Větrné mlýny

Antologie současného československého dramatu

Hry na hrdiny

Kniha vychází díky laskavé podpoře Ministerstva kultury ČR.

Výstup projektu Vnitřních grantů 2012Filozofi cké fakulty UK.

Editor © Marta Ljubková, 2013© Luboš Balák, Rastislav Ballek, Adéla Balzerová, Miroslav Bambušek, Martin Čičvák, Vladimír Fekar, Jiří Havelka, Jiří Janků, Jan Jirků, Viliam Klimáček, Petr Kolečko, Lenka Lagronová, Martin Pacek, Simona Petrů, Karel Steigerwald, Tomáš Svoboda, Petr Svojtka, Tomáš Vůjtek© Větrné mlýny, 2013

ISBN 978-80-7443-107-4

Sestavila Marta Ljubková

Jiří Havelka 32Jan Jirků a Adéla Balzerová 76Rastislav Ballek 128Miroslav Bambušek 164Karel Steigerwald 212Tomáš Vůjtek 256Luboš Balák 314Viliam Klimáček 460

Vladimír Fekar 522Simona Petrů 592Petr Kolečko a Tomáš Svoboda 638Martin Čičvák 696Lenka Lagronová 794Jiří Janků, Martin Pacek a Petr Svojtka 852

Marta Ljubková: Za hrdiny se nestydíme 11

Rozedrané puchýřeJiří Havelka: Pérák 35Jan Jirků a Adéla Balzerová: Vajgl 79Rastislav Ballek: Tiso 131Miroslav Bambušek: Česká válka 167Karel Steigerwald: Horáková × Gott wald 215Tomáš Vůjtek: S nadějí i bez ní 259Luboš Balák: Hvězdy nad Baltimore 317Viliam Klimáček: Dr. Gustáv Husák 463

Vzory, podivíni a antihrdinové Vladimír Fekar: Palubní deník Zikmunda a Hanzelky 525Simona Petrů: Tichý Tarzan 595Petr Kolečko a Tomáš Svoboda: Jaromír Jágr, Kladeňák 641Martin Čičvák: Kukura 699 Lenka Lagronová: Jan Pavel II. (rozhovory) 797Jiří Janků, Martin Pacek a Petr Svojtka: Viktor K. 855

Obsah

Rozedrané puchýře

Jiří Havelka (1980) V roce 2003 absolvoval režii na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, kterou v současné době vede. Během studií a krátce po něm spolupracoval se Studiem Ypsilon. Zde uvedl několik svých textů, z nichž největší pozornost vzbudilo Drama v kostce — jakýsi autorský divadelní manifest, ve kterém zkoumá hranice divadla a reality, což je jeho celoživotní režijní i autorské téma. Kromě režií v kamenných divadlech (Dejvické divadlo, Divadlo na Vinohradech, Divadlo Na zábra-dlí, Divadlo Petra Bezruče Ostrava) se věnuje i autorským projektům zejména pod hlavičkou divadla VOSTO5 (nejnověji autorská inscenace Dechovka). Analytický pohled na svou tvorbu představil v publikaci Zmrazit čerstvé ovoce. V roce 2007 získal Cenu Alfréda Radoka jako Talent roku. Je jedním z nejvýraznějších tvůrců své generace. Vedle divadla se věnuje i herectví a moderování, vede Katedru alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU.

32

Pérák (2011)Spolupráce na textu Ondřej Cihlář, Zdeněk Janáček, Štefan Titka.Premiéra 16. 10. 2011, divadlo Vosto5 v MeetFactory, Praha.Režie Jiří Havelka; dramaturgie Ondřej Cihlář; scéna a projekce Jan Bažant, Lukáš Kuchinka, Kateřina Bažantová; kostýmy Andrea Králová; hudba a zvukový design 6polnic — Ondřej Dědek;světelný design Tomáš Morávek; choreografi e a pohybováspolupráce Jan Novák, Pavel Mašek.

33

Jiří HavelkaPérákNa jméně nezáleží.Rozhodují činy!

Alois Eliáš — Generál — nar. 1890Český voják, politik, hrdina domácího odboje za druhé světové válkya předseda protektorátní vlády mezi léty 1939 a 1941. Zvláštní dovednosti: řízení, diplomacie, vojevůdství.Václav Morávek — Kazatel — nar. 1904 Zvláštní dovednosti: střelba, dokonalá znalost Bible, zpravodajská činnost(přes agenty).Julius Fučík — Casanova — nar. 1903Zvláštní dovednosti: propaganda, převleky, zpravodajská činnost (přesmilenky).Adina Mandlová — Diva — nar. 1910Zvláštní dovednosti: dvojí agentství, cizí jazyky, zpravodajská činnost(přes milence).Jaroslav Foglar — Jestřáb — nar. 1907Zvláštní dovednosti: nábor a výcvik mladých odbojářů, skautská prácev terénu.Emanuel Moravec — Taktik — nar. 1893Zvláštní dovednosti: teoretik válečnictví, řečnictví, proslovy…Reinhard Heydrich — Šermíř — nar. 1903Tvůrce sicherheitsdienstu, šéf gestapa i kriminální policie. Zvláštní doved-nost: vysoká inteligence. Zvláštní znamení: šerm, housle.

Osoby

K. H. Frank — Krokodýl — nar. 1898Odmala vštěpována nenávist k Čechům a Židům, bývalý knihkupec, posla-nec za Sudetoněmeckou stranu, od roku 1939 šéf policie a říšský sekretář protektorátu. Zvláštní dovednost: krutost. Zvláštní znamení: skleněné oko.Oskar Fleischer — Řezník — nar. 1892Za protektorátu kriminální inspektor III. oddělení, referátu III A praž-ského gestapa, pověřen rozbitím českého odboje. Zvláštní dovednost: box. Zvláštní znamení: ocelovým pruhem vyztužená hlava.Jozef Gabčík — nar. 1912 Rotmistr, hrdina protinacistického odboje, československý voják zapojenýdo operace Anthropoid.Jan Kubiš — nar. 1913Rotmistr, hrdina protinacistického odboje, československý voják, zapojenýdo operace Anthropoid. Eduard Beneš — Diplomat — nar. 1884Zakladatel republiky, ministr zahraničí, prezident.Jan Masaryk — Klavírista — nar. 1886Velvyslanec v Londýně, ministr exilové vlády.HvězdářPérák

PrologDiváci se usadí v sále. Jan Masaryk všechny přivítá a jde si sednout za sto-leček. Rozsvítí lampu. Zhasne se v sále.

TýdeníkOzve se rachot staré promítačky. Atmosféra starého protektorátního ki-nosálu. Vidíme sestřih z kinotýdeníků od začátku války do září 1942. Po-slední příspěvek se týká přestřelky s posledním ze Tří králů, který je ještě na svobodě — s Václavem Morávkem. Pozorný divák si po chvíli uvědomí, že záběry, na které kouká, se odehrávaly nebo možná odehrávají na ko-lejích přímo před MeetFactory. Udýchaný Morávek na nich před zběsile pálícími gestapáky utíká po kolejích a vbíhá do MeetFactory.

KazatelTřísknou dveře do sálu. Vběhne Morávek. Schovává se za sloupy. Gesta-páci jsou mu v patách. Tentokrát na živo. Morávek — alias Kazatel — ale svou mrštností gestapáky překvapí, rozdává rány pažbou, kope, ale pře-devším pálí obouruč. V jedné takové obouruč pozici najednou vše zamrzne a na plátně se promítne bílá silueta Kazatele na černém pozadí v jeho typické střílející pozici. PORTRÉT.Kazatel: Küssen Sie mich am Arsch!

39

CasanovaPraha, září 1941. Nákladové nádraží Žižkov. Opravna vlakových souprav.Noc.Vidíme charismatického muže středního věku, který s neuvěřitelnou ver-vou v hlase, přesvědčivostí gest, ohrnutými rukávy bílé košile a rudýmšátkem na krku vede proslov o nutnosti drtivého komunistického odbojeproti nacismu, o nutnosti být připraven a přinášet oběti. Je to rozenýřečník. V jednu chvíli zamrzne v gestu s levou rukou zdviženou a zaťatouv drticí pěst. PORTRÉT.Casanova: Nepřátel se nelekejme! Na množství nehleďme!

DivaPraha, září 1941. Lucerna. Pražská premiéra fi lmu Noční motýl. Noc.Krásná fi lmová hvězda tančí s mužem v německé uniformě. Tančící párse stává králem parketu, při jedné fi guře se Diva odtočí, najednou všezamrzne, projekce za ní zkopíruje v bílé siluetě její tělesné gesto a přidájejí popis — Adina Mandlová alias Diva. PORTRÉT.Diva: V dobách krize jdou osobní věci stranou!

JestřábPraha, září 1941. Kunratický les. Noc.Mladý muž kontroluje zvláštní kolo. Pak na něj nasedne a pomalu se roz-jíždí, animace za ním ubíhá, zrychluje, zrychluje a najednou — se vznese!V projekci se objeví jeho bílá silueta. PORTRÉT. Pak náhle pád.Jestřáb: Zbývá doladit detaily!

PérákPraha, 27. září 1941. Vstupní brána na první nádvoří Pražského hradu.Nad ránem.Od strážní budky k budce pochodují dva němečtí vojáci. Na dvou žerdíchvisí říšská vlajka a SS vlajka. Vše připraveno na příjezd Heydricha. Na-jednou kdosi v plášti, masce a s podivnými péry na nohách zběsile vskočí

40

mezi stráže, ti pálí, ale tajemný muž na pérech vyskočí do vzduchu, stráže se vzájemně zasáhnou. Přízrak strhne vlajku SS. PORTRÉT!

ZatčeníPraha, 27. září 1941. Kancelář předsedy protektorátní vlády gen. AloiseEliáše. Ráno.Do místnosti prudce, bez ohlášení vlítne K. H. Frank v doprovodu Oskara Fleischera.Generál: Á, pan státní tajemník. Co mohu nabídnout? Kávu, čaj?Krokodýl: Hra skončila, Eliáš!Generál: … keksy…Krokodýl: Teď už vás žádnej Neurath chránit nebude. (Kouří doutník.)Generál: … popelník?Krokodýl: Celej protektorát je pro mě jeden velkej popelník! (Típne dout-

ník.) Z nařízení zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppen-führera generála SS Heydricha vás zbavuji úřadu předsedy vlády pro-tektorátu Čechy a Morava a zatýkám vás pro velezradu a zemězradu.Fleischer!

Fleischer si jde pro Generála, ten chce jít sám, vezme to kolem okna, Flei-scher k němu okamžitě přiskočí a nasadí mu kravatu, chtějí přece Gene-rála dostat živého.Generál: Chci pouze zavřít okno.Fleischer se podívá na Franka, ten přikývne, Fleischer Generála pustí, ten okno zavře.Krokodýl: Okno klidně zavřete, ale je to zbytečné. Už se sem nevrátíte.Generál zavře okno. Zaujme pozici Generála. PORTRÉT.Krokodýl: Bis bald!Generál: Au revoir!Frank si prohlíží místnost, o které doufá, že bude brzy jeho. Odchází. Zahajluje. PORTRÉT.Když se za nimi zavřou dveře, odkryjí za nimi doteď schovaného Kaza-tele. Najednou začne přímo za zavřeným oknem zběsile mávat křídly

41

holub, naráží zobáčkem zoufale do skla. Kazatel běží okno potichu otevřít,holub vletí na stůl, má na nožičce vzkaz. Kazatel ho rozbalí, čte: „Okamžitězahajte operaci Blaník.“

SetkáníPraha, 27. září 1941. Kupé jedoucího vlaku. Příměstský spoj Dejvice—Smí-chov. Ráno.V kupé sedí jakýsi muž v rohu pod pláštěm, zřejmě spí. Naproti němuv druhém rohu sedí jiný mladý muž. Mlčí. Napětí. Vlak zastavuje. Vejdetajemná dáma. Usadí se. Vlak se rozjede. Napětí. Ticho. Pohledy. Vlak za-staví. Vejde tajemný muž. Vlak se rozjede. Dáma si vytáhne cigaretu, mužjí chce zapálit, druhý muž si všimne, že mu chybí ukazováček na levé ruce.Jestřáb: Čekejte na vzkaz doručený mužem s chybějícím ukazováčkem.

Jsme zde tedy všichni na Generálův příkaz?Tajemná dáma se odhalí. Ukáže se, že spící muž nespal.Casanova: Ty prodejná německá čubko!Casanova tasí zbraň na Divu, ta vytáhla svůj malý revolver a namířilasměrem na Casanovu, kterému přiložil hlaveň své zbraně ke spánku Ka-zatel i Jestřáb.Casanova: Tahle dáma si musela splést kupé. Věřte mi. Já ji znám. Spala

s celým pražským gestapem…Diva: S celým ne…Kazatel: Obávám se, že tato dáma si kupé nespletla…Kazatel letmo pokyne Divě, ta si jednou volnou rukou odhrne svůdně kou-sek spodního rtu a odhalí tak zlatý zub, který se v přítmí kupé odvážnězablýskne.Casanova: Ty jsi…???Kazatel: Všichni jsme!!! Copak to nechápeš?! V dobách krize nic není

tak, jak se zdá!Jestřáb i Kazatel také odhalí svůj zlatý zub. Zbývá Casanova. Všichnipomalu zandají zbraně.Casanova: To není možné, ty jsi už tehdy byla…

42

Diva: Nikdy jsi nic nechápal. Plnila jsem úkol. Vždyť víš — nic není tak, jak se zdá.

Kazatel: Druhé pravidlo ČS: V dobách krize jdou osobní věci stranou! Casanova i Diva si sedají.Casanova: Jestli to chápu správně, je tato projížďka poměrně nebez-

pečná.Jestřáb: Generál musel mít opravdu vážný důvod, aby nás svolal.Casanova: Ale proč do vlaku?Jestřáb: Pohyblivý cíl se hůře zaměřuje…Casanova: A proč zrovna nás čtyři?Kazatel: Protože jsme zbyli.Vlak vjede do tunelu. Tma. Pískání vlaku. Vlak vyjede z tunelu.Casanova: A ten naléhavý důvod?Jestřáb: To nám snad řekne Generál sám.Kazatel: Neřekne. (Pohledy se stočí ke Kazateli.) Generál nepřijde. Před

chvílí ho zatkli.Jestřáb: Cože?Casanova: Sakra. Sakra. Sakra.Kazatel: V tuto chvíli už ho zřejmě převáží do Pečkárny.Jestřáb: To už bezpochyby řádí Heydrich.Diva: A to ještě není v Praze.Kazatel: Zatknul ho osobně K. H. Frank s Fleischerem.Casanova: Musíme okamžitě pryč. Hned. Copak vám to nedochází?

Neznáte jejich metody? Každý promluví! Za chvíli můžou být přímo tady…

Někdo trhne dveřmi. Všichni sahají po zbrani.Průvodčí: Přistoupili?Všichni vyndají lístky. Průvodčí cítí nepříjemnou atmosféru, nekontroluje, odchází.Průvodčí: Děkuji. Příjemnou cestu.Kazatel: Naopak. Teď nikdo neodejde. Jediné, co musíme, je zjistit, proč

nás Generál svolal, co nám chtěl sdělit…

43

Casanova: Pro vaše vlastní dobro — rozpusťme to. Co když podlehne?Diva: Mlč už. Je to Generál.Jestřáb: Je to ČéeS!!!

VýslechPraha, 27. září 1941. Výslechová místnost v suterénu Petschkova paláce,sídle gestapa.K. H. Frank je u Generála přivázaného k židli, dohlíží Fleischer.Krokodýl: Chci jména, chci adresy, chci všechno!Generál: A já bych si dal cigaretu.Frank si zapálí doutník, típne cigáro o Generála a pokyne Fleischerovi,který se dá do svého zběsilého boxovacího reje. PORTRÉT Fleischera.Krokodýl: Radím ti dobře, Eliáši. Řekni, co víš, a užiješ si zasloužený

důchod. Za chvíli je na Hradě Heydrich a já mu chci přinést dobrézprávy.

Generál: Jsem generál československé armády. Nemůžete na mně žádat,abych cokoli prozradil. Jsem vázán přísahou.

Frank mu dá facku. Odchází.

Vzkaz Praha, 27. září 1941. Kupé jedoucího vlaku. Příměstský spoj. Ráno.Jestřáb: Je šance ho odtamtud dostat? Casanova: Je to velkej úlovek. Budou ho hlídat jak ostříži.Diva: Spíš ho budou masakrovat jak řezníci.Kazatel: Na Generálovo osvobození můžeme pomýšlet později. Teď mu-

síme zjistit, proč takhle riskoval a svolal nás. Casanova: Ty jsi jeho spojka, ty jsi Ten bez ukazováčku, ty musíš vědět

nejvíc…Kazatel: Nevím o nic víc než vy. Jsem jen doručovatel. Vykonával jsem

rozkazy. Stejně jako vy. Ale jednu stopu mám.Kazatel vypustí holuba zpod pláště, ten pták najednou působí ve stísněnémkupé jako zjevení. Všichni si přečtou zprávu: „.“

44

Kazatel: Vletěl dovnitř po Generálově zatčení. A na noze měl toto.Casanova: Okamžitě zahajte operaci Blaník!Kazatel: Ví někdo z vás, co to může znamenat?Casanova: No hádám, že to bude ten důvod, proč nás Generál povolal.Diva: Tleskám za tak bryskní úvahu.Kazatel: Mluvil někdy s někým z vás o operaci Blaník?Jestřáb: Ne, vždy jen přes prostředníka zadal úkol. Casanova: Když jsem se jednou Generála ptal, k čemu to bude, řekl jen,

že za tím vším musí být nějaký — plán B. Nic konkrétního.Diva: To je možná ono. Každý z nás měl přece od Generála jisté pově-

ření. Úkol. Nemýlím se? (Všichni souhlasně přikývnou.) Možná nám dnes chtěl sdělit, k čemu to všechno směřovalo, chtěl nám odhalit plán B — operaci Blaník.

Kazatel: (po chvíli) Jaké byly vaše úkoly? Já měl na starosti tajné sklady zbraní v kostelích a výcvik církevní armády.

Diva: Komunikaci s německými důstojníky.Jestřáb: Sestavení letky létajících kol.Casanova: Já to měl trochu složitější…

KontaktPraha, 27. září 1941. Cela v pátém patře Petschkova paláce.Fleischer dotáhne zmasakrovaného Generála do cely, hodí ho na zem.Za oknem se mihne stín, Fleischer za sebou zabouchne těžké železné dveře. Po chvíli se u okenních mříží zvenku v pátém patře objeví tajemná postavav plášti a masce. Možná vidíme jen její stín.Pérák: Tak jsi konečně dostal, co si zasloužíš. Předsedo vlády!Zkrvavený Generálův obličej zírá na siluetu, která se v nejvyšším patředrží mříží zvenku.Generál: Ty budeš asi ten Pérák, viď?Pérák: Bratříčkování s náckama se nikdy nevyplácí.Generál: Víš, v dnešní době nic není tak, jak se zdá. Chceš slyšet příběh?

(Pérák nechápe.) Musíme jednat rychle!

45

ZprávaPraha, 27. září 1941. Kupé jedoucího vlaku. Příměstský spoj.Casanova: … v pravý čas se pak mělo smluveným signálem vše dostat

v továrně do oběhu.Kazatel: Dobrá, všichni jsme tedy měli za úkol určitou odbojovou čin-

nost. To ale nijak neřeší, co je to operace Blaník.Pérák běží.Jestřáb: Když o tom přemýšlím, přijde mi zvláštní, že Generál vždy říkal

jen plán B. Jako by sám přesně nevěděl, o co jde. Casanova: Co tím myslíte?Diva: Možná také dostával jen částečné rozkazy. Jestřáb: Přesně tak.Pérák běží.Casanova: Ale od koho?Diva: Od koho člověk dostává rozkazy?!Casanova: No od Generála.Kazatel: A Generál?Casanova: Od někoho nad sebou… Ale — kdo by to ale mohl být?Kazatel: Ten, kdo vyslal tohoto posla.Najednou Pérák doskočí zvenku, a je tma. Když se rozsvítí, jsou všichniv bojových pozicích, na zemi vzkaz. Kazatel ho otvírá.Casanova: Sakra, sakra, sakra!Kazatel: Velení přebírá Hvězdář. Generál. Casanova: Kdo to sem sakra dal?Jestřáb: Někdo, kdo je rychlý jako vlak.

ProkletíPraha, 28. září 1941. Pražský hrad, Vladislavský sál. Poledne.Heydrich přichází dlouhou chodbou, jeho kroky se nesou zcela ztichlouhalou, ve které salutují vojáci, kdykoli je Heydrich mine. Dojde ke stolu,kde jsou vyrovnáni Frank a Fleischer.

46

Šermíř: Víme, že kdysi existovalo jisté Československo, ale také víme, že už nikdy existovat nebude. Heil Hitler! Pohov. (Pauza.) Eliáš…

Krokodýl: Je pod zámkem, pane, ale zatím se nám z něj nepodařilo nicdostat.

Šermíř: Musíte přitlačit, Frank. Ten člověk je hlavou českého odboje, jsem si tím jist.

Heydrich pokyne Frankovi, ten mu donese svatováclavskou korunu.Šermíř: Na ja, tak to je ona. Zlato o ryzosti 22 karátů, 20 perel a 96 dra-

hokamů… Víte, že Karel IV. byl rozhodně víc Němec než Čech?!Heydrich si zalíbeně prohlíží onen klenot a chystá si ho dát na hlavu.Krokodýl: Herr Protektor, cítím povinnost upozornit vás na jednu le-

gendu: říká se, že kdo si svatováclavskou korunu nasadí neprávem,do roka a do dne zemře…

Heydrich korunu vrátí, dojde ke gramofonu, pustí Wagnera, vrátí se pro korunu a teď si ji se smíchem a pravou pompou nasadí. Zažehnou se louče,spustí se říšské vlajky podél sloupů.Šermíř: Můžete začít odpočítávat, Frank…Wagner burácí, možná si Heydrich dokonce vezme do ruky housle. Vše se na chvíli zastaví a v projekci se ukáže Heydrichova bílá silueta s korunou na hlavě. PORTRÉT!Šermíř: Uspořádáte celorepublikový přebor v šermu. Všichni budou

soutěžit proti mně. Chci, aby to byli ti nejlepší šermíři z této milézemě. Rozumíte?!

Krokodýl: Rozumím, pane. Šermíř: Odchod.Frank vezme korunu a s Fleischerem odchází.Šermíř: A Frank — zařídíte, aby mě nikdo z nich neporazil, jasné?!Krokodýl: Rozumím, pane.Šermíř: Odchod.Frank s Fleischerem odchází.Šermíř: A Frank… Ta věc teď zůstane tady.

47

Frank vrací korunu na stůl a s hlasitým pozdravem oslavujícím vůdcedefi nitivně odchází.

ZrádcePraha, 27. září 1941. Kupé jedoucího vlaku. Příměstský spoj.Jestřáb: Znám lidi, kteří tvrdí, že ho viděli na vlastní oči.Casanova: Přece nikdo není schopen přeskočit vlak…Diva: Jestli ho dokáže přeskočit, možná by dokázal běžet podél něj.Kazatel: Je něco takového technologicky možné?Jestřáb: Na to by musel odpovědět Profesor. (Zde možná portrét Pro-

fesora.) Říká se, že má na nohou nějaká speciální péra, při správnékonstrukci si dokážu představit, že mu skoky umožňují vyvinout poměrně vysokou rychlost. Ale musí nějak řešit problém stability.Buď technologicky, nebo je to cirkusák.

Diva: Nebo — je od nás… (Ukáže zlatý zub.)Kazatel: Pochybuju. Chlap v masce, plášti a na pérech? To není náš styl…Jestřáb: Ale doručil vzkaz od Generála…Casanova: Je to léčka. Říkám vám, že je to léčka. Už toho vědí moc. Je

to nebezpečné.Kazatel: Máme jediné dvě možnosti. Buď osvobodit Generála…Jestřáb: Anebo?Kazatel: Anebo zkusit kontaktovat někoho z první generace… Vlak zastavuje v další stanici. Casanova se najednou prudce zvedá a vy-skočí oknem ven.Jestřáb: Co dělá?Kazatel: Má strach.Diva: Mám jít po něm?Kazatel: Ne. „Není na zemi člověka spravedlivého, aby konal dobro

a nehřešil.“ Kazatel — kapitola 7, verš 20.Jestřáb vystoupí. Po něm se chystá na odchod i Kazatel, ale Diva ho za-staví, jejich vztah zřejmě přesahuje rámec pracovního.Diva: Buď opatrný!

48

NávrhPraha, říjen 1941. Ulice před Strakovou akademií, sídlem protektorátní vlády.Vládní protektorátní auto. Zastavuje u chodníku před úřadem vlády. Na-stupuje předseda organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě — Emanuel Moravec.Taktik: (na řidiče) Domů.Řidič opět rozjede vůz.Řidič: Kde vězní Generála?Taktik: Prosím?Řidič si sundá čepici, je to Kazatel. Ukáže zlatý zub.Taktik: Á, pan Morávek. Pobožný kazatel. Pistol a Bible.Řidič: Kde vězní Generála?Taktik: I kdybych to věděl, proč bych ti to říkal.Kazatel: Protože si náš. Jsi Taktik. ČéeS. Bojuješ za svobodné Česko-

slovensko.Taktik: Bojovat se mělo v třicátým devátým. Teď je pozdě.Kazatel: Jsme vázáni přísahou.Taktik:  Demobilizace všechno zrušila. Diplomat jednal proti pří-

saze. Kazatel: Cože?Taktik: Beneš zradil ideje ČS. Kapituloval!Kazatel: (viditelně zaskočen Moravcovým tónem) Kdo je Hvězdář?Moravec-Taktik je nejdřív ticho, pak se rozesměje. Kazatel nečekaně zatočí do jedné z bočních uliček. Prudce zabrzdí a s připravenou pistolí se otočí na Moravce.Kazatel: Kdo je Hvězdář?Taktik: (smích) Ty mi vyhrožuješ? Mně, který nesl rakev Filozofa?

Mně, který držel stráž u jeho hrobu? Co je z té jeho elity? Skupinka klaunů???

Po  chvíli přímého koukání z  očí do  očí Taktik prudce odstrčí pistoli od svého obličeje.

49

Taktik: Když Filozof umíral, pronesl na smrtelné posteli před prvnígenerací ČéeS tato slova: „Velení přebírá Hvězdář.“ Nikdo neví, kdoje Hvězdář. Já sám to pokládám za bludy předsmrtně otupělé mysli.(Kazatel chce odejít.) Počkej. Generál je vyřízený. Bez něj nemátežádný kontakt se světem, nemáte nikoho ve vládě, na Hradě. Nabí-zím vám pomoc. (Pauza.) Jsem Heydrichovi hodně blízko. Spáchejte atentát na Háchu a jsem přesvědčen, že mě Heydrich udělá preziden-tem. A budete mít komunikační kanál. (Kazatel mlčí.) Nevěříš mi? Přesvědčím vás. Všechny. Kde se scházíte? Kdy?

Kazatel Taktika pozoruje, mlčí, Taktik si lehce odkryje prstem ret, abybyl vidět zlatý zub.Kazatel: V dobách krize nic není tak, jak se zdá.

TurnajPraha, 28. října. Státní svátek. Pražský hrad, Španělský sál. Uprostřed sálu je natažen šermířský koberec, kolem dokola provizorní ochozy pro diváky.Jsou tu všichni němečtí, čeští i kolaborantští novináři (je tu i Fučík-Casa-nova v převleku). Heydrich právě vyřídil svým kordem jednoho z českýchborců, kteří stejně mají nakázáno prohrát. Heydrich si sundává bíloumasku a vítězně kyne tleskajícím davům na ochozech. Přichází další borec,Heydrich jich chce dnes porazit co nejvíce. Nádherná pohybová akce šermu.Jenže tenhle protivník je nějak moc mrštný, obratný a schopný. Sakra, jeto urputný boj, ale Heydrich prohrává na body, čepel soupeře se mu na-jednou zarazí u krku. Hala ztichne. Ubohý rozhodčí v tichu určí za vítězeneznámého českého šermíře. Hala tleská nadšením, Heydrich musí chtěnechtě ukázat falešnou tvář fair play sportovce a potřese soupeři rukou,přičemž čeká, že si protivník též sundá bílou ochranou přilbu. (Heydrichho vyzve ke společné fotce.) Celá hala čeká, kdo je oním vítězem, ten alesundání masky gestem odmítá. Heydrich se naštve a prudce mu maskustrhne. Objeví se jiná, druhá maska — maska Péráka! Pérák vytáhne maloučeskoslovenskou vlajku a zanotuje první část Kde domov můj, čeští diváci

50

se přidávají, Pérák se dává na útěk. Zkoprnělým Němcům chvíli trvá, než se po něm vrhnou. Novináři nestačí psát, diváci dozpívávají hymnu.

SpojkaPraha, listopad 1941. Podvečerní pražská ulička. Stínadla. Večer.Po ulici si pomalu, šouravě, podél vysoké zdi, opřen o hůl, vykračuje starý doktor Horák. Zastaví ho hlídka SS.Voják 1: Po setmění je zákaz vycházení, copak to nevíte, dědku?Horák: Promiňte, jsem profesor Horák, jdu z laboratoře, ale pomalu,

nohy neslouží…Voják 2: Tak teď půjdeš klusem, dědku, ale na gestapo!Voják jedna chytne tvrdě dědka za vousy, ale ty mu zůstanou v ruce, pod nimi se objeví mladistvá tvář Casanovy. Voják chvíli mrká, pak okamžitě sáhne po zbrani, ale Casanova je rychlejší, udeří ho pěstí, voják padá, ale druhý si mezitím zbraň připravil a míří na Casanovu.Voják 1: Nestřílej, myslím, že s tímhle dědkem si Frank rád popovídá…Voják 1 si mezitím sebral ze země zbraň a zvedl i umělé vousy.Voják 1: A myslím, že za něj dostaneme slušnou odměnu. Pěkný vousy. Najednou je na stěně vidět velký skákající stín, odkudsi se spustí Pérák, je hned na jedné straně, hned na druhé, vojáci po něm pálí, boj Casanovy a Péráka proti SSmanům brzo vyhrávají naši hrdinové. Pérák ovšem Ca-sanovu okamžitě chytne pod krkem.Pérák: Už nikdy nepiš, že jsem komunista!A mizí pryč. Horák alias Fučík alias Casanova cítí velkou šanci stát se spojkou na Péráka. Casanova: Hej — ty — chceš pořád jen skákat, nebo opravdu bojovat?

(Pérák se zastaví.) S tebou mluvím — seš cirkusák, nebo odbojář?(Pérák se obrátí.) Nemusíš být komunista, ale můžeš být hrdina! (Pérák se vrátí.)

Pérák: Máš mě za cirkusáka?Casanova: Jedeš si na vlastní triko. Ale můžeš pomoct celý republice.

Jestli chceš.

51

Pérák: Pomáhám lidem, ne republice.Casanova: Byl jsi to ty, kdo nám přinesl vzkaz od Generála? (Pérák

nechápe.) Od Eliáše?Pérák: Možná jo. Casanova: Jestli jsi to ty, musíš nás napojit na Generála. Ale musíme

jednat rychle. (Pérák se dívá Casanovovi přímo do očí.) Přesně za tý-den. Památník na Vítkově!!! Tahle země potřebuje hrdiny!

Ultimátum Praha, říjen 1941. Pražský hrad. Pracovna Heydricha.V pozoru nastoupen K. H. Frank, u dveří Fleischer. Heydrich sedí za sto-lem, kde má denní tisk. Titulky hovoří jasně — Vítězství přisuzují tajnéodbojové tiskoviny Pérákovi. Šermíř: Zklamal jste mě, Frank.Krokodýl: Herr Protektor, nechápu, jak se tam dostal. Šermíř: Četl jste tohle — Pérák jako česká naděje, Pérák komunista atd.Krokodýl: Dostaneme ho, Herr Protektor, dostaneme ho!Šermíř: Věřil jsem, že máte talent, zkušenosti. Zřejmě jsem se mýlil.

Eliáš mlčí, nějaký Sprungsráč zpívá českou hymnu přímo na Hradě.Máte poslední šanci.

Krokodýl: Děkuji, Herr Protektor.Šermíř: Jinak vás nahradí schopnější Čech.Vstoupí zavalitý, mohutný, zcela plešatý muž. Emanuel Moravec. Šermíř: Vy se asi znáte, že. Tady pan Moravec mi například přinesl se-

znam osob činných v odboji. Hodně dlouhý seznam, Frank.Taktik: Herr Protektor. Podařilo se mi kontaktovat posledního ze Tří

králů, který je ještě na svobodě — Václava Morávka. Šermíř: Á — to je ten hrdina, co si tady od pana Fleischera nechal při-

pálit cigaretu, že…?Fleischer: Jawohl, mein Herr!Šermíř: Vidíte, Frank, máte se co učit. Budete pracovat spolu. Odchod.

Oba.

52

Odchází Moravec, Frank. Fleischer zůstává.Šermíř: Fleischer?Fleischer: Říkal jste oba, Herr Protektor!Šermíř: Fleischer, kdykoli vás nezmiňuji, myslím vás.

VýcvikOdlehlé severozápadní pobřeží Skotska, listopad 1941. Farma uprostřed pastvin. Den.Výcvik vede britský major Young. Boj muže proti muži. Po skončení sestu-puje prezident Beneš k oběma bojovníkům.Diplomat: Hledám dva dobrovolníky. (Major odchází.) Chlapci, jedná

se o tajnou misi. Misi důležitou, ale natolik nebezpečnou, že si můževyžádat tu nejvyšší oběť. Kdo nechce riskovat, ať ustoupí jeden krok vzad. Nikdy se to nikdo nedoví a nebude to nikomu přičítáno na vrub.

Nikdo se ani nehne. Napětí.Vojáci: Sloužíme vlasti!!!Možná portrét Beneše?

NadějePraha, listopad 1942. Kupé jedoucího vlaku. Podvečer.Je tady celá naše sestava kromě Casanovy. Jestřáb: On nepřijde?Kazatel: Nenašel jsem ho. Buď opustil republiku, nebo má nějaký nový

převlek.Diva: Magor.Jestřáb: Nicméně nadále úspěšně píše do ilegálního tisku.Jestřáb vytáhne noviny, kde je obsáhlá reportáž o nadlidském výkonuPéráka. Článek ho hodnotí jako největší naději pro Čechy a jako komunistu. Kazatel: O Hvězdářovi neví nic ani Taktik. Dal mi návrh, abychom zabili

Háchu, prý se potom stane prezidentem a my budeme mít někoho ve vedení.

Diva: Věříš mu?

53

Kazatel: Co je křivé, se narovnat nedá. Kazatel, kapitola 1, verš 15.Diva: O Pérákovi zase neví nic ani Němci. Snaží se předstírat, že je to jen

přízrak, ale ve skutečnosti dělají, co mohou, aby ho dopadli.Jestřáb: To je jasné. Heydrich zahájil šílený teror. Ničí systematicky

celou síť odboje. Úvod, Věrni zůstaneme… Všechny.Diva: Doufá, že najde jakoukoli stopu vedoucí k Pérákovi.Kazatel: Musíme být rychlejší než Němci.Jestřáb: Co tím myslíte?Kazatel: Kdo z nás je v kontaktu s Generálem?Jestřáb: Osvobodit ho ale znamená sebevraždu. Kazatel: Třeba ne. Třeba ne s Pérákem. A i kdyby. Poslední možností pak

zůstává najít Hvězdáře. A k němu nás může dovést jedině poštovníholub. A kdo je schopen stopovat letícího ptáka?

Jestřáb: Létající kolo nezvládnu dokončit dřív než za měsíc. Možnáani to ne… A i tak to bude riskantní, musíme provést testovacívzlety…

Diva: Vypadá to, že ten přízrak je naší jedinou a poslední nadějí. Někdo zaťuká na dveře kupé. Všichni v bojových pozicích. Kazatel otevře.Casanova: Dnes večer se s Pérákem potkáme.

NápadPraha, listopad 1941. Cela Generála v pátém patře Pečkárny. Generál sedí v koutě. Trochu to vypadá, jako by si povídal se zamřížovanýmoknem. Náhle zarachotí klíč v zámku, otevřou se železné dveře, Generálsklopí hlavu. Vstoupí Fleischer. Za ním Moravec-Taktik. Jde ke Generálovi. Mluví spolu šeptem. Fleischer zůstává u dveří.Generál: To je mi návštěva. Co můžu nabídnout. Kafe, čaj…Taktik: Neblázni. Nemá to cenu. Generál: … krekry?Moravec: Řekni jim, co chtějí vědět, jinak nepřežiješ…Taktik: Jsem generál československé armády. Nemůžete na mně žádat,

abych cokoli prozradil. Jsem vázán přísahou.

54

Taktik: Copak to nechápeš? Hra skončila. ČéeS už je jen prázdný po-jem. Filozof je mrtvý, Diplomat za kopečkama a Hvězdář neexistuje. Nikdy neexistoval.

Generál: Neexistuje. Hm. Stejně jako Pérák?Taktik: Poslouchej — kontaktoval mě Kazatel. Máme plán. Zkusím se

dostat do vedení. Místo Háchy. Řekni jim, co chtějí vědět. Zatknou je, ale budu nad všemi držet ochrannou ruku. Vězení je ideální místo na přežití války.

Generál: V dobách krize nic není tak, jak se zdá.Taktik: Ty to nechápeš? Chci ti pomoct. To, co s vězni dělají, je nad

tvoji představivost. Agent (zde portrét Josefa Mašína?) se pokusilrozrazit si lebku o topení. Zachránili ho. Prokousl si žíly. Zachránili ho. Chtějí, aby mluvil.

Generál se unaveně, ale dlouze zadívá Taktikovi do očí.Generál: Jsem generál československé armády. Nemůžete na mně žádat,

abych cokoli prozradil. Jsem vázán přísahou.Moravec se zvedá, odchází, přistupuje K. H. Frank. Nese si s sebou kufřík.Postaví ho a táhlými klidnými pohyby si začne sundávat uniformu, vyhr-nuje rukávy a pomalu vyndává z kufříku jednotlivé kleště, nože, kyseliny atd. Fleischer mezitím vytahuje Generála za ruce ke stropu.Krokodýl: Teď si budeme povídat po mém. Hezky tady, u tebe, v cele,

bez zbytečných svědků, bez záznamu, bez lítosti…V okně se mihne stín. Frank zpozorní. Pošle tam pokynem hlavy Fleischera. Ten vykoukne, prostrčí hlavu skrze mříže, najednou se začne dusit, sípat, klepat nohama, nemůže se vyprostit z mříží. Frank i Moravec na ten výjevnechápavě zírají, po chvíli Fleischer odpadne od mříží na zem. Je v bezvě-domí a na čele má vypálenou trojitou spirálu.Krokodýl: Scheisse, scheisse, scheisse…Frank běží k oknu a střílí za mříže. Taktik se dívá do očí Generálovi.Taktik: Přestaňte, Frank. Přestaňte.Chce zastavit pohybem ruky Franka, ten se rozlítí a přitiskne mu hlaveň k čelu.

55

Generál: Neexistuje. Nikdy neexistoval.Taktik: Mám nápad…

ZradaPraha, listopad 1941. Dvorana před vstupem do památníku na Vítkově.Pozdní večer.Uprostřed prázdného nádvoří čeká Casanova. Rozhlíží se. Z ničeho nicpřed ním stojí Pérák. Pérák: Kde jsou ostatní?Casanova: Máme na ně počkat vevnitř.Pérák: Kde vevnitř?Casanova vytáhne velké klíče. Jde k hlavnímu vstupu do památníku, u kte-rého leží dva němečtí vojáci. Otvírá. Pérák a Casanova projdou vraty,Casanova zamyká.Pérák: Jestli je to nějaká léčka…Casanova rozsvítí. Před nimi se rázem rozzáří neuvěřitelně nádherný mra-morový prostor — trojlodní sál s emporami nad bočními loďmi a bazilikálněpřevýšenou střední lodí. U ohromného proskleného stropu se vznáší velkákovová plastika — ženská postava anděla.Casanova: Slavnostní síň. Srdce památníku. Skutečný chrám českoslo-

venského odboje.Pérák nevěří svým očím. Je to nádhera. Casanova došel až do přední části, kde je jakési jeviště. Jeho kroky se nesou celým prostorem. Pérák stojí uprostřed celé stavby, točí se a vzhlíží vzhůru. Najednou se zpoza sloupůzačnou vynořovat postavy v uniformách SS, na obličejích mají plynové masky. Pérák se prudce otočí na Casanovu, který odněkud nečekaně vytáhlmasku a také si ji nasazuje.Pérák: Ty svině…Pérák skáče mezi sloupy, chce utéct, ale dveře jsou zamčené. SSmani jenklidně stojí a pozorují Pérákovu zoufalou akrobacii. Z pusy anděla za-věšeného u stropu se začne linout jakýsi dým, který v krátkosti zaplní celou síň. Když se kouř rozestoupí, Pérák leží v bezvědomí na zemi. Jeden

56

z SSmanů pokyne ostatním a sundá si masku. Je to Casanova. Casanova chce strhnout masku Pérákovi. Kazatel sundá svou masku a zarazí ho.Kazatel: Ne. Musí to udělat sám. Z vlastní vůle.

MaskaPraha. Stejné místo. O půl hodiny později.Pérák je přivázán na židli. Ostatní ho z odstupu pozorují.Pérák: Proč to maskování?Casanova: Chtěli jsme tě vidět v akci.Pérák: Jen to?Jestřáb: Nikdy bys nás v klidu nevyslechl.Kazatel: A také abys věděl, jaké to je, když s tebou někdo jedná v masce.

(Pauza.) My jsme naše sundali. Je řada na tobě.Pérák: Já svou masku nesundávám. Nikdy.Diva: Podívejme — hrdina má zásady.Všichni se po sobě podívají, Kazatel pokyne Casanovovi, ten jde k Pérákovi, ve chvíli, kdy mu sáhne na masku, vymrští se prudce ruce Péráka, otočí Casanovu a pod krk mu dá nůž.Pérák: Zapomněl jsem dodat, že já ani NIKDO JINÝ moji masku nesun-

dává. Nikdy. Kdybych tu nechtěl být, tak tu nejsem. Vy potřebujete mě, ne já vás. Jasný?

Kazatel přikývne, všichni odkládají zbraně, Pérák pouští Casanovu, ale jeho zbraň si nechá. Casanova odchází ke svým a mne si krk.Casanova: Kruci, kdo ho vázal?!Kazatel: Dobře. Jak ti teda máme říkat?Pérák pokyne, aby mu vrátili nožní péra.Pérák: Na jméně nezáleží.Pérák zajde za sloup a vyskočí již s péry na nohou.Pérák: Rozhodují činy.Kazatel: Víš, kde vězní generála?Pérák: Vím.Jestřáb: Myslíš, že ho tam odtud můžeme dostat?

57

Pérák: Možná.Casanova: Jak?Pérák: Němci se dají snadno zaskočit.Diva: Tak to říká ten pravý.

OsvobozeníPraha, prosinec 1941. Okolí Petschkova paláce. Nad ránem.Je úplné ticho. Ozývají se jen první ptáci. Vtom tuto klidnou atmosféruprořízne opilý zpěv krásky, která se potácivě vyvalí zpoza rohu. Vojácihlídající vchod Pečkárny ji uvidí, smějí se. Jdou směrem k ní ji legitimo-vat. Vtom si všimnou, že zpoza druhého vchodu se vyvalil jakýsi maličkýstařík. Rozdělí se tedy a každý jde legitimovat jednoho nočního opozdilce.Za chvíli oba vojáci leží na zemi a starý profesor Horák alias Casanovaa opilá kráska alias Diva se potkají před vchodem do Pečkárny, kamprávě míří nákladní vůz s uhlím. Řídí ho Kazatel v převleku. Projedevchodem, stařík i kráska zmizí kdesi v útrobách auta, a zastaví předzávorou, kde hlídkuje mírně rozespalý voják. Kazatel si od něj nechápřipálit a rovnou z okénka auta ho nemilosrdně podřízne. Z místa spo-lujezdce mezitím vyskočil Jestřáb a jde místo strážce zvednout závoru.Vůz vjíždí na dvůr, zezadu vozu, který je jinak plný uhlí, vyskočí Diva,Casanova stále v převleku prof. Horáka, oba už mají nasazené plynovémasky. Jestřáb upevňuje jakousi hadici z výfuku do větracího okénkaúplně u země a vydá zvuk jakéhosi ptáka, Kazatel to uslyší, usměje se,a otvírá dvířka pro vykládku uhlí, vezme si od Divy plynovou maskua spouští se otvorem dolů a za ním ostatní. Jdou chodbou, podél které leží zhroucení vojáci. V dýmu si svítí baterkou. Slyšíme jen dechy všech podmaskou. Kužel světla osvětluje jednotlivé těžké kovové dveře, u jedněch seKazatel zastaví a Jestřáb je otvírá paklíčem. Kužel světla vyzařovanéhobaterkou pátrá po místnosti plné dýmu, najde stůl, najde skříň a teď našel i židli, na které je přivázaný Generál. Pérák je jedním skokem u něj,přeřízne mu pouta, otočí Generála čelem k sobě a… je to slaměný panák.Casanova: Je to past!

58

Najednou se rozsvítí prudké světlo. Všichni si kryjí oči, ale přesto při-mhouřeně vidí siluety postav v plynových maskách všude okolo. Kazatel neváhá ani vteřinu, zhluboka se nadechne, odhodí masku, vyndá obě své pistole a začne pálit hlava nehlava. Pérák skáče od stěny ke stěně. Střelba,zmatek, záblesky, dým, chaos. Pak klid, dým se rozfouká. Vidíme rozstříleného slaměného panáka ob-lečeného do Generálových šatů, mrtvé vojáky na zemi a u dveří ležícího jakéhosi staříka. Frank si zuřivě sundá plynovou masku, otočí bezvládné starcovo tělo, strhne mu též plynovou masku z tváře a kouká na zvláštní mladě starý obličej. Přijde k němu Moravec-Taktik a strhne dědovi vousy. Taktik: Myslím, že můj nápad vyšel. Bohužel — toto není Pérák.Krokodýl: Scheisse.Taktik: Živý se nám bude hodit víc!

StopováníPraha, prosinec 1942. Nad střechami. Podvečer.Vidíme holuba letícího nad Prahou, stopuje ho Pérák.

RozhodnutíPraha, prosinec 1942. Pražský hrad. Heydrichova kancelář. Den.Nastoupeni K. H. Frank, Fleischer a Emanuel Moravec. Heydrich drží v ruce telefonní sluchátko, ze kterého se line řev nějakého šílence, zřejmě v němčině. Šermíř: Jawohl, mein Führer! Pánové, Pérák je slavný. Jeho pověst dorazila už i do Berlína. Měli

bychom si pospíšit v totální destrukci českého odboje. Mám-li citovatsamotného vůdce: „Bude-li ještě chvíli skákat po Praze nějaký idiot na pérách, budete brzy po Praze skákat na pérech vy. Na vlastních.“

Krokodýl: Herr Protektor, nemáme sice Péráka, ale máme jednohoz nich…

Šermíř: Mlčte, Frank. Vy už mlčte. Pomohlo snad někdy, že jsme ně-koho chytili? Mašína, Eliáše, Balabána… Pomohlo to někdy něčemu?

59