Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnostČíslo materiálu: EU030108Název: První Přemyslovci 4Autor: Mgr. Marek LengálTřída: 6. VDoporučený čas: 15 – 20 minut
Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.
Stručná anotaceMateriál slouží k výkladu o krizi českého státu v 11. století .
Krize raně českého státu v 11. století
Důvody krize
• změna poměrů ve střední Evropě (nové státy → Polsko, Uhry)
• Polsko vedlo expanzivní politiku → český stát ztratil Slezsko a Krakovsko
• spory mezi syny Boleslava II. • Boleslav III. zvaný Ryšavý (999 – 1002, 1003) • Jaromír (1004 – 1012, 1033 – 1034)• Oldřich (1013 – 1034)
Boleslav III. Ryšavý (999 – 1002, 1003)
• poté co byl zvolen knížetem, nechal vykleštit svého mladšího bratra Jaromíra a Oldřicha se pokusil dokonce zavraždit → oba bratři uprchli do Bavorska
• r. 1002 proti Boleslavovi III. povstala většina českých velmožů vedených Vršovci → uprchl z Čech do Polska na dvůr Boleslava Chrabrého, kterému přislíbil, že povede povstání proti římskoněmeckému králi Jindřichovi II.
1
Denár Boleslava III.
2
Vladivoj (1002 – 1003)
• dosazen Boleslavem Chrabrým, snad to byl příbuzný Přemyslovců
• Ten si pro posílení své pozice (nikdo ho totiž neuznával, navíc hojně holdoval alkoholu) nechal potvrdit své postavení od panovníka Římské Říše Jindřicha II., nechal si udělit Čechy jako léno.
• již na počátku r. 1003 se však upil k smrti „vždy žízní trápen byl tak, že ani hodinu bez pití trvati nemohl“
• nakrátko byl zpět povolán Jaromír, který však musel vzápětí uprchnout před bratrem Boleslavem III., který se po Vladivojově smrti rozhodl opět chopit vlády v Čechách
Boleslav III. (1003)
• nejprve prohlásil, že odpouští všem svým bývalým nepřátelům, ale vzápětí nato nechal r. 1003 vyvraždit všechny Vršovce a svého zetě dokonce zabil vlastníma rukama
• tato akce vyvolala nové povstání → Boleslav III. odvolán do Polska, kde byl oslepen a po 30 letech věznění zemřel (+1037) „od nikoho neželen“
• Po jeho smrti do situace opět zasáhl Boleslav Chrabrý ovládnutím Prahy a učinil tak první pokus o vytvoření česko – polského státu → odpor u Němců (císaře Jindřicha II) →pomohl Jaromírovi dobýt Prahu
Josef Mathauser - Záhuba Vršovců
3
Jaromír (1004 – 1012)
• slabá vláda v závislosti na říši• 1012 → sesazen bratrem Oldřichem a uvězněn
v Utrechtu, kde strávil 21 let ve vězení
Busta knížete Jaromíra v Jaroměři
4
Oldřich (1012 – 1033, 1034)
• došlo k uklidnění poměrů v Čechách• získal zpět z rukou Poláků Moravu (1019) →
ta byla chápána jako nárazníkové pásmo v případě útoku ze strany Uhrů, také proto se Morava po dlouhou dobu nestala součástí Čech.
• Podle pověsti žil kníže Oldřich s prostou selskou ženou Boženou. S ní měl také nemanželského syna Břetislava, který se nakonec stal českým knížetem.
5
Oldřich a Božena – středověká ilustrace
6
7
František Ženíšek – Oldřich a Božena
• r. 1033 byl císařem Konrádem II. obviněn z úkladů proti jeho osobě a byl vykázán do Bavorska → na jeho místo byl opět dosazen Oldřich
• r. 1034 císař Oldřicha propustil → sesadil Jaromíra, nechal ho oslepit, ale již na podzim při bohaté tabuli, „jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel“
• oslepený a vykastrovaný Jaromír pak nechal bratrovo tělo slavnostně pohřbít v bazilice sv. Jiří a vládu přenechal Oldřichovu synovi Břetislavovi
• Roku 1035 byl bezmocný Jaromír zřejmě z vůle Vršovců zavražděn.
Použité materiály a seznam citací
1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boles%C5%82aw_III_Rudy.jpg2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Denar_BoleslavIII.jpg3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josef_Mathauser_-_Z%C3%A1huba_Vr%C5%A1ovc%C5%AF.jpg4. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jarom%C4%9B%C5%99-Jarom%C3%ADr.jpg5. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Oldrzych.jpg6. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%BDen%C3%AD%C5%A1ek.Old%C5%99ich.a.Bo%C5%BEena.jpg7. Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-
286-1
