Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický fenomén v … · 2012-05-02 · ABSTRAKT Úkolem...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Nezaměstnanost jako ekonomický

a psychologický fenomén v okrese Znojmo

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Jan KUCHAŘÍK

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jindřich URBAN, Ph.D.

Znojmo, 2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický

fenomén v okrese Znojmo vypracoval samostatně pod vedením PhDr. Jindřicha Urbana,

Ph.D. a použil jen prameny uvedené v seznamu použitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 26. 4. 2012 …….………………………………………...

Jan KUCHAŘÍK

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucímu práce PhDr. Jindřichu Urbanovi, Ph.D. za jeho cenné rady

a připomínky, metodické a odborné vedení, kterými přispěl ke vzniku této bakalářské

práce. Dále bych chtěl poděkovat přítelkyni Jitce Machové a mým 2 dětem – Lucii

a Lukášovi za to, že mi dokázali během celého studia vytvořit vhodné podmínky a byli mi

velkou oporou.

ABSTRAKT

Úkolem této bakalářské práce „Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický

fenomén v okrese Znojmo“ je provést rozbor, vyhodnocení a následné doporučení k řešení

nezaměstnanosti na okrese Znojmo. V první části jsou vymezeny základní pojmy

z ekonomie a psychologie nezaměstnanosti. Druhá část je věnována ekonomické analýze

stavu nezaměstnanosti na okrese Znojmo dle vybraných kritérií. Třetí část práce obsahuje

kvalitativní výzkum strukturální nezaměstnanosti a její dlouhodobý vliv na psychický stav

jedince. V závěrečné fázi jsou definovány strategie na zvládání období nezaměstnanosti

včetně opatření k nalezení pracovního uplatnění.

Klíčová slova

Nezaměstnanost, psychologický aspekt, okres Znojmo, trh práce, politika zaměstnanosti

ABSTRACT

The goal of this BA dissertation “Unemployment as Economic and Psychological

Phenomenon in the District of Znojmo“ is to analyse, to assess, and to recommend

measures for the solving of unemployment in the District of Znojmo. In the first part,

essential terminology regarding economics and psychology of unemployment is

introduced. In the second part, unemployment in the District of Znojmo is analysed

according to selected economic criteria. The third part contains quantitative research on

structural unemployment including long-term influence of unemployment on psychological

condition of individuals. In the end, strategies for coping with unemployment as well as

measures leading to finding a job are defined.

Key words

Unemployment, psychological aspect, the region of Znojmo, labour market, employment

policy

OBSAH 1 Úvod ................................................................................................................................ 8

2 Cíl práce a metodika ...................................................................................................... 10

3 Teoretická část .............................................................................................................. 11

3.1 Nezaměstnanost a trh práce ................................................................................. 11

3.2 Nezaměstnanost ................................................................................................... 12

3.2.1 Druhy nezaměstnanosti ................................................................................ 13

3.3 Trh práce .............................................................................................................. 13

3.3.1 Funkce trhu práce ......................................................................................... 15

3.3.2 Trh práce v ČR ............................................................................................. 16

3.3.3 Trh práce v Rakousku .................................................................................. 16

3.3.4 Trh práce v EU – služba EURES ................................................................. 18

3.3.5 Trh práce v EU – projekt ZUWINS ............................................................. 18

3.3.6 Je nezaměstnanost jev pozitivní nebo negativní? ........................................ 19

3.4 Uchazeč o zaměstnání .......................................................................................... 20

3.4.1 Práva a povinnosti nezaměstnaného ............................................................ 20

3.4.2 Podpora v nezaměstnanosti .......................................................................... 21

3.5 Státní politika zaměstnanosti ............................................................................... 21

3.5.1 Základní pojmy a členění ............................................................................. 22

3.5.2 Úřady práce .................................................................................................. 23

3.6 Nezaměstnanost z pohledu psychologie .............................................................. 24

3.6.1 Ztráta práce – psychické následky ............................................................... 24

3.6.2 Ztráta práce – zdravotní následky ................................................................ 26

3.6.3 Kvalita života nezaměstnaného ................................................................... 27

3.6.4 Nezaměstnaný a jeho rodina ........................................................................ 28

3.6.5 Aktivní přístup nezaměstnaného .................................................................. 29

3.7 Sociologický výzkum .......................................................................................... 29

3.7.1 Druhy sociologického výzkumu .................................................................. 30

3.7.2 Členění sociologického výzkumu ................................................................ 30

3.7.3 Postup výzkumu ........................................................................................... 31

3.7.4 Druhy sociologických informací ................................................................. 31

3.7.5 Způsoby dotazování ..................................................................................... 32

3.7.6 Zpracování zjištěných informací ................................................................. 32

4 Praktická část ................................................................................................................ 33

4.1 Charakteristika okresu Znojmo ............................................................................ 33

4.1.1 Silné stránky regionu ................................................................................... 34

4.1.2 Slabé stránky regionu ................................................................................... 34

4.2 Analýza nezaměstnanosti v okrese Znojmo ......................................................... 35

4.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Znojmo .................................................... 35

4.2.2 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo ................................ 37

4.2.3 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Znojmo ................. 39

4.2.4 Analýza počtu nezaměstnaných dle délky evidence .................................... 41

4.2.5 Vývoj počtu nezaměstnaných dle věkové struktury .................................... 43

4.2.6 Analýza problémových skupin .................................................................... 44

4.2.7 Analýza nezaměstnanosti dle KZAM .......................................................... 48

4.3 Kvalitativní výzkum strukturální nezaměstnanosti a její dlouhodobý vliv na

psychický stav jedince ..................................................................................................... 49

4.3.1 Cíle výzkumu ............................................................................................... 49

4.4 Strategie pro zvládání nezaměstnanosti po stránce psychologické ..................... 52

4.4.1 Jak se zachovat v případě ztráty práce ......................................................... 53

4.4.2 Jak najít pracovní uplatnění ......................................................................... 54

4.4.3 Integrovaný informační portál MPSV ......................................................... 55

4.4.4 Jiné možnosti jak nalézt práci ...................................................................... 57

5 Závěr ............................................................................................................................. 58

Seznam použité literatury .............................................................................................. 61

Seznam grafů, obrázků, tabulek a vzorců ..................................................................... 64

Seznam použitých zkratek ............................................................................................. 65

Seznam příloh ................................................................................................................ 67

8

1 Úvod

Nezaměstnanost je neoddělitelnou součástí tržního hospodářství, v němž působí jako jeho

zpětná vazba na regulovaném trhu práce především v negativním smyslu. Státní zásahy

působí nepružnost mezd a vyvolávají nerovnováhu na trhu práce. Jedním z takových

zásahů je stanovení minimální mzdy. Má za následek snížení poptávky po práci a zvýšení

nezaměstnanosti (vzniká nedobrovolná nezaměstnanost). Touto nerovnováhou se zabývá

makroekonomie. Dokáže regulovat celkovou nabídku a poptávku na pracovním trhu.

Přímo i nepřímo. Není všemocná, nezaměstnanost může omezit pouze částečně. Poptávka

po pracovní síle je v nerovnováze s nabídkou pracovních sil. Nezaměstnaností jsou více

ohrožené tzv. rizikové skupiny – osoby zdravotně postižené, absolventi škol a mladiství,

osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby předdůchodového věku, dlouhodobě

nezaměstnaní a uchazeči bez kvalifikace. Rozhodující je i poloha regionu. Zvláště

nákladná z hlediska státních výdajů je dlouhodobá nezaměstnanost. Obecně je

nezaměstnaný jedinec omezen po stránce ekonomické a sociální. Důsledky ztráty

zaměstnání mohou vést k chudobě, omezení sociálních kontaktů, ztrátě autority v rodině,

rozbití partnerských vztahů. Největším problémem jsou a budou lidé bez kvalifikace (se

základním vzděláním). V této oblasti je nezbytná pomoc státu formou aktivní i pasivní

politiky zaměstnanosti.

Psychologické důsledky nezaměstnanosti dělíme v závislosti na hromadné nezaměstnanosti

z pohledu jedince a z pohledu rodinných příslušníků. Z pohledu hromadné nezaměstnanosti

roste kriminalita mladistvých, počet drogově závislých a množství pokusů o sebevraždu.

Psychologickými důsledky ztráty zaměstnání jednotlivce jsou pokles sebedůvěry, deprese,

apatie a beznaděj. Rodina nezaměstnaného vnímá nárůst konfliktů v rodině, dochází

k antisociálnímu chování dětí, ke zhoršení prospěchu a nerespektování autority

nezaměstnaného rodiče.

Specifika trhu práce v České republice (ČR) je třeba vnímat na regionální úrovni. Roste

především dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost jedinců s nejnižším vzděláním, pro

které naše společnost nemůže najít vhodné pracovní uplatnění.

Evropská unie (EU) v současné době prochází zatěžkávací zkouškou. Ekonomiky

členských zemí jsou na velmi rozdílné úrovni a konkurenceschopnost jednotlivých zemí

9

v mezinárodním srovnání je diametrálně odlišná. Zatímco podle průzkumu světového

ekonomického fóra pro rok 2011 země jako Německo, Nizozemsko, Švédsko, Finsko

a Dánsko jsou mezi desítkou nejkonkurenceschopnějších zemí světa, je Řecko na 83. místě

a Česká republika klesla na 36. příčku (index globální konkurenceschopnosti). Lisabonská

strategie EU o nejkonkurenceschopnější ekonomiku nevyšla. Nová strategie Evropa 2020

si už tak smělý cíl neklade. Přesto mezi nejdůležitější cíle má patřit zvyšování míry

zaměstnanosti a snižování chudoby.

10

2 Cíl práce a metodika

Cílem této bakalářské práce je provést ekonomickou analýzu nezaměstnanosti a rozbor dat

kvalitativního výzkumu fenoménu nezaměstnanosti z pohledu psychologie na okrese

Znojmo. Analýza by měla vyhodnotit stav z pohledu ekonomického a rozbor kvalitativního

výzkumu z pohledu psychologického a vést k vytvoření doporučení jak období

nezaměstnanosti zvládnout po psychické stránce a navrhnout opatření, pomoci kterých je

možné nalézt společenské uplatnění na trhu práce.

V první části je uvedeno pojmosloví a právní legislativa týkající se této problematiky.

Je zde rozebrána ekonomická stránka nezaměstnanosti, psychologie nezaměstnanosti

a pojetí státní politiky zaměstnanosti. Údaje jsou získány studiem odborné literatury,

vypracováním literární rešerše na dané téma a studiem platných zákonů.

Ve druhé části je provedena analýza dat. Jedná se o ekonomický pohled na nezaměstnanost

v okrese Znojmo.

Ve třetí části, kvalitativním výzkumu, je rozebrána problematika nezaměstnanosti

z psychologického pohledu.

V bakalářské práci bylo použito deskripce literatury, analýzy dat a syntézy poznatků z dané

oblasti.

11

3 Teoretická část

3.1 Nezaměstnanost a trh práce

Cílem této kapitoly je přiblížit nezaměstnanost jako jev po stránce ekonomické

a psychologické. Je to neoddělitelná součást tržního hospodářství, její dopady jsou

obzvlášť tíživé v době ekonomické krize, kterou nyní procházíme. „Počínaje 70. lety

minulého století se její výskyt stává zvláště tíživým a znepokojivým. Zatímco např.

v 60. letech minulého století se ještě míra nezaměstnanosti ve vyspělých zemích

pohybovala v průměru mezi 2–3 %, začátkem roku 2010 to bylo podle dat Eurostatu

v zemích EU – 27 téměř 10 %, ale v řadě zemí je tato míra vyšší (například v pobaltských

zemích, ve Španělsku, Řecku). Není proto divu, že aktivity ekonomického

i sociálního charakteru směřující k jejímu řešení soustavně sílí a že politika zaměstnanosti

se stala středem pozornosti různých vědních oborů i praktických aktivit. Po roce 1989 se

stala realitou i v české společnosti.“1

Vysoká míra nezaměstnanosti (viz příloha č. 2) snižuje výkon ekonomiky, působí

nepříznivě na zdraví lidí, ovlivňuje negativně chod rodiny a snižuje psychickou odolnost

nezaměstnaného. Právě výrazný stres nezaviněné ztráty práce působí negativně na imunitní

systém organizmu. „Například protiinfekční i protinádorová imunita, odolnost buněčných

membrán proti poškození, zvýšený výskyt alergií a diabetu, jakkoli se to dříve

nepředpokládalo, jsou ovlivňovány stresovými faktory.“2

Na rozdíl od hospodářské krize 30. let dochází v 70. a 80. letech 20. století k mnohem

intenzivnějšímu využívání poznatků obecné psychologie. Jedná se o motivaci lidského

chování, vývojovou psychologii a sociální psychologii. Přestože jsou dnešní nezaměstnaní

1 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.

ISBN 978-80-7357-585-4. s. 309. 2 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 7.

12

mnohem lépe finančně zabezpečeni, nežli tomu bylo ve 30. letech, jejich psychická zátěž je

s tehdejší dobou srovnatelná.3

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na to, že s růstem nezaměstnanosti vzniká nová

chudoba. Ta je za prvé spojována s technickým rozvojem, který nahradil lidskou práci

nejen v průmyslu, ale i ve službách a ve sférách donedávna nemyslitelných. Jedná se

o sféry vyžadující vysokou kvalifikaci – automatizace, robotizace, computerizace. Za

druhé je nová chudoba spojována s globalizací ekonomiky. Dochází k nahrazování levné

pracovní síly z průmyslově vyspělých zemí pracovní silou kdekoliv jinde na světě.4

3.2 Nezaměstnanost

Nezaměstnanost jako jev je možné zkoumat různými ekonomickými směry a proudy.

Každý z nich přikládá nezaměstnanosti jinou váhu. Ve vztahu k hospodářství rozlišujeme

přístup makroekonomický, který zkoumá ekonomii jako celek, analyzuje vlastnosti

a zákonitosti spojené s jejím vývojem. Dále se jedná o přístup mikroekonomický. Zkoumá

především motivaci jednání konkrétních subjektů v hospodářství.5

Nezaměstnanost lze zjednodušeně vyjádřit jako převis nabídky práce nad poptávkou po

výrobním faktoru zvaném práce. Nezaměstnanost je ale velmi různorodým jevem a není

možné ji hodnotit jako celek. Řešení spočívá ve shromažďování dat, jsou členěna např.

podle

toho, kdo je předmětem zkoumání,

regionu kde se vyskytuje,

3 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 81. 4 WILDMANOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně,

Ekonomicko-správní fakulta, 2005. 139 s. ISBN 80-210-3652-4. str. 50. 5 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 81.

13

délky trvání,

míry nezaměstnanosti,

způsobu řešení a jiných kritérií.6

Aby mohla existovat nezaměstnanost, musí existovat nezaměstnaný. „V ekonomii se za

nezaměstnané považují osoby produktivního věku, které splňují dvě podmínky:

nemají placené zaměstnání ani příjem ze sebezaměstnání, jsou dočasně uvolněny

z práce a očekávají, že budou znovu zaměstnány;

aktivně hledají práci a jsou ochotny do práce nastoupit.“7

3.2.1 Druhy nezaměstnanosti

Nezaměstnanost si zaslouží diferenciaci. Nejedná se pouze o členění z důvodu

přehlednosti, ale hlavně „pomáhá ekonomům při odhadech kondice a stavu pracovního

trhu“.8

Rozlišujeme nezaměstnanost dlouhodobou, cyklickou, frikční, strukturální, ostatní atd. (viz

příloha č. 2).

3.3 Trh práce

Podle ekonomické literatury začíná ekonomie u potřeb, což je základem ekonomických

pojmů. Pokud se člověku něčeho nedostává, musí tento pocit potlačit, a to tzv. spotřebou

statků. Statky dělíme na volné a ekonomické. Tato práce se zabývá pouze statky


ISBN 978-80-7357-585-4. s. 312. 7 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 65. 8 SAMUELSON, Paul, A., NORDHAUS, William, D. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007.

778 s. ISBN 978-80-205-0590-3. s. 655.

14

ekonomickými, vytvořenými hospodářskou činností. Při výrobě statků se využívá

kombinace tří výrobních faktorů – půda, práce, kapitál.9

„Práce je vynakládání výrobního faktoru, který se nakupuje a tím ovlivňuje náklady

výroby a mzdy, vyplácené za vynakládání práce, jsou současně základním segmentem na

straně poptávky v ekonomice. Od vzájemných závislostí obou stran se odvíjejí takové

významné okolnosti, jako je výše cenové hladiny v ekonomice, koupěschopnost důchodů,

základní rozsah koupěschopnosti společnosti, vytvářející rámec rozsahu výrob atd.“10

K nákupu výrobního faktoru práce dochází na trhu práce. Trh práce podléhá stejným

zákonitostem jako trh výrobků a služeb s tím rozdílem, že práce je specifická, neexistuje

sama o sobě. Vykonávají ji lidé, kteří jsou schopni pracovat za cenu odpovídající sjednané

mzdě.

„Východiskem porovnání, o které se opírá rozhodnutí o tom, zda práce bude nabídnuta,

není suma peněžních prostředků (nominální mzda), ale tzv. reálná mzda. Ta vyjadřuje

koupěschopnost nominální mzdy, kolik zboží a služeb si může její příjemce nakoupit.“11

Roste-li reálná mzda, roste množství nabízené práce. Jde o tzv. substituční efekt. Rostoucí

důchod domácnosti motivuje a zvyšuje nabídku práce. Při určité výši reálné mzdy se

zastaví a začne klesat množství nabízené práce. Dochází k tzv. důchodovému efektu. Jedná

9 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.

ISBN 978-80-903914-0-6. s. 5-6. 10 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 59-60. 11 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.

ISBN 978-80-903914-0-6. s. 128-129.

15

se o upřednostnění volného času před nabídkou práce. Je možné jej zjistit ze statistických

údajů.12

3.3.1 Funkce trhu práce

„Trh práce je místem, na němž jsou utvářeny podmínky zaměstnanosti včetně mezd a platů

prostřednictvím nabídky a poptávky po práci.

Hlavními determinanty nabídkové strany trhu práce jsou:

reálné mzdy, jejich současná i očekávaná úroveň,

majetkové poměry domácností,

mimopracovní příjmy, včetně státních transferů,

demografický vývoj, tj. počet a struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku,

míra ekonomické aktivity obyvatelstva,

pracovní zvyky, kultura a tradice.

Hlavními determinanty poptávkové strany trhu práce jsou:

cena práce, výše reálné mzdy nebo mzdového tarifu,

poptávka po produktech a službách a jejich cena,

produktivita práce,

ceny ostatních vstupů,

očekávané budoucí tržby,

volná disponibilní pracovní síla na trhu práce.“13

Poptávka po práci vykazuje nepružnost mzdy směrem dolů a hlavními faktory jsou:

ekonomické (stanovení minimální mzdy),


ISBN 978-80-903914-0-6. s. 129. 13 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.

ISBN 978-80-7179-893-4. s. 67-68.

16

sociální (výše dávek SSP),

politické (státní regulace).

Vnější zásah výše uvedených faktorů způsobí zvýšení mzdy pro méně zaměstnanců.

3.3.2 Trh práce v ČR

Trh práce v České republice začal plnit svoji funkci po roce 1989. Více než polovina

zaměstnaných změnila během 90. let svoji profesi nebo pracovní zařazení. Jen malá část

přesunů však byla dána nároky na vyšší kvalifikaci nebo v souvislosti se zaváděním

nových technologií. Jednalo se o bankovnictví a podniky se vstupem zahraničního

kapitálu. Tlak zahraničního kapitálu si naopak v některých regionech vynutil přesun části

pracujících na méně kvalifikovanou práci.14

V roce 2008 dochází vlivem finanční a hospodářské krize k růstu míry nezaměstnanosti,

která na konci roku 2010 dosáhla 9,6 %. Na 1 volné pracovní místo připadalo 18,2

uchazečů.

3.3.3 Trh práce v Rakousku

I na rakouském trhu práce řeší problémy týkající se nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je

největší sociální problém, s nímž jsou obyvatelé Rakouska současně konfrontováni. Ztrácí

zde 800 tis. lidí alespoň jedenkrát za rok svoji práci a v průměru hledají nové místo 3–4

měsíce. Mnoho jich však zůstává bez vyhlídky na pracovní umístění, ačkoli projdou

nespočet pracovních pohovorů a žádostí o práci. Nejčastější odpověď, kterou dostávají je:

„Bohužel jste příliš starý.“, „Místo je již obsazeno.“ nebo nedostanou odpověď vůbec.15

14 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.

ISBN 978-80-7179-893-4. s. 68. 15 WONKA, Renate; ERTL, Sonja; PEYRL, Johannes. Arbeitslos was nun? – Ein Ratgeber. 1. Verlag Wien:

TDS TypoDruckSares GmbH. 2010. 200 s. ISBN 3-7063-0228-4. s. 1.

17

Pro srovnání trhu práce ČR s trhem Rakouska, které má nejnižší nezaměstnanost v zemích

EU, jsem vypracoval tabulku z údajů zveřejněných ve Výroční zprávě za rok 2010 Servisu

trhu práce Rakouska (AMS).16 Výroční zpráva za rok 2011 dosud nebyla zveřejněna.

Tab. č. 1 Přehled o nezaměstnanosti na trhu práce v Rakousku za rok 2010

Roční průměry a Celkem 2010 z toho žen +/- oproti

roku 2009 roční součty

Zaměstnanců pobírající plat 3 360 238 1 574 043 +21 187

Nezaměstnaných 250 782 105 676 -9 527

Míra nezaměstnanosti (národní) 6,9 % 6,3 % -0,3 %

Míra nezaměstnanosti (Eurostat) 4,4 % 4,2 % -0,4 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Výroční zprávy za rok 2010 AMS

V rámci jarní kampaně eMOTION Tour navštívili zaměstnanci AMS od března do května

roku 2010 podniky, závody a provozy v celém Rakousku. Cílem návštěvy podniků bylo

osobní poradenství a informace o personálních otázkách, pracovním trhu, podpoře,

pořízení a získávání míst. V době akce bylo provedeno 5 500 návštěv podniků a přitom

přes hospodářsky náročnou situaci získáno 14 202 volných míst. Úředníci nabídli

podnikům podporu při náboru a zachování pracovních míst, možnosti financování, osobní

poradenství a jiné služby. Tím se zasloužili o udržení stávajících a vytvoření nových

pracovních míst. V roce 2010 zaznamenal AMS rekordní počet nahlášených volných

pracovních míst, a to 442 001, což bylo o 53 380 více než v roce 2009.17

16 Výroční zpráva AMS 2010 [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-03-21]. Dostupné

z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>. 17 Výroční zpráva AMS 2010 [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-03-21]. Dostupné

z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>.

18

3.3.4 Trh práce v EU – služba EURES

Po připojení ČR k EU se české úřady práce staly součástí sítě EURES. Jejím základním

posláním je usnadnění mezinárodní mobility pracovních sil. Nabízí veřejné služby

zaměstnanosti všech států EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska i Švýcarska. Na portálu

EURES je možné nalézt kompletní databázi volných pracovních míst ve všech výše

uvedených zemích. Každý zájemce si zde může zadat svůj profesní životopis do databáze

životopisů, který je poté přístupný tisícům registrovaných zaměstnavatelů všech členských

zemí. Užitečné jsou i informace o databázi životních a pracovních podmínek.

Službu EURES v ČR nabízí ÚP detašované pracoviště Znojmo prostřednictvím poradce

vyškoleného odborným pracovníkem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV).

Tento poradce je schopen poskytnout informace související se zaměstnáním v jiné členské

zemi EU nebo v případě speciálního požadavku zajistí potřebné informace z jiných

institucí či od kolegů.18

3.3.5 Trh práce v EU – projekt ZUWINS

Kromě služeb EURES je možné získat informace o práci prostřednictvím projektů

financovaných EU. Jedním z úspěšných je přeshraniční projekt ZUWINS (budoucí oblast

Vídeň – Dolní Rakousko – Jižní Morava), který vznikl ve spolupráci rakouského

odborového svazu (ÖGB) a českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Doba trvání projektu činí 4 roky od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2012. Projekt podporují:

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR),

Ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele Rakouska (BMASK),

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.19

18 MPSV ČR. Služba EURES v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru [online]. Uveřejněno

2007-10-30, Poslední aktualizace 2011-07-18 [cit 2012-04-02]. <http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures>. 19 EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION. Projekt [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné

z: < http://cz.zuwins.at/>.

19

Tento projekt si klade za cíl zajištění rozvoje pracovního trhu v regionu Vídeň – Dolní

Rakousko – Jižní Morava. Jedním z nejdůležitějších úkolů je poskytování informací

zaměstnancům a zaměstnankyním v otázkách přeshraniční zaměstnanosti.20

3.3.6 Je nezaměstnanost jev pozitivní nebo negativní?

Nezaměstnanost je z psychologického a sociálního pohledu považována za negativní jev. A

z hlediska ekonomického? Přirozená míra nezaměstnanosti je ve vyspělých ekonomikách

považována za jev přirozený a nezbytný. Tato míra je ovlivnitelná makroekonomickými

opatřeními a politikou zaměstnanosti. Při této úrovni ekonomiky na maximálním

udržitelném výkonu jsou všechny segmenty trhu práce v průměru v rovnováze. Výše

přirozené míry nezaměstnanosti závisí na faktorech trhu práce:

vzniku nových pracovních míst,

mobilitě a adaptabilitě spojené s úrovní vzdělání a bydlení,

možnosti rekvalifikace,

motivaci zaměstnavatelů k vytváření nových míst,

situaci u frikční a sezónní nezaměstnanosti,

délce trvání nezaměstnanosti.

V odborné literatuře se někdy hovoří i o tzv. funkční nezaměstnanosti, která je považována

jak z hlediska ekonomického tak sociálního, za pozitivní. Motivuje nezaměstnané

vyhledávat si práci a přizpůsobovat se trhu práce. Důležité je, že funkční nezaměstnanost

není původcem sociální krize.21

Na základě zjištěných skutečností není možné s jistotou říct, že nezaměstnanost je

pozitivní či negativní. Vše závisí na vývoji hospodářské situace. Nepříznivým trendem

20 EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION. Projekt [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné

z: < http://cz.zuwins.at/>. 21 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.

ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.

20

posledních let je znepokojivý růst přirozené míry nezaměstnanosti a dlouhodobé

nezaměstnanosti.

3.4 Uchazeč o zaměstnání

Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování

vhodného zaměstnání krajskou pobočku úřadu práce v místě bydliště. Po splnění

zákonných podmínek je uchazeč zařazen do evidence. Povinnost zaregistrovat se má občan

do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání s tím, že je evidován ode dne následujícího

po skončení pracovního poměru. Veškerá práva a povinnosti občanů související s výběrem

zaměstnání jsou upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších

předpisů.22

3.4.1 Práva a povinnosti nezaměstnaného

Uchazeč má právo:

na zprostředkování vhodného zaměstnání,

na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,

na podporu v nezaměstnanosti.

Uchazeč je povinen:

Osobně v termínech daných úřadem práce, se dostavovat k projednávání,

zprostředkování zaměstnání.

Jednat s budoucím zaměstnavatelem a informovat o výsledku úřad práce.

Pokud uchazeč o zaměstnání nedodržuje výše zmíněné povinnosti, může být z evidence

úřadu práce vyřazen. Jedná se o vážné důvody, kdy uchazeč odmítne nastoupit do

vhodného zaměstnání nebo nespolupracuje s úřadem práce. Po vyškrtnutí může být

22 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.

21

uchazeč znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby tří

měsíců, pokud o zprostředkování zaměstnání požádá.23

3.4.2 Podpora v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání, který splnil všechny podmínky

dané zákonem ode dne, kdy byla podána písemná žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Těmito podmínkami se rozumí zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost v délce minimálně

12 měsíců za poslední 2 roky před zařazením do evidence. Podpora v nezaměstnanosti se

vyplácí po podpůrčí dobu. Tato činí do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 a do 55 let věku

8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Na vyplácení podpory v nezaměstnanosti v plné výši má

nárok i uchazeč, kterému bylo v předchozím zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné

nebo odchodné s tím rozdílem, že se podpora v nezaměstnanosti poskytuje až po uplynutí

doby, jejíž délka se stanoví podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla

odvozena výše odstupného, odbytného nebo odchodného.24

3.5 Státní politika zaměstnanosti

Nezaměstnanost přináší problémy jak z pohledu ekonomického, tak z pohledu sociálního.

Na jedné straně může mít kromě negativního dopadu i pozitivní vliv na nezaměstnané

(změna ve struktuře ekonomiky podporuje flexibilitu a motivaci pracovní síly).

Z ekonomického pohledu je výše produkce pod úrovní potencionálního HDP. Ztráty

způsobené rozdílem faktického HDP a potenciálního HDP se vyčíslují jako náklady

stagnace. Sociální důsledky nezaměstnanosti lze pro zjednodušení shrnout do šesti bodů:

Snížení životní úrovně, které při dlouhodobé nezaměstnanosti vede k chudobě

a sociálnímu vyloučení.

23 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů. 24 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.

22

Dochází ke změně pozice a autority nezaměstnaného v rodině, k rozbití

partnerských vztahů, k ovlivnění sňatečnosti a porodnosti, k narušení výchovné

funkce rodiny.

Neúčelné využití času vedoucí mimo jiné k růstu kriminality a alkoholismu.

Ztráta sociálního statusu (pocit nepotřebnosti, neužitečnosti, neschopnosti, ztráta

sebedůvěry).

Stres způsobuje onemocnění imunitního, cévního, mozkového a kardiovaskulárního

systému.

Růst psychosomatických onemocnění.

Všechny nezaměstnané není možné považovat za „zlomené“. Tyto důsledky jsou dány

způsobem života, rodinným zázemím, mravní silou jedince, ekonomickým zázemím

a strategiemi nezaměstnaných. Tyto negativní důsledky se snaží každá demokratická

společnost potlačovat formou státní politiky zaměstnanosti. 25

3.5.1 Základní pojmy a členění

„Politika zaměstnanosti je definována jako činnost směřující k dosažení rovnováhy mezi

nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil

a zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek

a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na

zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné

smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost,

etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních

práv občana.“26



ISBN 978-80-7179-893-4. s. 77.

23

Způsoby státního ovlivňování vztahů na trhu práce:

Formou pasivní politiky zaměstnanosti – stanoví výši politiky zaměstnanosti

a dalších transferů nezaměstnaným.

Formou aktivní politiky zaměstnanosti, kterou je podpora stávajících a nových

pracovních míst, podpora zaměstnávání mladých lidí a rekvalifikace v rámci

hospodářské politiky (viz příloha č. 2).

Formou investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální

programy atd.27

3.5.2 Úřady práce

Politika zaměstnanosti je v kompetenci MPSV a územních orgánů práce, tj. úřadů práce.

Nadřízeným orgánem úřadu práce je MPSV – správa služeb zaměstnanosti (SSZ). Činnost

správy služeb zaměstnanosti není předmětem této práce a nebudu se jí dále zabývat. Úřady

práce, jako orgány státní správy, mají za úkol zajišťovat služby zaměstnanosti. Mezi jejich

základní funkce patří:

informační (poskytují přehledy o nabídce pracovních sil, volních pracovních sil

a o situaci na trhu práce v regionu),

poradenská (poskytují poradenství z oblasti právní, ekonomické, sociální,

psychologické apod.),

zprostředkovatelská (zajišťují zprostředkování práce uchazečům o zaměstnání,

zabezpečují pracovní místa handicapovaným, zabezpečují rekvalifikace a poskytují

hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání),

podnikatelská (úřad práce se podílí, i finančně, na vzniku nových pracovních míst

a pracovních uplatnění uchazečů formou aktivit spojených s podporou drobného

podnikání a zaměstnávání absolventů ZŠ, SŠ a VŠ a na zabezpečení

rekvalifikace).28


ISBN 978-80-7179-893-4. s. 77. 28 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.

ISBN 978-80-7357-585-4. s. 325-3269.

24

3.6 Nezaměstnanost z pohledu psychologie

Cílem kapitoly je přiblížit psychologické souvislosti spojené s nezaměstnaností, ukázat

dopady, které toto chování způsobuje. Dále pak ukázat stav člověka, který náhle ztratil

práci, jeho psychické strádání a zdravotní problémy. Popsat změnu kvality života

nezaměstnaného a následnou změnu, jež nastala v celé jeho rodině. V závěru kapitoly

budou formulovány i současné způsoby řešení jak nezaměstnanost zvládat a jak znovu co

nejrychleji získat odpovídající uplatnění na trhu práce.

Pracovní vztahy spoluvytváří identitu jedince. Zaměstnání je faktorem, který významně

ovlivňuje společenský vzestup. Nezaměstnanost je protipólem, způsobuje ztrátu stávajícího

ekonomicko-sociálního statusu.

3.6.1 Ztráta práce – psychické následky

Nezaměstnanost je spojena s existenčními obavami. Práce hraje stěžejní roli v životě

každého jedince. Ztráta způsobuje deprivaci základních potřeb. Prací je člověk připoután

k realitě. Pokud se pouto přetrhne, dochází k chování, které je převážnou měrou ovlivněno

emocemi a fantazií. Dalším problémem je negativní vnímání nezaměstnanosti společností,

v níž žijeme. Zaměstnání je institucí, v níž je člověk identifikován nejen na úrovni

společnosti, nýbrž také v rodině. Nezaměstnanému nejvíce chybí sociální kontakty a vazby

v zaměstnání.29

Psychická zátěž dnešních nezaměstnaných je srovnatelná se zátěží nezaměstnaných ve

30. letech minulého století. Kromě již zmíněného strádání ekonomického a ztráty

sociálního statusu, dochází u nezaměstnaného k:

poklesu sebedůvěry, sebeúcty a nedůvěře vůči ostatním lidem,

depresi, která přechází v apatii u dlouhodobě nezaměstnaných (souvisí se ztrátou

sebeúcty a s beznadějí při hledání nového pracovního místa),

29 HUBINKOVÁ, Zuzana a kol. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 3. vyd. Praha: Grada

Publishing, a. s., 2008. 280 s. ISBN 978-80-247-1593-3. s. 69-70.

25

obviňování rodiny za problémy, které se týkají ztráty práce.

U rodinných příslušníků nezaměstnaných byl zjištěn nárůst konfliktních situací v důsledku

ztráty společenského a sociálního postavení člena rodiny. U dětí dochází ke zhoršení

výsledků ve škole, dlouhodobý tlak vede k nárůstu vývojových poruch (např. emoční

labilitě, antisociálnímu chování). K těmto důsledkům je třeba ještě přičíst ztrátu autority

nezaměstnaného otce.30

Studie nezaměstnaných, prováděné od 30. let minulého století („Marienthal“, „Velké

Brno“, „Varšava“) prokázaly stálost psychologických účinků nezaměstnanosti.

Ekonomická situace se sice zlepšila, ale psychické strádání je stále srovnatelné se

strádáním nezaměstnaných v době hospodářské krize 30. let minulého století. „V reakci na

ztrátu zaměstnání rozlišujeme 4 různé postoje – rezignaci, beznaděj, zoufalství a apatii.“31

Ztráta práce mění časové struktury pracovního dne, vnímání času je narušeno, postupně

s délkou nezaměstnanosti se vytrácí smysl života. Studie prokázaly následující zjištění:

Ztráta práce je extrémní emocionální zátěž. Nezaměstnaný je raději sám, dochází

k jeho sociální izolovanosti.

Vypořádávání se situací ztráty práce je individuální. Každý jedinec disponuje jinou

odolností vůči psychické zátěži. Ovlivňují ji jednak osobnostní vlastnosti, způsob

práce a sportovní aktivity. Vše je podmíněno věkem, pohlavím, dosaženým

vzděláním, zkušenostmi (stres lépe zvládají lidé silně motivovaní a úspěšní nejen

v práci, ale i ve sportu). Důležité je i finanční a sociální zázemí, přátelé a životní

partner.

Dochází ke zhoršení zdravotního stavu nezaměstnaného. Více než polovina

respondentů provedených výzkumů uváděla subjektivní příznaky neurotických

30 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 82. 31 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 4.

26

potíží, projevujících se úzkostí, vnitřním neklidem, podrážděností, bolestmi hlavy,

nespavostí, zvýšenou únavou a žaludečními potížemi.

Opakovaný neúspěch najít si práci má negativní důsledky pro osobní život, rodinu

a zdraví. Dlouhodobě nezaměstnaní, kterých mj. každoročně přibývá, vypovídají o

stavech bezmocnosti a pocitech vyřazení ze společnosti. Opakovaný neúspěch

frustruje, roste stres způsobený očekávaným nedostatkem finančních prostředků a

ztrátou životní orientace. S tím postupně dochází ke ztrátě sebeúcty.

Sociální kontakty mají prokazatelný ochranný vliv pro nezaměstnané. Většina

respondentů uvedla, že rodinné zázemí je pro ně hlavní životní oporou. Do této

skupiny jsou zařazeni rodiče a příbuzní, životní partner a děti. Dále jsou v pořadí

přátelé a kamarádi. Vliv těchto skupin sílí přímo úměrně s délkou nezaměstnanosti.

U dlouhodobě nezaměstnaných jsou oporou na prvním místě životní partner a děti.

Významně tato situace prověřuje kvalitu rodinných vztahů.32

Vzhledem ke skutečnosti, že jsem se v minulosti s nezaměstnaností osobně potýkal,

s poznatky Zuzany Hubinkové a Boženy Buchtové souhlasím. Na úřadu práce jsem byl

sice veden jen krátkodobě, ale protože jsem byl v té době ženatý a měl rodinu, cítil jsem

velký tlak a prožíval stavy obav a beznaděje. Tehdy pro mne byla důležitá rodina, díky níž

jsem tento tlak vydržel a novou práci si opět našel.

3.6.2 Ztráta práce – zdravotní následky

S prodlužující se dobou nezaměstnanosti se mohou emoční poruchy projevit jako tělesná

onemocnění. Studiem a léčením těchto poruch se zabývá psychosomatická medicína. Mezi

oblasti studia se řadí ty poruchy, které mohou být alespoň z části způsobené

psychologickými faktory. Jedná se o vysoký krevní tlak, astma, endokrinní poruchy,

cukrovku a dokonce i srdeční choroby. Podařilo se zjistit, že psychosomatické poruchy

jsou závislé na spolupůsobení mezi psychologickými faktory a fyziologickou dispozicí

k nemoci. Sociální podmínky a nezaměstnanost mají vliv na zvýšenou mortalitu

32 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 5-6.

27

nezaměstnaných. V této souvislosti se nejčastěji jedná o diabetes, hypertenzi, astma,

vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku a nemoci kůže.33

Se zdravotním dopadem v důsledku nezaměstnanosti jsem se setkal ve vlastní rodině, kdy

ztrátu práce postižená těžce nesla. Ač byla nezaměstnaná krátkodobě, začala během

několika týdnů subjektivně pociťovat velké zdravotní potíže (shodovaly se s příznaky

cukrovky), které od okamžiku získání nové práce začaly pomalu ustupovat.

3.6.3 Kvalita života nezaměstnaného

O kvalitě života v souvislosti s nezaměstnaností můžeme hovořit v případě srovnání

charakteristických rysů na základě kterých se život jednoho člověka odlišuje od druhého.34

Stanovení kvality života je subjektivní hodnocení zdravotního stavu, spokojenosti, nadějí,

bolesti apod. Záleží na osobních hodnotách jednotlivce, na jeho představách, nadějích,

pojetí, očekávání atd. Hodnotí buď druhá osoba nebo daná osoba sama sebe nebo jde

o kombinaci obou předchozích variant. Existuje ve vědeckém světě mnoho metod

výzkumů kvality života. Tyto metody se snaží vykreslit celkový obraz kvality života

člověka, aby bylo možné směřovat efektivní pomoc a péči přímo na daného

nezaměstnaného. Náklady spojené se zjišťováním kvality života jsou ve srovnání

s ambulantní péčí či případně s vyplácením dávek státní sociální podpory zanedbatelné. Ve

světě je běžné, že se metod zkoumání kvality života využívá k upřesnění obrazu kvality

života lidí např. daného regionu (skupiny nezaměstnaných) a využívá se jich poté jako


univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 145. 34 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova


28

podkladu k řízení zdravotní a sociální politiky nebo politiky zaměstnanosti v daném

regionu.35

3.6.4 Nezaměstnaný a jeho rodina

Vzhledem k tomu, že se budu v praktické části zabývat sociologickým výzkumem, chtěl

bych se ještě blíže pozastavit u tohoto tématu.

Na základě zmíněných výsledků výzkumů nezaměstnanosti bylo prokázáno, že sociální

kontakty jsou pro člověka nezbytné. Dojde-li k jejich ztrátě, dochází ke strádání nejen

fyzickému, ale i duševnímu. Nezaměstnaný člověk poté snáze podléhá depresím až apatii

a většinou se již nedokáže do pracovního procesu aktivně zapojit. Pomoc nalézá

nezaměstnaný člen rodiny u svých nejbližších. Při řešení běžných situací v domácnosti

dochází ke každodennímu zvýšení napětí. Rodině se v této situaci nedostává volných

finančních prostředků. V první fázi nezaměstnanosti (3 měsíce) takto postižený člen rodiny

je trvale doma, nechce nikoho vidět. Stydí se za svoji nezaměstnanost a omezuje styk

s přáteli. Nemá peníze na to, aby s nimi držel krok např. v kulturních a rekreačních

aktivitách.36

Později dochází k navazování přátelství se stejně postiženými lidmi. Vytrácí se obvyklá

časová struktura dne, neexistuje uspokojení z vykonané práce, není žádná možnost

seberealizace. Vytrácí se ekonomická jistota, dochází ke snížení autority živitele rodiny.

Vzhledem k nemožnosti dostatečně ovlivnit svoji osobní situaci, přechází nezaměstnaný

k pesimistickému postoji. Tento pocit je pocitem naprosté bezmocnosti.37


univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 17-22. 36 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 32. 37 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova


29

3.6.5 Aktivní přístup nezaměstnaného

V případě, že nezaměstnaný nechce čekat na zázračnou pomoc úřadu práce, může sám

aktivně práci hledat. Nejjednodušší a nejrychlejší je v dnešní době hledat práci pomocí

internetu, a to buď přímo na portálu veřejné správy MPSV, kde si každý může vyhledat

dostupné informace spojené se ztrátou práce a hledáním nových pracovních míst. Nabízí se

i možnost využití agentur zprostředkovávajících práci nebo nepřímo pomocí oficiálních

stránek renomovaných firem, které nabízí pracovní uplatnění přímo v odkazech na svých

webových stránkách. Pro ty, kteří nemají k dispozici internet, je dostatek regionálních

i celostátních tiskovin, které ve svých přílohách inzerují nabídku volných pracovních míst.

3.7 Sociologický výzkum

Cílem této kapitoly je přiblížit způsob provedení sociologického výzkumu, kterým se budu

v této práci zabývat.

Sociologický výzkum využívá ke zpracování zjištěných údajů stejných metod jako výzkum

marketingový. Odlišným je pouze předmět výzkumu. Sociologický výzkum se věnuje

především sociálním problémům:

životní styl,

nezaměstnanost,

rodina,

výzkum veřejného mínění,

průzkum volebních preferencí atd..38

38 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno:

Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 9.

30

3.7.1 Druhy sociologického výzkumu

Tab. č. 2. Druhy sociologického výzkumu

DRUHY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU

primární sekundární

(sběr informací v terénu)

(dodatečné využití dat, které již byly

shromážděny)

Agregovaná data Neagregovaná data

(hodnoty vlastností celého souboru)

(data od jednotlivých

respondentů, která lze volně

zpracovávat) Zdroj: FORET, Miroslav, 2008. Marketingový výzkum, str. 10

3.7.2 Členění sociologického výzkumu

Sociologický výzkum se dále člení na:

Kvantitativní – zkoumá rozsáhlejší soubory respondentů. Jde o reprezentativitu

vzorku. Techniky kvantitativního výzkumu:

osobní rozhovory,

pozorování,

experiment,

písemné dotazování.39

39 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.

Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 14.

31

Kvalitativní – na jehož základě lze vyhodnotit motiv chování lidí, jejich názory,

postoje nebo lze snáze najít příčiny tohoto chování. Kvalitativní výzkum se provádí

formou:

Individuálních hloubkových rozhovorů – tazatel poslouchá výpovědi dotazovaného

a pečlivě jeho vyprávění zaznamenává.

Skupinových rozhovorů – diskuze ve skupině 10–20 lidí.

Kvalitativní výzkum je rychlejší, levnější a snáze realizovatelný.40

3.7.3 Postup výzkumu

Jde o proces sestávající z následujících kroků:

definování sociologického problému a cílů výzkumu,

sestavení plánu výzkumu,

shromáždění informací,

statistické zpracování a analýza,

prezentace výsledků, praktická doporučení.41

3.7.4 Druhy sociologických informací

Informace dělíme na:

primární – z primárního výzkumu,

sekundární – ze sekundárního výzkumu,

harddata – data s výsledky činností, jevů a chování,

softdata – vypovídají o stavu vědomí,

kvantitativní – data v číselné podobě,

kvalitativní – data slovní a popisná.42

40 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.

Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 14. 41 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.

Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 33.

32

3.7.5 Způsoby dotazování

Ve svém sociologickém výzkumu budu používat techniku individuálních hloubkových

rozhovorů, abych zjistil názory a způsoby chování nezaměstnaných. Jako tazatel budu

svými otázkami podněcovat dotazovaného k vlastním výpovědím.

Důležité z pozice tazatele bude naslouchat, zaznamenávat volné vyprávění a následně vše

podrobně zpracovat, vyhodnotit a provést sumarizaci získaných softdat. Proto se budu

nadále věnovat hlavně této variantě. Tazatel má ve své podstatě k dispozici nahrávku

z rozhovoru, se kterou pracuje. Aby bylo možné zjistit co nejvíce relevantních a validních

informací je třeba, aby se respondent cítil během rozhovoru příjemně, aby ho otázky

neunavovaly a odpovídal s tím, že jeho názory jsou skutečně chtěné.

3.7.6 Zpracování zjištěných informací

U techniky individuálních hloubkových rozhovorů se nominálním znakem rozumí otázka,

pomocí které získáme slovní informaci od respondenta. Informace může mít podobu

dichotomického nebo polytomického znaku. Dichotomickým znakem se rozumí znak

nabízející jen dvě varianty (např. muž, žena). Polytomickým znakem je znak s více

variantami (např. národnost). Metodologická podstata výzkumu spočívá v tom, že by mělo

být zřejmé, jaké vlastnosti nás na zkoumaném objektu zajímají.

Odpovědi rozdělím do kategorií a každou kategorii vyhodnotím. Následně se budu snažit

skládat dílčí poznatky do celku (agregovat je). Na základě agregovaných dat doporučím

nejvhodnější řešení pro zkoumaný problém a vyhodnotím, zda-li jsem dosáhl zkoumaného

cíle.43

42 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno:

Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 43. 43 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno:

Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 77-78.

33

4 Praktická část

V této kapitole se budu zabývat analýzou nezaměstnanosti na okrese Znojmo podle

vybraných kritérií (pohlaví, věk, vzdělání, délka nezaměstnanosti atd.) za období let

2007–2011.

4.1 Charakteristika okresu Znojmo

Okres Znojmo

Kraj Jihomoravský

Sídlo okresu Znojmo

Rozloha 1 590,50 km2

Počet obyvatel 113 265

z toho žen 57 329

Hustota zalidnění 71 ob./km2

Počet obcí 144

z toho měst 5

z toho městysů 13

Obr. č. 1 Mapa ČR s vyznačením Jihomoravského kraje a okresu Znojmo

Zdroj: Vlastní zpracování obrázku z Wikipedie

34

Okres Znojmo s rozlohou 1 590,50 km2 patří k největším okresům v České republice.

Hustotou osídlení s počtem 71 obyvatel na 1 km2 je však jedním z nejméně osídlených

okresů v republice. 65 % obcí má počet obyvatel nižší než 500. Geograficky se okres

Znojmo nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje. Po celé délce jižní hranice

(105 km) sousedí s Rakouskem. Celé území okresu náleží do povodí řeky Dyje, která je tak

nejvýznamnější řekou regionu.

V zemědělsko-průmyslovém charakteru regionu převládá zemědělská prvovýroba.

Výměrou více než 68 % zemědělské půdy je okres Znojmo na prvním místě

v Jihomoravském kraji. Průmysl je zde zastoupen jen velmi málo.

4.1.1 Silné stránky regionu

V průběhu předchozích let vstoupil do mnoha podniků v České republice zahraniční

kapitál. Tato změna se nevyhnula ani podnikům v okrese Znojmo. Většina stávajících

podniků, větších či menších, nevydržela tlak konkurence a zanikla, omezila či zcela

změnila svoji původní činnost. Na druhé straně tato situace dala možnost vzniku řadě ve

větší míře menších podniků, které se na trhu uplatnily a prosperují. Výše uvedené změny

se dotkly zásadně i zemědělství. Některé podniky zanikly, jiné se sloučily do větších celků,

zároveň byly založeny větší či menší rodinné farmy. Co se týče služeb i zde došlo

k rozvoji, což se dotklo jak fyzických, tak i právnických osob. Velké změny nastaly

v obchodní síti, kdy zejména ve Znojmě vyrostla řada supermarketů, jež ovlivnila vývoj

obchodní sítě nejen ve Znojmě, ale i v jeho okolí. Všechny shora uvedené změny se

následně odrazily na trhu práce v celém regionu.

4.1.2 Slabé stránky regionu

Vzhledem ke skutečnostem, že

průmysl na Znojemsku je zanedbatelný,

chybí zde velké podniky,

mnoho činností je sezónních,

potýká se okres Znojmo s vysokou nezaměstnaností. Ta se v zimních měsících ještě

prohlubuje, neboť klesá zájem o pracovníky v oborech zemědělských, stavebních a ve

službách. Průmysl je v této oblasti zastoupen velmi málo a je soustředěn do Moravského

35

Krumlova a do Znojma a blízkého okolí. Trh práce je v tomto regionu díky sezónnímu

charakteru nevyvážený, což se projevuje velkými výkyvy v zaměstnanosti. Největší

nedostatek pracovních míst a zároveň největší sezónnost se projevuje zejména

v okrajových mikroregionech – Vranovsko a Hrušovansko.

4.2 Analýza nezaměstnanosti v okrese Znojmo

V této části práce se zaměřím na rozbor statistických dat nezaměstnanosti v okrese Znojmo

z různých úhlů pohledu – z hlediska sezónnosti, věku, délky evidence, problémových

skupin, pohlaví atd.

4.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Znojmo

Nezaměstnanost v okrese Znojmo má kolísavý charakter. V níže uvedené tab. č. 3 je vidět,

jak nezaměstnanost v roce 2008 oproti předchozímu roku značně poklesla a dosáhla

nejnižších hodnot za celé sledované období (ve 3. a 4. čtvrtletí). V roce 2009 opět začala

vzrůstat a v 1. čtvrtletí 2011 dosáhla v důsledku dopadu celosvětové hospodářské krize

hodnot nejvyšších. V dalším čtvrtletí už nabrala sestupný směr a na konci roku byl počet

nezaměstnaných nižší než na konci roku 2009.

Tab. č. 3 Čtvrtletní ukazatel nezaměstnanosti v okrese Znojmo, 2007–2011

2007 2008 2009 2010 2011

1. čtvrtletí 8 005 6 523 7 848 9 629 9 083

2. čtvrtletí 6 074 4 894 6 581 6 762 6 830

3. čtvrtletí 5 974 4 954 6 808 6 450 6 275

4. čtvrtletí 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV

36

Z grafu č. 1 můžeme vyčíst opakující se cyklus, kdy ve 4. a 1. čtvrtletích roku dosahuje

nezaměstnanost mnohem vyšších hodnot než ve druhém a třetím čtvrtletí. Tato situace

nastává v důsledku vlivu sezónní nezaměstnanosti v regionu v oblasti zemědělství

a stavebnictví.

V 1. čtvrtletí roku 2010 dosáhla nezaměstnanost v okrese Znojmo nejvyšších hodnot za

sledované období (9 629 nezaměstnaných) a během tohoto roku zůstala kromě 3. čtvrtletí

na vyšších hodnotách oproti stejným obdobím předchozích let. V 1. čtvrtletí 2011

nezaměstnanost ještě vzrostla, ale v následujících čtvrtletích opět poklesla.

Graf č. 1 Vývoj nezaměstnanosti po čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

3/07

6/07

9/07

12/0

73/

086/

089/

0812

/08

3/09

6/09

9/09

12/0

93/

106/

109/

1012

/10

3/11

6/11

9/11

12/1

1

Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Znojmo

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 3

Ve 2. a 3. čtvrtletích všech sledovaných let bylo nezaměstnaných více žen než mužů

(viz příloha č. 3). Z těchto údajů usuzuji, že v sezónních nabídkách práce najdou uplatnění

více muži, neboť jejich uplatnění je rozsáhlejší - ve stavebnictví, lesnictví i zemědělství.

Rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví a čtvrtletí včetně grafů vývoje nezaměstnanosti viz

příloha č. 3

37

4.2.2 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo

V tab. č. 4 jsou vyčísleny počty uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Znojmo

v porovnání s celorepublikovým stavem.

Tab. č. 4 Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011

2007 2008 2009 2010 2011

okres Znojmo 5,4 6,0 65,4 42,4 21,6

Česká republika 2,5 3,9 17,4 18,2 14,2 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV

Zatímco v letech 2007 a 2008 se pohyboval počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo

v průměru okolo 5,7 uchazečů, v roce 2009 pak došlo k prudkému nárůstu, a to o 1 090 %

oproti roku 2008. Nárůst můžeme přičíst dopadu celosvětové hospodářské krize. V roce

2010 a 2011 tento počet opět klesá, ale stále zůstává na velmi vysokých hodnotách.

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že hospodářská krize zasáhla znojemský okres mnohem

více než jiné okresy republiky. V roce 2009 vzrostl počet nezaměstnaných uchazečů na

1 VPM v okrese Znojmo o 59,4 uchazečů a v poměru s průměrným počtem ČR byl téměř

čtyřnásobně vyšší. Celá tato situace je vyobrazena v následujícím grafu č. 2.

Graf č. 2 Vývoj počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

2007 2008 2009 2010 2011Okres Znojmo Česká republika

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 4

38

Tab. č. 5 Pořadí umístění okresu Znojmo v počtu uchazečů na 1 VPM v rámci ČR, 2007–2011

2007 2008 2009 2010 2011

Pořadí okresu Znojmo ze 77 okresů 16 39 5 1*) 33

1*) ve statistické ročence byla za rok 2010 zveřejněna tabulka s údaji roku 2009 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV

Každoročně sestavuje MPSV ČR tabulku s údaji o počtu uchazečů na jedno volné pracovní

místo a v ní seřadí všech 77 okresů ČR v pořadí od nejvíce postiženého k okresu (který se

umístí na 1. místě), po okres s nejnižším počtem uchazečů na 1 VPM. V roce 2007 zaujal

okres Znojmo místo ve druhé dvacítce tabulky. I přesto, že počet uchazečů na 1 VPM

v roce 2008 mírně vzrostl, „propadl“ okres Znojmo v tabulkách do druhé poloviny na

39. místo. Následně v roce 2009 zaznamenal katastrofický „postup“ na 5. místo!! Za rok

2010 není možné pořadí uvést. V roce 2011 skončil okres Znojmo s počtem 21,6 uchazečů

na 1 VPM na 33 místě. Oproti roku 2009 to je snížení o 43,8 uchazeče.

Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011

6 8106 348

8 956 9 0408 178

1 253 1 050

137 213 378

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

2007 2008 2009 2010 2011

evidovaní uchazeči počet volných pracovních míst

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tab. (viz příloha č. 4)

39

4.2.3 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu

Znojmo

Podíváme-li se na vývoj míry nezaměstnanosti z pohledu jednotlivých mikroregionů

okresu (viz tab. č. 6), je zřejmé, že mikroregiony Moravsko Krumlovsko a Znojemsko byly

ve sledovaném období stěžejní pro celý okres Znojmo. Za rok 2011 nebyla tato podrobná

data zveřejněna.

Tab. č. 6 Míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010

2007 2008 2009 2010

mikroregion Vranovsko 16,96 % 15,41 % 22,33 % 22,08 %

mikroregion Hrušovansko 16,41 % 13,21 % 17,90 % 17,55 %

mikroregion Moravsko Krumlovsko 8,72 % 8,13 % 12,40 % 11,73 %

mikroregion Znojemsko 11,34 % 11,02 % 15,51 % 14,93 %

okres Znojmo 11,50 % 10,80 % 15,40 % 14,70 %

Česká republika 6,00 % 6,00 % 9,20 % 9,60 % Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce ÚP Znojmo

Špatná situace ohledně pracovních míst v mikroregionech Vranovsko a Hrušovansko má

negativní dopad na míru nezaměstnanosti celého okresu. Přesto, že jsou tyto mikroregiony

rozlohou mnohem menší (zhruba o polovinu) než zbývající znojemský a moravsko

krumlovský, ze sociálního a hospodářského hlediska jde o oblasti trvale problémové.

Graf č. 4 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010

11,53% 10,80%

15,38% 14,73% 14,05%

6,00% 6,00%9,20% 9,60% 8,60%

0,00%

5,00%

10,00%

15,00%

20,00%

2007 2008 2009 2010 2011Okres Znojmo Česká republika


40

V grafu č. 3 je vidět, že s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v okrese Znojmo se potýká výše

zmíněný mikroregion Vranovsko a za ním v těsném závěsu Hrušovansko. Tyto oblasti jsou

značně ovlivněny sezónními pracemi – hlavně v oblasti služeb a zemědělství, jež jsou

příčinou výkyvů ve výši míry nezaměstnanosti v průběhu roku.

Graf č. 5 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech v okrese Znojmo, 2007–2010

16,96%15,51%

22,33% 22,08%

8,72% 8,13%

12,40% 11,73%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

2007 2008 2009 2010

mikroregion Vranovsko mikroregion Hrušovansko

mikroregion Moravsko Krumlovsko mikroregion Znojemsko


Vranovsko – (nejvyšší míra nezaměstnanosti) – je okrajový region, jehož částí prochází

Národní park Podyjí. Tato skutečnost zcela znemožňuje rozvoj průmyslu a podnikání.

Vranovsko má velmi špatnou dopravní obslužnost s možností využití pouze silniční

dopravy. Nabízená práce v této oblasti je velmi špatně ohodnocována. Trh práce je zde

jednostranně orientovaný, a to v oblasti lesnictví, zemědělství a v letních měsících cestovní

ruch u Vranovské přehrady. Mírné podnebí však ani v této oblasti příliš nepřeje, neboť

letní počasí není stabilní a nezaručuje turistům vhodné podmínky.

Hrušovansko – druhý z problémových mikroregionů. Jedná se o okrajovou oblast okresu

zaměřenou na zemědělskou prvovýrobu, s nedostatečnou dopravní obslužností a možností

sezónních prací v konzervárenském a cukrovarnickém průmyslu a v zemědělství.

41

Znojemsko – oblast zemědělsko-průmyslového charakteru. Významnou úlohu na

pracovním trhu v této oblasti hraje dostupnost do Brna i sousedního Rakouska. Další

výhodou je poloha z níž může tato oblast čerpat i do budoucna hlavně v oblasti cestovního

ruchu.

Moravsko Krumlovsko – je oproti tomu region s nejnižší mírou nezaměstnanosti. V této

oblasti je zde zastoupena jak zemědělská prvovýroba, tak i průmysl. Velký podíl na

nízkém počtu nezaměstnaných je i možnost dojíždění za prací do Brna a možnost

pracovních příležitostí nabízí také nedaleká Jaderná elektrárna Dukovany. Mapa

s vyznačením mikroregionů viz příloha č. 1.

4.2.4 Analýza počtu nezaměstnaných dle délky evidence

Tab. č. 7 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011

2007 2008 2009 2010 2011

do 3 měsíců 2 456 2 702 3 541 4 141 3 271

3–6 měsíců 1 007 1 008 1 624 1 369 1 313

6–9 měsíců 492 496 922 612 650

9–12 měsíců 410 321 768 464 425

nad 12 měsíců 2 445 1 821 2 101 2 454 2 519

Celkem 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178


Z údajů tabulky č. 7 a grafu č. 4 je vidět nejvyšší počet uchazečů evidovaných na ÚP, a to

v kategorii uchazečů evidovaných v délce do 3 měsíců. I z těchto hodnot aktuálních

k poslednímu dni příslušného roku, je zřejmé, že se na nezaměstnanosti podepisuje sezónní

charakter regionu, kdy jsou na zimní měsíce propouštěni zaměstnanci v oblasti

stavebnictví, zemědělství a lesnictví (graf viz příloha č. 5).

Vysoký počet nezaměstnaných vykazuje i skupina uchazečů dlouhodobě nezaměstnaných.

Jedná se o uchazeče vedené v evidenci více než 12 měsíců. Jedná se o tzv. problémovou

skupinu, kdy nezaměstnaní si po tak dlouhé době velmi obtížně hledají novou práci, ztrácí

42

pracovní návyky a také důvěru v sebe sama. Na bližší rozbor této skupiny se zaměřím

v kapitole 4.2.6 Analýza problémových skupin.

Nejnižší počty uchazečů vykazuje ÚP Znojmo u uchazečů evidovaných v délce 9–12

měsíců, a to po celé sledované období. V roce 2008 došlo ke snížení uchazečů

evidovaných v délce 6–9 měsíců. Rok 2009 zaznamenal nárůst uchazečů v téměř všech

kategoriích vyjma kategorii nad 24 měsíců, která zaznamenala pokles o 455 uchazečů,

tj. cca 10,5 %. V roce 2010 vzrostly počty uchazečů ve skupinách do 3 měsíců a od

12 měsíců výše. Počty uchazečů evidovaných v době 3–12 měsíců se naopak snížily.

Graf č. 6 Vývoj nezaměstnanosti dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011

2 4562 702

3 541

4 141

3 271

410 321

768464 4250

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

2007 2008 2009 2010 2011

do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců9 - 12 měsíců 12-24 měsíců nad 24 měsíců


43

4.2.5 Vývoj počtu nezaměstnaných dle věkové struktury

Věk hraje u nezaměstnaných obecně významnou roli. Zaměstnavatelé při hledání nových

pracovníků pohlíží na uchazeče z více hledisek: kvalifikace, délky praxe a v neposlední

řadě i na věk.

Z hlediska věkové struktury nezaměstnaných je dle statistik nejvíce nezaměstnaných ve

věku 30–49 let, z toho více žen. Druhou věkovou skupinou, která nenachází na trhu práce

uplatnění, jsou osoby v předdůchodovém věku (nad 50 let). V této kategorii je naopak více

nezaměstnaných mužů. Kategorie do 19 let vykazuje nejnižší počty evidovaných uchazečů.

Grafy dle jednotlivých věkových kategorií s rozdělením nezaměstnaných mužů a žen (viz

příloha č. 6).

Tab. č. 8 Počet nezaměstnaných dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011

2007 2008 2009 2010 2011

do 19 let 275 293 419 336 329

z toho ženy 138 141 199 140 145

z toho muži 137 152 220 196 184

20 - 29 let 1 361 1 305 2 081 1 988 1 927

z toho ženy 652 616 875 824 844

z toho muži 709 689 1 206 1 164 1 083

30 - 49 let 2 898 2 705 3 758 3 974 3 597

z toho ženy 1 834 1 699 2 067 2 130 1 989

z toho muži 1 064 1 006 1 691 1 844 1 608

nad 50 let 2 276 2 045 2 698 2 742 2 325

z toho ženy 1 102 1 009 1 180 1 219 1 021

z toho muži 1 174 1 036 1 518 1 523 1 304

Celkem 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistik nezaměstnanosti MPSV

44

Zatímco nezaměstnaných ve věku 30–49 let bylo nejvíce v roce 2010, v ostatních

věkových skupinách kulminovaly počty nezaměstnaných v předchozím roce..

Graf č. 7 Vývoj nezaměstnanosti dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011

419

336

329

1 36

1

1 30

5

2 08

1

1 98

8

1 92

7

2 89

8

2 70

5

3 75

8

3 97

4

3 59

7

2 27

6

2 04

5

2 69

8

2 74

2

2 32

5

275

293

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

2007 2008 2009 2010 2011do 19 let 20 - 29 let 30 - 49 let nad 50 let


Nejvíce nezaměstnaných na konci roku 2011 bylo ve věkové kategorii 30–49 let, a to 3 597

uchazečů.

4.2.6 Analýza problémových skupin

Abychom mohli více pochopit příčiny nezaměstnanosti, je potřeba podívat se na ni také

z pohledu problémových skupin, do níž patří:

osoby se zdravotním postižením,

absolventi škol a mladiství,

osoby pečující o dítě do 15 let věku,

osoby předdůchodového věku (starší 50 let),

dlouhodobě nezaměstnaní a uchazeči bez kvalifikace.

45

Tab. č. 9 Nezaměstnanost rizikových skupin v okrese Znojmo, 2007–2011

2007 2008 2009 2010 2011

osoby se zdravotním postižením 919 929 1 018 962 856

z toho ženy 450 470 487 477 403

z toho muži 469 459 531 485 453

absolventi škol a mladiství 412 436 657 605 589

osoby pečující o dítě do 15 let 856 1 078 1 360 1 374 1 257

z toho ženy 847 1 061 1 340 1 356 1 235

z toho muži 9 17 20 18 22

osoby v předdůchodovém věku (nad 50 let) 2 276 2 045 2 698 2 742 2 325

z toho ženy 1 102 1 009 1 180 1 219 1 021

z toho muži 1 174 1 036 1 518 1 523 1 304

dlouhodobě nezaměstnaní 2 445 1 821 2 101 2 454 2 519

z toho ženy 1 459 1 129 1 239 1 334 1 375

z toho muži 986 692 862 1 120 1 144

Uchazeči bez kvalifikace 1 939 1 807 2 282 2 151 1 975

z toho ženy 1 235 1 159 1 335 1 266 1 124

z toho muži 704 648 947 885 851

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce ÚP Znojmo a na základě údajů ze statistik nezaměstnanosti MPSV

Osoby se zdravotním postižením – jsou problémovou skupinou, která se díky svému

zdravotnímu handicapu těžko uplatňuje na trhu práce vzhledem k povaze a charakteru

regionu. Počty nezaměstnaných zdravotně postižených osob se pohybují za sledované

období v rozmezí od 856 do 1 018 uchazečů. Podíl mužů a žen je po celou dobu vyrovnán.

46

V roce 2011 dosáhl počet uchazečů nejnižších hodnot – 856 uchazečů. Oproti roku 2010

činí pokles o 106 osob.

Absolventi škol a mladiství – nejvyšší nezaměstnanosti dosáhla tato skupina v roce 2009,

kdy bylo na ÚP Znojmo evidováno celkem 657 uchazečů. V následujících letech stavy

znovu klesají a v roce 2011 bylo evidováno celkem 589 osob.

Osoby pečujících o dítě do 15 let – jsou i v dnešní době stále velkým problémem na trhu

práce. Ač ne vlastní vinou mají tyto osoby stále problém najít práci. Mohou mít

dostatečnou kvalifikaci, zkušenosti, dovednosti, ale fakt, že mají nezletilé děti, je staví na

„vedlejší kolej“. Zahrnuje většinou matky po mateřské dovolené příp. s malými dětmi,

které nechce nikdo zaměstnávat, neboť nemohou pracovat ve směnném provozu nebo hrozí

častá absence.

Osoby v předdůchodovém věku (starší 50 let) – jsou znevýhodněni častými zdravotními

problémy, což je ovlivňuje a omezuje při výběru pracovních příležitostí. Daří se je

umisťovat na VPP a společensky účelová pracovní místa. Počet těchto osob na konci roku

2011 čítá 2 325 uchazečů, tj. 24,4 % celkového počtu rizikové skupiny. Oproti roku 2010

došlo k poklesu o 417 uchazečů. V této skupině převládá po celé sledované období počet

nezaměstnaných mužů nad ženami.

Dlouhodobě nezaměstnaní a uchazeči bez kvalifikace – je jedinou skupinou, v níž počty

nezaměstnaných stále stoupají. S těmito uchazeči jsou největší problémy s umísťováním na

trhu práce. Jedná se o skupinu lidí, kteří nacházejí uplatnění jen velmi těžko a pokud ano,

tak pouze krátkodobě. U těchto nezaměstnaných dochází ke kumulaci handicapů (jsou to

ve větší míře alkoholici, bezdomovci a u dlouhodobě nezaměstnaných jde o osoby buď se

základním vzděláním příp. o osoby bez vzdělání). Tyto uchazeče je možné zaměstnat

pouze na VPP nebo na práce krátkodobého charakteru. V roce 2011 činí počet dlouhodobě

nezaměstnaných 2 519 osob, z toho 1 375 žen. Podíl uchazečů bez kvalifikace je 20,7 %

a jejich celkový počet je 1 975, z toho 1 124 žen. Oproti roku 2010 přibylo v evidenci

dlouhodobě nezaměstnaných 65 osob, naproti tomu pokleslo množství uchazečů bez

kvalifikace o 176 osob. Obě tyto skupiny tvoří dohromady 47,2 % všech uchazečů

problémových skupin.

47

Graf č. 8 Vývoj počtu nezaměstnaných skupin v okrese Znojmo, 2007–2011

919

929

1 01

8

962

856

412

436 65

7

605

58985

6 1 07

8 1 36

0

1 37

4

1 25

7

2 27

6

2 04

5

2 69

8

2 74

2

2 32

5

2 44

5

1 82

1 2 10

1 2 45

4

2 51

9

1 93

9

1 80

7

2 28

2

2 15

1

1 97

5

01

000

2 00

03

000

2007 2008 2009 2010 2011

osoby se zdravotním postižením absolventi škol a mladistvíosoby pečující o dítě do 15 let osoby v předdůchodovém věku (nad 50 let)dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči bez kvalifikace

Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z tab. č. 9

48

4.2.7 Analýza nezaměstnanosti dle KZAM

Z níže uvedené tabulky vyplynulo, že počet nezaměstnaných se vyvíjí nepřímou úměrně.

Čím vyšší vzdělání, tím nižší počet evidovaných uchazečů. Na trhu práce mají největší

uplatnění kvalifikovaní lidé a řemeslníci.

Tab. č. 10 Uchazeči podle klasifikace zaměstnání (KZAM) v okrese Znojmo, 2007–2011

2007 2008 2009 2010 2011

tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 35 28 55 65 58

tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci 157 162 217 216 187

tř. 3 – techničtí, zdravotní, pedagogičtí pracovníci 434 405 554 546 422

tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) 460 507 624 695 658

tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a v obchodě 1 024 1 142 1 438 1 459 1 470

tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 337 386 386 429 200

tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 1 230 1 343 1 983 2 052 1 472

tř. 8 – obsluha strojů a zařízení 476 422 665 628 506

tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 107 2 111 2 699 2 532 2 485

tř. 0 – příslušníci armády 2 1 1 2 2

nezadáno 86 303 334 416 718

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistik nezaměstnanosti MPSV

49

4.3 Kvalitativní výzkum strukturální nezaměstnanosti a její

dlouhodobý vliv na psychický stav jedince

V kvalitativním výzkumu této bakalářské práce jsem se zabýval důsledky ztráty práce

z pohledu nezaměstnanosti jako psychologického fenoménu. Cílem tohoto výzkumu bylo

zjistit postoj nezaměstnaných respondentů ke ztrátě zaměstnání na okrese Znojmo a jejich

strategie spojené s překonáním období nezaměstnanosti.

4.3.1 Cíle výzkumu

Cílem výzkumu bylo zjistit:

1. subjektivní pocity způsobené ztrátou práce,

2. způsob, jakým nezaměstnaní překonávají období nezaměstnanosti,

3. zájem nezaměstnaných na získání nové práce,

4. preferované způsoby zaměstnávání.

Ke zjišťování názorů a postojů nezaměstnaných jsem použil osobní rozhovory (interview).

Rozhovor zahrnoval 19 otázek bez časového limitu na odpověď. Otázky byly formulovány

jako otevřené a na závěr jsem položil dotázaným uzavřené otázky demografického

a informačního charakteru. Rozhovory u všech zúčastněných nebylo možné získat

nahráváním (z důvodu jejich nesouhlasu), proto jsem vyhotovil záznamový arch (viz

příloha č. 7), do něhož jsem zaznamenával odpovědi dotazovaných.

Zkoumaný vzorek respondentů se původně skládal z 39 respondentů. Do výzkumu bylo

zařazeno 20 mužů a 16 žen. 3 respondenti do výsledků zařazeni nebyli, neboť

nezodpověděli na všechny otázky. Výzkum byl prováděn před budovou úřadu práce ve

Znojmě v měsíci únoru 2012. Průměrný věk respondentů činí 36,4 roků. Rozdělení

zkoumaného vzorku respondentů dle vzdělání:

33, 3 % se základním vzděláním,

25 % vyučených,

11,1 % vyučených s maturitou,

25 % ÚSO a ÚSV,

5,6 % s vysokoškolským vzděláním.

50

V partnerském vztahu žije 41,7 % respondentů, 58,3 % žije osamoceně (svobodný,

rozvedený, vdovec). 25 % respondentů naposledy pracovalo jako THP a 75 % pracovalo

v dělnických profesích.

Výsledky rozhovorů jsem zpracoval kvantitativní a kvalitativní analýzou obsahu odpovědí.

Na základě obsahové analýzy jsem zjistil:

1. Rozdíly v psychické odolnosti vnímání ztráty práce.

2. Nezbytnost rodinné podpory a udržování sociálních kontaktů.

3. Výrazné motivační rozdíly pro hledání vhodného zaměstnání.

4. Rozdíly v požadavcích na formu zaměstnání.

Rozdíly v psychické odolnosti vnímání ztráty práce

Každý třetí dotázaný nezaměstnaný neví, „co bude dál“. Z jejich odpovědí byly znát

obavy, nejistota a v některých případech (u osob, které se nemají o koho opřít) i beznaděj.

Většina odpovědí byla pesimistická, valná část tazatelů odpovídala větou: „Nestojí za

nic.“. S tímto přístupem jsem se setkal u skupiny osob se základním vzděláním (v 66,7 %),

u skupiny osob vyučených (v 65,5 %) a u osob ve věkové kategorii nad 50 let (v 77,8 %).

Zcela odlišný postoj k situaci měli absolventi škol a osoby se základním vzděláním do

19 let. Nedovedli si sice představit, jak se bude jejich život odvíjet dále, ale situaci neřešili

a z jejich odpovědí jsem pochopil, že vše přenechávají na druhých – v jejich případě na

rodičích (jednalo se o 80 % respondentů této věkové kategorie). Jejich odpovědi byly

vesměs laxního charakteru, typu: „Já to neřeším.“, „Počkám, jestli mi na pracáku něco

najdou.“. Pouze 20 % z nich vnímalo situaci jako velmi vážnou a získání práce je jejich

prioritou. Postřehnul jsem rozdíl ve vnímání postojů k nezaměstnanosti u dlouhodobě

nezaměstnaných. S rostoucí délkou nezaměstnanosti výrazně klesá sebedůvěra a stoupá

pocit rezignace. Respondenti ve svých odpovědích nejčastěji uváděli, že už teď žijí ze

sociálních dávek. Nezaměstnaní žijící na venkově (ve věku nad 50 let) uváděli, že vlastní

zahradu, na fyzickou práci jsou zvyklí a tudíž se pokusí vyžít z těchto možností. 61,1 %

oslovených respondentů výrazně pocítilo pokles životní úrovně. Nejméně tato situace tíží

muže a ženy ve věku do 19 let. Muži do 30 let žijící v partnerském vztahu byli zodpovědní

a výrazně si uvědomovali závažnost situace. Věřili, že si práci co nejdříve najdou.

51

Dalším zjištěným společným znakem byl zhoršený zdravotní stav u nezaměstnaných ve

věku 31–50 let. 16,7 % mužů a 25 % žen uvedlo subjektivní potíže spojené s nespavostí,

únavou, úzkostí a vnitřní nevyrovnaností.

Nezbytnost rodinné podpory a udržování sociálních kontaktů

41,6 % dotázaných krátkodobě nezaměstnaných (do 12 měsíců) uvedlo jako oporu

v těžkých situacích životního partnera. 13,8 % všech respondentů uvedlo děti, 18,3 % své

známé a kamarády. Ve věkové kategorii do 19 let (27,7 %) to byli výhradně rodiče.

V 72,2 % odpovědí byla uváděna rodina jako zázemí, které je nezbytné pro řešení

a překonání tak obtížné situace. Příbuzní pomáhají nezaměstnaným v 25 % případů.

Výrazné motivační rozdíly pro hledání vhodného zaměstnání

33,3 % mužů ve věkové kategorii do 31–50 let se aktivně podílí na hledání nové práce.

Jsou ochotni pracovat v zahraničí nebo jako OSVČ. Mezi ženami to je 75 % svobodných

žen bez závazků ve věku do 50 let, které nevidí problém v jazykových znalostech, ale mají

obavy z neznalosti cizího pracovního trhu. 50 % z nich uvedlo, že by neváhaly odejít tam,

kde už pracují jejich známí a přátelé (nutnou podmínkou je samozřejmě na naše poměry

nadstandardní příjem). Původní profesi jsou při výhodných platových podmínkách ochotni

změnit muži v 58,3 % všech dotázaných i za cenu dojíždění. Nejsou však ochotni se trvale

přestěhovat. Trvale by se přestěhovalo jen 14,3 % z nich. Ženy jsou ochotny dojíždět ve

43,8 % případů. Přestěhovat z důvodu zabezpečení rodiny by bylo ochotno 14,3 % z nich.

33,3 % mužů se základním vzděláním je ochotno za prací dojíždět nebo se i přestěhovat,

ne však do zahraničí. Důvodem je neznalost a neochota učit se cizí jazyk. 40 % mužů bez

závazků, se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, by neváhalo se za dobře

placenou prací přestěhovat. Přitom znalost angličtiny považuje za dostačující pro práci

v zahraničí 83,3 % všech respondentů. Znalost angličtiny slovem i písmem uvedlo 7

dotázaných, tj. 19,4 %. Znalost němčiny slovem i písmem uvedli pouze 2 dotázaní,

tj. 5,6 % všech respondentů. 33,3 % mužů v kategorii 31–50 let si myslí, že už by nemohli

žít jinde. Přestěhování v rámci České republiky by zvážilo jen 13,3 % respondentů žijících

v partnerských vztazích. Převážně ženy bez partnera ve věku nad 50 let se cítí při

rozhodování o budoucím zaměstnání zcela bezradné a nejsou schopny na zásadní otázky

ohledně stěhování konkrétně odpovědět (ženy se základním vzděláním).

52

Rozdíly v požadavcích na formu zaměstnání

Ženy s nezletilými dětmi by v 71,4 % uvítaly možnost práce na zkrácený pracovní úvazek,

stejně se vyjádřilo 55,6 % uchazečů ve věku nad 50 let. 44,4 % všech respondentů by dalo

přednost zkrácení týdenní pracovní doby před propuštěním. 72,7 % středoškolsky

a vysokoškolsky vzdělaných uchazečů by uvítalo možnost práce z domu – přes internet.

4.4 Strategie pro zvládání nezaměstnanosti po stránce

psychologické

Žádný jedinec není vybaven stejnými osobnostními vlastnostmi. Zvládnout období

nezaměstnanosti je velmi složité. Záleží na věku, pohlaví, vzdělání, profesi, psychické

odolnosti, zdravotním stavu, příslušnosti k etnické skupině a na různých kombinacích

těchto hledisek.

Důležitá je podpora rodiny, životního partnera a dětí. Pokud nežije nezaměstnaný

v partnerském svazku, je důležité, aby se obklopil přáteli, kamarády a známými. Udržování

sociálních kontaktů pomáhá vyplňovat časovou strukturu dne a nezaměstnaný má pocit

seberealizace. Kontakt s okolím umožňuje zvládat každodenní emoce, nezaměstnaný se má

komu svěřit, může otevřeně hovořit o svých problémech, pocitech a starostech. Důležité je,

aby byl akceptován takový, jaký je. Velkou měrou ke zvládnutí kritického období je

aktivita při udržování společenských styků, rozvoj tvořivosti, duševních aktivit, případně

i vzdělávání.

V životě nezaměstnaného je úspěšná pomoc blízkých vázána na množství denních aktivit.

Bylo prokázáno, že nezaměstnaný si potřebuje udržet zdraví, společenské kontakty, musí

být schopen smysluplně využít volný čas, musí mít pravidelné činnosti, které ho nutí něčím

se zabývat. Nezaměstnaný musí vždy věřit v sebe sama, jinak se pomoc zvenčí míjí

účinkem.

53

4.4.1 Jak se zachovat v případě ztráty práce

Nepodléhat beznaději a nepřipouštět si tlak špatné situace

Každý jedinec by měl být schopen sebereflexe a dokázat reálně zhodnotit, co a proč se

stalo. Protože pochopí-li podstatu problému, může rychleji zareagovat a vyvarovat se

přílišné psychické zátěži, která se s postupným prodlužováním délky nezaměstnanosti

dostaví a začne organizmus oslabovat. Důležité je, aby se postižený nenechal odradit ani

v případě neúspěchu, neboť se žádostí o nové pracovní místo souvisí i možnost odmítnutí.

Tento neúspěch nemusí být nutně ukazatelem odborných či osobních „ne“kvalit člověka.

Nezaměstnanost je v dnešní době vysoká a dávné předsudky spojené s odsuzováním

člověka, který nemá práci, se stávají minulostí. Důležité je zachovat si sebedůvěru, hrdost,

vážit si sama sebe i svého života.

Žít aktivně, naplánovat a rozvrhnout si činnosti celého dne

V době nezaměstnanosti je důležité naplánovat si práci na celý den, stále něco dělat a

něčím se zabývat. Nezaměstnaný by měl pečovat:

O sebe sama (o svůj zevnějšek) – tato činnost napomůže k udržení zdravého

sebevědomí.

O své vzdělání – rozšiřování své kvalifikace popř. rekvalifikace, studium jazyků,

získávání dovedností, které mu mohou být v budoucnu užitečné.

O koníčky – umožňuje-li to finanční stránka nezaměstnaného, může se zaměřit na

tzv. volnočasové aktivity, kterými bude rozvíjet své tvořivé schopnosti, budou

zdrojem radosti, potěšení a pomohou zvýšit jeho sebevědomí.

O rodinu a blízké – pěstovat dobré vztahy, které budou nezaměstnanému oporou a

pomohou mu překlenout nepříznivou životní situaci.

V tomto „volném čase“ zhodnotit dosavadní životní a pracovní zkušenosti

Je dobré se v tomto čase zaměřit na vše, co nezaměstnaný v životě dokázal, co umí,

zhodnotit všechny dovednosti a schopnosti. Připraví-li se dobře na rozhovor

s potencionálním zaměstnavatelem, překoná tím strach a obavy, které při prvním pohovoru

vyvstávají.

54

Neizolovat se

Nezaměstnaný by se neměl uzavírat do sebe, naopak měl by sledovat, co se kolem něj děje,

situaci na trhu práce, být v kontaktu se sociálním okolím, které je jedním z nejdůležitějších

zdrojů včasných a potřebných informací o možnosti nových zaměstnání.

Najít si brigádu

Nezaměstnaný by neměl zůstávat v nečinnosti, ale měl by se snažit najít si krátkodobou

práci – brigádu, práci na částečný pracovní úvazek, apod. třeba i méně placenou (tzv. pod

úrovní své kvalifikace).

Stanovit úspornou životní strategii

Nedostatek finančních prostředků vede k přehodnocení dosavadních životních hodnot –

plýtvání energiemi, vlastnictví nesmyslně nahromaděných předmětů, které nejsou k životu

vlastně vůbec potřeba.

Pečlivě se starat o své zdraví

Ztráta práce a obavy z toho, zda nezaměstnaní novou práci opět najdou, jsou provázeny

pocity smutku, úzkosti a depresemi. Všechny tyto příčiny mohou po čase vyvolat

psychosomatická onemocnění. Nepříjemné duševní stavy pocházející ze ztráty práce

mohou být eliminovány tělesným či relaxačním cvičením nebo psychoterapií. K fyzickému

zdraví pomáhá také dostatek spánku, odpočinku a aktivit. Nezaměstnaný si musí i v době,

kdy je bez práce, udržet pravidelný denní rytmus, který si naplánuje.

4.4.2 Jak najít pracovní uplatnění

Problém s hledáním nového pracovního uplatnění vyvstává ve chvíli, kdy nezaměstnaný

zjistí, že jeho dosavadní profesní znalosti není možné na trhu práce uplatnit. Důležité je,

aby si své znalosti a dovednosti utřídil a položil si otázku, jestli je může uplatnit i mimo

svou dosavadní profesi. V této kapitole nabídnu možnosti a praktické rady, jak si aktivně

hledat zaměstnání.

55

Každý jedinec, který přichází na trh práce, by měl být dopředu vybaven znalostmi jak se

zachovat v případě ztráty práce. Jsem toho názoru, že informace podávané úřadem práce

jsou sice důležité, ale nezaměstnaný se je dozvídá pozdě – ve chvíli, kdy je jeho psychika

otřesena touto skutečností. Mnoho takto postižených není schopno za dané situace

racionálně uvažovat a jednat. Pro člověka, který přišel o práci, je důležité, aby byl po

psychické stránce vyrovnaný a nebyl vystavován zbytečným stresům. Jedině tak může

v klidu začít hledat novou práci.

4.4.3 Integrovaný informační portál MPSV

K portálu má přístup každý, kdo má počítač s připojením k internetu. Veřejně přístupné

jsou i počítače v knihovnách (Městská knihovna Znojmo), na magistrátech některých měst

nebo v internetových kavárnách (MegaZone Znojmo). Ti, kteří počítač nevlastní nebo

nemají přístup k výše zmíněným zdrojům, mohou využít samoobslužné počítače

a informační kiosky umístěné přímo na úřadech práce. Použití je bezplatné, stejně jako

všechny služby, které portál poskytuje.

Integrovaný informační portál MPSV ČR je veřejný informační zdroj Ministerstva práce

a sociálních věcí ČR, který je určen každému občanovi. Občan zde získá odpovědi na

základní otázky:

Ztratil jsem práci, co mám dělat?

Je důležité nečekat a začít si hledat práci ihned. Hledání může začít čtením inzerátů

v tisku, dotazováním se v podnicích, studiem seznamu volných míst vyvěšených na

úřadu práce nebo pomocí internetu.

Nezvládnu práci s internetem.

I pro tyto občany má portál řešení. Na úvodní stránce je umístěn text s nápovědou

a instruktážním filmem. V případě, že i tak si neví občan rady, může zavolat do

kontaktního centra, kde mu operátoři ochotně poradí. Internetový portál MPSV je

něco jako knížka, v níž můžete listovat a najdete zde nejaktuálnější informace.

56

Jaká je nabídka volných míst?

Volná místa lze najít dle různých kritérií – vzdělání, oboru, místa, zdravotního

omezení, dopravního spojení atd. Na portále je možné najít i seznam agentur práce,

na které se může uchazeč obrátit.

Co mám dělat, abych každý den dostával informace o nových volných místech

odpovídající mým požadavkům?

V případě, že hned při první návštěvě portálu vhodné místo nenajdete, je možné

nechat si zasílat nabídky na volná místa e-mailem. Nabídka volných míst je

zasílána každé ráno. K tomu je však potřeba se na portál zaregistrovat, což s sebou

přináší i jiné výhody. Obavy některých ze zadání osobních údajů nejsou na místě,

neboť ochrana údajů je zajištěna.

Ztratil jsem zaměstnání a chtěl bych se rekvalifikovat.

Nemůže-li nezaměstnaný najít práci ve svém oboru, nabízí ÚP možnost

rekvalifikace. Pro případnou rekvalifikaci však musí nezaměstnaný splňovat určité

podmínky:

1. být v evidenci ÚP jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání,

2. odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady pro zvolený rekvalifikační

kurz a výkon profese, na níž se chce rekvalifikovat (např. vzdělání, znalosti

a dovednosti),

3. zdravotní způsobilost pro absolvování rekvalifikačního kurzu a výkon

zvolené profese,

4. není-li předpoklad pro získání vhodného pracovního místa při současném

stavu (nemá-li uplatnění na trhu práce při současné kvalifikaci),

5. je-li reálný předpoklad po rekvalifikaci získání nového zaměstnání.

Chtěl bych zkusit najít práci v zahraničí. Jaká jsou má práva jako občana členské

země EU při hledání zaměstnání v jiné zemi EU?

Od 1. 5. 2011 se českým občanům na základě zrušení tzv. přechodných opatření

otevřel pracovní trh ve všech členských státech EU, státech Evropského

hospodářského prostoru i Švýcarska. Nabídka volných míst a poptávku na pracovní

místo najde občan na portálu v sekci EURES, který poskytuje služby pracovníkům,

uchazečům i zájemcům o práci, zaměstnavatelům, resp. všem občanům, kteří mají

57

zájem o práci v zahraničí – ať už stálou nebo jen sezónní. Jsou zde nabízeny

odkazy na vzory životopisů i jazykové kurzy zdarma. Z portálu je možné se připojit

přímo na stránky EURES.

Na jaké sociální dávky mám nárok?

Na portálu MPSV najde nezaměstnaný odkaz „Sociální poradce“, v němž najde

nabídku možností čerpání sociálních dávek a příspěvků. V online formulářích je

možné zjistit nárok a výši příspěvků.

Nejen občan, který ztratil zaměstnání nebo uvažuje o jeho změně, může na portálu v sekci

týkající se zaměstnanosti nalézt na adrese: portal.mpsv.cz/sz mnoho důležitých informací

a využít nabídku zajímavých služeb.

4.4.4 Jiné možnosti jak nalézt práci

Ne všichni nezaměstnaní disponují znalostí výpočetní techniky nebo mají přístup

k počítači a internetu. I pro ty je tu několik možností, jak si začít hledat práci. Každý může

začít pročítáním inzerátů v tisku, dotazováním se v podnicích, pročítáním a prostudováním

seznamů volných míst vyvěšených na úřadu práce. Udržování sociálních kontaktů je také

způsobem jak rychle sehnat práci. Sociální okolí je často zdrojem včasných a velmi

potřebných informací o možnostech nových pracovních příležitostí.

58

5 Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo na základě analýzy situace na okrese Znojmo

a provedeného kvalitativního výzkumu psychického vnímání nezaměstnanosti vytvořit

doporučení ohledně strategií pro zvládání nezaměstnanosti jako sociálně psychologického

fenoménu a přijetí opatření k nalezení pracovního uplatnění.

Zásadní problém znojemského okresu, s nímž se nedá v současné době nic dělat, spočívá

v jeho příhraniční poloze a fakt, že značná část leží v Národním parku Podyjí, což je pro

rozvoj ekonomiky velmi nevhodné. Okres je řídce osídlen, dalšími faktory, které vedou

k vysoké míře nezaměstnanosti v regionu jsou: absence velkých podniků, nedostatečná

dopravní infrastruktura a nezájem ze strany zahraničních investorů. Znojemsko vytváří tzv.

hospodářsky slabý region. Zemědělský charakter okresu nenabízí dostatek pracovních

příležitostí po celý rok, tímto region inklinuje k sezónním pracím. Nejhorší situace z tohoto

pohledu je v mikroregionech Vranovsko a Hrušovansko, které jsou označeny za trvale

problémové.

Vzniká velmi málo volných pracovních míst. Zaměstnavatelé stále více využívají možnost

uzavírání pracovních smluv na dobu určitou, proto nemusí dávat zaměstnancům výpovědi

a nejsou nuceni vyplácet odstupné. Dříve to byla doména firem se sezónním charakterem

výroby, dnes takto postupují i ostatní firmy v regionu.

Z analýzy statistických údajů vyplynulo, že za období let 2007–2011 se okres Znojmo

potýkal s nejvyšší nezaměstnaností v roce 2009, kdy nezaměstnanost dosáhla míry 15,4 %

a počet uchazečů na 1 VPM činil 65,4 uchazeče. V následujících letech nezaměstnanost

sice nabrala klesající směr, ale domnívám se, že její ústup a pokles bude pomalý a bude

trvat mnohem déle. Je zřejmé, že celá tato situace je odrazem dopadu celosvětové

hospodářské krize, která ještě neskončila.

Značné množství prací sezónního charakteru se podepisuje na vysokých počtech

nezaměstnaných v zimních obdobích (v 1. a 4. čtvrtletích). Nejnižší nezaměstnanost bývá

ve 2. a 3. čtvrtletí, kdy zaznamenávají ÚP největší poklesy ve skupině uchazečů vedených

v evidenci do 3 měsíců. Na vysoké a trvalé míře nezaměstnanosti se podílí hlavně

problémové skupiny a v největším rozsahu pak skupina dlouhodobě nezaměstnaných.

59

Kategorii uchazečů nad 50 let vykazuje vyšší nezaměstnanost mužů. U nezaměstnanosti

z pohledu věkové struktury jsem zjistil, že uplatnění na trhu práce je nejobtížnější najít pro

osoby ve věku 30–49 let, přičemž vyšší jsou počty nezaměstnaných žen. Muži nacházejí

uplatnění v sezónních pracích zejména ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví. 30,39 %

všech nezaměstnaných je uchazečů dle KZAM ve tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní

pracovníci. Během sezónních prací se uplatňuje na trhu práce nejvíce vyučených uchazečů.

Provedeným kvalitativním výzkumem jsem zjistil, že každý 3. dotázaný žije v nejistotě

a vyjádřil obavu o budoucnost. U 41,7 % respondentů se vyskytly zdravotní potíže

v důsledku špatného psychického stavu spojeného se ztrátou zaměstnání. Nejmenší starosti

s nezaměstnaností a hledáním si nové práce má skupina mladých lidí do 19 let. 72,2 %

dotázaných uvedlo, že k překonávání obtížné situace jim pomáhá rodinné zázemí. V 58,3

% případů všech dotázaných mužů jsem shledal, že jsou ochotni změnit zcela svoji

původní profesi a za prací dojíždět. Za prací je ochotno přestěhovat se pouze 14,3 % ze

všech. 40 % svobodných mužů se SŠ a VŠ je ochotno se za prací přestěhovat i do

zahraničí. Chtěl bych poukázat na skutečnost, že 71,4 % žen pečujících o nezletilé děti

a 55,6 % uchazečů předdůchodového věku uvedlo, že by uvítali možnost práce na

zkrácený pracovní úvazek.

Je důležité, aby nezaměstnaní nezůstávali v těžké situaci sami, aby se obklopili těmi,

kterým na nich záleží a naopak. Záleží na tom, jak se k problému nezaměstnanosti postaví

oni sami. Je nutné, aby udržovali sociální kontakty, které bývají často zdrojem informací

o pracovních příležitostech. Nezaměstnaný se musí se aktivně zapojit do hledání

zaměstnání a pokusit se najít třeba i méně placenou krátkodobou práci. Tím předejdou

vzniku psychických poruch a zdravotních problémů.

V případě ochoty naučit se základy cizího jazyka a vydat se za prací do zahraničí je pro

uchazeče připraven dostatek informací dostupných pro všechny, a to buď na internetu,

nebo přímo na úřadech práce. Pracovní trh v EU je ochoten přijmout kvalifikované

pracovní síly i se základní znalostí jazyka. Pro obyvatele znojemského regionu je

nejjednodušší uplatnění na rakouském trhu práce, které má z EU nejnižší míru

nezaměstnanosti a vyznačuje se nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Poradce

EURES na ÚP Znojmo může zprostředkovat informace o volných pracovních místech,

vybavit pracovně právní náležitosti. Důležité je aby lidé pochopili, že není nutné mít obavy

60

z neznámého prostředí, neboť odborové organizace v zemích EU důsledně dbají na

dodržování práv zaměstnanců a povinností zaměstnavatelů.

Stejně důležitý je jak přístup ze strany uchazeče o práci, tak i přístup ze strany státní

správy. Tak, jako se zachoval rakouský servis trhu práce, který v roce 2010 podnikl akci za

účelem získání volných pracovních míst s pozitivním výsledkem, kdy bylo nově vytvořeno

14 tis. míst. I toto je způsob, který by pomohl i okresu Znojmo.

Nezaměstnanost byla, je a bude. Je způsobena převahou nabídky pracovní síly nad

poptávkou. Je-li míra nezaměstnanosti nízká, může být prospěšná a vést k lepším

podmínkám na trhu práce. Dojde-li však k situaci, kdy nabídka poptávku převyšuje

mnohonásobně, dochází ke krizi na trhu práce. Nejdůležitější je, aby vznikala volná

pracovní místa. Na okrese Znojmo je jich zoufalý nedostatek. Pokud se situace nezlepší,

nezbývá převážně občanům mikroregionů Vranovsko a Hrušovansko nic jiného, než

vycestovat za prací do Rakouska, případně Německa. Nezaměstnaný si musí chtít najít

práci. Je to stejné jako s psychickou odolností. Každý musí věřit ve své schopnosti.

61

Seznam použité literatury ARNOLD, John; SILVESTER, Joanne; PATTERSON, Fiona; ROBERTSON,

Ivan; COOPER, Cary; BURNES, Bernard. Psychologie práce. 1. vyd. Brno:

Computer Press, a. s., 2007. 629 s. ISBN 978-80-251-1518-3.

BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a

sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s.

ISBN 80-247-9006-8.

BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti.

1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9.

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha:

C. H. Beck, 2007. 486 s. ISBN 978-80-7179-893-4.

FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.

Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2.

FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007.

145 s. ISBN 978-80-903914-0-6.

HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha:

Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.

HEINDL, Jan. Kvalitativní výzkum. 2. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2008. 407 s.

ISBN 978-80-7367-485-4.

HUBINKOVÁ, Zuzana a kol. Psychologie a sociologie ekonomického chování.

3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 280 s. ISBN 978-80-247-1593-3.

JÁČ, Ivan a kol. Jedinečnost obce v regionu. 1. vyd. Příbram: PBtisk Příbram,

2010. 203 s. ISBN 978-80-7431-038-6.

JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 288 s.

ISBN 978-80-7367-269-0.

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010.

544 s. ISBN 978-80-7357-585-4.

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: Slon, 2008. 324 s.

ISBN 978-80-86429-87-8.

SAMUELSON, Paul, A., NORDHAUS, William, D. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS

Svoboda, 2007. 778 s. ISBN 978-80-205-0590-3.

WILDMANOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, 2005. 139 s. ISBN 80-210-3652-4.

62

WONKA, Renate; ERTL, Sonja; PEYRL, Johannes. Arbeitslos was nun? – Ein

Ratgeber. 1. Verlag Wien: TDS TypoDruckSares GmbH. 2010. 200 s.

ISBN 3-7063-0228-4.

Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Brně. Správní obvody. Poslední

revize 2012. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:

<http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mapy_a_kartogramy>.

EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION. Projekt [online].

[cit. 2012-04-02]. Dostupné z: < http://cz.zuwins.at/>.

Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji [online]. Poslední revize

2012. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z portálu:

<http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky/jihomoravsky_kraj_12_2011.pdf>.

MPSV ČR. Eures již nabízí sezonní práce na léto. [online]. Poslední revize 2012.

[cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/11960>.

MPSV ČR. Služba EURES v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru

[online]. Uveřejněno 2007-10-30, Poslední aktualizace 2011-07-18 [cit 2012-04-

02]. <http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures>.

MPSV ČR. Statistiky nezaměstnanosti. [online]. 2012. [cit. 2012-03-04]. Dostupné

z portálu: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt >.

MPSV ČR. Zaměstnanost, statistiky. [online]. 2012. [cit. 2012-02-02]. Dostupné

z portálu < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007 [online]. Poslední revize

2008. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.







Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011. 2012. 241 s.

Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007.2008. 40 s.




63

Výroční zpráva AMS 2010 [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-03-21].

Dostupné z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>.

Wikipedie. Okres Znojmo. [online]. 2012 Dostupné z

<http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Znojmo>.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.

64

Seznam grafů, obrázků, tabulek a vzorců Obr. č. 1 Mapa ČR s vyznačením Jihomoravského kraje a okresu Znojmo

Graf č. 1 Vývoj nezaměstnanosti po čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011

Graf č. 2 Vývoj počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011

Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011

Graf č. 4 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010

Graf č. 5 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech v okrese Znojmo, 2007–2010

Graf č. 6 Vývoj nezaměstnanosti dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011

Graf č. 7 Vývoj nezaměstnanosti dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011

Graf č. 8 Vývoj počtu nezaměstnaných skupin v okrese Znojmo, 2007–2011

Tab. č. 1 Přehled o nezaměstnanosti na trhu práce v Rakousku za rok 2010

Tab. č. 2. Druhy sociologického výzkumu

Tab. č. 3 Čtvrtletní ukazatel nezaměstnanosti v okrese Znojmo, 2007–2011

Tab. č. 4 Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011

Tab. č. 5 Pořadí umístění okresu Znojmo v počtu uchazečů na 1 VPM v rámci ČR,

2007–2011

Tab. č. 6 Míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010

Tab. č. 7 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011

Tab. č. 8 Počet nezaměstnaných dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011

Tab. č. 9 Nezaměstnanost rizikových skupin v okrese Znojmo, 2007–2011

Tab. č. 10 Uchazeči podle klasifikace zaměstnání (KZAM) v okrese Znojmo, 2007–2011

65

Seznam použitých zkratek aj. a jiné

apod. a podobně

AMS Arbeitsmarktservice (služby zaměstnanosti)

APZ aktivní politika zaměstnanosti

BMASK Bundesministerium für Arbeit, Soziales und

Konsumentenschutz (Ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany

spotřebitelů Rakouska)

č. číslo

ČMKOS Českomoravská konfederace odborových svazů

ČR Česká republika

EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj

EU Evropská unie

EURES EURopean Employment Services – Evropské služby

zaměstnanosti

HDP hrubý domácí produkt

KZAM klasifikace zaměstnání

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

ob. obyvatel

Obr. obrázek

OSVČ osoba samostatně výdělečně činná

ÖGB Österreichischer Gewerkschaftsbund

(Rakouský odborový svaz)

Q kvartál, čtvrtletí

SSP státní sociální podpora

SSZ správa služeb zaměstnanosti

SŠ střední škola

VPM volné pracovní místo

VŠ vysoká škola

Tab. tabulka

THP technicko – hospodářský pracovník

TV televize

66

tzv. tak zvaný

ÚP úřad práce

ÚSO úplné střední odborné

ÚSV úplné střední vyučené

ZŠ základní škola

67

Seznam příloh Příloha č. 1: Mapa okresu Znojmo s vyznačením mikroregionů

Příloha č. 2: Vymezení vybraných pojmů

Příloha č. 3: Struktura nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (dle

jednotlivých čtvrtletí)

Příloha č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu volných míst v okrese Znojmo

v letech 2007 – 2011

Příloha č. 5: Vývoj počtu uchazečů vedených v evidenci do 3. měsíců v okrese

Znojmo v letech 2007 – 2010

Příloha č. 6: Přehled vývoje nezaměstnanosti dle věku a pohlaví v okrese Znojmo

v letech 2007-2011

Příloha č. 7: Vývoj nezaměstnanosti dle KZAM v okrese Znojmo v letech 2007–2011

Příloha č. 8: Záznamový arch

Příloha č. 1: str. 1

Mapa okresu Znojmo s vyznačením mikroregionů

Zdroj: Vlastní zpracování obrázku z Wikipedie


Vymezení vybraných pojmů

Míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost je vnímána jako porucha na trhu práce a její rozsah nám stanovuje

ukazatel zvaný míra nezaměstnanosti.

Vyjádření pomocí vzorce: n = N/L * 100 (%)

kde:

n – míra nezaměstnanosti;

N – počet nezaměstnaných;

L – celkový počet práce schopných = ekonomicky aktivní obyvatelstvo.44

Přirozená míra nezaměstnanosti

Mají-li makroekonomická opatření a politika zaměstnanosti udržet úroveň nezaměstnanosti

v „rozumných mezích“ je třeba, aby jednotlivé segmenty trhu práce byly v průměru

v rovnováze. „Je to míra, při níž síly působící na mzdy a ceny jsou ve svém celku

v rovnováze. Její výše je v každé ekonomice závislá na řadě pro ni specifických faktorů na

trhu práce, jako jsou například možnosti utváření nových pracovních míst, mobilita

a adaptabilita pracovníků (spojená výrazně například s úrovní vzdělání, se situací v oblasti

bydlení), možnosti rekvalifikací, motivace k přijímání nových pracovních míst, poměry ve

frikční a sezónní nezaměstnanosti, délka trvání nezaměstnanosti a jiné.“45



ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.


Z makroekonomického hlediska je přirozená míra nezaměstnanosti charakterizována jako

nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti, jedná se tedy o ukazatel míry nezaměstnanosti

za situace, kdy ekonomika dosahuje nejvyššího udržitelného výkonu při daném množství a

kvalitě vstupů.46

Jaké optimální úrovně nejvyššího udržitelného výkonu ekonomiky lze dosáhnout a za

jakých podmínek záleží na celkové koncepci hospodářské politiky státu. Je možné

stimulovat poptávku po práci nebo množství nabízené práce snižovat. Příčina tohoto stavu

vyplývá z fungování sociálního státu (welfare state), kdy zaměstnaní ne každou práci

přijmou. Nahrává k tomu výše dávek SSP. Mezi další vlivy růstu přirozené míry

nezaměstnanosti patří rostoucí strukturální nezaměstnanost, technologické inovace,

demografické změny, stárnoucí populace atd.47

Dobrovolná nezaměstnanost

Termín dobrovolná nezaměstnanost znamená upřednostnění jiné aktivity, volného času,

před konáním práce. Nabídka pracovních příležitostí je, ale nezaměstnaní upřednostňují

práci za vyšší mzdu. Nejsou ochotni za daných pracovních podmínek pracovat Dochází

k upřednostnění volného času.

Nedobrovolná nezaměstnanost

Hovoříme-li o nedobrovolné nezaměstnanosti, hovoříme o poruše způsobené existencí

nepružných mezd. Mzdy nejsou na úrovni stavu rovnováhy trhu, ale zůstávají na vyšší

hladině. Množství zaměstnaných je nižší než odpovídá výkonu ekonomiky. Z hlediska



ISBN 978-80-7357-585-4. s. 316.


makroekonomického usilujeme o politiku plné zaměstnanosti na úrovni přirozené míry

nezaměstnanosti.48

Frikční nezaměstnanost

Nezaměstnaní se pohybují neustále mezi místy nebo pracovními příležitostmi a hledají

lepší nabídku.49

Strukturální nezaměstnanost

Na některých segmentech trhu dochází k nesouladu nabídky a poptávky. Dochází k tomu,

že nabídka je vyšší po určitých profesích. Příčinou je technický pokrok a různá dynamika

vývoje, přičemž k této situaci by vůbec nemuselo dojít. Jde o to, aby osoby, které práci

hledají, hledaly podle celkové poptávky a přizpůsobily se na jiných trzích (v jiné profesi,

jiném regionu, v jiném odvětví).50

Strukturální nezaměstnaností jsou nejvíce ohroženy vdané ženy, rodiče s více dětmi, starší

lidé, osoby s nízkou kvalifikací a osoby se zdravotním postižením. Tento druh

nezaměstnanosti je možné řešit pomocí nástrojů aktivní politiky státu. Jedná se zejména

o opatření na zvýšení mobility nezaměstnanosti, mzdové dotace a pomoc při začleňování

na pracovní místo.51


ISBN 978-80-903914-0-6. s. 132. 49 FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o, 2005. 348 s.

ISBN 80-86119-94-7. s. 139. 50 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.


ISBN 978-80-7179-893-4. s. 74.


Dlouhodobá nezaměstnanost

Velmi přesvědčivou vypovídací schopnost má údaj o dlouhodobé nezaměstnanosti. Jedná

se o uchazeče registrované po dobu delší než 12 měsíců. „Dlouhodobě nezaměstnaní mají

několik handicapů současně, které zpravidla vyplývají z jejich osobní kvalifikační,

pracovní a sociální charakteristiky a z nižší úrovně pracovní motivace. Handicapované

skupiny, zejména mladí lidé po absolvování školy, ženy s malými dětmi, osoby s nízkou

kvalifikací a osoby se zdravotním postižením, jsou vytlačovány z trhu práce a úroveň

nezaměstnanosti těchto skupin se ve srovnání s nezaměstnaností průměrné populace stále

zvyšuje.“52

Cyklická nezaměstnanost

Vznik cyklické nezaměstnanosti je dán poklesem celkové poptávky po práci Nižší celková

produkce a nižší celkové výdaje mají za následek nárůst nezaměstnanosti prakticky ve

všech regionech. Nejčastěji se tento druh objevuje v době hospodářské recese.53

Koncept „Work reduction“ (hospodářská recese)

Jedná se o nezaměstnanost, která vzniká v důsledku odbytových problémů firem příp.

celého odvětví ekonomiky.54


ISBN 978-80-7179-893-4. s. 76. 53 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.


ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.


Koncept „Job reduction“

Nezaměstnanost je důsledkem technologických změn jak v obsahu práce, tak ve struktuře

ekonomiky. Dochází k zániku celých kategorií povolání a profesí a vyžaduje pracovníky se

zcela nový pracovními předpoklady, a to za podmínek stejných nebo rostoucích schopností

firem a ekonomiky. Je to změna ve struktuře nabídky i poptávky. Tento druh

nezaměstnanosti je zcela běžný ve vyspělých zemích. Souvisí s naplňováním konceptu

„znalostní společnosti“.55

Ostatní nezaměstnanost

Vedle těchto druhů nezaměstnanosti se často vymezuje i vliv sezónních prací. Hovoříme

o sezónní nezaměstnanosti. Nabídka práce se v daném období zvyšuje a působí na výši

nezaměstnanosti.56

Pomoc ze strany státu – aktivní politika zaměstnanosti

Na nezaměstnaného je třeba se podívat i z jiného úhlu pohledu. Jsou tací, kteří buď chtějí

být, nebo jsou či se stali nezaměstnanými. Jde o to, abychom se podívali na osobnostní

profil v porovnání s nároky, které na něj klade výkon určité profese, životní realita nebo

nutnost aktivního vyrovnávání s okolnostmi.57



ISBN 978-80-7179-893-4. s. 76. 57 MIKŠÍK, Oldřich. Psychologické souvislosti, zdroje a důsledky nezaměstnanosti. 1. vyd.

Praha: FSV UK, 2006. 28 s. ISSN 1801-5999. str. 4.


Úkolem úřadu práce je mimo jiné poskytování informační, poradenské

a zprostředkovatelské služby na trhu práce.58

Domnívám se, že poradenství úřadu práce by mělo spočívat ve znalosti jak profesních tak

osobnostních dovedností nezaměstnaného a jak je uvedeno v odborné literatuře zabývající

se psychologií práce, „najít vhodnou práci pro daného člověka nebo najít vhodného

člověka pro danou práci“.59

Zaměstnání zprostředkovávají krajské pobočky úřadu práce prostřednictvím svých

detašovaných pracovišť rozmístěných v daných regionech. Pro oblast Znojemska je tímto

pracovištěm detašované pracoviště ve Znojmě. Krajské pobočky úřadu práce podle § 14

zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů spolupracují při

zprostředkovatelské činnosti s agenturami práce.

Poradenství pro fyzické osoby se dle § 15 zákona o zaměstnanosti „Zaměřuje na posouzení

osobnostních předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání, přípravy

na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se

zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů.

Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných

pracovních místech a volných pracovních silách.“60

58 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů. 59 ARNOLD, John; SILVESTER, Joanne; PATTERSON, Fiona; ROBERTSON, Ivan; COOPER, Cary;

BURNES, Bernard. Psychologie práce. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. 629 s.

ISBN 978-80-251-1518-3. str. 15 60 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů


Je třeba, aby nezaměstnaný pochopil, že úřad práce je tu pro něj a ne naopak. Bohužel se

někdy stává, že pracovníci úřadu práce ve svém subjektivním postoji k nezaměstnaným

nejsou schopni odlišit jedince, který práci hledá a nemůže najít, od jedince, který předstírá,

že práci hledá, ale pracovat ve skutečnosti nechce.


Struktura nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (dle

jednotlivých čtvrtletí)

Počet nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (porovnání mužů a žen)

2007 2008 2009 2010 2011

I. čtvrtletí 8 005 6 523 7 848 9 629 9 083

z toho žen 4 210 3 548 3 964 4 365 4 122

z toho mužů 3 795 2 975 3 884 5 264 4 961

II. čtvrtletí 6 074 4 894 6 581 6 762 6 830

z toho žen 3 448 2 829 3 506 3 407 3 420

z toho mužů 2 626 2 065 3 075 3 355 3 410

III. čtvrtletí 5 974 4 954 6 808 6 450 6 275

z toho žen 3 423 2 873 3 546 3 381 3 302

z toho mužů 2 551 2 081 3 262 3 069 2 973

IV. čtvrtletí 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178

z toho žen 3 726 3 465 4 321 4 313 3 999

z toho mužů 3 084 2 883 4 635 4 727 4 179

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV a Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji


Vývoj nezaměstnaných mužů a žen v okrese Znojmo v letech 2007–2011

6 81

0

6 34

8

8 95

6

9 04

0

8 17

8

3 72

6

3 46

5 4 32

1

4 31

3

3 99

9

3 08

4

2 88

3

4 63

5

4 72

7

4 17

9

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

10 000

2007 2008 2009 2010 2011Všichni uchazeči o zaměstnání Ženy Muži

Zdroj: Vlastní zpracování z přecházející tab.

Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011

8 00

5

6 07

4

5 97

4 6 81

0

6 52

3

4 89

4

4 95

4 6 34

87 84

8

6 58

1

6 80

8

8 95

6

9 62

9

6 76

2

6 45

0

9 04

0

9 08

3

6 83

0

6 27

5

8 17

8

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí

2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předcházející tab.


Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu volných míst v okrese

Znojmo v letech 2007 - 2011

Struktura nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011

2007 2008 2009 2010 2011

evidovaní uchazeči 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178

počet volných pracovních míst 1 253 1 050 137 213 378


Příloha č.: 5: str. 1

Vývoj počtu uchazečů vedených v evidenci do 3. měsíců v okrese

Znojmo v letech 2007 - 2010

Vývoj počtu uchazečů v délce evidence do 3. měsíců v okrese Znojmo, 2007–2010

1 932

1 672

2 817

2 538

1 218

1 206

1 849

1 418

1 645

1 571

2 080

1 898

2 456

2 702

3 541

4 141

0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500

2007

2008

2009

2010

1. čtvtletí 2. čtvrtletí 3. čtvtletí 4. čtvrtletí


Přehled vývoje nezaměstnanosti dle věku a pohlaví v okrese

Znojmo v letech 2007-2011

Vývoj počtu nezaměstnaných ve věku do 19 let v okrese Znojmo, 2007–2011

138

137

141

152

199

220

140

196

145

184

0

100

200

300

400

500

2007 2008 2009 2010 2011

ženy muži

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předchozí tab.

Vývoj počtu nezaměstnaných ve věku 20–30 let v okrese Znojmo, 2007–2011

652

709

616

689

875

1 20

6

824

1 16

4

844

1 08

3

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

2007 2008 2009 2010 2011

ženy muži



Vývoj počtu nezaměstnaných ve věku 31–50 let v okrese Znojmo, 2007–2011

1 83

41

064

1 69

91

006

1 51

71

236

1 63

31

390

1 98

91

608

0

1 000

2 000

3 000

4 000

2007 2008 2009 2010 2011

ženy muži


Vývoj počtu nezaměstnaných ve věku nad 50 let v okrese Znojmo v letech 2007–2011

1 83

41

064

1 69

91

006

2 06

71

691

2 13

01

844

1 98

91

608

0

1 000

2 000

3 000

4 000

2007 2008 2009 2010 2011

ženy muži


Příloha č. 7 str. 1

Vývoj nezaměstnanosti dle KZAM v okrese Znojmo v letech

2007–2011

Vývoj nezaměstnanosti dle KZAM v okrese Znojmo, 2007–2011

1 0241 142

1 438 1 459 1 4701 230

1 343

1 983 2 052

1 472

2 107 2 111

2 6992 532 2 485

050

01

000

1 50

02

000

2 50

03

000

2007 2008 2009 2010 2011

tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5tř. 7 tř. 9 tř. 0 nezadáno



Záznamový arch

Formulace otázek:

1. Jak prožíváte ztrátu práce?

2. Jak na zprávu o výpovědi reagovala Vaše rodina?

3. Kdo je v současnosti Vaší největší oporou?

4. Jak byste charakterizoval/a Váš současný zdravotní stav?

5. Máte předpoklady ovládat určité pracovní činnosti lépe než ostatní lidé?

6. Jaké?

7. Přemýšlel/a jste o tom, jak získat práci?

8. Jak a kde?

9. Na jaký pracovní úvazek jste ochoten/na přistoupit?

10. Jste ochoten/na podstoupit změny v životě pro získání nového zaměstnání?

11. Pokud ano, jaké? (změna profese, bydliště, odloučení od rodiny, přechod na

OSVČ, práce v zahraničí)

12. Jste ochoten/na v případě příslibu získání práce v zahraničí naučit se

základy cizího jazyka?

13. Znáte svá práva a povinnosti nezaměstnaného?

14. Pokud ano, kdo Vás informoval?

15. Mohu se zeptat na Váš věk a rodinný stav?

16. Řeknete mi vzdálenost Vašeho bydliště od Znojma?

17. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

18. Mohu se ještě zeptat na Vaše poslední vykonávané zaměstnání a jeho délku?

19. Jak dlouho a po kolikáté jste v evidenci ÚP?

Date post:	27-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický fenomén v … · 2012-05-02 · ABSTRAKT Úkolem...

Documents