Formát Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek Zpráva o provádění v souladu s rozhodnutím I/5 (ECE/MP.PRTR/2010/2/Add.1)

KONTROLNÍ PŘEHLED

Tato zpráva se předkládá jménem České republiky_______________________________________[jméno strany nebo signatáře] v souladu s rozhodnutím I/5

Jméno a příjmení pracovníka odpovědného za předložení vnitrostátní zprávy:

Mgr. Evžen Doležal

ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

Ministerstvo životního prostředí

Podpis:

Datum: XX. XX. 2016

ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ

Vyplňte prosím informace o původu této zprávy.

Strana/Signatář Česká republika

NÁRODNÍ KONTAKTNÍ MÍSTO

Úplný název instituce: Ministerstvo životního prostředí České republiky

Jméno, příjmení a funkce pověřeného pracovníka:

Eduard Hlavatý

ministerský rada oddělení integrované prevence a IRZ odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

Poštovní adresa: Vršovická 65, Praha 10, 100 10, ČR

Telefon: +420 267 122 391

Fax: +420 267 126 391

E-mail: eduard.hlavaty@mzp.cz

1

Kontaktní osoba pro vnitrostátní zprávu (liší-li se):

Úplný název instituce:

Jméno, příjmení a funkce pověřeného pracovníka:

Poštovní adresa:

Telefon:

Fax:

E-mail:

Určený příslušný orgán odpovědný za řízení vnitrostátního nebo regionálního registru (liší-li se):

Úplný název instituce:

Jméno, příjmení a funkce pověřeného pracovníka:

Poštovní adresa:

Telefon:

Fax:

E-mail:

Stručně popište proces, na jehož základě byla zpráva vypracována, včetně informací o tom, které orgány veřejné správy byly konzultovány nebo které se podílely na jejím vypracování, jakým způsobem probíhaly konzultace s veřejností a jak byl výsledek těchto konzultací zohledněn, a dále který materiál byl využit jako základ pro vypracování zprávy.

Odpověď:

Problematiku integrovaného registru znečišťování životního prostředí (oficiální název českého/národního PRTR – zkráceně IRZ) má plně v gesci Ministerstvo životního prostředí České republiky (zkráceně MŽP nebo Ministerstvo) a z toho důvodu bylo i primárním zpracovatelem této zprávy. Ani do budoucna se nepředpokládá v této záležitosti po organizační stránce žádná změna. Ministerstvo některé části konzultovalo s dalšími dotčenými organizacemi, mezi které patří:

CENIA, česká informační agentura životního prostředí, které je Ministerstvem svěřen samotný provoz národního PRTR;

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která je kontrolním orgánem pro problematiku národního PRTR;

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ);

Další odborné útvary Ministerstva.

Zpráva následně prošla připomínkováním v rámci celého Ministerstva a následně byla schválena vedením Ministerstva.

Proces vypracování zprávy probíhal následujícím způsobem:

1. Vytvoření návrhu zprávy odborem posuzování vlivů na životní prostředí

2

a integrované prevence MŽP (červenec 2016).

2. Konzultace zprávy s CENIA, ČIŽP a ČHMÚ (červenec – srpen 2016).

3. Zveřejnění návrhu zprávy na webových stránkách národního PRTR (http://www.irz.cz/, http://www.prtr.cz/) a na webových stránkách informačního systému integrované prevence – IS IPPC (http://www.mzp.cz/ippc). Tímto způsobem byla primárně oslovena široká veřejnost, aby se mohla s návrhem zprávy rovněž seznámit a případně uplatnit náměty a komentáře, které by byly zohledněny ve finální verzi (září – říjen 2016).

4. Konzultace návrhu zprávy v rámci pracovní skupiny národního PRTR ustanovené v rámci plánovaných změn legislativy týkající se problematiky národního PRTR (zástupci nevládních organizací, průmyslových svazů, podnikatelských subjektů a státní správy) (červenec – září 2016).

5. Vnitřní připomínkové řízení v rámci MŽP (říjen – listopad 2016).

6. Schválení poradou vedení MŽP (listopad 2016).

7. Překlad zprávy do AJ a XX (listopad – prosinec 2016).

8. Předání zprávy dle schváleného harmonogramu (tj. do 15. prosince 2016).

Mezi základní materiály, které byly při přípravě Zprávy využity, lze zejména zmínit právní předpisy, které se přímo dotýkají problematiky národního PRTR (viz dále) nebo vybrané související právní předpisy. V případě popisu ohlašovacího procesu byly použity předepsané postupy umožňující využití služeb integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Zohledněny a případně zapracovány byly i připomínky nebo náměty od již výše zmíněných a oslovených subjektů. Ve zprávě rovněž byly zohledněny dlouhodobé zkušenosti s provozem informačního systému národního PRTR a zkušenosti ohlašovatelů.

ČLÁNKY 3, 4 A 5

3

Uveďte legislativní, regulační a další opatření, která jsou provedením obecných ustanovení článků 3 (Obecná ustanovení), 4 (Základní prvky systému registrace úniků a přenosů znečišťujících látek /PRTR/) a 5 (Návrh a struktura).

Popište zejména:

(a) S ohledem na čl. 3 odst. 1: Opatření přijatá k zajištění provedení ustanovení protokolu, včetně donucovacích opatření;

(b) S ohledem na čl. 3 odst. 2: Opatření přijatá k zavedení rozsáhlejšího nebo veřejně dostupnějšího PRTR, než jaký vyžaduje protokol;

(c) S ohledem na čl. 3 odst. 3: Opatření přijatá, aby zaměstnanci provozovny a osoby z řad veřejnosti, které ohlásí orgánům veřejné správy, že určitá provozovna porušila vnitrostátní právní předpisy provádějící tento protokol, nebyli touto provozovnou nebo orgány veřejné správy z důvodu ohlášení daného porušení sankcionováni, pronásledováni nebo obtěžováni;

(d) S ohledem na čl. 3 odst. 5: Zda byl systém PRTR integrován s ostatními ohlašovacími mechanismy, a pokud ano, s jakými systémy. Vedla tato integrace k odstranění duplicitního ohlašování? Setkali jste se při této integraci s nějakými zvláštními problémy nebo museli jste je překonávat - a jakým způsobem?

(e) S ohledem na čl. 5 odst. 1: Jakým způsobem je možné úniky a přenosy vyhledávat a identifikovat podle parametrů uvedených pod písm. a) - f);

(f) S ohledem na čl. 5 odst. 4: Uveďte adresu url nebo internetovou adresu, kde je možné mít nepřetržitý a okamžitý přístup k registru, nebo jiné elektronické prostředky se stejným účinkem;

(g) S ohledem na čl. 5 odst. 5 a 6: Uveďte informace o odkazech na případné příslušné stávající, veřejně přístupné databáze údajů souvisejících s ochranou životního prostředí a odkazy na PRTR jiných stran.

Odpověď:

(a) Protokol byl za ČR podepsán dne 21. května 2003 a následný ratifikační proces byl ukončen dne 12. srpna 2009. Protokol byl zveřejněn ve sbírce mezinárodních smluv (částka 42) pod č. 108/2009 Sb. m. s. V návaznosti na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení o E-PRTR), bylo nutné odpovídajícím způsobem aktualizovat příslušné národní právní normy. Výsledkem byl zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o IRZ). Na případné přijetí Protokolu byl připraven již předchozí právní předpis, který upravoval problematiku národního PRTR společně s problematikou integrované prevence. Jednalo se o zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v tehdy platném znění. Problematika národního PRTR byla následně vyčleněna do samostatného zákona o IRZ.

Zákon o IRZ standardně obsahuje ustanovení, která se týkají problematiky sankcí/správních deliktů (konkrétně se jedná o § 5 a 6). Sankční ustanovení se týkají provozovatelů, kteří neplní požadavky zákona o IRZ. Znění předmětných ustanovení je následující:

§ 5

(1) Provozovatel uvedený v § 3 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že

a) neohlásí únik nebo přenos znečišťující látky nebo přenosy odpadů podle § 3,

4

b) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 3 nesprávné údaje, nebo

c) nevede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství.

(2) Provozovatel uvedený v § 3 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím, že

a) neohlásí únik nebo přenos znečišťující látky nebo přenosy odpadů podle § 3,

b) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 3 nesprávné údaje, nebo

c) nevede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky § 3 odst. 2.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta do 500 000 Kč.

§ 6

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“).

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Příjem z pokut připadá z 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru je provozována činnost provozovatele, a tento příjem je účelově určen k ochraně životního prostředí, a z 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.

Dalším předpisem, který upravuje problematiku národního PRTR, je nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády o IRZ). Toto nařízení zejména upravuje seznam látek nad rámec E-PRTR (viz následující bod) a dále popisuje údaje požadované pro ohlašování (tj. identifikační údaje o organizaci, provozovně, souřadnice, činnost atd.), které přímo vychází z přílohy III nařízení o E-PRTR, přičemž jsou rozšířeny o specifické národní požadavky (např. ve vazbě na ohlašování přenosů znečišťujících látek v odpadech). Předpis byl naposledy novelizován prostřednictvím nařízení vlády č. 450/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí. Úpravy se týkaly seznamu dotčených látek – byl snížen počet ohlašovaných látek z původních 72 na současných 26 (vyřazeny byly např. látky, které se v ČR nikdy nepoužívali a/nebo nevyráběly – jednalo se např. o pesticidy).

(b) Již od počátku existence národního PRTR je jeho rozsah širší než vyžaduje Protokol nebo nařízení o E-PRTR. Standardně jsou sledovány jak přenosy množství odpadů (což vyžaduje nařízení o E-PRTR), tak i přenosy znečišťujících látek v odpadech. V národním PRTR se aktuálně sleduje celkem 26 látek v přenosech v odpadech. Konkrétně se jedná o následující látky a příslušné prahové hodnoty:

5

Číslo Číslo CAS Ohlašovaná znečišťující látka

Prahová hodnota pro přenos znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu (v kg/rok)

17 Arsen a sloučeniny (jako As) 50

18 Kadmium a sloučeniny (jako Cd) 5

19 Chrom a sloučeniny (jako Cr) 3 20020 Měď a sloučeniny (jako Cu) 50021 Rtuť a sloučeniny (jako Hg) 522 Nikl a sloučeniny (jako Ni) 50023 Olovo a sloučeniny (jako Pb) 3 5024 Zinek a sloučeniny (jako Zn) 1 00035 75-09-2 Dichloromethan (DCM) 10042 118-74-1 Hexachlorbenzen (HCB) 1

47 PCDD+PCDF (dioxiny+ furany) (jako Teq) 0,001

50 1336-36-3 Polychlorované bifenyly (PCB) 152 127-18-4 Tetrachlorethylen (PER) 1 00058 67-66-3 Trichlormethan 1 00062 71-43-2 Benzen 2 000 (jako BTEX)68 91-20-3 Naftalen 10070 117-81-7 Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP) 10071 108-95-2 Fenoly (jako celkové C) 200

72 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) 50

73 108-88-3 Toluen 2 000 (jako BTEX)78 1330-20-7 Xyleny 2 000 (jako BTEX)81 1332-21-4 Azbest 1082 Kyanidy (jako celkové CN) 50083 Fluoridy (jako celkové F) 10 00092 100-42-5 Styren 10 00093 50-00-0 Formaldehyd 10 000

Rovněž v únicích do ovzduší jsou součástí sledovaných látek od počátku existence národního PRTR (tj. od roku 2004) navíc látky styren a formaldehyd (ohlašovací prahy 100 kg/rok, resp. 50 kg/rok).

V souladu s E-PRTR jsou navíc oproti Protokolu sledovány následující látky:

Číslo Číslo CAS Znečišťující látkaPrahové hodnoty pro úniky (v kg/rok)

do ovzduší do vody do půdy

87 1806-26-4 Oktylfenoly a oktylfenol ethoxyláty 1

88 206-44-0 Fluoranthen 1

89 465-73-6 Isodrin 1

90 36355-1-8 Hexabromobifenyl 0,1 0,1 0,1

91 191-24-2 Benzo(g,h,i)perylen 1

Rovněž v případě některých látek došlo k úpravě prahových hodnot. Obdobně jako v předchozím případě, úpravy jsou v souladu s E-PRTR. Jedná se o následující látky (změny oproti Protokolu jsou zvýrazněny tučně):

Číslo Číslo CAS Znečišťující látkaPrahové hodnoty pro úniky (v kg/rok)

do ovzduší do vody do půdy

47 PCDD+PCDF (dioxiny+furany) (jako Teq)

0,0001 0,0001 0,0001

52 127-18-4 Tetrachlorethylen (PER) 2 000 10

6

53 56-23-5 Tetrachlormethan (TCM) 100 1

5412002-48-1

Trichlorbenzeny (TCB) (všechny izomery)

10 1

57 79-01-6 Trichlorethylen 2 000 10

58 67-66-3 Trichlormethan 500 10

Podstatným rysem národního PRTR je, že se neomezuje pouze na činnosti vymezené v Protokolu nebo v nařízení o E-PRTR, ale okruh ohlašovatelů je mnohem širší. Avšak v roce 2016 byla přijata novela zákona o IRZ, která toto vymezení podrobněji definuje a tím omezuje okruh dotčených subjektů (podrobněji viz níže). Dle novelizovaného zákona o IRZ se bude poprvé ohlašovat za rok 2016 (tj. do 31. března 2017).

(c) Jakýkoliv podnět, který se týká problematiky národního PRTR, může podat předmětný subjekt České inspekci životního prostředí (ČIŽP), jejíž povinností je následně konat. ČIŽP je dle § 8 zákona o IRZ kontrolním orgánem ve vztahu k národnímu PRTR a rovněž rozhoduje o správních deliktech podle § 5 tohoto zákona.

Je zabezpečeno, že podnět podle § 42 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) přijatý ČIŽP není, a to ať už byl podán fyzickou či právnickou osobou, součástí spisu, který je k dispozici k nahlédnutí účastníku řízení, proti němuž byl podnět podán (ochrana totožnosti toho, kdo podal podnět). Zpřístupnění podnětu je umožněno pouze v souladu s informačními zákony (č. 123/1998 Sb., č. 106/1999 Sb.), kdy takovou informaci je v souladu s těmito zákony možno zpřístupnit třetím osobám pouze v případě předchozího písemného souhlasu k poskytnutí této informace osobou, jež podnět podala. Tento postup je ukotven obecně v interním služebním předpisu, kterým je Metodický pokyn ČIŽP pro vyřizování podnětů, stížností a petic (čl. IV odst. 8 a čl. X.). Totožnost oznamovatele (považovaný za podatele podnětu) není sdělována kontrolovanému/sankcionovanému subjektu. „Podněty“ jsou součástí samostatného spisu, tzn. nejsou součástí spisu s kontrolním zjištěním ani součástí spisu s následným správním řízením.

Rovněž Ministerstvo je připraveno řešit jakýkoliv podnět a buď jej následně předat ČIŽP nebo samo provede potřebné kroky. I v případě, že by se na Ministerstvo obrátil takto postižený zaměstnanec, Ministerstvo učiní příslušné kroky. Je nutné zdůraznit, že se MŽP (nebo ČIŽP) dosud nesetkaly se situací, která je předmětem čl. 3 odst. 3 Protokolu.

V případě bezpráví rovněž existuje možnost se v dané věci obrátit na institut veřejného ochránce práv, který chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné.

Oznamování protiprávního jednání je rovněž nově zakotveno pro zaměstnance ve státní službě (tj. dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů - § 205 písm. d)) v nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. Podle tohoto předpisu státní zaměstnanec, který oznámí podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným, státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním poměru podle jiného právního předpisu při výkonu státní služby, práce nebo veřejné funkce nebo v souvislosti s ním podle tohoto nařízení nebo postupem podle jiného právního předpisu, a to i anonymně, nesmí být v souvislosti s tímto jednáním postižen, znevýhodněn nebo vystaven nátlaku. Avšak vzhledem k určitým nedostatkům tohoto předpisu (např. skutečnost, že se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří spadají pod zákon o státní službě), se aktuálně připravuje komplexní úprava této problematiky v rámci

7

samostatného zákona.

(d) MŽP koná postupné kroky, které by vedly ke komplexní integraci ohlašovacích povinností a odstranění duplicitních forem hlášení. Prvním významným krokem byl vznik integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP – https://www.ispop.cz/), který funguje od roku 2010 (tj. poprvé pro ohlašování za rok 2009). ISPOP obecně umožňuje příjem a zpracování vybraných hlášení (ohlašovacích povinností) z oblasti životního prostředí v elektronické podobě a jejich distribuci příslušným institucím veřejné správy. ISPOP byl zřízen zákonem o IRZ (jedná se o totožný zákon, který upravuje i problematiku národního PRTR). Zřizovatelem ISPOP a věcným garantem obsahu formulářů, tzn. ohlašovacích povinností, je Ministerstvo a technický provoz a podobu aplikace ISPOP zajišťuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Dodavatelem řešení je soukromý subjekt. ISPOP umožnil elektronizaci ohlašování vybraných agend, které se týkají životního prostředí. Využíváno je interaktivních elektronických formulářů ve formátu PDF (řešení společnosti Adobe). Ohlašovatelé mají zřízen v ISPOP uživatelský účet, což jim umožňuje kontrolovat

stav podaných hlášení, jejich archivaci, stahování ohlašovacích formulářů s předvyplněnými údaji a v neposlední řadě i samotné podávání formulářů.

V návaznosti na systém ISPOP funguje portál Environmentální helpdesk – EnviHELP (https://helpdesk.cenia.cz/), který zajišťuje komplexní informační podporu ohlašovatelům a dalším uživatelům či široké veřejnosti k problematice životního prostředí obecně.

Kompletní odstranění duplicitního ohlašování (resp. lze hovořit spíše o duplikaci určitých údajů, nikoliv celých hlášení či ohlašovacích povinností) v ČR prozatím neexistuje. Je to zejména dáno různými požadavky složkové legislativy (jak na národní, tak i mezinárodní úrovni) a z ní vycházejících definic (např. provozovny, zařízení, započitatelného množství úniku/přenosu, atd.). Řešení této záležitosti tudíž nelze hledat pouze v technické stránce věci (ostatně centralizace ohlašování existuje), ale zejména po stránce vzájemné kompatibility dotčených právních předpisů. Právě změna a vzájemná harmonizace těchto právních předpisů je procesem dlouhodobějšího charakteru a rovněž náročnější a tudíž mnohem komplikovanější, než je tomu v případě technického zajištění shromažďování dat, přip. jejich zpracování a prezentaci. Tyto faktory je nutné mít jednoznačně na paměti i při vytváření či změně mezinárodních právních předpisů. Navíc lze konstatovat, že problematika národního PRTR není, oproti některým dalším složkovým oblastem (zejména problematika odpadů a ovzduší), prioritou Ministerstva.

(e) Primárním zdrojem informací o ohlášených únicích a přenosech jsou webové stránky národního PRTR – konkrétně vyhledávací nástroj, který lze nalézt pod následujícím

8

odkazem - http://portal.cenia.cz/irz/ (pouze v českém jazyce). Na vyhledávání

se lze snadno dostat i z titulní strany webu národního PRTR. Vyhledávací nástroj zahrnuje údaje od ohlašovacího roku 2004 do roku 2015. Vzhledem k různým legislativním změnám a nehomogenitě ohlašovaných údajů v průběhu existence národního PRTR nelze i nadále vyhledávat prostřednictvím jediného dotazovacího formuláře. V novém IS IRZ se s vylepšením vyhledávání (tedy včetně využití jednoho vyhledávacího formuláře pro všechny druhy úniků/přenosů) počítá. Snahou MŽP je obecně průběžné vylepšování vyhledávání údajů přidáváním dalších funkcionalit, což je závislé na aktuální dostupnosti potřebných finančních prostředků, ale zejména na níže zmíněné existenci jednoznačně definované koncepci informatiky pro tuto oblast (tj. pro ohlašování, sběr, archivaci, prezentaci, analýzu dat atd.). Bez vyjasnění této koncepce nebude možné pokračovat v dalším vývoji IS IRZ.

Vyhledávání v údajích lze provádět prostřednictvím volby širokého spektra kritérií – zejména se jedná o druh úniku/přenosu, konkrétní znečišťující látky, činnosti provozovny, názvu organizace/provozovny nebo geografického umístění provozovny (celá ČR, kraj, okres, obec). Použité řešení poskytuje uživatelům prakticky neomezené možnosti tvorby vlastních žebříčků. Jistým nedostatkem současného řešení je velmi omezená možnost exportu vyhledaných dat (tj. jejich snadné použití např. v tabulkovém procesoru nebo databázi). I z tohoto hlediska Ministerstvo v budoucnu plánuje optimalizovat tento vyhledávací nástroj.

I nadále zůstává závažným problémem koncepce zpracování ohlašovaných dat na celoministerské úrovni (tj. včetně dat ohlašovaných a zpracovávaných resortními organizacemi), která je dlouhodobě (více než 6 let) diskutována a reálné výsledky prozatím neexistují, na což výrazným způsobem doplácí i agenda národního PRTR. Existoval projekt na informační systém, který se měl zpracováním, analýzou a prezentací těchto dat zabývat, avšak nebyl realizován. V současné době probíhají přípravné práce na obdobě tohoto systému, avšak dá se předpokládat, že jeho spuštění proběhne nejdříve na konci roku 2017. Aktuálně je tento problém pro národní PRTR jednoznačně více omezující než případný nedostatek finančních prostředků.

9

V této souvislosti rovněž nelze opomenout možnosti, které nabízí Národní geoportál INSPIRE (http://geoportal.gov.cz/) – jednotlivé provozovny lze dohledat i prostřednictvím mapového podkladu. Lze volit požadovanou vrstvu na základě několika hlavních kritérií (ohlašovací rok, činnost – E-PRTR, IPPC nebo NACE - http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?wmc=http%3A//geoportal.gov.cz/php/wmc/data/4facd2fd-91fc-4ce5-a159-2149c0a80138.wmc&wmcaction=overwrite). Jistou nevýhodou Geoportálu je skutečnost, že neumí poskytovat online mapové podklady prostřednictvím webových služeb pro zobrazení na jiných webových stránkách, jako je např. webová stránka národního PRTR. Tato funkcionalita by výrazným způsobem posunula možnosti prezentace dat.

MŽP rovněž každý rok poskytuje veřejnosti Souhrnnou zprávu s vybranými údaji ohlášenými do národního PRTR (tj. s agregovanými údaji). Souhrnná zpráva je zveřejněna primárně na webových stránkách národního PRTR. Oproti minulosti již vychází pouze v elektronické podobě (tj. ve formátu PDF se zveřejňováním na příslušných webových stránkách) a není zhotovována ani oficiální verze na CD nosiči. Souhrnná zpráva je k dispozici pouze v českém jazyce.

(f) http://portal.cenia.cz/irz/ (pouze v českém jazyce)

(g) Národní PRTR (IRZ) – http://irz.cz/ (resp. http://www.prtr.cz) (pouze v českém jazyce).

Vyhledávání v národním PRTR – http://portal.cenia.cz/irz/ (pouze v českém jazyce).

Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší (REZZO) – Český hydrometeorologický ústav – http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/14embil/index_CZ.html (pouze v českém jazyce).

Mapy znečištění ovzduší – Český hydrometeorologický ústav – http://pr-asu.chmi.cz:8080/IskoPollutionMapView/faces/viewMapImages.xhtml (v českém a anglickém jazyce).

Zdroje znečišťování – Český hydrometeorologický ústav – http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/plants/index_CZ.html (pouze v českém jazyce).

Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) – CENIA, česká informační agentura životního prostředí – http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ (pouze v českém jazyce).

Informační systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) – CENIA, česká informační agentura životního prostředí – https://www.ispop.cz/ (pouze v českém jazyce).

Informační systém integrované prevence a omezování znečištění – IS IPPC – Ministerstvo životního prostředí – http://www.mzp.cz/ippc.

Znečišťovatelé pod lupou – nezisková organizace Arnika – http://www.znecistovatele.cz/ (zdrojem informací národní PRTR; pouze v českém jazyce).

Národní inventarizace kontaminovaných míst – CENIA, česká informační agentura životního prostředí – http://kontaminace.cenia.cz/ (v českém a anglickém jazyce).

Informační systém VODA – Ministerstvo zemědělství České republiky – http://voda.gov.cz/portal/ (v českém a anglickém jazyce).

Informační systém EIA – CENIA, česká informační agentura životního prostředí – http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr (pouze v českém jazyce).

Informační systém /SEA – CENIA, česká informační agentura životního prostředí –

10

http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce (pouze v českém jazyce).

ČLÁNEK 7

Uveďte legislativní, regulační a další opatření přijatá k provedení článku 7 (Ohlašovací povinnost).

Přiměřeně popište nebo označte:

(a) S ohledem na odstavec 1: Zda vnitrostátní systém ukládá ohlašovací povinnost stanovenou v odst. 1 písm. a) nebo stanovenou v odst. 1 písm. b);

(b) S ohledem na odstavce 1, 2 a 5: Zda ohlašovací povinnost je uložena vlastníkovi nebo provozovateli každé jednotlivé provozovny;

(c) S ohledem na odstavec 1 a přílohu I: Uveďte případný rozdíl mezi seznamem činností, které podléhají ohlašovací povinnosti podle protokolu, nebo jejich příslušnými prahovými hodnotami, a seznamem činností a příslušnými prahovými hodnotami, které podléhají ohlašovací povinnosti podle vnitrostátního systému PRTR;

(d) S ohledem na odstavec 1 a přílohu II: Uveďte případný rozdíl mezi seznamem znečišťujících látek, které podléhají ohlašovací povinnosti podle protokolu, nebo jejich příslušnými prahovými hodnotami, a seznamem znečišťujících látek a příslušnými prahovými hodnotami, které podléhají ohlašovací povinnosti podle vnitrostátního systému PRTR;

(e) S ohledem na odstavec 3 a přílohu II: Zda s ohledem na určitou znečišťující látku nebo znečišťující látky uvedené v příloze II strana uplatňuje jinou prahovou hodnotu, než je uvedená v odpovědích na výše uvedený odstavec a), a pokud ano, tak proč;

(f) S ohledem na odstavec 4: Příslušný orgán určený ke shromažďování informací o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů podle odstavců 7 a 8;

(g) S ohledem na odstavce 5 a 6: Případné rozdíly mezi rozsahem informací, které jsou povinni poskytovat vlastníci nebo provozovatelé podle protokolu, a informací požadovaných podle vnitrostátního systému PRTR, a zda vnitrostátní systém je založen na hlášení přenosů znečišťujících látek /odst. 5 písm. d) bod i)/ nebo odpadů /odst. 5 písm. d) bod ii)/;

(h) S ohledem na odstavce 4 a 7: Pokud jsou do registru zařazeny údaje o únicích z rozptýlených zdrojů, pak uveďte, které rozptýlené zdroje byly zařazeny, a jakým způsobem je uživatelé mohou vyhledávat a identifikovat; nebo pokud nebyly zařazeny, uveďte informace o opatřeních k zahájení ohlašování úniků z rozptýlených zdrojů;

(i) S ohledem na odstavec 8: Typy metodiky použité k získání informací o rozptýlených zdrojích.

Odpověď:

(a) Ano. V případě úniků do ovzduší, vody a půdy a v přenosech v odpadních vodách jsou prahové hodnoty zcela souladu s přílohou II Protokolu (a rovněž v souladu s nařízením o E-PRTR). Rozsah ohlašovací povinnosti do národního PRTR je konkrétně stanoven v § 3 odst. 1) a 2) zákona o IRZ. Znění těchto ustanovení je následující:

§ 3

(1) Provozovatel uvedený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ohlašuje ministerstvu

11

a) úniky a přenosy znečišťujících látek podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství,b) úniky znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot; vláda stanoví nařízením seznam znečišťujících látek a jejich prahové hodnoty ac) přenosy znečišťujících látek, při překročení jejich prahových hodnot, v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činnostíprovozovaných zařízení; vláda stanoví nařízením seznam znečišťujících látek a jejich prahové hodnoty.(2) Provozovatel, kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technickýchjednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna jiná činnost, než je uvedena v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006,nebo činnost s nižší kapacitou, než je uvedena v této příloze, ohlašuje úniky a přenosy znečišťujících látek podle odstavce 1 a vede evidenci údajů pro ohlašování způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/20061).(3) Údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování stanoví vláda nařízením.

(b) Ohlašovatelem je provozovatel dotčené provozovny (§ 3 zákona o IRZ – viz předchozí bod).

(c) Jak je zřejmé z ustanovení § 3 zákona o IRZ (viz výše), působnost národního PRTR se neomezuje pouze na provozovny s vyjmenovanou činností, ale vztahuje se i na jiné činnosti, u kterých připadá v úvahu ohlašování za splnění základních předpokladů (vznik úniků/přenosů z vlastní činnosti, existence stacionární technické jednotky, provozovna nacházející se v přesně definované lokalitě). Na druhé straně národní PRTR splňuje požadavky nařízení o E-PRTR. Zvolená širší působnost národního PRTR je plně v souladu s požadavky Protokolu.

Je nutné doplnit, že pojetí „širokého“ národního PRTR bylo od ohlašovacího roku 2016 upraveno zákonem č. 255/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a ohlašovací povinnost vůči národnímu PRTR bude omezena na dvě specifické skupiny – na skupinu provozoven s povinností ohlašovat do E-PRTR a druhou skupinu provozující jednu z 232 vybraných činností (včetně případné stanovené prahové kapacity). Další informace k této věci jsou uvedeny také v bodu k článku 8.

(d) Viz odpověď k článku 3, 4 a 5 (b).

(e) Ano – podrobněji viz odpověď k článku 3, 4 a 5 (b).

Primárním důvodem vybraných změn je řádné plnění povinností uvedených v nařízení o E-PRTR. E-PRTR uplatňuje ve výše uvedených případech přísnější prahové hodnoty.

(f) Národní PRTR zřizuje a vede Ministerstvo životního prostředí České republiky (http://www.mzp.cz/).

Národní PRTR provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí (http://www.cenia.cz/).

Kontrolní činnost provádí Česká inspekce životního prostředí (http://www.cizp.cz/).

(g) Viz body odpovědi k článku 3, 4 a 5.

(h) Národní PRTR přímo nesleduje rozptýlené zdroje. Národní PRTR obsahuje odkazy na informace o rozptýlených zdrojích. Informace o vybraných druzích rozptýlených zdrojů jsou zveřejněny na webových stránkách E-PRTR (http://prtr.ec.europa.eu/).

(i) Národní PRTR přímo nesleduje rozptýlené zdroje. Národní PRTR obsahuje odkazy

12

na informace o rozptýlených zdrojích. Informace o vybraných druzích rozptýlených zdrojů a metodikách pro jejich zjišťování jsou zveřejněny na webových stránkách E-PRTR (http://prtr.ec.europa.eu/).

Článek 8

Za každý cyklus ohlašování od poslední zprávy o provádění (nebo od data, kdy protokol vstoupil v platnost) uveďte:

(a) Ohlašovací rok (kalendářní rok, kterého se dané informace týkají);

(b) Lhůta(y), v níž (nichž) byli vlastníci nebo provozovatelé provozoven povinni provést ohlášení příslušnému orgánu;

(c) Datum, do kdy měly být informace v registru přístupné veřejnosti s ohledem na požadavky stanovené článkem 8 (Cyklus ohlašování);

(d) Zda byly v praxi splněny ze strany provozoven lhůty stanovené pro ohlašování a pro zpřístupnění informací v registru veřejnosti; a pokud došlo k prodlení, pak z jakého důvodu;

(e) Zda byly k začlenění informací požadovaných ve vnitrostátním registru využity metody elektronického ohlašování, a pokud ano, jaký podíl tvořilo elektronické ohlašování provozoven a které softwarové aplikace byly na podporu tohoto ohlašování použity.

Odpověď:

Ohlašovací rok 2013:

Termín pro zaslání hlášení do národního PRTR provozovateli – 31. březen 2014 (viz odst. (4) § 3 zákona o IRZ).

Termín pro zveřejnění údajů ohlášených do národního PRTR – 30. září 2014 (viz písm. a) § 7 zákona o IRZ).

Drtivá většina dotčených ohlašovatelů plní svou povinnost vůči národnímu PRTR ve stanoveném termínu. Hlášení jsou přijímána i po stanoveném termínu v průběhu celého roku. Ministerstvo umožňuje ohlašovatelům zaslat zpřesněné nebo doplněné (opravené) údaje. Rovněž opožděné zaslání hlášení je možné, avšak v tomto případě se ohlašovatelé dopouští jednoho ze správních deliktů, které jsou specifikovány v § 5 zákona o IRZ a vystavují se tak udělení sankce ze strany České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která je kontrolním orgánem dle § 8 zákona o IRZ. Pokud se tak stane, je poté ohlašovatel vyzván, aby ohlášené údaje opravil zasláním tzv. doplněného hlášení, které je v systému jednoznačně spárováno s prvotním (tzv. řádným) hlášením, které obsahovalo chybné údaje. V případě úplného opomenutí ohlašovací povinnosti vyzve ČIŽP ohlašovatele k dodatečnému zaslání řádného hlášení a tím i splnění jeho povinnosti. Lze doplnit, že v mnoha případech sám ohlašovatel zjistí, že se dopustil pochybení, a bez jakéhokoliv vyzvání zašle buď řádné nebo doplněné (opravné) hlášení do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností.

Zveřejňování údajů ohlášených do národního PRTR za předchozí kalendářní rok probíhá standardně nejpozději k 30. září. Prozatím se neobjevily v celé existenci národního PRTR zásadní problémy při zveřejňování, které by zabránily plnění zákonné povinnosti (zveřejnění předchází opakovaná kontrola ohlášených dat na testovací instanci vyhledávacího nástroje umístěného na webových stránkách národního PRTR). V této souvislosti je možné podotknout, že ne vždy se zveřejnění odehraje přesně k 30. září. V případě, že tento den připadá na víkend, je obvyklé zveřejnit ohlášené údaje s náležitým předstihem.

13

Ohlašování se od vzniku národního PRTR (tj. od ohlašovacího roku 2004) provádí výhradně elektronickou cestou. V minulosti bylo používáno jednoúčelové aplikace, v které se vyplňovaly ohlašované údaje, a následně se zasílal vygenerovaný soubor Ministerstvu. V současné době (od ohlašovacího roku 2009) je ohlašování založeno na technologii PDF formulářů (řešení od společnosti Adobe), přičemž na pozadí těchto formulářů je vytvářen příslušný XML soubor. Ohlašování probíhá přes centrální ohlašovací bod – Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), v kterém má každý ohlašovatel/provozovatel zřízen svůj uživatelský účet standardně přístupný po zadání přihlašovacího jména a hesla. Prostřednictvím tohoto účtu si ohlašovatel stáhne předvyplněný PDF formulář (základním předpokladem je předchozí registrace IRZ/E-PRTR provozovny), v kterém vyplní požadované údaje o přenosech a únicích (identifikační údaje provozovny a organizace se nevyplňují a nelze je rovněž ve formuláři editovat – jsou součástí registrací) a takto vyplněný formulář odešle do ISPOP, který jej přijme, provede formální kontrolu a dále zpracuje. Pro vyplnění se standardně využívá bezplatně dostupný software Adobe Reader. Ohlašovatel má možnost sledovat po přihlášení do svého účtu stav podaného hlášení. Tento systém je průběžně aktualizován a vyvíjen. Formuláře jsou pro každý rok rovněž aktualizovány (avšak i nadále je zachována schopnost přijímat a zpracovávat hlášení za předchozí ohlašovací roky). Systém ISPOP neslouží pouze pro potřeby národního PRTR, ale i ostatních ohlašovacích povinností z oblasti životního prostředí (odpady, ovzduší, voda, obaly, atd.), což umožňuje centralizaci ohlašovacích povinností a ohlašovatelům přináší zjednodušení ohlašování. V blízké budoucnosti by na tento systém měla navázat platforma schopná zpracování ohlášených dat, provádět analýzu, syntézu dat nebo jejich prezentaci v neagregované a agregované podobě či zahrnovat obsáhlou administraci (jednalo by se o plnohodnotnou náhradu již v dnešní době nevyhovujícího IS IRZ).

Důležitou součástí je zveřejňování aktuálního datového standardu (viz písm. c) § 7 zákona o IRZ). Datový standard (resp. jeho zveřejnění) umožňuje vytvoření vlastního řešení pro ohlašování (jak již bylo zmíněno výše – ve formátu XML). Obecně tento způsob ohlašování využívají velké společnosti nebo komerční softwarové firmy, které implementují plnění ohlašovací povinnosti vůči národnímu PRTR do svých vnitřních informačních systémů nebo do komerčních softwarových produktů. Ohlašovatel tedy může zvolit řešení poskytované zdarma Ministerstvem nebo si vytvořit své vlastní, které splňuje jeho individuální požadavky, nebo zvolit komerční softwarový produkt. Jaký je podíl ohlašování prostřednictvím PDF formulářů a vlastních či komerčních řešení není Ministerstvu známo. Avšak pro Ministerstvo se nejedná o důležitou informaci. Podstatné je, že pro ohlašování do národního PRTR nabízí zcela zdarma obecně přijatelné řešení na platformě (tj. PDF, resp. Adobe Reader), která je široce rozšířena v prakticky každém stolním počítači (příp. laptopu, tabletu či mobilu) bez ohledu na použitý operační systém.

Ohlašovací rok 2014:

Termín pro zaslání hlášení do národního PRTR provozovateli – 31. březen 2015 (viz odst. (4) § 3 zákona o IRZ).

Termín pro zveřejnění údajů ohlášených do národního PRTR – 30. září 2015 (viz písm. a) § 7 zákona o IRZ.

Ostatní – viz ohlašovací rok 2013.

Ohlašovací rok 2015:

Termín pro zaslání hlášení do národního PRTR provozovateli – 31. březen 2016 (viz odst. (4) § 3 zákona o IRZ).

14

Termín pro zveřejnění údajů ohlášených do národního PRTR – 30. září 2016 (viz písm. a) § 7 zákona o IRZ.

Ostatní – viz ohlašovací rok 2013.

Co se týče ohlašovacích termínů a termínů zveřejňování – i nadále se nepředpokládá v blízké budoucnosti jejich změna. Ohlašovatelé jsou již na stanovené termíny zvyklí (v obdobném termínu plní i jiné povinnosti svázané s problematikou životního prostředí), rovněž tak uživatelé údajů ohlášených do národního PRTR. Lze tedy konstatovat, že i pro rok 2016 bude platit březnový termín pro ohlašování (tj. do 31. března 2017) a zářijový pro zveřejnění údajů (tj. do 30. září 2017).

Na druhou stranu se bude ohlašování za rok 2016 velmi lišit od předchozích, výše uvedených let. Bude omezen okruh ohlašujících subjektů, které ohlašují nad rámec požadavků stanovených v nařízení o E-PRTR – byla identifikována skupina činností, za které by i nadále mělo být do národního PRTR ohlašováno (dosud se ohlašovací povinnost dle § 3 odst. (2) zákona o IRZ týkala i jiných činností nebo činností s nižší kapacitou než je stanovena v příloze I nařízení o E-PRTR). Rovněž drobné úpravy dozná ohlašování do ISPOP. V obou případech se jedná o snížení administrativní zátěže zejména pro malé podnikatelské subjekty nebo o eliminaci provozoven, které se podílejí zanedbatelným množstvím úniků/přenosů na celkovém ohlášeném množství (např. sektor služeb) a naopak orientaci na zásadní okruh znečišťovatelů.

Rovněž probíhá průběžná revize seznamu látek v přenosech v odpadech, které se na úrovni E-PRTR vůbec neohlašují. V souvislosti s tím je nutné podotknout, že v této revizi je zahrnuta i harmonizace ohlašovaných látek s jinými předpisy či mezinárodními závazky ČR (aktuálně lze zmínit např. Stockholmskou úmluvu). Tudíž je aktuálně diskutováno i rozšíření seznamu látek ohlašovaných v únicích/přenosech.

Požadavky dle E-PRTR jsou v souladu s příslušným nařízením plněny od ohlašovacího roku 2007.

Článek 9

Popište legislativní, regulační a další opatření přijatá k zajištění shromažďování údajů a vedení evidence a k vytvoření metodik použitých ke shromažďování informací o únicích a přenosech v souladu s článkem 9 (Shromažďování údajů a vedení evidence).

Odpověď:

Základním předpisem, který stanovuje povinnosti dotčených subjektů vůči národnímu PRTR je zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o IRZ). Konkrétně se jedná o § 3. Druhým základním předpisem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení o E-PRTR). Ohlašovatelé tak jsou rozděleni do dvou skupin:

Ohlašovatelé, kteří plní povinnosti stanovené v nařízení o E-PRTR a povinnosti nad rámec nařízení o E-PRTR (odst. (1) § 3 zákona o IRZ).

Ohlašovatelé, kteří plní povinnosti dle národní legislativy (odst. (2) § 3 zákona o IRZ) mimo režim E-PRTR.

Obě výše uvedené skupiny ohlašovatelů mají totožné povinnosti vůči národnímu PRTR – tj. stejný rozsah poskytovaných údajů.

Vedení evidence není konkrétně specifikováno národní legislativou, avšak je přímo odkazováno (i v případě ohlašovatelů stojících mimo povinnosti stanovené v nařízení o E-PRTR) na povinnost vedení odpovídající evidence v nařízení o E-PRTR. V případě kontroly za strany ČIŽP musí ohlašovatel jednoznačně prokázat, že ohlášené údaje jsou

15

správné (viz písm. § 5 odst. 1) písm. b) zákona o IRZ) a že vede evidenci údajů v souladu s požadavky stanovenými v nařízení o E-PRTR). V opačném případě se ohlašovatel vystavuje možnému postihu ze strany ČIŽP.

Článek 10

Popište pravidla, postupy a mechanismy zajišťující kvalitu údajů obsažených ve vnitrostátním PRTR, a jaké skutečnosti byly jejich pomocí zjištěny o kvalitě ohlášených údajů s ohledem na požadavky článku 10 (Hodnocení kvality).

Odpověď:

Kontrola kvality, úplnosti, věrohodnosti a konzistentnosti ohlašovaných údajů je zajišťována v několika fázích.

Každý ohlašovatel do národního PRTR se musí zaregistrovat v ISPOP, přičemž v průběhu registrace musí vyplnit základní identifikační údaje o organizaci a provozovně (adresa, název, činnost provozovny, souřadnice, činnost atd.). Takto zadané údaje jsou následně kontrolovány oproti ověřeným údajům (existence společnosti, umístění provozovny atd.) oprávněnými pracovníky CENIA. Každé provozovně je následně přiděleno unikátní identifikační číslo provozovny (IČP). Tím je zamezeno duplikacím v registracích provozoven, chybnému uvedení adresy atd. Změna některých z těchto, v průběhu registrace uvedených, údajů i nadále podléhá opětovné kontrole a následnému schválení ze strany CENIA. Některé údaje naopak mohou měnit i sami ohlašovatelé. Jak je zmíněno výše, vybrané údaje jsou kontrolovány vůči ověřeným údajům. Zdrojem těchto ověřených údajů jsou Základní registry státní správy (http://www.szrcr.cz/).

Za druhou fázi kontroly lze považovat formální kontrolu údajů vyplněných v ohlašovacím formuláři. Během vyplňování údajů může ohlašovatel využít on-line kontrolu – tato kontrola se zejména zaměřuje na úplnost vyplněných údajů – tj. zda jsou vyplněny všechny povinně ohlašované údaje a ve správném formátu (v některých případech není např. vůbec umožněno vyplnit místo čísla text). Kontrola rovněž informuje ohlašovatele, zda vyplněná množství jsou hodnoty nadlimitní pro příslušnou látku nebo zda je vyplněn alespoň jeden únik/přenos. Vybrané nedostatky neumožní ohlašovateli hlášení zaslat. Na ostatní nedostatky je sice ohlašovatel upozorněn, ale hlášení lze zaslat. Formální kontrola proběhne na vstupu do ISPOP – je validován formát hlášení vůči příslušnému datovému standardu. Je tak zabráněno případným změnám v XML souboru, v kterém lze, na rozdíl od PDF formuláře, editovat i údaje v PDF formuláři needitovatelné.

Následující kontrola se zaměřuje na obsah hlášení. V této souvislosti je nutné podotknout, že primárně jsou za ohlášené údaje zodpovědní ohlašovatelé a zákon o IRZ striktně požaduje zaslání správných údajů. Obsahová kontrola se zaměřuje na vybrané údaje – zvýšený důraz je kladen na údaje provozoven s činností E-PRTR (resp. s činností v příloze I Protokolu). Obsahovou kontrolu provádí pracovníci CENIA, české informační agentury životního prostředí na základě schválené metodiky, kterou každý rok připravuje Ministerstvo. Kromě provozoven s činností E-PRTR se dále obsahová kontrola zaměřuje na prioritní látky a odlehlé hodnoty. V případě zjištění nesrovnalostí (např. výrazný nárůst či pokles ohlášeného množství, meziroční změna činnosti, atd.) je ohlašovatel kontaktován a požádán o potvrzení ohlášených údajů nebo o zaslání oprav ve formě tzv. doplněného hlášení. Údaje zveřejněné na webových stránkách národního PRTR jsou průběžně aktualizovány.

Obsahová kontrola je prováděna i mimo rámec schválené metodiky, což se děje zejména v případě prohledávání databáze za různým účelem. I takto zjištěné potenciální nedostatky jsou řešeny přímo s ohlašovatelem. Některé výrazné změny v ohlášených údajích podléhají schválení Ministerstvem. Ohlašovatelům je umožněno podávat doplněná hlášení nejen za aktuální ohlašovací rok, ale i za roky předchozí. Do budoucna

16

se plánuje zdokonalení a zrychlení obsahové kontroly prostřednictvím její automatizace. Na potenciální nejasnosti v ohlášených údajích je Ministerstvo upozorňováno i ze strany veřejnosti či např. neziskových organizací. Podobným způsobem se na Ministerstvo obrací i ČHMÚ – v případě odhalení nesouladu údajů z národního PRTR vůči údajům z EMEP-CLRTAP proběhne vzájemná komunikace, z které následně vyplyne, zda je nutné se obrátit na příslušného ohlašovatele s dotazem ke správnosti ohlášených údajů.

Na závěr je možné zmínit, že ke kontrole jsou použity i podpůrné materiály, které vytváří Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Jedná se v podstatě o další fázi kontroly, která umožňuje odstranit další, dosud nezjištěné chyby v ohlašovaných údajích.

V případě objevení potenciálně nesprávných údajů je bezprostředně poté kontaktován ohlašovatel. Ohlašovatel buď existenci chybného údaje potvrdí a následně je vyzván k zaslání doplněného (opravného) hlášení se správnými údaji nebo správnost původně odeslaných údajů potvrdí.

Článek 11

Popište způsob(y), jakým(i) je zajištěn přístup veřejnosti k informacím obsaženým v registru s ohledem na požadavky článku 11 (Přístup veřejnosti k informacím).

Odpověď:

Údaje ohlášené do národního PRTR jsou zdarma veřejně přístupné na webových stránkách národního PRTR (http://portal.cenia.cz/irz). Vyhledávat lze na základě mnoha kritérií (lokalita, činnost, únik/přenos, látka, provozovna má/nemá E-PRTR činnost, název organizace/provozovny, atd.), což nabízí široké možnosti vyhledávání a tvorby vlastních individuálních žebříčků. Vyhledávací nástroj umožňuje vyhledávat údaje za ohlašovací roky 2004 (první ohlašovací rok do národního PRTR) až 2015 (údaje zveřejněny 30. září 2016). K dispozici jsou rovněž každoročně připravované Souhrnné zprávy, které poskytují vybrané údaje v agregované podobě z hlediska různých kritérií (http://irz.cz/node/24#zpravy).

MŽP ve spolupráci s CENIA rovněž poskytuje na požádání individualizované výstupy dle přesně definovaných požadavků žadatele a v souladu s příslušnými právními předpisy.

MŽP pravidelně připravuje a zveřejňuje další informační materiály na podporu ohlašování do národního PRTR (např. Příručka pro ohlašování do národního PRTR, Návod pro vyplnění ohlašovacího formuláře, atd.), které jsou volně dostupné v elektronické podobě (formát PDF) na webových stránkách národního PRTR. MŽP ve spolupráci s CENIA, českou informační agenturou životního prostředí rovněž poskytuje informace prostřednictvím Environmentálního helpdesku (EnviHELP - https://helpdesk.cenia.cz/) nebo prostřednictvím telefonního spojení či e-mailu (e-mailové adresy na příslušné pracovníky jsou veřejně k dispozici na webových stránkách národního PRTR, MŽP i CENIA).

V minulosti byly některé z výše uvedených materiálů k dispozici i na CD. Tato CD byla následně distribuována různým organizacím (např. krajské úřady, průmyslové svazy, atd.) nebo na požádání zasílána komukoliv dalšímu. Avšak od této praxe bylo zejména z finančních důvodů (resp. z důvodu optimalizace nákladů) upuštěno a veškeré materiály jsou k dispozici výhradně v elektronické podobě na příslušných webových stránkách ve formátu PDF.

17

ČLÁNEK 12

Pokud se s některými informacemi v registru zachází jako s důvěrnými, uveďte, o jaký druh informací se jedná, jejichž poskytnutí může být odmítnuto, a četnost tohoto odmítnutí s ohledem na požadavky článku 12 (Důvěrnost). Připojte komentář o praktických zkušenostech a problémech, se kterými jste se setkali při řešení nároků na důvěrnost, zejména s ohledem na požadavky odstavce 2.

Odpověď:

Ze strany ohlašovatelů nebyly dosud žádné údaje označeny jako důvěrné. Rovněž snahou Ministerstva není jakkoliv omezovat přístup k ohlášeným údajům. V případě, že by k tomu došlo, ČR se bude řídit dle příslušných právních ustanovení (uvedených v Protokolu nebo v nařízení o E-PRTR, ale i v příslušných národních právních předpisech). Všechny údaje, které jsou povinnými subjekty ohlašovány do národního PRTR a nejsou označeny jako důvěrné, jsou veřejně dostupné (na webových stránkách národního PRTR nebo na požádání).

ČLÁNEK 13

Popište možnosti účasti veřejnosti na vývoji vnitrostátních systémů PRTR v souladu s článkem 13 (Účast veřejnosti na vývoji vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek) a případné zkušenosti s účastí veřejnosti na vývoji systému.

Odpověď:

Ministerstvo oceňuje zpětnou vazbu od široké veřejnosti a od ohlašovatelů do národního PRTR. Na základě zkušeností ohlašovatelů s procesem ohlašování do národního PRTR jsou ISPOP a ohlašovací formuláře aktualizovány tak, aby zejména zjednodušily ohlašovatelům samotný proces ohlašování.

Velký důraz tradičně kladou na údaje z národního PRTR nevládní organizace, které se zabývají ochranou životního prostředí. Ministerstvo s nimi spolupracuje a v rámci svých možností jim vychází vstříc – ať se již jedná o jejich účast v  pracovních skupinách týkajících se problematiky národního PRTR (např. aktuálně se podílí na změně zákona o IRZ nebo nařízení vlády o IRZ) nebo poskytování agregovaných údajů z národního PRTR. Široká veřejnost si již zvykla na přístup k údajům ohlášeným do národního PRTR a využívá je v tlaku na velké celorepublikové nebo lokální znečišťovatele na snížení či omezení úniků a/nebo přenosů. V mnoha případech se tak skutečně stalo a zapojení veřejnosti a médií vedlo k pozitivním změnám. Rovněž ohlašovatelé se snaží, aby nebyli zmiňováni veřejně v médiích v souvislosti se znečišťováním. V této souvislosti lze především zmínit neziskovou organizaci Arnika, která se každoročně detailně věnuje analýze ohlášených údajů a následné zveřejnění má velký ohlas. Aktuálně v roce 2015 zveřejnila vlastní webovou aplikaci, která umožňuje zajímavé možnosti, co se týče prohledávání databáze údajů ohlášených do národního PRTR a vizualizace těchto údajů (http://www.znecistovatele.cz/).

Na druhou stranu zpětná vazba od občanů není příliš rozsáhlá a rovněž od médií, která využijí ohlášených dat víceméně jen v době jejich oficiálního zveřejnění (tj. na konci září a začátku října). Kontakty na pracovníky odpovědného útvaru Ministerstva jsou veřejné pro poskytování případných podnětů – uvedeny jak na webových stránkách národního PRTR, tak i na webových stránkách MŽP nebo lze také ke kontaktování využít platformy EnviHELP.

Obecně se Ministerstvo snaží vyhodnotit každý relevantní podnět a na jeho základě zlepšit přístup veřejnosti nebo zjednodušit a zdokonalit proces ohlašování. Díky zpětné vazbě lze rovněž identifikovat chyby v ohlašování subjektů a následně zažádat o jejich odstranění, čímž se jednoznačně zvyšuje kvalita ohlašovaných údajů.

18

Ministerstvo (resp. odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence) má informace o tom, kde jsou ve vztahu zlepšení komunikace s veřejností nebo s přístupem veřejnosti k ohlášeným údajům nebo zveřejňovaným informacím nedostatky a drtivou většinu z nich se bude snažit eliminovat prostřednictvím nového informačního systému IRZ.

Článek 14

Popište zákonem stanovené přezkumné řízení, k němuž mají přístup všichni, pokud mají za to, že jejich žádost o informace byla opomenuta, nesprávně nebo zčásti zamítnuta nebo jinak řešena podle ustanovení článku 14 (Přístup k právní ochraně), a případné využití tohoto řízení.

Odpověď:

Příslušný zákon vztahující se k problematice národního PRTR nestanovuje žádné přezkumné řízení. Jak již bylo uvedeno v předchozím textu, údaje ohlášené do národního PRTR jsou zdarma veřejně přístupné na webových stránkách národního PRTR (http://portal.cenia.cz/irz). K dispozici jsou rovněž každoročně připravované Souhrnné zprávy, které poskytují vybrané údaje v agregované podobě z hlediska různých kritérií (http://irz.cz/node/24#zpravy). MŽP ve spolupráci s CENIA rovněž poskytuje na požádání individualizované výstupy dle přesně definovaných požadavků žadatele a v souladu s příslušnou právní úpravou. Tyto požadavky jsou vždy bez zbytečného odkladu vyřizovány.

Ministerstvo pravidelně připravuje a zveřejňuje na webových stránkách národního PRTR (http://www.irz.cz/ nebo http://www.prtr.cz/) další informační materiály na podporu ohlašování do národního PRTR. MŽP ve spolupráci s CENIA rovněž poskytuje informace prostřednictvím Environmentálního helpdesku (EnviHELP – https://helpdesk.cenia.cz/) nebo prostřednictvím telefonního spojení či emailu. Této možnosti může kdokoliv využít.

Ministerstvo se prozatím nesetkalo se stížnostmi, které by se týkaly neposkytnutí nebo odepření informací o problematice národního PRTR.

Obecně problematiku přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí upravuje samostatný zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a rovněž zákon č. 106/1999 sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších změn.

Článek 15

Popište způsob, jakým strana podporuje informovanost veřejnosti o svém PRTR a v souladu s článkem 15 (Budování kapacit) uveďte podrobnosti o:

(a) Úsilí k poskytnutí dostatečné kapacity a pokynů orgánům a úřadům s cílem pomoci jim při plnění jejich povinností podle protokolu;

(b) Pomoc a instrukce veřejnosti pro přístup do vnitrostátního registru a pochopení a využití informací v něm obsažených.

Odpověď:

(a) Národní PRTR má primárně v gesci Ministerstvo. Určitou část prací souvisejících s provozem národního PRTR má na starost Ministerstvem zřízená organizace – CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Požadované činnosti jsou přesně specifikovány, přičemž každoročně dochází k jejich aktualizaci. Je tedy jednoznačně specifikováno, kdo má za jakou činnost zodpovědnost. Nedochází tak rovněž ke vzájemné duplikaci činností souvisejících s problematikou národního PRTR. Podpora je rovněž poskytována ČIŽP, která se věnuje nejen kontrolní,

19

ale i preventivní činnosti. Je tedy zřejmé, že plnění povinností vůči národnímu PRTR je na úrovni státní správy vysoce centralizováno, a tudíž není nutné vyvíjet rozsáhlou informační aktivitu (jako v případě výrazné decentralizace), kromě CENIA a ČIŽP, se kterými je Ministerstvo neustále v kontaktu. Vzájemná komunikace probíhá jak po formální stránce, tak i po neformální, která se zejména vyznačuje vyšší mírou pružnosti, což je např. důležité v případě období, kdy dochází k plnění reportingové povinnosti vůči E-PRTR nebo bezprostředně před zveřejňováním ohlašovaných údajů.

(b) Pro Ministerstvo je velmi důležitá komunikace a spolupráce s veřejností. Kontakty na jednotlivé pracovníky útvaru, který má problematiku národního PRTR v gesci, jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva nebo na webových stránkách národního PRTR či ISPOP. Rovněž existuje důležitá platforma pro podporu (nejen) ohlašovatelů nebo uživatelů dat ohlášených do národního PRTR – tzv. Environmentální helpdesk (EnviHELP – https://helpdesk.cenia.cz/), což je veřejný portál, který umožňuje žadateli o informace či o jiný druh podpory vkládat dotazy či požadavky k problematice životního prostředí obecně a následně sledovat průběh řešení vloženého dotazu či požadavku.

Ministerstvo rovněž připravuje a poskytuje množství informačních materiálů, které jsou průběžně dle potřeby aktualizovány. Veškeré dokumenty jsou zdarma k dispozici na webových stránkách národního PRTR nebo ISPOP (převážně ve formátu PDF). Důležité postavení mezi těmito dokumenty mají dva následující:

Příručka pro ohlašování do národního PRTR (http://irz.cz/sites/default/files/Prirucka%20IRZ%202015_08022016.pdf) – jedná se o komplexní materiál, který popisuje vše týkající se problematiky ohlašování do národního PRTR – právní předpisy, proces ohlašování, praktické příklady atd. Příručka nyní vychází výhradně v elektronické formě ve formátu PDF.

Souhrnná zpráva (http://irz.cz/node/24#zpravy) – jedná se o publikaci, která analyzuje ohlášená data za příslušný ohlašovací rok. Čtenář zde nalezne agregované výstupy ve formě tabulek a grafů s odpovídajícím komentářem.

Zástupci Ministerstva nebo CENIA se rovněž účastní různých akcí (seminářů, konferencí, atd.), které umožňují rozšiřovat povědomí o národním PRTR a o možnostech využití v něm obsažených údajů. V případě akcí, které pořádá nebo se účastní CENIA, bývá primárním účelem seznámení ohlašovatelů s novinkami v ohlašování do národního PRTR prostřednictvím ISPOP za nadcházející ohlašovací rok.

Je nutné podotknout, že webové stránky národního PRTR obsahují i další užitečné informace, které se vztahují k jednotlivým znečišťujícím látkám, jako jsou obecné informace, jejich nebezpečnost pro zdraví a životní prostředí a způsoby jejich měření. V letošním roce proběhla rozsáhlá aktualizace těchto informací.

Informace o národním PRTR jsou rovněž šířeny prostřednictvím textů v odborných periodikách (např. časopis Odpady).

Ministerstvo ve spolupráci s CENIA dále poskytuje na žádost vysoce individualizované exporty agregovaných dat pro potřeby jednotlivců (např. pro studenty vysokých škol), nevládních organizací nebo státních orgánů.

Hlavním zdrojem informací, který byl již několikrát zmíněn výše, jsou webové stránky národního PRTR (http://www.irz.cz/ nebo http://www.prtr.cz/), které obsahují již výše popsané informace, tak i vyhledávací nástroj (http://portal.cenia.cz/irz), který umožňuje prohledávání databáze s údaji ohlášenými za roky 2004 až 2015. Lze vyhledávat na základě mnoha kritérií. Velký důraz je kladen na vyhledávání dle lokality provozovny (adresa, obec, okres, kraj, celá ČR), na volbu konkrétní činnosti provozovny (činnost E-PRTR, NACE) a na výběru konkrétního druhu úniku/přenosu a látky. Na webových stránkách národního PRTR je rovněž k vyhledávacímu nástroji zveřejněn stručný návod

20

(http://irz.cz/sites/default/files/Postup_vyhledavani_strucne_IRZ_02112012.pdf).

Článek 16

Popište, jakým způsobem strana spolupracuje s ostatními stranami, jak jim pomáhá a jak podporuje spolupráci mezi příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména:

(a) Při mezinárodních opatřeních na podporu cílů tohoto protokolu v souladu s odst. 1 písm. a);

(b) Na základě vzájemné dohody mezi dotčenými stranami při zřizování vnitrostátních systémů podle tohoto protokolu, v souladu s odst. 1 písm. b);

(c) Při sdílení informací podle tohoto protokolu týkajících se úniků a přenosů v pohraničních oblastech, v souladu s odst. 1 písm. c);

(d) Při sdílení informací podle tohoto protokolu týkajících se přenosů mezi stranami, v souladu s odst. 1 písm. d);

(e) Poskytováním technické pomoci v otázkách souvisejících s tímto protokolem stranám, které jsou rozvojovými zeměmi, a stranám s transformační ekonomikou, v souladu s odst. 2 písm. c).

Odpověď:

a) Zástupci České republiky se standardně účastní zasedání a jednání stran Protokolu a příslušných pracovních skupin. V této souvislosti je možné rovněž zmínit i účast na jednáních, která se týkají E-PRTR, a to z pozice členského státu Evropské unie.

b) Jak již bylo uvedeno v odpovědi k bodu (a), Česká republika se přímo podílí na E-PRTR. V rámci jednání dochází pravidelně k výměnám zkušeností s národními PRTR. Rovněž Česká republika prezentuje svůj systém ohlašování do národního PRTR, a to včetně specifických odlišností oproti Protokolu nebo E-PRTR. V letošním roce dojde k významným změnám ve fungování národního PRTR (podrobněji rozepsáno v závěrečné odpovědi k poslední otázce) a předpokládá se, že i tyto změny budou následně prezentovány.

c) Údaje ohlášené do národního PRTR jsou důležitým podpůrným zdrojem údajů např. při řešení přeshraničních problémů s kvalitou životního prostředí. Průběžně se řeší zejména problematika znečištěného ovzduší na Ostravsku v Moravskoslezském kraji ve spolupráci s Polskem. Rovněž existuje snaha propojit vzájemně izolované zdroje dat, což naráží na různé problémy, tudíž se tak prozatím děje na úrovni vzájemných odkazů jednotlivých webových stránek patřících různým informačním systémům (např. EIA, IPPC, LCP atd.).

d) Údaje ohlášené do národního PRTR bývají součástí rozsáhlejších informačních materiálů, což se například týká výše uvedené problematiky se znečištěným ovzduším v Moravskoslezském kraji nebo různých reportů pro potřeby Stockholmské úmluvy atd. Ministerstvo se dosud nesetkalo s individuální žádostí o údaje z národního PRTR ze zahraniční. Lze se domnívat, že údaje ohlašované do E-PRTR Českou republikou jsou pro zahraniční subjekty dostatečné a pokud se vyskytne nějaká mezinárodní spolupráce v určité záležitosti, předpokládá se dodání údajů z národního PRTR českou stranou. V případě takové žádosti je Ministerstvo připraveno požadované údaje poskytnout.

e) Ministerstvo se v omezené míře účastní jednání a seminářů, které jsou primárně zaměřeny na technickou pomoc rozvojovým zemím nebo zemím s tranzitní ekonomikou (jednalo se např. o Kazachstán). Ministerstvo je v této souvislosti schopno poskytnout zkušenosti s ohlašováním do národního PRTR, které již od počátku probíhá čistě elektronicky (od prvního ohlašovacího roku 2004).

21

Zkušenosti se týkají nejen samotného procesu ohlašování, ale i jeho způsobu, centralizace ohlašovacích povinností, včetně tuzemského specifika – komunikace se státní správou prostřednictvím datových schránek (systém do jisté míry podobný e-mailové komunikaci) – více informací http://www.datoveschranky.info/ (pouze v českém jazyce). Na druhou stranu je pro Ministerstvo důležité získat zkušenosti o moderní prezentaci dat, jejich zpracování, analýze nebo vzájemném propojení oddělených systému (resp. ohlašovacích povinností). Z toho důvodu je účast na různých akcích s předmětnou tematikou velmi důležitá a přínosná i pro zástupce ČR. V tomto směru lze ocenit nově založené NRC (National Reference Centre) pro průmyslové znečištění Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA). Ač se jednání konají pouze jednou ročně, i přesto je možné získat s předstihem důležité informace zejména o problematice E-PRTR, IPPC, LCP atd. na evropské úrovni a rovněž zde dochází k neformálním výměnám zkušeností.

Co se týče mezinárodní spolupráce nelze opomenout důležitou roli Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a CENIA. CENIA je provozovatelem ISPOP a zajišťuje pro Ministerstvo technickou stránku ohlašování a je schopna se samostatně podílet na předávání zkušeností v této oblasti. ČHMÚ se mj. zaměřuje na problematiku ovzduší a tudíž i na ohlašování povinností stanovených v národních právních předpisech a rovněž plnění mezinárodních požadavků. Jak CENIA, tak i ČHMÚ se přímo podílí na mezinárodních projektech.

Uveďte další případné poznámky strany týkající se provádění protokolu, nebo v případě signatářů, týkající se přípravy na provádění protokolu. Strany a signatáři se vyzývají, aby označili případné problémy nebo překážky, se kterými se setkali při vytváření a shromažďování údajů a jejich doplňování do registru.

Odpověď:

Největším současným problémem je zastaralá prezentační vrstva dat ohlášených do národního PRTR. Rovněž absence administrátorského rozhraní je faktorem, který velmi omezuje komplexní nakládání s ohlášenými daty. Finanční stránka věci se nezdá již být hlavním faktorem pro nemožnost vývoje webového a administrátorského rozhraní. Předpokládá se, že bude možné využít dotací poskytovaných Evropskou unií. Ministerstvo aktuálně řeší celoresortní koncepci z pohledu jednotného nakládání s ohlašovanými daty (tj. nejen do tuzemského PRTR), což do určité míry brání urychlení prací na samostatné modernizaci informačního systému IRZ. Zastarávání webové prezentace a rovněž výše zmíněného omezeného nakládání s daty vidíme jako zásadní problém ve vztahu k přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Kromě webové prezentace by se mělo zlepšit rovněž vyhledávání v databázi národního PRTR, automatizace kontrol ohlašovaných dat nebo rozšíření možnosti poskytování neagregovavých dat.

Jisté problémy rovněž i nadále činí nejasná specifikace či definice úniků do půdy. Tato skupina je vůbec nejméně ohlašovaným typem úniků či přenosů. V posledních letech nejsou tyto úniky vůbec ohlašovány nebo jen velmi sporadicky.

Samotný systém ohlašování údajů do národního PRTR (a ostatních agend z oblasti životního prostředí) prostřednictvím ISPOP i nadále funguje bez větších problémů. I přesto je nadále na základě legislativních změn a připomínek uživatelů (ohlašovatelé, státní správa) průběžně aktualizován a vylepšován. V letošním roce by mělo dojít ke zjednodušení ohlašování a s tím související snížení administrativní zátěže na straně státní správy a ohlašovatelů. Rozvoj ISPOP je aktuálně zajištěn po všech stránkách (včetně finanční) na několik let dopředu.

Od 1. září 2016 je účinná novela zákona o IRZ, která by měla vést k významnému snížení zátěže na straně ohlašujících subjektů (již o ní padla několikrát ve výše předloženém textu méně či více obsáhlá zmínka). Touto novelou se Ministerstvo více zaměřilo na významné ohlašovatele. Novela spočívá v eliminaci určitého spektra

22

činností, které nejsou z hlediska zacílení tuzemského PRTR významné (např. služby). Doplňujeme, že touto novelou se žádným způsobem nemění povinnosti ČR (resp. ohlašovatelů) vůči nařízení o E-PRTR nebo Protokolu. Jedná se o omezení skupiny ohlašovatelů, kteří provozují jinou činnost nebo činnost s nižší kapacitou než je uvedena v příloze I nařízení o E-PRTR.

23