Granity a pegmatity komplexu alkalických hornin

Chan Bogd

Jindřich Kynický

Osnova

1.    Cíle studia pegmatitů masivu Chan Bogd

2.     Lokalizace masivu

3.     Charakteristika masivu

4.     Charakteristika alkalického granitu a jeho vztah ke studovaným pegmatitům.

5.    Pegmatity

6.     Geneze komplexu alkalických hornin Chan Bogd

Zjednodušená geologická mapa komplexu alkalických hornin Chan Bogd, upraveno podle Vladikyna et al. (1981).

Zjednodušené geologické řezy pegmatity v komplexu alkalických hornin Chan Bogd, upraveno podle Vladikyna et al. (1981).

Zjednodušená geologická mapa komplexu alkalických hornin Chan Bogd, upraveno podle Garamjava (2003).

Práce v terénu a odběr vzorků

Fotodokumentace makrovzorků

Arfedsonit, egirín a armstrongit.

Monazit, polilithionit a titanit

Egirin, arfedsonit a fluorit z křemenného jádra

Fotodokumentace laboratorního výzkumu

Armstrongit a mongolit

Akcesorické minerály – xenotim, polilithionit, titanit.

Zirkon z amfibolu křemenného jádra

Distribuce vybraných stopových prvků ve studovaných horninách normalizovaných chondritem Boyntona

(1984)

Celková isochrona horniny – izotopické určení stáří

Studované alkalické granity jsou velmi bohaté na mnoho litofilních prvků, v rudních koncentracích to jsou: Zr, Nb,

REE (La, Ce, Y, Nd, Hf, ), Be, Sn, Rb, a v některých případech Li, Rb, Zr, Y, Hf a Ta. K/Rb je nižší, zatímco

Nb/Ta a Zr/Hf jsou vyšší než u průměrných granitů.

Ve srovnání s ostatními podobnými komplexy alkalických hornin je Chan Bogd bohatší na Sr, Ba, Eu. Co se týče REE je

lehce nabohacen na LREE (Y).Sr, Nb, Y, odpovídají hlavním rudním obsahům a jsou

typicky magmatofilní prvky, jejichž distribuční poměr mezi krystaly a taveninou je velmi blízký nule. Jejich obsahy úzce poukazují na původní složení taveniny, protože není možné,

aby se současně vyskytovaly ve fluidech a tavenině.

Literatura:

Antipin V. S., Filippova B., Gerel O, and Lyzin A. V. (1976): Geologic framework and origin of zonal hypabyssal intrusions. Geology and Geophysics, str. 44-55.

• Vladikyn N. V., Kovalenko V. I. a Oorfman M. D. (1981): Mineralogicheskije I geochemocheskije osobennosti Khanbogdinskogo massiva shelochnych massivov. Nauka (v ruštině).

• Garamjav O., Jamsran M. a Chagnaadorj D. (1987):Khanbogin intrusive biet deh tsagirag structuring asuudald. Shinjleh uhaani medee.

• Kheraskov N. N., Blajko V. M., Jamsran M., Lasutkin V. I., Chagnaadorj D. a Erhenbaatar, N. (1985): Koltsevije struktury Mongolii, Geotectonika. No. 4. (v ruštině)

• Kovalenko V. I. (1977): Petrologija i geokemija redkozemelnych granitoidov. Nauka, 205str. (v ruštině).