fsv.cuni.cz · Web viewJirák a pět dalších má šanci do rozhlasové rady Mediální výbor...

Přehled zpráv

Sobotkův vliv taje jako máslo. Získali jsme záznam autentické hádky...........................................................831.8.2017 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~

Tomáš A. Nový

Turecký prezident Erdogan chce trest smrti, firmy se obávají propadu měny...............................................931.8.2017 pravniradce.ihned.cz ~ str. 00 ~

Markéta Řeháková

Mluvčí ministerstva obrany Medek končí, bude působit v oblasti public relations.....................................1230.8.2017 denik.cz ~ str. 00 ~ Česko

ČTK

ERDOGAN CHCE TREST SMRTI, FIRMY SE OBÁVAJÍ PROPADU MĚNY.....................................................1230.8.2017 Hospodářské noviny ~ str. 18 ~ Právo


Turecký prezident Erdogan chce trest smrti, firmy se obávají propadu měny.............................................1530.8.2017 iHNed.cz ~ str. 00 ~


Rozhovor s Petrem Hladíkem, velvyslancem ČR v Jordánsku......................................................................1830.8.2017 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 11:34 Interview Plus

Obavy Japonska z KLDR................................................................................................................................... 2429.8.2017 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře

Česká ekonomka předvídá volby podle úspěšných Američanů....................................................................3229.8.2017 Hospodářské noviny ~ str. 03 ~ Události

Šrajbrová

Putin zneužívá bývalého německého kancléře Schrödera.............................................................................3329.8.2017 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle…

Česká ekonomka předvídá volby podle úspěšných Američanů. Její systém stojí i na kurzech sázkařů. .3729.8.2017 iHNed.cz ~ str. 00 ~

Markéta Šrajbrová

HEADLINES........................................................................................................................................................ 3828.8.2017 Marketing & Media ~ str. 03 ~ Headlines

Zkoumá prastaré mapy, hledá zapomenuté stezky.........................................................................................4128.8.2017 Mladá fronta DNES ~ str. 15 ~ Kraj Hradecký

Tomáš Kučera

Vědci z Univerzity Karlovy vyvinuli unikátní volební model..........................................................................4327.8.2017 roklen24.cz ~ str. 00 ~ Zprávy Online

Plné znění zpráv 1© 2017 NEWTON Media, a.s.

www.newtonmedia.cz

Roklen24

Debata u kulatého stolu.................................................................................................................................... 4426.8.2017 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Názory a argumenty

100 dnů Emmanuela Macrona........................................................................................................................... 5625.8.2017 ČT 24 ~ str. 03 ~ 21:31 Horizont

Strany jdou do boje o voliče............................................................................................................................. 5825.8.2017 5plus2 ~ str. 06 ~ Praha a okolí

(boh)

Lidé si vykládají fakta, jak se jim to hodí.........................................................................................................5925.8.2017 ego! ~ str. 04 ~ Obsah

Zuzana Válková

Lidé si vykládají fakta, jak se jim to hodí, říká přední český specialista na mezinárodní konflikty............6125.8.2017 iHNed.cz ~ str. 00 ~

Zuzana Válková

Volby klepou na dveře a rozhodně by neměly být jen o frázích a koblihách................................................6225.8.2017 krajskelisty.cz ~ str. 00 ~ Kultura

Adina Janovská

Vleklá ukrajinská krize....................................................................................................................................... 6424.8.2017 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře

Do finální volby rozhlasové rady postoupilo 6 kandidátů..............................................................................6724.8.2017 radiotv.cz ~ str. 00 ~

Radia Personalistika

Ukrajina se navzdory trvající ruské agresi snaží o reformy...........................................................................6824.8.2017 ČRo Radiožurnál ~ str. 03 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika

Šanci usednout v rozhlasové radě dostalo šest lidí, například Jirák............................................................6924.8.2017 MaM.cz ~ str. 00 ~

ČTK

První kolo prezidentské volby bude v pátek a v sobotu 12. a 13. ledna příštího roku.................................7023.8.2017 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 17:10 Den podle…

Poslanec ANO Soukup v radě rozhlasu nebude.............................................................................................7123.8.2017 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články

Ondřej Aust

Proběhne veřejné slyšení kandidátů o místo v Radě Českého rozhlasu......................................................7222.8.2017 radiotv.cz ~ str. 00 ~



www.newtonmedia.cz

Do užšího výběru do Rady ČRo prošlo šest lidí.............................................................................................7222.8.2017 echo24.cz ~ str. 00 ~ Domov, Krátké zprávy

Echo24, ČTK

Výbor doporučil šest kandidátů do Rady ČRo na dvě volná místa...............................................................7322.8.2017 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~

mp

Výbor doporučil šest kandidátů do Rady Českého rozhlasu.........................................................................7422.8.2017 tyden.cz ~ str. 00 ~ Televize a rádia

ČTK

Macron a Evropa................................................................................................................................................ 7522.8.2017 ČT 24 ~ str. 02 ~ 22:00 Události, komentáře

100 dnů Emmanuela Macrona........................................................................................................................... 8021.8.2017 ČT 24 ~ str. 08 ~ 21:31 Horizont

SLÁVKA.............................................................................................................................................................. 8321.8.2017 Týden ~ str. 77 ~ MONOSKOP

Jaromír Slomek

Šéf rozhlasu rozdával ceny s dezinformátory? Děkuji mu, jen houšť, podpořil ho Jandák........................8321.8.2017 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domov

Lidovky.cz, Jan Horák

Nedokážu dlouho sedět na jednom místě........................................................................................................8421.8.2017 Překvapení ~ str. 18 ~ Ze života

USA pozastaví v Rusku vydávání turistických víz..........................................................................................8621.8.2017 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 21:10 Den v 60 minutach

Kvalita vysokých škol........................................................................................................................................ 8821.8.2017 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 12:30 Radiofórum

Rusko staví most, kterým chce anektovaný Krym spojit s Ruskem. Bude mu to k něčemu?....................9719.8.2017 reflex.cz ~ str. 00 ~ Zprávy

Ekonomika po rozpadu Československa........................................................................................................9718.8.2017 ČT 24 ~ str. 10 ~ 22:00 Události, komentáře

Pořád si nadávám. Ale už to lépe snáším......................................................................................................10118.8.2017 Právo ~ str. 18 ~ Sport

Michal Osoba

Okamura loví na festivalech a poutích. Už má 7 tisíc členů.........................................................................103


www.newtonmedia.cz

17.8.2017 Hospodářské noviny ~ str. 04 ~ UdálostiJan Štětka

Okamura loví voliče na festivalech a poutích. Jeho SPD už má sedm tisíc členů.....................................10417.8.2017 iHNed.cz ~ str. 00 ~

Jan Štětka

Extremisté na vzestupu. Je nebezpečnější krajní levice, nebo krajní pravice?.........................................10617.8.2017 info.cz ~ str. 00 ~ Svět

Adam Kotrbatý

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z EU neměla být viditelná hranice....................10816.8.2017 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle…

Robert Lahoda.................................................................................................................................................. 11016.8.2017 Lidové noviny ~ str. 20 ~ Poslední strana

jn

VYBERTE SI KANDIDÁTY A V ŘÍJNU JDĚTE VOLIT.....................................................................................11116.8.2017 Metro ~ str. 02 ~ Praha

ROW

Volby v Praze: nejvíce stran, osobností a důraz na etiku.............................................................................11216.8.2017 Pražský deník ~ str. 02 ~ Praha / téma

JANA KAŠPAROVÁ

První předvolební uzávěrka............................................................................................................................ 11415.8.2017 ČT 24 ~ str. 06 ~ 22:00 Události, komentáře

Severokorejský vůdce Kim Čong-un dostal plány útoku na americké zámořské území...........................11815.8.2017 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle…

Volby 2017: Lídři v Praze................................................................................................................................. 12015.8.2017 blesk.cz ~ str. 00 ~ Volby 2017

Volby 2017: Lídři v Pardubickém kraji...........................................................................................................12215.8.2017 blesk.cz ~ str. 00 ~ Volby 2017

Volby 2017: Lídři v Plzeňském kraji...............................................................................................................12415.8.2017 blesk.cz ~ str. 00 ~ Volby 2017

Rodiče podporují děti čím dál déle................................................................................................................. 12614.8.2017 ČRo Plus ~ str. 06 ~ 17:10 Den podle…

O dvě volná místa v Radě ČRo se uchází devět kandidátů..........................................................................12714.8.2017 mediahub.cz ~ str. 00 ~ Média


www.newtonmedia.cz

ČTK

Anketa:.............................................................................................................................................................. 12814.8.2017 Systémy logistiky ~ str. 10 ~ Offine/Online news

Příchody/Odchody........................................................................................................................................... 12914.8.2017 Systémy logistiky ~ str. 06 ~ Vidět, číst, vědět

Strana Volte pravý blok nezaregistrovala svůj volební účet. Hrozí ji až půlmilionová pokuta..................13013.8.2017 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~

Anna Vavríková

Unie vydavatelů zveřejnila čtenost českých novin.......................................................................................13012.8.2017 ČRo Plus ~ str. 06 ~ 17:10 Den podle…

Drahý jaderný výzkum v chudé zemi.............................................................................................................13211.8.2017 ČT 24 ~ str. 07 ~ 22:00 Události, komentáře

Udržet si práci, nebo psát pravdu – budoucí dilema studentů žurnalistiky?.............................................13611.8.2017 ČRo - wave.cz ~ str. 00 ~ spolecnost

Ladislav Novák

Vaz mu to nezlomí. Stíhání Babiše může ANO naopak pomoci, shodují se politologové.........................13711.8.2017 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí

Barbora Zpěváčková

Babiše dohnalo Čapí hnízdo........................................................................................................................... 13811.8.2017 Hospodářské noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana

Pergler

Babiše dohnalo Čapí hnízdo. Jeho oblíbené výkřiky o zkorumpovaném systému teď už nemusí na voliče působit, tvrdí odborníci................................................................................................................................... 140

11.8.2017 iHNed.cz ~ str. 00 ~ Tomáš Pergler

Divizi telekomunikací v Ušetřeno.cz šéfuje Nič.............................................................................................14110.8.2017 Lidové noviny ~ str. 15 ~ Ekonomika

red

Radostná novinka u Vágnerů: Producent Karel Vágner se těší na další vnouče!......................................14210.8.2017 nova.cz ~ str. 00 ~ Prásk.tv/Novinky

niž

Jak moc je situace mezi Severní Koreou a Spojenými státy výbušná........................................................1429.8.2017 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…

Nič přešel z Creative Docku do Ušetřeno.cz.................................................................................................1478.8.2017 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články


www.newtonmedia.cz

Ondřej Aust

Odpůrci brexitu plánují na podzim ve Velké Británii masové protesty.......................................................1487.8.2017 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle…

Uplynulo 72 let od svržení bomby na Hirošimu. Svět bez jaderných zbraní je iluze, říká odborník Bříza1496.8.2017 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět

hosenseidlovap

Marek Loužek: Německá otázka a vztah soužití s Němci měla vždy zásadní význam pro náš národ a stát........................................................................................................................................................................... 151

6.8.2017 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ PV

Události uplynulého týdne očima politologů a novinářů..............................................................................1516.8.2017 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Názory a argumenty

Donald Trump se ruské skvrny jen tak nezbaví............................................................................................1654.8.2017 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle…

Na kandidátkách Pirátů budou zástupci strany Pět procent pro vzdělávání..............................................1674.8.2017 prazsky.denik.cz ~ str. 00 ~ Podnikání

ČTK

Jan Ziegler: Rusko dále hospodářsky chřadne a likviduje podnikatele.....................................................1674.8.2017 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~

PV

Lídrů pod 40 nasazují velké strany jen minimum..........................................................................................1684.8.2017 Hospodářské noviny ~ str. 04 ~ Události

Veronika Neprašová, Jan Kočenda

Sněmovna po volbách rozhodně neomládne, lídrů pod 40 nasazují velké strany jen minimum. Nejhůře jsou na tom ODS a ANO.................................................................................................................................. 169

4.8.2017 iHNed.cz ~ str. 00 ~ Veronika Neprašová, Jan Kočenda

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon o rozšířených sankcích............................................1713.8.2017 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle…

Napětí mezi Ruskem a USA roste. „Víra ve zlepšení zchladla, Moskva ukazuje svaly,“ říká expert........1743.8.2017 info.cz ~ str. 00 ~ Svět

Adam Kotrbatý

Dvojice Čechů zadržená v Turecku dostala šestiletý trest...........................................................................1762.8.2017 ČRo Radiožurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika

Češi odsouzení v Turecku............................................................................................................................... 179


www.newtonmedia.cz

2.8.2017 ČT 24 ~ str. 03 ~ 20:00 90' ČT24

Strany nechtějí vystřílet finance, sítě jsou levnější, říká o kampani politolog Just...................................1822.8.2017 e15.cz ~ str. 00 ~ Volby 2017

Trumpova „doktrína“ pro Blízký východ: Agresivní rétorika a nestálé postoje.........................................1831.8.2017 ct24.cz ~ str. 00 ~ Názory

benesp


www.newtonmedia.cz

Plné znění zpráv

Sobotkův vliv taje jako máslo. Získali jsme záznam autentické hádky31.8.2017 parlamentnilisty.cz str. 00

Tomáš A. Nový

Zvukový záznam z 8. veřejného zasedání Rady Českého rozhlasu může na nezaujaté posluchače působit až vágně. Ne tak v případě, pokud na sebe narazí dvě poměrně silné váhy: generální ředitel této instituce René Zavoral a člen Rady Petr Šafařík. První zmíněný se na post dostal proti vůli ČSSD. Druhý, Petr Šafařík, má podle všech našich zdrojů výrazně hájit zájmy Sobotkovy klaky. Jak? Prozatím marně.

Abychom přesně pochopili, jak jsou rozdané karty, musíme se vrátit do ledna 2016. Do doby, kdy se volil nový generální ředitel ČRo. Rada Českého rozhlasu tehdy zvolila dlouholetého náměstka bývalého generálního ředitele Petera Duhana a posléze programového ředitele rozhlasu René Zavorala. Získal sedm hlasů. Rozhodlo o tom druhé kolo hlasování, do nějž šel Zavoral s pěti hlasy jako favorit. Druhým postupujícím byl mediální manažer Tomáš Skřivánek, který v prvním kole získal jen dva hlasy radních. Po jednom hlasu v prvním kole dostali manažer Michael Kralert a děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík, žádný hlas nedostal novinář a právník Tomáš Němeček. Postava Tomáše Skřivánka je v celém příběhu velmi zajímavá. Podle všeho se jedná o blízkého přítele někdejšího státního tajemníka Tomáše Prouzy. A jemu se v zákulisí delší dobu přezdívalo Sobotkův tlumočník. Tolik jedna strana mince, kterou na Radě zastával podle několika námi oslovených radních výše zmíněný Petr Šafařík. Celá Sobotkova parta tehdy výrazně prohrála. Jak je to nyní? Sociální demokracie podle posledního měření SANEPu spadla v preferencích pod deset procent, Sobotka už není volebním lídrem strany, Prouza rezignoval v březnu letošního roku na místo státního tajemníka pro evropské záležitosti a de facto přišel o jediný trumf: vliv na dosavadního premiéra Sobotku. Co se Rady Českého rozhlasu týká, zde má i přesto Sobotkovo oranžové křídlo svého zástupce. Petra Šafaříka. Pakliže vám jeho jméno nic neříká, připomeneme některá zjištění. Když se v roce 2016 objevila údajná hacknutá e-mailová komunikace Bohuslava Sobotky, Šafaříkovo jméno v ní figurovalo poměrně dost. Měl být Sobotkovým donašečem. „Od počátku jsem kladl ve svém postoji k té pseudokauze velkou váhu na razantní distancování se od toho serveru a jeho praktik. Proto jsem důsledně používal pojem neautenticita. Aby to tedy z mé strany zaznělo zcela jasně: to, co bylo zveřejněno na zmíněném webu, jsem nepsal já,“ uvedl tehdy Šafařík. Dodal, že věří tomu, že se brzy více dozví od policie a IT expertů. Zmíněný záznam startuje v čase 1:00:00 V údajných e-mailech Šafařík píše Sobotkovi o dění v Radě ČRo. Podle serverů už ve volebním výboru Poslanecké sněmovny zazněly hlasy, že by měl Šafařík ve funkci skončit. „Jestli tohle pan Šafařík dělal, tak to je na jeho rezignaci. Je to zdrcující informace,“ citovaly například Lidovky.cz místopředsedu výboru Vítězslava Jandáka (ČSSD). Ten se stal před několika týdny novým členem Rady ČRo. Čímž bychom mohli historickou bilanci ukončit a přejít do současnosti. Poslední zasedání Rady trvalo podle našich informací dlouho, řadu hodin. A došlo během něho na opakované výtky ze strany Petra Šafaříka na práci generálního ředitele Zavorala. Ten si vzal ke konci jednání slovo a snažil se vše shrnout a reagovat. Přepis jeho slov jako jediné médium v České republice přinášejí právě ParlamentníListy.cz. „Děkuji, tak mně se chce trošku říci, že podle sebe soudím tebe, takže poprosím prostřednictvím paní předsedkyně Dohnálkové pana Šafaříka, aby nepodsouval vedení Českého rozhlasu, že něco dělalo záměrně ve výroční zprávě, či kdykoli jindy, prosím, nepodsouvejte mi a nepodsouvejte vedení Českého rozhlasu vaše domněnky. To je první poznámka,“ konstatuje Zavoral, jehož hlas a důraz posléze ještě vygradují. „Druhá poznámka: že mne fascinuje, hodnotíte-li v tuto chvíli můj výkon a výkon Českého rozhlasu za první pololetí letošního roku; že tady pan Šafařík zvedne situaci, která nastala v srpnu 2016, kdy jsem opomenul materiál Radě zaslat ve stanoveném termínu a také jsem za to byl, pokud se pamatuji dobře, při minulém hodnocení mé výkonnosti Radou sankcionován, byla mi snížena odměna právě proto, že jsem pochybil. Já jsem to uznal a toto jsem vzal v potaz. Ke Špičáku, nezlobte se, ale místo toho, aby tady pan Šafařík, to je dalek toho, aby tady něco ocenil v Českém rozhlasu, tak aby tady zaznělo, že se nám podařilo prodat nemovitost, která roky, roky ležela ladem v Českém rozhlase a nebyla možnost ho prodat, že jsme našli kupce a prodali tu nemovitost, tak je to zase špatně,“ pokračuje Zavoral v reakci na Šafaříkovu kritiku. Složení Rady ČRo: Ani tím však Zavoral, jehož výkon na poslední Radě někteří námi oslovení členové považují za excelentní, nekončí. Debata pokračovala na téma zprávy o hodnocení činnosti ČRo za uplynulý rok. „My jsme ji vytvořili a vytváříme ji každý rok. Z devadesáti procent je to text Českého rozhlasu, to je fakt, pane Šafaříku, a stejně tak je fakt, že nedůvěra vůči médiím klesla obecně, nejenom vůči Českému rozhlasu, klesá vůči všem médiím, přičemž ale Český rozhlas si stále stojí mezi těmi médii nejlépe. To je taky fakt, to je důležité říct. Já nevím, proč by to Český rozhlas v hodnocení své činnosti za uplynulý rok neuvedl!? To není žádné PRko, nebo


www.newtonmedia.cz

sebechvástání, to je prostě fakt. Ale pokud vy s tím nesouhlasíte, vy máte naprostou možnost to přeci opravit, upravit, ale říkat, že Český rozhlas dodal špatný materiál, nekvalitní, nezlobte se, to já považuji za velmi, velmi unfair,“ konstatuje Zavoral dále. Vrcholem jeho slov byla ovšem jednoznačná narážka na sociální demokracii, jejíž barvy Šafařík podle všeho dlouhodobě hájí. I proto bylo v tomto materiálu nutné zpočátku uvést jasné a prokazatelné souvislosti a vztahy. Ze slov šéfa veřejnoprávního Rozhlasu lze také jednoznačně vyčíst, že ČSSD není tou stranou, která bude chod instituce řídit a diktovat, co má kdo dělat. „Nezlobte se, já rozumím tomu, že skládáte účty straně, která si představovala ve vedení Českého rozhlasu někoho jiného, pane Šafaříku, omlouvám se, já to musím tady říci, je to fakt. Ale já se nenechám vmanipulovat do situace, že mně budou podsouvány vykonstruované a účelově upravené chyby tak, abyste poškodil generálního ředitele. To je nedůvěra a dehonestace nejenom mne, já to přežiju, ale všech zaměstnanců Českého rozhlasu, kteří tady odvádí kus poctivé práce.“ Obecné informace: Rada Českého rozhlasu má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností. Rada tedy není správní orgán, není dalším článkem řízení instituce, ale má na starosti kontrolu média, které je financováno z rozhlasových poplatků. Rada Českého rozhlasu má devět členů (nyní sedm) a k ekonomické kontrole Českého rozhlasu využívá pětičlennou Dozorčí komisi.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Sobotkuv-vliv-taje-jako-maslo-Ziskali-jsme-zaznam-autenticke-hadky-502149?utm_source=nm&utm_medium=xml

Turecký prezident Erdogan chce trest smrti, firmy se obávají propadu měny

31.8.2017 pravniradce.ihned.cz str. 00 Markéta Řeháková

Turecko se stále více vzdaluje demokratickému režimu, plánuje navrácení trestu smrti do tamního právního řádu. Pokud k něčemu takovému dojde, evropští lídři upozorňují, že zmrazí rozhovory o vstupu Turecka do unie, což může škodit obchodu. Byznysové zájmy má v Turecku také Česká republika. Dle údajů ministerstva zahraničních věcí přesáhl export České republiky do Turecka loni hodnotu 53 miliard korun.

Turecko plánuje radikální ústavní změny, pomocí kterých se chce tvrdě vypořádat s účastníky loňského neúspěšného pokusu o vojenský převrat. Ankara usiluje o návrat trestu smrti do tamního právního řádu.

Sáhnout na lidský život jménem státu je ale podle evropských pravidel nepřijatelné. Pokud k něčemu takovému dojde, lídři Evropské unie upozorňují, že zmrazí s Tureckem přístupové rozhovory. To by ale zamávalo s tamní měnou a ohrozilo pozici zahraničních investorů. Velké české společnosti přitom oslabenou tureckou měnu vnímají jako nejvýraznější riziko pro svůj obchod. "Turecká lira podléhá tomu, jak okolní svět vnímá zdejší politické dění. U nestabilní měny je velmi obtížné její zajištění. Když se hodnota měny propadne o desítky procent, žádná pojistka vás nezachrání," řekl Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání společnosti Metrostav.

Uprchlíci, unijní miliardy a trest smrti

Hrozba Evropské unie zastavením přístupových jednání je nejvýraznější diplomatický apel na adresu Turecka za poslední desetiletí.

To, že se Ankara odvrací od evropských hodnot a směřuje k zavedení vlády jednoho muže, vnímá s nelibostí i Evropský parlament. "Důrazně odsuzujeme opakovanou podporu obnovení trestu smrti tureckým prezidentem a řadou dalších politiků. Jednoznačné odmítnutí trestu smrti je základním požadavkem pro členství v EU. Opětovné zavedení trestu smrti by porušilo mezinárodní závazky Turecka, zpochybnilo jeho členství v Radě Evropy a vedlo k okamžitému ukončení přístupových rozhovorů a předvstupní podpory," varovali poslanci ve svém posledním usnesení z července letošního roku.

ANKETA: Jaká rizika jsou spojená s aktivitami vašich firem na tureckém trhu?


www.newtonmedia.cz

Škoda Auto

- Zdeněk Štěpánek, mluvčí

Turecký trh má některá specifika. Očekávání zákazníků se silně odvíjí od ekonomické situace. Významný vliv má vývoj směnného kurzu turecké liry vůči euru. Například v roce 2016 došlo k celkovému poklesu trhu s osobními vozidly a také k oslabení turecké liry vůči euru. Při oslabení měny dochází ke zvýhodnění místních značek ve vztahu k importovaným. Tento efekt se projevuje i v letošním roce, situace se však postupně stabilizuje. Turecko je pro nás důležitým exportním teritoriem, do budoucna chceme rozšířit dealerskou síť.

Osobní auta patří k hlavním položkám českého exportu do Turecka. Škoda Auto v minulém roce do Turecka vyvezla téměř 29 tisíc automobilů. Nejžádanější je vůz Škoda Octavia, počet prodaných kusů loni vzrostl o více než 27 procent.

ČEZ

- Petr Gazdík, mluvčí skupiny

Vývoj kurzu v Turecku je obecně tažen inflací, plus byl v poslední době hodně ovlivňován politickými událostmi, které tureckou liru oslabovaly. Oslabování liry probíhalo i na začátku letošního roku, koncem dubna 2017 naopak začala posilovat. Nyní je její kurz k USD přibližně na úrovni prosince loňského roku. Návrat liry na tyto úrovně byl pravděpodobně ovlivněn normalizací politické situace v zemi po referendu o ústavních změnách.

Společnost ČEZ v roce 2008 odkoupila podíl v energetické skupině Akenerji, která je druhým největším soukromým producentem elektrické energie v Turecku s více než 10procentním tržním podílem. Společně v zemi provozují několik elektráren.

Metrostav

- Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání skupiny

Stavebnictví má svá specifika a rizika, která je nutno před vstupem na trh poznat a ovládnout. Místní produkty dostanou při některých zakázkách slevu 15 procent, a do některých soutěží zahraniční dodavatelé dokonce vůbec nesmějí. Jste tedy znevýhodnění oproti domácím firmám.

Skupina Metrostav ve spolupráci se svým tureckým partnerem v posledním roce soutěžila o desítky veřejných zakázek na infrastrukturní projekty. Vyhrála tendr na výstavbu depa na istanbulské lince metra a lanové dráhy. Hodnota zakázek byla dohromady 1,3 miliardy korun. V poslední době podala nabídku na letiště u třetího největšího tureckého města Adany, 85 km silnice okolo Ankary a stadion Göztepe v Izmiru.

Energo-Pro

- Hana Hikelová, tisková mluvčí skupiny

Turecko je podle kategorizace zemí OECD na škále 0-7 v rizikové kategorii 4, kdy 0 je nejnižší riziková skupina. Blíže ale rizika nemůžeme komentovat. Proces získání zakázky v Turecku má podle našich zkušeností stejná pravidla jako kdekoliv jinde, kde obchodujeme. Musíte splnit podmínky vyhlášeného tendru. Žádné specifické procesy, které by platily pouze pro turecký trh, tam nejsou. Dnes v sektoru energetiky dochází k boomu nových zdrojů, které mají uspokojit rostoucí poptávku po elektřině vzhledem ke zvyšujícím se potřebám tamní ekonomiky. Turecko totiž hodlá výrazně omezovat svou závislost na dovozu energií ze zahraničí.

Firma Energo-Pro provozuje vodní elektrárny a působí v Turecku jako investor energetických projektů. Od německé firmy E.ON a jejího tureckého partnera koupila rozestavěnou elektrárnu Alpaslan 2, kterou hodlá dostavět. Půjde o největší soukromou vodní nádrž v této zemi. Její celková hodnota je 12 miliard korun.

"Turecko stojí před rovnicí mezi zavedením trestu smrti jakožto právního instrumentu a budoucností ekonomické spolupráce s Evropou," zhodnotil Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti, v rozhovoru pro HN.


www.newtonmedia.cz

"Zavedení trestu smrti je v neposlední řadě emocionální záležitost. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce potrestat lidi, kteří se z jeho pohledu dopustili vlastizrady během loňského pokusu o státní převrat a způsobili smrt desítkám lidí. Jsou to lidé, kteří si podle zdejšího režimu nezaslouží žít," vysvětlil počínání tureckého prezidenta Emil Aslan, expert z politologického institutu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Z fondu EU určeného na podporu kandidátům na členství získalo Turecko za posledních sedm let téměř pět miliard eur, je největším příjemcem této podpory. Třetina částky směřovala na budování demokracie a vlády práva. Další tři miliardy eur EU přislíbila Turecku výměnou za to, že uprchlíkům z Blízkého východu zabrání vyplout od jeho břehů směrem do Evropy. Zatím z této částky bylo ale vyplaceno pouze 838 milionů eur, což Erdogan opakovaně kritizuje.

"Jsme to my, kdo živí přes tři miliony uprchlíků v této zemi. Vy jste své sliby nedodrželi," uvedl v jednom ze svých nedávných projevů a pohrozil, že pokud EU nebude v přístupových rozhovorech pokračovat, nechá turecké hranice pro uprchlíky otevřít.

Žádost o vstup stará třicet let

Těžit finanční výhody z blízké spolupráce s Evropou je možné pouze za předpokladu, že bude Turecko dodržovat standardy právního státu, lidských práv a jednat v souladu s mezinárodními závazky. Pohybovat se na hranici těchto pravidel není pro Turky nic nového. O vstup do EU (dříve Evropských společenství) požádala Ankara už před 30 lety. Za tu dobu se unie rozrostla o 16 států. EU vidí jako největší problém Turecka dodržování lidských práv. Kvůli tomu byly přístupové rozhovory v roce 2006 dokonce zastaveny.

Jenomže přistoupit k takovému opatření není ani pro Evropu nic jednoduchého. "Ztratili bychom nejdůležitější diplomatický kanál, jak Turecko ovlivnit a zabránit jeho směřování k autokratickému režimu," vysvětlil Chmelař. Větší diplomatické uzavření Turecka vůči Evropě by mohlo vést k jeho většímu napojení na Rusko a narušení ekonomické provázanosti, která mezi ním a státy unie funguje.

Nemalé obchodní zájmy má v Turecku také Česko. Podle údajů ministerstva zahraničních věcí přesáhl export ČR do Turecka loni hodnotu 53 miliard korun. Ve srovnání s předchozími roky je to téměř desetiprocentní nárůst.

Jak uvádí Vladimír Bärtl, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu, čeští exportéři se nemusí komplikací s přístupovými rozhovory obávat. "Jednání stagnují již řadu let a na obchod EU s Tureckem to nemá až tak podstatný vliv," uvedl. Rozhodující je existence celní unie, díky které se většina průmyslového zboží mezi Tureckem a unií obchoduje bez poplatků, dodal Bärtl. Celní unie však zatím nepokrývá oblasti, jako jsou obchod se zemědělskými výrobky, služby ani podmínky pro veřejné zakázky.

Obchody brzdí reforma celní unie

Evropská komise v současné době jedná s Tureckem o modernizaci celní unie, výsledkem by mělo být její rozšíření. Tady by ale mohl vzniknout problém. "Jednání dosud nezačalo, a pokud by došlo ke zhoršení diplomatických vztahů, důsledkem by bylo zbrzdění přípravy dohody o modernizaci. Nedošlo by tedy k usnadnění vzájemného obchodu v řadě oblastí, kde jsou pro evropské exportéry dosud nevyužité rezervy," vysvětlil Bärtl.

Své o tom ví i stavební skupina Metrostav, která v současné době staví depo pro istanbulské metro a připravuje výstavbu podzemní lanovky. "Stavebnictví je v Turecku velmi rozvinuté. Staví se velké infrastrukturní a energetické projekty. Prosadit se tam jako zahraniční stavební firma je skoro nemožné, potřebujete dobrou znalost prostředí a dobrého místního partnera. Trh je částečně ochranářský. Zahraniční firmy mají při některých veřejných zakázkách nevýhodu," popsal Marek Gasparovič, hlavní stavbyvedoucí tureckých projektů Metrostavu.

Firmě se navíc rýsuje vidina zakázky na výstavbu silničního okruhu v Ankaře. Aby se ale mohli státních tendrů vůbec účastnit, museli nejprve rok na místním trhu obchodovat. "Nevyplatilo by se nám to, kdybychom vystupovali jako česká firma, platilo by pro nás 15procentní znevýhodnění oproti místním podnikům. Založili jsme proto společnou firmu s tureckým partnerem. Díky tomu se vyhneme i kurzovým výkyvům, máme náklady i


www.newtonmedia.cz

výnosy v místní měně," popisuje specifika tureckého trhu Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání v Metrostavu.

Turecko má k prohlubování spolupráce s Evropou velmi silnou ekonomickou motivaci. Právě díky tomu jsou podle Tomáše Laněho, bývalého diplomata a prvního velvyslance České republiky v Turecku, Erdoganovy výhrůžky spíše populistickým tahem a jeho výroky o znovuzavedení trestu smrti, podobně jako výhrůžky o uprchlících jsou určeny pro domácí publikum.

Konec demokracie v Turecku zatím nehrozí, zvítězí rozum - čtěte ZDE

Čína v éře megafúzí: vzniká elektrárenský a uhelný kolos. "Národní šampion" má lépe prorazit v zahraničí - čtěte ZDE

Peníze z kreditek zlevní. Banky začínají výrazně snižovat úroky, chtějí, aby si lidé přes kreditní karty více půjčovali - čtěte ZDE

Většina firem se ještě nepustila do důkladnější ochrany dat. Hrozí jim přitom vysoké pokuty - čtěte ZDE

URL| http://PravniRadce.iHNed.cz/c1-65863810-erdogan-chce-trest-smrti-firmy-se-obavaji-propadu-meny

Mluvčí ministerstva obrany Medek končí, bude působit v oblasti public relations

30.8.2017 denik.cz str. 00 Česko ČTK

Ve funkci tiskového mluvčího končí ve čtvrtek na ministerstvu obrany Petr Medek. Odchází do soukromého sektoru a bude pracovat v oboru public relations (PR). Uvedlo to tiskové oddělení ministerstva obrany.

"

Medek byl ve funkci tři roky. Z ministerstva odchází na vlastní žádost. Úřad jeho pozici nyní neobsadí, úkoly tiskového mluvčího připadnou řediteli odboru komunikace Janu Pejškovi a dalším pracovníkům tiskového oddělení.

"Děkuji Petru Medkovi za práci, kterou pro ministerstvo obrany a armádu vykonal," uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Medek vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pět let byl redaktorem Českého rozhlasu Radiožurnál a půl roku působil v televizi Prima, uvedlo při jeho nástupu do funkce mluvčího ministerstvo obrany v září 2014. Ve funkci tehdy nahradil právě Pejška. Na tiskovém oddělení ministerstva obrany pracoval od října 2013."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/mluvci-ministerstva-obrany-medek-konci-bude-pusobit-v-oblasti-public-relations-20170830.html

ERDOGAN CHCE TREST SMRTI, FIRMY SE OBÁVAJÍ PROPADU MĚNY30.8.2017 Hospodářské noviny str. 18 Právo



www.newtonmedia.cz

TURECKO SE OTÁČÍ ZÁDY K EVROPSKÉ UNII. ZMRAZENÍ PŘÍSTUPOVÝCH JEDNÁNÍ BY PODLE ČESKÝCH PODNIKŮ POŠKODILO EXPORT.

Turecko plánuje radikální ústavní změny, pomocí kterých se chce tvrdě vypořádat s účastníky loňského neúspěšného pokusu o vojenský převrat. Ankara usiluje o návrat trestu smrti do tamního právního řádu. Sáhnout na lidský život jménem státu je ale podle evropských pravidel nepřijatelné. Pokud k něčemu takovému dojde, lídři Evropské unie upozorňují, že zmrazí s Tureckem přístupové rozhovory. To by ale zamávalo s tamní měnou a ohrozilo pozici zahraničních investorů. Velké české společnosti přitom oslabenou tureckou měnu vnímají jako nejvýraznější riziko pro svůj obchod. „Turecká lira podléhá tomu, jak okolní svět vnímá zdejší politické dění. U nestabilní měny je velmi obtížné její zajištění. Když se hodnota měny propadne o desítky procent, žádná pojistka vás nezachrání,“ řekl Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání společnosti Metrostav.



To, že se Ankara odvrací od evropských hodnot a směřuje k zavedení vlády jednoho muže, vnímá s nelibostí i Evropský parlament. „Důrazně odsuzujeme opakovanou podporu obnovení trestu smrti tureckým prezidentem a řadou dalších politiků. Jednoznačné odmítnutí trestu smrti je základním požadavkem pro členství v EU. Opětovné zavedení trestu smrti by porušilo mezinárodní závazky Turecka, zpochybnilo jeho členství v Radě Evropy a vedlo k okamžitému ukončení přístupových rozhovorů a předvstupní podpory,“ varovali poslanci ve svém posledním usnesení z července letošního roku.

„Turecko stojí před rovnicí mezi zavedením trestu smrti jakožto právního instrumentu a budoucností ekonomické spolupráce s Evropou,“ zhodnotil Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti, v rozhovoru pro HN.

„Zavedení trestu smrti je v neposlední řadě emocionální záležitost. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce potrestat lidi, kteří se z jeho pohledu dopustili vlastizrady během loňského pokusu o státní převrat a způsobili smrt desítkám lidí. Jsou to lidé, kteří si podle zdejšího režimu nezaslouží žít,“ vysvětlil počínání tureckého prezidenta Emil Aslan, expert z politologického institutu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.


„Jsme to my, kdo živí přes tři miliony uprchlíků v této zemi. Vy jste své sliby nedodrželi,“ uvedl v jednom ze svých nedávných projevů a pohrozil, že pokud EU nebude v přístupových rozhovorech pokračovat, nechá turecké hranice pro uprchlíky otevřít.



Jenomže přistoupit k takovému opatření není ani pro Evropu nic jednoduchého. „Ztratili bychom nejdůležitější diplomatický kanál, jak Turecko ovlivnit a zabránit jeho směřování k autokratickému režimu,“ vysvětlil Chmelař. Větší diplomatické uzavření Turecka vůči Evropě by mohlo vést k jeho většímu napojení na Rusko a narušení ekonomické provázanosti, která mezi ním a státy unie funguje.


Jak uvádí Vladimír Bärtl, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu, čeští exportéři se nemusí komplikací s přístupovými rozhovory obávat. „Jednání stagnují již řadu let a na obchod EU s Tureckem to nemá až tak podstatný vliv,“ uvedl. Rozhodující je existence celní unie, díky které se většina průmyslového zboží mezi Tureckem a unií obchoduje bez poplatků, dodal Bärtl. Celní unie však zatím nepokrývá oblasti, jako jsou obchod se zemědělskými výrobky, služby ani podmínky pro veřejné zakázky.


www.newtonmedia.cz


Evropská komise v současné době jedná s Tureckem o modernizaci celní unie, výsledkem by mělo být její rozšíření. Tady by ale mohl vzniknout problém. „Jednání dosud nezačalo, a pokud by došlo ke zhoršení diplomatických vztahů, důsledkem by bylo zbrzdění přípravy dohody o modernizaci. Nedošlo by tedy k usnadnění vzájemného obchodu v řadě oblastí, kde jsou pro evropské exportéry dosud nevyužité rezervy,“ vysvětlil Bärtl.

Své o tom ví i stavební skupina Metrostav, která v současné době staví depo pro istanbulské metro a připravuje výstavbu podzemní lanovky. „Stavebnictví je v Turecku velmi rozvinuté. Staví se velké infrastrukturní a energetické projekty. Prosadit se tam jako zahraniční stavební firma je skoro nemožné, potřebujete dobrou znalost prostředí a dobrého místního partnera. Trh je částečně ochranářský. Zahraniční firmy mají při některých veřejných zakázkách nevýhodu,“ popsal Marek Gasparovič, hlavní stavbyvedoucí tureckých projektů Metrostavu.

Firmě se navíc rýsuje vidina zakázky na výstavbu silničního okruhu v Ankaře. Aby se ale mohli státních tendrů vůbec účastnit, museli nejprve rok na místním trhu obchodovat. „Nevyplatilo by se nám to, kdybychom vystupovali jako česká firma, platilo by pro nás 15procentní znevýhodnění oproti místním podnikům. Založili jsme proto společnou firmu s tureckým partnerem. Díky tomu se vyhneme i kurzovým výkyvům, máme náklady i výnosy v místní měně,“ popisuje specifika tureckého trhu Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání v Metrostavu.


***

ANKETA: JAKÁ RIZIKA JSOU SPOJENÁ S AKTIVITAMI VAŠICH FIREM NA TURECKÉM TRHU?

ŠKODA AUTO

Zdeněk Štěpánek, mluvčí Turecký trh má některá specifika. Očekávání zákazníků se silně odvíjí od ekonomické situace. Významný vliv má vývoj směnného kurzu turecké liry vůči euru. Například v roce 2016 došlo k celkovému poklesu trhu s osobními vozidly a také k oslabení turecké liry vůči euru. Při oslabení měny dochází ke zvýhodnění místních značek ve vztahu k importovaným. Tento efekt se projevuje i v letošním roce, situace se však postupně stabilizuje. Turecko je pro nás důležitým exportním teritoriem, do budoucna chceme rozšířit dealerskou síť. Osobní auta patří k hlavním položkám českého exportu do Turecka. Škoda Auto v minulém roce do Turecka vyvezla téměř 29 tisíc automobilů. Nejžádanější je vůz Škoda Octavia, počet prodaných kusů loni vzrostl o více než 27 procent.

ČEZ

Petr Gazdík, mluvčí skupiny Vývoj kurzu v Turecku je obecně tažen inflací, plus byl v poslední době hodně ovlivňován politickými událostmi, které tureckou liru oslabovaly. Oslabování liry probíhalo i na začátku letošního roku, koncem dubna 2017 naopak začala posilovat. Nyní je její kurz k USD přibližně na úrovni prosince loňského roku. Návrat liry na tyto úrovně byl pravděpodobně ovlivněn normalizací politické situace v zemi po referendu o ústavních změnách. Společnost ČEZ v roce 2008 odkoupila podíl v energetické skupině Akenerji, která je druhým největším soukromým producentem elektrické energie v Turecku s více než 10procentním tržním podílem. Společně v zemi provozují několik elektráren.

METROSTAV

Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání skupiny Stavebnictví má svá specifika a rizika, která je nutno před vstupem na trh poznat a ovládnout. Místní produkty dostanou při některých zakázkách slevu 15 procent, a do některých soutěží zahraniční dodavatelé dokonce vůbec nesmějí. Jste tedy znevýhodnění oproti domácím firmám. Skupina Metrostav ve spolupráci se svým tureckým partnerem v posledním roce soutěžila o desítky veřejných zakázek na infrastrukturní projekty. Vyhrála tendr na výstavbu depa na istanbulské lince metra a


www.newtonmedia.cz

lanové dráhy. Hodnota zakázek byla dohromady 1,3 miliardy korun. V poslední době podala nabídku na letiště u třetího největšího tureckého města Adany, 85 km silnice okolo Ankary a stadion Göztepe v Izmiru.

ENERGO-PRO

Hana Hikelová, tisková mluvčí skupiny Turecko je podle kategorizace zemí OECD na škále 0–7 v rizikové kategorii 4, kdy 0 je nejnižší riziková skupina. Blíže ale rizika nemůžeme komentovat. Proces získání zakázky v Turecku má podle našich zkušeností stejná pravidla jako kdekoliv jinde, kde obchodujeme. Musíte splnit podmínky vyhlášeného tendru. Žádné specifické procesy, které by platily pouze pro turecký trh, tam nejsou. Dnes v sektoru energetiky dochází k boomu nových zdrojů, které mají uspokojit rostoucí poptávku po elektřině vzhledem ke zvyšujícím se potřebám tamní ekonomiky. Turecko totiž hodlá výrazně omezovat svou závislost na dovozu energií ze zahraničí. Firma Energo-Pro provozuje vodní elektrárny a působí v Turecku jako investor energetických projektů. Od německé firmy E. ON a jejího tureckého partnera koupila rozestavěnou elektrárnu Alpaslan 2, kterou hodlá dostavět. Půjde o největší soukromou vodní nádrž v této zemi. Její celková hodnota je 12 miliard korun.

O autorovi| Markéta Řeháková, [email protected] popis|

Turecký prezident Erdogan chce trest smrti, firmy se obávají propadu měny

30.8.2017 iHNed.cz str. 00 Markéta Řeháková

Turecko se stále více vzdaluje demokratickému režimu, plánuje navrácení trestu smrti do tamního právního řádu. Pokud k něčemu takovému dojde, evropští lídři upozorňují, že zmrazí rozhovory o vstupu Turecka do unie, což může škodit obchodu. Byznysové zájmy má v Turecku také Česká republika. Dle údajů ministerstva zahraničních věcí přesáhl export České republiky do Turecka loni hodnotu 53 miliard korun.

Turecko plánuje radikální ústavní změny, pomocí kterých se chce tvrdě vypořádat s účastníky loňského neúspěšného pokusu o vojenský převrat. Ankara usiluje o návrat trestu smrti do tamního právního řádu.

Sáhnout na lidský život jménem státu je ale podle evropských pravidel nepřijatelné. Pokud k něčemu takovému dojde, lídři Evropské unie upozorňují, že zmrazí s Tureckem přístupové rozhovory. To by ale zamávalo s tamní měnou a ohrozilo pozici zahraničních investorů. Velké české společnosti přitom oslabenou tureckou měnu vnímají jako nejvýraznější riziko pro svůj obchod. "Turecká lira podléhá tomu, jak okolní svět vnímá zdejší politické dění. U nestabilní měny je velmi obtížné její zajištění. Když se hodnota měny propadne o desítky procent, žádná pojistka vás nezachrání," řekl Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání společnosti Metrostav.



To, že se Ankara odvrací od evropských hodnot a směřuje k zavedení vlády jednoho muže, vnímá s nelibostí i Evropský parlament. "Důrazně odsuzujeme opakovanou podporu obnovení trestu smrti tureckým prezidentem a řadou dalších politiků. Jednoznačné odmítnutí trestu smrti je základním požadavkem pro členství v EU. Opětovné zavedení trestu smrti by porušilo mezinárodní závazky Turecka, zpochybnilo jeho členství v Radě Evropy a vedlo k okamžitému ukončení přístupových rozhovorů a předvstupní podpory," varovali poslanci ve svém posledním usnesení z července letošního roku.

ANKETA: Jaká rizika jsou spojená s aktivitami vašich firem na tureckém trhu?


www.newtonmedia.cz

Škoda Auto

- Zdeněk Štěpánek, mluvčí

Turecký trh má některá specifika. Očekávání zákazníků se silně odvíjí od ekonomické situace. Významný vliv má vývoj směnného kurzu turecké liry vůči euru. Například v roce 2016 došlo k celkovému poklesu trhu s osobními vozidly a také k oslabení turecké liry vůči euru. Při oslabení měny dochází ke zvýhodnění místních značek ve vztahu k importovaným. Tento efekt se projevuje i v letošním roce, situace se však postupně stabilizuje. Turecko je pro nás důležitým exportním teritoriem, do budoucna chceme rozšířit dealerskou síť.

Osobní auta patří k hlavním položkám českého exportu do Turecka. Škoda Auto v minulém roce do Turecka vyvezla téměř 29 tisíc automobilů. Nejžádanější je vůz Škoda Octavia, počet prodaných kusů loni vzrostl o více než 27 procent.

ČEZ

- Petr Gazdík, mluvčí skupiny

Vývoj kurzu v Turecku je obecně tažen inflací, plus byl v poslední době hodně ovlivňován politickými událostmi, které tureckou liru oslabovaly. Oslabování liry probíhalo i na začátku letošního roku, koncem dubna 2017 naopak začala posilovat. Nyní je její kurz k USD přibližně na úrovni prosince loňského roku. Návrat liry na tyto úrovně byl pravděpodobně ovlivněn normalizací politické situace v zemi po referendu o ústavních změnách.

Společnost ČEZ v roce 2008 odkoupila podíl v energetické skupině Akenerji, která je druhým největším soukromým producentem elektrické energie v Turecku s více než 10procentním tržním podílem. Společně v zemi provozují několik elektráren.

Metrostav

- Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání skupiny

Stavebnictví má svá specifika a rizika, která je nutno před vstupem na trh poznat a ovládnout. Místní produkty dostanou při některých zakázkách slevu 15 procent, a do některých soutěží zahraniční dodavatelé dokonce vůbec nesmějí. Jste tedy znevýhodnění oproti domácím firmám.

Skupina Metrostav ve spolupráci se svým tureckým partnerem v posledním roce soutěžila o desítky veřejných zakázek na infrastrukturní projekty. Vyhrála tendr na výstavbu depa na istanbulské lince metra a lanové dráhy. Hodnota zakázek byla dohromady 1,3 miliardy korun. V poslední době podala nabídku na letiště u třetího největšího tureckého města Adany, 85 km silnice okolo Ankary a stadion Göztepe v Izmiru.

Energo-Pro

- Hana Hikelová, tisková mluvčí skupiny

Turecko je podle kategorizace zemí OECD na škále 0-7 v rizikové kategorii 4, kdy 0 je nejnižší riziková skupina. Blíže ale rizika nemůžeme komentovat. Proces získání zakázky v Turecku má podle našich zkušeností stejná pravidla jako kdekoliv jinde, kde obchodujeme. Musíte splnit podmínky vyhlášeného tendru. Žádné specifické procesy, které by platily pouze pro turecký trh, tam nejsou. Dnes v sektoru energetiky dochází k boomu nových zdrojů, které mají uspokojit rostoucí poptávku po elektřině vzhledem ke zvyšujícím se potřebám tamní ekonomiky. Turecko totiž hodlá výrazně omezovat svou závislost na dovozu energií ze zahraničí.

Firma Energo-Pro provozuje vodní elektrárny a působí v Turecku jako investor energetických projektů. Od německé firmy E.ON a jejího tureckého partnera koupila rozestavěnou elektrárnu Alpaslan 2, kterou hodlá dostavět. Půjde o největší soukromou vodní nádrž v této zemi. Její celková hodnota je 12 miliard korun.

"Turecko stojí před rovnicí mezi zavedením trestu smrti jakožto právního instrumentu a budoucností ekonomické spolupráce s Evropou," zhodnotil Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti, v rozhovoru pro HN.


www.newtonmedia.cz

"Zavedení trestu smrti je v neposlední řadě emocionální záležitost. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce potrestat lidi, kteří se z jeho pohledu dopustili vlastizrady během loňského pokusu o státní převrat a způsobili smrt desítkám lidí. Jsou to lidé, kteří si podle zdejšího režimu nezaslouží žít," vysvětlil počínání tureckého prezidenta Emil Aslan, expert z politologického institutu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.


"Jsme to my, kdo živí přes tři miliony uprchlíků v této zemi. Vy jste své sliby nedodrželi," uvedl v jednom ze svých nedávných projevů a pohrozil, že pokud EU nebude v přístupových rozhovorech pokračovat, nechá turecké hranice pro uprchlíky otevřít.



Jenomže přistoupit k takovému opatření není ani pro Evropu nic jednoduchého. "Ztratili bychom nejdůležitější diplomatický kanál, jak Turecko ovlivnit a zabránit jeho směřování k autokratickému režimu," vysvětlil Chmelař. Větší diplomatické uzavření Turecka vůči Evropě by mohlo vést k jeho většímu napojení na Rusko a narušení ekonomické provázanosti, která mezi ním a státy unie funguje.


Jak uvádí Vladimír Bärtl, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu, čeští exportéři se nemusí komplikací s přístupovými rozhovory obávat. "Jednání stagnují již řadu let a na obchod EU s Tureckem to nemá až tak podstatný vliv," uvedl. Rozhodující je existence celní unie, díky které se většina průmyslového zboží mezi Tureckem a unií obchoduje bez poplatků, dodal Bärtl. Celní unie však zatím nepokrývá oblasti, jako jsou obchod se zemědělskými výrobky, služby ani podmínky pro veřejné zakázky.


Evropská komise v současné době jedná s Tureckem o modernizaci celní unie, výsledkem by mělo být její rozšíření. Tady by ale mohl vzniknout problém. "Jednání dosud nezačalo, a pokud by došlo ke zhoršení diplomatických vztahů, důsledkem by bylo zbrzdění přípravy dohody o modernizaci. Nedošlo by tedy k usnadnění vzájemného obchodu v řadě oblastí, kde jsou pro evropské exportéry dosud nevyužité rezervy," vysvětlil Bärtl.

Své o tom ví i stavební skupina Metrostav, která v současné době staví depo pro istanbulské metro a připravuje výstavbu podzemní lanovky. "Stavebnictví je v Turecku velmi rozvinuté. Staví se velké infrastrukturní a energetické projekty. Prosadit se tam jako zahraniční stavební firma je skoro nemožné, potřebujete dobrou znalost prostředí a dobrého místního partnera. Trh je částečně ochranářský. Zahraniční firmy mají při některých veřejných zakázkách nevýhodu," popsal Marek Gasparovič, hlavní stavbyvedoucí tureckých projektů Metrostavu.

Firmě se navíc rýsuje vidina zakázky na výstavbu silničního okruhu v Ankaře. Aby se ale mohli státních tendrů vůbec účastnit, museli nejprve rok na místním trhu obchodovat. "Nevyplatilo by se nám to, kdybychom vystupovali jako česká firma, platilo by pro nás 15procentní znevýhodnění oproti místním podnikům. Založili jsme proto společnou firmu s tureckým partnerem. Díky tomu se vyhneme i kurzovým výkyvům, máme náklady i


www.newtonmedia.cz

výnosy v místní měně," popisuje specifika tureckého trhu Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání v Metrostavu.


Konec demokracie v Turecku zatím nehrozí, zvítězí rozum - čtěte ZDE

Čína v éře megafúzí: vzniká elektrárenský a uhelný kolos. "Národní šampion" má lépe prorazit v zahraničí - čtěte ZDE

Peníze z kreditek zlevní. Banky začínají výrazně snižovat úroky, chtějí, aby si lidé přes kreditní karty více půjčovali - čtěte ZDE

Většina firem se ještě nepustila do důkladnější ochrany dat. Hrozí jim přitom vysoké pokuty - čtěte ZDE

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-65862370-erdogan-chce-trest-smrti-firmy-se-obavaji-propadu-meny

Rozhovor s Petrem Hladíkem, velvyslancem ČR v Jordánsku30.8.2017 ČRo Plus str. 01 11:34 Interview Plus

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Jordánsko je ostrovem stability v regionu, který je jinak zmítán válečnými konflikty. Řekl minulý týden po setkání se svým jordánským protějškem premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. V Jordánsku žije v uprchlických táborech skoro milion a půl běženců. Na jejich pomoc vláda minulý týden schválila dalších 15 milionů korun. Letos už Česko přispělo 40 miliony korun na rozvoj tamního uprchlického tábora. Pomáháme dostatečně řešit migrační krizi v sousedství syrského konfliktu a nemělo by naše zapojení být větší a aktivnější? Ne jen o tom bude dnešní Interview Plus, mým hostem je velvyslanec České republiky v Jordánsku Petr Hladík, dobrý den vám přeji do našeho přenosového vozu.

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Dobré dopoledne.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Já jsem Michael Rozsypal a přeji dobrý poslech. Pane velvyslanče český premiér minulý týden řekl, že Česká republika je připravena Jordánsko podporovat, aby i do budoucna zůstalo stabilní zemí. Tak jak ta česká podpora konkrétně má vypadat?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Ta česká podpora má mnoho vrstev, vy už jste v tom úvodu zmínil pomoc uprchlickým táborům a ta pomoc je kontinuální narozdíl od ostatních zemí, kdy někdy máte faktor takové té únavy donorů, tak Česká republika naopak tu pomoc postupně stále navyšuje, tak kromě těch táborů, tak my už tam od roku 2013 v podstatě realizujeme program české vlády Ministerstva vnitra Medevak. A jenom pro vaši představu, když jsem tam v roce 2013 přijel, tak jsme odoperovali 6 syrských dětí, tím způsobem, že jsme je převezli do České republiky k operacím a v letošním roce pokud všechno půjde dobře, tak budeme mít cirka tisíc pacientů odoperovaných přímo v Jordánsku, protože čeští lékaři ty týmy přijíždí do Jordánska.

Michael ROZSYPAL, moderátorPlné znění zpráv 18

© 2017 NEWTON Media, a.s.www.newtonmedia.cz

--------------------Čili pardon, že vám vstupuji do vaší řeči, krom toho, že česká vláda posílá peníze na pomoc přímo v Jordánsku, tak financuje i vysílání lékařských pracovníků do Jordánska, je to tak?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Přesně tak, v příští polovině roku mně tam má přijet 7 lékařských týmů, je to od dětské kardiochirurgie přes oftalmologii, traumatologie. To spektrum je prostě čím dál širší a myslím si, že přestože jste říkal, že v Jordánsku je milion, milion a půl Syřanů, mohlo by se zdát ta tisícovka jako kapka v moři, ale já vždycky říkám. My se samozřejmě pokud jde o úroveň těch finančních prostředků, tak se nemůžeme srovnávat s těmi hlavními donory. Pro představu jenom v Německu bilaterálně mimo rámec Evropské unie v loňském roce poskytlo půl miliardy 500 milion eur jenom v Jordánsku. Nicméně kdyby každá země velikosti České republiky pro Jordánsko dělala to stejné co my, tak Jordánsko opravdu nemá problém.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Když vláda minulý týden schválila dalších 15 milionů korun na řešení migrační krize, tak na co přesně ty peníze půjdou?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Já jsem ještě to usnesení vlády neviděl. Nicméně předpokládám, že protože v loňském roce jsme přispívali jejich Ministerstvu vnitra na program decentralizace. Mám pocit, že tady tyhle schválené peníze by měli být určeny na vybudování centra azylového, kde Jordánci jaksi budou, budou nějakým způsobem procesovat ty syrské žadatele, kteří, kteří k nim přicházejí, protože ten počet samozřejmě přestože hranice jsou v současné době téměř uzavřeny, tak ten pohyb, jak příchody, tak odchody Syřanů samozřejmě dál pokračuje.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Když podle premiéra ročně vynakládáme zhruba 50 milionů korun na pomoc v uprchlických táborech v Jordánsku, tak jak konkrétně se na místě ta pomoc a ty české peníze projeví?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------No, já teda beze vší skromnosti říkám, že je to naprosto fantastické, protože začali jsme třeba s tím, že jsme zaplatili kompletní elektrifikaci toho největšího uprchlického tábora v Zátárí, kde v současnosti žije nějakých 80 tisíc lidí a i podle lidí z uvenesiar a agentury OSN, která ten tábor v podstatě spravuje, tak, tak to byl naprosto unikátní projekt, kdy se podařilo elektrifikovat, elektrifikovat takovýhle tábor a v té době například nešlo jenom o to, že jsme umožnili, umožnili, aby ti uprchlíci, měli, měli aspoň trošku důstojnější podmínky pro život, ale vlastně umožnili jsme, umožnili jsme i to, že se snížili měsíční náklady na elektřinu z milionu dolarů na nějakých současných 300 tisíc. To znamená, že ten, že ten efekt je ještě multiplikován tím, co jsme tam udělali. V současné době pomáháme v táboru v Azraku, protože tam bylo přijato v loňském roce dalších 20 tisíc uprchlíků, takže pomáháme revitalizovat ta obydlí. V letošním roce musím trošičku se pochlubit, jak se nám podařilo. Byli jsme řekněme natolik úspěšní v loňském roce, že v letošním roce se k tomu našemu projektu přidalo Německo a v podstatě ten počet obydlí, které budou rekonstruovány a objem finančních prostředků, tak se v podstatě zdvojnásobil.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Vy jste zmínil pane velvyslanče i konkrétní příklady nebo ty konkrétní úspěchy o kterých tady mluvíte, ale zmínil jste také, že tedy Německo vynakládá 500 milionů eur ročně na pomoci Jordánsku. My tedy zhruba 50 milionů korun ročně, přestože samozřejmě nechci srovnávat ekonomickou situaci České republiky a Německa, ale neměli bychom být ambicióznější a aktivnější. Neměli bychom těch peněz do Jordánska posílat prostě více?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------No já bych si to samozřejmě přál, ale jak říkám ten objem se rok od roku navyšuje. Takže třeba, když jsem uváděl ten medevak, tak jsem začínal s dvěma miliony korun na rok a za letošek ten objem finančních


www.newtonmedia.cz

prostředků je asi 25 milionů, takže ten progres tam vidíte. Nicméně z hlediska naší oficiální rozvojové pomoci, tak v loňském roce víc peněz než do Jordánska, tak šlo jenom do Moldavska a on ten celkový objem byl ještě vyšší. Myslím teďka nemám před sebou čísla, ale myslím, že to bylo až 70 milionů korun.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Na druhou stranu, politici často mluví o tom, že je potřeba řešit migrační krizi v místě původu nebo v tom nejbližším sousedství, tak mě právě zajímá jestli i ta česká účast na místě by neměla být aktivnější. Jestli vy například komunikujete s český Ministerstvem zahraničí nebo s českou vládou a snažíte se je přimět k tomu, aby se Česko zapojilo více?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------No, takhle znovu jak jsem říkal, z hlediska pomoci, kterou poskytujeme do světa, tak je Jordánsko na druhém místě a samozřejmě, že kdyby to jaksi záleželo, záleželo jenom na mně, tak nebo já se samozřejmě pokouším přesvědčovat, přesvědčovat všechny partnerské instituce tady v České republice, aby ta pomoc byla navýšená, ale jako tam jsou, tam je, tam jsou nějaké limity. My máme nějaký celkový objem prostředků na rozvojovou pomoc a třeba ten Medevak nebo pomoc do uprchlických táborů, tak na to jsou naopak peníze, které jdou z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Takže já si myslím, že z hlediska zase, nějaké absorpční schopnosti Jordánska. Tak ta naše pomoc je cílená na naprosto konkrétní lidi, konkrétní projekty. To znamená je efektivní. Já bych si samozřejmě přál, abychom byli schopní dávat tolik jako Německo, ale opravdu vám říkám ve srovnání se státy ne jenom naší velikosti, ale i ostatními. Tak Česká republika řekněme, že je v nějaké, v nějaké špičce toho, co se tam dělá.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Když mluvíte o tom balíku peněz na rozvojovou spolupráci, tak deník Referendum nedávno napsal, teď cituji z toho článku. V současné době jsou české příspěvky na zahraniční rozvojovou spolupráci jedny z nejnižších v celé Evropské unii. Hůře než Česká republika si vedou jen další státy v4, Řecko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko. Podle závazku přijatého všemi státy OSN by měli všechny vyspělé země vyčlenit na zahraniční rozvojovou spolupráci 7 desetin procenta svého národního důchodu. Příspěvek České republiky představoval v roce 2016 podle údajů Ministerstva zahraničí zhruba 14 setin procenta domácího národního důchodu. To je pane velvyslanče takový evergreen, že neplníme ani ten svůj závazek v rámci OSN, peněz vynakládaných na rozvojovou spolupráci. Proč se to stále nedaří, v čem je ta chyba?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------No, pane redaktore, takhle jsem sice mimořádným a splnomocněným v Jordánském /nesrozumitelné/ království. Bohužel nejsem českým ministrem financí a nesedím, nesedím v české vládě. Já se vám tedy přiznám, že protože jsme mimo jiné vykonávali v Jordánsku 4 roky roli kontaktní ambasády NATO a ta spolupráce já jsem to ještě nezmiňoval, ale taky je samozřejmě i bezpečnostní a obranné oblasti. Já bych být ministrem financí, tak já v prvé řadě naplním náš závazek vůči NATO, abychom vydávali 2 procenta HDP na obranu. Protože řekněme rozvojová pomoc je samozřejmě jaksi velmi důležitá, ale přeci jenom je to určitá nadstavba, takže jak říkám.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Nemělo by to být třeba součástí, protože se objevila taková akademická debata. Mluvil o tom Miloš Balabán z fakulty Sociální věd univerzity Karlovy na bezpečnostní konferenci v červnu, že právě i v těch 2 procentech HDP na obranu, by mohla být zahrnuta i rozvojová spolupráce, protože přeci jenom dění třeba i na Blízkém Východě, ať už přímo či nepřímo ohrožuje českou bezpečnost nebo českou obranyschopnost.

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Samozřejmě, tak všechny tyhle věci, nic se neděje izolovaně a my tím, co v Jordánsku děláme a já se opravdu myslím, že to není vůbec marginální, tak samozřejmě snižujeme nějaký migračních potenciál těch lidí, který tam jdou, protože většina těch Syřanů, kteří přišli do Jordánska, tak tam jaksi nepřišli kvůli tomu, že je tam tráva zelenější, ale protože jaksi jim hrozilo, hrozilo zabití v jejich vlastní zemi a jak bych, jak bych to vysvětlil, když přijdou do Jordánska, které muselo absorbovat, Jordánsku je řekněme necelých 7 milionů, takže sám jste to


www.newtonmedia.cz

uváděl 1,5 milionu Syřanů přišlo musí s těma Jordáncema chodit do školy, ty školy na severu země fungujou na směny. Když jsou v uprchlických táborech a žijou tam třeba třetí rok bez elektřiny, tak samozřejmě v tom okamžiku začnou uvažovat o tom, jestli se neposunou někam dál, takže já si myslím, že byť jaksi nemám vliv na to do jaké rozpočtové kapitoly naše rozvojová pomoc bude, bude zahrnuta, tak si myslím, že to co tam děláme jako opravdu pomáhá naprosto fakticky přímo na místě, byť teda Jordánsko není zdrojová země, ale je to ta země, které se krize v sousedním Iráku a Sýrie dotkla, dotkla velmi citelně.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------A vnímáte to pane velvyslanče nějak konkrétně při vaší práci nebo při vašem působení, že Česko neplní ten svůj závazek, který si stanovilo v rámci OSN peněz, které by mělo vydávat na rozvojovou spolupráci?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------No, já to naopak my jsme třeba v Jordánsku opravdu vnímání velmi, velmi kladně a vy jste zmínil třeba v4, bez nějaké skromnosti říkám, že v tomhle ohledu jsme nejviditelnější a já vím, že jaksi nechci to přímo spojovat, ale v loňském roce nám třeba stoupl objem vzájemného obchodu o 62 procent a myslím si, že právě protože, že tam jsme, jsme vidět, protože samozřejmě já nevím třeba práce dětských kardiochirurgů, když potom jako Jordánská média se tomu věnují, tak je to něco, tak je to něco, co je opravdu jak bych to řekl citlivé, tak to má v podstatě i ten důsledek, že se o nás v Jordánsku ví. Lední hokej nás tam prostě neprodává, to Jordánci a neví, že se něco takového hraje, ale to, že tam vidí opravdu už dneska desítky českých doktorů, který tam dělají fantastickou práci a nebo nějakým způsobem tuší, že pomáháme v uprchlických táborech, tak to je to co nás tam zviditelňuje.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Říká český velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík, který je hostem v Interview Plus. Pane velvyslanče, jak Česká republika nebo česká diplomacie získává informace o syrském konfliktu, který se koná v bezprostředním sousedství Jordánska, kde vy působíte?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------No, tak za prvé, my jako jedna z mála zemí jsme nikdy neuzavřeli náš zastupitelský úřad přímo v Damašku. To znamená, že ta moje kolegyně vážená Eva Filipy, ta má jaksi ty informace přímo od zdroje a informuje, informuje vedení státu o tom, co se tam děje.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------A pardon, že vám vstupuji do řeči, na to právě jsem narážel v té své otázce, protože kritici toho, že Česká republika stále má svojí ambasádu v Damašku poukazují na to, že velvyslankyně nebo ambasáda získává informace právě od zdroje, kterým je ale režim diktátora Bašára Asada.

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------No tak za prvé činnost ambasády není omezená jenom na to, abyste čerpal informace jenom od režimu. Samozřejmě, že i v Damašku a nebo a nebo vůbec v té zemi se, jste schopen jako ambasáda se dostat k jiným informacím, já se přiznám, že ani já se nedostanu přes svoje kontakty ke všemu, ale je tam třeba úřad přidělence obrany. To znamená, že on se zase přes svoje kontakty na armádu a tohle dostane, dostane k informacím, které jsou pro Českou republiku nějakým způsobem podstatné a informuje o třeba situaci, já nevím na jihu Sýrie nebo na severu Jordánska, tam kde je nějaký překryv, tak informujeme samozřejmě i my a potom to je jaksi standardní, standardní fungování každého ústředí v našem případě Ministerstva zahraniční, že ty informace, které se sbíhají z jednotlivých úřadů, tak nějakým způsobem analyzuje a vyhodnocuje. To znamená přestože vy říkáte, že ambasáda poskytuje nějaké stanovisko syrského režimu, i to je důležité vědět a navíc třeba právě v Damašku plní naše ambasáda roli protekting power, to znamená ochranné mocnosti Spojených států amerických.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------


www.newtonmedia.cz

A promiňte pane velvyslanče, není ta situace už tak daleko, že vlastně tou českou účastí i česká vláda legitimizuje režim diktátora Bašara Asada?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Ne, to není legitimizace, to je prostě jenom nějaká kontinuita, protože samozřejmě Eva Filipi předávala pověřovací listiny ještě před vypuknutím konfliktu, kdy měly všechny státy standardní diplomatické vztahy a z druhé strany, kdyby nebyla na té pozici Eva Filipi, tak to vám můžu říct z vlastní zkušenosti, tak se s ní prostě nikdo v té zemi bavit nebude. A když tam vykonáváme třeba tu roli, ochranné, ochranné protekting power, pro Spojené státy americké, ano je klíčové, abychom měli někomu, kdo se dostane i k rozhodujícím činitelům toho syrského režimu. To je prostě realita a potom ta otázka, jaksi uzavření a neuzavření a tohle to, tak je, tak je otázka politická. My jsme státní zaměstnanci, úředníci, to znamená, rozhodne-li vláda, že prostě vztahy budeme mít na úrovni velvyslance, tak je úlohou velvyslance prostě sloužit.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Vy jste pane velvyslanče tento týden v Praze právě na celotýdenní poradě, schůzi velvyslanců v České republice nebo respektive velvyslanců České republiky vysílaných do zahraničí. Padla tato otázka nebo toto téma na té poradě, řešili jste nebo řešíte na poradě velvyslanců nebo zaznělo něco třeba od vlády právě v tom směru, zda bychom měli či neměli ponechat naší ambasádu v Damašku?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Ne, ne, nezaznělo. Náš ještě čeká, protože jak jste správně říkal jednáme celý týden, tak ještě v pátek budeme mít konkrétní regionální stůl k otázkám Blízkého východu, ale jak říkám, ze strany politického vedení státu, tahle otázka vůbec nebyla, nebyla na pořadu dne.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Pokud čistě teoreticky, teď pochopitelně spekuluji, bychom stáhli své velvyslanectví z Damašku, měnilo by se něco z toho diplomatického protokolárního hlediska pro vás jako pro ambasádu v sousedním Jordánsku?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Ne, vůbec ne, vůbec ne, to je naprosto jaksi nezávislá relace. Já mám diplomatickou a konzulární působnost pouze jordánské a hašimovské království. To znamená to co se děje jaksi s našimi zastupitelskými úřady v okolních zemích, tak na to nemá na naší relaci bilaterální s Jordánskem to nemá žádný vliv.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Český velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík je mým dnešním hostem v Interview Plus. Pane velvyslanče je česká zahraniční politika jednotná a srozumitelná?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Já zase jenom z pohledu Samánu, kde pracuji, musím říct, že samozřejmě možná víte, že jsem tam měl návštěvu v podstatě nejvyšších ústavních činitelů, jak prezidenta republiky, tak předsedy vlády a teďka recipračně Jordánci navštívili na úrovni premiéra Hanyho Mulkyho navštívili Českou republiku. Myslím si, že i to je určitá odpověď na vaší otázku, kdyby naše zahraniční politika nebyla v Jordánsku vnímána jako jednotná a konzistentní, tak bychom asi takové vynikající bilaterální vztahy neměly.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Tak k těm vzájemným návštěvám dochází a probíhájí, nicméně mě zajímá jestli v Jordánsku vnímají to, že prezident a vláda k některým otázkám mají rozdílné názory, a že zaznívají někdy rozdílné názory?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------


www.newtonmedia.cz

Ne, zcela upřímně to je pod jejich rozlišovací schopnost. Ta země je kromě toho, že je teda zahlcená tou uprchlickou krizí, tak samozřejmě velmi pozorně sleduje, co se děje v Iráku, v Sýrii. No, ale plus také jeho veličenstvo král Abdulák druhý, tak je ochráncem svatých muslimských a křesťanských míst v Jeruzalémě, takže pro jordánské obyvatelstvo, pro média tak je prostě prioritní to co se děje přímo v jejich sousedství a jaksi při všem respektu, který tam Česká republika má, tak jako nějaké, nějaké disonance, pokud se objevují na české scéně, tak jsou prostě pod jejich rozlišovací schopnost.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Na podzim v Poslanecké sněmovně při mimořádné schůzi Sněmovny pravicová opozice kritizovala vládu, že česká zahraniční politika je slabá a nesrozumitelná. Setkáváte se s něčím takovým vy při svém působení v Jordánsku na postu velvyslance?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Ne, ne, ne musím, musím říct, že tady teďka tady nejde jenom, jenom o pozici z mého hlediska přijímací země. To znamená jordánského království, ale samozřejmě my tam fungujeme jako standardní ambasáda Evropské unie a jak už jsem zmínil 4 roky jsme byli kontaktní ambasádou NATO. Standardní doba tady této funkce jsou 2 roky a Česká republika tu roli plnila opět bez skromnosti říkám na tolik dobře, že bruselské ústředí NATO rozhodlo, že prostě budeme pokračovat další 2 roky. Takže od roku 2.13, do konce roku 2.16, jsme tam byli jako kontaktní ambasáda NATO a to řekněme kam bychom se nedostali na bilaterální úrovni jako řekněme středně veliká Česká republika, tak jsme naopak třeba doháněli tím, že jsme vystupovali jako reprezentant NATO vůči Jordánsku a já si myslím, že to jaksi nemusím ani nic dodávat o tom jak nás vnímají partneři ne jenom v Jordánsku, ale i ty alianční nebo unijní.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Asociace pro mezinárodní otázky, česká nevládní nezisková organizace ve svém hodnocení české zahraniční politiky za loňský rok uvedla teď cituji: "V zahraniční politice zaznívali nesourodé hlasy, premiér ani ministr zahraniční do ní přitom dostatečně nepromlouvali. Zanedbávání klíčových partnerských a aliančních vztahů nebo dokonce jejich podrývání kvůli krátkodobým cílům a domácím sporům jsme mohli spatřovat neschopnost politické reprezentace zahraniční politice uvažovat za horizont volebního období a zahleděnost do sebe. Pozorujete něco takového při vašem působení v Amánu?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Ne rozhodně ne, protože já naopak vnímám už jsem, už jsem třeba zmínil tu spolupráci bezpečnostní, obranné, obranné oblasti a tam jsme naopak vnímání jako důvěryhodný partner, který své závazky ne jenom plní, ale i navyšuje. Já vím, že ta absolutní čísla někdy, někdy vypadají jinak, ale ono já spíš z Amánu vnímám to, že někdy v České republice taková ta sebekritičnost, zahleděnost do našich vnitřních problémů nám svým způsobem škodí. Já si myslím, že to co potřebujeme je trošičku víc sebevědomí. Trošičku lepší prezentace toho co děláme a já znovu musím říct. V Jordánsku to co děláme, byť ano je to nesrovnatelné s objemem, které třeba může poskytnout, poskytnou Německo, tak je vnímáno velmi pozitivně.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Neodklání se pane velvyslanče česká zahraniční politika od prosazování důrazu na lidská práva?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Víte, to by byla otázka spíš na pana ministra zahraničí, ale já v Jordánsku to tak nevnímám vůbec, protože například každý rok sponzorujeme lidsko právní filmový festival Karama. Na který přispíváme relativně významnou částku, oni za ty peníze, které mají z České republiky tak natáčí nějaké, nějaké jakoby upoutávky a klipy a začli spolupracovat, respektive ta spolupráce vznikla tak, že tady ta Karama se spojila s festivalem Jeden svět, takže naopak, Česká republika je jeden z hlavních sponzorů tady toho lidskoprávního festivalu v Amánu, což je teda druhá věc, že to je řekněme unikátní i z hlediska toho regionu a prostě jordánský král zemi spravuje takovým způsobem, že tam může fungovat i lidskoprávní festival a nikdo, nikdo nás za to jaksi nepeskuje a ani neuvažujeme o tom, že bychom například tuto podporu ukončili.


www.newtonmedia.cz

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Půjčím si ještě jedno hodnocení asociace pro mezinárodní otázky, zhodnocení české zahraniční politiky. Analytici píší, že pokřivená identita české diplomacie ve které lidská práva přestávají být prioritou a navíc získávají nejisté ekonomické zisky, tak nabrala v Sýrii ještě absurdnější rozměr, pozorujete něco takové i Jordánsku nebo vnímáte to tak, že česká pozice vůči Sýrii vlastně pokřivuje tu identitu lidských práv?

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Ne, ne určitě ne, tak já si myslím, že a už jsem to zmiňoval několikrát. Já si myslím, že Česká republika se i ve vztahu ke konfliktu v Sýrii chová prostě jako odpovědný člen a součást evropského společenství, Evropské unie a aliance severoatlantické. Víte zase i v tomto ohledu nemusí být ambicí české zahraniční politiky měnit svět a řešit všechny problémy světy, ale to co děláte a jak to děláme, tak si myslím, že jsme výborní a já samozřejmě chápu vás, že mi nevěříte, protože asi se neočekává od velvyslance České republiky, že si bude kálet do vlastního hnízda, ale můžu vám říct, že já mám za sebou vyslání Lybii, Jemenem pokračuje, byl jsem v Izraeli a věřte mi, že za těch řekněme 24 let mé diplomatické kariéry jsem se v podstatě nesetkal s negativním vnímáním České republiky nebo s jejími pozicemi.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Říká velvyslanec České republiky v Jordánsku Petr Hladík, který byl z našeho přenosového vozu hostem Interview Plus. Děkuji vám za rozhovor, pěkný den přeji.

Petr HLADÍK, velvyslanec ČR v Jordánsku--------------------Bylo mi potěšením a děkuju za pozvání, hezký den.

Michael ROZSYPAL, moderátor--------------------Dodám, že k tomuto i ke starším dílům Interview Plus se můžete vrátit na našem webu plus rozhlas.cz. Od mikrofonu se loučí Michael Rozsypal.

Obavy Japonska z KLDR29.8.2017 ČT 24 str. 01 22:00 Události, komentáře

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Severní Korea pohrdá všemi sousedními státy i všemi členskými zeměmi OSN. Slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tak reagoval na další raketový test Pchjongjangu. Balistická střela dopadla do oceánu necelých 1200 kilometrů východně od japonského pobřeží. Podobný incident se stal naposled v roce 2009.

Peter DUHAN, redaktor--------------------Na ostrově Hokkaidó se kolem šesté hodiny ráno rozezněly sirény. Nad hlavami jeho obyvatel prolétla severokorejská balistická střela. Úřady aktivovaly varovný systém a veřejnoprávní televize místní obyvatele opakovaně vyzývala, aby se preventivně schovali v podzemních krytech.

obyvatelka ostrova Hokkaidó--------------------Na mém mobilu se spustil varovný systém. Bylo to hlasité. Překvapilo mě to.

obyvatelka ostrova Hokkaidó--------------------Bylo mi řečeno, abych se schovala. Vůbec jsem nevěděla, kam jít. Byla jsem zmatená a tak trochu ztracená.Plné znění zpráv 24


Peter DUHAN, redaktor--------------------Podle analytiků nová raketa středního doletu vystoupala do výšky zhruba 550 kilometrů a dopadla necelých 1200 kilometrů východně od ostrova Hokkaidó. Japonská armáda průběh letu sledovala. Sestřelit se ji ale nepokusila. Tokio test ostře odsoudilo.

Šinzó ABE, japonský premiér--------------------Střela, která proletěla nad naším národem, představuje pro Japonsko mimořádnou hrozbu. Je to také hrozba pro mír a stabilitu v regionu.

Peter DUHAN, redaktor--------------------Jižní Korea na odpal zareagovala demonstrací síly. Stíhací letouny shazovaly bomby na cvičné cíle.

Lee KUK-NOH, major jihokorejského letectva--------------------Pokud bude Severní Korea ohrožovat bezpečnost našich lidí a alianci mezi Jižní Koreou a Spojenými státy jadernými zbraněmi a raketami, naše silné letectvo zničí vedení severokorejského režimu.

Peter DUHAN, redaktor--------------------Tokio, Soul i Washington chystají taky společnou tvrdou politickou reakci. Ještě dnes by měla zasednout Rada bezpečnosti OSN.

Jun JONG-ČAN, mluvčí jihokorejského prezidenta--------------------Ministři zahraničí Spojených států a Jižní Koreje navrhnou silná opatření namířená proti KLDR a předloží otázku poslední raketové provokace Radě bezpečnosti OSN.

Peter DUHAN, redaktor--------------------Ta nové přísnější sankce uvalila na KLDR už začátkem měsíce. Podle Ruska se ale poslední rezoluce minula účinkem. Severokorejský raketový test nicméně kritizovalo, stejně jako Čína, která zároveň vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti. Peter Duhan, Česká televize.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------V Událostech, komentářích vítám dva velvyslance. Velvyslance České republiky v Japonsku Tomáše Duba. Dobrý večer.

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------A velvyslance České republiky v Korejské lidově demokratické republice Milana Hupceje. Dobrý večer.

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Pánové, vítejte oba v Událostech, komentářích. Japonci to dnes měli tedy s těmi textovkami a se sirénami. Vyděsilo je to. Vyděsilo je to proč? Nejsou na to zvyklí?


www.newtonmedia.cz

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Na tento typ poplachu zvyklí nejsou, byť už dopředu byli instruováni po těch posledních testech, jak jaderných testech, tak těch testech balistických raket. Vláda připravila takový systém varování obyvatelstva. Samozřejmě systémy varování obyvatelstva na tsunami, na zemětřesení, na sesuvy půdy při, po tajfunech Japonci mají, ale nově se v něm objevila ta možnost, že budou napadení raketami. Takže ...

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------No právě, že o tom japonská vláda mluví, připravuje na to lidi, dokonce nějaká cvičení na některých místech byla, pokud se nemýlím, a přesto to zaskočí? Tak ono to není asi jednoduché, ale stejně.

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Ten pocit, i my jsme byli připraveni na možný raketový útok. Dostali jsme všechny instrukce v angličtině. A samozřejmě to musí vyvolat nervozitu. Člověk by asi běžně nezaznamenal, že nad ním letí raketa, ale v případě, že dostane SMS "pozor, letí nad váma raketa, schovejte se do sklepa", tak ho to samozřejmě znervóznit musí. Možná jsem chtěl ještě podotknout, že při zemětřesení se do sklepa neschovávají. Japonské domy, speciálně na venkově, sklepy vůbec nemají, takže oni ani se nemají kam schovat. Tak to nikde nebylo ve zprávách, ale dokážu si představit, že to může být určitým stupněm, větším stupněm nervozity, ten fakt, že prostě sklep nemám.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Jak severokorejské autority informují diplomatický sbor o tom, že bude nějaký test raketový. Informují?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Neinformují. My se to většinou dozvídáme ze zdrojů mimo KLDR. Zpravidla informace pak přicházejí poté, když je test úspěšný, když se všechno povedlo, zpravidla několik hodin poté. Nikdy dopředu.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Existuje vůbec nějaká diplomatická komunikace, zejména tedy s reprezentanty západních zemí v Severní Koreji? S kým mluvíte? S kým se setkáváte?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Mluvíme s ministerstvem zahraničních věcí. To je naším hlavním partnerem. Formy jsou různé. Buď si schůzky vyžádáme my nebo jsme dopředu zvání na brífinky nebo častokrát je řečeno, že se bude dít nebo se stalo něco významného a jsme zváni. Brífinky buď jsou organizovány pro celý diplomatický sbor nebo taky regionálně. Pro nás samozřejmě, pro členy Evropské unie, nás je tam sedm zemí zastoupených v KLDR.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------U nás pověřovací listiny velvyslanců přijímá prezident. V Severní Koreji?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------V Severní Koreji podle ústavy je nominální hlavou státu předseda prezidia parlamentu ...

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Takže on.

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------


www.newtonmedia.cz

... Kim Jong-nam, takže ty pověřovací listiny jsem předával jemu.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Japonci vnímají Severní Koreu jak? Jednoznačně negativně nebo jsou tam nějaké polemiky, které se ve veřejnosti, v politické scéně vedou?

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------No samozřejmě Severní Korea je pro Japonce nejen hrozba, ale mezi Koreou a Japonskem, Jižní Koreou, Severní Koreou existuje určitá historie, která byla složitá, ale z té modernější historie existují případy unesených japonských občanů. To je nedořešená věc. Částečně nedořešená věc. A Japonci opravdu přistupují k Severní Koreji jako k problematickému sousedovi, asi nejvíc problematickému sousedovi, kterého mají. Oni moc sousedů teda nemají a teď k tomu přibývá zcela reálná, reálná hrozba napadení raketami a jadernou zbraní. Já jsem byl teďka v Nagasaki a v Hirošimě při 72. výročí jejich bombardování a to bylo vlastně hlavní téma, že znova se otvírá ta možnost, že bude Japonsko bombardováno.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------A je to tedy jednoznačně negativní vztah. Nejsou tam nějaké debaty typu "pojďme se s nimi domluvit, musíme najít cestu jinou, nemůže tady být takovýhle problém".

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Japonci by určitě rádi. Japonci nejsou, to je pacifistický národ dneska a určitě jako první řešení mají, mají diplomatické.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Je takový opravdu nebo jenom proto, že to má psáno, pokud se nemýlím?

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Já myslím, že od konce druhé světové války Japonsko zabývá, prožívá údolí, pardon, období velkého rozvoje, růstu životní úrovně. Je to jedna z nejvyspělejších zemí a zároveň ty zkušenosti válečné prostě tam jsou. Takže já si myslím, že oni skutečně jsou pacifisti, většina z nich. Ale tahleta událost třeba nebo tento vývoj může změnit to vnímání obyvatelstva. Ten pacifismus prostě nestačí a země se musí umět bránit.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Jak se Severní, jak se lidi v Severní Koreji dívají na Japonce?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Jak říkal můj kolega Tomáš Dub, historické souvislosti nebyly samozřejmě překonány. Zejména i z toho důvodu, že v roce 65 Japonsko normalizovalo vztahy s Jižní Koreou. Se Severní Koreou dosud vztahy ještě nebyly normalizovány. Rovněž nebyly vyplaceny reparace za čtyřicetiletou kolonizaci, kterou Japonsko, Japonsko drželo od roku 1910 do roku 1945. Takže tady je spousta věcí nevyřešených. Pak dalším problémem je velká korejská komunita, která žije v Japonsku. Ty vazby na ni v posledních letech jsou docela utlumeny i díky sankcím, které Japonsko zavedlo. Takže to jsou takové bolavé nebo tíživé momenty z minulosti, které překonány ještě nebyly. Nicméně mám za to, že v Severní Koreji vztahy s Japonskem nejsou tak silně teda /nesrozumitelné/ nebo dramatizovány jako z Jižní Koreje. Ale to už je asi jiná ...

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Z Jižní Koreje směrem do Severní.

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR


www.newtonmedia.cz

--------------------Do Japonska, do Japonska.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Směrem do Japonska. Takže Severokorejci se o to moc nezajímají.

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Toto téma příliš nerezonuje v Severní Koreji, bych řekl. Oni, jedinou věc, kterou oni poukazují na to, že žádají nebo by byli rádi, kdyby se Japonsko chovalo dospěle, aby nebylo takzvaně lokajem Spojených států.

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Já teda bych chtěl jenom k tomu dodat, že, že ta současná situace určitě přispěje ke zlepšení vztahů mezi Jižní Koreou a Japonskou. Tam mají ty případy "comfort women" a neustále to řeší a pořád je na stole v té či oné formě druhá světová válka. Teď ta současná realita je asi bude sbližovat. Možná, že stojí za úvahu, i když nemáme moc času, že samozřejmě Korea celá byla součástí Japonska a byla jeho kolonií, ale Japonsko rozvinulo průmysl, zvlášť na severu země a část té ekonomiky korejské, severokorejské je postavená na těch původních japonských, nevím, jestli to nazvat investicích, ale aktivitách, které tam měli, které samozřejmě byly okupací, ale zároveň přinesly určitý, určitý rozvoj.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Dnes existují nějaké diplomatické vztahy?

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Mezi Severní Koreou nebo Korejskou lidově ...

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Ano.

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Ne, neexistují vztahy.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Vůbec? Ani velvyslanec korejský není v Japonsku?

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Ne, samozřejmě, že ne, ale premiér Koizumi například v roce 2005, japonský premiér, navštívil Japonsko, když se snažili zlepšit ty vztahy, takže určitá komunikace třeba přes třetí země tam existuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Známe vojenské přehlídky ze Severní Koreji. Jsou všichni severní Korejci připraveni jít válčit? Jak to vnímají? Jednak Jižní Koreu, jednak třeba i Japonsko? Dnes vidí test rakety. Jak to vnímá, vnímají běžní Korejci?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Běžní Korejci navenek jsou velmi hrdí, že dosáhli takového stupně rozvoje, že jsou schopni se bránit, že jsou schopni se postavit i těm nejsilnějším zemím světa. Ta propaganda, rétorika tam rezonuje všude. Takže oni si ani jinou možnost nepřipouštějí.


www.newtonmedia.cz

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------A mají informace o tom, proti jaké síle například stojí, jaká je technická, vojenská výzbroj západního světa, dalších zemí, Číny, Ruska?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Tak vedení země je nepochybně má. Řadoví občané se domnívám, že nikoliv. Nicméně, nicméně oni vědí, že ten potenciální protivník nebo nepřítel je silný a já mám za to, že oni nestojí o vyvolání války.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Dnes se mluvilo o tom, říká to Rusko, mluvil o tom ministr zahraničí Sergej Lavrov, pokud si dobře pamatuji, že sankce vůči Severní Koreji se míjejí účinkem. Patová situace. Nic to nepřináší. Jak sankce na Severokorejce dopadají?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Já mám podobný názor. Žiju tam už třetím rokem a kdybyste tam přijel do Pchjongjangu, tak máte pocit, že ta životní úroveň nebyla nikdy vyšší, než je dneska. Faktem je, že pokud byste vyjel za město, tak situace bude velmi dramaticky odlišná.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Kdybychom to mohli přirovnat k Československo nějaké doby. Dnešní Severní Koreu, abychom si to dovedli představit, my, kdož jsme nebyli v Severní Koreji, tak k nějakému Československu nebo možná i České republice pozdější, tak jaké srovnání byste udělal?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------No, já sice nejsem už junior, ale asi bych to nedokázal porovnat, protože ty rozdíly jsou daleko větší, ty jsou daleko větší. Ona přece jenom Severní Korea je, patří mezi nejchudší země světa. Hrubý národní produkt čítá přes tisíc dolarů. A ten, ten rozvoj z posledních 20 let je velmi, velmi pomalý, bych řekl. Rozvoj je. Například podle jihokorejských statistik v loňském roce severokorejská ekonomika rostla o 3,9 procent. Sice nevím, jak se k tomu dobrali, protože Severní Korea už od 60. let nepublikuje žádná, žádné statistické údaje. Nicméně vnější, podle vnějšího pohledu vidíte, že ta země se přece jenom i navzdory obrovským výdajům na zbrojení nebu úsilí rozvíjí. Ale srovnávat s Československem, to nejde. Já myslím, že v podstatě s žádnou evropskou zemí. To možná bychom mohli porovnat Čínu před 30 rokama nebo Vietnam před 30 rokama.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Proč Severní Korea ignoruje rezoluce OSN?

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Severní Korea má velmi jednoduché argumenty. Ona tvrdí, že je ohrožena především nepřátelskou politikou Spojených států a má suverénní právo se bránit. Žádné rezoluce OSN, nikdo jiný jí nemůže to výsostné právo vzít. A to, co dělá, je cílem zajištění bezpečnosti země. Samozřejmě my to vidíme jako především ochranu režimu.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Jak Japonsko komentuje to, že OSN není schopna nic vymoci v Severní Koreji?

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Tak Japonsko chce vždycky zesílit sankce. Japonsko se snaží komunikovat hlavně se Spojenými státy v této věci a s Čínou, ale Japonsko těžko ovlivní samotný vývoj v Severní Koreji. Japonsko ovlivňuje samo sebe, mění


www.newtonmedia.cz

svoji pozici, jak říkám, mění se /nesrozumitelné/ obyvatelstva, mění se bezpečnostní uspořádání v Japonsku, mění se i role japonské sebeobrany, takže Japonsko na to samozřejmě reaguje tak, jak reagovat může.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Pánové velvyslanci, děkuji za účast oběma v Událostech, komentářích. Na shledanou.

Tomáš DUB, velvyslanec ČR v Japonsku--------------------Na shledanou.

Milan HUPCEJ, velvyslanec ČR v KLDR--------------------Na shledanou.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------A dovolím si přivítat zároveň odborníka na jaderné zbraně z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislava Břízu. Dobrý večer, pane Břízo.

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK--------------------Dobrý večer i vám.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Jakou raketu to dnes Severní Korea vystřelila na základě dostupných informací, které máte k dispozici?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK--------------------Na základě dostupných informací lze konstatovat, že Severní Korea dnes opět vyzkoušela raketu středního dosahu. Typově je to raketa zřejmě Hwasong-12, nicméně to je zbytečně odborný výraz. Čili odpověď, je to raketa středního dosahu, nikoliv mezikontinentální balistická střela.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Hynek Kmoníček, host dnešního Interview ČT24, velvyslanec v Americe, mluvil o tom, že zbraně severokorejského režimu jsou jenom pojistka. "Husajn zbraně neměl a oběsili ho, Kaddáfí je vydal a podřízli ho." Je to jenom pojistka, vlastnictví zbraní severokorejským režimem?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK--------------------Víte, tam je podstatná forma těch zbraní. Zatímco oba státy, které jste zmínil, disponovaly různými druhy zbraní, nicméně ani jeden nebyla jaderná zbraň. A Severní Korea v tuto chvíli disponuje jadernou zbraní. V určitém objemu, v určitém měřítku vám dává jaderní zbraň de facto takovou moc, že vás stát činí nenapadnutelným a toho se snaží i Severní Korea docílit. Takže ty ... Hynek Kmoníček bezesporu měl pravdu, nicméně ani jeden z těch dvou režimů nedisponoval jadernými zbraněmi. Kdyby to tak bylo a kdyby to světové společenství vědělo, tak samozřejmě již by bylo zvažování, zdali na tyto státy bude zaútočeno. Proto jsme dnes v situaci, kdy Severní Korea překročila veškeré meze běžného fungování mezistátních systémů, mezistátního systému. Nedodržuje zhola nic a přesto proti ní dosud nebyl podniknut žádný útok. Právě proto, že drží jaderné zbraně.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Jak kvalitní je to pojistka? Jak kvalitní jaderné zbraně drží? Jak kvalitní nosiče drží? Jak kvalitní informace vlastně svět má o těchto záležitostech?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK--------------------


www.newtonmedia.cz

Pojistka je to fatální, protože pakliže vy se rozhodnete k jakémukoliv útoku, v tomto případě preventivnímu a i přesto, že ho naplánujete detailně, důkladně jako chirurgický řez, tak nemáte nikdy stoprocentní jistotu, že Severní Korea byť jednu jedinou jadernou zbraň někam neukryla, a že ji v tu chvíli nepoužije. Nezapomínejme ještě na jednu zásadní věc. Severní Korea leží v bezprostřední blízkosti svého úhlavního nepřítele, Jižní Koreji, Korejské republiky s hlavním městem Soul a více než polovina obyvatelstva leží v dostřelu dělostřelectva Severní Koreje, který je rozmístěn na hranici, konvenčního dělostřelectva. To znamená pakliže by došlo byť k chirurgickému útoku ve snaze zlikvidovat jaderný program Severní Koreji, dejme tomu, že by byl i úspěšný, ovšem to nemůžete tvrdit s jistotou, tak přesto by Severní Korea odpověděla minimálně drtivým konvenčním útokem, kde by zemřely v první fázi desítky tisíc obyvatel Jižní Koreje před tím, než by ten režim byl zlikvidován.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------To není logisticky, organizačně řešitelné?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK--------------------Ne, není, není. Bez ztrát na životech v žádném případě. Vy byste tedy musel podniknout potom ten preventivní úder nejenom z pozice likvidace jaderného programu, ale i klasický konvenční masový útok. Nezapomínejme, že Severní Korea má dnes ve zbrani víc jak milion mužů a je to druhá, respektive třetí nejsilnější armáda světa co do počtu. Ale vy jste se ptal na kvalitu zbraní. Pojďme zpátky k vaší otázce. Co se týká jaderného arzenálu, tak jsou to jenom odhady, nicméně Severní Korea zřejmě disponuje vyššími počty jednotek kusů jaderných zbraní o síle v desítkách kilotun. Rozumějme, jak Hirošima, tak Nagasaki byly, byly jaderné bomby nebo na tyto města byly použity jaderné bomby o síle mezi 10, 15 kilotunami. Podobnou ničivou sílu v tuto chvíli disponuje režim Severní Koreje v počtu do deseti, zřejmě do deseti kusů. Čili sám vnímáte nebo sám vidíte, že ta síla je velká. Když, když při výbuchu v Hirošimě a Nagasaki zemřely statisíce lidí, konkrétně kolem 150 tisíc v každém z nich, tak si představte, kdyby tyto zbraně byly použity na aglomeraci Soulu. Takže kvalita jaderných zbraní bezesporu je, jaderné zbraně jsou funkční. Otázka je v tuto chvíli proces přesunu jaderných zbraní na cíl. Tento Severní Korea ještě nedokončila, nicméně nachází se ve finální fázi procesu miniaturizace jaderných zbraní, to znamená aby tyto zbraně byla schopna osadit na balistickou raketu, tak potřebuje ještě ten proces dokončit. Nicméně, bohužel, je to otázka zřejmě nižších, nižšího počtu jednotek let a bude schopna osadit tyto rakety. Tyto rakety dnes víme, že má bezesporu rakety středního dosahu, to znamená bezprostředně ohrožuje nejenom svého jižního sousedu, ale ohrožuje i Japonsko a dá se říci, že i část amerického území, nicméně rozumějme ne pevninského, především onen tolik skloňovaný ostrov Guam. Raketu dalekého dosahu zřejmě v tuto chvíli ještě nevlastní.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------To znamená, že i Rusko a Čínu. Proč tyto země nejsou nějak aktivnější, anebo jsou a není to třeba vidět?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK--------------------Bezesporu ohrožuje, ale podívejme se na, na rétoriku režimu Severní Koreji. Ten za svého úhlavního nepřítele považuje ony Yankees, kterým chce posílat neustále dárky. Teď jsem citoval doslova a do písmene vůdce Kim Čong-una, jak hovoří o obyvatelích Spojených států amerických, dále kapitalistickou Jižní Koreu a vůbec kapitalistický svět. To znamená je to Jižní Korea, je to, je to Japonsko a jsou to Spojené státy americké. To jsou tři úhlavní nepřátelé zmiňovaní severokorejský režimem. Čína je spojenec. Čína je komunistická země, to znamená tam dochází k tomu, že naopak díky Číně, díky Číně Severní Korea přežívá a žije. Čili vaši předchůdci nebo předchůdci, mí předchůdci ve studiu hovořili o sankcích, ale víte, když máte spojence, který má více jak miliardu obyvatel a má druhou nejsilnější ekonomiku světa s potenciálem stát se nejsilnější ekonomikou světa, která podporuje tento režim, no, tak je těžké, aby se ty sankce neminuly účinkem. Konečně, konečně Rusko jste zmínil. Rusko není v očích Kim Čong-una považovaná za mekku kapitalismu, takže ani tato země není označována jako nepřátelská.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Ještě velmi krátce poprosím. Severokorejská armáda je pevně v rukou, je pevně řízená nebo tady mohou být nějaké potenciální komplikace?


www.newtonmedia.cz

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK--------------------To bych vyloučil, myslím tím komplikace. Severní, režim Severní Koreje je nejtužší režim světa, suverénně nekomparovatelný s jakýmkoliv jiným režimem či chtěl-li by snad někdo srovnávat komunistické Československo se Severní Koreou, pak srovnáváte nesrovnatelné. To opravdu nejde. Jako byste srovnával z hlediska, z hlediska kvality zbraní první a druhou světovou válkou. To byl úplně jiný typ konfliktu, tak stejně tak ty země jsou nesrovnatelné a Kim Čong-un má armádu pevně v rukou. Vylučuji tam jakýkoliv pokus o převrat. Vzpomeňme na začátku uchopení moci Kim Čong-una. On provedl několik drastických a dramatických čistek v armádě tak, by získal stoprocentní poslušnost armády, která v tuto chvíli v severokorejské armádě opravdu panuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor--------------------Pane Břízo, děkuju vám za rozhovor v Událostech, komentářích. Na shledanou.

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů FSV UK--------------------I já díky. Pěkný večer.

Česká ekonomka předvídá volby podle úspěšných Američanů29.8.2017 Hospodářské noviny str. 03 Události

Šrajbrová

Ekonomka Zuzana Havránková se už nechtěla dívat, jak se průzkumy před sněmovními volbami liší až o několik procentních bodů. Rozhodla se proto nabídnout přesnější odhad a se svým týmem spustila webové stránky s jednoduchým názvem KdoVyhrajeVolby.cz. Jediný graf, který stránky nabízejí, kombinuje průzkumy veřejného mínění s proměnlivými kurzy sázkových kanceláří. Navíc se každý den aktualizuje.

„Protože podnikatelský model sázkových kanceláří je založen na tom, aby kurzy co nejrychleji odrážely všechny dostupné informace – jinak by sázkaři vydělávali na úkor kanceláří –, je právě zahrnutí kurzů klíčové pro aktuálnost modelu,“ vysvětluje Havránková, která působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Inspiraci našla ve Spojených státech. V případě sázek využila přístup ekonoma Davida Rothschilda, u předvolebních průzkumů pak model Nata Silvera, který je americkou celebritou mezi analytiky. Oběma přístupům dala při tvorbě volebního modelu stejnou váhu.

Silver na svém webu FiveThirtyEight dvakrát velmi přesně předpověděl výsledky amerických prezidentských voleb. Havránkovou nijak neznervózňuje, že v případě vítězství Donalda Trumpa se Silver i Rothschild zmýlili. Problémem podle ní bylo, že Trumpovo loňské vítězství nepředpovídal prakticky nikdo.

„Nate Silver jako jeden z velmi mála analytiků dával v předvečer voleb Donaldu Trumpovi zhruba třicetiprocentní šanci na zvolení. To je větší pravděpodobnost, než že bude v náhodně vybraném dni v Praze pršet,“ podotýká Havránková, která podle respektovaného žebříčku RePec patří mezi stovku nejcitovanějších mladých ekonomů světa.

Slabinou průzkumů je podle Havránkové to, že je autoři publikují se zpožděním a nereagují na aktuální události. V případě českých voleb je to třeba žádost policie o vydání šéfa ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání. „V našem projektu se to může projevit okamžitě. Ovšem jen skrze kurzy, nikoliv průzkumy,“ říká Havránková.

Čtyřnásobná matka, která působila i na Kalifornské univerzitě v Berkeley, by ráda do modelu zahrnula i statistiky ze sociálních sítí. Nyní přemýšlí, jak to udělat co nejopatrněji, aby získané informace nepřinesly víc potíží než užitku.

Do budoucna chce Havránková upravit model tak, aby se dal využít i pro lednové prezidentské volby. Odmítá častý názor, že předvolební výzkumy fungují jako proroctví, které naplňuje samo sebe. Každý podle ní na dílčí výsledky reaguje jinak. „Když má například hnutí ANO náskok 14 procentních bodů, tak vás to jako jeho potenciálního voliče odradí, protože už vlastně zdánlivě o nic nejde? Nebo je naopak budete chtít volit tím spíš, abyste byli na straně předpokládaných vítězů?“ ptá se Havránková.

To, jak silný vliv mohou předvolební průzkumy mít, ukázal například krátký život koalice lidovců a STAN. Strany se zalekly toho, že žádná z agentur uskupení nepředpovídala potřebných deset procent, a tak se v červenci jejich cesty po pár týdnech rozešly. Plné znění zpráv 32


***

Bylo pro mě frustrující, nakolik se mohou lišit jednotlivé volební průzkumy zveřejněné během jediného měsíce. Zuzana Havránková Fakulta sociálních věd UK

O autorovi| Markéta Šrajbrová, [email protected] popis|

Putin zneužívá bývalého německého kancléře Schrödera29.8.2017 ČRo Plus str. 04 17:10 Den podle…

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který byl navržen do Rady ředitelů ruské ropné společnosti Rosněfť, by se nakonec mohl stát šéfem tohoto orgánu. Zmíněnou funkci měl původně zastávat Putinův asistent Andrej Bělousov. Ale ten je už delší dobu ve velmi napjatých vztazích se šéfem celé společnosti a bývalým prvním vicepremiérem Igorem Sečinem. Ve studiu je se mnou Libor Dvořák. Vítejte, Libore, dobrý den.

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------Dobrý den vám, Helenko, i všem našim posluchačům.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Jaké jsou vlastně důvody pro to, aby Schröderovi byla případně svěřena tato funkce vysoká?

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------Je to velice zajímavé, protože i přes to, co jste říkala na začátku, jistě by se mezi těmi ruskými ropnými manažery našel člověk, který by mohl tu funkci zastávat. Na druhé straně připouštějí třeba i německá média, která to velmi pozorně sledují, že Gerhard Schröder, marná sláva, je, i když už není německým kancléřem, politickou figurou světového formátu, byť je to, dejme tomu, v tuto chvíli politik bývalý. No, a potom jsou tady samozřejmě aspekty další, protože když bude mít ruská hlavní státní těžařská společnost v čele takovéto firmy právě člověka typu Schrödera, tak to bude působit přinejmenším pozdvižení na západě. A já bych dokonce řekl, že Gerhard Schröder je figurou jaksi v tom ruském kontextu velmi dobře zneužívanou. Protože on poté, co místo něj přišla do úřadu kancléře, tedy kancléřky v tomhle případě, paní Merkelová, tak jaksi se sebral a odcestoval do Ruska hned. A já jsem před časem, není to tak dlouho, překládal velmi zajímavou knížku, která se jmenuje Všichni muži Kremlu. A tam se například popisuje scéna, jak Vladimir Putin ve svém rodném Petrohradě hostí světové státníky, veme je do jakýchsi vinných sklepů. A tam se najednou zcela nečekaně objeví právě Gerhard Schröder. To jest, je to takový ruský signál my máme medle k dispozici i významné západní politiky, když na to přijde.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Takže, takže se velmi hodí Vladimiru Putinovi.

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------Já si myslím, že se mu velmi hodí. Na druhé straně nakolik jsem to pochopil, je bude pojit cosi jako docela obstojné přátelství. Což ani jednomu, ani druhému jistě nelze vyčítat. Ale tady jaksi důvod k výtkám je hlavně v případě pana Schrödera. Protože sloužit režimu jako je Putinův a jaksi přímo z funkce bývalého německého kancléře, to je přece jenom věc docela nevídaná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaPlné znění zpráv 33


--------------------My se samozřejmě za chvilku budeme s dalším naším hostem bavit i o tom, jak je to vnímáno v Německu. Ale Libore, jaké pověsti se Schröder v Rusku těší?

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------Já bych řekl, že velmi dobré. Protože on je prostě považován za přirozeného ruského spojence. Je to i z toho důvodu, o kterém jsem před chviličkou mluvil, protože fakticky už jaksi po skončení té kancléřské funkce, kdy byl postavou, nakolik já vím, v Německou jaksi respektovanou a, a oblíbenou. Takže už tohle to, víte, to je stejné minimálně pro ty Rusy, jako kdyby se do služeb ruského státu dal třeba Bill Clinton. Nebo George Bush mladší. To by se patrně nestalo. Ten Schröder je, nebo, nebo Mitterrand, nebo někdo takový, rozumíte.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Taková velká figura respektovaná všude ve světě.

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------Významná velká figura respektovaná přinejmenším v Evropě, anebo dokonce ve světě, máte naprostou pravdu. Takhle to je.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------My jsme se bavili samozřejmě o tom, že byli jiní adepti pro tuto funkci. Jak důležitá byla v tomto případě ta krize mezi pány Bělousovem a Sečinem?

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------My často zapomínáme na to, jakou postavou v ruské politice je právě Igor Sečin, bývalý první vicepremiér. To už tady zaznělo. A zase, vracím se k té knížce Michaila Zigara Všichni muži Kremlu, kde se právě popisujou, popisuje nejbližší okolí Vladimira Putina, kde právě Sečinovi patří velmi zajímavá role. On je tam popisován skoro jako, jako lokaj, který stává u výtahu, když pán jede do práce, večer ho doprovází zase z práce pryč. Nejenom k tomu výtahu, ale až třeba před budovu. A na druhé straně je to muž velmi tvrdý, řekl bych, obávaný. To jest, tady se najednou střetly dvě figury, které jsou jakoby z nejbližšího Putinova okolí. Ale zatímco Sečin je, řekl bych, legendární a člověk, který už si své ostruhy vydobyl, tak pan Bělousov takovouto pozici nemá. Ale je to patrně člověk, jestli věci dobře rozumím, z toho nového Putinova okolí. Protože Putin obměňuje jaksi ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Své lokaje.

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------Své ... /Smích/.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Své věrné.

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------Chcete-li, své věrné, možná to by bylo přesnější. A, a najednou tady dochází k takovéto srážce. Musíme si uvědomit jednu důležitou věc. Že tohle se ještě ke všemu děje, dejme tomu, 7 měsíců před prezidentskými volbami. To jest ten pohyb figur jakýkoli na té ruské politické scéně, která je velmi specifická, je důležitý. A když jde o cokoli, co se děje kolem Igora Sečina, který je mnoha lidmi považován za jaksi mocenskou figuru číslo 2 v Rusku, jako v té jejich hierarchii, tak to je samozřejmě nesmírně důležité. A je docela dobře možné, abychom se vrátili k panu Schröderovi, že když je takováto figura k dispozici, tak se právě jejím prostřednictvím jaksi řeší a neguje takovýto konflikt.


www.newtonmedia.cz

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------A je jisté tedy, že Gerhard Schröder tuto funkci získá?

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------No, víte, ono se o tom jedná už delší dobu. A zřejmě, zřejmě to ve hře bylo od samého začátku, že by se to stát mohlo. A když vznikl tenhle ten, tenhle ten mocenský spor, tedy mezi, mezi ruskými figuranty a je k dispozici takováto postava, tak proč to nezkusit. Vypadá to jako velmi elegantní rošádička, tomu říkal Boris Nikolajevič Jelcin.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Libor Dvořák, děkuju.

Libor DVOŘÁK, komentátor--------------------Není zač.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Jaké jsou reakce v samotném Německu? Zeptáme se Vladimíra Handla z katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vítám vás, dobrý den.

Vladimír HANDL, katedra německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Já bych to neudělal, tak to měl říct kandidát SPD na funkci kancléře Martin Schulz na adresu Gerharda Schrödera a jeho angažovanosti ve společnosti Rosněfť. Jak moc tímto Gerhard Schröder poškozuje svou domovskou stranu SPD?

Vladimír HANDL, katedra německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, určitě poškozuje. Protože najednou vybočuje z toho vlastně evropského postupu vůči Rusku, za kterým stojí samozřejmě SPD, za tím evropským postupem. Jak bylo řečeno, Rosněfť je firma, která je, na které jsou zaměřeny sankce Evropské unie, Igor Sečin rovněž. A v tomto kontextu najednou působení bývalého kancléře a bývalého předsedy SPD prostě je bizarní politicky. A velice, velice nepříjemné pro, pro SPD. Také samozřejmě to využívají oponenti SPD, nebo oponenti v těch volbách CDU, CSU i FDP. A myslím si, že to samozřejmě je pro SPD nepříjemné. I pro samotného Martina Schulze.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------A jak to využívají tyto strany?

Vladimír HANDL, katedra německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Poukazuje na to, že SPD není úplně jasná v tom přístupu k Rusku, vlastně trochu i útočí, tlačí na ministra zahraničních věcí, zahraničních věcí Gabriela. Ne v této otázce, ale vlastně dávají to do kontextu s tím, že v červnu proběhla zatím ne příliš objasněná schůzka mezi Sigmarem Gabrielem jako ministrem zahraničních věcí a prezidentem Putinem v Sankt Petěrburgu, na které se dokonce částečně účastnil i Gerhard Schröder. O té schůzce vlastně není téměř nic známo. A teďka se právě v médiích i v politice probírá, co vlastně bylo předmětem toho jednání, které bylo uzavřené. Čili do tohoto kontextu najednou zapadá tato, tato další kauza. A prostě pro SPD to je jistě nepříjemné.


www.newtonmedia.cz

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------A navenek se SPD vyjadřuje o Rusku jakým způsobem? Podporuje třeba sankce, ať už sankce Evropské unie, nebo třeba sankce, které zavedly Spojené státy, jak se vyjadřuje vlastně o Rusku SPD?

Vladimír HANDL, katedra německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tam ta pozice je v podstatě jasná. Já bych řekl, že tyto hry, které, do kterých se zapojuje bohužel Gerhard Schröder, to je skutečně vlastně politika, nebo pozice politických penzionistů, penzistů SPD. To není prostě politika žádného ze současných představitelů SPD. A když se podíváme na Sigmara Gabriela, prezidenta Steinmeyera, /nesrozumitelné/ jako místopředsedu, místopředsedu frakce, Nielse Annena, ty hlavní postavy, které se vyjadřují k zahraniční politice SPD, tak tam ta pozice je úplně jasná. Gernot Erler a další prostě. Není vůbec žádná pochyba v tom, že tam ten sankční režim oni schválili, podporují a skutečně za ním stojí. Něco jiného je to, co říkáte vy, ty americké sankce. To je samozřejmě složitější v celé německé politice, nejen v SPD. Protože tam vzniklo samozřejmě oprávněné jaksi podezření, že ty sankce jsou do určité míry jaksi i obchodním artiklem, ve kterém, který má podpořit export břidličného plynu ze Spojených států do Evropy. A proti těmto, proti tomuto charakteru těch sankcí se vyslovuje vlastně celá vláda. Sice ne přímo do konfliktu, ale vlastně dává najevo, že to prostě je třeba o tom jednat, teď o tom jedná mimochodem ministr zahraničních věcí Gabriel s ministrem Tillersonem ve Washingtonu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Jaké pověsti se vlastně dnes v Německu těší Gerhard Schröder?

Vladimír HANDL, katedra německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, Schröder začal být od SPD. SPD prostě je přece jenom ještě stále důležitým, důležitou symbolickou figurou, protože to byl člověk, který prostě uměl dvakrát vyhrát parlamentní volby. Což prostě SPD, v té historii SPD není běžné. Ty třetí volby v roce 2005 sice těsně prohrál, ale vlastně v posledních dvou měsících asi dohnal násko..., téměř dohnal náskok Angely Merkelové, který byl 20 procent. A on těch 20 procent uměl prostě vygumovat. Skutečně svým absolutním nasazením jako volebního lídra. Čili to samozřejmě se přesně pamatuje. A za další je, Schröder má prostě velkou autoritu v tom smyslu, že to byl první politik, který se absolutně jasně postavil prostě proti Spojeným státům v té otázce irácké krize, nešel s nimi do té války. A vlastně uměl skutečně ustát tu svoji pozici. To je něco, co za ním stojí. A co v té SPD, ale i v té veřejnosti nadále rezonuje. To, že se takto okamžitě jako po, po své, po své kariéře kancléře, že se okamžitě vlastně dá do služeb nejdřív Gazpromu a Nord Stream I, a teďka dokonce Rosněfť, tak to je samozřejmě šok, který je prostě pro SPD strašně nepříjemný. Jak sociálně politicky, nebo třídně politicky, abych tak řekl, že skutečně o něm se vždycky hovořilo, že vlastně on je spíše Genosse der Bosse, čili soudruh velkých bossů. A on to jakoby tímto krokem prostě potvrdil. A, a za druhé je to prostě politicky velice nepříjemné. Protože prostě Rusko skutečně má teďka v těch vztazích s, s Německem problém, protože překročilo určité rámce, které německá politika neakceptuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Jak, čím vy si to vysvětlujete vlastně, to, co Gerhard Schröder dělá ve vztahu k Vladimiru Putinovu, Putinovi, k Rusku. Protože on mu dobře slouží. O tom třeba mluvil Libor Dvořák chvíli před vámi.

Vladimír HANDL, katedra německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Ano. Tak, moje vysvětlení je takové, že, které se objevuje i v odborných kruzích německých, prostě že Schröder vlastně v podstatě, Schröder je prostě privátní osoba. On se chová jako privátní osoba. On prostě hledá svůj zájem. On sleduje svůj i názor třeba, on je skutečně osobním přítelem Putina, to je opravdu jeho, to není hraná záležitost, to je reálná záležitost. Ti dva muži si padli do oka. Jsou si blízcí. Mají podobný způsob, do určité míry i sporný způsob myšlení. A to, že on se opravdu chová jako privátní osoba a ne jako politik, a vůbec ne jako politik, který byl dřív jako vrcholným politikem Německa, to prostě asi je klíčové vysvětlení. Tenhle ten jeho vpád do toho, do toho privátního, do té privátní sféry, ve které potom on už skutečně se nedívá na, na ten kontext. Je to samozřejmě problém pro celou německou politiku. Protože německá politika prostě nemá úplně vyřešený, vyřešený postup vůči svým bývalým politikům takto vysoké úrovně. Čili není tak úplně jasně ujasněno, co mají ty politici dělat po té své kariéře. Čili o tom se teďka diskutuje. Těch příkladů je víc, že to je, byť tam to chování


www.newtonmedia.cz

těch bývalých politiků je prostě problematické, toto ovšem je, je skutečně bizarní politický příklad, který prostě znejisťuje i v podstatě vnímání teda toho, do určité míry i právě vnímání SPD ve veřejnosti. A neustále je, SPD musí vysvětlovat, že toto není její politika, toto je skutečně ten penzista, který se vydal svojí cestou, jako privátní osoba. A že se od toho SPD odtahuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd byl hostem Dne podle ... Děkuju.

Vladimír HANDL, katedra německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Děkuju, na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------A ještě aktuální informace, než se pustíme do dalšího rozhovoru, které přinášejí v tuto chvíli agentury. Opavská firma FAU zprostila prostřednictvím svého advokáta Alfréda Šrámka mlčenlivosti finanční správu, která čelí podezření, že firmu chtěla účelově zlikvidovat. Správa tak nyní může zveřejnit podrobnosti k případu a ke svým krokům. Firma loni skončila v insolvenci a později v konkurzu. Existuje podezření, že finanční správa jednala na pokyn bývalého ministra financí Andreje Babiše, který to ale odmítá. Firma FAU vlastní v areálu přerovské společnosti Precheza z holdingu Agrofert sklad pohonných hmot. Tak to je jedna aktuální domácí zpráva. Ještě jedna událost aktuální zahraniční. U obce Columbia Leaks jižně od Houstonu se protrhla protipovodňová hráz. Úřady vyzvaly všechny obyvatele, aby okamžitě opustili své domovy. Víc uslyšíte ve zprávách.

Česká ekonomka předvídá volby podle úspěšných Američanů. Její systém stojí i na kurzech sázkařů

29.8.2017 iHNed.cz str. 00 Markéta Šrajbrová

Nový web KdoVyhrajeVolby.cz denně zveřejňuje aktualizovaný odhad vítěze říjnového souboje o parlamentní křesla.Kromě dostupných průzkumů veřejného mínění tým pod vedením Zuzany Havránkové z Univerzity Karlovy využívá také kurzy sázkových kanceláří.Havránková se inspirovala mimo jiné metodou slavného amerického analytika Nata Silvera.

Ekonomka Zuzana Havránková se už nechtěla dívat, jak se průzkumy před sněmovními volbami liší až o několik procentních bodů. Rozhodla se proto nabídnout přesnější odhad a se svým týmem spustila webové stránky s jednoduchým názvem KdoVyhrajeVolby.cz. Jediný graf, který stránky nabízejí, kombinuje průzkumy veřejného mínění s proměnlivými kurzy sázkových kanceláří. Navíc se každý den aktualizuje.

"Protože podnikatelský model sázkových kanceláří je založen na tom, aby kurzy co nejrychleji odrážely všechny dostupné informace - jinak by sázkaři vydělávali na úkor kanceláří -, je právě zahrnutí kurzů klíčové pro aktuálnost modelu," vysvětluje Havránková, která působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Inspiraci našla ve Spojených státech.

V případě sázek využila přístup ekonoma Davida Rothschilda, u předvolebních průzkumů pak model Nata Silvera, který je americkou celebritou mezi analytiky. Oběma přístupům dala při tvorbě volebního modelu stejnou váhu.

Silver na svém webu FiveThirtyEight dvakrát velmi přesně předpověděl výsledky amerických prezidentských voleb. Havránkovou nijak neznervózňuje, že v případě vítězství Donalda Trumpa se Silver i Rothschild zmýlili.


www.newtonmedia.cz

Problémem podle ní bylo, že Trumpovo loňské vítězství nepředpovídal prakticky nikdo.

"Nate Silver jako jeden z velmi mála analytiků dával v předvečer voleb Donaldu Trumpovi zhruba třicetiprocentní šanci na zvolení. To je větší pravděpodobnost, než že bude v náhodně vybraném dni v Praze pršet," podotýká Havránková, která podle respektovaného žebříčku RePec patří mezi stovku nejcitovanějších mladých ekonomů světa.

Slabinou průzkumů je podle Havránkové to, že je autoři publikují se zpožděním a nereagují na aktuální události. V případě českých voleb je to třeba žádost policie o vydání šéfa ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání. "V našem projektu se to může projevit okamžitě. Ovšem jen skrze kurzy, nikoliv průzkumy," říká Havránková.

Čtyřnásobná matka, která působila i na Kalifornské univerzitě v Berkeley, by ráda do modelu zahrnula i statistiky ze sociálních sítí. Nyní přemýšlí, jak to udělat co nejopatrněji, aby získané informace nepřinesly víc potíží než užitku.

Do budoucna chce Havránková upravit model tak, aby se dal využít i pro lednové prezidentské volby. Odmítá častý názor, že předvolební výzkumy fungují jako proroctví, které naplňuje samo sebe. Každý podle ní na dílčí výsledky reaguje jinak. "Když má například hnutí ANO náskok 14 procentních bodů, tak vás to jako jeho potenciálního voliče odradí, protože už vlastně zdánlivě o nic nejde? Nebo je naopak budete chtít volit tím spíš, abyste byli na straně předpokládaných vítězů?" ptá se Havránková.

To, jak silný vliv mohou předvolební průzkumy mít, ukázal například krátký život koalice lidovců a STAN. Strany se zalekly toho, že žádná z agentur uskupení nepředpovídala potřebných deset procent, a tak se v červenci jejich cesty po pár týdnech rozešly.

Home Credit v pololetí zdvojnásobil zisk. Lidem půjčil dohromady 253 miliard korun - čtěte ZDE

Zlikvidovaná firma, která překážela Agrofertu, pomáhala státu získat naftu z Německa - čtěte ZDE

Praha 10 chce za stadionem fotbalové Slavie postavit novou čtvrť pro desítky tisíc lidí - čtěte ZDE

Dvě dekády s Netflixem: Z půjčovny DVD se postupně stal vážný konkurent celoplošných televizí - čtěte ZDE

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-65860480-ceska-ekonomka-predvida-volby-podle-uspesnych-americanu-jeji-system-stoji-i-na-kurzech-sazkaru

HEADLINES28.8.2017 Marketing & Media str. 03 Headlines

Lidé, kampaně a události, o kterých musíte vědět.

1. Walmart zapojil Google do své bitvy s Amazonem

Největší americký řetězec supermarketů Walmart uzavírá partnerství se společností Google. Společným cílem je přinést takové inovace pro zákazníky, které umožní konkurovat oblibě internetových obchodů, zejména pak Amazonu. Od konce září umožní objednávat zboží hlasem na platformě Google Express. Uvedl to šéf internetového prodeje Walmartu Marc Lore. „Snažíme se pomoct zákazníkům nakupovat způsoby, které si možná ani nedokázali představit,“ tvrdí manažer. Podle Googlu půjde o stovky tisíc výrobků „od pracího prášku po lego“. Vyhledávač chce ze své hlasové nákupní asistence udělat další zajímavý zdroj příjmů. Walmart v digitálních aktivitách zaspal a začal se jim pořádně věnovat až letos. Popíchlo ho, když se Amazon rozhodl vstoupit na trh kamenných prodejen a za více než 13,5 miliardy dolarů koupil samoobsluhy Whole Foods. Analytici jsou ovšem vůči ohlášeným plánům Walmartu skeptičtí. Upozorňují, že stejné partnerství s Googlem už v minulosti uzavřely řetězce Costco a Target, aniž by to ovšem na pozici Amazonu mělo jakýkoliv vliv, a ani samotná služba Google Express nemá významný podíl na trhu. Amazon na stejnou dobu načasoval oznámení, Plné znění zpráv 38


že ve Whole Foods sníží ceny a samoobsluhy využije mimo jiné jako výdejní místa pro vyzvednutí zboží z e-shopu. V jeho internetové nabídce se naopak objeví produkty pod privátní značkou Whole Foods, čímž chce kromě Walmartu tlačit i na novou konkurenci v podobě Lidlu.

2. Mareš na špici žebříčku nejznámějších influencerů

Pro české marketéry je nejznámější vlivnou osobností moderátor Leoš Mareš. Za ním jmenovali youtubery Jirku Krále, Shopaholic Nicol, politika Andreje Babiše a hokejistu Jaromíra Jágra. Zjistila to aktuální studie Ogilvy & Mather. Z ní také vyplývá, že takzvané influencery využívá ve svých kampaních už skoro polovina českých firem. Většina respondentů upřednostňuje kooperaci s těmito osobnostmi na dlouhodobé bázi, ale jako vedlejší komunikační kanál. Alokují do něj méně než 20 procent rozpočtu. Marketéři si na využití influencerů v marketingové kampani pochvalují zejména zásah specifické cílové skupiny. Za největší potenciální rizika pak označují malou kontrolu nad kvalitou a obsahem výsledného výstupu a nedostatečné měření dosahu influencerů.

3. Konspirační weby mají z reklamy desítky milionů

Až 32 milionů korun se ročně protočí v internetové reklamě na česko-slovenských konspiračních, dezinformačních a clickbaitingových webech. Odhaduje to studie Nadace Open Society Fund, která vznikla na základě konzultací s českými mediálními agenturami. Studie vzala v úvahu reklamní systémy nasazené na 122 webech. Při výpočtu příjmů zohlednila počet zobrazení stránek, ceny za proklik a provize provozovatelům systémů. Nejvýnosnějším webem jsou podle studie Parlamentní listy, jejichž měsíční příjmy z internetových reklamních systémů odhadli autoři na 1,5 milionu korun. Většina webů se příjmově pohybuje spíše v nižších desítkách tisíc.

4. Po KFC nabídne v Česku rozvoz jídla i McDonald’s

České pobočky fast foodu McDonald’s plánují v příštím roce spustit rozvoz jídla. Stejně jako v jiných zemích by mělo jít o spolupráci s platformou UberEats, kdy objednávky po městě rozvážejí řidiči Uberu. V okolních zemích už doručování jídel funguje – například ve Vídni. „V Česku zatím tato služba není. Děláme vše pro to, abychom rozvozy mohli rozvinout i v Česku ve městech, kde UberEats bude. Předpokládáme, že to bude příští rok,“ uvedl ředitel McDonald’s pro Česko a Slovensko Tomasz Rogacz. Podle něj jde o službu zejména pro velká města, jako je Praha, Brno nebo Ostrava. „Chceme se zaměřit ale i na menší města, která mají velký potenciál,“ připustil manažer.

5. Výrobce her Atari: Nestlé krade koncept naší hry

Francouzský producent videoher Atari obvinil podle ČTK potravinářskou firmu Nestlé, že ve své reklamní kampani na čokoládové tyčinky Kit Kat okopírovala jeho hru Breakout ze 70. let. Firma prý vědomě využila „vzhled a atmosféru hry“. Breakout vytvořili zakladatelé Applu Steve Wozniak a Steve Jobs jako nástupce hry Pong. Úkolem hráče je srazit pádlem řadu barevných cihel. Atari tvrdí, že v reklamním videu se objevila hra podobná Breakoutu, cihly v ní ale nahradily tyčinky Kit Kat. Podoba s původní hrou je podle Francouzů „očividná“ a nemůže být považována za náhodu. Mluvčí Nestlé uvedl, že jde o reklamu, která běžela pouze v Británii v roce 2016, a nehodlá ji znovu použít. Proti obvinění se plánuje důrazně bránit.

6. Banky varují před digitálním nebezpečím

Česká bankovní asociace angažovala herce Petra Vacka a Terezu Dočkalovou pro krátké televizní komické příběhy o nejčastějších chybách, kvůli kterým lidé přicházejí přes internet o peníze. Spoty vysílané až do poloviny září na ČT2 a na Nově vznikly ve spolupráci s produkční společností Yekot Film. Cílí na klienty starší 30 let. Náměty scénářů vycházejí ze čtyř nejčastějších prohřešků – podceněného zabezpečení mobilu, nedostatečné ochrany citlivých údajů, špatné identifikace podvodných webových stránek/e-shopů a otevírání podvodných e-mailů (phishing). „Rozhodli jsme se tato témata zpracovat do komických scének probíhajících v šatně herců mezi filmovým natáčením. Věříme, že témata spotů budou lépe zapamatovatelná i díky bláznivým kostýmům z říše fauny a flóry, se kterými nenásilně pracuje i dějová linka,“ vysvětluje za bankovní asociaci Tomáš Hládek.

7. Speciální web radí s kampaněmi v e-mailech


www.newtonmedia.cz

Nově spuštěný web www.dobryemail. cz by měl pomoci marketérům lépe pracovat s e-mailovými kampaněmi. Na jeho přípravě se podílely společnosti Seznam.cz a Mailkit ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Web je určený nejen on-line specialistům, ale i lidem, kteří by teprve chtěli s e-mailovými kampaněmi začít. Nachází se na něm rady odborníků, jak správně získat souhlas se zasíláním obchodních sdělení i jak umožnit odhlášení z odběru kampaní. Nechybí ani přehled základních pravidel pro odesílatele hromadných sdělení. „Dlouho na českém internetu chyběla stránka, na které by se dalo na jednom místě najít klíčové know-how e-mailingových kampaní. Věříme, že tento krok uvítají jak společnosti rozesílající newslettery, tak lidé, kteří se s jejich prací setkávají ve svých schránkách,“ komentuje vznik webu Jakub Olexa, jednatel společnosti Mailkit. Podle údajů společnosti Seznam dorazí každý pracovní den jen do její e-mailové služby kolem 65 milionů zpráv, o víkendech se toto číslo snižuje na 45 milionů. Z toho 20 až 30 procent tvoří pošta, kterou Seznam vyhodnocuje jako spam, a neprojde tak k uživatelům. Dalších 40 až 50 procent tvoří hromadná korespondence. Typicky jde právě o newslettery a e-mailingové kampaně.

8. Ikea ve spotu ukáže případ zmizelého koláče

V pondělí 28. srpna zahajuje tuzemská pobočka prodejce nábytku Ikea kampaň nazvanou Obývák naplno. Zákazníci se s ní setkají v televizi, na internetu i v outdooru. „V televizním spotu zdůrazňujeme myšlenku obývacího pokoje, který zahrnuje více místností v jedné. Pojali jsme ji jako detektivní příběh, kdy babička vyšetřuje případ zmizelého koláče,“ popisuje Zdeňka Pecková, tisková mluvčí české Ikey. Za nápadem stojí agentura Saatchi & Saatchi. Režie se ujalo kreativní duo Wolfberg, tedy Jan Kalvoda a Přemek Ponáhlý. Produkci zajišťovala agentura Sirena. Venkovní kampaň představuje produkty, které zákazníkům pomohou proměnit jejich obývací pokoj podle jejich představ a potřeb na domácí zahradu, kancelář, čtenářský koutek nebo galerii. Ztvárnění se ujal fotograf Bohouš Pospíšil, kreativní myšlenka opět pochází od agentury Saatchi & Saatchi. Cílem digitální kampaně je inspirovat zákazníky, aby si vylepšili svůj obývák v pěti jednoduchých krocích.

9. Jirák a pět dalších má šanci do rozhlasové rady

Mediální výbor sněmovny poslal do užšího výběru na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu šest z devíti kandidátů. Po veřejném slyšení dostali šanci například pedagogové z Fakulty sociálních věd UK Jan Jirák a Jan Křeček nebo přednosta dermatovenerologické kliniky vinohradské nemocnice Petr Arenberger. Dalšími vybranými kandidáty jsou odbornice na média Zdenka Burešová, muzikolog a pedagog z VŠE Ilja Šmíd a bývalý člen vysílací rady Milan Trojan. O tom, kdo z nich usedne do rozhlasové rady, a dohlédne tak na rozpočet nebo management veřejnoprávního rádia, by měli poslanci rozhodnout v září. Není ale jisté, jestli se k tomu dostanou, půjde o jejich poslední schůzi před volbami.

10. Edeka ukázala život bez zahraničního zboží

Jedna z poboček supermarketu Edeka, poblíž přístavu v německém Hamburku, ze svého sortimentu na jednu srpnovou sobotu odstranila veškeré zahraniční zboží. Zákazníci si tedy nemohli koupit ani francouzské víno nebo španělské olivy. Na prázdných regálech se objevily cedule s nápisy jako „Tento regál je bez diverzity poměrně nudný“ nebo „Naše nabídka dnes má hranice“. Supermarket potvrdil, že jde o novou kampaň a v prodejně se natáčel televizní spot. „Jsme pro různorodost. Náš sortiment obsahuje velké množství regionálních německých produktů, ale až společně s produkty z jiných zemí vzniká rozmanitost, kterou naši zákazníci oceňují,“ vysvětlila Edeka. Koncept pro ni připravila agentura Jung von Matt.

Foto popis| Moderátor Leoš Mareš je aktivní zejména na sociální síti Instagram. Na Facebooku také často využívá živé přenosy.Foto popis| Obr Walmart se pomalu probouzí z digitálního spánku, analytici ale jeho plánům moc nevěří.Foto popis| V reklamě s názvem „Kit Kat: Breakout“ protagonisté sedí na pohovce a hrají videohru, v níž pálka odráží míčky a ty srážejí tyčinky Kit Kat.Foto popis| Televizní kampaň doprovází web Bezpečnébanky.cz, kde jsou k vidění všechny čtyři příběhy v bláznivých kostýmech.Foto popis| Agentura Jung von Matt připravila pro Edeku kampaň Wir lieben Vielfalt, tedy Milujeme rozmanitost.Foto popis| Mumie v muzeu? Ne, to je jen kreativní pojetí obýváku v nové kampani Ikey.


www.newtonmedia.cz

Zkoumá prastaré mapy, hledá zapomenuté stezky28.8.2017 Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Hradecký

Tomáš Kučera

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani nezdá.

měsící za každého počasí vyráží s partou nadšenců do nejzapadlejších koutů Krkonoš, aby poodhalila skrytou tvář hor. Vodítkem jsou jí horské stezky různých náročností, stáří, poločasu rozpadu, utajení i délky. Jana Tesařová, redaktorka časopisu Krkonoše – Jizerské hory, vydávaného Správou Krkonošského národního parku, reportáže z těchto výprav shrnula ve své nové knize Toulky Krkonošemi.

„Tipy a postřehy z putování po Krkonoších, které publikuji, mohou být klidně inspirací při plánování výletů do málo známých koutů Krkonoš. Všichni jdou na Sněžku nebo k prameni Labe a přitom je zde tolik krásných a skrytých zákoutí,“ říká 29letá krkonošská rodačka.

* Horské stezky lišící se délkou, šířkou, pohodlností a kdoví čím ještě, tvoří v Krkonoších slušnou síť. Je to krkonošský fenomén?

Svým způsobem ano. Krkonoše jsou všemi možnými cestami skutečně hustě protkané. Je to dané jejich rozlohou a atraktivností. Na ploše 385 čtverečních kilometrů se nabízí nespočet přírodních krás, za kterými se sem už několik století vydávají turisté. Před nimi sem přicházeli hledači drahých kovů, dřevaři. Mezi Čechami a Slezskem tudy proudilo zboží. Lidé se snažili usnadnit si pohyb v obtížném horském terénu, a tak vznikaly cesty i stezky.

* Jsou stezky v Krkonoších něčím charakteristické?

Jsou velmi různorodé. Od asfaltek sloužících zásobování, ale i cyklistům, k širokým přibližovacím cestám vzniklým v návaznosti na imisní kalamitu z konce minulého století, po cesty turisticky značené a skoro utajené lesní chodníky a pěšinky.

* Zaměřme se právě na ty původní nebo ty, které po rekonstrukci působí stále archaicky. Proč jsou některé z nich tak precizně vybudované?

To souviselo s jejich užíváním. Pokud chcete, aby plot plnil svou funkci, taky se o něj staráte. Horalé si svých cest a pěšin cenili. Jejich vybudování bylo fyzicky velmi náročné, údržba se jim vyplatila. Hodně z cest zmizelo po odsunu německého obyvatelstva v letech 1945–46. Hory se na čas vyprázdnily a pak do nich přicházeli chalupáři, kteří nepotřebovali po štětovaných cestách svážet dřevo nebo se co nejrychleji dostat z bud do práce v textilce nebo papírně.

* Co jsou štětované cesty?

Štětování je způsob budování chodníků. Ty jsou skládané z kamení nikoli na plocho, jak to známe z okrasných zahrad, ale nastojato. Voda z velkých dešťů se po takhle vyskládaných kamenech prohnala až k nejbližší svodnici – to je ta stružka, co na ni nadávají cyklisti, když ji nečekají – a odteče pryč.

* Kde se technologie štětování vzala?

Pravděpodobně ji sem přinesli dřevaři z Korutan, které sem v 16. století povolal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Nejvíce se ale rozmohla až po roce 1882, kdy velká povodeň zničila zařízení na splavování dřeva z hor. Dřevo se z lesů začalo svážet na rohačkách. K tomu byla potřeba síť pevných cest. Dalším impulsem byl rozvoj turismu v polovině 19. století.

* Starobylá technologie, ale zapomenuta není…

Ano, je to tak. Technologii štětování navrátil do Krkonoš Pavel Klimeš tuším někdy v roce 1992. Od té doby byla tímto namáhavým, ale velmi efektivním způsobem opravena spousta krkonošských chodníků. Namátkou třeba obrátková stezka v Těsném dole u Janských Lázní či žlutě značený úsek cesty od Zrcadlovek na Černou horu.


www.newtonmedia.cz

* Co nám staré stezky o historii Krkonoš vypovídají?

Ukazují, jak a kudy přicházeli první lidé do hor. Poukazují na využívání zdejšího přírodního bohatství i na to, jak se lesní hospodáři vyrovnávali s lesními kalamitami. Cesty i cestičky by mohly vyprávět o zprvu bezohledném drancování hor i těžkém životě horalů. Jednou z kapitol jsou také turistické a naučné stezky, některé z posledních desetiletí. Ty úplně nové vyprávějí o proměně návštěvníka Krkonoš.

* Jak se krkonošský turista proměnil?

Za těch 250 let se změnil docela dost. Už nepřichází do hor se strachem z Rýbrcoula. Lidé se v horách cíti mnohem více doma než před dvěma staletími. Stále víc jich přijíždí jen na otočku, spíš za odpočinkem nebo za sportem a celkem zákonitě očekává, že bude ve svém volném čase spokojený. To lze v některých oblastech národního parku zajistit jen obtížně a bylo by to v rozporu s podstatou ochrany přírody.

* Lze historické krkonošské pěšiny a stezky nějak rozdělit?

Ano, podle jejich využití. Prvními z nich byly obchodní trasy, třeba Slezská stezka spojující Čechy s dnešním Polskem, po nich pronikali do dříve zcela nepřístupného pomezního hvozdu první kolonizátoři Krkonoš. Podél ní se začali usidlovat rody starých a významných krkonošských budařů. Nebýt obchodních stezek, nevznikly by na horách boudy s jedinečně obhospodařovanými loukami, nerozvinulo by se dřevařství, pastva dobytka, ani turismus. Pak to byly dřevařské cesty, ty byla následované výletními chodníky určenými pro kratochvíli prvních turistů. Spousta cest sloužila zásobování bud. I dnes chodíme po cestách, které vznikly pro transport dřeva – ty široké často využívají běžkaři. V Krkonoších je rozsáhlá síť značených cest. Cyklistických je více než 400 kilometrů. Značených pěších cest je 700 kilometrů.

* A jak se poznají ty nejstarší?

Vodítkem může být červené značení v mapách. Nemusí to tak být vždy, ale červeně značené jsou i dnes mezinárodní stezky. Často kopírují ty úplně první obchodní stezky. Zmínila jsem Slezskou stezku. Na tu byste se napojili ve Vrchlabí, prošli Strážným a přes Lahrovy Boudy a Rennerovky došli Modrým sedlem až k Luční boudě a odtud do Slezska.

* Existují v Krkonoších oblasti, kde na žádnou starou stezku nenarazíte?

Cestní síť je v Krkonoších opravdu velmi hustá. O nedotčených místech, která známe ze severských národních parků, si můžeme jen nechat zdát. Míst, kam noha turisty nevkročí, je bohužel málo a jsou daná spíš neschůdností terénu či cíleným zabráněním vstupu.

* Krkonoše jsou na rozdíl od jiných pohoří mnohem déle zmapované. Týká se to i stezek?

Ano, staré mapy jsou vynikajícím zdrojem a troufám si tvrdit, že v Krkonoších není cesta, která by v nějaké mapě nebyla. Je to v evropském měřítku malé pohoří, které si ale klimatem nezadá s velehorami. Právě jejich měřítko a hospodářské i turistické využití ovlivnilo velmi podrobné zmapování terénu. V předválečných mapách lze najít řadu zaniklých cest, ale i funkčních, a přesto nevyužívaných chodníků. Při pátrání po nich si pak beru k ruce i mapu se zonací národního parku – naši předci to z nevědomosti neřešili, my dnes ale víme, proč a kam bychom vstupovat neměli, a které stezky doslova zvou k prošmejdění.

* Které to jsou?

Vybírám si ty níže položené, mimo hřebeny. Lid ve čtyřstupu mě neláká. Takže si sednu nad mapu - čím starší - tím lepší a hledám přerušované čárky neznačených cest. Když vedou podél nějakého potoka, jásám. Pokud vedou více méně po vrstevnici, je možné, že narazím i na nějaký skládaný chodník. Ráda své trasy okruhuji. Na začátku měsíce jsem si vyhlédla jednu sotva zřetelnou pěšinku od Jeleních Luk k Severce. Jak ji zobrazovala mapa, tak nepatrná byla i v terénu.

* Dokáže vás ještě něco při pátrání v terénu překvapit?


www.newtonmedia.cz

Jako zjevení se mi přímo pod nohama občas vyloupne krásný „jednomužný“ chodník zasunutý na některé hůře přístupné a neznačené cestě. Často bývá posypaný jehličím, to je pak měkké pochození. Na to, že je nejspíš skládaný z kamení, často upozorní jen zvláštně useknutá spodní hrana, jakoby visutá nad svahem pod ním. Také mě nepřestává fascinovat, jak měli někdejší obyvatelé hory prochozené. Znali nejkratší nebo nejschůdnější spojnice bud s obcemi, o ty pak pečovali.

* Co cítíte, když narazíte na dosud neobjevenou stezku?

Někdy si dopřávám takové Kolumbovství, které znají jen ti, kdo někam přijdou poprvé. Mapu schválně nechávám v batohu a s napětím ukrajuju metry pěšiny a snažím se odhadnout, kam mě donese. Za odměnu občas dostanu nečekaný průzor mezi stromy, který mi odhalí známá místa z nového úhlu. A když narazím na kdysi očividně udržovanou stezku, přemýšlím nad osudy lidí, kteří po ní chodili, odkud a kam vedly jejich cesty a kde je jim asi konec. Ze všeho nejvíc je to asi pokora.

* Máte svoji oblíbenou stezku?

Jako každý mám zvláštní vztah k místu, kde jsem doma. Pro mě je to Vrchlabsko a jeho bezprostřední okolí. Obzvlášť mám ráda Klínový důl, čas od času mě cosi nažene na Bucharovu stezku z Rovinky přes Šeřín, Černou skálu a Mechovinec. Docela nedávno jsem sama pro sebe objevila Zelený důl u Pece pod Sněžkou. Dvě z mých oblíbených cest spojuje voda – potoky a bystřiny vydávají ten nejkrásnější rámus, jaký si dovedete představit.

***

Cesty i cestičky by mohly vyprávět o zprvu bezohledném drancování hor i těžkém životě horalů.

Profil

Jana Tesařová

Je jí 29 let a žije ve Vrchlabí. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, je čtyři roky redaktorkou časopisu Krkonoše - Jizerské hory, na Správě KRNAP vede program pro veřejnost Horskou pěšinou, z nějž pravidelně publikuje reportáže. Toulky Krkonošemi jsou její první knihou, pro Správu KRNAP také připravila brožuru Horskou stezkou.

O autorovi| Tomáš Kučera, redaktor MF DNESFoto popis| Regionalni mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Vědci z Univerzity Karlovy vyvinuli unikátní volební model27.8.2017 roklen24.cz str. 00 Zprávy Online

Roklen24

Výsledky průzkumů volebních preferencí se liší kvůli rozdílům v metodách a počtu respondentů. Průzkumy zároveň probíhají řadu dní a jsou zveřejňovány se zpožděním, takže neodrážejí nejnovější události. Oba tyto problémy řeší nový agregátor volebních modelů KdoVyhrajeVolby.cz, který vyvinuli výzkumníci z Fakulty sociálních věd UK.

Výsledky průzkumů volebních preferencí se liší kvůli rozdílům v metodách a počtu respondentů. Průzkumy zároveň probíhají řadu dní a jsou zveřejňovány se zpožděním, takže neodrážejí nejnovější události. Oba tyto problémy řeší nový agregátor volebních modelů KdoVyhrajeVolby.cz, který vyvinuli výzkumníci z Fakulty sociálních věd UK. Agregátor shromažďuje informace o všech dostupných průzkumech a váží jejich výsledky stářím a kvalitou průzkumu. Navíc také sbírá data z kurzů sázkových kanceláří, které reagují na zásadní události okamžitě, protože na tom závisí jejich podnikání. Výsledky modelu jsou aktualizované každý den. Plné znění zpráv 43


Projekt KdoVyhrajeVolby.cz je inspirován výzkumem Nata Silvera (FiveThirtyEight.com) a Davida Rothschilda (PredictWise.com). Unikátní je v tom, že oba přístupy kombinuje. Spojuje tedy jak výhody volebních průzkumů, které se vyznačují profesionalitou, tak výhody kurzů sázkových kanceláří, které odrážejí nejnovější informace. Agregací průzkumů se zároveň výrazně snižuje směrodatná odchylka, protože model je pak založen na mnoha tisících respondentech namísto pouhých stovek. Podle aktuálních výsledků modelu je favoritem voleb hnutí ANO s předpokládaných ziskem 27,5 % hlasů. Žádost policie o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání preference hnutí mírně snížila. Následuje ČSSD s 13 %, KSČM s 12 % a ODS s 10,5 %. Do sněmovny by se dostala ještě KDU-ČSL s 8 %, TOP 09 s 7 % a SPD s 6,5 %. Naopak těsně před branami sněmovny by skončili Piráti s 4,5 %. Žádná z ostatních stran se 5% hranici ani zdaleka nepřibližuje. Vedoucí projektu, Zuzana Havránková, je výzkumnicí Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Studovala mimo jiné na Helsinské univerzitě a působila na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Ve svém výzkumu se zabývá zejména metodami syntézy a agregace empirických zjištění, což využila i pro projekt KdoVyhrajeVolby.cz. Podle databáze RePEc patří mezi 100 nejcitovanějších mladých ekonomů na světě a 150 nejvlivnějších žen ekonomek. Za svůj výzkum získala mimo jiné cenu ministra školství pro nejlepší studenty a absolventy v ČR, cenu guvernéra Národní banky Slovenska za nejlepší práci relevantní pro měnovou politiku a cenu České národní banky za nejlepší publikaci.

URL| http://roklen24.cz/a/i6iu8

Debata u kulatého stolu26.8.2017 ČRo Plus str. 01 18:10 Názory a argumenty

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Co je a co není mzdový dumping? Proč se daří euru a jak ekonomiku Evropské unie ovlivňují migranti nebo terorismus. Dotkneme se i etiky bývalých německých politiků, kteří přijali lukrativní byznys pozice v zemích, které nejsou právě přátelsky nakloněné Unii a nezodpovězená nezůstane ani otázka. Stal se režisér Serbenikov obětí politického procesu v Rusku? Komentovaná retrospektiva událostí týdne s hosty u kulatého stolu. Zve David Šťáhlavský. A ve studiu vítám své dnešní hosty. Je jím Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu. Dále Robert Schuster z Lidových novin. Vladimír Plesník z deníku Právo. A z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd přišel Jan Šír. Vám všem, pánové, dobrý den.

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Dobrý den.

Robert SCHUSTER, Lidové noviny--------------------Dobrý den.

Vladimír PLESNÍK, deník Právo--------------------Dobrý den.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Dobrý den.Plné znění zpráv 44


David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Začneme setkáním středoevropských premiérů v Salzburgu s francouzským prezidentem. Tam se tito politici dohodli, že do října dají dohromady nová pravidla k vysílání pracovníků do evropských států. Konkrétně se jednalo o lídry Česka, Rakouska a Slovenska. Na druhé straně tedy byl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten dlouhodobě usiluje o omezení levné pracovní síly z východní Evropy v západních státech.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka--------------------Evropská unie musí být podle Macrona silnější a důvěryhodnější a proto je potřeba dodržovat její základní principy. Do podzimu musí politici najít kompromis v tom, na jakou maximální dobu. Budou moct mít zahraniční pracovníci uzavřené smlouvy. Jak vyřešit platové nesrovnalosti a jak nastavit přísnější kontrolní systém, aby se směrnic nezneužívalo. Podle Bohuslava Sobotky z ČSSD ale směrnice není tím hlavním problémem.

Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/--------------------Velká část problémů spočítá ve velkém rozdílu, v životní úrovni, ve mzdách, v rámci Evropy a na tom prostě musíme trvale pracovat.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka--------------------Nová pravidla by podle Sobotky měla být hotová do říjnové evropské rady. Ze Salzburgu Pavlína Nečásková, Český rozhlas.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Pánové, co jsou to dumpingové platy? Tedy možná otázka pro pana Drahotského.

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Tak, ve své podstatě se jedná o cenovou soutěž, řekněme, s nerovnými podmínkami.Nicméně v našich podmínkách naše platy jsou rovné v měřítku francouzské ekonomiky,ale francouzských výdajů se to zdá jakoby dumpingový plat. Na jedné straně máme svobodu pohybu kapitálu a pracovních sil v rámci evropského prostoru na druhé straně je dobré nebo je možné rozumět francouzským tendencím, aby se bránili, řekněme, levnějším zaměstnancům z východu. Nejsou to jenom řidiči. Já si myslím ale, že tenhle ten, tohle to cvičení není úplně na škodu, protože to, že jsou tady nějaké nůžky mezi západními ekonomikami a východní, střední a východní Evropou je fakt. Ty nůžky se neustále svírají a jakákoliv jednání tohoto typu budou ty nůžky uzavírat. To znamená, ten rozdíl se bude stírat, takže proč ne?

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Český argument je ovšem v tom, že dceřiné společnosti západoevropských společností, které působí v České republice, a nejen v České republice, platí svým zaměstnancům poměrně málo. Vlastně to, za co je prakticky po tom tyto firmy vysílají na západ. Vladimíre Plesníku, jak vznikla tahle anomálie a je tedy dlouhodobě udržitelná?

Vladimír PLESNÍK, deník Právo--------------------Já bych si pomalu, když dovolíte, trošku německou terminologii. Oni Němci rozlišujou mezi tím, komu říkají arbaitgeber, to znamená zadavatel práce. A /nesrozumitelné/ to znamená ten, kdo tu práci přijímá. My jsme dovolili od počátku 90. Let v situaci, kdy my jsme opravdu v situaci těch /nesrozumitelné/, to znamená ti, kdo přijímají práci. Ono když vezmeme jako mikrosvět továrnu, tak tam máte toho /nesrozumitelné/, když řeknu to nepopulární slovo. To je ředitel a /nesrozumitelné/ je ten člověk u pásu. Ale většina českých /nesrozumitelné/ z hlediska globálního jsou /nesrozumitelné/. My dostaneme zakázku, že uděláme takhle velkou součástku, bude takhle široká, takhle tlustá, takhle bude pozinkovaná. Samozřejmě, žen český manažer by mohl říct. A nechcete, abychom to udělali 3D technologii nebo nechcete, abychom vám to trošku zmenšili? Máme na to nanovlákno. To je iluze, protože on to nemá a zadruhé ten zahraniční /nesrozumitelné/ to nepotřebuje. On na to má doma v Německu svoje lidi nebo v Francii a nebo tu výrobu má v Číně, Japonsku, v Korei, na východě.


www.newtonmedia.cz

Samozřejmě se jednou dočkáme, že opravdu budeme dělat ty součástky v 3D technologii, ale mezitím ten skok zůstane stejnej a to se prostě posune dál. A možná jeden aspekt s tím ještě souvisí a to je trošku takové to zbožtělé pojetí investorů. Zejména teda sociálnědemokratické vlády. Nám předkládali investory téměř jako, že kdo u nás investujete, to je téměř dobročinná činnost, že to je altruismus, že to je téměř jako humanitární pomoc, což je samozřejmě nesmysl. U nás existuje proto, aby se udělal zisk a ten zisk se v řadě případů nebo v drtivé většině případů převede do zahraničí. Vzpomeňme si, jaké haló bylo kolem, když Volkswagen koupil začátkem 90, let Škodovku. Tam jim politice ale i média veřejně tleskala, že dokonce do toho investuje. To jako kdybych já si koupil zahradu a teď si k to mu pořídil sekačku a čekal na potlesk.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Pane Drahotský, v porovnání s hrubým domácím produktem v členských zemích Evropské unie a jejich platům, jsou ty platy ve střední a východní Evropě, tedy v nových členských zemích v poměru HDP opět nižší. Čím je to dáno a je to třeba proto, že jsme tedy jak se říká montovnou nebo že máme levnější pracovní sílu díky tomu?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Do určité míry stále ještě ano. Dříve ty rozdíly byly samozřejmě daleko větší. Je to důsledek 40leté pauzy, kdy de facto nebyla kontinuita těchhle těch ekonomik umožněná. De facto se snažíme ty pomyslné nůžky zavírat. Cenové hladiny se téměř srovnávají samozřejmě kupní síla, ale to nám dává zase na druhou stranu vysokou konkurenceschopnost a atraktivitu. Kdy se podíváte na Českou republiku, tak v rámci střední Evropy na HDP na hlavu vycházíme nejlépe. Co se týče nezaměstnanosti, tak jsme naprostým fenoménem v rámci celé Evropy. To znamená ano, určitě tahle ta makroekonomická data dávají velký předpoklad proto, že můžeme klidně i zdražit cenu naší práce. Pořád budeme konkurenceschopní a pokud by to mírně zvýšilo nezaměstnanost, tak budeme pořád v intencích, řekněme, evropského standardu a nebudeme se vymykat. V tuhle tu chvíli jsme skutečně na špici z pohledu produktivity. Proto jsme zajímaví pro západní Evropu. V okamžiku, kdy se ty nůžky zúží, tak ta poptávka po našich službách a produktech bude nižší.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Otázka pro Roberta Schustera. Salzburgské setkání s prezidentem Macronem naznačuje nějaké další, řekněme, zahraničně politické orientace nového francouzského prezidenta. A nebo to je spíše pro efekt a pro to, aby nepůsobil jenom dojmem, že se stýká s Angelou Merkelovou a tedy, že preferuje pouze velké Německo?

Robert SCHUSTER, Lidové noviny--------------------Tak, to je otázka. Samozřejmě ta návštěva prezidenta Macrona nebo to setkání se nevztahovalo jenom teda na setkání s českým a slovenským premiérem. On v té svou turné pokračoval i do Rumunska, Bulharska, to znamená, že z toho jakoby vyplývá, že to je jakýsi, řekl bych širší pohled nebo širší snaha prezidenta Macrona získat přízeň státu střední a východní Evropy,které v minulosti, co si budeme říkat, pokud šlo o francouzské politiky a vůbec francouzské vládní představitele nebyli příliš naklonění jejich vizím, jejich pozicím. Já jenom připomínám, když jsme se tedy bavili o té otázce toho, těch dumpingových platů, tak vzpomeňme si, jaké to bylo obrovské téma před vstupem České republiky, Polska a jiných států střední a východní Evropy do Evropské unie ve Francii. Téma těch polských instalatérů. Že tam prostě přijdou a zahltí tam ten trh a Francouzi budou bez práce. Tak to bylo prezentováno. Vlastně jako strašák namísto toho, aby se toho, řekněme, potom řešilo nějakou prostě ať už instituciální rovinou nebo právě třeba tím veletrhem setkání. Takže z tohohle hlediska považuju ten Macronův přístup, že se raději teda s těmi premiéry těch dotčených států sejde než aby si, řekněme, něco vzkazovali přes hranici jako samozřejmě dobrý. Ale jestli to je nějaká součástí nějaké, řekněme nové strategie Francie nebo specielně tohoto prezidenta vůči regionům středně východní Evropy, to asi musíme ještě na to si počkat.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------O půlnoci ze čtvrtka na pátek začalo platit takzvané školní příměří v ukrajinském Donbase. Dohodla ho kontaktní skupina pro Ukrajinu. Obě strany ukrajinská armáda i proruští separatisté se zavázali klid zbraní respektovat. Pokud ho neporuší protivník. Podmínky a hodiny před klidem zbraní popsal náš zpravodaj.

Martin DORAZÍN, redaktor


www.newtonmedia.cz

--------------------Ukrajina a separatisté mají podle dohody o příměří nejen zastavit boje, ale také zajistit spolehlivý a bezpečný pohyb členů zvláštní monitorovací mise OBSE v Donbasu. Pár hodin před začátkem příměří tam klid nebyl. Podle zástupce velitele povstaleckých sil Eduarda Basurina ostřelovala ukrajinská armáda města a vesnice ve válečné linii z minometů, tanků, granátometů a těžkých kulometů. Na město Jasinovata podle Basurina Ukrajinci zaútočili výkonnými reproduktory, které šířily vlastenecké písně na počest Dne nezávislosti Ukrajiny. Z Moskvy Martin Dorazín, Český rozhlas.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------A k Ukrajině se váže další informace tohoto týdne, a to o slavnostním odplutí první dodávky amerického uhlí do Ukrajiny. Otázka pro Jana Šíra. Jak taková dodávka může pomoci Ukrajině? Je to spíše politické gesto, kterým americká vláda dává najevo, nezapomněli jsme na Ukrajinu a nezapomněli jsme, že tam neexistuje nějaký konflikt a nebo jde čistě tedy o gesto a potom třetí možnost, že jde o zájmy amerických těžařských nebo uhlobaronů se říká.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Tak, oni to nemusí být zájmy pouze amerických uhlobaronů. Tam skutečně nevíme, kdo za tím obchodem stojí a já si dovedu představit i nějaké stínové operace.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------To znamená americké uhlí nemusí platit nutně Američané.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------To ne, ale záleží na tom jaké aktivity konkrétně třeba Achmetov může mít. Může mít ve Spojených státech i o tom se hodně spekulovalo. Na tu vaší otázku se velice těžko odpovídá, protože ty informace jsou částečně tajeny, částečně jsou nejasné. Víme pouze to, že ta dodávka obsahuje 85 tisíc tun antracitového uhlí, což tedy odpovídá méně než jednodenní spotřebě Ukrajiny v zimě. To znamená co se týče toho množství, je tady jasně evidentní, že problémy, které Ukrajina může mít, co se týče energetické bezpečnosti z dnešní diverzifikace dodávek a tak dále, tato dodávka žádným zásadním způsobem ovlivnit nemůže. Není, nebyla ani zveřejněna cena za jakou Ukrajina toto uhlí může kupovat. Samozřejmě dovedu si představit, že právě to informační halo vakuum a ty protichůdné zprávy mohou být součástí nějakého strategického blafu. Protože i ta situace na tom Donbasu, na těch okupovaných územích je nejasná v tom smyslu, že část šachet byla zatopena, část šachet byla včetně těch podniků, které patří do toho impéria Achmetova těmi de facto autoritami znárodněna. U části ještě k tomu nedošlo. Uvidíme, skutečně tady, abych byl maximálně zdrženlivý, co se týče nějaké konkrétnější interpretace. Tady těch velice kusých zpráv, které máme z předvčerejška.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Vy jste říkal, že to je pouze zlomek skutečné spotřeby ukrajinské uhlí. Může tedy situace dopadnout tak paradoxně, jako je to v otázce zemního plynu, kdy vlastně Ukrajina nakupuje rexportovaný ruský plyn, ale na evropském trhu za evropské ceny?

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Může se to tak stát. Nicméně, když se dostáváme k tomu plynu, tam je ta situace ještě komplikovanější, protože minimálně pro to, abyste mohl obchodovat s plynem do Evropy stále důležitou roli hraje kontrola produktovodních tras. A tady ta situace je taková, že se to rozložení i to portfolium jednotlivých aktéru diverzifikuje velice komplikovaně a přece jenom Ukrajina za stavu de facto války s ruskou federací považuje svoje obchodní partnery na západě za stabilnější předvídatelnější a vychází z toho, že tito partneři nebudou byznys podmiňovat nějakými politickými požadavky tak, jako tomu může být v případě obchodu s ruskou federací. Takže tam to smysl dávalo. Co se týče toho obchodu plynu, tam samozřejmě Ukrajina dosáhla ohromného pokroku v tom smyslu, že vlastně od konce roku 2015 neodebírá z Ruska, přímo z Ruska ani kubík. To znamená vlastně za rok války, rok a půl války byla schopna dosáhnout toho, čeho nebyla schopná dosáhnout za čtvrt století před tím. Z toho důvodu i Rusko přišlo určité páky vůči Ukrajině. Je logické, že ty páky


www.newtonmedia.cz

teďka musí hledat někde jinde a dodávky uhlí. Vzhledem k tomu, že Ukrajina přišla skutečně ty oblasti, kde se to uhlí těží na východě Ukrajiny jsou logickou alternativou.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Zatímco na Ukrajině se tedy těší na nové dodávky amerického uhlí, byť s nejasným obchodními transakcemi, tak v Evropě posiluje obliba eura. Mezi občany Evropské unie. Britské referendum o brexitu probudilo v řadě evropských zemí právě sympatie k jednotné měně. Dokládá to nově zveřejněná srovnávací studie německé nadace Fridricha Ebrta. Vladimíre Plesníku, kde se bere tedy ten zájem Evropanů o společnou měnu, která byla zatracována, které se předvídal brzký konec? Je to skutečně pouze brexitem?

Vladimír PLESNÍK, deník Právo--------------------Myslím si, že tam hraje i několik faktorů. Mimo jiné to, že vlastně v dobách nejistých a rozbouřených, lidé hledají určitou kotvu a tou kotvou může být teda posílení integrace a nebo prostě ještě výraznější se upnutí na euro. A na druhou stranu se ukazuje, že vlastně po té velké krizi v roce 2007/8, kdy to vypadalo s ekonomikami všelijak, vzpomeňme si na ty hesla /nesrozumitelné/, kdy stát musel sanovat velké soukromé společnosti. Podle toho hesla je příliš velký na to, aby vypadla. Tady máme méně jak oslnivý. Ale přece jenom hospodářský boom. A Německo to euro má. A ještě jedno specifikum, pro ně je to vlastně jeden z těch zdrojů prosperity, protože jim díky nastavení těm směnným kurzům umožňuje vyváže svoje velmi kvalitní, ale ne nějak drahé zboží. Zatímco prostě ty dovozci, když to přeženu, se nemohou bránit tím, že si vlastně pustí z provazu inflaci. To byl klasický příklad bylo Španělsko, když španělská pošta vyhlásila konkurz na vozový park, tak původně se předpokládalo, že budou Seaty, byly příliš drahé. Pak to měly být Renauloty a Citroeny, byly příliš drahé a nakonec to byly Volkswageny. Byly levné a kvalitní.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Pak je tady ještě jedno vysvětlení, proč roste obliba jednotné evropské měny mezi euroobčany a toto vysvětlení poskytl tento týden šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, který prohlásil, cituji: "Nekonvenční měnová politika je úspěšná. Evropská centrální banka ale stále bojuje s nepochopením relativně nových nástrojů". Pane Drahotský, to je věta, kterou byste asi nám měl vysvětlit. To znamená děláme dobrou politiku, ale zatím se o tom neví?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Já se omlouvám. Já si myslím, že skutečně za posilováním eura není ani snaha pana Draghiho, protože on se takhle snaží už několik let. A ten trend se zásadně neměnil a donedávna ten trend šel úplně opačným směrem. Já si myslím, že těch faktorů, ty faktory klíčové jsou dva. Vůle drobných spotřebitelů a nás střadatelů není upřímně řečeno zásadní. To, jestli máme v peněžence nebo na našich bankovních účtech více korun nebo více eura, není až tak rozhodující. Důležitá je vůle nebo řekněme ochota ukládat peníze pro velké finanční instituce penzijní domy a penzijní systémy a investiční společnost je. Ale když se podíváte vlastně na evropský prostor, tak tam můžete ukládat peníze. Libra vypadla ze hry, dokud se neotřese brexit, švýcarský frank díky předchozím turbulencím je pro oddělení risků v těch jednotlivých finančních institucích nepřijatelné a japonský jen jako další z kultivovaných měn se tady proto nepoužívá a dolar je intenzivně tlačen Donaldem Trumpem a jeho verbálními intervencemi na oslabování dolaru. Směrem k dalšímu oslabování a to je podle mě jedna ze zásadních věcí, proč euro posiluje a pokud jste finanční instituce a bojíte se libry, bojíte se franků, bojíte se dolaru, tak a jste evropská finanční instituce, tak není zásadně co řešit a ukládáte peníze v euru. Z toho důvodu se vlastně částečně dochází k masivním konverzím dolarů, liber do eura to je uzpůsobeno tím posílením a ta snaha prezidenta Trumpa o oslabení dolaru je naprosto makroekonomicky v pořádku, protože Amerika bude chtít exportovat, bude se chtít bránit dovozům.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Třeba uhlí.

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------


www.newtonmedia.cz

Třeba uhlí, ale tam si myslím, že skutečně tam to nemá ekonomickou, ekonomickou podstatu. Ty dovozy uhlí to je spíše, řekněme, splnění politických slibů na straně Ukrajiny i na straně prezidenta Trumpa, který slíbil pracovní místa v Americe. Takže myslím si, že posilování eura má v následujících měsících ještě uvidíme dále, ale rozhodně to není, řekněme změnou našeho nákupního chování jako drobných spotřebitelů ale těch velkých finančních hráčů a politiků.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Na závěr první části naší debaty se zeptám ještě pana Schustera, velmi krátce, pokud by se některá z nových členských zemí Evropské unie teď rozhodla vstoupit do té jednotné evropské měny, měla by podporu třeba Česká republika na západě ze strany Německa například?

Robert SCHUSTER, Lidové noviny--------------------Já si myslím, že každý nový členský stát eurozóny by byl právě vítaným členským státem, respektive by to jenom potvrdilo ten trend, že euro nebo společná měna není mrtvým projektem, jak třeba říkal i někteří naši euroskeptici ale je zde prostě projekt, který má budoucnost a který je atraktivní i pro případné nové členy.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Naši debatu teď doplní aktuální zprávy a po nich jsou tu Názory a argumenty zpět. Zůstaňte s námi.

/ Zprávy /

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------O procesu s ruskou nezávislou kulturou, o předvolební atmosféře v Německu a také o novém velvyslanci Ruska ve Spojených státech. Bude debata u kulatého stolu s hosty, kteří mají názory i argumenty. S nimi i s vámi je stu stále David Šťáhlavský. A připomenu, že mými hosty jsou nadále Pavel Drahotský ze Saxo Bank. Robert Schuster z Lidových novin, Vladimir Plesník z deníku Právo a Jan Šír z Fakulty sociálních věd, Katedra ruských a východoevropských studií. Pánové, vrátíme se na konec předcházející části. Vrátíme se k finančním otázkám a také k vlně terorismu, která stále zužuje evropský kontinent, pokračuje mimo jiné vyšetřování teroristických útoků v Katalánsku. Ze dvou podezřelých jednoho tento týden soud propustil z vazby. Tragickou bilanci dvou útoků v Barceloně je 15 mrtvých. Podle jedné z verzí strůjcem útoku byl dříve soudně trestaný marocký imám z města Repo. Sklad jejich buňky vybuchl minulý týden a dva pravděpodobní komplici explozi nepřežili. Otázka pro finančníka Pavla Drahotského. Jak se podepisuje terorismus a také případně migrantská vlna na evropské ekonomice?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Pokud se podívám na jednotlivé evropské indexi, tak tam ani tyhle ty jednotlivé teroristické útoky, je to sice cynické, ale skutečně, protože dokud se bavíme o jednotkách nebo desítkách lidí, tak se absolutně neprojevují a ten trh už znecitlivěl za tu řadu let díky intenzitě a frekvenci těch útoků. Skutečně ten trh témě nereaguje, pokud se tam něco stane, tak na tom konkrétním trhu na několik hodin a potom to ten trh využije okamžitě jako příležitost. To znamená z toho makropohledu, ten vliv je relativně marginální. Já spíš jakoby si dovolím nabídnout druhý cynický pohled, že vlastně pro v rámci jednotlivých ekonomik to nabízí pro spoustu firem zakázky zejména ze strany státu, protože si vyžadují systémy zabezpečení, zvýšená ostraha bezpečnost, ploty, různé překážky. To znamená je to další de facto umělé nebo uměle vytvořená poptávka a po službách, kterou je potřeba naplnit. Samozřejmě není to ideální stav, ale lze to tak brát. To znamená makroekonomický vliv marginální, mikroekonomický vliv bych taky nějak zásadně nepřeceňoval. Dokud ta čísla nebudou nějak zásadně vysoká, tak tohle to, když si vezmeme v jednotlivých zemích počet nehod, autonehod, tak je to skutečně otázka statistiky.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Podíváme se dále do Ruska. Tento týden se o něm hodně mluvilo a to v souvislosti s procesem, který začal nad režisérem Kirilem Serbrnikovem. Tento soud poslal známého režiséra do domácího vězení a několik set jeho stoupenců před justičním palácem za to soudci řádně vyčinilo. Hanba, hanba. Volali lidé před soudem v


www.newtonmedia.cz

Moskvě, kam Serebrnikova eskortovali z Petrohradu. Rusista Jan Machonin, který v Moskvě dlouhou dobu působil a tamní kulturní prostředí důvěrně zná, to komentoval v našem vysílání takto.

Jan MACHONIN, rusista--------------------Ten režim samozřejmě vidí, že v důsledku toho uvolnění v letech 11/2012 ta kultura, svobodná kultura velice posílila, že jaksi je v ní obrovský potenciál a to i potenciál politický, například nyní všechna divadla prakticky, která zahajují sezonu dost otevřeně řekla, že téma Serebnikov bude hlavním tématem zahájení letošní sezony. To už není maličkost. Tady to zasahuje všechny oblasti kultury a Serebrenikov je prostě člověkem, který tady to vzedmutí kulturní pomlčka politické, symbolizuje a proto ta státní moc samozřejmě se ho bát může a dokonce musí.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Tolik tedy Jan Machonin z vysílání Českého rozhlasu Plus. Společenskou záruku za režiséra Serebrnikova podala celá řada, celkem šest desítek ruských umělců, sám prezident Vladimir Putin před časem řekl, že vyšetřovatelé jsou hlupáci, když zahájili stíhání nebo vyšetřování divadla. Pane Šíre, oč vlastně v tomto případě jde? Jde o vyřizování účtu, což bývá docela běžné nebo je to zastrašování v širším měřítku tedy těch umělců, kteří si nehledí toho, že mají státní zakázku a tedy musí také poslouchat jednotnou politiku státu, tedy ministra kultury Medinského?

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Mě se těžko komentují individuální případy, nicméně je dobré ten případ mít oficiální informace, které máme, zasadit do toho kontextu politického života v Rusku. Myslím si, že je velice zajímavá souhra okolností, Serebrnikov se netajil se svými politickými názory, jimiž na ruské kulturní scéně skutečně vynikal v tom smyslu, že se nezařadil do toho šiku umělců, kteří vyjadřují masově podporu politice Vladimira Putina v rámci té historické válečné kampaně, která započala na přelomu února, března s okupací původně nepřiznanou Krymu a pokračuje dále. Je tady potřeba vidět to, že Serebrnikov není první umělec, který se ocitl na štíru se zákonem. Byť režim zdůrazňuje, že se jedná čistě o hospodářskou kriminalitu. Neměl údajně podle té obžaloby zpronevěřit státní dotace na podporu umění, .

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Kdyby je ovšem zpronevěřil, že vás přerušuji, tak by potom se to představení neodehrálo a dokonce jsou jako důkazný materiál lístky, vstupenky na takové představení.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Tam bylo inkriminováno i to, že vytvářel fiktivní smlouvy, které později byly propláceny. Já tady opakuji, že pouze reprodukuji tu oficiální verzi, aniž by k tomu zaujímal nějaké stanovisko. Nicméně říkám, není jediným takovým případem. Měli jsme tady případy /nesrozumitelné/, to jsou ty takové ty nejvýznamnější, které probleskly do západních médií a ta situace na ruské kulturní scéně je taková, že dovolím si vyslovit předpoklad a dovedu si i velmi dobře představit, že i tady ta kauza vysílá velice důrazný signál do společnosti a do ruské kulturní scény jak na to ta scéna zareaguje, to je otázka. Myslím si, že i to vystoupení umělců na Serebrnikovu podporu může být překvapivé. Mě osobně to překvapilo, ale že se to povede.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Myslíte tím spektrem, tím rozptylem včetně jako tedy vyloženě popových umělců a intelektuálních umělců, řekněme ...

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Obecně mě překvapila příjemně míra kolegiality, kolegiální solidarity.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------


www.newtonmedia.cz

A není to jen strach o vlastní bytí?

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Já si myslím, že jakýkoliv veřejný protest, který není nebo projev nějaké vůle, který není sankcionován ruským státem, vyžaduje značnou dávku odvahy.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------K domácímu věznění a odebráním zahraničního pasu je ohrožena také premiéra inscenace hudební pohádky Hanson und Gretl v opeře. Je to už druhý opus, který tamní principálec věřil avantgardnímu řežisérovi. Jaké jsou reakce ve Spolkové republkice, pana Schustře.

Robert SCHUSTER, Lidové noviny--------------------No, tak samozřejmě, že to pobouření, by se dalo říct, protože ono vlastně těch případů, kdy právě v Rusku umělci, kteří řekněme, nejsou konfromní, kteří jdou proti režimu Vladimira Putina a zároveň jsou známi v Německu, tak těch případů je několik a jejich celá řada a myslím si, že to jenom prostě potvrzuje ten a pokud to mám brát z hlediska politiků, kteří teď vedou volební kampaň, tak to jenom prostě je utvrzuje v tom, že vůči Rusku je třeba, vůi Putinovi Rusku je třeba získat na těch stávajících pozicích, to znamená neustupovat a snažit se vlastně prosazovat dodržování základních prostě práv i zákonů, takže já tedy nečekám žádnou změnu, ale samozřejmě ten ohlas konkrétně na tenhle ten případ byl v Německu velmi velký.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Podle některých komentátorů je Serebrnikovo uhnání před soud, důkazem politické síli, režimu Vladimira Putina . Druhou mincí je ovšem síla ekonomická. Pane Drahotský, jak Rusk ona tom v současné době je? Hodně se spekuluje o tom, jestli sankceš rusko posílili nebo naopak oslabili?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Krátkodobě ho oslavili, dlouhodobě provádíme nebo sankce přinesou Rusku neskutečný ozdravný efekt vlastně v době, dokud bylo Rusko závislé na ropě, plynu z 80%, tak neměl důvod něco měnit, ale vlastně dnešní situace a několik let trvající sankce. Vlastně tlačí Rusko do toho, aby se stávalo soběstačným. Přichází s různými aktivitami typu, kdy láká zahraniční formy na spolupráci na území Ruska, ale pod podmínkou, že majoritu v těchhle těch nově zakládaných firmách má Rusko. To znamená Rusko získá technologie na celém území se svými kapacitami a bude nad tím mít kontrolu.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Takový čínský model, že vás přerušuji.

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Dá se částečně říci. To znamená, řekněme, Rusko pokud by to bylo v tom původním modelu a nebylo v těchhle těch sankcích, tak ty věci budou muset dovážet a ty produkty s vysokou přidanou hodnotou bude dovážet. Pokud budou sankce trvat, ekonomické sankce trvat ještě několik dalších let, tak Rusko se stane z velké části hodně soběstačným a jejich dopad bude menší. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že tam by měly být spíš politické sankce a osobně hlavně žasnu nad tím, že na jedné straně uvalují státy ekonomické sankce na Rusko, na druhou strnu prezident Putin a všichni se předhání v tom, kdo si s ním podá ruku.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Ještě jedna ekonomická zpráva z Ruska, podle zprávy z tohoto týdne do daňových rájů z Ruska odteklo na 62 bilionů rublů, což je 72 % ročního HDP země. Pro srovnání je to třikrát více peněz než kolik dne obnášejí ruské státní rezervy ve zlatě a valutách a většinou tyto prostředky odklonily takzvaně odklonili oligarchové do Panamy a na Kypr. Je to srovnatelné s některou jinou zemí světa, pane Drahovský?


www.newtonmedia.cz

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Tohle to se dělo sice samozřejmě v menším měřítku přiměřeně zemi, ale tohle to se dělo v Řecku v období jasně, vlastně před tou krizí a před těmi zásadními jakoby úspornými opatřeními, Řecko přicházelo týdně o minutu, částku, jestli se nepletu něco kolem 1,3 miliardy euro. Což na řeckou ekonomiku skutečně bylo hodně. Ano, jakmile v té ekonomice začnete vytváře nějaké umělé bariéry i když budete udělat různé kapitálové kontroly a podobně, tak více či méně talentovaní a nadaní finančníci budou hledat cesty jak dostat ty penze pokud jim opustí tu zemi, tak ten comeback bude velmi těžký.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------/Nesrozumitelné/ zvláště teď před volbami, je v Německu jedno nové téma, a to že bývalý nejvyšší ústavní činitelé tedy exkancléř a exprezident shodou okolností stejným dílem z obou hlavních politických stran, tedy SPD a CDU, přijali dobře placená místa u zahraničních firem. Jak toto téma bude nebo už je resonuje v předvolebním v Německu?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------No, tak zatím, řekl bych, že daleko víc resonuje otázka toho angažmá, to má angažmá bývalého kaneléře, která teda ještě byl teď spojován právě s Gazpromem. Teď by se měl stát členem správní rady rosněv. Pokud jde o kristiana Folfa, bývalého spolkového prezidenta, tak tam je to spíš na takové, řek bych, poněkud to rozčarování na takové menší na takové menší úrovni, protože to je přece jenom soukromá firma ta turecká. Zatímco vlastně potvrdil to, že tím, že se stane zřejmě teda šéfem nejužšího vedení toho ruského koncernu, tak vlastně potvrdil, že už několik let velmi úzce tada s ruskou stranou, s ruskými firmami spolupracuje a že de facto to,co se o něm říkal, že je takovým tím v uvozovkách ruským trojským koněm v západní Evropě, tak to se jakoby naplnilo, že de facto dostal tenhle ten, tuhle tu pozici za odměnu. Je to hlavně problém, řekl bych pro německé sociální demokraty, kteří hodně spoléhali právě /nesrozumitelné/ a velmi také i úspěšného a populárního tahouna v předvolebních kampaních, protože vždycky, když kamkoliv přišel, tak měl v podstatě zajištěný plné sály a potlesk zároveň dokázal nějakými bonmoty na sobě upozornit. To už teď vlastně možné není takhle ho využívat, takže řekl bych, že to je, že pro sociální demokraty i tohoto hlediska relativně velká ztráta a velký problém, který budu muset vysvětlovat.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Na druhou stranu Gerhard Schröder se po volbách a poté, co tedy byl spuštěný /nesrozumitelné/ se utáhl tedy mimo politickou scénu, takže opravdu se počítalo s jeho angažmá teď v těch nadcházejících volbách? Myslím tím jakoby člověka, který může zaštítit svojí autoritou.Měl vůbec ještě nějakou autoritu?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Určitě a právě v posledních letech se dokonce dalo by se říct, ta pozice Schrödera, nebo Schröder se zase jakoby vracel na výsluní, protože on je pořád ještě posledním kancléřem, posledním žijícím kancléřem, kterýho sociální demokraté měli a tudíž, čím více se sociálním demokratům tahle ta vysněná pozice nejsilnější strany vzdalovala a vzdaluje se jim i pokud s podíváme na ty současné průzkumy, tak tím vlastně ten mýtus toho posledního, jemuž se to povedlo vyhrát, silnější a proto samozřejmě chtěli nějakým způsobem trochu si ukrojit a trochu toho využít, což teď teda možné není.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Kritice Schrödera ovšem upozorňují na to, že jeho angažmá v ruských energetických podnicích brání vytvoření jednotné energetické politiky Evropské unie. Pane Drahotský, je to něco, co opravdu Evropské unii chybí?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Tak, sjednocení a standartizace nejenom energetické politiky by byla určitě ku prospěchu, protože to všechno zjednodušuje toky, ať už se skutečně bavíme jenom o energetice, ale myslím si, že rozhodnutí kancléře exkancléře Schrödera není v tomhle tom zásadním hráčem, ale skutečně pro Evropu ať už je to na měnové úrovni, energetické úrovni a na trhu práce jakákoliv unifikace, standartizace, sjednocení paramatrů legislativ je


www.newtonmedia.cz

kuprospěchu. Ale jeden člověk tohle to nastavení nezmění. Tam je to spíše o politické vůli a řekněme ve vlivu jednotlivých domácích lobby, které spíše se snaží udrže ty svoje lokální písečky a nechtějí se spojovat.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------My jsme tady naznačili, že SPD ztrácí výrazně několik délek na CDU kancléřky Angely Merkelové. Na kolik ovšem má kancléřka to vítězství volební jisté? Vladimíre Plesníku, jsou prakticky na denním pořádku v Německu nějaké průzkumy a poslední titulky ukazují, Merkelová nemá své vítězství jisté. Myslí si, část voličů.

Vladimír PLESNÍK, deník Právo--------------------Ta otázka skrývá dva aspekty. Zaprvé to, že ten poslední průzkum, který byl zveřejněn tento týden odhalil překvapivě výsledky počet těch, kteří jsou rozhodnuti nejít volit a vysoký počet těch, kteří nevědí, koho volit. Tam je to někde až třetina, pokud to tak opravdu jako je, tak je to dost silné, ale to se může změnit a třeba ten příští průzkum už ukáže něco jiného.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Že tě přerušuji, neúčast voličů, vyšší neúčast voličů bude hrát spíše ve prospěch SPD nebo CDU?

Vladimír PLESNÍK, deník Právo--------------------Já bych řekl, že bude hrát určitě ve prospěch CDU. Protože ta má poměrně pevné jakoby vždycky takové neměnné, jak oni říkají "šank", takové to kmenové voličstvo, zatímco tradičně levicoví volič je ovlivnitelný. Třeba se říká, že ho ovlivní počasí. Uvidíme, jaké bude počasí bude v tom září. Jinak je tam ještě jedna věc. To je přesně ten okamžik, bych doplnil tady, co říkal kolega Schuster, ten Schröder skutečně mohl být jako motivační faktor. On je vynikající ve volebních kampaních. To je brilantní řečník. Já jsem jeho kampaň vídal a jenom připomínám, že v roce 2005, když ho vyzvala Angela Merkelová před tím, než se stala poprvé kancléřkou, tak ty průzkumy naznačovaly až 19% náskok. Nakonec to byla necelá 3 %. On za dva měsíce to o tolik procent stáhnul. Tady by samozřejmě byl klíčový Schulz, ale už jenom to, že by stál po boku, by sehrálo svoje. Jinak si myslím, že není co řešit. Že bez nějakého velkého nadšení bez nějakého toho, že prostě volíme člověka s velkou strategií nebo s vizí, to Němci nakonec Angele Markel a CDU do těch uren naháží. Právě proto, že chtějí jistotu, že je vyděsil Trump, že je zklamal a rozčaroval trošičku Schulz jako klasický aparát či tak bych řekl, že spíš bude zajímavé, jak uspějí další strany, ale o tom vítězství Merkelové bych nepochyboval.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Z ekonomického hlediska, pane Drahotský, vítězství Angely Merkelové bude pro Německo do dalších let přínosné?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Nevím, jak do dalších let, protože skutečně máme za sebou přes osm let kontinuálního růstu ekonomiky. Nicméně se domnívám, že po nepřekvapivém pravděpodobném zvolení Angely Merkelové uvidíme velmi silnou rallye na konci roku na německých indexech, protože v tuhle tu chvíli je to úplně stejný scénář jako to bylo před brexitem, ale hlavně jako to bylo u zvolení Donalda Trumpa. De facto 2 - 3 měsíce před volbami trhy nereagují, vyčkávají, kolísají, ale zásadně tam není žádný směr. A v okamžiku, kdy budou potvrzeny finální výsledky, naplní se očekávání v případě Trumpa se ani nenaplnilo očekávání. Prostě dopadla méně pravděpodobný scénář, ale ten trh nemá rád nejistotu a tohle to vyčkávání odměňuje nízkou aktivitou v okamžiku, kdy budou nastavena jakákoliv pravidla, ať už by vyhrála Merkelová nebo vyhrál Schulz, tak jsem přesvědčen o tom, že čtvrtý kvartál bude pro německé indexy, pokud nepřijde z globálního prostředí nějaký zásadní šok, takže tam bude skutečně velká rallye, protože tohle to je zásadní a to jsou nejdůležitější evropské volby v letošním roce.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------My se u kulatého stolu teď pomyslně otočíme ručičky našeho kompasu na Spojené státy, protože tam míří nový velvyslanec Ruska. Tím je Anatolij Antonov. Informovala o tom v pondělí tohoto týdne agentura Reuters s odvoláním na Kreml. Dosavadní náměstek ministra zahraničí je označován za přívržence tvrdé linie ve vztazích


www.newtonmedia.cz

k USA. Ve funkci nahrazuje Sergeje Kislijaka, jehož jméno se v posledních měsících objevovalo v souvislosti s aférami kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak, toto je jedno z vyjádření nového velvyslance Ruské federace ve Spojených státech, ve kterém varuje, že v boji s terorismem musí všichni táhnout takříkajíc za jeden provaz. Otázka pro pana Šíra, může jmenování Antonova dále zhoršit rusko-americké vztahy nebo spíše pročistit vzduch, protože tady je zjevná sázka na sílu nebo na silnou personu.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------To je víc otázek najednou. Antonov skutečně je řazen velice oprávněně mezi zastánce té tvrdé linie. Rád bych tady připomenul, že je figuruje na sankčních seznamech Evropské unie a kandiduje v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. S tím, že Evropská unie použila jako zdůvodnění toho, proč Antonova zařadil na sankční program to, že nese zodpovědnost za utváření ruské válečné kampaně na Ukrajině v roce 2015 Antonov má za sebou dlouhou kariéru diplomata. A i šéfa ruských delegací v různých odzbrojovacích formátech na mezinárodní úrovni, ať už se jednalo o vyjednávání o prodloužení smlouvy a nešíření jaderných zbraní ať už se jednalo o režim kontroly chemických zbraní a tak dále. Takže v tomto ohledu si myslím, že bude velmi dobře hájit linii Kremlu, jaká byla nastolena a jaká je nicméně utvářena v Kremlu, to znamená Vladimirem Putinem. Přece jenom diplomat by měl nejlepším možným způsobem hájit zájmy státu nikoliv politiku sám. Aktivně tvořit, co se týče osobních iniciativ a tak dále. Nicméně k tomu jmenování došlo. Došlo k němu v souboru více faktorů. Vy už jste to řekl. Sloužil prakticky osm let, to je ....

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Pardon, se uvádí devět let, někde a že je to poměrně dlouho sloužící velvyslanec, což nebývá zvykem.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------To je rozhodně něco, co není zvykem. Druhá věc je ta, že Kislijak byl odteď určitým způsobem ostrakizován na americké politické scéně i ve slušných kruzích právě s ohledem na ty aktivity, které vyvíjel před americkými volbami, za které si Rusko vysloužilo dodatečnou vlnu sankcí před dvěma týdny, kde vlastně Rusko bylo zařazeno do jedné lajny spolu se Severní Koreou a Íránem, což vedlo k dalšímu vyhrocení rusko-amerických vztahů. Takže tohle to je všechno kontext, ta situace, za které se Antonov stěhuje do Washingtonu a míč je v mnoha ohledech, co se týče zejména těch krizových situací, ve kterých se Rusko vojensky angažuje na ruské straně. Záleží na dalším postoji Ruska.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Možná je také dobré zmínit Antonovovo angažmá na ministerstvu obrany, kde byl jedním z kurátorů a nebo vlastně tvůrcem prodeje ruských zbraní. Což může být také dost důležitý faktor, protože právě na to jsou ve Spojených státech poměrně citliví.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------To samozřejmě a máme tady od minulého týdne nový skandál s ruskými dodávkami zbraní Talibanu do Afghánistánu, takže ... To samozřejmě, to jsou všechno záležitosti, které se do toho mohou promítnout. Já bych tu roli v Americe ruského velvyslance ve Washingtonu v tomto ohledu nepřeceňoval. Tím nechci říct, že ta funkce není důležité, nicméně skutečně tu ruskou politiku vůči nejenom sousedství, ale i na mezinárodní úrovni včetně Spojených států skutečně určuje velice úzký kruh lidí kolem Vladimira Putina. Tam my nevíme, jakým způsobem se uvažuje, se ubírá jejich směr uvažování. Nicméně došlo tady k velké změně právě s tím přitvrzením té Ameriky, americké politiky vůči Rusku, což je nový faktor, který může malinkým způsobem rozhýbat tu do velké míry patovou situaci, která se vytvořila kolem některých těch konfliktů, které probíhají ať už se jedná o Ukrajinu nebo Sýrii.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Už jenom krátce, docela na závěr. Jaké události očekáváte nebo budete sledovat příští týden, pane Drahotský?

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------


www.newtonmedia.cz

Tentokrát jsem zaměstnán vnitřními záležitostmi naší firmy natolik, že ekonomického hlediska příští týden trošičku vypouštím a nechávám to na kolegách.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Pan Schuster?

Robert SCHUSTER, Lidové noviny--------------------Tak, já myslím, že z hlediska německé volební kampaně bude asi vyvrcholením ten televizní jediný duel mezi kancléřkou Merkelovou a Martinem Schulzem příští neděli nebo neděli teda 3. Září, takže to bude asi, myslím, vrchol celého toho týdne.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Vladimír Plesník také bude sledovat televizi?

Vladimír PLESNÍK, deník Právo--------------------Kromě toho televizního duelu, oni Němci sami ironicky říkají, že spíš než duel ta kampaň připomíná duet, že jsou jedna za 18 a druhej bez dvou za 20. Tak my třeba bude zajímat, jak moc se změní počet těch, kteří, kterým se nezamlouvá ani jeden z těch nabízených a jak bude velký počet lidí, kteří nebudou chtít volit, protože uvědomme si, že třeba v 80. letech ještě za Kohla nějaká účast prostě 87 % nebo 90 % nebyla žádná výjimka.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Jan Šír bude sledovat příští týden na mezinárodní politické scéně?

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Budu sledovat politiku Spojených států vůči Rusku a Ukrajině. Vypadá to, že se schyluje k velkému posunu, co se týče dodávek smrtících zbraní ukrajinské vládě. Tak, aby to byla schopna působit ruským vojskům větší škodu. Myslím si, že v případě, že by k tomu došlo, tak by to znamenalo zase nový prvek, nový vstup, který nějakým způsobem může přispět k přeformátování té do velké míry patové situace.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------A to /nesrozumitelné/ toho, že tam tento týden bylo vyhlášeno školní příměří v Donbase.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Přesně tak.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Tolik dnešní Názory a argumenty. Respektive debata u kulatého stolu. Mými hosty byli Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu. Dále Robert Schuster, přišel z Lidových novin. Vladimír Plesník z deníku Právo a Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pánové, děkuji vám.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd--------------------Na shledanou.

Vladimír PLESNÍK, deník Právo--------------------Na shledanou.

Robert SCHUSTER, Lidové noviny


www.newtonmedia.cz

--------------------Na shledanou.

Pavel DRAHOTSKÝ, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu--------------------Na shledanou.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor--------------------Hezký poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus přeje od mikrofonu David Šťáhlavský.

100 dnů Emmanuela Macrona25.8.2017 ČT 24 str. 03 21:31 Horizont

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka--------------------Jeho hvězda zazářila nečekaně. A o to víc. Když se Emmanuel Macron v květnu stal nejmladším prezidentem Francie, očekávání byla obrovská. Do jisté míry je i naplnil. Dokázal znervóznit Donalda Trumpa, splnit některé zásadní předvolební sliby i navrátit zemi lesk za hranicemi. Jenže doma jeho popularita klesá. 100 dní v Elysejském paláci zkoumala Kateřina Etrychová.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Kdysi ho jedna obdivovatelka nazvala novým Napoleonem. Nic nenamítl. Emmanuel Macron má s legendárním císařem společného dost. Ať už nízký věk, smysl pro humor, nebo zvyk, který vetkl i svému úřadu. Dělat věci po svém.

Stéphane ROZES, politolog, Sciences Po / HEC--------------------Pro naše přátele v zahraničí, média a komentátory se Francie vrací do hry.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Hned po pěti týdnech ve funkci rázně vyřešil první větší problém. Okamžitě nahradil ministry spojené s centristickou stranou MoDem, podezřelou z fiktivního zaměstnávání členů v Evropském parlamentu. Pak došlo na slibované reformy.

Michel PEROTTINO, politolog, Fakulta sociálních věd UK--------------------Šel jinou cestou, to znamená rychlou, velmi svižnou. Aby se hned pokud možno schvalovaly ty základní, základní věci. Jako ten zákon o /nesrozumitelné/ politického života. Nebo vlastně ta, ten habilitační zákon, který umožní vládě změnit, změnit zákoník práce.

Christophe CASTANER, mluvčí francouzské vlády--------------------Nehorší by bylo zanechat dojem, že se nic neděje.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Právě změny ale začaly hnát Macronovu popularitu k zemi. V srpnu by ho volilo už jen 36% Francouzů. Od dob zvolení Jacquese Chiraca nejhorší výsledek. Lidem vadilo zmrazení mezd státních zaměstnanců i nevídaná situace. Hádka s šéfem armády o vojenský rozpočet. Generál Pierre de Villiers z funkce odešel.

Michel PEROTTINO, politolog, Fakulta sociálních věd UK--------------------Plné znění zpráv 56


Což se dá například přičítat tomu, jakým způsobem funguje nový prezident. Já rozhodnu a nebo rozhoduju a vy prostě děláte, co já říkám.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Macron navazuje vztah s armádou těžko. Když dorazil na vojenskou základnu, v /nesrozumitelné/, v uniformě pilota, lidé ho posměšně srovnávali s Tomem Cruisem ve filmu Top Gun.

Michel PEROTTINO, politolog, Fakulta sociálních věd UK--------------------Tam je základní problém u Macrona. Předchozí prezidenti všichni buď byli vojáci nebo prošli, minimálně prošli, vojenskou základní službou. I Hollande. Jo, takže to je vlastně první prezident republiky, který toto neprožil.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Samostatnou kapitolou je prvních 100 dnů nové první dámy. Starostlivé Brigitte Macronové si Francouzi cenili.

osoba--------------------Přinesla jsem šálu i pro Emmanuela!

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Dokud její funkci nechtěl Macron oficializovat a pustit ji ke státní kase.

Thierry-Paul VALETTE, autor petice proti oficializování titulu první dámy--------------------Nejsou žádní lidé, kteří by byli nad jinými jen proto, že jsou něčími manželkami.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Co se nedaří Macronovi doma, dohání v zahraničí. Americký časopis /nesrozumitelné/ ho dokonce vyhlásil nejvlivnějším člověkem světa do 40 let. Během tří měsíců se setkal se všemi klíčovými lídry. Angelu Merkelovou přiměl mluvit francouzsky.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka--------------------Jmenuji se Angela a bydlím v Berlíně.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Vladimira Putina přijal okázale v sídle králů, ve Versailles. A už v červnu, kdy Spojené státy odmítly klimatickou dohodu, dal Donaldu Trumpovi najevo, že mu bude klidně čelit. Anglicky a jeho vlastním heslem.

Emmanuel MACRON, francouzský prezident--------------------Udělejme naši planetu znovu skvělou.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------S Trumpem se později utkal i v jeho tradiční disciplíně. Ve stisku ruky. V Paříži si pravicemi potřásali neuvěřitelných 29 vteřin.

Stéphane ROZES, politolog, Sciences Po / HEC--------------------Obhlédne si osobu, s kterou mluví, v jejích jednotlivostech, v jejím statusu, a zároveň jí vysílá zprávu.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka


www.newtonmedia.cz

--------------------Cestu, jak dobře komunikovat také s novináři ale Macron stále hledá. Často si pozornost médií užívá, čímž se baví satira.

osoba--------------------Jsme tu jen proto, abychom se setkali s přáteli.

osoba--------------------S přáteli z hereckých kruhů? S režiséry?

osoba--------------------Ne, s našimi hlavními podporovateli v kampani: s fotografy a paparazzi.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Na druhou stranu jeho tým nezvykle pečlivě selektuje zpravodaje, které s prezidentem pustí na cesty. A novináři už kvůli tomu sepsali i petici. Kateřina Etrychová, Česká televize.

Strany jdou do boje o voliče25.8.2017 5plus2 str. 06 Praha a okolí

(boh)

Kdo v Praze kandiduje do parlamentu a co slibuje? Týdeník 5plus2 startuje předvolební seriál, ve kterém představí lídry regionu a jejich priority.

Jakub Michálek, Piráti

Prioritou lídra Pirátů je modernizace státu. Podle Jakuba Michálka Česká republika nepotřebuje více montoven a státní byrokracie, ale špičkové technologie a inovátory.

„Maximum státní byrokracie můžeme zdigitalizovat a ušetřit miliardy státu i ekonomice,“ uvedl Michálek. Piráty chápe jako stranu, která se zastává poctivých podnikatelů, osekává korupční chobotnici a nastoluje férovou soutěž nejen o veřejné zakázky. Pokud uděláme z české ekonomiky evropského digitálního tygra, bude z blahobytu těžit každý člověk v naší zemi.

Jakub Michálek působí jako třetí místopředseda České pirátské strany a předseda zastupitelského klubu Pirátů v Praze. Studoval ve Velké Británii a v USA, kde během pobytu pracoval na University of Michigan.

Poté vystudoval obor právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, nyní pokračuje v doktorském studiu. Zároveň vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Má zkušenosti také z akademické samosprávy, kde byl členem akademického senátu.

Matěj Stropnický, Zelení

Po jedenácti letech se lídr Zelených pokusí vrátit stranu do Poslanecké sněmovny PČR. Matěj Stropnický doufá, že jeho partaj získá šest až osm procent hlasů. „Chci přesvědčit voliče, kteří ještě nejsou rozhodnutí, komu dají svůj hlas,“ vyhlásil Matěj Stropnický.

Volební program Zelených se opírá o tři pilíře. Prvním je moderní stát, druhým příroda a třetím spravedlivá a solidární společnost. Další z priorit je pro Zelené otázka bydlení. Rádi by se zaměřili na výstavbu veřejného nájemního bydlení pro mladé lidi. Chtěli by proto postavit 10 tisíc nájemních bytů ročně a pronajmout je mladým na 10 let.

Matěj Stropnický je předsedou Strany zelených, pražským zastupitelem a zastupitelem Prahy 3. Býval také náměstkem pražské primátorky. Absolvoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval jako novinář, byl asistentem poslankyně, v letech 2010 až 2014 byl místostarostou Prahy 3 a v letech 2014 až 2015 byl náměstkem pražské primátorky.


www.newtonmedia.cz

Jan Farský, STAN

„Chtěli bychom získat minimálně sedm procent hlasů,“ zní z tábora STAN. Prioritou Jana Farského, lídra kandidátky STAN pro Českou republiku i Prahu, je pevné mezinárodní zakotvení, vzdělání, rychlá elektronická i fyzická komunikace, dosažitelná spravedlnost a navrácení státu občanům.

Jan Farský působí jako poslanec parlamentu od roku 2010. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po studiích pracoval jako právník na MěÚ v Semilech, poté působil v advokacii a následně se stal poradcem tehdejšího místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna, s nímž odešel do Škody Auto. V letech 2006 až 2014 byl starostou Semil. V květnu 2010 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, mandát obhájil v roce 2013. V dolní komoře je místopředsedou ústavně-právního výboru. Od roku 2016 je také zastupitelem Libereckého kraje, kterým byl i v letech 2008 až 2010. Je místopředsedou hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Je ženatý a má čtyři děti.

Michal Moroz, Realisté

Realisté si nekladou malé cíle, chtějí ve volbách získat dvacet procent hlasů. V programu kladou důraz na národní zájmy. Chtějí nadřadit českou ústavu mezinárodním smlouvám a zcela zakázat nelegální migraci do země. Jejich lídr Michal Moroz v letech 2009-2010 působil jako poradce ministra vnitra ČR a poté v letech 2010-2011 jako náměstek ministra vnitra ČR. Po odchodu z ministerstva vnitra působil krátce jako poradce předsedy výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny. V roce 2015 se podílel na založení think tanku INSTITUT 2080, v němž působil jako hlavní analytik a také koordinátor.

Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Deset let podnikal a řídil rodinnou konzultační firmu zaměřenou na bezpečnostní analýzy, personální bezpečnost a vyšetřování podvodů a interní kriminality. Posléze pracoval jako manažer české pobočky mezinárodní bezpečnostní společnosti Pinkerton. Michal Moroz je ženatý, s manželkou a třemi syny žije v Praze.

Jiří Kobza, SPD

Lídr strany, druhý místopředseda středočeské organizace SPD, geolog, bývalý diplomat, obchodník a podnikatel Jiří Kobza vystudoval obor geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a postgraduálně zahraniční obchod na VŠE. Pracoval v PZO Strojexport v oddělení vývozu geologických prací na Střední východ, působil v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu. Po návratu do ČR pracoval pro české pobočky zahraničních firem a podnikal.

Od roku 2000 do 2004 působil jako diplomat na velvyslanectví ČR v iránském Teheránu. Po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další tři roky podnikal, pak se vrátil do ČR, kde založil obchodní firmu v oboru vína. Na Blízkém východě strávil 14 let. V roce 2014 neuspěl ve volbách do Evropského parlamentu, loni neúspěšně kandidoval do Senátu.

Foto autor| FOTO / ARCHIV MAFRAFoto autor| FOTO / ARCHIV MAFRAFoto autor| FOTO / ARCHIV MAFRAFoto autor| FOTO / FOTO / ARCHIV MAFRAFoto autor| FOTO / ARCHIV MAFRAFoto popis| Michal Moroz, tajemník a analytik RealistůFoto popis| Jakub Michálek, třetí místopředseda PirátůFoto popis| Matěj Stropnický, předseda Strany zelenýchFoto popis| Jan Farský, zastupitel Libereckého krajeFoto popis| Jiří Kobza, zastupitel SPD, geolog a podnikatelRegionalni mutace| 5plus2 - Praha

Lidé si vykládají fakta, jak se jim to hodí25.8.2017 ego! str. 04 Obsah

Zuzana Válková

Emil Aslan je předním českým specialistou na složité mezinárodní konflikty. Zčásti proto, že se leckde domluví, ale také proto, že zažil, jak to chodí v drsnější čtvrti. Plné znění zpráv 59


Kdybychom se z praktických důvodů nesetkali v restauraci, která servíruje italskou kuchyni, možná by k tomu přeslechu nedošlo: když si odborník na mezinárodní bezpečnostní studia objednává jídlo, zaujme mě jeho cit pro italský přízvuk s měkce znějícími souhláskami. K tomu, aby jako politolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy dokázal vnímat politické i kulturní odstíny života v cizích zemích, je Emil Aslan takřka dokonale vybavený.

„Zvládnu přednášet anglicky, německy, rusky a česky. Dorozumím se arménsky, turecky a ázerbájdžánsky – jde totiž o příbuzné jazyky –, více či méně se domluvím italsky, francouzsky a, dejme tomu, slovensky. Rok jsem se učil polštinu a z této pozice se pak věnoval češtině,“ vysvětluje pedagog a vědec, jehož porozumění složitým světovým dějům – a konfliktům zejména – má oporu v „terénním výzkumu“, ale i osobních vlohách. K politologii ho přivedla nejen schopnost dorozumět se v různých prostředích, ale také zkušenost pozorovatele, který vnímá příčiny konfliktů v okolí.

„Jako dítě jsem byl v podstatě trilingvní. Do 11 let jsem vyrůstal v Jerevanu a doma jsme mluvili arménsky. Občas jsme chodili na návštěvy, kde jsem slyšel i jiné jazyky z té oblasti. Před příchodem do Prahy jsme žili v Moskvě, takže ruština byla samozřejmostí,“ popisuje metodu spontánního učení cizích řečí Aslan a připomíná, že v 80. letech se jazykovým rozvojem dětí nikdo nezabýval. Mělo se naopak za to, že víc vlivů může mást jejich cit pro mateřštinu.

„Ke konci 80. let vypukl konflikt v Náhorním Karabachu. Pozoroval jsem, že Ázerbájdžánci mají o Arménech úplně stejné stereotypy, jaké měli Arméni o Ázerbájdžáncích. Přitom kdybyste vedle sebe postavila dva mladé kluky, uvidíte zrcadlové obrazy. Obě dvě strany se domnívaly, že jsou v právu. Tehdy jsem pochopil, že černobílý výklad složitých situací nefunguje,“ vysvětluje Aslan. Když se ptám, jak hodnotí schopnost běžných lidí orientovat se v konfliktech, o nichž se mluví takřka denně, je spíše realistou.

„Lidé, kteří umí přemýšlet, nemají problém porozumět například tomu, co se děje na Ukrajině. Ti, kteří mají předsudky, si budou dál fakta vykládat podle klíče, který se jim hodí. Ale to platilo vždycky a všude.“

Během vyprávění jsme už v Coloseu stačili vrátit tomatovou polévku k přihřátí, což obsluha přijala s omluvou a rychle vše napravila. Horší to však bylo později u „domácích lasagní“ – jsou rozmrazované, takže na talíři sedí místo omáčky v kaluži rajčatové vody. Chuťově sice nejsou špatné, ale parmazán k nám dorazil až na vyžádání.

Zážitky terénního politologa

Emil Aslan je akademikem, který získal Fulbrightovo stipendium a strávil rok na americkém Harvardu, ale jeho charisma nepramení jen ze vzdělání a poznatků, o něž se dělí příjemně srozumitelným způsobem. Vychází také z toho, co všechno v životě viděl a zažil. Když vzpomíná na důvody, kvůli nimž se jeho rodiče rozhodli přestěhovat s ním i s jeho bratrem do Prahy, zmiňuje například dospívání v poměrně nebezpečné moskevské čtvrti.

Aslanův výzkum, díky němuž se stal předním odborníkem na etnografii občanských válek, fenomén povstalectví či radikalizace bojovníků, má základ v nezávazných rozhovorech s Čečenci, z nichž někteří se v Evropě snažili uniknout dlouhým prstům proruského prezidenta Ramzana Kadyrova.

„Na Harvardu jsem se tématu věnoval obecněji. Měl jsem rok pro sebe, protože můj projekt tehdy nikoho nezajímal. Až po návratu v roce 2007 jsem si uvědomil, že své rozhovory s lidmi z Kavkazu můžu formálně zpracovat. V západoevropské komunitě zná každý každého, a tak mě na sebe jednotliví mluvčí odkazovali. Z Marseille jsem třeba jel do Hamburku, pak do jedné vesnice poblíž Rouenu, kde žili Čečenci, kteří zažili násilí ze strany kadyrovců,“ líčí Aslan způsob, na základě kterého porozuměl mechanismům, jimiž se dnes intenzivně zabývají obyvatelé západních zemí bojujících s terorismem.

Politolog Aslan však rok strávený ve Spojených státech vyplnil také společensky. „Psal jsem například drzé maily známým profesorům a ptal se jich, co dělají v pondělí ve dvě hodiny. A jestli by si se mnou nešli něco dát. Obvykle souhlasili,“ usmívá se. „Snažil jsem se také pochopit, v čem je tamní akademický svět jiný než ten náš. Dospěl jsem k přehlednému závěru: téměř ve všem,“ uzavírá Emil Aslan. •

Kdo umí přemýšlet, nemá problém porozumět třeba tomu, co se děje na Ukrajině.

Foto autor| Foto: Zbyněk Pecák


www.newtonmedia.cz

Lidé si vykládají fakta, jak se jim to hodí, říká přední český specialista na mezinárodní konflikty25.8.2017 iHNed.cz str. 00

Zuzana Válková

Emil Aslan je předním českým specialistou na složité mezinárodní konflikty.Zčásti proto, že se leckde domluví, ale také proto, že zažil, jak to chodí v drsnější čtvrti.

Kdybychom se z praktických důvodů nesetkali v restauraci, která servíruje italskou kuchyni, možná by k tomu přeslechu nedošlo: když si odborník na mezinárodní bezpečnostní studia objednává jídlo, zaujme mě jeho cit pro italský přízvuk s měkce znějícími souhláskami. K tomu, aby jako politolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy dokázal vnímat politické i kulturní odstíny života v cizích zemích, je Emil Aslan takřka dokonale vybavený.

"Zvládnu přednášet anglicky, německy, rusky a česky. Dorozumím se arménsky, turecky a ázerbájdžánsky - jde totiž o příbuzné jazyky -, více či méně se domluvím italsky, francouzsky a, dejme tomu, slovensky. Rok jsem se učil polštinu a z této pozice se pak věnoval češtině," vysvětluje pedagog a vědec, jehož porozumění složitým světovým dějům - a konfliktům zejména - má oporu v "terénním výzkumu", ale i osobních vlohách. K politologii ho přivedla nejen schopnost dorozumět se v různých prostředích, ale také zkušenost pozorovatele, který vnímá příčiny konfliktů v okolí.

"Jako dítě jsem byl v podstatě trilingvní. Do 11 let jsem vyrůstal v Jerevanu a doma jsme mluvili arménsky. Občas jsme chodili na návštěvy, kde jsem slyšel i jiné jazyky z té oblasti. Před příchodem do Prahy jsme žili v Moskvě, takže ruština byla samozřejmostí," popisuje metodu spontánního učení cizích řečí Aslan a připomíná, že v 80. letech se jazykovým rozvojem dětí nikdo nezabýval. Mělo se naopak za to, že víc vlivů může mást jejich cit pro mateřštinu.

"Ke konci 80. let vypukl konflikt v Náhorním Karabachu. Pozoroval jsem, že Ázerbájdžánci mají o Arménech úplně stejné stereotypy, jaké měli Arméni o Ázerbájdžáncích. Přitom kdybyste vedle sebe postavila dva mladé kluky, uvidíte zrcadlové obrazy. Obě dvě strany se domnívaly, že jsou v právu. Tehdy jsem pochopil, že černobílý výklad složitých situací nefunguje," vysvětluje Aslan. Když se ptám, jak hodnotí schopnost běžných lidí orientovat se v konfliktech, o nichž se mluví takřka denně, je spíše realistou.

Pizza Coloseum

* Jeden z nejstarších pražských "řetězců", který se orientuje na italskou kuchyni, s kořeny sahajícími do první půlky 90. let. Jeho činnost je jistě záslužná, naučila generace zákazníků rozlišovat jednotlivé druhy těstovin, ačkoliv výslovnost slova "gnocchi" (ňoky) se ještě neujala.* V Coloseu se však trocha pozornosti může hodit: restaurace si na jídelní lístky s italskými názvy pokrmů potrpí. Místy to hosta trochu brzdí, zvlášť když mu pak na stole nepřistane žádná italská "haute cuisine".

"Lidé, kteří umí přemýšlet, nemají problém porozumět například tomu, co se děje na Ukrajině. Ti, kteří mají předsudky, si budou dál fakta vykládat podle klíče, který se jim hodí. Ale to platilo vždycky a všude."

Během vyprávění jsme už v Coloseu stačili vrátit tomatovou polévku k přihřátí, což obsluha přijala s omluvou a rychle vše napravila. Horší to však bylo později u "domácích lasagní" - jsou rozmrazované, takže na talíři sedí místo omáčky v kaluži rajčatové vody. Chuťově sice nejsou špatné, ale parmazán k nám dorazil až na vyžádání.

Zážitky terénního politologa

Emil Aslan je akademikem, který získal Fulbrightovo stipendium a strávil rok na americkém Harvardu, ale jeho charisma nepramení jen ze vzdělání a poznatků, o něž se dělí příjemně srozumitelným způsobem. Vychází také z toho, co všechno v životě viděl a zažil. Když vzpomíná na důvody, kvůli nimž se jeho rodiče rozhodli přestěhovat s ním i s jeho bratrem do Prahy, zmiňuje například dospívání v poměrně nebezpečné moskevské čtvrti.


www.newtonmedia.cz

Aslanův výzkum, díky němuž se stal předním odborníkem na etnografii občanských válek, fenomén povstalectví či radikalizace bojovníků, má základ v nezávazných rozhovorech s Čečenci, z nichž někteří se v Evropě snažili uniknout dlouhým prstům proruského prezidenta Ramzana Kadyrova.

Kdo umí přemýšlet, nemá problém porozumět třeba tomu, co se děje na Ukrajině.

"Na Harvardu jsem se tématu věnoval obecněji. Měl jsem rok pro sebe, protože můj projekt tehdy nikoho nezajímal. Až po návratu v roce 2007 jsem si uvědomil, že své rozhovory s lidmi z Kavkazu můžu formálně zpracovat. V západoevropské komunitě zná každý každého, a tak mě na sebe jednotliví mluvčí odkazovali. Z Marseille jsem třeba jel do Hamburku, pak do jedné vesnice poblíž Rouenu, kde žili Čečenci, kteří zažili násilí ze strany kadyrovců," líčí Aslan způsob, na základě kterého porozuměl mechanismům, jimiž se dnes intenzivně zabývají obyvatelé západních zemí bojujících s terorismem.

Politolog Aslan však rok strávený ve Spojených státech vyplnil také společensky. "Psal jsem například drzé maily známým profesorům a ptal se jich, co dělají v pondělí ve dvě hodiny. A jestli by si se mnou nešli něco dát. Obvykle souhlasili," usmívá se. "Snažil jsem se také pochopit, v čem je tamní akademický svět jiný než ten náš. Dospěl jsem k přehlednému závěru: téměř ve všem," uzavírá Emil Aslan.

Navždy skautem. Novými členy se často stávají dospělí, říká ředitel Skautského institutu Miloš Říha - čtěte ZDE

Jak obout mileniály: Pro mladou generaci jsme vyrobili americké tenisky, říká marketingový ředitel Bati - čtěte ZDE

Gastroakce: Září přeje proseccu, pivu i asijské kuchyni - čtěte ZDE

Čtrnáctý ročník soutěže Vinař roku vyhrálo Vinařství Spielberg - čtěte ZDE

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-65856600-lide-si-vykladaji-fakta-jak-se-jim-to-hodi

Volby klepou na dveře a rozhodně by neměly být jen o frázích a koblihách25.8.2017 krajskelisty.cz str. 00 Kultura

Adina Janovská

Tentokrát už totiž opravdu jde o naši budoucnost. Co všechno je nutné řešit? A jak na to?Sociálně-ekonomická reforma je v České republice přímo akutní, jinak nás brzy čekají obrovské problémy. Mluví o tom kdekdo, reálných řešení je ale jako šafránu. S receptem na úspěšnou ekonomiku přichází novinář a pedagog David Klimeš ve své knize Jak probudit Česko, kterou vydalo nakladatelství BizBooks.

Česká společnost zažívá od roku 1989 nejúspěšnější a nejsvobodnější období své historie. Dosavadní sociální a ekonomický model však nevyhnutelně krachuje. Mylně si namlouváme, že za vše mohou neschopní politici a snažíme se je nahradit novými a neokoukanými. Za politickými krizemi ve skutečnosti číhá čím dál jasnější úpadek dosavadního polistopadového konsenzu. Jak probudit Česko, aby přestalo jen přešlapovat na místě a vykročilo k dalšímu čtvrtstoletí prosperity a úspěchů?

„Ať už se ale na knihu Davida Klimeše budeme dívat z jakéhokoliv úhlu, vždy půjde o čtení s dvojitým bonusem – přináší rozkoš analytického poznání a ke všemu ještě pocit, že to všechno není jenom sen na papíře, protože se docela snadno může stát skutkem,“ dodává filozof a novinář Petr Fischer. Ekonom Daniel Münich upozorňuje, že v ní konečně máme před sebou důkaz, že smysluplný program sociálně-ekonomické reformy pro Českou republiku opravdu lze dát dohromady. „A co je důležitější, Klimeš skládá celou řadu argumentů, proč je realizace nějakého takového programu pro naši zem více než žádoucí.“

Novinář a pedagog David Klimeš vystudoval historii, žurnalistiku a mediální studia. V roce 2012 získal na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy titul PhD. a od roku 2014 zde vyučuje komunikaci. Ekonomiku a politiku komentoval pro různá periodika, nyní je hlavním analytikem týdeníku Ekonom a přispívá pravidelně i do


www.newtonmedia.cz

Hospodářských novin, Českého rozhlasu Plus a na server aktuálně.cz. Napsal několik odborných i popularizačních knih.

Autor: David Klimeš Žánr: vzdělání, poznání Nakladatelství: BizBooks

[relatedarticles/Psali jsme/17363]Ukázka z knihy:

Daňová reforma: konec odcizení od mzdy Při popisu daňových omylů Česka začněme myslitelem, kterého bychom možná v této knize nečekali. Karel Marx v Ekonomicko-filozofických rukopisechz roku 1844 popisuje koncept odcizené práce. Při popisu podmínek dělníků rozeznává čtyři formy odcizení praktické lidské činnosti: vztahu přímého výrobce ke svému produktu; k vlastnímu aktu práce a zároveň k sobě samému; ke svému rodu; k druhému člověku. Tento koncept je jeden z nejsilnějších (a nejméně rigidních), které po Marxovi zůstaly. (Marx, Karel. Ekonomicko-filozofické rukopisy. Praha: Svoboda, 1978) Pokusme se (s omluvou Marxovi) tento koncept přenést i do teorie mzdy. Je možné i zde najít nějaké formy odcizení práce, respektive mzdy vyplácené za ni? Bezpochyby ano. První formou je odcizení od nízké koupěschopnosti mzdy. To je situace, kterou si například pamatujeme z doby před rokem 1989. Frustrující není ani tak to, že mzda je nízká, ale že se za ni ani nic pořádného nedá v centrálně plánované a nedostatkové ekonomice koupit. Druhou formou je odcizení od nízké mzdy. Za prodej své práce dostáváme nízkou mzdu, což nás logicky frustruje a zvyšuje to naši nespokojenost s ekonomicko-sociálním systémem. Třetí formou je odcizení od relativní výše mzdy. Ve společnostech s vysokou mírou nerovnosti se i průměrná mzda, která absolutně není nijak nízká, jeví jako nuzná, neboť je poměřována s vysokými příjmy těch nejbohatších. A čtvrtou formou je odcizení od mzdy prostřednictvím vysokého zdanění, případně vedlejších nákladů práce. Pokud jsou daně či vedlejší náklady práce (typicky sociální a zdravotní pojištění) vysoké a zároveň nepociťujeme, že nám stát za tyto transfery poskytuje odpovídající protihodnotu, pak i relativně slušná mzda se zdá po všech srážkách nízká a neodpovídající. Novodobou historii ceny práce v Česku můžeme shrnout následujícím způsobem: Po konci první formy odcizení po roce 1989 jsme přijali druhou formu odcizení, abychom se nedostali do třetí formy, ale s údivem nyní zjišťujeme, že jsme nakonec skončili ve čtvrté formě odcizení od mzdy. Po čtvrt století budování kapitalismu jsme se dostali do situace, kdy máme relativně nízké daně z příjmu a velmi vysoké pojištění, takže každý zaměstnavatel si musí dvakrát rozmyslet, než vytvoří nové pracovní místo – každá koruna čisté mzdy je v Česku relativně dražší než třeba u zlotého v sousedním Polsku. V současnosti dosahuje pojistné odváděné zaměstnavatelem za zaměstnance 34 procent. Z hrubé mzdy platí 25 procent na sociální a 9 procent na zdravotní pojištění. A jsou tu ještě odvody, které platí zaměstnanci. Z hrubé mzdy posílají na sociální pojištění 6,5 procenta a na zdravotní 4,5 procenta. To je výrazný nadprůměr mezi zeměmi OECD. Podle jedné studie Deloitte vyšší pojištění než v Česku odváděné zaměstnavatelem je jen ve Francii (45 procent), Slovensku (35,2 procenta) a Belgii (35 procent). Zatímco ve Švýcarsku platí zaměstnavatelé jen necelých osm procent, v Nizozemsku devět a v Británii 14 procent, v Česku to jsou 34 procenta. I ve srovnání s okolními zeměmi se zdá pojištění opravdu vysoké. V Německu platí zaměstnavatel 19,2 procenta, v Rakousku 21,8 procenta, v Polsku do 22,6 procenta, v Maďarsku 28,5 procenta. Jen Slovensko se blíží k našim sazbám. Když se podíváme do struktury pojištění, pak zjistíme, že zdaleka nejnaddimenzovanější oproti zbytku Evropy je sociální pojištění placené zaměstnavatelem. Na volání po snížení sociálního pojištění se dá ovšem odpovědět tím, že přece jen některé státy v Evropě podobně vysoké sazby mají. Jenže zde platí podmínka, kterou jsem zmiňoval ve čtvrté formě odcizení od mzdy, tedy že frustrace pramení nejen ze samotných vysokých vedlejších nákladů práce, ale když „zároveň nepociťujeme, že stát nám za tyto transfery poskytuje odpovídající protihodnotu“. Obyvatelé Skandinávie platí vysoké daně a většina si myslí, že za to dostává od státu odpovídající protihodnotu. To ovšem není případ Česka, kde se setkalo několik chybných politik najednou: vysoké vedlejší náklady práce podvazují pracovní trh; zároveň krachují sociální systémy, a hroutí se tak celkový Pax Bohemica. V té chvíli je problém pro obyvatele Česka za vysokými vedlejšími náklady práce vidět odpovídající protihodnotu. Ač máme osmé nejvyšší zatížení mezd v rámci OECD, zároveň jsme i v osmičce zemí s nejlevnější prací v Evropě. To nejde dlouhodobě dohromady. „To prostě nejde. Respektive jde. Jako v Česku. Česká práce je sice stále konkurenceschopná, ale čistá mzda je mimořádně nízká.“ (Klimeš, David. Vítejte v zemi rumunských služeb za švédské daně - ZDE)


www.newtonmedia.cz

Co konkrétně vysoké vedlejší náklady práce způsobují na pracovním trhu? • Vytvářejí bariéru pro rozvoj podnikání. • Škodí lidem s nízkými mzdami a částečnými úvazky. • Vytvářejí šedou vrstvu alternativních pracovních kontraktů. • Brání reformě stávajícího zdanění podnikatelů.

[relatedarticles/Psali jsme/17206]

URL| https://www.krajskelisty.cz/kultura/17557-volby-klepou-na-dvere-a-rozhodne-by-nemely-byt-jen-o-frazich-a-koblihach-tentokrat-uz-totiz-opravdu-jde-o-nasi-budoucnost-co-vsechno-je-nutne-resit-a-jak-na-to.htm

Vleklá ukrajinská krize24.8.2017 ČT 24 str. 07 22:00 Události, komentáře

David BOREK, moderátor--------------------Americká gesta podpory Ukrajincům. Ministr obrany Jim Mattis v Kyjevě slíbil, že Spojené státy budou i nadále tlačit na Rusko, aby neohrožovalo svého souseda. Podle šéfa Pentagonu se Moskva na východě Ukrajiny chová agresivně a nedodržuje dohody mající za cíl ukončit konflikt. Washington proto neuvažuje o zmírňování sankcí.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------První šéf Pentagonu na Ukrajině po 10 letech a hned na nejvýznamnější svátek v tamním kalendáři - Den nezávislosti na Sovětském svazu. Mattis vyzval Moskvu k plnění minských dohod.

Jim MATTIS, ministr obrany USA--------------------Neuznáváme a neuznáme ruské zabrání Krymu. I přes to, že to Rusko odmítá, víme, že chce překreslit mezinárodní hranice silou a oslabit suverénní a svobodné země v Evropě.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------Mattis v Kyjevě naznačil podporu ukrajinským žádostem o dodávku těžkých zbraní ze Spojených států. S jakým doporučením půjde do Bílého domu ale neřekl. Trumpova administrativa, jejíž politika vůči Ukrajině se od té Obamovy zatím příliš nelišila, se tak dostává do stejné pozice jako její předchůdkyně. Tlak na dodávku těžších zbraní, mluví se nejčastěji o protitankových nebo protileteckých systémech, přichází z ministerstva zahraničí, Pentagonu a také z části Kongresu. Obama nesouhlasil. Jak se zachová Trump zatím není jasné.

Petr POROŠENKO, ukrajinský prezident--------------------Na základě našich zpravodajských informací potvrzených partnery je na okupovaném území teď nejméně 3 tisíc vojáků ruské armády.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------Ukrajina, Rusko, Německo a Francie se dohodly na novém příměří, které by na východě země mělo platit se začátkem školního roku.

David MIŘEJOVSKÝ, redaktor--------------------Dojednaný klid zbraní Rusko vnímá jako možný začátek mírového ukončení konfliktu na Ukrajině, který podle Moskvy nemá silové řešení. Moskva ale zároveň obviňuje Kyjev, že jednání dlouhodobě sabotuje a spoléhá na vojenskou sílu. Politolog blízký Kremlu Alexej Muchin považuje návštěvu amerického ministra obrany v Kyjevě za jasný signál, že chladné vztahy Washingtonu a Moskvy se v dohledné době nezlepší. Naopak by se mohly Plné znění zpráv 64


vyhrotit. Poskytnutí amerických zbraňových systémů ukrajinské vládě by podle něj pro Rusko představovalo hrozbu.

Alexej MUCHIN, politolog, ředitel Centra politické informace--------------------Je nám naprosto jasné, že zde nejde o dodávky těžkých zbraní. Jde o zájem Spojených států vybudovat vlastní vojenskou infrastrukturu na území Ukrajiny.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------Ve Velké Británii přistály 3 americké bombardéry, které se v příštích dnech zapojí do cvičení v České republice. A to jen několik týdnů předtím, než Rusko zahájí na svých západních hranicích manévry. Těch by se podle některých analytiků mohly zúčastnit až desítky tisíc vojáků. Z Moskvy David Miřejovský a z Washingtonu Martin Řezníček, Česká televize.

David BOREK, moderátor--------------------Naším hostem je Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vítejte.

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Dobrý večer.

David BOREK, moderátor--------------------Co se vlastně děje na Donbasu? Ono to trochu zmizel ze zpravodajství. Je to tak, že se tam vlastně nic neděje?

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Tak já bych to nenazval tím, že se nic neděje. Za situace, kdy armáda jednoho státu okupuje část území druhého státu a dnes a denně dochází k přestřelkám, při nichž umírají lidé.

David BOREK, moderátor--------------------Čili to není zamrzlý konflikt typu Podněstří, ještě pořád ne.

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Ještě pořád ne, je to konflikt nízké intenzity a nicméně je to varianta toho, že se nějakým způsobem přetaví v ten zamrzlý konflikt, je určitě považován za jednu z těch pravděpodobnějších.

David BOREK, moderátor--------------------No, dobře, ale v jaké fázi je naplňování minských dohod, protože to je věčný seriál. Vždycky se dohodnou světoví státníci, že teď už to opravdu začnou plnit a ony nejsou naplněny na té i druhé straně.

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Nejsou. Nejsou naplněny a i ten termín pro konečné vyplnění minských dohod byl stanoven na konec roku 2015, pokud hovoříme o tom druhém balíku, to znamená zatím žádná strana se neodvážila prohlásit minské dohody za nenaplnitelné, respektive vyjádřit nějakým způsobem, že už nevidí důvod v tom se alespoň tvářit tím způsobem, že je hodná někdy naplnit. Nicméně ten stan je takový, jaký je. A co je horší, je to, že skutečně nedaří se naplnit ani ten bod číslo 1 těch minských dohod, to znamená dohodu o zastavení palby.

David BOREK, moderátor--------------------Jaká je pozice Ameriky vůči Kyjevu, vůči Ukrajině?


www.newtonmedia.cz

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Tak Spojené státy jasně vyjádřily solidaritu s Ukrajinou jako s napadenou zemí. Spojené státy vyčlenily poměrně slušnou částku prostředků na podporu Ukrajině, nicméně ta podpora stále nedosahuje těch forem a té výše, jak by si asi na Ukrajině představovali nejvíce.

David BOREK, moderátor--------------------A bude dosahovat někdy té výše, protože ono to samozřejmě, nechme stranou členství v NATO, na kterém se mnozí lidé shodují, že je zatím věc, pokud vůbec, vzdálené budoucnosti. Ale pokud by Amerika masivním způsobem začala investovat do přezbrojování ukrajinské armády, tak to fakticky je bezpečnostní záruka nebo je to známka kvalitativně vyššího vztahu. Nastane takový kvalitativně vyšší vztah nebo to skončí hezkou účastní na hezké vojenské přehlídce?

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Já si myslím, že i ta dnešní účast je velice důležitá, protože vysílá určitý signál do Ruska, vysílá určitý signál v tom smyslu, že Ukrajina je skutečně partner Ameriky, to znamená je dobré při té agresi proti Ukrajině brát na vědomí to, že Ukrajina je skutečně americký partner a dávat pozor na to, aby ta agrese nepřerostla v nějaký, nějaký větší konflikt, nicméně politika Spojených států vůči Ukrajině, potažmo vůči tomu rusko-ukrajinskému konfliktu se stále vyvíjí. A došlo tedy k některým novým momentům v posledních měsících. Narážím zejména na to schválení nového zákona o sankcích proti Severní Koreji, Íránu a Ruské federaci, které získaly takovou podobu, že vlastně do určité míry americkému prezidentu svázaly ruce a prezident byl autorizován Kongresem už v roce 2014, aby zahájil dodávky smrtících zbraní. Tato otázka byla do určité míry upozaděna během jednání o uzavření minských dohod, narážím zejména na ten balík Minsk 2 na počátku roku 2015. Nicméně dnes znovu se dostává do popředí a už máme tady úniky do médií o tom, že existuje na americké straně plán, kterak zahájit dodávky smrtících obranných zbraní Ukrajině, což samozřejmě ukrajinské armádě umožní činit ruským vojskům větší ztráty, což je další prvek, který se projeví do té strategické situace na místě s tím, že je tady předpoklad, že v případě, že se ta ruská agrese setká s větším odporem, dost možná si další agresivní plány v Kremlu rozmyslí.

David BOREK, moderátor--------------------Ta Ukrajina zbytková, pokud to mohu takto nazvat, je homogennější z hlediska toho, co její populace chce v geopolitickém slova smyslu, když tedy Donbas a Krym je pryč patrně navždy, nebo na dlouho.

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Já bych byl opatrný tady, co se týče těch časových výhledů, já ...

David BOREK, moderátor--------------------Tak na Kypru máme Turky, nebo proturecký režim, na severním Kypru, myslím, 40 nebo více než 40 let.

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Jasně, ale ten, ten Krym se může ukázat časovanou bombou pro integritu samotného Ruska. Máme tady velice podobnou situaci, jako nastala s anexí Pobaltí, nikdo ji neuznal a v momentě, když se Sovětský svaz ocitl v problémech, tak Pobaltí bylo první, kdo se trhlo, protože nikdo proti tomu ani neprotestoval, protože všichni věděli, že bylo okupováno nezákonně. A víme, jakým způsobem to dále potom nějakým způsobem vyvrcholilo.

David BOREK, moderátor--------------------Zpátky k té zbytkové Ukrajině a jeho homogenitě poté, co Donbas a Krym jsou teď mimo faktickou kontrolu ukrajinské vlády.

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK


www.newtonmedia.cz

--------------------Jednoznačně je homogennější a je to dáno tím, že skutečně Krym a zejména ty dvě oblasti na Donbase patřily k nejvíce sovětizovaným regionům Ukrajiny, které měly největší problémy s utvářením nějaké ukrajinské státní a národní identity, která by byla odlišná od té ruské, respektive od té sovětské předchozí a tím, že momentálně tyto regiony nejsou zapojeny do politického života v Kyjevě zejména a je to faktor, který usnadňuje utvoření stabilní vlády, která by se těšila nějaké širší společenské podpoře, což je předpoklad pro to, aby Ukrajina mohla nastartovat a skutečně projít tu cestu reforem, které jako jediné ji mohou posunout směrem k tomu cíli tak, jak jej dneska prezident Porošenko deklaroval, to znamená integrace do Evropské unie a NATO.

David BOREK, moderátor--------------------No, ale nějaký pátek už pan Porošenko vládne a Ukrajina je pořád, snad s výjimkou ještě trochu ubožejšího Moldavska vlastně nejchudší zemí Evropy. To je mimochodem novinka. Už to dávno, pozor, diváci Událostí, komentářů, Albánie už to dávno není. Ukrajina, zejména Moldavsko. Sílí nálady, že to takhle nejde dál, myslím s tou mocenskou garniturou, která se dostala na Ukrajině k moci po, po tom převratu nebo po té revoluci?

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Tak samozřejmě každá společnost je heterogenní. Myslím si, že prezident Porošenko stejně jako stávající ukrajinská vláda, byť bych tady podtrhl to, že Ukrajina nemá prezidentský systém, to znamená je potřeba vidět ty věci v širším horizontu. Samozřejmě mají nepřátele, potažmo politické oponenty, nicméně zatím nějaké hlubší sociální pnutí, které by mohlo vést k nějakému scénáři typu snah o svržení vlády a tak dále, nevidím a nic tomu nenasvědčuje. Myslím si, že určitě je ten tlak občanské společnosti, která tradičně na Ukrajině má vždycky vyvinutější, je bezprecedentně silný minimálně v tom období po roce 91, což rovněž do určité míry těm vládnoucím elitám omezuje manévrovací prostor v tom smyslu, jak se dá chovat, co si mohou a nemohou dovolit.

David BOREK, moderátor--------------------Jan Šír byl hostem Událostí, komentářů. Děkujeme, na shledanou.

Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK--------------------Děkuju.

Do finální volby rozhlasové rady postoupilo 6 kandidátů24.8.2017 radiotv.cz str. 00


Do užšího výběru na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu vybral sněmovní volební výbor šest kandidátů. Mezi postupujícími je například Jan jirák z Fakulty sociálních věd UK, nepostoupil však někdejší marketingový a obchodní ředitel Českého rozhlasu Tomáš Kollarczyk.V rámci veřejného slyšení se představilo celkem 9 kandidátů. Členové sněmovního volebního výboru měli za úkol vybrat 6 postupujících do finální volby, která se uskuteční v záři.Do finále postoupil někdejší člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Trojan, dále přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger, pedagogovéJan Jirák a Jan Křeček (oba působí na Fakultě sociálních věd UK), Ilja Šmíd z Vysoké školy ekonomické a Zdenka Burešová z Univerzity Palackého v Olomouci.Do užšího výběru nepostoupil někdejší obchodní a marketingový ředitel Českého rozhlasu Tomáš Kollarczyk, ani poslanec Zdeněk Soukup nebo šéfredaktor časopisu Zahrádkář Jan Stanzel.Napsat komentářURL| http://www.radiotv.cz/p_radio/do-finalni-volby-rozhlasove-rady-postoupilo-6-kandidatu/


www.newtonmedia.cz

Ukrajina se navzdory trvající ruské agresi snaží o reformy24.8.2017 ČRo Radiožurnál str. 03 12:08 Ozvěny dne - publicistika

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Ukrajina se navzdory trvající ruské agresi snaží o reformy, které by ji posunuly směrem k členství v Evropské unii a NATO. Řekl to ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Už zítra má na východě země začít platit nové příměří mezi vládními silami a proruskými separatisty, které dohodli zástupci kontaktní mírové skupiny na jednání v Minsku. A právě dnes uplynulo také 26 let od vyhlášení nezávislosti Ukrajiny na Sovětském svazu. Hostem polední publicistiky je Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Klid zbraní dohodli vyjednavači minského formátu kvůli začátku školního roku. Jakou mu dáváte naději? Jak dlouho by mohlo trvat?

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, vy ode mě žádáte, abych předvídal další vývoj na rusko-ukrajinské frontě, což je otázka poměrně ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A ten je nepředvídatelný.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------... obtížná na zodpovězení. Myslím si, že na místě je určitě skepse, protože tady máme zkušenost s uzavíráním příměří prakticky od samotného začátku, kdy začalo nějaké jednání o urovnání té situace na východě Ukrajiny. Zatím každé to příměří selhalo. Samozřejmě klíčovým faktorem pro další vývoj bude postoj Ruské federace a samozřejmě nějaké dlouhodobé urovnání toho konfliktu na východě Ukrajiny není, podle mého názoru, představitelné za situace, kdy tato část Ukrajiny je okupována ruskou armádou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Já jsem citovala ukrajinského velvyslance, co se týče jeho prohlášení o reformách, na kterých Kyjev pracuje, aby se přiblížil k členství v Evropské unii. V jakých oblastech už se zemi podařilo, řekněme, pokročit směrem k západu?

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, jedná se samozřejmě o velice komplexní proces, ze kterého se těžko některé sféry vyčleňují. Nicméně myslím si, že ty ukrajinské reformy v některých oblastech skutečně postoupily. A Ukrajina v nich dosáhla patrného pokroku. Samozřejmě tím asi klíčovým prvkem je reforma armády. To znamená to, že Ukrajina byla schopna se té ruské agresi ubránit, v tom smyslu, že ruské tanky zůstaly tam, kde jsou, a nepostupují dále. Nicméně rád bych tady vyzdvihl ještě některé další oblasti. Určitě vnímám jako velký úspěch Ukrajiny to, že se dokázala zbavit závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska, mimořádný úspěch představuje i vlastně v zásadě završený proces dekomunizace veřejného života, a pokud bychom měli přijít třeba k té ekonomické oblasti, která by časem mohla generovat i zdroj nějakého třeba růstu životní úrovně obyvatel, zde si myslím, že určitě stojí za vypíchnutí zavedení elektronického systému zadávání veřejných zakázek, díky čemuž stát, jak se ukazuje, je schopen i ušetřit na tom, co nakupuje. A samozřejmě v souvislosti se vstupem asociační dohody s Evropskou unií v platnost a se zavedením zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií, Ukrajina


www.newtonmedia.cz

postupně přechází na evropské standardy a normy, což jí může umožnit se integrovat do vnějšího světa a nezůstat uzavřena pouze v kooperaci se zeměmi postsovětského prostoru.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Jan Šír z Univerzity Karlovy byl naším hostem. Díky za to. Na slyšenou.

Jan ŠÍR, Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Děkuji za zavolání.

Šanci usednout v rozhlasové radě dostalo šest lidí, například Jirák24.8.2017 MaM.cz str. 00

ČTK

Sněmovní volební výbor po veřejném slyšení vybral do užšího výběru na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu šest kandidátů z celkem devíti uchazečů. Z nich pak nové členy vybere Sněmovna.

Šanci mají například pedagogové z Fakulty sociálních věd UK Jan Jirák a Jan Křeček nebo přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Dalšími vybranými kandidáty je odbornice na média Zdenka Burešová z Univerzity Palackého v Olomouci, muzikolog a pedagog z Vysoké školy ekonomické Ilja Šmíd a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Trojan.

Do užšího výběru se nedostali poslanec hnutí ANO Zdeněk Soukup, šéfredaktor časopisu Zahrádkář Jan Stanzel ani někdejší obchodní a marketingový ředitel Českého rozhlasu Tomáš Kollarczyk.

Devítka kandidátů se ve Sněmovně představila členům výboru, popsali svoje zkušenosti a nastínili své záměry.

"Ocitáme se společensky a historicky v situaci, ve které společnostem, jako je ta naše, hrozí deficit důvěry. Lidé si nevěří a média veřejné služby jsou jedním z možných zdrojů důvěry," řekl poslancům Jirák. Základním kamenem budování důvěry je podle něj spolehlivost informací a fakticita. "Minimalizovat cokoli, co může posluchač vnímat jako podsouvání názorů nebo postojů, byť bezděčné," popsal.

Mediální odbornice z Univerzity Palackého Burešová chce radě nabídnout například své zkušenosti s mediálními analýzami, jejich vytvářením i hodnocením a doporučeními. Podotkla, že je členkou výzkumného týmu, který již pro radu ČRo zpracoval několik analýz. Chtěla by se věnovat i posluchačským stížnostem a akcím, kde by se mohli setkávat lidé, kterým na rozhlase záleží.

Podle Šmída se zbytečně démonizuje zpravodajská a informační funkce rozhlasu. "Rozhlas je především instituce, která by měla kultivovat společnost, která by měla přinášet určitou noblesu, nadhled, estetiku, kulturu v tom vyšším slova smyslu," popsal.

Podle Trojana je úloha ČRo v oblasti důvěryhodných informací nezastupitelná. Český rozhlas označil za třešničku na dortu všech rozhlasových stanic. "Je to perla, která by se měla zachovat a kultivovat," uvedl.

Nové členy Rady ČRo by měla Sněmovna volit na své zářijové schůzi. Je to zatím poslední řádná schůze před volbami.

V radě byla volná tři místa, poslanci ale v červnu zvolili jen jednoho nového člena. Stal se jím jejich dosavadní kolega Vítězslav Jandák (ČSSD). Další členy rady poslanci už v červnu nezvolili.

Rada má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností. Do její působnosti patří například právo jmenovat a odvolávat generálního ředitele a schvalovat rozpočty a závěrečné účty.


www.newtonmedia.cz

URL| http://mam.ihned.cz/media/c1-65856530-sanci-usednout-v-rozhlasove-rade-dostalo-sest-lidi-napriklad-jirak

První kolo prezidentské volby bude v pátek a v sobotu 12. a 13. ledna příštího roku

23.8.2017 ČRo Plus str. 03 17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Jak víte z našich zpráv, první kolo prezidentské volby bude v pátek a v sobotu 12. a 13. ledna příštího roku. Termín vyhlásil předseda senátu Milan Štěch ze sociální demokracie. Vybrat mohl pouze ze dvou termínů. Kvůli školním prázdninám zvolil ten dřívější.

Milan ŠTĚCH, předseda senátu--------------------Mnoho kandidátů je již v současnosti známo, dá se říci, že kampaň již běží. Máme tady nově ustavený zřízený ústav pro dohled na hospodaření politických stran a hnutí, který po tomto vyhlášení může začít plnit své poslání.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Až se termín objeví ve Sbírce zákonů, oficiálně odstartuje kampaň. V ní budou moci zájemci o prezidentské křeslo utratit 40 milionů korun v prvním a dalších 10 milionů v případném druhém kole volby. Zájemci o prezidentské křeslo se musí oficiálně přihlásit do 7. listopadu. Mým hostem je Kamil Švec, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den.

Kamil ŠVEC, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Dobrý den.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak, jak už jsme slyšeli podle šéfa senátu, ta kampaň už v podstatě začala, oficiálně je to ale se zapsáním termínů voleb do Sbírky zákonů. To je ten moment, od kterého bude ten dohlížející úřad kontrolovat finanční výdaje kandidátů, je to tak?

Kamil ŠVEC, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Ano. Přesně takhle to je.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak, a jak si vysvětlujete to, co se momentálně děje vlastně mezi úřadem a současným prezidentem Zemanem? Totiž, a teďko nechci rozhodovat o tom, jestli cesty prezidenta jsou správné, nebo nejsou správné, ale po krajích, ale prostě ten úřad vydal nějaké doporučení, a Hrad toto doporučení ignoruje, a dál si v tom jede. Tak co vlastně ten úřad může?

Kamil ŠVEC, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------No, tak úřad nejenom že může, ale musí podle zákona tu kampaň hlídat a kontrolovat, a ta pravidla, která jsou zákonem nastavena. To je, myslím, poměrně jasná věc, a pokud, pokud by některý z kandidátů ta pravidla porušoval, tak pak přichází na řadu možné sankce a správní řízení, které ten úřad potom může, může vést. Druhá věc je, že prezident Zeman je velmi osobitý, řekněme, v tom, jakým způsobem si vykládá pojem kampaně, a jakým způsobem, jakým způsobem k tomu přistupuje. Ono je potřeba si uvědomit to, že i když prezident Zeman zkrátka třeba odvolává, nebo skrze svého mluvčího na nějaký slib z před 4 a půl let, že bude


www.newtonmedia.cz

jezdit po krajích, tak to, že potom vznikne nějaký nový zákon, nový úřad, tak i prezident by, republiky, měl tento zákon brát v potaz, reflektovat ho, a případně se podle něj zachovat, a neodvolávat se pouze na své sliby.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Premiér Bohuslav Sobotka dneska na tiskové konferenci před novináři nevyloučil, že sociální demokracie vůbec nebude mít prezidentského kandidáta. Ostatně v tuhle chvíli nemá takového kandidáta žádná parlamentní strana. A ptám se, jak si to vysvětlujete.

Kamil ŠVEC, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------No, ono svým způsobem by mohla mít jedna parlamentní strana svého kandidáta, a to Občanská demokratická strana, pokud by se postavila za senátora Kuberu, který má sebrané podpisy, nebo dostatečný počet podpisů senátorů, takže pokud, pokud by se rozhodl jít do té volby, tak může. Ale je pravda, že vlastně všechny ty politické strany, nebo většina, většinou ty politické strany se upínají spíše k těm nezávislým, nezávislým kandidátům. Do jisté míry je to asi tím, že nedokáží ty strana vygenerovat nějakou dostatečně silnou osobnost, která by byla schopná obstát v konkurenci, a na straně druhé je to možná i trochu i alibistický krok, kterým se snaží nějakým způsobem, jaký..., jaksi i v m..., konkurovat Miloši Zemanovi svým způsobem.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------V tuhle chvíli se vlastně nejvíc mluví o Michalu Horáčkovi, Jiřím Drahošovi, Miloši Zemanovi, protože v tuto chvíli vévodí všem průzkumům veřejného mínění. S tím, co oni v tuto chvíli mají v ošatce za přízeň, má ještě vůbec někdo jiný šanci do toho boje výrazně zasáhnout z vašeho pohledu?

Kamil ŠVEC, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------No, z hlediska těch občanských kandidátů, kteří se nominují sami, respektive které nominují třeba i některé marginální politické strany, tak tam zřejmě nikdo žádnou výraznější šanci v momentální situaci nemá. Samozřejmě že by se čistě teoreticky a hypoteticky může stát i to, že v termínu ještě do začátku listopadu, respektive do sedmého listopadu, myslím vychází přesné to datum, je možné, že se, že se poslanci nebo senátoři rozhodnou nominovat některého kandidáta, který by mohl být dostatečně silný, a třeba by do toho, do toho boje mohl ještě zasáhnout, ale to je čistě hypotetická záležitost.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Říká Kamil Švec, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který byl hostem Českého rozhlasu Plus, moc vám za to děkuji.

Kamil ŠVEC, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Poslanec ANO Soukup v radě rozhlasu nebude23.8.2017 mediar.cz str. 00 Články

Ondřej Aust

Zdeněk Soukup

Bývalý televizní reportér a nyní poslanec hnutí ANO Zdeněk Soukup nedostal možnost usednout v Radě Českého rozhlasu. Stejně tak šanci ztratil Tomáš Kollarczyk, bývalý manažer veřejnoprávního rádia, který po zvolení Reného Zavorala generálním ředitelem začátkem roku 2016 opustil pozici ředitele obchodu a marketingu Českého rozhlasu. Neuspěl ani zahrádkář Jan Stanzel. Rozhodl o tom na své úterní schůzi volební výbor poslanecké sněmovny.


www.newtonmedia.cz

Výbor z celkem devíti kandidátů na místa radních Českého rozhlasu vybral šest, tedy trojnásobek toho, kolik je volných míst. Plénum sněmovny následně rozhodne, kteří dva z finalistů volby se nakonec stanou členy rady. Sněmovna by mohla rozhodovat na zářijové schůzi, poslední před říjnovými parlamentními volbami.

Ze kterých šesti budou poslanci vybírat? Jsou to médiologové Jan Jirák a Jan Křeček z Metropolitní univerzity Praha, respektive Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dál přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger, odbornice na média Zdenka Burešová z Univerzity Palackého v Olomouci, muzikolog a pedagog z Vysoké školy ekonomické Ilja Šmíd a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Trojan.

Narozdíl od ANO se v červnu podařilo do rozhlasové rady protlačit svého poslance vládní straně ČSSD. Radním Českého rozhlasu tak byl zvolen Vítězslav Jandák. Volná byla tři místa, dvě ale poslanci při červnové volbě neobsadili, čeká se tedy na výsledek současného výběru.

URL| http://www.mediar.cz/poslanec-ano-soukup-v-rade-rozhlasu-nebude/

Proběhne veřejné slyšení kandidátů o místo v Radě Českého rozhlasu22.8.2017 radiotv.cz str. 00


V devítičlenné Radě Českého rozhlasu jsou momentálně dvě volná místa, o které se uchází devět kandidátů. Dnes proběhne veřejné slyšení v budově Poslanecké sněmovny. Přinášíme seznam přihlášených kandidátů.V červnové volbě byl zvolen Vítězslav JandákRada Českého rozhlasu je kontrolní orgán, který by měl zastupovat veřejnost při kontrole činnosti tohoto média veřejné služby. V Radě byla původně tři volná místa. V předchozí volbě v červnu ale zvolili jen jednoho nového člena, herce a politika Vítězslava Jandáka. Další dva členy by měli poslanci volit v září. Nyní jim volebný výbor na základě dnešního slyšení vybere šest kandidátů, kteří postoupí do finále volby.O místo v Radě ČRo se uchází například Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nebo přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK Petr Arenberger. Dalšími kandidáty jsou Jan Stanzel, Zdenka Burešová, Tomáš Kollarczyk, Jan Křeček, Ilja Šmíd nebo Milan Trojan. Zároveň kandiduje i nynější poslanec hnutí ANO Zdeněk Soukup.Pokud by poslanci nakonec zvolili právě svého kolegu Soukupa za člena Rady, jeho mandát by zanikl.Seznam kanidátů do Rady Českého rozhlasu – veřejné slyšení 22. srpna od 10:00URL| http://www.radiotv.cz/p_radio/probehne-verejne-slyseni-kandidatu-o-misto-v-rade-ceskeho-rozhlasu/

Do užšího výběru do Rady ČRo prošlo šest lidí22.8.2017 echo24.cz str. 00 Domov, Krátké zprávy

Echo24, ČTK

Sněmovní volební výbor po dnešním veřejném slyšení vybral do užšího výběru na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu šest kandidátů z celkem devíti uchazečů. Z nich pak nové členy vybere Sněmovna. Šanci mají například pedagogové z Fakulty sociálních věd UK Jan Jirák a Jan Křeček nebo přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.




www.newtonmedia.cz


Devítka kandidátů se dnes ve Sněmovně představila členům výboru, popsali svoje zkušenosti a nastínili své záměry. „Ocitáme se společensky a historicky v situaci, ve které společnostem, jako je ta naše, hrozí deficit důvěry. Lidé si nevěří a média veřejné služby jsou jedním z možných zdrojů důvěry,“ řekl poslancům Jirák. Základním kamenem budování důvěry je podle něj spolehlivost informací a fakticita. „Minimalizovat cokoli. co může posluchač vnímat jako podsouvání názorů nebo postojů, byť bezděčné,“ popsal.


Podle Šmída se zbytečně démonizuje zpravodajská a informační funkce rozhlasu. „Rozhlas je především instituce, která by měla kultivovat společnost, která by měla přinášet určitou noblesu, nadhled, estetiku, kulturu v tom vyšším slova smyslu,“ popsal.V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Podle Trojana je úloha ČRo v oblasti důvěryhodných informací nezastupitelná. Český rozhlas označil za třešničku na dortu všech rozhlasových stanic. „Je to perla, která by se měla zachovat a kultivovat,“ uvedl.

Nové členy Rady ČRo by měla Sněmovna volit na své zářijové schůzi. Je to zatím poslední řádná schůze před volbami.


Rada má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností. Do její působnosti patří například právo jmenovat a odvolávat generálního ředitele a schvalovat rozpočty a závěrečné účty.Čtěte také: Veřejnoprávní Český rozhlas měkne před Andrejem Babišem

URL| http://echo24.cz/a/wFRQQ

Výbor doporučil šest kandidátů do Rady ČRo na dvě volná místa22.8.2017 parlamentnilisty.cz str. 00

mp


Dalšími vybranými kandidáty je odbornice na média Zdenka Burešová z Univerzity Palackého v Olomouci, muzikolog a pedagog z Vysoké školy ekonomické Ilja Šmíd a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Trojan, píše ČTK. Do užšího výběru se nedostali poslanec hnutí ANO Zdeněk Soukup, šéfredaktor časopisu Zahrádkář Jan Stanzel ani někdejší obchodní a marketingový ředitel Českého rozhlasu Tomáš Kollarczyk. Rozhlas je především instituce, která by měla kultivovat společnost Devítka kandidátů se dnes ve Sněmovně představila členům výboru, popsali svoje zkušenosti a nastínili své záměry. „Ocitáme se společensky a historicky v situaci, ve které společnostem, jako je ta naše, hrozí deficit důvěry. Lidé si nevěří a média veřejné služby jsou jedním z možných zdrojů důvěry,“ řekl poslancům Jirák. Základním kamenem budování důvěry je podle něj spolehlivost informací a fakticita. „Minimalizovat cokoli, co může posluchač vnímat jako podsouvání názorů nebo postojů, byť bezděčné,“ popsal. Mediální odbornice z Univerzity Palackého Burešová chce Radě nabídnout například své zkušenosti s mediálními analýzami, jejich vytvářením i Plné znění zpráv 73


hodnocením, a doporučeními. Podotkla, že je členkou výzkumného týmu, který již pro radu ČRo zpracoval několik analýz. Chtěla by se věnovat i posluchačským stížnostem a akcím, kde by se mohli setkávat lidé, kterým na rozhlase záleží. Podle Šmída se zbytečně démonizuje zpravodajská a informační funkce rozhlasu. „Rozhlas je především instituce, která by měla kultivovat společnost, která by měla přinášet určitou noblesu, nadhled, estetiku, kulturu v tom vyšším slova smyslu,“ popsal. Podle Trojana je úloha ČRo v oblasti důvěryhodných informací nezastupitelná. Český rozhlas označil za třešničku na dortu všech rozhlasových stanic. „Je to perla, která by se měla zachovat a kultivovat,“ uvedl. Rada má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností Nové členy Rady ČRo by měla Sněmovna volit na své zářijové schůzi. Je to zatím poslední řádná schůze před volbami. V radě byla volná tři místa, poslanci ale v červnu zvolili jen jednoho nového člena. Stal se jím jejich dosavadní kolega Vítězslav Jandák (ČSSD). Další členy rady poslanci už v červnu nezvolili. Rada má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností. Do její působnosti patří například právo jmenovat a odvolávat generálního ředitele a schvalovat rozpočty a závěrečné účty.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vybor-doporucil-sest-kandidatu-do-Rady-CRo-na-dve-volna-mista-500953?utm_source=nm&utm_medium=xml

Výbor doporučil šest kandidátů do Rady Českého rozhlasu22.8.2017 tyden.cz str. 00 Televize a rádia

ČTK

Sněmovní volební výbor po úterním veřejném slyšení vybral do užšího výběru na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu šest kandidátů z celkem devíti uchazečů.

Sněmovní volební výbor po úterním veřejném slyšení vybral do užšího výběru na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu šest kandidátů z celkem devíti uchazečů. Z nich pak nové členy vybere sněmovna.

Šanci mají například pedagogové z Fakulty sociálních věd UK Jan Jirák a Jan Křeček nebo přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.



Devítka kandidátů se ve Sněmovně představila členům výboru, popsali svoje zkušenosti a nastínili své záměry. "Ocitáme se společensky a historicky v situaci, ve které společnostem, jako je ta naše, hrozí deficit důvěry. Lidé si nevěří a média veřejné služby jsou jedním z možných zdrojů důvěry," řekl poslancům Jirák. Základním kamenem budování důvěry je podle něj spolehlivost informací a fakticita. "Minimalizovat cokoli, co může posluchač vnímat jako podsouvání názorů nebo postojů, byť bezděčné," popsal.


Podle Šmída se zbytečně démonizuje zpravodajská a informační funkce rozhlasu. "Rozhlas je především instituce, která by měla kultivovat společnost, která by měla přinášet určitou noblesu, nadhled, estetiku, kulturu v tom vyšším slova smyslu," popsal.

Podle Trojana je úloha ČRo v oblasti důvěryhodných informací nezastupitelná. Český rozhlas označil za třešničku na dortu všech rozhlasových stanic. "Je to perla, která by se měla zachovat a kultivovat," uvedl.


www.newtonmedia.cz

Nové členy Rady ČRo by měla sněmovna volit na své zářijové schůzi. Je to zatím poslední řádná schůze před volbami.


Rada má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností. Do její působnosti patří například právo jmenovat a odvolávat generálního ředitele a schvalovat rozpočty a závěrečné účty.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize-a-radia/vybor-doporucil-sest-kandidatu-do-rady-ceskeho-rozhlasu_443076.html

Macron a Evropa22.8.2017 ČT 24 str. 02 22:00 Události, komentáře

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Jeho hvězda zazářila nečekaně a možná o to víc, když se Emmanuel Macron v květnu stal nejmladším prezidentem Francie, očekávání byla obrovská. Do jisté míry je i naplnil, dokázal třeba znervóznět Donalda Trumpa. Jenže nyní ve Francii jeho popularita klesá.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Hned po 5 týdnech ve funkci rázně vyřešil první větší problém - okamžitě nahradil ministry spojené s centristickou stranou Modem podezřelou z fiktivního zaměstnávání členů v Evropském parlamentu. Pak došlo na slibované reformy.

Michel PEROTTINO, politolog, Fakulta sociálních věd UK--------------------Šel jinou cestou, to znamená rychlou, velmi svižnou, aby se hned pokud možno schvalovaly ty základní, základní věci, jako ten zákon o moralizace politického života nebo vlastně ta, ten rehabilitační zákon, který umožní vládě změnit, změnit zákoník práce.

Christophe CASTANER, mluvčí francouzské vlády--------------------Nejhorší by bylo zanechat dojem, že se nic neděje.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Právě změny ale začaly hnát Macronovu popularitu k zemi. V srpnu by ho volilo už jen 36 % Francouzů, od dob zvolení Jacquesa Chiraca nejhorší výsledek. Lidem vadilo zmrazení mezd státních zaměstnanců, i nevídaná situace, hádka s šéfem armády o vojenský rozpočet. Generál Pierre de Villiers z funkce odešel.

Michel PEROTTINO, politolog, Fakulta sociálních věd UK--------------------Což se dá například přičítat tomu, jakým způsobem funguje nový prezident. Já rozhodnu nebo rozhoduju a vy prostě děláte, co já říkám.


Brigitte MACRONOVÁ, první dáma Francie--------------------Plné znění zpráv 75


Přinesla jsem si šálu i pro Emmanuela!


Thierry-Paul VALETTE, autor protestní petice--------------------Nejsou žádní lidé, kteří by byli nad jinými jen proto, že jsou něčími manželkami.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Co se nedaří Macronovi doma, dohání v zahraničí. Americký časopis /nesrozumitelné/ ho dokonce vyhlásil nejvlivnějším člověkem světa do 40 let. Během 3 měsíců se setkal se všemi klíčovými lídry. Angelu Merkelovou přiměl mluvit francouzsky.


Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Vladimira Putina přijal okázale v sídle králů ve Versailles. A už v červnu, kdy Spojené státy odmítly klimatickou dohodu, dal Donaldu Trumpovi najevo, že mu bude klidně čelit anglicky a jeho vlastním heslem.


Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------S Trumpem se později utkal i v jeho tradiční disciplíně - ve stisku ruky. V Paříži si pravicemi potřásali neuvěřitelných 29 vteřin. Cestu, jak dobře komunikovat také s novináři ale Macron stále hledá. Často si pozornost médií užívá, čímž se baví satira.

osoba /Zdroj: Les Guignols/Canal+/--------------------Jsme tu jen proto, abychom se setkali s přáteli.

osoba /Zdroj: Les Guignols/Canal+/--------------------S příteli z hereckých kruhů? S režiséry?

osoba /Zdroj: Les Guignols/Canal+/--------------------Ne, s našimi hlavními podporovateli v kampani: s fotografy a paparazzi.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Na druhou stranu jeho tým nezvykle pečlivě selektuje zpravodaje, které s prezidentem pustí na cesty a novináři už kvůli tomu sepsali i petici. Kateřina Etrychová, Česká televize.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------No, a my jsme ve spojení s Kateřinou Konečnou, europoslankyní, dobrý večer.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/--------------------


www.newtonmedia.cz

Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------A Jiřím Miholou, předsedou poslaneckého klubu, dobrý večer i vám.

Jiří MIHOLA, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/--------------------Dobrý večer z Brna.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Já bych se rád zastavil nebo rád bych se bavil o tom, co jsem říkal v úvodu, to znamená o té cestě, o té zítřejší cestě Emmanuela Macrona do střední a východní Evropy. Začnu u vás, paní europoslankyně. Možná bych potřeboval vysvětlit váš pohled, proč se vlastně Emmanuel Macron má potřebu setkávat se zeměmi střední a východní Evropy?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/--------------------Tak především jde o to, že celou tu akci zítřejší organizuje sociálnědemokratický kancléř Rakouska, který de facto pozval jak českého, tak slovenského premiéra a zároveň prezidenta Francie. To není o tom, že by si asi pan prezident Francie vybíral, s kým se sejde v Salcburku na hudebním festivalu. To je o tom, že spíše bych řekla, teď nevím, jak to říct, aby to nevyznělo ironicky, ale trošku mi to připadá jako sociálnědemokratická propaganda před volbami, protože jak v České republice, tak především v Rakousku se konají na podzim volby a pan sociálnědemokratický kancléř to má nahnuté, takže možná jde také o to, aby zapůsobil na své voliče a ukázal Rakousko jako silné, jako Rakousko, které je v kontaktu se svými sousedy a zároveň s těmi, kteří jsou tahouny Evropské unie.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Znamená to, že rozumím vaším slovům tak, že zítřejší schůzka českého premiéra s Emmanuelem Macronem je v zásadě náhoda?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/--------------------Není to náhoda, ale je to podle mého názoru z velké části politické gesto, protože už ve chvíli, kdy se setkáváte s premiérem země, který za 3 měsíce premiérem nebude evidentně v České republice, protože pan Sobotka neaspiruje na obhajobu svého mandátu a zároveň sociálnědemokratický kancléř Rakouska má také velké problémy s tím, aby vůbec zůstal, tak je to možná také velké politické gesto, které nicméně já se domnívám, že nebude nějak zásadní. Každopádně tím nechci říct, že není správné, že se premiér Sobotka setkává s prezidentem Francie, protože určitě musíme spolu navzájem mluvit a Francie je pro nás důležitá země v rámci Evropské unie a pokud se nám podaří některé i možná výroky, které pronesl pan prezident Macron v poslední době, nějakým způsobem dostat do souladu s českými národními zájmy a postoji, tak to bude v pořádku, ale nedělala bych z toho žádné velké divadlo a rozhodně bych to nepřičí..., nebo nechtěla bych, aby to bylo bráno tak, že tím, že tam nebudou premiéři Polska a Maďarska, případně prezidenti, tak že to znamená něco jako dělení té visegrádské skupiny nebo střední Evropy, protože pan, koneckonců pan prezident Macron se s premiérkou Polska setkal a s panem Orbánem se také již setkal.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------My se k těm výrokům dostaneme a dostaneme se i k tomu, co říkáte. Já dám prostor Jiřímu Miholovi. Vidíte to stejně skepticky, protože pan Macron pokračuje potom do Bulharska, do Rumunska, kde se bude potkávat s prezidenty i s premiéry a minimálně na Západě aspoň je v některých denících ta cesta překládána jako jeho cesta na Východ. Jak to vidíte vy?

Jiří MIHOLA, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/--------------------


www.newtonmedia.cz

Tak nebudu se na to dívat skepticky, já jsem optimista, takže se dívám na to s určitou nadějí. Obdivuji tedy paní kolegyni Konečnou s tím, vypadá to, jakoby měla křišťálovou kouli, že říká, kdo premiérem bude a nebude, to já bych si netroufal takhle předjímat. Ale to není teď důležité. Je samozřejmě také otázka, jakou roli hrají ty blízkosti stranické. Ty stranické barvy můžou nějakou roli sehrát, může tam jet podpořit, samozřejmě je to jeden z těch aspektů nebo možných aspektů, ale já si myslím, že Francie jako vlivný člen Evropské unie si uvědomuje, že je Evropská unie, která nemá alternativu v nějaké situaci a že si tady nemůžeme hrát na silný a slabší a vícerychlostní Evropu, že je důležité komunikovat. I v evropské vysoké politice platí, že základem je komunikace, a já to vnímám jako určitý vstřícný krok v tom smyslu, že nejen s naším premiérem, ale také s premiérem Slovenska a také na Balkáně s Rumunskem a Bulharskem bude hovořit, čili vnímám to jako určitou naději, že by mohla ta komunikace skutečně probíhat nejenom mezi Německem a Francií nebo mezi těmi státy, které samy sebe vnímají jako ty nejsilnější a jako to tvrdé jádro, ale že už konečně skončí ta východní Evropa tak nějak odsunutá, oddělená, která potom musí nějakým způsobem na takovou situaci reagovat. Čili dívám se na to s opatrnou nadějí. Ono se ukáže, jestli to není lichá naděje, uvidíme, jak bude francouzský prezident pokračovat, jak skutečně tady toto gesto, dejme tomu, naplní a jak to bude fakticky fungovat.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Já předpokládám, paní europoslankyně, a prosím opravte mě, když jste mluvila o těch výrocích, že mluvíte o tom supermarketu, o tom, jak Emmanuel Macron řekl, že Evropská unie není žádný supermarket. Měla by ta schůzka mimo jiné také jasně stanovit pozice a i pozice Česka, jakým způsobem budeme k Evropě a k dalším integracím přistupovat?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/--------------------No, já když jsem mluvila o tom, že jsem přesvědčena o tom, že pan premiér Sobotka již nebude premiérem, tak jsem o tom mluvila právě v kontextu toho, a nevím, jestli pan kolega Mihola má z koalice nějaké jiné informace, že se u nás premiér změní. A mně na celé té schůzce vadí jedna věc. Já být panem premiérem, tak 3 měsíce nebo 2 měsíce před volbami, kterou Českou republiku čekají, a je úplně jedno, kdo bude premiérem za ty 2 měsíce, nebo je to jedno v tomto kontextu, tak bych si pozvala lídry všech hlavních parlamentních stran k tomu, abych s nima projednala to, co chci panu prezidentu Macronovi nabídnout a co po něm budu požadovat z pozice toho, co potřebuje Česká republika, případně jakým způsobem se postavíme například k tomu, jak se pan prezident Francie o nás vyjadřuje. Ale udělala bych to daleko širší to jednání. Já nemám informace o tom a nevím, jak postupovali v koalici, jestli je projednáno, s čím tam pan premiér jede, jaké závěry by si s tama rád odvezl, případně na co by chtěl pana prezidenta Macrona upozornit, či co mu bude slibovat, jestli to bude to tvrdé jádro evropské integrace nebo to bude nějaká jiná evropská integrace, ale já být panem premiérem, tak v tuto chvíli ve chvíli, kdy vím, že za 2 měsíce ty otěže někdo jiný prostě převezme, tak bych se snažila postupovat tak, aby to mělo minimálně delší trvání ty jeho sliby, než budou ty 2 měsíce, protože tam je velká šance také toho, že to, co se, si dohodne pan premiér Sobotka, nemusí za 2 měsíce platit, což Českou republiku rozhodně nebude dávat do dobrého světla. Na to jsem chtěla upozornit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Já dám prostor vašemu kolegovi panu Miholovi a v zásadě položím otázku, kterou jste vznesla vy, to znamená, máte vy nějaké informace o tom, co tam vlastně Bohuslav Sobotka chce říct a nemělo se o tom jednat v širší, v širším spektru?

Jiří MIHOLA, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/--------------------Tak koaliční rada na tady toto téma, co bude pan premiér řešit s francouzským prezidentem, nebyla. Zkrátka já věřím, že dojde právě i na tady ty, dejme tomu, delikátní nebo složitější problémy, které nám vadí tak, jak nás častovala Francie, a nejen Francie, za nesolidaritu. To je potřeba odmítnout a vyjasnit si právě u kulatého stolu. Já bych chtěl jasně říct, že česká republika je státem, který je solidární, pouze odmítá nefunkční mechanismy jako například kvóty, což se o té nefunkčnosti nemusíme bavit, to se ukázalo samo o sobě a solidární, co se týká evropské bezpečnosti a spolupráce rozhodně jsme a za KDU-ČSL, která je jasně proevropská, říkám, že vidíme Evropskou unii jako jedinou alternativu pro budoucnost Evropy a takto je potřeba se na věc dívat. Nehledět na to, co bude za 2, 3 měsíce pouze, tady se můžou samozřejmě změnit vlády, změnit premiéři, ale jde o dlouhodobé vztahy. A koneckonců i historicky Francie byla nejen významným členem Evropské unie nebo jedním z těch rozhodujících, ale také naším významným partnerem, takže na to bychom měli navázat. A my


www.newtonmedia.cz

jsme zase velmi významně ekonomicky provázáni s Německem, se kterým vlastně ta Francie tu Evropu velmi tak úzce spojenými silami drží, takže měli bysme být součástí opravdu společné silné Evropy.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Tak a pojďme se zastavit u této myšlenky a tím já se vracím v zásadě zpátky ke své původní otázce, protože to byl třeba Robert Fico, který oznámil, že chce, aby Slovensko bylo v tom jádru, aby v zásadě Slovensko nebylo na periferii Evropy. Má Bohuslav Sobotka Emmanuelu Macronovi říct totéž, to znamená my chceme být, pokud bude několika rychlostní, v té, v tom nejrychlejším proudu, paní europoslankyně?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/--------------------No, ono asi nás záleží na tom, co bude znamenat ten nejrychlejší proud. Bude to to, že budeme slepě poslouchat ty velké, to znamená Francii nebo Německo, nebo budeme těmi rovnoprávnými partnery? A to já bych navázala na kolegu Miholu. Pane kolego, vy nejenom, že jste nejednali na koaliční radě o tom, co řekne pane premiér Sobotka zítra v Rakousku prezidentu Macronovi, vy jste po celou dobu vašeho vládnutí vůbec nejednali o tom, jaká je dlouhodobá strategie České republiky v rámci Evropské unie. Vy dodneška nevíte, co chcete docílit ve chvíli, kdy otevřete smlouvy vztahující se k brexitu, které se otvírat budou. Vy v tuto chvíli vůbec netušíte, a když si vezmu ty 3 strany, vy tvrdíte, vy chcete být jako KDU-ČSL k tomu nejtvrdšímu jádru, sociální demokracie netuším, kde zrovna chce být, možná záleží, jestli to říká Zaorálek nebo Chovanec a u hnutí ANO je to asi podle toho, jak se jejich lídr ráno vyspí. To znamená my nemáme dlouhodobou strategii toho, čeho chceme docílit, docílit, to znamená, já bych si představovala, že první si sedne, a teď budu mluvit tak, aby ten vyznělo zcela jasně, první si sednou všechny relevantní politické síly v České republice, které jsou zastoupeny v parlamentu, řeknou si, co bychom rádi otevřeli, jakým způsobem a kde bychom rádi viděli Českou republiku, jestli to bude v jednom z těch 5 scénářů, anebo najdeme ještě nějaké šesté řešení a poté je možné, aby ti představitelé vlády, kteří jsou k tomu určeni, takto komunikovali, ale to prostě neexistuje.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Já rozumím, já dám prostor panu Miholovi, aby mohl na to reagovat.

Jiří MIHOLA, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/--------------------No, mě skoro dojímá tedy ta řeč soudružky Konečné. Prostě jsem netušil, jakou mají komunisti starost o Evropu a Evropskou unii, dosud jsem si toho nevšiml. Já mluvím ne za sociální demokraty, ne za hnutí ANO, já mluvím za KDU-ČSL. A KDU-ČSL se definuje jako jasně proevropská strana, strana, která má v této věci vizi a poctivě se právě tou budoucností Evropské unie zabývá a také zdůrazňuje, že nemáme jinou alternativu. Nemůžeme se ohlížet někam na Východ a nechceme tady čekat na to, až nás ekonomicky převálcují Číňani nebo kdokoli jiný. Čili vidíme Evropskou unii jako záruku bezpečnosti toho evropské prostoru a také ekonomické stability. My v té věci máme jasno a také jsme součástí té velké evropské rodiny lidových stran, která je vlastně takovou stěžejní osou Evropské unie, čili tady skutečně toto neberu vůbec vážně tady to, co říkala paní kolegyně ...

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Rozumím, dám prostor paní europoslankyni ...

Jiří MIHOLA, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/--------------------To možná ona neví co, jak KDU-ČSL pracuje tady s tímto tématem, jaké má vize, to je její problém, já říkám, že cize máme.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Ano, pane poslanče, já vám rozumím, já dám prostor paní europoslankyni, aby na to mohla reagovat. Prosím.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/--------------------


www.newtonmedia.cz

Ta reakce je velmi jednoduchá. Já velmi dobře vím, jak KDU-ČSL reaguje, protože je součástí té velké lidovecké rodiny, která zvolila šéfa komise Junckera, která, do které patří paní komisař, paní, paní Merkelová a další a další politici, kteří podle mě ale nejsou, nejsou tou správnou cestou pro Evropu, protože nechtějí slyšet kritické názory, nechtějí se zabývat, neustále se zabývají tím, jak řešit migraci, nechtějí se zabývat daleko větší ochranou hranic a dalšími a dalšími tématy. Mohla bych tady mluvit o sociální oblasti, o sociálním dumpingu, o tom, co se děje v sociálním spektru a jakým způsobem se Evropa chová vůči svým občanům, když potřebují pomoci a další a další konkrétní kroky, které Evropská lidová strana, které je KDU-ČSL součástí, prostě bojkotuje v Evropském parlamentu, ale i na úrovni Evropské rady a Evropské komise. Prostě vy jste zodpovědní za to, co se v Evropě děje. Možná se vám to líbí, ale mně se to v tuhle chvíli nelíbí. A to netvrdím, že se stále necítím být součástí Evropské unie a nemyslím si, že ten projekt by se nedal realizovat lépe, ale ne s lidma, které vy jste zvolili a ne cestou, kterou vy volíte jako správnou.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Tak, pane Miholo.

Jiří MIHOLA, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/--------------------No, já naprosto musím odmítnout tady tu paušalizaci. To je úplně neuvěřitelné prostě všechny dávat jakoby do jednoho pytle s prominutím. My jasně se vymezujeme vůči některým nesmyslům, jak jsem říkal třeba ty kvóty, které se ukázaly jako nefunkční. Samozřejmě, že i já tvrdě kritizuju, není možné, aby byla dvojí kvalita potravin, abych si já nakoupil něco jiného v Německu a něco jiného u nás. A bez ohledu na nějakou kupní sílu. Není samozřejmě dobře z dlouhodobého hlediska, má-li být celý ten evropský prostor stabilní a funkční, aby byly tak obrovské rozdíly ve výplatách prostě a to i třeba ve firmách, které zahraniční firmy, které jsou u nás, anebo když naši lidé pracují v zahraničí. Prostě ty problémy nepochybně jsou. O restartu Evropské unie samozřejmě se mluví z mnoha stran, ale já jen zdůrazňuji, že Evropa nemá alternativu, že v sebezáchovném pudu se musí poctivě těmito otázkami zabývat a říci, že prostě všichni to nezvládají a tak je nesmysl. Já si nevšiml, že by totiž zejména komunisté, ty vždycky jenom kritizují a nepředvedli nikdy, nikdy nic pořádného ani předtím ani v současnosti, tak já vlastně nevím vůči čemu a jak se vymezují. Já si myslím, že ty Evropské lidové strany mají řadu vynikajících osobností také a ty ekonomické výsledky o tom hovoří. Já myslím, že bysme si z mnohého mohli vzít příklad. Ale to neznamená, že tady nejsou ty kritické akcenty. Samozřejmě nechci žádnou několikarychlostní Evropu a tvrdím, je v zájmu Evropy celé, aby pracovaly ty silnější státy s těmi slabšími tak, aby tady byl stabilní ekonomický prostor a samozřejmě, abysme společně řešili také tu aktuální otázku bezpečnosti a plnili si své závazky a nevymýšleli nesmysly.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Rozumím, rozumím. Tak já myslím, že vaše stanoviska jsou poměrně jasná, uvidíme, co přinese zítřejší schůzka a myslím si, že prostor na debatu právě o těch tématech ještě bude. Já vám oběma děkuju, že jste byli se mnou v Událostech, komentářích. Díky, mějte se hezky, na shledanou.

Jiří MIHOLA, předseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/--------------------Hezký večer.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/--------------------Děkuju za pozvání a hezký večer.

100 dnů Emmanuela Macrona21.8.2017 ČT 24 str. 08 21:31 Horizont

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka--------------------


www.newtonmedia.cz

Jeho hvězda zazářila nečekaně. A o to víc. Když se Emmanuel Macron v květnu stal nejmladším prezidentem Francie, očekávání byla obrovská. Do jisté míry je i naplnil. Dokázal znervóznit Donalda Trumpa, splnit některé zásadní předvolební sliby i navrátit zemi lesk za hranicemi. Jenže doma jeho popularita klesá. 100 dní v Elysejském paláci zkoumala Kateřina Etrychová.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Kdysi ho jedna obdivovatelka nazvala novým Napoleonem. Nic nenamítl. Emmanuel Macron má s legendárním císařem společného dost. Ať už nízký věk, smysl pro humor, nebo zvyk, který vetkl i svému úřadu. Dělat věci po svém.

Stéphane ROZES, politolog, Sciences Po / HEC--------------------Pro naše přátele v zahraničí, média a komentátory se Francie vrací do hry.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Hned po pěti týdnech ve funkci rázně vyřešil první větší problém. Okamžitě nahradil ministry spojené s centristickou stranou MoDem, podezřelou z fiktivního zaměstnávání členů v Evropském parlamentu. Pak došlo na slibované reformy.

Michel PEROTTINO, politolog, Fakulta sociálních věd UK--------------------Šel jinou cestou, to znamená rychlou, velmi svižnou. Aby se hned pokud možno schvalovaly ty základní, základní věci. Jako ten zákon o /nesrozumitelné/ politického života. Nebo vlastně ta, ten habilitační zákon, který umožní vládě změnit, změnit zákoník práce.

Christophe CASTANER, mluvčí francouzské vlády--------------------Nehorší by bylo zanechat dojem, že se nic neděje.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Právě změny ale začaly hnát Macronovu popularitu k zemi. V srpnu by ho volilo už jen 36% Francouzů. Od dob zvolení Jacquese Chiraca nejhorší výsledek. Lidem vadilo zmrazení mezd státních zaměstnanců i nevídaná situace. Hádka s šéfem armády o vojenský rozpočet. Generál Pierre de Villiers z funkce odešel.

Michel PEROTTINO, politolog, Fakulta sociálních věd UK--------------------Což se dá například přičítat tomu, jakým způsobem funguje nový prezident. Já rozhodnu a nebo rozhoduju a vy prostě děláte, co já říkám.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Macron navazuje vztah s armádou těžko. Když dorazil na vojenskou základnu, v /nesrozumitelné/, v uniformě pilota, lidé ho posměšně srovnávali s Tomem Cruisem ve filmu Top Gun.

Michel PEROTTINO, politolog, Fakulta sociálních věd UK--------------------Tam je základní problém u Macrona. Předchozí prezidenti všichni buď byli vojáci nebo prošli, minimálně prošli, vojenskou základní službou. I Hollande. Jo, takže to je vlastně první prezident republiky, který toto neprožil.


osoba--------------------


www.newtonmedia.cz

Přinesla jsem šálu i pro Emmanuela!


Thierry-Paul VALETTE, autor petice proti oficializování titulu první dámy--------------------Nejsou žádní lidé, kteří by byli nad jinými jen proto, že jsou něčími manželkami.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Co se nedaří Macronovi doma, dohání v zahraničí. Americký časopis /nesrozumitelné/ ho dokonce vyhlásil nejvlivnějším člověkem světa do 40 let. Během tří měsíců se setkal se všemi klíčovými lídry. Angelu Merkelovou přiměl mluvit francouzsky.


Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Vladimira Putina přijal okázale v sídle králů, ve Versailles. A už v červnu, kdy Spojené státy odmítly klimatickou dohodu, dal Donaldu Trumpovi najevo, že mu bude klidně čelit. Anglicky a jeho vlastním heslem.


Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------S Trumpem se později utkal i v jeho tradiční disciplíně. Ve stisku ruky. V Paříži si pravicemi potřásali neuvěřitelných 29 vteřin.

Stéphane ROZES, politolog, Sciences Po / HEC--------------------Obhlédne si osobu, s kterou mluví, v jejích jednotlivostech, v jejím statusu, a zároveň jí vysílá zprávu.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------Cestu, jak dobře komunikovat také s novináři ale Macron stále hledá. Často si pozornost médií užívá, čímž se baví satira.

osoba--------------------Jsme tu jen proto, abychom se setkali s přáteli.

osoba--------------------S přáteli z hereckých kruhů? S režiséry?

osoba--------------------Ne, s našimi hlavními podporovateli v kampani: s fotografy a paparazzi.

Kateřina ETRYCHOVÁ, redaktorka--------------------


www.newtonmedia.cz

Na druhou stranu jeho tým nezvykle pečlivě selektuje zpravodaje, které s prezidentem pustí na cesty. A novináři už kvůli tomu sepsali i petici. Kateřina Etrychová, Česká televize.

SLÁVKA21.8.2017 Týden str. 77 MONOSKOP

Jaromír Slomek

POD LUPOU

Tak jí říkali přátelé staří i noví, málokdo z nich věděl, že byla vlastně Jaroslava. Sám jsem vdovu po slavném novináři oslovoval „paní Peroutková“.

Poznal jsem ji, roztomilou a vtipnou starou dámu, až po roce 1989, kdy se natrvalo vrátila do Prahy z amerického exilu. Měla kouzlo bezprostřednosti a už při druhém setkání se člověku zdálo, že se s ní zná dlouhá léta. Hostívala obvykle sklenkou sherry, někdy whisky.

Zajímal mě Ferdinand Peroutka, takovým otázkám se nebránila, v nostalgii se však neutápěla. „Měli jste v Americe auto? Jaký byl řidič?“ – „Měli, ale řídila jsem já.“ – „Chodíval se dívat na nějaká sportovní utkání? Na hokej třeba?“ – „Ne, chodil na box.“ – „A vy s ním?“ – „Já jen jednou, to mi stačilo.“

Přepokládal jsem, že jí manžel vyprávěl o Karlu Čapkovi, a proto jsem se jednou osmělil: „Paní Peroutková, vy jste možná poslední na světě, kdo to ví…“ – „Ano? Neříkejte! A co by to mělo být?“ – „Bylo manželství Karla Čapka platonické?“ Pobavený úsměv: „Aha, vy chcete vědět, jestli bylo konzumováno.“ – „No jo, tak to říkají právníci.“ – „Tedy jestli spolu spali?“ – „Ano,“ zamumlal jsem v rozpacích. „Tak to nevím,“ triumfovala pobaveně.

Ve staré vlasti se obdivuhodně rychle aklimatizovala. Spřátelila se s Ludvíkem Vaculíkem a jeho manželkou, věkem jim blízká, ráda však hovořila i s lidmi výrazně mladšími. Zajímala se o jejich práci, záliby i rodinné trampoty. Nikdy nementorovala. Když jsem ji přivedl na Fakultu sociálních věd, uvítala příležitost povídat si s dvacetiletými studenty žurnalistiky. Byli okouzleni jejím šarmem a humorem – náhle jim došlo, že od Peroutkových dob je nedělí nepřekonatelná časová propast.

„Díváte se na filmy pro pamětníky?“ zněla jedna z mých naivních otázek. „Ani ne. Mě zajímá spíš to, co mi za těch čtyřicet let uteklo.“ – „Myslím, že o nic opravdu důležitého jste nepřišla.“ – „Nejzábavnější je normalizační tvorba!“ – „Jak to?“ – „Sleduji třeba Třicet případů majora Zemana a královsky se bavím.“

V domově pro seniory v Mnichovicích, kde 13. srpna v 94 letech zemřela, byla v posledních letech odkázána na péči personálu, sil ubývalo. Při první návštěvě jsem ji nakrmil po lžičkách laskonkou, přišla jí k chuti. „Děkuji, bylo to velmi milé,“ usmála se vděčně. Já děkuji, paní Peroutková, bylo.

**

Foto autor| Foto: Karel Šanda, Outnow.ch, Profimedia, archiv

Šéf rozhlasu rozdával ceny s dezinformátory? Děkuji mu, jen houšť, podpořil ho Jandák

21.8.2017 lidovky.cz str. 00 Zprávy / Domov Lidovky.cz, Jan Horák

Byla účast generálního ředitele Českého rozhlasu v porotě novinářských cen rozdělovaných představiteli dezinformačních webů v pořádku? Od kontrolního orgánu rozhlasu se veřejnost oficiální stanovisko nedozví. Rada Českého rozhlasu se k problému odmítla postavit. Někteří mediální analytici přitom upozorňují, že šéf média veřejné služby by se měl takovým aktivitám vyhýbat.

„Po diskuzi převážil mezi radními názor, že úkolem Rady Českého rozhlasu je posuzovat činnost generálního ředitele uvnitř rozhlasu, nikoli vně této instituce,“ přiblížil serveru Lidovky.cz výstup z rady její místopředseda a tiskový mluvčí Jiří Vejvoda. Rada se rozporuplným angažmá ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala zabývala na svém předposledním jednání.


www.newtonmedia.cz

Zavoral na sebe obrátil pozornost koncem června, kdy se rozdávaly Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku. Cenu ustavila Asociace nezávislých médií, u jejíhož zrodu byli přední čeští dezinformátoři. Asociaci tak spoluzaložili třeba správce jednoho ze stěžejních prokremelských webů New World Order Opposition Jan Korál či Ondřej Geršl z další proruské platformy AC24. Zmíněné projekty stojí na práci s dezinformacemi, publikování neověřených či smyšlených zpráv sloužících především k podpoře politiky ruského prezidenta Vladimira Putina.

Šéf Českého rozhlasu byl jedním z porotců ceny. Spolu s ním zasedli v hodnotící komisi například bývalý policejní prezident (a předseda asociace) Stanislav Novotný či šéfredaktor deníku MF DNES Jaroslav Plesl. Diskusi vyvolala především účast Zavorala. Český rozhlas jako médium veřejné služby reprezentuje novinářské profesní standardy, které jsou přitom v přímém rozporu s postupem zmíněných dezinformačních webů. Podle odborníka se rada zachovala alibisticky

Vyvstává tak otázka, do jaké míry ředitel Zavoral svou účastí v porotě zmíněné proruské platformy a styl jejich práce legitimizoval. Odpověď na tuto otázku však veřejnost od kontrolního orgánu Českého rozhlasu neuslyší. „Dospělo to k závěru, že na té věci neshledáváme nic k řešení, protože podle zákona je naším úkolem řešit to, co pan ředitel dělá v rámci instituce,“ poznamenal místopředseda rady Vejvoda.

Mediální analytik Jan Potůček soudí, že rada se ve svém postoji zachovala alibisticky. Podle jeho mínění by bylo na místě, aby k této problematice postavila zpříma. „Prodiskutovat, zda-li to je pro Český rozhlas dobře, nebo špatně, že je generální ředitel v takové porotě, a zaujmout nějaké stanovisko, které jasně vyjadřuje názor rady,“ nastínil ideální scénář serveru Lidovky.cz s tím, že ideální by podle něj bylo doporučení Zavoralovi se takových aktivit propříště zdržet.

Server Lidovky.cz chtěl generálního ředitele s výstupem z rady konfrontovat, ale Zavorala nezastihla. Je na dovolené. Nicméně už dříve se vyjádřil, že své angažmá v porotě vnímá jako potřebné. „Účastním se akce z důvodu, že nemám rád, když se staví bariéry mezi médii, ale naopak by měla vzniknout nějaká míra komunikace,“ sdělil už dříve serveru aktualne.cz, jenž na Zavoralovu účast v porotě upozornil. Bylo to podruhé za sebou, co se šéf rozhlasu v porotě této ceny objevil. ‚Je to chyba ředitele‘

Podle Potůčka by si měl ředitel Zavoral podobné aktivity příště odpustit, protože mohou ublížit dobrému jménu Českého rozhlasu. „Je to jeho chyba. Je možné, že to pojal jako svou osobní účast, do které nechtěl zatahovat Český rozhlas, ale prostě je ve funkci generálního ředitele a nezbaví se ji po dobu, co jí vykonává. A podle toho se musí chovat,“ poznamenal bývalý redaktor týdeníku Reflex nebo zakladatel webu o médiích digizone.cz.

Někdejší dlouholetý pedagog Fakulty sociálních věd Milan Šmíd se staví ke „kauze“ Zavorala mírněji. Jakkoliv připouští otázku morálního rozměru jeho účasti v takové porotě, s výsledkem jednání rady rozhlasu na toto téma souzní. Její zdrženlivost je prý na místě. „Účast pana ředitele v této porotě nijak neovlivnila práci média veřejné služby. Myslím si, že rada rozhodla správně,“ sdělil serveru Lidovky.cz Šmíd.

Krameriova cena za nezávislou žurnalistiku má podle jejích zakladatelů sblížit novinářský hlavní proud a alternativu. Reflektuje však i nezávislé výstupy novinářů z mainstreamu. Letos ocenění obdržel například investigativní reportér Stanislav Motl, politolog Zdeněk Zbořil či blogger Ladislav Větvička. Loni odešli s cenou třeba Tomáš Hauptvogel z televize Prima nebo Tereza Spencerová z Literárních novin. Potřebujete ráno získat rychlý přehled? Objednejte si náš nový newsletter

URL| http://www.lidovky.cz/rada-cro-neresila-ucast-zavorala-na-dezinformacnich-cenach-pnx-/zpravy-domov.aspx?c=A170818_170047_ln_domov_jho

Nedokážu dlouho sedět na jednom místě21.8.2017 Překvapení str. 18 Ze života


www.newtonmedia.cz

„Cestování zabíjí předsudky, bigotnost a úzkoprsost. Mnoho lidí je právě z těchto důvodů má nutně zapotřebí. Obecně nás povzbuzuje k vyplutí na širé moře, k bádání, snění a objevování,“ řekl Mark Twain. Miluju cestování, je to můj život.

Hned první čtyři roky po narození jsem strávila mimo svou domovinu, v malé vesničce Schöfweg blízko Bavorského lesa. Mojí nejlepší kamarádkou byla dcera místního řezníka, spolu jsme chodily pro mléko s bandaskou do kravína a na naše oblíbené místo na náměstí u kostela, kde jsme okukovaly svatby. Když nevěsta a ženich podle zvyku házeli marky, my je sbíraly do kloboučku a pak jsme si šly koupit něco do obchůdku. Do školy jsem sice nastoupila už v Praze, ale ne nadlouho. Celé mé dětství bylo jedno velké dobrodružství, o kterém se mnohým dětem ani nesní.

Večírek s lidožrouty

Moje maminka, zpěvačka Zuzana Stirská, mě s sebou brala po celém světě. Byly jsme spolu v Mexiku, Americe, Austrálii, Karibiku. „Byla jsi hodná, mohla jsem se na tebe spolehnout. Dala jsem ti večer pohádku od Disneyho na pokojík a šla jsem zpívat,“ vyprávěla mi máma. Já si to tehdy užívala, hrála jsem si na dospělou. Když jsme se plavily na zaoceánské lodi, tykala jsem si dokonce s kapitánem. Vyzval mě k tanci, a já si připadala jako hvězda. Matnou vzpomínku mám i z pobytu na Nové Guineji, tam to ale byla jiná. Vybavuji si, že naši loď doprovázeli tmaví lidé s neuvěřitelně bílými zuby. Pluli na malých dřevěných loďkách, přičemž vzrušeně pokřikovali a zpívali. Na ostrově pak kolem mě tancovala banda domorodců, dřívějších lidožroutů, a já se děsně bála. Aby také ne, všude kolem se povalovaly lebky. Ale náčelník byl ze mě úplně nadšený. „Všichni tě neustále štípali do tváře a pochvalovali si, jaká jsi malá a hezky bílá. Ty jsi ale celou dobu brečela a já tě mačkala k sobě, aby mi tě nesežrali,“ říkala mi nedávno máma, a mně došlo, že všechny tyhle zážitky mi pomohly fungovat v měnícím se prostředí. Chuť objevovat nová místa, lidi, a hlavně nesedět příliš dlouho na jednom místě ve mně zůstala. I v mých osmadvaceti letech mě to pořád někam táhne a neustále mám všude vylepené mapy. Dobře tak vidím, kde všude jsem ještě nebyla. Míst, která už jsem viděla, je na té mapě také dost a mé zážitky by vydaly na román. Tak třeba jednou v Číně mně a kamarádce ujel autobus, a neměly jsme se jak dostat do města. Nakonec jsme nasedly do auta k pánovi, který tam vezl prasata na porážku. Moc příjemný pocit to tedy nebyl, ale co jsme mohly dělat?

Ignorovali mě, protože jsem žena

Prekérní situace nastala v Maroku, kde jsme měli konflikt s místními zaměstnanci z podzemní garáže, protože jsme naším velkým autem nemohli vyjet kvůli sníženému podhledu. Já měla super řešení, které jsem se zaměstnancům snažila sdělit. Domluvím se pěti světovými jazyky, francouzsky jsem uměla nejlépe z naší party - ale protože jsem žena, nikdo z nich mě nebral na vědomí, vyloženě mě ignorovali. Byla to děsná fraška! Doporučovala jsem jim, aby na chvilku zablokovali vjezd, protože ten byl vyšší, a nechali nás projet. Oni nám ale zcela vážně nařídili: „Sundejte si kola z auta!“ „To bychom pak asi auto museli poponášet,“ hrála jsem si na „blbou“. Po dvou hodinách udělali přesně to, co jsem navrhla, a my se dostali ven. Než by tu ale místní dali na názor ženy, radši by snad ty garáže zbourali. Z takového zážitku si ale nic nedělám, jiná země, jiný mrav. Sjezdila jsem spoustu zemí a všude jsem našla dobré lidi, stejně jako různý způsob myšlení.

Na svatbu za čínskou „sestrou“

„Kde se ti líbilo nejvíc?“ ptají se mě lidé často, a já ráda přiznávám, že za svůj druhý domov po naší republice považuji Čínu. Je to nádherná a rozporuplná země. Jsou tam hory, jezera, lesy, pláže, úžasné jídlo a mám tam fajn přátele. Přestože první jízda v narvaném pekingském metru pro mě byla šokem, Peking zbožňuju. Žila jsem tam rok přímo v čínské rodině, když jsem v sedmnácti studovala jazyk na čínské střední škole. Nosila jsem dokonce i uniformu. Ještě jednou jsem se tam pak vrátila na roční stipendijní pobyt, už jako vysokoškolačka. No a letos tam jedu potřetí. Na pravou čínskou svatbu mé čínské „sestry“. Ve stejném městě, ale na míle vzdálení

„Co na tom cestování pořád máš?“ ptával se mě můj bývalý přítel. Chodili jsme spolu dlouho, jenže místo svatbou skončil náš vztah rozchodem. Spoustu věcí jsem chtěla prožívat s ním, ale nebyli jsme stejně nastaveni. Kvůli němu jsem si na čas cestování odříkala, pak jsem však „prolomila hráz“ a odjela na rok právě do Číny. „Bylo to nejtěžší rozhodnutí, které jsem kdy musela udělat, ovšem nelituju,“ říkala jsem mamince. Nakonec jsme se rozešli až dva roky po mém návratu. Žili jsme na stejném kontinentu, v jednom městě - a přitom od sebe na míle vzdálení. Po rozchodu jsem si sepsala seznam věcí, které jsem vždy chtěla dělat, a nyní si z něj jednu položku po druhé plním. Vím, že láska a vztahy jsou v životě důležité, a nezapomínám na to.


www.newtonmedia.cz

Právě teď se v mém životě objevil někdo, koho jsem potkala na cestách a tak nějak jsem na něj nikdy úplně nezapomněla. A on na mě taky ne. Tak uvidíme…

Čeká mě kulturní šok

Kromě toho, že mám spoustu plánů a pořád sbalený kufr, jsem také věčná studentka. Vystudovala jsem obor anglistika - amerikanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a nedávno jsem dokončila magisterské studium na Fakultě sociálních věd UK v oboru mediálních studií. A jelikož stále „nemám dost“, zažádala jsem si o stipendium na University of Malaya, nejstarší a nejprestižnější univerzitě v Malajsii. Uchvátil mě magisterský program zaměřený na kulturu, politiku a ekonomiku ASEAN, tedy organizace pro jihovýchodní Asii. V Malajsii jsem byla jen jednou, konkrétně v Kuala Lumpuru, a ta země mě „dostala“. Snoubí se v ní moderní tvář Asie a exotično. Těším se na kulturní šok a jsem z toho příjemně napjatá, svěřila jsem se doma. Líbí se mi ta pestrost a fakt, že tam odlišní lidé dokážou vedle sebe normálně žít. Navíc se odtamtud dá letět za pár korun do Indonésie, na Filipíny nebo do Vietnamu. Zatím ještě zařizuji poslední věci, ale věřím, že to vyjde a za pár týdnů poletím vstříc novému dobrodružství. A na své mapě si zase odškrtnu pár krásných míst, která jsem navštívila, zažila a pochopila. Život je věčná cesta a já po ní jdu moc ráda.Vicky Hädler, Praha

O autorovi| Připravila: Šárka JansováFoto autor| Foto: archiv čtenářkyFoto popis| Promoci po ukončení studia oboru anglistika - amerikanistika na FF UK jsem oslavila v roce 2015 s maminkouFoto popis| Do zoo v Pekingu jsem se vypravila v roce 2014 s místními dětmi, které jsem učila angličtinuFoto popis| V Číně je krásně, navštívila jsem i rýžové terasy Longji v provincii Guangxi

USA pozastaví v Rusku vydávání turistických víz21.8.2017 ČRo Plus str. 03 21:10 Den v 60 minutach

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka--------------------Spojené státy od středy do 1. září pozastaví Rusům vydávání všech typů nepřistěhovaleckých víz. Pak je až do odvolání budou vydávat jen v Moskvě. Oznámilo to dnes na svém webu americké velvyslanectví v Moskvě. Amerika tak reaguje na nedávné ruské nařízení omezit personální stav amerických zastupitelských úřadů v Rusku. Jde o další ochlazení v rusko-amerických vztazích? A jak do už tak houstnoucí atmosféry zasáhne nově jmenovaný ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatoly Antonov? To je téma pro politického geografa Martina Riegla z Institutu politických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy, kterého zvu do vysílání. Dobrý večer.

Martin RIEGL, politický geograf, Institut politických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy--------------------Dobrý večer přeji.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka--------------------Anatoly Antonov je označován za stoupence tvrdé linie ve vztazích se Spojenými státy. Co se tedy teď dá od jeho aktivity či angažmá s ohledem na rusko-americké vztahy očekávat?

Martin RIEGL, politický geograf, Institut politických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy--------------------Tam jedna otázka je, že on samozřejmě nastupuje v době, kdy ty vztahy jsou poměrně zjitřené, svou roli v tom sehrál i předchozí velvyslanec kvůli svým vazbám na okolí prezidenta Trumpa, což část establishmentu nesla velmi nelibě. Poukazovala na to média. A nicméně stále musíme velvyslance jakéhokoli státu vnímat jako reprezentanta státu. Není to autonomní figura, která by definovala vlastní zahraniční politiku, ale je v té pozici, aby tlumočil asociální linii státu.


www.newtonmedia.cz

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka--------------------Čili jaký vzkaz tím nebo vyslalo tím Rusko nějaký vzkaz, že tou osobou velvyslance bude právě Anatoly Antonov, jakkoli se tedy o něm spekulovalo od té doby, co skončil jeho předchůdce Sergej Kisljak v červenci?

Martin RIEGL, politický geograf, Institut politických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy--------------------Pokud bysme to chtěli vnímat v této symbolické rovině, tak asi ano, on opravdu patří spíše mezi ty jestřáby. Je to velmi zkušený kariérní diplomat, který na ministerstvu zahraničí nastupoval ještě v éře Sovětského svazu v sedmdesátých letech, respektive v konci. V poslední době působil jako náměstek ministerstva obrany, než se vrátil zpátky do funkce na ministerstvu zahraničních věcí. Je na sankčním seznamu Evropské unie, Kanady, kvůli své roli na Krymu. Ostře kritizoval Západ, kvůli tomu, dle jeho názoru Západ se aktivně podílel na /výpadek signálu/ na Ukrajině. Takže v tomhle tom ohledu je to opravdu, patří mezi ty jestřáby. To je vnímán na Západě. A pokud Moskva takhle myslela, tak to tak můžeme vnímat i my.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka--------------------Čili v té symbolické rovině půjde opravdu o jaksi úplně jinou persónu, než byl právě předchůdce Sergej Kisljak, o kterém jste už říkal to, co je tedy, čím proslulý, že měl ty blízké vztahy s Donaldem Trumpem údajně tedy jeho administrativou?

Martin RIEGL, politický geograf, Institut politických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy--------------------No, on měl blízké vztahy s okolím prezidenta Trumpa, nicméně ten v té době byl teprve nebo respektive oznamoval svoji kandidaturu. Ale on neměl, řekněme, úzké vazby na stávající, stávající vládu, stávající administrativu. Tak to je trošku, trošku něco jiného. Nicméně už za předchozího velvyslance se ty vztahy poměrně ostře vyostřily, už byly vyostřené za prezidenta Baracka Obamy předtím. A spíše bysme mohli říci, že se nenaplnilo to očekávání, že s nástupem prezidenta Trumpa dojde k nějakému vylepšení zásadnímu, že dojde k nějakým líbánkám. Tahle ta představa byla poměrně naivní a myslím si, že málokdo, kdo opravdu se zabývá geopolitikou, toto očekával. Takže spíš teď bude pokračovat ten trend ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka--------------------Promiňte a co očekáváte nyní? Protože teď se vlastně ty vztahy, alespoň i podle tvrzení ruského ministerstva zahraničí po schválených dalších sankcích proti Rusku ocitly v těch neprozkoumaných vodách. A není tu prostor pro zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Teď tedy americké velvyslanectví oznámilo, že pozastavují Rusům vydávání nepřistěhovaleckých víz. Je to v reakci opět na to, že Moskva nebo Rusko si vyžádalo snížení těch amerických diplomatů, promiňte? Tak teď je tu vlastně přestřelka jeden na druhého. Jak vy to vnímáte? Jak to půjde dál?

Martin RIEGL, politický geograf, Institut politických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy--------------------Je to taková série, série vymezování se vlivu. On už ministr zahraničí Lavrov na ten krok v podstatě omezení té konzulární činnosti reagoval s tím, že Rusko k odvetnému opatření nepřistoupí, že v podstatě nechce, nechce sankcionovat občany USA.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka--------------------Vybíjet si vztek doslova. Očekáváte, že skutečně to tak bude, nebo Kreml nějaké opatření přece jen učiní?

Martin RIEGL, politický geograf, Institut politických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy--------------------Je možné, že nějaké opatření učiní, ale jako myslím si, že není nutné, aby opravdu sáhnul k omezení konzulární činnosti na území Spojených států. Přece jenom o ta víza žádají, žádají byznysmeni, žádají o ně turisti, což s sebou samozřejmě nese příliv investic, nese to spolu, spolu příliv peněz z turistů, takže to je spíš v zájmu Ruské federace, aby tady ty peníze přicházely dál. Jediná v podstatě možnost, na kterou současní velvyslanci nebo budoucí velvyslanec může hrát, je, že bude akcentovat potřebu spolupráce mezi Spojenými státy a Ruskou


www.newtonmedia.cz

federací. Oba /výpadek signálu/ mezinárodnímu terorismu a to je taková karta, na kterou on určitě bude sázet a s kterou se tam bude snažit vstupovat do jednání při navazování styků ve Washingtonu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka--------------------Budeme to nadále sledovat i s politickým geografem Martinem Rieglem z Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji vám, na shledanou.

Martin RIEGL, politický geograf, Institut politických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy--------------------Já děkuji. Hezký večer.

Kvalita vysokých škol21.8.2017 ČRo Plus str. 01 12:30 Radiofórum

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Uchazeči o studium na vysokých školách mají poslední možnost podat přihlášku na nadcházejí akademický rok. Loni univerzity přijaly 224 tisíc přihlášek, z toho 10500 na soukromé školy. Zástupci vysokých škol a odbory požadují, aby vysokoškolský rozpočet pro příští rok zahrnoval slibované 4,5 miliardy korun navíc, pokud s požadavky neuspějí, jsou připraveni v září a říjnu k nátlakovým akcím, může dokonce dojít ke stávce a tedy k posunutí začátku semestru. Ministerstvo financí zatím počítá s růstem pouhých 100 milionů korun. A tak se vás dnes ptáme, je v Česku podle vás nadbytek vysokých škol vzhledem k počtu obyvatel? A měly by být přijímací zkoušky povinné na všechny obory? A jak se podle vás mění kvalita vysokých škol? Potřebuje škola studenty a nebo studenti školu? To jsou otázky a vaše názory na ně nám můžete telefonovat. Telefonní číslo do studia Radiofóra je 221552777. Můžete psát i na náš Twitter a také na Facebook i na web Českého rozhlasu Plus. Příjemný poslech vám přeje Věra Štechrová. A naším hostem je dnes profesor Jan Lata, rektor Ostravské univerzity a místopředseda České konference rektorů, dobrý den.

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Dobré odpoledne.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Pane profesore, platí stále rozhodnutí, že školské odbory a zástupci vysokých škol a Asociací ve vzdělávání uspořádají 1. září protestní akci proti platům učitelů v regionálním školství a také na vysokých školách?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Já bych to trošku rozdělil. Regionální školství a vysoké školy. 1. září bude schůzka, na které se dohodnou případné další akce. Co se týče vysokých škol, tak my čekáme na rozhodnutí ministerstva financí, které bude známo až koncem srpna. A začátkem září se sejdeme a podle toho výsledku, jak bude upraven rozpočet pro veřejné vysoké školy pro příští rok, tak se rozhodneme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A máte nějaké informace o tom, jak probíhají ta jednání s ministerstvem financí, poslední částka navrhovaný byla, tuším, 100 milionů korun od ministerstva financí a vysoké školy chtěly, tuším, minimálně 2 miliardy korun.

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Těch 100 milionů, upřímně řečeno, by neřešilo téměř nic, nechci říct, že nic, ale téměř. A naši zástupci jednají s ministerstvem financí, pokud mám informace, tak spíš optimističtější, ale opravdu teď ještě není, není čas na to,


www.newtonmedia.cz

abychom přijali nějaké definitivní rozhodnutí, bude potřeba počkat až na návrh ministerstva financí, který bude předložen k 1. září.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Přesto, pokud plánujete na září protesty, musíte už tušit, jak by měly vypadat, počítáte tedy i s tím, že byste třeba neotevřeli vysoké školy, že by semestr nezačal?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Tak je to jedna z možností, jak jsem říkal, my se sejdeme začátkem září. Česká konference rektorů a podle výsledku toho jednání se rozhodneme, je to jedna z možností, protože faktem je, že v tuto chvíli je nejméně peněz na studenta v České republice, od vzniku vlastně České republiky, což je absurdní, protože zvláště v posledních letech ekonomice se daří, my jsme před několika lety, když byla krize, byly ochotni přistoupit na to, že peněz bude méně, že se nebudou zvyšovat, že budou určité restrikce, ale bohužel my dostáváme stále stejně málo peněz a v situaci, kdy je dobře a ekonomicky nevím, jak moc ještě může být lépe, tak stát, který zdůrazňuje důležitost vzdělávání, tak si myslím, že si nemůžeme dovolit se k veřejným vysokým školám nebo k vysokým školám chovat tak, jak se chová. To znamená, je to jedna z možností, jestliže těch peněz bude málo, tak budeme muset zkrátit výuku, to znamená, na odložení začátku semestru zimního.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A kde ty finance vlastně nejvíce schází, na co by šlo to případné navýšení?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Především na platy, na platy, ať začínajících učitelů na vysokých školách a nakonec i docentů a profesorů, jenom pro příklad, jestliže k nám nastoupí absolvent po vysoké škole jako, jako...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Odborný asistent.

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------...asistent, odborný asistent, tak jeho plat je 18500 korun, jestliže má pedagogickou, jestliže má hodnost vědeckou, to znamená PhDr., tak se zvyšuje o několik málo tisíc. A vzhledem k tomu, že my bychom rádi, aby naše děti učili ti nejlepší pedagogové, tak z jejich čísel je patrné, že, patrně ti nejlepší pedagogové nebo nejlepší nepůjdou do veřejné vysoké školy, nepůjdou na univerzity. Naše univerzita má také lékařskou fakultu, tak jako, jako 1 ze 4 univerzit v České republice. A jestliže absolvent lékařské fakulty nastoupí na lékařskou fakultu jako učitel, tak má podstatně méně, než když nastoupí do jakékoliv nemocnice. To znamená, ono to výhledově může ohrožovat výuku na univerzitách i do budoucna, jestliže my nebudeme mít dobré pedagogy, do budoucna nebudou dobří studenti, nebudou dobří lékaři, bude to takový začarovaný kruh, to znamená, nejvíce, nejvíce peněz, které postrádáme, jsou na platy učitelů. A s tím možná souvisí i stipendia právě PhDr. studentů, protože každá vysoká škola musí dělat vědu, dělá vědu, tu lépe, tu hůře, ale věda je nezbytnou součástí prací na univerzitě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A s tím právě souvisela moje další otázka, do jaké míry je možnost, řekněme, vylepšit si plat pomocí různých grantů a pomocí různé vědecké práce, na kterou právě přicházejí granty. U těch doktorandů to rozhodně možné je?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Je, ale to jsou, jednak je to trošku nesystémové, my voláme po tom, aby pokud možno co nejvíce peněz bylo institucionálních, to znamená, aby ta instituce věděla, kolik, kolik peněz mít bude. Ty granty v naprosté většině případů jsou krátkodobé a navíc vyžadují i určitou zkušenost z minulosti, takové skutečně granty, které už mají


www.newtonmedia.cz

význam, tak vyžadují určitou práci zatím vědcem, což ti mladí lidé pochopitelně nemají šanci, oni dostávají, dejme tomu, pokud jsou schopni, tak malé granty, ať od školy nebo v našem případě třeba z Moravskoslezského kraje. Ale skutečně velké granty vyžadují už mít něco za sebou. A mladý člověk nemůže mít žádnou vědeckou práci za sebou. A i když, ještě, abych to dokončil, i když granty získávají, tak to navýšení v průměru, třeba na naše školy, je to několik tisíc, že, není to, nejsou to žádné skokové peníze.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Nás teď poslouchá pan, paní Magdalena Westman, která, dobrý den.

posluchačka--------------------Dobrý den, dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Vy jste vystudovala vysokou školu?

posluchačka--------------------Já jsem pořád ještě ve stavu, ve svém pokročilým věku, jedný vysoký školy, no.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A jaká je podle vás...

posluchačka--------------------Teď ji mám na nějakou dobu přerušenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A jaká je podle vás kvalita vysokoškolských učitelů?

posluchačka--------------------No, tak to si myslím právě, že strašně kolísá jakoby, to je moje osobní zkušenost, jako to úplný, jako boží požehnání, když člověk potká osvíceného učitele, tak to je prostě i v jakýmkoliv věku, když potká takového učitele, tak je to děsně obohacující, není to tak vždycky, je hodně, hodně se povídá o tom, že musí právě, musí mít několik úvazků, nemůžou být pořádně soustředěný na práci, protože prostě nejsou dobře placení, no, takže já s tím člověkem, bohužel nevím přesně jeho pozici, co mluvil přede mnou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------To je pan profesor Jan Lata, rektor Ostravské univerzity.

posluchačka--------------------No, je mně jasný, že...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A stále zůstává na lince.

posluchačka--------------------Tak naprosto jasně souhlasím se všema deseti proto, aby prostě do vzdělání šla spousta peněz, jenom do vysokoškolského vzdělávání, aby se to prostě povýšilo na úroveň, která k tomu vzdělání patří, protože vzdělání


www.newtonmedia.cz

vnímám jako naprosto zásadní. Na druhou stranu bych ještě chtěla sama za sebe říct, protože jsem člověk, který se jakoby ke vzdělání akademickýmu, formálnímu dostal později z nějakých důvodů, tak bych chtěla říct, že bych taky strašně plédovala za to, aby se to tady ubíralo takovým systémem, jako je venku, to znamená, že jsou ty vzdělávání distanční, a že jsou taky, že jsou taky takový možnosti, že lidem, kteří celoživotně dělají v nějakých oborech, byť neměli to vzdělání, ale stali experty, aby nějakým způsobem jim to bylo taky jakoby, aby se to dalo nějakým zhodnotit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Zohledněno.

posluchačka--------------------Jakoby formalizovat, ale jinak sama za sebe prostě všechno pro školství, jsem na jejich straně, někteří učitelé nejsou tak dobří, ale celkově si myslím, že naše školství není špatný, to veřejný taky ne a že, že se sluší, aby, aby to byla priorita zaplatit je.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Dobře. Děkujeme za váš názor, na slyšenou.

posluchačka--------------------Na shledanou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A poslouchá nás také pan Mráz. I vám dobrý den.

posluchač--------------------Dobrý den přeju.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Jak vy se díváte na vysokoškolské školství v České republice, je v Česku vysokých škol málo, hodně nebo tak akorát?

posluchač--------------------To je, to je určitě dobrá otázka, nejsem si jistý, že ta kvantita je rozhodujícím kritériem, rozhodovat bude určitě kvalita. A o ní rozhodne, jestli to školství bude dostávat dostatečné množství prostředků k tomu, aby finančních prostředků, samozřejmě peněz, k tomu, aby prosperovalo. A z tohohle toho hlediska si nejsem jistý, jestli ta současná situace, kdy velká část těch prostředků je takzvaně obarvených, to znamená, velice přesně specifikovaný, jak se mají využít, je kolem toho velká míra byrokracie, jestli to třeba /nesrozumitelné/ vysokých škol do značné míry nebrzdí, já bych v tomhle tom v okamžiku dával větší důvěru rektorům, kteří nakonec nesou odpovědnost za fungování těch škol, aby oni rozhodovali o nějakém velkém balíku peněz na další období, než ta současná situace, kdy se vlastně z osobních peněz dostává přes granty, navíc třeba přes evropské granty, tam bych určitě byl pro, aby se víc těch peněz distribuovalo přímo z národní úrovně, bez toho přerozdělování přes, přes Evropu, kde se vlastně přidává jedna byrokratická hladina navíc. A asi poslední poznámka, kterou bychom k tomu měl, tak bych víc motivoval studenty k tomu, aby přemýšleli o tom, jak vlastně tenhle ten /nesrozumitelné/, který získávají, se jim bude hodit v životě tak, že budou nějakým způsobem zapojeni i finančně do toho, do toho, do toho běhu svého vzdělání, to znamená, aby existovalo nějaká taková motivační složka ceny za studium, která by potom spadala přímo na bedra těch studentů, protože je víceméně škoda, když potom dojdou vysokoškolští studenti ze školy a ptají se třeba, proč když studovali takovou dobu vysokou školu, tak pro ně stát nemá práci a přitom to bylo jenom třeba kvůli tomu, že se rozhodli pro obor, který není perspektivní, takže...


www.newtonmedia.cz

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Dobře.

posluchač--------------------Takže z tohohle toho hlediska bych určitě nějakou část školného...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Určité poplatky, školné.

posluchač--------------------...vznesl na ty studenty.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Díky za váš čas, na slyšenou.

posluchač--------------------Taky děkuju.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Pane Lato, pane profesore, máte pocit, že byste při rozhodováních o penězích uvítali, dejme tomu, více pravomocí, že jste příliš svázáni pravidly, která říkají, co s kterým balíkem peněz, nebo kam který balík peněz musí jít?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------No, v každém případě, toto je asi trošku komplikovanější otázka na takový rozhovor po poledni, po obědě, ale určitě, ta, tak, jak už říkal posluchač, rektor je zodpovědný za chod vysoké školy, ale pravomoci má, nechci říct minimálně, ale velmi malé, a je pravdou, že my spoustu těch peněz, jak říkal posluchač, je nazval takzvané obarvené, to znamená, že musí být využity na určitou věc, navíc o spoustu těch peněz se soutěží. A jakákoliv dlouhodobější jistota by byla pro vysoké školy nesmírně prospěšná a jakékoliv větší pravomoci vedení univerzit a z hlediska rozhodování bychom všichni velice rádi přivítali, bohužel se to nějak nedaří, ani v novele vysokoškolského zákona, která byla přijata nedávno, tak se tohle to neobjevilo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A na telefonu je teď paní Rubriciusová. Doufám, že se slyšíme. Dobrý den.

posluchačka--------------------Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Vy jste, tuším, 2 roky po absolvování vysoké školy. Jak kvalitní byli vaši učitelé na vysoké škole, měla jste pocit, že pokud by třeba měli víc peněz, vyšší platy, byli by možno, bylo by možné mít kvalitnější učitele?

posluchačka--------------------Já jsem byla s kvalitou našich vyučujících na univerzitě spokojená, studovala jsem na Karlově univerzitě na Fakultě sociálních věd na Institutu mezinárodních studií a myslím si, že jsme měli relativně velkou výhodu v


www.newtonmedia.cz

tom, že jsou tam ty obory menší a nestuduje tolik lidí. Takže, jak co se týče pedagogů, tak co se týče i možností jako vyjet na nějaká stipendia a podobně, bylo velice hodně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A jak je to v Česku s vysokými školami, máte pocit, že je příliš mnoho vysokoškoláků nebo naopak málo a mohl by být větší výběr mezi vysokými školami?

posluchačka--------------------Já si myslím, že výběr je hodně velký, myslím si, že je i hodně oborů, naopak si myslím, že pro člověka, který maturuje a rozhoduje se, kam půjde na vysokou školu, tak tomu je hrozně jakoby těžký se zorientovat v tom vlastně, co všechno za obory je, a co potom s tím oborem se dá dělat, jo, myslím, že hlavně tady těch humanitních oborů je celkově hodně, že jo, pořád se člověk dočte, že je málo /výpadek signál/ humanitních oborů, opravdu dost, bych řekla.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Dobře, děkujeme za váš názor, na slyšenou.

posluchačka--------------------Na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------A ve studiu je teď se mnou Marián Vojtek, který sleduje to, co píšete na Twitteru i na Facebooku Českého rozhlasu Plus, tak co píší naši posluchači o problematice vysokých škol.

Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus--------------------Dobré odpoledne. A ještě máme dvě aplikace. Jedna je na webu a druhá je ve vašich mobilních telefonech, tedy pokud máte nainstalovanou aplikaci iRádio. Martin Klíma na Facebooku tvrdí: "Že vysoké školy jsou nutné, abychom se ve světě neztratili, přijímací zkoušky na vysoké školy by měly být promíjeny, pokud student dosahoval dobrých výsledků na střední škole. Nerušil bych je ovšem, a to především kvůli uchazečům o studium ze zahraničí, i když dosáhli stejného stupně vzdělání, jejich znalosti jsou, v porovnání s českými studenty, horší, často opakují ročník nebo nedokončí studium." Myslí si Martin Klíma. Franta Málek tvrdí, že: "Je otázka, zda studiem na vysoké škole získají studenti, krom jakéhosi papíru, i nějaké to vzdělání." No, a naprosto jasné zkušenosti nabízí na Facebooku Zdena Horová, rozhodně chválí Ostravskou univerzitu za vstřícnost k dálkovým studujícím. A dále píše: "K přijímačkám. Podle mě jsou na některé obory zcela zbytečné, obzvlášť když se hlásíte na obor, kde matematiku za celý rok nepotkate, ale musíte skládat Scio testy, kde matematika je. Má zkušenost? Loni jsem se hlásila na Univerzitu Karlovu, obor mediální studia, matematika tam za celou dobu studia není, ale neudělala jsem Scio testy, kde jsem měla nadprůměrné výsledky, ale matika na nule." Připomínka další se týká průměru maturitního vysvědčení, jak píše paní Horová nebo slečna: "Já třeba jsem po maturitě 13 let a stále mi život ovlivňují čísla, která absolutně nevypovídají o mých znalostech a dovednostech v současnosti." Miroslav Lazák: "Váha vysokoškolských titulů je vůči minulosti mnohem menší a v oblasti bakalářů, magistrů i inženýrů je tady přetitulováno z důvodu, aby to lépe vypadalo na trhu práce, ale reálné a praktické znalosti, dovednosti a hlavně možnosti uplatnění tomu neodpovídají." No, a z naší webové aplikace. Na to naráží Soňa, jak nám napsala: "Jako personalistka pracující v oboru 35 let mohu potvrdit, že úroveň vzdělanosti od roku 89 se neustále snižuje. Nabývám dojmu, že dnešní červený diplom je na úrovni předlistopadové maturity a maturita má úroveň výučního listu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Říká Marián Vojtek, který sleduje to, co nám píšete na sociálních sítích. Ale s námi je stále ve studiu rektor Ostravské univerzity, pan profesor Jan Lata. Objevil se tu několikrát takový námět, že možná vysokoškoláků je u nás moc, vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tak, abychom to uvedli na pravou míru, kolik procent vysokoškolsky vzdělaných lidí je u nás v porovnání se západní Evropou, například Rakouskem, Německem a podobně.


www.newtonmedia.cz

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------No, pořád málo. Ta čísla se zvyšují, v průběhu posledních asi 15 let se zvýšila téměř dvojnásobně, nicméně u nás je pořád vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi 25 a 65 lety něco mezi 20 a 30 procenty, což je pořád pod průměrem OECD. A pokud bychom to srovnali opravdu se zeměmi, které jsou ekonomicky nepoměrně dál, před námi jsou všechny západní evropské země, včetně například i Maďarska. A úplně na špici mezi 40 až 50 procenty vysokoškolsky vzdělaných lidí, vysokoškolsky vzdělaných lidí má například Kanada, Japonsko, Izrael, Spojené státy, Jižní Korea, to znamená země, kterým bychom se chtěli přiblížit, to znamená, někdy slyšíme, že u nás je příliš mnoho vysokoškolsky vzdělaných lidí, není tomu tak, pořád jsme pod průměrem. A já bych ještě rád zdůraznil jednu věc, vysokoškolské vzdělání má pochopitelně pro konkrétního studenta význam, že zvyšuje jeho váhu na trhu práce, připravuje ho na budoucí zaměstnání, ale já si myslím, že to není to nejdůležitější, to vysokoškolské vzdělání je důležité i z toho důvodu, že zvyšuje svobodu člověka, je to hodnota sama o sobě. A jestliže se potýká celý svět s tou, s těmi problémy, které jsou, ať ve smyslu stěhování národů a válek a válek v rozvojovém světě na Blízkém východě nebo v Africe, tak toto, pokud by se podařilo zlepšit vzdělanost v těchto zemích, tak to výrazně pomůže nejenom těm jednotlivcům, ale celé společnosti. To si myslím, že se někdy málo zdůrazňuje. Vzdělání je hodnota sama o sobě, nejenom pro jednotlivce, ale i pro společnost.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Jaroslav Čermák se nám dovolal. Dobrý den.

posluchač--------------------Dobrý den. Zdravím vás v rozhlase a posluchače. Já mám takovýto názor. Já neustále slyším, že není na školství, na vzdělání a tak dále. Přitom máme v republice pomalu nejvyšší počet vysokých škol, co se týká Evropské unie. Tady spousta lidí studuje zadarmo, nikdo nic neplatí, přitom naše děti, když chtějí studovat po 26 letech, si musejí všechno platit samy. Takže se ptám, jak je možné, a to ještě nemluvím o tom, že někteří lidi, kteří vystudují, mají akorát ty razítka a neumí skoro vůbec nic. Dělají jenom humanitární a technický obory nechce nikdo studovat. Máme spoustu studentů a přitom všechno dovážíme. Kde jsou ti odborníci, o kterých neustále ti profesoři a kantoři mluví, že vycházejí každý rok ze škol. Když všechno musíme dovážet a nic neumíme vyrobit. Na shledanou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Dobře, děkujeme za váš názor. Na slyšenou. Pane rektore, máme nejvyšší počet vysokých škol v rámci Evropské unie, jak jsme na tom?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Je pravdou, že máme poměrně hodně, máme zhruba 25 veřejných vysokých škol a 40 soukromých, ale na druhou stranu ty vysoké školy budou vždy nějakým způsobem diferencovány. Budou vysoké školy, které budou dělat primárně vědu a hlavně vědu, budou vysoké školy, takzvaně profesní, které budou připravovat především na profesní život absolventy, ale abych se vrátil k tomu počtu, dejme tomu, na 10milionovou zemi máme těch vysokých škol hodně, ale počet studentů, a především počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, jak jsem říkal, je pořád pod průměrem OECD a výrazně pod průměrem těch zemí, ke kterým bychom se chtěli přiblížit. To znamená, je to otázka kvality vysokých škol, jestliže bude 20 kvalitních vysokých škol a těch 20 kvalitních vysokých škol, které mají menší počet studentů, druhá varianta je, mít 10 velkých škol s velkým počtem studentů, ale ještě jednou zdůrazňuji počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v České republice je stále pod průměrem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Proč jsou vlastně pro letošní rok na vysokých školách stovky volných pracovních míst, taková zpráva vyšla v minulých dnech, kde jsou ty důvody?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------


www.newtonmedia.cz

Pracovních míst, myslíte...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Volných míst, takhle, proč jsou na vysokých školách volná místa, to znamená, že...

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Pro studenty?

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Ano, pro studenty?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Já si nejsem jist, já neznám v letošním roce situaci na jiných vysokých školách, ale na naší škole na jednotlivé fakulty bereme někde 1 z 5 přihlášených, někde, kde je nejmenší zájem, bereme z 10 přihlášených 5, ale u nás nejsou prázdné...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------U vás nejsou volná místa.

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------...vysoké školy. Možná se to týká některých technických škol, protože, jak víme, v posledních letech zájem o technické vzdělávání není takový, jaký, jaké jsou kapacity a jaké bychom si představovali, ale nemyslím si, že to je veliký problém.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Pan Omáčka nás poslouchá. Dobrý den.

posluchač--------------------Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Jak vy vidíte naše vysoké školy, je jich dost, je jich málo, potřebujeme více vysokoškolsky vzdělaných lidí?

posluchač--------------------Tak já si především myslí jednu věc. Je strašně důležitý, aby se na tom financování podíleli ti studenti, měli by platit hodně vysoký školný, protože není možné, aby se nedostávaly peníze na základní školství a střední školství, který je základem, to by mělo být zadarmo pro všecky lidi.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Dobře. Zeptáme se, jak to vidí...

posluchač--------------------Ale ta vejška, to je nadstandard.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------


www.newtonmedia.cz

To znamená, vy jste pro určité školné.

posluchač--------------------A hodně drahý školné. Kdo holt na to nemá, tak má smůlu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Dobře. Váš názor...

posluchač--------------------Ať se snaží a budou si toho ti studenti víc vážit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Díky za telefon.

posluchač--------------------A hodně, tady studují tisíce Rusů zadarmo, místo aby, místo aby pořádně to zaplatili. A pak bude mít vysoký školství...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Myslím, že cizinci u nás nestudují zadarmo.

posluchač--------------------Na shledanou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Zeptáme se pana rektora. Pane rektore, vy byste byl pro určitou spoluúčast studentů pro školné?

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Já bych byl. Na toto pochopitelně není jednotný názor mezi univerzitami a rektory, ale já si myslím, že rozhodně nějaké školné by mě být mělo. Je, nemyslím si, nebo nesdílím názor posluchače, že kdo na to nemá, že by neměl studovat, myslím si, že toto je naopak...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Škoda talentů potom.

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------...velmi dobře řešitelné nejrůznějšími formami sociálních stipendií, ale rozhodně nějaká spoluúčast studentů na financování vysoké školy by být měla.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Říká Jan Lata, rektor Ostravské univerzity a místopředseda České konference rektorů, na téma vysokých škol jsme s ním dnes mluvili. Díky, že jste byl s námi. Na slyšenou.

Jan LATA, rektor Ostravské univerzity, místopředseda České konference rektorů--------------------Děkuji, na slyšenou.


www.newtonmedia.cz

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------My máme na Twitteru také naší anketu. A ptáme se na co, Mariáne?

Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus--------------------Měli jsme, měl by se snížit počet vysokých škol v České republice. Více než polovina, 54 procent, si myslí, že ne.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka--------------------Tolik dnešní anketa na Twitteru na téma vysoké školy a počet vysokoškolsky vzdělaných lidí u nás. Věra Štechrová přeje hezké odpoledne.

Rusko staví most, kterým chce anektovaný Krym spojit s Ruskem. Bude mu to k něčemu?

19.8.2017 reflex.cz str. 00 Zprávy

Zhruba 5 tisíc dělníků pracuje již dva roky na stavbě mostu, který má spojovat poloostrov Kerč s Ruskem okupovaným poloostrovem Krym. Stavba začala v květnu roku 2015 a podle zprávy Rádia Svobodná Evropa již most získává svou konečnou tvář.

Ze snímků, které zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa, je patrné, že na stavbě je již hotová hrubá konstrukce mostu. Ten by měl fungovat jako spojnice, po níž bude možné okupovaný a inflací sužovaný poloostrov zásobovat přímo z Ruské federace.

Hlavním zhotovitelem stavby se stala firma blízkého přítele Vladimira Putina Akradije Rotenberga, která od státu získala zakázku v astronomické hodnotě v řádech několika miliard amerických dolarů. Ukrajina, která stavbu bedlivě sleduje, označila výstavbu mostu za další závažnou provokaci Ruské federace vůči Ukrajině. „Most na Krym byla už taková obehraná písnička. Po anexi poloostrova se z toho stalo zásadní politické téma, což je vidět už na nákladech, které nyní včetně přístupových cest dosáhly nějakých 300 miliard rublů,“ uvedl pro Reflex.cz Karel Svoboda, historik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd.

V oblasti Kerčského průlivu bude dokonce na několik dní zakázána lodní doprava, aby se zde mohly bez obtíží pohybovat jen nákladní lodě, které tam dovážejí materiál. První dny zákazu pohybu budou koncem srpna a na začátku letošního září.

„Ačkoli si od mostu na Krymu hodně slibují, je samozřejmě otázkou, jak moc ekonomicky přínosný bude,“ říká dále Karel Svoboda. „Zatím se z Ruska dočítáme prakticky jen chválu, a může se stát, že s tím, jak zásadní politická role je mu přisuzována, se ani náklady navyšovat nebudou. Ovšem zkušenost z podobných staveb z Ruska říká, že obvykle se náklady navyšují, a to několikrát.“ Putinovo Rusko anektovalo Krym v měsíci únoru roku 2014. Na poloostrově je po Madurově kolabující Venezuele nejvyšší inflace na světě, oblast má problém se zásobováním základními programy i surovinami.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/81334/rusko-stavi-most-kterym-chce-anektovany-krym-spojit-s-ruskem-bude-mu-to-k-necemu

Ekonomika po rozpadu Československa18.8.2017 ČT 24 str. 10 22:00 Události, komentáře


www.newtonmedia.cz

David BOREK, moderátor--------------------Už čtvrt století nás dělí od těchto snímků. Zahrada vily Tugendhat v Brně a různá další jednací místa, srpen 92 a ostrá fáze rozpadu Československa začala.

redaktor /26. 8. 1992/--------------------Pane předsedo, kdy je ten okamžik, ten důvod, proč došlo ke zvratu v jednání HZDS?

Václav KLAUS, předseda ODS /26. 8. 1992/--------------------Já myslím, že netrapme se, kdy došlo ke zvratům. Podstatné je, že jednání existuje a já myslím, že všichni by s tím měli být spokojeni.

David BOREK, moderátor--------------------25 let poté, jak si vlastně vedou Česko a Slovensko? Tak předně oba státy jsou si nadále dost podobné, a to nejenom jazykově, i ekonomicky, aneb auta, auta a zase auta.

redaktorka--------------------Tahounem českého hospodářství jsou automobilky a firmy, které pro automobilový průmysl vyrábí. Ten tvoří až čtvrtinu zahraničního obchodu České republiky.

redaktor--------------------Slovenská ekonomika je na automobilovém průmyslu ještě o něco závislejší než tě česká. Ke třem zdejším automobilkám se už příští rok přidá další. Svou halu tady u Nitry staví Jaguar-Land Rover.

David BOREK, moderátor--------------------Mimochodem představme si, že by společný stát zůstal zachován. Už jsem to tady kdysi divákům říkal, ale já to musím prostě zopakovat, Československo by v takovém případě bylo teď devátým největším výrobcem aut na světě a nejenom to, bylo by zhruba dvacátým největším globálním exportérem a velikostí své ekonomiky by 16milionové, ano, už ne 15, ale 16milionové Československo bylo na 35. místě na světě, pro srovnání samostatné Česko je nyní zhruba 50. Zpátky do realita, Česko a Slovensko samozřejmě jsou samostatnými státy, tady je zajímavý graf, jak se vyvíjely obě ekonomiky od poloviny devadesátých let a jasně se ukazuje, že Slováci výrazně stáhli ten původní velký český náskok a v současnosti už mezi oběma republiky je vlastně jenom zanedbatelný rozdíl v jejich hospodářském výkonu. A to je ideální téma pro naše hosty. Já vítám v našem vysílání profesora ekonomie Michala Mejstříka. Hezký večer.

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK--------------------Také hezký večer.

David BOREK, moderátor--------------------A rovnou mi, pane profesore, řekněte, jestli máte teorii toho slovenského dohánění, protože to je nezpochybnitelné?

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK--------------------Tak za první vždy se lépe dohání z nižší ekonomické úrovně, to je celosvětový rys, ale na druhé straně já musím velice ocenit takovou tu důslednost nejrůznějších slovenských vlád, která vlastně vedla k daleko rychlejšímu prosazování reforem na Slovensku, než tomu bylo v Čechách, zejména to byly vlády, které tedy začínaly ve velmi komplikovaných podmínkách poté, co odešel pan Mečiar a já myslím, že panuje celosvětová jaksi taková unisono názor, že tedy skutečně Slovensko dokázalo těmi svými reformami i daňovými i dalšími jako se posunout, což jako musím říci, že Česká republika je daleko váhavější a když se například podíváte na


www.newtonmedia.cz

využití těch známých evropských zdrojů na Slovensku, tak já bych řekl, že využívání zdrojů na stavbu dálnic, na stavbu silnic je naprosto fér z hlediska ekonomického, to znamená, nedotují podniky, ale dotují veřejné stavby, a to se Slovákům přes všechny potíže, které i tam mají, daří daleko více než v České republice.

David BOREK, moderátor--------------------Mimochodem teď mají velký vládní skandál, který se mimochodem točí okolo evropských dotací, takže ono všude je to tak trochu stejné, ale když už jsme tady mluvili o bilanci bývalých vlád slovenských, tak tu mám jednu výraznou postavu. Na telefonu by teď měl být slovenský politik, bývalý ministr financí Ivan Mikloš. Hezký večer.

Ivan MIKLOŠ, šéf poradců ukrajinské ministryně financí, slovenský poslanec, bývalý ministr financí SR--------------------Dobrý večer.

David BOREK, moderátor--------------------Pane Mikloši, je to takové klišé, vždycky, když se vaše jméno objeví, tak se k tomu dodává člověk, který se podílel nebo má výrazný lví podíl na slovenském ekonomickém zázraku, nebo přinejmenším na tom silném růstu. Já nechci snižovat fakt, že jste byl významným aktérem slovenské ekonomické politiky, ale on docela silný hospodářský růst byl i za Vladimira Mečiara. Neplatí opravdu to, že Slovensko prostě jenom využívá toho, že roste z nižší základny, že se snáz dohání než překonává ten už stávající český náskok?

Ivan MIKLOŠ, šéf poradců ukrajinské ministryně financí, slovenský poslanec, bývalý ministr financí SR--------------------To je pravda, že se lépe dohání, z té nižší základny se roste rychleji, ale máte příklady i zemí, které šly, jednoduše dejme tomu vyspělým zemím byly nižší a nerostly, nebo rostly velmi málo, například Slovinsko.

David BOREK, moderátor--------------------Například také Maďarsko, Maďarsko bylo ve své době ...

Ivan MIKLOŠ, šéf poradců ukrajinské ministryně financí, slovenský poslanec, bývalý ministr financí SR--------------------Přesně tak, Maďarsko bylo po Slovensko a České republice na třetím místě mezi postkomunistickými zeměmi, dnes ho předběhlo i Slovensko, Polsko a všechny baltské země. Takže je to pravda, ale je to pravda jen částečně. A na té komplexnosti a hloubce reforem samozřejmě záleží a ne náhodou jsme nejúspěšnějšími zeměmi v ekonomickém růstu a tedy v konvergencích. Baltské země, Polsko a Slovensko a v posledním čase i Rumunsko, protože právě tyto země uskutečnily hlubší a komplexnější reformy.

David BOREK, moderátor--------------------Pane Mejstříku, když ty trendy, které jsme tady ukazovali divákům na onom grafu, protáhnu do vlastně nepříliš vzdálené budoucnosti, tak bych si docela tipnul, že si pan Mikloš bude moci za pár let připít slovenským vínem, že Slováci předehnali Česko, ostatně Vlámové něco podobného udělali Valonům, kteří také historicky měli náskok ekonomický. Je to vlastně nezvratný fakt nebo hodně pravděpodobná věc, která nastane možná už v příští dekádě?

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK--------------------Já bych neřekl. Je to věc, která záleží na nás, na vás, na mě, to znamená, jestli budeme takovýmto způsobem váhavým prostě nevyužívat těch evropských, té ojedinělé příležitosti evropských dotací, jestli budeme rozhazovat peníze na nesmyslné projekty, tak pak se ta vaše vize určitě naplní, ano, ale já jsem jaksi optimista a já jsem přesvědčen, že vlastně český, nejenom ekonomové, ale i politici prostě dříve nebo později vlastně dospějí k nějakému rozumnému názoru a budou schopní prosazovat nikoliv odmítání všech svých předchůdců, jak je to zatím bohužel v Čechách běžné, ale že se přikloní k tomu německému modelu, kdy se staví ta zeď z jednotlivých cihel, které se nabourají. Jenom, když se, připomenete ještě Slovensko, tak opravdu ta struktura slovenská a česká je do značné míry podobná, to znamená, i to riziko podnikání v hlediska automobilového


www.newtonmedia.cz

průmyslu je podobné, ale připomeňme si, že Slováci i tím, že třeba vyrábějí některá auta, která jsou jaksi luxusnější, tak mají vyšší marže, vyšší produktivitu práce a tudíž i vyšší předpoklady proto, aby vlastně ty platy podle toho vypadaly.

David BOREK, moderátor--------------------Pane Mikloši, mají Slováci vyšší marže anebo je to vlastně jenom klišé, protože ty marže mají nadnárodní společnosti, které ovládají ty velké automobilky a je to požehnání nebo potenciálně i prokletí české a slovenské ekonomiky mít takovou velkou váhu automobilového průmyslu?

Ivan MIKLOŠ, šéf poradců ukrajinské ministryně financí, slovenský poslanec, bývalý ministr financí SR--------------------Může to být rizikové, ale nemusí to být prokletí. To závisí na tom, do jaké míry budou naše vlády teda česká a slovenská pokračovat v reformách, neboť velmi důležité je, že reformy jsou nikdy nekončící proces, že jednoduše vždy je třeba dále pokračovat, zvyšovat úroveň vzdělání, kvalitu veřejných financí a efektivnost veřejné správy a tehdy je šance, že bude docházet k restrukturalizaci ekonomiky a v posune k víc sofistikované výrobě, službám s vyšší přidanou hodnotou a tak dále. Co se týká porovnání Čech se Slovenskem, tak je třeba říci, že my jsme z hlediska druhého domácího produktu, Slovensko dostihuje postupně, už je velmi blízko k České republice, ale z hlediska platů je tam stále ještě větší rozdíl. To ale znamená zároveň, že na Slovensku je vyšší produktivita práce, protože když HDP je už téměř stejné a platy jsou nižší, tak to znamená vyšší produktivitu práce a /nesrozumitelné/ že platy s jistým zpožděním jdou za tím ekonomickým růstem, čili to je na jedné straně i samozřejmě nevýhoda, že ty platy stále jsou nižší, ale na druhé straně konkurenční výhoda z hlediska vyšší produktivity a vyšší atraktivity i pro ten kapitál. Ale ještě mě napadl jeden příklad, když jsme předtím hovořili o tom, že je lehčí dostihovat z nižší základny, jsou příklady více zemí, které dokázaly nejen dohonit, ale dále předbíhat, Irsko je takovým příkladem. Irsko okolo roku 2000 dostihlo ostatní západoevropské země, a od té doby je výrazně předstihlo. Dnes Irsko po Lucembursku má druhý nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele v celé Evropské unii, čili i přesto, že šlo z nízké základny, i když předběhlo přesto, že pokračuje v rozumné hospodářské politice, přes krizi, která byla hluboká, krátkodobá i v současnosti ta tempa ekonomického růstu jsou velmi výrazné, o mnoho vyšší než v zemích, které jsou na nižší úrovni ekonomického rozvoje.

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK--------------------Já bych jenom k tomu dodal, že já na druhé straně musím říci, že na Slovensku určité slabiny vidím. Vidím to zejména v oblasti vzdělanosti, teď je ta debata naprosto aktuální, já musím říci, že v České republice přes všechny problémy, které máme, tak máme některé nesporné úspěchy. Já jsem sám docela pyšný na to, že mezi první stovkou podle šangajského žebříčku se umístila vlastně Univerzita Karlova ve dvou oborech, tušíte v jakých? Jeden obor je fyzika a druhý je ekonomie. Je to neuvěřitelné, že vlastně na zelené louce, když se tvrdě pracuje, tak ty dvě pracoviště, která třeba jsou na Univerzitě Karlově, se vypracovala mezi první stovku, to znamená, i v Čechách to dokážeme, tak já bych docela rád, protože shodou okolností pan Mikloš, když /nesrozumitelné/ pracoviště univerzitě, tak i chodil jako doktorand, tak bych připomněl, že chodil skutečně na nejlepší východoevropské a středoevropské pracoviště. Buďme pyšní na to, co taky umíme.

David BOREK, moderátor--------------------Tak jste se hezky poplácali po ramenou a teď pojďme ještě na poslední otázku, máme málo času, tak jenom, pane Mikloši, to, že jsou si slovenská a česká ekonomika podobné, je vlastně ještě zbytkem toho dědictví federace, ptám se protože, že za ještě dalších 20 let podobně jako v jazykové oblasti, tak si česká a slovenská ekonomika možná přestanou být podobné, nebudou si rozumět. Je to tak nebo ta blízkost zůstává?

Ivan MIKLOŠ, šéf poradců ukrajinské ministryně financí, slovenský poslanec, bývalý ministr financí SR--------------------No, zaprvé si nemyslím, že byly úplně podobné. Samozřejmě byli jsme dlouho společný stát, ale struktura ekonomiky byla, nebyla stejná, dokonce byly dost výrazné rozdíly. Slovenská část, slovenská ekonomika byla o mnoho víc orientovaná na socialistický tábor, větší část slovenské ekonomiky vznikla v podmínkách komunismu, že byly tam i dopady té transformační recese byly výraznější na Slovensku, ale přesto já si myslím, že ta jistá podobnost zůstane, protože to vyplývá i z toho, že přes tyto rozdíly ta struktura podobná byla i ten vývoj je podobný. V obou zemích se v zásadě dělají potřebné reformy i dostatečně rychle. Souhlasím i s panem


www.newtonmedia.cz

Mejstříkem v tom, že například v oblasti vzdělání je na tom Česká republika o mnoho lepší a že na Slovensku jsou stále slabiny a nakonec za posledních 10 let se na Slovensku až tak mnoho reforem neudělalo, že Slovensko ještě stále žije z těch starých reforem a to také není do budoucna velmi dobře.

David BOREK, moderátor--------------------Ivan Mikloš, Michal Mejstřík, děkujeme za účast ve vysílání Událostí, komentářů. Na shledanou.

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK--------------------Také. Na shledanou.

Ivan MIKLOŠ, šéf poradců ukrajinské ministryně financí, slovenský poslanec, bývalý ministr financí SR--------------------Na slyšenou.

David BOREK, moderátor--------------------A vám děkujeme, že jste se dívali, dívejte se dál. Po skončení našeho pořadu následuje další vysílání Čt24 a logické soustředění našeho týmu a našich týmů na události v Barceloně a ve Španělsku. Hezký večer.

Pořád si nadávám. Ale už to lépe snáším18.8.2017 Právo str. 18 Sport

Michal Osoba

SPORTOVNÍ KOMENTÁTOR ROBERT ZÁRUBA DNES SLAVÍ PADESÁTÉ NAROZENINY:

Mohl si dopřát volný měsíc od hokeje, s nímž je v České televizi neodmyslitelně spjat. Jenže Robert Záruba podstatnou část srpna strávil přípravami a moderováním studia na atletickém mistrovství světa v Londýně. Jednoho z nejpopulárnější českých sportovních komentátorů nadšení pro televizní práci neopouští ani na prahu padesátin, které dnes slaví.

* Těžko se asi zbavujete nálepky workoholika, když si čas mezi hokejovými sezónami zpestříte atletickým projektem…

Moc dovolené jsem neměl, jen teď tři dny po šampionátu a už zase hraje hokejová reprezentace se Slovenskem… Ale slovu workoholik se pořád bráním, to si myslím, že je někdo jiný. Ano, v sezóně pracuju hodně a rád a vážím si práce, kterou dělám. Nějaký syndrom vyhoření je pro mě nepochopitelný. Určitě jsem měl období, kdy jsem přemýšlel, jestli nedělat něco jiného, ale teď všechno tak šlape, že bych považoval skoro za rouhání, kdybych se tomu vzpíral. Těším se na každý přenos, a i když třeba nadávám, nebo jsem unavený, stejně pak převáží radost, když se nám něco podaří.

* I Michal Dusík, jenž se na zpracování šampionátu v Londýně výrazně podílel, říkal, že jste mu přišel ve studiu ještě nadšenější než při hokejových šampionátech.

Já se o atletiku kdysi v televizi otřel a teď jsem se k ní vrátil v úplně jiné intenzitě. Hlavně se mi líbilo, že jsme dělali úplně jiný program, zaměřili se na české atlety, což lidi u nás nejvíc zajímá. Dřív museli komentátoři kolikrát jen popisovat pokus v dálce nebo oštěpu, teď šlo všechno buď živě, nebo s mírným zpožděním. Ostatně také sledovanost byla velmi dobrá.

* Naspal jste toho víc než při hokejových šampionátech?

To jednoznačně! Vůbec se to nedá srovnat, tady jsem se staral jen o scénáře studií, na hokeji toho mám na starosti mnohem víc.

* Co byl pro převážně hokejového komentátora největší atletický zážitek? Plné znění zpráv 101


Atmosféra mistrovství a výkony na dráze, to je samozřejmě to hlavní. Ale pro mě i hosté ve studiu. Už jsem měl zkušenost z olympiád, že to je úplně jiná sociální skupina sportovců, kteří vám jdou naproti a nejsou tak uzavřeni jako protagonisté těch ještě slavnějších sportů. Některé rozhovory byly vyloženě zážitek, třeba kladivářka Kateřina Šafránková nebo bývalý překážkář Colin Jackson… A významný podíl na programu měly obě expertky Lída Formanová a Šárka Kašpárková, které se během minuty bezvadně zorientovaly.

* Vrátíte se k atletice? Třeba za rok při mistrovství Evropy v Berlíně?

Ten se samozřejmě nabízí, z hlediska časového pásma je ještě příznivější než Londýn. Jenže celou operaci musíme vyhodnotit finančně, aby dávala smysl, pro mě to bude náročnější po olympijské sezóně… Ale samozřejmě u toho nemusím být já.

* Zmínil jste, že během vaší kariéry byla období, kdy jste chtěl s televizní prací skončit. Bylo k tomu někdy opravdu blízko?

Nebylo, ale vždycky, když jsem byl v květnu tak ztahaný, jsem si říkal, jestli nedělat nějakou normální práci od pondělí do pátku s volnými víkendy a večery… Já pracuju hodně v noci, kdy se mi dělá nejlépe a na časovém plánu dne je to někdy vidět. Dřív jsem si dával vždycky nějaký horizont, do kdy vydržet a na co se těším. Nagano, mistrovství světa v hokeji v Praze 2004, pak šampionát v Bratislavě. Ale od té doby žádný další horizont nemám.

* V kolika letech jste komentoval svůj první přímý přenos?

Na podzim 1990, bylo mi třiadvacet. Byl to první baseballový přenos v historii.

* Jak se od té doby změnil komentátorský styl? Kdyby dnes někdo komentoval stejně jako v devadesátých letech, byl by to pro diváka velký nezvyk?

Myslím, že jo. Přibyla slova, popis je živější a barvitější. Jsou sporty, kde se to příliš neposunulo, ale konkrétně v hokeji se komentování přiblížilo dalším zemím od Finska po Kanadu. Naši předchůdci byli hodně decentní, moc do hry nezasahovali, my mluvíme daleko víc. A přibyli experti, do komentování jsme vnesli dialog, což je také velký posun.

* Nosíte v sobě ještě nějaký komentátorský sen?

To je těžké, za poslední rok se mi splnily sny, které jsem vlastně ani neměl. Třeba fotbal na Maracana, byť ženský na olympiádě. Ale jen si nasadit sluchátka na takovém stadiónu a komentovat fotbal, to by mě v životě nenapadlo. Pak jsem komentoval Světový pohár nejlepších hokejistů v Torontu, teď jsem byl na mistrovství světa v atletice v Londýně… Už asi nic nemám. Prostě se těším na každý další přenos, jak ho připravím, odvedu, jak si pak budu nadávat, co se nepovedlo. To tam pořád zůstává, i když už jsem víc v klidu.

* Už si tolik nenadáváte?

Nadávám si pořád stejně, ale líp tu sebekritiku snáším. Dřív jsem se byl schopný tím dva dny užírat, teď se spíš snažím, abych ten postup, co vedl k chybě, nezopakoval. Třeba při přípravě, nebo technické věci s počítačem, kdy se mi posune řádek a pak řeknu úplné nesmysly.

* Kdybyste si měl vybrat nějaký zápas z historie, který byste chtěl komentovat…

Ani bych nemusel komentovat, ale chtěl bych vidět finále mistrovství světa fotbalistů 1934, jestli nás rozhodčí Eklind vážně tak poškodil nebo jak vypadal gól Antonína Puče, který na videu nebyl. Protože finále z Chile 1962 byl první Archiv Z, který jsem dělal, dochoval se i komentář Karla Maliny a Oskara Many. A z hokeje? Chtěl bych vidět zápas generace 40. let, třeba když porazili Kanadu ve Stockholmu 1949, z čehož nejsou ani fragmenty.

* Co vás teď nejvíc zaměstnává? Příprava vysílání na zimní olympiádě v Pchjongčchangu, kde bude mít Česká televize k dispozici jen omezený počet hodin?


www.newtonmedia.cz

Tam už máme vše víceméně naplánované. Ale samozřejmě je obrovský zásah, že nejsme majitel práv, ale jen sublicence. Padá divácké pohodlí, kdy se každý mohl na internetu podívat na jakýkoliv přenos, počet odvysílaných hodin je omezený na 190, využít můžeme jen jeden kanál, tedy ČT sport. Ale snažíme se z té nevýhody udělat výhodu a sestavit program tak, aby diváci sledovali českou stopu, zatímco Eurosport bude mít mezinárodní signál, kam některé věci z českého pohledu asi neprojdou.

* Komplikací pro hokejové vysílání je jistě i odchod experta Martina Hostáka, jenž se stal generálním manažerem ve Zlíně.

Ztráta je to obrovská. Martin byl jedním z lídrů programu, aktivně zasahoval do jeho podoby, ale dohodli jsme se, že není možné ty dvě funkce kombinovat. Nedělalo by to dobrotu rozhodně u extraligy, ale ani u nároďáku. Nebude lehké ho nahradit.

* Kdo se o to pokusí?

Ještě to není úplně domluvené, možná budou dokonce dva. Teď to potřebuju dořešit.

* Jste také dlouhé roky pedagogem na Fakultě sociálních věd, jak velkou část redakce sportu v České televizi tvoří vaši bývalí studenti?

Je jich hodně i v dalších redakcích… U nás to bude přes polovinu komentátorů, i redaktorů a externistů je většina. Ale nezáleží, kdo chodil ke mně na předmět, ale jestli se sám chce zlepšovat, něco obětovat a vydržet dobu čekání, která je u nás poměrně dlouhá. Vždycky na poslední hodině říkám, že jen otevřu dveře, projít už musejí sami.

***

Nějaký syndrom vyhoření je pro mě nepochopitelný

Do komentování jsme vnesli dialog, což je velký posun

Foto autor| Foto ČTK – Václav ŠálekFoto autor| Reprofoto ČT sport/vajFoto popis| Za svého dlouholetého spolukomentátora Martina Hostáka (vlevo) teď Robert Záruba shání náhradu.

Okamura loví na festivalech a poutích. Už má 7 tisíc členů17.8.2017 Hospodářské noviny str. 04 Události

Jan Štětka

Dnes večer jsem byl na Sázavafestu. Celé dnešní odpoledne a večer jsem na Chodských slavnostech v Domažlicích. Právě jsem na Údolní pouti v Kryštofově údolí u Liberce.

Tak začínají facebookové zprávy, jimiž v těchto dnech předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura pravidelně prezentuje své zahájené volební tažení po Česku. Politik tím také prozrazuje, že místo pořádání vlastních mítinků „parazituje“ na cizích akcích: pilně obráží a využívá populární festivaly, pouti nebo rekreačně sportovní podniky. „Pan Okamura navštěvuje akce, kde jsou desítky tisíc či aspoň tisíce lidí a kde proti nim může stát tváří v tvář, hovořit s nimi a vysvětlovat náš program,“ vysvětluje místopředseda SPD Radim Fiala. Navštívený Sázavafest, Chodské slavnosti, pouť v Kryštofově údolí, Středověké slavnosti v Lokti, liberecký festival Benátská nebo pouť či rekreační areál ve Starých Splavech u Máchova jezera zmíněnou podmínku spolehlivě splňují.

Taktika, kdy bez předchozího ohlášení a v obklopení davů oslovuje nejen své příznivce, Okamurovi zjevně vychází. SPD rostou preference. Podle posledních volebních modelů agentur by okamurovci získali od 5 do 7,5 procenta hlasů a dostali se tak do sněmovny. Přičemž například politolog Jan Červinka z Centra pro výzkum veřejného mínění upozorňuje, že reálný výsledek SPD může být mnohem výraznější, protože část stoupenců Okamury se při šetření zdráhá dát své sympatie najevo. Plné znění zpráv 103


Bytní ovšem i samo hnutí. „Máme už sedm tisíc členů a dalších osm tisíc elektronických přihlášek čeká na vyřízení,“ uvedl místopředseda Fiala pro HN. Nejpočetnější členská základna je podle něj v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Ani samotný Okamura nevidí ve využívání veřejných akcí k vlastní politické propagaci problém. „Celá léta chodím mezi lidi a oni mi říkají, co je trápí. A to je náš program, vychází z toho, co si občané myslí a co je pálí. Kdyby bylo mým cílem jenom nabrat členy a mít jich nejvíc v republice, tak je máme už dávno, na Facebooku mám stovku tisíc fanoušků,“ říká.

Zdá se, že Tomio Okamura se navzdory rozpadu svého původního hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury stal v tuzemsku fenoménem. A že s ním jeho soupeři musí počítat jako s politickou stálicí. Lídr hnutí, které hlásá přímou volbu, trestní odpovědnost a odvolatelnost politiků a populisticky brojí proti imigrantům a Evropské unii, obsazuje čelné příčky v žebříčku popularity politiků. Aktuálně je se 40 procenty čtvrtý.

„U něj je to tak, že nějaký politický subjekt kolem něj je víceméně jen stafáž či organizační zázemí kolem jeho osoby. SPD je one man show,“ myslí si politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Okamurovu taktiku neohlášených návštěv festivalů a poutí považuje za vysoce účinnou. „Skoro nic to nestojí a působí to autenticky. Kdyby akce předem avizoval, může podnítit i pořadatele, aby se na něj nějak nachystali, takhle může využít momentu překvapení,“ připomíná.

Také expert na politický marketing Robert Němec přisuzuje posilování voličského jádra a potenciálu SPD Okamurově taktice. „Výzkumy ukazují, že pokud si politik potřese rukou s voličem, je zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost, že jej tento volič bude volit. Pokud si s ním politik ještě krátce popovídá, vzrůstá tato pravděpodobnost zhruba na padesát procent. Nic jiného nedokáže voliče přesvědčit tak jako osobní kontakt,“ konstatuje.

Také Němec hodnotí Okamurovy předem neohlášené návštěvy festivalů a poutí jako efektivní. Je to podle něj levné a oproti pořádání vlastních akcí časově nenáročné.

Podle místopředsedy Fialy bude Okamura s návštěvami veřejných slavností či poutí pokračovat. „Ale v září a říjnu to budeme dopředu avizovat na webových stránkách,“ uvedl.

***

Sněmovna na dosah Poslední volební modely přisuzují Okamurově formaci 5,5 procenta (agentura Median, červenec 2017), 7,5 procenta (TNS Kantar, červen 2017) či 5,7 procenta (Focus, červenec 2017).

5,2 procenta

lidí tvoří voličské jádro hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura podle červencového průzkumu volebních preferencí agentury SANEP. Potenciál však činí až 12,4 procenta voličů.

O autorovi| Jan Štětka, [email protected] autor| Foto: ČTKFoto popis| Česko plné Okamury Na rázného politika lze nyní natrefit na festivalech i poutích.

Okamura loví voliče na festivalech a poutích. Jeho SPD už má sedm tisíc členů

17.8.2017 iHNed.cz str. 00 Jan Štětka

Předseda SPD místo pořádání vlastních mítinků "parazituje" na cizích akcích: pilně obráží a využívá populární festivaly, pouti nebo rekreačně sportovní podniky.Taktika permanentního osobního kontaktu s voliči Okamurovi vychází: SPD rostou preference, reálný je vstup do sněmovny a hnutí už má sedm tisíc členů.Politologové hodnotí Okamurovu nenápadnou "potkávací" kampaň jako efektivní.

Dnes večer jsem byl na Sázavafestu. Celé dnešní odpoledne a večer jsem na Chodských slavnostech v Domažlicích. Právě jsem na Údolní pouti v Kryštofově údolí u Liberce.


www.newtonmedia.cz

Tak začínají facebookové zprávy, jimiž v těchto dnech předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura pravidelně prezentuje své zahájené volební tažení po Česku.

Politik tím také prozrazuje, že místo pořádání vlastních mítinků "parazituje" na cizích akcích: pilně obráží a využívá populární festivaly, pouti nebo rekreačně sportovní podniky.

"Pan Okamura navštěvuje akce, kde jsou desítky tisíc či aspoň tisíce lidí a kde proti nim může stát tváří v tvář, hovořit s nimi a vysvětlovat náš program," vysvětluje místopředseda SPD Radim Fiala.

Navštívený Sázavafest, Chodské slavnosti, pouť v Kryštofově údolí, Středověké slavnosti v Lokti, liberecký festival Benátská nebo pouť či rekreační areál ve Starých Splavech u Máchova jezera zmíněnou podmínku spolehlivě splňují.

Taktika, kdy bez předchozího ohlášení a v obklopení davů oslovuje nejen své příznivce, Okamurovi zjevně vychází. SPD rostou preference. Podle posledních volebních modelů agentur by okamurovci získali od 5 do 7,5 procenta hlasů a dostali se tak do sněmovny.

Přičemž například politolog Jan Červinka z Centra pro výzkum veřejného mínění upozorňuje, že reálný výsledek SPD může být mnohem výraznější, protože část stoupenců Okamury se při šetření zdráhá dát své sympatie najevo.

5,2 procenta

lidí tvoří voličské jádro hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura podle červencového průzkumu volebních preferencí agenturySANEP.

Potenciál však činí až 12,4 procenta voličů.

Bytní ovšem i samo hnutí. "Máme už sedm tisíc členů a dalších osm tisíc elektronických přihlášek čeká na vyřízení," uvedl místopředseda Fiala pro HN.

Nejpočetnější členská základna je podle Fialy v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji.

Ani samotný Okamura nevidí ve využívání veřejných akcí k vlastní politické propagaci problém. "Celá léta chodím mezi lidi a oni mi říkají, co je trápí. A to je náš program, vychází z toho, co si občané myslí a co je pálí. Kdyby bylo mým cílem jenom nabrat členy a mít jich nejvíc v republice, tak je máme už dávno, na Facebooku mám stovku tisíc fanoušků," říká.

Sněmovna na dosah

Poslední volební modely přisuzují Okamurově formaci 5,5 procenta (agentura Median, červenec 2017), 7,5 procenta (TNS Kantar, červen 2017) či 5,7 procenta (Focus, červenec 2017).

Zdá se, že Tomio Okamura se navzdory rozpadu svého původního hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury stal v tuzemsku fenoménem.

A že s ním jeho soupeři musí počítat jako s politickou stálicí.

Lídr hnutí, které hlásá přímou volbu, trestní odpovědnost a odvolatelnost politiků a populisticky brojí proti imigrantům a Evropské unii, obsazuje čelné příčky v žebříčku popularity politiků.

Aktuálně je se 40 procenty čtvrtý.

"U něj je to tak, že nějaký politický subjekt kolem něj je víceméně jen stafáž či organizační zázemí kolem jeho osoby. SPD je one man show," myslí si politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Okamurovu taktiku neohlášených návštěv festivalů a poutí považuje za vysoce účinnou. "Skoro nic to nestojí a


www.newtonmedia.cz

působí to autenticky. Kdyby akce předem avizoval, může podnítit i pořadatele, aby se na něj nějak nachystali, takhle může využít momentu překvapení," připomíná.

Také expert na politický marketing Robert Němec přisuzuje posilování voličského jádra a potenciálu SPD Okamurově taktice. "Výzkumy ukazují, že pokud si politik potřese rukou s voličem, je zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost, že jej tento volič bude volit. Pokud si s ním politik ještě krátce popovídá, vzrůstá tato pravděpodobnost zhruba na padesát procent. Nic jiného nedokáže voliče přesvědčit tak jako osobní kontakt," konstatuje.

Také Němec hodnotí Okamurovy předem neohlášené návštěvy festivalů a poutí jako efektivní. Je to podle něj levné a oproti pořádání vlastních akcí časově nenáročné.

Podle místopředsedy Fialy bude Okamura s návštěvami veřejných slavností či poutí pokračovat. "Ale v září a říjnu to budeme dopředu avizovat na webových stránkách," uvedl.

V pondělí se otevře poslední úsek dálnice D11 na Hradec Králové. ŘSD ho ukázala v předstihu - čtěte ZDE

Praha bude koordinovat projekty z jednoho místa. Inspirovala se v zahraničí, ušetří to prý miliardy - čtěte ZDE

Senátoři drtivě odmítli zákon o kontrole veřejných financí. Podle nich by znamenal jen více byrokracie - čtěte ZDE

Zeman má dostatek podpisů pro obhajobu mandátu. Ve sběru mu pomohli dobrovolníci i Strana práv občanů - čtěte ZDE

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-65848080-okamura-lovi-na-festivalech-a-poutich-uz-ma-7-tisic-clenu

Extremisté na vzestupu. Je nebezpečnější krajní levice, nebo krajní pravice?

17.8.2017 info.cz str. 00 Svět Adam Kotrbatý

Je pravicový extremismus nebezpečnější než ten levicový? Téma, které po útoku v americkém městě Charlottesville svými výroky nadhodil prezident Donald Trump. Zatímco konzervativci mu tleskají, kritici upozorňují na to, že šéf Bílého domu vytváří falešnou rovnováhu.

„Odsoudil jsem mnoho různých skupin, ale ne všichni ti lidé byli neonacisté. Zdaleka ne všichni byli zastánci bělošské nadvlády. Mnozí lidé přišli protestovat proti svržení sochy generála Leea. Na jedné straně byla skupina špatných lidí. A na druhé straně byla také skupina, která byla velmi násilná. Myslím si, že vinu nesou obě strany, nepochybuji o tom,“ prohlásil Trump v úterý.

Vrátil se tak k původnímu výroku, jenž pronesl v sobotu, a který o dva dny později upřesňoval v projevu kritizujícím rasismus a krajně pravicové skupiny. Právě ty ale Trumpa, mimo jiných Američanů, volily, a tak se nabízí vysvětlení, že jim prezident vstřícnou rétorikou vychází vstříc. Jiní zase poukazují na vliv hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona, jenž byl šéfredaktorem ultrakonzervativního webu Breitbart News.

Falešná rovnováha

Trumpova vstřícná slova kvitují i některé konzervativní kruhy v Republikánské straně. Podle nich mainstreamová média neinformují objektivně a činy pravicových extremistů zveličují. Naopak krajní levici prezentují v lepším světle.

Pravicově smýšlející spisovatel Guy Banson napsal knihu o tom, jak se levice snaží potlačit politickou diskusi tím, že některá témata smete ze stolu. Přesto se nyní domnívá, že konzervativci přehání. Uvítal by však větší


www.newtonmedia.cz

prostor k debatě. „Můžeme zdůraznit, že levicové násilí je problém a pravděpodobně přispělo k tomu, co se stalo v Charlottesville, aniž by nás přirovnávali k Hitlerovi?“ cituje ho list New York Times.

Kritici však upozorňují, že Trump svými výroky vytváří falešnou rovnováhu mezi krajní pravicí a levicí. Statistiky přitom mluví odlišně. Z 372 amerických obětí extremismu mezi lety 2007 a 2016 jich podle studie Ligy proti hanobení (ADL) mají pravicoví radikálové na svědomí 74 procent, 24 procent osob zabili islamisté. Jen minimum mrtvých připadá na levicové radikály.

Noah Rothman, píšící pro konzervativní názorový list Commentary Magazine, ale oponuje, že srovnání počtu obětí není vhodný start debaty, lepší by podle něj bylo mluvit o stavu společnosti jako celku a tom, kde se nachází. Že data mohou být do jisté míry zavádějící, připouští i politolog Jan Charvát z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. „Krajní levice útočí spíše na věci, na majetek. Krajní pravice zase cílí na lidi,“ vysvětluje pro INFO.CZ, proč nelze jasně určit, který směr je nebezpečnější.

Roztříštěná levice

Rozdílné činy podle něj ovlivňují i vnímání útoků ve společnosti. Vraždění považují lidé za vážnější zločin než zapalování aut. Mezi pravicovými radikály hrají také významnou roli otevření neonacisté, a lépe se tak na ně váže morální rozhořčení. „Naopak mezi krajní levici mnozí její kritici zařazují i uskupení, která do ní z akademického pohledu nepatří, například příznivce Strany Zelených nebo lidi, kteří nejsou proti islámu,“ doplňuje Charvát.

Příkladem levicového násilí byly červencové události v Hamburku. Během summitu skupiny G20 tam autonomisté hlásící se k taktice tzv. černého bloku vyvolali v ulicích chaos a ničili majetek místních obyvatel. Jak dokázalo červnové postřelení republikánského poslance Steva Scalise, levicoví extremisté se nezdráhají ani teroristických útoků. Je jich však daleko méně než u jejich pravicových protějšků.

Menší je také síla samotných přívrženců. Podle studie prováděné na vzorku asi 1500 lidí na Univerzitě v Marylandu, sympatizovalo 43 procent radikálů s pravicovými ideologiemi, levicové smýšlení mělo 21 procent z nich.

Spoluautor výzkumu Gary LaFree sice připomíná, že se zabýval lety 1948-2013 a neodráží aktuální situaci, J. J. MacNabová, která se extremismu věnuje na Univerzitě George Washingtona ale potvrzuje, že zatímco krajní pravice má v USA statisíce sympatizantů, příznivců Antify, nejpočetnějšího extrémně levicového hnutí v zemi, je jen pár tisíc.

Scéna levicových radikálů doplácí na roztříštěnost a absenci silného charismatického vůdce. „To se netýká jen USA. Kdyby v ČR měli komunisté charismatického lídra, měli by nyní otevřenou cestu nejen do sněmovny, ale také do nejvyšších politických pater,“ míní Charvát.

Lidé nevěří systému

Na silném lídrovi schopném oslovit davy do jisté míry stojí a padá úspěch hnutí. Dalšími faktory, které hrají roli, jsou války, volby nebo schopnost přizpůsobit se společenským změnám. I to zvládá lépe pravice, jež ovládla internet a využila k propagandě i populární memy a animované postavy.

Extrémní levice zažívala největší slávu v Evropě v 60. letech, kde se jí do jisté míry povedlo ovlivnit další směřování kontinentu. V USA se jí dařilo o dekádu později. Jistou obrodu zaznamenala v 90. letech při protestech ohledně životního prostředí nebo proti globalizaci. Ty ale utlumilo 11. září a nástup islámských radikálů.

Nyní extremisté, byť zejména ti pravicoví, znovu chytají dech, což stojí částečně i za posilováním jejich radikálních protivníků. Pomáhá jim nedůvěra společnosti v současný politický systém. „Lidé mají pocit, že se jejich přístup k politice zhoršuje. Proto volí protestním způsobem, jako byla volba Donalda Trumpa nebo anglický Brexit,“ míní Charvát.


www.newtonmedia.cz

V podobném duchu se v redakčním komentáři vyjadřuje i deník Washington Post. Ten napsal, že útok dvacetiletého neonacisty v Charlottesville neměl jen jednu oběť a 20 zraněných, ale poškodil celý americký národ. A prezident Trump to svými výroky ještě zhoršil.

URL| http://www.info.cz/clanek/14465/extremiste-na-vzestupu-je-nebezpecnejsi-krajni-levice-nebo-krajni-pravice

Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z EU neměla být viditelná hranice


Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda v dokumentu, který dnes zveřejní, uvádí, že chce nepřerušovanou hranici bez nepokojů a bez fyzické hraniční infrastruktury a hraničních stanovišť. Napsala agentura Reuters. Premiérka Theresa Mayová ráno uvedla, že nová celní hranice je nepřijatelná. Dnes hranici dlouhou 500 kilometrů bez celních a imigračních kontrol překročí denně asi 30 tisíc lidí. Ivo Šlosarčík z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je v tuto chvíli mým hostem. Já vás zdravím, dobrý den.

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Hezké odpoledne.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Čili jinými slovy britská premiérka chce zachovat mezi Irskem a Severním Irskem status quo. A to přesto, že Irsko bude členem Unie a Severní Irsko jako součást Británie nikoli. Rozumím tomu dobře?

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------No, ono Irsko členem Evropské unie, tohle je trošku jinak. Irská republika bude členem Evropské unie.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Ano.

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Severní Irsko nikoliv. A právě to rozli..., ale samozřejmě zároveň kromě Severního Irska, Irské republiky máte ten pojem Irska jako celého ostrova. A právě to se podařilo po mnoha desetiletích násilností a problémů vlastně stabilizovat situaci v Severním Irsku a zapojit Irskou republiku do fungování Severního Irska je jeden z těch největších úspěchů britské politiky posledních dekád. A samozřejmě žádný britský premiér či premiérka nechce tento úspěch ohrozit třeba tím, že by se tam nastavil nový nevstřícný hraniční režim.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------No, ale ono zjevně nebude vyhnutí, jak jsem to pochopila z výroků šéfů Evropské unie. Totiž že Evropská unie bude mít o volnosti té hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem jiné představy než Velká Británie. Rozumím tomu?

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------


www.newtonmedia.cz

To je pravda. Ale samozřejmě Evropská unie není pouze Brusel. Symbolicky. Ale také, také Dublin. A ty názory Dublinu, irské vlády, Irské republiky se v mnohém podobají tomu, co by si přál Londýn. To znamená hranice, která může být nějaký právní režim, ale která z praktického hlediska pro mobilitu lidí, nebo pro obchodníky bude vlastně neviditelná, nebo alespoň málo viditelná.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Dobře. Nicméně Dublin má sílu svého hlasu naprosto adekvátní velikosti své země. Zatímco Brusel, který chce pečlivě hlídat hranice mezi Británií a Evropskou unií, tak je přeci jen silnější. Takže já se jenom ptám, jak odhadujete, že tenhle spor skončí?

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Může skončit dvěma až třemi způsoby. Jeden z nich je opravdu ten scénář toho útesu, kdyby se opravdu nepodařilo vůbec dohodnout nový režim vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím jako takovým. A poté ty dva roky po tom oznámení zjara tohoto roku, že Británie chce vystoupit, prostě opravdu by na hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem nastal standardní režim jako na vnějších hranicích Evropské unie. To by byl dosti průšvihový scénář.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Ano.

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Druhý je, že se najde nějaké technické řešení, které v podstatě zavede z právního hlediska režim, který bude, bude obdobný, stejný jako na všech ostatních hranicích. Ale vlastně bude takový, že pro, z pohledu obchodníků byznysu, a hlavně irských občanů a občanů Severního Irska, kteří překračují tu hranici, bude co nejméně zatěžující. Že ho vlastně neuvidí pořádně. No, a třetí je, že se vymyslí nějaké úplně zvláštní řešení šité na míru Severnímu Irsku, které v podstatě teď nenastiňují vůbec ani ty kontury, nebo není nastíněno ani v tom dokumentu Spojeného království, který byl včera zveřejněn.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak. Zajímalo by mě, jak moc silné je tohle pro Británii téma při tom vyjednávání. Totiž může to být téma, kvůli kterému nedojde k té dohodě o odchodu Británie z Evropské unie?

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Já myslím, že oproti mnoha jiným tématům tady jak Evropská unie, ten Brusel, tak Londýn opravdu chtějí najít řešení. Protože opravdu kdyby, kdyby zavedení nepříjemného režimu hraničního vedlo k tomu, že dojde k obnovení nepokojů, nebo zvýšení násilností v Severním Irsku, nebo obecně k nepokojům v Severním Irsku, ať už z důvodů třeba snížení životní úrovně, nebo prostě obecných zmatků, které tím vzniknou, tak by to byla obrovská politická porážka jak pro Spojené království, pro Londýn, ale bylo by to i velká, velká nepříjemnost pro Evropskou unii. Protože rozhodně Evropská unie nechce být tím, kdo mu, komu kladl za vinu, že vlastně region, který se konečně podařilo po desetiletích ...

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Uklidnit.

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------... útoků uklidnit, on svou neústupností nasměruje zpátky ke chaosu.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------


www.newtonmedia.cz

Navíc Severní Irsko už i tam probleskává touha se připojit právě k Irské republice a nebýt součástí Velké Británie. Takže to by mohla být další následná eskalace po tom, po tomhle. Je to tak?

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Já bych byl opatrný k tomu, říkat, že tam probleskávala touha připojit se k Irské republice po desítky let, že jo. Dosti velká část obyvatel Severního Irska a její politické reprezentace chce mít co nejsilnější vazby na Dublin. A ty vazby na Londýn poměrně oslabit. Ale pořád je to menšinová složka. A ještě menšina v té, maličká menšina v té menšině je ochotna používat násilí k dosazení tohoto cíle. Tam jde spíš o to, že se může najít opravdu technické řešení, které bude opravdu pro laiky skoro neviditelné, nebo nepochopi..., nebo těžko pochopitelné jako otázka zvláštního režimu, celního režimu v Severním Irsku, kdy se ta celní hranice posune v té severoirské - irské hranice na hranici mezi Irskem a Spojeným královstvím.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak. Tak, a to bude ten oříšek. Ivo Šlosarčík z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy byl mým hostem. Děkuju moc, na shledanou.

Ivo ŠLOSARČÍK, katedra evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Na slyšenou.

Robert Lahoda16.8.2017 Lidové noviny str. 20 Poslední strana

jn

Beatnik nakopnutý životem ČESKÁ BÁSEŇ

Vyrůstal v pražských Malešicích. Po absolvování gymnázia vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Spolupracoval s řadou novin a časopisů, kde uveřejňoval především hudební, filmové a divadelní recenze.

Kromě publicistiky se Robert Lahoda věnoval také poezii. Od klasických rýmů se pod vlivem básnířky Diany di Prima a dalších beatniků přiklonil k poetice tzv. básnické povídky. Jeho tvorbu zachycují graficky originálně vyvedené sbírky Pro Sněhurku aneb Konce hořkých konců (1997) a Jak mě život nakop aneb Jednou mi jedna řekla (2000). Básníkovou parketou se staly mikropříběhy, odpozorované ze života a dotvořené v symbolický obraz. Skrze poezii se tvůrce také vyrovnával se svým zdravotním handicapem, který v textech často reflektoval.

Robert Lahoda trpěl od šestnácti let neurodegenerativním onemocněním a pohyboval se velmi pomalu o berlích. Nemoc nebyla správně diagnostikována, proto nedošlo k soustavné léčbě. V loňském roce autor své chorobě ve věku čtyřiceti dvou let podlehl.

Poraženej na koncertu v klubu u nádraží byl těžkej letní vzduch po kterém by se dalo normálně stoupat kapela hrála hůř než minule ale pořád dobře zasunul jsem se ke stolu vzadu u stěny a položil si na zem pod stůl kelímek s pivem rukou jsem se držel stolu abych srovnával rovnováhu která není mojí silnou stránkou Plné znění zpráv 110


a pozoroval křepčící dav fanoušků pod pódiem ke konci se kousek ode mě začaly motat dvě řádně zřízené slečny měly větší problémy s rovnováhou než já a rozbily pár flašek a sklenic opilý holky nemám rád protože po střepech

se mi zrovna dobře nechodí ale to nebylo to nejhorší za chvíli si přede mě stoup malý kluk s velkým báglem a měl celkem slušně nakoupíno najednou neudržel balanc a sklátil se i s tím baťohem těsně vedle nic se mi nestalo neboť jsem se jistil ale von mě začal plácat po ramenou a omlouval se: „Jé, promiň, já jsem tě porazil.“ tiše jsem namítl že nikoliv ale on si to nedal vymluvit a křičel: „Já jsem tě porazil! Seš poraženej, seš poraženej, ty seš poraženej!“ nechal jsem ho být protože poraženej jsem dávno ale trvám na tom že rozhodně ne blbcem s baťohem!

Foto autor| FOTO IGOR MALIJEVSKÝFoto popis| Bibliofilie. Knihy Roberta Lahody vyšly v omezeném nákladu. Vzácné exempláře lze zapůjčit kupříkladu v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí.

VYBERTE SI KANDIDÁTY A V ŘÍJNU JDĚTE VOLIT16.8.2017 Metro str. 02 Praha

ROW

Rušno bylo včera na magistrátu. Na posledních chvíli přišlo své kandidátní listiny odevzdat hned pět politických uskupení. O 24 pražských křesel ve Sněmovně se tak utká 29 stran a hnutí. Nechybí mezi nimi žádná z parlamentních stran ani ze stran, které mají své reprezentanty v zastupitelstvu. Přinášíme stručné profily devíti lídrů stran, které uspěly v posledních komunálních volbách v Praze. Kromě nich se ucházejí o hlasy ještě: Blok proti islamizaci – Obrana domova, Cesta odpovědné společnosti, ČSNS, DSSS, Dobrá volba, Občané 2011, ODA, Radostné Česko, Realisté, Referendum o Evropské unii, Rozumní, Řád národa – Vlastenecká unie, Sdružení pro republiku – Republikánská strana čs. M. Sládka, Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí, Sportovci pro společnost, SPO, Strana svobodných občanů, SPD, Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti, Volte Pravý Blok www.cibulka.net.

***


www.newtonmedia.cz

ANO Martin Stropnický (60) * ministr obrany, poslanec, místopředseda hnutí a pražský předseda * vystudoval herectví na DAMU, pak studoval na Diplomatické akademii ve Vídni. Byl velvyslancem v Portugalsku a v Itálii. Poté se vrátil k herectví, mimo jiné byl uměleckým šéfem Divadla na Vinohradech. * otec lídra Zelených Matěje Stropnického

TOP 09 Karel Schwarzenberg (79) * poslanec, čestný předseda TOP 09 * pochází z orlické větve šlechtického rodu, studoval práva a lesnictví. Do roku 1989 žil v zahraničí, poté byl kancléřem prezidenta Václava Havla, senátorem či ministrem zahraničí. * v červnu 2009 spolu s Miroslavem Kalouskem založil stranu TOP 09. Je tradičním pražským lídrem strany.

KDU-ČSL Daniel Herman (54) * místopředseda KDU-ČSL, ministr kultury, poslanec * absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu UK, spolupracovník kardinála Miloslava Vlka, působil jako šéf arcibiskupova sekretariátu a poté byl do roku 2005 mluvčím České biskupské konference. * před vstupem do vrcholné politiky byl tři roky ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů

Starostové Jan Farský (38) * poslanec (od 2010), místopředseda ústavně-právního výboru a místopředseda hnutí Starostové * vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po studiích pracoval jako právník na radnici v Semilech, poté působil v advokacii a ve Škodě Auto. * v letech 2006 až 2014 byl starostou Semil, je zastupitelem Libereckého kraje Zelení Matěj Stropnický (33) * předseda Strany zelených, pražský zastupitel, zastupitel Prahy 3 * absolvoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval jako novinář, byl asistentem poslankyně, byl místostarostou Prahy 3 a náměstkem pražské primátorky. * zahrál si postavu Viléma ve filmu Máj. Jeho otcem je ministr Martin Stropnický.

ODS Jana Černochová (43) * dlouholetá starostka Prahy 2, poslankyně a místopředsedkyně poslaneckého klubu, stranický expert pro obranu * získala magisterský titul v oboru mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě v Praze * ve Sněmovně se věnuje oblastem obrany a bezpečnosti.

ČSSD Petr Dolínek (36) * místopředseda ČSSD, náměstek pražské primátorky pro dopravu, sport a volný čas * vystudoval FF UK v Praze, poté pracoval v marketingu * do ČSSD vstoupil v roce 1999, byl předsedou Mladých sociálních demokratů a šéfredaktorem Pražských listů. * ve stranických primátorkách porazil ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka

KSČM Marta Semelová (57) * poslankyně, pražská zastupitelka, pražská předsedkyně * vystudovala Pedagogickou fakultu UK a poté 25 let působila jako učitelka matematiky, tělesné výchovy a českého jazyka na základní škole. * ve straně je odbornicí na školství. * autorka řady kontroverzních výroků o Miladě Horákové a obhájkyně K. Gottwalda

Piráti Jakub Michálek (28) * místopředseda strany, předseda zastupitelského klubu Pirátů v Praze * studoval ve Velké Británii a v USA, vystudoval obor právo a právní věda na Právnické fakultě UK, nyní pokračuje v doktorském studiu. Také vystudoval teoretickou fyziku na matfyzu. * spoluautor senátního návrhu na zrušení amnestie prezidenta Klause

Foto popis| Regionalni mutace| Metro - Praha

Volby v Praze: nejvíce stran, osobností a důraz na etiku16.8.2017 Pražský deník str. 02 Praha / téma

JANA KAŠPAROVÁ

Praha – Politické strany definitivně odkryly své karty. V metropoli se do boje o voličské hlasy pustí 29 stran a hnutí, což je nejvíce v Česku. Politologové předvídají vyrovnaný souboj, v hlavním městě totiž kandiduje řada obdobně silných středových stran. Rozhodovat budou hlavně komunální témata s celostátním přesahem, jako je doprava či bezpečnost.

Do neobvyklé situace se nyní dostávají otec Martin (ANO) a syn Matěj (Strana zelených) Stropničtí . V podzimních volbách totiž budou každý hájit jiné barvy. Odborníci ale žádné pikantní spory neočekávají.


www.newtonmedia.cz

„Vycházejí spolu velmi dobře. To, že mají jiné názory či představy, by mohlo znamenat problém, ale oba jsou profesionální politici,“ uvedl politolog Lukáš Jelínek.

Souboje se tak odehrají spíše mezi jinými soupeři. O voliče se budou v metropoli podle politologů přetahovat Karel Schwarzenberg (TOP 09) a Martin Stropnický (ANO). „Může do toho zajímavě vstoupit i Jan Farský (STAN), protože pro typického vzdělaného pražského voliče může být vhodnou alternativou,“ popsal Jelínek.

Do pražských bojů se mohou také výrazně promítnout kauzy předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. „Metropole je totiž nejnáročnější na etiku politiků,“ vysvětlil Jelínek.

PRAHA JE ZATÍM BEZ VÝRAZNÝCH KAUZ

Jedním z překvapivých lídrů je František Ringo Čech, který povede Stranu práv občanů. „Nevím, jestli Praha představuje pro pana Čecha ideální koktejl. Je příliš atypický a spíše lidový tribun. Praktičtější by bylo nasadit ho například ve středních Čechách,“ tvrdí politolog Jan Kubáček.

Předvolební napětí překvapivě prozatím výrazně nenabouraly žádné výrazné pražské kauzy. „Řadaprojektů se dotahovala se zpožděním, není tu proto člověk, který by byl univerzálním viníkem,“ vysvětlil Kubáček.

***

Kdo chce v metropoli kandidovat v říjnových sněmovních volbách

29 Tolik uskupení podalo v Praze kandidátky do sněmovních voleb - o osm více než před čtyřmi lety

ANO Martin Stropnický ministr obrany Česká pirátská strana Jakub Michálek předseda zastupitelského klubu Pirátů v Praze ČSSD Petr Dolínek místopředseda ČSSD, náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas KSČM Marta Semelová poslankyně, zastupitelka hlavního města Prahy KDU-ČSL Daniel Herman ministr kultury ODA Pavel Sehnal podnikatel ODS Jana Černochová starostka Prahy 2, poslankyně REALISTÉ Michal Moroz politický analytik STAN Jan Farský poslanec, zastupitel Libereckého kraje

Strana práv občanů František Ringo Čech hudebník, spisovatel, herec Strana svobodných občanů Petr Mach vysokoškolský učitel a ekonom, europoslanec Strana zelených Matěj Stropnický předseda strany, bývalý místostarosta Prahy 3 Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) Jiří Kobza exdiplomat, podnikatel TOP 09 Karel Schwarzenberg poslanec, čestný předseda strany

Blok proti islamizaci – Obrana domova ? ? ? Cesta odpovědné společnosti ? ? ? Česká strana národně sociální ? ? ? Dobrá volba 2016 ? ? ? Občané 2011 ? ? ? Radostné Česko ? ? ? Referendum o Evropské unii ? ? ? ROZUMNÍ - stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým…

Řád národa – Vlastenecká unie ? ? ? Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka ? ? ? Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí ? ? ? Sportovci pro společnost ? ? ? Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti 2017 ? ? ? Volte Pravý Blok www.cibulka.net ? ? ? Dělnická strana sociální spravedlnosti

MOHOU PŘEKVAPIT

Starostové a nezávislí Jan Farský Bývalý starosta Semil vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Jeho tématy jsou zprůhlednění veřejných zakázek, transparentnost veřejné správy a snižování administrativní zátěže občanů, samospráv a státní správy.

Piráti Jakub Michálek Právník a matematik navrhl zřízení registru lobbistických kontaktů, zprovoznil současný systém veřejného účetnictví a navrhl a prosadil participativní rozpočet. Je spoluzakladatelem projektu svobodné hudby.

Zelení Matěj Stropnický Předseda Zelených je absolventem Fakulty sociálních věd UK. Byl zvolen do zastupitelstva hlavního města. V letech 2014 –2015 byl náměstkem primátorky pro územní rozvoj a územní plán. Od roku 2016 předsedá výboru dopravy zastupitelstva.


www.newtonmedia.cz

Realisté Michal Moroz Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy působil v letech 2010 až 2011 jako náměstek ministra vnitra. V roce 2015 se podílel na založení think tanku Institut 2080, v němž působil jako hlavní analytik a koordinátor.

Jak uspěly strany ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 v Praze?

Volební účast 64,14 %

09 TOP 23 %ANO 16 % ČSSD 14 % ODS 12 % KSČM 9 % ČSL KDU5 % Zelení 6 % Svobodní 4 % Piráti 4 % Úsvit 3 %

* zaokrouhleno

Foto autor| Foto: Deník, ČTKRegion| Střední Čechy

První předvolební uzávěrka15.8.2017 ČT 24 str. 06 22:00 Události, komentáře

David BOREK, moderátor--------------------Andrej Babiš proti Miroslavu Kalouskovi, Karel Schwarzenberg proti Martinu Stropnickému, Bohuslav Sobotka proti Petru Fialovi, strany dnes definitivně odevzdaly své kandidátky, které nabídnou zajímavé souboje. O hlasy voličů bude soupeřit celkem 31 stran a hnutí.

redaktor--------------------Termín podzimních voleb je již delší dobu znám. Rozhodovat o další budoucnosti budou voliči 20. a 21. října. Do dnešního dne byl termín podávání kandidátek příslušnému krajskému úřadu, do konce srpna je pak čas odstranění závad na kandidátkách. 5. září poté Státní volební komise vylosuje čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky. Seznam stran a hnutí musí být komisi dodán tři dny předem. Na začátku října bude probíhat kampaň všech stran ve veřejnoprávních médiích a hlasovací lístky by do schránek voličů měli přijít nejpozději do 17. října.

David BOREK, moderátor--------------------A je tu s námi politolog Kamil Švec, spolupracovník České televize. Vítejte.

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Dobrý večer.

David BOREK, moderátor--------------------Ten jízdní řád je tak neúprosný, že v tuto chvíli nebo od této chvíle už žádné změny na kandidátních listinách nejsou možné, nebo ano?Plné znění zpráv 114


Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Prakticky teďko mají ty politické strany pouze čas na nějakou úpravu, pokud by se dopustili nějakých chyb nebo nějakých nedostatků, ale nepředpokládá se, že by politické strany nějakým způsobem výrazněji zasahovaly do těch kandidátek, respektive může se stát například, že zmocněnec některé politické strany se rozhodne tu kandidátku stáhnout, což se již několikrát stalo v české, v české politice a ta kandidátka potom nekandiduje, nicméně, nicméně ten základní, ten základní rámec je již dán.

David BOREK, moderátor--------------------Dobře, mimochodem narážíte na hnutí Severočeši, rozhádané hnutí, které vlastně potom zásahem zmocněnkyně při krajských volbách vlastně stáhlo svoji kandidaturu, jak je to vlastně ošetřeno? Tam je jeden člověk v každé politické straně, který má, který disponuje tím v uvozovkách posvěcením, že on může státu nahlásit - my nakonec nebudeme kandidovat, je to tak, je to jeden člověk?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Je to jeden člověk, kterého si zvolí ta konkrétní politická strana a ten vystupuje směrem tedy ke Státní volební komisi, respektive vystupuje za tu politickou stranu a pokud ten se rozhodne, tak tu kandidátku může stáhnout a nebyli to pouze Severočeši.cz, byl to i příklad Věcí veřejných například a našli bychom to i v některých dalších volbách, spíše komunálních třeba.

David BOREK, moderátor--------------------Ještě k těm kandidaturám, dobře, škrtat na kandidátce se dokonce děje velice těsně před volbami, kdy se ještě na nějakého kandidáta něco zjistí, ale přidávat tam jména? Kdyby se teď nějaká politická strana rozhodla, že tam za měsíc ještě bude chtít přidat jednoho člověka, tak už to de jure nejde?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Tak ty kandidátky mají i náhradníky, takže tam by se posunovali.

David BOREK, moderátor--------------------Jasně, ale kdyby úplně někoho nového do té množiny chtěli přidat, tak už to nejde?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Ne, nikoliv.

David BOREK, moderátor--------------------Pojďme se podívat na tu věc, kterou jsme již zmiňovali, tedy počet kandidujících politických stran, po dnešku už ho tedy, pokud se nestane něco mimořádného, víme opravdu definitivně 31 volebních stran a hnutí. Pojďme se podívat na podrobnosti.

redaktorka--------------------Do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny se přihlásilo 31 volebních uskupení, to je o 7 více než při minulých předčasných volbách v letech 2013. Nejvíce stran a hnutí se uchází o přízeň voličů v Praze, přesně 29, což je o 8 více, než před 4 lety. Ve Středočeském kraji kandiduje 26 seskupení. Výběr z 25 kandidátek budou mít voliči v Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském, Plzeňském, Jihočeském a Ústeckém kraji. Naopak nejmenší výběr budou mít lidé v Karlovarském kraji, kde se nominovalo 20 volebních stran.

David BOREK, moderátor--------------------


www.newtonmedia.cz

Máte vysvětlení, proč některé kandidatury nebo kandidátní listiny nejsou podány ve všech krajích České republiky, to je mrhání šancí volebních nebo není?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------To je odvislé od toho, kolik se rozděluje mandátů v těch jednotlivých krajích a některé kraje jsou větší, co do počtu rozdělovaných mandátů a některé jsou menší. Typicky právě Praha nebo Středočeský kraj patří k těm největším, kde se rozděluje zpravidla kolem 24, 25 mandátů, zatímco v Karlovarském kraji je to zpravidla 5 mandátů, a tudíž ta šance uspět v těch volbách v Karlovarském kraji je mnohem menší, protože zkrátka na ten mandát dosáhne velmi málo politických stran, tudíž není strategické nasazovat tam vlastní kandidátku a platit kauci a podobně.

David BOREK, moderátor--------------------No, kauce, to se platí kauce, tedy za každou kandidaturu v každém kraji?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Každá politická strana platí kauci, což je nástroj, který by měl odradit politické subjekty od toho, aby podávaly kandidátky jen tak, řekněme, z plezíru, respektive jen tak, že by chtěly kandidovat. A v případě, že ta strana uspěje, tak se jí ta kauce vrací.

David BOREK, moderátor--------------------Jenom ale v případě, že uspěje, že se dostane do parlamentu nebo že získá nárok na státní příspěvek?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Tak.

David BOREK, moderátor--------------------K tomu se dostaneme za chvíli. Jinými slovy je tady jakási bariéra proti tomu, aby byl éter zahlcen recesistickými, popřípadě různými komerčními projekty, které se vydávají za kandidující, seriózní stranu?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Respektive je to filtr, aby ty kandidátky podávaly strany, které to myslí opravdu vážně.

David BOREK, moderátor--------------------No, ale 31 politických kandidatur, myslí to všechny vážně? Mimochodem Česko definitivně se odvrací od toho trendu, který byl hodně silný v té minulé dekádě, tedy dvě dominantní politické strany, je to tak?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------No, do jisté míry ano. Ono ten počet souvisí také s tím, že v těch letošních volbách se nově ty všechny politické strany, které se chtějí účastnit voleb, musely registrovat u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, a tam se zaregistrovaly všechny politické strany, které se chtějí účastnit těch voleb, a to neznamená, že by samy musely podávat kandidátku, typicky například strana Koruna česká, monarchistická strana, která podporuje stranu TOP 09, je zaregistrována, ale sama kandidátku nepodává nebo například Severočeši.cz kandidovali na kandidátce ANO v minulých volbách, ale také jsou registrováni. Takže on ten počet je trochu zavádějící a spíš se pohybujeme v tom rozmezí těch 22, 25 politických stran, navíc jsou tam některé strany, které evidentně nemají úmysl kandidovat ve všech volebních krajích.

David BOREK, moderátor--------------------


www.newtonmedia.cz

Když už se bavíme o té kandidatuře a o počtu kandidujících stran a o tom, jak se kterým stranám daří a bude dařit, tak možná je tu ideální chvíle se podívat do minulosti, do té relativně nedávné, poslední sněmovní volby podzim 2013.

redaktorka--------------------Poslední volby do Poslanecké sněmovny se konaly v říjnu roku 2013. Volby vyhrála ČSSD těsně před hnutím ANO. Velkou porážku naopak utrpěla ODS. Do sněmovny se vrátili lidovci, prosadit se i Úsvit, komunisté a TOP 09. K urnám přišlo tehdy 59,48 % voličů, což byla druhá nejnižší účast od roku 1989. Do sněmovny se minule nnapříklad nedostala Strana zelených, překročila ale tříprocentní hranici a dosáhla na stálý státní příspěvek, který činí 6 až 10 milionů ročně. Těsně za 3 % se umístila Česká pirátská strana, Strana svobodných občanů a Strana práv občanů - Zemanovci. Ti zažili velký propad ze 4,3 % na 1,5 % hlasů.

David BOREK, moderátor--------------------Ten státní příspěvek tedy, pro něj je železnou bariérou 3 % nebo ještě něco pod 3 % může strana vyinkasovat?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------Bavíme se o hranici 1,5 %, kdy strany získávají příspěvek na hlas, za každý hlas získávají 100 korun odměny, takže to jsou, ta hranice byla, takže v konečném důsledku vlastně to může motivovat některé politické strany k tomu, aby se do toho klání pustily, protože získat 1,5 % hlasů není zas nepřekonatelné množství, ono je to pár desítek tisíc hlasů, takže v konečném důsledku to může být i výhodné pro některé politické strany. A to je ten příspěvek tedy na hlas, nebo respektive na náklady volební kampaně, no, a ještě tedy bylo v reportáži hovořeno o tom příspěvku na činnost, což je tedy ten příspěvek, který získali zelení za tedy to překročení té tříprocentní hranice a strany, které překročí pětiprocentní hranici, tak získávaly 10 milionů korun.

David BOREK, moderátor--------------------A tam je to ještě vázáno na mandáty potom už?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------A potom jsou ještě ty strany hodnoceny nebo dostávají peníze za každý mandát.

David BOREK, moderátor--------------------Jenom velmi stručně, možná se vracím k té otázce na tu fragmentaci politického spektra, dá se koaličně vládnout v zemi, ve které ve sněmovně může být 7 ne-li více poslaneckých klubů?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------No, dá se koaličně vládnout, respektive bude muset koaličně vládnout. Ona je otázka, kolik z těch stran překročí tu pětiprocentní klauzuli, protože nyní se dostáváme od situace, kdy větší počet stran se pohybuje kolem té pětiprocentní hranice nebezpečně blízko, ať už negativně nebo pozitivně v tom, že ji těsně překročí nebo ji těsně nepřekročí, to je otázka Pirátů, na druhé straně je to otázka například TOP 09, která se v těch průzkumech pohybuje kolem těch 6, 7 %, což s tou odchylkou je kolem těch 5 %, je na té hranici 5 %, takže je samozřejmě otázka, kolik těch volebních stran uspěje. No, a samozřejmě by bylo nepříjemné, kdyby všechny strany zůstaly pod tou pětiprocentní volební klauzulí, protože spousta, spousta hlasů ve volbách by propadla a ty hlasy nebo teda pardon ty mandáty ve sněmovně by si rozdělily politické strany, které by měly více na úkor toho, že jich je tam méně tedy v Poslanecké sněmovně.

David BOREK, moderátor--------------------Politolog Kamil Švec, děkujeme za návštěvu. Na shledanou.

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK, spolupracovník ČT--------------------


www.newtonmedia.cz

Na shledanou.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un dostal plány útoku na americké zámořské území


Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Severokorejský vůdce Kim Čong-un dostal plány útoku na americké zámořské území, tichomořský ostrov Guam. Zaútočí anebo nezaútočí? O tom se prý rozhodne až podle toho, jak se zachovají Spojené státy. Alespoň to dnes oznámila severokorejská agentura KCNA. Mezitím mezi obyvateli Guamu vypukla panika. Protože místní rozhlasové stanice vysílaly nouzové varování používané v případě vážného ohrožení. Řada lidí si výstrahu spojila právě s možným raketovým útokem Severní Koreje, kterým režim pohrozil. Po 15 minutách rádia varování stáhla a úřady obyvatele ujistily, že nebezpečí nehrozí. Informace přinesla americká televize CNBC. Naším hostem je Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha. Vítejte, dobrý den.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Bude válka?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Tak, doufám, že v těch jaksi souřadnicích, které jste naznačila, nebude.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Doufáte, nebo byste to řekl s nějakou hlubší jistotou?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Myslím si, že nelze v tento okamžik nic víc, než doufat. Protože aspoň z mého pohledu samozřejmě nejsem koreanista, ale severokorejský režim mi nepřijde být zcela předvídatelný. A bohužel to samé se nedá říct ani o Spojených státech, když v jejich čele stojí Donald Trump.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Počkejte, proč se v této souvislosti obáváte kroků případně amerického prezidenta?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Protože na tom, jakým způsobem se chová Severní Korea, není nic zvláštního nebo neobvyklého. Ten režim se tímhle tím způsobem, nebo tuhle tu rétoriku používá dlouhou dobu. Ale teď najednou dostali ze Spojených států odpověď přesně v tom jaksi jejich duchu. V tom je ta situace nová.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka


www.newtonmedia.cz

--------------------Takže Donald Trump měl mlčet, pokud jde o Severní Koreu? Nebo volit jiná slova. Jak si to vysvětlit, co máte za radu, pane Romancove?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------/Smích/, radu, radu, já bych si nikomu v tomto netroufnul radit. Ale myslím si, že Spojené státy mají samozřejmě nejenom nesrovnatelně větší sílu než Severní Korea, ale zejména mají nesrovnatelně větší odpovědnost za fungování mezinárodního systému jakožto celku. A slova, která Donald Trump volí, nejenom vůči Severní Koreji, ale třeba také vůči Venezuele nebo vůči řadě jiných zemí či problémů ve světě, tak ta bohužel jaksi stabilitu ze světového systému podle mého názoru spíš odčerpávají než naopak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Jihokorejský prezident avizoval, že je jeho vláda odhodlána zabránit válce za každou cenu. Napovídají ta vyjádření z Pchjongjangu, Soulu nebo Washingtonu, že ty strany jsou schopné tu situaci zklidnit, vyřešit u jednacího stolu, anebo i s ohledem na to, co jste právě teď řekl o Donaldu Trumpovi, tak takovou víru nemáte?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Já tu víru mám, protože naštěstí americký prezident jaksi bez ohledu na to, co říká, tak on nemá možnost všechny ty věci udělat. Rozhodně ne hned. A myslím si, že je zcela srozumitelné a logické, proč Jižní Korea má zájem na co nejrychlejším utlumení této krize. Protože kdyby nic jiného, tak hlavní město Soul leží jenom několik málo desítek kilometrů na jih od demilitarizované zóny. A je v dosahu, nebo v dostřelu severokorejského dělostřelectva. Tam dokonce ani by nemuselo dojít jaksi k nějakým těm salvám raket a k použití jaderných zbraní. Tam na šílené krveprolití by "bohatě stačilo", kdyby se použily konvenční zbraně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Příští týden jsou plánovány americko - jihokorejské vojenské manévry, pravidelná akce, můžeme očekávat co konkrétně od této akce?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Já předpokládám, že to cvičení proběhne tak, jako vždycky. Asi není vůbec žádný důvod, proč ho odvolávat. Samozřejmě, že všichni ti, ty jednotky, které do toho budou jaksi zapojeny, tak bude zapotřebí věnovat ještě větší pozornost tomu, aby nějaká z těch nacvičovaných aktivit nemohla být v té vyhrocené atmosféře vyhodnocena na druhé straně jako jakási předehra k invazi.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Včera napsal New York Times o tom, že Severní Korea uspěla ve vývoji strategických raket díky raketovým motorům z Ukrajiny. Jak se k napětí vlastně mezi Spojenými státy a Severní Koreou v tuto chvíli staví Moskva?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Moskva je překvapivým způsobem jaksi zticha. Rusko zatím oficiálně řeklo pouze to, že na půdě Rady bezpečnosti OSN Rusko postupuje v souladu se všemi ostatními mocnostmi. Tohle to je jedna z těch zřídkavých událostí, kdy všech pět stálých členů Rady bezpečnosti táhne za jeden provaz. Ale jinak jsou zatím překvapivě zticha. Což je zvláštní, protože Severní Korea sousedí nejenom s Čínou, která jaksi hraje v tomhle tom problému poměrně důležitou roli. Ale právě také s Ruskem. A pokud jde o tu ukrajinskou stopu, tak o tom se začíná čím dál tím víc jaksi mluvit, už se to probíralo i v ukrajinském parlamentu. Uvidíme, jak moc se ukáže za prvé, že ta informace je správná. A za druhé, zda ukrajinské motory, respektive motory vyrobené na Ukrajině,


www.newtonmedia.cz

tak jestli se prokáže, že byly dodány z Ukrajiny a s nějakým povědomím ze strany ukrajinské vlády. Pokud ano, tak by to byl obrovský problém.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Dalším důležitým hráčem v regionu, jak sám zmiňujete, Čína, ta stejně jako OSN uvalila na Severní Koreu sankce. Je to ale pro tuto zemi reálný ekonomický problém?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Pro Čínu myslíte? Určitě ne. Pro Severní Koreu, tam to problém být může velký. Protože já nevím přesně, jestli to je 80 nebo 90 procent vlastně veškerého zahraničního obchodu Severní Korey probíhá prostřednictvím Číny. Respektive, respektive to směřuje do Číny. Takže pro ně to problém být může, ale na druhou stranu asi od takového režimu, jako je Severní Korea, se nedá očekávat, že ekonomické komplikace by mohly jaksi způsobit rychlé a razantní jaksi změnění politického, politického kurzu, respektive politické rétoriky.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka--------------------Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha. Moc děkuju, hezký den, na shledanou.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věc Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha--------------------Na shledanou.

Volby 2017: Lídři v Praze15.8.2017 blesk.cz str. 00 Volby 2017

Vizitky volebních lídrů stran, které mají podle průzkumů šanci uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny 20. a 21. října, v Praze (řazeno abecedně podle názvů stran).

ANO:

Martin Stropnický

(60) – ministr obrany (od ledna 2014), člen Poslanecké sněmovny (od 2013), místopředseda ANO. Pražský rodák vystudoval herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, počátkem 90. let pak studoval i na Diplomatické akademii ve Vídni. Hereckou kariéru začínal v divadle v Mostě, později byl členem Městských divadel pražských a do roku 1990 Divadla na Vinohradech. K herecké profesi se vrátil v září 2002, od dubna 2003 do dubna 2012 byl uměleckým šéfem Divadla na Vinohradech. Od roku 1990 pracoval na ministerstvu zahraničí, od června 1993 do října 1994 byl velvyslancem v Portugalsku, poté do konce roku 1997 působil na stejné pozici v Itálii. Od ledna do července 1998 byl ministrem kultury v Tošovského vládě a od června 1999 do srpna 2002 velvyslancem ve Vatikánu. V říjnu 2013 byl jako lídr jihomoravské kandidátky hnutí ANO zvolen do Poslanecké sněmovny. V hnutí ANO je od listopadu 2015, je předsedou pražské organizace. Je potřetí ženatý, manželkou je herečka Veronika Žilková Stropnická, s níž má dceru Kordulu (jejich syn Melichar zemřel ve věku půl roku). S první manželkou Lucií se oženil hned dvakrát a má s ní tři děti.

ČSSD:

Petr Dolínek (36) – místopředseda ČSSD, náměstek pražské primátorky (od roku 2014), zastupitel Prahy (od roku 2010), v letech 2010 až 2011 byl také radním města. Vystudoval Filozofickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. Pracoval například v marketingu společnosti Thomson Multimedia Czech Republic, byl šéfredaktorem Pražských listů. V letech 2010 až 2014 byl zastupitelem v Praze 6. Do ČSSD vstoupil v roce 1999, byl Plné znění zpráv 120


předsedou Mladých sociálních demokratů. Jako náměstek primátorky má Dolínek na starost dopravu a evropské fondy. Je ženatý, má dvě děti.KDU-ČSL:

Daniel Herman (54) – místopředseda KDU-ČSL, ministr kultury (od 2014), poslanec (od 2013). Krátce studoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu UK v Litoměřicích. Pracoval jako pomocný dělník, koncem 80. let byl knězem v Táboře, poté se stal tajemníkem českobudějovického biskupa Miloslava Vlka. Po Vlkově jmenování arcibiskupem přešel do Prahy, působil jako šéf arcibiskupova sekretariátu a poté byl do roku 2005 mluvčím České biskupské konference. Později působil na policejním prezidiu či ministerstva kultury, mezi roky 2008 a 2010 vedl pražskou kancelář Jana Švejnara. Před vstupem do vrcholné politiky byl tři roky ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. V KDU-ČSL je od května 2013. Je svobodný, bezdětný.VIDEO: Herman: „Komunisté by měli přestat otravovat českou politiku“

KSČM:

Marta Semelová (57) – poslankyně (od 2010) a pražská zastupitelka (od 2006). Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a poté 25 let působila jako učitelka matematiky, tělesné výchovy a českého jazyka na pražské základní škole. Je předsedkyní krajské organizace KSČM v Praze (od 2002). Několikrát neúspěšně kandidovala na funkci místopředsedkyně strany. Ve straně je odbornicí na školství. Je rozvedená a má dvě děti.ODS:

Jana Černochová (43) – starostka Prahy 2 (2006 až 2010 a od 2012) a poslankyně (od 2010). Po maturitě absolvovala kurz bankovnictví a peněžní ekonomie na Vysoké škole ekonomické, v roce 2009 získala bakalářský titul na soukromé Vysoké škole aplikovaného práva a v roce 2011 dokončila magisterský studijní program v oboru mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Ve Sněmovně se věnuje oblastem obrany a bezpečnosti. Je rozvedená.Piráti:

Jakub Michálek (28) – třetí místopředseda České pirátské strany, předseda zastupitelského klubu Pirátů v Praze. Studoval ve Velké Británii a v USA, kde během pobytu pracoval na University of Michigan. Poté vystudoval obor právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, nyní pokračuje v doktorském studiu. Také vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Má zkušenosti z akademické samosprávy, kde byl členem akademického senátu.

SPD:

Jiří Kobza (61) – druhý místopředseda středočeské organizace SPD, geolog, bývalý diplomat, obchodník a podnikatel. Vystudoval obor geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a postgraduálně zahraniční obchod na VŠE. Pracoval v PZO Strojexport v oddělení vývozu geologických prací na Střední východ, působil v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu. Po návratu do ČR pracoval pro české pobočky zahraničních firem a podnikal. Od roku 2000 do 2004 působil jako diplomat na velvyslanectví ČR v Teheránu. Po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další tři roky podnikal, pak se vrátil do ČR, kde založil obchodní firmu v oboru vína. V roce 2014 neuspěl ve volbách do Evropského parlamentu, loni neúspěšně kandidoval do Senátu.STAN:

Jan Farský (38) – poslanec (od 2010). Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po studiích pracoval jako právník na MěÚ v Semilech, poté působil v advokacii a následně se stal poradcem tehdejšího místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna, s kterým odešel do Škody Auto. V letech 2006 až 2014 byl starostou Semil. V květnu 2010 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, mandát obhájil v roce 2013, v dolní komoře je místopředsedou ústavně-právního výboru. Od roku 2016 je také zastupitelem Libereckého kraje, kterým byl i v letech 2008 až 2010. Je místopředsedou hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Je ženatý, má čtyři děti.Video: Jan Farský exkluzivně v TV Blesk

TOP 09:


www.newtonmedia.cz

Karel Schwarzenberg (79) – čestný předseda TOP 09. Pochází z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů, studoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia nedokončil. Do roku 1989 žil v zahraničí, poté byl kancléřem prezidenta Václava Havla, senátorem (2004 až 2010, kandidát US-DEU) či ministrem zahraničí (2007 až 2009, nominovaný Stranou zelených). V červnu 2009 spolu s Miroslavem Kalouskem založil stranu TOP 09. Na ustavujícím sněmu strany v listopadu 2009 byl zvolen předsedou TOP 09, ve funkci vydržel až do roku 2015. V letech 2010 až 2013 byl ve vládě Petra Nečase (ODS) vicepremiérem a ministrem zahraničních věcí. V letech 2010 až 2013 a od podzimu 2013 je poslancem a šéfem zahraničního výboru. Je podruhé ženatý se stejnou ženou, tři děti.Zelení:

Matěj Stropnický (33) – předseda Strany zelených, pražský zastupitel, zastupitel Prahy 3. Absolvoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval jako novinář, byl asistentem poslankyně, v letech 2010 až 2014 byl místostarostou Prahy 3 a v letech 2014 až 2015 byl náměstkem pražské primátorky. Jeho otcem je ministr obrany Martin Stropnický.VŠE O PARLAMENTNÍCH VOLBÁCH 2017 ČTĚTE ZDE

URL| http://www.blesk.cz/clanek/487779/volby-2017-lidri-v-praze

Volby 2017: Lídři v Pardubickém kraji15.8.2017 blesk.cz str. 00 Volby 2017

Vizitky volebních lídrů stran, které mají podle průzkumů šanci uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny 20. a 21. října, v Pardubickém kraji.

ANO:

Martin Kolovratník (42) – novinář a manažer, který byl v roce 2013 zvolen jako nestraník za hnutí ANO do Poslanecké sněmovny, kde je předsedou volební komise a hospodářského výboru. Je také členem dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury a od října 2014 je zastupitelem rodných Pardubic a jedné z pardubických městských částí. Vystudoval Dopravní fakultu Jana Pernera Univerzity Pardubice. Poté působil ve stavebnictví, v Telecomu a byl manažerem v Českém rozhlase. Loni neúspěšně kandidoval v krajských volbách a v minulosti figuroval mezi kandidáty na post ministra dopravy. Ženatý otec dvou synů je členem a bývalým prezidentem Rotary klubu Pardubice.

ČSSD:

Jan Chvojka (36) – poslanec (od roku 2010) a ministr pro lidská práva, kterým se stal loni v listopadu. V letech 2014–2016 byl také zastupitelem města Chrudimi a od loňska je zastupitelem Pardubického kraje a předsedou ČSSD v Pardubickém kraji. Členem ČSSD je od roku 2007, do Sněmovny se v roce 2010 dostal díky tehdejšímu masivnímu „kroužkování“, v Pardubickém kraji kandidoval na posledním 19. místě a preferenční hlasy ho vynesly na druhé místo. Opětovně zvolen byl v roce 2013. Před vstupem do Sněmovny pracoval jako právník na odboru strategického rozvoje kraje a evropských fondů Krajského úřadu Pardubického kraje. Rodák z Hlinska vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (2004), získal titul JUDr. na Právnické fakultě UK (2009). V roce 2015 dal Chvojka podnět Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) kvůli vystoupení skupiny Ortel, jejíž texty jsou často zaměřeny proti menšinám, v přímém přenosu udílení cen Český slavík. Vysílací rada ale neshledala na účasti kapely nic nezákonného a oznámila, že se jím nebude dále zabývat. Je ženatý, má čtyři děti.VIDEO: Chvojka o demisi vlády: „Bavili jsme se o ní jen 5 minut“

KDU-ČSL:

Marek Výborný (41) – ředitel gymnázia, pedagog a zastupitel rodného města Heřmanův Městec (od roku 2006). V minulosti byl i radním tohoto města. V roce 2012 byl zvolen zastupitelem Pardubického kraje, do zastupitelstva kraje kandidoval z dvacátého místa a preferenční hlasy ho vynesly až na třetí místo. Z funkce Plné znění zpráv 122


odstoupil, protože krátce poté se stal ředitelem pardubického gymnázia Mozartova a ze zákona nemohl být zastupitelem a ředitelem zároveň. Jako pedagog se zaměřuje na dějepis, základy společenských věd a latinu. Vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci, je vášnivým skautem, působí ve vedení pěveckého sboru a je členem České křesťanské akademie. Je ženatý a má tři děti. Jeho otcem je bývalý ministr a soudce Ústavního soudu ČR Miloslav Výborný, který je nyní soudcem Nejvyššího správního soudu.KSČM:

Václav Snopek (65) – poslanec (2006–2010 a od roku 2013) a zastupitel Pardubic a Pardubického kraje. Původně vyučený automechanik vystudoval moskevský Ruský státní sociální institut (dnes univerzita) a moskevskou státní Univerzitu společenských věd. Poté působil jako sociolog. V Poslanecké sněmovně pracuje v Hospodářském výboru, je místopředsedou podvýboru pro inovace, letectví a kosmonautiku a členem podvýboru pro energetiku. Zastupitelem Pardubického kraje byl v letech 2004 až 2007 a je jím opět od roku 2012. V zastupitelstvu Pardubic je od roku 1994. Poslancem se stal v roce 2006, v roce 2010 ale svůj mandát neobhájil, třebaže byl v čele kandidátky. V roce 2013 se ze čtvrtého místa dostal na druhé místo a vrátil se do Sněmovny. Několikrát neúspěšně kandidoval do Senátu. Rodák z Vysokého Mýta je ženatý, má dvě děti. ODS:

Simeon Karamazov (53) – vědec, pedagog, zastupitel Pardubic a poslanec (od roku 2013). Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. Po studiích krátce pracoval jako programátor, v roce 1991 zahájil akademickou dráhu na Univerzitě Pardubice, kde osm let působil jako děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky. Kromě pedagogické činnosti se věnuje i vědě a výzkumu. Publikoval v renomovaných zahraničních periodikách a vystupoval na mezinárodních konferencích v oblasti fyziky. V roce 2009 byl jmenován profesorem. Do politiky vstoupil v roce 1998 jako zastupitel a radní města Pardubic. Byl také zastupitelem Pardubického kraje a v roce 2013 byl zvolen poslancem, když ze čtvrtého místa kandidátky díky preferenčním hlasům poskočil na první místo. Pardubický rodák je ženatý, má syna a dceru.Piráti:

Mikuláš Ferjenčík (30) – zastupitel hlavního města Prahy, kde je členem Výboru pro územní rozvoj a územní plán. Je také vedoucím mediálního odboru Pirátů. Během středoškolských studií strávil díky nadaci Open Society Fund dva roky v Essexu ve Velké Británii, kde složil i tamní maturitní zkoušku. Po necelých dvou letech následně strávených na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se vydal na Fakultu strojní ČVUT. V Pirátské straně například koordinoval protesty proti kontroverzní dohodě proti padělatelství ACTA nebo kampaň Internet bez cenzury.

SPD:

Jiří Kohoutek (52) – živnostník z Horního Jelení. Jeho firma se specializuje na finanční služby a realitní obchody. Loni neúspěšně kandidoval za SPD do krajského zastupitelstva v Pardubickém kraji.STAN:

Michaela Matoušková (38) – od roku 2010 je starostkou Řečan nad Labem na Pardubicku, kde žije s dcerou a partnerem. Podniká v oboru daňového a účetního poradenství, vystudovala obor Veřejná správa a regionální rozvoj na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) a studovala také na Ústavu práva a právní vědy. Je členkou Finančního výboru Pardubického kraje a členkou předsednictva Komory obcí Svazu měst a obcí ČR a členkou finanční komise Svazu měst a obcí ČR. Působí rovněž jako lektorka pro veřejnou správu.

TOP 09:

Jiří Skalický (63) – dlouholetý radní Pardubic, poslanec (od roku 2010) a člen předsednictva strany. Vystudoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a od roku 1978 pracuje v Pardubické nemocnici, od roku 1991 ve funkci primáře oddělení klinické biochemie a diagnostiky. Působí také jako pedagog a v roce 2008 absolvoval doktorandské studium na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Do politiky vstoupil v roce 1998, kdy se stal zastupitelem a radním Pardubic. Od roku 2010 je za TOP 09 poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V roce 2013 svůj mandát obhájil, pracuje ve výboru pro zdravotnictví a výboru pro obranu. Od roku 2010 je členem a od března 2014 místopředsedou Správní rady VZP. Rodák z Ústí nad Orlicí je ženatý, má dvě děti.Zelení:


www.newtonmedia.cz

Monika Horáková (33) – novinářka, překladatelka a zastupitelka Prahy 2 (od roku 2014), kde nyní žije. Od roku 2016 je členkou předsednictva Strany zelených. Vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky, žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Několik let sbírala zkušenosti v Rakousku. Pracovala v rakouských i českých médiích, nyní působí jako překladatelka. Matka dvou dětí se zaměřuje se sociální témata a komunitní aktivity.VŠE O PARLAMENTNÍCH VOLBÁCH 2017 ČTĚTE ZDE

URL| http://www.blesk.cz/clanek/487800/volby-2017-lidri-v-pardubickem-kraji

Volby 2017: Lídři v Plzeňském kraji15.8.2017 blesk.cz str. 00 Volby 2017

Vizitky volebních lídrů stran, které mají podle průzkumů šanci uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny 20. a 21. října, v Plzeňském kraji.

ANO:

Karla Šlechtová (40) – ministryně pro místní rozvoj (od října 2014), bezpartijní. Rodačka z Karlových Varů vystudovala Ekonomickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni (ZČU; 2001). Při škole pracovala ve společnosti Czech Business Leaders Forum (1998 až 2001), byla manažerkou organizace zabývající se společenskou odpovědností firem CSR Europe v Bruselu (2001 až 2004), projektovou manažerkou Evropského centra pro veřejnou správu (2004 až 2005) a konzultantkou společnosti Deloitte (2005 až 2010). Poté pracovala na České správě sociálního zabezpečení a před nástupem do ministerské funkce působila jaké šéfka odboru Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Je svobodná a bezdětná.VIDEO: Šlechtová o lokálních potravinách

ČSSD:

Milan Chovanec (47) – ministr vnitra (od ledna 2014), první místopředseda sociální demokracie (od března 2015). Vystudoval střední ekonomickou školu a později Právnickou fakultu ZČU. Do roku 1989 pracoval ve státní bance, poté podnikal v uzenářství a prodeji nábytku. Členem ČSSD je od roku 1997, stranu zastupoval nejprve v plzeňském zastupitelstvu (2002 až 2010), v roce 2008 byl zvolen krajským zastupitelem a prvním náměstkem hejtmanky Milady Emmerové, kterou v září 2010 nahradil. Hejtmanský post obhájil v roce 2012, odstoupil v lednu 2014, tři měsíce poté, co byl zvolen poslancem.VIDEO: Chovanec o zákoně o pobytu cizinců

Chovanec byl jedním z účastníků lánské schůzky u prezidenta Miloše Zemana po volbách 2013, kdy se část vedení pokusila odstavit od vyjednávání o vládě šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku. Chovanec se k účasti na prozrazeném setkání přiznal jako první, ostatní čtyři účastníci to dlouho popírali. Poté nabídl rezignaci na funkci místopředsedy ČSSD, kterou zastával od roku 2013, Sobotka ji ale nepřijal. Chovanec se poté stal nejbližším Sobotkovým spolupracovníkem a letos v červnu jej jako statutární místopředseda nahradil v čele strany.

Je ženatý, má dvě děti.KDU-ČSL:

Stanislav Antoš (50) – místostarosta Domažlic (od roku 2014). Absolvoval kolínské střední odborné učiliště, před šesti lety získal bakalářský titul z politologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Pracoval jako redaktor a poté šéfredaktor Domažlického deníku, později vedl Městské informační středisko v Domažlicích a psal do městského zpravodaje. Do politiky vstoupil v první polovině 90. let, byl zastupitelem za ODS, odkud přešel do Unie svobody. Po osmileté pauze byl do zastupitelstva znovu zvolen v roce 2006 jako nestraník za lidovce, o čtyři roky později už jako člen strany. O poslanecký mandát se už dříve neúspěšně ucházel, několikrát také kandidoval do zastupitelstva kraje.

KSČM:Plné znění zpráv 124


Jiří Valenta (51) – poslanec (od října 2013). Po gymnáziu a nástavbě pracoval v obchodním domě, po vojenské službě vstoupil do Sboru národní bezpečnosti, několik měsíců před listopadem 1989 působil u Státní bezpečnosti. Po roce 1990 pracoval jako vychovatel v domově mládeže při Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole elektrotechnické v Plzni a vystudoval několik vysokých škol (sociální práci, kulturní a sociální antropologii, politologii a veřejnou správu). Členem komunistické strany je od roku 2004, od října 2006 byl osm let plzeňským zastupitelem, mezi roky 2012 a 2016 zasedal také v zastupitelstvu Plzeňského kraje. Je rozvedený, má jedno dítě.ODS:

Ilona Mauritzová (57) – děkanka Fakulty zdravotnických studií ZČU (od 2014 a předtím 2008 až 2011). Mezi roky 2011 a 2014 byla rektorkou plzeňské univerzity, během svého mandátu se potýkala s dopady aféry kolem tamní právnické fakulty. Vystudovala pedagogickou fakultu a několik let učila. Začátkem 90. let založila soukromou střední zdravotnickou školu, která se později změnila na vyšší odbornou školu. V roce 2002 pak stála u vzniku soukromé Vysoké školy Plzeň, zaměřené také na vzdělávání zdravotníků, která se v roce 2008 stala součástí ZČU jako Fakulta zdravotnických studií a Mauritzová se stala její děkankou. Ve vdaná, má dospělého syna.

Piráti:

Lukáš Bartoň (36) – vědecký pracovník, strojař, předseda krajského sdružení Pirátů v Plzeňském kraji (od roku 2014). Vystudoval strojní fakultu Západočeské univerzity v Plzni, kde získal i doktorát, byl aktivní v univerzitních orgánech. Od roku 2008 vyučuje na ZČU, v současné době vede ve výzkumném centru univerzity, Regionálním technologickém institutu, zkušebnu pevnosti a únavové životnosti. V letech 2011 až 2013 působil také jako konstruktér, zabýval se mimo jiné návrhy strojů pro elektrárny. Členem pirátské strany je od roku 2012, kandidoval za ni v nejrůznějších volbách (komunálních, krajských i parlamentních), ovšem zatím vždy neúspěšně.SPD:

Jana Levová (40) – podnikatelka, předsedkyně krajské organizace SPD. Od loňského roku zasedá v zastupitelstvu Plzeňského kraje, kam byla zvolena na kandidátce SPD a Strany práv občanů. Podle obchodního rejstříku je mj. jednatelkou společnosti, která prodává taktické vybavení pro příslušníky ozbrojených složek. Loni na sebe upozornila, když na Facebooku zveřejnila falešnou zprávu o desítkách migrantů, kteří utekli z havarovaného autobusu na Plzeňsku.STAN:

Michaela Opltová (32) – starostka Kozolup na Plzeňsku (od 2010). Vystudovala vysokou školu v oboru regionální studia a mezinárodní obchod. Je členkou Komory obcí Svazu měst a obcí ČR, předsedkyní Mikroregionu Touškovsko, předsedkyní DSO - Čistírna - zájmové sdružení obcí Město Touškov, Kozolupy, Bdeněves a místopředsedkyní MAS Radbuza. V krajských volbách v roce 2016 neúspěšně kandidovala jako nestraník za STAN. Je bezpartijní. Je svobodná a bezdětná.

TOP 09:

Marek Ženíšek (38) – poslanec (od října 2013), první místopředseda TOP 09 (od listopadu 2015). Absolvoval Fakultu humanitních studií ZČU a Fakultu sociálních věd UK. V roce 2003 začal učit na ZČU, kde získal i doktorát. V roce 2007 nastoupil na ministerstvo spravedlnosti jako tajemník náměstka, od roku 2008 byl čtyři roky náměstkem. Od ledna 2012 do července 2013 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví. V letech 2005 až 2009 byl členem KDU-ČSL, v TOP 09 je od roku 2009, kdy se také stal místopředsedou strany. Mezi roky 2006 a 2010 zasedal v zastupitelstvu jedné z plzeňských městských částí, koncem roku 2012 byl krátce krajským zastupitelem. Je ženatý, má syna.Zelení:

Jan Trnka (39) – lékař, vysokoškolský učitel na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Vystudoval všeobecné lékařství na UK, poté absolvoval doktorské studium biochemie a magisterské studium historie a filozofie vědy na Cambridgeské univerzitě, nyní dokončuje magisterský obor pedagogika medicíny ve Stockholmu. Vědecky se zabývá mimo jiné výzkumem biochemických příčin obezity a diabetu. Mezi roky 2010 a 2015 zasedal v zastupitelstvu Prahy 9. V roce 2013 neúspěšně kandidoval do Sněmovny, o rok později i do pražského


www.newtonmedia.cz

městského zastupitelstva. V současnosti je členem republikové rady Strany zelených, vedoucím její odborné sekce pro zdravotní politiku. VŠE O PARLAMENTNÍCH VOLBÁCH 2017 ČTĚTE ZDE

URL| http://www.blesk.cz/clanek/487827/volby-2017-lidri-v-plzenskem-kraji

Rodiče podporují děti čím dál déle14.8.2017 ČRo Plus str. 06 17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Rodiče podporují děti čím dál déle. Kapesné jim v některých případech nezřídka dávají až do 30 let. Jen málokdo ale finanční pomoc svým rodičům oplatí. Jak upozorňují Hospodářské noviny. Deník vychází z průzkumu pro ČSOB, podle kterého je 28 procent rodičů připraveno podporovat své děti až do doby, kdy to přestanou potřebovat. A podle mezinárodního průzkumu agentury Ipsos z roku 2016 pravidelně posílalo peníze matce nebo otci, čili zpátky jen 12 procent Češek a Čechů. To bylo nejméně ze sledovaných zemí. Třeba na Slovensku rodičům pomoc oplácí 16 procent lidí, v Bulharsku dokonce 28 procent. Martin Potůček, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity je mým hostem. Já vás zdravím, dobrý den.

Martin POTŮČEK, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity--------------------Dobrý večer.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak, čím je to podle vás, pane Potůčku, dáno, že rodiče jsou připraveni tady všechnu, všechny své finance a energii poslat směrem k dítěti, a dítě to prostě tak zdaleka intenzivně neoplácí, jak by se asi slušelo?

Martin POTŮČEK, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity--------------------Ono to skutečně závisí na jednotlivcích. Já těm obecným číslům, tak jak jste je uvedla, zase moc nevěřím. Ale pro mě je spíš podstatné, že samozřejmě rodiče až na výjimky si pozornost a péči svých dětí zaslouží a očekávají ji. A ono někdy ...

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------No, o tom není sporu.

Martin POTŮČEK, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity--------------------... ta pozornost a péče je důležitější a možná častěji než nějaká finanční výpomoc.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------A jenom pro, pro zajímavost. Vy znáte někoho ve svém okolí, kdo ať pravidelně posílá peníze svým rodičům, nebo se jim pravidelně věnuje, že k nim dochází, aby o ně pečoval? Kolik takových lidí kolem sebe znáte?

Martin POTŮČEK, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity--------------------Plné znění zpráv 126


Víte co, já nejsem jaksi případ, který by mohl být zobecňován. Poněvadž přece jenom se pohybuju v určitých kruzích, kde ...

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Kde je to možné.

Martin POTŮČEK, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity--------------------... s největší pravděpodobností ti rodiče potřebují skutečně spíše ten čas. A to vlídné slovo než nějakou tu korunu navíc.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Ale přece jenom, ať se nám to líbí nebo ne, nasvědčují tomu ta čísla, a ostatně i to, co kolem sebe vídáme, že rodiče děti v Česku hodně rozmazlují a děti na rodiče posléze zas moc tak nehledí. Mě by ...

Martin POTŮČEK, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity--------------------Víte co, ale to je právě teze, se kterou já tak úplně nesouhlasím. Poněvadž jsou zase mnozí, mnozí rodiče, kteří by dětem rádi přilepšili, ale přitom na to prostě nemají. Je 15 až 20 procent českých dětí, které se nacházejí buď v pásmu chudoby, anebo blízko ní. A je to hlavně proto, že rodiče je nerozmazlují, i když by třeba chtěli. Takže ... /Smích/. Na druhou stranu samozřejmě je mnoho rodičů, kteří ty své děti skutečně rozmazlují. A tam mám trochu podezření, že je to dáno právě tím, že ono je v tu chvíli snadnější jim nabídnout nějakou novou hračku, mobil, přehrávač, nebo nějaké vysoké kapesné, než si vyhradit čas na to, aby se věnovali jejich výchově, rozhovorům s nimi, čtení pohádek a tak dále.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------To říká Martin Potůček, šéf Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Bavili jsme se o výzkumu, kterému pan Potůček nevěří, ale i takové jsou někdy peripetie živého vysílání. Pane Potůčku, děkuju.

Martin POTŮČEK, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity--------------------Nemáte za co. Na shledanou.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Na shledanou. A od nás všech, kteří jsme dnešek pro vás připravili, prima večer.

O dvě volná místa v Radě ČRo se uchází devět kandidátů14.8.2017 mediahub.cz str. 00 Média

ČTK

Na dvě uvolněná místa v devítičlenné Radě Českého rozhlasu se přihlásilo devět kandidátů. Je mezi nimi například nynější poslanec hnutí ANO Zdeněk Soukup nebo šéfredaktor časopisu Zahrádkář Jan Stanzel. Informoval o tom sněmovní volební výbor v pozvánce na veřejné slyšení, které se uskuteční ve Sněmovně 22. srpna.Členy rozhlasové rady volí Sněmovna. Volební výbor po veřejném slyšení zúží počet kandidátů tak, aby odpovídal trojnásobku uvolněných míst. Poslanci tak budou vybírat ze šesti kandidátů. Do voleb jim zbývá zatím jen jedna řádná schůze, která začne 5. září. Pokud by do rady zvolili poslance Soukupa, jeho mandát by zanikl.


www.newtonmedia.cz

Mezi dalšími kandidáty jsou například Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jehož navrhl UNICEF ČR, nebo přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK Petr Arenberger, který do rady kandidoval již dříve.V radě byla volná tři místa, poslanci ale v červnu zvolili jen jednoho nového člena. Stal se jím jejich dosavadní kolega Vítězslav Jandák (ČSSD). Další členy rady poslanci už v červnu nezvolili.Rada má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností. Do její působnosti patří například právo jmenovat a odvolávat generálního ředitele a schvalovat rozpočty a závěrečné účty.

?

URL| http://mediahub.cz/media/1010396-o-dve-volna-mista-v-rade-cro-se-uchazi-devet-kandidatu

Anketa:14.8.2017 Systémy logistiky str. 10 Offine/Online news

Přinese nová hedvábná stezka příležitosti i pro české firmy ?

Nová hedvábná stezka je záležitost, která budí emoce. Jde o nejvíce fascinující projekt v lidských dějinách, jak se domnívá prezident Miloš Zeman, či nafouknutou bublinu, jak míní oponenti? Nebo může jít dokonce o součást megalomanské strategie nejlidnatější země světa, respektive jejího autoritářského režimu, jak dále zvýšit svůj ekonomický i geopolitický vliv ve světě? Čína plánuje, že nová hedvábná stezka účinně propojí Asii, Evropu i Afriku a tím významně přispěje k intenzivnější obchodní a ekonomické spolupráci zainteresovaných zemí. Modernizací má projít jak pozemní infrastruktura včetně železničních tratí, tak námořní koridory a přístavy. Do projektu hodlá čínská strana napumpovat dohromady 124 miliard dolarů (v přepočtu bezmála tři biliony korun). Necelá pětina respondentů ankety na našem logistickém portálu je přesvědčena, že tento projekt bude znamenat příležitost i pro tuzemské firmy. Opačný názor zastává více než třetina odpovídajících a téměř polovina se domnívá, že na jednoznačné posouzení je ještě příliš brzy.

***

Určitě ano. 18 %

Zatím je brzy na jednoznačný názor. 45 %

Nepřinese. 37 %

Výsledek ankety z portálu www.systemylogistiky.cz

Oskar Krejčí politolog Institut globálních studií UJAK

V Česku převládá poněkud mylné vnímání nové hedvábné cesty jako nějaké stezky, po které putuje zboží. Jako kdysi porcelán, hedvábí, koření. Kromě toho, že nová hedvábná stezka není linka, ale soubor zatím nedokreslených linií, je to síť šňůrek, na které se musí jako korálky navlékat projekty. To je něco víc než pouze dovážet zboží. Chceli se někdo uchytit na nové hedvábné stezce, musí se držet projektů, ne dopravy zboží.

Michal Mejstřík ekonom Fakulta sociálních věd UK

Česká republika tím, že je to země, která nemá přístup k moři, k námořním cestám nové hedvábné stezky nemá přístup vůbec žádný. A dokonce i co se týče pozemních cest, to vypadá, že se jí spíše vyhnou. … Nelze podceňovat spojení s druhou největší ekonomikou světa, ale na druhé straně bych to zase příliš nepřeceňoval.

Foto popis|


www.newtonmedia.cz

Příchody/Odchody14.8.2017 Systémy logistiky str. 06 Vidět, číst, vědět

Tomáš Bechner Povýšení v DACHSER Czech Republic

Finanční ředitel společnosti DACHSER Czech Republic se stal členem představenstva. Na této pozici nahradil Tomáše Limberga, který po 13letém působení ve společnosti odchází na odpočinek do penze. Tomáš Bechner (35) je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Svou profesní dráhu zahájil ve společnosti Accenture Central Europe, kde pracoval v oddělení controllingu a lidských zdrojů. V letech 2009–2013 pracoval pro investorskou a developerskou společnost Flow East jako finanční manažer. Od roku 2013 pracuje ve společnosti DACHSER Czech Republic jako finanční ředitel.

Maria Staszkiewicz Příchod do ČEFTAS

Představenstvo České FinTech asociace (ČEFTAS) jmenovalo Mariu Staszkiewicz novou výkonnou ředitelkou. Maria Staszkiewicz strávila posledních 10 let ve vedoucích pozicích neziskových organizací, naposledy v Aspen Institute Central Europe, který v Praze spoluzakládala. Transformační potenciál moderních technologií, včetně FinTech, je hlavní otázkou, kterou se ve svých projektech zabývá.

Stephen Jones Povýšení ve Wizz Air

Společnost Wizz Air jmenovala Stephena Jonese výkonným viceprezidentem a náměstkem generálního ředitele společnosti. Jeho jmenování vejde v platnost v druhé polovině roku 2017. Jako výkonný viceprezident a náměstek generálního ředitele se bude zodpovídat generálnímu řediteli společnosti a zároveň bude členem výkonného týmu společnosti. Společně s obchodním ředitelem, vedoucím marketingu a vedoucím informačních technologií bude zodpovědný za obchodní, marketingové a informačnětechnologické plány společnosti Wizz Air, které jsou důležitou součástí plánu nastupující dozorčí rady. Stephen Jones, který je občanem Nového Zélandu a Spojeného království, byl od roku 2013 strategickým, síťovým a aliančním ředitelem společnosti Air New Zealand. Peter Bečár Odchod z P3

Peter Bečár, dosavadní managing director společnosti P3 pro střední a východní Evropu, ohlásil ukončení své spolupráce v této firmě. Podle svých slov se chce nadále věnovat především rodině. Peter Bečár pracoval v P3 celkem 10 let a poslední téměř čtyři roky řídil aktivity v rámci CEE. Peter Bečár vystudoval strategický management na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V 18 letech založil společnost WebCom a později firmu Comsultia. Od roku 2007 byl zodpovědný za vybudování pobočky P3 v Bratislavě, kde začínal nejdříve jako obchodní ředitel. Následně zastával post výkonného ředitele pro ČR a SR.

Rudolf Žůrek Příchod do DPD

Management společnosti DPD posiluje o nového člena. Je jím Rudolf Žůrek, nový provozní ředitel. Rudolf Žůrek má zkušenosti v oblasti řízení a logistiky, dříve pracoval na vedoucích pozicích například v Delta Pekárny, Doosan Bobcat a Alza.cz. Právě v Alza.cz stál v roli ředitele logistiky za vybudováním infrastruktury a veškerými logistickými inovacemi. Na novou pozici v DPD nastoupí k 1. září 2017. Na starosti bude mít řízení provozního oddělení a mezi jeho hlavní agendu bude patřit rozvoj celé přepravní sítě. „S více než patnáctiletými zkušenostmi v oboru logistiky a z toho devíti lety strávenými v Alze jsem měl pocit, že je čas se posunout dál a přijmout novou příležitost. Se znalostí prostředí a firemní kultury v DPD, která je mi velmi blízká, jsem jejich nabídku proto velmi kvitoval,“ říká Rudolf Žůrek, který se ve volném čase věnuje rodině, hraje golf a jezdí na motorce.

Kamil Holenda, Maciej Biernat Povýšení v AWT

Novým předsedou představenstva společnosti AWT Rekultivace byl jmenován Maciej Biernat. Funkci ředitele AWT Rekultivace zastává od stejného data Kamil Holenda (na snímku). Kamil Holenda v rámci své profesní kariéry například působil jako jednatel a ředitel firmy Keravit a později zastával pozici generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti SEEIF Ceramic. Od dubna 2017 je členem představenstva AWT


www.newtonmedia.cz

Rekultivace. Je absolventem Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Maciej Biernat je profesně spojen především s finančním sektorem a oblastí nemovitostí. Působil v představenstvech mnoha společností, byl lídrem strategie a členem řídicího výboru skupiny leasingových společností náležejících ke Sdružení rakouského bankovnictví. Od března 2016 je spojen se skupinou PKP CARGO, kde zastává pozici ředitele útvaru nemovitostí a od dubna 2016 je členem představenstva AWT Rekultivace.

Sabine Spielrein Příchod do GEFCO

Ředitelkou interního auditu skupiny GEFCO byla jmenována Sabine Spielrein. Jejím přímým nadřízeným je Luc Nadal, předseda správní rady skupiny GEFCO. Sabine Spielrein přichází do skupiny GEFCO ze společnosti Dalkia, kde zastávala pozici ředitelky pro interní audit a kontrolu.

Foto popis|

Strana Volte pravý blok nezaregistrovala svůj volební účet. Hrozí ji až půlmilionová pokuta

13.8.2017 zpravy.rozhlas.cz str. 00 Anna Vavríková

Devětadvacet politických stran a hnutí by se mohlo letos přihlásit do podzimních sněmovních voleb. Až na jednu výjimku jsou všechny uvedené v seznamu zveřejněném na webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. U něj si museli zájemci o účast ve volbách počátkem května zaregistrovat volební účty. To ale strana Volte pravý blok neudělala, přestože už podala kandidátku. Za to jí může hrozit až půlmilionová pokuta.Poslední desítky hodin zbývající stranám, aby zkompletovaly kandidátky a poslaly je na příslušené krajské úřady. Termín vyprší 15. srpna, pak listiny prověří Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. „Budeme ověřovat, jestli všechny subjekty, které jsou na seznamu uvedeny, registrovaly své volební účty a své zvláštní účty,“ říká Radiožurnálu jeho člen Jiří Navrátil.Úřad už ale zjistil, že strana Volte pravý blok aktivisty Petra Cibulky si účet neregistrovala. A to přesto, že podala v Praze kandidátku.„Budeme čekat až na samotný konec termínu pro podávání kandidátních listin. Shromáždíme seznam subjektů, které informace požadované zákonem nedodaly a následně s nimi začneme připravovat nějaké řízení. Zákon za přestup, který souvisí s neregistrováním volební účtu, počítá se sankcí, pohybuje se mezi 30 tisíci až půl milionem korun.“ Předseda strany Volte Pravý blok Petr Cibulka na otázky Radiožurnálu v týdnu nereagoval.Miliardáři v politiceCelkově by se podzimních sněmovních voleb mohlo zúčastnit 29 politických stran a hnutí, tedy o pět víc než před čtyřmi lety. Jejich vysoký počet se může projevit i na rozdělení křesel ve sněmovně.„Pokud skutečně celá řada stran osloví široké spektrum voličů, ale nedostanou se do poslanecké sněmovny, zůstanou někde pod pěti procenty a možná i těsně, tak to může výrazně ovlivnit rozdělávání mandátů a mohlo by to posunout výsledek voleb. Čím silnější strana bude ve volbách, tím víc tím přerozdělováním získá křesel,“ domnívá se komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.V letošních volbách dál pokračuje trend vzniku apolitických stran napojených na soukromý sektor a miliardáře, říká politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. „Typicky v případě hnutí ANO, ale objevují si i nové subjekty, Realisté podporovaní podnikatelem Dospivou, anebo do jisté míry i Starostové, kteří jdou poprvé do sněmovních voleb samostatně s podporou Dalibora Dědka.“Za podání kandidátky se státu platí příspěvek 19 000 korun za každý kraj. Strany, které překročí ve volbách jeden a půl procenta hlasů mají nárok na finanční příspěvek od státu.URL| https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/strana-volte-pravy-blok-nezaregistrovala-svuj-volebni-ucet-hrozi-ji-az_1708130937_mos

Unie vydavatelů zveřejnila čtenost českých novin12.8.2017 ČRo Plus str. 06 17:10 Den podle…


www.newtonmedia.cz

Radko KUBIČKO, moderátor--------------------No a teď bychom mohli zabrousit také trochu na mediální scénu. Unie vydavatelů tento týden zveřejnila čtenost českých novin a nikoho jistě nepřekvapí, že na prvním místě je stále deník Blesk, který patří do kategorie deníků bulvárních. Za první pololetí měl tedy čtenost 986 000 čtenářů, což představuje určitý pokles. Následuje Mladá fronta Dnes ze svěřeneckého fondu Andreje Babiše s četností podstatně nižší 587 000 lidí. Také má určitý pokles. A dále následují další noviny - Deník, čili tedy Pražský deník, Právo, Lidové noviny a tak dále, kteří mají podstatněji méně. Toto okomentujeme s Tomášem Trampotou z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd. Dobrý den.

Tomáš TRAMPOTA, New York University of Prague--------------------Dobrý den. Já jenom si dovolím vás opravit, já už nejsem na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, nicméně působím na New York University v Praze.

Radko KUBIČKO, moderátor--------------------Aha, tak to je změna. Děkuji vám za upřesnění. Nicméně, i když jste na jiném institutu, nebo na jiném pracovišti, tak Blesk je stále na prvním místě. Překvapuje vás to nebo jak byste vůbec charakterizoval tu roli bulvárních deníků a tu jejich největší čtenost, která jak v ostatních zemích, tak v České republice, je takto permanentní.

Tomáš TRAMPOTA, New York University of Prague--------------------Ta čtenost Blesku, respektive, abychom byli úplně správně to označující... Vlastně odhad čtenosti Blesku jako nejčtenějšího denního titulu není vůbec překvapivý. Blesk se v podstatě drží na té první příčce už více jak dekádu, je to v podstatě stálý jev té české mediální krajiny. Čím ty tituly, které označujeme jako bulvární, a v podstatě vítězí, jak jste správně naznačil i v jiných zemích, západních demokraciích, oslovují je zejména tak zvané "soft news", to znamená takové ty lehčí informace, lehčí zprávy, často mnohem více samozřejmě zpráv a informací ze světa šoubyznysu, z života celebrit a také je tam silnější negativita, a to znamená, že někteří teoretici tvrdí, že lidé si rádi čtou negativní příběhy o těch druzích, protože je to v podstatě trošinku ubezpečuje, že nejsou na tom až tak sami, tak špatně, pardon.

Radko KUBIČKO, moderátor--------------------Když mluvíme o seriózních denících, které jsou na těch dalších místech, tak se často hovoří o tom, že je ničí internet, neboli to, že lidé přijímají informace z internetu. Toto bulvárním médiím nehrozí?

Tomáš TRAMPOTA, New York University of Prague--------------------Nehrozí to až do takové míry. Nicméně ten pokles, jak jste naznačil, samozřejmě se týká i čtenosti bulvárních titulů, ačkoliv třeba ty aktuální data ukazují, že Blesk v podstatě poklesuje relativně málo, necelé dvě procenta ve čtenosti. Nicméně pořád platí to, že přece jenom ta internetová populace má trošinku jinou strukturu nebo více uživatelů vlastně internetu je mezi stále vzdělanějšími, mezi lidmi s vyšším příjmem a mezi lidmi žijícími ve větších sídlech. Takže pořád je tam něco, co nazýváme /didgeto divide/ nebo /didgeto get/. A to užívání internetu, ačkoliv nám výrazně narostlo, nebo vlastně narostla ta internetová populace více než dvakrát za posledních osm let. Tak pořád platí to, že vlastně užívání internetu není distribuováno rovnocenně nad všemi sociálními vrstvami a celou společností.

Radko KUBIČKO, moderátor--------------------Čili jde o to připojení na internet. Pokud nastane nebo pokud bude masovější, tak by se to mohlo týkat i bulvárních deníků? Tak bych to chápal?

Tomáš TRAMPOTA, New York University of Prague--------------------Do určité míry ano, protože ten pokles čtenosti a tedy i prodaného nákladu se týká veškerého denního tisku. Jen možná pro srovnání mezi roky 2006 a 2016 prodaný náklad denního tisku se v podstatě snížil o polovinu.


www.newtonmedia.cz

Radko KUBIČKO, moderátor--------------------Takže... Děkuji vám, tolik tedy Tomáš Trampota a teď to tedy řeknu správně z New York university of Prague. Je to tak?

Tomáš TRAMPOTA, New York University of Prague--------------------Přesně tak. Děkuji vám mockrát.

Radko KUBIČKO, moderátor--------------------Dobře. Taky vám děkuji za informaci i za názory. Na slyšenou.

Tomáš TRAMPOTA, New York University of Prague--------------------Na slyšenou.

Drahý jaderný výzkum v chudé zemi11.8.2017 ČT 24 str. 07 22:00 Události, komentáře

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Podle Donalda Trumpa má americká armáda, jak doslova napsal "zajištěno a nabito". Pokud se Severní Korea nebude chovat rozumně, jde o další eskalaci konfliktu poté, co Pchjongjang zveřejnil plány zasáhnout oblast kolem amerického ostrova Guam, a to svými raketami. Jižní Korea a Japonsko už posilují obranu.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------Klid zbraní ve válce slov neměl dlouhého trvání. Americký prezident a Severokorejci si během několika minut vyměnili nejnovější salvu výpadů.

Donald TRUMP, americký prezident /zdroj: twitterový účet D. Trumpa/--------------------"Vojenská řešení jsou připravená, zajištěno a nabito, pokud by se Severní Korea chovala nerozumně. Doufejme, že Kim Čong-un najde jinou cestu."

prohlášení KLDR /zdroj: KCNA/--------------------"Trump přivádí situaci na Korejském poloostrově na pokraj jaderného konfliktu, když hrozí tím, že USA nevyloučí válku proti KLDR."

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------Prezident Trump pohrozil útokem už poněkolikáté v tomto týdnu, ale jeho slova nutně neznamenají změnu ve stavu pohotovosti armády. Ta tvrdí, že je připravena stále. Neznamenají ani vyjasnění toho, za jaké situace by Američani zasáhli, jestli až po útoku Severní Koreje, anebo preventivně. Ještě před tímto nejnovějším kolem prezident Trump prohlásil, že jeho úterní slova o palbě a zlobě možná nebyla dostatečně tvrdá.

Donald TRUMP, prezident USA--------------------Ať se Severní Korea raději vzpamatuje, nebo se dostane do takových problémů, jako málokterá země na tomto světě.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------Plné znění zpráv 132


Ministr obrany potvrdil, že Pentagon je připraven na různé scénáře, ale nejradši by psal ten mírový. Válka by podle něj byla katastrofou.

James MATTIS, ministr obrany USA--------------------Vidíte, že americké úsilí je vedeno diplomaticky, má diplomatický tah, přináší diplomatické výsledky a chci, aby to tak zůstalo.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------Jižní Korea oznámila, že každoroční cvičení s americkou armádou se na konci srpna i přes vyhrocenou situaci uskuteční. Záběry desetitisíců vojáků budou mít letos trochu jiný náboj než obvykle. Tokio i Soul posilují obranu. Obyvatelé Guamu dostali instrukce, jak se chovat během možného útoku a pomoc slibuje i Canberra.

Malcolm TURNBULL, australský premiér--------------------Smlouva Anzus znamená, že pokud je Amerika napadená, přijdeme jí pomoct. Pokud je napadena Austrálie, přijdou nám pomoct Američané.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor--------------------Varování se dnes Pchjongjangu dostalo i z Pekingu. Pokud Severní Korea ohrozí Spojené státy, měla by Čína dle oficiálního deníku zůstat neutrální. Změnu režimu v Severní Koreji prý ale nedopustí. Martin Řezníček, Česká televize, Washington.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------No, a když jsme u té obrany, pojďme se možná zeptat a probrat nyní, jak je vlastně Severní Korea nebezpečná, a to s mým dalším hostem, kterého nyní zdravím. Je jím Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a odborník na jaderné zbraně. Dobrý večer.

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------Dobrý večer i vám.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Jak je tedy skutečně Severní Korea, a teď myslím, co do armády, nebezpečná?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------No, nebezpečná je velmi. Co se týká kvantity, tak severokorejská armáda patří mezi pět největších armáda světa, ve zbrani má více jak milion mužů, je to konkrétně mezi 1,1, 1,3 miliony, miliony mužů. Takže, co se týká kvantity, tak bezesporu nebezpečná je velmi. Co se týká kvality, tak je to otázka záleží na jednotlivých zbraňových systémech, jednotlivých složkách armády.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------To by mě právě zajímalo, když se, když se zastavíme u těch jaderných zbraních, o kterých se hodně mluví. Právě v otázce jaderných zbraní je na tom tedy Severní Korea jak?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------No, v otázce jaderných zbraní dneska je nutno konstatovat, že Severní Korea se stala jadernou mocností. Patří tedy do klubu osmi vlastníků, oficiálních vlastníků jaderných zbraní. Stala se jím posledním, nicméně již jadernou zbraní disponuje.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor


www.newtonmedia.cz

--------------------A jakým typem, nebo jakými typy, co se právě těchto jaderných zbraní týče?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------Předpokládá se ..., no, těžko, těžko hovořit, nejvíc utajovaný režim světa, nicméně předpokládá se, že Severní Korea v tuto chvíli disponuje vyšším počtem jednotek kusů jaderných zbraní, rozumějme kolem deseti, kolem deseti kusů, což samo o sobě bohužel již je značná ničivá síla.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Já se zeptám možná trochu laicky. Jak je možné, že takto izolovaný režim je schopen vyprojektovat a vybudovat a vytvořit jadernou zbraň?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------Vzpomeňme na bývalé, na bývalé komunistické Československo, respektive komunistický blok. Na úkor spotřebního průmyslu, kvality života a svobod bylo, byla, ne veškerá, nicméně drtivá většina ekonomických kritérií potom směřována do vojenského průmyslu. V Severní Koreji je to ještě fatálnější. Tam na úkor životní úrovně, nejenom životní úrovně, ale bazálních potřeb, víme dobře, že Severokorejci trpí hladomorem, tak prakticky veškeré finance jsou směřovány do vojenského vývoje. Jednoduchá odpověď.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Dobře, to jste mi odpověděl na tu ekonomiku a když se zeptám, co se týče třeba znalostí, know-how, co se týče zkušeností lidí, může i takto izolovaný režim získat informace, jak takovou zbraň vytvořit?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------Tak, co se týče informací, tak to není zas tak fatální zjistit, jak zkonstruovat jadernou zbraň. Tam je podstatně těžší sehnat komodity, prvky k výrobě jaderné z braně, to znamená obohacení uranu, respektive plutonia o ten izotop 235 a 239, což se však Severokorejcům již povedlo. Jak jsem zmínil, disponují dneska, dneska kolem 10 jaderných zbraní, a potom je ještě těžší, těžší otázka a tou těžší otázkou je, jak donést tyto hlavice, které nejdřív musíte miniatiruzovat, na cíl, a to jsou mezikontinentální balistické střely, případně střely středního doletu a tam v tuto chvíli Severní Korea pracuje pro tyto testy a vidíme, že se blíží úspěchu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Já se zastavím, než se zeptám na tu další otázku, právě k těm raketám, kam vy jste mířil, ale zeptám, vrátím se zpátky k tomu materiálu radioaktivnímu. Jak ho tedy vlastně Severokorejci získávají?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------Nezapomeňme, že severokorejský jaderný program běží již téměř dvě dekády. To znamená, není to tak, že se bavíme v posledním roce, dvou. Vypadá to, že Severní Korea zahájila svůj program, nicméně toto je více než dvě dekády a co se týká pokusného jaderného reaktoru, tak ten běží dokonce více jak tři dekády. Ten byl spuštěn již v první polovině 80. let, takže Severokorejci měli dostatek času na to, aby technologii, aby si technologii obohacování uranu osvojili. Bohužel se jim to podařilo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Když se vrátím k těm zbraním, to znamená k těm raketám samotným, tak co to vyplývá z těch testů, které Korejci dělají a které v zásadě, kterými ukazují, co mají k dispozici? Budou schopni vytvořit raketu, o které mluví, která by měla ten dolet až těch 6,5 tisíce kilometrů?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------


www.newtonmedia.cz

V tuto chvíli můžeme jednoznačně konstatovat, že Severní Korea disponuje raketami středního dosahu, to znamená raketami, jejichž, jejichž dosah je omezen 5,5 tisícemi kilometrů. Tam je to zřejmě nade vší pochybnost, proto ostatně ony výhrůžky případného raketového útoku, raketového útoku na ostrov Guam. Co se týče mezikontinentální balistické rakety, tak tam jsem skeptičtější. Testy probíhají, severokorejský režim v minulých týdnech oznámil, že touto raketou již disponuje, ale tam bych byl opatrnější. Tam si nemyslím, že jsou tak daleko. Ostatně touto technologií disponují pouze dvě země světa, a to jsou Spojené státy a Ruská federace. Takže opravdu ten, ten proces je velice složitý, nicméně Severní Korea je také na cestě a myslím si, že, nechci, nechci přesně kvantifikovat kdy, ale minimálně, minimálně v počtu jednotek let docílí i mezikontinentální balistické rakety.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------V čem je ten vývoj tak složitý?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------Přesnost. Víte, spočítat trajektorii letu tak, aby ta raketa byla schopna nést hlavici, aby byla schopna dopadnout tam, kam to přesně vypočtete, to znamená, na základě právě balistické křivky letu, to je nesmírně složitá záležitost. Ostatně, ostatně, jak jsem zmínil, pouze dva státy světa si dokázaly tuto technologii osvojit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Vy jste se zmínil, nebo my jsme se společně tady bavili a zmínili jsme se o jaderných zbraních, jaká je přítomnost jaderných zbraní v regionu v tuto chvíli?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------Podíváme se, podíváme-li se na to geopoliticky, tak přímí sousedé, Severní Korea je Čínská lidově demokratická republika. Ta samozřejmě disponuje jadernými zbraněmi v počtu kolem 300, 400 hlavic, to je bezesporu jaderná velmoc. Dalším státem, s kterým Severní Korea hraničí, byt krátce, ale hraničí, byť krátkou hranicí, je Ruská federace, tak to je jedna ze dvou jaderných supervelmocí, rozumějte supervelmoc v této kategorii znamená, že má tolik jaderných hlavic, že je schopna zničit svět. Takže Ruská federace disponuje takovým počtem, že je schopna sama o sobě zničit život na Zemi, Jižní Korea samozřejmě jadernými hlavicemi nedisponuje, nicméně v regionu ještě se nachází několik základen Spojených států amerických, které, jak jsem zmínil výše, jsou rovněž jadernou supervelmocí. Ještě snad soused Japonsko, to se však zavázalo v roce 45, po prohrané válce, že nebude vyvíjet jadernou zbraň, čili ani Japonsko jadernou zbraní nedisponuje, nicméně s Jižní Koreou patří k nejbližším spojencům Spojených států.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Co by se stalo, taková hypotetická otázka, kdyby tedy Severní Korea nakonec zaútočila a teď na kohokoli, nemyslím jenom na ten ostrov, na Spojené státy nepřímo, na Japonsko nebo v zásadě na kohokoli?

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------Máte namysli útok jadernou zbraní?

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Řekněme nejdřív útok bez jaderné zbraně a pak útok třeba i jadernou zbraní.

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------To je zásadní rozdíl, protože pakliže by došlo ke konvenčnímu útoku, to znamená, vycházejme z toho, že Severní Korea by napadla Jižní Koreu, jiná varianta asi nepřipadá v úvahu, těžko napadne svého spojence Čínu, nebo Ruskou federaci, byť to není tak přímý spojenec, čili počítejme s útokem na Jižní Koreu, tak by jistě v první fázi bylo odpovězeno konvenčním útokem. Takže tam se domnívám, že ta reakce by byla z hlediska, z hlediska konvenčního útoku reagováno konvenční silou. Byl-li byl však útok jaderný, a to nejenom na Spojené


www.newtonmedia.cz

státy, ale i na blízké spojence, Japonsko či Jižní Korea, potom by protiútok mohl být a zřejmě by byl jaderný, rozumějte ve svém důsledku apokalyptický, protože samozřejmě Spojené státy by vymazaly Severní Koreu z mapy Země.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor--------------------Říká Vlastislav Bříza. Já mu děkuju, že byl se mnou dnes v Událostech, komentářích. Mějte se hezky, děkuju, na shledanou.

Vlastislav BŘÍZA, odborník na jaderné zbraně, katedra mezinárodních vztahů, FSV UK--------------------I já, pěkný večer.

Udržet si práci, nebo psát pravdu – budoucí dilema studentů žurnalistiky?11.8.2017 ČRo - wave.cz str. 00 spolecnost

Ladislav Novák

Je pro studenty žurnalistiky podstatné, kdo vlastní média, ve kterých budou po absolvování hledat práci? „I když se říká, že majitel do média nezasahuje, pořád bych myslela na to, že je to pod ním a že si do obsahu cestu najde,“ říká Kristina Kouklová, studentka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Kdyby byl mým zaměstnavatelem politik, měla bych pocit, že o něm nemám psát špatně, protože můžu přijít o práci,“ souhlasí Sára Matůšová, studentka Univerzity Palackého.

Poslechněte si celou anketu!Strach ze ztráty zaměstnání uváděli dotazovaní studenti překvapivě často jako faktor, kvůli kterému se mohou novináři úmyslně vyhýbat některým tématům. Podle jednoho ze studentů, který je zaměstnaný v mediálním domě, jsou novináři pod tlakem rozhořčených politiků neustále, telefonují jim běžně. Problém je, když volá politik, který je zároveň novinářovým nadřízeným. Studenti tuto situaci interpretují jako moment volby – buď budu poskytovat nezávislé, objektivní a úplné informace, nebo budu „hodný“ a práci si udržím.Ohnout hřbetKurzy novinářské etiky mají studenti čerstvě za sebou, už během studií ale vnímají novinářské prostředí jako sféru, kde lidé volí mezi základními hodnotami své profese a schopností zaplatit složenky. „Já zatím jsem finančně závislej na rodičích, ale kdybych byl finančně závislej na práci, tak si dokážu představit, že bych se o ni bál. Dokážu si představit, že bych si řekl: Hele, mám o tomhle psát? Nevyhoděj mě?“ popisuje křehkost novinářské etiky Václav Vohlídal, student z pražské žurnalistiky na FSV. „Věřím ale, že kdyby po mně někdo chtěl, abych napsal článek na zakázku, tak bych z práce odešel,“ tvrdí. „Autocenzuru uplatňují lidi, kteří umí ohnout hřbet. Základní důvod je neztratit práci,“ potvrzuje František Typovský, také z Fakulty sociálních věd. Upozorňuje, že studenti jsou v tomto směru ohroženi i kvůli tomu, že potřebují praxi. „Hladová duše sáhne po čemkoli,“ dodává.Realita studentských stáží: Naučte se trpět, budete si pak vážit prácePokud jsou podle názorů oslovených studentů v redakci novináři s dobrou pověstí a její vedení je umí chránit před nelibostí majitele, neměli by problém se v ní ucházet o místo. Na vydavatelství nebo stanici, která patří někomu, kdo kandiduje ve volbách, však mají opačný názor. „Teď, když do toho jako novinář vidím víc, tak už bych asi měl mnohem větší problém jít pracovat do novin, které vlastní někteří politici,“ tvrdí Jakub Pacner z brněnské Masarykovy univerzity a redaktor soukromé televizní stanice. „My se hodně shodneme na tom, že politici a veřejně vlivné osoby by neměli vlastnit média,“ přibližuje Sára Matůšová názor svých spolužáků z Olomouce. Od novinařiny se odradit nenechámeNázor Čechů na novinářskou profesi je podle části dotázaných studentů vysoce polarizovaný. Zbytek se shoduje v tom, že na žurnalisty převládá spíš negativní pohled. „Podle lidí neexistuje objektivní zpravodajství. Ať už jseš veřejnoprávní, nebo jseš Nova, máš podle lidí svoji agendu, kterou si šíříš, lidi novinářům nevěří,“ říká Vohlídal. „Označovaný jsou jako žumpa. Na vině je hlavně to, že dělají práci dobře a jsou objektivní a kritický, nejednají podle nastaveného diskurzu,“ argumentuje Martin Šeda z brněnské žurnalistiky. Studenti se shodují, že se negativním přístupem části společnosti nenechají odradit od pokračování v oboru. „Novinář by se určitě neměl tímhle nechat ovlivnit, protože to jde proti smyslu té profese. Měl by se snažit ji dělat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ popisuje Jonáš Klos, student žurnalistiky na Fakultě sociálních věd.Transparentnější mediální scénaAčkoli zavedená média mohou o absolutní objektivitu usilovat, většina z nich vychází z politické profilace a hodnotového zakotvení. Často tak nepřímo podporují strany, osobnosti nebo určité myšlenkové proudy. Pro čtenáře, diváka či posluchače, který neprošel kurzem mediální gramotnosti, nemusí být snadné to rozklíčovat. Vědět, zda je získaná informace čistým faktem, nebo je hodnotově zabarvená, je však zásadní. Oslovení studenti se proto shodují, že pokud by média jasněji Plné znění zpráv 136


deklarovala svou politickou afiliaci nebo převládající hodnotovou orientaci, svět médií by se pro českou společnost stal transparentnější.„U nás tahle tradice vůbec není, ale já bych byla pro, protože to tak stejně je, akorát je to nepřiznané,“ říká Kubicová a připomíná, že při první přímé volbě prezidenta daly redakce oficiálně najevo, za kterým kandidátem stojí. „Například Hospodářské noviny podpořily Karla Schwarzenberga, protože měl v minulosti vazbu na Respekt. Takže bych byla pro, aspoň by to bylo čistší a přehlednější pro publikum,“ upřesňuje. „Některá česká – dříve velmi kvalitní – média jsou dnes stranická. I když si to lidé neuvědomují,“ soudí Sára Matůšová. „V Americe jsou různé levicové a pravicové nebo konzervativní deníky, lidé to vědí a kupují si deník, který chtějí. To je podle mě lepší cesta.“

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1747271

Vaz mu to nezlomí. Stíhání Babiše může ANO naopak pomoci, shodují se politologové

11.8.2017 novinky.cz str. 00 Domácí Barbora Zpěváčková

Z toho, co by jiným politikům zlomilo vaz, vychází šéf hnutí ANO Andrej Babiš neporažen. Žádost policie o vydání Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, která ve čtvrtek dorazila do Sněmovny, může hnutí naopak ještě posílit. Shodli se na tom politologové, které Novinky oslovily.

„Kdyby se to týkalo jakékoliv jiné strany, nějaké tradiční, tak by to preference a výsledky voleb ovlivnit výrazně mohlo. Na ty ,staré' politiky jsou voliči velmi nároční. Co se týká Andreje Babiše, tak jemu je leccos odpouštěno. Takže tam nepředpokládám, že by to zásadně zahýbalo s jeho podporou,“ sdělil Novinkám Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Podotkl, že se obává toho, že se ostatní politici pokusí případ policistům „ukrást“ a začnou kauzu ohýbat a využívat v rámci předvolební kampaně a tím ještě Babišovi nahrají.

„Účelovka a komplot”

Podobný názor má i Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Dosud byl Andrej Babiš vůči kauzám imunní a dokázal to vždy otočit ve svůj prospěch. Zatím to bylo podle vzorečku, že se objeví něco, co by ostatním politikům srazilo vaz, ale Andrej Babiš to vždy dovedl zahrát tak, že z toho vyšel neporažen,“ konstatoval.

Plusem pro Babiše podle něj je, že se kauza otevřela krátce před volbami do Poslanecké sněmovny. Volby se konají 20. a 21 října. „Jemu každopádně nahrává to, že je před volbami. To může v očích jeho příznivců zvýšit věrohodnost jeho tvrzení, že je to účelovka a komplot,“ myslí si Mlejnek.

Zároveň však připouští, že v budoucnu může být právě kauza Čapí hnízdo jakýmsi zlomem. „Záleží na tom, jak to bude pokračovat. Nevíme, co z toho vyšetřování vyplyne za informace. Je otázka, jestli do toho ještě nevstoupí OLAF,“ konstatoval Mlejnek.

OLAF je Evropský úřad pro boj proti podvodům, který rovněž vyšetřuje spornou dotaci pro Babišovu luxusní farmu. K závěru chce dospět do konce letošního roku.

Jen to potvrdí názor, že se proti Andreji Babišovi všichni spikli Milan Znoj, politologMilan Znoj z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Novinkám řekl, že na přesvědčené voliče hnutí ANO kauza mít vliv vůbec nebude. „Jen to potvrdí jejich názor, že proti Andreji Babišovi se všichni spikli a chtějí ho odstranit z politiky, takže je to naopak aktivizuje,“ míní.

Zůstává podle něj otázkou, jak to dopadne se sympatizanty nebo potenciálními voliči hnutí. „Ale i tam si myslím, že to bude spíš ve prospěch ANO. Je těsně před volbami – to voliče přesvědčí, že se politici chtějí Andreje Babiše zbavit, a spíše to potvrdí nějaké jejich podezření,“ tvrdí politolog.


www.newtonmedia.cz

Bude ze sebe dělat oběť

Rovněž Pavel Šaradín z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci si myslí, že žádost o vydání Babiše a Faltýnka velký vliv na preference a volby mít nebude.

Andrej Babiš ze sebe podle něj bude dělat „obětního beránka“. „Viděli jsme to na prvních výrocích, kdy jeho obhajoba byla jednoznačně mobilizační a ukazuje na to, že se ho tradiční politické strany chtějí zbavit,“ upozornil Šaradín.

Babiš: Zoufalý pokus mě zlikvidovat

Žádost policie o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu dorazila do Sněmovny ve čtvrtek. O vydání bude rozhodovat mandátový a imunitní výbor a začátkem září celá Sněmovna.

Babiš v rozhovoru pro Právo prohlásil, že se jedná o poslední zoufalý pokus zkorumpovaného systému a tradičních politiků ho zlikvidovat. Jakékoliv pochybení zásadně odmítá. [celá zpráva]

URL| https://www.novinky.cz/domaci/446058-vaz-mu-to-nezlomi-stihani-babise-muze-ano-naopak-pomoci-shoduji-se-politologove.html

Babiše dohnalo Čapí hnízdo11.8.2017 Hospodářské noviny str. 01 Titulní strana

Pergler

POLICIE CHCE STÍHAT BABIŠE I MÍSTOPŘEDSEDU HNUTÍ ANO FALTÝNKA

Až do včerejška se zdálo, že Andrej Babiš směřuje bez větších potíží k suverénnímu vítězství v říjnových volbách do sněmovny. Náhle se ale ocitl před těžkou překážkou.

Zpráva, že policie chce stíhat šéfa hnutí ANO a jeho pravou ruku Jaroslava Faltýnka kvůli dotacím pro Farmu Čapí hnízdo, zasahuje Babiše na jednom z nejcitlivějších míst a bezpochyby ovlivní gradující kampaň.

Dva a půl měsíce před volbami je to mimořádná situace. Od listopadu 1989 se nestalo, aby jasný aspirant na premiérskou funkci šel do boje o hlasy voličů s obviněním z trestného činu. Babiš zatím obviněn nebyl, po jeho případném zbavení poslanecké imunity by se tak ale stalo.

Z vyjádření politiků ostatních stran vyplývá, že sněmovna Babiše a Faltýnka s největší pravděpodobností imunity zbaví. Oba sice budou moci do sněmovny kandidovat, a získat tak imunitu znovu, samotné vyšetřování to ale nezastaví. Lze očekávat, že policie o jejich vydání po volbách požádá znovu.

Oprávněnost finanční podpory pro rekreační usedlost na Benešovsku navíc vyšetřuje kromě české policie i speciální úřad Evropské komise OLAF. Jeho závěry zatím nejsou známy.

Případ navenek vypadá celkem prostě. Agrofert, který Babiš v té době ovládal, převedl zkraje roku 2008 akcie firmy, která farmu vlastnila, na neznámé majitele kvůli tomu, aby měl projekt nárok na získání podpory z fondů Evropské unie pro malé a střední podniky. Pokud by Čapí hnízdo dál patřilo do skupiny Agrofert, na padesátimilionovou dotaci by nemělo nárok. Připravované obvinění Faltýnka pak zřejmě souvisí právě s tím, že v době majetkových změn byl ve vedení firmy, jíž farma patřila.

Politologové nepochybují, že trestní stíhání volby poznamená. „Voliči zatím vždy stáli na straně Andreje Babiše, ale doposud nikdy do toho nezasáhla policie. A to může volby ovlivnit,“ řekl politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Může se ukázat, že Andrej Babiš nemá tu auru bojovníka proti korupci, ale že se do toho nějakým způsobem sám zaplétá,“ podotkl Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Babiš se podobně jako dosud snaží bránit slovy o účelových útocích tradičních politických stran. Nynější žádost policie o jeho vydání dává do souvislosti s blížícími se volbami. „Vůbec mě to nepřekvapuje. Čekal jsem, že mě budou chtít před volbami dostat na čemkoli. Je to politický boj, nic jiného,“ uvedl na svém profilu na Facebooku. Odborníci ale upozorňují, že proklamace o zkorumpovaném systému tentokrát nemusí zapůsobit. „Aktéři se k tomu budou muset nějak postavit, budou muset vysvětlit, proč o ně policie má zájem,“ uvedl


www.newtonmedia.cz

politolog Švec. Záleží i na tom, jak k věci přistoupí političtí konkurenti a zda umožní Babišovi kauzu vysvětlit, dodal.

Právě kvůli farmě u Olbramovic se Babiš už loni dostal do úzkých. Když se proti němu objevilo trestní oznámení, z kauzy se rázem stalo politické téma. Vrcholem byla Babišova parlamentní řeč v březnu 2016, v níž měl před poslanci odpovědět na otázky kolem majetkových převodů farmy. Předvedl ale spíš sérii emotivních výpadů proti všem domnělým nepřátelům. Ani tehdy, ani potom přitom nedokázal věcně vyvrátit pochybnosti, že celá operace se změnou vlastníků nebyla účelová.

Šéf ANO loni ve sněmovně prohlásil, že farmu převedl na své dospělé děti a bratra své současné manželky Moniky, kterou si nedávno bral právě na Čapím hnízdě. Situaci si ale sám zkomplikoval, když na jednu stranu dříve opakovaně tvrdil, že pravého vlastníka Čapího hnízda nezná, a zároveň se už jako ministr financí nechal dokumentárními filmaři natočit, jak hostům na farmě vykládá, že Čapí hnízdo je „nejlepší projekt, co kdy vymyslel“.

Nyní se Babiš ocitá nejen pod tlakem politické konkurence, která v průzkumech zaostává za ANO a jíž policejní vyšetřování nyní dává vítanou munici. Až do letošního března morální kodex ANO své členy zavazoval, aby při trestním stíhání rezignovali na volený mandát a hnutí opustili. Pak ale ANO tato pravidla změnilo: nově kodex odchod člena požaduje tehdy, pokud je obžalován za trestný čin spojený s výkonem veřejné funkce. To se tedy kauzy Čapí hnízdo podle všeho netýká, protože v době vlastnických změn Babiš ani Faltýnek ještě v politice nepůsobili.

Působí až kuriózně, že politická kariéra jednoho z nejbohatších lidí v zemi se možná zkomplikuje kvůli machinacím pro získání dotace 50 milionů korun. Roční zisk Agrofertu se pohybuje v miliardách a samotný předseda ANO si v posledních letech vydělává výrazně přes 100 milionů za rok. Nic na tom nemění ani fakt, že Babiš pod tlakem nového zákona o střetu zájmů zkraje roku převedl Agrofert na svěřenský fond, takže jej nyní formálně nevlastní.

***

KAUZA ČAPÍ HNÍZDO

2006 Areál získal Babišův Agrofert.

únor 2008 Společnost vlastnící areál se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo a zatajila akcionáře.

srpen 2008 Schválena dotace z evropských fondů ve výši 50 milionů korun na stavbu Čapího hnízda.

červen 2010 Slavnostní otevření farmy. Babiš vlastnictví odmítal.

listopad 2013 Čapí hnízdo změnilo vlastníka: společnost koupil Agrofert.

červen 2014 Nový zákon zakázal anonymní akcie na majitele. Společnost Farma Čapí hnízdo zanikla sloučením s holdingovou firmou Imoba.

prosinec 2015 Policie začala vyšetřovat získání dotace na stavbu.

březen 2016 Okolnosti dotace začal šetřit i Evropský úřad proti podvodům OLAF.

březen 2016 Babiš ve sněmovně řekl, že Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

květen 2017 Babiš skončil ve funkci ministra financí a místopředsedy vlády.

O autorovi| Pergler, [email protected] autor| Foto: ČTK, ProfimediaFoto popis| Jaroslav FaltýnekFoto popis| Andrej Babiš


www.newtonmedia.cz

Babiše dohnalo Čapí hnízdo. Jeho oblíbené výkřiky o zkorumpovaném systému teď už nemusí na voliče působit, tvrdí odborníci

11.8.2017 iHNed.cz str. 00 Tomáš Pergler

Policie připravuje trestní stíhání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka kvůli dotacím pro Farmu Čapí hnízdo. Poslanecká sněmovna zřejmě oba politiky ke stíhání vydá.Babiš se podobně jako dříve brání slovy o útoku zkorumpovaného systému. V minulosti si ale sám zkomplikoval situaci, když majitele farmy nechtěl přiznat.

Až do čtvrtka se zdálo, že Andrej Babiš směřuje bez větších potíží k suverénnímu vítězství v říjnových volbách do sněmovny. Náhle se ale ocitl před těžkou překážkou.

Zpráva, že policie chce stíhat šéfa hnutí ANO a jeho pravou ruku Jaroslava Faltýnka kvůli dotacím pro Farmu Čapí hnízdo, zasahuje Babiše na jednom z nejcitlivějších míst a bezpochyby ovlivní gradující kampaň.

Dva a půl měsíce před volbami je to mimořádná situace. Od listopadu 1989 se nestalo, aby jasný aspirant na premiérskou funkci šel do boje o hlasy voličů s obviněním z trestného činu. Babiš zatím obviněn nebyl, po jeho případném zbavení poslanecké imunity by se tak ale stalo.

Z vyjádření politiků ostatních stran vyplývá, že sněmovna Babiše a Faltýnka s největší pravděpodobností imunity zbaví. Oba sice budou moci do sněmovny kandidovat, a získat tak imunitu znovu, samotné vyšetřování to ale nezastaví. Lze očekávat, že policie o jejich vydání po volbách požádá znovu.

Oprávněnost finanční podpory pro rekreační usedlost na Benešovsku navíc vyšetřuje kromě české policie i speciální úřad Evropské komise OLAF. Jeho závěry zatím nejsou známy.

Případ navenek vypadá celkem prostě. Agrofert, který Babiš v té době ovládal, převedl zkraje roku 2008 akcie firmy, která farmu vlastnila, na neznámé majitele kvůli tomu, aby měl projekt nárok na získání podpory z fondů Evropské unie pro malé a střední podniky. Pokud by Čapí hnízdo dál patřilo do skupiny Agrofert, na padesátimilionovou dotaci by nemělo nárok.

Připravované obvinění Faltýnka pak zřejmě souvisí právě s tím, že v době majetkových změn byl ve vedení firmy, jíž farma patřila.

Politologové nepochybují, že trestní stíhání volby poznamená. "Voliči zatím vždy stáli na straně Andreje Babiše, ale doposud nikdy do toho nezasáhla policie. A to může volby ovlivnit," řekl politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Může se ukázat, že Andrej Babiš nemá tu auru bojovníka proti korupci, ale že se do toho nějakým způsobem sám zaplétá," podotkl Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Babiš se podobně jako dosud snaží bránit slovy o účelových útocích tradičních politických stran. Nynější žádost policie o jeho vydání dává do souvislosti s blížícími se volbami. "Vůbec mě to nepřekvapuje. Čekal jsem, že mě budou chtít před volbami dostat na čemkoli. Je to politický boj, nic jiného," uvedl na svém profilu na Facebooku.

Odborníci ale upozorňují, že proklamace o zkorumpovaném systému tentokrát nemusí zapůsobit. "Aktéři se k tomu budou muset nějak postavit, budou muset vysvětlit, proč o ně policie má zájem," uvedl politolog Švec. Záleží i na tom, jak k věci přistoupí političtí konkurenti a zda umožní Babišovi kauzu vysvětlit, dodal.

Policie chce stíhat Babiše a Faltýnka

DVTV: Jít proti Babišovi není příjemné ani pro policii, museli se rozmýšlet, zda riskovat, říká Tabery

DVTV: Pro vydání Babiše s Faltýnkem zvednu ruku, ČSSD kauzu ve volební kampani nezneužije, říká Hamáček

Komentář Julie Hrstkové: Konec sladkého snu Andreje Babiše? Ani náhodou


www.newtonmedia.cz

Právě kvůli farmě u Olbramovic se Babiš už loni dostal do úzkých.

Když se proti němu objevilo trestní oznámení, z kauzy se rázem stalo politické téma.

Vrcholem byla Babišova parlamentní řeč v březnu 2016, v níž měl před poslanci odpovědět na otázky kolem majetkových převodů farmy. Předvedl ale spíš sérii emotivních výpadů proti všem domnělým nepřátelům.

Ani tehdy, ani potom přitom nedokázal věcně vyvrátit pochybnosti, že celá operace se změnou vlastníků nebyla účelová.

Šéf ANO loni ve sněmovně prohlásil, že farmu převedl na své dospělé děti a bratra své současné manželky Moniky, kterou si nedávno bral právě na Čapím hnízdě.

Situaci si ale sám zkomplikoval, když na jednu stranu dříve opakovaně tvrdil, že pravého vlastníka Čapího hnízda nezná, a zároveň se už jako ministr financí nechal dokumentárními filmaři natočit, jak hostům na farmě vykládá, že Čapí hnízdo je "nejlepší projekt, co kdy vymyslel".

Nyní se Babiš ocitá nejen pod tlakem politické konkurence, která v průzkumech zaostává za ANO a jíž policejní vyšetřování nyní dává vítanou munici. Až do letošního března morální kodex ANO své členy zavazoval, aby při trestním stíhání rezignovali na volený mandát a hnutí opustili. Pak ale ANO tato pravidla změnilo: nově kodex odchod člena požaduje tehdy, pokud je obžalován za trestný čin spojený s výkonem veřejné funkce. To se tedy kauzy Čapí hnízdo podle všeho netýká, protože v době vlastnických změn Babiš ani Faltýnek ještě v politice nepůsobili.

Působí až kuriózně, že politická kariéra jednoho z nejbohatších lidí v zemi se možná zkomplikuje kvůli machinacím pro získání dotace 50 milionů korun. Roční zisk Agrofertu se pohybuje v miliardách a samotný předseda ANO si v posledních letech vydělává výrazně přes 100 milionů za rok. Nic na tom nemění ani fakt, že Babiš pod tlakem nového zákona o střetu zájmů zkraje roku převedl Agrofert na svěřenský fond, takže jej nyní formálně nevlastní.

Jít proti Babišovi není příjemné ani pro policii, museli se rozmýšlet, zda riskovat, říká Tabery - čtěte ZDE

Plán na regulační superúřad má první trhliny. Vládní návrh kritizují ministerstva i zástupci byznysu - čtěte ZDE

Zaorálek představil volební billboardy. Lidé mají bohatnout, když bohatne země, slibuje na nich ČSSD - čtěte ZDE

Do politiky míří nová vlna Babišových "agroferťáků". Ti, kdo vazby na koncern nemají, z kandidátek ANO mizí - čtěte ZDE

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-65842770-babise-dohnalo-capi-hnizdo-chystane-trestni-stihani-je-ranou-pred-volbami

Divizi telekomunikací v Ušetřeno.cz šéfuje Nič10.8.2017 Lidové noviny str. 15 Ekonomika

red

PRAHA Ředitelem divize telekomunikací internetového srovnávacího portálu Ušetřeno.cz se stal Marián Nič (41), který dříve působil ve společnosti Creative Dock na pozici business consultant. Ušetřeno.cz se zaměřuje na monitorování a srovnávání nabídky tarifů mobilních operátorů včetně pevného a mobilního internetu.

Během své kariéry pracoval Nič ve společnostech O2 a Vodafone a podílel se na projektech skupiny KKCG. Působil v České televizi i v tištěných médiích. Je spoluzakladatelem společnosti Crazy Tomato (nyní ProfiSMS), kde přes sedm let zastával pozice generálního a obchodního ředitele.


www.newtonmedia.cz

Nič vystudoval politologii na Trnavské univerzitě a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Jeho zálibami jsou turistika, badminton a squash. Volný čas tráví také čtením, obzvláště odborné literatury se zaměřením na moderní historii a mezinárodní vztahy.

Foto popis|

Radostná novinka u Vágnerů: Producent Karel Vágner se těší na další vnouče!

10.8.2017 nova.cz str. 00 Prásk.tv/Novinky niž

Rodina Vágnerů se stále rozrůstá a už brzy do ní přibyde další nový člen. Od jakého svého dítěte se producent Karel Vágner dočká potomka tentokrát?

Zpěvačka Tereza Vágnerová (25) očekává spolu se svým partnerem Petrem Šťovíčkem svého prvního potomka. Dcera producenta Karla Vágnera má být již v pátém měsíci těhotenství.

Tereza to bude mít rozhodně zajímavé, protože by měla rodit v lednu. A právě na přelomu ledna a února má mít i státnice na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde studuje média. Snad to tedy všechno zvládne bez problémů a zadaří se na obou frontách.

Karel Vágner má zatím vnoučata tři, a to díky nejstaršímu synovi Karlovi, který žije se Simonou Krainovou. S tou má dva syny a jednoho má ještě ze vztahu předchozího. Další na řadě by každopádně mohl být Jakub Vágner, který je až po uši zamilovaný do modelky Elišky Bučkové.Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Aug2017/2032028.jpg?d41d

URL| http://prask.nova.cz/ext/novinky/radostna-novinka-u-vagneru-producent-karel-vagner-se-tesi-na-dalsi-vnouce.html

Jak moc je situace mezi Severní Koreou a Spojenými státy výbušná9.8.2017 ČRo Plus str. 01 17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------A díky za něj. Jaderný arsenál Spojených států je teď silnější a mocnější než kdykoli předtím. Vzkazuje Severní Koreji americký prezident Donald Trump poté, co Severní Korea oznámila, že zkoumá možnost útoku na americký ostrov Guam. Jak moc je situace mezi Severní Koreou a Spojenými státy výbušná? A jak moc je severokorejský vůdce labilní? Co na vzniklé rizikové situaci může změnit Rusko? A udělá to? Francie, jak už jste slyšeli, zadržela atentátníka na francouzské vojáky z dnešního rána. Podle ministra vnitra jí ale chybí zákon proti terorismu. A dnes odešel legendární slovenský hudebník Marián Varga. Bylo mu 70. Je středa 9. srpna, zdravím vás od mikrofonu Českého rozhlasu Plus.Můj první prezidentský příkaz byl modernizovat náš jaderný arsenál. Ten je teď silnější a mocnější než kdy předtím. Doufám, že tuto sílu nebudeme muset nikdy použít. Vzkázal Donald Trump na svém Twitteru, nejspíš též jako informaci pro Severní Koreu. Reagoval tak na jinou informaci, a to tu od severokorejské tiskové agentury KCNA, že Severní Korea pečlivě zkoumá možnost raketového útoku na americký tichomořský ostrov Guam. Plán podle mluvčího severokorejské armády může být realizován kdykoli, a to na pokyn vůdce Kim Čong-una. Pokud nepřestane Severní Korea Spojeným státům hrozit, uvidí ohnivou zlobu, jakou svět neviděl. Řekl mimo jiné Donald Trump. Jaromír Chlada, koreanista je mým prvním hostem. Já vás zdravím, dobrý den.

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------


www.newtonmedia.cz

Dobrý den.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Když to porovnáme s léty minulými, pane Chlado, jak moc je ta situace mezi Severní Koreou a Spojenými státy vyhrocená?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Já bych řekl, že nijak zvlášť. Protože tato rétorická cvičení probíhala mnohokrát v minulosti, zejména ze severokorejské strany. Takže prohlášení pana Trumpa určitě není originální, moře, moře plamenů už sliboval Kim Čong-il. A zatím v té situaci, v jaké se to nachází teďka, to není nijak zvlášť kritická situace.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------To znamená, že když Severní Korea vzkáže, že pečlivě zkoumá možnost raketového útoku na americký tichomořský ostrov Guam, tak se nikdo na tom ostrově ani mimo ten ostrov nemá vůbec znervózňovat?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Tak, jak už se vyjádřil guvernér ostrova Guam, tak není žádné zvýšené nebezpečí, nebo žádný zvýšený, zvýšená ostraha na, na ostrově. Ta, ta prohlášení Kim Čong-una neměla zatím žádný praktický dopad. Tak z toho můžeme usuzovat, že tam i Američané to nebezpečí necítí ještě.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak, jestliže oni ani, ony ani nemohla mít praktický dopad, když vzkázal, že teprve zkoumá možnost toho raketového útoku.

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------To samozřejmě.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Na, na Guam. Ale mě by docela zajímalo, na bázi čeho vlastně se severokorejský dost nevyzpytatelný vůdce rozhoduje, jestli své zbraně předvede nebo ne?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Já bych úplně neřekl, že severokorejský vůdce je nevyzpytatelný. Ta, ty kroky, které Severokorejci činili dosud a činí, tak mají svoji logiku z toho severokorejského pohledu. Ale když se podíváme do historie, tak vlastně takovým hlavním, hlavním bodem vlastně těch, těch obav severokorejských je americká armáda. Za prvé je to tím, že vlastně severokorejská válka nebyla uzavřená mírovou smlouvou. Což trvá dodnes. A vlastně ta, ta, ty vzpomínky na, na ta kobercová bombardování a vlastně celý ten poloostrov byl srovnaný se zemí v podstatě, tak stále žijí. A to je vlastně jádro úplně největší těch severokorejských obav. A samozřejmě Spojené státy tím, že nasadily takovou ostrou rétoriku, tak spíše povzbuzují ten strach severokorejský. A tu nutnost vyvíjet nějaké obrané prostředky, spíš, než by je to zastrašilo.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------No, a co by podle vás tedy za daných okolností měly Spojené státy dělat?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Tak, samozřejmě můj názor není úplně určující tady v tom. Ale možná, že nej..., nejpřekvapivější reakcí pro Severokorejce by bylo říct, no, dobrá, tak buďte jadernou mocností, my se s tím, my se s tím srovnáme, protože


www.newtonmedia.cz

v současné chvíli s tím stejně nemůžeme víc dělat. A to by možná vzalo Kim Čong-unovi vítr z plachet úplně nejvíc.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Mimochodem, Kim Čong-un je, je labilní? Nebo vy jste totiž řekl, že je předvídatelný. Což mě trošku zarazilo. Takže je nebo není labilní?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Já myslím, do, do současné doby pro mě ten, ten režim je poměrně konzistentní v tom, co, v tom, co tvrdí. Oni, oni tvrdí, že vlastně tady ty jak jaderný, tak raketový program vyvíjejí pro svoji obranu. Čemuž se dá věřit, protože samozřejmě oni nemají důvod napadat nějakou jinou zemi.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Pardon, ale jestli mohu v tento moment vám do toho vstoupit, tak pro svoji obranu. A pak oznámějí zkoumání té možnosti útoku na americký ostrov. /Smích/.

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Samozřejmě s výjimkou, s výjimkou Spojených států, se kterými jsou v podstatě doteď ve válečném, ve válečném stavu. Takže samozřejmě ten, ten hlavní problém leží ve vztazích Spojených států a Severní Koreje. A možná i to je důvodem, proč pro Čínu nebo i pro Rusko samozřejmě ten jaderný program není tak znepokojující jako pro Spojené státy.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Vy si myslíte, že v tuhle chvíli, když Donald Trump vzkazuje Severní Koreji to, co už jsme řekli, slova o ohnivé zlobě, jakou svět neviděl, takže tím je spíš popichují, aby dále provokovaly, že tohle je ten účinek více než cokoli jiného?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------To já samozřejmě nevím, co vede americkou administrativu k tomu, k těm činům, které, které provádí. Pokud, pokud zatím je ta strategie, že, že se snaží zastrašit Severní Koreu, tak, tak se obávám, že to, že to z toho důvodu, který jsem zmínil předtím, nefunguje a fungovat nebude. A takže tak, nevím úplně, co americkou administrativu vede k tomu hrocení té situace.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak. A myslíte si, že Kim Čong-un bez ohledu na to, jak vystupuje veřejně, jak se nechává fotit, jak vypadají jeho kroky, tak že nepředstavuje na stupnici 1 až 10 stupeň rizika, jenom abychom si rozuměli, jak vysoký stupeň rizika?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Rizika v jakém smyslu?

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Použití zbraní. Použití zbraní pro jiné země samozřejmě.

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Rozumím. Já myslím, že Kim Čong-un je dost inteligentní na to, aby věděl, že jakékoliv použití zbraně proti jiné zemi by vedlo k porážce a ke konci režimu, ke konci Severní Koreje. A to, to je jasné celé severokorejské elitě.


www.newtonmedia.cz

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Víte, já se ptám proto, že v dnešním odpoledním Plusu jsme mluvili s bývalým ministrem zahraničí a velvyslancem ve Spojených státech Alexandrem Vondrou. Ten prohlásil, že Kim Čong-un je blázen. Takže je profesionální chyba ho hodnotit jako blázna?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Z mého pohledu blázen určitě není. S těmi, s těmi kartami, které, které získal do rukou od svého otce, to znamená ten rozvíjející se raketový program a jaderný program, a ta situace, v které vlastně převzal tu zemi, tak v podstatě nenabízí příliš mnoho jiných řešení než, než vlastně rozvíjet tady ty dvě záležitosti tak, aby vlastně Severní Korea zůstávala nějakým partnerem v nějaké debatě.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------To znamená, že nikdo a nic na světě nemohlo té dnešní situaci nějakým způsobem předejít?

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------To si neodvažuju říct.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak se odvažte a řekněte. /Smích/.

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Ten, ta situace prostě je taková, že, že Spojené státy vlastně dlouhodobě se jaksi neuvolily k nějakým ústupkům. Vlastně naposledy tak učinil prezident Clinton v roce 1994, kdy uzavřel rámcovou dohodu se Severní Koreou. A to byl vlastně poslední čin americké administrativy nějaký, který, který byl jako jaksi otevřenější, nebo byl to nějaký ústupek vůči Severní Koreji. A od té doby vlastně ty, ta situace je jaksi zafixovaná na tom, že Severní Korea chce jednat bilaterálně se Spojenými státy a Spojené státy říkají, my s vámi budeme jednat, až, až zastavíte jaderný a raketový program. Takže to, z tohohle bodu prostě zatím ani jedna strana jaksi neustoupila.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Neustoupila. Říká Jaromír Chlada, koreanista, který byl hostem Českého rozhlasu Plus. Já za to děkuju.

Jaromír CHLADA, koreanista--------------------Na shledanou.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Na shledanou. A mým druhým hostem je, k danému tématu myslím, je Michael Romancov, politický geograf z Univerzity Karlovy z Fakulty sociálních věd. A taky z Metropolitní univerzity a taky pedagog. Zdravím vás, pane Romancove. Dobrý den.

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------Dobrý den.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------V tom rozhovoru, který právě zazněl s panem Chladou, také padlo, že Rusové evidentně nemají ze Severní Koreje takový strach a nepokládají to za takové riziko jako ti ostatní. Ten důvod je kde?


www.newtonmedia.cz

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------Tak, oni nejsou přímo, nebo zatím, pokud je mi známo, nikdy nebyli označeni jako možný terč severokorejského možného úderu. Takže tohlecto je věc, že vlastně k tomu přímo tedy jakoby nemusejí na to reagovat. Na druhou stranu je třeba si uvědomit ale, že Rusko samo sebe deklaruje jako jednu ze dvou rozhodujících sil právě hned vedle Spojených států. Která reguluje ve světě vlastně problematiku jaderných zbraní. A Moskva mnohokrát dala najevo, že je pro ni naprosto nepřípustné, aby Severní Korea se jakýmkoliv způsobem vymakala standardům, které super velmoci svého času jaksi nastavily. Protože v tomto pohledu, nebo z tohoto úhlu pohledu to je problém i pro Rusko.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Čili a co je to vymykat se? Jenom abych tomu dobře rozuměla, vymykat se standardům, které vyspělé země nastavily? To znamená, že by tato země neměla mít vůbec jaderné zbraně?

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------Přesně tak. To znamená, vlastně tady je snaha, a tady vidíme, že to je jedna z těch oblastí, kde doteď funguje vlastně spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy třeba na půdě Rady bezpečnosti OSN, protože vůči Severní Koreji po těch posledních zase jaksi pokusech na poli vývoje raket, respektive jaderných zbraní, tak byly, bylo, byly přijaty nové, nové sankce, které mají ...

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Ale ... Pardon, kdyby ta, kdyby ta spolupráce byla takhle bravurně fungující, jak naznačujete, tak by přece Rusko se postavilo na stranu Spojených států v tom tlaku na Severní Koreu. Ale to se neděje.

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------Já se domnívám, že se to děje. Ona je otázka jaksi, jakými všemi kanály ta komunikace se severokorejským režimem jaksi probíhá. Ale Moskva, aspoň pokud mně je známo, zatím naprosto jednoznačně odmítá veškeré severokorejské snahy vlastně nějakým způsobem tu situaci s jadernými zbraněmi změnit ve svůj prospěch.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak, já jsem nezaznamenala tu reakci Kremlu, takže vy jste ji asi našel. To znamená, bylo to odmítavé k Severní Koreji a k jejímu chování, abychom byli ...

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------Ano. A to je, ale to je dlouhodobé, to je dlouhodobé stanovisko. Pokud máte na mysli teďka tu momentální situaci, o které ...

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tu čerstvou.

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------O které jste se jaksi bavila s panem kolegou předtím, tak tam já jsem také žádné stanovisko zatím jaksi oficiální nenašel. Ale předpokládám, protože právě až dosud taková, takový postoj Kremlu tady jasně byl, že Moskva svoje stanovisko vůči Severní Koreji v tomto ohledu nepřehodnotila.


www.newtonmedia.cz

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak, mimochodem, speciální zodpovědnost údajně ve vztahu k Severní Koreji, alespoň tak to říká německá vláda, by měla mít, by mělo mít právě to Rusko. A Čína samozřejmě. A jestliže vy říkáte, že to tak cítí to Rusko, ale celý den se tady překřikuje čínská agentura a Trumpovy tweety, tak, a zatím nevystoupily, tak jaké jsou ty pocity z toho?

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------Já si myslím, že vlastně, upřímně řečeno, jak Moskva, tak Peking jsou do značné míry vlastně překvapeni právě tou reakcí ze strany Donalda Trumpa. Protože on přistoupil na podobný teatrální způsob komunikace, který jsme dosud znali právě ze Severní Korey. Američané nebo američtí prezidenti se snažili, ať už vůči Severní Koreji nebo vůči komukoli jinému spíš zatím vystupovat v duchu toho známého hesla Theodora Roosevelta, mluv tiše, ale měj v ruce velký klacek. Nikdo nepochybuje o tom, že Spojené státy ten velký klacek mají. Ale Donald Trump se v zásadě chová jako cirkusák. Takže ...

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Ale na druhou stranu, pardon, zase musím vstoupit, na druhou stranu, oni mluvili ti předchozí američtí prezidenti tiše, ale výsledek veškerý žádný. Protože Severní Korea pokračovala v přípravě jaderné zbraně.

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------To je samozřejmě pravda. Nicméně je otázka, co Trumpova rétorika změní, pokud vůbec něco. To za prvé. A za druhé, já vím, že to je jaksi nedokonalý pokrok, ale musíme si uvědomit, že světové společenství, pokud jde o Severní Koreu a její program, ať už jaderných zbraní nebo dalších jaksi zbraní hromadného ničení, tak vlastně ty mocnosti jsou za jedno. Je to ten malý pokrok, je to "pokrok v mezích jaksi těch dohod", které se velmi obtížným způsobem dohadují, respektive potom vynucují. Ale přece jenom je to jedna z těch mála věcí, kde vidíme, že i v tom momentálně velmi rozkolísaném světě ty rozhodující mocnosti na to mají shodný, shodný názor.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Říká Michael Romancov, politický geograf, který byl dalším hostem Českého rozhlasu Plus. Já vám za to děkuju.

Michael ROMANCOV, politický geograf, pedagog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzita--------------------Také děkuji, na shledanou.

Nič přešel z Creative Docku do Ušetřeno.cz8.8.2017 mediar.cz str. 00 Články

Ondřej Aust

Marián NičSrovnávací web Ušetřeno.cz, který se zaměřuje na monitorování a srovnávání aktuální nabídky tarifů mobilních operátorů, včetně pevného a mobilního internetu, udělal ředitelem své divize telekomunikací Mariána Niče, který dřív působil ve společnosti Creative Dock jako obchodní konzultant.

Během své kariéry pracoval pro operátory O2 a Vodafone a podílel se na různých projektech skupiny KKCG. V letech 2012 až 2014 byl součástí divize Nová média České televize, kde měl na starost multiplatformní projekty


www.newtonmedia.cz

a oddělení sociálních sítí. Psal do deníků Sme a Lidové noviny. Spoluzakládal firmu Crazy Tomato (nyní ProfiSMS), kde působil sedm let na pozicích generálního a obchodního ředitele.

Nič vystudoval politologii na Trnavské univerzitě a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

URL| http://www.mediar.cz/nic-presel-z-creative-docku-do-usetreno-cz/

Odpůrci brexitu plánují na podzim ve Velké Británii masové protesty7.8.2017 ČRo Plus str. 02 17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Odpůrci brexitu plánují na podzim ve Velké Británii masové protesty. Chtějí, aby vláda přehodnotila rozhodnutí opustit Evropskou unii. Podle mluvčí iniciativy Lidový pochod pro Evropu Caroline "Welz Wrightové" je setrvání v Evropské unii ještě stále možné.

Jaromír MAREK, redaktor--------------------Tváří hnutí za setrvání Spojeného království v Evropské unii je sir Patrick Stewart. Shakespearovský herec, který ale hrál i ve Star Treku. Odchodu z Unie bude podle něj pro Británii katastrofa. Jak říká, není ekonom, ale při četbě novin prý zatím na odchodu nenašel nic pozitivního. Organizátoři oznámili začátek podzimní kampaně za setrvání v Evropské unii. 9. září má jít průvod z Hyde Parku před parlament. Svoji účast už přislíbily tisíce lidí. Z Londýna Jaromír Marek, Český rozhlas.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------A ještě doplním úplně čerstvou informaci, totiž, že 36 miliard liber je britská vláda podle deníku Telegraph ochotna uhradit za závěrečný účet za brexit. Jenomže jde o výrazně nižší částku než jakou si představuje Brusel. Navíc si podle všeho Londýn klade podmínky. Mým hostem je teď profesor Michal Mejstřík z Institutu ekonomického marketingu Fakulty sociálních věd ...

Michal MEJSTŘÍK, profesor, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze--------------------Ne, ekonomických studií. /Smích/.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Ekonomických studií, už se tady opravuji a omlouvám se. V každém případě z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tak. Říkám to dobře?

Michal MEJSTŘÍK, profesor, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze--------------------Tak, výborně, výborně, děkuju.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak. A teď mně řekněte, pane profesore, těch 36 miliard liber, které je údajně britská vláda připravena uhradit za brexit, jde podle vás o cíleně vypuštěnou částku, aby britská vláda otestovala reakce, anebo to myslí vážně, že tohle je definitivní částka?

Michal MEJSTŘÍK, profesor, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze--------------------


www.newtonmedia.cz

Tak, určitě je to jenom začátek vyjednávání. Já jenom bych připomněl, že celkem nedávno třeba Boris Johnson oficiálně prohlásil, že žádný, žádné částky, jak oni říkají, za rozvodové řízení platit nebudou. V okamžiku odchodu, že účet bude nula. To je taková jedna krajní pozice euroskeptiků. A na druhé straně je tady celá řada analýz, například firmy /nesrozumitelné/, to je takový poradenský think-tank, které odhadují, že ta částka se může pohybovat třeba v rozmezí 40 až 65 miliard euro. Sám pan Juncker někde utrousil, že i 58 miliard liber by tak mohlo odpovídat, jo. Takže je tam určitě rozdíl, dokonce původně se hovořilo o tříciferných částkách. Ale nicméně tato částka tedy neuspokojuje ani ty silné euroskeptiky, ani vlastně tu protistranu. Ale je to evidentně částka, která má odblokovat stávající jednání.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak, tak. A jak vůbec Britové, respektive britská vláda k té částce 36 miliard liber dospěla?

Michal MEJSTŘÍK, profesor, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze--------------------Tak, to tedy přesně známo není. Já jenom připomenu, od čeho se ty částky odvíjejí. Rámcově jde o to, že každá ze zemí, které jsou účastny v rámci vlastně těch nikoliv příjemců dotací, jako je Česká republika, ale těch pozitivních nejsilnějších ekonomik, jako je německá, britská a francouzská, tak ta se zavázala, že bude přispívat třeba do programu, který momentálně běží, do toho druhého programového období takzvaného mezi roky 2013 až 2020. Poměrně významnými částkami. Ty částky se zčásti platí tak, že se platí jakoby zálohově k danému roku. A část se platí jako doplatkem. A teď jde o to, určit to datum, ke kterému vlastně by britská vláda tento závazek vlastně popřela.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Rozumím. Tak, ale do toho všeho, když se britský volič dozví, kolik bude Británie platit kvůli brexitu, co to s ním udělá? Váš odhad.

Michal MEJSTŘÍK, profesor, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze--------------------Tak, určitě to, co už tady zaznělo, je relevantní. To znamená, britský volič měl původně od některých představitelů politických kruhů představu, že se okamžitě ušetří a část peněz, které se ušetří a platily se do Evropské unie, půjdou okamžitě směrem do britského zdravotnictví, ekonomicky a něčeho dalšího. Už teď se ukázalo v té finální verzi vlastně těch debat, že nic takového v krátkém časovém horizontu neplatí. Ano, někdy po roce 2020, 2030 už samozřejmě by Británie pracovala s takovýmito úsporami. Ale v tom krátkém časovém období musí ten svůj klub, anebo někdo říká právě to manželství, což je zpochybňované zase mnohými dalšími, že to jsou sousedé Británie a Evropská unie. A tudíž, že to není ten "Day Worlds Bill" jak oni říkají v Británii, ale že to je spíš jakoby Cancellation, jako zrušení účasti v nějaké, v nějakém klubu. A teď probíhá tato debata. A ta debata, jak vidíme, je ještě okořeněná tím, že to vůbec není ta nejdůležitější část té debaty, jo, protože z hlediska Británie a Evropy v tuto chvíli jsou daleko důležitější věci ohledně brexitu. To znamená, obchodování, zahraniční obchod mezi Británií a zbytkem Evropy, který představuje 45 procent zahraničního obchodu. Například Británie v této chvíli.

Barbora TACHECÍ, moderátorka--------------------Tak, to říká profesor Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který byl mým hostem. Pane profesore, děkuju, na shledanou.

Michal MEJSTŘÍK, profesor, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze--------------------Také děkuji, na shledanou.

Uplynulo 72 let od svržení bomby na Hirošimu. Svět bez jaderných zbraní je iluze, říká odborník Bříza

6.8.2017 ct24.cz str. 00 Svět


www.newtonmedia.cz

hosenseidlovap

„Když jste majitelem jaderné zbraně, tak máte sílu, která je především odstrašující. Vaším primárním cílem není její použití, to je absurdní, protože by to bylo apokalyptické,“ říká odborník na jaderné zbraně Vlastimil Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Představa světa bez jaderných zbraní je proto podle něj spíš iluzorní. Na dnešek připadá Světový den boje za zákaz jaderných zbraní. Přesně před 72 lety shodily Spojené státy jadernou bombu na japonskou Hirošimu.

Jaderné zbraně oficiálně vlastní osm států, devadesát procent hlavic mají Spojené státy a Rusko. Celkem je na světě pět tisíc aktivních hlavic, Washington a Moskva drží čtyři tisíce z nich. Dalších pět tisíc mají tyto dvě země ve skladech. Každá z těchto dvou zemí je schopna sama o sobě zničit celý svět, proto jsou nazývány supervelmocemi.

Mezi osmi vlastníky jaderných zbraní je i Severní Korea, která v poslední době hrozí, že je schopna zasáhnout i Spojené státy. Bříza je k tomu zatím skeptický. „Nicméně ty testy probíhají dál a je otázka několika jednotek let, kdy Severní Korea tuto raketu zřejmě do výzbroje zařadí,“ podotýká však s konstatováním, že problém KLDR je v tuto chvíli jiný.

Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Vlastníci jaderných zbraní Zdroj: ČT24

„Ona ještě nedokončila ten proces miniaturizace jaderné hlavice, takže v tuto chvíli zřejmě ještě není schopna efektivně zařadit jadernou hlavici na jakoukoliv raketu. Nicméně opět – je ve stádiu vývoje a zřejmě v počtu nižších jednotek let tohoto dosáhne,“ doplnil Bříza.

Podobně se nedomnívá, že v tuto chvíli disponuje kompletním jaderným programem ve smyslu již dokončené jaderné bomby Írán. Odkazuje přitom na dohodu z roku 2015, podle které mají do íránských jaderných zařízení přístup inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

FaktaBombardování Hirošimy a Nagasaki

Nukleární puma svržená na Hirošimu 6. srpna 1945 srovnala místo se zemí a bezprostředně připravila o život na 70 tisíc lidí; dalších 70 tisíc osob podlehlo do konce roku svým zraněním nebo nemocem z ozáření.

O tři dny později shodili Američané druhou bombu na Nagasaki, kde celkem zahynulo asi 74 tisíc lidí. Krátce poté Japonsko ohlásilo kapitulaci a druhá světová válka skončila. Následky jaderného bombardování trpěly ještě další generace Japonců.

„Írán technologií obohacování uranu sice disponuje, nicméně díky těm kontrolám na místě je držena pod drobnohledem. Otázkou je, co udělají nové sankce Spojených států do budoucna právě s tímto programem,“ dodává Bříza.

Podle Břízy je nepravděpodobné, že by se k jaderné bombě dostali teroristé. Je pro ně jednodušší si opatřit takzvanou špinavou bombu, tedy konvenční trhavinu, která do vzduchu rozmetá radioaktivní materiál. „Obávám se, že může nastat situace, že se toho dožijeme,“ uzavírá.

Na celý rozhovor se podívejte ve videu.


www.newtonmedia.cz

Odkaz

„Můj Bože, co jsme to udělali.“ Před 70 lety zabíjela první atomová bomba

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2201134-uplynulo-72-let-od-svrzeni-bomby-na-hirosimu-svet-bez-jadernych-zbrani-je-iluze-rika

Marek Loužek: Německá otázka a vztah soužití s Němci měla vždy zásadní význam pro náš národ a stát6.8.2017 parlamentnilisty.cz str. 00

PV

Předmluva k publikaci Institutu Václava Klause číslo 38: Česko-německá deklarace - dvacet let poté

Dvacet let od podepsání česko-německé deklarace je příležitostí připomenout dokument, který zásadně ovlivnil polistopadové česko-německé vztahy. Česko-německá deklarace představuje kompromis, protože se český a německý pohled na události kolem druhé světové války budou přirozeně vždy rozcházet. Deklarace byla politickým, nikoli právním dokumentem. Její přijetí bylo velkým úspěchem. První část přináší texty ze semináře Institutu Václava Klause „Dvacet let česko-německé deklarace“ z 24. ledna 2017. Tehdejší premiér Václav Klaus popsal pozadí jednání o česko-německé deklaraci. Profesor Právnické fakulty Západočeské univerzity Václav Pavlíček vysvětlil, že odsun Němců po druhé světové válce proběhl v souladu s mezinárodním právem. Aleš Valenta z Institutu Václava Klause rozebírá roli Sudetoněmeckého krajanského sdružení a CSU při jednání o deklaraci. Bývalý velvyslanec ČR v Německu Rudolf Jindrák ukázal, že deklarace není tečkou, nýbrž spíše dvojtečkou za minulostí, protože minulost nejde vykládat ani upravovat. Výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl upozornil na úskalí vstřícných gest v česko-německých vztazích. V části B uveřejňujeme další zajímavé doplňkové texty. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR analyzuje česko-německou deklaraci z pohledu historika. Podle Lukáše Novotného z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem deklarace zklidnila vzájemné vztahy. Vladimír Handl z Fakulty sociálních věd UK potvrzuje, že deklarace přispěla k uvolnění česko-německých vztahů. Publicista Václav Junek upozorňuje na nebezpečí ztráty historické soudnosti. Spisovatel Ota Filip uvádí, že kdyby podobná deklarace vznikla za první republiky, mohly se dějiny ubírat jinými cestami. Jindřich Forejt z Institutu Václava Klause se zamýšlí nad okolnostmi pohřbu Helmuta Kohla. V části C zařazujeme přílohy. Přetiskujeme plné znění česko-německé deklarace o vzájemných vztazích podepsané 21. ledna 1997. Přinášíme vystoupení premiéra Václava Klause při příležitosti podpisu česko-německé deklarace 21. ledna 1997, jeho vystoupení při příležitosti projednávání česko-německé deklarace v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 11. února 1997, jeho článek o deklaraci z 19. prosince 1996 a vzpomínku na Helmuta Kohla. Za pozornost stojí i osm fotografií ČTK z podpisu česko-německé deklarace. Německá otázka a vztah soužití s Němci měla vždy zásadní význam pro náš národ a stát. Česko-německá deklarace představuje jeden z významných mezníků nové doby ve vztazích mezi oběma národy. Je zásluhou i česko-německé deklarace, že česko-německé vztahy i přes rozdílné názory na některé věci dnes nepředstavují vážný bilaterální problém. Marek Loužek, publikace IVK č. 38/2017.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Marek-Louzek-Nemecka-otazka-a-vztah-souziti-s-Nemci-mela-vzdy-zasadni-vyznam-pro-nas-narod-a-stat-498960?utm_source=nm&utm_medium=xml

Události uplynulého týdne očima politologů a novinářů6.8.2017 ČRo Plus str. 01 18:10 Názory a argumenty

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------


www.newtonmedia.cz

Příjemný letní podvečer, milí posluchači. O slovo se hlásí Názory a argumenty Plus, tedy pravidelná debata u kulatého stolu nad tématy uplynulého týdne. Tentokrát se dostaneme letem světem i do zahraničí. Ale mí hosté budou vybrané události komentovat z české perspektivy. Do olomouckého studia srdečně zdravím docenta Pavla Šaradína z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Dobrý den.

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------Dobrý den.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A ve studiu v Praze na Vinohradech vítám taktéž politologa Kamila Švece z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Dobrý den.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A novináře Ondřeje Neumanna ze serveru Hlídací pes, který byl také šéfredaktorem Ekonomu a zakládal Ústav nezávislé žurnalistiky.

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Dobrý den.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A do čtveřice nikoli na posledním místě vítám Jaroslava Spurného, spoluzakladatele a reportéra týdeníku Respekt. Dobrý den.

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Dobrý den.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Moje jméno je Lucie Vopálenská a přeji vám všem dobrý poslech.Mám na vás, pánové, pochopitelně připravenu baterii otázek. Ale nejprve mi povězte, co vás osobně nejvíce zaujalo v uplynulém, tak trochu možná okurkovém týdnu na zdejší politické scéně? A obracím se rovnou do Olomouce na Pavla Šaradína.

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------Z toho, co jsem si měl čas prožít, poslechnout a vidět, tak možná mě zaujalo to přidružení Dalibora Dědka ke Starostům a nezávislým. Z jednoho prostého důvodu. Byli to Starostové, kteří jako jeden z impulsů osamostatnění se od lidovců viděli sbližování KDU-ČSL nebo možné sbližování KDU-ČSL prostřednictvím Jiřího Čunka s Andrejem Babišem. No, a nyní vlastně, když se Dalibor Dědek přidal na stranu Starostů, tak jedním z jeho cílů, jak o tom mluvil na tiskové konferenci, je to, přesvědčit Jana Farského, popřípadě i jiné členy Starostů o tom, že ta společná cesta s Andrejem Babišem by nemusela být tak silně odmítána, ba právě naopak, snažil se je přesvědčit o tom, že to spojenectví by mělo smysl.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A, pane Šaradíne, když jsme u toho, může podle vás v podstatě nováček v politice Dalibor Dědek změnit orientaci Starostů a nezávislých v tomto směru? Jedna osobnost?


www.newtonmedia.cz

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------Myslím si, že ne. Že Dalibor Dědek není natolik výrazná vůdčí postava, že by mohl Starostům nějak velmi přispět. Může to být samozřejmě 1, 2 procenta, ale nikoliv zisk nějak ohromující. A navíc nevím, jestli to je úplně šťastné, protože Starostové vlastně se nechávají zastínit někým, kdo přichází zvenčí. Takže uvidíme, jak to vůbec bude fungovat.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Děkuji za názor. A poprosím dalšího politologa Kamila Švece. Co zaujalo vás? Byl to také Dalibor Dědek vstupující do politiky pod Starosty a nezávislými?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Ano. Já bych na to navázal právě v tom spojenectví Starostů a nezávislých s Daliborem Dědkem v tom, že já to považuju za mírný úspěch pro Starosty a nezávislé. Zejména v tom, že se jim podařilo na sebe připoutat pozornost, relativně i pozitivní pozornost. Neboť Dalibor Dědek je vnímán jako ten pozitivní, pozitivní miliardář, mám-li to říct takto. A v konečném důsledku se Starostům daří využívat té své pozornosti k tomu, aby odsunuli problémy se svými kandidátkami, respektive s kandidátkami, které zatím stále nemají, aby nemuseli představovat zatím žádný program, o kterém zatím stále nic nevíme. A vzhledem k tomu, že máme již po začátku srpna a kandidátky se zavírají 15. srpna, není příliš mnoho času na to, aby toto Starostové všechno dotáhli. Takže jedou na mediální vlně jakéhosi úspěchu. Ale tím jaksi odsouvají na vedlejší problém ty problémy, které stále, si myslím, mají.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A co soudíte o tom návrhu nebo postoji Dalibora Dědka, že by byl pro případnou spolupráci s Andrejem Babišem, kterého koneckonců v minulosti podporoval. Průzkumy veřejného mínění hovoří jasně, hnutí ANO je na cestě stát se nejsilnější politickou stranou. To znamená, může pro STAN něco přinést pozitivního, teď právě takovýto postoj jedné z osobností, že bez Andreje Babiše "to nepůjde"?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------No, může to být cesta, jakým způsobem oslovit některé z voličů, kteří by sympatizovali s politikou hnutí ANO. Ale současně jim Andrej Babiš není zas tak sympatický. Ale vlastně jim ani nevadí natolik, aniž, aby v té politice byl. Takže je to možná o tom, snažit se nalézt jakýsi kompromis, někoho přetáhnout a přehoupnout se přes těch 5 procent, které Starostové potřebují.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Ještě se obrátím na Pavla Šaradína do Olomouce, ale tím vlastně svým způsobem by trochu padla právě ta, ten image Starostů a nezávislých ještě ve spojení s KDU-ČSL, že budou jakousi druhou nebo třetí silou, která se postaví proti hnutí ANO. Nebo vidíte to také tak? Nebo nějak úplně jinak?

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------No, ta dosavadní rétorika byla poměrně jednoznačná. S Andrejem Babišem si nedokážeme představit žádné spojenectví, tvrdil Petr Gazdík. Ale je to tvrzení. Já také souhlasím s některými politiky, že skutečně ta vláda se utváří až o volbách. To znamená, je vcelku možné, že dojde k takové konstelaci, že se vytvoří taková vláda, o níž dneska nám v podstatě ani imaginace neumožňuje uvažovat.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Rozumím. Tak, tolik na úvod dva politologové. A teď se obracím na novináře. Nejprve prosím Ondřeje Neumanna ze serveru Hlídací pes.org. Co vás zaujalo v uplynulém týdnu?


www.newtonmedia.cz

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Mě zaujalo především zvýšení základní úrokové sazby, takzvané reposazby Českou národní bankou. Protože to je po mnoha a mnoha letech krok první tímto směrem, tedy směrem ke zvýšení. Bude to mít samozřejmě jenom pozvolné ze začátku dopady, ale uvidíme, jak to dál bude pokračovat na celou českou ekonomiku. A bezpochyby pak zprostředkovaně se to promítne i do politiky, o které jsme tady začali si povídat.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A mimochodem, pardon, že do toho vstupuji, ale hodnotíte to jako pozitivní krok České národní banky?

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Já nejsem zas až tak specializovaný ekonom, abych byl schopen do toho pánům z ČNB mluvit. A ani úplně nechci. Ale myslím, že je to logický krok vzhledem k tomu, jak se vyvíjí ekonomika, jaká je predikce. Takže určitě dalo se to koneckonců i očekávat. Za mě jako laik dovolím si tvrdit, že to mírné navýšení, které nebude mít žádné revoluční dopady v tý první fázi, není určitě krok špatným směrem. Za mě. A ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A další téma, váš server se věnoval Škodě Transportation.

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Pardon. A druhá věc, abych si ohřál trochu psí polívčičku, tak je pátrání kolegyně Elišky Hradílkové Bartové ohledně transakce, velké transakce, možná transakce roku, jestli to dopadne, prodeje plzeňské Škodovky do čínských rukou. Protože tam se bavíme o byznysu v řádu 40, 50 miliard korun. A o vstupu čínského gigantu vlastně na evropský trh, nebo evropsko-unijní trh. Takže to jsou dvě věci, které já považuju z dlouhodobějšího hlediska za velmi podstatné.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Hm. Ale ještě bych u toho zůstala s doplňující otázkou. Jak jistá nebo spíš nejistá je vlastně tato čínská investice?

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Já myslím, že už se tam víceméně pilují detaily. Ale samozřejmě je to byznys, cokoli tam může se stát na poslední chvíli, ale myslím si, že, a právě ty transakce, které popisuje kolegyně Hradílková, ukazují, že už se tam čistí poslední věci tak, aby případně i ta problematická jména z minulosti, jako pan Šmejla a angažmá Mostecké uhelné, aby to tam jakoby bylo pro, dá se říct, my jsme použili při propagaci na Facebooku obrat, že nevěsta si čistí svoji minulost.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Převodem docela velkého množství peněz ze Škodovky do firmy člověka, jehož podnikání bylo dosud ale velmi ztrátové, viďte? Vypadá to trošku ...

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Ano, zároveň spojené se Škodovkou.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka


www.newtonmedia.cz

--------------------No, jasně.

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------My ty transakce popisujeme s tím, že jejich smysl radši necháváme, nechci říct otevřený, ale popisujeme je. Ale co za tím je, jak ty vazby nejsou, jsou občas věci, do kterých se novináři z otevřených zdrojů nedostanou.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Tak. A o čínském vlivu bude ještě dnes řeč. Do čtveřice dávám slovo Jaroslavu Spurnému. Jaké téma zaujalo tebe?

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Byly to dvě témata. Za prvé výlet mých kolegů z Aktuálně.cz, kteří odjeli do Kyrgyzstánu do Biškéku, aby vypátrali, aby pátrali po sídle společnosti, české společnosti Liglass, aby se dopátrali konečně, o co v tom velkém projektu za 500 milionů dolarů, dolarů jde. Mně se podařilo zjistit, že respektive asi den předtím začla firma Liglass likvidovat svoji kancelář v centru města, kam se odstěhovali, není, není zcela jasný. A vlastně oni až tak moc nezjistili, až na to, že, že všechno je tak utajený, že vlastně celá transakce nese velké podezření, řekněme, na praní špinavých peněz, nebo na investice, ať to zní jinak, na investici, která je neprůhledná. Může to být investice z Ruska, může to být investice někoho neznámého z Česka. Což, což se může mimochodem týkat i, i tý Škody Plzeň. Jako tam opravdu nevíme, jaký peníze za tím stojí. A jestli do toho jdou skutečně Číňané, anebo jestli někoho kryjí. No, a druhá věc, která mě zaujala, je, bylo vyhlášení šéfa komise pro kontrolu, pro únik informací pana Plíška, který celkem dopředu obvinil státní zástupce z toho, že oni jsou tak trochu podezřelí z toho, protože jsou nejmíň kontrolovaní. Což bylo celkem, což bylo, já to nechci posuzovat, já nevím, co ta komise zjistila nebo nezjistila. A pokud něco zjistila v tomhle smyslu, tak se dostala dál než, než kdokoliv v posledních 10 letech, kdo po tom pátral. To za prvé. A za druhé celkem teda prudká reakce státních zástupců, protože to jejich ohrazení veřejné bylo teda hodně ostré, hodně protipolitické.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A můžeš to popsat, aby bylo jasno?

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------No, pan Plíšek na tiskové konferenci řekl, že ano, že prošetřují úniky informací, tak jak o tom víme. A říkal, že policie je jaksi pod dobrou kontrolou, jako že tam má dobré vnitřní mechanismy, že úniky od advokátů se dají taky do jisté míry vyloučit prostě proto, že Advokátní komora sama sebe umí kontrolovat. Kdežto u státních zástupců žádná taková vnitřní organizace, vnitřní kontrola těch úniků informací neexistuje.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Což museli státní zástupci rezolutně odmítnout.

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Což rezolutně odmítli, protože u státních zástupců, a teď to nebudu hodnotit ani kladně, ani záporně, je, řekněme, stejná kontrola jako u policie a stejná a vyšší kontrola zcela jistě než u Advokátní komory. Tam bych byl už, už velmi opatrný. A státní zástupci celkem jasně řekli, že považují vyjádření pana Plíška za politickou akci, nikoli za věc, která by byla postavena na faktech. To znamená, že se tady schyluje k nějakému docela prudkému souboji.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Říká Jaroslav Spurný. A Ondrej Neumann chtěl reagovat. Prosím.


www.newtonmedia.cz

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Jenom v podstatě ze zkušeností víme, že ty úniky směřují k omezenému okruhu novinářů. A za mě, já si netroufnu tvrdit, jestli to utíká spíš z policie, ze státního zastupitelství nebo od advokátů. Na druhou stranu u advokátů si dokážu představit, těch je hodně, a ty případy tečou ke stále stejným lidem z médií. Takže, a přitom ty kauzy řeší stále jiní a jiní advokáti. Zastupují své klienty. Takže za mě jenom logickou dedukcí myslím, že spíš od policie, případně od státního zastupitelstva, ale neřeším, nedokážu říct, od koho spíše.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Ještě k tomu Kyrgyzstánu. Ty jsi, Jardo, zmiňoval, že může jít v podstatě o praní špinavých peněz. Už se ví něco více o pozadí vlastně té firmy Liglass a o tom celém? Protože jestliže je tady takto vážné obvinění, a to se děje z posvěcení Pražského hradu, kancléře Mynáře a doporučující dopis vlastně poslalo také ministerstvo průmyslu, tak tady by asi nebylo dobré, aby se takto vysoká místa české politiky na něčem nekalém podílela. Je už tady nějak aspoň vyvráceno nějaké podezření, anebo víme něco víc?

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Víme to, dalo by se to vyvrátit velice jednoduše, kdyby firma Liglass řekla, kdo za tou investicí stojí. Poněvadž firma Liglass nemohla přijít, ona tvrdí, že má na účtech 400 milionů dolarů, což jsou obrovské peníze, to je 10 miliard korun.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A je to skořápka ta firma de facto.

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------To vypadá jak skořápka. A kdyby oni řekli, od koho ty investice jdou, oni taky říkají investoři z Ameriky, z Číny, z Ruska a tak dále, jako pod tím si můžeme představit cokoliv. A to už jsme v minulosti slyšeli. A není to, není to než krytí někoho, kdo má zůstat krytý. A tohle je úplně jasný. A za druhé i ta akce, která se odehrála v tom Biškéku, že prostě mají malou kancelář, kterou někam stěhují, já jsem to zažil při ruským dluhu před 15 lety, kde šlo o 100 miliard ve Švýcarsku prostě a kde ta kancelář investorů, která do toho měla jít, sídlila na okraji malého, malého města. A tady tyhle stopy jsou vlastně zatím, zatím hodně, hodně podobné. Já si myslím, že tam, že tam nás čeká ještě hodně pátrání. Problém je, že kolem tý firmy, když si ji začneme skutečně prohledávat, tak se motají jako hodně jména, která jsou hodně podezřelá. Tam se dostaneme až k lidem, kteří byli zastřeleni v souvislosti s Krejčířem a tak dále. Jako takže to, to jako, tam se, tam ať se vydáme jakýmkoliv směrem, tak tam, tak tam narazíme minimálně na nějaký kriminální podsvětí nebo tak, což, což teda v pořádku není.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Říká Jaroslav Spurný. Ptám se Pavla Šaradína, politologa z Filozofické fakulty olomoucké univerzity, jak na vás působí tato kauza? Liglass, Kyrgyzstán, firma tam má stavět několik elektráren, jestli se nepletu. Nic moc o ní nevíme. Ale doporučení jí dávají kancléř Pražského hradu a ministerstvo průmyslu. Jak to vy vnímáte? Zajímá mě váš osobní pohled.

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------No, já bych v podstatě souhlasil s tím, co říkal pan Spurný. Vždy, když jde o firmu nějakým způsobem netransparentní, a ta netransparentnost může dát, může být dána celou řadou věcí, někdy prostě určité okolnosti si možná toto jaksi vynutí. Ale v těchto základních případech, pokud bychom měli v České republice velkou firmu, která pravidelně třeba vítězí v celosvětových, celoevropských soutěžích, získává zakázky, pak bych se vůbec nedivil, kdyby takovéto požehnání z Hradu, popřípadě jiného úřadu přišlo. Ale pokud jde o někoho vlastně, a my vůbec nevíme, kdo je vlastníkem, tak vždy je to podezřelé. Ať už se to týká médií, ať už se to týká Kyrgyzstánu, nebo podnikání v České republice, to znamená, vždy za tou netransparentností je potřeba vidět pravděpodobně nějaké úsilí toho, kdo chce peníze investovat. Ale tajně.


www.newtonmedia.cz

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Rozumím. A chcete k tomu ještě něco dodat vy, pane Kamili Šveci?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------No, spíš jenom to, že zaráží ta angažovanost hradní kanceláře. Protože v tomhle ohledu něco, něco jiného by zřejmě bylo, kdyby se opravdu sám, sám prezident Zeman přimluvil u, u svého kyrgyzského protějšku. V okamžiku, kdy kancléř Mynář píše doporučující dopisy a víme-li, že okruh lidí kolem samotného prezidenta Zemana má tu svoji byznysovou pověst takovou, řekněme, nečistou nebo minimálně neprůhlednou, tak to samozřejmě dává prostor pro všemožné úvahy toho, jakým způsobem je ten byznys propojen například i, i se samotnou kandidaturou Miloše Zemana v lednových volbách a podobně. Ale to jsou spíš dohady.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Říká Kamil Švec. Nabídnu vám jedno téma, které zaujalo mne. Podle nejnovějšího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zdejší politické strany nespadají pod zákon o svobodném přístupu k informacím. Nelze je považovat za takzvaně povinné subjekty, přestože čerpají peníze také z veřejných zdrojů. Klíčové znaky veřejných institucí podle rozhodnutí nenaplňují. Jak jste přijali toto rozhodnutí? Jaroslave.

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Tak, mě to překvapilo. Ale já se přiznám, že jsem nečetl to, toto zdůvodnění. A je pravda, že pokud to Nejvyšší správní soud, tak jeho zdůvodnění mívají hlavu a patu. Já s tím jenom musím vnitřně souhlasit. A většinou, většinou to zdůvodňují dobře. Nicméně já jako občan cítím, že, že bych měl vidět do, do peněz politických stran, protože jsou, protože je to někdo, komu svěřuju já správu země do ruky. To znamená, že já mu svěřuju spoustu svých "peněz", které spravuje, spravuje stát ve státních podnicích, akciovkách a tak podobně. To znamená, že bych byl, že bych to docela rád věděl. Ale já teď se odborně nemůžu nějak vyjádřit, já jsem opravdu to usnesení nečetl, ale docela by mě to zajímalo, no.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Ještě o tom budeme mluvit po zprávách. Ale poprosím Ondřeje Neumanna o takový obecný, obecnou glosu k tomuto. Zarazilo vás to, zaujalo vás to?

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Mě to zaujalo. Jestli zarazilo, zarazilo v tom smyslu, když jsem nad tím pak přemejšlel, tak jsem si říkal možná trochu provokativně, proč vlastně bysme do všeho tam vidět měli, jo? Protože politické strany se ucházejí o přízeň voličů a myslím si, že i signál to, jestli se otevřou absolutně, reagují na všechno otevřeně, je jistým signálem o tom, jak to ta politická strana nebo její vedení myslí. Takže mně vlastně ten svobodný přístup k informacím nechybí, protože když novináři kolegové nebo my se na něco zeptáme a nedostaneme se, nedostane se nám odpovědi, tak to zveřejníme a lidi si můžou udělat ten názor sami, jo. Takže já to, to nevidím jako fatální věc. A možná to do budoucna může i pomoct těm, který chtějí hrát otevřeně a fér v boji s těmi, který nechtějí hrát otevřeně a fér.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------No, a je tedy jasné vlastně, o jaký typ informací eventuelně přijdeme?

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Já jsem stejně jako kolega Spurný to nečetl, nevím, taky si rád počkám na zdůvodnění. Ale říkám, ptala jste se mě na můj názor, tak takto na to pohlížím, jo, že vlastně to může bejt i jistej klíč pro voliče v rozhodování.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka


www.newtonmedia.cz

--------------------Říká Ondřej Neumann ze serveru Hlídací pes. Posloucháte nedělní Názory a argumenty Plus, tedy debatu u kulatého stolu o událostech uplynulého týdne. Ve studiu jsou hosty také novinář Jaroslav Spurný z týdeníku Respekt a politologové Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Olomouci docent Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Teď vás, milí posluchači, čekají krátké zprávy a po nich jsme tu zpět.

/ Zprávy /

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Na stanici Český rozhlas Plus pokračuje nedělní kulatý stůl, tedy Názory a argumenty Plus. Pozvání do debaty tentokrát přijali docent Pavel Šaradín, politolog z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který sedí v olomouckém studiu. A dále rovněž politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a novináři Jaroslav Spurný z týdeníku Respekt a Ondřej Neumann ze serveru Hlídací pes. Od mikrofonu přeje dobrý poslech Lucie Vopálenská.Tak, spor, kterým se Nejvyšší správní soud zabýval, a hovořili jsme o něm před zprávami, trvá několik let. Žalobce právník a člen TOP 09 Michal Kyncl chtěl původně vědět, kolik členů má KSČM v Brně-Bohunicích. Co to vlastně toto rozhodnutí, o kterém se zmiňuju, co vlastně znamená pro politické strany a pro veřejnost teď před volbami?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, co se týká financování volebních kampaní, tak to je upraveno také vlastně novinkou, tím, že tedy všechny politické strany nebo subjekty, které se nějakým způsobem chtějí aktivně zapojit do politické kampaně, tak musí mít zřízen transparentní účet. A dohlíží na to financování i ten nově zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Takže z tohoto pohledu došlo k jakési otevřenosti, došlo k nastavení limitů, které mohou ty politické subjekty a případně podporovatelé využít, nebo které naopak musí dodržet. A k tomu ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Takže jim může i uškodit třeba, mluvili jsme o Daliboru Dědkovi, který chtěl Starostům a nezávislým poslat 10 milionů a přepočítal se, nemůže.

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Přepočítal se, jelikož jim bude moct dát maximálně 3 miliony, respektive on jako fyzická nebo pod něj spadající právnické osoby. Takže to financování politických stran je v tomto ohledu jaksi upraveno. A oproti těm dřívějším dobám je i více transparentní. Na druhou stranu, co se týká těch informací, podle té, toho zákona 106, tady bych souhlasil do jisté míry s Ondřejem Neumannem právě v tom, že politické strany by měly ve vlastním zájmu samy zveřejňovat informace o sobě sama. Ony to částečně dělají v rámci svých výročních zpráv, které zveřejní, pak je někdy stáhnou ze svých webových stránek, nejsou dohledatelné úplně vždy. Ale důvěryhodná politická strana by neměla mít problém s tím, zveřejnit, kolik má členů, jaké, jaké měla finanční náklady, respektive jakým způsobem ta strana funguje dovnitř, jakou má organizační strukturu, jakým způsobem navazuje na stanovy, které tedy jsou zveřejněny na stránkách ministerstva vnitra. V okamžiku, kdy taková strana to nedělá, tak si myslím, že voliči by měli být velmi na pozoru. A v okamžiku, kdy jim se těchto informací nedostává, tak by, tak by se po nich měli ptát. Třeba jednotlivých členů, nebo snažit se nějakým způsobem tu informaci získat pro své vlastní rozhodování ve volbách.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------No, co když je v jejich zájmu naopak informace utajovat? A obracím se teď do Olomouce na Pavla Šaradína. Jak vy vnímáte možné dopady tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu? Nemáte třeba obavy, že by na základě nemožnosti využít zákon o svobodném přístupu k informacím politické strany prostě odmítaly komunikovat de facto s novináři a řekly by, tohle my vám neřekneme, protože na to prostě odmítáme odpovědět. Nebo no comment. A mohou to být věci kolem podnikání a tak dále.

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého


www.newtonmedia.cz

--------------------Hm. My, když se podíváme do těch výročních zpráv, tak de facto, politických stran, tak de facto všechny informace, které my potřebujeme, tak zde nalezneme. Pokud jde o politické strany, tak pravděpodobně ten Nejvyšší správní soud nepovažuje politické strany za veřejnoprávní subjekty. A proto vlastně se ten informační zákon na ně nevztahuje. Ale nevím, jakým způsobem se budou řešit takové věci třeba, jaké byly v minulosti, když Úsvit ještě, když jeho členem byl Tomio Okamura, tak vlastně oni získali první státní dotaci. A vlastně hned ji utratili za nějaké manažerské smlouvy, za pochybné smlouvy s PR agenturami a tak dále. Což si myslím, že je právě mrháním veřejných prostředků, které jdou z našich daní. To znamená, že jsem zvědav, jakým způsobem vlastně se k těmto informacím o hospodaření politických stran dostaneme.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Ten Nejvyšší správní soud vycházel ze současného znění zákonů, které politici mohou předělat. Pochopila jsem, že kámen úrazu tkví v nedostatečně vymezeném pojmu veřejná instituce. Vy jste se už vlastně o tom, pane Šaradíne, zmínil. Čili otevřená je ta otázka, zda by možná nemělo dojít ke změně zákona. Zda by neměly alespoň strany zastoupené v parlamentu pod zákon o svobodném přístupu k informacím spadat. A být tedy považovány za veřejné subjekty. Co o tom soudíte?

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------To by bylo možné. Na druhé straně možná jde si představit také jemnější úpravu, a to právě ty politické strany, které čerpají veřejné peníze, tak vlastně musejí být jinak mnohem více otevřenější než ostatní, to znamená, že lidé by měli mít právo vlastně zjistit, co s těmi penězi se děje.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Ten současný nový úřad vlastně pro dohled nad financováním kampaní, to je podle vás dostatečné opatření tedy v praxi?

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------V současné době asi úplně ještě bych neřekl, že ano. Protože ten úřad vlastně vznikl letos. Myslím si, že nyní vlastně ukazují určité mantinely, jak si představují, jak by se politické strany měly chovat. A toto si myslím, že není otázkou jedněch voleb, ani ne prezidentských, ale ten úřad a postoj k politickým stranám se bude usazovat několik let. Ale myslím si, že jako to první vykročení k té transparentnosti, tak ten úřad je dobrý a tu roli si plní.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Ještě se zeptám znovu zde přítomných novinářů, ještě dodám takové pozadí k rozhodnutí toho Nejvyššího správního soudu, prý přispěl verdikt Ústavního soudu, který před časem omezil informační povinnost polostátního gigantu ČEZ. A teď se vlastně i proto přistupuje k užšímu výkladu informačních povinností i u organizací zřizovaných státem či samosprávami. Jako novináři, kteří se pídíte v rámci své investigativní praxe po citlivých informacích, tak neobáváte se tedy, že bychom tu mohli být eventuálně svědky nějakého oklešťování toho zmiňovaného zákona 106 nebo znesnadňování přístupu k informacím?

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Ten Ústavní soud ani Nejvyšší správní soud zřejmě, jak jsem pochopil, nesnižují účinnost toho, tý, tý 106, ale jenom vymezují nějaká pravidla. Já jsem chtěl zmínit přesně jako tady tenhle čerstvej případ, kdy Ústavní soud neřekl, že by 106 byla špatná, nebo že se na něco nevztahovala, ale řekl, že je opravdu lepší mít pečlivě vymezeno, kdo pod to spadá nebo nespadá. Na druhou stranu ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------No, ale to je úkolem právě politiků. Ale když politici mají rozhodovat sami o sobě, vypustit si rybník a jaksi předělat zákon, kde by bylo jasně vyjmenováno, že politická strana za určitých podmínek třeba, když bere státní příspěvek je povinným subjektem?


www.newtonmedia.cz

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Ale to samý je u ČEZu. ČEZ je vlastně firma, která je spravována politiky. A dozorčí rada, která je nejvyšší orgán, je složená víceméně z lidí, který tam zase delegují politické strany. To znamená, že ta vůle nebude ani pokud jde o ty politické strany. A nebude ani, pokud jde o ten ČEZ. Tam už to známe, tam už to trvá několik let. Jako ten souboj o přístup k těm informacím ČEZu. A tam samozřejmě je to omezené. A politici jak z Poslanecké sněmovny, tak ze Senátu v podstatě, já budu říkat dělají všechno pro to, ale jako hodně omezují tu možnost přístupu k těm informacím samozřejmě otevřít. A chci říct jako, že tam jde o hodně. Jako mě třeba opravdu zajímá, kolik stála stavba nové uhelné elektrárny Ledvice prostě a jaké jsou smlouvy o dodávkách uhlí a proč kvůli tomu musíme prolamovat limity někde a tak dál a tak dál. Jako a k těmhle informacím se nemůžeme dostat. A je otázka, jestli vůbec politici sami o sobě budou chtít tady tohle otevřít. V každém případě se letos toho nedočkáme. Tady stará sněmovna končí, nová než se k tomu dostane, bude příští rok. Takže ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Chcete ještě, Ondřeji Neumanne, k tomu?

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Bude záležet na výsledku voleb. A na tom, jak silný mandát bude mít Andrej Babiš. A jak rychle se mu podaří vlomit do ČEZu. Když mu to nepůjde rychle, tak budeme svědky velké snahy o transparentnost ČEZu. A tak, aby ČEZ musel dávat všechno na stůl. Protože to budou zájmy Andreje Babiše. Když se mu tam podaří vlomit rychle, ovládnout ho, tak budeme svědky opačné snahy.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Říká Ondřej Neumann ze serveru ...

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Na druhou stranu byl bych optimista, politici už udělali spoustu věcí, který byly proti jejich zájmu. Je to taky o tlaku občanské společnosti, o tlaku novinářů, o tlaku dalších organizací. I třeba neziskovek. A o snaze dostat se k těm informacím a případně si najít jiné cesty. A dobrá věc se podařila i mnohokrát proti vůli politiků.

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------To bezesporu. Ale pokud jde o ČEZ, tam je to jednoznačný celkem.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Dodává Jaroslav Spurný. 2 Češi pan Farkas a paní Všelichová jsou zadržovaní v tureckém vězení. Nyní už, protože byli odsouzeni k více než 6letému odnětí svobody pro spolupráci s kurdskými jednotkami. Naše ministerstvo zahraničí se jim snaží pomoci, ale aby si trest odpykali u nás, tak to možné není, poněvadž nejde o trestný čin na českém území. Jak ale hodnotíte diplomatickou aktivitu české vlády, konkrétně ministerstva zahraničí, nebo ministra zahraničí Zaorálka z ČSSD vůči Ankaře, která současně soudí přes 5 stovek prominentních a armádních a jiných činitelů. Vystupujeme dostatečně razantně?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, ono to souvisí s pojetím zahraniční politiky jako takové, která se za ty poslední 4 roky posunula trochu jinam. A začíná se, nebo začala se zaštiťovat tím termínem ekonomická diplomacie, která se ale, nebo ten pojem se využívá opravdu jenom ve, ve smyslu nějaké ekonomické prosperity. A možná někdy na úkor té tradice zahraniční politiky, kterou tedy jsme v té České republice měli od toho roku, přibližně roku 1992 nebo 90. Ten tlak na tu ekonomiku vede k tomu, že, že možná je zahraniční politika více opatrná. Ať už směrem k Číně, nebo, nebo teď v tomto případě, kdy Turecko je důležitý partner, zejména v rámci NATO, možná spíš než k


www.newtonmedia.cz

Evropské unii, takže ta česká zahraniční politika spíš upřednostňuje ty zájmy ekonomické nebo strategické, vycházet tedy s některými těmi státy lépe. Možná než by si ty samotné státy zasloužily.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Proč to vlastně tak je? Země, které mají s Tureckem daleko bohatší a důležitější vztahy, v prvé řadě Německo, vystupují daleko ostřeji proti režimu prezidenta Erdogana, který vězní i novináře a vědce. A procesy budou mít patrně daleko do západoevropské podoby soudních řízení. Proč vláda v podstatě mlčí k tomu, co se v Turecku děje? Ondřej Neumann se hlásí.

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Opět budu přemýšlet nahlas. Ale v Turecku máme 10 miliard utopené ve výstavbě elektrárny. Zároveň máme 2 souzené mladé lidi za Kurdistán ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Čili může to být i kvůli těm 2 souzeným, že si dáváme pozor?

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------A teď, a teď, co chceme, co chceme po /nesrozumitelné/. Má křičet, pomůže tím těm 2 mladíkům, nebo mladým lidem, nebo jim spíš uškodí, když bude hodně bouchat do stolu? Zahraniční politika, já rozhodně nejsem expert na zahraniční politiku, ale to, co vím, tak se vede mnohokrát utajovaně, mnohokrát menší jednání dosáhnou daleko víc než velká gesta. Čímž neříkám, že nemáme nějakým způsobem nedemokratické režimy, nebo tendence k těm nedemokratickým postupům jasně pojmenovávat. A určitě se taky já spíš budu hlásit k tomu odkazu /nesrozumitelné/ zahraniční politiky. Nicméně jenom říkám, že občas je to o té realitě.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Pane Šaradíne, jak vy to vnímáte? Já jsem, já nechci a priori kritizovat české ministerstvo zahraničí, spíš jsem chtěla to vysvětlit.

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------Já myslím, že jednu věc pan Neumann řekl velmi důležitou, a to je to, že často ta diplomatická akvi..., aktivita probíhá jaksi skrytě. A potom se dostavují úspěchy. Vzpomeňme si vlastně na ty dvě dívky, nebo mladé ženy, které se vrátily z Pákistánu, vlastně misi Lubomíra Zaorálka, kdy letěl vlastně pro Petra Jaška do Súdánu, to jsou všechno velmi výrazné úspěchy. Ta situace s Tureckem je mnohem, mnohem horší. Lubomír Zaorálek je velmi opatrný, nechtěl vlastně zarazit přístupová jednání, které by znamenalo de facto bouchnutí dveří a totální obrat Ankary někam více na východ. Ale zároveň v tomto konkrétním případě došlo sice k odsouzení, ale je zde ještě možnost nějakého odvolání. A myslím si, že právě v tomto momentu ta diplomacie vyvine obrovské úsilí, možná i ve spojitosti s některými ekonomickými zájmy. Ale máme zde skutečně možnost toho odvolání. A Lubomír Zaorálek sám zdůraznil, že věří, že ten odvolací proces bude úspěšný. Ale především, že bude transparentní.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Doufejme. Ale, pane Šaradíne, já bych ještě navázala takovou obecnější otázkou, v které se vrátím k tomu, co zaznělo od Kamila Švece. Je pro vás současná česká zahraniční politika čitelná v tom smyslu, že zda je nějak hodnotově zakotvená, zda se opírá o, o nějaké hodnoty a morální standardy. Jednak k problematickým zemím, které porušují lidská práva, nemusí to být jenom Turecko. Ale právě třeba Čína. Ale i třeba potom vůči spojencům. Jsme čitelní v tomto směru?

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------


www.newtonmedia.cz

No, asi nejjednodušší by bylo říct, že ta odpověď je obtížně hledatelná. Nicméně my jsme bráni spíše jako určitý segment možná středovýchodní evropské politiky, nebo možná jako součást Evropské unie. To znamená, že v řadě věcí se v tom pozitivním přizpůsobujeme ostatním zemím, respektive snažíme se zahájit tu celoevropskou politiku. Na druhé straně máme celou řadu vlastních rozhodnutí, vlastních klíčových rozhodnutí, nebo i jednání bilaterálních různými zeměmi. V každém případě ta dimenze z počátku 90. let, jíž vévodil Václav Havel, ta je pryč. Ten svět dnes je mnohem rozostřenější, kdy my musíme vyvažovat tu stanovisko, jak se zachovat k Polsku, tu, jakým způsobem k Saúdské Arábii, co říci Číně. A tak dál a tak dál. To znamená, že ten původní étos, si myslím, že se vytratil. A na druhé ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A nahradily ho nějaké, nahradilo ho co?

Pavel ŠARADÍN, docent, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého--------------------Já bych řekl, že je to zatím takové vakuum. A že bych té vládě ani nevyčítal to, že třeba opouští lidskoprávní problematiku, nebo že poklonkuje té Číně. Ale že skutečně jsme v jakémsi takovém mezidobí a ten výrazný rys té obhajoby lidských práv prostě nenahradilo nic. Respektive jsou zde pokusy o ekonomickou diplomacii. Ale ani s tou nemůžeme uspět, pokud nebudeme původní a pokud si vlastně neuhájíme naše hodnoty, které jsou dány ústavou a tím, jak bychom se měli chovat.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A Jaroslav Spurný ve studiu v Praze na Vinohradech se hlásí, že chtěl reagovat.

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Já bych chtěl být daleko ostřejší tady v tomhle smyslu. My totiž ta naše zahraniční politika, nějakou zahraniční politiku dělá Hrad, a víme jakou, ta je hodně prokremelská, hodně pročínská. A to bych, k tomu bych se nechtěl vyjadřovat. Ale zahraniční politika, kterou dělá ministr Zaorálek, je celkem neviditelná. Je to zahraniční politika, kterou dělá premiér Sobotka. Která je proevropská. Je to zahraniční politika, která, kterou dělá jeho ministr vnitra, která není až tak moc proevropská. A tak bych to mohl rozebírat čím dál tím dál. Je to nečitelné. A já si myslím, že, že v tuhle chvíli jaksi naši politici ani nevědí, jakou chtějí dělat zahraniční politiku. Jsou opatrní, ona to není ani žádná jako účinná ekonomická diplomacie, pokud teda nepominu, nepominu ty, ty čínské "investice", o nichž toho, toho taky moc nevíme. Takže jako opravdu si myslím, že zahraniční politika je něco, co u nás naprosto, naprosto zkolabovalo. A celkem paradoxně jedinou věc, kterou ministru Zaorálkovi věřím, je, von se kdysi, je to, tuším, půl roku, Respektu vyjádřil, že ohledně těch dvou mladých lidí, kteří teď byli odsouzeni k těm 6 letům, vyvíjí velkou diplomacii. A já si myslím, buď je to teda úplný žvanil, anebo má v rukávě něco, co ty děcka vlastně navrátí do týhle země v nějaký dohledný době. Což může být několik měsíců, ale, a tak dál. Ale byl ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Já sama chci věřit, že dělají, co mohou. Ale ...

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Byl velmi, byl velmi jakoby přesvědčivý v tom, že, že teda ví, co dělá. Takže ...

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Já chci navázat v této ještě obecné rovině, od toho tureckého případu pojďme dál. Teď vzhledem k preferencím předvolebním současných českých politických stran, a k tomu, že zahraniční politika zřejmě není úplně jako na prvním místě v zájmu voličů. Tak lze vůbec očekávat nějaký výhled do budoucna? Všichni se zajímáte o politiku a ta zahraniční je důležitá, ne, že není. Ondřej Neumann se hlásí.

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky


www.newtonmedia.cz

--------------------No, tak od Andreje Babiše bych toho moc neočekával. To je jedna věc. Na druhou stranu zajímavým akcelerátorem směrem zájmu o zahraniční politiku může bejt fakt, že pan Zaorálek je volebním lídrem ČSSD. Což bylo už silně poznat na případu, na tom nešťastném úmrtí Češky v Egyptě. Kdy to v první fázi dostal docela sežrat od médií Andreje Babiše, kdy najednou začalo v podstatě, já nechci říkat v zástupném problému, jo, to není o tý zahraniční politice, ale o tom, jak se český stát postará o české občany, které se ocitnou v nějaké, v nějaké nesnázi. Což je i ten případ toho Turecka. A najednou to vypadalo, že je jakoby moc velká aktivita a jak to strašně dělali dobře a já nevím, co všechno, jo. Takže za mě bude zajímavé sledovat, jak v té fázi, jak bude přituhovat, jestli se z pana Babiše stane expert na zahraniční politiku. Ale minimálně se dá očekávat to, že bude útočeno na pana Zaorálka a tady to, přes tady ty neúspěchy, viditelné neúspěchy pro voliče pochopitelné neúspěchy, jo. Bohužel. Ale dodávám, nebude to o tom, o čem, na co vy se ptáte, jo. Jako aby se ta skutečná zahraniční politika, aby se to tříbilo, jaké jsou hodnoty, kam směřovat, jak se vyjadřovat. Anebo, nedej bože, postavit se Hradu v jeho pročínských a proruských aktivitách.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------No, mne právě zajímá, prosím Kamila Švece, aby se k tomu vyjádřil, co lze vyčíst vlastně v současné době z programů politických stran ve věci jejich akcentů v zahraniční politice? Možná se tu odlišuje TOP 09 trochu výrazněji od těch ostatních. Ale nevím, povězte vy, jak to vidíte.

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------No, to je právě ten problém českých politických stran. Že z hlediska zahraniční politiky, když se podíváme do těch programů, které zatím ty politické strany zveřejnily, tak o zahraniční politice tam toho najdeme velmi málo.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Tak víme, že KSČM chce vystoupit, nebo chce referendum z EU a NATO, což vlastně v minulosti zmínil i prezident Miloš Zeman.

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------A to jsou právě ty věci, že když už se ty politické strany zabývají zahraniční politikou, tak se zpravidla omezí na tvrzení, chceme zůstat v NATO, nechceme zůstat v NATO. A chceme zůstat v Evropské unii, nechceme zůstat v Evropské unii. Případně něco ve smyslu toho, že chceme udržovat strategické partnerství s Ruskem, Čínou, se Spojenými státy a být zakotveni v Evropské unii. Nebo něco podobného. Nějaké konkrétnější vize toho, jakým způsobem by se ta zahraniční politika mohla rozvíjet, respektive i třeba to, jakým způsobem se více integrovat do Evropské unie, respektive zdali vůbec chtějí ty politické strany ještě více se tedy integrovat ve smyslu přijetí například společné evropské měny. Nebo nějakých alternativních návrhů toho, co jiného, když nezůstat v Evropské unii a podobně. Tak to tam, to tam vůbec nenajdeme. Navíc některé politické strany, kolega zmínil hnutí ANO, například ti nemají ani zahraničně politického experta. Teda někoho, kdo by mohl být ministrem zahraničí. Poté, co se Andrej Babiš nedobře rozešel s europoslancem Teličkou. Takže ty politické strany nejenom, že nemají program, ale kolikrát nemají ani, ani ty politiky, kteří by tu zahraniční politiku mohli případně dělat, nebo kteří by jí rozuměli.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------No, a nemají to proč? Protože to nezajímá voliče?

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Ono je otázka, co, co je dřív. Jestli to, že to téma neumí nastolit, a proto nezajímá voliče. Anebo jestli voliče nezajímá, protože neumí to téma nastolit. A já se domnívám, že jedna z funkcí těch politických stran by měla být i to, aby vysvětlovaly, proč je zahraniční politika důležitá. A třeba i to, jakým způsobem bude dělána, aby se ti lidé mohli spolehnout na zahraniční politiku ve smyslu toho, co ty politické strany budou prosazovat. A jestli vůbec bude v budoucnu bezpečné, teď to hodně přeženu, jet do Egypta na dovolenou. Ale to teď trochu přeháním.


www.newtonmedia.cz

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------My jsme dnes několikrát zmínili Čínu. Úplně na závěr poprosím Jaroslava Spurného z týdeníku Respekt, který tento týden ve svém vydání zmiňoval vliv čínských zpravodajských služeb, patrně teda vojenského zpravodajství na našem území, kdy byla snaha zverbovat jednu úřednici. Ta to odmítla a nahlásila, co vím, i když moje informace se nedají nijak od nikoho potvrdit, tak čínští agenti pronikli i mezi čínské žadatele o azyl v Ústí nad Orlicí. Když tam byli internováni. Způsobilo to tam poměrně velké zděšení. Zajímá mne jako řadového občana, má naše vláda a naše tajné služby tuhle věc pod kontrolou? Aby lidé mohli v klidu spát.

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------My samozřejmě jako, my se jim neumíme a nemůžeme bránit. A tajné služby, české tajné služby proti, proti jejich možnému ataku nemají účinné nástroje. Oni, upřímně řečeno, nemají ani ruské, ani americké tajné služby. Ale Čína je pravděpodobně jediná země, která má dost techniky a lidí, že dokáže zpracovat ohromná data. To znamená, že to je, že to je něco, co si neumíme představit. Jestli se pokouší verbovat tady nějaké, nějaké konkrétní lidi, tak to je, to je jeden výraz, to je něco, co se používalo kdysi dávno. A ten lidský potenciál je vždycky velice důležitý. Ale druhá věc je, že se dostáváme do elektronického světa. A má tu sídlo čínská firma Huawei, která vznikla také, nebo kterou, kterou vlastní někdo, kdo je napojený na, na čínské vojenské zpravodajství. A ať si vůči tý firmě myslíme cokoliv, tak ona se, nebo si brání, tak ona prostě sem proniká. To nejsou telefony, to jsou komponenty v počítačích. Ona proniká všude. Všude do světa. A my nevíme, jestli mají nějaký zadní vrátka. Jestli, jestli si skrze ty komponenty v těch počítačích nějak na nás dostávají nebo nedostávají. Tím chci prostě říct, že, že Čína při propojení všech těch věcí, které přichází, to znamená velké investice, jejich možnosti, a ještě prokazatelné verbování konkrétních, konkrétních lidí, to je opravdu jako velké riziko. A já bych to bral dokonce dneska v tu, v tuhle chvíli jako větší riziko než, než Kreml. V těchhle, v těchhle měsících.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------A Ondřej Neumann chtěl reagovat.

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------No, my jsme ještě v paradoxní, nebo v paradoxní, my jsme v takové situaci, že díky tomu, kdo je na Pražském hradě, tedy Miloši Zemanovi, díky tomu, jak ve službách českých miliardářů, konkrétně pana Kellnera navazuje byznys, který vyhovuje nikoli dolním 10 milionům, ale horním 10 v Číně. A zároveň Čína se chce dostat do Evropské unie. To je jednoznačné. My, a Česká republika byla vytipována na to, díky hradnímu pánovi, na to, aby Číňani se do Evropské unie dostali. Protože když jste v jedné zemi Evropské unie, máte možnosti vlastně po celé Evropské unii. Takže my jsme v této situaci, souhlasím, co se týče České republiky, tak ta hrozba ze strany Číny je větší v současné době než z Kremlu. Aspoň za mě. S tím, že ještě české tajné služby, o kterých jste mluvila, jsou v paradoxní situaci, že když něco dělají, něco pátrají, tak první, Hrad je jedním z adresátů jejich hlášení. Takže příslušníci jsou z toho zoufalí, svěřují se v osobních rozhovorech tady s tím. Takže ta situace je velmi vážná. A já jsem se tady ve zkratce to pokusil popsat, tu logiku. A proč třeba i my dlouhodobě mapujeme tyhle věci a ukazujeme je, bavíme se o čínských agentech. Jeden z poradců pana prezidenta Zemana je šéf čínské společnosti, která, a my jsme to dokázali, sami se k tomu hlásili, že jsou prostě navázaný na vojenskou čínskou kontrarozvědku. Bohužel.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Náš čas vypršel. Musím leda dodat, že budeme i toto téma v našich příštích nedělních besedách Názorů a argumentů Plus sledovat. Za dnešní diskusi srdečně děkuji Ondřeji Neumannovi z Hlídacího psa, který před chvilkou dohovořil. Jaroslavu Spurnému z týdeníku Respekt, Kamilu Švecovi, politologovi z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. A do Olomouce se loučím s politologem Pavlem Šaradínem, docentem z tamní katedry politologie. Pěkný zbytek nedělního večera. Na shledanou.

Jaroslav SPURNÝ, spoluzakladatel, reportér, Respekt--------------------Děkujeme, na shledanou.


www.newtonmedia.cz

Ondřej NEUMANN, novinář, server Hlídací pes, bývalý šéfredaktor, Ekonom, zakladatel Ústavu nezávislé žurnalistiky--------------------Na shledanou.

Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Na shledanou.

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka--------------------Od mikrofonu přeje příjemný poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu Plus Lucie Vopálenská.

Donald Trump se ruské skvrny jen tak nezbaví4.8.2017 ČRo Plus str. 02 17:10 Den podle…

Petr ŠIMŮNEK, moderátor--------------------Donald Trump se ruské skvrny jen tak nezbaví. I když zrovna včera podepsal nové sankce proti Rusku, právě proti Rusku, teď přišla pro něj špatná zpráva. Údajné ruské ovlivňování amerických prezidentských voleb bude totiž vyšetřovat zvláštní porota. Tvrdí to anonymní zdroje deníku Wall Street Journal. A její existenci potvrzuje taky agentura Reuters. Skupinu podle nich sestavil Robert Mayer už před několika týdny. Muži, který je za dohled nad ruským případem zodpovědný, mají poradci podle amerických médií usnadnit vyšetřování. Lidová porota smí totiž zvát svědky k výslechu, žádat od nich informace a zvažovat, jestli jsou důvody k obžalobě. Prezident Donald Trump mezitím při setkání se svými příznivci v západní Virginii zopakoval, že celý tenhle ruský příběh považuje za naprostý výmysl, jak jinak. Trumpův právník v televizi, v televizi Fox News označil sestavení poroty za běžnou věc. Naopak agentura Reuters připomíná a cituje bývalého prokurátora, podle kterého jde o výrazný posun případu. A píše o tom, že poroda, porota už předvolala Trumpova nejstaršího syna v souvislosti se setkáním s ruskou právničkou v červnu loňského roku. Prostě ruská skvrna na Donaldovi Trumpovi pořád ještě ulpívá. Na lince je Kryštof Kozák, vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. A taky předseda strany Pět procent pro vzdělání. Dobrý den, Kryštofe.

Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Dobré odpoledne.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor--------------------Je to nějaký velký zvrat, to, že se má ustavit porota?

Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Ne, já souhlasím s tím, co bylo řečeno, že je to v průběhu takto velkých vyšetřování standardní proces. Protože je potřeba předvolávat, předvolávat svědky. A je to vlastně jakoby formální krok. V Americe ta porota je důležitý a, důležitý faktor, který právě umožní těm vyšetřovatelům postupovat, postupovat dál.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor--------------------Zdálo se možná Donaldovi Trumpovi minimálně na začátku roku, že ta aféra kolem Ruska nějak skončí. Ale ona je čím dál tím hlubší. A jsou od ní zatahováni čím dál více lidé z jeho blízkého okolí. Kdybyste měl studentům vysvětlit, co přesně se stalo, jak byste to popsal?

Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Plné znění zpráv 165


No, tak já si myslím, že nejdůležitější, nejdůležitější zjištění je, že opravdu docházelo ke kontaktům lidí, kteří byli napojeni na kampaň Donalda Trumpa s různými ruskými činiteli. No, ať už to byli, ať už to byli vlivní advokáti, nebo, nebo ruští, nebo ruský velvyslanec. A důležité je, že víme, že nějakým způsobem se dostaly e-maily Hillary Clintonové do, na server WikiLeaks. A je velmi pravděpodobné, že to byli právě ruští hackeři, kteří je tam umístili. A to je velmi závažné, protože jako, když si uvědomíme, že Hillary Clintonové prohrála jako velmi, velmi těsně ten souboj s Donaldem Trumpem, tak vlastně jakoby ti lidé, kteří se zabývají stabilitou americké, americké demokracie, tak jim je jasné, že vlastně jsme byli svědky toho, že s velkou pravděpodobností cizí státní mocnost velmi chytře jako přispěla k tomu, aby ve volbách zvítězil kandidát, který, kterého preferovala. A to je velmi jako, velmi závažná věc.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor--------------------A to se celé ale děje v tom kontextu, který jsem říkal na začátku, zrovna včera Donald Trump podepsal nové sankce proti Rusku. Prezident, ruský prezident Vladimir Putin naopak oznámil vyhoštění stovek amerických diplomatů. Není to v kontradikci s tím, co se teď vyšetřuje?

Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------No, Donald Trump ty ruské sankce podepsat úplně nechtěl. Nicméně k tomu byl donucen hlavně republikánským kongresem. Ty zákony o sankcích byly přijaty s tak, s tak velkou většinou, že i kdyby je odmítnul, tak jednak by ho to vystavilo do velmi špatného světla, že vlastně na té ruské spojce něco opravdu je. Ale za druhé věděl, že by s největší pravděpodobností to jeho veto bylo přehlasováno. To znamená, že by akorát udělal tam, udělal zlou krev. To znamená, že i na osobní setkání, na osobním setkání Trumpa s Putinem jako bylo vidět, že oba státníci mají snahu se nějakým způsobem dohodnout. Ale právě jsme svědky toho, že ten americký ústavní systém jako rámcově, rámcově funguje. A Kongres vlastně a republikáni v Kongresu jsou ochotni v klíčových, v klíčových záležitostech jít proti svému republikánskému prezidentovi. A je jenom otázka, jestli tento trend se bude dále stupňovat, nebo nikoliv.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor--------------------Donald Trump si jede odpočinout, jede na dovolenou. A to si připomeňme, že před volbami kritizoval Baracka Obamu za to, že jezdí na dovolenou, protože on sám prý na dovolenou čas nemá.

Donald TRUMP, americký prezident /archiv/--------------------/Netlumočeno/.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor--------------------/Netlumočeno/. To se nemusí překládat. Prostě nemám čas na dovolenou, říkal a tvrdil Donald Trump. A teď jede. To není asi úplně jediný slib, který nedodržel, ten, co dával před volbami. Nebo je, Kryštofe?

Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, já si myslím, že to je spíš, toto je spíš takový jako úsměvný, úsměvný detail, kdy je možné přesně zahrát přes, ta Trumpova slova. Nicméně se ukazuje, že jako celá řada věcí, které on v té kampani nasliboval, tak je velmi problematická uskutečňovat. A Donald Trump, to je jako pro spojence USA je to jako dost nepříjemné zjištění, tak se ukazuje, že on s tou, s konceptem pravdy opravdu je, zvlášť ještě v médiích dokáže být velmi kreativní. A těch příkladů, kdy jeden den on řekne něco, druhý den řekne něco jiného, je celá řada. Což jakoby, když si vezmeme, že ještě pořád je to vlastně prezident vojensky nejmocnějšího státu na světě, tak to není úplně dobrá, není úplně dobrá vizitka.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor--------------------Kryštofe, on má za sebou půl roku, které byly poměrně plné. Téměř každý pátek minimálně já se tady s tím zabývám, a myslím, že moji kolegové každý den. Má už to nějaký vliv na veřejné mínění? To, co vidí, jak Donald Trump pracuje v Bílém domě?


www.newtonmedia.cz

Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Ano, tak když se podíváme na, na ty statistiky, tak rozhodně popularita Donalda, Donalda Trumpa jako poklesla. Nicméně tyto statistiky veřejného mínění, jako bylo to trochu očekávané. Ale důležité jsou tyto statistiky až v podstatě, když dojde na problematiku znovuzvolení, případně dojde vlastně za dva, nebo teď už za rok a půl se bude volit znovu celá Sněmovna reprezentantů v Kongresu. A tam, tam to bude důležité. To znamená, že jestli teďka po 6 měsících jako poklesla popularita, jako je to jako důležitý signál, ale nepřeceňoval bych ho, protože se může stát jakákoli například zahraniční krize, ta, která zase umožní, aby se projevil vojensky, prezidentsky, tak může, může tyto statistiky vlastně za pár dní úplně, úplně obrátit.

Petr ŠIMŮNEK, moderátor--------------------O dovolené, Donaldu Trumpovi a Rusku jsme se bavili s Kryštofem Kozákem, vedoucím katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkujeme pěkně.

Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Děkuju za pozvání, na slyšenou.

Na kandidátkách Pirátů budou zástupci strany Pět procent pro vzdělávání4.8.2017 prazsky.denik.cz str. 00 Podnikání

ČTK

Praha - Na kandidátkách České pirátské strany pro podzimní sněmovní volby se ve třech krajích objeví zástupci strany Pět procent pro vzdělávání. Uskupení to dnes oznámila ČTK v tiskové zprávě. Spolupráce vychází hlavně ze shody obou subjektů nad tematikou lepších podmínek pro učitele, zajištění rozmanitého vzdělávacího systému a podpory výchovy ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti.

"„V pro nás klíčové oblasti vzdělávání vycházíme s Piráty ze stejných základních principů. Česká politika i české vzdělávání potřebuje změny, a ve spolupráci s Piráty máme největší šanci je prosadit," uvedl v tiskové zprávě předseda Pěti procent pro vzdělávání Kryštof Kozák po podpisu smlouvy o spolupráci se šéfem Pirátů Ivanem Bartošem.

Strana vznikla jako uskupení učitelů Podmínky pro učitele by se podle obou stran měly zlepšit tak, aby profese přilákala a udržela podstatnou část absolventů. Školy by pak měly mít možnost svobodně vybírat způsob výuky. "V neposlední řadě se pak strany budou společně snažit zvýšit podporu školní výchovy ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti mladých," uvedla uskupení v tiskové zprávě. Strana Pět procent pro vzdělávání na svém webu uvádí, že vznikla jako uskupení učitelů a rodičů se zájmem o vzdělávání, protože jim chyběla strana, která by tuto oblast měla za svou skutečnou prioritu. Stranu vede šéf Katedry amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kozák."

URL| http://prazsky.denik.cz/podnikani/na-kandidatkach-piratu-budou-zastupci-strany-pet-procent-pro-vzdelavani-20170804.html

Jan Ziegler: Rusko dále hospodářsky chřadne a likviduje podnikatele4.8.2017 parlamentnilisty.cz str. 00

PV

Čísla jasně dokazují, že ruská ekonomika ve skutečnosti stagnuje a tato země na tom není dobře. I přes optimistická prohlášení kremelských představitelů v zemi přibývají chudí a reálné mzdy klesají.


www.newtonmedia.cz

Tu tabulku zveřejnily Hospodářské noviny 7. července a je v ní pořadí dvaceti zemí skupiny G 20 podle růstu HDP v letech 2010 – 16. Rusko zaujímá 15 – 17. místo společně s Francii a Japonsku. Za tu dobu rostlo o 6%. To je ovšem z hlediska jeho situace a nízkého HDP na obyvatele hodně málo. Pro srovnání Čína rostla o 56%, Indie o 48% a USA o 13%. Je pravdou, že v letech 2015 – 16 ruská ekonomika klesala a letos by již měla růst a to o „závratných“ 1,3% a v dalších dvou letech o 1,4 %. Česká republika má letos očekává ekonomicky růst o 3,6%. Ten ruský růst je absolutně nedostatečný a měly by být pro zemi typu Ruska alespoň trojnásobný. Pavel Svoboda, analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, už dříve pro uvedl: www.zet.cz příčiny této situace. „Základní problémy však zůstávají v ruské ekonomice jinde. Je zde nedostatečná aktivita, lidé nevěří státním orgánům a vymahatelnost práva je problematická. Těch případů, kdy státní orgány ukradly soukromou firmu, je mnoho. Není to jen případ Sergeje Magnitskeho, který byl právníkem Hermitage Capital a ta společnost byla prostě a jednoduše ukradena. On to vyšetřoval, skončil ve vězení a následně tam zemřel. Lidé nevěří státním orgánům a nemají chuť investovat,“ řekl. Jistě, situace, kdy stát s pomocí zkorumpované policie a justice, nejčastěji se používá taktika likvidačních daňových nedoplatků, jen tak někomu sebere firmu, podnikání rozhodně neprospívá. Problému v Rusku je ale víc. Ten zásadní je, že se Putinovi nedaří výrazně snížit závislost země na vývozu ropy a plynu. On současný vládce Kremlu není žádný ekonomický, ale svezl se na začátku své éry na prudkém růstu cen ropy, který mu umožnil financovat například zvýšení důchodů a jejich včasné vyplácení. Ovšem jakmile dojde k jejímu poklesu, nastávají opět problémy, které Rusové evidentně neumějí řešit.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Ziegler-Rusko-dale-hospodarsky-chradne-a-likviduje-podnikatele-498837?utm_source=nm&utm_medium=xml

Lídrů pod 40 nasazují velké strany jen minimum4.8.2017 Hospodářské noviny str. 04 Události

Veronika Neprašová, Jan Kočenda

Před dvěma lety šéf hnutí ANO Andrej Babiš sliboval, že v dalších volbách prosadí na volitelná místa kandidátek více mladých kádrů: „Volí nás mladí lidé a my chceme, aby se u nás angažovali a aby nám s hnutím pomáhali. Koneckonců je to jejich budoucnost,“ vysvětloval. Realita je ale nakonec jiná. Hnutí ANO spolu s ODS postavilo na své kandidátky do první desítky nejméně osobností mladších 40 let ze všech velkých parlamentních stran, konkrétně 22.

Ve třech krajích, v Pardubickém, Zlínském a Karlovarském, dokonce nenašlo žádného. „Není to tak, že bychom my staří páprdové nechtěli ty mladé mezi sebe pustit,“ brání se místopředseda ANO Richard Brabec, „mladí ale o politiku nestojí, chtějí cestovat, studovat, budovat profesní kariéru v původním oboru. A na druhou stranu, tady děláte na zákonech a to už by měl člověk mít nějakou lidskou i profesní zkušenost, aby ji jako poslanec mohl zúročit,“ dodává. To, že hnutí ANO skončilo ve statistice mladých kandidátů spolu s ODS na posledním místě, ho nicméně překvapilo. „Určitě bychom o ně stáli, máme na čem zapracovat,“ uznává.

Hospodářské noviny zanalyzovaly kandidátky šesti největších politických stran a spočítaly, kolik postů do desátého, tedy objektivně volitelného, místa obsadili lidé ve věku maximálně 40 let.

Nejvíce šancí jim dali lidovci, ve všech čtrnácti krajích nasadili do desátého místa celkem 37 takových kandidátů. V Královéhradeckém a Libereckém kraji navíc dostali mladí šanci hned na šesti příčkách z deseti, což je nejvíc v republice napříč stranami.

Relativně hodně prostoru dávají mladým i v sociální demokracii. Devětadvacet kandidátů pod 40 let patří k lepšímu průměru. Navíc ČSSD vede na počet mladých lídrů kandidátek. Třiatřicetiletá současná poslankyně Markéta Wernerová povede listinu v Karlových Varech. Šestatřicetiletý ministr pro lidská práva Jan Chvojka se postaví do čela kandidátky v Pardubickém kraji, jeho vrstevník Petr Dolínek zase v Praze. A konečně šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček bude ve svých osmatřiceti jedničkou ve Středočeském kraji, a utká se tak mimo jiné s Miroslavem Kalouskem nebo Andrejem Babišem. Ale také se šestatřicetiletým Janem Skopečkem z ODS.

Přitom právě ODS podobně jako ANO ze všech stran nejvíce spoléhá spíše na zkušenost než na mladistvou energii. TOP 09 je na tom sice s počtem mladých na kandidátkách ještě o dva lidi hůře, listiny ale ještě nemá ve všech krajích kompletní. Svou hlavní mladou hvězdu, jedenadvacetiletého Dominika Feriho, ale úmyslně postavila až na chvost pražské kandidátky s tím, že ho voliči pravděpodobně na volitelnou příčku sami vykroužkují.


www.newtonmedia.cz

Překvapivě hodně mladých uchazečů o místo v jednacím sále Poslanecké sněmovny se našlo mezi komunisty – je jich celkem 34. Je mezi nimi vůbec nejmladší adept v první desítce, dvacetiletý posluchač vysoké školy Petr Žampach, který bude o mandát bojovat v Pardubickém kraji z devátého místa.

Že by omlazení politiky bylo vítané, se politologové shodují. „Je žádoucí, aby Poslanecká sněmovna reprezentovala všechny volební skupiny. Mladí přinesou jiný pohled na věc a mohou hájit jiné zájmy či nápady než starší politici,“ myslí si Michal Švec z Fakulty sociálních věd UK.

Podle jeho kolegy Lukáše Jelínka z think-tanku ČSSD, Masarykovy demokratické akademie, tuzemské strany práci s politickými nadějemi zanedbávají: „Ve srovnání se Západem, kde se mnohem promyšleněji pracuje se zacílením na věkové skupiny, si v Česku politici musí vysedět dlouhá léta na schůzích a teprve tehdy mohou kandidovat,“ popisuje Jelínek, co mladé kádry odrazuje.

***

MLADÍ A SNĚMOVNA Pětina pod čtyřicet Ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně je aktuálně poslanců s maximálním věkem do čtyřiceti let přesně pětina. Pod třicet jich je jen šest. Nejmladším zákonodárcem je dnes třicetiletý Adam Rykala z ČSSD. Vede ČSSD Nejvíce poslanců s věkem 40 a méně sedí ve sněmovně za ČSSD (celkem 11), následuje KSČM (7), ANO a TOP 09 (6), lidovci (4) a po třech poslancích mladších 40 let sedí ve sněmovně za ODS a Úsvit. 13 mladých lídrů Celkem 164 osobností narozených v roce 1977 a později zatím šest největších parlamentních stran napsalo na své kandidátky do maximálně desátého místa. To odpovídá podílu necelých 20 procent. (TOP 09 ještě nemá listiny kompletní, čas mají všechny strany do 15. srpna). Jen 13 z nich (podíl 15,5 procenta) bude bojovat z pozice jedničky. Nejmladší lídryní je poslankyně Markéta Wernerová z ČSSD (33 let). Právě sociální demokraté mají nejvíce jedniček pod 40 let (čtyři). Jen jednu mají naopak komunisté – šestatřicetiletou poslankyni Hanu Aulickou v Ústeckém kraji.

O autorovi| Veronika Neprašová, Jan Kočenda, [email protected] autor| Foto: ProfimediaFoto popis| Nejmladší jednička Mezi lídry kandidátek velkých parlamentních stran do voleb je vůbec nejmladší Markéta Wernerová z ČSSD (na snímku s předsedou poslaneckého klubu strany Romanem Sklenákem). Třiatřicetiletá poslankyně je na prvním místě kandidátky v Karlovarském kraji.

Sněmovna po volbách rozhodně neomládne, lídrů pod 40 nasazují velké strany jen minimum. Nejhůře jsou na tom ODS a ANO

4.8.2017 iHNed.cz str. 00 Veronika Neprašová, Jan Kočenda

Výrazné omlazení Poslanecké sněmovny nejspíš nenastane ani po letošních parlamentních volbách.Ze šesti set míst, od každé velké parlamentní strany deset prvních příček, obsadili kandidáti do čtyřiceti let jen 164 pozicOmlazení by podle politologů sněmovně pomohlo, stranám ale chybí strategie a mladým zájem.

Před dvěma lety šéf hnutí ANO Andrej Babiš sliboval, že v dalších volbách prosadí na volitelná místa kandidátek více mladých kádrů: "Volí nás mladí lidé a my chceme, aby se u nás angažovali a aby nám s hnutím pomáhali. Koneckonců je to jejich budoucnost," vysvětloval. Realita je ale nakonec jiná. Hnutí ANO spolu s ODS postavilo na své kandidátky do první desítky nejméně osobností mladších 40 let ze všech velkých parlamentních stran, konkrétně 22.

Ve třech krajích, v Pardubickém, Zlínském a Karlovarském, dokonce nenašlo žádného. "Není to tak, že bychom my staří páprdové nechtěli ty mladé mezi sebe pustit," brání se místopředseda ANO Richard Brabec, "mladí ale o politiku nestojí, chtějí cestovat, studovat, budovat profesní kariéru v původním oboru. A na druhou stranu, tady děláte na zákonech a to už by měl člověk mít nějakou lidskou i profesní zkušenost, aby ji jako poslanec mohl zúročit," dodává. To, že hnutí ANO skončilo ve statistice mladých kandidátů spolu s ODS na posledním místě, ho nicméně překvapilo. "Určitě bychom o ně stáli, máme na čem zapracovat," uznává.

Hospodářské noviny zanalyzovaly kandidátky šesti největších politických stran a spočítaly, kolik postů do desátého, tedy objektivně volitelného, místa obsadili lidé ve věku maximálně 40 let.


www.newtonmedia.cz

Mladí a sněmovna

Pětina pod čtyřicet

Ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně je aktuálně poslanců s maximálním věkem do čtyřiceti let přesně pětina. Pod třicet jich je jen šest. Nejmladším zákonodárcem je dnes třicetiletý Adam Rykala z ČSSD.

Vede ČSSD

Nejvíce poslanců s věkem 40 a méně sedí ve sněmovně za ČSSD (celkem 11), následuje KSČM (7), ANO a TOP 09 (6), lidovci (4) a po třech poslancích mladších 40 let sedí ve sněmovně za ODS a Úsvit.

13 mladých lídrů

Celkem 164 osobností narozených v roce 1977 a později zatím šest největších parlamentních stran napsalo na své kandidátky do maximálně desátého místa. To odpovídá podílu necelých 20 procent. (TOP 09 ještě nemá listiny kompletní, čas mají všechny strany do 15. srpna). Jen 13 z nich (podíl 15,5 procenta) bude bojovat z pozice jedničky. Nejmladší lídryní je poslankyně Markéta Wernerová z ČSSD (33 let). Právě sociální demokraté mají nejvíce jedniček pod 40 let (čtyři). Jen jednu mají naopak komunisté – šestatřicetiletou poslankyni Hanu Aulickou v Ústeckém kraji.

Nejvíce šancí jim dali lidovci, ve všech čtrnácti krajích nasadili do desátého místa celkem 37 takových kandidátů. V Královéhradeckém a Libereckém kraji navíc dostali mladí šanci hned na šesti příčkách z deseti, což je nejvíc v republice napříč stranami.

Relativně hodně prostoru dávají mladým i v sociální demokracii. Devětadvacet kandidátů pod 40 let patří k lepšímu průměru. Navíc ČSSD vede na počet mladých lídrů kandidátek. Třiatřicetiletá současná poslankyně Markéta Wernerová povede listinu v Karlových Varech. Šestatřicetiletý ministr pro lidská práva Jan Chvojka se postaví do čela kandidátky v Pardubickém kraji, jeho vrstevník Petr Dolínek zase v Praze. A konečně šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček bude ve svých osmatřiceti jedničkou ve Středočeském kraji, a utká se tak mimo jiné s Miroslavem Kalouskem nebo Andrejem Babišem. Ale také se šestatřicetiletým Janem Skopečkem z ODS.

Přitom právě ODS podobně jako ANO ze všech stran nejvíce spoléhá spíše na zkušenost než na mladistvou energii. TOP 09 je na tom sice s počtem mladých na kandidátkách ještě o dva lidi hůře, listiny ale ještě nemá ve všech krajích kompletní. Svou hlavní mladou hvězdu, jedenadvacetiletého Dominika Feriho, ale úmyslně postavila až na chvost pražské kandidátky s tím, že ho voliči pravděpodobně na volitelnou příčku sami vykroužkují.

Překvapivě hodně mladých uchazečů o místo v jednacím sále Poslanecké sněmovny se našlo mezi komunisty - je jich celkem 34. Je mezi nimi vůbec nejmladší adept v první desítce, dvacetiletý posluchač vysoké školy Petr Žampach, který bude o mandát bojovat v Pardubickém kraji z devátého místa.

Že by omlazení politiky bylo vítané, se politologové shodují. "Je žádoucí, aby Poslanecká sněmovna reprezentovala všechny volební skupiny. Mladí přinesou jiný pohled na věc a mohou hájit jiné zájmy či nápady než starší politici," myslí si Kamil Švec z Fakulty sociálních věd UK.

Podle jeho kolegy Lukáše Jelínka z think-tanku ČSSD, Masarykovy demokratické akademie, tuzemské strany práci s politickými nadějemi zanedbávají: "Ve srovnání se Západem, kde se mnohem promyšleněji pracuje se zacílením na věkové skupiny, si v Česku politici musí vysedět dlouhá léta na schůzích a teprve tehdy mohou kandidovat," popisuje Jelínek, co mladé kádry odrazuje.

Stát platí stovky milionů za americké právníky kvůli solárním arbitrážím. Zatím nic nevyhráli - čtěte ZDE

ANO souhlasí s návrhem lidovců, aby si lidé mohli posílat část peněz ze sociálního pojištění na účty rodičů - čtěte ZDE


www.newtonmedia.cz

Nový sponzor české fotbalové ligy, společnost HET, je loňským největším mecenášem Babišova hnutí - čtěte ZDE

Soud se zastal pokutované obce. Jste odtrženi od reality, vzkázal finančnímu úřadu - čtěte ZDE

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-65835800-lidru-pod-40-nasazuji-velke-strany-jen-minimum

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon o rozšířených sankcích3.8.2017 ČRo Plus str. 02 17:10 Den podle…

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Americký prezident Donald Trump včera podepsal zákon o rozšířených sankcích. Ačkoli sám sankce označil za výrazně vadné. Připomeňme, že ty sankce se týkají Ruska, Íránu a Severní Koreje. Ale v tomto případě jde samozřejmě především o ruské reakce. Podle Trumpa tyto sankce obsahují protiústavní ustanovení, která omezují autoritu hlavy Spojených států. Zákon už schválily obě komory Kongresů a teď se čekalo jen na Trumpův podpis. Rusko v reakci na sankce oznámilo odvetná opatření. U telefonu už je odborník na Rusko Karel Svoboda z katedry východoevropských a ruských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den, Karle.

Karel SVOBODA, politolog, odborník na Rusko, katedra východoevropských a ruských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Ahoj, Libore.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Dnešní informační zdroje v Rusku přicházejí s poněkud překvapivým sdělením. Ministerstvo zahraničí si vyhrazuje právo na další ruské reakce, kdežto Kreml ne. Jak by sis to vysvětlil?

Karel SVOBODA, politolog, odborník na Rusko, katedra východoevropských a ruských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, ono ministerstvo zahraničí si prostě nechává volný, volné pole působnosti. Jiná věc je ta, že oni, moc mě nenapadá, čím, čím mohou reagovat. Ale je to takové to klasické, klasické radši nebudeme říkat nic definitivního, třeba se ještě něco najde.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Mě docela překvapilo, že Dmitrij Peskov, tedy mluvčí Kreml doslova řekl, že všechna protiopatření už byla podniknuta. A diplomaté jakoby si opravdu nechávali otevřené dveře ještě pro nějaké kroky.

Karel SVOBODA, politolog, odborník na Rusko, katedra východoevropských a ruských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Hm. Je to, je to přesně tak. Ono hlavně, hlavně Peskov, Peskovovým úkolem je prezentovat postoje Kremlu. V tuhle tu chvíli Kreml jako musí dávat najevo, že jemu je to vlastně úplně jedno. A je to taková ta reakce, kterou asi by reagovala každá vláda. Takže tohle, mě to až zas tak nepřekvapilo.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Zajímavé bylo, že na Facebooku reagoval poněkud překvapivě i premiér Medvěděv, který se v poslední době při takovýchto významných akcích drží stranou. Ten označil to, co se v Kongresu a po podpisu amerického prezidenta odehrálo, za konec všech nadějí. Jaká je jeho argumentace?Plné znění zpráv 171


Karel SVOBODA, politolog, odborník na Rusko, katedra východoevropských a ruských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, ona ta argumentace je poměrně jasná. On vlastně si převzal veškeré ty, veškeré ty možnosti, jak vlastně se sankcemi hýbat, americký Kongres, kterýmžto pádem vlastně americký prezident i ta možnost vlastně jakoby se dohodnout s ním, Rusko hodně spoléhalo na to, že tedy Vladimir Putin se nějak dohodne s Donaldem Trumpem. A ono, ono už po té schůzce v Hamburku to tak vypadalo, jako že, nebo po těch schůzkách, tam byl ještě problém ten, že ty schůzky nebyla jedna, ale dvě, což pravděpodobně uspíšilo i to rozhodování. Ale tak tyhle ty naděje padly. Prostě oni se můžou dohodnout s Trumpem na čem chtějí, ale zdá se, že jim to příliš platné nebude. A co se týče té plnohodnotné obchodní války, ty sankce zasahují Rusko v tom nejnepříjemnějším, a to jest, to jest v energetických, v energetických projektech. A co je ještě nepříjemné, a to je, to je pro Evropu zase nepříjemné, že ony postihují i evropské firmy, že tedy říkají, když to poruší evropské firmy, my proti nim podnikneme opatření.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Co je podle tebe pro Rusko na těch rozšířených sankcích nejnepříjemnější?

Karel SVOBODA, politolog, odborník na Rusko, katedra východoevropských a ruských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, já už jsem to nakousl. To jsou ty, to jsou ty energetické projekty, to je jedna věc. Druhá věc je právě ta, že vlastně není ta možnost ty sankce nějak jednoduše zrušit tím, že by, že by prostě nastala dohoda s prezidentem, jako to vždycky ostatně nějak, nějak bývalo. To jsou, řekněme, jedna rovina je ta čistě ekonomická, druhá je ta rovina perspektivní. A pak je také rovina, prostě ona je to taková určitá forma urážky, jestliže je Rusko dáno do jedné roviny s Íránem a se Severní Koreou. To taky není úplně, úplně jako příjemné. Ne snad, že by to, že by to Rusko nějak jako, jako vnímalo jako urážku, ono je to spíš prostě naštvalo.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Karle, nakolik mohou ty rozšířené sankce poznamenat životní úroveň ruského obyvatelstva, které před sebou za necelých 8 měsíců má prezidentské volby?

Karel SVOBODA, politolog, odborník na Rusko, katedra východoevropských a ruských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak, ono bezprostředně asi ne. Tohle nejsou věci, které by úplně jednoduše takhle rychle, takhle rychle něco přinesly. Jsou tam jisté věci, které ale zase, zase spíše byly z té ruské strany, to jest to slavné vyhoštění těch, nebo tedy požadavek na redukci počtů, počtu pracovníků ambasády americké o 755 lidí. Což se pak vyjasnilo, že vlastně nejsou jenom diplomaté, ale prostě všichni, kdo tam pracují. Tak to se samozřejmě Rusů dotkne. Protože ta víza budou vydávána pomaleji. A ono se to dotkne Ruska /výpadek signálu/, protože prostě jako ty projekty, které Rusko má naplánované, zvláště v energetice, tak budou, neříkám, že znemožněné, ale výrazně, výrazně obtížnější. A to prostě má v nějaké perspektivě jako velký, velký vliv. Ono Rusku by to částečně i třeba mohlo pomoct v tom, že by se konečně začlo zaměřovat na něco jiného, než tedy na ropu a zemní plyn. A přestalo být tou benzínkou světa. Ale já mám obavy, že o tomhle tom slyším už, už těch 26 let, že je nutné to změnit. A žádná, žádná velká změna se nena..., nenastala.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Soudí politolog Karel Svoboda. Děkuju a na slyšenou, Karle.

Karel SVOBODA, politolog, odborník na Rusko, katedra východoevropských a ruských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Děkuji, na slyšenou.

Libor DVOŘÁK, moderátor


www.newtonmedia.cz

--------------------A po Karlu Svobodovi je na spojení náš stálý západoevropský zpravodaj Filip Nerad. Dobrý den, Filipe.

Filip NERAD, západoevropský zpravodaj--------------------Hezký podvečer.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Tak, já začnu tím, protože to už je dnes všeobecně známo, Evropané se dívali na ty americké sankce samozřejmě také s nevolí, protože je mohou zasáhnout. Co Evropanům na rozšířených amerických sankcích nejenom proti Rusku, ale také Íránu a Severní Korey vadí nejvíc?

Filip NERAD, západoevropský zpravodaj--------------------Tak, už jste to vlastně zmínil. A mluvil o tom i můj předřečník. Je to právě to, že se ty sankce mohou dotknout evropských firem, které provozují společně s těmi ruskými plynovody, ropovody a mají společné obchody. Mohly by se tak dotknout petrochemických společností jako je rakouská ÖMV, anglo-nizozemský Shell, nebo německých koncernů Uniper a Wintershall. A to jsou všechno firmy, které jsou zapojené, nebo budou se, nebo mají se podílet i na budování to druhé větve plynovodu Nord Stream mezi Ruskem a Německem. A americké sankce by tento projekt mohly minimálně zkomplikovat, ne-li ho ohrozit, pokud by se z něj evropské firmy musely kvůli těm sankcím stáhnout. Unie proto od začátku projednávání toho zákona mluví o možných protiopatřeních. Ta by se podle interních materiálů komise mohla týkat například uvalení nějakých protisankcí vůči americkým firmám, nebo nějakých omezeních americké jurisdikce, která by bránila uplatňování těch sankcí. Zatím se k nim sáhnout Unie nechystá. Dnes komise zopakovala, že to zváží, až by Spojené státy ty sankce skutečně začaly uplatňovat. A byl by jasné ten jejich dopad na evropské firmy.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Filipe, jak silné je v Evropě podezření, že kupříkladu výpady proti plynovodu Nord Stream II jsou vedeny americkým zájmem prodávat do Evropy vlastní zkapalněný plyn?

Filip NERAD, západoevropský zpravodaj--------------------Tak, tyhle úvahy se tady samozřejmě také objevují. Jak se říká, o byznys a peníze jde vždy až na prvním místě. A je pravda, že v konkurenci levnějšího ruského plynu se Američanům nedaří zkapalněný plyn do Evropy moc, nebo pronikat s ním tolik, jak by si asi sami představovali. A pokud by třeba Nord Stream II zkrachoval, tak šance Američanů na uplatnění se s ním by určitě vzrostly. Ty úvahy jsou ale zatím spíše ve stádiu, řekněme, spekulací nebo hypotéz. A zatím se s nimi nijak seriózně nepracuje.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Filipe, dá se říct, že některé unijní země jsou dopadem těch nových amerických protiruských, tomu říkejme, sankcí ohroženy méně a některé víc?

Filip NERAD, západoevropský zpravodaj--------------------Určitě. A já jsem to už naznačil v odpovědi na tu první otázku. Ty sankce by se především dotkly těch zemí, jejichž firmy provozují s Ruskem nějaké společné energetické projekty. V první řadě se to týká samozřejmě Německa, které je s Ruskem spojeno tím plynovodem Nord Stream. A měl by je v budoucnu propojovat i ten plánovaný Nord Stream II. Ale také Rakouska, Francie, Nizozemska. Ostatně Berlín a Vídeň už i samy pohrozily nějakými neupřesněnými odvetnými opatřeními vůči těm americkým sankcím. Pokud by dopadly na firmy zainteresované třeba právě na tom projektu Nord Stream II.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------


www.newtonmedia.cz

Dá, nakolik tento nejnovější vývoj může poškodit evropsko - americké vztahy? Vy už jste ledacos naznačil, zejména kdyby přišla ta protiopatření. Ale umí si v Evropě někdo konkrétně představit, nakolik by se mohly ty transoceánské vztahy pokazit?

Filip NERAD, západoevropský zpravodaj--------------------To si asi nikdo představit neumí. A nikdo si to nepřeje. Já bych řekl, že ten spor víceméně jenom potvrzuje tu současnou disharmonii mezi Unií a novou americkou administrativou. Ty vzájemné vztahy jsou už teď hodně chladné, na čemž se podepisuje především jaksi nedůvěra Evropy vůči Donaldu Trumpovi. Už od jeho nástupu do Bílého domu Unie pořádně neví, co může od Spojených států čekat. A ten zákon o nových amerických sankcích to v podstatě jenom dokládá. Není jasný osud obchodní smlouvy TTIP, ke které má Trump výhrady, zatímco pro Unii je to klíčový projekt. A tak bychom mohli pokračovat. Že ty vztahy mají daleko i ideálu a ty nové sankce k jejich vylepšení rozhodně nepomohou, bych řekl, dokládá i rozhovor Jeana-Clauda Junckera, který dnes zveřejnil server Politico. Šéf Evropské komise v něm o Donaldu Trumpovi mluví s velkým despektem, naváží se v něm například do současných personálních zmatků v Bílém domě. A to je něco, co by za Baracka Obamy veřejně do tisku asi nikdy neřekl.

Libor DVOŘÁK, moderátor--------------------Říká Filip Nerad. Děkujeme, Filipe, a pěkný večer do Bruselu.

Filip NERAD, západoevropský zpravodaj--------------------Díky za pozvání. Na slyšenou.

Napětí mezi Ruskem a USA roste. „Víra ve zlepšení zchladla, Moskva ukazuje svaly,“ říká expert

3.8.2017 info.cz str. 00 Svět Adam Kotrbatý

Donald Trump podepsal nové americké sankce vůči Rusku. Že to neudělal dvakrát ochotně, naznačuje i jeho tweet, v němž svaluje vinu na Kongres. Rusové už reagovali snížením počtu amerických diplomatů v zemi. Na září navíc plánují na hranicích se státy NATO rozsáhlé vojenské cvičení. „Zchladla víra ve zlepšení vztahů,“ hodnotí pro INFO.CZ politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Riegl.

Balíček obsahuje rozšíření dosavadního počtu sankcionovaných firem. Američanům například zakazuje obchodovat se společnostmi, v nichž Rusové vlastní více než třetinový podíl. Omezuje i pravomoci prezidenta. Nově musí zrušení či zmírnění sankcí odsouhlasit Kongres.

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv prohlásil, že Trumpa převálcoval americký establishment a sankce jsou cestou, jak prezidenta umravnit. Vztahy mezi velmocemi budou podle něj nyní krajně napjaté bez ohledu na složení Kongresu nebo na osobu prezidenta.

Eskalaci napětí připouští i bývalý ředitel analytického oddělení CIA se zaměřením na Rusko George Beebe. „Je tu riziko, že se dostaneme do eskalační spirály, kterou bude pro oba státy těžké kontrolovat,“ varuje.

Podobně vyzněl i Trumpův tweet, kterým prezident naznačil, že ačkoli rozhodnutí zákonodárců stvrdil, být to čistě na něm, měl by jeho ruský protějšek Vladimir Putin výrazně klidnější spaní.

„Naše vztahy s Ruskem jsou na rekordně nízké a velmi nebezpečné úrovni. Můžete poděkovat Kongresu, těm samým lidem, kteří nám nedokáží poskytnout ani zdravotní péči,“ napsal Trump.

Our relationship with Russia is at an all-time & very dangerous low. You can thank Congress, the same people that can't even give us HCare!


www.newtonmedia.cz

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 3. srpna 2017

Riegl ale situaci tak černě nevidí. Americko-ruské vztahy nepovažuje za dobré dlouhodobě a současné události byly podle něj do značné míry předvídatelné.

Proč Donald Trump nakonec sankce podepsal, když se proti nim nyní vymezuje a podobnou rétoriku měl i v kampani?

Nějakou dobu přemýšlel, nepodepsal je hned. Trump narazil na vnitropolitickou realitu USA, na systém brzd a protivah. Uvědomil si, že prezident je sice nejdůležitější přímo volená funkce, ale není jediná a pohybuje se v určitém prostředí. Těžko by se proti sankcím mohl stavět bez ztráty prestiže, na to ta podpora Kongresu byla velice silná.

Dostaly ho pod tlak i jeho ruské aféry?

V taktickém uvažování roli určitě hrály. Odmítnutí by přispělo k dalším spekulacím a prezidentovu pozici by neposílilo. Navíc by šel do prohraného boje. Veto prezidenta lze přehlasovat a vzhledem k tomu, jak velkou podporu návrh v Kongresu měl, pravděpodobně by prohrál.

Skutečně teď sledujeme eskalaci napětí mezi USA a Ruskem, jak o tom mluvil například George Beebe?

Ruská rétorika je do určité míry vyhrocená, reakce vyhoštěním diplomatů byla prudká. Ale vztahy jsou špatné dlouhodobě už od anexe Krymu a intervence na východě Ukrajiny. Neřekl bych, že se nyní zásadně zhoršují. Spíše přišlo zchlazení víry ve zlepšení po Trumpově výhře. Myslím, že bylo do určité míry předvídatelné. Předurčují to zájmy USA, vnímání Ruska i například chemický útok v Sýrii, který byl dáván za vinu Asadovu režimu s ruskou podporou.

Jak silným krokem je snížení počtu amerických diplomatů na ruském území z nynějších 1210 na 455, což Moskva prezentuje jako odvetu za sankce?

Je to snaha ukázat svaly. Reakce to byla prudká, počet odvolaných diplomatů je poměrně vysoký. Takové množství jich tam asi Američané ani nemají, zřejmě půjde o personál pracující pro ambasádu. Spíše je to tedy silové gesto.

Co dalšího nyní Rusko může vůči USA podniknout?

Těžko říci. Rusové tahají za slabší konec. Nepřichází v úvahu, že by Rusko bylo schopné sankce oplatit nějak ekonomicky. Sankce míří na technologickou spolupráci, kde Rusko potřebuje finanční kapitál a know-how amerických firem, má zastaralou infrastrukturu a nemá přístup k novým technologiím. Dalším zasaženým bude energetický sektor, kde potřebují investovat do rozvoje těžby.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker už se nechal slyšet, že sankce ohrožují energetickou bezpečnost Evropy a že zvažuje protiopatření. Amerikanista Jan Hornát v rozhovoru pro INFO.CZ říkal, že skrze EU se Putin bude snažit tlačit na USA. Je tento scénář pravděpodobný?

To je bezpochyby dobrý postřeh. Už profesor Timothy Snyder někdy v roce 2014 po konfliktu na Ukrajině říkal, že Rusko využívá klasickou taktiku „rozděl a panuj“. Míří tím na Evropskou unii a NATO. Snaží se rozštěpit jednotu klíčových mezinárodních organizací. Myslím, že tohle je velká hrozba stejně jako rozkol mezi USA a EU. Výroky evropských představitelů by měly být opatrnější.

Jak v kontextu posledních událostí číst nedávné Trumpovy schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem během summitu G20?

Schůzky byly Trumpovou autentickou snahou o sblížení. V kampani se dopouštěl výroků, které nebyly realistické. Na druhou stranu, některé věci promyšlené měl. Jeho prioritou byl boj proti Islámskému státu a globálnímu terorismu, v němž bral Rusko jako spojence a upozadil jeho negativní vnímání. Z toho snaha vycházela.


www.newtonmedia.cz

Není teď spolupráce na řešení konfliktu v Sýrii a boji proti terorismu kvůli posledním krokům obou států v ohrožení?

Nemyslím si, že by se něco změnilo. Rusko není schopno projektovat svoji moc globálně, USA ano, pro ně je to globální hřiště. Někde jsou schopni se domluvit, někde se dostávají minimálně do rétorického konfliktu. V Sýrii jsou jejich zájmy do jisté míry společné, byť se místy rozcházejí jako například ve vnímání centrální vlády a demokratické opozice. Nemluvil bych tam ale o spolupráci, spíše dochází k vymezení zón, v nichž jednotlivé státy operují.

Rusko plánuje na září vojenské cvičení Západ 2017 na hranicích se státy NATO. Jaký je jeho smysl?

Ruská vojenská aktivita je obecně plná provokací. Rusko hovoří o NATO jako o agresivním paktu, nicméně realita je taková, že své sousedy napadá spíš Ruská federace. Když se podíváme do minulosti, Rusko narušovalo vzdušný prostor Švédska, vyhrožovalo jaderným útokem Dánsku, vyhrožovalo Rumunsku. Cvičení v minulosti také neměla vyloženě přátelský charakter.

Je na místě obava generálů aliance, že Moskva navýší svoji vojenskou přítomnost v Bělorusku?

Nevím, museli bychom vidět do hlav ruských funkcionářů. Ale myslím, že prezident Lukašenko je v tomto ohledu opatrný. Nespolupracuje jen s Ruskem, ale ekonomicky i s Čínou, a hlavně ho zajímá, aby si udržel vlastní vnitropolitickou pozici. Takový krok by mohl vnímat jako určité ohrožení sebe sama, že by se stával jakousi loutkou Kremlu. Ale je složité v tomto něco předvídat.

URL| http://www.info.cz/clanek/13845/napeti-mezi-ruskem-a-usa-roste-vira-ve-zlepseni-zchladla-moskva-ukazuje-svaly-rika-expert

Dvojice Čechů zadržená v Turecku dostala šestiletý trest2.8.2017 ČRo Radiožurnál str. 01 18:10 Ozvěny dne - publicistika

Vladimír KROC, moderátor--------------------"Je to pro mě velké zklamání," komentoval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD dnešní výrok tureckého soudu, který zatím nepravomocně rozhodl, že 2 čeští občané, Miroslav Farkas a Markéta Všelichová, by měli strávit 6 let a 3 měsíce v tureckém vězení za údajnou spolupráci s milicemi syrských Kurdů JPG, které vláda v Ankaře označuje za teroristickou organizaci. Obžalovaní byli zadrženi loni v listopadu na turecké hranici, podle žalobců několikrát navštívili tábory zmíněných milicí v Turecku. Farkas a Všelichová se hájí tím, že působí jako humanitární aktivisté a byli na cestě do Iráku, kde chtěli zřídit polní nemocnici. Naším prvním hostem je politolog a odborník na tento region Emil Aslan z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Emil ASLAN, politolog, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor--------------------Jak se jeví výše trestu v tom zatím nepravomocném rozsudku, třeba i v kontextu jiných podobných případů, kterými se zabývala turecká justice v posledních letech?

Emil ASLAN, politolog, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Spíše se jedná o mírnou, mírný trest, protože lidé, kteří jsou v Turecku vinni ze spolupráce s teroristickými skupinami, tak běžně dostávají 10 a více let.Plné znění zpráv 176


Vladimír KROC, moderátor--------------------A co, řekl byste, takto s odstupem zvažoval soud, než dospěl k dnes oznámenému verdiktu?

Emil ASLAN, politolog, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Tak těžko říci. Pokud se nemýlím, tak sociální profily, profily na Facebooku pana Farkase a slečny Všelichové byly veřejně dostupné. Na svých sociálních profilech nebo na jejich profilech se vyjadřovali běžně, netajili podporu kurdským milicím nebo kurdského ozbrojeného boje i vůči Turecku, proti Turecku, takže možná to taky mohlo hrát roli v tom, že dostali trest 6letý.

Vladimír KROC, moderátor--------------------Dá se říci, že důkazní řízení v tomto procesu bylo dostatečně podložené, že obhajoba měla stíženou pozici?

Emil ASLAN, politolog, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Popravdě řečeno nejsem si vědom, /špatný signál/, pokud se díváme na způsob fungování turecké justice, že se jedná o velmi bolestivé nebo senzitivní téma pro Turky, pro justici, takže deklarovaná spolupráce s kurdskými jednotkami JPG nebo PKK je velmi striktně trestána v Turecku. Takže očekávat jiný trest nebylo možné, navíc pan Farkas a slečna Všelichová podle všeho cestovali do Sýrie přes turecké území, což bylo velmi, řekněme, nemoudré, nechci je samozřejmě odsuzovat, ale museli vědět, že jsou v hledáčku tureckých tajných služeb, že jsou, mají veřejné profily, že byli dost známí i v České republice, kde v podstatě existuje turecká diplomacie, existují lidé, kteří by mohli informovat turecké úřady v těchto cestách nebo sympatií těchto dvou českých občanů.

Vladimír KROC, moderátor--------------------Je tedy pravděpodobné, že do toho rozsudku se promítla i aktuální vyhrocená politická a bezpečnostní situace v Turecku a okolním regionu?

Emil ASLAN, politolog, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Je to velmi pravděpodobné, nejsme si vědomi toho, nebo nemůžeme vědět, jak by ten rozsudek vypadal, pokud by ta situace nebyla vyhrocena mezi /špatný signál/ a mezi Tureckem. Já si myslím, že těch 5-6 let by stejně mohli dostat.

Vladimír KROC, moderátor--------------------A lze odhadovat šance obhajoby při odvolání proti dosavadnímu rozsudku k vyšší instanci?

Emil ASLAN, politolog, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------Toto je velmi nejasné, já si myslím, že před několika lety, možná /špatný signál/, že by dostali podmíněný trest, nebo že by byli po pár letech propuštěni. V současné situaci velmi napjatý vztah jednak mezi Evropskou unií a mimo jiné Českou republikou a Tureckem v kontextu třeba uznání Senátem arménské genocidy roku 1915 a vzhledem k tomu, že potrestání vůbec viníků se stává v Turecku za současného režimu takovým velmi zásadní záležitostí, ať v kontextu pučistů nebo těch, kteří podporují kurdské milice, tak si myslím, že, že nelze asi očekávat, že by, že by vlastně byli propuštěni, nebo že by byl jim umožněno, aby odpykali zbytek trestu v České republice.

Vladimír KROC, moderátor--------------------Poznamenává politolog Emil Aslan z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuju, na shledanou.

Emil ASLAN, politolog, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy--------------------


www.newtonmedia.cz

Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor--------------------Na druhé lince je ředitel Diplomatické akademie a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Dobrý den.

Cyril SVOBODA, ředitel Diplomatické akademie, bývalý ministr zahraničí--------------------Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor--------------------Úřadující šéf diplomacie Lubomír Zaorálek označil výrok tureckého soudu za velké zklamání. Dal se i podle vás čekat mírnější nebo dokonce osvobozující rozsudek?

Cyril SVOBODA, ředitel Diplomatické akademie, bývalý ministr zahraničí--------------------Tak já bych nikdy neřekl, že jsem zklamán, protože to je trest, který očekávatelný, to není žádné zklamání, říkám bohužel, bohužel, protože každý, kdo je v Turecku a podporuje kurdský..., kurdskou otázku a dokonce takto, řekněme, velmi spektakulárně viditelně, tak nemůže očekávat v Turecku nic jiného, než konflikt se státem. To s tím museli počítat. A každý, kdo trochu víc něco o Turecku, a všichni, co víme, jaká je situace dnes, tak se je jasné, že s tím museli počítat. To neznamená, že se nemáme starat a že máme napnout síly, použít všechny prostředky, abychom dosáhli buď mírných trestů, nebo aspoň nějaké /nesrozumitelné/ nebo lepší výkon trestu, ale dávám malou šanci na změnu rozsudku, malou.

Vladimír KROC, moderátor--------------------Ministr Zaorálek se chce v nejbližších dnech v této věci spojit se svým tureckým kolegou. Čili, má teď česká diplomacie možnost poskytovat případnou pomoc odsouzeným při přípravě na odvolací řízení?

Cyril SVOBODA, ředitel Diplomatické akademie, bývalý ministr zahraničí--------------------Tak můžeme pomoci konzulární službou, což už není advokátní služba, to tam jistě oba dva naši občané mají svého advokáta, který ví, co má dělat, nemůžeme a máme apelovat, telefonáty s ministry jsou v zásadě k ničemu, to jako k ničemu zásadnímu nevede. To buď by bylo dobré udělat návštěvu na místě samém nebo opravdu využít všechny prostředky, které jsou k dispozici diplomatické i vedle diplomacie, ale dávám malou šanci a já využívám té příležitosti a chci varovat všechny, kteří by chtěli dělat podobné aktivity, já nechci to nazvat dobrodružstvím, ale podobné aktivity, že je to tedy velmi náročný, velmi komplikovaný, velmi nebezpečný. A situace je krajně napjatá. Takže nelze očekávat nějaké přimhouření očí, to vůbec nelze očekávat.

Vladimír KROC, moderátor--------------------Jaký prostor tedy má česká diplomacie, český stát při vyjednávání?

Cyril SVOBODA, ředitel Diplomatické akademie, bývalý ministr zahraničí--------------------No, česká diplomacie má velmi svázané ruce, samozřejmě je potřeba apelovat, doufám, že náš zastupitelský úřad dělá, co je v jeho silách, určitě je možné se napojit třeba na některé nevládní organizace v Turecku, na, na síly, které mohou pomoci, v tom by měla naše diplomacie mít zmapovaný terén, měli by vědět, na koho a jak se obrátit, to určitě je potřeba využít. Já si myslím, že by měl někdo z naší země dojet do Turecka, aby ukázal skutečně osobní zájem státu, ale neočekávám vstřícné gesto, bohužel lépe..., pravdu si otevřít a nemalovat si to růžově, nevidím velkou šanci, protože víme, co se děje v Turecku. Turecko není úplně nezávislá justice. A napětí mezi Evropskou unií a Tureckem. A nezapomeňme, že na to, že Česká republika podporuje kurdskou otázkou, my dovážíme, dáváme zbraně Kurdům, bojují proti takzvanému Islámskému státu, to všechno se sčítá.

Vladimír KROC, moderátor--------------------


www.newtonmedia.cz

Dodává ředitel Diplomatické akademie, bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Děkuji, na shledanou.

Cyril SVOBODA, ředitel Diplomatické akademie, bývalý ministr zahraničí--------------------Děkuju, na shledanou.

Češi odsouzení v Turecku2.8.2017 ČT 24 str. 03 20:00 90' ČT24

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------A jaký byl osud dvojice Všelichová - Farkas chronologicky, shrne kolegyně Zuzana Černá.

Zuzana ČERNÁ, redaktorka--------------------Hezký večer. Dvojice se snažila dostat do Sýrie skrze Jordánsko, ovšem když byla vyhoštěna a snažila se přejíždět přes Turecko, kde přestupovala, tak byla zadržena, respektive udělali tu chybu, že se vydali zpět k hranicím a právě tehdy byli 13. listopad zadrženi a následně převezeni do Širnaku a následně také do vězení ve Vanu. Proč? Tak o tom o tři dny později podalo svědectví hned několik tureckých médií, konkrétně list Daily Sabah, tak ten napsal, že je to vůbec poprvé, co turecké bezpečnostní síly uskutečnily operaci proti zahraničním bojovníkům teroristické skupiny YPG a na základě žádosti prokurátora potom vzal soud oba podezřelé do vazby. To zdůvodnění bylo jednoznačné. Podpora teroristů. Trvalo to další měsíc, než Lubomír Zaorálek, český ministr zahraničí, odletěl přímo do Turecka a jednal tam se svým protějškem a po tom jednání potom uvedl, že vidí ochotu vyjít Česku vstříc, a také pomoci, ale že určit nelze čekat, že se to celé vyřeší za den. Podle Zaorálka se ale dvojice nechtěla v žádném případě zapojit do teroristických aktivit, ale chtěla na území ovládaném kurdskými jednotkami v Sýrii vybudovat polní nemocnici. To bylo to, co právě dvojice často opakovala. V únoru pak prokuratura ve městě Širnak Všelichovou a Farkase obžalovala a žádala pro ně trest a ten byl v rozmezí 7,5 až 15 let vězení. Ten začátek procesu byl naplánovaný na 10. května. 10. května letošního roku, kdy tedy se konalo vůbec první stání. Květnové i červnové stání ale bylo odročeno. Jednou to bylo podle českých zdrojů z toho důvodu, že si turecká prokuratura vyžádala čas na prozkoumání důkazů, mimo jiné ta obžaloba stavěla hlavně na deníku nebo na fotkách, které dvojice zveřejňovala na sociálních sítích a podruhé si pak soud vzal čas na vypracování rozsudku. No, a to už se dostáváme k dnešnímu datu, k dnešnímu dni a k tomu, co tedy víme. Víme, že ten rozsudek je zatím nepravomocný a že tedy Markéta Všelichová a Miroslav Farkas byli odsouzeni na 6 let a 3 měsíce do vězení, a to tedy za spolupráci s bojovníky milic syrských Kurdů YPG, které Ankara právě považuje za teroristickou organizaci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------Tak tolik rekapitulace Zuzany Černé. Děkujeme. Hezký večer. A u telefonu Emil Aslan, odborník na bezpečnost z institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer.

Emil ASLAN, odborník na bezpečnost, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova--------------------Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------"Věřím, že se u odvolacího soudu prokáže, že dvojice chtěla pomáhat nepodporovat teroristy." To jsou asi hodinu stará slova ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Jak velká je podle vás šance, že české argumenty nakonec převáží u odvolacího soudu?

Emil ASLAN, odborník na bezpečnost, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova--------------------Já se obávám, že ta šance asi velká není vzhledem k politické situaci v Turecku, jak v té vnitřní politické situaci, tak v situaci v kontextu turecko-kurdských vztahů, respektive vztahů mezi Ankarou a severosyrskými Kurdy.Plné znění zpráv 179


Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------Mimochodem, když byl ministr zahraničí Zaorálek v prosinci v Turecku a jednal s ministrem zahraničí, jednal s tureckým premiérem, tak po těch jednáních nešetřil optimismem. Řekl třeba: "Turecká strana říká, že je otevřená tomu, abychom my z naší strany dodali informace a argumenty, které mohou pomoci najít pozitivní vyústění. Mám dobrý dojem. V této chvíli se dějí vstřícné kroky. Jsem optimista." Ten výsledek soudu příliš nekoresponduje s tím tehdejším pocitem Lubomíra Zaorálka. Svědčí to o nějakém posunu, tureckém posunu nebo o tom, že ten optimismus nebyl na místě?

Emil ASLAN, odborník na bezpečnost, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova--------------------My to vůbec nevíme, vůbec nevíme, jestli ministr Zaorálek správně pochopil to, co mu se snažili turečtí jeho kolegové naznačit nebo říci. Vůbec nevíme, vůbec ani zákulisí těch jednání, ty kuloárové jednání, jestli třeba šlo o to, že otázka té dvojice nějakým způsobem figurovala v jednáních mezi tureckými a českými diplomaty jako jedna z otázek širšího spektra ekonomických politických a dalších otázek, takže možná to byla jedna ze záležitostí, kolem které mohl být obchod jistý. My nevíme vůbec o tom kontextu nic, také nevíme, nakolik je ten soud, který toto rozhodnutí vynesl, je pod kontrolou režimu. V posledních měsících, zejména od loňského července, jak došlo k tomu neúspěšnému pokusu o puč, tak byli soudcové vystřídáni loajálními, ale není to něco, co se stalo ve všech, ve všech soudech, takže je možné, já sám o tom trochu pochybuju, ale je možné, že ten soud konal mimo ten direktní vliv ze strany režimu. Je tady velký, velké množství neznámých, velké množství otázek, na které musíme nejdříve odpovědět, abychom byli schopni pochopit to zákulisí tohoto rozhodnutí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------Rozumím. A ta výše toho trestu, 6 let 3 měsíce, ta nám napovídá něco? Teď narážíme i na divácký dotaz Kláry: "Pokud byli viděni z podpory teroristické organizace, tamní úřady měly o tom důkazy, není trest pro Čechy neobvykle nízký?" Ptá se.

Emil ASLAN, odborník na bezpečnost, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova--------------------No, já si právě myslím, pokud můžeme srovnávat a pokud mohu srovnávat tento trest s jinými tresty běžnými pro podporu teroristickým skupinám nebo pro účast v trestních skupinách, tak je to spíše nižší trest. Běžně v Turecku jsou tresty třeba 10 let vězení, 15 let vězení a tak dále, takže myslím si, že i těch 6 let je krok vstříc v uvozovkách českým občanům. Já si dokonce myslím, že možná po několika letech turecká, turecká justice bude ochotna za dobré chování v uvozovkách snížit tento trest. Já si myslím, že teď je taková doba, že bylo třeba dát najevo zahraničním v uvozovkách podporovatelům teroristů, že to turecká vláda, justice myslí vážně s tím, že toto už se nemůže dít, ale po několika letech, jak už to nebude až tak úplně zajímavé téma pro tureckou veřejnost, já myslím, že tam nějaké takové vstřícné rozhodnutí padnout může. Mimochodem právě otázka této dvojice českých občanů je velmi významným momentem pro tureckou justici a vůbec pro turecký stát, protože v poslední době dochází k velmi výraznému posílení pozic severosyrských Kurdů i mimo jiné proto, že lidé z celého světa jezdí do severní Sýrie, aby podporovali YPG, aby podporovaly severosyrské Kurdy a právě to, že se severosyrští Kurdové byli ochotni se skupovat a byli ochotni zahájit podporu Spojených států a mimo jiné Ruska ofenzívou směrem k Islámskému státu, tak, tak se situace v Sýrii a vůbec na tom Blízkém východě kardinálně pro Ankaru změnila.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------Koneckonců téma pro další rozhovor. Emil Aslan, děkujeme, hezký večer.

Emil ASLAN, odborník na bezpečnost, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova--------------------Děkuju za pozvání. Hezký večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------


www.newtonmedia.cz

Pane europoslanče, pojďme ještě k jednomu diváckému dotazu. Je podle vás YPG teroristickou organizací? Měla by být takto označena i Českem?"

Stanislav POLČÁK, europoslanec /STAN/--------------------Já jsem na tento dotaz už odpovídal, myslím si, že pro to chybí kvalifikované důkazy, myslím si, že tomu tak být nemá a naopak turecká strana by měla předložit přesvědčivé důkazy, aby na takovýto seznam byla takováto organizace jaksi zařazena. Já osobně si ale myslím, že to je její vnímání obecného problému a vztahu s Kurdy a že nemají žádné takovéto důkazy.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------Ta skupina velmi úzce spolupracuje se Stranou kurdských pracujících, PKK, je tam i, řekněme, nějaká ideová inspirace. Když vezmeme v potaz, že právě PKK považují Spojené státy od roku 1997 za teroristickou organizaci, ani to na věci nic nemění?

Stanislav POLČÁK, europoslanec /STAN/--------------------Ne. Já si myslím, že tam je otázka jaksi posuzování národnostního kritéria, které možná my vidíme z určitého odstupu, ale v Turecku je vlastně ten, kdo spolupracuje s Kurdy a je ze zahraničí, tak je obecně podezřelou osobou, jak jsme se my mohli v Evropským parlamentu informovat na té schůzce, takže tam byly použity podle mého názoru jenom zástupné důvody.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------Možná v obecnější rovině. Mění se s postupem čas nějak pohled europoslanců a Evropské unie jako takové na Turecko? To hodnocení toho, čemu v Turecku dochází a jak k tomu přistupovat?

Stanislav POLČÁK, europoslanec /STAN/--------------------Mění se rozhodně a je to pod tlakem dvou momentů. Zaprvé my jsme přesvědčeni, že dohoda, kterou učinila Evropská unie a Turecko, musí fungovat. Ono je to naše jakási sázka na něco, co jsme zastavili díky této dohodě, takže my jsme přesvědčeni, že to musí nadále být udrženo a tím se dostáváme do jistého klinče, protože samozřejmě turecký prezident o tomto nebezpečí pro Evropu ví a využívá to velmi mocně. Na druhou stranu změnilo se spousta jaksi uvažování o vztahu Turecka právě díky loňskému potlačení toho puče a násilným represím, represím státního aparátu, které byly vyvolány vlastně všeobecně v turecké společnosti, a to je to plošné, hromadné označování viníků v řádu deseti tisíc lidí, to opravdu změnilo názor celé řady poslanců Evropského parlamentu a nejen poslanců, řekl bych i evropských institucí, že se s Tureckem děje něco velmi vážného, co mění demokratický charakter toho státu, jak byl kdysi založen Atatürkem.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------Tedy zrušení vízové povinnosti neexistuje, vstup Turecka do Unie neexistuje. To je ten posun?

Stanislav POLČÁK, europoslanec /STAN/--------------------Vstup Turecka do Evropské unie určitě není na pořadu dne a možnost zrušení vízové povinnosti je vázáno na splnění všech, tuším, 90 podmínek, kde se Turecko ještě nedostalo v rámci splnění těch jednotlivých kritérií ani do jedné čtvrtiny, takže to také není na pořadu dne.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor--------------------Europoslanec Stanislav Polčák stále hlavním hostem Devadesátky.


www.newtonmedia.cz

Strany nechtějí vystřílet finance, sítě jsou levnější, říká o kampani politolog Just

2.8.2017 e15.cz str. 00 Volby 2017

Před letošními parlamentními volbami poprvé platí zákonný limit 90 milionů pro financování kampaní. Strany tak utrácí s rozmyslem, říká politolog Petr Just. Jedním z levnějších nástrojů pak jsou právě sociální sítě. Většina stran chce však spustit hlavní fázi kampaně až po prázdninách.

Volební kampaně nejsou nyní moc vidět, je to obvyklé v létě před volbami?

Ta hlavní intenzivní kampaň přijde v průběhu září a v první polovině října. To, že je teď takový klid, souvisí se dvěma situacemi. Za prvé, je ještě relativně brzo před volbami a strany nechtějí vystřílet všechny své finance, protože se to teď více hlídá s účinností nového volebního zákona, nechtějí ale vystřílet ani svá témata, svou energii.

Druhý důvod může být v načasování. Teď je léto, doba dovolených, každý si chce odpočinout. Politici vědí, že nějakými příliš intenzivními, vtíravými kampaněmi by ty voliče mohli znechutit. Je tam snaha neotravovat lidi.Změnil se nějak charakter volebních kampaní? Není zde třeba větší důraz na sociální sítě?

Už jsme viděli v předchozích letech, že Facebook, Twitter, Instagram, se stávají čím dál intenzivnějším komunikačním nástrojem. On je totiž relativně účinný z hlediska dosahu i z hlediska financí. Dnes se to bude využívat ještě více vzhledem k finančním limitům pro volební kampaně.

Přece jenom provozovat sociální sítě není až tak nákladné, samozřejmě nějaké prostředky tam jsou, zejména platíte-li si třeba nějaké image-makery nebo pracovníky PR, kteří vám tam přispívají a editují. Ale ve srovnání s fyzickou kampaní, s pronájmem billboardů, pronájmem ploch, náměstí a podobně, je to relativně malá položka.

Nejde jen o to, že jde technologický pokrok dopředu a nutí to strany používat tyto platformy. Jde i o zájem dostat se do širokého povědomí. Ta míra elektronizace, využívání internetu, je u běžného obyvatelstva v Česku poměrně vysoká.

Mluvil jste o finančním limitu pro volební kampaně, který přišel se změnou volebního zákona. Má tento limit smysl?

Řekněme si to upřímně, asi zejména v tom prvním období, kdy se budou pravidla zažívat a kdy se budou pravidla interpretovat, bude i zároveň hodně pokusů ukázat, kam až se dá zajít. Je to první kampaň, která se podle tohoto zákona vede, tak bude a už je poznamenána tím, že politici zkouší, co všechno jim projde a co budou muset nahlašovat.

Teprve v dlouhodobějším horizontu se ukáže, nakolik je ten zákon bezzubý, nebo případně nakolik je efektivní, nakolik dokáže nebo nedokáže postihnout některé nekalé praktiky ve financování politických stran a kampaní.Když pomineme obsah, kdo má podle vás nejvydařenější kampaň?

Tady je nutné připustit, že je to hnutí ANO. Vede kampaň profesionálně, má na to najaté agentury, a to nejen na období těsně před volbami. Andrej Babiš se obklopil odborníky na politický marketing od počátku svého působení v politice. To se ukazuje na tom, že je jeho kampaň intenzivní a permanentní. Je vidět, že ten tým dokáže vystihnout nálady ve společnosti, co zdůraznit, co zvýraznit, co potlačit.

Kdykoli se objeví kritika Andreje Babiše, tak hned přichází velmi masivní odpověď od PR týmu, respektive od Andreje Babiše. Hnutí ANO má permanentní kampaň, na což možná dojede vzhledem k různé interpretaci volebního zákona v souvislosti s financováním kampaní.

Z hlediska využívání sociálních sítí je využívají všechny strany. Ale je zde rozdíl mezi "mladšími" a "progresivnějšími" stranami, jako třeba TOP 09, Zelení nebo Piráti, a těmi tradičnějšími, jako jsou třeba komunisté, kteří na sociálních sítích zase tolik nevystupují. Je to dáno však i tím, že voliči komunistů rovněž sociální sítě ve velké míře nevyužívají.


www.newtonmedia.cz

Petr Just (39)

PhDr. Petr Just, Ph.D. je politologem a zároveň vysokoškolským pedagogem na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě v Praze. Věnuje se zejména politice a politickým systémům České republiky a zemí střední Evropy.

URL| http://www.e15.cz/clanek/1335738/strany-nechteji-vystrilet-finance-site-jsou-levnejsi-rika-o-kampani-politolog-just

Trumpova „doktrína“ pro Blízký východ: Agresivní rétorika a nestálé postoje

1.8.2017 ct24.cz str. 00 Názory benesp

Slabinami zahraniční politiky USA na Blízkému východě jsou nestálost postojů prezidenta Trumpa i jeho zmatenost. Agresivní rétorika, kterou uplatňuje například vůči Íránu, může navíc již existující blízkovýchodní konflikty ještě vyostřit. Jak ve svém blogu uvádí arabista Jan Veselý, Spojené státy jsou na Blízkém východě vnímány jako velmoc, která světu nabízí jen zbrojní kontrakty a zavírá oči nad porušováním lidských práv.

Prezident USA Donald Trump je už více než půl roku ve funkci. Je tak již možné identifikovat některé rysy jeho politiky vůči Blízkému východu. Jak si tedy dnes Amerika v Orientu počíná?Rétoriku a gesta nepřeceňujme

Nejprve však dejme stranou trochu populistického balastu. Prezident Trump je znám výroky, jež jsou více efektní než efektivní. Rétorika vůdce zahraniční velmoci má navíc na Blízkém východě menší váhu než na domácí publikum v zámoří. Kroky prezidenta Trumpa je také dobré nepřeanalyzovávat. Jistá náladovost a nevypočitatelnost či případně dodatečné měkčení předchozí rétoriky je tomuto prezidentu vlastní.

Média mají navíc tendenci zbytečně pitvat ten či onen Trumpův výrok či gesto. V případě Blízkého východu jsou vhodnou ukázkou Trumpova gesta, kde forma zastínila absenci reálných důsledků, změna politiky Washingtonu vůči syrskému režimu a vzápětí další, ještě radikálnější, obrat zahraničně-politického kurzu zakončený raketovým útokem na syrskou leteckou základnu v odvetě za pravděpodobné použití chemických zbraní.

Odkaz

Speciál: USA zaútočily na Sýrii

Odkaz

Válka v Sýrii

Raketový útok ukázal, jak krátkodechá a nepromyšlená tolerance Asadova režimu v Damašku ze strany Bílého domu byla. Následné informace o raketovém útoku USA pak ukázaly, že o něm režim byl skrze Moskvu


www.newtonmedia.cz

nejspíše předem varován, takže škody byly minimální stejně jako jeho dopad na vývoj války v Sýrii.Od zmatení k systémovým škodám

Vedle nestálosti Trumpových postojů je další slabinou jeho zahraničně-politického působení zmatenost. Na Blízkém východě je ukázkou zmatenosti, pravděpodobně spojené i s neznalostí tématu, to, jak Trump střídavě jásal a vyjadřoval znepokojení nad katarskou krizí. Co se mu nejprve jevilo jako první vlaštovka boje s extremismem, za níž si může připsat zásluhy, se pro něj následně stalo zdrojem znepokojení, když spor s Katarem neskýtal naději na brzký konec.

Odkaz

Krize kolem Kataru? Jde hlavně o souboj ideologií, říká arabista Pelikán

K Trumpovu obvinění Kataru z podpory terorismu navíc došlo v době, kdy USA s touto zemí uzavíraly dohodu na prodej stíhacích letounů F-15. Zde jsou již dopady Trumpových výroků hmatatelnější, protože snižují čitelnost americké politiky v regionu a zpochybňují schopnost Washingtonu urovnávat (či aspoň nepodporovat) spory mezi jeho místními spojenci.Nový prezident stará spojenectví nezboří

I škody, které napáchá Trumpova politická těžkopádnost, je však třeba zasadit do širšího kontextu. Je evidentní, že americká politika na Blízkém východě neustále posiluje svoji bezpečnostní dimenzi, což je trend, který opětovně začal již za prezidenta Obamy.

Tomuto zaměření se na důsledky v podobě teroristických útoků a politické nestability však chybí civilní protipól v podobě snahy řešit i témata jako jsou práva menšin, žen či sociální těžkosti a aspirace mladé generace muslimů.

I za vlády prezidenta Obamy v tom byla ze strany USA značná dávka cynismu a pragmatičnosti. Současný americký prezident to však posouvá o notný kus dál, když uvolňuje omezení pro americkou vojenskou podporu saúdské intervence v občanské válce v Jemenu, stupňuje agresivní rétoriku vůči Íránu a v projevech se zaměřuje na selektivní poukazování na některé z viníků současného stavu na Blízkém východě místo toho, aby kladl důraz na multilaterální řešení systémových problémů.

Právě agresivní rétorika nenabízející například Íránu výhodná alternativní řešení je důvodem, proč mohou existující blízkovýchodní konflikty vyeskalovat, a nikoliv zdárně ukončit. Trvání dosavadních spojenectví USA na Blízkém východě to nejspíše neohrozí.

Odkaz

Trump vyzval muslimy, aby vedli boj proti teroru: Nejde o víru, je to bitva mezi dobrem a zlem

Saúdská Arábie a Izrael zůstanou největšími příjemci americké vojenské pomoci na Blízkém východě. Utrpení civilistů v konfliktních zónách a zhroucených státech to však může podpořit, protože prostor a motivace k silovému řešení problémů bude větší.

V neposlední řadě to pak na Blízkém východě může napomoci i vnímání USA coby velmoci, která světu již nemůže nabídnout nic víc než zbrojní kontrakty a zavírání očí nad systémovým porušováním lidských práv u svých „strategických partnerů“. U země, jež se označuje za „maják svobody“, by to bylo žalostně málo.


www.newtonmedia.cz

ProfilJan Veselý

Jan Veselý je arabistou, který se regionu Blízkého východu a severní Afriky věnuje od roku 2006. Postupem času se začal specializovat na politické a bezpečnostní dění s důrazem na teritorium Sýrie, Libanonu a Libye. Je absolventem magisterského dvouoboru arabistika-historie (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy), bakalářského oboru politologie a mezinárodní vztahy (Fakulta sociálních věd UK) a na něj navazujících bezpečnostních studií. Hojně spolupracuje s médii včetně ČT24 a Českého rozhlasu, kde problematiku Blízkého východu a severní Afriky popularizuje.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/nazory/2198188-trumpova-doktrina-pro-blizky-vychod-agresivni-retorika-a-nestale-postoje


www.newtonmedia.cz

Date post:	13-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

fsv.cuni.cz · Web viewJirák a pět dalších má šanci do rozhlasové rady Mediální výbor...

Documents