Grafologie pro personalisty a manažery - Ukázka - kosmas.cz · Grafolog to vysvìtloval tím, že...

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

��

��

��

��

��

��

http://www.kosmas.cz/knihy/180787/grafologie-pro-personalisty-a-manazery/

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 8 0 7 8 7

PŘEDMLUVA S PODĚKOVÁNÍM

Dvì malé holky se pøistìhovaly do stejného pražského domu, obì byly každý rok stejnìstaré, obì z mnoha pražských støedních škol navštìvovaly stejnou a obì chtìly studovatpsychologii. Bavily je hory, voda, drnkání na kytaru, míè, knihy, psaní a lidi. Takže po-hyb a lidi. Lidi a jejich pohyb. A tak se, obì už dospìlé, dostaly ke studiu rukopisù z hle-diska pohybu a osobnosti pisatele – z hlediska grafologie. Obì se do ní ponoøily, stejnìjako do hledání souvislostí pøíèin a následkù – ne v matematicko-fyzikálním, ale v bìžnìlidském pojetí. Danost lidského myšlení a chování. Danost životního stylu a tedy i život-ních radostí nebo strachù. Vlivy psychoterapie, pozitivní psychoterapie, pozitivníhomyšlení, kineziologie, hypnózy, autosugesce, vizualizace, kouèování, neurolingvistic-kého programování – to jsou základní témata, která je zajímají a spojují. Stále studujívlivy dìtského života na život dospìlý, vlivy životních zmìn na rozvoj osobnosti, vlivyokolí na život jednotlivce a naopak. Obì autorky spolupracují s jednotlivci, kteøí chtìjísvé schopnosti pochopit, uchopit a pozmìnit tak svùj život, a spolupracují s firmami, je-jichž vedení chce více poznat, rozvíjet a motivovat své zamìstnance.

Cestou svého poznávání mìly obì to štìstí, že potkaly skuteèné osobnosti, které jevedly a smìrovaly. PhDr. Jiøina Brejchová, PhDr. Ladislav Richter a PhDr. Tamara Cen-ková v nich podnítili zájem o grafologii a psychoterapii. V jejich soukromém životì jimpodporu daly a stále dávají jejich chytøí manželé, kteøí jim jsou neustálou inspirací. Pøivydání této knihy mìly rovnìž štìstí, protože se o nì starala šéfredaktorka Mgr. GabrielaPlicková a redaktorka Jana Jandovská Kubínová, již po druhé jejich grafické rozmarypøežil v psychickém zdraví grafik Milan Vokál.

Svým ètenáøùm obì pøejí skvìlé poètení o prostøedí, které dnes hýbe svìtem – pro-støedí manažerském – a které bez bojové vøavy, ale stejnì razantnì/tvrdì/nesmlouvavìutváøí morálkou a bohatstvím dìjiny rodin i státù. A právì toto prostøedí plné lidí se autor-ky pokusily pøiblížit pochopením jejich specifických lidských pohybù – s jejich písmema tedy i s grafologií.

Èeská Lípa a Praha, léto roku 2007

e-mailové adresy pro kontakt: [email protected] a [email protected]


Vlaïka Fischerová-Katzerová, Dana Èešková-Lukášová

GRAFOLOGIE PRO PERSONALISTY A MANAŽERY

Vydala Grada Publishing, a.s.U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400www.grada.czjako svou 2907. publikaci

Odpovìdná redaktorka Jana Jandovská K.Sazba a zlom Milan VokálPoèet stran 152Vydání 1., 2007

Vytiskly tiskárny EKON, družstvoSrázná 17, Jihlava

© Grada Publishing, a.s., 2007Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS

ISBN 978-80-247-1552-0


OBSAH

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Historie grafologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Využití grafologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Grafoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Písmo jako pohyb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

ZÁKLADNÍ GRAFOLOGICKÉ ZNAKY – VÝBÌR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Co musíme znát, než se na rukopis podíváme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Symbolika plochy a èlenìní pásem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Rozvržení textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Èlenìní do odstavcù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15Okraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15Øádky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Velikost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19HZ = horní zóna, horní pásmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20DZ = dolní zóna, dolní pásmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20SZ = støední zóna, støední pásmo, výška písmen ve støední zónì . . . . . . . . . . . 21Délková rozdílnost – srovnání délky písmen v HZ, DZa SZ = hodnotová orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Sklon písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Plošnost a úzkost v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Tah èáry a tlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Tah èáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Tlak èáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Arkáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Girlanda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Úhel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Nitka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29Dvojoblouk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29Smíšená vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Spojitost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32Spojitost nízká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Spojitost vysoká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Nábìhové a koncové tahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Nábìhový tah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Koncový tah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Zjednodušení, obohacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35Zjednodušené písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35Obohacené písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Mezislovní mezery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

� 5


Podpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Text a podpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Umístìní podpisu na listinì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Tvarové zvláštnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39Další grafologické znaky – rychlost, pravidelnost, peèlivost, skript . . . . . . . . . . . 46

Rychlost a pomalost písma = rychlost myšlení a rychlost èinnosti . . . . . . . . . 46Rychlé písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46Pomalé písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47Pravidelnost a nepravidelnost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47Peèlivost a nepeèlivost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47Èitelnost a neèitelnost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47Skript – písmo souèasnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48Levoúbìžnost a pravoúbìžnost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

TYPOLOGIE V PÍSMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51Ženské písmo a mužské písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Levá a pravá mozková hemisféra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51Extroverze a introverze v písmu manažerù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Grafologické znaky v písmu extroverta a introverta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55Jak se uèí extrovert a jak introvert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56Konflikt mezi extrovertem a introvertem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Klasická typologie – sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik . . . . . . . . . . . . 57Ètyøi archetypy vedoucích pracovníkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Typ Brownie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59Typ imperátora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59Kariérista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60Nápadník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Inteligence v písmu – EQ a IQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61Emocionální inteligence / EQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61Inteligence v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

MANAŽERSKÝ RUKOPIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67Manažerské kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67Role manažera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Vlastnosti manažera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69Manažerské vlastnosti ve vztahu ke spolupracovníkùm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70Manažerské vlastnosti ve vztahu ke komunikaèním stylùm . . . . . . . . . . . . . . . . . 71Manažerské vlastnosti v rukopisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72Manažerský styl vedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Vedení „volný prùbìh“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78Vedení „venkovského klubu“ („spolku zahrádkáøù“) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78Kompromisní, organizaèní øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79Autoritativní øízení (autorita vyžadující poslušnost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79Týmové vedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

6 �Grafologie pro personalisty a manažery


Paternalista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81Manažerské rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Operativní rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82Analytické rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82Autokratický styl rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83Konzultativní styl rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83Týmové rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

Krizový manažer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

MANAŽEØI S TECHNICKÝM VZDÌLÁNÍM A JEJICH RUKOPIS . . . . . . . 93Manažerské vlastnosti technicky vzdìlaných manažerù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Pøednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94Slabiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Interpersonální a intrapersonální kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95Interpersonální kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95Intrapersonální kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

Rukopis technicky vzdìlaných manažerù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96Firemní vzdìlávání technicky vzdìlaných manažerù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

RUKOPIS PERSONALISTÙ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99Požadované vlastnosti manažerù RLZ a personalistù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99Rukopis personalistù a manažerù RLZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Vùle v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100Potøeby v pracovním procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103Práce s lidmi rozdílného vìku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Populace stárne – zamìstnanci stárnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

STABILITA, LABILITA A STRES V PÍSMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109Proè syndrom vyhoøení postihne dobré manažery? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Rozdíl mezi stresem a syndromem vyhoøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109Základní projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Emoèní stabilita, emoèní labilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112Labilita v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112Stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113Agresivita v písmu – útok nebo útìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115Neuróza v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Tréma jako forma stresu – pøed prezentací, poradou, konferencí . . . . . . . . . . . . 118Protistresové dýchání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119Svírání prstù nebo svalù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

Grafoterapií k odstranìní stresorù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

� 7


STRACH – BARIÉRA ÚSPÌCHU A TVOØIVOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123Techniky k odstranìní strachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Technika paradoxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124Technika vizualizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124Technika dopisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Ètyøi základní formy strachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124Schizoidní struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127Profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

Depresivní struktura osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129Profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

Nutkavá struktura osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131Obrana pøed agresí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133Profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

Hysterická struktura osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135Profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

CO S RUKOPISEM – NÁVOD PRO MANAŽERY A PERSONALISTY . . . . 141Rámcová orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Dominanty písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Na co pøi rozboru písma nezapomínat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Analýza z dominant – pøíklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143Syntéza z dominant – základní orientaèní forma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143Co chceme v písmu obchodních partnerù objevit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

Spolupráce s grafology . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146Co mùžete oèekávat od grafologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146Co bude oèekávat grafolog od vás . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

DOPORUÈENÁ A POUŽITÁ LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149Publikované monografické zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149Elektronické zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

Odborná média – èasopisy a další . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

REJSTØÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151




ÚVOD

Klíèové pojmy: grafoterapie � písmoznalství

�Historie grafologie

Grafologie má svou bohatou historii. Jedna z prvních zmínek o grafologii je pøipisovánajiž øeckému filozofovi Aristotelovi (384–322 pø. n. l.), který zkoumal písmo a jeho sou-vislost s povahou èlovìka. V Èínì se písmem v této souvislosti zabýval již v 11. stoletíKuo Jo Hsu. V dávných dobách se velká pozornost, stejnì jako dnes napøíklad v bankov-ních domech, vìnovala pravosti podpisù. Kupøíkladu už ve starém Øímì ovìøovali au-guøi1 pravost podpisù, ve Francii roku 1609 vydal F. Demelle, soudní znalec písma, po-jednání o porovnávání pravosti písma a podpisu. Základy k vìdeckému rozboru písmapoložil abbé Jean-Hippolyte Michon v roce 1875, který založil první grafologickouškolu a publikoval dvì zásadní knihy o základech této disciplíny. Kniha pojednávajícío grafologii velkých církevních svatých vyvolala skandál, protože závìr vyznìl tak, žekdyby tyto velké postavy, uctívané jako svaté, nebyly nastoupily náboženskou dráhu, je-jich osud by byl jiný: z mužù by se mohli stát velcí zloèinci a z žen prostitutky. Grafologto vysvìtloval tím, že šlo o tak silné osobnosti, že nebýt náboženské sublimace jejichsklonù, mohli dopadnout úplnì opaènì, místo svatosti by je èekalo zavržení. Nemínímepolemizovat o náboženské svatosti, ale co se týká nás, obyèejných lidí, je pravdou, žev každém je velké množství pozitivní i negativní energie, kladných a záporných vlast-ností a tudíž je jen naší volbou, co posílíme a co v naší osobnosti bude pøevažovat. Nutnopodotknout, že rané francouzské práce o grafologii vycházely èistì z výsledkù empiric-kých výzkumù.

Protikladem této školy se stala nìmecká teoretická škola z konce 19. století, která pøi-øadila grafologii k fyziologii a psychologii. Na pøelomu století dr. Ludwig Klages(1872–1956) vypracoval systemizaèní teorii, která dala grafologii do pøímé souvislostis osobností èlovìka, èímž výraznì pøispìl k dalšímu rozvoji této vìdecké disciplíny.Dr. Klages snad nejvíce proslul svým objevem spoèívajícím v poznatku, že grafologickýznak, jenž je považován za negativní u jednoho èlovìka, mùže u druhého být faktorempozitivním. V Nìmecku tak vznikla v 19. století významná škola vìdecké grafologie,v níž vìdci a filozofové dospìli k poznání, že psací èinnost vychází z mozku a „ruka pí-saøe je jenom výkonným nástrojem mozku“, což ve 20. století potvrdila øada výzkumù nalidském mozku. Písmo je tedy jakýsi „mozkopis“. Diagnostickou metodou byla grafolo-gie ustanovena až ve 20. století, kdy se psychologie stala samostatným vìdním oborem.

Jak je z uvedeného patrné, soubìžnì se vyvíjel zájem o osobnost pisatele, stejnì jakoo to, zda urèité dokumenty psal urèitý pisatel èi nikoliv. A dostáváme se tak k odlišnostimezi grafologií a písmoznalectvím. Rozdíl je ten, že grafolog vytváøí psychologickýprofil pisatele a zajímá ho osobnost pisatele, kdežto písmoznalec urèuje pravost ruko-

Úvod� 9

1 Auguøi byli knìží, kteøí vìštili budoucnost podle letu, køiku a zobání ptákù.


pisu, tedy, ovìøuje, zda text psal pøíslušný èlovìk, ale osobnost pisatele pro nìj není takdùležitá jako pro grafologa.

�Využití grafologie

Grafologie mapuje v širokém zábìru strukturu a dynamiku osobnosti pisatele, a to i vevzájemných vztazích. Nespokojí se tedy s pouhým výètem vlastností a schopností pisa-tele. To je právì její pøedností oproti testùm úzce zamìøeným jenom na urèité složkyosobnosti – jako jsou kupøíkladu testy inteligence, pozornosti a podobnì.

V souèasné dobì se grafologie uplatòuje, jak v klinické psychologii jako diagnos-tická metoda, tak v bìžném životì jako metoda sebepoznání. V profesní sféøe se využívágrafologického rozboru k posouzení schopností a vhodnosti kandidátù pøi výbìrovém øí-zení na støední a vyšší øídící pozice. Grafologie se tedy používá u pøijímacích øízení, pøivýbìru vhodných kandidátù, k formování týmù, pøi plánování profesní kariéry, osobníhoa profesního rùstu støedního a vyššího managementu. Výstupy, které firma od grafologaobdrží, spadají mezi dùvìrné materiály a tak by s nimi mìlo být i nakládáno.

Dnes je již pomìrnì bìžnou záležitostí situace, kdy kandidát na urèité pracovní místoje pøi výbìrovém pohovoru požádán o stránku rukou psaného textu – životopisu nebojiného tématu, který je pøedán ke zpracování grafologovi. Zpravidla se jedná (podlestandardních požadavkù grafologù) o volnì psaný text „z hlavy“ – neopisovaný a nedik-tovaný, kdy pisatel nepøemýšlí, jak se co píše, ale o èem píše, kdy píše takzvaným auto-matickým vìtným impulzem na nelinkovaném papíru velikosti formátu A4. Nejprveby ale takový kandidát mìl vìdìt, že jeho písmo bude podrobeno grafologickému roz-boru a mìl by mít možnost sám projevit souhlas, nebo nesouhlas. Firmy zpravidla kandi-dátovi pøedkládají formuláø k vyjádøení písemného souhlasu, který vìtšina grafologùpøed zapoèetím práce vyžaduje, neboť patøí ke grafologické etice, že grafolog nebude ro-zebírat písmo bez souhlasu pisatele.

Za pomoci grafologického rozboru písma mùže grafolog diagnostikovat osobnost pi-satele v jeho nejširším rozsahu. Z písma je možné zjistit vitalitu, temperament, pracovnívýkonnost a další pracovní vlastnosti, míru extroverze a introverze, hodnotovou orien-taci, fantazii a kreativitu, sebeovládání, citovost, zpùsoby myšlení – míru obecné i so-ciální inteligence – schopnost empatie, strategii chování vùèi druhým, vztah k sociál-nímu okolí a mnoho dalších osobnostních rysù. Proto se grafologie stává stále víceužívanou metodou ve firmách pøi práci s lidskými zdroji a jejich rozvojem.

V souvislosti s grafologií bývá èasto diskutována validita a názory odborníkù serùzní. Eysenk, významný anglický psycholog, dospìl na základì výzkumù ke konstato-vání, že validita výsledkù grafologa s vìdeckým vzdìláním a rozsáhlými zkušenostmi jestejná nebo dokonce vyšší než u psychologa, který pracuje s bìžnými psychodiagnostic-kými metodami. Odborníky je rovnìž uznávaný názor Dr. Jeøábka2: „Grafologie patøímezi metody, jejichž validita tìsnì souvisí s osobností diagnostika. Proto také zvládnutíteorie a øemeslné stránky grafologie ještì samo nezaruèuje opravdu kvalitní grafologic-kou práci. Používání metody totiž tìsnì souvisí s urèitými osobnostními postoji, beznichž ztrácí samotná metoda na úèinnosti.“ I to je dùvodem, zcela pochopitelným, proè


2 Jeøábek, J.: Grafologie – více než diagnostika osobnosti. 5. vyd., Praha, Argo 2003, kapitola 18, s. 257.


si firemní zadavatel rozborù písma chce zpravidla nejprve s grafologem sám pohovoøit,kdy má metodou rozhovoru a pozorování možnost ho více alespoò rámcovì poznat. Dálesi nechá od grafologa pøedložit doklad o absolvování akreditovaného kurzu grafologie,který je kreditem jeho grafologických znalostí a pøípadnì o pøíslušném vysokoškolskémvzdìlání (nejlépe doporuèovaného psychologického smìru). Rovnìž chce znát i reference,které potvrdí grafologovu realizovanou praxi, zkušenost a odbornost v roli grafologa. Pakse rozhodne, zda jeho služeb využije èi nikoliv. Grafolog by mìl být èlovìk nejenombohatý teoretickými znalostmi, ale i životními zkušenostmi, s životním nadhledem a po-chopením druhých, nicménì se schopností jistoty vlastních názorù, èlovìk, který na sobìpracuje a rozvíjí svou osobnost, což je mnohdy více, než jakékoliv vzdìlání.

Grafoterapie

S pojmem grafoterapie souvisí, jak z názvu vyplývá, urèitý druh terapie. Znamená posunz diagnostické metody do oblasti pomoci, terapie. Je založena na poznatku, že mozekøídí naši píšící ruku, tedy dráhu mozek–ruka, kdy mozek vydá impulz a ruka jej poslou-chá. Použitím zpìtné vazby, tedy opaèného smìru dráhy ruka–mozek, kdy ruka vyvinepsací pohyb cílený (zámìrnì zmìnìný od pùvodního), dochází k opaènému procesu,v nìmž se vlivem zmìny rukopisu mìní osobnost pisatele. Nácvik doporuèených tahùpísma, tedy vìdomá zmìna rukopisu, pak poslouží jako nástroj pøemìny povahovýchrysù i emocionálního chování pisatele. Tato metoda je hojnì používána u dìtí s lehkoumozkovou dysfunkcí, kdy se pracuje na rozvoji grafomotoriky.

�Písmo jako pohyb

Proè využívají služeb grafologa firmy již bylo øeèeno. Jednotlivci za grafologem nejèas-tìji pøichází za úèelem sebepoznání, aby pochopili, proè se k nim jejich okolí chová, jakse chová, proè mají potíže v partnerských vztazích nebo opakující se problémy stejnéhodruhu v zamìstnání. Mnohdy o svých slabinách vìdí, jenom chtìjí získat náhled na sebesamé z jiného úhlu. Kurzy grafologie absolvují lidé ze stejných dùvodù, ale navíc chtìjí,ať už manažeøi rùzného zamìøení, personalisté, obchodníci, úèetní, uèitelé a právníci,více porozumìt ostatním a rozšíøit si tak své znalosti z oblasti emocionální a sociální in-teligence, které využijí jak ve svém zamìstnání, tak i soukromém životì. Každý ví, žejedna z nejdùležitìjších dovedností k úspìšnému jednání s ostatními je komunikace. A toi komunikace neverbální, tedy znalost takzvané øeèi tìla – mimiky, gest a pohybù.Všichni intuitivnì víme, aniž bychom nìjaký kurz neverbální komunikace absolvovali,co znamená v naší zemi vzpøímený postoj a pøímý pohled, co znamenají zvednuté roze-vøené ruce s otevøenými dlanìmi nebo ruka sevøená v pìst se vztyèeným ukazováèkemmíøícím na nás. Podobnì intuitivnì reagujeme i na písmo, protože vychází rovnìž z po-hybu. Z pohybu, jemuž rozumíme stejnì jako gestùm. Nevìøíte? Podívejte se tedy napísmo ukázky a) a poté ukázky b). Bez pøemýšlení øeknìte, s kým by vám bylo milejšístrávit chvíli nad kávou nebo vínem.

Úvod� 11


a) b)

Vìtšina z vás jistì ukáže na ukázku a). Na otázky proè nemáte zájem o pisatele ukázky b)a jaký dojem máte z tohoto rukopisu pravdìpodobnì odpovíte, že toto písmo pùsobítvrdì, pøísnì, nepøátelsky, bez uvolnìné spontánnosti. Ano, je tomu tak. A takovým budei pisatel. Protože, jak myslíme a cítíme, tak i píšeme. Èlovìk zamìøený na celek, pøátel-ský, odvážný, schopný riskovat a rychle se rozhodovat i pracovat bude mít zcela odlišnépísmo od èlovìka jdoucího více do hloubky – zamìøeného na detaily, uzavøeného, opatr-ného, peèlivého, pomalejšího v rozhodování i èinnosti. Možná jste z popisu obou typùsprávnì vysoudili, že se jedná o extroverta a introverta. Pro úspìšné jednání je nutné roz-dílným zpùsobem komunikovat s každým z uvedených typù. K tomu je ale nezbytné nej-prve si ujasnit, s kým vlastnì jednáme. Pomoc nalezneme nejenom ve znalosti øeèi tìlaa tìlesných struktur, ale mnoho prozradí pohled na písmo èi podpis partnera, s nímž jed-náme.

�Doporučená literatura

Gladsonová, M. D.: Zmìòte písmo, zmìòte život. Praha, Euromedia Group 2004.Jeøábek, J.: Grafologie – více než diagnostika osobnosti. 5. vyd. Praha, Argo 2003.



ZÁKLADNÍ GRAFOLOGICKÉ ZNAKY – VÝBĚR

V této kapitole se pokusíme jednoduchým a struèným zpùsobem popsat vybrané základnígrafologické znaky. Tyto znaky jsou velmi podrobnì popsány ve všech svých variantáchv naší pøedchozí publikaci s názvem Grafologie z roku 20043. Pro hlubší ponoøení a vstøe-bání základù grafologie doporuèujeme tuto knihu jako výborného prùvodce i jemnýminuancemi grafologických znakù spolu s jejich kombinacemi a zpùsoby mìøení.

Pro zájemce studia grafologie v hlubším rozmìru je nejvhodnìjší, podle našich zku-šeností, absolvování dlouhodobého akreditovaného grafologického kurzu. Na grafolo-gické kurzy, jež lektorsky vedeme, pøicházejí èasto samoukové, kteøí získali základníznalosti z literatury, ale chybí jim osobní kontakt s lektorem, který by je vedl a nauèil jezískané informace z rukopisu – analýzy písma – propojovat do uceleného pohledu naosobnost pisatele.

Pro potøeby personalistù a manažerù bude jistì vyhovovat (alespoò pro první sezná-mení s metodou grafologie) základní orientace v grafologických znacích, a proto jsme serozhodly pro ponìkud zjednodušenou verzi.

�Co musíme znát, než se na rukopis podíváme

Jak bylo již v pøedchozí kapitole øeèeno – a podrobnìji bude ještì více rozvedeno v kapi-tole Co s rukopisem – je pro rozbor rukopisu ideální:

� ruènì psaný text „z hlavy“ – neopisovaný,� alespoò 15–20 øádkù textu na nelinkovaném papíøe, formát A4,� ideální je text vèetnì podpisu,� psací náèiní – obyèejná tužka, propisovací tužka.

Všichni jsme již od první tøídy zvyklí vnímat psané slovo pøedevším jeho obsahema nikoliv tvarovou formou. Pro grafology je ale tvarová forma dùležitou informací o pisa-teli, obsah se stává až informací druhotnou. Hlavní rozdíly ve stylu psaní textu, v tvarovéformì, ať už žádosti o zamìstnání, poznámek z porady, soukromého dopisu, pohledu, èimilostného dopisu nebo pouhého opisu cizího textu, jsou v úpravnosti a spontánnosti.Základní charakteristika písma zùstává stále stejná. Analýza písma bývá samozøejmìpøesnìjší, pokud se jedná o text vlastní tvorby než v pøípadì diktátu èi opisu. Výchozíhodnotou je školní pøedloha, od které se porovnávají rozdílnosti a odlišnosti rukopisu.Jinou školní pøedlohu mìla naše prababièka anebo náš kamarád z Londýna.

Pro vyvození psychologického závìru z grafologického znaku se musí tento znak ob-jevit nejménì pìtkrát na formátu A4. Dále se tento nejménì pìtkrát opakující znak musív psychologickém významu shodovat v kontextu s významy dalších grafologickýchznakù, abychom mohli tyto významy brát jako platné. Èasto se setkáme s jakýmsi proti-mluvem významù u jednotlivých grafologických znakù – každý grafologický znak má

Základní grafologické znaky – výběr� 13

3 Fisherová, V., Èešková, D.: Grafologie. Praha, Grada Publishing 2004.


jak plusové, tak i minusové hodnoty. Záleží tedy na kontextu dalších znakù pro urèení,co pro osobnost pisatele daného rukopisu bude pravdìpodobnì platné.

�Symbolika plochy a členění pásem

Symbolika plochy je dùležitým pomocníkem pro základní orientaci v jakémkoliv grafic-kém projevu – a tedy i v písmu. Všechny uvedené grafologické znaky se v symbolice plo-chy prolínají.


��

��

��

��

��

��

��

�� !��

"��# ��#� �$��

"�� % � &� �� '�

��(��# ��)��#� �� ' % � ��*

+�� %� &� ��

��

��

��

��

��

��

� ��

��

��

��

�� !�� "#$

�� # ��

� %&�

�

?



�Rozvržení textu

Již pøi prvním pohledu si všimneme rozvržení textu, tedy jak je písmo rozmístìno na pa-píøe, na psací ploše. Zda zabírá celý prostor papíru, èi se tísní nìkde uprostøed plochy, jakvelké jsou okraje, a to levý, pravý i horní a dolní okraj a jejich dodržování v prùbìhutextu. I zde mùžeme použít symboliku plochy. Pøedstavme si rukopis, který naprosto za-plní témìø celou plochu papíru, a pak rukopis, který má hodnì velké všechny okraje.Který z tìchto dvou pisatelù zabere vìtší životní prostor? Stejnì jako v životì sei v písmu rozprostraòuje èlovìk, který pro sebe spotøebuje celý prostor, a na ostatní se užèasto nedostane. Dále již záleží v kontextu na dalších grafologických znacích. Ale vìtši-nou celý papír popíše spontánní osobnost, která je egocentricky zamìøená sama na sebea mnohdy s hysterickou tendencí pøedvádivosti pøed ostatními. Pisatel je natolik zamìst-nán sám sebou, že o druhých ani nepøemýšlí. V rozvinuté fázi je tedy znaènì sobeckýa pro druhé mùže znamenat spolupráce s ním konfliktní komunikace – èas od èasu budetøeba takovému pisateli vždy „znovuurèovat“ jeho hranice.

Členění do odstavců

Dobré èlenìní do odstavcù svìdèí pro vzdìlanost, utøídìné logické myšlení, schopnostanalýzy, jasnost, systém, smysl pro poøádek, nìkdy nadsazenou suverenitu. Ménì dobréèlenìní do odstavcù nebo nepøítomnost èlenìní vypovídá o nižší racionalitì, malémsmyslu pro øád. Èasto jsou tito lidé v zajetí pudovosti a nižších instinktù. Vyznaèují senetaktností, absencí spoleèenského odstupu.

Okraje

Tento znak mùže být , jak bylo øeèeno, urèitým vodítkem pro utvoøení si rámcové pøed-stavy o pisateli již pøi krátkém pohledu na rukopis – i pøesto, že se jedná pouze o jedinýznak a není tedy možné z nìj vysuzovat komplexnì.

Okraje rozlišujeme levé, pravé, horní a dolní. Norma levého a pravého okraje dleèeské pøedlohy èiní 1–2 cm na formátu A4.

Základní grafologické znaky – výběr� 15

Grafologický znak – rozvržení textu tedy hodnotí využití prostoru, jeho zaplnění a čle-nění, velikost a pravidelnost okrajů. Způsob práce s prostorem vypovídá o vztahu k sociál-nímu okolí, o vkusu, estetickém založení, kulturní úrovni a celkovém formátu osobnosti.

Date post:	19-Jul-2019
Category:	Documents
Upload:	vankhanh
View:	220 times
Download:	0 times

Grafologie pro personalisty a manažery - Ukázka - kosmas.cz · Grafolog to vysvìtloval tím, že...

Documents