potravin a závratnì vysoké ceny.

Vìt�ina izraelských rolníkù je sekulární,ale v minulosti usilovala o schválení ze stra-ny rabínù, aby byli pøita�liví pro co nej�ir�ítrh. Zhruba polovina izraelských �idù do-dr�uje stravovací zákony a mo�ná by si ne-koupila produkty bez rabínské peèeti.

Ale sekulární farmáøi pohrozili, �e nebu-dou dbát na Elja�ivovy ostré soudy a vy-tvoøí si vlastní trhy, zbavené dozoru rabínù.Josef Lapid, vùdce strany �inuj, prosazu-jící práva sekulárních �idù, rolníkùm nabídlpraktickou podporu. �Budeme kupovat je-jich produkty,� prohlásil.

Ti, kdo se øídí striktním výkladem, bu-dou kupovat potraviny z oblastí mimo bib-lické hranice, vèetnì míst jako jsou pásmoGazy, Golanské vý�iny a Jordánsko. Zasvou zbo�nost budou platit vy��í ceny.

Jednapadesátiletý Sella, který je tradiè-ním �idem, øíká, �e zavedení nového výno-su by znamenalo nesplácení pùjèek a ztrátumajetku. �Èekal by mì finanèní úpadek,�uvádí mírný a svalnatý veterán tøí �rokùodpoèinutí� a dívá se z okna obývacíhopokoje na svá artyèoková pole.

Rabín �neour Revach, který dohlí�í nanábo�enský �ivot v Bejt Uzielu, farmáøskévesnici se 70 rodinami ve støedu Izraele,soudí, �e Elja�ivovo dobrozdání bylo pøíli�tvrdé.

Revach, který zøídil ústav pro studiumzemìdìlství podle �idovských zákonù, øíká,�e pøed 120 lety, kdy� �idé zaèali zakládatfarmy ve Svaté zemi, rabíni si uvìdomili, �eplnìní biblického pøikázání by vedlo ke ka-tastrofì. Agrární ekonomika by se zhroutilaa lidé, kteøí nejsou �idé, by pøevzali nevy-u�ívanou pùdu. A tak vymysleli fiktivní pro-dej pùdy ne�idovským osobám na jedenrok. Farmáøi si najali �ne�idy�, aby v tomtoobdobí pracovali na polích a úroda seprodávala pod rabínským dohledem.

�Byla to fikce, ale pøijatelná fikce,�usmívá se Revach. Elja�ivùv výnos podko-pal postavení hlavního rabína izraelskýchsefardských �idù, pocházejících z východ-ní, støední a severní Evropy, Elijahua Bak�i-ho-Dorona. Tváøí v tváø støedovìkým kle-pùm o zapuzení a exkomunikaci Bak�i Dor-on, který byl v jednom okam�iku blízkoslzám, vydal objasòující prohlá�ení, �e sebude øídit Elja�ivovým výnosem, ale �e dodáprodejní certifikáty farmáøùm, kteøí by beznich nepøe�ili.

Za nábo�enskou diskusí se skrývá poli-tický mocenský boj, tvrdí umírnìný rabínDaniel Hartman. Øíká, �e ultraortodoxní �idé,kteøí odmítají pojem �idovského státu, po-støehli �anci na podkopání hlavního rabína,symbolu nábo�enského sionismu. Hartmansi stì�uje, �e na obranu Bak�iho-Doronanevystoupil ani jeden moderní ortodoxnírabín. ...

Rabín Elijahu Klugman, který zná Elja-�iva ji� 20 let, tvrdí, �e nikdo jej nepodezíráz postranních pohnutek. Elja�iv ve výnosuuvedl, �e izraelské hospodáøství je nyní do-stateènì silné, aby vydr�elo �rok odpoèi-nutí�, a �e ji� není záva�ný dùvod k ob-cházení biblického pøikázání.

Nicménì Revach, rabín z Bejt Uzielu,øíká, �e jeho dodr�ování by mìlo být dobro-volné a �e by mìly být hledány nové cesty,které by rolníkùm umo�nily øídit se pravidlydo té míry, jak jen to bude mo�né. Napøíkladvinnou révu by bylo mo�né proøezávatv záøí je�tì pøed zaèátkem �roku odpoèinutí�a nebylo by tøeba èekat do zimy, navrhuje.Pak by hrozny byly ko�er.

Tøeba�e Revachovým cílem je úplnédodr�ování �roku odpoèinutí� bez fiktivníchprodejù pùdy, upozoròuje, �e se tak nesmíèinit z donucení. �Lidé by pak nábo�enstvínenávidìli,� øíká.

Kubán�tí knì�í santeríepøedpovìdìlibouølivý rok 2001

HAVANA 4. ledna - Leto�ní rok bude údaj-nì bouølivý pro Kubu i zbytek svìta. Pøed-povìdìli to knì�í afrokubánského nábo�en-ství santería, podle nich� budou v roce 2001aktuální váleèné hrozby a migraèní chaos.Svìt budou údajnì su�ovat man�elsképùtky, poroste promiskuita a nebude nouzeo mimoøádné výkyvy poèasí. Knì�í v tra-dièní novoroèní pøedpovìdi známé jakoPoselství roku vyzvali Kubánce, aby se tváøív tváø tìmto hrozbám sjednotili. ...

Santería (Regla de Ocha), afrokubánskénábo�enství, které je výsledkem prolínáníøímskokatolické víry a afrického animismu,importovaného na Kubu èerno�skými otro-ky, souèasný kubánský komunistický re�imFidela Castra toleruje.

Keòská sekta Mungikise zaèíná politicky anga�ovat

NAIROBI 5. ledna - Pøed 15 lety zalo�ilaskupinka nespokojených mladých Keòanùnovou nábo�enskou sektu ve Støední pro-vincii zemì, kterou ovládají Kikujové. Abydali najevo návrat k africkým tradicím, ne-chali si mladíci narùst dready, propagovalipolygamii, �enskou obøízku, pøiná�eli své-mu Bohu obìti a naopak vyzývali proti køes-�anství a jiným cizím vlivùm od minisukní,pøes alkohol a cigarety a� po kino. Tenkrátv�ak jejich aktivitám nikdo nevìnoval pøíli�pozornosti, pí�e internetová stránka BBC.

Sekta Mungiki by patrnì nevstoupila veznámost, kdyby se nezaèala pøed deseti letypoliticky anga�ovat. Ji� kolem roku 1990 �á-dali její stoupenci vytvoøení samostatnéhokrálovství Kirinjaga, které by spojilo v�ech-ny Kikuje. Tyto snahy tehdy vláda i opo-zice jednoznaènì odsoudily. Pøed volbami1997 prezident Daniel arap Moi oznaèil sek-tu nikoli za nábo�enské, ale za politické usku-pení, jeho� prvotním cílem je sjednoceníKikujù, nejpoèetnìj�ího etnika v zemi.

Kromì politických ambicí na sebe zaèalièlenové sekty upozoròovat rostoucím nási-lím. Dvakrát v loòském roce zaútoèili na po-licejní stanici, aby osvobodili své vìznìnékolegy. Pøi pøepadení zemøel jeden policis-ta. V øíjnu pøíslu�níci hnutí svlékli na ulici�est �en donaha a vedli je demonstrativnìnairobským sídli�tìm, aby tak �varovali ne-morální �eny, které nosí kalhoty a krátkésuknì�. Vùdce Ndura Waruinge v�ak podílsekty na incidentu popøel a naopak obvinil

31

i n f o - s e r v i s

zástupce vládnoucího Afrického národníhosvazu (KANU), �e celou aféru zorganizoval,aby sektu Keòanùm, pøedev�ím pak keò-ským �enám, znelíbil.

Stoupenci sekty vìøí v �Boha hory Ke-òa� a pøi modlení se èasto smìrem k hoøetaké obracejí. Obøady se zpravidla konají podfíkovníky, které Kikujové pova�ují za po-svátné. Jako v mnoha jiných tradièníchnábo�enstvích hrají i zde pøi modlitbáchdùle�itou roli duchové pøedkù, kteøí jsouv�ak pouze jedním z prostøedníkù pøi komu-nikaci vìøících s Bohem.

Vzhledem ke svým praktikám a nepøá-telskému postoji vùèi vìt�inì jiných nábo-�enství se sekta Mungiki dostala do ostréhokonfliktu s køes�any, kteøí ji dokonce ozna-èují za satanistickou. Cílem útokù nové sektyse staly i chrámy svobodných zednáøù. �Do-mníváme se, �e organizace, která fungujetajnì a nepodléhá veøejné kontrole, je ka�do-pádnì �patná,� nechal se sly�et Waruinge.Neèekanì si naopak hnutí neprotiví islám-skou víru, s ní� se prý v základních bodechshoduje. ...

Katolická církev u sebepøipou�tí mo�nostsektáøských úchylek

PAØÍ� 15. ledna - Sektáøské úchylky mo-hou existovat i uvnitø katolické církve. Po-prvé to dnes oficiálnì pøipustil jeden z pøed-stavitelù francouzského sboru biskupù. ...

Církev musí na jedné stranì bránitkatolické skupiny, které jsou obviòoványneprávem, a na druhé stranì udìlat poøádektam, kde existují úchylky, øekl Jean Vernette,který v episkopátu odpovídá za sekty a no-vá nábo�enství.

V textu �Katolická církev a sekty�, kterýdnes zveøejnil informaèní list episkopátuSNOP, Vernette zdùraznil, �e úchylky v kato-lické církvi mohou existovat, ale nejsou jívlastní. Jako pøíklad uvedl organizace novékatolické obce Køes�anské probuzení, kterépodle nìj nejsou zcela l�ivé a vìøí, �e dìlajídobro ve jménu Boha.

Afghánistán zavedltrest smrti pro ty,kdo se vzdají islámu

KÁBUL 8. ledna - Vládnoucí afghánskéhnutí Taliban dnes zavedlo trest smrti proobyvatele zemì, kteøí pøestoupí z islámu najinou nábo�enskou víru. Nejvy��í vùdce Ta-libanu mulla Muhammad Umar v taliban-

ském rozhlase �aría také øekl, �e popravenybudou i osoby, které nejsou muslimy a sna�íse pøimìt vyznavaèe islámu ke konverzi.

Umar obvinil stoupence jiných nábo�en-ství, zvlá�tì køes�any a �idy, �e se pokou�ejíobrátit muslimy na svou víru. �Nepøátelé is-lámu se sna�í znièit èisté islámské nábo-�enství v�ude ve svìtì,� prohlásil Umar.Knihkupci, kteøí prodávají tiskoviny kriti-zující islám a materiály o jiných nábo�en-stvích, budou potrestáni pìtiletým vìzením,øekl.

Taliban ustavil v Afghánistánu ultra-konzervativní islámský re�im. Dìvèata ne-smìjí chodit do �koly, �eny nesmìjí praco-vat mimo domácnost, fakticky se nemohouúèastnit veøejného �ivota a mimo domovmusejí chodit úplnì zahalené.

Dalajláma odsoudilpøed hinduistynábo�enskou konverzi

ILÁHÁBÁD (Indie) 25. ledna - Tibetskýduchovní vùdce dalajláma se dnes na set-kání s pøedstaviteli Svìtové hinduistickérady vyslovil proti nábo�enské konverzi.�Sna�í-li se kdokoli, hinduista, muslim nebokøes�an pøestoupit na jinou víru, je to �pat-né,� øekl po obìdì s hinduistickými knìzi.

Rada, která je blízká pravicové Indickélidové stranì (BJP) premiéra Atala BiháríhoVád�péjího pozvala dalajlámu k diskusi natéma nábo�enské konverze u pøíle�itosti hin-duistického svátku Kumbh mélá. Je to fun-damentalistická organizace, která se do-mnívá, �e v�ichni Indové bez rozdílu by mìlibýt v souladu s národní identitou hindu-isté. V miliardové Indii v�ak �ijí kromì hin-duistù také muslimové (140 miliónù) a køes-�ané (23 miliónù).

�Stále vìøím, �e je lep�í a rozumnìj�í dr�etse vlastní tradice a víry. Není správnì jimìnit, mnohem bezpeènìj�í je udr�et sivlastní nábo�enství,� øekl dalajláma. ...

�Vlna konverzí by mìla skonèit... je totéma, které rozhoøèuje hinduisty i buddhis-ty,� øekl pøedseda zahranièního oddìlenírady. Hlavní knìz z buddhistického klá�terave Varánasí prohlásil, �e buddhisté se se�lis pøedstaviteli hinduistù, aby se pøidalik �boji proti islámské agresi�.

Mluvèí dillíské øímskokatolické arci-diecéze reverend Dominic Emmanuel pro-hlásil, �e konverze je �zále�itost mezi èlovì-kem a Bohem�. �Objeví-li nìkdo jiný názornebo víru a chce-li se k ní pøidat, je to zá-kladní lidská svoboda, kterou nemù�e ni-kdo zru�it,� prohlásil.

Indické radikální hinduistické skupinytvrdí, �e køes�an�tí misionáøi provádìjí hro-madné konverze hinduistù. Katolická církevse zase domnívá, �e v Indii po nástupu hin-duistických nacionalistù k moci v roce 1998zesílily útoky proti køes�anùm.

Vád�péjí je toho názoru, �e útoky na in-dické køes�any jsou izolované akce a nikoliorganizovaná válka.

Vád�péjího BJP je známá hinduistickýmfundamentalismem a �ovinismem. Její hes-lo je �jeden lid, jeden národ, jedna kultura�a muslimy, sikhy, pársy, køes�any a bud-dhisty staví do role �cizincù�. ...

Saddám Husajnslíbil chrám a rovnoprávnostsektì sabejcù

BAGDÁD 11. února - Irácký prezident Sad-dám Husajn se se�el s hlavou sekty sabej-cù a slíbil, �e pro její stoupence v Bagdádunechá vybudovat chrám a �e jim zaruèí stej-ná práva jako iráckým muslimùm a køes-�anùm. Informoval o tom dne�ní irácký tisk.

Jak uvádí agentura Reuters, v Iráku jsousabejci, kteøí vìøí v Boha, ale nepova�ují seza muslimy ani køes�any, uznáváni jako vy-znavaèi samostatného nábo�enství. Jejichhlava Sattar D�abbar Chilo v sobotu pøedalHusajnovi do arab�tiny pøelo�ený psaný zá-kon sekty. �Vybudujeme pro vás chrám, Irá-èané mají svobodu nábo�enství, a� jsoumuslimové, køes�ané nebo sabejci,� øekl Chi-lovi a jeho doprovodu Husajn.

Podle iráckých historikù sekta vzniklav Palestinì v prvních dvou stoletích po smrtiJe�í�e Krista. Její èlenové museli uprchnoutdo Jemenu, odkud pøesídlili do údolí Eu-fratu. Jako proroka uctívají Jana Køtitele.

V Iráku �ije údajnì 80 tis. pøíslu�níkùa dal�ích 15 tis. je v ji�ním Íránu. Mluví man-dejsky a pou�ívají sabejské písmo.

Iráètí sabejci �ili vìt�inou mezi iráckými�íity v ji�ním Iráku, kde si získali uznání jakozruèní výrobci kánoí a talentovaní tesaøi.V 50. letech mnoho sabejcù opustilo krajøek a potokù a pøesídlilo do Bagdádu. Pøizpù-sobili se mìstskému �ivotu a patøí mezi nej-lep�í støíbrotepce a zlatotepce.

Irácká vláda je v rukou sunnitské men-�iny. Sunnitských muslimù je v Iráku asi 35zatímco �íitských 62 procent. �íité po válcev Perském zálivu v roce 1991 vyprovokova-li na jihu povstání, je� Husajn krvavì po-tlaèil. ... n

Z informaèního servisuÈeské tiskové kanceláøe

vybral a zprávy zkrátil Z. V.

32

r e c e n z e

anthroposofiedál s otazníky

Ivan O. �tampach: AnthroposofieVotobia, 2000, 156 stran, 197,- Kè;

�tampachova kniha �Anthroposofie� jedal�í publikací v edièní øadì nakladatelstvíVotobia, která má veøejnosti pøibli�ovat tzv.�nové nábo�enské smìry�.

Tento hutný text pøedstavuje anthropo-sofii od jejích poèátkù a� po souèasnost.Po uvedení do kontextu doby �tampach vetøech kapitolách pøedstavuje zakladatelesmìru Rudolfa Steinera, jeho základní dílaa my�lenky. Aplikaci Steinerova odkazuv jednotlivých oborech lidské èinnosti sepopisuje v kapitolách dal�ích. Kromì v�e-obecnì známého pùsobení v pedagogice,farmacii a zemìdìlství je v knize rozpraco-ván i Steinerùv koncept spoleèenské troj-èlennosti a vliv anthroposofie na vìdya umìní. Jako velmi pøínosná se jeví kapito-la o anthroposofii v Èechách, která obsa-huje informace, které v encyklopediíchnábo�enských smìrù, vesmìs pøevzatýchz ciziny, nenajdeme. Pozoruhodná je rovnì�kapitola vìnující se mo�nostem diskuses anthroposofy. Pøehled pou�ité literaturysvìdèí o hlubokých základech, na nich� celástudie stojí.

V úvodu k práci �tampach pøiznává svùjvstøícný postoj k anthroposofii, s ní� sesetkal ji� v dobì hluboké totality. Smysl svépráce tak vidí autor jednak v tom, �e po-skytuje �neanthroposofùm� první pøiblí�eníanthroposofie, �po nìm� mù�e nastat po-drobnìj�í studium prvotních textù� (str.7),ale také v tom, �e práce nastavuje zrcadlosamotným anthroposofùm. �Mohou posou-dit, jak se jim podaøilo pøiblí�it své pojetízájemci, pro nìho� anthroposofie sice není�ivotní cestou, který ji v�ak sleduje se zá-jmem a sympatií nìjakých dvacet let� (str.7).Práce je psána z pozice èlovìka, v nìm� sespojuje �nezaujatý religionistický pøístups osobním zájmem� (str. 7).

Toto �dialektické� spojení �nezaujatos-ti s zaujatostí� je v textu prakticky nezøe-telné. Text je psán vesmìs s typicky �tam-pachovskou pozitivistickou objektivitou,hodnotící soudy se vyskytují jen ojedinìle.Právì v nich lze ale osobní sympatie za-chytit. Tak napøíklad hned v úvodu hodnotí�tampach anthroposofii jako �významnéa �iroce pøijatelné poselství pro èlovìkadne�ní doby�. Podobnì urèité celkové nad-sazení významu anthroposofie v celém tex-tu vnímám jako projev osobního zaujetí.

Kniha je pro an-throposofy jistìvstøícnou, fundova-nou a hlubokou vý-zvou k diskusi (nì-která témata ji� autorv kapitole vìnovanédiskusi nadhodil).Pro ètenáøe, který ses anthroposofií set-kává v tomto díle po-prvé, je výzvou také.Myslím, �e vìt�ina tìch, kteøí knihu koupili,ji èetli proto, aby se dozvìdìli, �co si o téanthroposofii mají myslet�. Také touto kni-hou v�ak docent �tampach potvrzuje, �ejeho publikace tu nejsou pro ty, kteøí se v ná-zorech nechají vést za ruèièku, ale pro ty,kteøí vìdí, �e zodpovìdnost za jejich vlastnípostoje z nich nikdo, ani fundovaná reli-gionistická a duchovní autorita, nemù�esejmout. nMartin Fojtíèek

ada� - hebrej�tinapísnìmi

Vydalo Telepace, Ostrava, 2000

Písnì jsou osvìdèenou cestou k poznánícizího jazyka. Není tedy nic neobvykléhona tom, �e si tuto cestu zvolil hebraistaa muzikant Tomá� Novotný. Tisíciletá tra-dice hebrejského zpìvu je nepøebernou re-pertoárovou studnicí. Frekventantky jehokurzu hebrej�tiny na Ostravské universitìse jí nechávají strhnout a nacházejí dostnad�ených posluchaèù.

Proè se vlastnì tyto studentky uèí zpí-vat hebrejsky? Na rozdíl od pra�ské Mi�-pachy, jí� je �idovská tradice vlastní (a v ní�zpívají i mu�i), se mù�eme motivace jen do-hadovat. Pár fotografií napovídá, �e jejichvdìènými posluchaèi bývají køes�ané rùz-ných denominací a �e si zpìvaèky uvìdomu-jí místní - by� pøervané - koøeny �idovskékultury (fotografie ze starého pra�ského�idovského høbitova èi u menory památníkuna místì bývalého ostravského �idovskéhohøbitova). Èe�tí a morav�tí �idé byli témìøvyvra�dìni a køes�anská men�ina tak mù�ebýt mùstkem k �idovské tradici. �koda jen,�e se o tìchto souvislostech i o mínìní pro-tagonistù nedozvídáme z doprovodnéhotextu více.

Výbìr písní zahrnuje tradièní písnì i no-vìj�í zhudebnìní biblických èi modlitebníchtextù. Ty star�í - zejména chasidské - po-cházejí èasto z východní Evropy. Nìkteré

z tìch moderních, tøebas u� zlidovìly, majípùvod mezi usedlíky v Palestinì (Hava na-gilá) nebo v novodobém Izraeli (Ose �a-lom). Nejnovìj�í písnì patøí u� k izraelskéklasice - a� budovatelská Alínú èi Elí, kteráèasto zní pøi vzpomínce na padlé. �idovskáduchovní píseò je stále �ivá jak v Izraeli, takv diaspoøe, pøedev�ím ve Spojených stá-tech. Svatební píseò Od ji��amá je z reper-toáru �lomo Carlebacha, strhujícího rabínas kytarou.

Hudební úprava je - jak se slu�í z didak-tických dùvodù - velmi úsporná (housleGabriely Plí�kové, klavír, døívka, bubínek).Bohu�el, v nìkterých pøípadech je doprovodjakoby o krok vzadu za muzikálností písni-èek a popìvkù. Musím ocenit jemný hudeb-ní vtip v popìvku Kechelev, kde slova �hlu-pák opakuje svou po�etilost� zaznívajív kánonové úpravì. Pøíjemným pøekvapenímjsou suverénní sólové party Barbory Vlè-kové (Venizke, Barachí Naf�í), Grazyny Wil-kové (Kol Haolam) a altistky Kamily �evèí-kové (v jediné jidi� písnièce - Az der rebbeElimelech - prozrazuje názvuky prosluléhokantorského vedení melodie).

Nahrávka by mohla být dobrou uèebnípomùckou pro dal�í zájemce o hebrej�tinu,kdyby byly uvedeny pùvodní hebrejské tex-ty a nejen jejich èeské a anglické pøeklady.Notové podklady k hlavním hlasùm prù-mìrnì muzikální èlovìk ani nepotøebuje,navíc k vìt�inì písní jsou obecnì k dispozi-ci, pravda vìt�inou v amerických edicích.Mo�ná zájem o nahrávku pøimìje Tomá�eNovotného k vydání nìkterých vícehlasýchúprav. nJiøí Schneider

nebýt golema

Benjamin Kuras: Nebýt Golema. RabbiLöw, �idovství a èe�ství. ELK, Praha a Ba-ronet, Praha 1999

�idovské spoleèenství �ije spoleènì s køes-�any v èeských zemích od úsvitu dìjin.Dnes, po tragických událostech minuléhostoletí, je to kulturní a nábo�enské sesku-pení pomìrnì malé a nenápadné. Nebýt le-gendy o umìlém èlovìku Golemovi a jehostrùjci známém pod jmény rabbi Löw neboMaharal, by se vìdìlo o èeských �idechje�tì ménì, ne� se ví. Spisovatel a novináøBenjamin Kuras se sám vyznává, jak se osob-nì rozhodl pro �idovskou nábo�enskou pøí-slu�nost. �idovská témata dostala v jehotvorbì významné místo.

V knize Nebýt Golema nahrazuje lido-vého a literárního Maharala historickou po-

33

r e j s t ø í k

DINGIR 2000

ÚvodníkyVojtí�ek Zdenìk, Odkud svítí hvìzda Dingir,1/00, s. 1; Vìda a nábo�enství, 2/00, s. 1; Jinýrytmus, 3/00, s. 1; Tam a zase zpátky, 4/00, s. 1

ÈlánkyBrezina Ivan, Zelené nábo�enství II., 1/00,s. 3-6; Fi�erová Eva, Nestaèí jen bouchnout dveø-mi, 2/00, s. 2-3; Hajnal Ladislav, Základy hait-ského voodoo, 3/00, s. 5-7; Kropáèek Lubo�,Co je a co není �arí�a, 3/00, s. 2-4; Profant Víta �tampach Ivan O., Co je a co není sekta,4/00, s. 5-6; �kodová Zuzana, Deprogramo-vanie a výstupové poradenstvo, 1/00, s. 7-10;Václavík David, Vìda a nábo�enství témìø post-moderní, 4/00, s. 2-4; Vojtí�ek Zdenìk, Zmìòtenejdøív sebe, 2/00, s. 3-4

Z domovaDvoøáková Martina, Oáza modlitby na Plzeò-sku, 1/00, s. 13-14; Fojtíèek Martin, Velvyslancina místì Kristovì, 2/00, s. 5; Kotrè Jan, Biotro-nika v akci, 1/00, s. 15-16; Koubek Jiøí, Strejèeknás to nauèil, 2/00, s. 9-10; Nosková Vìra, Kla-divo na léèitele, 3/00, s. 13; Paranormální svìtèeských médií, 4/00, s. 7-8; Velechovský Petra Vojtí�ek Zdenìk, A� do poslední kapky,3/00, s. 8-11; Vojtí�ek Zdenìk, Nový zákon,staré otázky, 1/00, s. 11-12; Mnoho tváøí èes-kého buddhismu, 2/00, s. 6-8; Rozdìlení doko-náno, 3/00, s. 11-12

Ze zahranièíFroòková Zuzana, Karmapa vs. karmapa,4/00, s. 9-10; Goldner Colin, Krásný nový svìt,3/00, s. 14-15; Novotný Tomá�, Mormonskácírkev na postupu, 1/00, s. 17; Nový ghanskýkrál, 1/00, s. 17; 13. dubna 2000, 1/00, s. 17;Olumba Olumba Obu, 1/00, s. 18; Mlèící smrt,2/00, s. 11; Velechovský Petr, Celosvìtová zprá-va svìdkù Jehovových za rok 1999, 1/00, s. 17

TémaBla�ková Jana, Vymazané vzpomínky, 4/00,s. 24-25; Fojtíèek Martin, Waldorfská �kola,2/00, s. 20-21; Camphillské hnutí, 2/00, s. 21-22; Ho�ková Martina, Komunita bratøí z Taizé,3/00, s. 25; Jurkoviè Pavel, Inspiraèní zdrojescientologie, 4/00, s. 23-24; Koøínek Martin,L. R. H. podle scientologù, 4/00, s. 14; Hubbardpodle kritikù, 4/00, s. 15-16; Koubek Jiøí, Boho-slu�ba jako zrakové cvièení, 4/00, s. 19-20; Mrá-zek Milo�, Sexualita v hnutí Haré Kr�na, 1/00,s. 24-25; Je scientologie nábo�enstvím?, 4/00,s. 21-22; Opatrný Ale�, Ostrovy i slepá rame-na, 3/00, s. 22-24; Reme� Prokop, Sexualitaa transcendence, 1/00, s. 19 - 23; Rù�ièka Jiøí,Bez následkù pro lidstvo, 4/00, s. 16-18;

stavou podle pramenù. V nich rabbi Löwnevystupuje jako kabalistický mág, ale jakorenesanèní �idovský myslitel. Nelíbily se muprý soudobé �patné pomìry v èeském �i-dovstvu a jako recept navrhoval vzdìlánía pøísné mravy. Povzbuzoval spoluvìrce,aby neopou�tìli tradice vlastního etnikaa nábo�enství.

Löw je pro Kurase spí�e pøíle�itostí vy-svìtlit vlastní postoje k �idovské tradicia ke vztahùm mezi Èechy (resp. køes�any)a �idy. V historicky pøehledné kapitole Kdoje �id? se pøiklání k pojetí (mù�eme-li to takshrnout), �e poselstvím judaismu je racio-nální monoteismus a humanistická etika.Starobylé rituální zvyky jsou sice úctyhod-né, ale mnohé z nich jsou pøekonané. Nemásmysl se jimi zdr�ovat. V tomto smyslu seKuras zaøazuje ke smìru, který se nedávnozorganizoval v podobì nábo�enských obcísdru�ených v �idovské liberální unii.

Kurasùv styl je ryze �urnalistický. Nì-kdy sklouzává po vnìj�ku problému. Jehohumor je pøíjemný a usnadòuje ètení. Nì-kdy ale zhoøkne pøi pøedstavì, jak se musíurazit a rozzlobit posti�ená strana. Povrch-ní novinaøinu pøipomíná napø. výèet oborùa procentuálního zastoupení �idù mezi je-jich slovutnými pøedstaviteli na zaèátkukapitoly Od Abraháma k Einsteinovi a tøí-stránkový výèet jmen významných �idùpodle oborù v kapitole Komu �idé vadí.Pøipomíná to tak trochu antisemity produ-kované seznamy �idù v rùzných odvìtvích.Tedy tak trochu antijudaismus naruby.

A� na seznamy je kapitola o antisemit-ských �mýtech� snad nejpodnìtnìj�í èástíknihy. Úporné vyvracení pøedstav o �idov-ských spiknutích a �idovské svìtovládì bypøesvìdèovalo pøesvìdèené a potvrdiloomyly mýlících se. Kuras volí úplnì jiný tón;èást kapitoly toti� pøekonává omyly humo-rem. Konkrétní køes�anské pøedsudky proti�idùm se pak vyvracejí struènými informa-cemi o faktech. Nìkde ov�em se Kurasovyinformace o køes�anství jeví jako pøíli� vy-ètené a zjednodu�ené. Pøesto ale výzva pøe-konat fale�né pøedstavy o �idech zaznívánakonec naléhavì a pøesvìdèivì.

Kurasova kniha o Golemovi lehkýma pøátelským tónem, ètivì a pøehlednì opra-vuje zavedená mínìní o èeském a svìtovém�idovstvu. Tím pøispívá k obèanské a ná-bo�enské spolupráci a ke vzájemnému sdí-lení mezi �idy a jejich okolím. V tom je i pøesjistou povrchnost pro dne�ní èeskou poli-tiku, kulturu a nábo�enský �ivot pøínosná.

nIvan O. �tampach

Schmid Georg Otto, První, po nìm� ji� nenídruhý, 2/00, s. 18-19; �iler Vladimír, Multi-kulturní sexualita, 1/00, s. 24-25; �tampachIvan O., Anthroposofie u nás dnes, 2/00, s. 14 -17; Komunity v církvi, 3/00, s. 20-21; VáclavíkDavid, Sexualita a sekularizace, 1/00, s. 26-28;Vojtí�ek Zdenìk, H. P. Blavatská a její theo-sofie, 2/00, s. 12-13; Nábo�enství kontroverze,4/00, s. 11-13; Vojtí�ek Zdenìk a kol., Nábo-�enské komunity, 3/00, s. 16-19; Zoubek Rat-mír, Sociální trojèlennost, 2/00, s. 22-23

RozhovorFojtíèek Martin, Rozvíjet duchovní potencia-litu dìtí (rozhovor s Lumírem Riesem), 2/00,s. 24-26; Novotný Tomá�, Elohím pøistanouu Jeruzaléma (rozhovor s Martinem Ivanèákem),1/00, s. 28 - 29; Vojtí�ek Zdenìk, Komunita semù�e stát vìzením bez møí�í (rozhovor s Kun-dalí-dásem), 3/00, s. 26-27; Na cestì ke svobodì(rozhovor s Graemem Wilsonem), 4/00, s. 26 -27

RecenzeFi�er Adam, Koneèný, Petr: Sekta, 2/00, s. 30;Fojtíèek Martin, Nekvinda, Libor: Tradièní ná-bo�enství u nás, 1/00, s. 34; �tampach, Ivan O.:A nahoøe nic�, 4/00, s. 30; Koøínek Martin,Boji�tì Zemì, 4/00, s. 30; Novotný Tomá�, Se-gal, Erich: Víra a láska, 1/00, s. 33-34; Reme�Prokop, Denzler, George: Zakázaná slast - Dvatisíce let køes�anské sexuální morálky, 1/00,s. 34-35; kolektiv autorù: Co hlásá New Age?,2/00, s. 29; Peck, M. Scott: V jiném rytmu, 3/00,s. 30; �tampach Ivan O., Bellinger, Gerhard J.:Sexualita v nábo�enstvích svìta, 1/00, s. 33; Voj-tí�ek Zdenìk, kolektiv autorù: Média a moc,2/00, s. 29 - 30; Zvolská Hana, Abgrall, Jean-Marie: Mechanismus sekt, 2/00, s. 29

ReflexeBauer Zdenìk, Ad: Fialové trojúhelníky, 3/00,s. 34-35; Cibulka Martin, Kdo klame a kdo jeoklamán? 4/00, s. 35; Franc Ale� a Bíba Vladi-mír, Hnutí Pozdního de�tì a William BranhamI., 2/00, s. 34-35; Hnutí Pozdního de�tì a Wil-liam Branham II., 3/00, s. 32-33; Mrázek Mi-lo�, Dva roky Dingiru, 2/00, s. 33; Müller Lu-bomír, Kdo klame a kdo je oklamán? 4/00, s. 34- 35; Opatrný Ale�, Existují u nás katoliètí cha-rismatici?, 1/00, s. 30; Vasiljevová Zdeòka,Multikulturní sòatky, 3/00, s. 31; Voráèek Jiøí,Scientologie a technologie L. R. H., 4/00, s. 32- 33

Práce studentùFárek Martin, 4/00, s. 31; Maléøová Petra,2/00, s. 31; Navrátilová Eva, 1/00, s. 32; Rù-�ièková Hana, 2/00, s. 31; Øíhová Alice, 2/00,s. 31; Studnièka Petr, 4/00, s. 31

Sestavila Eva Fi�erová

34

dovìk byl èasem pogromù a køes�anskýchkoncilù, které �idùm pøikazovaly �ít v od-dìlených ghettech a nosit zvlá�tní obleèenía oznaèení (Lateránský koncil roku 1215).Ani v èase nedávno minulém se køes�anéjako celek nepostavili za své �idovské spolu-bratry, kdy� Hitler zaèal provádìt své ko-neèné øe�ení �idovské otázky v plynovýchkomorách.

Reflexe holocaustu pøinesla zmìnuV pováleèné dobì si øada køes�anù zaèalav souvislosti s reflexí hrùzných událostíholocaustu uvìdomovat, �e musí dojít k zá-sadnímu otevøení nových otázek v oblastiteologie. V�e zaèalo zejména na pùdì evan-gelické církve v Nìmecku, Holandskua USA, kde bylo po válce vydáno nìkolikprohlá�ení pøiznávajících køes�anskouspoluodpovìdnost na smrti 6 miliónù �idù.Na katolické stranì bylo rozhodujícím bo-dem obratu pøijetí dokumentu Nostra aeta-te na Druhém vatikánském koncilu v roce1965. Zmìny vyústily a� v miléniovouoficiální náv�tìvu Jana Pavla II. v Izraeli.V na�em èeském prostøedí �idovsko-køes-�anský dialog zatím pøíli� nezakoøenil. Dùvo-dem snad mù�e být to, �e v dobách pøedlistopadem 89 byly církve i �idovská komu-nita nuceny vést boj o vlastní pøe�ití a v po-revoluèním období mìly obì komunity ka�dásvé problémy. Postupnì v�ak také zde do-chází k nadìjným a dùle�itým zmìnám.

Souèasná èinnost SK�Za své desetileté pùsobení zorganizovalaSpoleènost køes�anù a �idù velké mno�stvípøedná�ek, kulturních akcí, navázala kon-takt s mnoha významnými pøedstaviteli tìch-to obou svìtových nábo�enství, a po ce-lou dobu vydávala svùj Zpravodaj. V prv-ních letech své èinnosti zaznamenala SK�velký zájem veøejnosti. Následné obdobízva�ování smyslu její existence bylo napoèátku roku 2000 pøeklenuto zvolením

nového vedení spoleènosti,které se v souèasné dobìsna�í o novou koncepci prá-ce. Ta velmi vítá v�echny,kteøí by se chtìli spolupo-dílet na �ivotì SK�.

Nový Zpravodaj SK�Nejaktuálnìj�ím zrcadlemspoleènosti je poslední no-vì pojaté èíslo jejího Zpra-vodaje. Ten kromì mnohainformací o pøedná�kácha �idovsko-køes�anskémdialogu u nás nabízí také

z p r á v y

Spoleènost

køes�anù a �idù

Spoleènost køes�anù a �idù (dále jen SK�)byla zalo�ena v na�í zemi v roce 1991 s cílempodporovat dialog mezi køes�any a �idy,ale také zprostøedkovat rozhovor mezi tìmi-to dvìma nábo�enstvími a �irokou veøejnos-tí. Reagovala tak jednak na vývoj po II. svì-tové válce, kdy se køes�ané postupnì pøi-hla�ovali ke své spoluodpovìdnosti zaholocaust, ale také na vývoj v na�í zemi popádu komunismu, který zde umo�nil takovýdialog rozvíjet.

Smysl a poslání spoleènostiDialog køes�anù a �idù je velkou �ancí propìstování vzájemné tolerance, porozumìníi pro zcela praktickou pomoc ve chvílích,kdy je to potøeba. Dùle�itým rozmìrem SK�je obohacování se z duchovních pokladù�idovského i køes�anského dìdictví s vì-domím, �e nejvìt�í poklad zavazující k od-povìdnosti obou tìchto ostrovù víry v moøiindividualismu, konzumu a sekularismu, je�ivý vztah k jedineènému Bohu. Pochopenízáva�nosti doby, ve které �ijeme, a jejíchproblémù by mìlo pøivádìt k otevøenostipro rozhovor (ve kterém nikdo nemá nárokna pravdu, nikdo nevítìzí ani druhého neo-brací na svou víru), nýbr� kde se jeden oddruhého uèí ve snaze pochopit partnera,a tím i sebe sama. Úkolem SK� je také pøi-spívat k tomu, aby se ne�íøily pøedsudky,pohrdání a diskriminace vùèi jakékoliv sku-pinì obyvatelstva - zvlá�tì pak vùèi men�i-nám (rasismus, antisemitismus).

Dva tisíce letnedorozumìní mezi køes�any a �idyDva tisíce let existence køes�anù a �idù bylonamnoze poznamenáno polemickými kon-frontacemi. Tak se dìlo u� od poèátkùkøes�anské církve i v dobì církevních Otcù(Justinùv Dialog s �idem Tryfónem). Støe-

øadu velmi kvalitníchèlánkù, jako jsou roz-hovory s rabínemKarolem E. Sidonema profesorem Sta-rého zákona na ETFJanem Hellerem, nebo vize vzájemného dia-logu P. Daniela Hermana (mluvèího Èeskébiskupské konference) a JUDr. Tomá�eKrause (tajemníka Federace �idovskýchobcí). Jeho souèástí jsou historické studie(Milénium a køes�anský sionismus, Jedno-ta bratrská a �idé), filosofické úvahy (Je�a-jahu Leibowitz: Krize jako podstata �idov-ství) i rubrika Stíny �oa a biblické rozbory(Jména synù Izraele). nRobert Øehák

Krvavá

konference

V èervnu 2000 zveøejnily Lidové novinyzprávu o zmìnì politiky svìdkù Jehovovýchv otázce krevních transfúzí. Pøijímání krveje prý od nynìj�ka na rozhodnutí ka�déhosvìdka podle jeho svìdomí. Ov�em skuteè-nému Jehovovu svìdku je jeho svìdomímhlas brooklynského ústøedí této nábo�enskéspoleènosti, a to transfúzi stále striktnìodmítá�

Spoleènost pro studium sekt a novýchnábo�enských smìrù ve spolupráci s PONS(Poradna o nábo�enských sektách) uspo-øádala 3. 11. 2000 konferenci �Svìdkové Je-hovovi a nauka o krvi�. Útoèi�tìm asi sto-padesáti úèastníkùm byla tentokrát budo-va pra�ské Husitské teologické fakulty UKna Zelené li�ce. Zástupci svìdkù Jehovo-vých úèast z dùvodu �nevyhovující sestavypøedná�ejících� odmítli. Øady zájemcù o pro-blematiku Jehovova království zato hojnìrozmno�ily budoucí sestøièky ze zdravot-nické �koly, které se budou s následky kon-troverzní nauky o krvi støetávat v praxi.

Místo studijnì zaneprázdnìného Zdeò-ka Vojtí�ka se moderování konference ujalaHelena Ha�kovcová, které té� patøil prvnípøíspìvek pojednávající o úskalích vztahulékaø - pacient, zvlá�tì o konfliktu mezi vírousvìdka v ohro�ení �ivota a povinností lékaøezachraòovat �ivot.

Do rozryté problematiky svìdomí vstou-pil Prokop Reme�. Nejprve svou osobní

Dal�í informace o SK� a Zpravodaj SK�je mo�né obdr�et na adrese Èajkovského22, 130 00 Praha 3, nebo na internetovéadrese spoleènosti: www.etf.cuni.cz/skz

Mgr. Robert Øehák, pøedseda Spoleènosti køes�anùa �idù. Foto: Vojtìch J. Vlk.

35

z p r á v y

zku�eností krátce replikoval dr. Ha�kovco-vou. Podle jeho názoru nìkteøí svìdkovédo poslední chvíle odmítají transfúzi vìdou-ce, �e jakmile ztratí vìdomí, krev dostanou.Pak jsou spokojeni: zùstali na�ivu a svì-domí bylo uèinìno zadost. Hlavním pøed-mìtem úvahy dr. Reme�e v�ak bylo defi-nování �pravdy� u svìdkù Jehovových, kte-ré se dìje postupným odhalováním �novéhosvìtla� (podle biblické knihy Pøísloví 4,18).Svìdkové formují svá svìdomí podle �ak-tuální pravdy�, kterou právì hlásá osvícenýbrooklynský vedoucí sbor. Tato �pravda�nemusí být rozvinutím nebo doplnìnímpravd minulých, nìkdy se �Jehova rozhod-ne� sdìlit nové svìtlo, které pøedcházejícímtvrzením zcela odporuje.

O konkrétní dolo�ení manipulace s prav-dou se postarala bývalá svìdkynì Jana Bar-to�ová, kdy� na pøíkladech zmìn vìroukyv otázkách oèkování a transplantace uká-zala postupný pøechod od ignorace pøeszákaz a� k povolení k tìchto lékaøskýchvýkonù.

Starozákonní základy uèení o krvi ozøej-mil Tomá� Novotný. Podle biblické knihyLeviticus 17,11 se �idé domnívali, �e v krvije �ivot. Krev proto patøila Jahvemu a bylavyhrazena pouze ke kultickým úèelùm.

Tématem druhého pøíspìvku ProkopaReme�e byl novozákonní pøístup ke krvi.Zákaz po�ívání krve uvedený ve Skutcích15,29 vysvìtlil jako rozhodnutí disciplinární(tedy v konkrétní otázce) a nikoli doktrinál-ní (nav�dy závazné), co� podpoøil citacemiz jiných míst Nového zákona (Marek 7,15,1. list Korintským 10,27-29 ad.).

Po pøestávce pøedstavil redaktor Din-giru Jiøí Koubek kartu ��ádnou krev�, kte-rou mají u sebe nosit v�ichni svìdkové Je-hovovi. Podepsané prohlá�ení uvedené nakartì by mìlo zprostit o�etøujícího lékaøe

povinnosti zachraòovat �ivot za cenu trans-fúze. Právnì v�ak tento text nemá �ádnouhodnotu a lékaøi nemù�e být vodítkem.

V poslední pøedná�ce MUDr. Jan �tur-ma ocenil pøínos svìdkù Jehovových k roz-voji bezkrevní léèby a podal obsáhlý pøehledposledních výzkumù fenoménu krve.

Bìhem závìreèné panelové diskuse vy-slovil Tomá� Novotný �soukromé proroc-tví�, podle nìho� svìdkové zákaz transfúzebrzo zru�í. Jeho oponenti zastávali názor, �eodmítání krve je pro svìdky tmelícím prv-kem, potvrzujícím jejich výjimeènost, a pro-to se nic nezmìní. nMartin Koøínek

Religionistika

na univerzitì

v Pardubicích

Dosavadní seriózní religionistická praco-vi�tì na filosofických fakultách v Prazea Bratislavì se zamìøují na pøípravu badatelùa pedagogù. Jejich absolventi mohou jistìtaké pøedná�et pro veøejnost a poskytovatporadenskou slu�bu veøejnosti, jednotliv-cùm, orgánùm veøejné správy a tøeba i fir-mám. To v�ak je charakteristický úkol baka-láøù. Na Univerzitì Pardubice se otevírá ve�kolním roce 2001-2002 právì bakaláøsképrezenèní jednooborové studium religio-nistiky. Poèítá se s jeho prùchodností promagisterské studium kdekoli, kde budeuznáno a kde bude v té dobì mo�né pokra-èovat. Univerzita zamý�lí po nále�ité pøípra-vì sama po�ádat o roz�íøení na magisterskéstudium.

Z pøedpokládaného uplatnìní absolven-tù plyne, �e dùle�itým tématem pro tentoobor na pardubické Fakultì humanitníchstudií bude souèasná religiozita. Vedle jed-

nosemestrových kursù vìnovaných napø.sociální a kulturní antropologii, psychologiinábo�enství, sociologii nábo�enství a rùz-ným svìtovým nábo�enstvím bude souèástístudia podrobnìj�í kurs køes�anství jako�tonábo�enství, které v na�em prostøedí stálepøevládá. Dvousemestrové kursy budou za-mìøeny té� na souèasnou religiozitu a namezinábo�enské vztahy. Pøedná�ky nebosemináøe se budou vìnovat také výslovnìproblému nábo�enského sektáøství a psy-chopatologii nábo�enství. Poradenství bu-de pøedmìtem samostatného semináøe v zá-vìreèné èásti studia. Pozornost si zaslou�ítaké témata: nábo�enství a politika, nábo-�enství a právo, nábo�enství a umìní a srov-návací etika svìtových nábo�enství. Mù�ese najít prostor i pro aspoò volitelný semi-náø na téma nábo�enství a �ivotní prostøedí.Pøedpokládá se praktická spolupráce i seSpoleèností pro studium sekt a novýchnábo�enských smìrù, jí� by katedra chtìlaposkytovat akademické zázemí.

Religionistika v Pardubicích bude hojnìvyu�ívat spolupráce jiných kateder. Vedlejazykových to budou sociální vìdy, histo-rie a kulturní historie, jako� i sociokulturnístudia. Samotnou katedru religionistikya filosofie vede Ivan O. �tampach (úvod doreligionistiky, mezinábo�enské vztahy, sou-èasná religiozita). Dále spolupracují nebose pøedpokládá spolupráce tìchto odbor-níkù: Tomá� Bubik (obecná filosofie, filoso-fie nábo�enství, nábo�enství a politika),Wendy Drozenová (fenomenologie nábo-�enství, filosofie), Jan Jandourek (køes�an-ství, sociologie nábo�enství), Roman Pa-ïouk (judaistika, islamistika, volitelná heb-rej�tina a arab�tina), Lubomír Ondraèka (hin-duismus), Jiøí Holba (buddhismus).

Vyuèování se má naplno rozbìhnout odøíjna 2001. Pøi pøijímacích zkou�kách v èer-vnu se budou doplòovacím testem zji��ovatobecné vìdomosti z humanitních oborùa vìdomosti z religionistiky v rozsahu látkyzákladní a støední �koly (napø. dìjepis, ob-èanská výchova, základy spoleèenskýchvìd). V ústní èásti budou studenti dotazo-váni na religionistickou èetbu (na základìdodaného seznamu aspoò tøí titulù) a bu-dou se zji��ovat jejich pøedpoklady ke stu-diu (interpretace textu v èe�tinì). Jazykovákompetence a zájem o dal�í jazyk se budezji��ovat pouze informativnì. Zájemci bu-dou dotazováni na motivy a na pøedstavyo budoucím uplatnìní. Zájem uchazeèù jezatím pomìrnì silný. Je v�ak je�tì pøíle�itostpøihlásit se ke studiu do konce bøezna. nIvan O. �tampach

Statistika svìdkù Jehovových za rok 2000

V prvním lednovém týdnu tohoto roku uveøejnila Nábo�enská spoleènost SvìdkovéJehovovi svoji celosvìtovou statistiku. K 1. 1. 2001 Svìdkové Jehovovi pùsobili v 235zemích svìta, ale v 53 z nich zaznamenali pokles a v dal�ích 20 zemích nulový vzrùstv poètu èlenù. Za tzv. slu�ební rok 2000 se poèet svìdkù Jehovových zvý�il jen o 2,3%,tj. o 288 907 novì pokøtìných. Organizace mìla sice vrcholný mìsíèní poèet 6 035 564èlenù, ale to pouze v jednom mìsíci v roce. Prùmìr aktivních èlenù (tzv. zvìstovatelù)byl jen 5 783 003 pokøtìných èlenù, co� znaèí, �e neèinných, ale doposud nevylouèenýchèlenù bylo v prùmìru 252 561.V Èeské republice se poèet èlenù sní�il o 2% a prùmìr zvìstovatelù v roce 2000 klesldokonce o 301 zvìstovatele proti slu�ebnímu roku 1999. Poèet køtù v ÈR také stagnuje.Za celý slu�ební rok bylo pouze 41 nových køtù.Zajímavé informaèní internetové stránky o Svìdcích Jehovových: www.volny.cz/uhlirp, která kromì jiného obsahuje i publikaci �Paste Bo�í stádo�, ji� ústøedí svìdkùJehovových distribuuje pouze mezi pracovníky svých sborù; www.jwic.com/stat.htm,která pøiná�í celosvìtové statistiky a komentáøe k nim v angliètinì. P. Velechovský

36

Doba, kdy nábo�enství bylo na �kolách tabu, neníje�tì pøíli� vzdálená. Jaké to je, kdy� se uèitel hlásí

k nìkterému minoritnímu nábo�enství a jak se �kola vyrovnává s nabídkou nábo�enskýchskupin - odpovìdi na takové otázky budeme hledat pøí�tì v tématu �kola a nábo�enství.

DINGIRèasopis o souèasné nábo�enské scénì

Èíslo 1 / 2001 vychází 19. bøezna 2001

Vydává DINGIR, s.r.o.,Jankovcova 31, 170 00 Praha 7

tel: 02/ 8387 2223; fax: 02/ 8387 2222e-mail: [email protected]: www.dingir.cz

�éfredaktor:PhDr. Zdenìk Vojtí�ek

tel: 02/ 8387 2222e-mail: [email protected]

Redakèní rada:Martina Dvoøáková, Jiøí Koubek

doc. Tomá� NovotnýMUDr. Prokop Reme�doc. Ivan O. �tampach

Fotografie na obálce: Jan �plíchalGrafický návrh: Richard Bobùrka

Scan: Jan KotrèZlom: Zdenìk Vojtí�ek

Osvit: CDS - Petr JandíkTisk: VS ÈR, Praha 4

Cena: 39,- Kè / 40,- Sk

Objednávky a urgence:SEND - pøedplatné, P.O. BOX 141Antala Sta�ka 80, 140 21 Praha 4

tel: 02 / 6100 6608; 6100 6609fax: 02 / 6100 6563; e-mail: [email protected]

http://www.send.cz

ISSN: 1212-1371

Registrace:MK ÈR 7943 z 30.3.1998

Èasopis vychází za podpory Nadacerozvoje obèanské spoleènosti.

Vá�ená redakce,

jsem kmenovým odbìratelem èasopisu DIN-GIR od jeho vzniku. DINGIR ètu docelarád, proto�e se sna�il celkem objektivnì ma-povat èeskou nábo�enskou scénu. Z tohotoseriózního trendu bohu�el vyboèuje pøíspì-vek paní Vìry Noskové, nazvaný �Kladivona léèitele�, zveøejnìný v èísle 3/2000.

Nevím, zda paní Nosková je profesio-nální novináøka nebo zda svùj pøíspìvekspáchala víceménì z mladické (nebo staøec-ké?) nerozvá�nosti. Pøíspìvek je naprostonevyvá�ený, nehodnotí fakta objektivnìa navíc je v nìm uvedena øada soudù zcelanepravdivých.

Základní chybou autorky je, �e se opírápouze o údaje získané od jedné strany. Navíc- tou stranou je tzv. spolek Sisyfos, který jesdru�ením nejvulgárnìj�ích materialistù,nepøipou�tìjících �ádnou diskusi o témate-ch, proti kterým vystupují, to jest proti tìm,kterým nerozumí a která nechápou. Totouskupení v �ádném pøípadì nereprezentujeèeské lékaøství a øada lékaøù se od jehopochybných praktik distancuje.

Tak�e - snad jediným pravdivým postøe-hem z èlánku, který ale není jasnì formu-lován, je fakt, �e stav èeské léèitelské scénynení pøíli� utì�ený. Uvá�íme-li v�ak, �ev krizi hodnotové a morální je celá èeskáspoleènost, nemù�eme se divit, �e èeské léèi-telství není výjimkou. Lidé vy�inutí a pøímípodvodníci se - bohu�el - vyskytují v ka�-dém oboru lidské èinnosti, ale posuzovatpodle nìkolika jedincù celé spoleèenství jepøíli� laciné - a hloupé. Ostatnì - lidé vy�inutíse vyskytují i v útrobách tohoto spolku.Jak jinak - ne� jako vy�inutý - lze hodnotitvýrok jednoho èelného údu seskupení Si-syfos, který údajnì pitval stovky, ba tisícemrtvol, ani� by v nich na�el jedinou aku-punkturní dráhu. Úd se zapomnìl vyjádøit,zda pøi pitvách mozku na�el jedinou my�-lenku, aè v�eobecnì známo jest, �e v moz-cích se my�lenky vyskytují. Alespoò tedyv nìkterých a nìkdy.

Léèitelé jsou v èlánku zobrazení jako in-dividua nevzdìlaná, �patného charakteru,ziskuchtivá, zdraví dìlnické tøídy i pracujícíinteligence �kodící a mající - formou daòo-vých únikù ze svých nehorázných ziskù -hlavní vinu na neutì�eném stavu èeskéhohospodáøství, pota�mo státu. Zvlá�tì do-

d o p i s y

jemné je srovnání léèitelského stavu s pro-stitucí - a� tak hluboko klesli ve své slepézuøivosti chudáci sisyfovci...

V èlánku si pisatelka stì�uje, �e léèitelénemusí mít �ádné vzdìlání, ale souèasnélegislatívní pokusy této praxi pouze nahrá-vají. Bylo skuteènì naprosto nesmyslné,aby léèitelství bylo zaøazeno mezi �ivnostivolné, tak�e se za léèitele mohl prohlásitopravdu ka�dý. Namísto rozumné úpravylegislativy s pøedpisem licenèních zkou�ek,jak doporuèuje ná� Svaz, bylo léèitelství ze�ivnostenského zákona vyjmuto úplnì ...

Èlovìk by se mohl manì zeptat - proèèlánek o léèitelství v èasopisu o nábo�enskéscénì? Ale souvislost tu je. Pozornémupozorovateli neujde, �e pánové ze Sisyfanebojují ani tak proti léèitelùm, jako spí�eproti alternativní medicínì, která je popuzu-je - jak rozzuøeného býka èervený hadr -i tehdy, kdy� je pou�ívána rukou lékaøe. Pakpøestávají hovoøit o vzdìlání a blekotají cosio neprokazatelnosti, o nutnosti léèení �legeartis� - co� pøekládají jako �podle na�ehofor�riftu� atd. atd. Tak�e náhle a pro nìko-ho neèekanì, vidíme, �e v tomto sporu ne-jde ani tak o spor vzdìlaných intelektuálùna té správné a nevìdomých podvodníkùna té �patné stranì, ale o vìc podstatnìhlub�í: jde o spor mezi spiritualitou a mate-rialismem. Sisyfosi, pota�mo moloch aka-demické medicíny jako takový - reprezentu-jí hrubý materializmus, tedy smìr, který svépoznání øídí podle toho, na co si mù�e sáh-nout, co mù�e rozkrájet a znièit. Alternativnímedicína a její èelní pøedstavitelé pak re-prezentují smìr spirituální. Vìdí, �e ka�dánemoc - by� se projevuje hmotnì - máskuteèné pøíèiny mimo materiální oblasta tam je hledá, nachází a odstraòuje. Keskuteènému uzdravení mù�e dojít tehdya jen tehdy, jestli�e je splnìna rovnice témìømatematická: uzdravit (se) - znamená = uèinit(se) lep�ím. Zmìnit paradigma svého smý�-lení, pøestavit �ebøíèek vyznávaných hod-not. Proto soudobá medicína mù�e mít a máskuteèné úspìchy pouze v mechanickýchoborech, jako je chirurgie, ortopedie a pøi-dru�ené obory. V ostatních oblastech �a-lostnì selhává, proto�e degraduje èlovìkana soustavu souèástí, které lze vymìòovatjako u poka�eného auta.

Podle statistik se pøibli�nì 1/3 èesképopulace hlásí k nìkteré formì nábo�enství

a sna�í se �ít - v rámci mo�ností - spirituál-nì. Souèasné ta�ení proti léèitelùm a alter-natívní medicínì jako celku je ta�ením protispiritualitì. Tøetina obyvatelstva je taksprostì uzurpována ... Ale není se co divit.Vodnáøský vìk, jeho� vliv ji� zaèínají cítiti materialisté, pøinese jiné ideje a jiné ideály.Materialismus sice je�tì vládne, ale zákonitìzaèíná odumírat. A jak známe z pøírodopisu- zdechající kobyla nejvíce kope.

A tak snad jen ze sympatií k tomutochcípajícímu produktu nejni��ích lidskýchpudù a my�lení pøivolila va�e redakcek oti�tìní této literární perly. Máte to - pøátelé- opravdu zapotøebí ?????

Josef A. Zentrich,pøedseda Èeskomoravského svazu

léèitelských umìní(v redakci mírnì kráceno)

NA PØÍ�TÌ

38

PROÈ DINGIR

POZVÁNÍA KONTAKTYPOZVÁNÍA KONTAKTY

PROÈ DINGIRNìkteré starovìké jazyky mìly zajímavý zvyk,který spoèíval v tom, �e do psaného textu vklá-daly tzv. ideogramy. Byly to znaèky, které pøed-

jímaly vlastnosti následného slova. A tak se napø. v klíno-pisných textech vkládal pøed ka�dou vìc ze døeva (napø.strom, ale i stùl nebo �idli) znak pro døevo. Pøed rybníky,øeky apod. se vkládal znak pro vodu atd. Podobnì exis-toval i zvlá�tní znak, který se musel napsat pøed jménojakékoli bo�ské bytosti nebo boha. Této znaèce, upozoròu-jící na bo�skost toho, co bude následovat, se vìt�inou øíkápodle starého sumerského oznaèení pro boha, DINGIR.Toto slovo je pak zároveò i pravdìpodobnì vùbec nejstar-�ím oznaèením pro bo�skou bytost, jaké známe.

Zajímavé je, �e klínový znak, který se jakooznaèení DINGIR pou�ívá, je ve skuteènostiobrázkem hvìzdy, která pøedstavuje smìr, k nì-

mu� èlovìk hledí a k nìmu� se upíná. Znak DINGIR setak mù�e pro nás stát symbolem jistì nezanedbatelnéhorozmìru lidství, který hledá nìco, co ho pøesahuje, na èemse mù�e orientovat a k èemu mù�e smìøovat. Tato lidskátouha nachází nejrozmanitìj�í podoby v nejrùznìj�ích kul-turách a sociálních skupinách. A tak i v na�í souèasnéspoleènosti se setkáváme s desítkami nejrùznìj�ích nábo-�enských a pseudonábo�enských skupin, je� jsou výrazemtohoto rozmìru èlovìka.

Chtìli bychom se tedy rozhlí�et kolem sebe,pozorovat tuto nábo�enskou scénu a zamý�letnad tím, kdo nebo co je DINGIRem tìch, kdo se

k tìmto skupinám hlásí, jak právì jejich DINGIR ovlivòu-je jejich �ivot a jaké formy jejich cesta za tímto cílemnabývá. Èasopis DINGIR by tak mìl pomoci porozumìtoblasti, která je od pradávna neodmyslitelnou souèástí�ivota lidstva, a pøesto zùstává pro mnohé nezmapovanoukrajinou. tn

Dal�í veøejné pøedná�kové akce Spoleènosti pro studiumsekt a nových nábo�enských smìrù: 6. 4. 2001 semináøv Pastoraèním støedisku, Kolejní 4, Praha 6, od 10 hodin:liberální judaismus u nás. 25. 5. 2001 semináø tamté�, od10 hodin: hnutí víry.Spoleènost pro studium sekt a nových nábo�enskýchsmìrù, Jankovcova 31, 170 00 Praha 7, hodiny pro veøej-nost: ètvrtek 15,30 - 17,30, tel/fax: (02) 8387 2222, e-mail:[email protected], internet: www.sekty.cz; poboèka Brno,Gorkého 2, 602 00, hodiny pro veøejnost: pondìlí 16,00 -18,00, tel: (05) 4124 8780, e-mail: [email protected];Poradna o nábo�enských sektách (Husitská teologickáfakulta UK), Pacovská 350/4, 140 00 Praha 4, tel.: (02)433 386 nebo (02) 433 280, linka 37; Obèanská poradnaJihlava, Palackého 50, Jihlava, úøední hodiny: èt 15,00 -17,00, tel.: (066) 733 0164 nebo (0604) 928 733, e-mail:[email protected].

Spoleènost køes�anù a �idù uspoøádala 7. února 2001 v budovì Evangelické teologickéfakulty UK v Praze pøedná�ku ��idovská svatba� rabína Michaela Dushinského (nasnímku vpravo) s názornou ukázkou. Foto: Vojtìch J. Vlk.

Na pátek 26. ledna 2001 svolala èeská poboèka Mezinárodního køes�anského velvy-slanectví Jeruzalém a Køes�anská misijní spoleènost pøed budovu Palestinskéautonomie v Praze, aby vyjádøili �podporu Izraeli a vyzvali Palestince k mírovémuøe�ení konfliktu�. Foto: Jan Kotrè.

�kolka v centru Chabad v Praze.K rozhovoru na str. 28 - 29. Foto: Tomá� Novotný

39

Kabalistický strom deseti sefirót.K èlánku na str. 14 - 16.

Talmud.K èlánku na str. 8 - 9.

Stránka Babylónského talmudu (zde první strana traktátu B´rachot,tedy zároveò první strana Talmudu vùbec). Sloupec uprostøed podprvním slovem v ozdobném rámeèku je text Mi�ny.Od nepatrnì zvýraznìného mg pokraèuje text g´mary. Sloupec napravood rámeèku, tj. smìrem ke kni�nímu høbetu, je komentáø Ra�iho (11. st.),sloupec nalevo pøiná�í komentáø tzv. tosafistù (12. - 14. st.). ...Je�tì dále od støedu smìrem k levému okraji strany jsou odkazy kegaonské i pozdìj�í rabínské literatuøe, pravý okraj strany pøiná�í odka-zy uvnitø Talmudu (tzv. m´sorat ha-�as).Písmeno b v levém horním rohu udává poøadí listu... P. S.

Pøevzato z knihy Güntera Stembergera, Talmud a Midra�,Úvod do rabínské literatury,

pøelo�il Petr Sláma, Vy�ehrad, Praha 1999

Poèátek hebrejské Bible ve vydání Rud. Kittela.K èlánku na str. 8 - 9.

Date post:	23-Dec-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

FENOMÉN FENOMÉN ”IDOVSTV˝ ”IDOVSTV˝

Documents