Giurescu Útočiště husitů a jejich střediska v Moldavsku

7/26/2019 Giurescu toit husit a jejich stediska v Moldavsku

1/16

C O N S T . G. G I U R E S C U (Bukure)

T O I T H U S I T A J E J I C H S T f t E D I S K A V M O L D A V S K U

Ohusitech vMoldavskumme rozshloubibliografiiponajc pracemi B. P. Has-deua1aEp.Melchisedeca,2pokraujc zkladnmi analytickmistudiemi J. Macrka3

a M. Dana4 a konc nedvnou veobecnou studi L. Demnyho a I. Patakiho.5

Zkoumala se ada strnek tto otzky, jak vzhledem k mstu, odkud pochzelihusitt uprchlci, tak i vzhledem k osdlen a zvlt'pokud jde o vliv, kter mlina prvn peklady nboenskch text a text z oboru vlenickho umn. Mendrazbyl kladen na jejichrozmstn v nov zemi, kde nali pste, a jet mendraz na piny, pro kter si zvolili za svtoit Moldavsko, a ne Muntensko,kter pecejakosttn tvarexistovalodve.Tentolnekklade si zalkolzkoumatob posledn uveden strnky.

Skupinyhusit pichzej doMoldavsk postupn. Prvn zprvy, kter se tkajpchodu husit doMoldavsk jsou z r. 1420. V kronice levosk evangelick crkvese poukazuje, ezmnnho roku nkolik Uhr bylovyhnno do Moldavsk kvliuenJanaHusa".6Dle uherskspisovatel SamuelTimonv jedn prci, kter vylaroku 1762 a kde se opr o sibisk pramen (Ephemerides Cibinienses"),tvrd, erovn roku 1420 nejen Saov, ale i sedmihradt husitt Uhi opustili vlast,a e Saov se usadili v Cotnari, kdeto Uhi ve Faraoane, Vltsk", 7 v Bacunebo v Bacovii a v sousedstv. 8 Konen uenec Petr Bod ve svm dleHistoriaHungarorumecclesiastica, sepsanmhned podleS.Timona, kterho tak pipomn,rovn pipout, eroku 1420 emigrovali husitt Uhi a Saov ze Sedmihradskado Moldavsk. 9

Velik vtina dnench badatel souhlasila s tmto datem r. 1420 jakozatkememigracehusitdoMoldavsk. 1 0Memejeopravduvztvvahu akolivprameny,kterjepipomnaj, jsou zpozdjdoby protoeode dneuplenJanaHusa,6.ervence1415, uplynulou ptlet auroku1419 se rozhodl csaZikmundLucembursk, ustavin podncovan papeem Martinem V., zahjit opravdovoukickou vpravuprotihusitm. 1 1 Ostatntotodatum 1420 je toliko o 11 letmlad, ne prvn souasn zprva o inn husitsk propagand v Moldavsku.Mnme tmlist z 6. kvtna 1431, kter posl z Krakova polsk krl VladislavJagellonsk moldavskmu panovnku Alexandru Dobrmu. Oznamuje mu, e sedovdl ze spolehlivho pramene, ejaksi Jakub, jeho spolenkem je minoritskmnich (frantikn), veejn a beztrestnvMoldavsku husitsk bludastv, kterzpsobujetolik zla, a e je mu dovoleno zesmovat nestoudnm jazykem apotolskou crkev. A z tohopokrauje polsk krl me vzej t jenom v konec

a zhuba". Jakopklad uvd mueskouzemi, kdysi proslulou, ale jej postavenje nyn uboh kvli tmto husitm, kte nejene se protiv crkvi, loup majeteka prolvaj krev lid, ale povstvaj i proti svtsk moci. A tak panovnici ouzem


2/16

106 CONST. G. GIURESCU

(ech!), kte kdysi astn vldli,dostali se za veden mnicha sedlk do nejvtbdy.K tomu dojde i v Moldavsku,kdy neuin opaten, kdy nezabrn, aby se

jiskra nepromnila v por.Proto hod,aby dal chytit Jakuba ijeho spoluvinkya aby mu ho odevzdal, aby mohl btsouzen polskmi prelty a hodnosti a abyse mu-dostalo zaslouenho trestu.12 Alexander Dobr vak nevyhovl dosti Vladislava Jagellonskho. Nechal Jakubapokraovat vpropagand, bajet dal vyhlsit

rozkaz vcelzemi, aby se nikdonedotkaljeho osoby nebo jehostoupenc. Dovdmese to z dalho polskho listu, tentokrt odkatolickho biskupa Zbigniewa Olsnic-kho, kterposlalrovn zKrakovavdruhpolovici roku 1432 kardinloviJulianuCesarinimu. Kdy ho informuje, e proti polskmu krli vznikla koalice, kterouvytvoili Swidrigailo, vvoda litevsk, Rusni amoldavskvojvoda Alexander, kterho oznauje za mocnho rozkolnka" (potens scismaticus"), dodv: jet nebezpenj vak je, e Alexander pipustil, aby v jeho zemi kzal jaksi klerikminoritskho du a veejn uil husitskm bludm; tentoklerik u svedl nejvtst lidu;achodv zemi, sledovn velmivelikm mnostvlidu znejnich vrstev,uje, aby si vybudovali vojsko ailipo zpsobu eskch bluda."Nazkrokmol

davskho katolickho biskupa, kter se na nho obrtil daje o radu i pomoc uk. zuje Olsnicki polsk krl napsal dosti tvrd (satis due") moldavskmuvojvodovi sdost, abyneponechvalv zemi tak provinilho mue,ale aby ho dalchytit a poslal ho k pezkouen" polskm preltm. Co mon pokrauje vesv zprv Olsnicki jet vcepohnulo voj vodu, aby ho podrelv zemi, protoe,

jak dokazujetentolist, ihnedvyhlsil v celsv zemi, aby se ho nikdo neodvaovalobtovat, a kdo by neuposlechl, ml bturit potrestn,ale on aby il svobodna kzal svou sektu".13

Po takovm postoji Alexandra Dobrho se nememe divit, e se roku 1437vysthovala z Uher nov ada husit do Moldavsk. O tto udlosti ns informuje

frantiknsk kronika,kterou objevilJ . Macrekmezi rukopisy knihovny Batthya-neum" v mst Alba Iulia; ukazuje, e dva vzdlanci z Kamenic,obcev blzkostiPetrovaradina v Bace .a to Tom a Valentin, spolu s nkolika chormi" muia s enami, opustili svpbytky a odeli do Moldavsk zem. 1 4

Potomtonovm vysthovn, okterm dneen badatel soud stejn, 1 5u kjinmnedolo. Pozdjprameny zeXVII. stolet a ze zatku XVIII. ukazuj, enkolikuherskch husit se usadilo v Ciubrciu a nkolika sousednch obcch na behuDnstru, a to za krle Ladislava,kter padl v bitv u Varny (1444),16 kdeto jinse usadili v Husi za Matye Korvna v roce 1460.17 Je pravda, e prameny jsoumnohem pozdj neudlosti, o kterch podvaj zprvu; ale ta okolnost, e jak

pro Ciubrciu, tak pro Husi dvoje prameny udvaj tot datum pro prvnlokalitu svdectv jistch cestovatelz r. 1706 a170918a pro druhou lokalitu hlenjistch mision z r. 1646 a 169318 ns opravuje pipustit toto nov osdlen;ovememeziUhryoboumsteek seuchovvtradiceo tom, jak tampili,tradice,kterou potvrzuj ve uveden prameny.

Na potku vldy tpna Velikho byl v Moldavsku znan poet husit; svounboenskou vrusestavili do 38lnk,protiktermbojoval katolick klrusv takeench Reprobationes r. 1461. V obsahu tchto lnk se projevuje revolun,radikln charakter husit, jejich hlubok odpor proti papei, kterho pokldaj zaprostituta (luerctrix"),a t atribut dvaj vem katolickm klerikm, a msk

crkev je pokldna pmo za pbytek satana" (synagoga satanae").80

Pes usilovnou a vytrvalou propagandu, vedenou katolickmi misionia biskupy,udreli semoldavt husit,kektermsepipojila roku1481nov skupina uprchlk, skldajc


3/16

HUSIT V MOLDAVSKU 107

se ze stoupenc eskch brat, vyhnanch zMoravy krlem Matyem Korvnem;vcene jedno stolet a do roku 1571, kdy jist mnich z Trotuse me konenoznmit biskupovi v KamenciPodolskm, e posledn bludai"v Husi a Romani sousednch obcch asi dva tisce lid byli obrcenina katolickou vru. 2 2

Pro pili husit do Moldavsk. Jak Moldavsko tak i Zem rumunsk neboliMuntensko byly vhodn jako toit husit, pronsledovanch ve sv vlasti. Ne

nachzeli zde sttn katolickou crkev, toti politick ad ochotn pronsledovat jena dost tto crkve i nutit je, aby sezekli sv vry. Za svrchovanouuznvanpravoslavn crkev nemla zjmu na tom, aby podporovala dost domcch katolkkboji protihusitm;naopakpokldalaza sob prospn kad oslabenkatolicismu,

jeho expansivn a panovan snahy byly ovem dobe znmy. Na druh stranvtina obyvatelstva, mezi kter se pichzeli usadit Husovi stoupenci, toti rumunsk obyvatelstvo, byla znma jako sneliv, ponechvajc kadho podlestarho vroku t ve svve, to jestv nboenstv, jak si kdo zvolil.

Ale rumunsk zem poskytovaly tmto uprchlkm jet jednu vhodu. Mly vesvch mstekch a mstech vznamnou st saskho a maarskho obyvatelstva,

kter pilo ze zho, ze Sedmihradska, k nmu se pipojovali v nejsevernjchoblastech Moldavsk inmeck elementy,kter pichzely zHalie. 2 6 Taktedyhusitt uprchlci, ve znan vtin Saov a Uhi, nalzali na vchod od Karpatpslunky svch nrod, ktejimumoovalijednak rychle se orientovat v novmprosted, jednak jim poskytovali 'pleitost zskvat proselyty, o kterouto akcivdy mv zjem nov sekta.

Za tchto okolnost bylo by normln, aby se husitt uprchlci usazovali jakv Moldavsku, tak i v Muntensku. Pesto zjiujeme, e oni m vlun do prvnz tchto dvou zem. Nen zajist vyloueno,e bynovdoklady nemohly dosvditptomnost jejich nkter skupiny v Muntensku, ale materil, kter mme dosud

kdisposici, ukazuje, e se usazovali jak v roce 1420, tak i v roce 1437 a 1460 jenomvMoldavsku. Jak byly dvody, kter jepimly, aby dvali pednostMoldavsku?Domnvme se,e jednmztchto dvodbylo to,eMoldavskobylodobe znm

v praskm universitnm prosted, v kolbce a srdci husitstv. Zjiujeme, e meziuniversitnmi studenty v hlavnm mst ech il jist Jacobus de Moldanie" recte Moldvie kter se roku 1402 stv bakalem umn; 2 8 on je podle vpravdpodobnost t osoba jako Jacobus deMolda", kter se r. 1408 zapisuje naprvnick fakulta r. 1410 je absolventem fakultyumn. 2 7 Jmno msta,odkud pochzel tentoJakub MoldaneboMoldania je jmno dobe znm hornick lokalityv Moldavsk zemi, lokality, kter kali Saov Molde,Stadt Molde,28a v la

tinsky psanch dokladech Moldania nebo Moldavia,29

a kterou Rumuni nazvaliBaia. 3 0Jepravda,etakexistujelokalitapodobnho jmna,Moldava jihovchodnod Koic na Slovensku;31 domnvme se vak, e Iacobus de Molda" nepochzelodtud,ale z moldavskho msta, kterv druhpolovici XIV. stoletbylo dleitmmstem jeho latinsk pee je oznauje, jakjsmeu jinde ukzali, zapedn, zahlavn msto, covbec neplatilo o slovensk Moldav adle mlo intensivn obchodn styky se Lvovem,32tojesti bohat manstvo,a tak mohlo poslat svdtina vysok uen, na university do Prahy a Vdn. 3 3 Na druh stran Iacobus deMolda"z let 14021410anebo v mn pravdpodobnm ppad, e by loo dvosobnosti, jeden z nich je podlemnn vech badatel 3 4 toton sonmJakubem,kter roku 1431 provd, jak vyplv z dve zmnnho listu krle VladislavaJagellonskho, intensivn husitskou propagandu v Moldavsk zemi. Pochzel-liz Baie, z moldavsk Moldauie", bylo normln, aby se tento Jakub vrtil dom


4/16

1(8 CONST. G. GIURESCU

itnovouvru,kterou si osvojil vdlouh dob svch studiv Prazeprvv obdob,kdy Hus mocn psobil mezi pslunky svho nroda. Ze styk, kter ml Jakubs husity, za dlouhch let strvench nauniversit, kampichzeli studenti z rozlinch stUher a Sedmihradska, zezprv, kterasipodval novm souvrcmo svzemi, o mstskm obyvatelstvu, kde vedle Rumun, Armn a Rus byli i etnNmci aUhi,osnelivpovazepevn vtiny obyvatelstva, Moldavsko sestalo

znmm v husitskm svt. Kdy si tedy r. 1420 hledala prvn skupina saskcha uherskch uprchlk novou zemi, namili si ovem do vlasti Jakubovy, do zemna vchod od Karpat. Pijet, kterho se jim zde dostalo, skutenost, e se setkalis pslunky svho nroda v mstech, kde se usadili, a svoboda, kterou mli k vykonvn svhokultu vyzdvihlijsmev tomtoohledu rozhodnpostojAlexandraDobrho dostaly se zajist k sluchu jejich souvrc v Sedmihradsku a Uhrch.Kdyse rozhodlyroku1437 jet dalskupinyhusitopustitsv rodn msta, vdli,kam se obrtit; byl zde precedenn ppad a pesvdiv zkuenost pedchdc

jim ukazovala cestu.

Je pravdpodobn, e k rozhodnut skupin husitusadit se v Moldavskupisplo

takto, e v mstekch tto zem ilo star a pomrn poetn nmeck a uherskobyvatelstvo,vkadm ppad poetnj neli vmstekch Rumunsk zem.Opravdu,v Rumunsk zemi byla msteka se saskmi a uherskmi osadnky mn poetn,kdeto v Moldavskupedstavovala .vtinu mstskch sldlit mezi Karpatami a Prutem.38 Pechod tchto kolonist pes hory na vchod se zjiuje dokumentrn uv prvn polovici XIII. stolet. List ze 14. listopadu 1234, adresovan papeemehoem IX. korunnmi princi Blovi, pozdjmu uherskmu krli, pipomn kromValach, to jestRumun, v kumnskm biskupstv vchodn od Karpattak tytokolonisty. Tak nkte z uherskho krlovstv dodv pape jak Uhi, taki Nmci adal prvo vc, protoe bydlmezi nimi,pechzejna jejich vrua spl

vaj sonmiValachy v jedin nrod", pijmaj crkevn svtosti od jejich biskupopovrhujce kumnskm biskupem"39. Prvnm mstskm stediskem, kter mlina cest ti, kte pichzeli ze Sedmihradska starodvnou cestou Oituzu, dobeznmou v msk dob, 3 7 byl Trotus, lec v okruhu kumnskho biskupstv, kdeod potku nalzme uhersk a sask obyvatelstvo.38 Prv v tomto stedisku seusadil jist poet husit z prvnch skupin v r. 1420 a 1437; zde podili dva jejichvzdlanci prvn peklad bible do maartiny; uchoval se nmopistohoto prvnhopekladu, opis datovan v Moldavsku, v mst Trotusi...,1466".40 Druhm stediskem pro ty, kte pichzeli cestou Oituzu, bylo Bacu, kde se podle onchEphemeride sibiene" citovanch Timonem, usadili nkte z uherskch husit,kte pili r.1420.11

Jistezcelaspnpropaganda, kterouprovdlJakub zMoldyajehopomocnk,frantiknsk mnich, na koncivldy AlexandraDobrho, pakokolnost,e se mohlivoln pohybovat, sledovni velkm davem, byla znma nejen v Polsku, kde bylapedmtem listu krle Vladislava Jagellonskho z 6. kvtna 1431, ale i v Sedmihradskua Uhrch. Husit z tchto konin, ustavin ohroovan katolickmiinkvi-sitory, kte mlik disposici cel sttn apart, s radostzjistili, eexistuje sousednzem,Moldavsko, kde jejich vra nen stihna a pronsledovna a kde vykonvn

jejich obad je zabezpeeno. 4 2 Obzvlt rozkaz AlexandraDobrho,by se nikdonedotkl husitskch propagandistatm ovemani jejich stoupenc,rozkazrozen

po celm moldavskm zem, musel vyvolat hlubok dojem mezi husity zpadnod Karpat. Kdy se tedy roku 1437 rozhoduje dal skupina uprchnout, ubr sezcelanormln do Moldavsk. Je tebapoznamenat, e pro ty, kte odeliz Kamenic


5/16


u Petrovaradina, byla Rumunsk zem a zvlt Oltenskomnohem bli. Pesto seta skupina nedv tmto smrem, ale odchz doMoldavsk,kde se mohli uplatnit,jak vdli z pkladu svch pedchdc. Akdy u byl nalezen brod, kdyu bylavytvoena tradice, bylo normln, aby se i dal uprchlciza Vladislava Varnenkaa za Matye Korvna v letech 1460 a 1481 ubrali touto cestou.

AlexanderDobrpodporoval husity z vce pin. Pronho to nebyl nboensk

problm, protoe husit nenapadali pravoslavnou crkev, ale jen katolickou a jejpisluhovae od papee a do poslednho venkovskho fare. Neml se tedy ehobt,e by nastaly njak crkevnrozbroje. Nadruh stranbylvtn kad prstekobyvatelstva vdob,kdy bylomlo lid, kdypda mlacenu jenom kvli tm, ktese na npevnusazovali.Zvlt kdymezinovmi pchozmibyliman,tedylids jistmmajetkem, emeslnci a obchodnci. To,co se pozdji stalos hugenoty, kteopustiliFranciipo odvoln nantesskho ediktu,kte se usadili v Prusku a pisplik rstu a rozkvtu Berlna, odehrlo se, oveme v menm mtku, tak u nsv Moldavsku v letech14201460.Husitt Saov a Uhi znamenaliplus zvenmpom obyvatelstvaisvouinnost, cobylo vznamn pluspromoldavsk msteka, kde

se usadili.Jet je dal skutenost politickho rzu, kter vysvtluje obzvltn snelivost,projevovanouvi husitmAlexandremDobrm. Cel destkylet byl vtsnmstykus Polskem aLitvou,alekdysejehostyky sPolky zhorily,bylyjehostyky sLitvou

jet mocnj. Kdyby byl od potku pozoroval rozhodn postoj Polska a Litvyproti husitm, mon e by byl i on zaujal reservovanj postoj. Ale z oficilnchdoklad, kter se nm zachovaly z korespondence mezi papeem a polskmi krlii litevskmi vvodyvletech14211422, jezejm,ehusitstv uinilo velkpokrokvtchto zemch, covzbuzovalonejvyobavyvrchnho paste.V list, kter posl8. prosince 1421 zneklidnn pape Martin V. svmu nunciovi v Polsku, prav, e

zprvy, kter dostal, ho vydsily", a e akoliv je mu zatko podezvat obapanovnikynebopochybovat o jejichve,rozum muporounapsat, e je nalhavteba u nich zakroit, aby byla zachovna vra" a aby byli vyhubeni bludai",tj. husit. 4 3 Ostatn v jinm list z 29. ervence 1422 tpapeukazuje, e poslallisty i emisae k VladislavuJagellonskmu a k Alexandrovi,velkovvodovi litev-skmu, abyse varovalijakhokoliv ptelstvs heretiky".44 Skuten vmezdalhopapeova listu z 13. dubna 1422, e Alexander podporoval husity nejen tajn, alei zjevn", e jim poskytoval ochranu"a e je podporoval". 4 6Proto hoMartinV.zapsah,aby jim unedvalpodpory, ale aby je potral;jinak e bude nucen pozdvihnout protinmu veker kes anstvo.4* Kdysepozdjir. 1428 obrtilVladislav

Jagellonsk protihusitm a poslal jim naped oteven list, ve kterm jim vytalnetst, je vyvolali v echch 4 7 akdypotom napsal AlexandruDobrmu r. 1431,pokraoval litevsk velkovvoda i jeho nstupce Swidrigailo v ochrann politicebluda". Ostatn pokud jde o Polky, jedna listina z r. 1431 ukazuje, e husitnapchali mnoho kod s pomoc Polk" a ekoist, kterou brali na svchvpravch, doveli do Polska a tam ji prodvali. 4 8 Kdy se zhorily styky meziMoldavskma Polskem, Alexander vstoupil do jin aliance, namen proti Polsku,do aliance, ve kterbyliSwidrigailovi Litevci,nmet ryti, stl neptel Polk,a tborit, dleit to vtev eskch husit. 4 9 Zatakovho stavu vc se jevblahovolnpostoj moldavskho panovnka vi husitm vbecipijmn jejichuprchlk

v koninch jeho zem jako oprvnn i z hlediska politickho.Kde seusadilihusit vMoldavsku. Husitsk propaganda, kterou rozvjel JakubzBaie ajehopomocnk, frantiknsk mnich,jako i postupn pchodausazovn


6/16


uprchlkv zemi zpsobily, e v nkterch mstekch a vesnicch Moldavsk,kdeilo saskauherskobyvatelstvo, vznikalajdra stoupenc nov vry.Podle doklad

jsouzjitna takov jdrav sedmimstekchnebomstech.Jsou to Trotus,Bacu ,Eoman, Tirgul-Neanrf, Cotnari, Husi a Ciubrciu jako i ada osad v blzkostinkterch z tchto msteek. 5 0 Protoe sask a uhersk obyvatelstvo bylo jeti v dalch mstekch, jako v Suav, Hrlau, Jasech, Adjuduatd., je podle naeho

mnn velmi pravdpodobn, e takov jdra existovala i v nkterch poslednjmenovanch; novdokladynm,doufejme, vysvtl, etatodomnnka je opodstatnna. Nyn budeme probrat zprvy o mstekch a vesnicch, kde s jistotou bylihusit.

TrotusstejnjakoAdjudaOrheipatdo kategorie starch moldavskch msteek,kter v prbhu asu zmnila sv msto. Prvn sdlit tohoto jmna bylo o ncona vchod odnynjho, o polovici uhersk mle", pe katolick biskup Bandini,kter navtvil tentokrajroku 1646,51a to nace Trotusi, odn dostalo jmno,v blzkosti starch a vznamnch dol a zrove na mst, kde se otvrala cesta,kterpodleOituzusmovalavSedmihradskunaTirgulSecuilor a potom naBraov. 5 2

Trotusbyltedyprvn msteko, nakternarazilihusit, kteprchali do Moldavskpes starodvn oituzsk prsmyk. Poprv je zaznamenn v obchodnmprivilegiu,udlenm 6. jna 1408 Alexandrem Dobrm lvovskm obchodnkm; zde museliplatiticlo jedengroapl hivny een obchodnci, kdy se odebralise suknydo Braova, anebo kdyse odtud vraceli s nkladem zbo. 6 3 Trotus je vak star,ne jetato prvn dokumentrn zmnka; jako krajsk sdlomuseloexistovatvdruhpolovici XIV. stolet, kdydolopo roce 1359 k rozdlen novho moldavskho sttuna kraje.54 Podle naeho mnn byl Trotus jednm ze sdli, kde se usadila sttch Nmc" a Uhr", pipomnanch v papeskm list z r. 1234, kte peliKarpaty jdouce ze Sedmihradska.85 Nen divu, e se v tomto msteku mohli

zastavit tak nkte husitt uprchlci; nali zde pslunky svho nroda. Frantiknsk kronika z knihovny Batthyanum ukazuje, e r. 1437 pela do MoldavskBkupina husit pochzejcch z Kamenic za veden dvou vzdlanc, Tome a Valentina.59Skupina se zastavila vTrotusi,a vtomtostedisku byla zmnnmi uencipoprv peloena bible do maartiny. 57 Zachoval se nm opis tohoto pekladu;autor opisu poukazuje, e byl proveden vMoldavsku,vmstTrotusi",roku1466.58

Uherskasaskobyvatelstvo tohotohusitskho stediskasepipomn jet pozdji.K 1. dubnu 1591 zjiujeme pedstavenho, Michala Szucsiho",89 jeho pjmen

je zejm uhersk; jist Fidrman z msteka Trotu^e", majc charakteristicknmeck jmno, objevuje se jako svdek v listin ze 14.nora1599.60Italsk cesto

vatel Niccol Barsi italsk mnich klade r. 1633 tak Trotus (Tataruscia")mezi msteka, kde vedle moldavskch rozkolnk" bydleli t katolit NmciaUhi. 6 1Aleroku1646 pipomnzdekatolickbiskupBandinijakokatolkyjenomUhry;oNmcch neknic.62K tomutoposlednmudatuhusitudvno v Trotusinebyli. U r. 1571 oznamoval uhersk mnich Michael Thabuk Fegedinus", pobvajc v tomtomsteku, e se obrtilina katolickou vru husit v Hui a Romanvetn sousednch vesnic;68 o Trotusi nemluv, co ns utvrzuje v domnnce, ek rekonversitohotocentra dolo u dve.

Bacu, o kterm je poprv zmnka v listinchjako oTrotusiv obchodnprivilejizr. 1408, je veskutenosti star;existovaloped zaloenm moldavskho s ttua bylo

podle naeho mnn jednm ze stedisek, kde se usazovali Nmci" a Uhi", pipomnan v papeskm list z r.1234.91Ukazatelem starobylosti uherskho obyvatelstvavtomtomst je skutenost, zaznamenan Bandinim r. 1646, etotoobyva-


7/16

HUSIT V MOLDAVSKU l i l

telstvomprvovolit stdav astejn jako Rumuniveden msta, tojestpedstavenho a radn. 6 5 V Bacu a nkterch sousednch vesnicch se usadila r. 1420skupina uherskch husit, kte pili ze Sedmihradska; zprvuo nich nm podvSamuel Timon v jednom ze svch List" a cituje jako pramen Efemeridele si-biene".88 Ze sousednch vesnic pipomn Timon jenom dv: Faraoane (Forro-falvae")aVoltsok". 6 7 Prvn leasi 12kilometr jihovchodnodBacu Bandini

uvd uherskou mli";8 9

druh msto, nazvan Rumuny v XVII. stolet Balana,mohlo by bt dnen Blneasa, jihozpadn od Faraoane.69O husitech v Bacua okol nemme jinch zprv; byobrceni na katolickou vru stejn jako husitRomanu a Husi; datum tohoto obrcen se vak nepipomn.

Romanbylpotem husitv mst a sousednch vesnicch vznamnm stediskemstoupenc tto sekty. Msto bylo star. Nezaloil je vojvoda Roman I. (asi 1391 aasi 1394), jak tvrdilo velmi mnoho badatel od kronike Mirona Costina a pouence nadoby, ale je star ne on. 70Od vojvody pochz obrann tvrzanebo

jestlie existovala udve jej pestavbaarozen;jerovn pravdpodobn,ese pod nrozilo m st o. 7 1Romannalzme zaznamenanmezivoloskmi",tj. ru

munskmi msty v ruskm seznamu mst, kter bylsestaven, jak mn sovtskuenec M. N. Tichomirov, mezi 13871392.72 Jeho nejstar pee, zachovan nalistinch zpotku XVII. stolet, 7 3 je latinsk anesenpis + S(igillum) civium deforoRomani".74Pouvn latinystejnjako napeetivBaii 7 6 jako igotick stavbaliter, zasejako v Baii, vzbuzuje domnn, e pvodn peeRomanu vznikla jetped koncem XIV. stolet. 7 6 Kdyby pochzela z doby vojvody Romana, muselaby mt slovanskou legendu, tj. oficilnho jazyka jeho kancele i crkve. Tradiceromnskch Armn tvrd, e jejich prvn devn kostel koupili Saov r. 1355a e potom bylmsto nhopostavenkamenn. 7 7 Je tovelicemon, protoe r. 1365zaloil pznivec katolk Mesrob armnsk biskupstv ve Lvov, ktermu poddili

moldavsk kostely; armnsk kostel v Roman z r. 1355 nen tedynic mimodnho. Na druh stran je jist, e v Roman bylo star sask obyvatelstvo: k nmupatil onen Martinus Wasserbroth... de Romanoforo", majc specificky nmeck

jmno a kter se r. 1469 soudil ve Lvov s njakm Armnem. 7 9 Vedle Sas bylizde i Uhi, stejn jako je zjiujeme tak v Baii, Suav a dalch moldavskchmstekch. Uhibyliv ad- sousednch vesnic, mezikter patilySboani aBeren-diesti,80Tmsani, Adjudeni, Lecueni atd.81TitoUhivmstasousednch vesnicchbyli zskni husitskou propagandou; mezi nimi se mon usadili i nkte husittuprchlci, kte pilize Sedmihradska. Je jist,e se vtomtokraji udruje husitstvtm pl druhho stolet. Teprve roku 1571 me uhersk mnich z TrotuseMichael Thabuk Fegedinus" oznmit katolickmubiskupu v Kamenci Podolskm,e Uhi v Husi i v dalm mst, zvanmRoman, i v sousednch vesnicch, kolemdvou tisc lid, kte se dve pidrovali bludJana Husa,obrtili se na katolickouvru". 8 2 Potebuj tedy katolick knze: a skuten zmnn biskup jim posldvanct takovch kn. 8 3

TirgulNeam$ pat stejnjako Roman k nejstarm moldavskm mstm. Prvndokumentrn zmnka onm je v ruskm seznamu mst (13871392);mezi voloskmi" msty tohotoseznamu je tak Neam$ v horch"; je uveden po mstekuRomanov v Moldavsku" a ped Piatrou Crciunovou". 84 Jak na to ukazuje u

jmno, Tirgul Neanrf ml star nmeck obyvatelstvo; skldalo se ze Sas, kte

pilize Sedmihradska zkrajBistri^aaRodn.8 5

Jist Leurin^;"NmecLorenzz Neam^u se svou matkou Tizoane" prodvaj 7. z 1452 klteru Neam^ kuspozemku za Suchm potokem pod vesnic Sacalisesti.86 A sask bescarica" existo-


8/16

112 CONST. G. GIUEESCU

vala v msteku jet r. 1627.87 V tomto nmeckm prosted v TirgulNeanrjiuluimla husitsk propagandaspch. Aprvjako v msteku Trotusibyla peloenabible do maartiny, tak i zde nalzme nmeck crkevn texty,pochzejcod husit. Zprvu o tom podv katolick biskup Bandini, kter pinvtv tohotocentra r. 1646 ukazuje, e v jeho kostele nael vedle katolickho liturgie jetjin, sepsan nmecky, kter zdezanechali husit", dle dvcrkevn knihy rovn

v nmeckm jazyce a rzn jin v bdnm stavu.88

Bandinineuvd, zdali crkevntext, kter se zachoval po husitech, peloili pmo v Tirgul Neamûlui, anebo bylpinesenodjinud. Alesrovnns Trotusem nsvedek tomu, abychom se piklonilik prvn domnnce, abychom pipustili, eprv jako uhert husit peloili biblidomaartiny, tak nmet husitvTirgulNeamûlui peloili lituigi ppadni dal crkevn texty do nminy. 8 9

Cotnari, slavn vinask stedisko jin od Hirlau, se pipomn poprv 5. jna1448, kdy vojvoda Petr darovalklteruvPoian (Pobrat!) ronmertik(1,21,51,pozn.pekl.) z esti novch vder z nadesetiny nebozHirlu nebozCotnari".90

Jmno tto lokality je jak svm koenem, tak i pponou starho rumunskhop

vodu a znamen obyvatel cotununeboctunu (osady,pozn. pekl.)" stejn jakovlari znamen obyvatel dol" (valeje dol, pozn.pekl.) a poiniâri jsou obyvatel polnynebopoln (= poiana, pozn.pekl.). 9 1Zpotenho tvaru cotunari"se utvoil staen tvar cotnari", stejn jako Botuseni neboBotoseni zn v mstnvslovnosti Botseni. VCotnaribyla zhy sask a uhersk kolonie, a.to jet dvene pili husitt Saov r. 1420. O nich ns informuje, jak jsme se u zmnili,SamuelTimonve svm druhm List",proktermu byly pramenem Efemeridelesibiene". Podle tohotopramene opustili husitt Saov aUhi svou sedmihradskouvlast a zmnnho roku se usadili Saov v Cotnari a Uhi v Bacu a sousednchvesnicch.9 2 Z cotnarskch Sas pochzel onen Gregorius Rozenberger modernus

capitaneus kotnariensis", pipomnan 9. dubna 1541 v etnch knihch mstaLvova. 9 3Vtomto stedisku zaloilDespot Voda stedn kolus interntem,tj. kolej,pod vedenm protestanta Jan Sommera94 a rovn zde zdil residenci protestantskhobiskupaLusinskho,s jeho pomoc chtl obrtit na jinou vruMoldavany.98

Katolick biskupQuirini pipomnzde r. 1599 Uhrya Sasy, jejich dti chodilydokoly k jakmusi sedmihradskmu luternovi, kter jeuil maarskya latinsky.96

A biskup Bandinitvrd roku 1646, eobyvatel Cotnari jsou Saov, Uhia Rumuni'' a e Uhi maj pevahu potem, ale Saov majetkem a moc. 9 7

Hui je husitsk stedisko Moldavsk, jm se rumunsk historiografie obralanejvce. Dvodemk diskusi bylo pedevm jeho jmno. Nkte badatel, v jejich

ele byliBogdan Petriceicu Hasdeu98

a Ion Bogdan,99

tvrdili,etoto jmno pochzod uherskch emigrant husit, kte se tu usadili v XV. stolet. Podle tohotomnn nesetedy msto, kdy jdeme a ke konen etymologii, jmno velikho nboenskho reformtora. Jin badatel, mezi n pat biskup Melchisedec, autormonografie o Husi 1 0 0. i Iorgu Iordan,10 1 se naopak domnvaj, emsto m jmnopo mstnm obanuHusovineboHusulovi,moldavskm bojarovi,kter prbyl zakladatelem osady. Podle doklad zjiujeme,e v onomkraji se tak jmenovali dvamajitel panstv;jeden z nich jeHusul, jeho vnuka Marinaprodv 22. ledna 1495stosady Buzesti,lec jinodmsta, 1 0 2 druhjejistHus,jehovnuk po synovi,Stanciu, prodv tak 31. bezna 1489 bval sdlit za Prutem, kde bvalo

msteko Sratii".1 0 3

Kdybychom pipustili kterkoliv z obou vklad osobnseklonmekdruhmu 1 0 4 jmno msta pochzkoneckoncodosobnho jmnaHus,jmna, je nosil i esk nboensk reformtor, a je, jsouc slovanskho pvodu,


9/16


znamen v ukrajintin husa.10S Vlastn jmna i mstn jmna tohotodruhu, pochzejc od jmen ptk, ryb,tvernoc, jsou v rumuntin dosti hojn. 1 0 6

Lokalita Husi se objevuje poprv v listinch v list ze 17. prosince 1487, kterposlal tpn Velik obyvatelm Braova, list sepsan v Huschy". 1 0 7 Potom jinalzme v katastrln knize Vasluie 15. jna 1491; mezi orientanmi body ttokatastrln knihy je cesta vedouc z Vasluie do Husi". 1 0 8 Souvislost, jak se Hui

pipomn, kdy je v jedn ads Vasluiem,vyvolv dojem dobe znmho sdlit,udosti starho.Dotetice se nalzv zakladatelskm slovanskm npise vkostele,kter zde vybudoval tpn Velik a kter byl dostavn 30. listopadu 1495; npisns informuje, echrm je v Husi" na Drisliva^u.109

Ned se urit,kdy bylo zaloeno msteko Husi. Pipustme-li, ejehojmnopochz odonohoHusa,kter je pipomnn v doklade z 13. listopadu 1489 a kterilodvgeneracedve, meme pipustit, eexistovalovprvnpolovici XV. stolet.Kdy zde vystavl r. 1495 tpn Velik knec dvr a zmnn kostel, velmi pispl k rozvojimsteka. Jeho syn Bogdan si je obzvl oblbil; mnohojeho listin

jedatovno vHusi. 1 1 0 Zde ho zastihla smrt 18. dubna 1517 o prvn non hodin",

jak ukazuje letopis.111

Jistje, e se v Husi usadili uhert husit. Vyplv to jednak z ve uvedenchzprv, 1 2 1 tkajcchse emigrace uherskch husitdoMoldavsk v dob14201460,a k nim se pipojuje jet zprva papesk buly papee Evena IV. z roku 1446,

jednak z hlen Georga Vasariho, tajemnka biskupa v Kamenci Podolskm, zedne 20. srpna 1571. Vezmnnbulepape pe:kna nejvtnelibosti sedovdme,ev moldavskm krlovstv(sici)nalo toit mnoho bluda, nleejcch zvltk zlovstn sekt husitsk". 1 1 3 AVasari sdluje papeskmununciovitoto: Dvmvm na vdom, e Michal Tabuk Fegedin, velmi vmluvn kazatel uherskhopvodu, bydlcv Trotusi v Moldavsku na hranicch Moldavsk, oznmil biskupovi

v Kamenci, e . . . Uhiv mst Husia dalm mst, jmnemRoman, i sousednchosadch obrtili se na katolickou vru, asi na dva tisce lid, kte se pedtm pidrovali bludJana Husa." 11 4dtedy,aby mubyli poslni katolit kn,v emmu kameneckbiskupvyhovl . 1 1 5 Kdy skombinujeme vecky tyto zprvy, vyplvz nich, euhert husit, kteuprchlidoMoldavsk,mohli se usadit vHusi nejdveroku1420, coje datumlevosk crkevnkroniky,11 6anejpozdjiroku1460, ktertodatum nalzme u biskupa Bandiniho, kter je mohl zskat i z tradice mstnhoobyvatelstva, kdy je navtvil r. 1646.117 Pro prvn st tohotodob, a to a doroku 1437, kdy zemel Zikmund Lucembursk, mluv zprva z uhersk kronikySzkelyho Istvna, sepsanr. 1559, kterukazuje, e v dob zmnnho csae husitlido Moldavsk (Moldovba") a ekdy jimzemsk vojvoda dal povolen zaloitmsto, usadili ?e v Husi (Hussvrosnak"). 1 1 8 Z jinch pramen pak vme,e mimo Husi se usadili Uhi jet tak v osad Corni, ili v bezprostedn blzkosti,11 9 jako i v osad Rducnenina okrajibvalho krajeFlciu, severozpadnod msta. 1 2 0 Uhersk obyvatelstvo udrelo svou poetnost, i kdy se obrtilo nakatolickou vru. Bandini uvd slici 682 katolk vetn dt; 1 2 1 pipojuje velmicennou informaci, e pedstaven msta se vol stdav z Rumun a Uhr, 1 2 2codokazuje starobylost i znan poet uhersk kolonie v tomto stedisku. 123

Ciub&rciunebo Ciobrciu (Moldavsk SSR) se objevuje poprv v domcch moldavskch dokladech 8. dubna 1528, kdy Petr Rares daroval logoftovi Toaderovi

OsaduStarosilti, zn tetina patila purkrabmuFatovizCiobarci(a>Tyo6pLi

ni)".124

Jakomstekonebomsto, oznaen dvma krouky, nalzse namapGeorga Rei-chersdorfa,nakreslenna zklad informac, kter zskalautor v Moldavsku z doby

8 Sbornk FF,C H


10/16


prvn vldy Petra Raree (15271538).125 V pramenech XVI.stolet se jmenujecivitas" 1 2 6 a oppidum", 1 2 7 tj. msto.

Ciubrciuje vak star ne prvn dokumentrn zmnkaonm.Prameny ze XVII.a XVTII. stolet zaznamenvaj v tomto msteku kolonii Uhr, a to, jak tvrdr. 1766 mision P. Zld, husitskch Uhr. 1 2 8 Prvn zmnku o Ciubrciu nalzmeu italskhocestovatele,mnicha Niccola Barsiho zLuccy. Pipomn nm,e r. 1639

bylo v tto lokalitvedlevznamnho potu Moldavant asiticet doms uherskmi katolky a novm kostelem".129 0 sedm let pozdji, roku 1646, oznamujebiskup Bandini, e obyvatel Ciubrciu byli Uhi a Rumuni" Uhi v potudvou set vetn dt a e jenom Uhrm bylo dovoleno pouvat kostelnhozvonu",ale Rumunm ne.13 0 Tatoposledn informace mebt ukazatelem o starobylostiuherskho obyvatelstva v msteku. Prvn informacetohotodruhuousazenUhr v Ciubrciu podvaj nm dva.cestovatel z potku XVIII. stolet. Prvn

znich,njakUher,kter pichz 20. bezna 1706 dotto lokality,pe,e zakrleLadislava, kter zemel ve Varn r. 1444, byli Uhi usazeni v Ciubrciu a nkolikaosadch v blzkosti msteka Ceatea Alba; osady zpustly, ale po jistou dobu je

Ciubrciu, a to i nyn r. 1706, napolovic rumunsk; zbytek obyvatelstva mluvjet ma arsky. 1 3 1 Druhcestovatel,rovn Uher, jmnem Rday Pal, podv nmpodobninformace dne 6. prosince 1709 z Benderu (Tighiny).Takon v o pchoduUhrdottokrajinyvXV . stolet,a to podob,kdybyl poraenVladislavuVarny. 132

Jesuita Karel Pterffy ns informuje toliko veobecn o rznch vesnicch v Mol-davsku a Besarabii, ve kterch se mluv maarsky. 1 3 3 Zatomision P. Zld tvrdr.1766, e vdob,kdy v Uhrch vldl Maty Korvn,usadili sehusitv Ciubrciu,protoeu nebyli trpni v Moldavsku, a zaloili v okol mstekati osady, kterpojmenovali po husitskm zpsobu podle svtc:Sf. Petru, Sf. Ioan a Sf. Antal. 134

Ale v oldov zprv jsou nepesnosti; pedevm tvrd, pidruje se souasn si

tuace, kdy Ciubrciu patil tatarskmu chnovi, etito husit pili z Moldavsk,pi em povauje Moldavsko za jinou zemi. Je vak znmo, e v XV.stolet bylCiubrciu v Moldavskustejn jako Tighina. Na druh stran se konstatuje, e husit ili neruenjak vRomantak i vHui bhem XV.aXV I. stolet adoroku1571.Take zprva,epilipinuceni pronsledovnm, ktermubyli vystavenivMoldavsku,

je rovn myln.Zapamatujeme sivakcennou informaci, eUhi v Ciubrciu bylihusity, a v d

sledkutohoinme zvr, ese podlev pravdpodobnostimuseli zde usadit vXV .stolet buza dobyAlexandraDobrho,jak se domnvaj nkte badatelo husitstv1 3 6

a v takovm ppadnepedrokem 1420 budpozdjiza dobyvldyjehosyn,

kte byli souasnky krle VladislavaVarnenka, anebo konen za tpna Velikho. 1 3 6 Usazen kolonist na jedn stran, pd msteka CetateaAlba do tureckmoci (1484) a tm pesthovn moldavskho purkrabho odtud dle na jih doCiubrciu 13 7na stran druh, pisplyk rozvojittoosady, kter je nejvchodnjmhusitskm sdlem v Moldavsku.

P o z n m k y

1 Istorhitoleranfei religioase inMoldova, druh vydn, Bucure^ti, 18>8;T.Hisloire

tolrence religieuse en,Moldvie,pel. Fr. Damc a Bonifce Floreseu, 3. vyd.. Buouro?i 1876.2

ChronicaHusilorsi aepiscopiei cuasemineanumire, Bucurc


11/16

H U S I T V M O L D A V S K U 115

4 Cehi, alovaci si romni in veacurile XIIIXVI, Sibiu, 1944, bohat, bibliografie.5 Husitsk revolun hnut na zem Rumunsk lidov republiky, Mezinrodn ohlas husitstv,

Praha, 1958, str. 185-221.9 A 1420 sindetlicheUngarnwegenIohannHuss Lehre in die Moldau verjagtworden."

KronikuvydalK.Pekar,Aszepesiegyhz tortnetre vonatkozkivonatoskronika,v Tortnelmi Tr,1904, str. 51 a nsl., a poprv j pouil J. Macrek, o. c, str. 25, pozn. 1.

7 Vkraji Bacn stejn jakoFaraoane;Rumuni nazvali Vltsok Balana: viz zprvukatolickhobiskupaBandiniho, kter roku 1646 navtvil tato msta (V. A. Urechia,CodexBandinus,v An. Acad. Rom., Mem. sec\. Ist., ada 2, sv. XVI, str. 209 a 216.

8 Samuel Timon, Additamentum ad imagines antiquae etnovae Hungariae tribus epistov Imago novaeHungariae, Viennae,Pragaeet Tergesti, 1762, str. 15 (Epitola II): NonmodoSaxonessed Hungaros quoque Transylvanienses Hussitas, ut notantEphemerides Cibinienses,annoMCCCCXX solum vertisse,ac Saxones quidem Cotnari domiciliumlocasse,UngarosveroForrofalvae, Veltscheci (Voltsok),Bacone vel Bacoviae et in viciniastationemcepisse".

9 Petru Bod, o. c, sv. I, str. 135: Anno 1420 HungarieTransylvaniainMoldaviamplurimitransmigrant simul cum Saxonibus ibi residentes".

1 0 Viz nap. J. Macrek, o. c, str. 25, pozn. 1; M. Dan, o. c, str. 85, pozn. 7; SesanMilan,Origineaai timpulprimelortraduceriromnestialeSf. scripturi,Cernu^i, 1939, str. 17; E . Hor vat h,Transylvaniaand the historyof the Roumanians, str. 22, L. Demny a I.Pataki , o. c, str. 197.

1 1 Ernest Denis, Husset la guerre des Hussites, Paris, 1930, str. 247.1 2

MonumentumediiaevihistoricaresgestasPoloniaeillustrantia, sv. XII (1821445),Krako1891, str. 254255:Sanequia,utrelacioquorundamtamveri nuccianos instruxit,remlugubremet dolendam audivimus, quo modoquidam Jacobus erroris cecitate deceptus, in terras dicivestrae pietatis adveniens, iuncto sibiquodam monacho appostata de ordine Minorum,Hussitorwm nephandissimam deo et hominibus odibilem publiee impune permittitur dogmetlingwasua impudicastatumuniversaliaecclesiaeconviciisnonvereturlacerare...Ex qua repr

nichilalivd quamvestrum etvestrorumexcidium etdestructionem perpendimusprocurari, nmorbo pestilenti celeri fuerit remedio provisum, quod illius regni Bohemie ohm incliti nuncmiserabilis ruina tam insperateveniens concludit inffalibili argumento. Non enim arbitreturvcstrafidelitashuiusmodiheresiarchusadhanc domatisacionemmoveriintuitusalutisanimarum,sed magisinter eos qui uniusmorissunt indomo divisionefacta et sanguinehominumquemsiciuntbonaipsorumsibiexponerent in rapinam. Hoc enimverum est mentiseorum studium,hii sunt fructus, quosdoctrinacio ipsorumperversain terraBohemieprefataparturivit ubi...adeofuria eorundemhereticorumacendit, ut domini et qui principtm terre illiusolim felicitertenuerunt, nunc sub monachorum et rusticorum manu,extremam defleant egestatem...;fivestre consulimuset consulendomonemus,quatenusprius quamscintilla in ignem pestferumsuccrescat, celeri vobis et vestris velitis remedio providere et... prefatum Jacobum cumsuis

complicibus comprehensumnobis etregni nostri prlatis etmaioribus dignemini tradere utsit jnquisitionecanonicaexamineturet examinatusdignamsubeatdisciplinm"(podtrhujeC. G.).

1 3 T, str. 290: Esteciam cum duce predictoSwitrigal etRuthenis in liga quidamwoyewodaMoldawie... potena scismaticuset quod periculosius est, admisit in dominio suo quendam

sacerdotem religiosum de ordine Minorumsectam Hussitarum publiee predicare et docere,seduxit iam maximm partem plebis et vaditper campestria habens maximm sequelam poetturbarum,docenseos etexercitusducereetmodosomnetenerequi abhereticisBohemieobserDominus autem rex noster et prelti sxii ac barones seripserantwoywodepredictosatis dure

ne tenerettalemerroneumvirm indominiosuo, sed mitteret eum hic adregnumPoloniecaptumper prelatosecclesiastioosexaminandum;quodfortemagismovitillumadtenendumeum, nampokecseripta,confestum edictumfecitintotasuaterra,naaliquiaeum subcertispenismolestaresed quo Ubereviveret etpredicaretsectam" (podtrhl C. G.).

14 Chronica seu origo fratrum Minorumde observatia in provinciis Bosnae etHungariaeu J. Macrka, o. c, str. 52, pozn. 2; Tunc etiam duo literti de eandemKamancz, videlicetThomas et Valentinus, cum quibusdam hominibusinsanis et mulierculis, consilio inito,nocterecidentes ad regnumMoldaviaeintraverunt".

1 5 J . Macrek, o. c, str. 52, pozn.2; M. Dan, o. c, str. 99, pozn. 58; L. Demny, I. Pataki,o. c, str. 216.

1 6 Viz ne str. 18-19.1 7 T, str. 17.1 9 Viz Thaly K l m n , Bessardbiai Mugyarok v Szzadok, II (1868), str. 582 (cestovatel,

kter je 20. bezna 1706 v Ciubirciu) a str. 583 (cestovatel Rday Pal, kter 6. prosince 1709pe z Benderu).

1 9 Viz pslunou zprvu biskupa Bandiniho (V. A. Urechia, Codex Bandinus v An. Acad.


12/16


Rom. Mem.Sec$.Ist., ada II, sv. XVI, str. 197) azprvuz r. 1693 (UngarischesMagazn,III,Preburg, 1783, str. 105, pozn. 14). Srovnvme-Ii tytodvzprvy, zjistme, e druh vyuilaprv; jsoutu shodn pase i slice, ale jindeje v slech rozdl.

2 0 Reprobationes triginta octoarticulorumquos tenent heretici uiti de Moldauis" vydalP. E .Permendin,ActaBosnae (MonumentaapectantiahistoriamSlavorumMeridionXXIII),Zagreb, 1892, str.245248,akomentovaljeJ. Macr ek,o. c, str.8185.Pozorujeme,e onch 38 lnk vry moldavskch husit jak vyplv z Reprobationes" m velmimnohost totonchshusitskm uenm,jak na topoukzal papeMartinV.vesvm okrunmlist z 25. jna 1427 (Monumentamediiaevi historia resgestas Poloniae illustrantiastr.206-207).

2 1 J .Macrek, o. c., str. 66.2 2 Vizlist sekrete katolickho biskupa v Kamenici z 20. srpna 1571 u Hurmuzakiho, Do-

cumente,II, 5, str. 698: Ungari quierantinoppidoHustroaras (Husi!),itemin aliboppidodietoRomaroaras (Roman!) et villis vicinis, duo milia hominum in circa, sunt conversi ad lidemcatholicam,qui priussequebanturhaeresimIoannisHuss".

2 3 Takukazuje biskupBandini roku 1646. Viz V. A. Urechia, Codex Bandinus, str. 198:Fermentm illius temporis est quod Hussiani (obyvatel Husi!) ungarica lingua sacrum etvesperashucusquecantarunt."

2 4 V. A. Ure chia,CodexBandinus, str. 197 (Husi),220-221 (Bacu), 236 (Roman).2 5 Const. C. Giur escu ,Tirguri sauorase si cet{idinMoldava insecoleleXXV,rukopi

1960, str. 117-130.2 6 J .Macrek, o. c, str. 24, pozn. 3; Mihail Dan, o., o. str. 62.2 7 Tamt.2 8 Groff undgeswornBurger derStadtMolde" a gegebenoff der Molde" v list pedsta

venhoaradnch msta Baiezkvtna 1421, adresovanhofojtoviaradnmLvova(Akta grodzkieizemskie zezasow rzeczypospolite.jPolskiejsv. IV,Lvov 1873, str. 108109.

2 9 Mstsk pee, sepsan latinsky, mtuto legendu: Sigillum capitaliscivitatis MoldvieterreMoldaviensis" (E. Virtosu,Din aigilograjia Moldavei si a TriiRominesti, vDocumprivindistoriaRominiei.Introducere, sv. II, Bucure sti, 1956, str. 461).

3 0 Ve slovanskch listinch, vydanch moldavskoukancel, nalzme tvar 6ahh (viz nap.listinyz 16.nora1424 a 23.prosince1430 uM.Costachesca,Documentelemoldovenestiina

deStefan celMare, I, Ia-i. 1931, str. 162 a 308); v rumunskch listinch tvar BaianeboBae(vizlistinyzk. 1660 a 16141615 uT. Ba lana ,Documeiebucovinene,II,Cernau^i,1934, str. 163,resp.Documente privindistoriaRominiei, A,stolet XVII, sv. III, str. 176).

3 1 MeyersAtlasband,pl. 25 E 2.O tto MoldavneboMoldnaSlovensku(vHornch Uhrch)viz tCiurea,Noicontribufii laistoriculorasuluiBaiav AkademiiRLR, odboka Iasi,Stu

si cercetristiintifi.ee, VI(1955), s. 34, str.3637.3 2 Takov stykys AlexandremMoldaowicz" maj roku 1334 (Joh. Voigt,Codexdiplomaticus

Prussicus,II. str. 190) PetrusOnclus"r. 1384, Henricuspellifex",Henselmussartor"aRuf-fus Wernuschus" r. 1385, JohannLeffel"roku 1386 a 1387,Bertoldusa Predmanus" r. 1388,ParwusPetrus"r. 1406, Johannes vitricuscingulator"r. 1408. (Viz o tchto vech AI. Czo- owsk i ,Pomniki dziejoieLwowazarchiummmiasta, sv. I, Lwow, 1891, str. 26, s.558; sts. 586; II, Lwow, 1896, str. 34, s. 125; str. 64, s. 187).

3 3 N. Drg an,Ceidinliistudentirominiardelenilauniversittileapusene,vAnuarulInstdeistorie... Cluj, IV(19261927),str. 421; M. Dan, o. c , str. 62.

3 4

J .Macrek,o. c, str. 24, pozn. 3; I. Nistor,Alexandru celBun,Cernu^i, 1932, str. 40;M. Dan, o. o., str. 85, pozn. 7; L,De m ny I. Pataki, o. c, str. 198.3 i Const. C. Giuresc u,Tirguri sauorase... (rkp.), str.255500.3 6 Hurmuzaki,Documente, I, 1. str. 132.3 7 Vasile Pirvan, Castrulde laPoiana sidrumulroman prinMoldovade jos,v An.A

Rom. Mem.Sec$. Ist., ada 2, sv. X X X V I (19131914),str. 93-130.3 9 Const. C. Giurescu,Tirguri sauorase (rkp.), str.480482.3 9 J .Macrek, Husitstv..., str. 52, viz dle str. 12.4" M.Dan, o. c, str. 101, pozn. 62: , ,EkonyvmegulgeztetetNmeti GyorgenekHenselImre

finak kezemiatMoldovaban,Tthros vrosban Urszletetnek. Ezernegyzazhatvan hatodeztendevben".

4 1 Vizve, str. 1.4 2 Dovdlise to zajist takod nkterch husitvMoldavsku,kte,jakvmezlistubiskupa

Gheorghe Lepese, datovanho 8. kvtna 1436 (Hurmuzaki,Documente, I, 2, str.604605)pronikli za elem propagandydo Sedmihradska, aby zskali proselyty.Proti nim byl povolnpovstn inkvisitor Jakub de Marchia (Tamt.).
http://stiintifi.ee/http://stiintifi.ee/


13/16


4 3 Monumentumedii aevi historica resgesias Poloniae illustrantia, sv. XII, str.4 4 Idem, str. 152.4 5 Idem, str.143144:...ertasignificatio faeta sit te nonmodoocculte consulereBohemia

hereticis,sedapertefavereet eos in tuamproteccionemsusoepissepalamqueeisdemsubministratisauxiliis ipsosin sua exsecrabili pertinacia sustentare..."

*" Ibidem.4 7 Idem, str. 222-223.4 8 Idem, str.280281:heretici de BoemiaauxiboPolonorum suffulti multa ac intolerabilia

dampna... intulerunt praedasquequasindictisprovinciis receperunt, ad Poloniamadducenteset vendentes..."

4 9 J .Macrok, Husitstv..., str. 28; Const. G. Giurescu,IstoriaBoirnilorI, pt vydn,Bucuresti, 1946, str. 511; P. P. Panaitescu, Alexandru cel Bun (Bucuresti, 1932), str. 49.

6 0 Na map pipojenk studii badatel L. Deronyho a I. Patakiho (str. 221) nen TirgulNeamJ,Cotnari aCiubrciua ani jedna zosad,kde byli husit. Dle poznamenvme, e Baiajo Spatn umstna na Bistritu (msto na Moldvii!), eSuava jeposunuta ve nasever,neje ve skutenosti, a eDnstr nesejmnoBug.

5 1 V. A. Urechia,CodexBandinus, str. 210. Poloviceuhersk mlerovnala se v dobBandi-niho asi 6(esti) kilometrm, jetoukazuje, e meziosadouFaraoani aBacu byla uhersk ml?(o. c, str. 216). Vzdun ra mezi obma lokalitami je asi 12 km.

5 2 Const. C. Giurescu,Tirguri sauorase... (rkp.), str.478479.5 3

M. Costache, Documentelemoldovenestinainte de$tefan celMare, II, str. 631.5 4 Const. C. Girescu,Tirguri sauorase... (rkp.), str. 462 a 476.5 5 Hurmuzaki,Documente, I, 1, str. 132.5 8 J .Macrok, o. c, str. 52, pozn. 6.8 7 Frantiknskkronikaobsahujetutozprvu: Thomaset Valentinus ad regnum Moldaviae

intraverunt,ubiiidem duoclericih%3'J3mpredietim seminantesutriusque testamentiseripta inhungaricum idioraa transtulerunt" (J.Macirek, o. c, str. 56, pozn. 6.). O pekladu tto bibleviz tMihail Dan, o. c, str.100101.

5 8 Vizve, str. 8.5I> Documente privindistoria Romniei,A, Veacul XVI, sv. IV, str. 12.6 9 Idem, str. 245.0 1 Const.C.Giurescu,LevoyagedeNiccolBarsi...,str. 25:Intuttequestecittav'habitano

Moldavi scismatici, Tedeschi, Ungaricattolici''.6 2

V. A. Urechia,Codex Bandinus, str.210212.8 3 Hurmuzaki,Documente, II, 5, str. 698.6 4 Const. C. Giurescu,Tirguri sauorase... (rkp.), str. 259.6 5 V. A. Urechia,Codex Bandinus, str. 299: Animae catholicorum nudo tantum nomine

sunt 680. Valachi sunt vero in minori numero, interquescivitatisofficia paripedeetalternatevicibus eurrunt".

8 8 Vizve str. 1, pozn. 8.6 7 Idem.6 8 V. A. Urechia ,CodexBandinus, str. 216.6 9 O ostatnch osadch s uherskm obyvatelstvem v kraji Bacu a Trotuse viz Bandini

u V. A. Urechie,CodexBandinus, str.205217azprvuz roku 1693 vUngarischesMagazIII, str.91-93.

7 0

Vizrzn mnnu Const. C. Giuresca,Tirguri sauorase... (rkp.), str.403404.7 1 Idem, str.408409.7 2 M.N.Tichomirov , CuMfOK pyixraix ropo;u>6.. .M-Topni('.Kiie 3aimcKH,40(19,">2),

str. 21H a 223: Pomihob TOpr hh Mo.'t;iOBt>."7 3 Viz listinu z 30. dubna 1603, Akademie RLB, rukopis LXI, doklad 14a; podobn listinu

ze 17.kvtna1605 citovanou uE .Virtosa,Dinsigilografia Moldoveisi a Trii omnesti.str.4767 4 E . Vi rtos u, 1. c.7 5 Vizve str. 6, pozn. 29.7 8 Const. C. Giurescu,Tirguri sauorase... (rkp.), str. 407.7 7 Gr. Goilav,Armnii catntemeietorideorasenparteade rsrit aEuropeivBevista

istorie,arheologie sifilologie,X (1909),str. 245.7 8 S. Baracz, RysdziejwOrmianskich wPolsce (Nrt djin Armnv Polsku), Tarnopol,

1869, str. 55;VladB nJeanu,Armnii inistoriasi inviataromineasc,Bucuresti, 1938, str. 28;T, Urme armene in toponimia romneasc(vyjde v Studii si cercetri lingvistice, 1960, 2

7 9 N. Iorga, Belafiile comerciale ale trilornoastre cuLembergul, Bucuresti, 1900, st8 0 Dne 12. kvtna 1606 div vojvoda Ieremia Moghil klteru Scul dv uhersk osady,


14/16


a to Sboani a Berendie^ti... tytoosady patily panovnkovi a psluely dookresuRoman"(Documenteprivind istoria Rominiei,A ,VeaculXVII, sv. II, str. 40.).

8 1 Viz zprvu katolickho biskupa Quiriniho z roku 1599: Visitai similment la cittacliSabograni(Sboani)a levileBerendeijti,Tomasiani,Lucaciani, Ghzdiani(Adjudeni!)etLuciani,etanco1'altrevicine,nellequali trovai tutti gl'habitanti latinidinationeUngarialnumeroditrecentofamiglie"(Hurmuzaki,Documente,III, 1, str. 549.).Sabaoanii,velik vesnice(srov.dokladz 12.kvtna 1606,citovanvpoznmce80),pipadQuirinimujakomsto, jmnoosadyAdjudeni dokazuje, e obyvatel pili z okol Adjudu, kebyla rovn star uhersk kolonie.

8 2

Hurmuzaki, Documente, TI,5,str. 698.8 3 Tamt.8 1 M.N .Tichomirov,o. c, str. 223: HeineiB Bropax8 5 Const. C.Giurescu,Tvrgurisauorase (rkp.), str. 465466.8 6 M.Costachescu, Documentemoldovenesti inaintedeStefan celMore,II, str. 4094108 7 N.Iorga,Studii si documente, VII,str. 375,dokladz 6. srpna1672.M . V.A.Urechia,CodexBandinus,str. 241:Res adhuc templialiquae supersunt,scilicet

missaleromanm, aliudgermanicumabHussitisrelictum, breviariumetpostilla germanica,aliilibri laceritineaque onsumpti".

8 9 J.Macrek,o.c.,str.5657,pipout ,e byltakov peklad pozenvTg.Neam$,zatmcoM. Dan,o. c, str. 101, se domnv,e to nen zcela jist, protoe zBandiniho zprvy vbecnevyplv, etyto posvtn textybyly peloeny donminy vMoldavsku.

, 0

M.Costachescu, Documentemoldovenesti nainte de Stefan celMare,II, str. 365366:HJir GDTKOTHAPA".8 1 Const. C.Giurescu,Tvrguri sauorase... (rkp.),str. 326.9 2 M.Dan, o. c, str. 100,pozn. 60;srov. ve str. 1,pozn.6.9 3 N.Iorga,Relafiilecomerciale... cuLembergul,str. 34.9 4 t e f a n B i r s n e s c u , Sokola latina"delaCotnari...Bucuresti,1957, str. 16, 27, 33 a 42.9 5 Hans Pe t i , RelatiunileluiJakobusBasilicuaHeroclideszisDespotcucapiireformafiun

atit inGermaniacit si inPoloniasipropriaaaactivitate reformatoare inPrincipatulMoldovAcad. Rom. Mem.Secf. Ist.,ada3, sv.VIII(19271928), str, 4344 a5153.

9 6 Hurmuzaki, Documente,III, 1, str. 548.9 7 V. A.Urechia,CodexBandinus, str. 253.9 8 B. P.Hasdeu, Istoria toteranfei religioase inRominia,vyd. II,Bucuresti, 1868, str. 29.9 9 I. Bogdan, Documentele luiStefancelMare,sv. II, str. 191.1 0 0

Episcopul Melchisedec,Chronica HusUor, Bucuresti 1869, str. 9.1 0 1 Iorgu Iordan,NumedelocurirominestiinRepublicaPopular Romn, Bucuresti,1952,

str. 130.1 0 2 I. Bogdan, Documentelelui StefancelMare,II, str. 55.1 0 3 T,I, str. 372-375.1 0 4 Const. C.Giurescu,Tirgurisauorase... (rkp.), str. 364365.los Iorgu Iordan,o. c, str. 130.1 0 6 Tak nap. Corb, Pajur, Soim, Ra$, Pstrav, Bivolatd. Otoponymikch odvozench

od osobnch jmenvizIorgu Iordan,o. c , str. 36, 39 apassim.1 0 7 I. Bogdan, Documentele luiStefancelMare,II, str. 379.los x,I, str. 483 sopravou:Husi mistoHusii.1 0 9 G.Bal?, Bidericile lui Stefan celMare,Bucuresti, 1926, str. 58: H>K6 BT>i"8cofo na

iipbciHBU.il"...; srov.Repertoriul Monumentelor luiStefancelMare,Bucuresti,1958,str.124,kdeopravuje:B7>I8CO[X]".Soudcpodletvarur8co,kamenk muselbtRus,aneboseuilvruskmprosted.

1 1 0 Documenteprivitoare istoriaRominiei, A.Veacul X V I ,sv. I, str. 4296 (dokladyz let1505-1515).

1 1 1 Letopiseful Trii MoldoveiplnalaAronVoda (13951559),vyd. C.Giurescu, Bucuresti1916, str. 126.

1 1 2 Vizve,str. 1.1 1 3 B. P.Hasdeu, Istoriatoleranfeireligioase inRominia,str. 28.1 1 4 Hurmuzaki, Documente, II, 5, str. 698.1 1 5 Tamt.1 1 6 Vizve, str. 1.1 1 7 Tamt, str. 18.1 1 8

J .Macrek, Husitstv..., str. 91.1 1 9 EpiscopulMelchisedec, Chronica Husilor,str. 5.1 2 0 T,str. 6.
http://iipbcihbu.il/http://iipbcihbu.il/


15/16


1 2 1 V. A. Urechia,Codex Bandinus, str.196197.1 2 2 Tamt.1 2 3 2e je vHusivce Uhi ne Rumun,ukazujenejenBandini,ale icestovatelG. Doua, jeho

zprvabylaotitnar. 1599: oppidumHus non tamvalachisquamhungarisincolistransieram(De itinere Constantinopolitane, Leyden, 1599, str. 82). Vzhledem k tmto dvma shodnmmnnm vypad podivn nzorbiskupaQuiriniho,kter tvrd, er. 1597 bylozcelkovho potu1300 (jedentiscti sta) rodinjenom72katolickch.Ihnedjetebapoznamenat,ecelkov poet1300 rodinvzhledemkpouhm400rodinv Roman je zejm pehnan.A mal poet katolkdokazuje,e bud'obrcenihusit vHusinakatolickouvirunebyloveobecnjak tvrdilMicTobukFegedinavelik stsiuchovalastarouviru,aneboinformace,kter zskal,nebylypesn

1 2 4 Th . Codrescu, Uricariul, XVIII, str. 112113;srov.Documenle, privifoare istoriaminiei, A. Veacul XVI, sv. I, str. 294.

1 2 5 AI, Pap iu Ilaria,Tesaur de Monumente istorice, III, str. 134135a 122; jmno jvak chybn vyryto Tubarcza".

1 2 6 Viz zprvu polskho starostyN.Sienyawskho ze dne 24. srpna 1551: civitatemCzu-burcza,item Galaczcivitatem..." (N. Iorga,StudiiistoriceasupraChilieisiCelatii Albe,Bucur1900, str. 330).

1 2 7 Hurmuzaki, Documenie, II, 1, str. 430 (dokl. ze 7. ervna 1562): Degiene ex oppidoChreberche ad fluuiumNester".

1 2 8 P. old, ReisenachderMoldau, v UngarischesMagazin, III, Pressburg, 1783, str.

M. Dan, o. c, str: 283.1 2 9 Const. C. Girescu, Levoyage de NiccolBarsi en Moldvie,sVr.56.1 3 0 V. A. Urechia,CodexBandinus, str. 330.1 3 1 Thaly K l m n , BessarbiaiMagyarok, v Szzadok, II (1868), str. 582.1 3 2 T, str. 583.1 3 3 A.Veress, Bibliografieromno-maghiar, I, Bucuresti, 1931, str.216217.1 3 4 P. old, o. c, str. 105; srov. M. Dan, o. c, str. 283.1 3 5 N.Drgan, Recenseprce TthSzab Pl,Acsehhuszitamozgalmak Isuralomtrt

Magyarorszgon, Budapest, 1917, vDacoromania, III, (1903), str. 911.1 3 6 J . Macrek, Husitstv..., str. 65, se domnv, e husit, kte se usadili v Ciubrciu,

pili zHusia Romanu za vldy tpna Velikhona konci XV. stolet.1 3 7 Const. C. Giurescu,Tirguri sauorase... (rkp.), str. 321.

Z rumuntiny peloilPavel Bene

Pe3K)Me

yUESKIIII lA r y C H T O B II IIX C P E f l O T O H H I B M O J I f l A B H H

ABTOp BWUICnpHBCaeHHOH CTJTbH CTABHT CBOe SlMTeiJ, BO-IiepBUX, HCCHeHOBaHUnpMHMii, noGy^HBinux rycHTOB mckuti> y6ejKnma b MoJiflaBMH, m, BO-BTOpux, H3yicnnereorpacJmnecKoio paciipocTpaHeHHn rycHTOBb stoh CTpaHe.

B pyMUHCKHx KHnjKCCTBax KaTonHMecKTBOHe 6ujio rocnoflCTByiomeH rocynapcTBeHHOHpejiHiHe, t. e. tbm oTeyTCTBOBano yHpeHfleHMe, KOTOpoeMorao Gbinpec.ioAOBaTbrycHTOB;3aT0 bpyMUHcKMXropoaax HaxoAHJiocbBeHrepcKoev.caKCOHCKoeHaceneHiie, h pytnuHCKuHapoa oJiaAaji TpaflHnHOHHoii BepoTcpiMMOi-Tbio; 3to jjih Tpa npnqnHhi, noy.HHBuiHerpynnhi rycHTCKnxBcurepueBhcancoHneBH3Bem-cpcKoro Kopo.iOBCTBancitaTb nocTeneiiHOb 1420, 1437 ii 1460 i t . y6ejKHmaHa boctok ot KapnaT. To, ito ohhce6eH36pa.jiH BTopyropofluny He b BaaaxHH, ObiBinct 6onec CTapuinrocynapcTBOM,a b Mo;waBHH, mojkhoo6t>-HCHHTb TeMo6cTonTojibCTBOM, 'ito MoJiflaBHH 6bioia 6o;iee H3Bec.THa npaweKofi yHHBepcM-TeTCKo cpefte, b KOTopo Haxoflujicn oiar rycHTcuoro abhjkchhh. B 14021410 rr. muHaxo,iMM cpeflH CTyraeHTOD lemcitOHCTOJiHUbi.nHUO,HocnmeehmhJacobusdo Moldanie" recte Moldvie" hjih Jacobus de Molda" t to 3nainao nponcxotfHiucro hsMOji aBCKororopHoiipoMbiinjicHHoro uempa, KOTopu caKCOHUU Ha3UBajiM StadtMolde" h pyMUHbiBaia". BTopuM noBOflOM, 3acTaBHBniHM rycHTOB HCKaTb yejKnma b MojinaBHH, 6mjipa;;yniHwii npHCM, 0Ka3aHHuu nepBo rpynue rycHTOB b 1420 r. MojiAaBCKiii BoeDo.uaAjieKcauap floGpuik(14001432)HaoTpe3 OTKasancH yflOBJeTBopHTb TpeooBaHHH BUAaiH

rycHTOB, c4)opMy;inpoBaHHue KaTOJinneckhmii euHCKOnaMii h npe;i;T.HBiieHHbie nojibcKHMKoponeM. BoeBona Hao6opoTbshji rycHTCKHx 6eHteHueB nncbMeHHbM yKa30M (1531 r.) noffcbok) ocoyio 3amMTy.
http://boedo.ua/http://boedo.ua/


16/16

120 CONST. G . GIURESCU

K M6CTHM, ii KOTopuA uoceniuiHCb rytmu, npnHa,n.'je>KaT .icayiomHe MOjiuasCKiiecpeflOTOiHH: 1. Trotu.r, ropo.ii, pacnoJiojKeHuu B6JIM3H ceM.rpatfcKoii rpaminM, B KOTOPOMBnepBbie 6braa ncpeBeêHa Ha BeHrepcKH 3 U K 6H6;IHHnocjie 1437 r, HOHO 1466 r . , H6O3THMroflOMflaTHpyeTcno^Ha H3 Konii3ToronepeBOjra;2. Baou, ropo;t, nptiHHBaiH BMSCTBc coceHHMH /jepeBHHMii B 1520 r. BeHrepiKHX ryciiTCKHX OeweHueB; 3. Roman, ropoji,B KOTOPOM BeHrepcKHe rycHTu uponepMca-iHcL, paBHO KaK H B coce^Hiix êpeBHHX BIUIOTBHO 1571 r . ; 4. Tirgul Neam$, ropofl, B KOTopoM eme B 1646 r . xpaHiuicn rycHTCKHH pe-HHrH03Hbiii T C K C T , iiepeBeaeHHbifiHa HeMeuKHiiH3LJK;5.Cotnari,H3BecTHwueffrpBHHOêJian,B KOTopoM nocc.iMjiHCb npiiOuBmHe Tya B 1420 r. caKcoHCKHe rycHTi.i; 6. Husi jieHtamatiB6JIH3H peKH ITpyTa, MecToiipeouBaiiiie BeHrepcKHx ryc-HTOB, upumeîuiix Tyâ, no Bc-eftBepOHTHocTH, BnpoMewyTKe MeHttty14201437 I T . ; 7. Ciubrciu, iopS. S. Moldave)o les desee.r.dintedes ancienshussiteshongrois existaient encore au commencement du XVIII 6 sicle.
http://ropo.ii/http://ropo.ii/

Date post:	01-Mar-2018
Category:	Documents
Upload:	anonymous-0to38z
View:	229 times
Download:	0 times

Giurescu Útočiště husitů a jejich střediska v Moldavsku

Documents