ZÁVAZNÉ POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ

ABSOLVENTSKÉ PRÁCE

VOŠZ Kladno

1 Cíl absolventské práce

Cílem absolventské práce je zpracování odborné problematiky takovým způsobem, aby student ukázal svoji schopnost analýzy problému a syntézu poznatků, aby pochopil problém v kontextu s literaturou a aby provedl analýzu svého vlastního příspěvku a zhodnotil jeho přínos. Aby student úspěšně mohl ukončit studium na VOŠZ, musí svoji práci obhájit před komisí. Současně může prokázat, zda je schopen takto připravenou práci popř. i publikovat.

2 Formální úprava absolventské práce

Podrobnější rozbor formy absolventské práce je popsán níže pomocí vložených příkladů. Obecné požadavky na formu se týkají např. dodržení stanovených okrajů.

2.1 OkrajeOkraje práce jsou nastaveny takto: zleva 3,5 cm, zprava 2,5 cm,

nahoře 3 cm a dole 2 cm.

2.2 Rozsah Minimální rozsah stran absolventské práce je 40, maximum 60 stran.

Celý dokument je psán typem písma Times New Roman, Arial. Práce je tisknuta vždy jednostranně.

Členění běžného textu do odstavců se označuje dvěma způsoby: začátky odstavců jsou tzv. odsazeny od linie levého okraje standardního uspořádání textu tabulátorem (v ručním nastavení 1,25 cm od linie levého okraje) nebo je možné při formátování textu využít mezery za odstavci 6b.

Text je zarovnán do bloku, je psán plynule bez ohledu na končící řádek. Klávesa ENTER je použita pouze v případě ukončení celého odstavce.

2.3 Čísla stránekČísla stránek jsou vkládána na spodní část stránky uprostřed.

Mohou být uvedena dvojím způsobem – samostatné číslo (př. 8) nebo číslice mezi „pomlčkami“ (př. – 8 –). První očíslovanou stranou je kapitola „Úvod“, která nese označení 6 nebo 7 (záleží na délce obsahu). Předešlé stránky se nečíslují.

2.4 Tabulky, grafy, obrázky Tabulky, grafy a obrázky jsou pouze přílohami práce. Nepatří tedy do

souvislého textu absolventské práce nýbrž do kapitoly „Přílohy“. Výjimečně se umísťují do textu, kde by čistě popis nebyl dostatečně ilustrativní. Pak se tabulky a obrázky číslují v tom pořadí, v jakém se objevují v textu a umísťují se na místo, kde se o nich hovoří. Číslování je buď průběžné v celé AP formou Obr.1; Tab. 1, nebo samostatně po jednotlivých kapitolách, např. Obr. 2.1, kde první číslo je totožné s číslem kapitoly, ve které se obrázek vyskytuje. Číslo obrázku s legendou se umisťují pod obrázkem, zatímco u tabulek se číslo a legenda umísťují nad tabulkou. Názvy obrázků a tabulek, resp. jejich legenda, musí být dostatečně informativní, aby čtenář pochopil základní smysl i bez hledání popisného textu. V práci nemohou být stejné názvy pro různé tabulky a obrázky.

3 Struktura práce - kazuistika Struktura práce – podrobněji je uvedena a popsána na příkladech

(viz níže). Obecně: 1) desky 2) titulní strana 3) prohlášení se souhlasem4) poděkování5) obsah 6) 1 Úvod (začínají se číslovat strany)7) 2 Teoretická část – tato část by měla zaujímat 40%

absolventské práce. V teorii autor nepoužívá vlastní slova, ale parafrázuje tedy nepřímo cituje použité zdroje informací. Do textu vkládá přímou citaci a odkazy na literaturu, grafy, tabulky apod. V teorii se zabývá vybranou problematikou, popisuje např. anatomii, fyziologii, způsoby mechanizmu vzniku problému atd.

(Cíl práce, patofyziologie onemocnění)8) 3 Praktická část – zaujímá 60% práce. Opět nepřímou

citací zde pisatel sděluje způsob provedení, zásady ošetřovatelské a léčebné péče k vyřešení daného problému. Vlastními slovy popisuje vložené kazuistiky.

(Ošetřovatelský proces u nemocného – oš. anamnéza, stanovení oš. dg., stanovení plánu oš. péče, zhodnocení účinnosti oš. péče)

9) 4 Závěr10) 5 Resumé v českém a cizím jazyce11) 6 Seznam použitých zkratek12) 7 Seznam použitých zdrojů13) 8 Přílohy

4 Struktura práce - výzkumná práceStruktura práce – podrobněji je uvedena a popsána na příkladech

(viz níže). Obecně: 1) desky 2) titulní strana

3) prohlášení se souhlasem4) poděkování5) obsah 6) Úvod (začínají se číslovat strany)7) Cíl práce a hypotézy8) Charakteristika problému9) Metodika10) Výsledky průzkumu a jejich analýza11) Návrh na řešení zjištěných nedostatků12) Závěr13) Resumé v českém a cizím jazyce14) Seznam použitých zkratek15) Seznam použitých zdrojů16) Přílohy

5 Metodika absolventské práce

Metodika absolventské práce je zcela závislá na možnostech a přání studenta. Je možné si vybrat práci typu „Kazuistika“, „Teoretická práce“ nebo „Výzkumně – průzkumnou práci“.

Kazuistika je AP zpracovaná formou ošetřovatelského procesu, kdy klient je vybírán podle doporučení. V teoretické části bude charakteristika daného onemocnění, včetně diagnostiky, léčby a ošetřovatelské problematiky. Praktická část je zaměřena hlavně na kazuistiku (anamnéza, diagnostika a terapie klienta, podrobný popis ošetřovatelského procesu po vymezenou dobu max. 5 dnů, zhodnocení).

Průzkumně-výzkumná práce je používána ke zpracování výzkumu nebo ankety. V tomto případě se doporučuje minimální počet respondentů na 60, a aby práce mohla být publikována, je minimální počet 100 respondentů. Téma výzkumu si volí student sám, doporučuji po konzultaci s vedoucím práce. V části teoretické se musí objevit obecná charakteristika zkoumané problematiky na všech dostupných úrovních (příklad: při onemocnění diabetem charakteristika a etiologie onemocnění, patofyziologie diabetu, diagnostika a léčba, včetně ošetřovatelské problematiky). Praktická část pak zahrnuje metodiku výzkumné práce, včetně stanovení hypotéz, charakteristiku vzorku respondentů a výzkumného prostředí, průběh a popis výzkumu a vlastní výsledky výzkumu. Praktická část je ukončena diskuzí nad potvrzením či vyvrácením hypotéz a pravděpodobným zdůvodněním. K dokreslení výsledků výzkumu je doporučeno použít tabulek nebo grafů, kdy se používá jeden typ a jedno barevné rozlišení u celé AP. Dotazník je vždy součástí příloh, nikoliv praktické části.

6 Vazba absolventské práce

Student v určeném datu odevzdá 2x svázanou práci. Práce je svázána pevně v tvrdých deskách (jedno paré se studentovi

vrací po obhajobě AP, druhé zůstává ve školní knihovně) a v případě zájmu i jedno paré v měkkých deskách pro vedoucího práce.

Vzor titulních desek absolventské práce

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kladno

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

2012 Jana Nováková

Titulní strana

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kladno

Havířská 1141, Kladno, 272 01

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE na téma:

Ošetřovatelská kasuistika u nemocného s diagnózouinkontinence.

Zpracovala: Jana Nováková, studentka III. ročníku DVS

Vedoucí práce: Mgr. Dana Pokorná

Kladno 2012

Vzor prohlášení

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval(a) samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil(a), jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

…..........................................................................

vlastnoruční podpis

V Kladně, 25. března 2012

Vzor poděkování

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji Mgr. Janě Novákové za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé absolventské práce. Dále děkuji (např sestrám koronární jednotky)...........za pomoc při sběru dat a odbornou konzultaci v oblasti.......................

….................................

vlastnoruční podpis

V Kladně, 25. března 2012

OBSAH

1.1.1 Vývoj plodu v II. trimestru.......................................................................v

1.2 Kazuistika 1...................................................................................................viii

1.3 Resumé v českém jazyce..................................................................................x

1.4 Tvorba dotazníků..........................................................................................xvii

1.4.1 Tvorba otázek.......................................................................................xix

Vypište: …………………………………………...................xx1.4.2 Uspořádání otázek...............................................................................xxiv

1.5 Vyhodnocování dotazníků...........................................................................xxv

۩ Obsah by měl být vytvořen pomocí „stylů“ v programu MS Word. Díky tomu by jednotlivé položky měly mít formu hypertextových odkazů, které dokáží přenést kurzor kliknutím na požadovanou stranu. Toto formátování také umožní autorovi jednodušší práci s celou AP a tvorbu obsahu (viz. tento obsah).

V obsahu se objevují pouze nadpisy do třetí úrovně členění (např. 2.2.1).

ÚVOD

V kapitole Úvod student popisuje všeobecnou rovinu daného tématu v dnešní době. Čtenáře informuje o působících faktorech a souvislostech. Zároveň sděluje cíl práce a důvod, proč si zvolil vybrané téma. Seznamuje s metodikou práce. V případě výběru výzkumu též do textu zahrne cílovou skupinu a místo pro sběr dat.

TEORETICKÁ ČÁST

1.1.1 Vývoj plodu v II. trimestruVe 4. měsíci gestační doby začínají plodu pracovat trávicí žlázy,

začíná pracovat sluch, vnější pohlavní znaky jsou již pozorovatelné, vznikají nehty, rostou vlasy atd. O čtyři týdny později může budoucí matka vnímat první pohyby svého dítěte (24, str. 2).

۩ Písmo: celá absolventská práce je napsána písmem typu Times New Roman, ev. Arial. Velikost písma je 12. Řádkování je nastaveno na 1,5 řádku. Text musí být vždy zarovnaný „do bloku“.

Při závěrečné úpravě textu odstraňte neslabičné předložky v, s, z, k z konce řádku, ale pište je na stejný řádek se slovem, které nese přízvuk (např. ve spojení k mostu, s bratrem, v Plzni, z nádraží). Je nepatřičné ponechat na konci řádku jakékoli jednopísmenné slovo, tedy také předložky a spojky a, i, o, u. Dvoupísmenná slova by se také měla objevit vždy svázané se slovem, ke kterému se váží (např. ve, ke, ku, že, na, do, od, pod). Použijte současné zmáčknutí kláves Shift+Enter u formátovaného textu, při ručním formátování klávesy Shift+Ctrl+Space).

۩ Nadpisy: Za nadpisy se nedělá tečka. Velikost písma hlavních kapitol např. „Teoretická část“ je 16. Hlavní kapitoly jsou napsány tučně a jsou podtržené. Tyto velké kapitoly se nacházejí pokaždé na nové straně dokumentu. Pod těmito nadpisy se vynechávají 2 volné řádky při ručním formátování, při použití automatického formátování 36b.

Nadpisy podkapitol jsou tučné a nepodtržené, velikost písma 14 a pod těmito nadpisy se vynechává 1 volný řádek při ručním formátování, při použití automatického formátování 24b. Další podřazené kapitoly jsou tučné a nepodtržené, velikost písma 12. Zde se text píše ihned pod nadpis. Styl nadpisů malých kapitol (kurzíva) je závislý na výběru a vkusu autora práce. Zvolený styl je nutné po té dodržet v celé AP.

V nadpisech bez rozdílu nadřazenosti se nikdy nepoužívají zkratky.

۩ Odstavec: začíná odsazením za předchozím odstavcem nebo 1 stisknutím klávesy „Tab“. V celém odstavci je dodrženo předepsané řádkování na 1,5 řádku, text je zarovnán do bloku. Na konci téměř každého odstavce je vložen do závorek odkaz na literaturu – zdroj, tabulku či graf, ze kterého byla informace čerpána.

۩ Text práce: v celé práci se objevuje souvislý text. Je nevhodné do textu vkládat odrážky. Pokud je to nutné a dané téma si vyžaduje tento způsob zápisu, pak autor použije jednotný symbol pro celý dokument pro označení odrážky. Za odrážkou napíše opět souvislý text, nikdy ne hesla, jedno slovo či spojení několika slov. Celý zápis pak může vypadat takto:

Komplikace lze rozdělit na:• Bezprostřední: poranění děložního čípku s následným krvácením

z trhlin, kdy může dojít k výrazným krevním ztrátám.• Časné komplikace jsou ty, které jsou diagnostikovány do 6. týdnu

po zákroku (14, str. 27).• Pozdní následky se objevují po 6. týdnu po výkonu. jsou to např.

záněty vnitřních rodidel,... (14, str. 56; 16, str. 78).۩ Zároveň je v textu dovoleno používat závorky. Závorky musí být

ale opět jednotné pro celou práci.

۩ Přímá citace: V absolventské práci by se měla vyskytnout alespoň jedna přímá citace.

př. 1„Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě; dříve než jsi

vyšel z lůna, posvětil jsem tě, ...“ (6: Jer 1, 5)„Kdo provedl a nechal si provést dokonaný potrat, upadl do

exkomunikace nastupující bez rozhodnutí představeného“ (10, str. 256)

V prvním příkladě je uveden nejčastější způsob přímé citace. Přímo citovaný text je v uvozovkách, na konci textu je za

uvozovkami v závorce napsané číslo přiřazené použitému zdroji a strana či kapitola, ze které byl text opsán.

př. 2V knize s názvem Potraty v Čechách z roku 2005 od MUDr. Patrika

Pokorného se na str. 26 dočteme: „Umělé ukončení těhotenství je možné provést pouze ve zdravotnickém zařízení ústavné péče, které je zcela uzpůsobené k provedení tohoto výkonu.“

V tomto příkladě je zdroj použité informace zakomponovaný již do textu práce. Obsahuje jak název literatury, rok jejího vydání, tak jméno jejího autora.

př. 3„Následky interrupce mohou ženu doprovázet několik let, až celý

život“. (J. Jankovský, Etika pro pomáhající profese, 2003)

Třetí příklad je obdobou př.1. Místo čísla se ale v závorce nachází jméno autora bibliografie, ze které byl text čerpán, její název a rok vydání.

PRAKTICKÁ ČÁST

1.2 Kazuistika 1

Na oddělení JIP byla dne 13.10.2007 přijata žena, 27 let. byla přeložena z Mostecké nemocnice pro NCH zákrok. Zde přijata pro bolesti břicha, nauzeu a febrilie.

Dne 13.12.2007 byla přeložena na oddělení ARO z důvodu zhoršení stavu. Zde pacientka netlumená, nefixuje pohled, na jednoduchou výzvu nevyhoví. Stav blízký vigilnímu komatu...

۩ Nadpis: Pro všechny vložené kazuistiky je uveden jednotný nadpis Kazuistika 1, 2, 3 nikoli Kazuistika č. 1, č. 2, č. 3. Vložené kazuistiky jsou psány opět souvislým textem.

۩ Rozsah kazuistik: Není omezen. Důležitý je obsah každé kazuistiky. V práci se může objevit i jedna jediná kazuistika, která je ovšem kvalitně zpracována.

ZÁVĚR

V závěru absolventské práce autor znovu uvádí název své práce, sděluje čtenáři, zda cíl, který očekával, se splnil. Pokud se tak nestalo, informuje o důvodech nezdaru. Uvádí svůj osobní názor k vybranému tématu a názor na způsob vyřešení jednotlivých kazuistik. Jeho reakce na řešení problému je podložena vědomostmi a praktickými dovednostmi získanými studiem na vyšší zdravotnické škole. Do závěru absolventské práce též vpisuje, jakým přínosem byla pro něj práce samotná a zda lze práci využít různým způsobem i v budoucnosti.

RESUMÉ V ČESKÉM, CIZÍM JAZYCE

1.3 Resumé v českém jazyce

Tato část práce je určena všem čtenářům k rychlé orientaci. Je to shrnutí celé absolventské práce. Je uvedeno i v jazyce, který autor studoval po dobu pobytu na vyšší zdravotnické škole.

۩ Rozsah resumé: Obě resumé jak v českém jazyce, tak v jazyce

cizím zaujímají každá jednu stranu formátu A4.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AP Absolventská práceAV ČR Akademie věd České republikyEKG elektrokardiografKO krevní obrazKS krevní skupinaMZ ministerstvo zdravotnictvíPAS postabortivní syndromUK Univerzita KarlovaÚZIS ČR Ústav zdravotnických informačních služeb České

republikyVVV vrozená vývojová vada

۩ Zkratky jsou ve svém seznamu seřazeny abecedně. V seznamu je uvedena každá zkratka, která se v práci nachází. Pokud autor nechce vytvářet seznam zkratek, dopisuje vždy v textu: .... v přednomocniční neodkladné péči (dále v PNP)... Uvědomte i, že i Kč nebo ČR jsou zkratky.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

1. CITTERBART, Karel. et al. Gynekologie. 1. vyd. Praha: Galén a Karolinum, 2001. 278 s. ISBN 80-7262-094-0

2. MARTIUS, George. a kol. Gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Martin: Osveta, 1996. 648 s. ISBN 80-88824-56-7

۩ Výše uvedené příklady jsou citacemi monografií. Jednotlivé literární zdroje jsou řazeny abecedně vždy na nový řádek. Je-li v prameni více jmen autorů, uvádí se jako první typograficky nejvýraznější jméno. Jsou-li v pramenu více než tři jména, uvádí se pouze prvé nebo první dvě či tři. Další lze vynechat. Vynechá-li se jedno nebo více jmen, připojuje se za poslední uváděné jméno zkratka ˝et al.“ - český ekvivalent ˝aj.“

Při výběru monografií pro potřeby AP je nutné mít na paměti, že některé populárně-naučné knihy jsou určeny pro laiky a některé ani nemusí být založeny na vědeckém základě, proto jejich využití může být spíše na škodu.

3. FOUČKOVÁ, Markéta. Reinkarnace a hlubinná terapie. In: WHITTON, John a FISHER, Jack. Život mezi životy. Brno: Bolligenská věž, 1992, s. 9 – 14.

4. TOMAN, Martin. Imunita proti infekci. In Veterinární imunologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. Kapitola 4.2, s. 153-169.

۩ Třetím a čtvrtým příkladem informačního zdroje je sborník nebo kniha s charakterem sborníku (vědecké monografie psané ve spolupráci několika autorů, kdy každý z nich napsal jednu nebo více kapitol). Citace se uvádí v následujícím pořadí a s příslušnou interpunkcí: Autor příspěvku/kapitoly. Název např. přednášky. In:... (Název zdrojového dokumentu). Název sborníku. Místo vydání a nakladatel, rok, strana.

5. SMEJKAL, Václav. Proč nový zákon?. CHIP: magazín informačních technologií, listopad 2005, roč. 9, č. 11, s. 54-55.

6. ŠŤĚPÁNEK, Zdeněk. V Aksaii. Reflex, 2005, roč. 16, č. 3, s. 40-41.

۩ Toto jsou příklady pro citace článků v seriálových publikacích, jako jsou (ne)pravidelná periodika.

7. ÚZIS ČR. ČR a kraje: Důležitá data o ČR [online]. 24.4.2005 [cit.

20.1.2006]. Dostupné na: <http://www.uzis.cz/healt_info >.8. NAZARBAJEV, N. Official site of the President of Republic of

Kazakhstan: National Program of Health Care Reform and Development 2005 - 2010 [online]. c2005 [cit. 31.8.2005]. Dostupné na: <http://www.president.kz/page.php?page_id=436&lang=2&article_id=862>.

۩ V případě využití internetových stránek a on-line dokumentů jako zdroje informací pro absolventskou prácí je potřeba uvést následující údaje: Jméno autora stránky (je-li uvedeno). Název stránky [online]. Datum publikování nebo datum copyrightu, Datum poslední revize [citováno dne]. Dostupné na Dostupné na: <URL adresa stránky>.

Někdy je obtížné určit např. autora dokumentu. Pro některé údaje (název stránky, datum aktualizace, vytvoření stránky) je možné použít v prohlížeči funkci „Vlastnosti stránky“ nebo „Zobrazit informace o stránce“.

Při výběru internetových odkazů je vhodné mít na paměti důvěryhodnost a hodnotnost nabízených informací.

۩ Množství použitých zdrojů: Pro absolventskou práci pisatel využije nejméně 8 publikací či odborných článků. Vyšší počet monografií než stanovený limit bude pozitivně hodnocen.

۩ Pořadí jednotlivých zdrojů: Použité zdroje jsou ve svém seznamu řazeny takto: na prvním místě se uvádí literatura, odborné časopisy, po té sborníky a nakonec internetové stránky.

۩ Pro další způsoby citování např. z CD-ROMů, z jiných absolventských/diplomových prací nebo elektronických seriálů použijte bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.

Dokument pro individuální potřebu: <www.boldis.cz/citace/citace2.pdf>.

PŘÍLOHY

Příloha 1 – Digitální tonometrPříloha 2 – Digitální teploměryPříloha 3 – Listina základních práv a svobodPříloha 4 – Dotazník

۩ Přílohy: Počet vložených příloh není omezen. Do příloh se vkládají obrázky, tabulky, grafy, některé dokumenty (dotazník, vyhlášky) apod. Stránky příloh se již nečíslují. Každá příloha má svůj název označení způsobem = Příloha 1 - ........ Nikoli Příloha č. 1 - ....... Je vhodnější jednotlivé přílohy umísťovat v práci na samostatnou stránku.

První úvodní strana příloh je seznamem příloh společně s názvy a je také poslední číslovanou stranou absolventské práce.

VÝZKUM VE ZDRAVOTNICTVÍ

Výzkum veřejného mínění bývá obvykle chápán jako zvláštní druh sociologického výzkumu, který nezkoumá sociální jevy, vztahy a procesy v celé jejich šíři a hloubce, nýbrž se omezuje na zachycení obsahů vědomí nějaké populace – tj. názorů a postojů.

Výzkum pak má tři hlavní fáze:1.fáze přípravná2.fáze realizační3.fáze vyhodnocovací

1. Fáze přípravnáOrientační etapa je naplněna především studiem teoretických

podkladů, literatury k danému výzkumnému problému. Také je možné zde udělat analýzu údajů z předchozích výzkumů na stejné nebo související téma.

Dále bychom měli formulovat problémové okruhy výzkumu a jejich dovedení do podoby otázek, které vytvoří dotazník. Dotazník by se měl co nejvíce přiblížit přirozené komunikaci a přitom přinést relevantní odpovědi. Délka odpovídání by neměla překročit 45 minut, pokud je dotazník delší, vystavuje se výzkumník nebezpečí snížení kvality získaných odpovědí.

2. Fáze realizačníDo této fáze se řadí tvorba dotazníku.

3. Vyhodnocovací fázeZe sebraných dat se obvykle připraví základní přehled výsledků -

třídění prvního stupně a třídění druhého stupně (např. podle sociodemografických znaků). Zjištěné výsledky se poté interpretují do závěrečné zprávy, která musí obsahovat vyjma úvodních a metodologických poznámek přehled hlavních zjištění a podrobné výsledky – ve formě tabulek, grafů, schémat a popisných či vysvětlujících komentářů. Závěrečná zpráva může obsahovat i praktická doporučení.

1.4 Tvorba dotazníkůPři tvorbě dotazníků se využívá základní technika sběru dat – anketa. Anketou se rozumí technika, kdy připravený dotazník dáme k

dispozici osobám, kterých se týká a záleží jen na nich, zda nám odpoví. Může se např. jednat o situaci, kdy se připravené dotazníky rozdávají všem zdravotnickým pracovníkům a budeme doufat, že nám jich co nejvíce odpoví. Dotazníky můžeme rozdat každému zdravotníkovi, který pracuje u záchranné služby, na ARU nebo JIPkách v nějakém časovém úseku (během týdne či měsíce) či je rozešleme mailem nebo v dopise všem zaměstnancům nemocnice. Čím více zdravotníků nám odpoví, tím lépe. Výběrový soubor zdravotníků-respondentů se v případě ankety označuje jako nereprezentativní výběr, záleží jen na zaměstnanci, zda nám odpoví a předem neznáme jeho charakteristiky – pohlaví, věk apod.

Snahou tazatele samozřejmě je, aby mu co nejvíce oslovených zdravotníků odpovědělo, proto je důležité je náležitě motivovat. Existuje více způsobů, pro autora absolventské práce je nejvhodnější motivační dopis na počátku ankety/dotazníku.

Při přípravě dotazníku samého je nutné si rozmyslet několik základních věcí. Předně jaký je cíl dotazníku, čeho jeho pomocí chceme dosáhnout, co chceme zjistit1.

Nejprve se v úvodu praktické části AP stanovují pracovní hypotézy. Jde o určení jednoho až tří předpokladů, které jsou vyjmuty z širšího pojetí pracovního cíle.

Příklad:Hypotéza 1: Předpokládám, že výuka vodních záchranářů u nás je na

vysoké úrovni a v některých bodech přesahuje doporučení mezinárodní organizace ILS.

Hypotéza 2: Předpokládám, že plavčíci a vodní záchranáři umí své znalosti používat v nouzových situacích.

1 Můžeme chtít zjistit spokojenost záchranářů v práci a udělat velký podrobný dotazník, avšak možná chceme pouze malý krátký „dotazníček“, pomocí kterého zjišťujeme spokojenost záchranářů s nějakou jednotlivou změnou – např. se změnou systému střídání pracovní doby.

Hypotéza 3: Předpokládám, že více než 50% provozovatelů moderních aquaparků a bazénů má ve svých zařízeních moderní vybavení, včetně důležitých zdravotních pomůcek – přístroje AED.

Teprve poté si rozmyslíme jednotlivá témata a okruhy otázek, na které se chceme ptát a pak můžeme přistoupit k samotné formulaci otázek.

Je nutné si uvědomit, že špatně formulovaná otázka vede k odmítnutí odpovědi či ke špatnému pochopení otázky a pak dostaneme odpovědi na něco jiného, než jsme se ptali a to je ještě horší. Pokud se otázka čtenáře opravdu hluboce dotkne, třeba to bude považovat za zásah do svého soukromí (plat, náboženské vyznání aj.), tak nám nemusí odmítnout odpovědět pouze na tuto otázku, ale rovnou na celý dotazník.

1.4.1 Tvorba otázekA. Jednoduché uzavřené otázky, na které respondent odpovídá tak, že vybere vždy pouze jednu z nabízených odpovědí.

Příklad: Pokud srovnáte Vaši současnou pracovní dobu s obdobím před

zavedením změn, myslíte si, že je nyní:Podstatně lepší …………… 1Spíše lepší …………… 2Zhruba stejná (nic se nezměnilo) ………. 3Spíše horší ………….. 4Podstatně horší ………… 5Nevím …………… 6

B. Baterie otázek, tj. složené otázky, u kterých odpovídá dotázaný na každou podotázku (každý řádek) zvlášť.

Příklad:S čím jste na Vašem stanovišti spokojen nebo nespokojen?

Velmi Spíše Spíše Velmispokojen spokojen nespokojen nespokojen

1 2 3 4

a) s možností převlékání z/do pracovního oblečení 1 2 3 4 b) s hygienickým zázemím 1 2 3 4c) s možností pauzy na oběd 1 2 3 4d) s překrýváním služeb 1 2 3 4

C. Otevřené otázky, u kterých dotázaný „formuluje“ svoji odpověď zcela sám a tazatel zapíše odpověď na předtištěné linky.

Příklad: Jaké jsou hlavní důvody Vaší nespokojenosti v zaměstnání?Vypište:

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Takové otázky jsou zdánlivě nejvhodnější, neboť nám pomáhají pokrýt všechny kategorie odpovědí i jejich drobné nuance, avšak tato otázka je potom velmi časově náročná na zpracování, neboť je nutné přečíst všechny uvedené možnosti a nějakým způsobem je roztřídit. Nemusí se líbit ani dotazovaným. Pokud by bylo takových otázek v dotazníku mnoho, nemuseli by být ochotni na ně odpovídat, také odpovídání na tyto otázky klade nejen zvýšené časové, ale i intelektuální nároky.

D. Polouzavřené kombinované otázky – představují spojení otevřené a uzavřené otázky - používáme je v situacích, kdy si nejsme jisti, že jsme postihli všechny možné varianty odpovědí.

Příklad: Co má podle Vaší zkušenosti největší vliv na hodnocení pracovníků u

naší ZZS?a) kvalita odvedené práceb) množství odvedené prácec) osobní vztahy pracovníka k nadřízenémud) xxxe) xxxf) něco jiného, uvěďte co:

Vypište: …………………………………………

Problémové typy otázekObecně platí, že odpovědi jsou úměrné kvalitě otázky. Nejasné

otázky navozují odpovědi, které trpí stejnými nedostatky.

Sugestivní otázkyZa sugestivní otázky jsou považovány ty, které určitou odpověď

navozují buď svou vlastní formulací, nebo nepřímo. Sugestivně položené otázky přinášejí odpovědi, které jsou očekávány a považovány za žádoucí.

Příklad: Naprostá většina zaměstnanců je spokojena se změněnou pracovní

dobou. Myslíte si to také?a) anob) ne

Otázky prestižníOtázka sama o sobě může být formálně bezchybná, ale přesto

může dojít ke zkreslené odpovědi. Je to v případech, kdy se otázka dotýká prestiže respondenta, resp. lidské touhy po prestiži (uznání, touhy lépe vypadat). Lze předpokládat, že lidé chtějí pozitivně působit na druhé svými vědomostmi, svým fyzickým vzhledem, zkušenostmi, majetkem, morálkou. Chtějí být považováni za čestné a charakterní. Chtějí, aby si druzí mysleli, že se chovají tak, jak to odpovídá uznávaným společenským normám.

Příklad:Jak často čtete odbornou literaturu?Jak často pijete alkoholické nápoje?

Otázky požadující informaciJe empiricky zjištěno, že respondenti odpovídají i na otázky, kterým

nerozumí a na které neznají odpověď. Ve snaze vypadat, že jsou dobře informováni, podávají někteří lidé více informací, než kolik jich jsou objektivně schopni podat.

Příklad:Odhadněte, kolik procent pacientů jste v posledním měsíci předávali

na záchytné stanici? …………………………..

Otázky zaměřené do budoucnostiZkreslení odpovědí na tento typ otázek je ovlivněno především

faktem nejistoty budoucího chování. Mínění vyjádřené v přítomnosti neznamená, že respondent bude v souladu s ním jednat v budoucnosti. Mezi verbálními výroky respondentů ve fiktivní situaci existuje jen vztah pravděpodobnosti.

Příklad:Navštívíte v příštím roce více než 5 vzdělávacích kurzů, seminářů

nebo přednášek?

Otázky hypotetickéTyto otázky začínají slovem „Kdyby…“, nebo obsahují podmiňovací

tvar slovesa. Platnost odpovědi na tento typ otázek lze považovat za velmi problematickou. Hypotetické otázky přinášejí hypotetické odpovědi. Z tohoto důvodu je lépe se takovým otázkám vyhnout.

Otázky obsahující stereotypyZa stereotypy lze v našem případě považovat slova, která jsou

emocionálně zabarvena a automaticky navozují pocit souhlasu či nesouhlasu. Jde o ustálené asociace, spojované se jmény jednotlivců (např. Stalin), institucí (např. totalitarismus, demokracie), s deskriptivními termíny (např. podnikatelé), určitými etnickými skupinami (např.

Romové) nebo jednotlivci (např. tchyně). Je-li v otázce obsažen stereotyp respondent reaguje spíše na sugestivní výraz než na vlastní obsah otázky.

Otázky obsahující nepřiměřený nárok na paměť respondentaPokud je respondentova odpověď určitým odhadem, může být

zdrojem zkreslení i jeho paměť.

Příklad:Jakým typem obtíží trpěli pacienti, které jste ošetřovali v tomto týdnu?

Otázky extenzivníS otázkami kladoucími nepřiměřené nároky na paměť souvisí i tyto

otázky extenzivní. Jsou to otázky, které mají obvykle zjistit průměr nebo generalizaci za určité období.

Příklad:Kolikrát za měsíc v průměru použijete vakuovou matraci?Tyto otázky jsou nevhodné, protože vyžadují od respondenta příliš

mnoho: Vzpomenout si na jednotlivou činnost.Vytvořit průměr.

Otázky multielementníTento typ otázek v sobě zahrnuje 2 nebo více problémů, které se

danou otázkou zjišťují.

Příklad:Kterou sekci časopisu Urgentní medicína považujete za

nejzajímavější a kterou čtete jako první?V tomto případě jde o 2 zjištění, přičemž není vůbec jasné, zda čtenář

čte jako první tu sekci, kterou považuje za nejzajímavější.

Halo efektZpůsob, jakým jsou jednotlivé otázky v dotazníku seřazeny, může

někdy zapříčinit jev, který je označován jako halo efekt – jde o to, že určitá otázka (nebo skupina otázek) může svým obsahem nebo formulací ovlivnit jakým způsobem bude dotázaný odpovídat na další, následující otázky.

Příklad: Po otázce „S jakými diagnózami se u klientů setkáváte nejčastěji?“

se zeptáte: „Jak jste diagnostikovali potíže Vašeho posledního klienta?“ – spousta lidí uvede jako jednu z možností nejčastější diagnózu.

1.4.2 Uspořádání otázekPo shrnutí toho, jak formulovat otázky a na co se vlastně ptát bychom

měli přistoupit k tomu, jak připravené otázky v dotazníku uspořádat. Zde je alespoň několik základních principů.

Většinou je nejvhodnější uspořádat otázky podle jednotlivých tematických bloků. Není vhodné skákat z jednoho tématu na druhé; respondenta by to mohlo zmást. Na začátek dotazníku je vhodnější uvést jednoduché nezáludné otázky. Máme šanci, že tím získáme důvěru a navodíme pocit, že vyplňování dotazníku bude rychle „odsejpat“ a vůbec to nebude nic hrozného... Otázky citlivé povahy a identifikační otázky (věk, vzdělání) zařazujeme raději na konec dotazníku. Jejich povaha by mohla vést k odmítnutí dalšího vyplňování. Což nemusí být až takový problém, pokud čtenář vyplnil, již předcházející části dotazníku. Také je vhodné v úvodu dotazníku napsat, že je zaručena úplná anonymita sebraných údajů a otázky, na které čtenář nechce odpovídat, tak nemusí.

1.5 Vyhodnocování dotazníkůTeď známe některá možná úskalí při vytváření dotazníků a můžeme

je vyhotovit, poté je rozdáme zdravotníkům/záchranářům a sebereme je od nich vyplněné a následně stojíme před otázkou – co s nimi?

Pokud nám ji vyplní všichni čtenáři, pak je reprezentativní. Ale jak jsme si již říkali, návratnost anket bývá mnohem nižší – 10-50%.

Přesto anketa zůstává vhodným nástrojem pro menší výzkumy, jen je potřeba zajistit co největší návratnost a brát odpovědi respondentů jako spektrum možných názorů a ne zcela exaktně – např. 67,3% zdravotníků nesouhlasí s pracovní dobou na 12hodinové směny.

Dále u sebraných dotazníků kontrolujeme jednotlivé otázky – pokud na některou z nich významná část respondentů neodpověděla, tak je z další analýzy vyřadíme. Zároveň je možné provádět logickou kontrolu otázek – např. vyskytne-li se mi v dotaznících muž mladší 16 let, jenž je ženatý, tak takový dotazník vyřadíme.

Po zkontrolování dotazníků přistoupíme k samotné analýze odpovědí. Vytvoříme si tabulku četností odpovědí na jednotlivé otázky – tzv. tabulky třídění I. Stupně:

Jak jste spokojený se změněnou pracovní dobou na naší ZZS?

N %a) velmi spokojený 23 16b) spíše spokojený 41 28,5c) ani spokojený,

35 24,3 ani nespokojenýd) spíše nespokojený 28 19,4e) velmi nespokojený 11 7,6f) nevím,

nedokáži posoudit

6 4,2

Celkem 144 100

V této tabulce je vidět fiktivní rozdělení četností odpovědí na vybranou otázku. Ve sloupci označeném N se nám skrývá rozdělení

absolutních četností odpovědí. Sloupec % nám ukazuje percentuální rozložení odpovědí.

Pokud chceme, můžeme v některých případech slučovat kategorie odpovědí u jednotlivých otázek, tak jak je naznačeno v následující tabulce:

Jak jste spokojený se změněnou pracovní dobou na naší ZZS?

N %a) spokojený 64 46,4c) ani spokojený, 35 25,4 ani nespokojenýe) nespokojený 39 28,3

Celkem 138 100

Slučování kategorií může usnadnit následnou interpretaci či může být nutností v případě, že v některých kategoriích jsou příliš nízké četnosti.

Pokud chceme provádět pokročilejší analýzy, můžeme rozložení kombinovat rozložením četností odpovědí na jednu otázku v závislosti na četnosti odpovědí na otázku druhou v tzv.kontingenční tabulce, jedná se o třídění II. stupně:

Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době? (absolutně)

Pohlaví 2 a více xza týden

1 x za týden

1-3 x za měsíc

Méně než 1x měsíčně Celkem

Muž 12 25 47 50 134Žena 14 27 33 32 106Celkem 26 52 80 82 240

Následující fiktivní tabulka nám ukazuje závislost frekvence aktivního odpočinku na pohlaví, četnosti mohou být uvedeny nejen v absolutních číslech, ale také v procentech.

Můžeme také vytvořit, za účelem snadnější interpretace dat, rozložení dle tzv. sloupcových či řádkových procent. Následující tabulka ukazuje rozložení dle sloupcových procent:

Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době? (sloupcová procenta)

Pohlaví2 a více xza týden

1 x za týden

1-3 x za měsíc

Méně než 1 x měsíčně Celkem

Muž 46,2 48,1 58,8 61 55,8Žena 53,8 51,9 41,3 39 44,2Celkem 100 100 100 100 100

To nám ukazuje, kolik z těch, kteří mají určitou frekvenci aktivního odpočinku, třeba 2 a vícekrát za týden, tvoří muži a kolik ženy. Mnohem vhodnější je v našem případě použití řádkových procent:

Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době?(řádková procenta)

Pohlaví 2 a více xza týden

1 x za týden

1-3 x za měsíc

Méně než 1 x měsíčně Celkem

Muž 9 18,7 35,1 37,3 100Žena 13,2 25,5 31,1 30,2 100Celkem 10,8 21,7 33,3 34,2 100

Ty nám názorně odhalují jaká je frekvence aktivního odpočinku u jednotlivých pohlaví. Podle této fiktivní tabulky je vidět, že ženy sportují častěji než muži.

Pomocí třídění II. stupně je možné testovat hypotézy o závislosti dvou proměnných, což si dáváme za úkol obvykle již při tvorbě dotazníku. Třeba můžeme chtít zjistit, jaký sport pěstují muži - zda platí předpoklad, že podle oborového zaměření se nejvíce věnují bojovým sportům a sebeobraně. Také můžeme testovat vztah, zda záchranáři, kteří se věnují

sebeobraně jsou titíž, kteří vnímají svoje povolání jako psychicky nenáročné. A je možné přijít na stovky dalších vztahů, u nichž chceme otestovat, zda platí či ne.

Uvedený text je jen krátkým souhrnem a výtažkem ze sociologických metod a technik. Jejich uplatnění při výzkumech ve zdravotnictví je široké a je vhodné se při přípravě takových průzkumů poradit se sociologem či jiným odborníkem majícím zkušenosti s přípravou, sběrem a vyhodnocováním dotazníků.