GEOGRAFICK` ORGANIZACE SPOLE NOSTI V ESKÉ REPUBLICE ...

MARTIN HAMPL

GEOGRAFICKÁ ORGANIZACE SPOLE!NOSTIV !ESKÉ REPUBLICE: TRANSFORMA!NÍ PROCESY

A JEJICH OBECNÝ KONTEXT

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, P"ÍRODOV#DECKÁ FAKULTAKATEDRA SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE A REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

PRAHA, 2005

Recenzenti:Prof. PhDr. Ji!í Musil, CSc., Fakulta sociálních v"d, Univerzita Karlova v PrazeDoc. RNDr. Milan Viturka, CSc., Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita v Brn"

Martin Hampl

Geografická organizace spole!nosti v "eské republice: transforma!ní procesy a jejichobecný kontext

Copyright © 2005 Martin HamplUniverzita Karlova v Praze, P!írodov"decká fakultaKatedra sociální geografie a regionálního rozvojeAlbertov 6, 128 43 Praha 2

Cover, Design & Layout: Boris Burcin, Tomá� Ku#era, Lud"k �ídloVydalo nakladatelství DemoArt, Praha proUniverzitu Karlovu v Praze, P!írodov"deckou fakultuTisk: Nakladatelství $eské geografické spole#nosti, s. r. o., Praha

ISBN 80�86746�02�X

27M. Hampl: Geografická organizace spole!nosti v "eské republice...

OBSAH

P!EDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

SEZNAM TABULEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

SEZNAM OBRÁZK" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1 ÚVOD: TÉMATICKÁ STRUKTURA A OBECNÝ KONTEXT HODNOCENÍ . . . . . 11

2 DLOUHODOBÝ VÝVOJ GEOGRAFICKÉ ORGANIZACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192.1 Teorie stádií: geografická interpretace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202.2 Vývoj sociogeografické organizace: p#íklad $eské republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252.3 Specifika a deformace povále%ného vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

3 SOU$ASNÉ TENDENCE VÝVOJE REGIONÁLNÍ A SÍDELNÍDIFERENCIACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

3.1 Metodika hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 423.2 Tendence a podmi&ující faktory sou%asného vývoje regionální diferenciace . . . . . . . . . 463.3 Kvalitativní prom'ny koncentra%ního procesu a hierarchické organizace . . . . . . . . . . . 63

4 SOCIOGEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE, METROPOLIZACE A ZM(NYVZTAHOVÉ ORGANIZACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

4.1 Výchozí problémy a metodika sociogeografické regionalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 784.2 Sociogeografická regionalizace: stav a sou%asné tendence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 834.3 Metropolitní areály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 884.4 Sociogeografická regionalizace a územn' administrativní %len'ní státu . . . . . . . . . . . . . 97

5 GEOGRAFICKÁ ORGANIZACE SPOLE$NOSTI: $ESKÁ SPECIFIKAA/NEBO OBECNÝ MODEL? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

TABULKOVÉ P!ÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

VOLNÁ MAPOVÁ P!ÍLOHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147


KAPITOLA 2

PEDMLUVA

P!edlo�ená monografie byla vypracována s finan"ní podporou dvou výzkumných projekt#: �Nováfáze regionální transformace $eské republiky v období její integrace do evropských struktur�,Grantová agentura $eské republiky, projekt ". 205/03/0337 a �Geografické systémy a rizikovéprocesy v kontextu globálních zm%n a evropské integrace�, Výzkumný zám%r MSM0021620831Ministerstva �kolství, mláde�e a t%lovýchovy $R. Hlavním cílem studie je systematické posti�enízm%n geografické organizace spole"nosti v $R v transforma"ním období, a speciáln% v letech1991�2001, tj. v období mezi ob%ma posledními cenzy. P!esto�e je hlavní pozornost v%novánap!íslu�ným empirickým analýzám jsou cíle práce v !ad% ohled# �ir�ího a obecn%j�ího typu. Vedlegeneralizujícího vyhodnocení zm%n v transforma"ním období se jedná i o za!azení sou"asných tendencído dlouhodobého vývojového procesu, a to v"etn% mezinárodních srovnání. Za záva�né obecné úkolystudia jsou rovn%� pova�ovány problémy hlub�ího rozli�ení úrovní a prom%nlivosti nerovnom%rnostíúzemních (sociogeografických) a sociálních, resp. geosociálních a jejich podmín%ností. Toto rozli�enínavozuje mimo jiné i posouzení vhodnosti aplikace model# rozvojových cykl#, specifikaci post--totalitní transformace jako díl"í divergen"ní fáze v rámci �ir�í post-industriální p!em%ny aj.

Uvedené zám%ry sledování se promítají i do tématické struktury a postupu hodnocení. Prvá kapitolaje v%nována obecnému úvodu a vymezení vybrané problematiky a je tedy v prvé !ad% teoretickoua metodologickou p!ípravou celého studia. Kapitola druhá je zam%!ena na zhodnocení dlouhodobýchvývojových tendencí regionálního a sídelního systému. Zárove& je ur"itým pokusem o geografickouinterpretaci teorie stádií. Nejrozsáhlej�í jsou kapitoly 3. a 4., které jsou zam%!eny na analýzy zm%na dosa�eného stavu v pr#b%hu transformace. Nejprve jsou posti�eny tendence socioekonomickéregionální diferenciace a stanoveny geografické podmi&ující faktory této diferenciace. Toto sledováníje pracovn% ozna"eno jako �geografie spole"enské transformace�. Teprve následn% je studována�transformace geografické organizace samotné�, tj. funk"ní strukturace koncentra"ních proces#,kvalitativní prom%na sídelní a regionální hierarchie a aktuální zm%ny sociogeografické regionalizace.

6 P#edmluva

Kone"n% poslední pátá kapitola má p!edev�ím zobec&ující funkci. Je ur"itým pokusem o systematizacigeografických pravidelností (hierarchizace, koncentrace) a zárove& o primární rozli�ení pravidelnostísociogeografických (velikosti jednotek, územní intenzity ve výskytu jev#) na jedné stran% a pravidelnostígeosociálních (vysp%lostní diferenciace jednotek, jejich ekonomická úrove&) na stran% druhé.Zd#razn%ny jsou i rozdíly v úrovni a ve vývoji variability soubor# územních jednotek z hlediskavelikostn%-významových znak# a z hlediska znak# strukturálních, resp. druhovostních.

Tématické zam%!ení studie je v souladu s dlouhodobou orientací výzkumu systému osídlenía regionální organizace na kated!e sociální geografie a regionálního rozvoje P!írodov%decké fakultyUniverzity Karlovy v Praze. Metodicky obdobn% byly vypracovány sociogeografické regionalizacea zhodnoceny hierarchické soustavy st!edisek osídlení ji� podle výsledk# cenz# k roku 1970, 1980a 1991, co� umo�&uje hloub%ji posoudit vývojové tendence nejen u územní distribuce spole"enskýchjev#, ale i tendence v geografickém uspo!ádání podstatných vztah# v systému osídlení. Vývojv transforma"ním období byl ov�em spojen s !adou záva�ných zm%n v d#sledku principiálníhospole"enského obratu po roce 1989. Do�lo k podstatné vývojové dynamizaci, k rozhodujícímunástupu selektivních tendencí a p!edev�ím k nástupu kvalitativn% vy��ích forem rozvoje, forempost-industriálního typu. Díky mo�nosti srovnání sou"asného a p!edchozího vývoje lze pak zmín%nékvalitativní prom%ny hloub%ji specifikovat a zárove& blí�e posoudit míru diskontinuit, resp. kontinuitve vývoji sociogeografické organizace $eské republiky.

Je milou povinností autora vyjád!it pod%kování v�em, kte!í p!isp%li k vydání této studie. Zvlá�tní díkpat!í p!edev�ím recenzent#m práce prof. PhDr. Ji!ímu Musilovi a doc. RNDr. Milanu Viturkovi zajejich nesnadnou práci a podn%tné p!ipomínky. Za rozsáhlou spolupráci p!i úpravách i zpracovánívýchozích statistických materiál# d%kuji RNDr. Janu Müllerovi, za finalizaci práce a typografickézpracování jsem vd%"en RNDr. Borisi Burcinovi, RNDr. Tomá�i Ku"erovi a Bc. Lu'kovi �ídlovi,za technickou pomoc pak Marii Lochmanové a Vilm% Secové.

Praha, "ervenec 2005 Martin Hampl


KAPITOLA 5

SEZNAM TABULEK

01: Dlouhodobý vývoj územní koncentrace obyvatelstva na území !eské republiky(1790�1970) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

02: Vývoj územní koncentrace obyvatelstva (H) v letech 1869�1970 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2603: Vývoj podíl" velikostních kategorií m#st na populaci �ijící na území !eské

republiky (1869�1970) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2704: Vývoj velikostní diferenciace st$edo%eských obcí v letech 1869�1970 . . . . . . . . . . . . . . . . 2705: Vývoj územní koncentrace obyvatelstva (H) v letech 1869�2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2806: Vývoj koncentrace obyvatelstva do m#st a metropolitních areál" v letech

1869�2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2807: Vývoj velikostní hierarchie center osídlení 1869�2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3108: Vývoj územní koncentrace obyvatelstva ve vybraných zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3509: R"st obyvatelstva metropolitních areál" nejv#t�ích m#st a pánevních oblastí . . . . . . . . . . . 3710: Vývoj obyvatelstva v obcích podle administrativních kategorií v letech 1970�1991 . . . . . 3811: Rozdíly v r"stu malých okresních m#st a jejich konkurent" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3912: Vývoj územní koncentrace (H) obyvatelstva a pracovních p$íle�itostí v !R

(1961�2001) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3913: Prohlubování ekonomických rozdíl" mezi kraji a okresy (1991�2001) . . . . . . . . . . . . . . . . 4814: Prom#ny souboru v"d%ích jednotek (!R = 100) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4915: Základní charakteristiky kraj" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5416: Po$adí kraj" podle vybraných charakteristik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5517: Párové korelace po$adí kraj" podle vybraných charakteristik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5618: Základní charakteristiky typ" okres" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5719: Vývoj st$edisek podle velikostních kategorií (1991�2001) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5820: Vývojová dynamika a sídelní hierarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

8 Seznam tabulek

21: Zm#ny úrovn# územních a sociálních nerovnom#rností (koncentrací) vybranýchjev" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

22: Rozdíly v podílech vybraných jev" z hlediska regionální hierarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6723: Regionální hierarchie a selektivní ekonomický vývoj podle okres" . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6824: Vývoj sektorové struktury ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6925: Variabilita okres" z hlediska vybraných znak" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7026: Vývoj a funk%ní strukturace velikostní hierarchie st$edisek (1991�2001) . . . . . . . . . . . . . . 7127: Vývoj a funk%ní strukturace velikostní hierarchie metropolitních areál"

(1991�2001) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7128: Kvalitativní vyvinutost hierarchie st$edisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7329: Kvalitativní vyvinutost hierarchie metropolitních areál" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7430: Základní velikostní charakteristiky metropolitních areál" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7431: Hlavní st$ediska podle KKV (kvalitativn# zohledn#né komplexní velikosti) . . . . . . . . . . . 7532: Hlavní st$ediska kvartérních aktivit (2000) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7533: Velikostní struktura regionálních st$edisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8434: Základní charakteristiky mezoregionálních st$edisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8535: Hierarchie regionálních st$edisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8536: Hierarchické kategorie regionálních st$edisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8637: Hierarchizace vyjí�&ky z obcí III. stupn# . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8738: Diferenciace souboru sociogeografických mikroregion" z hlediska velikostních

a strukturálních znak" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8839: Seznam st$edisek s komplexní velikostí 2,5 a více v roce 2001 integrovaných do

metropolitních soustav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9140: Základní charakteristiky integrovaných systém" st$edisek (ISS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9241: Hierarchie integrovaných systém" st$edisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9342: Základní charakteristiky metropolitních areál" (2. varianta) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9443: Velikostní hierarchie metropolitních areál" (2. varianta) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9444: Vývoj objem" pracovní a �kolní vyjí�&ky mezi vybranými st$edisky

integrovaných metropolitních systém" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9645: Hierarchie sociogeografických a administrativních region" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9846: Velikostní charakteristiky sociogeografických mezoregion" a sou%asných kraj" . . . . . . . . 9947: Velikostní variabilita p$irozených a normativních územních jednotek . . . . . . . . . . . . . . . 10148: Vývoj koncentrace (H) vybraných jev" v !R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10449: Vývoj velikostní hierarchie st$edisek v !R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10450: Vývoj velikostní hierarchie metropolitních areál" v !R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10451: Podobnost velikostní a funk%ní hierarchie metropolitních areál" v !R a v USA . . . . . . . 10652: Základní charakteristiky územních a sociálních nerovnom#rností podle vybraných

národních a nadnárodních systém" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10753: Územní a sociální nerovnom#rnosti (H) ve vztahu k ekonomické vysp#losti

systém" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11054: Územní a sociální nerovnom#rnost (H) ve vztahu k m#$ítkové diferenciaci

systém" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110


KAPITOLA 5

SEZNAM OBRÁZK

01. Vývoj prostorové organizace spole!nosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2302. Geografická organizace ekonomických sektor" a orientace koncentra!ních

proces" . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2403. T#i formy zm$n hierarchie st#edisek v industriálním období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3304. Územní intenzita ekonomiky (2001) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5005. Ekonomická úrove% (2001) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5006. Dynamika ekonomického vývoje (1991�2001) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5107. Míra nezam$stnanosti k 1.3.2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5108. Relativní intenzita p#ímých zahrani!ních investic do roku 2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5209. Transforma!ní �úsp$�nost� podle okres" (1991�2001) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5210. Úrove% a zm$na koncentrace ekonomického agregátu (EA) ve vztahu k území

a k obyvatelstvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65


KAPITOLA 1

ÚVOD: TÉMATICKÁ STRUKTURA A OBECNÝ KONTEXTHODNOCENÍ

Prvotním cílem p!edlo�ené monografie je posti�ení sou"asné geografické organizace spole"nostiv #eské republice a jejích aktuálních vývojových zm$n. V t$�i�ti zájmu bude tedy stav a krátkodobézm$ny hierarchického systému st!edisek, sociogeografické regionalizace, sociální a ekonomickéúrovn$ územních jednotek na r%zných m$!ítkových !ádech apod. Významným podn$tem celéhosledování je dosa�itelnost výjime"n$ bohaté datové základny z posledního cenzu (1.3.2001), kteráve spojení s obdobnými informacemi z p!edchozího cenzu (3.3.1991) umo�&uje uskute"nit nejenúzemn$ podrobné, ale i kvalitativn$ dostate"n$ strukturované empirické analýzy. V tomto ohledu jenutné zd%raznit význam zejména údaj% o po"tech pracovních p!íle�itostí, o dojí�'ce do zam$stnánía do �kol a zprost!edkovan$, resp. v kombinaci s dal�ími statistickými �et!eními i mo�nost konstrukcecharakteristik ekonomické výkonnosti územních celk%. Navzdory n$kterým problém%m p!i vyu�ívánízmín$né datové základny (neúplné zachycení cizinc% nebo sm$rové specifikace dojí�'ky,pon$kud rozdílné definice ekonomicky aktivních v obou s"ítáních aj.) jsou údaje ze s"ítání nejenvýrazn$ podrobn$j�í, ale i spolehliv$j�í ne� dosud dostupné informace na�í regionální statistiky.Systematické zpracování t$chto dat m%�e proto být cenným výsledkem této studie ji� v úrovni pouhéfaktografie. Zejména to platí pro p!ípad p!evedení primárních dat do podoby vývojov$ srovnatelnýchcharakteristik, a to speciáln$ charakteristik agregátního (syntetického) typu. Záva�n$j�ím úkolemcelého sledování je stanovení empiricky podlo�ených obecn$j�ích charakteristik stavu a aktuálníchzm$n regionální organizace, sídelní hierarchie a územní diferenciace v socioekonomické úrovni. Zdese jedná p!edev�ím o významové rozli�ení podmín$ností geografické diferenciace transforma"níhoprocesu, o ur"ení hlavních vývojových tendencí ve formování hierarchie a regionální p%sobnostist!edisek i o posti�ení probíhající kvalitativní strukturace koncentra"ního procesu (diferencovanádynamika koncentrace z hlediska jednotlivých funk"ních slo�ek). V p!ípad$ relativn$ izolovanéhostudia v jeho vý�e uvedeném vymezení by bylo pochopiteln$ nereálné blí�e ur"it rozsah platnosti

12 Kapitola 1: Úvod: Tématická struktura a obecný kontext hodnocení

(reprezentativnosti) p!íslu�ných generalizací. Ty budou nutn$ poznamenány specifi"ností jak"eského prostoru, tak i studované vývojové fáze národního systému osídlení, a to navíc fázetransforma"ní, a tedy v !ad$ ohled% výjime"né. Z t$chto d%vod% je studium sou"asných zm$nalespo& rámcovým zp%sobem za!azeno do �ir�ích souvislostí v dimenzích "asových i prostorových.Dlouhodobé tendence vývoje osídlení a jejich mezinárodní srovnávání je zalo�eno jak navybraných empirických p!íkladech (v 2. a 5. kapitole), tak na vyu�ití domácí i zahrani"níliteratury. Tyto komparace zárove& sm$!ují k rozli�ení obecných a specifických charakteristiksou"asné sociogeografické organizace #eské republiky a p!inejmen�ím navozují i p!edpokladyvývoje perspektivního.

Jestli�e empirické analýzy specifického sociogeografického systému mají p!isp$t i k obecnédiskusi �velkých� témat geografie a zprost!edkovan$ i sociálních v$d pak je nutné p!ipravit jejichzam$!ení podle otázek koncep"ního typu. Zodpov$zení t$chto otázek m%�e slou�it nejen k rozli�eníspecifického a obecného u analyzovaných struktur a proces%, nýbr� i k prvotnímu !e�ení dosudp!etrvávajících � nebo do"asn$ odlo�ených � klí"ových problém% geografického studia. K t$m pat!ínap!. vyjasn$ní vztahu idiografického a nomotetického v geografickém poznání, sociální neboenvironmentální povahy geografie a návazn$ pak oprávn$nosti monistických nebo dualistickýchkoncepcí geografie. Zam$!ení této studie sice vylu"uje �ir�í diskuse na nejobecn$j�í úrovni � zdelze v�ak odkazovat na jiné práce (Hampl, 1998, 2000, 2002) � ale umo�&uje propojení empirickýchanalýz s !adou dostate"n$ záva�ných témat poznání geografické reality, která jsou do jisté míry ji�sou"ástí vý�e zmín$ných klí"ových problém%. Hlavní typy t$chto témat jsou blí�e charakterizoványv následujícím textu.

Na prvém míst$ je nutno zd%raz&ovat pot!ebu za!azení sou"asných proces% do kontextudlouhodobého vývoje sociogeografické organizace. Vhodným obecným východiskem v tomtop!ípad$ m%�e být teorie stádií, resp. její r%zné modifikace. Primární podn$ty této teorie jsou ov�emekonomické a sociální povahy (Rostow, 1960, Bell, 1973, Toffler, 1989 aj.), p!i"em� pot!ebnágeografická interpretace této teorie nebyla a� dosud dostate"n$ rozpracována. Za p!íkladyparciálních p!ísp$vk% k teorii stádií lze v�ak pova�ovat hodnocení vývoje mobility obyvatelstva(Zelinsky, 1971) nebo etapizaci urbaniza"ního procesu (Berg van den et al., 1982). Velká "ástp!edev�ím neo-marxisticky orientovaných autor% v�ak teorii stádií spí�e odsuzuje � viz kritika tzv.developmentalizmu z pozice analýzy sv$tového systému, resp. koncepce jádro�periférie naglobální úrovni (nap!. Taylor, 1989). Nicmén$ základní rozli�ení p!edev�ím stádia industriálníhoa post-industriálního je v�eobecn$ p!ijímáno jak v geografii, tak v sociálních v$dách. Rovn$� jezd%raz&ována integrální povaha odpovídajících kvalitativních zm$n, a tudí� i relativní "asovásouhlasnost proces% industrializace, urbanizace a demografického p!echodu. Proto se v literatu!esetkáme se �í!eji vymezeným �pojmenováním� industriálního stadia � p!edev�ím jako�to modernizace(nap!. J. Musil � viz Horská et al., 2002 nebo Gellner, 2003, který navíc pojetí modernity dáleroz�i!uje o aspekty kulturní a politické vyús(ující do procesu formování národních stát%), nebojako komplexní, resp. globální revoluci (Pur�, 1973, Pavlík, 1982). Z geografických hledisek jedále oprávn$né roz�í!it obsahové chápání teorie stádií i o prom$ny v interakcích p!írody a spole"nostia zm$ny forem prostorové organizace spole"nosti (viz nap!. Hampl et al., 1987, Hampl, 1998).


Navzdory v�eobecnému p!ijímání velmi obecných charakteristik diskutované vývojové diferenciacespole"ností p!etrvávají v literatu!e nejednotné názory na !adu �sekundárn$� významných otázek.Ty se týkají na prvém míst$ míry v uplatn$ní obecných a specifických rys% jednotlivých vývojovýchstádií u individuálních spole"enských, resp. geografických systém%. To je také prvá speciálníotázka pro následující hodnocení vývoje sociogeografické organizace #eska: do jakého stupn$a v jakém rozsahu lze zji�t$né pravidelnosti pova�ovat za obecné? Odpov$' je pochopiteln$ nutnohledat v mezinárodních srovnáních. Tato srovnání je zárove& vhodné kombinovat s diferenciacípodle vývojové/vysp$lostní úrovn$ vybraných (srovnávaných) zemí, nebo( "asový nástup a rychlostpr%b$hu moderniza"ních zm$n byly podmín$né stupn$m kvalitativního rozvoje zemí. To kone"n$odrá�í i klasické "len$ní na rozvinuté a rozvojové zem$ nebo nap!. typologie populací z hlediskapr%b$hu demografické revoluce (Pavlík, 1964). V p!ípad$ urbanizace a geografické koncentraceobyvatelstva je rovn$� charakteristický rychlej�í, a proto "asov$ omezen$j�í, pr%b$h tohotoprocesu u rozvojových zemí. Navíc je u nich formování hierarchie center více rozvíjeno �shora�v d%sledku vn$j�ích impulz% (difúzní efekt) � p!ednostní r%st metropole, vybraných p!ístav%a center t$�ebního pr%myslu (Hampl, 1977). Popisovaná vývojová diferenciace zemí a odpovídající"asové posuny v nástupu jednotlivých stádií ov�em nepopírá obecné pravidelnosti, nýbr� celoukoncepci teorie stádií dále rozvádí.

Jestli�e vývojové posuny v pr%b$hu proces% charakteristických pro jednotlivá stádia � a speciáln$pro období industrializa"ní, které je dostate"n$ empiricky zhodnotitelné, lze pova�ovat za zákonité, pakv mnoha díl"ích p!ípadech je oprávn$né hovo!it o �unikátních� tendencích, resp. deformacích. K t$mpat!í p!edev�ím vále"né události a jejich d%sledky. Ve vývoji "eského prostoru je k nim nezbytnép!i!azovat zejména zásadní zm$ny v osídlení a v národnostní struktu!e obyvatelstva na�eho pohrani"ípo 2. sv$tové válce. D%sledky t$chto zm$n mohou ov�em být i v souladu s dlouhodobými tendencemivývoje osídlení � tak tomu v !ad$ ohled% bylo i v #esku, nebo( selektivní pr%b$h dosidlovánív podstat$ urychlil koncentra"ní proces. V jiných zemích (nap!. Japonsko) byl ov�em vliv 2. sv$tovéválky opa"ný (dekoncentra"ní), následn$ v�ak podmínil zrychlenou reprodukci koncentra"níhoprocesu v souvislosti s obnovou ekonomiky i osídlení zem$.

Za zvlá�tní p!ípad poruchy vývoje spole"nosti a její geografické organizace je "asto ozna"ovánoi období socializmu. Do�lo v této etap$ k zásadní zm$n$ vývojové orientace nebo pouze k parciálnímmodifikacím? V p!ípad$ urbanizace byla v tomto ohledu rozdílná hodnocení prezentovaná v prvémp!ípad$ zejména Szelényim (1983, 1996) a v p!ípad$ druhém nap!. Enyedim (1995) nebo Musilem(1977, 2003). P!ijetí jednozna"né odpov$di na tyto spory není z!ejm$ na obecné úrovni mo�né,proto�e d%sledky totalitního !ízení spole"nosti se projevovaly velmi diferencovan$ jak z d%vodurozdílností ve vývojové vysp$losti zemí, tak � a to p!edev�ím � z d%vodu rozdílné inercie parciálníchstruktur spole"nosti. Odli�ná prom$nlivost jednotlivých spole"enských organizací, zd%raz&ovanáp!edev�ím francouzskou historiografickou �kolou Annales, se ov�em více ne� v rámci vnit!nístruktury spole"nosti projevuje mezi její strukturou vnit!ní (sociální v u��ím slova smyslu) a vn$j�í(geografickou). U obou typ% �m$nlivosti� existuje navíc dal�í geograficky podmín$ná rozli�ovacídimenze, tj. dimenze !ádovostn$ m$!ítková: viz i r%zná dynamika zm$n u vnitrom$stských struktura u celých hierarchických soustav m$st. Lze proto o"ekávat, �e výsledky následujících sledovánívývoje sociogeografického systému potvrdí p!evahu vývojové kontinuity u regionální a sídelní


organizace v "eském prostoru. V ka�dém p!ípad$ je to ale dal�í otázka obecn$j�ího smyslu nakterou je nutno hledat odpov$'.

Metodologicky a "áste"n$ i v$cn$ je obdobou p!edchozí problematiky hodnocení sou"asnéspole"enské transformace a jejích územních dopad%. Také v tomto p!ípad$ byl "asto chápán u nási v celém souboru post-totalitních zemí transforma"ní proces jako historicky unikátní vývojováfáze. I zde lze hovo!it jak o principiálním vývojovém obratu, tak o parciálních nápravných zm$náchspojených s návratem do �p!irozené� (zákonité?) vývojové trajektorie p!íslu�ných spole"ností.P!itom se op$t projevují rozdíly ve vysp$losti � transforma"ní p!ipravenosti � mezi jednotlivýmizem$mi stejn$ jako rozdíly v intenzit$ a hloubce zm$n v r%zných spole"enských subsystémech.Vzhledem k integrální povaze spole"enského vývoje je ov�em vzájemná souvislost zm$n v díl"íchsubsystémech spole"nosti velmi silná. Odli�né jsou v�ak op$t míry a díl"í formy zm$n. Ve sfé!estudia geografické organizace "eské spole"nosti se v tomto smyslu nabízí formulace p!inejmen�ímt!í záva�ných otázek:(i) Je sou"asná transformace p!evá�n$ specifickým procesem nebo parciální sou"ástí procesu

obecného? Jinými slovy to znamená zda se primárn$ jedná o post-totalitní nebo post-industrálnítransformaci. Z!eteln$ je p!itom nutno rozli�ovat charakter zm$n v rámci vnit!ní � sociální,ekonomické a politické � organizace a v rámci samotné geografické/vn$j�í organizace spole"nosti.

(ii) Dualistické vid$ní zkoumané problematiky je relativn$ oprávn$né i p!i hodnocení samotnégeografické (vn$j�í) organizace spole"nosti. Tu je toti� mo�né pojímat jako autonomní strukturuenvironmentálního uspo!ádání spole"nosti na jedné stran$ i jako vn$j�í prost!edí spole"nosti,které diferencovan$ ovliv&uje �vnit!ní� sociální a ekonomický vývoj na stran$ druhé. Druhépojetí v sou"asném geografickém studiu transformujících se zemí zcela dominuje (Carter et al.,1996, Gorzelak, 1996, Carter a Maik, 1999, Turnock, 2000). Jsou tudí� opomíjeny podstatnézm$ny v charakteru koncentra"ního procesu, v st!ediskové p%sobnosti m$st, v m$!ítkovýchposunech integra"ních proces% apod. Zájem o tyto otázky se p!itom i v geografii z!eteln$prosazuje na vy��ích m$!ítkových úrovních, na úrovni nadnárodní a� globální � viz p!edev�ímpráce o formování globální hierarchie velkom$st (Cohen, 1981, Hall, 1984, Taylor, 2000,2004, Scott, 2001, Denudder et al., 2003), nebo v ekonomickogeografických aspektechglobalizace (nap!. Dicken, 1992). Oba zmín$né aspekty studia sociogeografické organizace jenutné pochopiteln$ spojovat a vzájemn$ kombinovat. Bez bli��ího rozli�ení obou stránek/foremsociogeografické organizace je v�ak obtí�né pochopit jejich vzájemné podmi&ování a následnéintegrální spolup%sobení.

(iii) Kone"n$ speciální otázkou je bli��í vyhodnocení dynamiky selektivních proces% na jednéstran$ a jejich výsledných efekt% ve zm$nách územní koncentrace r%zných jev% a ve stupnirozvoje hierarchizace územních jednotek na stran$ druhé. S nástupem transforma"níchproces% je b$�n$ ztoto�&ováno prohlubování územních diferenciací, resp. nerovnom$rností,co� je v�ak oprávn$né jen "áste"n$. Probíhající procesy je proto �ádoucí podrobn$jistrukturovat, a to ve dvojím smyslu. Za prvé se jedná o rozli�ení diferencia"ních tendencí nar%zných m$!ítkových úrovních a u r%zn$ vymezených soubor%. Nap!íklad v #esku (a vícemén$ ve v�ech post-totalitních zemích) budou p!i vylou"ení hlavního m$sta z hodnocení údajeo mí!e diferencia"ních tendencí !ádov$ ni��í: výjime"ný ekonomický r%st Prahy se z m$!ítkového


pohledu pochopiteln$ projevuje nejvíce v r%stu makroregionální nerovnom$rnosti. Za druhése jedná o nejednozna"né p%sobení selektivních proces% z hlediska sídelní a regionálníhierarchie. Proto "asto nedochází, nebo jen omezen$, k r%stu územní koncentrace obyvatelstvaa ekonomiky. Selekce toti� probíhá i mezi hlavními koncentracemi (aglomeracemi), tak�er%st jedn$ch v%d"ích jednotek je kompenzován poklesem jiných � p%vodn$ rovn$� v%d"ích� jednotek. Speciáln$ se jedná o útlum koncentrací t$�kého pr%myslu. Op$tovn$ je tedyzd%razn$na pot!eba posti�ení nejen celkových zm$n v územní koncentraci, ale i rozsahu�vým$ny� jednotek v rámci jejich významové, resp. velikostní hierarchie.

Z p!edchozí diskuse do zna"né míry vyplývá, �e navzdory integrální povaze spole"enskéhovývoje a odpovídající vzájemné provázanosti parciálních struktur a proces%, jsou zji�t$né úrovn$nerovnom$rností, intenzity zm$n a do jisté míry i orientace zm$n v rozdílných subsystémechodli�né. Dochází �v�dy� k posloupnosti divergence�konvergence jak to p!edpokládá cyklusregionálního rozvoje u Friedmanna (1966)? Je proces urbanizace rehomogeniza"ním procesemv n$m� rurální spole"nost je prom$n$na na spole"nost urbánní jak to uvádí nap!. Labowitz a Purdy(1970) a obdobn$ pro industrializace Feldman a Moore (1962) nebo naopak dochází k nevratnémur%stu nerovnom$rností a k prohlubování hierarchické diferenciace sídel i region% jak to dokládajígeografická zji�t$ní? Je celkový vývoj zalo�en na prosté nebo vzestupné cykli"nosti více mén$jednosm$rn$ (progresivn$?) orientované nebo sm$!uje k rozv$tvení a diverzifikaci spole"nosti jakto charakterizuje ve své typologii sm$r% zm$n Moore (1963)? Podobn$ sou"asné hlavní p!ístupyke globální organizaci spole"nosti a k jejím perspektivám akcentují bu' spí�e ekonomicko-mocenskouasymetrii a s ní spojenou nespravedlivou/vynucenou integritu typu jádro�(semiperiférie)�periférie(Wallerstein, 1979, 1984) nebo spí�e sociokulturní makrofragmentaci a dezintegritu ve smyslu�st!etu civilizací� Huntingtona (1993, 1996). Pro soubor nastín$ných a vzájemn$ a� protikladnýchgeneralizací p!itom existují jen velmi omezené mo�nosti empirického dolo�ení, resp. ov$!ení. Práv$absence systematického empirického zhodnocení vytvá!í prostor pro problematické explanacestavu a vývoje spole"ností a pro jejich neúm$rnou spekulativnost a ideologickou zatí�enost.

P!i rámcové souhlasnosti v p!ípad$ posloupnosti stádií, a snad i základní kvalitativní orientacezm$n, existují tedy mnohé nejasnosti i rozpory p!i podrobn$j�í charakterizaci t$chto zm$n a jejichpr%b$hu. Sou"asný stav poznání spole"nosti a jejího prost!edí je tedy z!ejm$ nedostate"ný, co�ov�em odpovídá objektivní slo�itosti sociálních a environmentálních systém%. Pro prvotní orientaciv této slo�itosti je proto nezbytné nalezení hlavních dimenzí diferenciace a zárove& strukturacezmín$ných typ% systém%, které by mohlo být i výchozím krokem k hledání jejich hlub�íchpodmín$ností. Z hlediska obecných p!edstav o strukturaci reality (Hampl, 1998) je mo�né zd%raz&ovat"ty!i hlavní diferencující hlediska:1) Na prvém míst$ je to zásadní rozdíl v úrovni a zm$nách diferenciace hodnocených jednotek

podle velikostn$ � významových a podle strukturálních/druhovostních charakteristik. U relativn$komplexních (nadelementárních) typ% reálných systém% jsou toti� jejich soubory z hlediskastrukturálních znak% relativn$ homogenní (tyto znaky vyjad!ují p!ímo nebo zprost!edkovan$práv$ druhovostní sounále�itost jednotek � nap!. znak nodality u sociogeografických region%ni��ích m$!ítkových úrovní), kde�to z hlediska znak% velikostních jsou naopak výrazn$asymetricky, resp. hierarchicky rozr%zn$ny (viz územní, popula"ní nebo ekonomická velikost


nodálních region%). Z toho dále m%�eme vyvozovat, �e v procesu vývoje sociálních a zejménasociogeografických systém% musí soub$�n$ docházet jak k jejich rehomogenizaci podlestrukturálních/druhovostních znak% p!íslu�ných prvk%, tak i k rehierarchizaci podle znak%velikostních a významových, a tedy k reprodukci významové nerovnocennosti obsa�enýchprvk%. Nelze tudí� hodnotit nap!. urbanizaci pouze jako rehomogeniza"ní proces � vesmyslu zm$ny chování obyvatelstva apod. � nýbr� i jako proces rehierarchiza"ní � ve smyslureprodukce, resp. rozvoje velikostní diferenciace m$st i celých region%, významové diverzifikaceekonomických "inností atd. Tato reálná dualita v orientaci zm$n nabízí, mimo jiné i p!ekonáníchybného vzájemného vylu"ování r%zných obecných p!edstav jako je teorie stádií na jednéstran$ a koncepce �polarity� jádra a periférie na stran$ druhé.

2) Druhé základní rozli�ení vychází z diferenciace reálných systém% podle principu komplexity(Hampl, 1998): sociální systémy (vnit!ní organizace spole"nosti) jsou klasifikovány jakosemikomplexy, kde�to sociogeografické systémy (vn$j�í � environmentální � organizacespole"nosti) jako speciální komplexy, resp. jako subsystémy finálních komplex%. Jezd%razn$na kvalitativn$ r%znorod$j�í podmín$nost sociogeografické organizace (tj. v"etn$fyzickogeografických faktor%) a s tím související v�eobecn$ vy��í míra geografickýchnerovnom$rností (hierarchizací) ne� nerovnom$rností sociálních. Rozdíly se zde projevujíi z hlediska pr%b$hu a výsledk% vývojových proces%: relativní rovnováha v efektechdivergen"ních a konvergen"ních v p!ípad$ sociální diferenciace (a to i v dimenzi regionální)a relativní stabilizace dosa�ené (zvý�ené) úrovn$ územní koncentrace u !ady jev% geografických(viz Hampl et al., 2001, Dostál a Hampl, 2004a). Rozli�ení obou druh% systém% zahrnujícíchspole"enské jevy má p!itom zásadní význam pro specifikaci sociální geografie a jejíhomo�ného p!ínosu k poznání �iroce chápané spole"nosti. Platí to zvlá�t$ v sou"asnosti, kdydominuje p!i!azování sociální geografie k sociálním v$dám v"etn$ (jednostranného) p!ebíráníalternativních paradigmat a filosofického pluralismu ze sociální sféry (Johnston et al., eds.,1994) a odpovídajícího nar%stání duálních, resp. protikladných p!ístup% (Dixon a Jones, 2004).

3) Dal�í dv$ rozli�ovací dimenze je oprávn$né ozna"ovat za sekundárn$ významné, nebo( slou�ív prvé !ad$ k vysv$tlení posloupností v nástupu a pr%b$hu jednotlivých proces% zm$n, a tedyvlastn$ k ur"ení orientace sociální i geografické difúze zm$n. Jedná se jednak o hlediskovývojové vysp$losti a jednak o hledisko !ádovostn$ m$!ítkové: posloupnost �í!ení zm$n vesm$ru od vysp$lých systém% (vzor%) k systém%m pr%m$rným a� zaostalým a ve sm$ru odmikrostruktur k makrostrukturám, U !ady proces% dochází p!itom ke kombinovanémup%sobení obou diferencia"ních dimenzí, nebo( v závislosti na zv$t�ování systém% se zvy�ujei jejich vnit!ní heterogenita z hlediska vysp$lostního rozr%zn$ní obsa�ených "ástí � vysp$lostní�r%znorodost� p%sobí v !ad$ ohled% obdobn$ jako samotná �zaostalost�.

Jak ji� bylo v úvodu konstatováno jsou p!edchozí obecn$ diskutované aspekty studia prvotnímvodítkem pro systematický empirický výzkum geografické organizace spole"nosti v "eskémprostoru a sou"asných transforma"ních proces% v této organizaci. Jejich aplikací by m$lo býtdosa�eno jak relativn$ komplexního, resp. systémového zhodnocení stavu a sou"asného vývojenárodního systému osídlení, tak i za!azení získaných výsledk% do �ir�ích souvislostí. V obou ohledechje p!itom d%le�ité zd%raz&ovat návaznost tohoto sledování na dlouhodobý výzkum pracovi�t$autora � Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje P!írodov$decké fakulty Univerzity Karlovy


v Praze. P!edlo�ená studie je jen díl"ím pokra"ováním zmín$ného výzkumu, jeho� dosavadnívýsledky �iroce vyu�ívá. V t$chto souvislostech je pak mo�no specifikovat n$kolik základníchtématických okruh% p!edchozích výzkum%. Bezprost!ední v$cná návaznost empirického i teoretickéhostudia transforma"ních proces% je p!edev�ím na t!i rozsáhlé kolektivní práce (Hampl et al., 1996,1999, 2001). V p!ípad$ m$!ítkov$ �ir�ího zam$!ení studia jsou v následujících hodnoceních vyu�itypráce o diferenciaci souboru post-totalitních zemí (Dostál, 1998), o evropských integra"ních procesechve vazb$ na #eskou republiku (Bla�ek, Boeckhout, 2000, Dostál, 2000) i o systému globálním(Dostál, Hampl, 2000, Novotný, 2003). Z dlouhodob$j�ího pohledu na vývoj osídlení a regionálnístruktury #eska byly d%le�ité dv$ d!ív$j�í kolektivní studie (Hampl et al., 1978, 1987). Kone"n$obecným rámcem celé tématiky jsou teoretické studie o postavení geografických systém% v hierarchiireality (Hampl, 1998, 2000, 2002).

S obecným uspo!ádáním aspekt% hodnocení je v souladu i postup následujícího sledování. V druhékapitole je charakterizován dlouhodobý vývoj systému na�eho osídlení, dopln$ný srovnáním s vybranýmidal�ími zem$mi, Cílem je zde v prvé !ad$ empirické dolo�ení rozdílností pre-industriálního,industriálního a "áste"n$ i nastupujícího post-industriálního vývoje geografické organizace p!evá�n$na p!íklad$ územní distribuce obyvatelstva a vývoje hierarchie m$st. Dále jsou stanovena hlavníspecifika socialistického a sou"asného transforma"ního období, které je tímto zp%sobem za!azenodo dlouhodob$j�ího vývojového rámce. Nejrozsáhlej�í jsou kapitoly 3. a 4., které obsahují souborempirických analýz sou"asných zm$n a dosa�eného stavu. Postup je zde orientován od hodnocenígeografické organizace spole"enské transformaci k hodnocení transformace geografické organizacesamotné. Klí"ové je posti�ení v prvé !ad$ kvalitativních posun% v hierarchii center a zm$n ve vztahovéorganizaci � porovnání sociogeografické regionalizace k roku 1991 a k roku 2001, formovánímetropolitních areál% jako�to nadnodálních jader region% vy��ích !ád% apod. Poslední "ást je v$novánageneralizacím souboru empirických zji�t$ní a jejich za!azení do �ir�ích a obecn$j�ích souvislostí.


KAPITOLA 2

DLOUHODOBÝ VÝVOJ GEOGRAFICKÉ ORGANIZACE

Hodnocení dlouhodobých vývojových tendencí geografické organizace spole!nosti je vhodnéposuzovat na dvou základních úrovních. Prvou p"edstavuje obecné rozli�ení hlavních vývojovýchfází této organizace a odpovídajících �typ# vývoje� a hlavních podmi$ujících faktor# tohotovývoje. Zde se bezprost"edn% nabízí aplikace koncepce teorií stádií s tím ov�em, �e p#jde v prvé"ad% o napln%ní této koncepce geografickým obsahem, a tedy o geografickou interpretaci teoriestádií. Budou ov�em posti�eny i obecné souhlasnosti v posloupnosti a orientaci zm%n sociálnícha geografických systém# Druhou úrovní hodnocení je hlub�í analýza vývojových zm%n v rámciindustriálního, resp. moderniza!ního stádia, nebo& k vyvrcholení t%chto zm%n do�lo v p"ípad%'eské republiky teprve v nedávném období, v období kdy do�lo i k principiálnímu zvratu v orientacivývoje na�í spole!nosti. Ukon!ení formování geografické organizace industriálního typu lze tudí�pova�ovat za výchozí stav jak pro úzce chápanou post-totalitní transformaci, tak pro nástup �irocechápané post-industriální vývojové trajektorie.

P"ednostní zájem o geografické pravidelnosti v industriálním období je zd#vodn%n i dal�ímiskute!nostmi. Na prvém míst% je to dominantní úloha moderniza!ních proces# p"i formovánígeografické organizace spole!nosti na m%"ítkov% ni��ích � vnitronárodních � úrovních. Význampodmínek a proces# zm%n v pre-industriálním období je proto v tomto p"ípad% jen omezenýa zprost"edkovaný, tak�e posta!uje pouze jeho rámcové zhodnocení. Takto zjednodu�ený p"ístupk pre-industriálnímu, historicky "ádov% del�ímu období, by byl ov�em chybný v p"ípad% studia nam%"ítkov% vy��ích úrovních. Samotné vytvá"ení národních, a nato� civiliza!ních, celk# bylopochopiteln% podmín%no výrazn% dlouhodob%j�ími sociokulturními procesy, jejich� pr#b%ha orientace vy�adují i citliv%j�í vnit"ní periodizaci tohoto stádia. Zásadn% významn%j�í byla v tomtop"ípad% i podmín%nost formování geografické makrodiferenciace spole!nosti/spole!ností p"írodnímipodmínkami. V tomto ohledu je vhodné p"ipomenout klasickou studii Kor!áka (1938), která jenázorným p"íkladem geografického p"ísp%vku k poznání a pochopení historických proces# vytvá"ení

20 Kapitola 2: Dlouhodobý vývoj geografické organizace

spole!enských makrocelk#. Typ tohoto studia sou!asná geografie postrádá a spí�e p"ebírávýsledky dal�ích sociálních v%d, které ov�em vliv geografických faktor# posuzují zjednodu�en%nebo jej opomíjejí (viz dnes nejznám%j�í práce o st"etu civilizací � Huntington, 1993, 1997).

Zjednodu�en% a p"evá�n% obecn% je dále charakterizováno i období post-industriální. D#vodemje nejen to, �e post-industriální vývoj je v !eském prostoru teprve ve startovací fázi, ale p"edev�ímzam%"ení a uspo"ádání celého sledování. Post-industriální procesy jsou analyzovány navzdory svézárode!ní povaze velmi podrobn%, av�ak a� v dal�ích !ástech této knihy. Zárove$ podrobn%j�íspecifikace koncentra!ních a hierarchiza!ních tendencí v industriálním období je nezbytná proposouzení zm%n i kvalitativních prom%n t%chto tendencí v sou!asném transforma!ním období.V n%m toti� dochází jak k realizaci �nápravných� proces# v rámci socializmem deformovanéindustriální sociogeografické organizace, tak i k prosazování kvalitativn% nových post-industriálníchforem vývoje. Zvlá�tní význam má z t%chto d#vod# i ur!ení hlavních typ# deformací vývojovýchproces# a dosa�eného stavu na konci socialistického období. Na základ% jejich porovnánís transforma!ním vývojem je toti� mo�no blí�e ur!it, resp. vzájemn% odli�it zm%ny primárn%nápravného typu (post-totalitní transformace) a primárn% nového typu (post-industriální transformace),a také charakterizovat jejich kombinované spolup#sobení.

2.1 TEORIE STÁDIÍ: GEOGRAFICKÁ INTERPRETACE

Ve smyslu p"edchozího metodologického vymezení tématiky a postupu hodnocení dlouhodobéhovývoje sociogeografické organizace je nutné formulovat nejprve obecné charakteristiky tétoorganizace a p"íslu�ných tendencí podle t"í základních stádií. Za nejobecn%j�í rozdíly u t%chtostádií je oprávn%né ozna!ovat rozdíly v úrovni a kvalitativní form% vývojové dynamiky spole!nostii její geografické organizace. Jestli�e obvyklé ozna!ení stádií �pre-industriální, industriální a post--industriální� je odvozeno více mén% jen z významových posun# podle ekonomických sektor#, pakpro integrální vývojové rozli�ení je vhodn%j�í ozna!ení �statická�dynamická�organická� spole!nost(systém) p"i!em� v p"ípad% dynamického (industriálního) stádia je nutné zd#raz$ovat extenzívnícharakter této dynamiky (zjednodu�en% pak spojitost kvalitativního a kvantitativního r#stu), kde�tov p"ípad% organického (post-industriálního) stádia intenzivní charakter dynamiky, tj. dominancikvalitativních forem r#stu. Z hlediska vývojové typologie hierarchických organizací (Hampl,1998) je pak k jednotlivým stádiím mo�no p"i"azovat i odli�né podmi$ující principy a mechanizmy:(i) Determina!ní v p"ípad% statické fáze, a to v podob% totalitních spole!enských systém# (ovládání

v%t�iny men�inou p"i velmi omezené m%nlivosti struktur, p"i relativní absenci zp%tných vazeb,mo�ností volby apod.) a v podob% p"írodní determinovanosti sociogeografických uspo"ádání.

(ii) Konkuren!ní v p"ípad% dynamické fáze, a to prost"ednictvím a& ji� tr�ních mechanizm#,mechanizm# politické volby !i r#zných forem sociokulturního sout%�ení. V geografickérealit% docházelo pak k integrálnímu uplatn%ní t%chto mechanizm# a k následné diferenciaci(nerovnom%rnému vývoji) ve významu a vysp%losti m%st, region# a celých národních celk#.Nezbytnou podmínkou rozvoje konkuren!ních proces# bylo pochopiteln% �otev"ení� spole!nosti,mo�nost utvá"ení hierarchií i zdola, rozvoj zp%tných vazeb v p"íslu�ných systémech.


(iii) Konkuren!n%�koopera!ní v p"ípad% organické fáze (fáze do zna!né míry perspektivní, a protosnad i idealizované), kdy vedle konkuren!ních princip# se zesílen% prosazují i principy koopera!nípráv% v d#sledku zvy�ování organi!nosti systém#, a tedy i r#stu vzájemné závislosti !ástíi zvy�ování zájm# v%t�iny !ástí na prosperit% celku. R#st organi!nosti systém# nelze ov�emchápat jako niveliza!n% orientovaný vývoj, nýbr� jako reprodukování hierarchických organizacíp"i sou!asném zvy�ování jejich vnit"ní flexibility (mo�nost hierarchických posun# �nahorui dol#�) i provázanosti progrese celku a jeho !ástí, a tedy progrese i v p"ípad% !ástí periferních.Povaha hierarchické polarizace jak sociálních, tak sociogeografických systém# se v tomtosmyslu prom%$uje z typu bohatý�chudý na typ "ídící�"ízený.

Z geografických hledisek je je�t% nezbytné k p"edchozím charakteristikám p"ipojit poznámkuo analogických prom%nách ve vztahu spole!nosti a p"írody. Také v tomto p"ípad% lze hovo"ito posunech od adaptace (p"izp#sobování p"írodním determinacím) p"es jednostrannou exploatacip"írodních zdroj# (konkuren!ní vztah) k strategii tzv. udr�itelného rozvoje spojeného nejens vyu�íváním, nýbr� i s ochranou a tvorbou �ivotního prost"edí (koopera!ní vztah). V�echna vý�euvedená hodnocení jednotlivých stádií je ov�em nutno ozna!it za zám%rn% zjednodu�ující, nebo&jejich smyslem byla zvýrazn%ná charakterizace rozdíl# vývojových stádií. Je samoz"ejmé, �e sejedná v�dy jen o relativní platnost pou�itých ozna!ení (nap". statický systém) i o kombinovanéspolup#sobení podmi$ujících princip#, by& p"i r#zné váze v jejich uplatn%ní. Stejn% tak platí, �eplné p"ekonání primárních p"írodních podmín%ností aktivitou spole!nosti není mo�né a �e tedy hlub�ídeterminace tohoto typu budou v�dy zachovány. Nicmén% pro rámcové rozli�ení spole!enskýchstruktur a proces# v jednotlivých stádiích vývoje je zjednodu�ování v zájmu vy��í názornostinezbytné. Hlub�í diskuse této problematiky je navíc obsa�ena v jiné práci (Hampl, 1998).

Rozdíly v geografické organizaci spole!nosti z hlediska jednotlivých vývojových stádií je mo�nédále rozvád%t, co� navozuje i strukturované hodnocení sou!asných proces# zm%n. Týká se top"edev�ím vývoje funkce jádrových jednotek, jako�to klí!ových prvk# územní polarizace, forema intenzity interakcí � prostorových pohyb# � a následn% i charakteru integrace regionálních celk#.V prvém p"ípad% se jedná p"edev�ím o povahu urbanizace, jako�to procesu formování st"ediskovéhierarchie, která je páte"í nové � moderniza!ní � formy územní d%lby práce. D#le�itá byla ov�emúloha m%st i v období pre-industriálním, av�ak podíl m%stského obyvatelstva i m%stské ekonomikybyl velmi nízký. Nepodstatná a kolísavá byla i vývojová dynamika m%st. Teprve s nástupemindustriální fáze dochází k výjime!né r#stové dynamice a k masovému rozvoji m%st, k formováníhierarchických soustav st"edisek. S nástupem post-industriální éry je sice klasická forma r#stum%st utlumena, dochází v�ak ke kvalitativní prom%n% rozvoje zvlá�t% nejv%t�ích center, tj. k r#stuvýznamu a st"ediskové p#sobnosti velkých m%st díky koncentraci "ídících funkcí. V období!asového �pr#niku� industriální a post-industriální fáze je navíc charakteristický m%"ítkový posunkoncentra!ního procesu � vytvá"ení a roz�i"ování metropolitních areál#, a tedy nadnodální formyst"edisek, resp. jader. Soub%�n% s rozvojem m%st docházelo k zvy�ování prostorové mobilityobyvatelstva, materiál# a informací. Tento r#st stále pokra!uje, ale zatímco v industriální etap%dominoval koncentra!ní proces, a tudí� relativn% jednostranná orientace pohyb#, je v dob%post-industriální charakteristický rozvoj oboustranných pohyb# (nap". mezi jádrem a zázemím),zásadn% se zvy�uje význam informa!ních kontakt# atd. Koncentrace jev# se tudí� prom%$uje nakoncentraci vztah#, migrace obyvatelstva ztrácejí funkci koncentra!ního mechanizmu a nabývají


funkci procesu propojovacího, resp. integra!ního. S rozvojem v�ech t%chto proces# docházeloa dochází i k zm%nám úrovn% a podmín%ností integrace sociogeografických region#. Jestli�e v pre--industriálním období m%ly hlavní vliv vn%j�í p"írodní podmínky pak v období industriálním sezásadním zp#sobem zvý�il význam vnit"ních vazeb spojených s územní d%lbou práce. Vytvo"ila setak i nová � nodální � forma region#, resp. jejich celá hierarchická soustava. Tato organizace jezachována i v post-industriálním období. Stejn% tak dále pokra!uje proces zv%t�ování rozsahuregion# ur!itého kvalitativního "ádu a posun �silné� integrity z mikroregion# na "ádov% vy��í celky(práv% v souvislosti s metropoliza!ním procesem). Popisované zm%ny celkov% ilustruje p"ipojenéschéma (obr. 1). Dal�í obrázek charakterizuje geografickou formu vývoje ekonomických sektor# v!etn%kvalitativní rozdílnosti koncentra!ních proces# v industriální a v post-industriální etap% (obr. 2).

P"esto�e je jist% oprávn%né pova�ovat teorii (teorie) stádií za obecný model vývoje spole!nostíi sociogeografických systém# je nezbytné upozornit na n%která omezení jeho poznávací hodnotya na jeho obsahovou neúplnost. Za prvé je nutno konstatovat, �e se nejedná o teorii, nýbr�o empirickou generalizaci. V tomto smyslu výrazn% p"eva�uje popisnost (by& zobec$ující) nadexplana!ní funkcí. Za druhé jsou zcela nedostate!n% hodnoceny klí!ové otázky sociální (a samoz"ejm%i geografické) organizace, tj. p"edev�ím otázky mocenské, resp. významové hierarchie. To mimo jinévyvolalo kritiky zvlá�t% z pozic neo-marxistických autor# o �naivním optimizmu� developmentalizmujako�to cest% od chudoby k bohatství. P"itom i vývoj hierarchických organizací, jak bylo popsánov p"edchozím textu, lze uspo"ádat podle hlavních rozli�ovaných stádií. Je nepochybné, �e vespole!enském i geografickém vývoji dochází jak k rehomogeniza!ním proces# podle �strukturálních�znak# (m%stský zp#sob �ivota, zvy�ování vzd%lanosti atd.), tak i k proces#m rehierarchiza!nímpodle znak# �velikostních a významových�, tj. k reprodukci asymetrie v rozd%lení moci a bohatstvínebo k reprodukci (eventuáln% i k zesílení) nerovnom%rné geografické distribuce bohatstvíi obyvatelstva samotného. Oba tyto procesy se vzájemn% nevylu!ují, nýbr� dopl$ují a vzájemn%ovliv$ují. S t%mito problémy dále souvisí t"etí neúplnost obvyklého chápání teorie stádií, a to absencedal�ích dimenzí diferenciace, které mohou vysv%tlit !asový nesoulad v realizaci vývojových zm%nv r#zných systémech. B%�n% je sice vnímána rozdílná vysp%lost (a bohatost) spole!ností, kterouje ale nutno spojovat práv% se stavem a vývojem hierarchické organizace. Za opomenutou dimenzidiferenciace je pak mo�no ozna!it geografickou/m%"ítkovou "ádovost, která má rovn%� podstatnývliv a navíc i hlub�í spojitost s diferenciací podle vysp%losti. Obecné sm%"ování rozvoje kvalitativn%nových (vy��ích) forem je p"evá�n% orientováno od "ádov% ni��ích k "ádov% vy��ím systém#m(podrobn%ji viz Hampl, 1998). Zárove$ platí, �e v závislosti na zvy�ování velikosti systém# sezvy�uje i jejich vnit"ní heterogenita z hlediska vysp%losti (bohatosti) obsa�ených !ástí. Proto jetaké obtí�ná aplikace teorie stádií na subglobální systémy nato� na systém globální. V�echny tytonavrhované aspekty lze pochopiteln% do koncepce (teorie) stádií dopl$ovat a tak tuto koncepci dálerozvád%t a rozpracovávat: je to �snadné� mimo jiné práv% proto, �e se nejedná o teorii v pravémslova smyslu, nýbr� o soustavu generalizací.


Hranice region! s integrací

silnou

slabou

St"ediska nodálního typu

Jednostranná orientace vztah!

Oboustranná orientace vztah!

Pramen: p"evzato z Hampl et al., 1987 (s. 200)

Intenzita osídlení

minimální

maximální

Statický (pre-industriální) systém Dynamický (industriální) systém

Organický (post-industriální) systém

Obr. 1: Vývoj prostorové organizace spole!nosti


IV

III III

IIII

I I

ÚZEMNÍ ROZSAH AKTIVIT

Koncentrace organiza#ní moci

Poznámka:Pramen:

I�IV � ozna#ení ekonomických sektor!.p"evzato z Hampl, 1998 (s. 80), upravené schéma podle Kor#ák, 1973 a Dostál a Hampl, 1994

Obr. 2: Geografická organizace ekonomických sektor" a orientacekoncentra!ních proces"


2.2 VÝVOJ SOCIOGEOGRAFICKÉ ORGANIZACE: P!ÍKLAD "ESKÉ REPUBLIKY

Dlouhodobý vývoj sociogeografických systém# je podrobn%ji sledován na p"íklad% !eskéhoprostoru. Cíle tohoto sledování jsou dvojího druhu. Za prvé je tento prostor chápán jako modelovéúzemí pro hlub�í empirické ov%"ení, resp. dolo�ení obecných p"edstav formulovaných v p"edchozí!ásti. Za druhé je toto území hodnoceno jako specifický p"ípad sociogeografické organizace, její�p"edchozí dlouhodobý vývoj vytvo"il výchozí stav i pro aktuální transforma!ní procesy. Je z"ejmé,�e klí!ovým problémem celého sledování je tedy rozli�ení relativn% obecných a relativn% specifických,resp. jedine!ných strukturálních znak# a zejména vývojových tendencí. Prvotní otázkou je protoji� samotné zhodnocení vhodnosti !i reprezentativnosti 'eska pro ov%"ování obecných zm%nsociogeografických struktur. P"edpoklad této reprezentativnosti je do zna!né míry ji� zd#vodn%nskute!ností dlouhodobé sounále�itosti 'eska s vysp%lou st"ední a západní Evropou, a to i v hlavníchfázích industriálního období. Dal�í empirické dolo�ení této reprezentativnosti poskytuje mezinárodnísrovnání, které navazuje na charakteristiky dlouhodobého vývoje v !eském prostoru.

P"ed v%cným hodnocením dlouhodobých tendencí je nutné uvést n%kolik metodických poznámek.P"edev�ím se jedná o zd#razn%ní omezené datové základny pro sledování vývoje (podrobné)geografické distribuce spole!enských jev#. Tu lze v pot"ebném !asovém rozsahu a územním detailupostihnout pouze v p"ípad% obyvatelstva od roku prvého moderního s!ítání (1869). P"edchozí vývojlze i v p"ípad% obyvatelstva charakterizovat jen velmi zjednodu�en%. Vzhledem k integrální povazekoncentra!ního procesu v industriálním období jako celku i vzhledem k �iroké podmín%nosti rozmíst%níobyvatelstva (vazby na bydlení a �ivotní prost"edí, na výrobu i spot"ebu, na sít% slu�eb apod.) jev�ak p"edpoklad komplexní vypovídací schopnosti zm%n v distribuci obyvatelstva oprávn%ný.Navíc byla ji� d"íve prokázána v 'esku relativní !asová souhlasnost pr#b%hu geografické koncentraceobyvatelstva a zm%n ekonomické struktury obyvatelstva (nap". Hampl et al., 1996, str. 36) nebozm%n v demografickém chování (Hampl et al., 1990), co� rovn%� potvrzuje reprezentativnost tohotoprocesu a jeho sounále�itost s integrálním vývojovým pohybem alespo$ na konci pre-industriálníhoa v p"evá�né !ásti industriálního stádia.

S vyu�íváním existující datové základny souvisí bezprost"edn% i otázka m%nlivosti a organi!nostiúzemních jednotek, tj. otázka vhodnosti územních statistických jednotek. V�eobecn% platí, �e sejedná o administrativní celky r#zných m%"ítkových "ád#, které jsou vymezeny !asto odli�n% ne�organické sociogeografické regiony. P"itom p"i retrospektivních hodnoceních je nemo�né specifikovatorganické celky v d#sledku absence informací o vztazích ve star�ích obdobích. Obdobn% nelze zachytitreálný vývoj t%chto celk# � zv%t�ování region# rostoucích center a zmen�ování region# upadajícíchst"edisek. Ze v�ech t%chto d#vod# je nejvhodn%j�í vycházet z charakteru sociogeografické regionalizacena konci analyzovaného období a upravovat administrativní celky alespo$ p"ibli�n% v souladus výslednými p"irozenými regiony � p"evá�n% se jedná o spojování m%stských jednotek s jejich�venkovskými� okresy. Dal�ím problémem, a to speciáln% v p"ípad% 'eské republiky je m%nlivostúzemní administrativy v období posledních cca 150 let. To vy�aduje pracné p"epo!ty nebo hodnocenír#zných soustav. Z t%chto d#vod# jsou dále vyu�ívány, resp. p"ebírány výsledky d"ív%j�íchhodnocení a p"íslu�né !asové "ady jsou pouze dopln%ny novými údaji. V p"edchozích studiích bylnavíc pom%rn% podrobn% analyzován vývoj na�eho systému osídlení, tak�e v následujícím textu


je mo�né pozornost koncentrovat jen na hlavní tendence a na generalizující hodnocení (v tomtosmyslu lze odkazovat v prvé "ad% na studie Hampl et al., 1987 a 1996).

Základní charakteristiky vývoje geografické distribuce obyvatelstva v industriálním období podávajítab. 1�7, Zárove$ je zde zjednodu�eným zp#sobem zachycena i poslední !ást pre-industriální (tab. l)a startovací !ást post-industriální (tab. 5�7) vývojové fáze, co� umo�$uje orienta!n% charakterizovat�ir�í historický kontext práv% ve smyslu teorie stádií. Hodnoceny jsou t"i základní � vzájemn% ov�empropojené � procesy, které je oprávn%né ozna!ovat za reprezentativní pro industriální období: vývojúzemní koncentrace obyvatelstva, vývoj velikostní diferenciace obcí (p"edev�ím m%st) a navazujícírozvoj hierarchií center osídlení, v jejich nodálním i nadnodálním vymezení. Rozdílná dynamikaa forma t%chto proces# v jednotlivých vývojových stádiích je i základním kritériem pro rozli�ovánístádií z geografických hledisek.

Tab. 1: Dlouhodobý vývoj územní koncentrace obyvatelstva na území #eské republiky (1790�1970)

Rok Územní koncentrace (H) Zm%na (p"epo!teno na období 20 let)

1790 60,481831 59,01 �0,731846 59,13 0,161869 59,80 0,571890 62,04 2,131910 65,48 3,441930 68,19 2,711950 70,65 2,471970 72,33 1,68

Poznámky: Ukazatel územní koncentrace H udává podíl území v % na n%m� �ila �rozptýlená� polovina obyvatelstva.Území 'eské republiky bylo !len%no podle 24 starých kraj# (do r. 1848), které ov�em nebyly organickýmisociogeografickými celky. Také srovnatelnost údaj# je !áste!n% problematická, nebo& prvé moderní s!ítání bylouskute!n%no a� v roce 1869. Pro generalizované posti�ení pr#b%hu koncentra!ního procesu jsou v�ak tyto agregátnícharakteristiky dostate!n% reprezentativní.Pramen: p"evzato z Hampl et al. (1987)

Tab. 2: Vývoj územní koncentrace obyvatelstva (H) v letech 1869�1970

RokÚrove$ H p"i !len%ní podle Zm%na H za 20 let podle

kraj# okres# kraj# okres#

1869 58,9 63,71890 60,5 66,9 1,5 3,01910 63,1 72,0 2,6 5,11930 64,5 75,1 1,4 3,11950 67,0 78,9 2,5 3,81970 68,1 81,3 1,1 2,4

Poznámky: Byly sledovány administrativní kraje a okresy z let 1949�1960. M%stské okresy byly spojenys venkovskými a Praha s Pra�ským krajem. Celkem bylo tedy hodnoceno 13 krajských a 172 okresních jednotek.Ukazatel H � viz poznámky k tab. 1.Pramen: p"evzato z Hampl et al. (1987)


Tab. 3: Vývoj podíl" velikostních kategorií m$st na populaci �ijící na území #eské republiky (1869�1970)

Kategorie (po!et obyvatel)Podíl na celkové populaci (%) v roce

1869 1890 1910 1930 1950 1970

A � Konstantní soubory500 000+ 3,3 4,8 6,4 8,4 11,2 11,0200 000�499 999 1,7 2,5 3,8 4,5 5,5 6,2050 000�199 999 3,0 4,3 6,0 6,8 7,8 10,5020 000�49 999 3,4 4,4 5,5 6,0 6,4 7,7010 000�19 999 4,9 5,5 6,1 6,4 7,0 8,4Celkem 16,4 21,5 27,8 32,1 38,0 43,7

B � Prom%nlivé soubory500 000+ � � 6,4 8,4 11,2 11,0200 000�499 999 3,3 4,8 2,1 4,5 3,3 6,2050 000�199 999 1,3 3,8 5,1 5,2 6,8 10,5020 000�49 999 2,2 3,8 6,5 6,1 7,2 7,7010 000�19 999 4,1 5,8 7,2 8,4 7,6 8,4Celkem 11,0 18,2 27,2 32,7 36,1 43,7Po!et m%st 32 54 83 98 80 102

Poznámky: Byla hodnocena m%sta v administrativním vymezení k 1.1.1972. Jejich za"azení do kategorií bylov p"ípad% konstantních soubor# podle velikosti v roce 1970, v p"ípad% prom%nlivých soubor# podle velikostiv p"íslu�ném roce.Pramen: p"evzato z Hampl et al. (1987)

Tab. 4: Vývoj velikostní diferenciace st%edo!eských obcí v letech 1869�1970

Velikostní kategorie(po!et obyvatel)

Po!et obcí v roce Zm%na po!tu obcí k roku 1970

1869 1970 v kategorii kumulativn%

1 000 000+ 0 1 1 10 500 000�999 999 0 0 0 10 100 000�499 999 1 0 �1 000 50 000�99 999 0 1 1 100 20 000�49 999 0 3 3 400 10 000�19 999 4 12 8 12000 5 000�9 999 5 15 10 22000 2 000�4 999 62 54 �8 14000 1 000�1 999 169 141 �28 �14000 0 500�999 428 306 �122 �136000 0 400�499 148 134 �14 �150000 0 300�399 219 169 �50 �200000 0 200�299 207 223 16 �184000 0 100�199 83 224 141 �43000000 0 �99 5 48 43 0

Poznámky: Celkem bylo hodnoceno 1 330 obcí St"edo!eského kraje + Praha. Vymezení obcí je k 1.1.1972.St"edo!eská oblast byla vybrána pro tento druh hodnocení vzhledem k minimálnímu vlivu zm%n po 2. sv%tové válcena vývoj osídlení v tomto prostoru.Pramen: Retrospektivní lexikon obcí 'SSR 1850�1970, FSÚ, Praha, 1978


Tab. 5: Vývoj územní koncentrace obyvatelstva (H) v letech 1869�2001

RokÚrove$ H p"i !len%ní podle Zm%na H za 20 let podle

kraj# okres# kraj# okres#

1869 58,0 62,21890 59,8 64,7 1,7 2,41910 61,9 68,8 2,1 4,11930 63,5 71,7 1,6 2,91950 65,1 74,7 1,6 3,01970 66,1 76,6 1,0 1,91991 66,0 77,3 �0,1 0,72001 65,9 77,0 �0,2 �0,6

Poznámky: Byly hodnoceny sou!asné kraje (13 jednotek, nebo& Praha byla spojena se St"edo!eským krajem)a okresy ve vymezení k roku 1991 � velkom%sta byla slou!ena s venkovskými okresy (s výjimkou okresu Plze$-jih)a Ostrava s okresy Frýdek-Místek a Karviná � celkem 70 jednotek.Prameny: Hampl et al. (1999) a výsledky cenzu v roce 2001, 'SÚ, Praha

Tab. 6: Vývoj koncentrace obyvatelstva do m$st a metropolitních areál" v letech 1869�2001

RokPodíl na obyvatelstvu 'R (%) Zm%ny podíl# za 20 let

M%sta Metropolitní areály M%sta Metropolitní areály

1869 15,9 29,01890 20,9 32,7 4,8 3,51910 27,1 37,9 6,2 5,21930 31,6 41,8 4,5 3,91950 37,5 44,9 5,9 3,11970 42,0 47,2 4,5 2,31991 46,3 48,1 4,1 0,92001 45,4 47,6 �1,8 �1,0

Poznámky: Byl hodnocen soubor 65 m%st s po!tem obyvatel 20 tisíc a více v roce 1991. M%sta jsou sledovánav administrativním vymezení 1992. Ke stejnému datu se vztahuje i vymezení okres#, které byly pou�ity pro alespo$p"ibli�né vymezení metropolitních areál#: Praha, Brno a Plze$ spolu s p"íslu�nými venkovskými okresy, dále Ostravas Frýdkem-Místkem a Karvinou, Ústí nad Labem s Chomutovem, Mostem a Teplicemi, Liberec s Jabloncem nadNisou, Karlovy Vary se Sokolovem. Samostatn% byly hodnoceny okresy 5 m%st � 'eské Bud%jovice, Hradec Králové,Pardubice, Olomouc a Zlín.Prameny: Statistický lexikon obcí 'eské republiky 1992, SEVT, Praha, 1994; Retrospektivní lexikon obcí 'SSR1850�1970, FSÚ, Praha, 1978; Publikace 'SÚ, Praha z cenzu 2001

Z porovnání údaj# úrovn% územní koncentrace obyvatelstva a z orientace a dynamiky zm%n tétoúrovn% v zachyceném období 1790�2001 (tab. l a 5) jednozna!n% vyplývá spojitost procesu územníkoncentrace s industriálním stádiem vývoje spole!nosti. Generalizované vyjád"ení celého procesuje mo�né S-k"ivkou s tím, �e na konci p"edchozího pre-industriálního (zhruba do poloviny 19.století) i na po!átku post-industriálního (zhruba od 80. let minulého století, by& je�t% poznamenanéhosocialistickými deformacemi) stádia byly zm%ny nevýrazné a prom%nliv% orientované. To v�eodpovídá d"íve charakterizované posloupnosti: relativn% statická�extenzivn% dynamická� intenzivn%dynamická vývojová povaha geografické organizace spole!nosti. Pro nastupující post-industriálníobdobí je ov�em nutno dodat, �e relativní stabilizace úrovn% územní koncentrace �bydlení�neznamená zpomalení dynamiky rozvoje, nýbr� pouze kvalitativní prom%nu forem tohoto rozvoje


� transformace koncentrace jev# na koncentraci vztah#, funk!ní diferenciace koncentra!ního procesuatd. Zárove$ tato stabilizace dokazuje v zásad% nevratný charakter koncentra!ního procesu, a nikolivtedy významn%j�í sní�ení dosa�ené vysoké úrovn% územní nerovnom%rnosti v rozmíst%ní obyvatelstvajak p"edpokládají zastánci tzv. kontraurbanizace.

Jestli�e neoby!ejná dynamika koncentra!ního procesu je základním geografickým rysem industriálnífáze a zárove$ jevovým rozli�ením oproti stádiu pre-industriálnímu i post-industriálnímu, pakpodrobn%j�í strukturaci koncentra!ního procesu je mo�né stanovit jen v rámci industriálního stádiasamotného. Z hlediska pr#b%hu koncentrace lze i v tomto p"ípad% aplikovat idealizující modelS-k"ivky � analogicky je idealizován S-pr#b%h nap". i u samotné industrializace � Feldman a Moor(1962). Obecn% charakterizovaný vývoj územní koncentrace obyvatelstva byl v podstat% potvrzeni v p"ípad% !eského prostoru, by& se sekundárn% významnou modifikací (deformací) spojenous totalitním obdobím. Tou bylo zpomalené ukon!ování koncentrace, a to zvlá�t% na nejni��í m%"ítkovéúrovni � tém%" plynulé zvy�ování podílu m%stského obyvatelstva a� do roku 1980 díky preferovánír#stu men�ích, zejména okresních, m%st. Nejvy��í dynamiky koncentrace bylo p"itom dosa�enoji� v 90. letech 19. století. K relativn% krátkodobým zvlá�tnostem u hodnoceného procesu na území'eska, které nejsou p"i dvacetileté etapizaci dosti z"ejmé (viz tab. 2 a 5), pat"í kone!n% pom%rn%nevýznamné �tlumící� vlivy obou sv%tových válek na jedné stran% a naopak �zesilující� koncentra!níefekt povále!ného odsunu obyvatelstva n%mecké národnosti a následného dosidlování pohrani!ína stran% druhé. P"í!iny tohoto efektu byly dvojího druhu: jednak skokovité zvý�ení podíluvnitrozemských koncentrací obyvatelstva (p"edev�ím Prahy) v d#sledku výrazného absolutníhopoklesu obyvatelstva 'eska (rozdíl mezi cenzy 1930 a 1950 byl skoro dva milióny) a jednakselektivní orientace procesu dosídlování pohrani!í (preference m%st a pánevních oblastí).

Charakteristiky vývoje koncentrace obyvatelstva v tab. 1�6 se vztahují k r#zným typ#m, a protoi k r#zným m%"ítkovým úrovním !len%ní 'eska. Z porovnání zm%n na t%chto úrovních lze pakvyvozovat dal�í d#le�ité pravidelnosti. Na jedné stran% je mo�no zd#raz$ovat obecnou souhlasnostorientace a do zna!né míry i pr#b%hu celého koncentra!ního procesu � s výjimkou omezen%významného a d"íve zmín%ného prodlou�ení dynamické koncentrace v úrovni obcí, resp. m%st. Nastran% druhé je v�ak i z"etelná závislost diferenciace v úrovních nerovnom%rností a v dynamicejejich zm%n na m%"ítkovém "ádu: platí, �e v souvislosti se sni�ováním m%"ítkového "ádu se v rámcinárodních systém# zvy�uje jak úrove$ dosa�ené nerovnom%rnosti, tak i dynamika koncentra!níhoprocesu (podrobn%ji viz nap". Hampl et al., 1987, Hampl, 1998).

K charakteristikám koncentra!ního procesu je kone!n% vhodné p"ipojit je�t% poznámku o !asovýchrozdílech, resp. posunech v jeho pr#b%hu z hlediska regionálních soustav i jednotlivých region#.V tomto p"ípad% se ov�em jedná o pravidelnosti odpovídající difúzním proces#m, a tedy o �í"ení�nového� z vysp%lých jednotek do jednotek mén% a� více opo�d%ných. Z"etelné je to v prvé "ad%v rámci soustav region# tého� m%"ítkového "ádu � viz nap". diferencovaný pr#b%h územníkoncentrace obyvatelstva v rámci jednotlivých kraj# 'eskoslovenska (kraje a okresy z let1949�1960) vyhodnocený za období 1869�1970 (Hampl, 1994). Ur!ité !asové posuny tohoto typubyly v�ak zji�t%ny i z pohledu "ádovostn% m%"ítkového (Hampl et al., 1987 � viz tab. 6 a navazujícítext): ur!itý !asový p"edstih koncentra!ního procesu na mikroregionální úrovni proti úrovni kraj#a zejména proti celému 'esku. Hodnocení se týkalo op%t vývoje v letech 1869�1970 na území


'eska a !len%ní podle kraj# a okres# z let 1949�1960, p"i!em� zm%ny na r#zných m%"ítkovýchúrovních byly relativizovány, tj. zm%ny v rámci 'eska byly hodnoceny podle kraj#, zm%ny v rámcikraj# podle okres# atd. Rovn%� byla konstatována m%"ítková omezenost platnosti popisovanýchpravidelností, a to do úrovn% elementárního � vztahov% (dojí�(kov%) relativn% uzav"eného �sociogeografického regionu. Jak ji� bylo konstatováno p"i hodnocení m%"ítkové diferenciace v dynamice koncentra!níchproces# nejvýrazn%j�í prohlubování nerovnom%rností bylo na lokální úrovni v rámci elementárníchmikroregion#. Byl to samoz"ejm% v prvé "ad% r#st m%st, který vedl k prohlubování i regionálníchrozdíl#, nebo& i v rámci souboru m%st byla r#stová dynamika odli�ná a v�eobecn% docházelok výraznému prohlubování jejich velikostní diferenciace. Dokládají to údaje v tab. 3: jestli�e v letech1869�1970 vzrostl podíl m%st s 10 tisíci a více obyvateli na populaci 'eska 2,7krát, pak u m%sts 50 tisíci a více obyvateli to bylo 3,5krát, zatímco u ostatních zachycených m%st pouze 1,9krát.Soub%�n% docházelo k roz�i"ování souboru t%chto m%st � viz druhá !ást tab. 3, kde jsou sledoványprom%nlivé soubory � po!et obcí, které dosáhly p"i srovnávaném vymezení (k 1.1.1972) 10 tisícobyvatel v roce 1869 byl pouze 32, kde�to v roce 1970 ji� 102 (v letech 1930�1950 po!et t%chtom%st ov�em poklesl v souvislosti s výrazným úbytkem celé populace). Celý proces prohlubovánívelikostní diferenciace byl v�ak orientován nejen ve sm%ru �nahoru� (zvy�ování maxim), ale i vesm%ru �dol#� � vylid$ování malých sídel jak to dokládá na p"íklad% st"edních 'ech tab. 4. V letech1869�1970 se zde zvý�il po!et obcí s 5 tisíci a více obyvateli z 10 na 32 a obcí s mén% 300obyvateli z 295 na 495. Naopak v%t�ích venkovských i malých m%stských obcí ubylo (z 1 026 na804). Zvy�ovaly se tedy extrémy jak v p"ípad% maxim, tak v p"ípad% minim.

V porovnání s r#stem m%st byl r#st sou!asných � by& jen p"ibli�n% vymezených � metropolitníchareál# pomalej�í � viz tab. 6. To odpovídá nejen d"íve zd#razn%né odli�nosti intenzity koncentracena r#zných m%"ítkových "ádech, ale i !asovému opo�d%ní metropolizace za klasickou urbanizací.V pozdních fázích industrializace a v po!áte!ních fázích post-industriálního vývoje dochází tudí�k m%"ítkovému posunu koncentra!ních proces# na �metropolitní úrove$� a k územnímu roz�i"ováníhlavních center (nadnodální jádra). Tento posun v�ak v p"ípad% 'eska nastal jen omezen% (p"edev�ímv mezivále!ném období) v d#sledku socialistické politiky podporující rozvoj men�ích m%sta regionální nivelizaci. Teprve v letech 1991�2001 dochází alespo$ k ur!itému rozvoji suburbanizacea k nastartování �p"irozených� metropoliza!ních tendencí. I tak byl ov�em pokles populacev nejv%t�ích m%stech absolutn% vy��í ne� r#st populace v jejích metropolitních zázemích, tak�edo�lo k nepatrnému sní�ení podílu metropolitních areál# na populaci státu (sní�ení podílusamotných m%st, a to i m%st lokalizovaných mimo metropolitní areály, bylo v�ak výrazn%j�í).

Pro celé industriální období je tedy charakteristická nejen v�eobecná koncentra!ní orientace vývojegeografické distribuce obyvatelstva a ekonomiky, ale i hierarchicky uspo"ádaná diferenciacekoncentra!ních proces#. Dostate!n% to ilustrují údaje v tab. 7 pro hlavní centra osídlení v jejichnodálním i nadnodálním vymezení. K t%mto charakteristikám je nutné p"ipojit n%kolik dal�íchpoznámek. Za prvé se jedná o zprost"edkovanou formu hierarchie, tj. pouze o velikostní diferenciacicenter osídlení. Té ov�em odpovídá i ú�eji chápaná hierarchie ve smyslu uspo"ádání pod"ízenostítypu mikroregionální�mezoregionální�makroregionální st"edisko. Za druhé je t"eba zd#raznit, �ev p"ípad% nodálních st"edisek bylo sledováno pouze 34 jednotek, a tedy pouze vrchní a st"ední patra


hierarchie. Výrazné zvy�ování podílu t%chto 34 jednotek na celém systému v�ak charakterizujeprohlubování/rozvíjení hierarchizace celého sídelního systému. V p"ípad% metropolitních areál#je pak nár#st jejich podílu na národním systému hlavním indikátorem hierarchiza!ního procesui v regionální úrovni. Jejich omezená !etnost � práv% jen 12 jednotek skute!n% metropolitního typu� v rámci �malého� 'eska vylu!uje ov�em formování mnohaúrov$ové hierarchie. Kone!n% za t"etíje nutné poznamenat, �e centra jsou sledována ve vymezení ke konci období, resp. k roku 1991,tak�e nemohl být zachycen vliv prostorového roz�i"ování m%st a zejména metropolitních areál#(celkový koncentra!ní efekt byl tudí� !áste!n% potla!en).

Tab. 7: Vývoj velikostní hierarchie center osídlení v letech 1869�2001

Kategorie(po"adí ve velikostní "ad%)

Relativizované popula!ní velikosti kategorií (1. jednotka = 100)

1869 1890 1910 1930 1950 1970 1991 2001

A � m%sta1. 100 100 100 100 100 100 100 1002.�4. 73 69 77 67 61 70 73 735.�12. 72 72 73 59 47 58 63 6513.�34. 120 107 99 80 64 81 91 92Podíl na 'R (%)

13,0 17,6 23,1 27,3 32,3 35,9 38,6 37,71.�34.

B � metropolitní areály1. 100 100 100 100 100 100 100 1002.�4. 189 169 171 142 114 132 135 1355.�12. 294 242 206 158 113 120 122 125Podíl na 'R (%)

29,0 32,7 37,9 41,8 44,9 47,2 48,1 47,61.�12.

Poznámky: Velikostní kategorie jsou vymezeny tak, aby byly podle p"edpoklad# �pravidla velikostního po"adí�zhruba rovnocenné. U metropolitních areál# jsou vzhledem k jejich omezené !etnosti hodnoceny pouze t"i kategorie.Ostatní vysv%tlení viz poznámky u tab. 6.Prameny: viz tab. 6

P"i respektování vý�e uvedených skute!ností je oprávn%né konstatovat neoby!ejnou dynamikuhierarchiza!ního procesu a p"ednostní r#st/rozvoj nejv%t�ích center. P"itom nemohl být zachycenje�t% pronikav%j�í proces prohlubování ú�eji chápané hierarchizace regionálních st"edisek, kterýby zohled$oval kritérium autonomní st"ediskové p#sobnosti m%st. P"esto�e nebyla � a v "ad%ohled# ani nemohla být � zpracována sociogeografická regionalizace 'eska pro dobu kolempoloviny 19. století je mo�né z "ady parciálních hodnocení (viz nap". Hampl, 1972, Hampl et al.,1987, 1996) usuzovat na výrazn% selektivní orientaci ve vývoji soustavy autonomních regionálníchst"edisek. V d#sledku propojování systému osídlení (rozvoj dopravních soustav) a r#stu prostorovémobility obyvatelstva, zpráv a informací docházelo k postupnému výb%ru rozvojových/st"ediskovýchmíst a k ztrátám st"ediskové p#sobnosti mnoha m%st v d#sledku jejich nep"íznivé polohya ekonomické stagnace. Zjednodu�en% to znamená, �e na konci industriálního období byla k dosa�eníautonomní regionální p#sobnosti m%st nezbytná v%t�í popula!ní i ekonomická �velikost� ne�v období po!áte!ním. Soubor autonomních regionálních st"edisek se tedy v pr#b%hu moderniza!níhostádia zu�oval. Vedle prohlubování velikostní diferenciace m%st a formování "ádov% vy��í hierarchie


metropolitních areál# docházelo i k umoc$ování hierarchizace regionálních st"edisek. Celkov%je proto mo�no rozli�ovat t"i základní tendence v rozvíjení hierarchie st"edisek (viz obr. 3) a dálei tendenci !tvrtou týkající se nár#stu po!tu nejmen�ích jednotek (viz tab. 4):(i) Roz�i"ování souboru m%st, p"i sou!asném, a to "ádov% významn%j�ím, zvy�ování jejich

velikostní diferenciace (obr. 3a).(ii) Zu�ování souboru �pravých� regionálních st"edisek p"i jejich pronikavém významovém

rozr#z$ování (obr. 3b).(iii) Formování hierarchie omezeného po!tu nadnodálních center (metropolitních areál#), které

vede k vytvá"ení dvojí � "ádov% odli�né � hierarchie center (obr. 3c).(iv) Prohlubování hierarchické diferenciace na nejni��ích úrovních prost"ednictvím vylid$ování

malých sídel vedoucím k zvy�ování !etnosti nejslab�ích jednotek.

Obecné pravidelnosti vývoje hierarchických organizací formulované v p"edchozích bodech jevhodné doplnit n%kterými charakteristikami specifikujícími vývoj hierarchie sídelního a regionálníhosystému na území 'eska. Z vývojového pohledu se jedná v prvé "ad% o prom%ny v dominanci prvéjednotky, tj. hlavního m%sta. D#sledky povále!né národnostní vým%ny obyvatelstva v pohrani!ím%ly zásadní vliv na skokovité zvý�ení dominance Prahy (i jejího metropolitního areálu), kde�tosocialistickým plánováním podmín%ný útlum rozvoje Prahy a jejího zázemí m%l efekty opa!né.Z hlediska vývoje dominance prvého centra � v nodálním i v nadnodálním vymezení � bylo tudí�dosa�eno nejpronikav%j�í �kvantitativní� hierarchizace v roce 1950. Druhým specifikem vývojev 'esku byla a nadále je relativn% slab�í dominance pra�ského metropolitního areálu v porovnánís dominancí Prahy jako nódu. To odpovídá v prvé "ad% významu koncentrace obyvatelstvaa ekonomiky v pánevních prostorách, které v industriálním i v �socialistickém� období vykazovalyneoby!ejnou rozvojovou dynamiku.

K vývojovému hodnocení je vhodné p"ipojit je�t% jednu zajímavou poznámku, která se týkáprom%nlivosti souboru nejv%t�ích m%st, resp. st"edisek nodálního typu. Údaje v tab. 7 o zm%náchvelikostní hierarchizace v rámci souboru 34 nejv%t�ích m%st se pochopiteln% vztahovaly k prom%nlivýmsoubor#m m%st: byla hodnocena nejv%t�í m%sta v p"íslu�ném roce. Prom%ny ve slo�ení souboru34 nejv%t�ích m%st proto charakterizují i prom%nlivost nebo naopak inercii v selektivní orientacihierarchiza!ního procesu. V�eobecn% platí, �e stupe$ této inercie byl relativn% vysoký: 20 m%st bylozastoupeno ve v�ech vybraných souborech v období 1869�2001. To do jisté míry dokládá plynulounávaznost na po!áte!ní situaci p"i nástupu industriální vývojové fáze � je ov�em nezbytné konstatovatdeformující vliv jednak vymezení m%st ke konci r#stového období, jednak posunutí po!átku sledovánía� k roku 1869, kdy prvotní prom%ny ve významu m%st byly ji� !áste!n% realizovány. Zajímav%j�íje v�ak rozdílný !asový pr#b%h t%chto prom%n: v prvé polovin% podchyceného období (1869�1930)byla prom%na souboru nejv%t�ích m%st výrazn%j�í (vým%na 9 m%st) ne� v polovin% druhé (1930�1991,a rovn%� 1930�2001), kdy do�lo pouze k vým%n% 5 m%st. P"itom v období 1869�1930 nedo�lok �ádným zásadním národnostním nebo ekonomickým zm%nám � vliv 1. sv%tové války a vznikusamostatného 'eskoslovenska m%l z pohledu vývoje systému osídlení jen vedlej�í význam. Naprotitomu v období 1930�1991, resp. 2001 do�lo k principiálním sociálním, ekonomickým, politickýma národnostním zm%nám � 2. sv%tová válka, povále!ná národnostní vým%na obyvatelstva, nástuptotalitního spole!enského systému, vým%na tr�ní ekonomiky za centráln% plánované hospodá"ství atd.


#etnost

velik

ost,

význ

amno

st

nodální st ediska integrovaná"do metropolitních areál!

metropolitní areály

nodální st ediska lokalizovaná "mimo metropolitní areály

#etnost

velik

ost,

význ

amno

st

výchozí stav

kone ný stav#St ediska jsou ur ena existencí" #autonomního regionu, resp. dostate n velkého zázemí# $

#etnost

velik

ost,

význ

amno

st

výchozí stav

kone ný stav#M sta jsou ur ena nap . ur itou $ # " #minimální popula ní velikostí#

c) Velikostn -významová diferenciace nodálních a nadnodálních (metropolitní areály) center!

b) Významová diferenciace regionálních st edisek (podle popula ní velikosti p íslu�ných region )" # " $

a) Velikostní diferenciace m st!

Obr. 3: T%i formy zm$n hierarchie st%edisek v industriálním období


To v�e dokazuje relativní autonomii hierarchiza!ního a koncentra!ního procesu (vývoje vn%j�íorganizace spole!nosti) ve vztahu k vývoji vnit"ní � politické, ekonomické a sociální � organizacispole!nosti. Vysv%tlení t%chto skute!ností musí ov�em vycházet z diferencovaných mo�nostíprom%nlivosti hierarchických uspo"ádání: vysoká prom%nlivost v po!áte!ních fázích formováníhierarchie odpovídá pom%rn% malé velikostní diferenciaci jednotek zatímco po vytvo"ení výrazn%velikostn% rozr#zn%né soustavy jsou p"esuny v po"adí jednotek velmi obtí�né a mohou býtrealizovány pouze p"i velkých rozdílech v jejich v r#stové dynamice.

Dosavadní hodnocení vývoje koncentrace a hierarchizace v rámci !eského prostoru a navazujícírozli�ení obecných a specifických tendencí je nezbytné ov%"it prost"ednictvím mezinárodníchsrovnání. Hlavní pozornost je oprávn%né v%novat celkovému vývoji územní koncentrace obyvatelstva:potvrzení v�eobecné orientace procesu a jeho �pr#b%hu� generalizovan% vyjád"enému S-k"ivkou.V p"ípad% souhlasnosti t%chto charakteristik u r#zných zemí i u 'eské republiky, lze pak souborp"edchozích hodnocení pokládat za dostate!n% obecný a zárove$ ozna!ovat !eský prostor za vhodné,resp. reprezentativní modelové území pro studium dlouhodobých sociogeografických proces#v industriálním období. Pro zmín%né mezinárodní srovnání byly vybrány !ty"i státy (dal�í státy bylyhodnoceny v jiných pracech, by& nikoliv v tak dlouhých obdobích � Hampl, 1977, Hampl et al.,1987), které mají dlouhodob% relativn% stabilní administrativní !len%ní (s výjimkou Korejskérepubliky, kde ov�em celý sledovaný proces prob%hl a� po vále!ných událostech). Dále bylo p"ivýb%ru zemí zohledn%no hledisko odli�né vývojové zralosti a odpovídající !asové diferenciacev nástupu a pr#b%hu koncentra!ního procesu. D#vodem je jednak mo�nost ov%"ení platnosti obecnýchpravidelností u rozdíln% vysp%lých systém# a jednak posti�ení !asových posun# v realizacikoncentrace, co� do jisté míry m#�e navozovat p"edstavy o pravidelnosti v �í"ení industrializace,urbanizace atd., a tedy o spojitosti koncentra!ních a difúzních proces#.

Základní charakteristiky !ty" vybraných zemí jsou uvedeny v tab. 8. Délky sledovaných obdobíjsou ov�em nestejné, nebo& !asové ur!ení bylo odvozováno od reálného pr#b%hu koncentra!níchproces#. Podstatný je proto pr#b%h celého procesu, který v podstat% u v�ech t%chto zemí bylv souladu s vývojem v 'R, a který tedy zhruba opisoval S-k"ivku. U v�ech zemí bylo z"etelnéi ukon!ování procesu � zpomalení zm%n a ztráta jejich jednosm%rné orientace odpovídající nástupupost-industriálních vývojových tendencí, kdy p"em%ny v rozmíst%ní samotného obyvatelstvaztrácejí na významu. Nedostate!n% byl ov�em podchycen konec pre-industriálního období(s výjimkou �pan%lska a d"íve hodnoceného 'eska), nicmén% z charakteru pr#b%hu celého procesulze p"edpokládat souhlasnost vývoje u v�ech zemí i v po!áte!ních, resp. p"edstartovacích fázích.Pokud jde o !asové posuny v koncentra!ních procesech je oprávn%né op%tovn% hovo"it o difúzimoderniza!ních (a tedy i koncentra!ních) proces#, by& v tomto p"ípad% na m%"ítkov% vy��í �nadnárodní � úrovni. Z vývojového pohledu je tak mo�no rozli�ovat t"i typy hodnocených zemí:staré rozvinuté industriální zem% (Francie a obdobn% i 'esko: základní zm%ny byly realizoványv letech 1850�1960) � relativn% mladé rozvinuté industriální zem% (Japonsko a �pan%lsko �k realizaci hlavních zm%n do�lo zhruba od 1. sv%tové války do 70. let minulého století) � �nové�industriální zem%, které zde reprezentuje Korejská republika (hlavní proces prob%hl v nejkrat�ídob% � 1960 a� 1990, ale dosáhl nejvy��í intenzity). V p"ípad% Francie a zejména Japonska je nutnézd#raznit i výrazné deformace procesu v d#sledku 2. sv%tové války na jedné stran% a následnépovále!né zesílení procesu na stran% druhé.


Tab. 8: Vývoj územní koncentrace obyvatelstva ve vybraných zemích

RokÚzemní koncentrace obyvatelstva (H)

RokÚzemní koncentrace obyvatelstva (H)

úrove$ zm%na za 10 let úrove$ zm%na za 10 let

Francie �pan%lsko1851 65,3 1877 73,21876 68,1 1,1 1925 75,0 0,41906 73,0 1,6 1950 78,7 1,51921 75,6 1,7 1960 81,3 2,61936 79,3 2,5 1970 85,7 4,41946 78,2 �1,1 1981 87,5 1,61954 80,3 2,6 1991 88,5 1,01962 81,3 1,21968 81,8 0,81975 82,5 1,01990 82,2 �0,22001 82,5 0,3

Japonsko Korejská republika 1920 77,6 1952 64,31930 79,4 1,8 1960 64,1 �0,21940 82,4 3,0 1966 65,9 3,01950 78,9 �3,5 1970 70,1 10,51960 82,9 4,0 1975 73,5 6,81970 87,3 4,4 1984 79,7 6,91975 88,5 2,4 1990 84,0 7,21985 88,6 0,1 1995 84,8 1,61993 89,5 1,1 2000 85,4 1,22002 90,0 0,6

Poznámky: Ukazatel H � viz poznámky k tab. 1. Výb%r hodnocených zemí je blí�e zd#vodn%n v textu. Jednotkyvnit"ního !len%ní: departementy u Francie (89 jednotek), provincie u �pan%lska (50), prefektury u Japonska (47)a provincie u Koreje (9). R#zná !etnost vnit"ních jednotek má pochopiteln% vliv na úrove$ H, ale v podstat% nikoliv navývojovou posloupnost zm%n v úrovni H, jejich� zachycení bylo cílem srovnávání. V n%kolika p"ípadech byly vý�euvedené administrativní jednotky upraveny � spojení velkých m%st a jejich zázemí.Prameny: Soubor statistických ro!enek The Statesman�s Year-Book a Calendario Atlante de Agostini, a dáleHampl et al. (1987); Hampl (1977); Levasseur (1889); Witthauer (1958); Population Census of Japan, Vol. I, Bureauof Statistics Office of the Prime Minister, Tokio, 1961; Korea, the Land and People, Kyohaksa, Ltd., Seoul, 2000;Andreé�s Handatlas, Verlag von Velhagen & Klasing, Bielefeld und Leipzig, 1881

2.3 SPECIFIKA A DEFORMACE POVÁLE"NÉHO VÝVOJE

P"esto�e z pohledu dlouhodobého vývoje koncentra!ního procesu a rozvíjení hierarchie st"edisekosídlení odpovídaly pom%ry v !eském prostoru obecným pravidelnostem je nezbytné upozornitna sekundárn% významné modifikace t%chto proces# v pozdních industrializa!ních fázích. N%kteréz t%chto modifikací je p"itom oprávn%né ozna!ovat za deformace a zárove$ za p"ímé d#sledky tzv.socialistického plánování (viz nap". schválená st"edisková soustava sídel) na jedné stran% nebo zazprost"edkované d#sledky celkové povahy strategie prosazované totalitním re�imem (utlumení


regionálních a lokálních aktivit, substituce ekonomických hodnocení politickým rozhodovánímapod.) na stran% druhé. S postupnými zm%nami v reálných pom%rech se ov�em vý�e zmín%né vlivya jejich d#sledky rovn%� m%nily. Z t%chto d#vod# je vhodné !lenit celé povále!né období do t"í,resp. p"i zahrnutí zm%n po roce 1989 do !ty" dal�ích etap a v této posloupnosti pak charakterizovatzm%ny vývojových tendencí regionálního a sídelního uspo"ádání. N%které rozdíly vyplynuly ji�z p"edchozího textu a z tab. 5�7, jejich rámcový vypovídací smysl je ov�em nutné dále rozvád%t a&ji� prost"ednictvím odkazu na d"ív%j�í studie (zejména Hampl et al., 1987, 1999) nebo na následujícítabulky 9�12.

Prvou fázi je nutno spojovat s krátkým, ale výjime!ným obdobím t%sn% po 2. sv%tové válce �orienta!n% do roku 1950, tj. do prvého povále!ného s!ítání. V d#sledku odsunu obyvatelstva n%meckénárodnosti do�lo k zna!nému úbytku populace �ijící na území 'eska p"i!em� dosidlovánípohrani!í nemohlo být vzhledem k potenciálu !eské populace dostate!né. Charakteristická bylav�ak výrazn% selektivní orientace tohoto dosidlování, která zp#sobila dal�í prohloubení jakgeografické nerovnom%rnosti osídlení, tak i st"ediskové hierarchie. Výsledný efekt zm%n v období1930�1950 byl proto dokonce mírn% vy��í ne� v období 1910�1930, a to jak v úrovni regionální(viz tab. 7), tak v úrovni sídelní (zvý�ení podílu m%st � tab. 6, i dominance Prahy � tab. 7).

Na proces dosidlování bezprost"edn% navazovaly p"esuny obyvatelstva do socializmem preferovanýchoblastí t%�kého pr#myslu. Byly to v prvé "ad% ob% nejv%t�í uhelné pánve, které ji� v rámciprvotního dosidlování m%ly zvý�enou atraktivitu. Jejich podpora pokra!ovala i v 50. a 60. letechminulého století � zejména v p"ípad% Ostravska jak dokládají údaje v tab. 9. Navzdory omezovánírozvoje nejv%t�ích a nejvysp%lej�ích center (p"edev�ím samotné Prahy) se úrove$ územní koncentracedíky oblastem t%�kého pr#myslu dále, by& ji� zpomalen%, zvy�ovala i v regionální úrovni. V úrovnisídelní byla vysoká dynamika koncentra!ních proces# v podstat% zachována v d#sledku r#stu siln%podporovaných men�ích a st"edních m%st v periferních územích (�plánovité� sni�ování rozdíl#mezi oblastmi). V 60. letech byla zavád%na i tzv. st"edisková soustava, která se postupn% stalahlavním strategickým nástrojem územního a regionálního plánování. Její d#sledky se projevilyzejména v preferenci men�ích a st"edních m%st, a pozd%ji zejména m%st okresních, a dále vev�eobecn% niveliza!ních p"ístupech k územnímu rozvoji. Zcela byl proto potla!en i metropoliza!nía suburbaniza!ní proces (viz tab. 9). Soub%�n% se zvy�oval i d#raz na r#st obyvatelstva, resp.pracovních zdroj# v rámci p"etrvávajících extenzivních koncepcí ekonomického rozvoje. Filosofiiplánování územního rozvoje zjednodu�en% vyjad"uje tato posloupnost: p"ír#stek obyvatelstvaur!uje objem bytové výstavby a následn% i r#st pracovních p"íle�itostí.

Neefektivní ovliv$ování územní distribuce obyvatelstva a ekonomiky p"isp%lo k celkové ekonomickédepresi a k pozd%j�ímu politickému zlomu v roce 1968. Poslední socialistická � mo�no "íci normaliza!ní� fáze 1969�1989, vymezená �statisticky� cenzy 1970 a 1991 byla charakteristická v�eobecnoustagnací koncentra!ních proces# s jedinou významnou výjimkou, kterou zvlá�t% v 70. letechp"edstavoval p"ednostní rozvoj okresních m%st. Na jedné stran% tedy docházelo k relativn% intenzivnímikrokoncentraci v rámci okres# a na stran% druhé k nivelizaci v regionální (nadokresní) úrovni.Klí!ový význam administrativní funkce pro r#st m%st � a to nejen popula!ní, ale i pracovnía obslu�ný � dokládají údaje v tab. 10 a 11. Zvý�en% to platilo pro okresní m%sta a zejména promalá (a !asto nevhodn% vybraná) okresní m%sta, která v d#sledku nivelizace v rozmis&ování


investic do úrovn% okres# mohla zna!n% ovliv$ovat vlastní r#st na úkor konkurent# (viz tab. 11).V souvislosti s preferencí men�ích m%st na jedné stran% a s celkovým zhor�ováním demografickésituace na stran% druhé byl popula!ní vývoj v zázemí velkých m%st nep"íznivý a !asto zde docházeloi k úbytku obyvatelstva � viz �venkovské� okresy Prahy a Brna (tab. 9). Jestli�e v období 1950�1970byly metropoliza!ní a suburbaniza!ní procesy výrazn% utlumeny pak v období 1970�1991, resp.1970�1989 je oprávn%né hovo"it ji� o kontrametropolizaci. Pouze v díl!ích p"ípadech a u parciálníchproces# se po!aly alespo$ omezen% prosazovat �p"irozené� vývojové tendence: nap". vy��í r#stpracovních p"íle�itostí ne� obyvatelstva ve velkých centrech, r#st pohybu za prací aj. Nicmén%celková míra regionální koncentrace pracovních p"íle�itostí p"evy�ovala obdobnou míru proobyvatelstvo pom%rn% málo, p"i!em� toto p"evý�ení se za celé období 1961�1991 tém%" nezm%nilo.Naopak s nástupem nové vývojové trajektorie geografické organizace po r. 1989 dochází k r#stuzmín%ného p"evý�ení (viz tab. 12).

Tab. 9: R"st obyvatelstva metropolitních areál" nejv$t�ích m$st a pánevních oblastí

JednotkyIndex r#stu obyvatelstva v období

1921�1930 1950�1970 1970�1991 1991�2001

'eská republika 106,6 110,2 105,0 99,3

a) Nejvýznamn%j�í centra a jejichmetropolitní zázemí Praha 130,1 107,9 106,4 96,3Praha�východ + Praha�západ 123,0 105,3 97,7 106,9Celkem 129,0 107,5 105,3 97,6Brno 119,5 115,1 112,8 96,9Brno�venkov 109,5 109,4 98,6 101,4Celkem 115,9 113,2 108,4 98,3

b) Pánevní areályOstravský 111,2 144,0 108,8 98,0Ústecký 108,5 112,9 106,1 99,1

Poznámky: Vymezení metropolitních areál# Prahy, Brna, Ostravy a Ústí nad Labem � viz tab. 6 (podle okres# vevymezení k roku 1992).Prameny: Statistický lexikon obcí 'eské republiky 1992, SEVT, Praha, 1994 a publikace ze s!ítání v roce 2001, 'SÚ,Praha

P"i celkovém hodnocení povále!ného vývoje geografické organizace spole!nosti je mo�nékonstatovat na úrovni agregátního a p"evá�n% �kvantitativního� sledování zásadní soulad s obecnýmidlouhodobými tendencemi. To je ov�em nezbytné vysv%tlovat silnou inercií geografických struktura p"edchozím formováním základní geografické organizace, tj. vytvo"ením rozvinuté hierarchiest"edisek a do zna!né míry i region# ji� p"ed 1. sv%tovou válkou. Tato hierarchie byla v podstat%reprodukována i p"i výjime!ných národnostních vým%nách populace v prvých letech po 2. sv%tovéválce a do zna!né míry i v celém socialistickém období. Za hlavní deformující vliv tohoto obdobílze proto ozna!ovat relativní vývojovou stagnaci geografické organizace a nikoliv její p"em%nu.V�eobecn% tedy docházelo k neefektivnímu prota�ení (p"eta�ení) extenzívních forem vývojea k prohlubování navazujících problém# ekologických a vnitrospole!enských (faktická likvidaceúzemní samosprávy). Naopak progresívní formy vývoje byly utlumeny (metropolizace a suburbanizace)


nebo nebyly nastartovány � prohlubování, resp. rozvíjení funk!ní/kvalitativní hierarchizace centera s tím související vztahové organizace. Charakteristické bylo vztahové (dojí�(kové a !áste!n%i migra!ní) uzavírání okres#, tj. pom%rn% malých a !asto neorganických územních celk# a omezeníselektivních koncentra!ních proces# jen do rámc# t%chto jednotek p"i sou!asném preferovánínivelizace v nadokresní úrovni. Prodlu�ování extenzivních forem vývoje bylo pochopiteln% spojenos nevhodným ovliv$ováním distribuce obyvatelstva i ekonomiky, s preferencí oblastí t%�kéhopr#myslu, s industrializací �za ka�dou cenu� periferních prostor# atd. Na druhé stran% kvalitativn%nejvysp%lej�í centra a regiony byly do ur!ité míry nejen r#stov% tlumeny, ale byly i posti�enynedostate!nou údr�bou bytového i nebytového fondu, technické i sociální infrastruktury apod. To v�evy�aduje a bude vy�adovat zásadní obrat ve vývoji po zm%n% spole!enských podmínek v roce 1989.T%mto otázkám jsou ov�em v%novány následující !ásti studie, tak�e na tomto míst% posta!ujezd#raznit pouze dva typy proces# s novou vývojovou orientací. Na prvém míst% p#jde o nástupa posilování rozvojových forem post-industriálního typu, které musí být reakcí nejen na socialistickép"eta�ení extenzivní (industriální) fáze, ale p"edev�ím na zpo�d%ní geografické organizace !eskéhoprostoru za vysp%lou Evropou. Na druhém míst% p#jde o prosazování �nápravných� vývojovýchtendencí, které by m%ly odstranit disproporce mezi (v socializmu) dosa�eným a �ádoucímrozmíst%ním kapitálu a pracovních zdroj#. P"esn%j�í odli�ení obou typ# tendencí je ov�em obtí�né,jisté je v�ak jejich kombinované uplatn%ní. V tomto smyslu je oprávn%né hovo"it i o propojenosti�obecné� post-industriální a �specifické� post-totalitní transformace regionálního a sídelníhosystému a samoz"ejm% i celé spole!nosti v 'eské republice.

Tab. 10: Vývoj obyvatelstva v obcích podle administrativních kategorií v letech 1970�1991

Kategorie obcí Po!et obcíIndex popula!ního vývoje v letech

1970�1980 1980�1991 1970�1991

Hlavní m%sto 1 103,6 102,5 106,4Krajská m%sta 6 110,3 103,8 114,5Okresní m%sta 64 115,8 106,0 122,7z toho:

velká 18 111,8 103,2 115,4st"ední 24 118,9 109,0 129,6malá 22 124,2 109,5 136,0

Ostatní m%sta s po!tem obyvatel10 tisíc a více v roce 1991 66 113,7 104,5 118,9Ostatní obce 4 169 98,3 94,9 93,2'eská republika 4 306 104,9 100,1 105,0

Poznámky: Okresní m%sta byla !len%na podle po!tu obyvatelstva v roce 1961 na velká (30 000 a více), st"ední(15 000�29 999) a malá (14 999 a mén%). Rok 1961 byl zvolen s ohledem na zavedení nového územního !len%nív roce 1960.Pramen: p"evzato z Dostál a Hampl (1993)


Tab. 11: Rozdíly v r"stu malých okresních m$st a jejich konkurent"

M%stoIndex r#stu obyvatelstva Index r#stu pracovních p"íle�itostí

1880�1961 1961�1991 1970�1980

Okresní (A) 141 153 118Konkurující (B) 132 124 110Pom%r A : B 1,07 1,23 1,07

Poznámky: Bylo hodnoceno 19 okresních m%st (od roku 1960) s po!tem obyvatel pod 20 tisíc v roce 1961 a zárove$19 vnitrookresních konkurujících st"edisek, která ztratila v roce 1960 funkci okresního m%sta a zárove$ m%la v roce1961 alespo$ 10 tisíc obyvatel.Pramen: p"evzato s úpravami z Dostál a Hampl (1993)

Tab. 12: Vývoj územní koncentrace (H) obyvatelstva a pracovních p%íle�itostí v #R (1961�2001)Rok Obyvatelstvo Pracovní p"íle�itosti Rozdíl

1961 75,15 77,18 2,031970 76,09 78,29 2,201980 76,46 79,01 2,551991 76,89 78,96 2,071991* 76,94 78,94 2,002001* 76,67 79,34 2,67

Poznámky: 'R byla !len%na do 66 jednotek � upravených okres#. M%stské okresy byly spojeny s venkovskými, Ostravas Frýdkem-Místkem a Karvinou, Ústí nad Labem s Teplicemi, Most s Chomutovem a Liberec s Jabloncem nad Nisou.Do roku 1991 byly sledovány okresy ve vymezení k roku 1992. * Zm%ny v letech 1991�2001 byly hodnoceny podle okres# k roku 2001 a po!ty pracovních p"íle�itostí zde bylyup"esn%ny vylou!ením nezam%stnaných z po!tu ekonomicky aktivních. Pokles hodnoty H u pracovních p"íle�itostív letech 1980�1991 byl pravd%podobn% d#sledkem zp"esn%ní lokalizace pracovních p"íle�itostí.Prameny: Hampl et al. (1996) a publikace ze s!ítání v roce 2001, 'SÚ, Praha


KAPITOLA 3

SOU!ASNÉ TENDENCE VÝVOJE REGIONÁLNÍ A SÍDELNÍDIFERENCIACE

Tato kapitola je v!nována hodnocení hlavních zm!n v geografické diferenciaci spole"enských jev#a proces# v sou"asné transforma"ní fázi vývoje "eského prostoru. T!�i�t! analýz se vztahuje k období1991� 2001, tj. k období mezi dv!ma posledními s"ítáními obyvatelstva, jejich� výsledky poskytujínejpodrobn!j�í a v $ad! ohled# i nejzáva�n!j�í informace o realizovaných zm!nách a dosa�enémstavu nejen v p$ípad! distribuce obyvatelstva, ale i pracovních p$íle�itostí, dojí�%ky za prací a do�kol, ekonomické aktivit! a struktu$e obyvatelstva atd. V kombinaci s dal�ími zdroji dat zejménaregionální statistiky &eského statistického ú$adu umo�'ují výsledky cenz# konstrukci agregátníchcharakteristik ekonomiky, resp. ekonomické úrovn! územních jednotek, a tedy i synteticképosti�ení výsledk#/d#sledk# transforma"ního vývoje v pot$ebné územní strukturaci. Vypovídacíschopnost dostupných dat jak z cenz#, tak z pr#b!�ných statistik je ov�em v n!kterých ohledechomezená, tak�e je nutné tyto otázky blí�e diskutovat a pot$ebné údaje eventuáln! dále upravovat.Toté� platí i pro výb!r a srovnatelná vymezení sledovaných územních jednotek a jejich m!$ítkovéhierarchie. Kone"n! samotný výb!r hodnotících ukazatel# a konstrukce ukazatel# syntetickéhotypu vy�adují hlub�í objasn!ní a zd#vodn!ní. Z t!chto d#vod# je první "ást kapitoly (3.1) zam!$enana metodické otázky hodnocení.

Vlastní analýzy vývoje sociogeografické diferenciace se zam!$ují nejprve na charakterizaci zm!nv letech 1991�2001 a na stanovení základních podmi'ujících faktor# tendencí a dosa�ených stav#této diferenciace ("ást 3.2). Ve smyslu obecného vymezení studovaných otázek, které bylo podánoa diskutováno v prvé kapitole se tedy v tomto p$ípad! jedná o �geografii spole"enské transformace�,o hodnocení vlivu geografických podmínek na pr#b!h a výsledné efekty této transformace.Následující tématika se týká charakteru sou"asných koncentra"ních proces# a vývoje hierarchiecenter osídlení s d#razem na jejich kvalitativní prom!ny ("ást 3.3). V rámci t!chto analýz jsounejprve specifikovány rozdílné úrovn! a rozdílná dynamika zm!n územních nerovnom!rností na

42 Kapitola 3: Sou!asné tendence vývoje regionální a sídelní diferenciace

jedné stran! a nerovnom!rností socioekonomických v u��ím slova smyslu na stran! druhé, by(v obou p$ípadech z pohledu jejich regionální strukturace. Zásadn! vy��í nerovnom!rnost distribucesocioekonomických jev# z hlediska územní intenzity jejich výskytu (ekonomický produkt na km2

apod.) ne� z hlediska sociálního (ekonomický produkt na obyvatele apod.) dokládá primární odli�nostsociogeografických a vlastních sociálních organizací. Rozdíly v dynamice (prom!nlivosti) a v orientacizm!n t!chto nerovnom!rností pak charakterizují i vývojové odli�nosti obou organizací. Ty jsou zdeov�em zachyceny jen v "asov! omezené, a proto pouze parciální, fázi. V souvislosti s hodnocenímkoncentra"ních proces# je dále sledována dvojí orientace selektivních tendencí � koncentra"ní(pozitivní) a dekoncentra"ní (negativní) � která se výrazn! uplat'uje práv! v sou"asném transforma"nímvývoji. Dále jsou hodnoceny zm!ny hierarchické organizace v úrovni nodálních i nadnodálních(metropolitní areály) center osídlení, a tedy klí"ové problémy �transformace geografické organizace�v u��ím slova smyslu. Hlavní pozornost je zde � obdobn! jako p$i studiu odpovídajících proces#geografické koncentrace � v!nována kvalitativní diferenciaci forem hierarchie. Vývojová reprodukcenebo dal�í umoc'ování hierarchizace st$edisek i region# podle velikostních/významových znak# jesou"asn! zd#razn!n! odli�ena od rehomogeniza"ní orientace zm!n podle jejich znak# strukturálních.Dal�í podstatné vývojové tendence geografické organizace spole"nosti � zm!ny v uspo$ádání vztah#� jsou vzhledem k jejich specifickému významu p$edm!tem a� dal�í samostatné kapitoly v!novanésociogeografické regionalizaci a formování metropolitních areál#.

3.1 METODIKA HODNOCENÍ

Hlavní metodické problémy následujících hodnocení jsou dvojího druhu. Za prvé se jedná o konstrukciagregátních/syntetických ukazatel# ekonomické, resp. komplexní úrovn! a významu územníchjednotek a za druhé o volbu vhodné soustavy a vhodného vymezení t!chto jednotek samotných.V prvém p$ípad! je nutné vycházet p$edev�ím z mo�ností p$ímého nebo zprost$edkovaného vyu�itívýsledk# cenz#, které poskytují nejbohat�í soubor informací. Tím je mimo jiné ur"eno i sledovanéobdobí 3.3.1991�1.3.2001, které je mo�né zárove' ozna"it za dostate"n! reprezentativní pro posti�eníhlavních transforma"ních zm!n. Z výsledk# s"ítání lze bezprost$edn! p$evzít mnoho d#le�itýchcharakteristik o vzd!lanosti obyvatelstva, mí$e nezam!stnanosti, struktu$e zam!stnanosti atd.a samoz$ejm! i tradi"ní charakteristiku �velikosti� územních jednotek, tj. po"et bydlícíhoobyvatelstva. V�echny tyto charakteristiky mají ov�em pouze parciální vypovídací schopnost prohodnocení významu územních celk#. V sou"asnosti je nap$. z tohoto hlediska d#le�it!j�í ukazatel�po"et obsazených pracovních p$íle�itostí�, jeho� hodnoty lze stanovit z výsledk# cenz# teprvepo $ad! pracných úprav, p$i"em� n!které nep$esnosti (neúplnosti) primárních informací nelzev#bec odstranit. Vzhledem k d#le�itosti tohoto ukazatele samotného a zejména vzhledem k jehonezastupitelné úloze v p$ípad! konstrukce agregátních/syntetických významových ukazatel#st$edisek i region#, je nezbytné popsat jeho stanovení p$ednostn!.

Metodicky je výpo"et po"tu pracovních p$íle�itostí velmi jednoduchý: po"et ekonomicky aktivníchobyvatel + saldo pohybu za prací. Vzhledem k zahrnutí nezam!stnaných do po"tu ekonomickyaktivních je ov�em nutné v obou cenzech provést p$íslu�nou redukci a ur"it po"et ekonomickyaktivních �reáln!� pracujících. V!t�ím problémem je v�ak výpo"et salda pohybu za prací, a to k roku


2001. Výsledky tohoto cenzu toti� uvád!jí dvojí po"ty vyjí�d!jících za prací z obce: skoro 1,9 miliónubez sm!rového ur"ení (viz nap$. Statistická ro"enka &eské republiky 2002, &SÚ, Scientia, Praha2002), cca 1,7 miliónu sm!rov! ur"ené vyjí�%ky vykazované v tabulkových sestavách o dojí�%ceza prací a do �kol (tab. 708�717). Tento rozdíl není v p$íslu�ných metodických úvodech nejenvysv!tlen, ale není ani uveden (výjimkou je poznámka o nezahrnutí pracovní dojí�%ky student#,která v�ak p$edstavuje jen malou "ást �ztracených� dojí�d!jících). Celkový po"et dojí�d!jícícha salda pohybu za prací musí pochopiteln! vycházet pouze ze sm!rov! ur"ené vyjí�%ky, tak�ezhruba jedna desetina pohybu za prací nemohla být do t!chto bilancí zahrnuta. Dal�í statistickynezachycené po"ty dojí�d!jících a zejména pracovních p$íle�itostí se týkají cizinc#: s"ítání v roce2001 podchytilo necelých 125 tisíc cizinc# s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, p$i"em� reálnépo"ty jsou nepochybn! zna"n! vy��í � nap$. Drbohlav (2001) uvádí ke konci roku 2001 po"et p$es200 tisíc v p$ípad! legálních trvalých a dlouhodobých pobyt# a a� cca 200 tisíc v p$ípad! ilegáln!pobývajících cizinc#. V�eobecn! platí, �e reálné po"ty pracovních p$íle�itostí i dojí�d!jícíchk roku 2001 jsou vy��í ne� uvád!jí údaje z cenzu v roce 2001. Z t!chto d#vod# jsou srovnáványzm!ny v letech 1991�2001 i �pracovní velikosti� st$edisek a region# zásadn! prost$ednictvím podíl#na &R (v desetinách promile) a nikoliv v absolutních hodnotách. Dále je oprávn!né p$edpokládatur"itý, by( relativn! malý, �sni�ující� vliv zmín!ných neúplností statistických dat na výslednéhodnocení dynamiky procesu koncentrace pracovních míst a pracovní i dojí�%kové významnostizejména velkých a ekonomicky rostoucích center osídlení.

Pouhý po"et pracovních p$íle�itostí vyjad$uje �ekonomickou velikost� územních jednotek jen"áste"n!, nebo( významové efekty r#zných pracovních "inností jsou r#zné. Jedinou mo�nostízohledn!ní t!chto rozdíl# je vzhledem k dosa�itelné datové základn! pouze kombinace po"tupracovních p$íle�itostí a pr#m!rných mezd zam!stnanc# (v roce p$íslu�ného cenzu). Ukazateltohoto typu je ozna"en jako �ekonomický agregát� (dále EA) a lze mu p$isuzovat podobnouvypovídací schopnost jako tradi"nímu makroekonomickému agregátu HDP. Vyplývá to kone"n!z porovnání podíl# jednotlivých kraj# podle EA a podle HDP na celé &R k roku 2001: rozdíly jsounejen pom!rn! nevýznamné (v pr#m!ru 5 %), ale i �pravideln!� uspo$ádané ve smyslu p$evý�enípodílu HDP pouze u samotné Prahy. To lze vysv!tlovat jako d#sledek "asté lokalizace pouze$editelství $ady firem do hlavního m!sta, a tudí� i jako nadhodnocení velikosti jeho reálné ekonomiky.Navíc pou�ívaná metodika výpo"tu HDP je nep$esná i z dal�ích d#vod# � nezohledn!ní individuálníchrozdíl# ve výkonnosti firem v rámci tého� odv!tví (tzv. výpo"et HDP �shora� � blí�e viz nap$.Chlad, 1998). P$evzetí údaj# Statistického ú$adu o HDP je v�ak pro pot$eby tohoto sledovánínutné odmítnout v prvé $ad! z d#vodu nedostate"né územní podrobnosti (a také krátkosti "asových$ad): HDP je sledováno pouze do úrovn! kraj#, kde�to EA je mo�né konstruovat a� do úrovn!okres#, a to srovnateln! k roku 2001 i k roku 1991, by( p$i nezbytných p$epo"tech v d#sledkuúzemních zm!n okres#.

Stanovení EA pro okresy a kraje k roku 1991 a k roku 2001 je ov�em mo�né jen prost$ednictvímkombinace dvou odli�ných informa"ních zdroj#: výsledky cenz# v p$ípad! pracovních p$íle�itostía data z ka�doro"ní regionální statistiky &SÚ (zam!stnanci a mzdové prost$edky), která ov�empodchycuje k roku 2001 jen o n!co více ne� 60 % pracujících. Navzdory ur"itým nep$esnostema neúplnostem obou typ# dat je v�ak oprávn!né hovo$it o jejich dostate"né reprezentativnosti.Zárove' s ohledem na sociální a kulturní homogenitu &eské republiky je mo�né p$isuzovat


charakteristice EA nejen ekonomickou, nýbr� i komplexn! spole"enskou povahu, a tedy vhodnostpro syntetické hodnocení velikosti a vysp!losti územních jednotek.

Vý�e bylo ji� zd#razn!no, �e ukazatel EA je mo�né stanovit pouze pro jednotlivé okresy a kraje,a nikoliv tedy pro obce, resp. st$ediska. Na lokální úrovni je proto nutné konstruovat jinéagregátní/syntetické významové ukazatele sledovaných jednotek. V d#sledku omezené datovézákladny se zde nabízejí pouze dv! mo�nosti. Za prvé je to agregace dvou d#le�itých, by(parciálních velikostních ukazatel#, tj. po"tu obyvatelstva a po"tu pracovních p$íle�itostí. P$íslu�nýukazatel je ozna"en jako �komplexní velikost� (dále KV) a je definován jako t$etina sou"tu podíluobce (st$ediska, eventuáln! okresu apod.) na obyvatelstvu &R a dvojnásobku podílu na pracovníchp$íle�itostech &R k roku 1991 nebo k roku 2001. Jedná se tedy o ur"itou obdobu d$íve pou�ívanéhoukazatele komplexní funk"ní velikosti (viz nap$. Hampl et al., 1987, 1996) s tím ov�em, �e místospecifikace samotné obslu�né (nevýrobní) slo�ky pracovních p$íle�itostí, je její význam zohledn!npouze p$isouzením dvojnásobné váhy celkové pracovní funkci. D#vodem je rychle rostoucí podílnevýrobního sektoru na v�ech pracovních p$íle�itostech (54,5 % v roce 2001), a proto i sní�enícitlivosti tohoto ukazatele pro významové rozli�ování jednotek a zárove' jeho nevhodnost provývojová hodnocení (to bylo konstatováno ji� pro p$edchozí období 1970�1980 a 1980�1991v d#sledku difúze �terciarizace� � viz vý�e citované práce). Nevýhodou této slo�ky komplexn!funk"ní velikosti byla a je i vnit$ní heterogenita nevýrobních aktivit z hlediska jejich významu,resp. kvalifika"ní náro"nosti, mzdového ohodnocení apod. Pou�ité dvojnásobné ocen!ní pracovnífunkce proti funkci obytné v p$ípad! KV pak odpovídá nejen výrazné pozitivní korelaci v rozvojipracovních a obslu�ných funkcí st$edisek, ale i nepochybn! vy��ímu ekonomickému i celkovémuspole"enskému významu pracovní funkce (pravé �st$ediskové� funkce) ne� funkce reziden"ní.Zvý�en! to platí pro sou"asné období kdy se prosazují v p$ípad! bydlení obyvatelstva dekoncentra"nítendence podmín!né nejen �p$irozeným� rozvojem suburbanizace, ale i �nep$irozenými� pom!ryna bytovém trhu. Nicmén! pou�ité dvojnásobné ocen!ní pracovní velikosti jednotek proti jejichvelikosti obytné, je nutn! subjektivní a m#�e pouze orienta"n! oce'ovat reáln! vy��í význampracovní funkce st$edisek.

Ukazatel KV ov�em nezohled'uje rozdílný význam jednotlivých pracovních funkcí a je proto jenzjednodu�enou charakteristikou významu st$edisek. Z hlediska hierarchie st$edisek je mu protooprávn!né p$isuzovat p$edev�ím �mikroregionální význam� (typu diferenciace v rámci elementárníchnodálních region# na st$edisko a zázemí, resp. �nest$ediska�). Komplexn!j�í ukazatel významust$edisek nebo metropolitních areál# musí tedy zahrnovat v prvé $ad! kvalitativní rozli�enípracovních funkcí, jejich významovou hierarchii. Dosa�itelná datová základna v tomto p$ípad!ov�em výrazn! omezuje mo�nosti hodnocení. Z t!chto d#vod# bylo p$ijato patrn! jediné vhodné$e�ení spo"ívající ve zvýrazn!ném ocen!ní kvartérních ($ídících, inova"ních) funkcí, které jsounejd#le�it!j�í z hlediska fungování ekonomiky i z hlediska (vy��í) regionální p#sobnosti centerosídlení, a které sou"asn! vykazují nejpronikav!j�í významovou hierarchizaci územních jednoteki nejvy��í úrove' územní koncentrace. Specifikace kvartérního sektoru mohla být zalo�ena jen navyu�ití dat z r#zných dal�ích zdroj# (tj. nikoliv ze s"ítání) a nemohla být pln! reprezentativní: omezenítéto specifikace vyplývá ji� z obtí�nosti samotného vymezení sféry kvartérního sektoru, p$i"em�za problematické � alespo' z pohledu hierarchie osídlení � je oprávn!né ozna"ovat p$inejmen�ímzahrnování vrcholné státní, eventuáln! i regionální administrativy (ta byla v p$íslu�ných hodnoceních


vylou"ena vzhledem k �normativní� ur"enosti její lokalizace). Pro výsledné hodnocení bylo z vý�euvedených d#vod# pou�ito vymezení u��ího kvartérního sektoru (podle po"tu pracovních p$íle�itostí)agregací souboru tzv. výrobních slu�eb (p$evzato i s údaji ze studie Viturka a kol., 2003) a ve$ejnýchvysokých �kol (M�MT, výkazy �kol � P 1a � 04). V obou p$ípadech se jedná o údaje o po"tupracovník# za rok 2000, celkov! pak o více ne� 120 tisíc pracovních p$íle�itostí, a tedy o dostate"n!reprezentativní "ást aktivit kvartérního typu. Geografická distribuce t!chto aktivit je pochopiteln!hodnocena i samostatn!, v prvé $ad! je v�ak vyu�ita pro konstrukci �kvalitativn! hodnocenékomplexní velikosti� (dále KKV) st$edisek a metropolitních areál#. Tento ukazatel vyjad$ujekvalitativn! vá�enou komplexní velikost st$edisek a metropolitních území, a tedy syntetickoucharakteristiku vy��ího a více integrálního typu. Je definován jako sou"et 75% hodnot KV a 25%podílu vybraných kvartérních aktivit na celé &R. Pouze "tvrtinová váha p$isouzená významuzachycených kvartérních "inností byla zvolena s ohledem na jejich mimo$ádnou koncentraci dohlavních center (podíl samotné Prahy zde dosahuje skoro 60 %). Navzdory nutné subjektivit!p$i volb! zmín!né váhy je oprávn!né zd#raz'ovat její relativní opodstatn!nost z hlediska $ádovésouhlasnosti jednak s charakteristikou EA a jednak s charakteristikou komplexního regionálníhovýznamu st$edisek odvozenou z výsledk# sociogeografické regionalizace (viz 4. kapitola).

Druhým typem klí"ových metodických otázek je stanovení a vymezení vhodných územních jednotekjak pro analytická, tak i pro syntetizující hodnocení. V tomto p$ípad! je ov�em ur"ující vliv územního"len!ní statistických dat zcela dominantní. Základní m!$ítková hierarchizace jednotek tudí� odpovídáadministrativní soustav!: obce�okresy�kraje. Mo�né a pot$ebné úpravy této soustavy i p$íslu�nýchindividuálních administrativních celk# se pak omezují pouze na vhodné slu"ování administrativníchjednotek do podoby více organických p$irozených útvar# z hlediska po�adavk# na sociogeografickouintegritu region#. Prvotním principem v tomto ohledu bylo proto spojení center a jejich zázemí:Prahy a St$edo"eského kraje v úrovni makroregionální a velkom!st a jejich venkovských okres#v úrovni regionální, resp. okresní (v p$ípad! Ostravy ov�em spojení s okresy Frýdek-Místek a Karviná).Na lokální úrovni bylo � alespo' v n!kterých p$ípadech � nutné slu"ovat dv! i více obcí do jedinéaglomerace. Zárove' zm!ny administrativního vymezení obcí i okres# v letech 1991�2001vy�adovaly nejen p$epo"ty p$íslu�ných dat (vesm!s na vymezení k l.3.2001), ale i $adu odhad#v p$ípad! po"tu pracovních p$íle�itostí (v letech 1991�2001 do�lo p$evá�n! k vy"le'ování novýchobcí, p$i"em� údaje o pracovních p$íle�itostech jsou ur"eny práv! jen do úrovn! celých obcí �zmín!né odhady byly proto zalo�eny na zachování relativních proporcí mezi "ástmi/obcemi v roce2001 i pro stav k roku 1991).

Aplikace obecných zásad úprav ve vymezení okres# a zejména obcí, resp. st$edisek je ov�em v $ad!individuálních p$ípad# problematická. Zvlá�t! p$i vymezování sídelních aglomerací by bylo nutnéprovést analytická hodnocení p$ekra"ující mo�nosti této �celostátn!� orientované studie. Z t!chtod#vod# bylo slu"ování obcí do formy p$irozených center osídlení provedeno jen v minimálnímrozsahu, a to p$evá�n! jen v t!ch p$ípadech kdy docházelo k významn!j�ímu rozporu administrativníhoa organického vymezení z hlediska zhodnocení velikosti p$íslu�ného centra (nap$. spojení Zlínaa Otrokovic nebo Tábora a Sezimova Ústí). Zvlá�tním aspektem bylo kone"n! i zohledn!níintegrovaného spolup#sobení aglomerovaných obcí z hlediska regionální st$ediskové p#sobnosti� aglomerace byly vymezeny i pro pot$eby sociogeografické regionalizace. Navzdory ur"ité subjektivit!p$i ur"ování aglomerací je nepochybné, �e byly odstran!ny hlavní rozdíly mezi administrativním


a organickým vymezením st$edisek. Pouze v p$ípad! ostravské aglomerace je mo�né konstatovatzvý�enou problemati"nost jejího vymezení, co� ov�em odpovídá rozsahu ostravsko-karvinskékonurbace a mimo$ádné funk"ní i stavební sounále�itosti sídel v jejím rámci. Vzhledem k velikostnímu$ádu ostravské aglomerace bylo zva�ováno v prvé $ad! spojení s v!t�ími m!sty: do aglomerace bylzahrnut Haví$ov (a obce mezi Ostravou a Haví$ovem), který je popula"n! po Ostrav! nejv!t�ímm!stem konurbace a který má dominantní vazby (viz dojí�%ka za prací a do �kol) na Ostravua zárove' postrádá autonomní regionální st$ediskovou funkci (do jeho zázemí lze jednozna"n!za$azovat jedinou obec � T!rlicko). Naopak nebyla k Ostrav! p$ipojena m!sta s autonomní by(relativn! omezenou st$ediskovou p#sobností (Karviná a Bohumín), dále Hlu"ín vzhledem k jehoobslu�né funkci (viz p$íslu�ný obvod III. stupn!) a Orlová vzhledem k vztahov! zhruba rovnocennéorientaci na Ostravu a na Karvinou. Výsledné vymezení ostravské aglomerace je ov�em nutnoozna"ovat za minimální variantu z mo�ných $e�ení, která v�ak dostate"n! �posiluje� velikostní $ádOstravy � zhruba na úrove' Brna � a která zárove' zjednodu�uje (vyjas'uje) stanovení hranicsociogeografických region# v p$íslu�ném konurba"ním prostoru. Seznam v�ech aglomerovanýchobcí je uveden v poznámkách k tabulkové p$íloze 2.

Samostatným problémem je kone"né vymezování nadnodálních center osídlení, tj. metropolitníchareál#. Jejich hodnocení má p$itom klí"ový význam pro posti�ení i objasn!ní hlavních tendencíve vývoji regionální diferenciace, a to ze dvou d#vod#. Prvým je jejich velikostní i kvalitativnívýznamnost, druhým pak mimo$ádná variabilita dynamiky jejich sou"asného rozvoje. Proto�enejvýznamn!j�í charakteristiky úrovn! a dynamiky region# jsou EA, resp. EA na obyvatele, bylonezbytné vymezovat metropolitní areály podle celých okres#. D#sledkem je ov�em pouze velmip$ibli�né vymezení t!chto areál#, p$i"em� v�eobecn! platí, �e p$eva�uje spí�e �ir�í varianta jejichvymezení s výjimkou areál# nejv!t�ích: pra�ského (alternativn! by mohl být pra�ský areál roz�í$eno okresy Kladno a M!lník), ústeckého, ale i olomouckého. Vzhledem k dominanci hlavního, resp.hlavních jader v t!chto areálech lze v�ak pova�ovat základní stanovení velikostního $ádu i vývojovédynamiky metropolitních areál# za dostate"n! reprezentativní (seznam a vymezení t!chto areál# jev poznámce k tab. 6). Za jediný významn!j�í deformující vliv p$ijatého vymezení metropolitních areál#na navazující hodnocení lze pak ozna"it zmín!né u��í vymezení areálu pra�ského a odpovídajícísní�ení dominance prvé jednotky p$i charakterizaci hierarchie t!chto areál# ve smyslu pravidlavelikostního po$adí. Podrobn!j�í diskuse vymezování a hodnocení metropolitních areál#, resp.integrovaných soustav st$edisek, je navíc samostatnou "ástí a� následující 4. kapitoly orientovanéov�em na pon!kud jiné problémy, tj. na analýzu metropoliza"ního procesu v sou"asném období.

3.2 TENDENCE A PODMI"UJÍCÍ FAKTORY SOU!ASNÉHO VÝVOJE3.2 REGIONÁLNÍ DIFERENCIACE

Principiální spole"enské zm!ny po roce 1989 se významn! promítly i do charakteru a orientacevývoje územní diferenciace. Nejpodstatn!j�ím rysem tohoto vývoje bylo nepochybn! zásadnízvý�ení jeho selektivnosti a dynamiky. Jednoduchým dokladem t!chto skute"ností jsou údajeo zm!nách varia"ního rozp!tí hlavních socioekonomických ukazatel# jak na úrovni kraj#, takna úrovni okres# uvedené v tab. 13. Ve v�ech hodnocených p$ípadech do�lo v letech 1991�2001


k výraznému prohloubení rozdíl# maxim a minim. Obdobn! výrazné byly pochopiteln! i zm!nyz hlediska vývojových index#. Ji� pouhé porovnání velikosti a zm!n varia"ních rozp!tí umo�'ujeformulovat podstatné hodnotící záv!ry. Na prvém míst! je to obecn! o"ekávané potvrzení vy��íúrovn! geografického (EA/km2) ne� socioekonomického (EA/obyv.) rozr#zn!ní a zárove' podstatn!výrazn!j�í závislost �geografické variability� na m!$ítkovém $ádu hodnocení. Jestli�e k roku 2001byla velikost varia"ního rozp!tí u charakteristiky EA/km2 proti varia"nímu rozp!tí u charakteristikyEA/obyv. na úrovni kraj# skoro trojnásobná, pak na úrovni okres# byla tém!$ desetinásobná.Naopak relativní zm!ny varia"ního rozp!tí byly v!t�í v p$ípad! socioekonomické úrovn! kraj#(3,2krát) i okres# (2,3krát) ne� v p$ípad! územní intenzity ekonomiky (1,5krát u okres# a pouze1,2krát u kraj#). D#le�ité je kone"n! i zji�t!ní vy��í relativní dynamiky socioekonomického rozr#zn!nína úrovni kraj#, co� dokládá v�eobecné zesílení proces# makroregionální diferenciace a selekcev transforma"ním období.

Zm!na pom!r# po roce 1989 neznamenala pouze �otev$ení spole"nosti� a odpovídající vývojovoudynamizaci, nýbr� i kvalitativní prom!nu faktor# podmi'ujících rozvoj. Nástup post-industriálníchforem vývoje v kombinaci s uplat'ováním tr�ní konkurence nejen prohloubil, ale v $ad! ohled#i �obrátil� hodnotu rozvojového potenciálu zejména u hlavních center a koncentra"ních prostor#.Byly tak nastartovány tendence jak pozitivní, tak i negativní selekce, a tedy procesy vým!nyv#d"ích jednotek. V podmínkách &eské republiky to znamenalo na jedné stran! mimo$ádný r#stPrahy a p$íznivý vývoj i dal�ích velkých st$edisek s diverzifikovanou ekonomikou a rozvinutousférou slu�eb a kvartérních aktivit a na stran! druhé velmi silný útlum rozvoje koncentrací t!�kéhopr#myslu zvlá�t! pak pánevních oblastí. Názorn! to ilustrují údaje v tab. 14. Jestli�e v roce 1991bylo mezi 10 okresy s nejvy��í ekonomickou úrovní 5 okres# v nich� byla t!�ba uhlí, pak v roce2001 z nich �z#stala� v prvé desítce jen samotná Ostrava (a to díky pozitivnímu saldu v dojí�%ceza prací). Je�t! z$eteln!j�í byla prom!na prvé desítky v p$ípad! mzdové úrovn!: 8 pánevníchokres# v roce 1991 a pouze 2 v roce 2001. Naopak st$edo"eské okresy a okresy krajských m!stsvé zastoupení zvý�ily: z 5 na 9 podle EA/obyv. a ze 2 na 8 podle pr#m!rné mzdy.

Zd#razn!né prohlubování diferenciace a zárove' dvoustranné orientace selektivních proces# pat$ínesporn! k obecným znak#m územního vývoje v transforma"ním období. Rozvedené a systematickévyhodnocení tohoto vývoje a stanovení významové hierarchie podmi'ujících faktor# je v�akobtí�né v d#sledku vysoké individuální variability územních jednotek a kombinovanému � "astoi protich#dnému � p#sobení díl"ích podmínek. V�eobecn! p$itom platí, �e v závislosti na podrobnostihodnocení � a( ji� z hlediska územního, tak i z hlediska posti�ených znak# � se mo�nosti nalezenípravidelností sni�ují. Sociogeografické systémy jsou velmi slo�ité, kvalitativn! heterogenní a jejichorganizace je ur"ena obecnými principy jen rámcovým zp#sobem. S ohledem na tyto skute"nosti jeuspo$ádáno i následující sledování ve sm!ru od specifického k obecnému a zárove' od parciálníhok celkovému. Nezbytným výchozím krokem je proto systematické zpracování hlavních informacípodle individuálních jednotek. Tento úkol spl'ují p$edev�ím tabulkové p$ílohy 1 (kraje, okresy)a 2 (429 st$edisek), v nich� jsou shrnuty údaje o rozloze, obyvatelstvu, pracovních p$íle�itostech,mzdách a p$edev�ím o ekonomickém agregátu (EA) k roku 1991 a 2001 i p$íslu�né vývojovéindexy. Vesm!s se jedná o �o"i�t!ná� (nap$. vylou"ení nezam!stnaných z bilancí pracovních míst)a p$epo"ítaná (odstran!ní vlivu územních administrativních zm!n) data. Pro úrove' st$edisek bylyov�em k dispozici jen n!které z vý�e uvedených údaj# � navíc je zde v�ak uvád!na i tzv. komplexní


velikost (KV). Oba tabulkové p$ehledy podávají dostate"né informace pro individuální hodnoceníúzemních jednotek a zárove' p$edstavují hlavní základnu pro pot$ebné generalizace. Ty jsouprovedeny ve t$ech krocích ve smyslu d$íve charakterizovaného obecného postupu. Hlavní pozornostje p$itom v!nována vy��ím m!$ítkovým úrovním � okresní a nadokresní � z d#vodu bohat�í datovézákladny i z d#vodu vy��í vztahové uzav$enosti v!t�ích celk#.

Tab. 13: Prohlubování ekonomických rozdíl! mezi kraji a okresy (1991�2001)

Ukazatel

Relativizované úrovn! extrémních jednotek (&R = 100)

1991 1991 2001 2001 Varia"ní rozp!tí

maximum minimum maximum minimum 2001/1991

a) Krajská úrove'Ekonomickýagregát/obyv.

St$ední &echy Vyso"ina St$ední &echy Olomoucký kraj3,2

108,0 89,1 142,0 82,2Ekonomickýagregát/km2

Moravskoslezský kraj Jiho"eský kraj St$ední &echy Jiho"eský kraj1,2

189,4 45,7 218,3 44,7Pr#m!rná mzdazam!stnanc#

Moravskoslezský kraj Vyso"ina St$ední &echy Olomoucký kraj2,3

107,9 92,0 124,8 87,5b) Okresní úrove'

Ekonomickýagregát/obyv.

Ostrava Vy�kov Praha Bruntál2,3

119,9 70,0 180,1 66,4Ekonomickýagregát/km2

Praha Prachatice Praha Prachatice1,5

757,9 25,0 1123,8 22,7Pr#m!rná mzdazam!stnanc#

Most Vy�kov Praha Jeseník2,1

115,8 86,8 138,7 77,1

UkazatelKrajská úrove' Okresní úrove'

Maximum Minimum Maximum Minimum

c) Vývojová dynamika � extrémní jednotky: indexy zm!n v letech 1991�2001 (&R = 100)Ekonomickýagregát

St$ední &echy Moravskoslezský kraj Mladá Boleslav Bruntál130,6 78,0 152,6 72,5

Po"et pracovníchp$íle�itostí

St$ední &echy Moravskoslezský kraj Mladá Boleslav Most109,2 89,0 127,7 83,3

Pr#m!rné mzdyzam!stnanc#

St$ední &echy Moravskoslezský kraj Praha Sokolov120,9 88,9 129,5 83,0

ObyvatelstvoKarlovarský kraj St$ední &echy &eský Krumlov Strakonice

101,5 99,2 103,8 97,8

Poznámky: Velkom!sta byla spojena s venkovskými okresy a Ostrava = Ostrava-m!sto + Frýdek-Místek + Karviná.St$ední &echy = Praha + St$edo"eský kraj. Ekonomický agregát = sou"in po"tu pracovních p$íle�itostí a pr#m!rnémzdy zam!stnanc#. Dal�í poznámky viz text a tabulková p$íloha 1.Prameny: viz tabulková p$íloha 1

V prvém kroku se jedná o jednoduché kartografické vyhodnocení diferenciace okres# podlezákladních ekonomickogeografických charakteristik (EA/km2 a EA/obyv. v roce 2001 a indexvývoje EA v letech 1991�2001), parciálních, ale �citlivých� ukazatel# transforma"ní úsp!�nosti(míra nezam!stnanosti, vý�e p$ímých zahrani"ních investic) a kone"n! syntetické kategorizacez hlediska transforma"ní úsp!�nosti. V posledním p$ípad! se ov�em jedná o velmi jednoduchou


charakteristiku, a to o prostý sou"et dvou nejpodstatn!j�ích ukazatel# (index#) transforma"níhovývoje: EA/obyv. v roce 2001 a vývoj EA v letech 1991�2001. Proto budou p$íslu�né výsledkyv následujícím textu blí�e diskutovány.

Tab. 14: Prom"ny soubor! v!d#ích jednotek ($R = 100)

Po$adíokres#

Ekonomický agregát/obyv. Pr#m!rná mzda zam!stnanc#

1991 2001 1991 2001

01. Ostrava* 145,6 Praha 192,6 Karviná* 120,3 Praha 142,102. Most* 130,1 Mladá Boleslav 138,7 Most* 115,8 Mladá Boleslav 114,803. Plze' 129,8 Plze' 136,7 Ostrava* 111,9 Praha-východ 114,004. Praha 126,0 Brno 135,4 Sokolov* 110,5 Praha-západ 106,805. Brno 122,9 &eské Bud!jovice 118,2 Frýdek-Místek* 110,3 Plze' 106,106. Sokolov* 119,7 Ostrava* 116,3 Praha 107,9 &eské Bud!jovice 103,707. Ústí nad Labem* 114,3 Praha-východ 108,2 Chomutov* 106,3 Ostrava* 103,508. &eské Bud!jovice 109,8 Hradec Králové 104,9 Ústí nad Labem* 104,9 Brno 103,409. Zlín 109,5 Zlín 104,9 Kladno* 103,6 M!lník 102,110. Karviná* 106,6 Jihlava 104,5 M!lník 103,5 Most* 101,5

Poznámky: Bylo sledováno 77 okres# � venkovské okresy velkom!st byly hodnoceny samostatn!, aby byly dolo�enyi metropoliza"ní efekty. Okresy s t!�bou uhlí jsou ozna"eny hv!zdi"kou.Prameny: viz tabulková p$íloha 1

�est vý�e uvedených charakteristik okres# je zachyceno v kartogramech (obr. 4�9). Je t$eba zd#raznit,�e v t!chto hodnoceních nebyly zám!rn! okresy velkom!st spojeny s jejich zázemím, a to z n!kolikad#vod#. Prvým je snaha o zachycení územní polarizace i na ni��í m!$ítkové úrovni a zárove' posti�enívlivu neorgani"nosti (vztahové otev$enosti) územních jednotek na jejich hodnocení. Druhýmd#vodem je rozli�ení vývojových tendencí i dosa�ené ekonomické úrovn! v metropolitních zázemích"ty$ nejv!t�ích st$edisek. Kone"n! t$etím d#vodem je uskute"n!ní pot$ebných analýz podleorganických � metropolitních � areál# a� v dal�ích fázích hodnocení.

Z porovnání jednotlivých kartogram# vyplývá n!kolik, více "i mén! z$etelných, obecn!j�ích znak#územní diferenciace ekonomiky a jejích sou"asných zm!n. Za nejvýznamn!j�í z nich je mo�noozna"ovat polarizaci mezi hlavními centry nebo celými regionálními koncentracemi na jednéstran! a relativn! venkovskými prostory na stran! druhé. Platí to pochopiteln! jednozna"n! proregionální diferenciaci z hlediska územní intenzity ekonomiky (EA/km2), ale pom!rn! z$eteln!i z hlediska dosa�ené ekonomické úrovn! (EA/obyv.) a relativní koncentrace p$ímých zahrani"níchinvestic (do jisté míry je v tomto p$ípad! p$ekvapující p$íznivá pozice n!kterých okres# Ústeckéhokraje). Podle charakteristik vývojových zm!n v letech 1991�2001 (dynamika ekonomického vývojei celková transforma"ní úsp!�nost) a jejich parciálního d#sledku (míra nezam!stnanosti) je v�akobraz územní diferenciace odli�ný. P$íznivá situace velkých center a "áste"n! i jejich zázemí jesice zachována (by( ji� v mírn!j�í podob!), ov�em pouze p$i vylou"ení pánevních koncentra"níchprostor#. Ty naopak p$edstavují nejvýrazn!j�í negativní extrémy(spolu s prostorem Bruntálska,Jesenicka a �umperska). Z t!chto charakteristik se dále z$eteln!ji ukazuje i diferenciace meziúsp!�ným �západem� a více problémovým �východem� státu.


50 75 100 150

Kategorie okres! podle úrovn"ekonomického agregátu (EA)

na km (#R = 100)2

Poznámky a prameny: viz tabulková p!íloha 1

Obr. 4: Územní intenzita ekonomiky (2001)

75 85 95 105

Ekonomický agregát (EA)/obyv. (#R = 100)


Obr. 5: Ekonomická úrove% (2001)


75 85 95 105

Index vývoje EA (#R = 100)


Obr. 6: Dynamika ekonomického vývoje (1991�2001)

Obr. 7: Míra nezam"stnanosti k 1.3.2001


25 50 100 200

Objem p$ímých zahrani%níchinvestic na obyvatele

(#R = 100)

Pramen: "eská národní banka, Praha

Obr. 8: Relativní intenzita p&ímých zahrani#ních investic do roku 2000

160 175 200 240

Sou%et index! EA/obyv. v roce 2001 a vývoj EA

v letech 1991�2001 (#R = 200)


Obr. 9: Transforma#ní �úsp"�nost� podle okres! (1991�2001)


Kartografické zachycení regionální (okresní) diferenciace v úrovni a v dynamice ekonomiky navozujeprvotní p$edstavy o p#sobení podmi'ujících geografických faktor#: (i) regionální/sídelní hierarchie(celkové a pom!rn! výrazné uplatn!ní), (ii) zd!d!ná �nevýhodná� ekonomická specializace (relativn!výrazné, ale pouze regionáln! omezené uplatn!ní) a (iii) makropolohové postavení (v�eobecné,ale málo z$etelné uplatn!ní). Nicmén! prost$ednictvím t!chto kartogram# nelze dostate"n! p$esn!postihnout integrální výsledek p#sobení t!chto faktor#. V podstat! ve v�ech kartogramech jezachycena spí�e individuální variabilita okres# ne� z$etelné pravidelnosti prostorového uspo$ádání.Výjimkou je pouze diferenciace z hlediska územní intenzity ekonomiky, kde se jasn! prosazujenodální, resp. nadnodální forma uspo$ádání region# ve velikostním $ádu kraj#. Tato výsostn!geografická forma organizace je také vývojov! jen velmi omezen! prom!nlivá (p$i obdobnémhodnocení k roku 1991 by byla situace podobná).

Relativn! �mozaikovitá� forma zachycené regionální diferenciace je v prvé $ad! d#sledkemkombinovaného spolup#sobení n!kolika faktor# � viz nap$. kompenzace nevýhod slabé intenzityosídlení polohovou atraktivitou u v!t�iny okres# v ji�ní polovin! &ech. Zna"ný vliv má i neorganickévymezení $ady okres#, a to zejména na charakteristiku ekonomické úrovn!: znevýhodn!ní okres#s p$evahou vyjí�%ky za prací (v zázemí velkých m!st) a naopak zvýhodn!ní okres# s kladnoubilancí pohybu za prací (viz nap$. Ostrava). To se promítá i do hodnocení transforma"ní úsp!�nostiokres#. Celkov! zde sice existuje výrazná pozitivní korelace mezi charakteristikou ekonomickéúrovn! a charakteristikou dynamiky ekonomického vývoje, ale z$etelné jsou i dva typy �poruch�této závislosti. Jednu p$edstavují pánevní okresy, které navzdory podpr#m!rnému vývoji si dosududr�ují relativn! p$íznivou ekonomickou úrove'. Druhou anomálií jsou zejména vyjí�%kovéokresy v metropolitních zázemích, které mají nízkou ekonomickou úrove', ale relativn! dobrývývoj. Výjimkou v tomto p$ípad! je zázemí Prahy, které ji� dosáhlo výrazné atraktivity nejen probydlení, ale i pro ekonomické aktivity. R#st ekonomiky okres# Praha-východ a Praha-západdosáhl ve sledovaném období srovnatelné úrovn! jako samotná Praha a jejich ekonomická úrove'proto v sou"asnosti dosahuje zhruba celostátního pr#m!ru (a to i p$i nadále výrazn! zápornébilanci pohybu za prací). V tomto ohledu se �venkovské� okresy Prahy významn! odli�ují od okres#v zázemí Brna nebo Plzn!. V�eobecnou poznámku je kone"n! nutné v!novat omezené vypovídacíschopnosti zvoleného kartografického zachycení sledovaných jev#. Toto znázorn!ní nezbytn!navozuje jednoduché �optické� generalizace v nich� se zvýrazn!n! prosazuje vnímání velikosti plochnamísto územní intenzity ve výskytu hodnocených jev#. Význam zejména pozitivních extrém#je tudí� siln! potla"en. V p$ípad! vý�e diskutovaného hodnocení tak nemohl být posti�en výjime"nývýznam Prahy a( ji� z hlediska velikosti i úrovn! ekonomiky, tak i z hlediska r#stové dynamiky.

V druhé "ásti sledování regionální diferenciace bude hodnocení m!$ítkov! posunuto na úrove' kraj#.P#jde tedy o analýzu vývoje makrodiferenciace "eského prostoru a o hledání jeho podmín!ností.P$edností t!chto hodnocení mohou být �snadn!j�í generalizace� díky územní agregaci okres#do vztahov! podstatn! uzav$en!j�ích kraj# (z t!chto d#vod# budou Praha a St$edo"eský krajuva�ovány jako jediný celek). Díky omezené "etnosti t!chto jednotek lze pak lépe postihnouti individuální zvlá�tnosti kraj#, resp. odpovídající odchylky od obecn!j�ích pravidelností. Na druhéstran! velikost a malá "etnost kraj# vylu"uje mo�nost zachycení vlivu regionální/sídelní hierarchie,která se v p$ípad! hodnocení okres# jevila jako nejvýznamn!j�í podmi'ující faktor územní diferenciace� na krajské úrovni se bude projevovat pouze dominance Prahy, a to i v p$ípad! jejího spojení se


St$edo"eským krajem. Velikostní váha a výrazn! nadpr#m!rné postavení st$edo"eského prostoruz hlediska ekonomické úrovn! i dynamiky vyplývá kone"n! ji� ze základních údaj# o krajích �viz tab. 15.

T!�i�t! hodnocení vývoje diferenciace kraj# spo"ívá v hledání statistických závislostí mezi t$emicharakteristikami transforma"ní úsp!�nosti a p!ti charakteristikami potenciálních podmi'ujícíchfaktor#. Výb!r indikátor# transforma"ní úsp!�nosti je pom!rn! snadný, nebo( ekonomická úrove'a ekonomická dynamika jsou nepochybn! nejd#le�it!j�ími a zárove' integrálními charakteristikamisou"asného vývoje kraj#. Úrove' nezam!stnanosti je pak citlivým a patrn! nejpou�ívan!j�ím ukazatelemproblémovosti region#. Podstatn! obtí�n!j�í je výb!r hlavních podmi'ujících faktor# regionálníhorozvoje. Za klasické geografické faktory agregátního typu je jist! oprávn!né pova�ovat jednakintenzitu osídlení a odpovídající stupe' urbanizace, co� v podstat! vyjad$uje EA/km2 a jednakpolohovou výhodnost/atraktivitu. V druhém p$ípad! je nutno vycházet v prvé $ad! ze vzdálenosti v#"inejvysp!lej�ím "ástem zahrani"ních soused# (p$edev�ím Bavorsku) na jedné stran! a v#"i Prazena stran! druhé. Kvantifikovatelné vyjád$ení polohové atraktivity m#�e být ov�em jen orienta"ní(nap$. stanovení po$adí kraj#) a do zna"né míry subjektivní. Za dal�í klí"ové podmi'ující faktorytransforma"ního vývoje je dále nutno pova�ovat výchozí ekonomickou úrove' územních celk#(EA/obyv. v roce 1991) a jejich ekonomickou a sociální �kvalitu�. Relativn! synteticky reprezentujekvalitativní potenciál nepochybn! vzd!lanostní úrove' obyvatelstva (pou�itý ukazatel: podílobyvatel s úplným st$edo�kolským vzd!láním + trojnásobek podílu se vzd!láním vysoko�kolskýmna obyvatelstvu star�ím 15 let). V p$ípad! ekonomické struktury byl dále uva�ován i podílnevýrobního sektoru, který alespo' zjednodu�en! charakterizuje postavení územních jednotekv procesu sektorových zm!n a omezen! i diverzifikaci ekonomických aktivit.

Tab. 15: Základní charakteristiky kraj!

KrajPodíl na území

&R Podíl na EA &R (%) EA/obyv. (&R=100) Index vývoje EA1991�2001

(%) 1991 2001 1991 2001 (&R = 100)

Praha 0,63 14,85 22,01 126,0 192,6 148,2St$edo"eský 13,97 9,56 9,85 88,5 89,8 103,1Praha + St$edo"eský 14,60 24,41 31,86 108,0 142,2 130,6Jiho"eský 12,75 5,83 5,71 96,4 93,3 97,9Plze'ský 9,59 5,26 5,20 97,0 96,5 98,8Karlovarský 4,20 3,04 2,63 103,7 88,6 86,6Ústecký 6,76 8,39 6,70 104,9 83,6 79,9Liberecký 4,01 4,05 3,93 98,2 93,8 96,9Královéhradecký 6,03 5,09 4,93 94,9 91,5 96,8Pardubický 5,73 4,56 4,24 92,4 85,3 92,9Vyso"ina 8,78 4,50 4,18 89,1 82,4 92,8Jihomoravský 8,96 10,37 10,05 94,0 91,2 96,9Olomoucký 6,52 5,75 5,14 92,2 82,2 89,3Zlínský 5,03 5,40 5,04 93,1 86,6 93,3Moravskoslezský 7,04 13,34 10,40 107,1 83,8 78,0

Poznámky a prameny: viz tabulková p$íloha 1, EA = ekonomický agregát.


Tab. 16: Po&adí kraj! podle vybraných charakteristik

Kraj

Charakteristiky transforma"ní�úsp!�nosti� Potenciální podmi'ující faktory vývoje kraj#

EA/obyv.

Podílnezam!stnaných Vývoj EA EA/

km2EA/

obyv.

Vzd!lanostníúrove'

obyvatelstva

Podílnevýrobního

sektoruPolohováatraktivita

2001 2001 1991�2001 1991 1991 1991 1991

Praha + St$edo"eský 1 12 1 2 1 1 1 1Jiho"eský 4 11 3 13 7 4 7 4Plze'ský 2 8 2 11 6 3 4 2Karlovarský 7 4 11 10 4 12 2 3Ústecký 11 1 12 3 3 13 3 6Liberecký 3 9 5 6 5 9 11 7Královéhradecký 5 13 6 8 8 6 9 8Pardubický 9 7 8 9 11 10 10 9Vyso"ina 12 10 9 12 13 11 12 10Jihomoravský 6 5 4 4 9 2 5 5Olomoucký 13 3 10 7 12 5 8 11Zlínský 8 6 7 5 10 8 13 12Moravskoslezský 10 2 13 1 2 7 6 13

Poznámky: Spojení Prahy a St$edo"eského kraje bylo nezbytné v zájmu srovnatelnosti kraj#. Vzd!lanostní úrove' jedefinována jako sou"et % st$edo�kolák# (s maturitou) a trojnásobku vysoko�kolsky vzd!laných na obyvatelstvustar�ím 15 let. Podíl nevýrobního sektoru (terciéru v �irokém vymezení) se vztahuje k souboru ekonomicko aktivníchbydlících obyvatel. Atraktivita kraj# z polohového hlediska zohled'uje vzdálenosti od Prahy na jedné stran! a odBavorska (a dále Rakouska a Saska) na stran! druhé. Po$adí bylo ov�em stanoveno do ur"ité míry subjektivn!.Prameny: viz tabulková p$íloha 1 a výsledky cenz# 1991 a 2001 (&SÚ, Praha)

Celkem bylo tedy sledováno u 13 krajských jednotek 8 ukazatel# (5 podmi'ujících a 3 podmín!nécharakteristiky) podle nich� bylo ur"eno po$adí kraj# a spo"ítány p$íslu�né koeficienty párovýchkorelací po$adí � viz tab. 16 a 17. Toto jednoduché statistické hodnocení bylo zvolené s ohledemna p$evá�n! asymetrický charakter geografických rozr#zn!ní (obvykle nelineární charakter závislostí)i vý�e zmín!nou omezenou mo�nost p$esn!j�ího rozli�ení polohové atraktivity jednotlivých kraj#.Hlavní výsledky hodnocení lze shrnout do následujících bod#:1) Za zcela jasn! prokázanou je oprávn!né ozna"ovat integrální povahu transforma"ního vývoje,

co� dokazují vysoké hodnoty koeficient# korelace po$adí mezi t$emi sledovanými indikátorytransforma"ní úsp!�nosti (EA/obyv. v roce 2001 a vývoj EA v letech 1991�2001), resp.neúsp!�nosti (míra nezam!stnanosti). Pom!rn! nízká závislost mezi výchozí a kone"nouekonomickou úrovní kraj# a zárove' �nezávislost� dynamiky vývoje na výchozí úrovni pakdokládají zásadní odli�nost socialistického a post-socialistického vývoje regionální diferenciacejak z hlediska jeho orientace, tak z hlediska jeho dynamiky. Navzdory krátkodobosti hodnocenýchzm!n byl dosa�ený stav p$evá�n! podmín!n transforma"ními procesy.

2) Charakteristiky transforma"ní úsp!�nosti byly z$eteln! podmín!ny pouze dv!ma ze sledovanýchpodmi'ujících faktor#, tj. polohovou atraktivitou a úrovní vzd!lanosti obyvatelstva (v p$ípad!míry nezam!stnanosti v�ak slab!). V druhém p$ípad! to samoz$ejm! odpovídá zvý�enémuvýznamu kvality lidského kapitálu v tr�ní ekonomice obecn! a v dob! p$echodu k post-industriální


spole"nosti zvlá�(. V p$ípad! polohové diferenciace byla klí"ová rozdílnost mezi zahrani"nímisousedy jak z hlediska ekonomické vysp!losti, tak z hlediska mo�ného napojování &eskérepubliky na západoevropskou infrastrukturu apod. V�eobecn! tak docházelo k revitalizacidlouhodob! vytvá$eného západo-východního gradientu v ekonomické i sociální vyvinutosti,a tedy i k zd#razn!ní významu p$edev�ím makropolohových a historických podmín!nostírozvoje. Nezbytným p$edpokladem pro uplatn!ní makropolohových efekt# bylo ov�em ekonomickéi celkové spole"enské �otevírání� vnitrostátních územních jednotek a odpovídajících regionálníchkomunit, které bylo umo�n!no teprve zm!nou spole"enského systému. )ádové zvý�ení významupolohové makrodiferenciace sou"asn! vysv!tluje z$etelné uplatn!ní faktoru polohy p$i hodnocenívývoje kraj# a jeho pom!rn! nez$etelné uplatn!ní p$i hodnocení vývoje okres#.

3) Nevýznamný vliv t$í zbývajících potenciálních podmi'ujících faktor# regionálního vývojeje nutné spojovat s �ru�ivým� vlivem problémových kraj# s dominancí pánevních koncentrací(p$edev�ím u ukazatele EA/km2, ale "áste"n! i u ukazatele EA/obyv. v roce 1991). Do jistémíry je snad p$ekvapující nevýznamný vliv �úrovn! terciarizace ekonomiky�, který v�ak dozna"né míry odpovídá malým výchozím rozdíl#m mezi kraji (s výjimkou st$edních &ech).

Tab. 17: Párové korelace po&adí kraj! podle vybraných charakteristik Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8

1 EA/obyv. 2001 x �0,626 0,846 �0,063 0,467 0,566 0,324 0,7252 % nezam!stnaných 2001 �0,626 x �0,731 0,412 0,110 �0,385 0,220 �0,3353 Vývoj EA 1991�2001 0,846 �0,731 x �0,198 0,038 0,742 0,093 0,6214 EA/km2 1991 �0,063 0,412 �0,198 x 0,505 0,126 0,264 �0,1985 EA/obyv. 1991 0,467 0,110 0,038 0,505 x 0,082 0,714 0,4676 Vzd!lanostní úrove' obyvatelstva 1991 0,566 �0,385 0,742 0,126 0,082 x 0,264 0,3467 Podíl nevýrobního sektoru 1991 0,324 0,220 0,093 0,264 0,714 0,264 x 0,7148 Polohová atraktivita 0,725 �0,335 0,621 �0,198 0,467 0,346 0,714 x

Poznámky: Tu"n! vyti�t!né hodnoty Spearmanova koeficientu po$adí p$evy�ují hodnotu testovací charakteristiky prozamítnutí nulové hypotézy s 95 % mírou spolehlivosti. Ukazatelé a po$adí kraj# viz tab. 16.

P$esto�e analýzy vývoje regionální diferenciace na okresní a krajské úrovni p$inesly $adu díl"íchpoznatk# o podmín!nostech tohoto vývoje neposta"ují k ucelenému vyhodnocení, tj. p$edev�ímke stanovení významové hierarchie podmi'ujících faktor#. P$í"inu je nutno spat$ovat v slo�itostipodmín!ností regionálního vývoje, v kombinovaném uplatn!ní r#znorodých faktor# a v územníprom!nlivosti t!chto kombinací (synergické efekty nebo naopak kompenza"ní efekty). I kdy� nelzevliv zmín!ných kombinací pln! vylou"it je jist! mo�né tento vliv výrazn! omezit, a to prost$ednictvímtypového rozli�ení územních jednotek, v tomto p$ípad! okres#. Toto rozli�ení musí vycházetz polarizace okres# podle hlavních podmi'ujících faktor#, které byly v podstat! ji� identifikoványv p$edchozích analýzách: regionální/sídelní hierarchie, (makro) polohová atraktivita a �zd!d!ná�ekonomická specializace. Vypracování kategorizace okres#, resp. typologické regionalizace je tedyt$etím a záv!re"ným krokem v hodnocení podmín!ností sou"asného regionálního vývoje. Na prvémmíst! je nutné specifikovat extrémní jednotky � extrémní velikostí i dynamikou � nebo( jejich váham#�e znemo�nit nalezení relativn! pravidelných rozr#zn!ní v!t�iny zbývajících jednotek. Za takovéextrémy je jednozna"n! oprávn!né pova�ovat metropolitní areál Prahy na jedné stran! a metropolitní


areály v obou hlavních pánevních prostorech na stran! druhé (variantn! by mohl být vy"len!n i areálkarlovarsko-sokolovský, který v�ak velikostí a sní�enou dynamikou nep$edstavuje tak významnoujednotku). Specifikace t!chto areál# jako samostatných (extrémních) typ# umo�'uje zárove'�izolované� posti�ení vlivu faktoru zd!d!né specializace, i kdy� v p$ípad! pra�ského areálu je tatocharakterizace p$inejmen�ím diskusní. Dlouhodobou p$edchozí funkci Prahy jako hlavního m!sta,a s tím související i výjime"nou koncentraci zejména kvartérních aktivit v Praze je ov�em mo�noza zd!d!nou specializaci pova�ovat. Zárove' je ov�em nutno pova�ovat velikostní � a v obdobítransformace i rozvojovou � dominanci Prahy a jejího zázemí za charakteristiku hierarchicky nejvy��íjednotky. V tomto smyslu je pozitivní extrém pra�ského areálu jednozna"ným dokladem prioritníhovýznamu faktoru regionální a sídelní hierarchie. Je v�ak otázkou zda se tento faktor uplat'ujepouze jednoúrov'ov! � Praha a její zázemí oproti �zbytku� státu � nebo víceúrov'ov!. Práv! protoje �ádoucí vylou"ení pra�ského metropolitního areálu, ale i �opa"n! p#sobících� areál# pánevních,z citliv!j�ích hodnocení rozdíl# metropolitních a nemetropolitních území.

Tab. 18: Základní charakteristiky typ! okres!

Typ okres#Podíl na obyv.&R (%)

Podíl na EA&R (%)

Zm!na podíluna EA

EA/obyv.(&R=100)

1991 2001 1991 2001 rozdíl index 1991 2001

Metropolitní celkem 48,06 47,72 53,74 57,86 4,12 107,7 111,8 121,3z toho v areálu:

Prahy 13,41 13,18 16,01 23,74 7,73 148,3 119,5 180,1pánví 12,91 12,80 15,11 11,48 �3,63 75,9 117,1 89,7ostatní 21,74 21,75 22,62 22,65 0,03 100,1 104,0 104,1

Nemetropolitní celkem 51,94 52,28 46,26 42,14 �4,12 91,1 89,1 80,6

Polohové zónyzápad 36,98 36,87 38,53 45,40 6,87 117,8 104,2 123,1st$ed 38,53 38,65 36,98 34,03 �2,95 92,0 96,0 88,0východ 24,49 24,48 24,49 20,57 �3,92 84,0 100,0 84,1

Polohové zóny:metropolitní okresy (bez areálu Prahy a pánví)

západ 6,82 6,85 7,16 7,04 �0,12 98,3 105,1 102,8západ bez Karlových Var# a Sokolova 4,73 4,74 4,94 5,19 0,25 105,1 104,5 109,6st$ed 10,85 10,79 11,22 11,53 0,31 102,8 103,4 106,8východ 4,08 4,11 4,24 4,08 �0,16 96,2 104,0 99,4

Polohové zóny:nemetropolitní okresy

západ 16,76 16,84 15,36 14,63 �0,73 95,2 91,7 86,8st$ed 22,92 23,11 20,42 18,32 �2,10 89,7 89,1 79,3východ 12,26 12,32 10,47 9,19 �1,28 87,7 85,4 74,6

Poznámky: Vymezení polohových zón: západ (kraje Praha, St$edo"eský, Jiho"eský, Plze'ský a Karlovarský), st$ed(kraje Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vyso"ina a Jihomoravský), východ (kraje Olomoucký,Zlínský a Moravskoslezský) � bli��í vysv!tlení viz textová "ást. Vymezení metropolitních areál# viz tab. 6. EA �ekonomický agregát.Prameny: viz tabulková p$íloha 1


Tab. 19: Vývoj st&edisek podle velikostních kategorií (1991�2001)

Kategorie podlekomplexní velikosti(KV) v r. 2001

Po"et

Podíl na &R v procentech Vývojový index

komplexnívelikosti

Obyvatelstvo Pracovní p$íle�itosti Komplexní velikost

1991 2001 1991 2001 1991 2001

1 000,0+ 1 11,79 11,43 13,61 15,50 13,00 14,15 108,80 300,0�999,9 2 7,97 7,80 9,28 8,83 8,85 8,49 95,90 100,0�199,9 8 8,54 8,38 10,36 10,86 9,75 10,03 102,900 50,0�99,9 13 7,65 7,50 8,76 8,58 8,39 8,22 97,900 20,0�49,9 47 12,49 12,48 15,45 15,34 14,47 14,38 99,400 10,0�19,9 64 8,17 8,18 9,56 9,63 9,09 9,15 100,7000 5,0�9,9 105 7,03 7,08 7,99 7,49 7,67 7,37 96,1000 2,5�4,9 189 6,81 6,99 6,49 6,29 6,60 6,53 98,8St$ediska celkem 429 70,45 69,83 81,51 82,51 77,82 78,30 100,6Ostatní obce 5 785 29,55 30,17 18,49 17,49 22,18 21,70 97,8

Poznámky: N!která st$ediska byla vymezena jako aglomerace (celkem bylo p$ipojeno 44 obcí) � viz tabulkováp$íloha 2, v ní� jsou uvedena i výchozí data.

Tab. 20: Vývojová dynamika a sídelní hierarchie

Velikostní kategoriest$edisek(KV 2001)

Vývojové indexy 1991�2001 Pom!r (index) relativní pracovnía obytné velikosti

Za celou &R&R bez krajeÚsteckého a

MoravskoslezskéhoZa celou &R

&R bez krajeÚsteckého a

Moravskoslezského

Obyvatelstvo Pracovníp$íle�itosti Obyvatelstvo Pracovní

p$íle�itosti 1991 2001 1991 2001

1 000,0+ 97,0 113,9 97,0 113,9 115,5 135,7 115,5 135,70 300,0�999,9 97,8 95,1 97,6 104,3 116,5 113,3 122,7 131,10 100,0�199,9 98,1 104,8 98,1 106,1 121,3 129,6 122,2 132,200 50,0�99,9 98,1 97,9 98,1 106,8 114,5 114,3 120,7 131,400 20,0�49,9 99,9 99,2 100,4 101,3 123,7 122,9 127,2 128,300 10,0�19,9 100,1 100,8 100,3 102,0 116,9 117,7 118,9 121,0000 5,0�9,9 100,7 93,7 100,5 95,8 113,7 105,8 116,0 110,6000 2,5�4,9 102,6 96,8 102,7 98,0 95,3 90,0 98,1 93,6St$ediska celkem 99,1 101,2 99,2 104,5 115,7 118,2 118,1 124,3Ostatní obce 102,1 94,6 101,8 95,5 62,6 58,0 62,6 58,7

Poznámky a prameny: viz tab. 19 a tabulková p$íloha 2

P$edchozí zd#vodn!ní je mo�no empiricky dolo�it jednoduchými charakteristikami. V letech 1991�2001se zvý�il podíl v�ech metropolitních areál# na EA &R z 53,7 % na 57,9 %, tedy vzhledem kekrátkosti období zna"n!. P$i vylou"ení �pozitivního extrému� pra�ského areálu v�ak do�lo k poklesutohoto podílu: ze 37,7 % na 34,1 %. P$i dal�ím vylou"ení �negativních extrém#� ústeckéhoa ostravského areálu z#stal pak podíl (ostatních) metropolitních areál# stabilní, a v p$ípad! vylou"eníi areálu karlovarsko-sokolovského by byl jen nepatrn! r#stový: 20,4 % v roce 1991 a 20,8 % v roce2001. Vliv typového vymezení, resp. rozli�ení souboru metropolitních areál# je tedy mimo$ádný,nebo( m#�e vyústit v konstatování v�ech hodnotících záv!r# � r#st, úbytek i stagnace.


Je tedy z$ejmé, �e podrobn!j�í a specifické zhodnocení vlivu regionální/sídelní hierarchie na jednéstran! a polohové makrodiferenciace na stran! druhé je mo�né a� po vylou"ení vý�e charakterizovanýchextrém#. Vhodná je p$itom kombinace obou hledisek a odpovídajících polarizací pro typové rozli�ení�zbývající v!t�iny� okres#. Základ této polarizace dostate"n! zachycuje odli�ení (ostatních)metropolitních okres# a okres# nemetropolitních v p$ípad! hierarchického faktoru a odli�ení t$ípolohových zón � zjednodu�en! a ne zcela p$esn! ozna"ených jako západ, st$ed a východ. Vymezenít!chto zón bylo provedeno podle d$íve stanoveného (a diskutovaného) po$adí celých kraj# z hlediskajejich polohové atraktivity (viz tab. 16 a p$íslu�ný text): 1.�4. jednotka (Praha + St$edo"eský kraj,Plze'ský, Karlovarský a Jiho"eský kraj) tvo$í atraktivní západní zónu, 5.�10. jednotka neutrálníst$ední zónu a 11.�13. jednotka (Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj) periférní zónuvýchodní. Z hlediska mechanického uplatn!ní západo-východní zonalizace se pochopiteln! jevíza$azení Ústecka do st$ední zóny jako chybné. V tomto p$ípad! byla v�ak zohledn!na výhodn!j�ípoloha Jihomoravského kraje (sousedství Rakouska kontra sousedství problémového Saska) a dáleskute"nost, �e v!t�ina Ústecka � "ty$i pánevní okresy � byla z hodnocení vylou"ena.

Stanovení dvou extrémních typ# a �esti �ostatních� typ# okres# ur"ených podle polohových zóna zárove' podle regionální hierarchie tvo$í základnu pro generalizované posti�ení regionálnídiferenciace. Dopl'ující význam mají pak r#zné agregace t!chto typ# jak to uvádí tab. 18. Územn!podrobn!j�í rozvedení celého hodnocení, které je podstatné pro posouzení významu sídelní hierarchie,poskytují dále údaje v tab. 19 a 20. Pro úrove' obcí, resp. st$edisek nejsou ov�em k dispozici data o EA,tak�e je nutné hodnotit pouze velikost a zm!ny podle pracovních p$íle�itostí (pro srovnání jsousledovány i zm!ny obyvatelstva a agregátního ukazatele KV). V�eobecn! lze p$edpokládat, �e vývojpracovních p$íle�itostí koresponduje s vývojem EA, by( p$i zna"n! zmírn!né úrovni diferenciace.Také v p$ípad! hodnocení diferenciace podle velikostních kategorií st$edisek byl alternativn!vylou"en �ru�ivý� vliv pánevních prostor# (vylou"ením st$edisek Ústeckého a Moravskoslezskéhokraje). Z charakteristik prezentovaných v tab. 18�20 lze vyvozovat následující záv!ry:1) Za nesporn! nejvýznamn!j�í podmi'ující faktor územního vývoje a zvlá�t! pak dosa�ené

(ov�em i výchozí) ekonomické i celkové spole"enské úrovn! je oprávn!né ozna"ovat faktorregionální/sídelní hierarchie. Tento záv!r není p$ekvapující, nebo( pouze op!tovn! dokládáprincipiální význam hierarchie pro organizaci sociogeografických systém#. Jeho specifickéuplatn!ní m#�e ov�em nabývat rozmanitých forem a diferencovaných ú"ink#. Tak tomu jei v transforma"ním procesu, kdy m!$ítkov! odli�né hierarchické polarizace (tedy vlastn!hierarchie hierarchií) typu jádro � periférie m!ly rozdíln! silné diferencia"ní d#sledky. Páte$íhierarchie regionální i sídelní je samoz$ejm! významová diferenciace st$edisek, resp. aglomerací.Navzdory relativní plynulosti této diferenciace lze v�ak rozli�ovat r#zná �patra� této hierarchie,jejich� p$esn!j�í rozli�ení zárove' odpovídá specifi"nosti p$íslu�ného sociogeografickéhosystému. V p$ípad! &eska jsou nejvýrazn!j�í t$i taková patra, která sou"asn! odpovídají r#znýmm!$ítkovým $ád#m p#sobnosti st$edisek (viz podrobn!ji 4. kapitola): makroregionální (Praha),mezoregionální (krajská m!sta bez Jihlavy) a mikroregionální, resp. �ostatní�. V závislostina zvy�ování hierarchické úrovn! center se sou"asn! vývojov! prom!'uje a relativizuje �í$ejejich vymezení: zjednodu�en! v posloupnosti nodální st$edisko � (nadnodální) metropolitníareál � event. regionální koncentrace. R#zná �í$e vymezení m#�e být spojována s r#znýmm!$ítkovým $ádem diferenciace, resp. polarizace. Tak nap$. nejvy��í jednotku Prahu je mo�né


�ponechat� v administrativním vymezení pro hodnocení na mikroregionální úrovni, ve vymezeníú�eji chápaného metropolitního areálu (spolu s okresy Praha-východ a Praha-západ) prohodnocení na mezoregionální úrovni a kone"n! ve vymezení �iroce chápaného celostátníhojádra (nap$. spojení s celým St$edo"eským krajem) na úrovni nejvy��í. Práv! z t!chto d#vod#je mo�né hovo$it nejen o sídelní, ale i o regionální hierarchii. Sou"asn! podmi'ující vliv tétohierarchie na n!kolika m!$ítkových úrovních územní diferenciace dokazuje prioritní vlivtohoto faktoru na diferenciaci územního vývoje. Navíc je tento vliv v podstat! nejsiln!j�íi z hlediska jednotliv! posuzovaných úrovní � zcela z$etelné to je p$i vylou"ení pánevníchprostor# z p$íslu�ných hodnocení. P$esto�e míra územní diferenciace, resp. polarizace v rámcinárodních systém# se obecn! zvy�uje v závislosti na sni�ování m!$ítkového $ádu region# (musíbýt ov�em relativizovan! hodnocena � viz nap$. Hampl, 1998), byly vývojové efekty hierarchicképolarizace v transforma"ním období uspo$ádány spí�e opa"n!:(i) Na makroregionální (krajské) úrovni se zvý�il podíl �jádra� (st$edo"eské oblasti) na EA

státu z 24,4 % na 31,9 %, tj. o 7,5 %. Je vhodné poznamenat, �e i samotný St$edo"eskýkraj sv#j podíl zvý�il (by( nepatrn!), zatímco v�echny zbývající kraje sv#j podíl sní�ily.

(ii) Na mezoregionální úrovni je z hlediska hierarchicky podmín!né diferenciace agregátnícharakteristikou zm!na proporcí mezi metropolitními a ostatními okresy: v p$ípad! EAdo�lo k zvý�ení podílu metropolitních areál# z 53,74 % na 57,86 %, tj. o cca 4,1 % (tedypouze 55 % zm!ny na mikroregionální úrovni).

(iii) Kone"n! na mikroregionální, resp. lokální úrovni je mo�né konstatovat i p$i zú�ení souborust$edisek na 135 nejv!t�ích (s KV 10,0 a více) zisk pouze 1,7 % pracovních p$íle�itostíod velikostn! ni��ích kategorií. I kdy� byl tento zisk v p$ípad! EA nepochybn! vy��í(op!t ov�em díky samotné Praze) jeho velikost patrn! nedosáhla hodnoty uvedené promezoregionální úrove'. P$itom nár#st podílu Prahy na pracovních p$íle�itostech &R bylo 1,9 %, tak�e zbývajících 134 st$edisek sv#j podíl nepatrn! sní�ilo! Nicmén! platí, �evývojový index u pracovních p$íle�itostí se v podstat! zvy�uje v závislosti na zv!t�ováníst$edisek, by( s n!kolika odchylkami. Ty lze v�ak �odstranit� prost$ednictvím redukcepo"tu kategorií a p$edev�ím pak vylou"ením kraj# obou velkých pánví. V posloupnosti�Praha � st$ediska s KV 100,0 a� 999,9 � 20,0 a� 99,9 � 5,0 a� 19,9 � 2,5 a� 4,9 � ostatníobce� po zmín!ných úpravách dochází k plynulému sni�ování hodnoty vývojovéhoindexu u pracovních p$íle�itostí: 113,9�105,5�102,6�99,1�98,0�95,5. Na tomto míst!je nutné je�t! poznamenat, �e ostatní charakteristiky velikostní diferenciace st$edisekuvedené v tab. 19 a 20 budou diskutovány a� v dal�í "ásti (3.3) v rámci sledování vývojea stavu hierarchie osídlení.

Charakteristiky hierarchické podmín!nosti vývoje i dosa�eného stavu diferenciace ekonomikyna r#zných m!$ítkových $ádech odpovídají pochopiteln! v prvé $ad! r#stové a velikostnídominanci Prahy a omezen! i jejího zázemí. Práv! proto, �e se jedná o hierarchicky nejvy��íjednotku projevují se d#sledky její dominance na v�ech $ádových/m!$ítkových úrovnícha zvý�en! pak na úrovni makroregionální. Také z hlediska d$íve stanovených typ# okres# jevysoká úrove' této dominance jednozna"ná, a to podle obou nejd#le�it!j�ích indikátor#transforma"ní úsp!�nosti (EA/obyv. a index EA). Charakteristická je i kvalitativní hierarchizacev posloupnosti typ# okres# (zde bez polohového rozli�ení) podle zmín!ných indikátor#. V p$ípad!


dosa�ené ekonomické úrovn! (EA/obyv.) je po$adí: metropolitní areál Prahy (180,1) � �ostatní�metropolitní areály (104,1) � pánevní metropolitní areály (89,7) � nemetropolitní okresy(80,6). V p$ípad! dynamiky ekonomického vývoje se ov�em pánevní areály dostávají na poslednímísto: pra�ský metropolitní areál (148,3) � �ostatní� metropolitní areály (100,1) � nemetropolitníokresy (91,1) � pánevní metropolitní areály (75,9). Rozdíly v úrovni a v dynamice ekonomikyjsou tedy podle typ# metropolitních areál# extrémní (89,7�180,1 u EA/obyv. a 75,9�148,3u vývojového indexu). Mezi nemetropolitními, polohov! rozli�enými typy jsou pak $ádov!ni��í (74,6�86,8 u EA/obyv. a 87,7�95,2 u vývojového indexu). V tomto smyslu je mo�nokonstatovat v�eobecn! vy��í variabilitu zm!n na hierarchicky vy��ích úrovních (pochopiteln!s vylou"ením úrovn! nejvy��í reprezentované jedinou jednotkou).

2) Za významov! druhý podmi'ující faktor regionálního vývoje je mo�né ozna"ovat polohu, a tospeciáln! makropolohu. Zji�t!né diference jsou v tomto p$ípad! ov�em ni��í ne� u hierarchickyur"ených typ# a z hlediska m!$ítkového mohly být zhodnoceny jen v úrovni celostátnímakrodiferenciace, resp. i mezodiferenciace. P$i nezbytné agregaci okres# do t$í polohovýchzón byly p$edpokládané pravidelnosti potvrzeny jednozna"n!. Celkem se nabízí �est mo�nostíov!$ení p$edpokladu zvy�ování transforma"ní úsp!�nosti od východní zóny p$es st$ední zónuk zón! západní:a) Odpovídající posloupnost EA/obyv. v roce 2001 byla:

� podle v�ech okres#: 84,1�88,0�123,1;� podle metropolitních okres# (bez obou extrémních typ#): 99,4�106,8�102,8, resp. 109,6

(p$i vylou"ení karlovarsko�sokolovského areálu);� podle nemetropolitních okres#: 74,6�79,3�86,8.

b) Posloupnost hodnot indexu vývoje EA v letech 1991�2001 byla:� podle v�ech okres#: 84,0�92,0�117,8;� podle metropolitních okres# (bez obou extrémních typ#): 96,2�102,8�98,3, resp. 105,1

(p$i vylou"ení areálu karlovarsko-sokolovského);� podle nemetropolitních okres#: 87,7�89,7�95,2.

Ve v�ech hodnoceních byl tedy potvrzen základní p$edpoklad o diferencia"ním vlivu polohya o orientaci jeho p#sobení. Jedinou výjimkou je p$ípad �ostatních� metropolitních okres#západní zóny p$i nevy"len!ní karlovarsko-sokolovského metropolitního areálu, jako�to areálupánevního typu, z t!chto hodnocení. Navíc je nezbytné zd#raznit, �e p$i hodnocení v�echmetropolitních okres# (v"etn! obou typu extrém#) by byly rozdíly mezi zónami je�t!výrazn!j�í ne� v p$edchozích p$ípadech: 93,7�101,0�153,7 u EA/obyv. a 81,2�94,9�132,8u vývojového indexu EA.

3) Posledním uva�ovaným podmi'ujícím faktorem je �zd!d!ná ekonomická specializace�, kteroulze pova�ovat za rozhodující pro vývoj pánevních areál# (a "áste"n! i jejich zázemí). Celkovéuplatn!ní tohoto faktoru je v�ak obtí�né blí�e ur"it, a to i v p$ípad! druhého � pozitivního �extrému areálu pra�ského, u n!ho� je nezbytné v prvé $ad! podtrhovat hierarchicky nejvy��ípostavení. V�eobecn! toti� existuje vysoká souhlasnost hierarchie a funk"ní specializace,tak�e vyhran!ných p$ípad# z$etelné svázanosti vývojové dynamiky a úzké ekonomickéspecializace je pom!rn! málo. Proto také p$ípad na�ich pánví je nutno pova�ovat za více mén!unikátní anomálii, která ov�em vybo"uje z pravidelností vázaných na integrální druhy faktor#


jako je regionální/sídelní hierarchie nebo polohová atraktivita. K v!cným charakteristikámv tab. 18 je navíc vhodné dodat, �e extrém pánevních prostor# je z$ejmý jen p$i sledovánívývojové dynamiky nebo míry nezam!stnanosti. Av�ak ani v t!chto p$ípadech není negativnímextrémem jediným � obdobné hodnoty vykazují i nemetropolitní periférn! lokalizované okresyjako jsou Bruntál, Jeseník a �umperk, ale nap$. i Hodonín.

V záv!ru sledování podmín!ností sou"asného vývoje územní diferenciace ekonomiky a v podstat!i celkové spole"enské úrovn! je mo�né v souladu s p$edchozími charakteristikami hlavníchfaktor#, zd#raznit t$i hlavní skute"nosti:a) Vývoj diferenciace je podmín!n slo�itým spolup#sobením mnoha faktor#, jejich� izolované

posouzení není v podstat! mo�né. P$esto lze hlavní faktory, tj. v prvé $ad! faktory integrálníhotypu, základním zp#sobem významov! rozli�it prost$ednictvím vhodné agregace, resp. typologieúzemních jednotek. Za nejpodstatn!j�í je opakovan! mo�né ozna"it faktor regionální/sídelníhierarchie u n!ho� je navíc nutno zd#raz'ovat mnohostup'ovité uplatn!ní z m!$ítkovéhohlediska. Mén! významný je vliv polohového faktoru, ale i ten má v�eobecné uplatn!ní, a tospeciáln! v úrovni makrodiferenciace. Kone"n! faktor zd!d!né ekonomické (nevýhodné)specializace má výrazné, ale pouze regionáln! specifické uplatn!ní.

b) Podle 8 základních typ# okres# jsou patrn! nejlépe patrné podstatné charakteristiky regionálnídiferenciace (ekonomického) vývoje, a to ji� podle pouhého po$adí t!chto typ#: pra�skýmetropolitní areál (dále MA) s indexem vývoje v letech 1991�2001 148,3 � �ostatní� MAv západní (98,3, eventuáln! 105,1 p$i vylou"ení karlovarsko-sokolovského MA) a st$ední zón!(102,8) � �ostatní� MA ve východní zón! (96,2) � nemetropolitní (dále N) území v západnízón! (95,2) � N území ve st$ední zón! (89,7) � N území ve východní zón! (87,7) � pánevníMA (75,9). Vcelku tedy dominuje hierarchické rozr#zn!ní (MA > N), které je sekundárn!rozvedeno podle rozr#zn!ní polohového. Specifický extrém p$edstavuje negativní zd!d!náspecializace u pánevních MA. Rozdíly v dynamice jsou pom!rn! z$etelné, ale významná(skokovitá) rozdílnost je pouze mezi prvým a druhým (resp. ostatními) typem okres#.

c) Rozli�ení 8 typových soubor# zárove' vystihuje i nepodstatn!j�í znaky dosa�ené regionálnídiferenciace v ekonomické (spole"enské) úrovni. Po$adí typ# je tém!$ toto�né s po$adím podledynamiky vývoje. Jedinou výjimkou je p$esun pánevních MA na 5. místo, tj. p$ed v�echnytypy nemetropolitních okres#. Hierarchická forma polarizace (MA : N) je tedy v tomto p$ípad!zesílena, co� celkov! vyjad$uje i v!t�í varia"ní rozp!tí p$íslu�ných hodnot EA/obyv. v roce2001: 74,6�180,1 (u vývojových index# pouze 75,9�148,3). Rozdíly v ekonomické úrovnijsou podle po$adí typ# uspo$ádány pravideln! a jsou dostate"n! z$etelné (výjimkou je op!talternativní po$adí MA v západní a st$ední zón!), výrazný je op!t odstup nejvy��í jednotkyod ostatních typ#.


3.3 KVALITATIVNÍ PROM#NY KONCENTRA!NÍHO PROCESU A HIERARCHICKÉ3.3 ORGANIZACE

Dosa�ený stav územní koncentrace spole"enských jev# a hierarchické uspo$ádání a odpovídajícívelikostní rozr#zn!ní sociogeografických jednotek (sídel nebo region# r#zných m!$ítkových $ád#)je oprávn!né ozna"ovat za nejpodstatn!j�í charakteristiky �stavu� geografické organizace spole"nostia koncentra"ní i hierarchiza"ní procesy pak za nejpodstatn!j�í vývojové tendence této organizace.V tomto smyslu spo"ívá t!�i�t! následujícího sledování v analýze transformace geografické organizacesamotné, resp. geografické organizace spole"nosti v u��ím slova smyslu. Tato organizace je primárn!podmín!na interakcí spole"nosti a p$írodního prost$edí, sekundárn! pak � a to postupn! zesílen!a� dominantn! � principy efektivní územní d!lby práce a aktivizace územních komunit (viz nap$.rozli�ení úrovní a vývoje regionální organizace spole"nosti � Hampl, 2003, str. 183). Její podmín!nostijsou tedy "áste"n! odli�né od podmín!ností vnit$ního uspo$ádání spole"nosti i úzce chápanéspole"enské d!lby práce p$edev�ím v d#sledku vy��ího významu p$írodních a polohových faktor#na jedné stran! a integrovaného spolup#sobení faktor# i zájm# ekonomických, sociálních, kulturních,politických a ekologických u územních celk#, resp. komunit (subjekt# územního vývoje) na stran!druhé. V tomto pojetí má geografická/environmentální organizace spole"nosti relativní autonomiioproti vnit$ní spole"enské organizaci a kvalitativn! r#znorod!j�í, a tedy komplexn!j�í podmín!nosti.Podstatné znaky a pravidelnosti geografického uspo$ádání se proto týkají diferenciace v územníintenzit! osídlení a ekonomiky, a zejména pak hierarchizace komplexních územn!-spole"enskýchcelk# jako jsou m!sta, sociogeografické regiony apod. Návaznost charakterizované primárnígeografické/vn!j�í organizace spole"nosti na organizaci vnit$ní je pak vyjád$ena specifikací�sekundárního obsahu� geografické organizace, jako�to územní strukturace, vnit$n! podmín!nýchspole"enských pom!r#. Hlavní znaky/pravidelnosti se v tomto p$ípad! vztahují k diferenciaci sociálnía ekonomické úrovn! z hlediska územních komunit r#zného velikostního $ádu, jak to kone"n!ilustrovalo sledování v p$edchozí podkapitole.

Rozli�ení obou typ# geografické organizace je ov�em abstraktní konstrukcí, která nem#�e sm!$ovatk ur"ení r#zných forem této organizace, nýbr� pouze k r#znému obsahovému vymezení té�e organizace.Ta je pochopiteln! integrální, tak�e v obou typech hodnocení jsou sledovány toto�né jednotkysídelní i regionální. V d#sledku obsahové r#znorodosti a zejména pak r#znorodosti podmi'ujícíchfaktor# sociogeografických celk# je ov�em v jejich rámci mo�né a pot$ebné ur"ovat odli�né a odli�n!podmín!né struktury a procesy. V obecné úrovni se jedná o rozli�ení semikomplexních a komplexníchsystém# (Hampl, 1998): komplexn! podmín!ná geografická organizace spole"nosti v prost$edína jedné stran! a semikomplexn!, tj. �pouze� spole"ensky podmín!né uspo$ádání sociálních,ekonomických, politických a kulturních struktur v rámci územních celk# na stran! druhé. V druhémp$ípad! se p$itom jedná jen o jednu z parciálních forem vnit$ní strukturace spole"nosti, která jenejen �nezbytná� (v�e má svoji územní, resp. prostorovou strukturaci), ale která p$edstavujei specifický výsledek interakcí vn!j�í a vnit$ní organizace spole"nosti. U t!chto interakcí jeoprávn!né zd#raz'ovat jednak souhlasnou vývojovou orientaci (viz nap$. soub!�nost proces#industrializace a územní koncentrace) a jednak vzájemn! aktivizující podn!cování: rozdílnýrozvojový potenciál územních celk# podmi'uje diferencovaný vývoj spole"nosti a vnit$ní posunyv pot$ebách a cílech spole"nosti vyvolávají zm!ny ve funk"ní diferenciaci sídel a region# (viz


rozdílný sou"asný vývoj velkých m!st podmín!ný kvalitativní strukturou jejich funkcí nebodynamický rozvoj $ady rekrea"ních, d$íve zaostávajících, periferních oblastí).

Nazna"ené vzájemné spolup#sobení a ovliv'ování proces# vázaných dominantn! bu% na vnit$níanebo na vn!j�í organizaci spole"nosti potvrzuje jejich integrální sounále�itost a zt!�uje rozli�ení obouorganizací. Proto se v literatu$e b!�n! setkáváme s jejich zam!'ováním, resp. i ztoto�'ováním. Chybíi jejich terminologické rozli�ení � alespo' pracovn! bude proto v dal�ím textu pou�íván pojem�sociogeografické� pro ozna"ování struktur a proces# primárn! spojených s vn!j�í organizací spole"nosti(geografickou v u��ím slova smyslu) a pojem �geosociální� pro ozna"ení struktur a proces# primárn!spojených s vnit$ní organizací spole"nosti, by( v její územn!, a tedy geograficky uspo$ádanéform!. Pot$ebnost tohoto rozli�ení má nepochybné poznávací opodstatn!ní, nebo( znaky a zm!nyobou diskutovaných typ# geografických/územních struktur jsou v $ad! ohled# rozdílné. Názorn!to dokládají charakteristiky koncentra"ního procesu v transforma"ním období uvedené v tab. 21.Srovnání p$íslu�ných údaj# navozuje hodnocení trojího druhu. Za prvé je to rozli�ení úrovn! a dynamikyzm!n práv! u územních (sociogeografických) a u sociálních (geosociálních) nerovnom!rnostív distribuci ekonomického agregátu: v prvém p$ípad! je nerovnom!rnost/koncentrace posuzovánave vztahu k území, v druhém p$ípad! ve vztahu k obyvatelstvu. Pro v!t�í názornost uve%me, �ek roku 2001 p$i okresním "len!ní byla �koncentrovaná� polovina EA vázána na pouhých 14,87 % územístátu, ale na 37,87 % jeho obyvatelstva. Z hlediska míry nerovnom!rnosti/koncentrace ekonomikyexistuje tedy významný rozdíl mezi její územní a sociální distribucí, viz i obr. 10.

Tab. 21: Zm"ny úrovn" územních a sociálních nerovnom"rností (koncentrací) vybraných jev!

Hodnocený jevÚrove' nerovnom!rnosti (H) p$i "len!ní

Podle kraj# Podle okres#1991 2001 1991 2001

a) Územní nerovnom!rnost u:Obyvatelstva 66,09 65,72 77,05 76,76Pracovních p$íle�itostí 66,39 66,95 79,03 79,48Ekonomického agregátu (EA) 68,25 71,46 81,36 85,13

b) Nerovnom!rnost distribuce EA ve vztahu k obyvatelstvu 53,18 58,02 55,89 62,13

Poznámky: Ukazatel H odpovídá bodu na Lorenzov! oblouku a vyjad$uje podíl území nebo obyvatelstva v % na &Rk n!mu� se vztahuje �nekoncentrovaná� polovina hodnoceného jevu. Vymezení kraj# a okres# je k 1.3.2001, byly v�akspojeny velkom!stské jednotky s jejich zázemím: Praha + St$edo"eský kraj v úrovni kraj# (celkem bylo sledováno 13celk#); Praha, Plze' a Brno byly spojeny s p$íslu�nými venkovskými okresy a Ostrava s Frýdkem-Místkem a Karvinou,tak�e na okresní úrovni bylo hodnoceno 70 jednotek.Prameny: viz tabulková p$íloha 1

Zm!ny obou typ# nerovnom!rností byly v�ak v transforma"ním období odli�né. Spole"ná byla siceorientace zm!n (r#st koncentrace), ale zvý�ení geosociální nerovnom!rnosti bylo významn!j�í ne�zvý�ení nerovnom!rnosti sociogeografické (územní), a to na obou zachycených m!$ítkovýchúrovních. Výjime"né zvý�ení geosociální nerovnom!rnosti je ov�em nutno pova�ovat za relativn!krátkodobý a do"asný trend, za reakci na p$edchozí �socialistickou nivelizaci� na jedné stran! a nazásadní zm!nu spole"enského systému vedoucí k pronikavé redistribuci ekonomiky na stran! druhé.V kontextu dlouhodobých tendencí vyjád$ených v generalizované podob! v modelech vývojových


a b c d

#R celkem

podíl území okres# koncentrujících polovinu EA v r. 2001

podíl území okres# koncentrujících polovinu EA v r. 1991

podíl obyvatelstva okres# koncentrujících polovinu EA v r. 2001

podíl obyvatelstva okres# koncentrujících polovinu EA v r. 1991

�

�

�

�

a

b

c

d

Poznámky:Vymezení okres# bylo upraveno (viz tab. 21); výb$r okres# s výraznou koncentrací byl ur%en jejichpo!adím podle EA/km (územní koncentrace), resp. EA/obyv. (sociální koncentrace) a p!íslu�nou kumulací jejich podíl# a� do dosa�ení 50 % EA. Ostatní vysv$tlení + prameny viz tab. 21a tabulková p!íloha 1.

2

Obr. 10: Úrove% a zm"na koncentrace ekonomického agregátu (EA) ve vztahuk území a k obyvatelstvu


cykl# (viz nap$. Kuznets, 1955 a p$edev�ím Friedmann, 1966) je proto oprávn!né hodnotit transforma"níobdobí jako divergen"ní fázi rozvojového (resp. nápravného) cyklu a zárove' p$edpokládatpozd!j�í nástup fáze konvergen"ní. V tomto smyslu nelze obecn! kvalifikovat zm!ny geosociálníchnerovnom!rností v porovnání se zm!nami sociogeograrfickými jako �vy��í�. Podstatný vývojovýrozdíl není v�ak ve velikosti zm!n, nýbr� v jejich prom!nlivosti. V p$ípad! vývoje sociogeografickýchnerovnom!rností se navíc st$ídání fází divergen"ních a konvergen"ních uplat'uje jen omezen!:viz p$edev�ím dlouhodobý proces geografické koncentrace obyvatelstva a ekonomiky v industriálnímobdobí, který nebyl následován vývojovým obratem v orientaci zm!n, nýbr� byl zakon"en relativnístabilizací dosa�ené (zvý�ené) nerovnom!rnosti (viz i nepatrné zm!ny v úrovni územní koncentraceobyvatelstva jak uvádí tab. 21). To v�e umo�'uje p$ijmout obecný záv!r o zásadn! vy��í úrovninerovnom!rností/koncentrací spole"enských jev# v p$ípad! jejich územní distribuce ne� v p$ípad!distribuce sociální/popula"ní a zárove' záv!r o podstatn! vy��í prom!nlivosti (geo)sociálníchdistribucí ne� distribucí (socio)geografických.

Druhý typ hodnocení se vztahuje k problematice kvalitativní diferenciace procesu samotné územníkoncentrace. V tab. 21 byly zachyceny zm!ny této koncentrace u t$í základních slo�ek sociogeografickéorganizace: obyvatelstva, pracovních p$íle�itostí a ekonomického agregátu. V uvedené posloupnosti,kterou je v zásad! mo�no ozna"ovat za posloupnost v progresivit! a kvalitativní významnostislo�ek sociogeografických systém#, se zvy�ují úrovn! územní koncentrace i dynamika zm!n tétoúrovn! v transforma"ním období. Zatímco distribuce obyvatelstva se tém!$ nezm!nila (zji�t!nýnepatrný pokles koncentrace je navíc p$inejmen�ím vyrovnán rozmíst!ním nepodchycenéhozna"ného po"tu cizinc#) a r#st koncentrace pracovních p$íle�itostí byl jen nevýznamný (p$i plnémzahrnutí aktivit cizinc# a kompletaci informací o dojí�%ce za prací by byl ov�em tento r#st o n!covy��í) do�lo k výraznému zvý�ení koncentrace ekonomiky. Rozdíly v mí$e koncentrace díl"íchslo�ek se tedy vzhledem k délce období zna"n! zvý�ily: v �citliv!j�í� okresní úrovni se rozdíl hodnotpro pracovní p$íle�itosti a pro obyvatelstvo zv!t�il z 1,98 na 2,72, pro EA a pro obyvatelstvo pakze 4,31 na 8,37. Tyto skute"nosti nelze vysv!tlovat pouze specifi"ností transforma"ního období.Transforma"ní zm!ny nepochybn! p$isp!ly k intenzit! zm!n, obecný sm!r vývoje koncentra"níchproces# byl v�ak primárn! podmín!n p$echodem od industriální k post-industriální spole"nosti,a tedy od extenzivních forem vývoje k formám intenzivním. V p$ípad! vývoje geografické koncentracelze tuto prom!nu charakterizovat na jedné stran! jako diferencované ukon"ování územní koncentracejev# a na stran! druhé jako rozvíjení koncentrace vztah#, resp. vztahového p#sobení spojenéhozejména s kvalitativním významovým p$ehodnocováním funkcí "i ekonomických aktivit. Protoje distribuce práv! obytných funkcí více mén! stabilizována (s výjimkou parciálních proces# typusuburbanizace), koncentrace pracovních míst je významn! zpomalována, ale koncentrace ekonomikyje�t! dynamicky pokra"uje (v p$ípad! EA se uplatnil p$ehodnocovací efekt v r#stu a p$em!n!mzdové diferenciace). Podstatným znakem p$echodu z industriální do post-industriální vývojovéfáze je tedy ztráta integrální povahy koncentra"ního procesu, jeho kvalitativní strukturace a substitucezm!n v rozmíst!ní jev# na zm!ny v uspo$ádání vztah# a ve vztahovém ovliv'ování (p$edev�ím r#st$ídící p#sobnosti kvalitativn! rozvinutých velkých center na rozsáhlé regionální systémy). V�echnytyto tendence jsou p$itom podmín!ny regionální hierarchií a jejím dal�ím, p$evá�n! kvalitativním,umoc'ováním jak to dokládají i údaje v tab. 22.


Tab. 22: Rozdíly v podílech vybraných jev! z hlediska regionální hierarchie

Hierarchická kategorie Pracovní p$íle�itosti: obyvatelstva (index) Ekonomický agregát: obyvatelstva (index)

1991 2001 1991 2001

Metropolitní okresy 106 109 112 121z toho: pra�ské 110 129 119 180

pánevní 104 91 117 90ostatní 105 107 104 104

Nemetropolitní okresy 94 92 89 81

Poznámky a prameny: viz tab. 18 a tabulková p$íloha 1

Kone"n! t$etí typ hodnocení je mo�né spojovat s posti�ením m!$ítkové diferenciace sledovanýchznak# a zm!n. Vzhledem k dosa�itelné datové základn! i omezené velikosti státu byly ov�em zachycenypouze dv! m!$ítkové úrovn!. P$esto je d#le�ité, �e charakter diferenciace sledovaných slo�ek i orientacevývoje jejich koncentrace byly na obou m!$ítkových úrovních shodné. To dokládá obecn!j�í platnostvý�e hodnocených tendencí i strukturálních rozdíl#. Zvlá�tní význam je p$itom mo�né p$isuzovatzji�t!ní obdobné velikosti zm!n na obou m!$ítkových úrovních, nebo( míry nerovnom!rností jsouv d#sledku r#zné územní podrobnosti (citlivosti) hodnocení zna"n! rozdílné. Vysv!tlení tétoskute"nosti, tj. i výrazného prohlubování makroregionální diferenciace v &esku je mo�no hledatv prvé $ad! ve výjime"ném posilování dominance Prahy, a proto i st$edo"eské oblasti. Sekundárnívýznam m!l dále �obrat� geopolitických a geoekonomických pom!r#, a s tím spojená revitalizacedlouhodobého historického utvá$ení západo-východní zonality evropského prostoru.

Hodnocení dynamiky koncentra"ních proces# je nezbytné doplnit základními charakteristikamiindividuální variability zm!n (v úrovni okres#) a s tím související dvojí orientací selektivníchproces#. Tyto otázky byly sice sledovány ji� d$íve a byly i empiricky dolo�eny p$edev�ím na p$íklad!prom!n souboru deseti nejvy��ích jednotek z hlediska mzdové a ekonomické úrovn! (tab. 14).Ucelen!j�í pohled poskytují v�ak údaje v tab. 23, kde jsou zachyceny jednak "etnosti r#stovýcha ztrátových okres# (v tomto p$ípad! nejsou zám!rn! m!stské okresy spojovány s jejich zázemím)a jednak velikostní p$esuny podíl# na EA mezi ob!ma typy okres#. Tato hodnocení jsou sou"asn!rozli�ena podle základních kategorií okres# ve smyslu regionální hierarchie (v zájmu zvýrazn!nízm!n byly k pánevním okres#m p$i$azeny i okresy karlovarského areálu). Z údaj# lze vyvozovatt$i hlavní záv!ry:(i) Výrazná asymetrie v zastoupení r#stových a ztrátových jednotek (13:64) op!tovn! potvrzuje

divergen"ní orientaci transforma"ního vývoje. Celkový objem zm!n/p$esun# (p$es 9 %) pakdokládá vysokou dynamiku selektivních proces#.

(ii) Jednozna"n! je dolo�ena i hierarchická podmín!nost selektivních proces# a výjime"ná polaritaextrémních kategorií metropolitních areál# pra�ského a pánevních, a to u v�ech okres# (v�echnybyly r#stové v prvém p$ípad! a v�echny byly ztrátové v p$ípad! druhém). Charakteristický jei vzácný výskyt r#stových jednotek v nejpo"etn!j�í kategorii nemetropolitních okres# � z 53okres# vykázalo výrazný r#st pouze Mladoboleslavsko, mírný r#st pak Jihlavsko a Doma�licko.

(iii) Jestli�e celkový rozsah zm!n podíl# na ekonomickém agregátu vyjad$uje významný rozsahselektivních proces# pak �p$esuny� podíl# mezi metropolitními a ostatními okresy v podstat!vyjad$ují významový rozsah koncentra"ních proces#. Ten odpovídá rozdílu v objemu pozitivní,


koncentra"n! orientované, selekce a sekce negativní orientované dekoncentra"n!. Zvý�enípodílu r#stových jednotek bylo o 9,1 % , z toho o 8,4 % u jednotek metropolitních. Celkovézvý�ení podílu metropolitních areál# bylo v�ak jen o 4,1 %. Nep$íznivý vývoj pánevníchareál# (negativní selekce) tedy významn! utlumil celkový koncentra"ní efekt selektivníchtendencí na cca polovi"ní úrove' objemu pozitivní selekce.

Tab. 23: Regionální hierarchie a selektivní ekonomický vývoj podle okres!

Hierarchickákategorie

Po"etokres#

Zm!na podílu (%) na ekonomickém agregátu &R v letech 1991�2001Po"et okres# R#stové

okresyZtrátovéokresy Celkem

R#stových Ztrátových

Metropolitní:Pra�ské 3 3 0 7,73 0 7,73Pánevní 9 0 9 0 �4,01 �4,01Ostatní 12 7 5 0,67 �0,26 0,41

Nemetropolitní: 53 3 50 0,69 �4,82 �4,13Celkem 77 13 64 9,09 �9,09 0

Poznámky a prameny: Jako pánevní areály byly uva�ovány ústecký, ostravský i karlovarsko-sokolovský areál.Ostatní vysv!tlení a prameny viz tabulková p$íloha 1.

V�echna dosavadní hodnocení se týkala úrovn! a zm!n ve velikostní diferenciace územních jednotek,resp. rozdíl# v územní intenzit! výskytu socioekonomických jev# nebo diferenciace v ekonomickévýkonnosti/vysp!losti t!chto jednotek. V�eobecn! se tedy jednalo pouze o sledování velikostn!--významových charakteristik, které jsou pro posti�ení geografické organizace nepochybn! nejd#le�it!j�í.Nicmén! v procesu vývoje této organizace dochází i k d#le�itým strukturálním zm!nám, které senavíc prosazují p$evá�n! v�eobecným zp#sobem (tj. soub!�n! ve v�ech jednotkách) a které takévyjad$ují ur"itou � práv! jen strukturální � podobnost geografických jednotek, jejich kvalitativnídruhovost v u��ím slova smyslu. Z hlediska podchyceného transforma"ního období v letech 1991�2001byla jednozna"n! nejvýznamn!j�í a nejcelkov!j�í tendencí terciarizace ekonomiky. Podíl nevýrobnísféry na zam!stnanosti se celkov! v &R zvý�il ze 43,5 % na 54,5 %, p$i"em� obdobný nár#st bylve v�ech krajích: varia"ní rozp!tí p$ír#stk# podíl# terciérního sektoru bylo velmi úzké, tj. od 7,8 %do 12,6 % (p$i spojení Prahy a St$edo"eského kraje). Spole"ným znakem v�ech kraj# byl i poklespodílu priméru a s výjimkou t$í kraj# i pokles podílu sekundéru � v p$ípad! kraj# Jiho"eského,Plze'ského a Vyso"iny je v�ak mo�né spojovat mírné zvý�ení podílu sekundéru s výchozími p$etrvávajícím nejvy��ím zastoupením priméru � viz tab. 24.

Omezená variabilita územních jednotek z hlediska jejich strukturálních znak# (podíl terciéru, nodálníforma organizace apod.), resp. jejich relativní homogenita podle t!chto znak# je tedy v protikladuv#"i hierarchicky uspo$ádané heterogenit! soubor# geografických celk# podle velikostnícha významových znak#. Protikladná je i vývojová orientace zm!n obou typ# znak#. Zatímcov p$ípad! velikostních nebo územn! intenzitních znak# region# (EA/km2) a v podstat! i u jejich znak#vysp!lostních (EA/obyv.) dochází k vývojové reprodukci hierarchizace/heterogenity p$íslu�nýchsoubor#, "i dokonce k umoc'ování této hierarchizace (speciáln! v divergen"ní vývojové fázi)pak z hlediska strukturálních znak# je vývoj soubor# územních jednotek p$evá�n! procesemrehomogeniza"ního typu. Tyto skute"nosti byly v obecné úrovni hodnoceny v jiných pracech (nap$.


Hampl, 1998), ale jejich parciálním dolo�ením mohou být i zm!ny znak# zachycené v p$edchozímsledování. V tab. 25 je proto porovnávána distribuce "etností okres# podle jednotn! vymezenýchvaria"ních t$íd, a to k roku 1991 i k roku 2001 z hlediska t$í �reprezentativních� ukazatel#:a) Podíl nevýrobního sektoru na zam!stnanosti, jako�to p$íklad strukturální charakteristiky, by(

dosud "áste"n! vypovídající i o vysp!losti regionální ekonomiky.b) Ekonomická úrove' (EA/obyv.) jako p$íklad charakteristiky �vysp!losti� a zárove' jako indikátor

semikomplexního typu (primární podmín!nost vnit$ní organizací spole"nosti � geosociálnícharakteristika).

c) Územní intenzita ekonomiky (EA/km2), jako�to p$íklad velikostn!-významové a komplexn!podmín!né (vázanost na vn!j�í organizaci spole"nosti) charakteristiky, tj. charakteristikysociogeografické.

Tab. 24: Vývoj sektorové struktury ekonomiky

KrajPodíl sektor# v roce 1991 (%) Podíl sektor# v roce 2001 (%) Zvý�ení podílu

III. sektoruI. II. III. I. II. III.

Praha 1,8 30,3 67,8 0,6 22,2 77,1 9,7St$edo"eský 14,6 45,1 40,3 5,3 40,1 54,6 14,3Praha+St$edo"eský 7,9 37,3 54,8 2,9 30,8 66,3 11,5Jiho"eský 19,0 40,5 40,5 8,1 41,9 50,0 9,5Plze'ský 15,5 41,8 42,7 6,8 42,8 50,5 7,8Karlovarský 8,8 45,2 46,1 3,2 42,1 54,7 8,6Ústecký 8,4 47,9 43,7 3,5 41,8 54,7 11,0Liberecký 9,5 52,9 37,6 3,0 50,0 47,0 9,4Královéhradecký 13,6 46,2 40,2 5,6 44,3 50,1 9,9Pardubický 14,6 46,7 38,7 6,6 44,8 48,6 9,9Vyso"ina 21,0 44,9 34,1 10,2 46,8 42,9 8,8Jihomoravský 12,5 45,6 41,9 5,3 40,2 54,5 12,6Olomoucký 13,5 46,2 40,2 6,2 43,3 50,5 10,3Zlínský 14,3 51,6 34,0 4,2 49,2 46,6 12,6Moravskoslezský 7,5 51,8 40,8 3,1 43,8 53,1 12,3Celkem 11,6 44,9 43,5 4,7 40,8 54,5 11,0

Poznámky: I � primér (zem!d!lství a lesnictví), II � sekundér (pr#mysl a stavebnictví), III � terciér ( tzv. nevýrobníodv!tví). K roku 2001 byly podíly po"ítány po vylou"ení ekonomicky aktivních s nezji�t!ným odv!tvím, jejich� podílbyl pom!rn! zna"ný (7,6 %).Prameny: výsledky s"ítání 1991 a 2001 (p$epo"tené na územní vymezení k 1.3.2001), &SÚ, Praha

Obecným p$edpoklad#m odpovídá míra a forma variability souboru okres# v roce 2001: relativníhomogenita podle strukturálního znaku, p$echodný typ (omezená asymetrie) u znaku vysp!lostia extrémn! asymetrické � hierarchické � rozr#zn!ní podle územn! intenzitní charakteristiky. V prvémp$ípad! je také oprávn!né konstatovat relativní reprodukci p$íslu�né homogenity v letech 1991�2001,kde�to v obou dal�ích p$ípadech r#st heterogenity odpovídající divergen"ní povaze dosavadníhotransforma"ního vývoje. Ur"itý náznak asymetrie u sledovaného stupn! terciarizace ekonomikyodpovídá, zejména v roce 1991, vý�e zmín!né "áste"né spojitosti míry terciarizace s ekonomickouvysp!lostí. Vá�n!j�ím vybo"ením z obecných p$edstav je ov�em "áste"ná homogenita souboru okres#


z hlediska ekonomické vysp!losti v roce 1991. Tu lze sice pova�ovat za reálný d#sledek pom!rn!dlouhodobého p#sobení niveliza"ních tendencí v socialistickém období, ale také za �optický�d#sledek pou�ité metodiky. Bylo toti� stanoveno varia"ní rozp!tí spole"né pro oba sledované roky,co� v tomto p$ípad! ov�em odpovídalo pouze stavu v roce 2001. Maximální hodnota v roce 2001byla podstatn! vy��í ne� v roce 1991, tak�e distribuce k roku 1991 byla �stla"ena� pouze do 6 t$íd� 4 nejvy��í varia"ní t$ídy z#staly prázdné.

Tab. 25: Variabilita okres! z hlediska vybraných znak!

Hodnocený jevRozd!lení "etností podle varia"ních t$íd

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Podíl nevýrobního sektoruna zam!stnanosti:

1991 6 25 25 7 4 2 0 0 1 02001 0 0 3 27 16 16 3 4 0 1

EA/obyv.1991 3 24 29 9 4 1 0 0 0 02001 24 26 12 4 2 0 1 0 0 1

EA/km2

1991 59 6 3 1 0 0 1 0 0 02001 60 7 2 0 0 0 0 0 0 1

Poznámky: 10 varia"ních t$íd bylo vymezeno po desetinách varia"ního rozp!tí hodnoceného jevu ur"eného spole"n!pro oba sledované roky (nap$. u podílu nevýrobního sektoru byla uva�ována minimální hodnota k roku 1991a maximální k roku 2001). D#vodem bylo zaji�t!ní pot$ebné vývojové srovnatelnosti � viz nap$. celkový posundistribuce okres# podle terciarizace ekonomiky na vy��í úrove' v letech 1991�2001. Sledováno bylo 70 upravenýchokres# (viz tab. 21). Prameny: výsledky cenz# 1991 a 2001, &SÚ, Praha, tabulková p$íloha 1

Podstatným znakem koncentra"ního procesu je nejen jeho kvalitativní strukturace podle progresivityjednotlivých funk"ních slo�ek, nýbr� i jeho obdobné vnit$ní hierarchické uspo$ádání podleúzemních jednotek. V tomto smyslu je mo�no hovo$it o integrální sounále�itosti koncentra"níhoa hierarchiza"ního procesu. Obdobn! to platí o vztahu úrovn! koncentrace a úrovn! hierarchizace.V p$edchozím sledování byl ov�em tento vztah ji� rámcov! posti�en (viz tab. 22 a 23), ale klí"ováúloha hierarchie center osídlení v celkové sociogeografické organizaci vy�aduje její systematickéa rozvedené vyhodnocení. Sledování hierarchie center osídlení navíc p$iná�í pon!kud jiný pohled naúzemní diferenciaci: p$i hodnocení procesu koncentrace byly sledovány p$edev�ím rozdíly v územníintenzit! výskytu jev# (EA/km2), kde�to p$i hodnocení hierarchizace jde o sledování velikostnícha vysp!lostních rozdíl# územních jednotek, tj. relativn! organických sociogeografických celk#,resp. v#d"ích prvk# sociogeografické organizace. Zd#raznit je dále nutno i posun analýz na m!$ítkov!ni��í (podrobn!j�í, citliv!j�í) úrove'. Zatímco u p$edchozího sledování koncentrace byly p$evá�n!zachyceny dv! regionální úrovn! � krajská a okresní � u sledování hierarchizace bude t!�i�t!analýz spojeno s úrovní lokální (nodální st$ediska) i regionální (nadnodální centra � metropolitníareály). Kone"n! je nutno zd#raznit, �e studium hierarchických soustav je v rámci této podkapitolyomezeno jen na vyhodnocení velikostní a významové diferenciace center osídlení, a tedy navýsledné formy hierarchické organizace. Hierarchie v u��ím slova smyslu, jako�to soustava vazeb


pod$ízenosti a nad$ízenosti mezi sídly, jako�to diferencované rozli�ení regionální p#sobnostist$edisek apod., bude hodnocena a� v kapitole "tvrté. V této kapitole budou analyzovány i vybranémetropoliza"ní procesy a p$esn!ji vymezeny metropolitní areály, by( pouze ve form! integrovanýchmetropolitních soustav st$edisek. V rámci této "ásti budou ov�em nadále sledovány metropolitníareály ve vymezení podle okres# vzhledem k "len!ní dostupné datové základny � viz metodicképoznámky v "ásti 3.1. Navzdory nep$esnostem v jejich vymezení lze v�ak p$edpokládat dostate"n!reprezentativní vypovídací schopnost p$íslu�ných charakteristik jak z hlediska velikostn!-významovéhorozli�ování, tak z hlediska posti�ení aktuálních tendencí jejich vývoje.

Tab. 26: Vývoj a funk#ní strukturace velikostní hierarchie st&edisek (1991�2001)

Kategoriest$edisek (po$adí)

Relativizované velikosti (1. st$edisko = 100)

Obyvatelstvo Pracovní p$íle�itosti Komplexní velikost(KV)

Kvalitativn!upravená KV

(KKV)

Vybranáodv!tvíkvartéru

1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001 2001

01. 100 100 100 100 100 100 100 10002.�4. 82 82 84 70 83 74 51 3505.�12. 64 65 67 62 66 63 40 2413.�34. 91 93 92 79 92 83 37 8Podíl na &R (%)

39,7 38,9 46,7 48,4 44,3 45,2 58,0 99,201.�34.

Poznámky: Kategorie byly stanoveny podle velikostního po$adí st$edisek tak, aby byly zhruba rovnocenné z hlediskap$edpoklad# pravidla velikostního po$adí. Po$adí st$edisek bylo individuáln! stanoveno jak "asov!, tak funk"n!, tak�ese jedná o prom!nlivé soubory. Vysv!tlení ukazatel# KV a KKV je v metodické podkapitole 3.1. Vybrané (pracovníp$íle�itosti) kvartérní aktivity byly p$evzaty z práce Viturka a kol. (2003) pro hlavní subjekty výrobních slu�eba z materiál# M�MT &R pro vysoké �koly.Prameny: viz tabulková p$íloha 2 a vý�e citované zdroje

Tab. 27: Vývoj a funk#ní strukturace velikostní hierarchie metropolitních areál! (1991�2001)

Kategorieareál# (po$adí)

Relativizované velikosti (1. areál = 100)

Obyvatelstvo Pracovníp$íle�itosti

Komplexnívelikost

Ekonomickýagregát

Kvalitativn! upravenákomplexní velikost

(KKV)

Vybranýkvartér

1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001 2001

1. 100 100 100 100 100 100 100 100 100 1002.�4. 136 137 129 103 131 112 130 74 68 365.�12. 123 125 116 102 118 108 106 70 63 23Podíl na &R %

48,1 47,7 51,0 52,0 50,0 50,6 53,8 57,9 62,0 96,21.�12.

Poznámky a prameny: viz tab. 6 a 26 a tabulková p$íloha 1

Nejpodstatn!j�í charakteristiky hierarchie nodálních a nadnodálních center podávají tab. 26 a 27.V obou tabulkách je pou�ito vymezení hierarchických kategorií podle velikostního po$adí tak, abyvelikosti t!chto kategorií byly teoreticky rovnocenné ve smyslu p$edpoklad# pravidla velikostníhopo$adí (Auerbach, 1913). Toto pravidlo nelze ov�em pova�ovat za jakýsi optimální nebo cílový stav


(viz nap$. Berry a Garison, 1958), nýbr� pouze za vhodný nástroj standardizace pro srovnávacíú"ely. V p$ípad! po"etného souboru nodálních st$edisek jsou ov�em zachyceny jen horní a st$edníhierarchické úrovn!, tak�e pro ni��í kategorie je nutno odkazovat na tab. 19 a 20. Ty sice neuvád!jícharakteristiky pro nejvy��í funk"ní slo�ky (KKV a kvartérní sektor), ty v�ak jsou u men�ích st$edisekzastoupeny jen výjime"n! a v zanedbatelném rozsahu. Z porovnání údaj# ve v�ech zmín!nýchtabulkách lze vyvozovat n!kolik záva�ných charakteristik sídelní a regionální hierarchie v &esku:1) Nejvýznamn!j�ím znakem sou"asné hierarchie center je rozhodující podíl omezeného po"tu

hierarchicky nejvy��ích jednotek na v�ech hlavních funk"ních slo�kách osídlení a postupnézesilování jejich významu v závislosti na progresivit! (kvalitativní významnosti) t!chto slo�ek:v po$adí obytné funkce � (KV) � pracovní funkce � agregátní ekonomická funkce � (KKV)� kvartérní funkce. Z t!chto hledisek je rovn!� oprávn!né zd#raz'ovat vysokou souhlasnosthierarchie nodálních a nadnodálních center.

2) P$edchozí charakteristiky, které je mo�no ozna"ovat za obecné pravidelnosti hierarchie centerplatí ve zvýrazn!ném stupni pro nejvy��í jednotku. V tomto smyslu lze konstatovat, �e kvalitativnídominance Prahy i jejího metropolitního areálu je podstatn! vy��í ne� její dominance velikostní.

3) Pouze sekundární d#le�itost je mo�no p$isuzovat rozdíl#m ve velikostní proporcionalit!sledovaných kategorií center. Nejv!t�í rozdíl je pochopiteln! v dominanci prvé jednotky:v p$ípad! nodálních st$edisek je i z hlediska obytných funkcí nadpr#m!rná, kde�to v p$ípad!metropolitních areál# je u mén! progresivních funkcí sní�ená. Tyto rozdíly jsou sice "áste"n!d#sledkem u��ího vymezení pra�ského metropolitního areálu, ale v zásad! odpovídají reálnémustavu, nebo( v pom!ru k velikosti hlavního (nodálního) jádra je vyvinutost metropolitních zázemíu v!t�iny sledovaných areál# výrazn!j�í ne� u Prahy (zejména u pánevních areál#). Naopakzvý�ená dominance Prahy v hierarchii nodálních st$edisek se nejz$eteln!ji projevuje u kategorie5.�12. st$ediska, co� odpovídá p$evá�nému zastoupení mezoregionálních st$edisek z &echv této skupin! (&eské Bud!jovice, Liberec, Pardubice atd.). Tato st$ediska byla a jsou hlavnímikonkurenty Prahy v rámci relativn! autonomních &ech, a proto se u nich d#sledky výjime"nésíly Prahy projevily v omezení jejich velikosti siln!ji ne� u st$edisek moravskoslezských.

4) Z pohledu sou"asného transforma"ního vývoje je podobn! jako u koncentra"ního procesui u procesu hierarchiza"ního výrazná kvalitativní strukturace: s výjimkou nepatrného sni�ovánípodílu na obyvatelstvu dochází k dal�ímu rozvíjení/prohlubování hierarchie sídelní i regionální,a to tím více, "ím progresivn!j�í jsou hodnocené funkce. Tuto pravidelnost lze p$edpokládati v t!ch p$ípadech, kdy nemáme dostatek informací (KKV, kvartér) vzhledem k p$edchozímucelkovému zhodnocení koncentra"ních proces# i k n!kterým d$ív!j�ím analýzám vývoje finan"níhosektoru (Hampl et al., 1999) nebo výrobních slu�eb (Bla�ek, 2001). V�echny tyto tendence seop!tovn! prosazují ve zvý�ené úrovni u pra�ské jednotky a posilují tudí� její dominanci.

5) Podrobn!j�í informace o vývojové diferenciaci alespo' u obyvatelstva a pracovních funkcíz hlediska velikostní diferenciace st$edisek poskytuje p$edev�ím tab. 20. Z$etelné je zdepravidelné �zhor�ování� popula"ního vývoje v letech 1991�2001 v závislosti na zvy�ovánívelikosti st$edisek, i kdy� dynamika zm!n je velmi malá. Tento obrat ve vývoji obyvatelstva�proti sídelní hierarchii� je na jedné stran! d#sledkem rozvoje (by( dosud pom!rn! mírného)suburbaniza"ních proces#, na stran! druhé v�ak i d#sledkem deformací pom!r# na bytovém trhu(regulované nájemné aj.) a odpovídající diferencovanou dosa�itelností bydlení op!t v inverzním


vztahu k sídelní hierarchii. Naopak pronikav!j�í diferenciace dynamiky u pracovních funkcínevykazuje z$etelnou závislost na velikosti st$edisek, i kdy� se celkov! jedná o závislost pozitivní.Poruchy o"ekávané pravidelnosti jsou v tomto p$ípad! zp#sobeny st$edisky v pánevníchoblastech, která jsou významn! zastoupena v 2. a 4. velikostní kategorii. P$i jejich vylou"ení,resp. p$i vylou"ení st$edisek ústeckého a moravskoslezského kraje z hodnocení je ov�emzmín!ná hierarchická podmín!nost dynamiky vývoje pracovní funkcí jasn! potvrzena.

Pravidelné zvy�ování koncentrace (územní i jednotkové) a hierarchizace v závislosti na progresivit!funkcí vyjad$uje vývojové prohlubování kvalitativních forem diferenciace sociogeografickýchjednotek. Pom!ry podíl# z hlediska jednotlivých funkcí, resp. p$evý�ení podíl# progresivních funkcínad podílem zejména obytné funkce charakterizuje základním zp#sobem kvalitativní vyvinutost st$edisek.Ta se pochopiteln! op!t zvy�uje v závislosti na velikosti/významnosti st$edisek i metropolitníchareál# jak to dokládají údaje v tab. 28 a 29. Nicmén! souhlasnost velikostních a kvalitativních zm!nnení plynulá. Zd#raznit lze dv! poruchy u tohoto vztahu. Pozitivním extrémem je samoz$ejm!výrazný � skokovitý � rozdíl mezi Prahou a jejím metropolitním areálem na jedné stran! a ostatnímijednotkami na stran! druhé. Negativní extrém (poruchu) pak op!t p$edstavují pánevní m!sta a areályvykazující výrazn! sní�enou kvalitativní vyvinutost. Charakteristická je zde i shoda kvalitativníchdeformací a nep$íznivé vývojové dynamiky. To zvy�uje záva�nost problému pánevních center, nebo(kvalitativní disproporce jsou zde sou"asným vývojem dále prohlubovány. Nep$íznivá situace pánvíz$eteln! deformuje i celostátn! hodnocenou hierarchii zvlá�t! metropolitních areál#. Do kategorie2.�4. jednotky se v tomto p$ípad! dostávají oba hlavní pánevní metropolitní areály, které p$evá�ívliv metropolitního areálu Brna. V návaznosti na tato i p$edchozí hodnocení je vhodné uvést, �ehlavní výchozí informace o centrech osídlení jsou jen z "ásti obsa�eny v tabulkových p$ílohách1. a 2. Dal�í pot$ebné údaje jsou proto uvedeny v p$ipojených tab. 30�32.

Tab. 28: Kvalitativní vyvinutost hierarchie st&edisek

Kategorie st$edisek(po$adí podle KKVv roce 2001)

Pom!r vybraných funk"ních velikostí (index)Pracovní : popula"ní KKV : popula"ní

1991 2001 2001

01. 115,5 135,7 222,102.�4. 117,9 116,0 138,605.�12. 120,4 129,8 139,013.�34. 117,3 116,5 87,901.�34. 117,5 124,5 149,4Ostatní obce 88,5 84,4 68,6

Poznámky a prameny: viz tab. 26; v tomto hodnocení byly v�ak sledovány konstantní soubory (konstantní po$adí)st$edisek podle KKV (kvalitativn! upravené komplexní velikosti).


Tab. 29: Kvalitativní vyvinutost hierarchie metropolitních areál!

Kategorie areál#(po$adí podle KKVv roce 2001)

Pom!r vybraných funk"ních velikostí (index)KKV : popula"ní

Pracovní : popula"ní Ekonomická (EA) : popula"ní1991 2001 1991 2001 2001

1. 110,3 129,5 119,4 180,1 204,12.�4. 104,9 97,6 114,1 97,0 101,25.�12. 104,2 105,1 103,1 100,8 101,91.�12. 106,2 109,0 111,8 121,3 129,9

Poznámky a prameny: viz tab. 26 a 28 a tabulková p$íloha 1; 2.�4. byl areál brn!nský, ostravský a ústecký.

Tab. 30: Základní velikostní charakteristiky metropolitních areál!

Metropolitní areál(po$adí podleEA v roce 2001)

Podíl na &eské republice v procentech

Obyvatelstvo Pracovníp$íle�itosti

Komplexnívelikost (KV)

Ekonomickýagregát (EA)

Kvalitativn!upravená KV

(KKV)

Vybranékvartérníaktivity

1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001 2001

Prahy 13,41 13,18 14,79 17,06 14,33 15,77 16,01 23,74 26,90 60,31Ostravy 8,15 8,04 8,49 7,28 8,37 7,53 9,77 7,30 7,04 5,55Brna 5,29 5,23 5,70 5,93 5,56 5,70 5,65 6,00 7,39 12,47Ústí nad Labem 4,76 4,75 4,91 4,38 4,86 4,50 5,34 4,17 3,82 1,77Plzn! 3,04 3,00 3,10 3,13 3,08 3,09 3,09 3,14 3,29 3,89Liberce 2,40 2,42 2,46 2,49 2,44 2,47 2,32 2,32 2,22 1,47Olomouce 2,17 2,20 2,21 2,26 2,19 2,24 2,15 2,08 2,31 2,51&eských Bud!jovic 1,68 1,74 1,82 1,99 1,78 1,91 1,85 2,06 1,99 2,25Zlína 1,91 1,91 2,07 2,06 2,01 2,01 2,09 2,00 1,78 1,09Karlových Var# 2,09 2,11 2,16 2,05 2,14 2,07 2,22 1,84 1,63 0,33Hradce Králové 1,57 1,57 1,67 1,72 1,64 1,67 1,64 1,65 1,66 1,64Pardubic 1,58 1,57 1,64 1,65 1,62 1,63 1,61 1,56 1,95 2,91Celkem 48,06 47,72 51,03 52,01 50,04 50,58 53,74 57,86 61,98 96,19

Poznámky a prameny: viz tabulková p$íloha 1 a tab. 6 a 26


Tab. 31: Hlavní st&ediska podle KKV (kvalitativn" zohledn"né komplexní velikosti)Po$adí St$edisko Podíl na &R (%) Po$adí St$edisko Podíl na &R (%)

01. Praha 25,38 31. Znojmo 0,3202. Brno 6,45 32. Kolín 0,3103. Ostrava 4,24 33. T$ebí" 0,3004. Plze' 2,36 34. Nový Ji"ín 0,2805. Olomouc 1,58 35. B$eclav 0,2806. Pardubice 1,53 36. Krom!$í� 0,2707. &eské Bud!jovice 1,50 37. Trutnov 0,2708. Hradec Králové 1,29 38. �umperk 0,2609. Liberec 1,20 39. Hodonín 0,2610. Zlín 1,18 40. Cheb 0,2511. Ústí nad Labem 1,13 41. Vy�kov 0,2512. Opava 0,82 42. Sokolov 0,2513. Kladno 0,57 43. Vsetín 0,2514. Mladá Boleslav 0,57 44. Vala�ské Mezi$í"í 0,2515. Jihlava 0,55 45. Písek 0,2416. Karviná 0,54 46. Louny 0,2417. Most 0,53 47. Litvínov 0,2418. Karlovy Vary 0,53 48. Chrudim 0,2319. Frýdek-Místek 0,53 49. Havlí"k#v Brod 0,2320. Teplice 0,47 50. �%ár nad Sázavou 0,2221. Chomutov 0,46 51. Klatovy 0,2222. Prost!jov 0,42 52. Bene�ov 0,2123. Uherské Hradi�t! 0,41 53. Strakonice 0,2124. P$erov 0,41 54. Litom!$ice 0,2125. D!"ín 0,40 Velikostní kategorie26. Jablonec nad Nisou 0,37 10,00 + 25,3827. T$inec 0,36 1,00�9,99 22,4628. Tábor 0,36 0,50�0,99 4,6429. P$íbram 0,35 0,20�0,49 10,4530. &eská Lípa 0,33 Celkem 62,93

Poznámky a prameny: viz tab. 26

Tab. 32: Hlavní st&ediska kvartérních aktivit (2000)Po$adí St$edisko Podíl na &R (%) Po$adí St$edisko Podíl na &R (%)

01. Praha 59,07 11. Opava 1,1002. Brno 12,46 12. Zlín 1,0903. Ostrava 4,83 13. Husinec 0,6504. Plze' 3,66 14. Frýdek-Místek 0,3405. Pardubice 2,91 15. Karlovy Vary 0,3306. Olomouc 2,51 16. Louny 0,3107. &eské Bud!jovice 2,25 17. Pr#honice 0,3008. Hradec Králové 1,64 18. Kladno 0,2609. Liberec 1,47 19. Jihlava 0,2610. Ústí nad Labem 1,47 20. P$íbram 0,24



KAPITOLA 4

SOCIOGEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE, METROPOLIZACEA ZM!NY VZTAHOVÉ ORGANIZACE

Cílem hodnocení v této kapitole jsou sou!asné zm"ny a dosa�ený stav v geografické organizacivztah#/proces# v systému osídlení. Za nejpodstatn"j�í je oprávn"né pova�ovat dv" kategorie vztah#,které podmi$ují integritu dvou hlavních typ# sociografických jednotek, tj. region# a metropolitníchareál#. V prvém p%ípad" se jedná o komplexní celky v jejich� rámci je rozvíjena nejpodstatn"j�íforma územní d"lby práce, resp. funkcí spojená primárn" s polaritou jádra a zázemí i s hierarchickýmuspo%ádáním soustav polarit tohoto druhu. Hierarchický aspekt p%i hodnocení vztah# � regionálních(region integrujících) proces# � je zde rozhodující, nebo& integrita region# je podmín"na práv"nerovnocenností jejich !ástí a odpovídajícím formováním vztah# pod%ízenosti/nad%ízenosti. V druhémp%ípad" se jedná o specifikaci nejvýznamn"j�ích/v#d!ích jednotek v sociogeografickém systému,center vy��ího � nadnodálního � %ádu. Metropolitní areály tedy nejsou �komplexními regiony�,nýbr� jádry region# vy��ích %ád#, a tedy jejich nejd#le�it"j�ími !ástmi s klí!ovou integrujícífunkcí. V rámci metropolitních areál# se pochopiteln" rovn"� uplat$ují hierarchické vazby �p%edev�ím vztahy k hlavnímu st%edisku � pro utvá%ení t"chto areál# jsou v�ak nejd#le�it"j�íoboustranné vztahy mezi sídly. Intenzita vnit%ní propojenosti je ur!ena v prvé %ad" vztahy mezim"sty, jejich� systém vytvá%í kostru celého metropolitního areálu. V tomto smyslu je vhodnéhovo%it o integrovaném systému st%edisek (ISS) � viz i d%ív"j�í hodnocení (Hampl et al., 1987).

Celé sledování je rozd"leno do !ty% !ástí s ohledem na rozdílné zam"%ení i rozdílný rozsahpot%ebné metodické p%ípravy. V prvé podkapitole (4.1) budou popsány a diskutovány metodicképroblémy sociogeografické regionalizace. V"cnému hodnocení výsledk# této regionalizace je pakv"nována samostatná !ást 4.2. Dal�í podkapitola (4.3) je zam"%ena na analýzu metropolitníchproces#, na vymezení ISS a následn" i metropolitních areál# celých. V této !ásti bude rovn"� zp"tn"posuzována vypovídací schopnost p%edchozích hodnocení podle pouze orienta!n" stanovenýchmetropolitních areál# (v úrovni okres#). Kone!n" v návaznosti na vymezení metropolitních areál#

78 Kapitola 4: Sociogeografická regionalizace, metropolizace a zm#ny vztahové organizace

a p%edev�ím soustavy sociogeografických region# bude zhodnocena vhodnost sou!asného územn"administrativního !len"ní státu. Pozornost bude ov�em v tomto p%ípad" v"nována spí�e otázkámteoretickým ne� aplika!ním, a to zvlá�t" diskusi vztahu p%irozených a normativních územních celk#.

4.1 VÝCHOZÍ PROBLÉMY A METODIKA SOCIOGEOGRAFICKÉ REGIONALIZACE

Vypracování sociogeografické regionalizace 'eska je metodicky a !áste!n" i v"cn" usnadn"nobezprost%ední návazností na d%ív"j�í práce tohoto druhu (Hampl et al., 1978, 1987, 1996). Jednáse ji� o !tvrté zpracování regionalizace zalo�ené v prvé %ad" na výsledcích cenz# � 1970, 1980,1991 a nyní 2001 � které v uvedených letech poskytovaly územn" podrobn" !len"né informaceo dojí�(ce za prací a do �kol, tj. o nejfrekventovan"j�ích regionálních procesech. Z t"chto d#vod#je mimo jiné mo�né p%evzít výsledky k roku 1991 pro pot%ebné srovnávání zm"n v transforma!nímobdobí s tím ov�em, �e je nutné zp"tn" upravovat n"které údaje v d#sledku administrativních zm"nobcí a zejména v d#sledku u��ího vymezení st%edisek/aglomerací k roku 2001 (nap%. samostatnéhodnocení Karviné, která bylo v p%edchozí regionalizaci zahrnuta do ostravské aglomerace).Vzhledem k rozsahu metodické problematiky je ov�em nezbytné pou�ití zásad regionalizacezopakovat, a také specifikovat pro situaci k roku 2001, nebo& v letech 1991�2001 do�lo protip%edchozím obdobím k %ad" záva�ných zm"n v charakteru regionální organizace. Na prvém míst"je nutno diskutovat ur!ité významové prom"ny obou hlavních regionálních proces# � dojí�(kyza prací na jedné stran" a dojí�(ky do �kol na stran" druhé � na jejich� základ" je regionalizacek roku 2001 p%evá�n" zpracována.

Pokud jde o pracovní dojí�(ku je mo�no v�eobecn" konstatovat zvý�ení jejího významu prointegraci sociogeografických region#, a to v dvojím smyslu. Za prvé se jedná o zvý�ení její intenzity(tém"% 40 % v�ech zam"stnaných obyvatel) i ekonomického významu vzhledem k r#stu mzdovédiferenciace i úrovn" nezam"stnanosti. Za druhé se jedná o posílení integra!ní funkce pohybu zaprací i na vy��ích m"%ítkových %ádech regionalizace, nebo& zna!ný rozsah nedenní dojí�(ky odpovídá!áste!nému nahrazování migra!ních proces# (jejich intenzita se sní�ila a geografické uspo%ádáníbylo deformováno v d#sledku regulace nájemného, dvojího bytového trhu atd.) procesem nedennídojí�(ky, resp. odpovídající p%echodné migrace. P%esto�e je tedy dojí�(ka za prací primárn"mikroregionálním procesem, jsou pohyby za prací zejména mezi st%edisky relevantní i pro stanoveníhierarchizace na vy��ích úrovních. Tato skute!nost byla kone!n" zohledn"na ji� v regionalizacik roku 1991, v transforma!ním období byla v�ak úloha dojí�(ky mezi st%edisky dále posílena, a tozejména v p%ípad" vazeb k nejv"t�ím centr#m.

Druhým d#le�itým procesem o n"m� je dostatek informací je �kolská dojí�(ka. Její objem p%esahuje600 tisíc, co� odpovídá zhruba jedné t%etin" rozsahu pracovní dojí�(ky. Její význam pro pot%ebyregionalizace je v�ak nejednozna!ný. Na jedné stran" je atraktivita st%edisek podle �kolské dojí�(kydo zna!né míry reprezentativní pro vyjád%ení jejich komplexního obslu�ného významu. Na stran"druhé není tato dojí�(ka vnit%n" strukturována podle hierarchicky rozli�ených typ# �kol. Z t"chtod#vod# je vyu�itelnost dostupných charakteristik pro pot%eby regionalizace m"%ítkov" omezenajen na vy��í hierarchické úrovn", tj. na hodnocení vztah# mezi st%edisky, resp. mezi mikroregiony1. stupn" a jednotkami vy��ími. Dojí�(kové vztahy na t"chto úrovních odpovídají v podstat" pouze


dojí�(ce do st%edních a p%edev�ím do vysokých �kol, a tedy proces#m spolup#sobícím p%i integrovánímikroregion# 2. stupn", mezoregion# i makroregionu. Pro rozli�ení hierarchických vztah# st%ediseka jejich region# na t"chto vy��ích úrovních má p%itom dojí�(ka student# zna!ný, a proti roku 1991i zvý�ený význam z n"kolika d#vod#. Prvým je zvý�ení po!tu zejména vysoko�kolských student#,druhým pak relativní zvý�ení podílu �kolské dojí�(ky na celkové dojí�(ce do velkých center(nap%. u Brna je to 37 %, u �esti nejv"t�ích center pak více ne� 30 %, tak�e v t"chto p%ípadech jeobjem pracovní dojí�(ky pouze 2,3krát vy��í). Za dal�í d#vody je mo�no ozna!it roz�í%ení sít"a velikosti tzv. regionálních univerzit i sní�ení vlivu územní administrativy na organizaci zvlá�t"st%edního �kolství. V prvém p%ípad" se jedná o ur!ité posílení autonomie center mezoregionálního%ádu (dne�ní krajská m"sta bez Jihlavy), v druhém p%ípad" se jedná o zeslabení �um"lé� integrityokres#, která d%íve zna!n" ovliv$ovala formování hierarchických vazeb p%edev�ím na mikroregionálníúrovni 2. stupn". To v�e p%isp"lo k rozvinutí hierarchizace dojí�(ky student# jak ve smyslu jejístup$ovitosti, tak ve smyslu její �p%irozenosti�. Nicmén" díl!í deformující vlivy u této dojí�(kyp%etrvávají � zejména nedostatek ubytovacích kapacit pro studenty v nejv"t�ích centrech vysokých �kol.

Z hodnocení obou typ# dojí�(kových proces# vyplývá jejich dostate!ná reprezentativnost provymezování sociogeografických region# i pro jejich hierarchické rozli�ování. Zd#raznit lze v tomtoohledu jak vysokou intenzitu t"chto regionálních proces#, tak i výraznou souhlasnost souboruvztah# typu st%edisko � zázemí a ni��í st%edisko � vy��í st%edisko jak to prokázaly d%íve zpracovanéregionalizace k roku 1970, 1980 a 1991. V souladu s vý�e uvedenými skute!nostmi je tedy mo�néstanovit výchozí zásady sociogeografické regionalizace k roku 2001:a) Prvotním úkolem je vymezení elementárních funk!ních region# � mikroregion# 1. stupn" �

jako�to stavebních jednotek celého regionálního systému. Kritériem jejich vymezení jep%evládající sm"r pracovní vyjí�(ky z jednotlivých obcí (nest%edisek) do vybraných st%edisek(stanovení st%edisek bude diskutováno samostatn"). V tomto p%ípad" není tedy sledována �kolskávyjí�(ka z d#vod# uvedených vý�e (hierarchická smí�enost vztah# k r#zným stup$#m �kol).Intenzita pracovní dojí�(ky výrazn" p%evy�uje intenzitu (frekvenci) ostatních forem prostorovémobility obyvatelstva, a proto je její relativní uzav%enost v rámci (pracovních) mikroregion#základním kritériem pro stanovení m"%ítkov" nejni��ích funk!ních, tj. vztahov" uzav%enýchsociogeografických jednotek pln" oprávn"ná. Ze stejných d#vod# je oprávn"né i p%ijetí principuskladebnosti mikroregion# 1. stupn" do vy��ích celk#, nebo& obecnou zásadou regionalizaceje zachování nejsiln"j�ích vazeb (viz i princip p%evládajícího spádu p%i p%i%azování ni��íchjednotek k vy��ím centr#m). P%esto m#�e docházet v individuálních p%ípadech k výrazné odli�nostipracovní a obslu�né pod%ízenosti nebo k nevýrazné dominanci hlavního sm"ru pracovnívyjí�(ky. V t"chto sporných (oscila!ních) územích je proto nezbytné zohled$ovat i dal�ídostupné informace a výsledky pracovní regionalizace odpovídajícím zp#sobem modifikovat.

b) Na vy��ích hierarchických úrovních jsou nejvýznamn"j�í vztahy mezi samotnými st%edisky, a tovztahy podle pracovní i podle �kolské dojí�(ky. Prvotním kritériem pro seskupování mikroregion#l. stupn" do vy��ích celk# je proto nejsiln"j�í sm"r celkové vyjí�(ky z ni��ích/pod%ízenýchst%edisek do center siln"j�ích (nikoliv tedy k centr#m relativn" rovnocenným, nebo& zohledn"nít"chto vazeb sm"%uje pouze k specifikaci dvojjaderných region#). Hodnocení podle celkovévyjí�(ky zvy�uje komplexní reprezentativnost hierarchiza!ního kritéria a zárove$ zachovávávy��í významové ocen"ní pracovní dojí�(ky vzhledem k jejímu obvykle dvojnásobnému a�


trojnásobnému p%evý�ení rozsahu dojí�(ky student#. Výsledkem aplikace popsaného kritériaje ov�em stanovení vícestup$ovité hierarchie st%edisek a jejich region#, tak�e je dále nutné� p%edev�ím podle velikostních hledisek � rozli�it díl!í hierarchické úrovn". V sou!asnýchpodmínkách se jedná o úrove$ mikroregion# 2. stupn", mezoregion# a makroregionu (celárepublika).

c) K výchozím p%ístup#m regionalizace pat%í kone!n" i dv" obecn"j�í zásady, které bylyuplatn"ny ji� v d%ív"j�ích sociogeografických !len"ních 'eska. Za prvé je to po�adavek územnícelistvosti vymezovaných region#, a tedy vylou!ení enkláv. V t"chto p%ípadech je rozhodujícídal�í hlavní sm"r spádu ni��í jednotky v#!i jednotce vy��í. Za druhé je to po�adavek dostate!né(minimální, kritické) velikosti jednak celého regionu, jednak samotného zázemí st%ediska.Tím je zohledn"na alespo$ základním zp#sobem relativní autonomie regionu a zárove$ je takdefinován výb"r st%edisek: st%ediskem m#�e být pouze m"sto, které si vytvá%í zázemí, resp.celý region. Z kombinace obou uvedených zásad vyplývá i dopln"ní jednoúrov$ového kritériap%evládajícího spádu (sm"ru vyjí�(ky apod.) pro vymezování region#: p%íslu�ná pod%ízenostm#�e být zprost%edkovaná ve smyslu hierarchizace vztah#.

V p%edchozích bodech byly shrnuty hlavní v"cné i metodické principy sociogeografické regionalizacev!etn" jejich specifikace podle sou!asných pom"r# v 'eské republice i k dosa�itelné datovézákladn". N"která díl!í dopln"ní k postupu i zp#sobu zpracování jsou uvedena v dal�ím textupodle jednotlivých m"%ítkových úrovní regionalizace. P%ed tímto p%ehledem je v�ak vhodné uvéstn"kolik v�eobecných � by& pouze sekundárn" významných � zásad pro %e�ení sporných p%ípad#.Ty jsou p%evá�n" d#sledkem neúplných informací o regionálních procesech nebo nejednozna!nostícharakteristik u proces# statisticky dostate!n" podchycených (vícesm"rný spád apod.). V zásad"se tedy jedná o popis dopl$ujících, resp. pomocných hodnocení jejich� aplikace sice nem#�e pln"vylou!it, nýbr� pouze omezit subjektivitu p%i rozhodování o p%esném vymezení a hierarchickémpod%ízení individuálních jednotek:(i) U v"t�iny sporných p%ípad# byly alespo$ zprost%edkovan" odhadovány statisticky nepodlo�ené

vazby, tj. v prvé %ad" vazby obslu�ného typu, a to podle síly (KV, KKV aj.) a polohy potenciáln"nad%azených st%edisek. Dále byly v t"chto p%ípadech zohledn"ny i výsledky regionalizacek roku 1991 a k roku 1980. Podle pravd"podobného obslu�ného spádu byly nap%. p%i%azenyobce (subregiony) Lede! nad Sázavou (hlavní sm"r pracovní vyjí�(ky do Prahy) k Havlí!kovuBrodu nebo Strá� pod Ralskem (hlavní sm"r pracovní vyjí�(ky do Mladé Boleslavi) k 'eské Líp".

(ii) V n"kolika p%ípadech byl hierarchicky ni��í oscila!ní vztah �rozhodnut� v souladu se z%etelnoupod%ízeností na hierarchicky vy��í úrovni (p%íkladem je Vimpersko s nejsiln"j�í vyjí�(koudo Prahy).

(iii) V d#sledku p%edchozího dlouhodobého vlivu územní administrativy na formování vztah#v systému osídlení je oprávn"né posuzovat vazby na okresní i krajská m"sta v n"kterýchp%ípadech p%ísn"ji (nap%. vztahy u Da!ic, Jeseníka, Vrchlabí nebo vý�e zmín"ného Vimperka).

(iv) Dopl$ující význam p%i nejednozna!nosti vazeb m"ly kone!n" i dal�í (vedlej�í) sm"ry dojí�(ky,které mohly p%ispívat k integrit" celého regionu. P%íkladem je p%i%azení Zbiro�ska k Ho%ovicímv d#sledku významné dojí�(ky do �ebráku a Cerhovic (navíc nejsiln"j�í sm"r je p%ímo na Prahu).


Podrobn"j�í rozvedení zásad regionalizace je ji� nezbytné spojovat s %e�ením problematiky najednotlivých m"%ítkových úrovních. Prvá se týká samotného vymezení st%edisek, nebo& jejichorganické vymezení podmi$uje i objektivní stanovení jejich regionální p#sobnosti. V úrovninodálních st%edisek byly ov�em tyto otázky %e�eny ji� v p%edchozí kapitole, nebo& se týkají jakhodnocení samotných st%edisek, tak i hodnocení jejich regionálního významu. P%íslu�ný seznamaglomerací je uveden v poznámkách k tabulkové p%íloze 2. Pro ú!ely regionalizace bylo v�aknutné doplnit je�t" úpravy vymezení nodálních st%edisek ve t%ech individuálních p%ípadech, kdydochází k funk!ní kooperaci a integrované regionální p#sobnosti dvojice m"st: Rumburk +Varnsdorf, Ústí nad Orlicí + 'eská T%ebová a �amberk + Letohrad. Tato dvojjaderná centra nejsouchápána jako aglomerace v sídelním pojetí, ale pouze jako spolup#sobící st%ediska integrujícíspole!ný region. Záva�n"j�ím problémem je vymezení regionálních jader na m"%ítkov" nejvy��íchúrovních, speciáln" na úrovni mezoregionální. V n"kterých p%ípadech zde toti� síla hlavního nodálníhost%ediska neposta!uje k integraci celého mezoregionu. Jeho sjednocenost je v�ak zaji�t"naspolup#sobením n"kolika nodálních � vzájemn" siln" propojených � st%edisek, a tedy centremnadnodálním, odpovídajícím metropolitnímu areálu. V mezoregionální úrovni byly tedy v n"kolikap%ípadech významov" nejvíce zohledn"ny práv" metropolitní vazby (viz !ást 4.3 nebo vymezeníISS k roku 1980 � Hampl et al., 1987): mezoregion Ústí nad Labem a !áste!n" i mezoregionKarlových Var#, Liberce a Zlína.

Mikroregiony 1. stupn" byly vymezeny primárn" jako regiony pracovní dojí�(ky a v n"kterýchp%ípadech sekundárn" upraveny p%edev�ím podle pravd"podobného obslu�ného spádu obcí a dojí�(kydo �kol. P%i jejich finálním výb"ru byla pou�ita velikostní kritéria obdobn" jako v roce 1970, 1980a 1991 (na základ" generalizované distribuce !etností � podrobn"ji viz Hampl et al., 1978): po�adovanáminimální velikost celého regionu 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Tytohodnoty odpovídají p%ibli�n" modální velikosti pracovních obvod# a lze je proto ozna!it zakritické pro formování elementárn" vyvinutého funk!ního mikroregionu s odpovídající polaritoust%ediska a zázemí. P%esto�e !etnosti pracovních obvod# v závislosti na sni�ování jejich popula!nívelikosti od zmín"né kritické úrovn" ji� klesají je nutné zd#raz$ovat i v tomto p%ípad" relativníkontinuitu jejich velikostní diferenciace. Existuje tudí� %ada jednotek p%echodného typu, které jevhodné blí�e specifikovat. Stejn" jako v p%edchozích regionalizacích byly proto rozli�eny dv" skupinyst%edisek s !áste!nou mikroregionální funkcí: subregionální typu A jejich� pracovní obvod m"l�pot%ebných� 15 tisíc obyvatel, av�ak v zázemí �ilo pouze 2 500�4 999 obyvatel; subregionálnítypu B jejich� pracovní obvod m"l pouze 10 000�14 999 obyvatel, ale v zázemí �ilo p%es 5 tisícobyvatel. Jedná se tedy o dva polohové typy � v"t�í m"sta v relativn" exponované poloze nebomalá m"sta v relativn" periferní poloze. Samostatný seznam t"chto st%edisek p%echodného typuje p%ipojen k tabulkové p%íloze 3.

Také výb"r st%edisek mikroregion# 2. stupn" byl zalo�en p%edev�ím na kritériu popula!ní velikosti:orienta!n" zde byl stanoven po!et obyvatelstva maximálního regionu (nej�ir�í p#sobnosti st%ediska)na alespo$ 40 tisíc, tj. p%ibli�n" jako k roku 1980 a k roku 1991. Jednozna!n" byla pak vybránata st%ediska, která si pod%izovala jiný mikroregion 1. stupn" � nap%. Kutná Hora s mikroregionem1. stupn" 35,3 tisíc obyvatel si pod%izuje mikroregion 1. stupn" 'áslavi (32,6 tisíc obyvatel), tak�ejejí maximální region a zárove$ mikroregion 2. stupn" dosahuje velikosti 67,9 tisíc obyvatel.S ohledem na významný diferencující vliv polohy na úrove$ regionální autonomie st%edisek bylo


p%i kone!ném výb"ru mikroregionálních st%edisek 2. stupn" u!in"no n"kolik výjimek: byla vylou!enast%ediska s dostate!n" velkými regiony, ale se silnými dojí�(kovými vztahy k významn"j�ímcentr#m � Beroun, Blansko, Krnov (v tomto p%ípad" byl zohledn"n i deformující vliv okresníhop%i%azení Krnova k Bruntálu), Uherský Brod, a také dv" velká m"sta v metropolitních areálechKarviná a Kladno; naopak jako mikroregionální st%edisko 2. stupn" byl vzhledem k izolovanépoloze a slabým vn"j�ím vztah#m hodnocen Tachov jeho� region má pouze 33 tisíc obyvatel. Výb"r mezoregionálních center je pom"rn" jednoduchým problémem nejen díky jejich omezenémupo!tu. Specifikem velikostní diferenciace st%edisek v 'esku je toti� z%etelná diskontinuita mezi11. a 12. st%ediskem, tak�e za problematické centrum mezoregionální úrovn" lze ozna!ovat pouzeKarlovy Vary. V kombinaci s ur!ením metropolitních areál#, jako�to nadnodálních center, je v�aki v tomto p%ípad" výb"r jednozna!ný. Zárove$ metropolitní vztahy st%edisek dostate!n" zd#vod$ujíi vymezení mezoregion# jak ji� bylo uvedeno (Ústecko, Karlovarsko, Liberecko a Zlínsko). Naprostojednozna!ná je i makroregionální pozice Prahy, jak to dolo�ila i hodnocení v 3. kapitole. Na nejvy��íchhierarchických úrovních m#�e proto být diskusní jen otázka zvý�eného mezoregionálníhovýznamu Brna a eventuáln" i Ostravy. V regionalizaci k roku 1991 byla ob" m"sta hodnocena jakomezoregionální st%ediska 2. stupn", p%i!em� Brnu bylo pod%ízeno Olomoucko a Zlínsko. K roku2001 je v�ak p%ímá vazba (pod%ízenost) Olomouce i Zlína na Prahu ji� z%eteln" vy��í ne� na Brno,tak�e je oprávn"né vylou!it úrove$ mezoregion# 2. stupn" jako samostatný hierarchický stupe$.Zvý�ený význam Brna i Ostravy vyjad%ují v�ak dostate!n" velikostní charakteristiky jejich mezoregion#a celkové regionální p#sobnosti.

Popsaným zp#sobem byly vymezeny regiony na !ty%ech hierarchických úrovních, co� navozujei n"kolikastup$ovité významové hodnocení st%edisek. V�echna tato hodnocení jsou ov�em jenparciálního druhu a postihují integrální regionální význam st%edisek jen omezen". Záv"re!noumetodickou otázkou je proto konstrukce syntetického/agregátního ukazatele regionálního významust%edisek, který je ozna!en jako �komplexní regionální význam� (dále KRV). Jeho konstrukcezohled$uje p#sobnost st%edisek na r#zných hierarchických úrovních a zárove$ diferencovanousounále�itost, resp. intenzitu vazeb st%ediska a jeho hierarchicky rozli�ených zázemí. P%esto�erozdíly v mí%e t"chto sounále�itostí není mo�né zcela objektivn" a dostate!n" p%esn" stanovit lzezákladním zp#sobem diskutovanou diferenciaci zohlednit. V�eobecn" platí, �e intenzita vazebst%edisek a zázemí se sni�uje v závislosti na zvy�ování velikosti (hierarchické úrovn") region#, resp.p%íslu�ných zázemí. V podstat" také platí, �e k výraznému poklesu této intenzity dochází od úrovn"mikroregion# 2. stupn", nebo& práv" v rámci mikroregion# 1. stupn" jsou relativn" (p%evá�n")uzav%eny nejfrekventovan"j�í regionální procesy. Tyto skute!nosti zjednodu�en" vyjad%ují i následující�váhy� pro p%i%azování obyvatelstva k jednotlivým st%edisk#m, resp. i �nest%edisk#m�:

40 % je p%i%azeno podle místa trvalého bydli�t";30 % je p%i%azeno k p%íslu�ným st%edisk#m mikroregion# 1. stupn";15 % k p%íslu�ným st%edisk#m mikroregion# 2. stupn";10 % k p%íslu�ným st%edisk#m mezoregion#;5 % k makroregionálnímu centru, tj. k Praze.

Sou!tem uvedených po!t# je pak vyjád%en komplexní význam st%ediska, tj. vlastn" po!et komplexn"vázaného obyvatelstva k tomuto st%edisku. Hodnocení k roku 1991 respektuje tehdej�í vymezení


region#, av�ak soubor sledovaných st%edisek je ur!en stavem v roce 2001. Obdobn" nejsou k roku1991 zohledn"ny trojstup$ovité úrovn" mikroregionálních pod%ízeností a dv" úrovn" pod%ízenostímezoregionálních, které v pr#b"hu 90. let minulého století ztratily sv#j význam (bli��í vysv"tleníje v následující podkapitole).

4.2 SOCIOGEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE: STAV A SOU"ASNÉ TENDENCE

Podrobný p%ehled výsledk# sociogeografické regionalizace a zm"n v období 1991�2001 podávájednak tabulková p%íloha 3 a jednak p%íloha mapová. Charakteristiky individuálních st%edisek se týkajíjejich mikroregion# 1. stupn" (celkem 144 jednotek), maximálního rozsahu regionální p#sobnostia komplexního regionálního významu (KRV). Zárove$ jsou v�dy specifikovány i hierarchicképod%ízenosti jednotlivých st%edisek, co� umo�$uje odvození velikosti mikroregion# 2. stupn"a mezoregion# (ty jsou blí�e charakterizovány v tab. 34). Je nutno zd#raznit, �e zm"ny popula!níchvelikostí region# v!etn" KRV zachycují sou!asn" jak rozdíly ve vývoji obyvatelstva v letech1991�2001, tak rozdíly v rozsahu regionální p#sobnosti st%edisek. V�eobecn" p%itom platí, �e zm"nydruhého typu byly významn"j�í.

Zhodnocení stavu a krátkodobého vývoje regionální organizace bude ov�em zam"%eno dominantn"na generalizující charakteristiky celého systému a jen sekundárn" na díl!í a individualizující rysy,a to p%evá�n" v p%ípad" nejvýznamn"j�ích st%edisek. Prvotní p%edstavu o celkovém charakteru regionálnístruktury poskytuje tab. 33, v ní� jsou specifikovány velikostní kategorie st%edisek (a zprost%edkovan"jejich region#). Vcelku je rozli�eno 6 velikostních kategorií (podle KRV), p%i!em� t%i nejvy��í kategorieodpovídají i z%etelným diskontinuitám ve velikostním/významovém rozr#zn"ní regionálních center:Praha (KRV v roce 2001 2 038,3) � Brno a Ostrava (624,7 a 590,6) � ostatních 9 mezoregionálníchst%edisek (KRV v rozmezí 107,7 a� 269,0). Od Opavy na 13. míst" (90,1) a p%edev�ím od 14. Teplic(75,7) je ji� velikostní diferenciace st%edisek plynulá (viz i p%edpoklady pravidla velikostníhopo%adí): 15. Mladá Boleslav (75,4), 16. Jihlava (75,0), 17. Chomutov 73,3 atd. Zvý�ená dominancePrahy a výrazná velikostní diskontinuita mezi 3. a 4. centrem a mezi 12. a 13. centrem p%edstavujínejpodstatn"j�í specifikující znaky hierarchizace regionální organizace v 'esku. Je�t" výrazn"j�írozdíly jsou v p%ípad" velikostního uspo%ádání podle ukazatele maximální regionální p#sobnosti(maximálního regionu): 11. Karlovy Vary 307,1, 12. Liberec 303,0, ale 13. Uherské Hradi�t" pouze178,6 a 14. Opava 177,5 tisíc obyvatel. S ohledem na zd#razn"nou diskontinuitu a pochopiteln"i s ohledem na klí!ový význam 12 mezoregionálních center jsou v tab. 34 uvedeny jejich individuálníhodnotící charakteristiky.

Z porovnání údaj# v tab. 33 vyplývá v prvé %ad" záv"r o mimo%ádn" silné inercii regionální organizace.Navzdory vysoké dynamice a selektivní orientaci transforma!ních proces# byly popula!ní zm"nyz hlediska velikostních kategorií velmi malé. Je ov�em nutno upozornit na omezenou vypovídacíschopnost pou�itých charakteristik. Ur!itý �tlumící� vliv zde má ji� celkový pokles obyvatelstva'R (o 0,7 %, resp. o 72 tisíc), co� se promítá v prvé %ad" do zm"n hodnot KRV: nap%. zvý�ení o 3,3 %v p%ípad" Prahy, znamenalo zvý�ení jejího podílu na 'R o 4,0 %. Podstatn" záva�n"j�í je ov�emskute!nost, �e zm"ny v regionální p#sobnosti st%edisek jsou z d#vod# datové základny posuzoványpouze podle po!tu obyvatelstva, resp. bydli�t" obyvatelstva. Jak bylo konstatováno ji� v p%edchozí


kapitole byly zm"ny v územní distribuci obyvatelstva minimální a byly navíc p%evá�n" orientovány�proti� sídelní hierarchii. S v"domím t"chto skute!ností je proto nutné i malé velikostní p%esunymezi kategoriemi pova�ovat alespo$ !áste!n" za významné, a to speciáln" z hlediska jejich sm"rování.Z%ejmá je zde orientace k posilování pozice nejv"t�ích center, a tedy k umoc$ování hierarchizaceregionální organizace. Podíl 12 mezoregionálních center se v letech 1991�2001 zvý�il v úrovnimikroregion# 1. stupn" ze 41,6 % na 42,9 % celé 'R a podle KRV ze 46,3 % na 47,0 %. Tytohodnoty sou!asn" dokládají výraznou koncentraci st%ediskové regionální p#sobnosti.

Tab. 33: Velikostní struktura regionálních st!edisek

Komplexníregionální význam(KRV) 2001

Po!etst%edisek

Po!et obyvatelmikroregion# 1. stupn"

v tisících

Komplexní regionálnívýznam

Pom"r (index)KRV a velikosti

mikroregionu 1. stupn"

1991 2001 1991 2001 1991 2001

1 000,0 + 1 1 458,8 1 492,5 1 973,6 2 038,3 135 1370 300,0�999,9 2 1 243,8 1 291,8 1 222,9 1 215,3 98 940 100,0�299,9 9 1 579,9 1 604,0 1 575,8 1 556,8 100 9700 50,0�99,9 21 2 038,7 1 942,6 1 405,9 1 341,9 69 6900 20,0�49,9 44 2 303,0 2 300,0 1 499,4 1 466,0 65 6400 000 �19,9 67 1 678,4 1 600,1 822,7 786,2 49 49

Poznámky a prameny: viz tabulková p%íloha 3

V tab. 33 je dále uvád"n i pom"r hodnot KRV a popula!ní velikosti mikroregion# 1. stupn", kterýalespo$ p%ibli�ným zp#sobem charakterizuje kvalitativní vyvinutost hierarchie regionálních st%edisek.V obou sledovaných letech se z%eteln" projevuje zvy�ování tohoto pom"ru v závislosti na zv"t�ovánícenter, a tedy existence základního souladu velikostní a kvalitativní hierarchizace. Výrazné p%evý�eníKRV nad velikostí mikroregion# je pouze u samotné Prahy, co� ov�em odpovídá i rozdílnémup%i%azení obyvatelstva celé 'R k regionálním st%edisk#m: 100 % v úrovni mikroregion# 1. stupn"a pouze 82 % podle KRV (zbývající !ást národní populace je vázána na �nest%ediska� jak tovyplývá z konstrukce ukazatele KRV). Zmín"ný pozitivní vztah velikostních a kvalitativníchcharakteristik je v�ak ve dvou p%ípadech !áste!n" naru�en: u 2. nejvy��í kategorie v d#sledkuomezené kvalitativní vyvinutosti ostravské aglomerace (následující kategorie má index vy��í)a u 4. kategorie v ní� je výrazné zastoupení dal�ích pánevních m"st (hodnoty pro 4. a 5. kategorii setém"% neli�í). Relativn" p%íznivou úrove$ kvalitativní vyvinutosti u st%edisek 5. kategorie lze pakvysv"tlovat zna!ným zastoupením okresních m"st, tj. st%edisek, která byla v p%edchozích desetiletíchrozvojov" � a to i v kvalitativním smyslu � podporována. Obdobné rozdíly 4. a 5. kategorie sekone!n" projevily i v jejich vývoji v letech 1991�2001: úbytky u 4. kategorie a relativní stabilitapodíl# u kategorie 5. P%edchozí hodnocení dopl$ují údaje o mezoregionálních centrech v tab. 34. Z%ejmé je p%edev�ímposílení dominance Prahy na mezoregionální úrovni (podíl mezoregionu na 'R se zvý�il v letech1991�2001 z 29,3 % na 32,4 %) na jedné stran" a omezená velikost mezoregion# center v 'echách,která jsou ve své p#sobnosti vlivem Prahy nejvíce potla!ena, na stran" druhé. Významnou skute!nostíje i zna!né roz�í%ení mikroregion# 2. stupn" mezoregionálních center. Jestli�e v letech 1991�2001se podíl na obyvatelstvu 'R u 12 mikroregion# 1. stupn" t"chto center zvý�il pouze ze 41,6 % na


42,9 % pak obdobný podíl jejich mikroregion# 2. stupn" vzrostl ze 48,8 % na 52,7 %. To mimojiné dokládá ur!itý m"%ítkový posun v integra!ních tendencích a vy��í dynamiku vztahových zm"nv úrovních �nad� mikroregionální diferenciací 1. stupn".

Tab. 34: Základní charakteristiky mezoregionálních st!edisek

St%ediskoPo!et obyvatel v tisících Komplexní regionální

významMikroregion 1. stupn" Mikroregion 2. stupn" Mezoregion1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001

Praha 1 458,8 1 492,5 1 553,3 1 868,0 3 023,4 3 312,1 1 973,6 2 038,3Brno 660,3 687,6 822,1 851,6 1 516,9 1 402,2 628,4 624,7Ostrava 583,5 604,2 736,3 711,9 1 359,5 1 340,1 594,5 590,6Plze$ 323,8 314,9 382,3 370,7 554,5 528,3 279,2 269,0Olomouc 184,9 196,4 225,1 260,2 644,1 636,2 194,8 202,6'eské Bud"jovice 212,9 231,5 299,4 315,9 367,9 315,9 185,4 188,3Zlín 188,7 189,9 206,1 205,5 563,9 562,2 185,3 184,1Hradec Králové 162,6 162,9 232,0 231,3 516,6 464,8 175,2 168,9Ústí nad Labem 119,3 120,4 119,3 120,4 730,1 639,1 166,7 157,3Pardubice 139,6 137,8 160,5 157,7 423,4 419,3 147,0 144,2Liberec 130,2 134,3 153,8 158,6 299,3 303,0 133,2 134,7Karlovy Vary 117,9 115,9 139,3 138,8 302,6 307,1 109,0 107,7

Poznámky a prameny: viz tabulková p%íloha 3

Tab. 35: Hierarchie regionálních st!edisek

Kategorie (po%adí)jednotek

Relativizované popula!ní velikosti (1. jednotka = 100)St%edisek Mikroregion# 1. stupn" KRV st%edisek

1991 2001 1991 2001 1991 2001

01. 100 100 100 100 100 10002.�4. 82 82 107 108 76 7305.�12. 64 65 89 88 66 6313.�34. 91 93 143 133 74 68Podíl na 'R (%)

39,7 38,9 62,2 62,5 60,6 60,601.�34.

Poznámky: Jedná se o prom"nlivé soubory jednotek podle jejich velikostního po%adí v daném roce a podle p%íslu�néhoukazatele. Kategorie byly vymezeny jako zhruba velikostn" rovnocenné z hlediska p%edpoklad# �pravidla velikostníhopo%adí�.Prameny: viz tabulkové p%ílohy 2 a 3

Na nejobecn"j�í úrovni je mo�né zhodnotit sou!asný vývoj a dosa�ený stav hierarchie regionálníchst%edisek prost%ednictvím aplikace pravidla velikostního po%adí, jako�to nástroje ur!ité standardizacepro vývojové i strukturální srovnávání. V tab. 35 jsou charakterizovány velikostní proporce souboru34 nejv"t�ích st%edisek rozd"lených do !ty% kategorií podle jejich velikostního po%adí. Hodnocenyjsou popula!ní velikosti samotných st%edisek i mikroregion# 1. stupn" a komplexní regionální významst%edisek. P%edpoklad#m zmín"ného pravidla velikostního po%adí nejvíce odpovídá velikostnídiferenciace mikroregion# 1. stupn", která ov�em výrazn" sni�uje celkový význam nejv"t�ích centerv d#sledku nezohledn"ní jejich hierarchicky vy��í regionální p#sobnosti. Naopak zna!n" zvý�enou


dominanci prvé jednotky zachycuje stav k roku 2001 podle KRV, a tedy podle integrálního hodnoceníregionálního významu st%edisek. Charakteristické je i zvý�ení této dominance v transforma!nímobdobí. Z hlediska rozr#zn"ní podle KRV dále vyplývá, �e nejvíce je velikostn" potla!ena kategoriest%edisek na 5.�12. míst". Jedná se tedy o soubor s p%eva�ujícím zastoupením mezoregionálníchst%edisek v 'echách. Regionální p#sobnost t"chto center � jak ji� bylo d%íve zd#razn"no � nejvíceomezuje výjime!ná atraktivita hlavního m"sta.

Tab. 36: Hierarchické kategorie regionálních st!edisek

KategoriePo!et st%edisek Po!et st%edisek (kumulativn")

1991 2001 1991 2001

Makroregionální 1 1 1 1Mezoregionální 2. stupn" 2 0 3 1Mezoregionální 1. stupn" 9 11 12 12Mikroregionální 2. stupn" 62 58 74 70Mikroregionální 1. stupn" 74 74 148 144Subregionální A 8 6 156 150Subregionální B 14 15 170 165

Poznámky a prameny: Hampl, Müller, 1996, tabulková p%íloha 3 a dále viz text podkapitoly 4.1

Regionální význam st%edisek je vhodné � alespo$ ve významov" strukturálním smyslu � posuzovati jiným zp#sobem, a to z hlediska m"%ítkové/hierarchické úrovn" jejich autonomie. Toto hodnoceníje zvlá�t" pot%ebné pro zachycení transforma!ních zm"n v regionální organizaci, proto�e podchycujeposuny ve vztahovém uspo%ádání na v�ech m"%ítkových úrovních. Z d%ív"j�ího porovnání velikostníchzm"n mikroregion# 1. a 2. stupn" nejv"t�ích center ji� do jisté míry vyplynul záv"r o vy��í dynamicet"chto zm"n na vy��ích hierarchických úrovních vztahové organizace. Tuto skute!nost rovn"� potvrzujíúdaje v tab. 36 o po!tech st%edisek na r#zných hierarchických úrovních. K zú�ení souboru st%edisekdo�lo v letech 1991�2001 práv" na úrovni mikroregion# 2. stupn" (ze 74 na 70) p%i!em� zárove$byly mezoregionální stupn" organizace zredukovány na jediný: v d#sledku p%evládnutí Prahy nadBrnem u vazeb Olomouce a Zlína (obdobn" i Jihlavy) a celkového oslabení významu Ostravy.K ur!ité redukci do�lo i v soustav" mikroregion# 2. stupn" a vztah# jejich st%edisek, a to v dvojímslova smyslu: ztráta mikroregionální autonomie 2. stupn" u n"kolika m"st v blízkosti velkýchcenter (nap%. Kladno, Beroun a Nymburk v zázemí Prahy) na jedné stran" a p%edev�ím pak zm"nav orientaci pod%ízeností mikroregion# 1. stupn" ve prosp"ch mezoregionálních st%edisek a v neprosp"chokresních m"st ni��í hierarchické úrovn" na stran" druhé. Celkov" je oprávn"né zd#raz$ovat následujícíhlavní typy zm"n:(i) Dal�í posílení pozice Prahy, a to na v�ech hierarchických úrovních.(ii) Zvý�ení významu ostatních 11 mezoregionálních center na úrovni mikroregionální 1. a zejména

2. stupn" a sou!asné oslabení jejich významu na úrovni mezoregionální.(iii) Mírná redukce po!tu mikroregionálních (a relativní stagnace po!tu subregionálních) st%edisek

spojená s v�eobecným oslabením jejich významu. Navzdory sní�ení integrity mikroregion#1. stupn" jsou v�ak tyto jednotky nadále ucelen"j�í ne� regiony vy��ích úrovní (krom" celé 'R),a proto mohou být oprávn"n" kvalifikovány jako stavební kameny celé regionální hierarchie.


(iv) Specifickou reakcí na p%edchozí dlouhodobé preferování okresních m"st a posilování autonomieokres# bylo v transforma!ním období vztahové �otevírání� t"chto administrativních jednoteka posun integra!ních proces# na m"%ítkov" vy��í úrove$.

(v) Podstatné rozdíly mezi %ády (kvalitativn" i kvantitativn" ur!enými) a stupni (p%evá�n"kvantitativn" ur!enými) regionální diferenciace byly ov�em zachovány. Vyjad%ují to rozdílnéhodnoty k-funkce (viz Christaller, 1933) pro p%ípad pom"ru mezi po!tem mikroregion#1. a 2. stupn" (k-funkce 2) a mezi po!tem mikroregion# 2. stupn" a mezoregion# (k-funkce 6).

V�echna dosavadní hodnocení sou!asného vývoje regionální organizace a odpovídajícího vztahovéhouspo%ádání vycházela z výsledk# sociogeografické regionalizace. Proto�e druhým základnímkritériem p%i vymezování region# je po�adavek jejich územní celistvosti, nemohly být zohledn"nydal�í typy vztah# mezi st%edisky, resp. územními enklávami. A práv" u t"chto vztah# se projevilozesilování hierarchizace, a tedy významový r#st nejv"t�ích center, nejpronikav"ji. Názorn" todokládají charakteristiky dojí�(kových vztah# (pracovních a �kolských, a v�dy denních i nedenních)mezi obcemi III. stupn" (tzv. obce s roz�í%enou p#sobností) k roku 1991 a k roku 2001 prezentovanév tab. 37. Soubor t"chto obcí (205 bez Prahy) zahrnuje v�ech 144 mikroregionálních (a vy��ích)st%edisek, v"t�inu st%edisek subregionálních a n"kolik desítek dal�ích významn"j�ích m"st. Vzájemnévztahy pod%ízenosti (pouze k siln"j�ím centr#m) jsou rozli�eny podle t%í základních %ád# regionálníchst%edisek a jsou posuzovány zm"ny pod%ízeností v letech 1991�2001 pouze ve vztahu k této hierarchii:pozitivní ve sm"ru k hierarchicky vy��í kategorii a negativní ve sm"ru opa!ném. Výsledky pochopiteln"potvrzují p%edchozí záv"ry o umoc$ování/prohlubování hierarchie regionálního systému, dokládajív�ak %ádov" vy��í dynamiku tohoto umoc$ování: z celkového po!tu 205 vztah# se zm"nila základníhierarchická orientace u 28 vztah# v p%ípad" pracovní vyjí�(ky, u 29 vztah# v p%ípad" �kolnívyjí�(ky a u 33 vztah# v p%ípad" celkové vyjí�(ky, tj. v pr#m"ru u tém"% 15 % vazeb. Zárove$ pom"rpozitivních a negativních zm"n z pohledu hierarchizace byl u pracovních vazeb 27 : 1, u �kolských25 : 4 a u celkových 32 : 1, tak�e zm"ny ve sm"ru posilování hierarchie 14krát p%evy�ovaly zm"nyopa!né. Vzhledem ke krátkodobosti t"chto zm"n a velmi silné inercii geografických struktur tobyly tedy zm"ny nepochybn" dramatické (podrobn"j�í analýzy viz Hampl, 2004).

Tab. 37: Hierarchizace vyjí�"ky z obcí III. stupn#

Hierarchický %ádst%ediska Druh vyjí�(ky

Po!et pod%ízených jednotek Zm"na pod%ízenosti

1991 2001 zisk ztráta

Makroregionální pracovní 54 75 22 1 �kolní 46 66 20 0 celková 47 74 27 0

Mezoregionální pracovní 71 70 6 7 �kolní 92 83 5 14 celková 77 73 5 9

Mikroregionální pracovní 80 60 0 20 �kolní 67 56 4 15 celková 81 58 1 24

Pramen: podle Hampl, 2004


Na záv"r vlastního hodnocení výsledk# sociogeografické regionalizace je mo�né p%ipojit n"kolikpoznámek o úrovni a zm"nách variability souboru 144 mikroregion# 1. stupn" z hlediska jejichvelikostních a strukturálních charakteristik. Toto srovnání je sice pouhým dopl$kem sledováníregionální organizace, má v�ak obecn"j�í smysl v jiných kontextech. Zárove$ je analogií obdobnéhohodnocení v kapitole t%etí (viz tab. 25), jeho� záv"ry potvrzuje z pon"kud odli�ného pohledu, resp.z pohledu vyhodnocení empirických podklad# specificky geografického typu. Vybrané reprezentativnívelikostní charakteristiky 144 st%edisek a jejich region# jsou jednak popula!ní velikosti mikroregion#1. stupn" a jednak hodnoty KRV. Ze strukturálních charakteristik je sledován relativní regionálnívýznam st%edisek v úrovni mikroregion# 1. stupn" vyjád%ený jako pom"r popula!ní velikosti zázemía vlastního st%ediska. Sledovány jsou p%íslu�né distribuce !etností k roku 1991 a k roku 2001 � viztab. 38. Základním výsledkem t"chto srovnání je op"tovné potvrzení krajní asymetrie (hierarchizace)velikostního rozr#zn"ní st%edisek a region# (celk# komplexního typu) na jedné stran" a omezenévariability (variability více mén" odpovídající �Gaussovskému typu�) jejich rozr#zn"ní podle znakustrukturálního. I u celk# vysoké úrovn" komplexity (viz Hampl, 1998) je proto mo�no konstatovatrelativní homogenitu (druhovost) jejich soubor# podle strukturálních znak#.

Tab. 38: Diferenciace souboru sociogeografických mikroregion$ z hlediska velikostnícha strukturálních znak$

Hodnocený znak'etnosti podle varia!ních t%íd

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Popula!ní velikost � 1991 135 5 1 0 2 0 0 0 0 1Popula!ní velikost � 2001 136 4 1 2 0 0 0 0 0 1Komplexní regionální význam st%ediska � 1991 139 2 0 2 0 0 0 0 0 1Komplexní regionální význam st%ediska � 2001 140 1 1 1 0 0 0 0 0 1Relativní regionální význam � 1991 15 24 41 24 15 11 8 5 1 0Relativní regionální význam � 2001 12 31 41 26 15 9 5 1 1 3

Poznámky: Bylo hodnoceno 144 mikroregion# 1. stupn". Konstrukce komplexního regionálního významu (KRV) jepopsána v textu této kapitoly. Relativní regionální význam (st%ediska) je strukturální charakteristikou definovanoujako pom"r popula!ní velikosti zázemí a st%ediska. U tohoto ukazatele bylo u�ito stejné !len"ní varia!ních t%íd k roku1991 i k roku 2001 vzhledem k nevýznamnosti rozdíl# varia!ních rozp"tí. Varia!ní t%ídy byly stanoveny jako desetinyvaria!ního rozp"tí.Prameny: viz tabulková p%íloha 3

4.3 METROPOLITNÍ AREÁLY

Metropolitní areály je mo�no obecn" ozna!ovat za nejvýznamn"j�í � m"%ítkov" vy��í � prvkysystému osídlení a sou!asn" i za jádra %ádov" vy��ích region#, v podmínkách 'eska zhruba odúrovn" mezoregion#. Jejich formování je v prvé %ad" projevem pozd"j�ího typu r#stu nejv"t�íchst%edisek, tj. r#stu prostorového. Ten zahrnuje i suburbaniza!ní proces, av�ak má i %adu dal�ích,p%evá�n" kvalitativních d#sledk#: prohlubování územní d"lby práce (tzv. metropolitní ekonomika)p%iná�ející i zvý�ené ekonomické a sociální efekty, a to bezprost%edn" pro samotné metropolitníareály (posilování jejich významu) a zprost%edkovan" pro celý národní systém (%ídící a inova!níp#sobení na rozsáhlé regionální systémy). V tomto smyslu p%edstavují metropolitní areály nejen


nejv"t�í územní koncentrace ekonomiky a obyvatelstva, ale zejména kvalitativn" nejvýznamn"j�íkoncentrace, koncentrace nejprogresivn"j�ích aktivit (zvlá�t" tzv. kvartérního sektoru). Metropolizaceje tedy vývojov" vy��í fází urbanizace, která je charakteristická práv" pro sou!asné období nástupua rozvoje post-industriálních proces#. I v rámci samotné metropolizace p%itom dochází k hlubokýmprom"nám a k postupné transformaci extenzivních forem r#stu charakteristickým ji� pro poslední etapuindustriálního období (prostorové roz�i%ování areál# a pokra!ující r#st obyvatelstva v metropolitníchzázemích) na intenzitní formy v období post-industriálním jejich� d#sledkem je primárn" r#stkvalitativního významu metropolitních areál# (zvy�ování jejich %ídící p#sobnosti apod.).

Pro hodnocení metropolitních areál# a jejich hierarchie je z vý�e uvedených d#vod# klí!ovékombinované posti�ení velikostních a kvalitativních kritérií, tj. stanovení jak míry koncentracehlavních funkcí do t"chto areál#, tak rozli�ení této míry z hlediska kvality/progresivity p%íslu�nýchfunkcí. Podobn" jako v p%ípad" regionalizace je v�ak nezbytným prvotním úkolem v celém hodnocenívymezení a následný výb"r metropolitních areál#. V literatu%e se setkáváme s r#znými p%ístupyk t"mto otázkám, co� se nutn" promítá i do pojetí metropolitních areál#. Zjednodu�en" je mo�norozli�ovat t%i hlavní typy kritérií a odvozená chápání metropolitních areál#:a) Velikost a územní intenzita jsou v podstat" v�dy pova�ovány za hlavní kritéria a je jim obvykle

� a to do zna!né míry oprávn"n" � p%isuzována integrální vypovídací schopnost. P%íklademmohou být pou�ívaná hlediska americké statistiky (Standard metropolitan areas), specifickýp%ínos ve sm"ru k p%esnosti a objektivizaci v tomto ohledu znamenala koncepce areál#maximálního zalidn"ní (Kor!ák, 1966). V d#sledku omezené datové základny je ov�em tém"%v�dy sledováno pouze obyvatelstvo (celková popula!ní velikost v kombinaci s ukazatelem po!etobyvatel na km2). Tím je ov�em chápání zejména vývojových tendencí nep%im"%en" redukovánona zm"ny v distribuci reziden!ních funkcí (viz nap%. Zelinski, 1971, Berg van den et al., 1982),které postupn" ztrácejí na významu.

b) Zásadním dopln"ním velikostních a koncentra!ních hledisek je zd#razn"ní kritérií m"stského,resp. velkom"stského charakteru sídel (sociální a ekonomická struktura obyvatelstva apod.)a eventuáln" i úrove$ prostorové mobility obyvatelstva (nap%. vyjí�(kovost za prací). P%íklademm#�e být dnes ji� klasická práce o m"stských regionech v n"kdej�í NSR (Boustedt, 1960).

c) Nejmén" !asté jsou pak práce, které nejen v�eobecn" zd#raz$ují, ale i kvantitativn" zachycujívztahovou sounále�itost sídel i v rámci metropolitních areál#. D#vodem absence analýz vztahovéorganizace je p%edev�ím nedostatek pot%ebných informací, n"kdy v�ak i jejich nevhodnévyu�ití: nap%. vymezení tzv. metropolitních pracovních areál# v USA (Berry et al., 1969)vycházelo z jednosm"rné vyjí�dkovosti obyvatelstva za prací, a tedy z kritéria vhodného vícepro regionalizaci ne� pro vymezování metropolitních areál# v jejich� rámci by m"la býthodnocena p%edev�ím oboustranná propojenost sídel.

Uvedené p%ístupy se pochopiteln" vzájemn" nevylu!ují, nýbr� pouze dopl$ují, p%i!em� jejichposloupnost vyjad%uje p%evá�n" postupnou kumulaci pou�ívaných kritérií. Z celkových charakteristikmetropolitních areál# v�ak v podstat" vyplývá, �e jejich nejpodstatn"j�ími znaky jsou výjime!nákoncentrace (celková velikost i územní intenzita) na jedné stran" a výjime!ná vnit%ní/vzájemnápropojenost na stran" druhé. Zcela p%eva�ující preference prvého znaku, resp. kritéria je pakd#sledkem nedostatku dat. V podmínkách 'eska je v�ak díky cenz#m dostatek informací i o vztahových


souvislostech obcí, tak�e lze akceptovat i druhé základní kritérium pro ur!ování metropolitníchareál#. Navíc byla ji� na údajích k roku 1980 i k roku 1970 ov"%ena mo�nost agregace obou základníchtyp# kritérií do jediného ukazatele �územní intenzity/hustoty vzájemných kontakt# obcí� (Hampl et al.,1987). Objem vzájemné dojí�(ky mezi obcemi vzta�ený k jejich vzdálenosti v podstat" zohled$ujejak aspekt koncentrace, tak i aspekt sounále�itosti. Bli��í popis a zd#vodn"ní ukazatele tohoto typu,který byl pou�it pro vymezení metropolitních areál# k roku 2001 je podán v následujících bodech:1) Hodnocení územní intenzity kontakt# bylo omezeno na vztahy mezi dvojicemi st%edisek s KV

2,5 a více, nebo& základní kostru metropolitních areál# vytvá%í soustava m"stských sídel, a top%edev�ím v"t�ích st%edisek. Výsledkem prvotních analýz je proto vymezení integrovanýchst%ediskových systém#.

2) Vzhledem k dostupné datové základn" mohly být hodnoceny pouze vzájemné dojí�(kovévazby pracovní a �kolské. Ty v�ak p%edstavují hlavní formy prostorové mobility obyvatelstvaa zárove$ odrá�ejí ekonomickou a !áste!n" i sociální propojenost, by& jen na úrovniindividuálních obyvatel. Je v�ak oprávn"né p%edpokládat jejich dostate!nou reprezentativnosti pro �ir�í komplex metropolitních vazeb, nebo& procesy výrobní a institucionální kooperacejsou p%evá�n" spojeny s m"%ítkov" vy��ími úrovn"mi územní diferenciace, resp. se �í%ejichápanými metropolitními areály.

3) Objemy vzájemné pracovní a �kolní dojí�(ky mezi dvojicemi st%edisek byly vzta�eny k jejichvzdálenosti: ukazatel �po!et vzájemn" dojí�d"jících na km�. Byla uva�ována pouze vzdu�návzdálenost vzhledem k dobré dopravní propojenosti metropolitních areál#. Pou�ití vzdálenostinamísto plochy zóny v ní� se hodnocené interakce realizují (území kolem hlavních silni!nícha �elezni!ních tras) je pochopiteln" ur!itým zjednodu�ením, které vychází z p%edpokladu relativn"obdobné �í%e t"chto zón.

Popsaným zp#sobem byly vyhodnoceny interakce mezi dvojicemi st%edisek s potenciáln" významn"j�íúrovní vzájemné propojenosti (posuzováno bylo n"kolik stovek p%ípad#). Na základ" vyhodnoceníempirického rozd"lení !etností na jedné stran" a na základ" porovnání s vymezením integrovanýchsystém# st%edisek (ISS) k roku 1980 na stran" druhé byla zvolena kritická úrove$ interakce provymezení ISS k roku 2001 75 dojí�d"jících na km. Toto kritérium nebylo dodr�eno p%i finálnímstanovení ISS ve t%ech p%ípadech, kdy byly interakce pon"kud ni��í, ale nastávaly ve dvou sm"rech:a) Propojení ústecko-teplické a mostecko-chomutovské !ásti severo!eské pánevní konurbace

vzhledem k relativn" silné interakci Most�Bílina i Litvínov�Osek.b) Obdobné propojení Ústí nad Labem a Litom"%ic i Lovosic.c) Spojení zlínské a krom"%í�ské soustavy st%edisek vzhledem k pom"rn" intenzivním vazbám jak

Zlín�Krom"%í�, tak Zlín�Hole�ov, a dále i Krom"%í��Hole�ov a Hulín�Hole�ov.

V dal�í fázi hodnocení byla aplikována na vymezené ISS velikostní kritéria: p%i dosa�ení sou!tuhodnot komplexních velikostí (KV) integrovaných st%edisek 100 a více byly ISS pova�ovány zametropolitního %ádu. Celkem se jedná o 11 systém#, jejich� jádry jsou mezoregionální centra �Hradec Králové byl ov�em spojen s Pardubicemi. Jako sekundární (nemetropolitní) systémy byloklasifikováno 11 dal�ích soustav s celkovým sou!tem KV 50,0�99,9 (v p%ípad" Jihlavy se jednaloo jediné st%edisko). Seznam v�ech st%edisek za%azených do obou vý�e definovaných kategorií ISS


je uveden v tab. 39. V tab. 40 jsou prezentovány hlavní charakteristiky individuálních ISS a jejichzm"ny v letech 1991�2001 (v�dy ov�em ve vymezení k roku 2001).

Tab. 39: Seznam st!edisek s komplexní velikostí 2,5 a více v roce 2001 integrovaných dometropolitních soustavHlavní centrum integrovanéhosystému st%edisek St%ediska p%i%azená

Praha

Beroun, Zdice, Kladno, Libu�ín, Slaný, Stochov, Unho�&, M"lník, Horní Po!áply,Kralupy nad Vltavou., Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará, Boleslav, 'elákovice,Odolena Voda, )í!any, Úvaly, 'erno�ice, Hostivice, Jesenice, Pr#honice, Roztokya Rudná

'eské Bud"jovice Hluboká nad Vltavou a Li�ov

Plze$ Dob%any, Chlum!any, Starý Plzenec, Horní B%íza, Ný%any, T%emo�ná, Rokycanya Hrádek

Karlovy Vary Jáchymov, Nová Role, Ostrov, Sokolov, Habartov, Chodov, Kyn�perk nad Oh%ía Nové Sedlo

Ústí nad Labem D"!ín, Bene�ov nad Plou!nicí, Jílové, Chomutov, Kada$, Klá�terec nad Oh%í,Litom"%ice, Lovosice, Terezín, Most, Litvínov, Mezibo%í, Teplice, Bílina, Duchcov,Krupka, Osek a Chlumec

Liberec Jablonec nad Nisou, Smr�ovka, Tanvald a ChrastavaHradec Králové�Pardubice T%ebechovice pod Orebem, Chrudim, Slati$any, Lázn" Bohdane! a P%elou!Brno Blansko, Adamov, Rájec-Jest%ebí, Ku%im, Mod%ice, Rosice, �lapanice a Ti�novOlomouc Hlubo!ky, Lutín, �ternberk, Velká Byst%ice, Prost"jov, P%erov a Lipník nad Be!vouZlín Krom"%í�, Hole�ov, Hulín, Chropyn", Fry�ták, Napajedla a Vizovice

OstravaFrýdek-Místek, Byst%ice, Dobrá, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Paskov, Sta%í!,T%inec, Karviná, Bohumín, 'eský T"�ín, D"tmarovice, Doubrava, Horní Suchá,Orlová, Petrovice u Karviné, Rychvald, Klimkovice, Hlu!ín a Ludgé%ovice

Poznámky: Kritéria vymezení jsou vysv"tlena v textové !ásti. Seznamy jsou uspo%ádány abecedn" nejprve podleokres# a pak v rámci okres#. N"která st%ediska jsou vymezena jako aglomerace (viz tabulková p%íloha 2). Integracemezi ostatními st%edisky vytvá%ejícími soustavy s KV 50,0�99,9 jsou následující: Kolín + Kutná Hora + 'áslav;Mladá Boleslav + Bakov nad Jizerou + Benátky nad Jizerou + B"lá pod Bezd"zem + Mnichovo Hradi�t"; Tábor +Planá nad Lu�nicí; 'eská Lípa + Cvikov + Kamenický �enov + Nový Bor; Náchod + 'ervený Kostelec + Hronov +Nové M"sto nad Metují; �umperk + Post%elmov + Rapotín + Záb%eh; Uherské Hradi�t" + Hluk + Uherský Brod;Vsetín + Vala�ské Mezi%í!í + Ro�nov pod Radho�t"m + Zub%í; Nový Ji!ín + Fren�tát pod Radho�t"m + Kop%ivnice +P%íbor; Opava + Hradec nad Moravicí + Krava%e.

Na základ" stanovení ISS byly kone!n" alespo$ orienta!ním zp#sobem vymezeny celé metropolitníareály podle nov" zavedených obvod# obcí III. stupn". Tyto obvody lze hodnotit jako relativn"organické jednotky (s výjimkou bezprost%edního zázemí nejv"t�ích m"st), které odpovídají ve v"t�in"p%ípad# mikroregion#m 1. stupn" nebo subregion#m s !áste!nou mikroregionální autonomií. P%esto�erozsah n"kterých obvod# je z hlediska pot%eb ur!ování metropolitních areál# neúm"rn" velký(zejména Chrudimsko nebo Karlovarsko) je pou�ité vymezení podstatn" objektivn"j�í a p%esn"j�íne� vymezení prost%ednictvím celých okres#: vymezení podle okres# je proto mo�no ozna!ovatza 1. variantu a vymezení podle zmín"ných obvod# za 2. variantu stanovení metropolitních areál#.Kritériem výb"ru �metropolitních obvod#� byla lokalizace alespo$ jednoho st%ediska p%íslu�néhoISS na jeho území. V �esti p%ípadech byly v�ak za sou!ást metropolitního areálu pova�ovány i men�ínavazující obvody v zájmu ucelenosti celého areálu: obvod 'eského Brodu a Lysé nad Labem


u pra�ského areálu, Blovicko u plze$ského areálu, obvod Ivan!ic a �idlochovic u brn"nskéhoareálu a obvod Bílovce u areálu ostravského.

Tab. 40: Základní charakteristiky integrovaných systém$ st!edisek (ISS)

Po%adí podle KV 2001 Hlavní st%edisko ISS

Podíl na 'R v desetinách promile Obyvatelstvo Pracovní p%íle�itosti Komplexní velikost KKV1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001

Metropolitníareály: 01. Praha 1 419,0 1 385,8 1 613,9 1 803,8 1 549,1 1 664,8 2 739,402. Ostrava 749,5 735,7 817,7 701,4 794,8 712,9 673,403. Brno 439,8 431,3 542,4 557,5 508,3 515,5 698,204. Ústí nad Labem 509,5 502,2 536,7 492,7 525,9 495,7 415,905. Hradec Králové�Pardubice 234,5 230,6 283,9 294,5 267,3 273,2 321,306. Olomouc 231,4 227,2 290,1 293,2 270,5 271,3 266,407. Plze$ 212,1 205,9 254,9 257,4 240,7 240,4 285,008. Zlín 168,4 166,4 208,6 212,4 195,2 197,1 181,309. Liberec 164,6 162,3 176,6 186,1 172,6 178,3 170,610. Karlovy Vary 136,1 134,7 145,8 142,8 142,6 140,0 113,211. 'eské Bud"jovice 104,5 105,7 127,0 145,3 119,4 132,1 155,4Ostatní areálys KV 50 a více:12. Mladá Boleslav 69,4 70,9 81,2 110,3 77,4 97,2 72,913. Vsetín�Vala�ské Mezi%í!í 78,4 78,0 103,4 98,8 95,1 91,8 71,714. Opava 72,2 71,4 79,8 87,4 77,3 82,0 89,115. Nový Ji!ín 75,3 76,3 89,3 83,7 84,7 81,2 61,116. Uherské Hradi�t" 59,1 59,4 86,0 81,7 77,1 74,2 59,717. Kolín 61,4 60,3 87,8 79,8 79,1 73,3 57,518. Jihlava 50,3 49,6 62,3 72,7 58,3 65,0 55,219. 'eská Lípa 58,3 58,8 59,6 67,5 59,2 64,6 48,520. �umperk 49,9 49,0 64,9 59,3 59,8 55,9 41,921. Tábor 45,4 46,1 52,7 57,4 50,3 53,6 40,222. Náchod 47,0 47,6 53,0 55,0 51,0 52,5 39,4

Poznámky a podklady: viz tabulková p%íloha 2 a tab. 31. Pouze v p%ípad" Jihlavy se jedná o jediné st%edisko. Hodnocenybyly ISS s KV 50 a více v roce 2001. KKV � kvalitativn" upravená komplexní velikost.

Hlavní charakteristiky individuálních ISS i hierarchické proporcionality jejich systém# uvád"jítab. 40 a 41. Obdobné hodnocení celých metropolitních areál# vymezených v 2. variant" uvád"jí paktab. 42 a 43. Podstatné znaky obou hierarchií i pozice klí!ových nadnodálních center v národnímsystému osídlení jsou pochopiteln" ve vysoké shod" s p%edchozími hodnoceními, a& ji� nodálníchst%edisek samotných, tak i jejich regionální p#sobnosti, tj. soustavy regionálních st%edisek. Tyto znakyi eventuální � významov" sekundární � rozdílnosti mezi zmín"nými hierarchiemi jsou charakterizoványv následujících bodech: (i) Dominantní postavení metropolitních areál#, resp. metropolitních ISS v osídlení a ekonomice

státu dokládají jejich vysoké celostátní podíly � v�dy p%es polovinu pracovních p%íle�itostía p%es 60 % KKV. Op"tovn" platí, �e v závislosti na progresivit" funkcí podíl t"chto v#d!ích


jednotek roste, by& v tomto ohledu jsou dosa�itelné empirické doklady omezené (pro st%ediskaa obvody nejsou k dispozici nap%. údaje o ekonomickém agregátu).

(ii) Nejpodstatn"j�í rozdíl mezi hierarchií metropolitních areál# a ISS na jedné stran" a hierarchiím"st i regionálních st%edisek na stran" druhé je ve výrazném vy!len"ní nejv"t�ích center odcenter ostatních v prvém p%ípad". V zásad" dochází k formování dvou hierarchií: %ádov" vy��íhierarchie velkých nadnodálních center metropolitního typu jejich� po!et je velmi omezenýa %ádov" ni��í hierarchie po!etného souboru ostatních st%edisek jejich� soustava se li�í jenvelmi málo od soustavy nodálních st%edisek � formování ISS je zde omezené a obvykle se jednáo relativn" izolovaná jednotlivá st%ediska. Celkov" dochází tedy k velikostnímu a významovémuodd"lení vy��í hierarchie nadnodálních center od ni��í hierarchie �zbývajících� nodálníchst%edisek jak to názorn" vyjad%uje i obr. 3 (c) a empiricky dokládají údaje o významném sní�enívelikosti kategorie (nemetropolitních) ISS ji� na 13.�34. míst" v tab. 41 (viz srovnání s obdobnýmhodnocením st%edisek v tab. 26).

(iii) Ur!ité rozdíly v hierarchizaci nadnodálních center proti hierarchizaci nodálních (i regionálních)st%edisek jsou v úrovni 11�12 nejv"t�ích jednotek ve dvou p%ípadech. Za prvé to je pon"kudni��í dominance pra�ského areálu (p%edev�ím podle popula!ní velikosti), za druhé pak posundiskontinuity ve velikostní diferenciaci areál# z 3.�4. po%adí na 4.�5. po%adí v d#sledkuvelikosti/rozsahu severo!eské pánevní konurbace. Vzhledem k spojení Hradce Králové a Pardubicdo jediného areálu/ISS se dále projevuje u nadnodálních center výrazná diskontinuita ji� mezi11. a 12. jednotkou.

(iv) V transforma!ním období se i v úrovni metropolitních areál# projevily d#sledky pozitivn"i negativn" orientovaných selektivních proces#, by& v omezen"j�ím rozsahu. Zna!ný nár#stpodíl# zaznamenal tedy pra�ský ISS, resp. areál (s výjimkou obyvatelstva, které v�ak ji�mírn" vzrostlo v letech 2001�2004) a naopak k sní�ení podíl# do�lo u obou hlavních pánevníchkoncentrací. Relativn" výrazný r#st podílu na pracovních p%íle�itostech vykázal je�t" areál!eskobud"jovický a �nemetropolitní� areál mladoboleslavský.

Tab. 41: Hierarchie integrovaných systém$ st!edisek

ISSvelikostní po%adí

Relativizované velikosti kategorií (1. jednotka = 100)Obyvatelstvo Pracovní p%íle�itosti Komplexní velikost KKV

1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001

01. 100 100 100 100 100 100 10002.�4. 120 120 118 97 118 104 6505.�12. 93 94 97 91 96 92 5713.�34. 70 72 75 68 74 69 34Podíl na 'R

54,4 53,6 62,9 64,2 60,1 60,7 70,101.�34.

Poznámky a prameny: Metodika � viz tab. 26 a 35, datové zdroje viz tabulková p%íloha 2 a tab. 31;v tomto p%ípad" byly ov�em hodnoceny konstantní soubory ur!ené po%adím podle KV v roce 2001,p%i!em� jednotky od 12. místa nespl$ovaly kritéria pro výb"r metropolitních areál# a v n"kolika p%ípadechse jednalo o samostatná nodální st%ediska (Jihlava, Znojmo, T%ebí!, P%íbram a Písek).


Tab. 42: Základní charakteristiky metropolitních areál$ (2. varianta)

Metropolitní areál(po%adí podle KKV)

Území Obyvatelstvok 1.1.2004

Index vývojeobyvatelstva

1.1.2004/1.3.2001

Podíl na 'R v desetinách promile k r. 2001

km2 v tis. na km2 Obyvatelstvo Pracovníp%íle�itosti KV KKV

1. Pra�ský 3 974 1 694,7 426 100,6 1 646,8 1 983,6 1 871,3 2 918,22. Brn"nský 1 755 589,6 336 99,6 578,9 643,6 622,0 778,23. Ostravský 2 204 891,8 405 99,2 878,4 766,4 803,7 741,54. Ústecký 3 562 649,9 182 100,0 635,0 584,1 601,0 495,05. Hradecko-pardubický 2 095 368,7 176 99,2 363,3 382,6 376,1 398,66. Plze$ský 2 217 325,7 147 100,1 318,0 332,7 327,8 343,07. Olomoucký 2 170 375,6 173 99,5 369,0 366,0 367,0 338,18. Zlínský 1 240 242,6 196 99,4 238,6 254,9 249,5 217,89. Liberecký 921 208,5 226 99,6 204,6 220,0 214,9 198,010. 'eskobud"jovický 924 148,0 160 100,2 144,5 167,4 159,7 176,111. Karlovarský 2 004 197,6 99 99,6 193,9 192,4 192,9 152,8Celkem 23 066 5 692,8 247 99,9 5 571,0 5 893,7 5 785,9 6 757,3

Poznámky: KV � komplexní velikost, KKV � kvalitativn" upravená KV. Vymezení metropolitních areál# v druhévariant" je podle obvod# obcí III. stupn". Metodika vymezení je popsána v textu !ásti 4.3. Seznam obvod# zahrnutýchdo metropolitních areál#:Pra�ský: Praha, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, 'erno�ice, 'eský Brod, Kladno,

Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, M"lník, Neratovice, )í!any, SlanýBrn"nský: Blansko, Brno, Ivan!ice, Ku%im, Rosice, �lapanice, Ti�nov, �idlochoviceOstravský: Bílovec, Bohumín, 'eský T"�ín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Haví%ov, Hlu!ín,

Jablunkov, Karviná, Orlová, Ostrava, T%inecÚstecký: Bílina, D"!ín, Chomutov, Kada$, Litom"%ice, Litvínov, Lovosice, Most, Teplice, Ústí nad

LabemHradecko-pardubický: Hradec Králové, Chrudim, Pardubice, P%elou!Plze$ský: Blovice, Ný%any, Plze$, P%e�tice, Rokycany, StodOlomoucký: Lipník nad Be!vou, Olomouc, Prost"jov, P%erov, �ternberkZlínský: Hole�ov, Krom"%í�, Otrokovice, Vizovice, ZlínLiberecký: Jablonec nad Nisou, Liberec, Tanvald'eskobud"jovický: 'eské Bud"joviceKarlovarský: Karlovy Vary, Ostrov, SokolovPrameny: Výsledky s!ítání 2001, Statistická ro!enka 'eské republiky 2004, 'SÚ, Praha, dále viz tabulková p%íloha 2a tab. 31

Tab. 43: Velikostní hierarchie metropolitních areál$ (2. varianta)

Velikostní kategorie(po%adí)

Relativizované velikostní charakteristiky k roku 2001

Obyvatelstvo Pracovní p%íle�itosti KV KKV

1. 100 100 100 1002.�4. 127 101 108 695.�11. 115 97 101 63

Poznámky: Metodicky jde o obdobné hodnocení jako v tab. 26 a 27 s tím ov�em, �e v tomto p%ípad" byly areályHradce Králové a Pardubic spojeny (srovnatelnost souboru areál# s údaji v tab. 27 je tedy zachována).Prameny: viz tab. 42


Uvedené generalizující charakteristiky potvrzují výsledky hodnocení ve v�ech sledovaných vymezeníchnadnodálních center: ISS, 1. (okresní) i 2. (obvodní) varianta vymezení metropolitních areál#. Rozdílymezi t"mito alternativami stanovení hlavních nadnodálních center jsou p%itom p%i celkovém hodnocení(podíly na 'R apod.) pom"rn" malé � z%etelné je pouze relativn" �iroké vymezení areál# ve 2. variant".Za významn"j�í je proto mo�no ozna!ovat jen rozdíly z hlediska individuálních jednotek, p%i!em� zazáva�né lze pova�ovat tyto diference pouze v p%ípad" olomoucké jednotky. Ztoto�n"ní metropolitníhoareálu s olomouckým okresem je v tomto smyslu jeho významným omezením. Na druhé stran" jeov�em nutno zd#raznit, �e obvody Prost"jova i P%erova jsou velmi rozsáhlé a p%evá�n" venkovskéhotypu. Navíc intenzita kontakt# Olomouc � P%erov je blízko kritické úrovn" (79 dojí�d"jících nakm). V ostatních p%ípadech nejsou rozdíly zásadního typu: okresní varianta pon"kud sni�uje velikostpra�ského a ústeckého areálu (jeho rozsah ve 2. variant" je v�ak skoro toto�ný s vymezením celéhomezoregionu) a naopak zvy�uje velikost areálu !eskobud"jovického, karlovarského a libereckého.Z porovnání t%í diskutovaných typ# vymezení nadnodálních center i zp#sob# jejich stanovení je pakmo�no pova�ovat za nejvíce reprezentativní vymezení ISS, jako�to základní kostry metropolitníchareál#. Zd#vodn"ní tohoto záv"ru vyplývá jak z vy��í územní citlivosti vymezování ISS (úrove$obcí, resp. st%edisek), tak z p%ímého a kvantifikovaného posti�ení sounále�itosti prvk#/st%edisekt"chto systém#. Nicmén" i v tomto p%ípad" jsou výsledky vymezení diskusní u t"ch spojení st%edisek,jejich� intenzita je v blízkosti zvolené kritické úrovn" pro ur!ování ISS. Dokladem jsou i d%íveuvedené výjimky: problemati!nost propojení mostecko-chomutovského a ústecko-teplickéhosystému, které by bylo mo�no alternativn" pova�ovat za dva samostatné ISS; integrace Krom"%í�ea navazujících m"st k Zlínu a zárove$ nep%ipojení jen pon"kud slab"ji napojeného UherskéhoHradi�t" (a dvou dal�ích m"st); variantn" by bylo mo�né i roz�í%ení ostravského ISS o Opavu (71dojí�d"jících na km). Relativn" omezená vyvinutost �hranic� sociogeografických jednotek, stup$ovitostp%echodu urbanizovaných � rurálních území apod. pat%í ov�em k obecným problém#m jejich�jednozna!né a p%esné %e�ení není mo�né nikoliv v d#sledku nedostate!ných informací !i úrovn"poznání, nýbr� v d#sledku jejich objektivní existence. V tomto smyslu jsou i uvedené hlavní alternativyvymezení ISS v prvé %ad" charakteristikou reálného stavu.

Základní hodnocení metropolitních areál# a ISS je vhodné dále doplnit díl!ími analýzami zm"nv transforma!ním období. Srovnávání situace k roku 1991 a k roku 2001 je ov�em v %ad" ohled#problematické, nebo& v tomto období do�lo k %ad" administrativních zm"n obcí (údaje o dojí�(cejsou pouze pro úrove$ celých obcí) a zárove$ informace z cenzu 2001 nezachycují cca 10 % pohybuza prací (v p%ípad" sm"rového ur!ení) a pravd"podobn" i zna!nou !ást pracujících (a dojí�d"jících)cizinc#. P%i t"chto srovnáních je dále nutno zohled$ovat u podchycených pracovních p%íle�itostía po!tu ekonomicky aktivních jejich pom"rn" významný pokles (cca o 11 %). Z uvedených d#vod#nebyly vymezeny ISS k roku 1991 a byly pouze výb"rovým zp#sobem sledovány n"které zm"nyv dojí�(kových pohybech v rámci ISS, by& s v"domím jejich neúplné srovnatelnosti. V podstat"se jedná o dva typy hodnocení. Za prvé je to srovnání objem# pracovní a �kolní vyjí�(ky mezidvojicemi st%edisek, jejich� propojení bylo rozhodující pro stanovení metropolitních ISS k roku2001 � viz tab. 44. Za druhé jsou blí�e charakterizovány zm"ny v organizaci dojí�(ky mezi st%ediskypra�ského metropolitního areálu i celého st%edo!eského prostoru, který p%edstavuje z hlediskadynamiky i progresivity v#d!í jednotku, a v tomto smyslu i perspektivní vzor pro areály ostatní.


Tab. 44: Vývoj objem$ pracovní a �kolní dojí�"ky mezi vybranými st!edisky integrovanýchmetropolitních systém$

Integrovaný systém st%edisekObjem vzájemné dojí�(ky v tisících Index

1991 2001 2001/1991

Pra�ský 38,4 47,5 123,7'eskobud"jovický 2,6 2,9 112,8Plze$ský 10,0 10,3 102,4Karlovarský 11,0 10,2 92,2Ústecký 44,8 33,3 74,2Liberecký 7,2 7,1 98,6Hradecko-pardubický 10,1 10,8 106,7Brn"nský 14,7 14,3 97,2Olomoucký 9,7 9,7 100,3Zlínský 8,8 8,9 100,9Ostravský 66,1 48,8 73,8Celkem 223,4 203,6 91,2Celkem bez ústeckého a ostravského systému 112,5 121,6 108,1

Poznámky: Byly hodnoceny pouze nejsiln"j�í vazby z hlediska územní intenzity kontakt#, které ur!ovaly vzájemnépropojení p%íslu�ných soustav st%edisek. Je nutno zd#raznit, �e k roku 2001 nebylo sm"rov" podchyceno v celé 'eskérepublice cca 10 % pohybu za prací a celkový po!et evidovaných pracovních p%íle�itostí poklesl proti roku 1991 o cca11 %. Relativn" posuzovaná intenzita vazeb k roku 2001 by tedy �m"la odpovídat� zhruba 80% objem#m vztah#k roku 1991.Prameny: publikované výsledky cenz# k roku 1991 a k roku 2001, 'SÚ, Praha

Pokud jde o celkové objemy pohybu za prací a do �kol u vybraných interakcí v 11 hlavních ISSje nutno konstatovat pon"kud p%ekvapivou skute!nost o jejich skoro 9 % sní�ení. To ov�em zhrubaodpovídá rozsahu nepodchycené pracovní dojí�(ky. Zárove$ více ne� 10 % sní�ení po!tu statistickypodchycených zam"stnaných obyvatel, resp. pracovních p%íle�itostí znamenalo, �e relativní vyjí�(kovostzam"stnaných ekonomicky aktivních obyvatel se zvý�ila. Hlavní p%í!inou absolutního poklesupodchyceného pohybu byl ekonomický útlum v pánevních areálech (objem dojí�d"jících se zdesní�il skoro o 30 tisíc), k jeho� kompenzaci neposta!il nár#st dojí�(ky v pra�ském ISS (zvý�enío skoro 10 tisíc). U ostatních ISS byly pak zm"ny objem# nepodstatné.

Zajímavý byl vývoj dojí�(ky ve st%edo!eské oblasti, a tedy v �í%eji vymezeném metropolitním regionuhlavního m"sta. Sledovány byly významn"j�í interakce mezi st%edisky (s KV 5,0 a více a v rámciokres# Praha-východ a Praha-západ i s KV 2,5�4,9) podle !ty% kategorií:1) Dojí�(ka mezi Prahou a 15 st%edisky ve vnit%ní metropolitní zón" ztoto�n"né s venkovskými

okresy Prahy. Zvý�ení tohoto pohybu nebylo sice p%íli� významné (o 22,4 %), ale bylostrukturováno �novým� zp#sobem: zatímco dojí�(ka do Prahy vzrostla jen o 9 %, vyjí�(kaz Prahy vrostla o 106 %! To dokazuje, �e ve vývoji pra�ského metropolitního areálu nastupujíji� suburbaniza!ní tendence vy��ího typu: �í%ení nejen reziden!ní, ale i pracovní atraktivityz jádrového m"sta do jeho � zatím p%edev�ím blízkého � zázemí.

2) Dojí�(ka mezi Prahou a 6 st%edisky vn"j�í metropolitní zóny. Zde byla zaznamenána nejvy��ídynamika r#stu dojí�(ky (o 66 %), co� ov�em souviselo i s útlumem ekonomiky n"kterýchm"st (p%edev�ím Kladna).


3) Dojí�(ka mezi Prahou a 17 ostatními v"t�ími st%edisky St%edo!eského kraje, které nejsousou!ástí pra�ského ISS. I v tomto p%ípad" byl dosa�en zna!ný nár#st dojí�(ky (o 43,5 %),p%evá�n" ov�em dojí�(ky do Prahy.

4) Vzájemná dojí�(ka mezi v"t�ími st%edisky v zázemí Prahy � byly hodnoceny pouze významn"j�ívazby (typu Kladno�Slaný nebo Kolín�Kutná Hora). V tomto p%ípad" z#stal objem pohyb#v podstat" zachován (pokles o 2,4 %). Jedná se pochopiteln" o d#sledek dramatické koncentraceekonomických aktivit do výjime!n" atraktivní Prahy. Zárove$ do�lo k výrazn" diferencovanémuekonomickému vývoji st%edo!eských m"st, a proto i k relativnímu vyrovnávání r#stovýcha ztrátových efekt# v celkové bilanci (nap%. výjime!ný r#st Mladé Boleslavi a velký poklespracovních p%íle�itostí na Kladn" nebo v Kolín").

4.4 SOCIOGEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE A ÚZEMN! ADMINISTRATIVNÍ"LEN!NÍ STÁTU

Studium geografické organizace spole!nosti není pouze úzce vymezeným tématem v"deckéhozkoumání, ale má p%ímé i zprost%edkované vazby na praktické !innosti, zvlá�t" pak na koordina!nía %ídící funkce institucí na n"kolika m"%ítkových úrovních. V p%ípad" sociogeografické regionalizaceje z%ejmá její potenciální spojitost s problematikou územn" správního !len"ní a %ízení, a& ji� vesfé%e státní správy nebo ve sfé%e samosprávy. U�ite!nost sociogeografických poznatk# se kone!n"projevila práv" v transforma!ním období, kdy byla realizována %ada zásadních zm"n v územníadministrativ" a kdy v podstat" do�lo k principiální prom"n" této soustavy, a to v %ad" ohled# i nazáklad" geografických analýz a doporu!ení. Cílem následujícího sledování není v�ak vlastní %e�eníaktuálních praktických problém#. T"m byla a� dosud v"nována dostate!ná pozornost v %ad" publikací(viz nap%. Dostál, Hampl, 1993, 2002a, Hampl, 1996). Hlavním zám"rem této podkapitoly je jednaksrovnání výsledk# sociogeografické regionalizace k roku 2001 se sou!asnou soustavou správníchjednotek a jednak analýza velikostní diferenciace, resp. variability p%irozených (sociogeografických)a normativních (administrativních) územních celk#. Zvlá�tní význam je p%itom oprávn"nép%isuzovat porovnání zmín"né variability u normativních jednotek zavedených v totalitním obdobía v období demokratickém. Uvedená srovnávání mohou p%isp"t nejen k specifikaci aplika!níhosmyslu regionalizace, ale i k teoretickému poznání souvislostí mezi reálnými/p%irozenými územnímisoustavami a soustavami normativními/um"lými vytvo%enými spole!enskými institucemi propot%eby %ízení, a to v�dy pod silným tlakem aktuálního spole!enského z%ízení.

Prvotní p%edstavy o charakteru t%í zmín"ných soustav !len"ní 'eska poskytují údaje o !etnostijednotek na m"%ítkov" odli�ných úrovních � viz tab. 45. Ji� z tohoto srovnání je z%ejmá podstatn" vy��ísouhlasnost sou!asného (demokratického) územn" administrativního systému se sociogeografickouregionalizací ne� bývalého systému zavedeného k roku 1960. Na úrovni mezoregion#, resp. kraj#je sou!asný administrativní stav z hlediska výb"ru center i celých jednotek tém"% toto�ný s výsledkyregionalizace. Výjimkou je zde pouze samostatné vy!len"ní hlavního m"sta na jedné stran" a vytvo%eníkraje Vyso!ina s centrem v regionální mén" významné Jihlav" na stran" druhé. Ob" tyto výjimkyjsou v�ak dostate!n" zd#vodn"né. V prvém p%ípad" je tím d#vodem velikost a význam Prahy i snahao zvýhodn"ní St%edo!eského kraje p%i vyu�ívání zdroj# Evropské unie (Praha i St%edo!eský kraj jsou


rovn"� samostatnými jednotkami NUTS II u nich� je podle úrovn" HDP na obyvatele stanovenamo�nost !erpání ze strukturálních fond# � samotný St%edo!eský kraj má pochopiteln" tuto úrove$velmi nízkou). V druhém p%ípad" byla hlavním d#vodem pot%eba rovnom"rn"j�ího pokrytí územístátu sítí krajských m"st, p%i!em� práv" Jihlava le�í v centru rozsáhlého prostoru bez dostate!n"velkého p%irozeného st%ediska � p%í!inou je nepochybn" poloha mezi dv"ma nejvýznamn"j�ímicentry státu jejich� vliv potla!oval vznik výrazného regionálního st%ediska. V tomto smyslu lzehodnotit vznik kraje Vyso!ina i jako d#le�itý akt regionální politiky, který aktivizuje rozvoj v prostoruvnitrostátní periférie. Proti tomu kraje z roku 1960 byly neorganickými celky, které nejsou vhodnézvlá�t" pro zavedení regionální samosprávy. Výb"r krajských m"st a vymezení t"chto kraj# mimojiné navozoval oprávn"ný regionální patriotismus. P%íkladem extrémních %e�ení odporujících p%irozenéspádovosti obyvatelstva bylo pod%ízení Liberce Ústí nad Labem nebo Olomouce Ostrav". Za extrémní�nep%irozenost� je mo�no ozna!ovat i vedení hranic mezi ob"ma moravskými kraji (nap%. p%eru�enívazby Olomouc�Prost"jov).

Také na ni��í regionální úrovni je sou!asná územní administrativa v zásadn" vy��ím souladu sesociogeografickou regionalizací ne� tomu bylo v totalitním období. Soustava obvod# obcí III. stupn"do zna!né míry odpovídá systému mikroregion# 1. stupn", tj. siln" integrovaným elementárním nodálnímregion#m, by& dopln"ným o n"kolik desítek významn"j�ích subregionálních st%edisek. Za �um"lé�je mo�no ov�em ozna!ovat !len"ní v zázemí velkom"st. Soustava okres# z roku 1960 naopakkoresponduje s mikroregiony 2. stupn" jejich� integrita je pom"rn" slabá. P%edev�ím v�ak vymezeníokres# a mikoregion# 2. stupn" je ve v"t�in" p%ípad# zna!n" rozdílné. 'asté p%ípady neorganickéhovymezení t"chto okres# zalo�ily silný lokální/regionální patriotismus, nebo& dlouhodobá preferenceokresních m"st v socialistickém období znamenala útlum zvlá�t" kvalitativního rozvoje (p%edev�ímv oblasti slu�eb) jejich vnitrookresních konkurent#. Z%ejmé to bylo v p%ípadech administrativníhopod%ízení relativn" rovnocenných m"st (Blansko�Boskovice, Semily�Turnov atd.) � podrobn"jiviz Dostál, Hampl (1993).

Tab. 45: Hierarchie sociogeografických a administrativních region$

Sociogeografické (p%irozené) regionyk roku 2001 Po!et

Administrativní (normativní) regiony

DruhPo!et jednotek v systému

totalitním demokratickém

Mezoregiony 12 Kraje 7 + Praha 13 + PrahaMikroregiony 2. stupn" 70 Okresy 76 �Mikroregiony 1. stupn" 144

Obvody obcí III. stupn" � 205 + PrahaMikroregiony + významné subregiony 165

Poznámky: Je charakterizována administrativní soustava z let 1960�1990 (totalitní) a v sou!asnosti (demokratická)pro výkon státní správy. Sou!asné kraje jsou v�ak samosprávnými celky na které je výkon státní správy delegován.

Z celkového porovnání systému sociogeografických region# a normativních/správních jednotekd%ív"j�ích a sou!asných jednozna!n" vyplývají p%ednosti aktuální formy územn" administrativního!len"ní státu a zárove$ relativn" vysoká souhlasnost tohoto !len"ní s reáln" existující regionálnídiferenciací. Míra této souhlasnosti je ov�em v %ad" ohled# omezena, co� je nutno vysv"tlovatp%edev�ím zájmovými a hlavn" organiza!ními principy na nich� �musí být� územní administrativa


zalo�ena. Na prvém míst" je to pot%eba výrazné hierarchické rozdílnosti mezi jednotkami odli�nýchm"%ítkových úrovní územní správy a zárove$ pot%eba relativní velikostní podobnosti (p%edev�ímpopula!ní) jednotek tého� hierarchického stupn" v d#sledku jejich stejných kompetencí i zp#sobufinancování. Tento po�adavek, resp. tato pot%eba je pochopiteln" v rozporu s formováním p%irozenýchregion#. V t"chto souvislostech je mo�no hovo%it o analogii s protikladností p%edstav pravidlavelikostního po%adí (Auerbach, 1913, Zipf, 1949) a teorie centrálních míst (Christaller, 1933)práv" v p%ípad" relativní kontinuity velikostní diferenciace jednotek nebo jejich (pravidelného)skokovitého rozr#zn"ní. P%i formování územn" administrativní soustavy je ov�em rovn"� akcentovánpo�adavek organi!nosti administrativních celk#. Proto ka�dé administrativní !len"ní je v"t�ím !i men�ímkompromisem mezi ob"ma � relativn" protich#dnými � po�adavky, resp. pot%ebami �rovnocennosti�a �organi!nosti� vytvá%ených jednotek. Obvyklé %e�ení pak spo!ívá ve zmen�ení p%irozenýchregion# silných center a v roz�í%ení region# center slab�ích. Dokládají to i údaje v tab. 46, kde jsouporovnány velikosti sociogeografických mezoregion# a sou!asných kraj#. Zárove$ je uvedenoi po%adí krajských m"st podle komplexního regionálního významu, které dokazuje oprávn"nostjejich výb"ru � 12 krajských m"st p%edstavuje i 12 nejvýznamn"j�ích regionálních center a pouze�p%idaná� Jihlava je a� na míst" 16. (p%edstihuje ji Opava, Teplice a Mladá Boleslav).

Tab. 46: Velikostní charakteristiky sociogeografických mezoregion$ a sou%asných kraj$

St%ediskoPo!et obyvatel v tisících v r. 2001 Pom"r velikosti

mezoregion : krajKomplexní regionální význam st%ediska

Mezoregion Kraj Po%adí Podíl na 'R v %

Praha 3 173,4 2 291,6 1,38 1 20,38'eské Bud"jovice 315,9 625,3 0,51 6 1,88Plze$ 528,3 550,7 0,96 4 2,69Karlovy Vary 307,1 304,3 1,01 12 1,08Ústí nad Labem 639,1 820,2 0,78 9 1,57Liberec 303,0 428,2 0,71 11 1,35Hradec Králové 464,8 550,7 0,84 8 1,69Pardubice 419,3 508,3 0,82 10 1,44Jihlava 138,7 519,2 0,27 16 0,75Brno 1 402,2 1 127,7 1,24 2 6,25Olomouc 636,2 639,4 0,99 5 2,03Zlín 562,2 595,0 0,94 7 1,84Ostrava 1 340,1 1 269,5 1,06 3 5,91

Poznámky: Sou!asné kraje Praha a St%edo!eský kraj byly posuzovány jako jediný celek. V p%ípad" Jihlavy bylhodnocen mikroregion 2. stupn", nebo& si nevytvá%í autonomní mezoregion. Podle KRV p%edstihuje Jihlavu Opavaa velmi t"sn" je�t" Teplice a Mladá Boleslav. Centra hodnocených územních celk# byla v n"kterých p%ípadechvymezena jako aglomerace � viz tabulková p%íloha 2.

P%i podrobn"j�ím hodnocení administrativních jednotek lze ov�em nalézt %adu dal�ích rozdíl#mezi spádovostí obyvatelstva a jeho administrativním �za%azením�. Tyto deformace, by& jsou jensekundárn" významné, je nutno ozna!ovat za d#sledky chybného postupu p%i transformaci ve%ejnésprávy. Obecným nedostatkem této reformy byla její nedostate!ná systémovost. Namísto ucelenéhoa provázaného %e�ení byly realizovány !asov" odd"lené díl!í zm"ny, které se stávaly p%edm"temsoupe%ení politických stran. Samospráva obcí byla zavedena ji� v roce 1990, kde�to samosprávné


kraje byly zakotveny v ústav" od roku 1993, schváleny v roce 1997 a reáln" zavád"ny a� od roku2000. P%i jejich vymezování bylo navíc z politických a organiza!ních d#vod# nutno zachovatnevhodné okresní !len"ní, které v�ak nebylo ji� p%i zavád"ní obvod# obcí s roz�í%enou p#sobností(od 1.1.2003) v rámci jednotlivých kraj# respektováno. V %ad" hrani!ních území nových kraj# taknebylo mo�né zohlednit zájmy obcí, resp. ob!an#, co� se následn" projevilo v realizaci dal�íchúzemních zm"n (v okresech �(ár nad Sázavou nebo Bruntál).

Jestli�e vý�e zmín"né problémy byly ozna!eny za významov" sekundární pak za primárnía p%etrvávající problém územní administrativy je jednozna!n" nutno ozna!it neúm"rnou !etnosta velikostní rozdrobenost obcí. K datu posledního cenzu bylo v 'R 6 258 obcí, tak�e pr#m"rná velikostobce nedosahovala ani 1 700 obyvatel a velikost mediánová byla pod 400 obyvatel! Sou!asný stavje výsledkem p#sobení n"kolika faktor# z nich� t%i mají klí!ový význam: dlouhodob" vytvá%enározdrobená sídelní struktura, necitlivé administrativní slu!ování obcí zejména na konci totalitníhoobdobí, p%irozená reakce lokálních komunit na p%edchozí násilnou integraci spojená s v�eobecnýmztoto�n"ním demokratizace spole!nosti s procesem decentralizace. Sou!asný stav je obtí�n" a pouzedlouhodob" m"nitelný a vyvolává vá�né problémy fungování lokální samosprávy: od ekonomickéslabosti v"t�iny obcí a� po obtí�e p%i sestavování politické reprezentace v %ad" men�ích jednotek. Tímov�em problémy územní správy nekon!í, nebo& nedostate!ná organiza!ní výkonnost obcí si vynucujevytvá%ení %ady dal�ích administrativních struktur v lokální a� mikroregionální úrovni: matri!ní,stavební a finan!ní ú%ady, soustava obcí s pov"%eným Obecním ú%adem (tzv. obce II. stupn") a u��ísoustava obcí s roz�í%enou p#sobností (obce III. stupn") atd. Záva�ným problémem je i absence územnísamosprávy na ni��í regionální úrovni, která je p%i existující !etnosti obcí �ádoucí: m"%ítková hierarchiesamosprávných jednotek je v sou!asnosti neproporcionální �6 258 obcí a 14 kraj# (k 1.3.2001)�.Problémem je i !áste!ný pr#nik v p#sobnosti samosprávy a státní správy. P%íkladem je delegovánívýkonu státní správy (pro celé obvody) na vybrané samosprávné obce III. stupn" (samosprávnáp#sobnost se týká pouze této obce samotné).

Nazna!ené problémy dokládají jak slo�itost, tak i neukon!enost procesu transformace ve%ejnésprávy. T"�i�t" této problematiky v�ak spo!ívá v prvé %ad" v kvalitativních aspektech fungovánítéto správy a v pot%eb" zjednodu�ení a sjednocení sou!asné plurality administrativní organizace.Tyto otázky jsou ov�em jen omezen" spojeny s geografickými aspekty územní organizace, p%i!em�zavedené základní soustavy územních jednotek (kraje�obvody obcí III. stupn"�obce) lze pova�ovatz hlediska sociogeografické regionalizace za relativn" vyhovující (s tím ov�em, �e chybí úrove$mikroregionální samosprávy). V t"chto souvislostech je také nutno zd#raznit zásadní rozdílnost mezitotalitní a demokratickou formou p%em"ny územn" správního !len"ní. Zatímco okresy zavedenév roce 1960 byly nevhodn" vymezovány a rovnostá%sky velikostn" ur!ovány �shora�, tak p%ivytvá%ení sou!asných kraj# i správních obvod# obcí III. stupn" byly významn" zohled$ovány zájmy�zdola� (od r#zných regionálních iniciativ v p%ípad" kraj# po zmapování postoj# p%edstavitel#lokálních komunit a ve sporných situacích i v�ech ob!an# v p%ípad" obvod# III. stupn"). Podstatnýmvýsledkem bylo proto %ádov" vy��í p%iblí�ení administrativního !len"ní reálné regionální diferenciaciv demokratickém procesu jeho formování. Jinými slovy to znamená, �e d%íve zd#razn"ný nutnýkompromis mezi organiza!ní uniformitou na jedné stran" a p%irozenou integritou územníchadministrativních celk# na stran" druhé, byl v demokratické spole!nost rozhodnut p%evá�n" veprosp"ch druhého po�adavku. Názorn" to dokládají údaje v tab. 47, kde jsou porovnávána r#zná


!len"ní (p%irozené a normativní demokratické i totalitní) a hodnocena míra jejich celkové velikostnídiferenciace, resp. asymetrie � prost%ednictvím pom"ru mediánové a pr#m"rné velikosti jednotek.Zatímco velikostní diferenciace nov" zavedených obvod# obcí III. stupn" se výrazn" p%ibli�uje�p%irozené� asymetrii v diferenciaci sociogeografických region#, bylo rozr#zn"ní okres# zavedenýchv 'eskoslovensku v roce 1960 z%eteln" rovnostá%ského typu. U t"chto hodnocení je ov�em nutnorespektovat vliv !etnosti jednotek. Proto jsou v tab. 47 uvád"na i data pro obce, jejich� velikostnídiferenciace je pochopiteln" extrémní: pr#m"rná velikost zde více ne� 4krát p%evy�uje velikostmediánovou � varia!ní rozp"tí popula!ní velikosti obcí by se pak blí�ilo hodnot" maxima.

Tab. 47: Velikostní variabilita p!irozených a normativních územních jednotek

Druh jednotek Po!etPopula!ní velikost v tis. obyv. Pom"r mediánové

a pr#m"rné velikosti (%)Pr#m"rná Mediánová

a) P%irozené:Mikroregiony 2. stupn" 70 146 90 62Mikroregiony l. stupn" 144 71 39 55Mikroregiony 1. stupn" + subregiony A, B 165 62 35 56

b) Normativní z období totalityOkresy v 'eskoslovensku (k 1.3.1961) 109 126 109 87

c) Normativní z demokratického obdobíObvody obcí III. stupn" 206 50 30 60Obce 6 258 1,635 0,386 24

Poznámky: S výjimkou okres# v bývalém 'eskoslovensku (vymezení i populace k roku 1961) se v�echny údajetýkají stavu k 1.3.2001. Specifikace �p%irozených� jednotek viz tabulková p%íloha 3 a text !ásti 4.1.Prameny: výsledky cenz# 1961 a 2001, 'SÚ, Praha a dále viz tabulková p%íloha 3


KAPITOLA 5

GEOGRAFICKÁ ORGANIZACE SPOLENOSTI: ESKÁSPECIFIKA A/NEBO OBECNÝ MODEL?

Záv!re"ná kapitola je v!nována diskusi a prvotnímu stanovení podstatných pravidelností geografickéorganizace spole"nosti. V tomto smyslu je jejím hlavním cílem za#azení p#evá�n! empirickyorientovaného p#edchozího sledování do �ir�ích a obecn!j�ích souvislostí. Pozornost je v!novánat#em záva�ným témat$m. Prvým je generalizované zhodnocení koncentra"ního a hierarchiza"níhoprocesu, jako�to integrálního výrazu uspo#ádání i vývoje vlastní geografické organizace spole"nosti.Zd$razn!na je v tomto p#ípad! zejména souhlasnost vývojové a strukturální (funk"ní) diferenciace.Druhým tématem je specifikace jak podobností, tak i rozdílností ve vývoji a v mí#e nerovnom!rnostísociogeografických a geosociálních. Kone"n! t#etí tématika se týká "asové soub!�nosti, ale rozdílnévývojové orientace zm!n sociálních a geografických jednotek z hlediska jejich velikostn!-významovýchznak$ na jedné stran!, a znak$ strukturálních na stran! druhé. Diskutována je zde nejen zdánliváprotich$dnost (strukturálních) rehomogeniza"ních a (velikostn!-významových) rehierarchiza"níchproces$, ale i jejich podmín!nost vyplývající nejen z �vnit#ních� podn!t$ díl"ích organizacíspole"ností, ale významn! i ze vzájemných �vn!j�ích� interakcí t!chto organizací. Pokud jde o hodnocení podstatných znak$ organizace sociogeografických systém$ a vývojovýchtendencí této organizace je mo�né bezprost#edn! vycházet ze souboru charakteristik stanovenýchv kapitole 2. a� 4. Výsledky hlavních typ$ hodnocení prezentují tab. 48�50 z jejich� srovnánívyplývá n!kolik obecných záv!r$:(i) Nejpodstatn!j�ím znakem uspo#ádání sociogeografických systém$ je vysoká míra územních

nerovnom!rností v intenzit! výskytu hlavních typ$ jev$/funkcí (tab. 48) a stejn! tak výrazn!asymetrické/hierarchické velikostn!-významov! rozr$zn!ní díl"ích jednotek, tj. "ástí t!chtosystém$ (st#edisek a metropolitních areál$, co� je dolo�eno v tab. 49 a 50, ale co� obdobn!platí i pro soubory v�ech sídel nebo region$ r$zných #ád$). Koncentrace, nerovnom!rnost

104 Kapitola 5: Geografická organizace spole!nosti: !eská specifika a/nebo obecný model?

a hierarchizace jsou tedy jen mírn! odli�né výrazy tého� typu a jejich integrální sounále�itostse projevuje i vývojov! v jednot! koncentra"ních a hierarchiza"ních tendencí.

Tab. 48: Vývoj koncentrace (H) vybraných jev! v "R

Jednotkydiferenciace

Územní koncentrace obyvatelstvaEkonomický agregát

územní koncentrace sociální koncentrace1869 1910 1950 1991 2001 1991 2001 1991 2001

Kraje 58,0 61,9 65,1 66,0 65,9 68,3 71,5 53,2 58,0Okresy 62,2 68,8 74,7 77,3 77,0 81,4 85,1 55,9 62,1Rozdíl 4,2 6,9 9,6 11,3 11,1 13,1 13,6 2,7 4,1

Poznámky a prameny: viz tab. 5 a 21 (sociální koncentrace: ekonomický agregát je vzta�en k populaci územníchjednotek).

Tab. 49: Vývoj velikostní hierarchie st#edisek v "R

Velikostníkategorie(po#adí)

Relativizované velikosti (1. st#edisko = 100)Obyvatelstvo Obyvatelstvo Pracovní p#íle�itosti KKV

1869 1910 1950 1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001

01. 100 100 100 100 100 100 100 100 100 10002.�4. 73 77 61 73 73 82 82 84 70 5105.�12. 72 73 47 63 65 64 65 67 62 4013.�34. 120 99 64 91 92 91 93 92 79 37Podíl na %R (%)01.�12. 8,7 16,5 24,7 27,9 27,2 29,0 28,3 34,2 36,1 48,601.�34. 13,0 23,1 32,3 38,6 37,7 39,7 38,9 46,7 48,4 58,0

Poznámky a prameny: viz tab. 7 a 26 � vývoj v letech 1869�2001 se vztahuje k administrativn! vymezenýmm!st$m, vývoj v letech 1991�2001 se vztahuje k st#edisk$m vymezeným v n!kterých p#ípadech jako aglomerace(viz tabulková p#íloha 3).

Tab. 50: Vývoj velikostní hierarchie metropolitních areál! v "R

Velikostníkategorie(po#adí)

Relativizované velikosti (1. jednotka = 100)Obyvatelstvo Obyvatelstvo Pracovní p#íle�itosti KKV

1869 1910 1950 1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001

1. 100 100 100 100 100 100 100 100 100 1002.�4. 189 171 114 135 135 136 137 129 103 685.�12. 294 206 113 122 125 123 125 116 102 63Podíl na %R (%)

29,0 37,9 44,9 48,1 47,6 48,1 47,7 51,0 52,0 62,01.�12.

Poznámky a prameny: viz tab. 7 a 27 � v d$sledku men�ích administrativních zm!n okres$ jsou metropolitní areálypon!kud odli�né v letech 1869�2001 a v letech 1991�2001.

(ii) Hierarchicky uspo#ádané nerovnom!rnosti v distribuci r$zných funkcí a na r$zných m!#ítkovýchúrovních dokazují integrální povahu hierarchické organizace. Ta ov�em nevylu"uje rozdíly v mí#enerovnom!rností, resp. hierarchizací. Podstatné v�ak je, �e základní rozdíly tohoto druhu jsoupravideln! uspo#ádány, a to v dimenzi vývojové, m!#ítkové i strukturáln!-funk"ní. V prvémp#ípad! se jedná o zvy�ování míry nerovnom!rností a úrovní hierarchizace v dlouhodobém


vývoji, by& p#i kvalitativním prom!'ování forem této hierarchizace a jejích podmi'ujícíchfaktor$: zeslabování p#írodních determinací a zesilování úlohy spole"enských faktor$ (nap#.ekonomické výhody koncentrace), postupná substituce extenzívních forem vývoje formamiintenzivními apod. V druhém p#ípad! jde o zvy�ování dynamiky zm!n v závislosti na sni�ováním!#ítkové úrovn! diferenciace (�í#eji je ov�em charakter #ádovostn! m!#ítkové diferenciacea jejího vývoje podán v jiné práci � Hampl, 1998, obr. 12 a navazující text). Kone"n! je nutnozd$raz'ovat i pravidelné zvy�ování míry územní koncentrace a míry velikostní hierarchizacisociogeografických jednotek v závislosti na r$stu progresivity, významnosti a rozvojovédynamiky funkcí, a to nap#. ve smyslu posloupnosti ekonomických sektor$ (s d$razem naklí"ovou úlohu kvartérních aktivit v sou"asnosti).

(iii) Konstatované pravidelnosti dokládají jak integrální charakter hierarchické organizacesociogeografických systém$, tak i slo�itost a vícedimenznost její vnit#ní strukturace. Je protooprávn!né hovo#it o (celkové) hierarchii (parciálních) hierarchií. Jejich primární sounále�itosti sekundární odli�nosti lze systematicky zachytit p#edev�ím ve vývojovém pohledu. Tak nap#.uvedené podobnosti v r$stu nerovnom!rností/hierarchizací v industriální etap! a v r$stu sou"asnéúrovn! hierarchizace v závislosti na progresivit! sledovaných funkcí lze interpretovat i jakosubstituci industriálních forem vývoje hierarchizace formami postindustriálními: dominantnívýznam v post-industriální fázi nemá ji� �r$st koncentrace� jev$, nýbr� r$st významuv$d"ích #ídících a inova"ních aktivit, tj. funkcí s nejvy��í úrovní koncentrace a hierarchizace.Charakteristická je zárove' spojitost t!chto vývojových tendencí a kvalitativních prom!ns m!#ítkovou diferenciací. Zde se pochopiteln! primárn! projevuje vý�e uvedená závislostdynamiky vývoje na sni�ování m!#ítkového #ádu, která je ur"ena i odpovídající diferencovanouschopností spole"nosti p#ekonávat p#írodní determinace. V souvislosti s rozvojem t!chtoschopností a s korespondujícím zvy�ováním prostorové mobility lidí, materiál$ a zejménainformací i celkovým zvy�ováním propojenosti systému osídlení docházelo v�ak zákonit!i k posunování vývojové dynamiky a progresivních tendencí na m!#ítkov! vy��í úrovn!.Parciálním dokladem t!chto posun$ je i p#edchozí empiricky dolo�ené posilování významuhierarchie nadnodálních center (metropolitních areál$) nebo vztahové otevírání okres$v transforma"ní etap!.

V�echny vý�e uvedené charakteristiky je oprávn!né ozna"ovat za obecné pravidelnosti uspo#ádánía vývoje sociogeografických systém$, nebo& je potvrzují i empirické analýzy z r$zných zemí.Pokud se jedná o dlouhodobý vývoj v industriálním stádiu lze odkazovat na tab. 8 nebo na mnohépráce o vývoji m!st a procesu urbanizace (nap#. Davis, 1969, 1972, Musil 1967, Kor"ák, 1973,Horská et al., 2002). Také diferencovaná koncentrace funkcí a vzr$stající význam kvartérníchaktivit v post-industriálním období jsou �ice podlo�eny empirickými i teoretickými studiemi �v sou"asnosti p#edev�ím v rámci hodnocení hierarchie globálních velkom!st (Cohen, 1981, Hall,1984, Scott, 2001, Taylor, 2004). Jejich parciálním dopln!ním m$�e být i srovnání velikostnía významové hierarchie metropolitních areál$ v %esku a v USA � viz tab. 51. Navzdory m!#ítkovéi historické rozdílnosti obou stát$ jsou ob! hierarchie velmi podobné, tak�e op!tovn! potvrzujíobecnou platnost tohoto typu organizace.


Tab. 51: Podobnost velikostní a funk$ní hierarchie metropolitních areál! v "R a v USA

Kategorie (po#adí)areál$

Relativizované velikosti (1. jednotka = 100)%eská republika (2001) USA (1996)

Obyvatelstvo Ekonomický agregát Obyvatelstvo Ekonomický agregát

1. 100 100 100 1002.�4. 137 74 121 1025.�12. 125 70 142 126Celostátní podíl (%) 47,7 57,9 35,4 42,1

Poznámky a prameny: Hampl, 2000, tab. 27 (v p#ípad! USA je ekonomický agregát ztoto�n!n s objemem tzv. osobníchp#íjm$).

Obecné pravidelnosti uspo#ádání a vývoje komplexních systém$, tj. p#edev�ím systém$ spole"enskýcha environmentálních mají ov�em rámcový (�p#ibli�ný�) charakter, tak�e je nelze vyjad#ovat formoufunk"ního vztahu � má-li být zachována jejich reálná vypovídací schopnost a eventuáln! explana"nísmysl (viz nap#. problemati"nost pravidla velikostního po#adí m!st). Ka�dé zp#es'ování formyzachycující ur"itý vztah nebo strukturu sm!#uje proto k ur"ování ji� relativn! specifických znak$.I ty mohou být ov�em d$le�ité, nebo& napl'ují p#íslu�ný poznávací systém, který je nutn! budovánjako propojení individuálních, zvlá�tních a obecných ur"ení. Pro hodnocení regionální a sídelníorganizace v %esku jsou p#íkladem stanovení d$le�itého specifického znaku opakovan! zd$raz'ovanédiskontinuity ve velikostn!-významové diferenciace m!st a regionálních st#edisek mezi 1. a 2., 3.a 4., 12. a 13. jednotkou. To pochopiteln! platí pro jejich hodnocení podle v�ech základních funkcí.Velmi podobné je i rozr$zn!ní metropolitních areál$ (ur"ité zm!ny jsou zde zp$sobeny pouzevýznamným rozsahem severo"eské pánevní konurbace a spojením Hradce Králové a Pardubic dojediného metropolitního areálu).

Obecné shrnutí výsledk$ hodnocení vlastní sociogeografické organizace nem$�e pot#ebný postupgeneralizace ukon"it, proto�e se týká jen díl"í slo�ky celkového uspo#ádání (spole"enské) reality.Posti�ení ostatních slo�ek nem$�e být ov�em p#edm!tem tohoto sledování, av�ak ur"ité v!cnéroz�í#ení hodnocení je nutné a bezprost#edn! vyplývá z p#edchozích analýz. V podstat! se jednáo pot#ebu obecné diskuse duálního chápání geografické organizace spole"nosti jako�to vlastní�sociogeografické� struktury, nerovnom!rnosti, hierarchizace apod. na jedné stran! a geografickéformy �vnit#ní� sociální, ekonomické a politické diferenciace, tj. �geosociální� struktury na stran!druhé. S tím dále souvisí rozli�ení jak spole"ných, tak i odli�ných znak$, p#í"in a vývojovýchtendencí u územních a u sociálních nerovnom!rností, resp. hierarchizací. Takto vymezený druhýtématický okruh záv!re"né kapitoly je mo�né na obecn!j�í úrovni ozna"ovat i za sou"ást diskusespecifik komplexních (geografických) a semikomplexních (sociálních) systém$ (podrobn!ji vizHampl, 1998).

V rámci sledování stavu a vývoje územních a sociálních nerovnom!rností v %eské republice byly sicestanoveny podstatné odli�nosti obou diskutovaných stránek geografické organizace, jejich empiricképodchycení bylo v�ak z pohledu vývojového velmi omezené a pot#ebná mezinárodní srovnánízcela chyb!la. Z t!chto d$vod$ je nezbytné p#ipojit dal�í empirické charakteristiky umo�'ujícíalespo' základní srovnání v mezinárodní úrovni, a to i s ohledem na pot#ebu posti�ení diferenciacejednotek z hlediska ekonomické vysp!losti a územní, resp. popula"ní velikosti. Pot#ebné informace


je v tomto p#ípad! mo�né p#evzít z n!kolika sou"asných studií s obdobným tématickým zam!#eními metodikou � Hampl a kol. (2001), Dostál a Hampl (2004a), Novotný (2003, 2004). Záva�nýmnedostatkem celého hodnocení z$stává ov�em omezená datová základna v p#ípad! dlouhodob!j�íhovývoje ekonomiky. Existující studie jsou v�eobecn! zalo�eny na problematických odhadech, postihujíp#evá�n! jen vybrané zem! a zcela opomíjejí zm!ny v územní intenzit! ekonomické produkce(Bairoch, 1993, Madison, 1995, Bourguignon a Morrison, 2002). Zd$raz'ovány jsou v prvé #ad!m!#ítkové posuny sociálních a ekonomických nerovnom!rností z vnitronárodní na nadnárodní úrove'(viz hodnocení a diskuse literatury u Novotného, 2004) a s tím související dlouhodobé prohlubovánísociálních rozdíl$ zejména v globální úrovni (viz nap#. Emmanuel, 1972 citovaný v práci Taylora,1989) na jedné stran!, ale i postupné sni�ování t!chto nerovnom!rností v rámci vysp!lých zemí(Kuznets, 1955, Williamson, 1965) na stran! druhé. Práv! poslední p#ípad navozuje �optimistické�p#edstavy o cyklickém vývoji sociální a ekonomické diferenciace, v n!m� po divergen"ní fázinastupuje fáze konvergen"ní � viz p#edev�ím studie Friedmanna (1966).

Tab. 52: Základní charakteristiky územních a sociálních nerovnom%rností podle vybraných národnícha nadnárodních systém!

Územní jednotka

Úrove' nerovnom!rnosti/koncentrace (H)Úrove'

ekonomickévysp!losti

Územní/geografická Sociáln!ekonomickáObyvatelstvo Ekonomika

O/G E/G E/O

1. Sv!t a) 86,6 90,2 87,5b) 83,6 86,6 86,4

Pr$m!r 85,1 88,4 87,0

2. Subglobální systémy (podle b)Americký 80,2 82,6 62,4 AKanadský 85,5 87,8 55,9 AEvropský 73,0 82,2 63,4 AOceánický 88,0 88,5 63,1 ABrazilský 85,0 90,9 63,1 BRuský 90,2 88,8 61,4 BLatinskoamerický 78,6 78,5 67,6 BIslámský 75,7 75,8 67,3 (B)Východoasijský 85,3 95,1 83,2 (C)Jihoasijský 74,0 73,2 65,0 CJihoafrický 74,3 91,2 87,1 CSt#edoafrický 83,3 83,4 63,7 D

Pr$m!r 81,1 84,8 66,9


Tab. 52: pokra$ování

Územní jednotka

Úrove' nerovnom!rnosti/koncentrace (H)Úrove'

ekonomickévysp!losti

Územní/geografická Sociáln!ekonomickáObyvatelstvo Ekonomika

O/G E/G E/O

3. Státy (podle a)Velké:

Brazílie 85,3 90,9 65,3 BIndonésie 93,8 94,4 59,6 CMexiko 86,1 89,7 61,6 BUSA 81,9 82,9 53,7 A

St#ední a malé:%eská republika 65,9 73,4 60,4 AFilipíny 69,8 84,0 66,1 BFrancie 76,5 86,8 57,9 AItálie 65,3 67,8 61,0 AKorejská republika 85,4 86,1 52,1 ANepál 78,3 84,4 63,6 C(ecko 84,0 88,2 55,2 ASrí Lanka 79,1 90,2 67,6 C�pan!lsko 76,3 80,4 59,0 AThajsko 71,1 94,3 78,3 BTurecko 76,8 85,8 64,9 BVelká Británie 80,2 82,1 55,6 A

Pr$m!r 16 stát$ 78,5 85,1 61,4

Pr$m!r 30 hodnocení 80,0 85,2 65,3

Poznámky: Metodika hodnocení viz tab. 21. Charakteristiky jsou p#evzaty z prací a) Dostál, Hampl 2004 a b) Novotný2004 a vztahují se k lét$m 1994�2001; ekonomika je hodnocena podle HDP, HNP nebo HDRP. Rozli�ení systém$z hlediska ekonomické vysp!losti bylo orienta"n! stanoveno podle HDP na obyvatele s tím ov�em, �e u nadnárodníchsystém$ je nutno zohlednit i heterogenitu zemí. Ta v�eobecn! sni�uje charakter ekonomické vysp!losti � proto jeza#azení islámského a východoasijského systému nutno ozna"it za problematické. Zjednodu�en! lze charakterizovatsystémy kategorie A jako post-industriální, B jako industriální pokro"ilé, C jako industriální a D jako �nastupující�industriální � jedná se pouze o extrémní p#ípad st#edoafrického systému.Prameny: Hampl a kol. (2001), Dostál, Hampl (2004a), Novotný (2004)

Z d$vodu omezených datových zdroj$ se následující hodnocení soust#e)uje pouze na stanovenízákladních rozdíl$ sociogeografické a geosociální diferenciace, p#i"em� posti�ení vývojovýchtendencí je zachyceno pouze zprost#edkovan! � podle sou"asné diferenciace jednotek z hlediskaekonomické úrovn!. Výchozí charakteristiky obou sledovaných nerovnom!rností jsou prezentoványv tab. 52, a to pro dva typy soubor$ jednotek: 16 stát$ u nich� je hodnocena vnit#ní regionálnídiferenciace (p#i "len!ní podle územn! zhruba rovnocenných jednotek v po"tu 10�15) � p#íslu�néúdaje jsou p#evzaty z práce Dostála a Hampla (2004a); 12 subglobálních systém$ (vymezenýcha diferencovaných obdobn! jako státy, tj. podle 10�15 vnit#ních jednotek) � údaje jsou p#evzatyz práce Novotného (2004). Navíc jsou p#ipojeny údaje pro celý sv!t vnit#n! "len!ný do 12 subsystém$,a to v pon!kud odli�ných variantách � op!tovn! podle obou citovaných studií. Sledovány jsou


v�dy t#i ukazatelé nerovnom!rnosti (H � viz tab. 1), a to ekonomický produkt (obvykle HDP)vzta�ený k obyvatelstvu územních jednotek (E/O), jako�to charakteristika úrovn! geosociální(semikomplexn! podmín!né) nerovnom!rnosti, ekonomický produkt vzta�ený k území (E/G) a dáleobyvatelstvo vzta�ené rovn!� k území (O/G), jako�to charakteristiky úrovn! sociogeografické(komplexn! podmín!né) nerovnom!rnosti. Vedle samotné úrovn! hodnot ukazatele H jsou d$le�itýmicharakteristikami rozdíly hodnot sledovaných ukazatel$: p#edev�ím p#evý�ení E/G nad E/O,a sekundárn! i E/G nad O/G. Posloupnost údaj$ u jednotlivých ukazatel$ a posloupnost zmín!nýchrozdíl$ je posuzována podle jednotek rozli�ených jednak z hlediska ekonomické úrovn! (tab. 53)a jednak z hlediska úrovn! velikostní, resp. m!#ítkové (tab. 54). Ob! tyto tabulky p#edstavují výchozízákladnu pro zodpov!zení obecných otázek o mí#e a o vývojové orientaci zm!n sociogeografickýcha geosociálních nerovnom!rností (hierarchizací, diferenciací):1) Na prvém míst! je mo�né uvést, �e p#edpokládaná vy��í úrove' sociogeografických ne�

geosociálních nerovnom!rností byla jednozna"n! potvrzena. Ve v�ech 30 hodnoceních p#evy�ovalahodnota E/G hodnotu E/O, a to v p#ípad! celkových pr$m!r$ velmi výrazn! (85,2 proti 65,3).Nerovnom!rnost územní distribuce u ekonomiky (jako�to progresivn!j�ího jevu) byla takéobvykle vy��í ne� u obyvatelstva (ve 27 p#ípadech, tj. u 90 %), ale rozdíly nebyly velké (v pr$m!ru85,2 proti 80,0) co� odpovídá komplexní podmín!nosti obou distribucí.

2) Variabilita úrovní nerovnom!rnosti v rámci souboru 30 hodnocených p#ípad$ byla podle t#ísledovaných ukazatel$ pom!rn! velká, nejvy��í v�ak u charakteristiky geosociální (varia"nírozp!tí hodnot E/O bylo 52,1�87,5). Podstatná je v�ak skute"nost, �e u sociogeografickýchnerovnom!rností neklesá jejich hodnota v �ádném individuálním p#ípad! pod pr$m!rnou úrove'geosociální. Je�t! záva�n!j�í jsou pak rozdíly mezi sociogeografickou a geosociální diferenciacíz hlediska jejich vztahu k ekonomické vysp!losti sledovaných jednotek. U sociogeografickýchcharakteristik byly pr$m!rné hodnoty v jednotlivých sledovaných kategoriích málo rozdílné a jejichposloupnosti nevykazovaly pravidelné zm!ny, a to jak v p#ípad! souboru 12 malých a st#edníchzemí, tak v p#ípad! souboru 12 subglobálních systém$. Naopak u geosociální charakteristiky bylyrozdíly mezi kategoriemi zna"né a posloupnost p#íslu�ných hodnot odpovídala tvaru obrácenéhoU (viz Kuznets, 1955). Po"et kategorií jednotek rozli�ených podle ekonomické vysp!losti jeov�em nízký (3 u stát$ a 4 u subglobálních systém$) a také "etnosti hodnocených systém$jsou pom!rn! malé, tak�e vý�e uvedená konstatování nelze pova�ovat za dostate"n! podlo�ená.Nicmén! jsou tato zji�t!ní dal�ím dokladem o pravd!podobn! cyklickém pr$b!hu zm!nsociálních nerovnom!rností a o následnosti konvergen"ní fáze po fázi divergen"ní. Jsou tedyv souladu s p#edpoklady Kuznetse (1955) i Friedmanna (1966). V porovnání se stavem a vývojemsociogeografických nerovnom!rností je pak oprávn!né zd$raz'ovat u nerovnom!rnostígeosociálních (resp. i sociálních obecn!) vy��í vývojovou i regionální prom!nlivost, a to i vesmyslu základní orientace zm!n (tj. zvy�ování i sni�ování úrovní). Naproti tomu u základních typ$sociografických nerovnom!rností � r$st koncentrace obyvatelstva a ekonomiky v industriálnímobdobí a navazující diferencovaný stupe' koncentrace funkcí v závislosti na jejich progresivit!,který se uplat'uje p#edev�ím ve fázi post-industriální � je mo�no p#edpokládat jejich p#evá�n!nevratný charakter. Zjednodu�en! tyto rozdíly vyjad#uje posloupnost �vln� u geosociálníchzm!n a vzestupná posloupnost S-k#ivek u zm!n sociogeografických. Nelze ov�em vylou"itparciální dekoncentra"ní tendence ve vývoji geografických distribucí jev$. Ty v�ak mají obvykle


jen sekundární význam (viz d#íve popsaná negativní selekce) nebo specifické podmín!nosti(suburbaniza"ní procesy odpovídající prostorovému roz�i#ování center nebo procesy geografickédifúze zaji�&ující kvalitativní rozvoj �v�ech� prvk$ systému, který je pot#ebný pro nástupvývojov! vy��ích typ$ selektivních tendencí).

Tab. 53: Územní a sociální nerovnom%rnosti (H) ve vztahu k ekonomické vysp%losti systém!

UkazatelÚrove' ekonomické vysp!losti

CelkemD C B A

A � Malé a st#ední státyPo"et 2 3 7 12O/G 78,7 72,6 76,2 75,7E/G 87,3 88,0 80,7 83,6E/O 65,6 69,8 57,3 61,8E/G�E/O 21,7 18,2 23,4 21,8E/G�O/G 8,6 15,4 4,5 7,9

B � Subglobální systémyPo"et 1 3 4 4 12O/G 83,3 77,9 82,4 81,7 81,1E/G 83,4 86,5 83,5 85,3 84,8E/O 63,7 78,4 64,8 61,2 66,9E/G�E/O 19,7 8,1 18,7 24,1 17,9E/G�O/G 0,1 8,6 1,1 3,6 3,7

Celkem 24 systém$Po"et 1 5 7 11 24E/G�E/O 19,7 13,5 18,5 23,7 19,8E/G�O/G 0,1 8,6 7,2 4,2 5,8


Tab. 54: Územní a sociální nerovnom%rnosti (H) ve vztahu k m%#ítkové diferenciaci systém!

Ukazatel(ádovostní / m!#ítková úrove' systém$

Pr$m!r 12 malých a st#edních stát$

Subglobální (pr$m!r 12 jednotek)

Globální(pr$m!r dvou hodnocení)

O/G 75,7 81,1 85,1E/G 83,6 84,8 88,4E/O 61,8 66,9 87,0E/G�E/O 21,8 17,9 1,4E/G�O/G 7,9 3,7 3,3Varia"ní rozp!tí hodnot HO/G 20,1 17,2 �E/G 26,5 21,9 �E/O 26,2 31,2 �



3) Z#etelná je kone"n! závislost úrovní nerovnom!rností u obou typ$ charakteristik na m!#ítkovédiferenciaci. U v�ech ukazatel$ dochází k zvy�ování hodnot v posloupnosti národní � subglobální� globální systém. V p#ípad! sociogeografických charakteristik odpovídají tyto skute"nosti obecnécharakteristice #ádovostní diferenciace relativizovan! posuzovaných nerovnom!rností (viz Hampl,1998, str. 86). Také u geosociální diferenciace jde o v�eobecn! známou i uznávanou skute"nost proindustriální a post-industriální období. Podmín!nosti obou typ$ diferenciací � navzdory podobnostipr$b!hu zm!n � jsou v�ak pon!kud odli�né. Zatímco u sociogeografické diferenciace je v národnía p#edev�ím v nadnárodní úrovni rozhodující podmín!nost fyzickogeografickými pom!ry(viz vý�e citovaná práce) pak u geosociální diferenciace je oprávn!né zd$raz'ovat � alespo'z hlediska bezprost#edního vlivu � dominanci faktoru (vývojov! podmín!né) heterogenity"ástí p#íslu�ných systém$ z hlediska jejich sociální a ekonomické vysp!losti. Zprost#edkovan!se ov�em podmín!nosti fyzickogeografickou diferenciací, stejn! jako faktorem vzdálenosti,resp. velikosti systém$ do vysp!lostní heterogenity spole"ností promítají. V�eobecn! platí,�e v závislosti na velikosti systém$ se sni�ují mo�nosti propojování "ástí a zvy�uje se tudí�pravd!podobnost jejich izolovaného vývoje. Jestli�e izolovaný vývoj "ástí vytvá#í jejichpotenciální nerovnocennost, pak jejich pozd!j�í propojování tuto nerovnocennost aktivizuje.Propojování proto probíhá asymetricky (viz koloniální panství evropských zemí) a navozujezesílené divergen"ní tendence. P#ekonání této asymetrie a zvý�ení v�estranné propojenosti(organi"nosti) systém$ je op!t závislé na jejich velikosti. Samotná velikost je tedy bariéroup#edev�ím pro nástup konvergen"ních tendencí a prodlu�uje, resp. relativn! fixuje divergen"nífázi a výsledky divergen"ního vývoje. To je charakteristické zejména pro vývoj globálníhosystému od nástupu modernizace a� po sou"asný stav.

Ve smyslu uvedených hodnocení je oprávn!né zd$raz'ovat vy��í míry nerovnom!rností/hierarchizacíu sociogeografických (komplexních) distribucí proti distribucím geosociálním, resp. sociálnímobecn! (semikomplexním), ale i vy��í vývojovou prom!nlivost a p#evá�n! cyklickou formu zm!nu distribucí druhého typu. Tyto rozdílnosti jsou p#itom významn! strukturovány z m!#ítkovéhohlediska. U sociogeografické organizace je výrazné sni�ování dynamiky zm!n nerovnom!rnostív závislosti na zvy�ování m!#ítka struktur: d#íve charakterizovaná posloupnost S-k#ivek se tedypostupn! �vytrácí� a na globální úrovni lze hovo#it o dlouhodob! nem!nné a neoby"ejn! vysokénerovnom!rnosti geografických distribucí. U geosociálních struktur je významná jejich prom!nlivosti z m!#ítkového hlediska, co� se projevuje #ádovostními posuny polariza"ních proces$ � viz obecn!konstatovaný p#esun významných nerovnom!rností z vnitronárodní na nadnárodní, resp. globálníúrove'. Proto�e velikostní diferenciace struktur podmi'uje "asový rozsah vývojových cykl$ a oddalujenástup konvergen"ních proces$ je v souvislosti s m!#ítkovou diferenciací vhodné rozli�ovat cyklya megacykly i r$zné míry v naru�ení jejich pr$b!hu.

Obecná hodnocení vývoje sociogeografických a geosociálních nerovnom!rností mohou být aplikovánai na aktuální zm!ny v %eské republice a navozovat i p#edstavy o jejich budoucí orientaci. Je toti�mo�né konstatovat, �e hlavní výsledky empirických analýz stavu a vývoje v %esku, prezentovanézejména v tab. 13 a 21, jsou s obecnými záv!ry v souladu. Zd$raznit je ov�em nutno krátkodobostsledování vývoje v %esku a specifi"nost transforma"ních proces$. Práv! z vý�e formulovanýchobecných, ale i empiricky �í#eji podlo�ených hledisek je z#ejmé, �e �specificky� chápaná transformaceje v podstat! sou"ástí �obecn!ji� chápané divergen"ní fáze rozvojového cyklu. V tomto smyslu lze


také p#edpokládat � a to snad ji� v blízké budoucnosti � postupné ukon"ování divergen"ních tendencía nástup tendencí konvergen"ních. Ty by m!ly p#isp!t k relativní stabilizaci sociogeografickýchnerovnom!rností (viz pr$b!h S-k#ivky) na jedné stran! a k ur"itému sní�ení nerovnom!rnostígeosociálních na stran! druhé. Tím by sou"asn! byla dovr�ena transformace vy��ího typu, tj. plnáprom!na na spole"nost post-industriální.

Vývoj geografických a sociálních nerovnom!rností je nepochybn! d$le�itým p#edm!tem studiaspole"nosti, nebo& je vlastn! jevovou stránkou její hierarchické organizace, úrovn! a zm!n v asymetrickédistribuci bohatství i moci, rozvojového potenciálu díl"ích územních celk$ apod. Nerovnom!rnostijsou proto zdrojem sociálního i regionálního nap!tí, mohou ohro�ovat stabilitu spole"nosti "i ohro�ovatekologickou rovnováhu. Nerovnom!rnosti jsou v�ak i podn!tem vývoje a nerovnom!rnost "ástí jena jedné stran! d$sledkem diferencovaných vn!j�ích podmínek a na stran! druhé i výsledkemjejich odli�né výkonnosti. Zárove' tyto nerovnosti jsou primární podmínkou formování hierarchickéorganizace, která je nejen výrazem ovládání �slabých silnými�, nýbr� i nezbytným integrujícímprincipem sociogeografických a sociálních systém$ podmi'ujícím rozvoj územní a spole"enskéd!lby práce. V tomto smyslu je jednostranné odsuzování nerovnom!rností a hierarchizace p#inejmen�ímo�idnou ideologií, která nerespektuje reáln! existující podmínky a mo�nosti. Vývojový progresje proto oprávn!né spat#ovat p#edev�ím v kvalitativních prom!nách hierarchické organizace, vezvy�ování jejich kooperativních funkcí a ve zvy�ování s tím související propojenosti/organi"nostip#íslu�ných systém$. D$le�itou podmínkou pro realizaci takto orientovaného vývoje je i zachování,resp. kvalitativní reprodukce druhovostní homogenity spole"nosti a její regionální organizace.Jejím primárním výrazem je podobnost lidí a jejich seskupení (v"etn! územních komunit) podlestrukturálních znak$, která ov�em m$�e být hierarchickou organizací naru�ována, která v�ak m$�ei zp!tn! tuto organizaci ovliv'ovat a v #ad! ohled$ její p$sobnost tlumit. Práv! tyto interakcehomogenity a hierarchicky uspo#ádané heterogenity geografických a sociálních struktur a odpovídajícísoub!�nost i spolup$sobení rehomogeniza"ních a rehierarchiza"ních proces$ jsou t#etím tématemzáv!re"né "ásti této studie.

Na prvém míst! je nutné zd$raznit, �e druhovostní podobnost je obecným znakem i komplexnícha semikomplexních celk$, resp. �e vybrané strukturální znaky jsou bezprost#edními nástroji klasifikace.Tak nap#. �nodální struktura� je spole"ných/opakovaným znakem men�ích regionálních celk$ odpozd!j�ích fází industrializace. Takovým znakem je ov�em i hierarchické uspo#ádání st#ediseknebo region$ v p#ípad! specifikace celých sociogeografických systém$ jako druhu. Podobnostiv rámci druhu nodálních region$ se ov�em týkají i dal�ích �strukturálních� znak$, které nebylypro druhové vymezení pou�ity � p#íkladem je relativní regionální význam st#edisek prezentovanýv tab. 38. Naproti tomu velikostní a významové rozr$zn!ní celých region$ nebo jejích st#edisekje krajn! asymetrické/hierarchické jak to dokládají dal�í údaje v tab. 38. Regiony jsou tedypodobn! strukturovány, ale velikostn! výrazn! diferencovány. Obdobné srovnání pro geosociálníi sociogeografické charakteristiky uvádí tab. 25 � u geosociální významové charakteristiky (ekonomickýprodukt na obyvatele podle okres$) je ov�em míra rozr$zn!ní omezen!j�í, co� odpovídásemikomplexnímu typu této distribuce (p#echodné rozlo�ení). V obou tabulkách je zachyceni vývoj zmín!ných distribucí "etností, by& pouze pro krátké období. I tak ale dostate"n! ilustrujevývojovou reprodukci t!chto distribucí, a tedy soub!�nost proces$ strukturální rehomogenizacea velikostní rehierarchizace sledovaných soubor$.


Oba druhy proces$, navzdory své relativní autonomii, se mohou vzájemn! významn! ovliv'ovat.Zvlá�t! to platí pro kvalitativní posuny u strukturálních znak$, pro diferencované nabývání nových� kvalitativn! vy��ích � vlastností. V tomto p#ípad! m$�e strukturální znak vyjad#ovat alespo' do"asn!vysp!lost, a tedy i významnost jednotlivých systém$. Soubor jednotek je proto do zna"né míryhierarchicky rozr$zn!n i z hlediska p#íslu�ného strukturálního znaku, a to v d$sledku podmín!nostivelikostn!-významovou diferenciací. Zárove' je tato diferenciace ur"ující pro �í#ení �nové vlastnosti�,a tudí� pro formu pr$b!hu geografické nebo sociální difuse. Jejím dovr�ením je pak op!tovnáhomogenizace souboru na kvalitativn! nové/vy��í úrovni. Tato homogenizace je ov�em spojenase ztrátou vysp!lostní/významové povahy p#íslu�ného strukturálního znaku. P#íkladem popsanéhotypu proces$ m$�e být urbanizace jako�to zm!na chování obyvatelstva, demografická revolucejako�to zm!na reproduk"ního chování obyvatelstva nebo industrializace "i tercierizace z hlediskapodíl$ t!chto sektor$ na pracovních p#íle�itostech (�ir�í diskuse viz Hampl, 1998). Díl"ímempirickým dokladem uvedeného je kone"n! i zvý�ení homogenity souboru okres$ podle podílunevýrobního sektoru v letech 1991�2001 � viz tab. 25. Zatímco v roce 1980 a zejména v roce 1970byl tento podíl ur"itou charakteristikou vysp!losti (proto byl zohledn!n i v agregátním hodnoceníst#edisek, tj. v komplexní funk"ní velikosti � viz nap#. Hampl et al., 1987) je v sou"asnosti jehosmysl z významového pohledu ji� pom!rn! ned$le�itý práv! v d$sledku masového p#echodu pracovník$do nevýrobní sféry v posledních desetiletích, p#echodu relativn! pravideln! realizovaného ve form!kombinované sousedské a hierarchické difuse.

Významová hierarchizace geografických jednotek je tedy nejen klí"ovým podn!tem (progresivních)strukturálních zm!n, ale v podstat! i �organizátorem� jejich �í#ení do celého systému. V kone"némvýsledku tak p#ispívá i k pokroku u periferních jednotek. Proto�e je ov�em základní významováhierarchizace reprodukována, z$stávají slabé jednotky nadále na periferii systému. Podstatné jeov�em to, �e nep#estávají být jeho sou"ástí, �e jsou nadále �ve h#e� a neztrácejí p#íle�itosti k dal�ímuvzestupu. Sou"asn! povy�ování kvality "ástí a zesilování propojenosti systému (nap#. rychlostidifuzí) je nezbytnou podmínkou pro nástup nových zm!n, pro pokra"ování progrese systému.P#edev�ím v�ak takto orientované zm!ny prohlubují organi"nost systému, zvy�ují vzájemnou pot#ebnost"ástí, rozvíjejí d!lbu práce atd. To v�e p#ispívá ke kvalitativní prom!n! celkové významovéhierarchizace, k posilování jejích koopera"ních funkcí a k zvy�ování distribuce efekt$ do celéhosystému v"etn! periférie. Tyto p#íli� optimistické záv!ry nepochybn! neodpovídají sou"asnérealit! zejména v úrovni globálního systému. Nicmén! mají alespo' zd$raznit pot#ebné zam!#enísociální, ekonomické i regionální politiky p#ednostn! na podporu proces$ propojování "ástí a r$stuorgani"nosti systém$ bez její� dostate"né úrovn! nem$�e docházet k relativn! plynulé návaznostifází divergence a konvergence, resp. k zrychlování rozvojových cykl$.


KAPITOLA 5

LITERATURA

AUERBACH, F. (1913): Das Gesetz der Bevölkerungskonzentration. Pettermann�s Mitteilungen59, str. 74�76.

BAIROCH, P. (1993): Economics and World History: Myths and Paradoxes. Chicago,The University of Chicago Press.

BELL, D. (1973): The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting.New York, Basic Books.

BERG, L. van den, DREWETT, R., KLAASSEN, L.H., ROSSI, A., VIJVERBERG, C.H.T.(1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe, 1., Oxford, Pergamon Press.

BERRY, B.J.L. (1961): City size distribution and economic development. EconomicDevelopment and Cultural Change 6, str. 573�576.

BERRY, B.J.L., GARRISON, W.L. (1958): Functional bases of the central place hierarchy.Economic Geography, 34, str. 145�154.

BERRY, B.J.L., GOHEEN, P.G., GOLDSTEIN, H. (1969): Metropolitan Area Definition:A Reevaluation of Concept and Statistical Practise. Washington, D.C., US Bureau ofthe Census.

BLA�EK, J. (2001): Velké firmy a subjekty progresivního terciéru jako akté!i regionálníhorozvoje v "eské republice. In: M. Hampl a kol.: Regionální vývoj: specifika #eskétransformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha, Univerzita Karlova v Praze,P!írodov$decká fakulta, str. 227�249.

BLA�EK, J., BOECKHOUT, S. (2000): Regional policy in the Czech Republic andEU-accession. In: J. Bachtler et al. (ed): Transition, Cohesion and Regional Policy. London,Ashgate, str. 301�317.

BLA�EK, J., UHLÍ%, D. (2002): Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace), Praha,Karolinum.

116 Literatura

BOBEK, H. (1967): The hierarchy of central places and their hinterland in Austria and their rolein economic regionalization. In: Economic Regionalization, Praha, Academia, str. 139�144.

BOURGUIGNON, F., MORISSON, C. (2002): Inequality among world citizens 1820�1992.American Economic Review, 92, #. 4, str. 727�744.

BOUSTEDT, O. (1960): Die Stadtregionen in der Bundesrepublik Deutschland. Bremen.Forschung und Sitzungsberichte der Akademie für Raumforschung und Landsplanung,sv. 14.

CARTER, F.W., JORDAN, P., REY, V. eds. (1996): Central Europe after the Fall of the IronCurtain, Geopolitical Perspectives, Spatial Patterns and Trends. Wiener Osteuropa Studien.Franfurkt am Main, Peter Lang.

CARTER, F.W., MAIK, W. eds. (1999): Shock-Shift in a Enlarged Europe. The Geography ofSocio-Economic Change in East-Central Europe after 1989. Aldershot, Ashgate.

COHEN, R.B. (1981): The new international division of labour, multinational corporations andurban hierarchy. In: M. Dear and A. J. Scott, eds.: Urbanization and Urban Planning inCapitalist Society. London, Methuen, str. 287�315.

DAVIS, K. (1969, 1972): World Urbanization 1950�1970. Berkeley, IIS. University ofCalifornia, vol. 1., vol. 2.

DERUDDER, B., TAYLOR, P.J., WITLOX, F., CATALANO, G. (2003): Hierarchicaltendencies and regional patterns in the world city network: a global urban analysis of 234cities. Regional Studies, Vol. 37.9, str. 875�886.

DICKEN, P. (1992): Global Shift: The Internationalization of Economic Activity. 2 vyd.,London, Paul Chapman Publishing Ltd.

DIXON, D.P., JONES, J.P. (2004): Guest editorial. Environment and Planning A, vol. 36,str. 381�390.

DOSTÁL, P. (1998): Democratization, economic liberalization and transformational slump:a cross-sectional analysis of twenty-one postcommunist countries. Environment andPlanning C: Government and Policy, 16, str. 281�306.

DOSTÁL, P. (2000): Reitegrating Central European region: challenges of trans-border spatialdevelopment. Acta Universitatis Carolinae - Geographica 35, str. 21�38.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (1993): Territorial organization of society: Czechoslovakdevelopments. In: R.J. Bennet, ed.: Local Government in the New Europe. London,Belhaven Press, str. 259�277.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2002a): Metropolitan areas in transformation of regionalorganization in the Czech Republic. Acta Universitatis Carolinae - Geographica 37,str. 133�155.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2002b): Regional development in the Czech Republic: specific andgeneral tendencies. In: R. Doma&ski, ed.: Cities and Regions in an Enlarged EuropeanUnion. Studia Regionalia 10, str. 129�149.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2004a): Geography of post-communist transformation and generalcycle of regional development: experiences of the Czech Republic in a global context.European Spatial Research and Policy, Vol. 11, str. 7�29.


DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2004b): Formation of regional government in the Czech Republic.In: D. Drbohlav, J. Kalvoda, V. Vo�enílek, eds.: Czech Geography at the Dawn of theMillenium. Olomouc, Czech Geographic Society, Palacky University in Olomouc,str. 243�254.

DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2005): Current development of socio-geographical organizationin the Czech Republic: concentration and/or selection? Studia Regionalia (v tisku).

DRBOHLAV, D. (2001): Mezinárodní migrace v "eské republice v kontextu evropskýchintegra#ních proces'. In: M. Hampl a kol.: Regionální vývoj: specifika #eské transformace,evropská integrace a obecná teorie. Praha, Univerzita Karlova, P!írodov$decká fakulta,str. 99�126.

EMMANUEL, A. (1972): Unequal Excange: A Study of the Imperialism of Trade. New Yorkand London, Monthly Review Press.

ENYEDI, G. (1995): The transition of post-socialist cities. European Review 3, str. 171�182.FELDMAN, A.S., MOORE, W.E. (1962): Industrialization and industrialism. Convergence and

differentiation. Washington, Transaction of the Firth Congress of Sociology, str. 151�169.FRIEDMANN, J. (1966): Regional Development Policy: A Case Study of Venezuela.

Cambridge, MA, M.I.T. Press. GELLNER, E. (2003): Nacionalismus. Praha, Centrum pro studium demokracie a kultury.GORZELAK, G. (1996): The Regional Dimension of Transformation in Central Europe.

Regional Policy and Development Series 10. London, Regional Studies Association andJessica Kingsley Publishers.

HALL, P. (1984): The World Cities. 3. vydání, London, Weidenfeld and Nicolson.HAMPL, M. (1972): K problematice vývoje sociáln$-geografické diferenciace. Výzkumná

zpráva. Praha, P!írodov$decká fakulta UK.HAMPL, M. (1977): Obecné souvislosti vývoje demografických a geodemografických systém'.

Výzkumná zpráva. Praha, P!írodov$decká fakulta UK. HAMPL, M. (1994): Long-term trends in the settlement system. In: M. Barlow, P. Dostál,

M. Hampl, eds.: Territory, Society and Administration. The Czech Republic and theIndustrial Region of Liberec. Amsterdam, University of Amsterdam, str. 21�29.

HAMPL, M. (1998): Realita, spole#nost a geografická organizace: hledání integrálního !ádu.Praha, P!írodov$decká fakulta Univerzity Karlovy.

HAMPL, M. (2000): Reality, Society and Geographical/Environmental Organization: Searchingfor an Integrated Order. Prague, Faculty of Sciences, Charles University.

HAMPL, M. (2002): Regionální organizace spole#nosti: principy a problémy studia. Geografie -Sborník "eské geografické spole#nosti, 107, str. 333�348.

HAMPL, M. (2003): Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní p!ípadnebo obecný vzor? Geografie-Sborník "eské geografické spole#nosti, 108, str. 173�190.

HAMPL, M. (2004): Sou#asný vývoj geografické organizace a zm$ny v dojí�(ce za prací a do�kol. Geografie - Sborník "eské geografické spole#nosti, 109, str. 205�222.

HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systémuosídlení "SR. Praha, Univerzita Karlova.

118 Literatura

HAMPL, M., CHARVÁT, F., PAVLÍK, Z. (1990): Spole#nost a uspo!ádání reality (I. II. #ást).Sociologický #aasopis, 26, #. 5 a #. 6, str. 345�357, 469�481.

HAMPL, M., JE�EK, J., KÜHNL, K. (1978): Sociáln$ geografická regionalizace "SR. Praha,VÚSEI.

HAMPL, M., MÜLLER, J. (1996): Komplexní organizace systému osídlení. In: M. Hampl a kol.:Geografická organizace spole#nosti a transforma#ní procesy v "eské republice. Praha,P!írodov$decká fakulta Univerzity Karlovy, str. 53�89.

HAMPL, M., MÜLLER, J. (1998): Jsou obce v "eské republice p!íli� malé? Geografie - Sborník"eské geografické spole#nosti, 103, str. 1�12.

HAMPL, M. a kol. (1996):Geografická organizace spole#nosti a transforma#ní procesy v "eskérepublice. Praha, P!írodov$decká fakulta Univerzity Karlovy,

HAMPL, M. et al. (1999): Geography of Societal Transformation in the Czech Republic. Prague,Faculty of Sciences, Charles University.

HAMPL, M. a kol. (2001): Regionální vývoj: specifika #eské transformace, evropská integracea obecná teorie. Praha, P!írodov$decká fakulta Univerzity Karlovy.

HORSKÁ P., MAUR, E., MUSIL, J. (2002): Zrod velkom$sta. Urbanizace #eských zemía Evropa. Praha � Litomy�l, Paseka.

HUNTINGTON, S. (1993): The clash of civilizations? Foreign Affairs, #. 3, str. 22�49.HUNTINGTON, S. (1996): The Clash of Civilizations and the Remarking of World Order.

New York, Simin and Schuster.CHLAD, M. (1998): Regionalizace hrubého domácího produktu v "eské republice. Statistika 35,

#. 6, str. 257�269.CHRISTALLER, W. (1933): Die zentralen Orte in Süddeutschland. Eine ökonomischgeographische

Untersuchung über die Gesetzmässigkeit der Verbreitung und Entwicklung derSiedlungen mit städtischen Funktionen. Jena, Fischer.

JOHNSTON, R.J., GREGORY, D., SMITH, D.M., eds. (1994). The Dictionary of HumanGeography. 3. vydání, Oxford, Blackwell.

JOHNSTON, R.J., GREGORY, D., PRATT, G., WATTS., M., eds. (2000): The Dictionary ofHuman Geography. 4. vydání, Oxford, Blackwell.

KOR"ÁK, J. (1934): Regionální #len$ní "eskoslovenska. Statistický obzor 15, str. 416�434.KOR"ÁK, J. (1938): Geopolitické základy "eskoslovenska, jeho kmenové oblasti. Praha, Orbis.KOR"ÁK, J. (1966): Vymezení oblastí maximálního zalidn$ní. Acta Universitatis Carolinae -

Geographica 1, str. 65�72.KOR"ÁK, J. (1973): Geografie obyvatelstva ve statistické syntéze. Praha, Univerzita Karlova. KUZNETS, S. (1955): Economic growth and income inequality. The American Economic

Review, Vol. 45, str. 1�28.LABOVITZ, S., PURDY, R. (1970): Territorial Differentiation and Social Change. American

Journal of Economy and Sociology, sv. 29.LEVASSEUR, E. (1889): La Population Française. Paris. Rousseau.MADDISON, A. (1995): Monitoring the World Economy, 1820�1992. Paris, OECD.MILANOVIC, B. (1999): True world income distribution, 1988 and 1993. First calculation

based on household surveys alone. World Bank, Development Research Group.


MOORE, W.E. (1963): Social Change. Englewood Cliffs, Prentice-Hall, INC.MUSIL, J. (1967): Sociologie soudobého m$sta. Praha, Svoboda.MUSIL, J. (1977): Urbanizace v socialistických zemích. Praha, Svoboda. MUSIL, J. (2003): Prom$ny urbánní sociologie ve Spojených státech a Evrop$ 1950�2000.

Sociologický #asopis, Vol. 39, #. 2, str. 137�167.NOVOTNÝ, J. (2003): Sociogeografická diferenciace sou#asného sv$ta. Geografie - Sborník

"eské geografické spole#nosti, 108, str. 14�35.NOVOTNÝ, J. (2004): Spole#ensko-ekonomická diferenciace sv$ta se zvlá�tním d'razem

k rozdíl'm regionálním. Doktorská diserta#ní práce, Praha, P!írodov$decká fakultaUniverzity Karlovy.

PAVLÍK, Z. (1964): Nástin popula#ního vývoje sv$ta. Praha, N"SAV.PAVLÍK, Z. (1982): Rewoljucja demograficzna jako ogólna pravid)owo*+ rozwoju ludno*ci.

Warszawa, Szkola g)owna plan. i statist.PUR�, J. (1973): Pr'myslová revoluce. Praha, Academia.ROSTOW, W.W. (1960): The Stages of Economic Growth. Cambridge, MA, Cambridge

University Press.SCOTT, A.J. (2001): Globalization and the rise of city-regions. European Planning Studies, 9,

#. 7, str. 813�826. SZELÉNYI, I. (1983): Urban Inequalities under State Socialism. Oxford, Oxford University Press.SZELÉNYI, I. (1996): Cities under Socialism � and After. In: A. Gregory, M. Harloe,

I. Szelényi, eds.: Cities after Socialism. Urban and Regional Change and Conflicts inPost-socialist Societies. Oxford, Blackwell.

TAYLOR, P.J. (1989): Political Geography. 2. vydání, Harlow, Longman Scientific andTechnical.

TAYLOR, P.J. (2000): World cities and territorial states under conditions of contemporaryglobalization. Political Geography, 19, str. 5�32.

TAYLOR, P. (2004): World City Network. A Global Urban Analysis. London, Routledge.TOFFLER, A. (1989): The Third Wave. New York, Bantan Books.TURNOCK, D., ed. (2000): Human Resources in Eastern Europe. Geo-Journal, vol. 50, no.

2�3, Dordrecht - Boston - London, Kluwer Academic Publishers.VITURKA, M. a kol. (2003): Regionální vyhodnocení kvality podnikatelského prost!edí

v "eské republice. Brno, Ekonomicko-správní fakulta MU.WALLERSTEIN, I. (1979): The Capitalist World-Economy. Cambridge, MA, Cambridge

University Press.WALLERSTEIN, I. (1984): Long waves as capitalist process. Review, str. 559�575.WILLIAMSON, J.G. (1965): Regional inequality and the process of national development:

a description of the patterns. Economic Development and Cultural Change, 13, str. 3�45.WITTHAUER, K. (1958): Die Bevölkerung der Erde. Gotha, Hermann Haack.ZELINSKY, W. (1971): The hypothesis of the mobility transition. Ekistics, vol. 32, no. 192,

str. 337�347.ZIPF, G., K. (1949): Human Behaviour and the Principle of Least Effort. Cambridge, MA,

Addison - Wesley Press.


KAPITOLA 5

TABULKOVÉ PÍLOHY

1. Základní charakteristiky okres! a kraj! k roku 1991 a 20012. Velikostní charakteristiky st"edisek3. Sociogeografická regionalizace � základní charakteristiky st"edisek

122 Tabulkové p#ílohy

Tabulková p!íloha 1: Základní charakteristiky okres" a kraj" k roku 1991 a 2001

Kraj/okres Územív km²

Obyvatelstvo Pracovní p"íle�itosti Pr!m#rná mzda (K$)

1991 2001 1991 2001 1991 2001

Praha 496 1 214 174 1 169 106 723 349 734 724 4 089 20 800 Bene�ov 1 524 94 419 93 156 45 430 40 780 3 383 13 080

Beroun 662 75 859 75 684 37 111 32 519 3 674 14 082Kladno 692 149 407 150 198 70 750 56 358 3 927 14 102Kolín 846 97 782 95 700 48 881 38 461 3 527 13 476Kutná Hora 917 75 250 73 628 36 093 29 695 3 609 12 454M#lník 712 94 402 94 677 46 184 40 203 3 922 14 946Mladá Boleslav 1 058 111 671 114 325 56 204 64 040 3 598 16 799Nymburk 876 82 714 84 132 37 918 32 884 3 514 12 962Praha-východ 584 92 510 96 061 38 064 42 316 3 745 16 677Praha-západ 586 74 911 83 089 24 778 31 559 3 668 15 622P"íbram 1 628 108 805 107 739 52 510 45 600 3 574 12 640Rakovník 930 55 152 54 084 26 357 22 326 3 607 12 836St"edo$eský kraj 11 015 1 112 882 1 122 473 520 280 476 741 3 658 14 407

%eské Bud#jovice 1 625 173 386 178 201 96 913 94 145 3 800 15 178%eský Krumlov 1 615 57 388 59 569 29 863 26 608 3 689 13 035Jind"ich!v Hradec 1 944 93 048 92 887 42 206 41 164 3 560 12 124Písek 1 138 72 074 70 550 35 134 30 266 3 578 12 526Prachatice 1 375 50 985 51 369 25 051 22 648 3 472 12 136Strakonice 1 032 71 978 69 863 35 810 31 306 3 434 13 201Tábor 1 327 104 030 102 828 51 767 46 952 3 529 13 188Jiho$eský kraj 10 056 622 889 625 267 320 744 293 089 3 621 13 528

Doma�lice 1 140 58 729 58 844 29 236 27 533 3 440 13 018Klatovy 1 939 89 767 88 043 44 168 39 110 3 484 12 548Plze&-m#sto 125 173 008 165 259 111 034 98 783 3 910 15 521Plze&-jih 1 080 68 149 68 100 25 054 23 939 3 292 13 181Plze&-sever 1 323 72 500 73 215 28 865 25 651 3 512 12 812Rokycany 575 46 118 45 788 21 359 18 744 3 716 13 596Tachov 1 379 50 036 51 439 25 809 25 674 3 695 12 699Plze&ský kraj 7 561 558 307 550 688 285 525 259 434 3 668 13 977

Cheb 933 86 932 88 738 45 097 43 257 3 633 12 740Karlovy Vary 1 628 122 430 121 998 63 535 57 266 3 582 12 986Sokolov 753 92 623 93 607 51 205 39 841 4 186 13 411Karlovarský kraj 3 314 301 985 304 343 159 837 140 364 3 790 13 042

D#$ín 909 133 448 133 887 69 182 56 076 3 593 12 667Chomutov 935 124 081 124 979 60 677 49 884 4 028 13 409Litom#"ice 1 032 113 883 114 259 55 958 47 138 3 661 13 103Louny 1 118 86 640 86 020 42 218 33 554 3 675 12 761Most 467 120 212 117 196 68 914 51 174 4 388 14 852Teplice 469 127 872 126 098 65 338 51 128 3 903 13 675Ústí nad Labem 405 118 325 117 780 65 757 55 462 3 976 13 887Ústecký kraj 5 335 824 461 820 219 428 044 344 416 3 906 13 553


Tabulková p!íloha 1: pokra#ování



1991 2001 1991 2001 1991 2001

%eská Lípa 1 137 102 259 105 669 54 297 49 073 3 883 13 681Jablonec nad Nisou 402 88 118 88 154 48 189 41 843 3 406 13 120Liberec 925 159 196 159 006 82 758 76 273 3 605 13 938Semily 699 75 547 75 355 39 592 35 395 3 388 12 506Liberecký kraj 3 163 425 117 428 184 224 836 202 584 3 591 13 463

Hradec Králové 875 162 050 160 558 88 921 81 581 3 673 14 015Ji$ín 887 78 650 77 761 38 877 33 858 3 361 13 004Náchod 851 111 939 112 714 56 607 51 077 3 418 12 115Rychnov nad Kn#�nou 998 78 756 78 914 39 275 34 569 3 455 12 847Trutnov 1 147 121 414 120 777 65 305 58 430 3 489 13 252Královéhradecký kraj 4 758 552 809 550 724 288 975 259 515 3 510 13 183

Chrudim 1 030 106 040 105 240 51 062 42 266 3 469 12 169Pardubice 889 163 121 160 987 87 424 78 321 3 657 13 800Svitavy 1 335 102 455 102 667 49 724 42 432 3 337 12 264Ústí nad Orlicí 1 265 137 102 139 387 70 736 65 629 3 476 12 611Pardubický kraj 4 519 508 718 508 281 258 946 228 648 3 509 12 868

Havlí$k!v Brod 1 265 96 113 95 040 48 697 41 523 3 473 12 413Jihlava 1 180 108 449 108 413 56 335 54 292 3 418 14 164Pelh"imov 1 290 74 614 72 984 37 530 32 881 3 424 11 894T"ebí$ 1 518 117 105 117 367 55 688 47 134 3 562 12 718�dár nad Sázavou 1 672 124 787 125 407 59 152 50 564 3 528 12 426Vyso$ina 6 925 521 068 519 211 257 402 226 394 3 486 12 848

Blansko 943 107 809 107 702 51 442 43 282 3 421 11 719Brno-m#sto 230 388 296 376 172 245 755 228 494 3 755 15 130Brno-venkov 1 108 156 189 159 169 57 265 52 687 3 537 13 501B"eclav 1 173 123 337 124 274 55 391 49 133 3 448 12 370Hodonín 1 086 161 118 159 886 77 289 62 488 3 705 12 225Vy�kov 889 86 575 86 467 35 601 32 624 3 290 12 181Znojmo 1 637 113 508 114 048 51 058 43 562 3 329 12 191Jihomoravský kraj 7 066 1 136 832 1 127 718 573 801 512 270 3 600 13 619

Jeseník 719 42 583 42 413 20 895 17 571 3 400 11 276Olomouc 1 451 223 436 224 613 117 339 107 029 3 652 13 483Prost#jov 770 112 208 109 890 50 261 44 001 3 448 12 238P"erov 884 138 379 135 886 69 149 57 594 3 513 12 972�umperk 1 316 126 190 126 567 63 760 52 645 3 610 12 147Olomoucký kraj 5 140 642 796 639 369 321 404 278 840 3 565 128 00

Krom#"í� 800 107 988 108 053 51 849 45 101 3 370 12 324Uherské Hradi�t# 991 145 188 144 517 67 224 59 423 3 516 12 022Vsetín 1 143 146 898 147 064 72 962 63 943 3 390 13 056Zlín 1 030 196 829 195 376 109 791 97 799 3 794 14 221Zlínský kraj 3 964 596 903 595 010 301 826 266 266 3 562 13 148





1991 2001 1991 2001 1991 2001

Bruntál 1 658 104 415 105 139 52 766 41 321 3 552 11 469Frýdek-Místek 1 273 227 522 226 818 104 919 83 165 4 178 13 893Karviná 347 284 558 279 436 128 649 96 781 4 558 14 605Nový Jí$ín 918 158 767 159 925 75 756 61 756 3 647 13 383Opava 1 144 180 638 181 405 69 993 67 797 3 525 12 549Ostrava-m#sto 214 327 371 316 744 217 503 165 016 4 238 15 150Moravskoslezský kraj 5 554 1 283 271 1 269 467 649 586 515 836 4 090 14 049

%eská republika 78 866 10 302 215 10 230 060 5 314 565 4 739 121 3 789 14 633 Upravené jednotky:

Praha+St"edo$eský kraj 11 511 2 327 056 2 291 579 1 243 629 1 211 465 3 909 18 260Praha+Praha-východ+Praha-západ 1 666 1 381 595 1 348 256 786 191 808 599 4 059 20 300

Plze&+Plze&-jih+Plze&-sever 2 528 313 657 306 574 164 953 148 373 3 746 14 675Brno-m#sto+Brno-venkov 1 338 544 485 535 341 303 020 281 181 3 714 14 825Ostrava-m#sto+Frýdek-Místek+ Karviná 1 834 839 451 822 998 451 071 344 962 4 315 14 694



Kraj/okresEkonomický agregát

(%R=10 000)Ekonomický agregátna obyv. (%R=100)

Index vývoje 1991�2001

Obyvatelstvo Pracovníp"íle�itosti Mzdy

Ekonomickýagregát

(%R=100)1991 2001 1991 2001

Praha 1 484,95 2 201,27 126,0 192,6 96,3 101,6 508,7 148,2

Bene�ov 77,16 76,83 84,2 84,3 98,7 89,8 386,6 99,6Beroun 68,45 65,96 92,9 89,1 99,8 87,6 383,3 96,4Kladno 139,49 114,45 96,2 78,0 100,5 79,7 359,1 82,0Kolín 86,55 74,66 91,2 79,8 97,9 78,7 382,1 86,3Kutná Hora 65,40 53,27 89,5 74,0 97,8 82,3 345,1 81,5M#lník 90,94 86,55 99,2 93,5 100,3 87,0 381,1 95,2Mladá Boleslav 101,53 154,96 93,6 138,7 102,4 113,9 466,9 152,6Nymburk 66,89 61,40 83,3 74,7 101,7 86,7 368,9 91,8Praha-východ 71,57 101,65 79,7 108,2 103,8 111,2 445,3 142,0Praha-západ 45,63 71,01 62,8 87,4 110,9 127,4 425,9 155,6P"íbram 94,22 83,02 89,2 78,9 99,0 86,8 353,7 88,1Rakovník 47,73 41,28 89,1 78,1 98,1 84,7 355,9 86,5St"edo$eský kraj 955,55 985,07 88,5 89,8 100,9 91,6 393,8 103,1

%eské Bud#jovice 184,89 205,82 109,8 118,2 102,8 97,1 399,4 111,3%eský Krumlov 55,31 49,96 99,3 85,8 103,8 89,1 353,3 90,3Jind"ich!v Hradec 82,58 71,89 91,5 79,2 99,8 97,5 340,6 87,1Písek 63,11 54,61 90,2 79,2 97,9 86,1 350,1 86,5Prachatice 43,67 39,59 88,2 78,8 100,8 90,4 349,5 90,7Strakonice 61,74 59,53 88,3 87,1 97,1 87,4 384,4 96,4Tábor 91,72 89,19 90,9 88,8 98,8 90,7 373,7 97,2Jiho$eský kraj 583,01 570,59 96,4 93,3 100,4 91,4 373,6 97,9

Doma�lice 50,49 51,63 88,6 89,8 100,2 94,2 378,4 102,3Klatovy 77,26 70,69 88,6 82,2 98,1 88,5 360,2 91,5Plze&-m#sto 217,96 220,85 129,8 136,7 95,5 89,0 397,0 101,3Plze&-jih 41,41 45,45 62,6 68,3 99,9 95,5 400,4 109,8Plze&-sever 50,89 47,34 72,3 66,2 101,0 88,9 364,8 93,0Rokycany 39,85 36,71 89,0 82,0 99,3 87,8 365,9 92,1Tachov 47,88 46,96 98,6 93,5 102,8 99,5 343,7 98,1Plze&ský kraj 525,74 519,62 97,0 96,5 98,6 90,9 381,1 98,8

Cheb 82,25 79,38 97,5 91,6 102,1 95,9 350,7 96,5Karlovy Vary 114,26 107,12 96,2 89,8 99,6 90,1 362,5 93,8Sokolov 107,61 76,96 119,7 84,1 101,1 77,8 320,4 71,5Karlovarský kraj 304,12 263,46 103,7 88,6 100,8 87,8 344,1 86,6







Ekonomickýagregát

(%R=100)1991 2001 1991 2001

D#$ín 124,97 102,31 96,4 78,2 100,3 81,1 352,5 81,9Chomutov 122,70 96,35 101,9 78,9 100,7 82,2 332,9 78,5Litom#"ice 102,85 88,97 93,0 79,6 100,3 84,2 357,9 86,5Louny 77,89 61,68 92,7 73,4 99,3 79,5 347,2 79,2Most 151,82 109,48 130,1 95,6 97,5 74,3 338,5 72,1Teplice 128,03 100,71 103,1 81,7 98,6 78,3 350,4 78,7Ústí nad Labem 131,26 110,94 114,3 96,3 99,5 84,3 349,3 84,5Ústecký kraj 839,35 670,43 104,9 83,6 99,5 80,5 347,0 79,9

%eská Lípa 105,85 96,70 106,6 93,6 103,3 90,4 352,3 91,4Jablonec nad Nisou 82,40 79,08 96,4 91,7 100,0 86,8 385,2 96,0Liberec 149,78 153,13 96,9 98,5 99,9 92,2 386,6 102,2Semily 67,34 63,76 91,9 86,5 99,7 89,4 369,1 94,7Liberecký kraj 405,38 392,67 98,2 93,8 100,7 90,1 374,9 96,9

Hradec Králové 163,97 164,69 104,2 104,9 99,1 91,7 381,6 100,4Ji$ín 65,60 63,42 85,9 83,4 98,9 87,1 386,9 96,7Náchod 97,14 89,13 89,4 80,9 100,7 90,2 354,4 91,8Rychnov nad Kn#�nou 68,13 63,97 89,1 82,9 100,2 88,0 371,8 93,9Trutnov 114,39 111,53 97,1 94,5 99,5 89,5 379,8 97,5Královéhradecký kraj 509,23 492,74 94,9 91,5 99,6 89,8 375,6 96,8

Chrudim 88,93 74,09 86,4 72,0 99,2 82,8 350,8 83,3Pardubice 160,51 155,68 101,4 98,9 98,7 89,6 377,4 97,0Svitavy 83,30 74,96 83,7 74,7 100,2 85,3 367,5 90,0Ústí nad Orlicí 123,44 119,21 92,8 87,5 101,7 92,8 362,8 96,6Pardubický kraj 456,19 423,94 92,4 85,3 99,9 88,3 366,7 92,9

Havlí$k!v Brod 84,91 74,24 91,0 79,9 98,9 85,3 357,4 87,4Jihlava 96,67 110,77 91,9 104,5 100,0 96,4 414,4 114,6Pelh"imov 64,51 56,33 89,1 78,9 97,8 87,6 347,4 87,3T"ebí$ 99,59 86,35 87,6 75,2 100,2 84,6 357,0 86,7�dár nad Sázavou 104,77 90,50 86,5 73,8 100,5 85,5 352,2 86,4Vyso$ina 450,45 418,19 89,1 82,4 99,6 88,0 368,6 92,8

Blansko 88,35 73,06 84,4 69,4 99,9 84,1 342,6 82,7Brno-m#sto 463,30 497,97 122,9 135,4 96,9 93,0 402,9 107,5Brno-venkov 101,69 102,46 67,1 65,9 101,9 92,0 381,7 100,8B"eclav 95,89 87,54 80,1 72,1 100,8 88,7 358,8 91,3Hodonín 143,76 110,04 91,9 70,4 99,2 80,8 330,0 76,5Vy�kov 58,80 57,24 70,0 67,7 99,9 91,6 370,2 97,3Znojmo 85,33 76,49 77,5 68,6 100,5 85,3 366,2 89,6Jihomoravský kraj 1 037,12 1 004,80 94,0 91,2 99,2 89,3 378,3 96,9







Ekonomickýagregát

(%R=100)1991 2001 1991 2001

Jeseník 35,67 28,54 86,3 68,9 99,6 84,1 331,6 80,0Olomouc 215,14 207,86 99,2 94,7 100,5 91,2 369,2 96,6Prost#jov 87,00 77,56 79,9 72,2 97,9 87,5 354,9 89,1P"erov 121,96 107,61 90,8 81,0 98,2 83,3 369,3 88,2�umperk 115,56 92,11 94,3 74,4 100,3 82,6 336,5 79,7Olomoucký kraj 575,33 513,69 92,2 82,2 99,5 86,8 359,0 89,3

Krom#"í� 87,72 80,06 83,7 75,8 100,1 87,0 365,7 91,3Uherské Hradi�t# 118,66 102,90 84,2 72,8 99,5 88,4 341,9 86,7Vsetín 124,18 120,25 87,1 83,6 100,1 87,6 385,1 96,8Zlín 209,13 200,33 109,5 104,9 99,3 89,1 374,8 95,8Zlínský kraj 539,69 503,54 93,1 86,6 99,7 88,2 369,1 93,3

Bruntál 94,10 68,26 92,9 66,4 100,7 78,3 322,9 72,5Frýdek-Místek 220,07 166,43 99,7 75,1 99,7 79,3 332,5 75,6Karviná 294,39 203,60 106,6 74,5 98,2 75,2 320,4 69,2Nový Jí$ín 138,71 119,05 90,0 76,2 100,7 81,5 367,0 85,8Opava 123,87 122,55 70,7 69,1 100,4 96,7 356,0 98,9Ostrava-m#sto 462,78 360,10 145,6 116,3 96,8 75,9 357,5 77,8Moravskoslezský kraj 1 333,91 1 039,98 107,1 83,8 98,9 79,4 343,5 78,0

%eská republika 10 000,00 10 000,00 100,0 100,0 99,3 89,2 386,2 100,0

Upravené jednotky:Praha+St"edo$eský kraj 2 440,50 3 186,34 108,0 142,2 98,5 97,4 467,1 130,6Praha+Praha-východ+Praha-západ 1 601,15 2 373,93 119,5 180,1 97,6 102,9 500,1 148,3

Plze&+Plze&-jih+Plze&-sever 309,26 313,64 101,9 104,7 97,7 89,9 391,8 101,4

Brno-m#sto+Brno-venkov 564,99 600,43 106,9 114,7 98,3 92,8 399,2 106,3

Ostrava-m#sto+Frýdek-Místek +Karviná

977,24 730,13 119,9 90,8 98,0 76,5 340,5 74,7

Poznámky: Údaje se vztahují k okres!m ve vymezení k 1.3.2001 s výjimkou pr!m#rných mezd zam#stnanc! v roce1991 (rozli�ení t#chto mezd pro sou$asný okres �umperk a Jeseník bylo odhadnuto podle pom#ru t#chto mezd v roce2001). Po$et pracovních p"íle�itostí byl ur$en jako po$et ekonomicky aktivních bez nezam#stnaných + saldo sm#rov#podchyceného pohybu za prací. Ekonomický agragát je definován jako sou$in po$tu pracovních p"íle�itostía pr!m#rných mezd zam#stnanc!.Prameny: Soubor publikací z cenz! 1991 a 2001 (%SÚ, Praha), Statistická ro$enka %eské republiky 2002 (%SÚ,Praha), Zam#stnanci a mzdové prost"edky (2002), resp. Pracovníci a mzdy... (1992), %SÚ, Praha � pr!m#rné m#sí$nímzdy na fyzické osoby k roku 2001, resp. 1991


Tabulková p!íloha 2: Velikostní charakteristiky st!edisek

St"ediskoRelativizované velikosti (%R = 10 000)

Popula$ní Pracovní Komplexní1991 2001 1991 2001 1991 2001

Praha 1 178,6 1 142,8 1 361,1 1 550,3 1 300,2 1 414,5Bene�ov 15,4 16,0 24,4 27,2 21,4 23,4Byst"ice 3,7 3,8 2,8 2,7 3,1 3,1Sázava 3,6 3,6 4,3 4,6 4,1 4,3Týnec nad Sázavou 5,1 5,1 5,6 4,0 5,4 4,4Vla�im 12,4 12,0 12,8 12,2 12,7 12,1Votice 4,4 4,4 4,8 3,9 4,7 4,1Beroun* 22,7 22,3 29,5 27,3 27,2 25,6Ho"ovice 6,2 6,2 10,9 10,5 9,3 9,1Komárov 2,4 2,4 4,3 3,2 3,7 2,9Zdice 3,6 3,7 3,4 3,1 3,5 3,3�ebrák 1,8 1,8 1,9 3,7 1,8 3,1Kladno 69,6 69,5 79,3 66,9 76,1 67,7Libu�ín 2,3 2,4 3,7 3,0 3,2 2,8Slaný 14,8 14,9 19,3 17,5 17,8 16,7Stochov 5,3 5,3 1,9 2,3 3,0 3,3Unho�' 3,4 3,5 1,9 2,3 2,4 2,7Velvary 2,8 2,9 2,5 2,7 2,6 2,7Kolín 30,7 29,6 48,5 42,2 42,6 38,0%eský Brod 6,8 6,5 7,0 6,9 7,0 6,8Kostelec nad %ernými Lesy 3,1 3,2 2,9 3,3 2,9 3,2Pe$ky 4,3 4,2 5,9 4,0 5,3 4,1Kutná Hora 20,9 21,0 27,3 25,4 25,2 23,9%áslav 9,8 9,7 12,0 12,2 11,3 11,4Uhlí"ské Janovice 2,9 3,0 2,8 2,7 2,8 2,8Zru$ nad Sázavou 5,1 4,9 5,8 3,7 5,5 4,1M#lník 19,0 18,8 21,9 22,3 21,0 21,2Horní Po$áply 1,2 1,2 4,4 3,1 3,3 2,5Kostelec nad Labem 2,8 2,9 1,9 2,4 2,2 2,6Kralupy nad Vltavou 17,4 17,1 18,5 19,8 18,2 18,9Neratovice* 16,9 17,7 17,1 15,7 17,0 16,4Mladá Boleslav* 46,0 47,1 59,5 90,5 55,1 76,0Bakov nad Jizerou 4,2 4,4 2,0 3,2 2,7 3,6B#lá pod Bezd#zem 4,6 4,7 4,4 4,7 4,5 4,7Benátky nad Jizerou 6,4 6,5 6,0 4,8 6,1 5,4Mnichovo Hradi�t# 8,2 8,2 9,3 7,1 9,0 7,5Nymburk 14,7 14,1 25,2 20,0 21,7 18,0Lysá nad Labem 8,2 8,0 5,5 6,1 6,4 6,7M#stec Králové 2,9 2,8 3,4 3,3 3,3 3,2Milovice 1,3 4,1 1,1 2,0 1,2 2,7Pod#brady 12,8 13,1 12,5 14,4 12,6 14,0Sadská 3,0 3,0 1,6 2,3 2,1 2,6





Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 15,2 15,0 14,7 17,8 14,9 16,9%elákovice 10,0 9,8 7,9 8,2 8,6 8,8Kamenice 2,2 2,8 1,9 2,4 2,0 2,5Odolena Voda* 4,5 4,7 6,7 6,0 6,0 5,6(í$any 10,3 10,6 9,4 12,8 9,7 12,1Úvaly 4,5 4,6 2,1 2,9 2,9 3,5%erno�ice 4,2 4,5 1,5 2,5 2,4 3,1Hostivice 3,9 4,5 2,3 3,2 2,9 3,6Jesenice 1,7 2,4 1,0 2,6 1,3 2,6Jílové u Prahy 3,2 3,3 3,6 3,1 3,5 3,2Lib$ice nad Vltavou 2,9 3,2 2,3 2,5 2,5 2,7Mní�ek pod Brdy 3,8 4,0 4,2 3,2 4,1 3,5Pr!honice 1,5 1,9 1,8 4,6 1,7 3,7Roztoky 5,6 5,6 3,0 3,9 3,9 4,5Rudná 2,8 3,0 1,5 5,7 1,9 4,8P"íbram 35,8 35,1 42,2 40,4 40,1 38,6B"eznice 3,5 3,6 3,5 3,4 3,5 3,4Dob"í� 7,6 7,6 8,3 8,0 8,1 7,9Ro�mitál pod T"em�ínem 4,3 4,3 4,1 4,0 4,2 4,1Sedl$any 7,7 7,7 9,7 8,8 9,0 8,4Rakovník 16,9 16,3 22,4 24,9 20,6 22,0Nové Stra�ecí 4,9 4,9 4,8 3,9 4,8 4,2%eské Bud#jovice* 96,6 97,5 121,1 139,0 112,9 125,2Borovany 3,2 3,5 2,8 2,3 2,9 2,7Hluboká nad Vltavou 4,2 4,4 3,4 3,7 3,6 3,9Li�ov 3,7 3,8 2,5 2,6 2,9 3,0Temelín 0,7 0,7 11,3 9,2 7,8 6,3Trhové Sviny 4,5 4,5 4,3 4,5 4,4 4,5Týn nad Vltavou 6,6 8,0 7,5 7,6 6,9 7,7%eský Krumlov 13,7 14,1 16,1 18,9 15,3 17,3Kaplice 6,9 7,0 8,0 10,0 7,6 9,0Vele�ín 3,4 3,9 4,4 3,2 4,1 3,5V#t"ní 3,5 3,7 4,5 3,1 4,2 3,3Vy��í Brod 2,5 2,5 2,5 2,6 2,5 2,5Jind"ich!v Hradec 21,2 22,2 24,6 28,5 23,5 26,4%eská Velenice 3,5 3,4 3,4 3,5 3,5 3,5Da$ice 7,7 7,8 9,8 9,9 9,1 9,2Nová Byst"ice 3,2 3,3 3,2 2,9 3,2 3,1Studená 2,6 2,4 2,4 2,6 2,4 2,6Suchdol nad Lu�ncí 3,5 3,6 2,5 3,3 2,8 3,4T"ebo& 8,8 8,8 9,6 9,8 9,3 9,4





Písek 28,7 29,1 32,3 34,0 31,1 32,4Milevsko 9,5 9,3 12,1 10,7 11,3 10,2Protivín 4,7 4,8 4,3 3,9 4,4 4,2Prachatice 11,5 11,6 13,2 15,5 12,6 14,2Vimperk 7,9 8,1 9,5 8,7 8,9 8,5Volary 3,8 4,0 3,4 3,1 3,5 3,4Strakonice 24,0 23,3 32,3 30,9 29,6 28,3Blatná 6,7 6,5 8,7 9,4 8,0 8,4Vod&any 6,1 6,4 6,2 6,7 6,2 6,6Volyn# 3,2 3,1 2,7 2,7 2,9 2,9Tábor* 42,6 43,1 44,1 50,0 43,6 47,7Bechyn# 6,0 5,8 5,4 5,6 5,6 5,7Mladá Vo�ice 2,7 2,7 2,7 2,6 2,7 2,6Planá nad Lu�nicí 2,8 3,0 8,6 7,4 6,7 5,9Sob#slav 7,1 7,1 8,7 7,9 8,2 7,7Veselí nad Lu�nicí 6,3 6,5 6,4 6,2 6,4 6,3Doma�lice 11,2 10,8 17,2 18,7 15,2 16,0Holý�ov 4,4 4,5 4,2 4,5 4,3 4,5Hor�ovský Týn 4,9 4,8 6,0 5,4 5,6 5,2Kdyn# 4,2 4,8 6,0 5,4 5,4 5,2Sta&kov 3,1 3,0 1,9 2,3 2,3 2,5Klatovy 22,4 22,5 29,5 32,0 27,1 28,8Hora�)ovice 5,6 5,6 6,4 6,8 6,2 6,4Nýrsko 4,8 5,0 4,3 4,3 4,5 4,5Su�ice 11,0 11,2 12,2 10,5 11,8 10,8�elezná Ruda 1,6 2,0 2,3 3,5 2,1 3,0Plze& 167,9 161,5 208,9 208,4 195,3 192,8Blovice 3,5 3,8 4,0 4,1 3,8 4,0Dob"any 5,5 5,5 4,1 4,6 4,6 4,9Chlum$any 2,2 2,3 3,4 2,9 3,0 2,7Chot#�ov 2,5 2,5 1,0 2,6 1,5 2,6Nepomuk 3,1 3,5 3,5 3,9 3,4 3,8P"e�tice 6,2 6,3 6,5 7,3 6,4 7,0Starý Plzenec 3,9 4,1 3,0 3,4 3,3 3,6Stod 3,6 3,4 4,2 4,3 4,0 4,0Horní B"íza 3,9 4,4 4,7 3,7 4,4 4,0Kazn#jov 3,1 2,9 4,0 3,2 3,7 3,1Kralovice 3,2 3,4 4,4 4,3 4,0 4,0Ný"any 6,9 6,8 6,6 8,3 6,7 7,8T"emo�ná 4,5 4,5 2,7 4,0 3,3 4,2





Rokycany 14,3 14,0 16,0 17,9 15,4 16,6Hrádek 3,0 2,8 5,5 4,2 4,7 3,8Zbiroh 2,4 2,5 3,0 2,7 2,8 2,7Tachov 12,5 12,4 14,8 15,1 14,0 14,2Bor 3,7 3,9 3,3 4,6 3,5 4,4Chodová Planá 1,6 1,7 2,0 2,9 1,9 2,5Planá 4,9 5,3 5,6 5,4 5,4 5,4St"íbro 7,5 7,6 8,9 12,5 8,4 10,9Cheb 30,9 32,1 32,4 34,5 31,9 33,7A� 11,9 12,3 11,0 12,0 11,3 12,1Franti�kovy Lázn# 5,0 5,1 5,5 6,5 5,4 6,0Mariánské Lázn#* 17,0 16,5 17,7 19,8 17,5 18,7Karlovy Vary 54,4 52,2 58,2 62,8 57,0 59,2Jáchymov 2,6 2,8 2,9 3,4 2,8 3,2Nejdek 7,9 8,4 7,2 8,2 7,4 8,3Nová Role 3,8 4,0 2,8 2,5 3,1 3,0Ostrov 17,3 17,1 15,7 14,6 16,3 15,4Tou�im 3,8 3,7 4,5 4,2 4,2 4,0Sokolov* 29,7 30,0 37,3 34,7 34,7 33,1Habartov 5,3 5,3 2,7 2,5 3,6 3,4Horní Slavkov 5,9 5,8 5,8 4,9 5,9 5,2Chodov* 15,6 15,7 19,8 15,8 18,4 15,8Kraslice 7,4 7,1 8,1 7,1 7,8 7,1Kyn�perk nad Oh"í 5,0 5,0 2,6 3,1 3,4 3,8Nové Sedlo 2,4 2,6 3,8 3,4 3,3 3,1D#$ín 52,3 51,3 59,8 53,3 57,3 52,7Bene�ov nad Plou$nicí 4,1 4,0 3,8 3,7 3,9 3,8%eská Kamenice 5,5 5,4 5,6 3,8 5,6 4,3Jílové 5,0 5,1 2,7 2,4 3,5 3,3Ji"íkov 3,5 3,8 3,3 3,0 3,4 3,3Krásná Lípa 3,3 3,6 2,8 2,5 3,0 2,9�luknov 5,4 5,5 4,5 3,9 4,8 4,4Rumburk 10,5 10,8 11,3 10,5 10,8 10,6Varnsdorf 15,8 15,7 17,0 16,2 16,6 16,0Chomutov* 69,2 70,1 59,9 56,4 63,0 60,9Kada& 17,3 17,2 25,9 20,9 22,3 19,7Klá�terec nad Oh"í 15,7 15,4 10,0 11,9 11,9 13,1Vejprty 3,2 3,3 3,0 2,6 3,1 2,9





Litom#"ice 25,0 24,3 25,4 29,5 25,2 27,8Libochovice 3,5 3,6 3,1 3,1 3,2 3,3Lovosice 9,4 9,1 14,8 11,2 13,0 10,5Roudnice nad Labem 13,2 12,8 15,3 15,7 14,6 14,7�t#tí 8,3 9,0 11,2 10,1 10,2 9,7Terezín 2,8 2,9 4,0 2,6 2,6 2,7Louny 20,2 19,2 22,6 22,8 21,8 21,6Podbo"any 5,7 6,0 7,1 5,8 6,6 5,9Postoloprty 4,4 4,7 2,7 2,2 3,3 3,0�atec 19,7 19,5 20,0 18,4 19,9 18,7Most 68,6 66,7 73,8 67,0 72,1 66,9Litvínov 28,2 26,8 37,3 29,3 34,3 28,4Mezibo"í 5,0 4,9 1,7 1,6 2,8 2,7Teplice* 63,0 61,7 69,5 64,0 67,3 63,2Bílina* 17,0 16,1 20,8 19,3 19,5 18,2Duchcov 8,7 8,6 7,5 5,2 7,9 6,3Krupka 12,2 13,0 4,8 5,6 7,3 8,1Osek 5,0 4,9 3,2 1,8 3,8 2,8Ústí nad Labem* 97,1 95,9 110,9 104,7 106,3 101,8Chlumec 3,9 4,0 0,9 2,3 1,9 2,8%eská Lípa 38,3 38,4 36,7 45,7 37,2 43,3Cvikov 4,2 4,3 4,0 3,0 4,1 3,4Doksy 4,9 5,0 3,8 3,7 4,2 4,1Jablonné v Podje�t#dí 3,7 3,6 3,1 3,2 3,3 3,3Kamenický �enov 4,0 4,0 3,7 4,1 3,8 4,1Mimo& 6,3 6,6 6,1 5,7 6,2 6,0Nový Bor 11,8 12,1 15,2 14,7 14,1 13,8Strá� pod Ralskem 3,8 3,9 10,1 7,7 8,0 6,4Jablonec nad Nisou 44,6 44,3 50,8 52,2 48,7 49,6Smr�ovka 3,3 3,3 3,8 3,5 3,6 3,4Tanvald* 10,5 10,3 10,2 8,4 10,3 9,1�elezný Brod 6,6 6,4 7,2 7,6 7,0 7,2Liberec* 100,8 98,6 106,2 117,2 104,4 111,0%eský Dub 2,8 2,8 3,1 2,5 3,0 2,6Frýdlant 7,4 7,3 8,7 7,4 8,3 7,4Hrádek 6,9 7,1 6,1 5,6 6,4 6,1Chrastava 5,4 5,8 5,6 4,8 5,6 5,2Nové M#sto pod Smrkem 3,8 3,9 3,3 2,9 3,5 3,2





Semily 9,1 9,1 12,3 11,6 11,2 10,7Harrachov 1,6 1,7 2,4 3,3 2,2 2,8Jilemnice 5,7 5,6 7,3 7,6 6,8 7,0Lomnice nad Popelkou 6,1 6,0 7,4 6,0 7,0 6,0Rokytnice nad Jizerou 3,4 3,3 3,5 3,3 3,4 3,3Turnov 14,0 14,2 19,4 22,2 17,6 19,5Hradec Králové 97,0 95,0 121,9 129,2 113,6 117,8Chlumec nad Cidlinou 5,2 5,1 6,2 5,7 5,8 5,5Nový Byd�ov 7,0 7,0 8,7 8,2 8,2 7,8T"ebechovice pod Orebem 5,1 5,3 3,7 3,8 4,2 4,3Ji$ín 16,3 16,1 21,1 25,0 19,5 22,0Ho"ice 9,0 8,9 9,7 9,8 9,5 9,5Lázn# B#lohrad 3,7 3,7 3,5 3,5 3,6 3,6Nová Paka 9,1 9,1 10,5 9,2 10,1 9,1Náchod 20,1 20,9 25,9 27,7 24,0 25,4Broumov 7,8 8,2 8,8 8,4 8,5 8,3%ervený Kostelec 8,3 8,3 7,2 8,2 7,6 8,2%eská Skalice 5,4 5,3 5,4 6,0 5,4 5,8Hronov* 8,7 8,6 8,1 8,7 8,3 8,7Jarom#" 12,2 12,6 12,6 13,2 12,5 13,0Mezim#stí 2,9 2,8 3,2 2,3 3,1 2,5Nové M#sto nad Metují 9,9 9,8 11,8 10,4 11,1 10,2Police nad Metují 4,3 4,3 5,0 4,7 4,8 4,6Rychnov nad Kn#�nou 11,2 11,5 14,5 16,1 13,4 14,6Dobru�ka 6,7 7,0 7,7 7,5 7,3 7,3Kostelec nad Orlicí 6,3 6,0 6,1 5,9 6,1 6,0Kvasiny* 3,1 3,3 4,2 6,1 3,9 5,1Opo$no 3,2 3,1 3,8 3,5 3,6 3,4Týni�t# nad Orlicí 6,3 6,1 8,0 6,2 7,5 6,2Vamberk 4,8 4,7 5,3 5,9 5,2 5,5Trutnov 31,1 31,3 34,2 37,5 33,2 35,4Dv!r Králové nad Labem 16,5 16,0 18,1 17,9 17,5 17,3Hostinné 5,0 4,8 5,6 4,6 5,4 4,7Rudník 2,1 2,1 2,2 2,7 2,1 2,5�pindler!v Mlýn 1,2 1,3 2,8 4,2 2,3 3,2Úpice 6,0 5,8 5,9 4,6 5,9 5,0Vrchlabí 13,0 12,9 15,8 18,2 14,9 16,4�aclé" 3,6 3,6 3,5 2,2 3,6 2,6





Chrudim 22,9 23,4 31,1 29,9 28,3 27,7He"man!v M#stec 4,9 4,8 3,4 3,5 3,9 3,9Hlinsko 10,6 10,3 15,0 13,4 13,5 12,4Chrást 3,1 3,1 3,5 2,7 3,4 2,8Lu�e 2,6 2,6 2,4 2,6 2,5 2,6Skute$ 5,0 5,2 5,9 4,6 5,6 4,9Slati&any 3,9 3,9 2,7 3,8 3,1 3,8T"emo�nice 3,3 3,3 3,5 3,1 3,4 3,2Pardubice* 94,1 91,1 112,4 115,4 106,3 107,3Holice 6,2 6,1 7,6 6,6 7,2 6,4Chvaletice 3,0 3,2 5,4 3,8 4,6 3,6Lázn# Bohdane$ 2,2 3,0 1,2 2,8 1,5 2,9P"elou$ 9,3 8,9 10,9 9,6 10,3 9,4Svitavy 16,9 17,2 21,2 21,2 19,8 19,9Jeví$ko 2,6 2,8 3,6 5,3 3,3 4,4Litomy�l 9,9 10,1 12,1 14,6 11,3 13,1Moravská T"ebová 11,3 11,3 12,7 11,2 12,3 11,2Poli$ka 8,7 9,0 11,5 10,8 10,6 10,2Ústí nad Orlicí 14,8 14,9 19,4 19,9 17,9 18,2%ervená Voda 3,0 3,2 2,6 2,4 2,7 2,6%eská T"ebová 16,6 16,7 21,0 18,0 19,5 17,5Choce& 9,0 8,8 10,1 9,1 9,7 9,0Jablonné nad Orlicí 3,0 3,0 4,0 4,5 3,7 4,0Králíky 4,7 4,7 5,0 4,1 4,9 4,3Lan�kroun 9,6 9,8 13,3 21,1 12,1 17,3Letohrad 6,0 6,1 7,2 7,6 6,8 7,1Vysoké Mýto 10,5 11,8 13,0 15,7 12,2 14,4�amberk 5,7 6,0 7,6 7,8 7,0 7,2Havlí$k!v Brod 23,8 23,8 33,8 33,6 30,4 30,4Chot#bo" 9,1 9,6 10,9 10,4 10,3 10,1Lede$ nad Sázavou 6,3 6,0 7,5 6,9 7,1 6,6P"ibyslav 3,9 3,9 3,2 3,7 3,4 3,8Sv#tlá nad Sázavou 6,9 7,0 7,7 8,6 7,5 8,1�dírec nad Doubravou 2,7 2,7 2,6 3,3 2,7 3,1Jihlava 50,3 49,6 62,3 72,7 58,3 65,0Brtnice 3,5 3,6 2,8 2,7 3,0 3,0Polná 4,6 4,8 4,4 4,6 4,4 4,7Tel$ 5,9 5,9 6,4 6,2 6,2 6,1T"e�' 5,8 5,8 6,6 5,1 6,3 5,3





Pelh"imov 16,0 16,2 21,4 24,3 19,6 21,6Humpolec 10,8 10,7 11,9 11,7 11,6 11,4Kamenice nad Lipou 4,1 4,1 4,1 3,9 4,1 4,0Pacov 5,0 5,1 5,8 5,1 5,5 5,1Po$átky 2,8 2,7 2,7 3,1 2,8 3,0�irovnice 3,0 3,0 3,0 2,4 3,0 2,6T"ebí$ 37,2 38,1 42,6 40,8 40,8 39,9Dukovany 0,6 0,7 6,8 6,8 4,7 4,8Jarom#"ice nad Rokytnou 3,9 4,0 3,3 2,9 3,5 3,3Jemnice 4,2 4,2 4,3 4,3 4,3 4,3Moravské Bud#jovice 7,7 7,8 10,0 9,2 9,2 8,7Nám#�' nad Oslavou 5,0 5,1 5,5 5,4 5,3 5,3�)ár nad Sázavou 22,5 23,7 30,4 32,2 27,8 29,4Byst"ice nad Per�tejnem 9,0 8,9 7,0 6,9 7,6 7,5Nové M#sto na Morav# 10,1 10,2 10,1 10,2 10,1 10,2Velká Bíte� 4,5 4,8 5,9 6,8 5,4 6,1Velké Mezi"í$í 11,2 11,6 14,6 15,1 13,5 13,9Blansko 20,2 20,1 31,4 26,9 27,7 24,6Adamov 4,9 4,9 8,9 5,5 7,6 5,3Boskovice 11,0 11,1 15,0 17,4 13,6 15,3Letovice 6,4 6,5 7,7 6,1 7,3 6,2Rájec-Jest"ebí 3,4 3,5 3,1 2,9 3,2 3,1Velké Opatovice 3,9 4,1 3,5 2,9 3,6 3,3Brno 376,9 367,7 462,4 482,1 433,9 444,0Hru�ovany 2,7 2,8 4,4 2,4 3,8 2,5Ivan$ice 9,2 9,1 9,5 9,0 9,4 9,0Ku"ím 8,4 8,7 11,2 12,6 10,3 11,3Mod"ice 3,4 3,4 6,2 6,9 5,2 5,8Oslavany 4,3 4,4 2,6 2,5 3,2 3,1Rosice* 7,0 7,5 7,6 7,8 7,4 7,7�lapanice 6,0 6,1 2,5 3,3 3,7 4,2Ti�nov* 9,6 9,4 9,1 9,5 9,3 9,5Veverská Bitý�ka 2,7 2,7 2,1 3,3 2,3 3,1�idlochovice 3,2 3,0 2,6 2,8 2,8 2,9B"eclav 25,4 26,1 35,7 36,8 32,3 33,3Hustope$e 5,7 5,7 9,8 10,1 8,5 8,7Mikulov 7,3 7,5 9,6 8,7 8,8 8,3Poho"elice 4,2 4,3 4,2 4,3 4,2 4,3Valtice 3,4 3,5 3,1 3,0 3,2 3,2Velké Bílovice 3,7 3,7 2,2 2,6 2,7 3,0Velké Pavlovice 3,0 3,0 3,1 2,7 3,1 2,8





Hodonín 27,4 26,7 39,0 37,9 35,2 34,2Bzenec 4,0 4,1 6,4 6,8 5,6 5,9Dub&any 6,3 6,5 4,7 3,2 5,2 4,3Kyjov 12,5 12,1 17,4 18,0 15,8 16,0Ratí�kovice 3,9 4,0 2,3 2,2 2,8 2,8Rohatec 3,1 3,3 3,6 2,7 3,4 2,9St"á�nice 5,9 5,8 8,2 6,1 7,5 6,0Velká nad Veli$kou 3,1 3,2 3,6 3,8 3,5 3,6Veselí nad Moravou* 15,2 15,0 17,5 13,5 16,7 14,0Vracov 4,3 4,4 2,1 2,6 2,8 3,2�dánice 2,7 2,7 3,9 2,8 3,5 2,7Vy�kov 22,0 22,0 28,0 29,6 26,0 27,1Bu$ovice 6,0 6,2 6,8 6,7 6,5 6,5Ivanovice na Hané 2,9 2,8 2,8 2,6 2,8 2,7Rousínov 4,8 4,8 5,7 4,6 5,4 4,6Slavkov u Brna 5,7 5,7 5,8 7,0 5,7 6,6Znojmo* 37,8 38,1 43,5 44,2 41,6 42,2Hru�ovany nad Jevi�ovkou 3,2 3,2 3,7 3,5 3,5 3,4Moravský Krumlov 5,9 6,0 7,6 7,6 7,0 7,1Jeseník 12,7 12,4 15,8 16,5 14,7 15,1Zlaté Hory 4,4 4,4 4,3 3,2 4,3 3,6Olomouc 99,8 100,3 124,4 139,1 116,2 126,1Hlubo$ky 4,5 4,5 6,8 6,6 6,0 5,9Litovel 9,9 9,8 11,2 9,5 10,8 9,6Lutín 3,2 3,1 8,6 4,8 6,8 4,3�ternberk 14,2 13,8 14,8 13,3 14,5 13,5Uni$ov 12,5 12,2 14,0 12,4 13,5 12,3Velká Byst"ice 2,8 2,8 1,8 2,9 2,2 2,9Prost#jov 48,6 47,1 60,7 60,3 56,7 55,9Konice 3,0 3,0 3,5 3,0 3,3 3,0P"erov 49,8 47,2 64,8 57,8 59,8 54,3Hranice 18,9 19,2 21,9 22,6 20,9 21,4Kojetín 6,3 6,3 5,4 4,4 5,7 5,0Lipník nad Be$vou 8,5 8,4 8,2 8,4 8,3 8,4�umperk 29,5 28,8 41,7 38,1 37,6 35,0Hanu�ovice 3,6 3,5 4,0 3,4 3,9 3,4Libina 3,3 3,4 2,3 2,0 2,7 2,5Lo�tice 2,9 3,0 2,9 3,0 2,9 3,0Mohelnice 9,4 9,6 11,5 12,6 10,8 11,6Post"elmov 3,1 3,2 3,9 2,6 3,6 2,8Rapotín 2,7 2,8 2,6 2,9 2,6 2,9Záb"eh 14,6 14,2 16,7 15,7 16,0 15,2





Krom#"í� 27,8 28,6 35,1 39,1 32,7 35,6Byst"ice pod Hostýnem* 9,9 10,2 10,8 11,0 10,5 10,8Hole�ov 12,3 12,2 14,7 13,0 13,9 12,7Hulín 7,7 7,4 8,1 7,7 8,0 7,6Chropyn# 5,2 5,1 6,1 4,6 5,8 4,8Kory$any 2,9 2,8 2,7 2,8 2,8 2,8Uherské Hradi�t#* 37,7 37,9 58,7 56,0 51,7 49,9Bojkovice 4,7 4,7 5,9 4,4 5,5 4,5Hluk 4,2 4,3 3,6 3,7 3,8 3,9Strání 3,7 3,8 2,5 2,5 2,9 2,9Uherský Brod 17,2 17,2 23,7 22,0 21,6 20,4Uherský Ostroh 4,3 4,4 4,6 4,8 4,5 4,7Vsetín 28,8 28,5 39,8 34,8 36,1 32,7Karolinka 2,9 2,8 2,4 2,5 2,6 2,6Ro�nov pod Radho�t#m 17,2 17,4 24,1 25,1 21,8 22,5Vala�ské Mezi"í$í 27,3 26,9 36,2 35,5 33,3 32,6Zub"í 5,1 5,2 3,3 3,4 3,9 4,0Zlín* 100,4 97,9 129,8 132,4 120,0 120,9Brumov-Bylnice 5,8 6,0 5,8 3,7 5,8 4,5Fry�ták 3,2 3,4 2,0 2,5 2,4 2,8Luha$ovice 5,7 5,5 6,6 7,0 6,3 6,5Napajedla 7,6 7,4 9,3 6,9 8,7 7,1Slavi$ín 7,0 7,0 9,7 6,6 8,8 6,7Slu�ovice 2,7 2,9 6,5 5,2 5,2 4,4Vala�ské Klobouky 4,9 5,1 4,5 5,4 4,6 5,3Vizovice 4,2 4,4 3,5 6,2 3,7 5,6Bruntál 16,3 17,2 20,9 18,6 19,4 18,1B"idlická 3,9 3,7 4,5 3,8 4,3 3,8Krnov 24,7 25,2 26,2 24,5 25,7 24,7M#sto Albrechtice 3,5 3,5 3,2 3,5 3,3 3,5Moravský Beroun 3,4 3,4 3,1 2,6 3,2 2,8Rýma"ov 9,1 9,0 9,2 7,9 9,2 8,3Vrbno pod Prad#dem 6,5 6,1 6,5 5,7 6,5 5,9Frýdek-Místek* 64,3 62,4 65,3 57,0 64,9 58,8Byst"ice 4,7 4,9 1,0 1,9 2,3 2,9Dobrá 2,8 2,9 2,1 2,4 2,3 2,6Frýdlant nad Ostravicí 9,4 9,6 10,3 8,1 10,0 8,6Jablunkov* 9,1 9,5 6,9 6,8 7,6 7,7Paskov 3,3 3,6 12,4 6,0 9,4 5,2Sta"í$ 1,8 1,8 6,3 6,1 4,8 4,7T"inec 39,1 38,1 56,1 48,3 50,4 44,9





Karviná* 68,1 65,4 90,6 70,6 83,1 68,9Bohumín 23,0 22,8 29,6 24,2 27,3 23,7%eský T#�ín 26,9 25,8 17,8 18,9 20,8 21,2D#tmarovice 3,4 3,7 3,7 3,7 3,6 3,7Doubrava 1,8 1,8 6,8 3,8 5,1 3,1Horní Suchá 4,2 4,3 7,6 4,0 6,5 4,1Orlová 35,3 34,1 23,5 21,1 27,5 25,4Petrovice u Karviné 4,0 4,4 1,9 2,7 2,6 3,3Rychvald 6,5 6,6 2,6 3,0 3,9 4,2Nový Ji$ín* 29,3 30,1 37,1 39,9 34,5 36,6Bílovec 7,3 7,3 6,7 5,7 6,9 6,3Fren�tát pod Radho�t#m 10,8 11,1 12,1 14,4 11,7 13,3Fulnek 6,0 5,9 6,5 4,3 6,4 4,8Klimkovice 3,5 3,7 1,2 2,3 2,0 2,8Kop"ivnice* 26,6 26,5 34,2 23,5 31,7 24,5Odry 7,2 7,3 7,2 6,7 7,2 6,9P"íbor 8,6 8,6 5,9 5,9 6,8 6,8Studénka 10,4 10,3 11,4 7,1 11,1 8,2Suchdol nad Odrou 2,4 2,4 2,4 2,8 2,4 2,7Opava 61,0 60,0 72,3 78,6 68,6 72,4Bolatice 4,1 4,0 1,8 2,4 2,5 2,9Budi�ov nad Budi�ovkou 3,2 3,2 2,2 2,2 2,5 2,5Dolní Bene�ov 4,2 4,3 6,0 4,7 5,4 4,6Hlu$ín 14,0 14,0 5,5 8,1 8,3 10,1Hradec nad Moravicí 4,8 4,9 5,0 4,8 4,9 4,8Krava"e 6,4 6,5 2,5 4,0 3,8 4,8Ludge"ovice 4,4 4,5 0,5 1,5 1,8 2,5Vítkov 6,2 6,2 6,9 5,9 6,7 6,0Ostrava* 419,9 411,8 466,0 400,9 450,6 404,5

Poznámky: Byla hodnocena st"ediska s komplexní velikostí 2,5 a více v roce 2001. Komplexní velikost odpovídá t"etin#sou$tu relativní popula$ní velikosti a dvojnásobku relativní velikosti pracovní. Zvý�ená váha byla p"isouzena pracovnívelikosti v d!sledku jejího vy��ího ekonomického významu (st"edisková funkce v u��ím slova smyslu). U popula$nívelikosti se jedná o trvale bydlící obyvatelstvo, u pracovní velikosti o po$et ekonomicky aktivního obyvatelstva beznezam#stnaných + saldo sm#rov# podchycené dojí�)ky / vyjí�)ky za prací. Vzhledem k $astým územním zm#námadministrativních obcí bylo nezbytné provést drobné odhady (p"edev�ím k roku 1991) � p"evá�n# prost"ednictvímaplikace relací mezi obcemi v tom cenzu, kdy bylo $len#ní podrobn#j�í. V n#kolika desítkách p"ípad! byla hodnocenást"ediska roz�í"ena o aglomerované obce � tato st"ediska jsou v tab. p"íloze ozna$ena*. Vzhledem k omezenýmmo�nostem objektivizace vymezování aglomerací byly p"íslu�né úpravy minimalizovány: p"edev�ím bylo zohledn#noneorganické administrativní vymezení tam, kde by do�lo k významnému podhodnocení velikosti st"ediska (nap".Beroun + Král!v Dv!r nebo Zlín + Otrokovice). Aglomerovány byly rovn#� obce, které se v posledních letech z r!znýchd!vod! administrativn# odlou$ily navzdory své organické sounále�itosti s hlavním st"ediskem (nap". Liberec + Strá�nad Nisou nebo Ústí nad Labem + Trmice).


P"ehled vymezených aglomerací:Beroun + Král!v Dv!rNeratovice + Libi�Mladá Boleslav + KosmonosyOdolena Voda + Vodochody%eské Bud#jovice + Dobrá Voda u %eských Bud#jovicTábor + Sezimovo ÚstíMariánské Lázn# + Velká Hle)sebeSokolov + B"ezová + Dolní Rychnov + SvatavaChodov + Vintí"ov + V"esováChomutov + JirkovTeplice + Dubí + Novosedlice + Probo�tovBílina + LedviceÚstí nad Labem + TrmiceTanvald + DesnáLiberec + Strá� nad NisouHronov + Velké Po"í$íKvasiny + SolnicePardubice + Rybitví + Staré Hradi�t#Rosice + ZastávkaTi�nov + P"edklá�te"íVeselí nad Moravou + VnorovyZnojmo + Dob�ice + Nový �aldorf - Sedle�oviceByst"ice pod Hostýnem + Chval$ovUherské Hradi�t# + Kunovice + Staré M#sto u Uherského Hradi�t#Zlín + OtrokoviceFrýdek-Místek + Staré M#sto + SviadnovJablunkov + NávsíKarviná + StonavaNový Ji$ín + Kunín + �enov u Nového Ji$ínaKop"ivnice + �tramberkOstrava + Haví"ov + Pet"vald + �enov + VratimovPrameny: výsledky cenz! 1991 a 2001, %SÚ, Praha a z nich odvozené charakteristiky


Tabulková p!íloha 3: Sociogeografická regionalizace � základní charakteristiky st!edisek

Po"adí podleKRV2001

St"edisko

Po$et obyvatelstva v tísících Komplexní,regionální

význam (KRV)

Nad"azenést"ediskoMikroregionu

1. stupn#Maximálního

regionu1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001

001 Praha 1 458,8 1 492,5 10 302,2 10 230,1 1 973,6 2 038,3 �055 Bene�ov 56,4 51,1 80,5 75,1 35,4 33,1 Praha102 Vla�im 24,1 24,0 24,1 24,0 12,3 12,1 Bene�ov076 Beroun* 46,3 41,7 71,8 41,7 34,1 21,6 Praha110 Ho"ovice 25,5 28,1 25,5 28,1 10,2 11,0 Praha025 Kladno 121,5 106,5 152,4 106,5 88,0 60,4 Praha089 Slaný 30,9 30,5 30,9 30,5 15,4 15,2 Praha047 Kolín 84,9 60,4 166,1 60,4 50,8 39,3 Praha058 Kutná Hora 46,2 35,3 81,2 67,9 34,7 29,4 Praha096 %áslav 35,0 32,6 35,0 32,6 14,5 13,7 Kutná Hora080 M#lník 38,5 35,9 38,5 35,9 19,4 18,5 Praha084 Kralupy nad Vltavou 32,9 34,4 32,9 34,4 17,0 17,2 Praha015 Mladá Boleslav* 107,2 124,8 107,2 124,8 67,2 75,4 Praha093 Nymburk 38,7 27,3 66,4 27,3 27,6 14,0 Praha094 Pod#brady 27,7 28,8 27,7 28,8 13,6 14,0 Praha

101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 23,1 21,4 23,1 21,4 13,2 12,5 Praha

037 P"íbram 72,4 71,9 95,0 71,9 50,7 46,7 Praha125 Sedl$any 22,6 20,9 22,6 20,9 10,0 9,4 Praha063 Rakovník 44,4 42,8 44,4 42,8 26,9 25,9 Praha006 %eské Bud#jovice* 212,9 231,5 367,9 315,9 185,4 188,3 Praha087 %eský Krumlov 37,6 35,0 37,6 35,0 16,9 16,3 %eské Bud#jovice057 Jind"ich!v Hradec 46,8 50,1 68,5 50,1 33,0 31,6 Praha118 Da$ice 21,7 25,7 21,7 25,7 8,9 10,1 Jihlava120 T"ebo& 21,2 21,5 21,2 21,5 10,0 10,1 %eské Bud#jovice049 Písek 51,7 50,5 72,5 67,7 38,2 37,2 Praha129 Milevsko 20,9 17,2 20,9 17,2 10,2 9,0 Písek098 Prachatice 27,8 27,9 27,8 27,9 13,1 13,1 %eské Bud#jovice134 Vimperk 18,5 17,8 18,5 17,8 8,8 8,7 Strakonice045 Strakonice 47,5 57,3 83,4 94,0 36,6 40,8 Praha136 Blatná 17,4 18,9 17,4 18,9 8,0 8,3 Strakonice024 Tábor* 102,1 95,3 102,1 95,3 63,5 60,5 Praha004 Plze& 323,8 314,9 554,5 528,3 279,2 269,0 Praha062 Doma�lice 49,3 48,4 49,3 48,4 26,8 26,2 Plze&050 Klatovy 53,1 54,0 89,4 76,3 38,6 36,8 Plze&106 Su�ice 36,3 22,3 36,3 22,3 15,4 11,3 Klatovy085 Rokycany 41,9 38,4 41,9 38,4 18,4 16,6 Plze&078 Tachov 33,4 32,9 33,4 32,9 20,2 19,9 Plze&139 St"íbro 16,6 17,4 16,6 17,4 8,1 8,3 Plze&




St"edisko


význam (KRV)



regionu1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001

012 Karlovy Vary 117,9 115,9 302,6 307,1 109,0 107,7 Praha095 Ostrov 21,4 22,9 21,4 22,9 13,6 13,9 Karlovy Vary036 Cheb 64,3 65,5 86,9 93,9 45,0 46,9 Karlovy Vary088 Mariánské Lázn#* 22,6 28,4 22,6 28,4 13,8 15,2 Cheb039 Sokolov* 76,4 74,4 76,4 74,4 46,6 45,8 Karlovy Vary009 Ústí nad Labem* 119,3 120,4 730,1 639,1 166,7 157,3 Praha027 D#$ín 79,7 78,9 79,7 78,9 57,4 56,5 Ústí nad Labem052 Rumburk + Varnsdorf 53,7 53,1 53,7 53,1 35,0 34,7 Praha017 Chomutov* 84,0 86,1 123,1 125,0 72,2 73,3 Ústí nad Labem079 Kada& 39,1 38,9 39,1 38,9 18,9 18,7 Chomutov054 Litom#"ice 45,8 44,6 72,2 71,0 34,9 34,0 Ústí nad Labem104 Lovosice 26,4 26,4 26,4 26,4 11,8 11,6 Litom#"ice067 Roudnice nad Labem 40,8 42,2 40,8 42,2 23,8 24,2 Praha061 Louny 43,2 43,0 43,2 43,0 27,8 27,2 Praha143 Podbo"any 16,0 15,8 16,0 15,8 7,2 7,2 �atec074 �atec 27,5 26,6 43,5 42,4 22,9 22,3 Praha020 Most 80,4 76,4 120,2 116,6 70,4 67,7 Ústí nad Labem072 Litvínov 39,7 40,2 39,7 40,2 23,6 23,0 Most014 Teplice* 107,2 104,6 129,0 127,2 77,5 75,7 Ústí nad Labem097 Bílina* 21,8 22,6 21,8 22,6 13,5 13,3 Teplice011 Liberec* 130,2 134,3 299,3 303,0 133,2 134,7 Praha115 Frýdlant 23,6 24,3 23,6 24,3 10,1 10,3 Liberec028 %eská Lípa 78,4 74,6 103,1 100,5 54,7 53,2 Praha099 Nový Bor 24,8 25,9 24,8 25,9 12,3 12,7 %eská Lípa031 Jablonec nad Nisou 70,9 70,0 86,5 87,7 52,6 52,3 Liberec122 Tanvald* 15,7 17,7 15,7 17,7 9,1 9,6 Jablonec nad Nisou108 Semily 27,8 24,9 27,8 24,9 12,1 11,2 Turnov141 Jilemnice 21,6 19,6 21,6 19,6 8,8 8,2 Vrchlabí069 Turnov 31,2 31,8 59,0 56,7 24,0 23,8 Liberec




St"edisko


význam (KRV)



regionu1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001

008 Hradec Králové 162,6 162,9 516,6 464,8 175,2 168,9 Praha142 Nový Byd�ov 16,3 15,6 16,3 15,6 7,8 7,6 Hradec Králové065 Ji$ín 41,7 36,2 60,8 55,4 28,4 25,8 Praha132 Ho"ice 17,3 17,2 17,3 17,2 8,9 8,8 Hradec Králové123 Nová Paka 19,1 19,2 19,1 19,2 9,5 9,5 Ji$ín043 Náchod 65,3 65,9 98,9 99,5 42,7 43,3 Hradec Králové130 Broumov 17,8 18,3 17,8 18,3 8,6 8,9 Náchod113 Jarom#" 17,9 18,0 17,9 18,0 10,4 10,6 Hradec Králové135 Nové M#sto nad Metují 15,8 15,3 15,8 15,3 8,8 8,6 Náchod064 Rychnov nad Kn#�nou 44,6 47,1 44,6 47,1 24,7 25,9 Hradec Králové140 Dobru�ka 17,9 17,6 17,9 17,6 8,1 8,2 Hradec Králové042 Trutnov 59,6 60,2 141,0 86,9 43,8 43,9 Hradec Králové091 Dv!r Králové nad Labem 28,0 26,7 28,0 26,7 15,2 14,6 Trutnov070 Vrchlabí 31,8 33,4 53,4 53,0 22,9 23,3 Praha010 Pardubice* 139,6 137,8 423,4 419,3 147,0 144,2 Praha121 P"elou$ 20,9 19,9 20,9 19,9 10,1 9,6 Pardubice038 Chrudim 60,3 74,0 99,2 94,3 42,3 45,9 Pardubice116 Hlinsko 38,8 20,3 38,8 20,3 16,0 10,3 Chrudim060 Svitavy 32,7 32,6 84,3 72,8 29,4 27,7 Brno

107 Litomy�l 21,8 23,3 21,8 23,3 10,6 11,2 Ústí nad Orlicí +%eská T"ebová

119 Moravská T"ebová 33,0 18,3 33,0 18,3 14,6 10,1 Svitavy117 Poli$ka 18,6 21,9 18,6 21,9 9,2 10,3 Svitavy

029 Ústí nad Orlicí+ %eskáT"ebová 48,9 48,8 163,8 167,3 52,2 52,6 Pardubice

109 Lan�kroun 21,7 23,5 21,7 23,5 10,5 11,1 Ústí nad Orlicí +%eská T"ebová

090 Vysoké Mýto 33,5 33,0 33,5 33,0 14,4 14,7 Ústí nad Orlicí +%eská T"ebová

086 �amberk + Letohrad 37,8 38,7 37,8 38,7 16,2 16,5 Ústí nad Orlicí +%eská T"ebová

016 Jihlava 110,4 113,0 110,4 138,7 70,5 75,0 Praha041 Havlí$k!v Brod 73,6 70,6 94,1 92,9 46,0 44,9 Praha112 Chot#bo" 20,5 22,3 20,5 22,3 9,9 10,7 Havlí$k!v Brod053 Pelh"imov 59,2 56,5 76,0 72,9 35,8 34,5 Praha127 Humpolec 16,8 16,4 16,8 16,4 9,5 9,3 Pelh"ímov030 T"ebí$ 89,7 76,4 114,0 93,4 59,4 52,5 Brno138 Moravské Bud#jovice 24,3 17,0 24,3 17,0 10,5 8,3 T"ebí$048 �)ár nad Sázavou 57,3 63,6 57,3 63,6 35,1 38,3 Brno126 Byst"ice nad Pern�tejnem 26,7 18,9 26,7 18,9 11,7 9,3 Brno100 Velké Mezi"í$í 25,5 26,4 25,5 26,4 12,3 12,6 Brno




St"edisko


význam (KRV)



regionu1991 2001 1991 2001 1991 2001 2001

002 Brno 660,3 687,6 1516,9 1402,2 628,4 624,7 Praha077 Blansko 46,4 41,1 46,4 41,1 2,2 20,6 Brno059 Boskovice 44,2 54,2 44,2 54,2 24,4 29,0 Brno131 Ti�nov* 19,3 16,7 19,3 16,7 9,7 8,9 Brno046 B"eclav 58,0 66,0 77,3 66,0 39,5 40,4 Brno137 Mikulov 19,3 17,3 19,3 17,3 8,8 8,3 Brno040 Hodonín 67,8 76,3 112,5 76,3 48,5 45,3 Brno066 Kyjov 44,7 45,7 44,7 45,7 18,6 25,5 Brno083 Veselí nad Moravou* 49,4 38,4 49,4 38,4 21,1 17,6 Uherské Hradi�t#075 Vy�kov 43,9 43,6 43,9 43,6 22,3 22,1 Brno033 Znojmo* 94,8 78,6 94,8 78,6 58,6 51,0 Brno005 Olomouc 184,9 196,4 644,1 636,2 194,8 202,6 Praha133 Litovel 17,1 15,6 17,1 15,6 9,2 8,7 Olomouc103 Uni$ov 23,1 23,1 23,1 23,1 12,1 11,9 Olomouc068 Jeseník 43,5 42,3 43,5 42,3 18,3 24,1 Olomouc021 Prost#jov 111,2 106,8 11,2 106,8 70,1 67,3 Olomouc022 P"erov 104,1 88,5 138,3 123,5 72,5 64,4 Olomouc081 Hranice 34,1 35,0 34,1 35,0 18,0 18,4 P"erov035 �umperk 78,0 74,4 169,5 103,4 61,0 49,6 Olomouc105 Mohelnice 18,9 25,1 18,9 25,1 9,6 11,5 Olomouc092 Záb"eh 29,2 20,0 48,0 29,0 14,8 14,5 �umperk007 Zlín* 188,7 189,9 563,9 562,2 185,3 184,1 Praha144 Vala�ské Klobouky 17,4 15,6 17,4 15,6 7,2 6,8 Zlín034 Krom#"í� 62,4 72,8 100,2 109,5 45,2 49,9 Zlín124 Byst"ice pod Hostýnem* 16,6 17,3 16,6 17,3 9,2 9,4 Krom#"í�111 Hole�ov 21,2 19,3 37,8 19,3 11,4 10,8 Krom#"í�019 Uherské Hradi�t#* 86,6 89,0 190,6 178,6 70,1 69,0 Zlín073 Uherský Brod 54,6 51,2 54,6 51,2 23,5 22,4 Uherské Hradi�t#044 Vsetín 67,0 68,6 67,0 68,6 42,0 42,6 Zlín082 Ro�nov pod Radho�t#m 35,9 36,4 35,9 36,4 17,9 18,0 Vala�ské Mezi"í$í051 Vala�ské Mezi"í$í 42,4 41,2 78,3 77,6 35,7 35,0 Ostrava003 Ostrava* 583,5 604,2 1359,5 1340,1 594,5 590,6 Praha056 Bruntál 60,7 54,7 60,7 54,7 64,0 31,7 Ostrava071 Krnov 41,7 42,9 41,7 42,9 22,7 23,2 Opava018 Frýdek-Místek* 96,1 95,9 112,9 112,8 72,2 71,3 Ostrava128 Frýdlant nad Ostravicí 16,8 16,9 16,8 16,9 8,9 9,0 Frýdek-Místek032 T"inec 80,1 78,9 80,1 78,9 52,2 51,1 Ostrava026 Karviná* 152,8 107,7 152,8 107,7 73,9 59,1 Ostrava023 Nový Ji$ín* 111,3 107,2 128,3 126,7 64,7 63,5 Ostrava114 Fren�tát pod Radho�t#m 17,0 19,4 17,0 19,4 9,6 10,4 Nový Ji$ín013 Opava 121,3 134,6 163,0 177,5 86,0 90,1 Ostrava


Poznámky: Metodika sociogeografické regionalizace je podrobn# vysv#tlena v podkapitole 4.1, a to v$etn# konstrukcesyntetického ukazatele KRV (komplexní regionální význam). Údaje k roku 1991 vycházejí z výsledk! p"íslu�néregionalizace (viz Hampl, Müller, 1996) s tím ov�em, �e bylo hodnoceno pouze 144 st"edisek spl&ujících kritériamikroregionální autonomie 1. stupn# k roku 2001: byla tudí� sledována i st"ediska Bílina a Ostrov u nich� v roce 1991velikost zázemí nedosáhla po�adovanou popula$ní velikost 5 tisíc (4,3 tisíce u Bíliny a 3,5 tisíc u Ostrova); naopakbylo vylou$eno z hodnocení �est st"edisek, která stanovená kritéria splnila pouze v roce 1991: Dob"í�, Sob#slav, Choce&,Ivan$ice, Hustope$e a Kop"ivnice. Tyto zm#ny v zájmu zachování srovnatelnosti celé soustavy nebyly promítnuty dopopula$ní velikosti a KRV jednotek. Ostatní zm#ny jak v rozsahu region!, tak i ve zm#nách jejich pod"ízenosti naúrovni mikroregion! 2. stupn# v�ak zohledn#ny byly. Proto u n#kolika st"edisek do�lo k výrazným zm#nám ve velikostimaximálního regionu (nej�ir�í rozsah autonomní st"ediskové p!sobnosti) a KRV: nap". Kolín, který ztratil velkou $ástmikroregionálního zázemí 1. stupn# v!$i Praze, ale i nad"ízené postavení v!$i Kutnohorsku na vy��í mikroregionálníúrovni. V rámci regionalizace byly vcelku rozli�eny $ty"i hierarchické úrovn#: mikroregiony 1. a 2. stupn#, mezoregionya makroregion (celý stát, resp. maximální region Prahy). Základní charakteristiky mezoregion! jsou podány v tab. 34,informace o velikosti mikroregion! 2. stupn# lze odvozovat jednak z údaj! v této tabulkové p"íloze (nad"azená centra,rozdíl velikosti mikroregionu 1. stupn# a maximálního regionu) a jednak z mapové p"ílohy. V "ad# p"ípad! byla v�akrespektována vy��í mikroregionální autonomie (2. stupn#) i u st"edisek, která si �ádný dal�í mikroregion 1. stupn#nepod"izovala. Specifikace v�ech st"edisek mikroregionální úrovn# je vysv#tlena v textu podkapitoly 4.1, pro rok 2001se jedná o v�echna st"ediska s maximálním regionem 40 tisíc a více obyvatel (a navíc i men�í, ale izolovan# polo�enýTachov) s výjimkou n#kolika m#st s výraznými vazbami na blízké siln#j�í centrum: Beroun, Kladno, Blansko, Vy�kov,Karviná, Uherský Brod a dále i Krnov (vzhledem k omezené velikosti zázemí a jasné pod"ízenosti v!$i Opav#).Vzhledem k diskusnosti stanovených kritérií pro ur$ení jednotlivých úrovní, a speciáln# úrovn# mikroregion! 1. stupn# jek této tabulkové p"íloze p"ipojen jako samostatný dopln#k seznam st"edisek �p"echodného� typu, tj. st"edisek spl&ujícíchpouze jedno ze dvou velikostních kritérií: bu) celková velikost alespo& 15 tisíc obyvatel a sní�ený po�adavek na velikostzázemí (2 500�4 999 obyvatel) nebo dostate$ná velikost zázemí, ale ni��í celková velikost regionu (10 000�14 999).Jednotky prvého typu jsou ozna$eny jako subregiony A, jednotky druhého typu jako subregiony B. Je podáno i jejichsrovnání k roku 1991 a k roku 2001 a v p"ípad# zm#ny úrovn# regionální autonomie i p"íslu�ná poznámka (v seznamunejsou uvedeny Bílina a Ostrov, které k roku 1991 spl&ovaly pouze kritéria pro úrove& subregionu A, ale v roce 2001ji� pro úrove& mikroregionu 1. stupn#). Kone$n# uve)me, �e st"ediska ozna$ená hv#zdi$kou byla hodnocena v �ir�ímne� administrativním vymezení � seznam t#chto aglomerací je uveden u tabulkové p"ílohy 2. Ve t"ech p"ípadech bylonavíc respektováno integrální spolup!sobení dvou m#st p"i formování spole$ného regionu: Rumburk + Varnsdorf,Ústí nad Orlicí + %eská T"ebová a �amberk + Letohrad (viz i regionalizace k roku 1991 � Hampl, Müller, 1996).(azení st"edisek je podle kraj! a okres! k roku 2001. Velikostní po"adí st"edisek se stejným KRV je ur$eno abecedn#.Prameny: výsledky cenz! 1991 a 2001, %SÚ, Praha, Hampl, Müller, 1996


Tabulková p!íloha 3 � dopln$k: Vybrané charakteristiky st!edisek s #áste#nou mikroregionálníp"sobností (subregiony A, B)

St"ediskoPo$et obyvatel

v tisících Úrove& autonomie Nad"azené centrum

1991 2001 1991 2001 1991 2001

Neratovice* 20,4 � Subregion A kritéria nespln#na Praha PrahaDob"í� 16,4 13,8 Mikroregion 1. stupn# Subregion B Praha PrahaKaplice 14,3 14,9 Subregion B Subregion B %eské Bud#jovice %eské Bud#joviceSob#slav 22,1 12,8 Mikroregion 1. stupn# Subregion B Tábor TáborHora�)ovice 12,7 10,9 Subregion B Subregion B Su�ice StrakoniceA� 15,1 17,0 Subregion A Subregion A Cheb ChebChodov* 18,9 19,3 Subregion A Subregion A Karlovy Vary Karlovy VaryTýni�t# nad Orlicí 12,9 11,9 Subregion B Subregion B Hradec Králové Hradec KrálovéHolice 13,4 � Subregion B kritéria nespln#na Pardubice PardubiceSkute$ 14,0 � Subregion B kritéria nespln#na Hlinsko ChrudimJeví$ko 11,8 12,3 Subregion B Subregion B Moravská T"ebová BoskoviceChoce& 15,4 � Mikroregion 1. stupn# kritéria nespln#na Vysoké Mýto Vysoké MýtoLede$ nad Sázavou 13,1 12,8 Subregion B Subregion B Havlí$k!v Brod Havlí$k!v BrodTel$ 11,8 12,8 Subregion B Subregion B Jihlava JihlavaPacov 12,0 10,6 Subregion B Subregion B Pelh"imov Pelh"imovNové M#sto naMorav# 15,1 15,1 Subregion A Subregion A �)ár nad Sázavou �)ár nad Sázavou

Velká Bíte� 11,7 11,1 Subregion B Subregion B Brno BrnoIvan$ice 15,3 14,6 Mikroregion 1. stupn# Subregion B Brno BrnoHustope$e 24,4 14,7 Mikroregion 1. stupn# Subregion B Brno BrnoBu$ovice 14,3 12,9 Subregion B Subregion B Brno BrnoMoravský Krumlov 12,6 14,3 Subregion B Subregion B Brno Brno�ternberk 19,0 18,0 Subregion A Subregion A Olomouc OlomoucSlavi$ín 14,3 � Subregion B kritéria nespln#na Zlín ZlínBohumín 28,2 28,1 Subregion A Subregion A Ostrava OstravaKop"ivnice* 47,6 30,1 Mikroregion 2. stupn# Subregion A Nový Ji$ín Nový Ji$ínVítkov 13,6 12,1 Subregion B Subregion B Opava Opava

Date post:	01-Oct-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

GEOGRAFICK` ORGANIZACE SPOLE NOSTI V ESKÉ REPUBLICE ...

Documents