Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Gotika – znaky, stavební typy a články

Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D.

Datum tvorby: únor 2013

Ročník: sedmý

Vzdělávací oblast: dějepis

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Anotace:

Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění v období gotiky a to

ve vazbě na její znaky, stavební typy a články. Obsah či rozsah předkládaných

informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani

nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast.

Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl

klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit

u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného

umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Charakteristické znaky gotiky

1. Zdivo

- Kvalitní zdivo z přesně opracovaných kvádrů bylo vyhrazeno pro reprezentativní

stavby (kostely, Hradní paláce, brány).

- Většina staveb musela vystačit s nepravidelným lomovým kamenem. Toto běžné

zdivo pojila často nekvalitní malta.

- Namáhané části budov stavěné z lomového kamene však byly ždy zpevňovány

opracovanými kvádry (rohy a římsy budov, ostění oken a dveří atd.)

- V období vrcholné a pozdní gotiky se stále více se užívá i cihel a to především na

vyzdívky klenebních polí, ale i ke stavbě staveb, jejichž zdivo zůstalo neomítnuté

(např. klášterní kostel Panny Marie Na Starém Brně).

Příklad zdiva z přesně opracovaných

kamenných kvádrů.

Příklad zdiva z lomového kamene

zpevněného na namáhaných místech

opracovanými kvádry.

Příklad cihlového zdiva s kamenným

ostěním a kamennými okny.

2. Klenba a opěrný systém

Nejcharakterističtějšími znaky gotiky jsou lomený oblouk a z něj vycházející klenba a opěrný

systém staveb poskytující interiérům gotických chrámů neobyčejnou lehkost a vzdušnost. Ta

je umožněna přesunutím váhy a tlaků klenby do vnějšku stavby. Pro klenby a opěrný systém

jsou typické tyto vlastnosti:

- základní technologický principem gotiky je žebrová klenba spojovaná nejčastěji do

klenby křížové (v pozdní gotice do velmi komplikovaných útvarů),

- žebra plní nosná funkci stavby, čímž je odlehčeno výplňové zdivo,

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

- lehčí klenba mohla tak mít větší rozpětí, nižší váhu, žebra mohly nést štíhlé sloupy

a pilíře,

- zdivo mezi sloupy a pilíři nahradila velká okna,

- hlavní nosné prvky jsou vysunuté mimo vnitřní prostor, čímž vzniká vnější opěrný

systém,

- pilíře nesoucí hl. tlaky klenby jsou k vnějším stěnám přisazeny zvenčí, stojí

samostatně, nebo vystupují nad střechu nižších vnějších lodí nebo kaplí. Tlak klenby

hl. lodi se na pilíře přenáší opěrnými oblouky.

Příklad jednoduché křížové žebrové klenby

Příklad složité žebrové klenby pozdní gotiky

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Schematický řez gotickou katedrálou. Ze schématu je

patrná gotická opěrná soustava odlehčující velkorysé

zaklnutí vnitřního prostoru systémem opěrných pilířů

a oblouků. Dále je zde patrné prosvětlení chrámu

velkoplošnými okny v nejvyšším patře chrámové lodi.

Schéma dále zachycuje i ochoz obíhající celou stavbu.

Stavební typy

1. Katedrála

Nejtypičtější gotický typ stavby vůbec. Přestože obecně pojem katedrála označuje obecně

biskupský nebo arcibiskupský kostel (tedy nikoli nutně gotický chrám), je slovo „katedrála“

natolik sepjaté s gotikou, že jej užíváme zcela samozřejmě pro označení velkých gotických

chrámů, ať už sídelními kostely biskupů sou nebo ne. Ze stavebního hlediska je tedy katedrále

chrámem s těmito znaky:

-- troj nebo pětilodní kostel s příčnou lodí a vysokým chorem (prostor oddělená pro oltář

a kněze) lemovaným mnohoúhelníkovým ochozem, do něhož ústí věnec kaplí,

-- bohatý vnější opěrný systém

Katedrála s pohledu od východu na chór s věncem

kaplí a opěrným systémem

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2. Halový (stejnolodní kostel)

Typ kostela, který má všechny lodi stejně vysoké. Tyto lodě jsou odděleny štíhlými sloupy.

Halový kostel umožnil nebývalé sjednocení prostoru do velkolepé síně. Halový kostel je

typický pro pozdní gotiku.

Příklad halového kostela (chrám sv. Mořice v Olomouci).

Z pohledu do interiéru je zcela patrná stejná výška lodí.

3. Hrad

Hrady spojujeme s gotikou právě tak, jako katedrály. Jsou sysmbilem středobvěku. Gotické

hrady jsou – na rozdíl od románských donjonů – komplikocvané pevnosti s tzv. palácem na

nejbezpečnějěším místě hradu. Palác byla rozsáhlá budova sloužícví k bydlení hradního pána.

Smyslem hradu byla ochrana určitého území a obyvatelstva před nepřátely v době válek.

Současně sloužil hrad jako správbní střediko panství (u šlechticvkých hradů) či státu

(u královských hradů).

Příklad středověkého hradu

Na spodním obrázku vidíme rozsáhlý fortifikační systém (systém opevnění) i palác (nejvyšší

bod hradu.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

4. Měšťanské domy a radnice

V období gotiky se poprvé stávají staviteli kamenných budov mimo krále, šlechtu a církev

i neurození měštané. Hospodářská síla měst se tak odráží nejen v jejich vlastních domech, ale

také v radnicích a městských kostelích, které mají v Evropě často rozměry katedrál – u nás

jsou sice (až na výjimky, např. kostel sv. Barbory v Kutné hoře) skromější, ale i tak velmi

impozantní.

Půdorys gotického domu

1. Mazhaus; 2. Průjezd; 3. Černá kuchyně

Průčelí výstavného gotického měšťanského

domu.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Stavební články

1. Vnější opěrný systém

-- snaha odhmotnit vnitřní prostor

-- pilíře jsou vysunuté vně stavby

-- pilíře vnějších stěn se vypínají nad úroveň střechy

-- vnější pilíře propojují šikmé oblouky

Příklady opěrného systému – obrázky jasně ukazují přenos tlaku kleneb mimo interiér vně

stavby; prostřední obrázek ukazuje přenášení tlaku vysoké klenby centrální lodě katedrály na

systém sloupů a podpěr nad boční lodí.

Ukázka složitého opěrného systému

klenby centrální lodě nad věncem kaplí

v chóru katedrály

2. Klenební žebra sloupy a hlavice

Klenební žebra

-- nesou váhu klenby a přenáší ji do vnějšího opěrného systému

-- nejprve masivní profil přechází v pozdní gotice do profilů elegantních, tenkých

a složitých

-- v křížení zdobí často žebra ozdobný svorník

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

-- u volných sloupů nesla žebra často zdobná hlavice (viz hlavice)

-- klenební žebra, která nepřecházela v kanely pilířů a sloupů, ale končila slepě ve zdi,

svírala zdobená konzola

-- pokud žebra pokračovala připnutá ke zdi až k zemi, pak o tomto svazku žeber

mluvíme jako o tzv. přípoře (jde vlastně o jakousi gotickou obdobu pilastrů), která

mohla být i zdobená hlavicí a patkou

Žebrová klenba Konzola Přípora Svorník

Sloupy

-- vynikají hladkými válcovými dříky

-- jsou členěny do svazků podle profilů žeber

-- nosné sloupy jsou většinou bez hlavic (zásadní rozdíl oproti všem ostatním slohům)

a přechází plynule v klenební žebra

Hlavice

-- jsou většinou štíhlé ve tvaru kalichu, byť mohou mít nejroztodivnější tvary (v pozdní

gotice často zcela mizí, např. kostel sv. Víta v Českém Krumlově)

-- častou jsou hlavice zastoupeny profilovou římsou

Sloup s hlavicí

(krásný sloh)

Zdobná hlavice sloupu s motivy draků Kalichovité hlavice na

konzole

3. Okna

-- vysoké, zakončené lomeným obloukem

-- často dvoj nebo třídílné

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

-- prosklené barevnou vitráží

-- specifickým znakem je tzv. kružba, tj. dekorativní dělení horní část okna a to

-- v rané gotice ve tvaru trojlistů,

-- ve vrcholné nejčastěji s kruhovou rozetou a

-- v pozdní gotice s tzv. plaménkovou kružba plnou volných křivek

-- zcela specifickým oknem byla rozeta, tj. okno kruhového tvaru (připomínající květ

růže – odtud název), které postupně nabývalo obrovských rozměrů a stalo se typickou

součástí průčelí katedrál

Jednoduché

dvoudílné okno

zakončené kružbou

Čtyřdílné okno zakončené kružbou

a plaménkovou kružbou

Rozeta

4. Portály

-- gotický portál navazuje na tradice románského ústupkovitého portálu

-- postupně se však prohlubuje a stává se členitějším s bohatou sochařskou výzdobou na

sloupcích členících portál

-- k ústupkovitému portálu přidává gotika zdobnější horní část tzv. vimperk, tj. vysoký

trojúhelníkový štít

Jednoduchý portál zakončený

vimperkem

Složitý katedrální

ústupkovitý portál

(Týnský chrám v Praze)

Zdobný portál pozdní gotiky,

žebra portálu volně přerůstají

ve dvojitý vimperk prováza-

ný s fiálami a sochařskou

výzdobou (Brněnská radnice)

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

5. Dekorativní prvky

-- gotika měla v oblibě množství dekorativních prvků nejrůznějších motivů (révové listy,

květy, figurální motivy, karikatury postav lidí a zvířat, postavy démonů atd.). Mezi

nejznámější dekorativní prvky patří:

-- Krab – nerozevřený tučný list, zdobí výrazné šikmé prvky

-- Kytka – okrasné zakončení hrotů sloupů apod.

-- Fiála, věžička na vrcholech volně stojících vnějších pilířů opěrného systému často

zdobená kraby a kytkou

-- Chrliče okapové vody, často byly tvarovány jako fantastická zvířata, draci, ďáblové.

Symbolizovaly vypuzení démonů z chrámů.

Kytka – zakončení fiály Sochařská výzdoba domu Fiála

Chrlič v podobě nestvůry

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/4, Praha 1998

Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995

Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001

Dvořáček, P.: Architektura českých zemí. Gotický sloh, Praha 2005

Suckale, R.: Gotika, Praha 2007

Rolf, T. (ed.): Gotika, Praha 2005

Benešová, K., Chotěbor, P., Durdík, K., Plaček, M., Prix, D., Razim, L.: Deset století

architektury. Architektura gotická, Praha 2001

Handbuch der Kunstgeschichte, Bd. 3., Leipzig 1912

Seznam použitých webových stránek: http://www.fotozletadla.cz/letecke-snimky/letecke-snimky-hrad-helfstyn-jv