1

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

Zeměpis II. ro čník

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

referát

Jméno a příjmení: Michaela Bušková Adéla Novotná

Třída: 6.O Datum: 8. 1. 2017

2

Hlavní m ěsto Praha

1. Původjména„Praha“

Původ jména Praha není dosud jednoznačně objasněn, ačkoliv existuje několik teorií, které se jej

pokoušejí objasnit.

Nejčastěji je původ jména našeho hlavního města odvozován od slova ‚práh‘. Kosmas jej chápal

ve významu ‚domovní práh‘. Další možnost nabízí vysvětlení ve významu ‚říční práh‘, tedy jakýsi brod,

díky němuž se lidé dostávali na druhou stranu řeky. Ať už je tedy kterékoliv vysvětlení správné, v obou

případech lze práh chápat jako vstup, vstup do domu nebo přechod přes řeku, a tedy i jako vstup

do města, do Prahy.

Jako další možné vysvětlení se nabízí původ jména od slova ‚pražit‘ ve významu ‚pálit ohněm‘ (např.

obilí, kovy či lesy) nebo ‚místo vypálené Sluncem‘ (vyprahlé místo, půda – tzv. ‚prajza‘).

Oficiální jméno Prahy se párkrát za dlouhou dobu její existence změnilo. Například roku 1784 znělo její

pojmenování Královské hlavní město Praha. Od roku 1920 zní její oficiální název Hlavní město Praha.

V jiných jazycích se můžeme setkat s lehce odlišnými variantami pro

pojmenování Prahy. Latinský základ zní Praga, ten převzala i většina

románských a slovanských jazyků. Anglické a francouzské pojmenování je

Prague a německé jednoduše Prag. Jako zajímavost si můžeme uvést, že když

v 10. století arabský kupec a cestovatel Ibráhím ibn Jákúb Prahu navštívil,

ve svých spisech (a zároveň také první písemné zmínce o Praze) se o ní

vyjadřoval jako o městě Fráze (nominativ Frága).

Za staletí své existence Praha získala i mnoho přívlastků. Od středověku se používal přívlastek Praga

Caput Regni (Praha hlava království), počátkem 19. století se díky počtu věží ujal přívlastek Praha

stověžatá (ačkoliv věží bylo v té době v Praze poněkud víc), v první polovině 20. století se hovořilo

o Praze jako o Matce měst (Praga mater urbium) a konečně ke konci milénia se o ní začalo hovořit jako

o hlavě republiky (Praga Caput Rei publicae).

2. Historie

Nejstarší historie Prahy sahá dokonce až 7 000 let zpět. V 6. století, v době stěhování národů,

začali pražskou kotlinu osídlovat Slované. Důležitý mezník nastává za prvního historicky

doloženého přemyslovského knížete Bořivoje, který v 9. století přesunul své sídlo z Levého

Hradce do Prahy. Byl vybudován první kostelík, vzniklo nové hradiště, které se brzy bude

nazývat hradem a kde budou nastolována příští česká knížata, a také bylo roku 973 založeno

pražské biskupství. V podhradí Hradu začaly postupně vznikat kláštery, kostely a první osady.

Z Prahy se stalo centrum obchodu a řemesel. Koncem 10 století byl založen Vyšehrad. Přes

Obrázek 1: Znak Prahy

3

Vltavu byl postaven kamenný Juditin most, severně od Starého města se nacházela židovská

osada a východně od Staroměstského náměstí Týnský dvůr, středisko cizích kupců.

Přemysl Otakar II. Udělil pražskému podhradí městská práva a vzniklo druhé město: Menší

Město, dnes známé jako Malá Strana. O pár desítek let později byly založeny Hradčany.

V době panování Karla IV. se Praha stala císařskou rezidencí; císař dokonce uvažoval, že

z Prahy udělá hlavní město Svaté říše římské. V této době do města proudil velký dav

návštěvníků a začal se projevovat nedostatek prostorů. Karel IV. tak nechal založit Nové Město

se třemi náměstími, která původně sloužila jako tržiště: Karlovo (dobytčí trh), Václavské

(koňský trh) a Senovážné náměstí (senný trh). Po Cařihradu a Římě byla Praha třetím největším

městem a měla kolem čtyřiceti tisíc obyvatel.

Karel IV. roku 1348 založil nejstarší univerzitu

ve střední Evropě a biskupství bylo povýšeno

na arcibiskupství. Juditin most nahradil Karlův

most a začala se stavět katedrála sv. Víta.

Po upálení náboženského reformátora Mistra Jana Husa a první pražské defenestraci přichází

v 15. století husitství a dochází k úpadku města. Roku 1523 byla pražská města sjednocena, jen

aby byla o pět let později opět rozdělena. Znovusjednocení se pražská města dočkala až za vlády

Josefa II. Roku 1785.

Rokem 1526 počínaje takřka čtyřistaleté panování habsburských panovníků. České stavovské

povstání proti panovníkovi, které skončilo Staroměstskou popravou 27 českých pánů, dalo

popud třicetileté válce. Praha ztratila svá práva a postupně docházelo ke germanizaci a

rekatolizaci. Roku 1648 Prahu vydrancovali Švédové a ukradli podstatnou část sbírky Rudolfa

II., jediného habsburského panovníka, který sídlil v Praze.

Koncem 18. potažmo i v 19. století docházelo k národnímu obrození, které si dalo za cíl znovu

povznést český jazyk a národní kulturu a omezit vídeňskou vládu. Bylo postaveno Národní

divadlo, začaly se vydávat české noviny a knihy. Byla založena řada vědeckých a uměleckých

institutů, jmenujme si například Národní muzeum. Započala průmyslová revoluce a Praha se

postupně rozrůstala, nastal rozvoj železničních drah a jejich elektrifikace. Čechy byly součástí

Rakouského císařství, později Rakouska – Uherska.

Po skončení první světové války byla vyhlášena první

republika s Prahou jako hlavním městem.

Ve dvacátých letech město prosperovalo. Třicátá léta se

nesla ve znamení hospodářské krize. Před vypuknutím

druhé světové války v Praze žilo přes milion obyvatel.

Obrázek 2: Dřevořez, Pohled na Prahu

Obrázek 3: Mosty přes Vltavu, pohled z Letné

4

Následujících sedm let bylo poznamenáno německou okupací. Roku 1945 vypuklo Pražské

povstání, bojovalo se po celém městě. Prahu osvobodila Americká a Rudá armáda.

V následujících letech se k moci dostala komunistická strana. Budoval se socialismus,

hospodářství jelo podle plánu.

Roku 1989 došla k Sametové revoluci, kdy byl komunismus svrhnut a nastal rozvoj

demokracie, bylo zavedeno soukromé vlastnictví a začaly se opravovat chátrající budovy

v historickém jádře města. V roce 1993 se Čechy i Slovensko rozdělily na samostatné republiky

a Praha se stala hlavním městem v té podobě, v jaké ji známe dnes.

3. Poloha

Praha, hlavní město České republiky, leží mírně na sever

od středu Čech a v podstatě i v srdci Evropy. Sousedí

pouze se Středočeským krajem. S rozlohou 496 km2 je

nejmenším ze všech krajů ČR. Zato s téměř 1,27 mil.

obyvateli (2016) se řadí na pomyslnou první příčku

tabulky nejvíce zalidněných krajů. Hustota zalidnění činí 2 540 obyvatel/ km2. Její centrum se

rozkládá v údolí řeky Vltavy a jejích přítoků. Středem města prochází 50° severní šířky a 14°

východní délky.

Nejvyšším bodem je vrch Teleček (399 m. n. m.) v Praze 5 u Sobína a nejnižším je Sedlec

u Vltavy (177 m. n. m.) v Praze 6. Průměrná nadmořská výška činí 235 m. n. m.

4. Geomorfologie

Území Prahy náleží do geomorfologické

provincie Česká vysočina, vyvrásněné

hercynským vrásněním v prvohorách. Praha

spadá do dvou subprovincií: do České tabule

a Poberounské subprovincie.

Do České tabule patří Středolabská tabule,

do níž patří severovýchodní okraj Prahy.

Obrázek 4: Poloha Prahy

Obrázek 5: Základní geomorfologické členění ČR

5

Do Poberounské subprovincie spadají tři celky: největší celek Pražská

plošina, na níž se rozkládá většina Prahy, Hořovická pahorkatina

a Brdská vrchovina, které zabírají jižní cípek Prahy.

Základ reliéfu Pražské plošiny představuje tabule, již protíná úzké

a hluboké údolí řeky Vltavy protékající Pražskou kotlinou. Okrajové

části plošiny jsou málo členité s drobnými výškovými rozdíly.

Směrem dovnitř jsou rozdíly větší (více jak 100 metrů) a reliéf je

členitější. Na jihozápadě můžeme nalézt CHKO Český kras.

5. Vodstvo

Hlavním vodním tokem Prahy je Vltava, nejdelší česká řeka. Vltava pramení na Šumavě

a u Mělníku se vlévá do Labe. Její celková délka je 430 km, ale Prahou protéká „jen“ 31 km.

V Praze se do ní u Lahovic vlévá Berounka (zleva) a přes dvacet potoků. V nejširším místě má

330 metrů a najdeme na ní devět ostrovů a osmnáct mostů, jmenujme si třeba Karlův most,

most Legií a most Barikádníků.

Dále v Praze můžeme najít víc jak 80 potoků, přes 10 rybníků a několik vodních nádrží.

Velký význam pro vodní dopravu mají jezy, plavební komory a zdymadla.

6. Podnebí

V Praze panuje mírné podnebí, které je teplejší, než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce.

K tomu přispívá i efekt městského tepelného ostrova, kdy je oblast hustě zastavěna a sluneční

záření je absorbováno asfaltem a betonem a není přeměňováno na jinou energii.

Obrázek 8: červeně Pražská plošina, tmavě šedě Brdská oblast a světle šedě Poberounská subprovincie

Obrázek 7: červeně Středolabská tabule, tmavě šedě Středočeská tabule světle šedě Česká tabule

Obrázek 6: Geomorfologie Prahy

6

Průměrná lednová teplota se pohybuje okolo -1 °C

a červencová okolo 20 °C. Průměrná roční teplota nabývá

zhruba 10 °C. V Praze také byla roku 1983 naměřena

nejvyšší naměřená teplota – 40,2 °C.

Ročně v Praze spadne asi 500 mm srážek. Nejvíce srážek

spadá v květnu (kolem 77 mm) a s dalšími měsíci

pozvolna ubývají. Ročně tu je přibližně 30 ledových dnů

se sněhem.

Jako v jiných velkých městech tu najdeme i zhoršenou kvalitu ovzduší a také i smog, který se

drží i silničních okruhů a průmyslových podniků.

7. Ekonomika

V porovnání se zbytkem ČR je Praha výrazně bohatší region a ekonomickou silou převyšuje

i evropský průměr. Patří k nejdůležitější hospodářským centrům Česka.

80 % lidí pracuje v oblasti terciéru, převážně služeb. Téměř 20 % v sekundéru a necelé procento

lidí v priméru.

Z celé republiky je v Praze nejnižší míra nezaměstnanosti: 3,4 % (vs. 6-9 % v ČR) a vyšší

průměrná mzda (téměř 35 tisíc hrubého platu).

Celkové HDP za rok 2015 v Praze činilo 4,55 mil. Kč. HDP na jednoho obyvatele činilo 51

tisíc $.

V Praze můžeme najít různé typy průmyslů: zpracovatelský, strojírenský, elektrotechnický,

chemický a farmaceutický, polygrafický a papírenský, kovodělný, potravinářský a sklářský.

8. Obyvatelstvo

a) Počet obyvatel a struktura

Dle statistik ČSÚ čítala Praha k 1. lednu 2016 celkem

1 267 449 obyvatel. K roku 2011 zde žilo 613 738

mužů a 655 058 žen. Průměrný věk všech obyvatel

dosahoval 41,2 let.

a) Migrace a cizinci

V Praze je několik romských komunit, podíl Romů

v populaci je však nižší než celkový průměr v České

Obrázek 9: Průměrné celoroční teploty

Obrázek 10: Věková pyramida Prahy 2015

7

republice. Pražský magistrát roku 2007 uvedl, že se ve městě pohybuje zhruba 2000

bezdomovců.

Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých, ale zároveň také počtu vystěhovalých. Velkou

část přistěhovalých tvoří cizinci. Pražané se vystěhovávají hlavně do Středočeského kraje,

nejvíce pak do okresů Praha-východ Praha-západ. Zde vzniká metropolitní oblast Prahy.

V dřívější době žili v Praze vedle Čechů hlavně Němci, Židé a Italové. V roce 2012 tvořili

cizinci 13% zdejšího obyvatelstva. Byli to například Ukrajinci, Slováci, Rusové či Vietnamci.

9. ČleněníPrahy

a) Katastrální členění

Praha se z pohledu katastrálního členění skládá ze 112 katastrálních území různé velikosti,

charakteru i významu. Hranice mnoha městských a správních obvodů, městských částí

nejsou závislé na hranicích katastrálních

území. Katastrální území jsou proto často

rozdělena do více správních a samosprávných

částí, nadále jsou rozhodující v oblasti evidencí

pozemků, nemovitostí a označování domů.

Katastrálním územím jsou například

Vinohrady či Smíchov.

b) Územní členění

Již roku 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů, které platí dodnes (Praha 1-10). Dnes

nejsou samosprávnými celky ani územněsprávními obvody, organizují se dle nich pouze

soudy, pošty nebo správní firmy.

c) Správníasamosprávnéčlenění

Praha má 57 samosprávných městských částí. Ty jsou spravovány voleným zastupitelstvem,

dále pak radou, starostou a úřadem městské části. Roku 2001 se tato úroveň rozdělila do 22

správních obvodů. Rozdělení na 22 správních obvodů se však neshoduje s dělením

na územní obvody. Vláda a poslanci proto členění opakované projednává.

Obrázek 11: Mapka pražských městských částí, katastrálních území a správních obvodů

8

10. Vzdělání

V Praze najdeme řadu vysokých škol či akademií. Jmenujme kupříkladu Karlovu

univerzitu, která je navíc od roku 1348 nejstarší univerzitou ve Stření Evropě, dále pak

České vysoké učení technické, Vysokou školu chemicko-technologickou, Vysokou školu

ekonomickou, Českou zemědělskou univerzitu, Akademii výtvarných umění nebo

Akademii múzických umění.

11. Sídla firem

Praha je významným centrem České republiky hned v několika směrech. Nesmíme

opomenout ani to, že je sídlem mnohých známých firem. Uveďme především správce české

národní internetové domény CZ, sdružení CZ.NIC, sídlo vyhledávače Seznam.cz, českou

pobočku Google či média jako Televize Nova, Televize Prima, Česká televize a Český

rozhlas.

12. Doprava

Hlavním dopravním uzlem České republiky je bezpochyby právě Praha. Má rozsáhlou

dopravní infrastrukturu. Leteckou dopravu zajišťuje Letiště Václava Havla, silniční

dopravu klasicky autobusy, železniční vlaky, velmi využívaný způsob cestování je ale také

metro či tramvaje.

13. Kultura a památky

Není pochyb o tom, že Praha je kulturní metropolí celé České republiky. V centru

nalezneme přes 1200 kulturních a historických staveb, v celé Praze téměř 3000. Naše hlavní

Obrázek 12: Letiště Václava Havla

9

město je však také střediskem kulturního dění, je sídlem řady divadel (Stavovské divadlo,

Divadlo na Vinohradech), koncertních sálů, muzeí, galerií (Národní galerie), ale také

několika hudebních či dramatických festivalů (Pražské jaro, Letní Shakespearovské

slavnosti). Praha se navíc pyšní titulem šestého nejnavštěvovanějšího města Evropy.

Městské části s největší koncentrací památek spadají pod Pražskou památkovou rezervaci.

Toto historické centrum bylo v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví

UNESCO. Mezi nejvýznamnější památky Pražské památkové rezervace patří například

katedrála svatého Víta na Pražském hradě, Betlémská kaple, Strahovský klášter, Palác

Kinských, Valdštejnský palác, Národní divadlo, Národní muzeum, Klementinum,

Karolinum, Rudolfinum, Karlův most, Obecní dům či Staroměstská radnice a mnoho

dalších. Několik těchto památek si představíme konkrétněji.

� Pražský hrad

Pražský hrad je nejvýznamnějším českým hradem. Najdeme na něm prvky románského,

gotického, renesančního i barokního stylu. Již od 9. století byl sídlem českých knížat,

později králů a v současné době je již od roku 1918 sídlem prezidenta republiky. Jsou zde

také uloženy české korunovační klenoty. Součástí Pražského hradu je například již

zmiňovaná katedrála svatého Víta nebo Starý královský palác, ale i několik stálých expozic

– jmenujme třeba Obrazárnu Pražského hradu.

Zajímavostí je, že první popis Hradu pochází ze zprávy arabského vzdělance židovského

původu, který Prahu navštívil v roce 965 nebo 966. V době jeho návštěvy Hrad existoval

nejméně 150 let a sloužil jako centrum

státu. Muž o něm ve své zprávě mluví jako

o „tvrzi“. Přesné počátky osídlení hradního

ostrohu dosud nejsou známy. Poprvé zaujal

lid již v pravěku. Ceněna byla zejména jeho

strategicky výhodná poloha a nejméně

jeden vydatný vodní pramen. Obrázek 13: Panorama Hradu z Alšova nábřeží

10

� Katedrála svatého Víta

Svatovítská katedrála je nejvýznamnějším českým

katolickým kostelem a dominantou Pražského hradu.

Byla vystavena ve stylu gotiky a novogotiky. Součástí

katedrály je řada významných uměleckých památek

a děl, např. kaple sv. Václava, mozaika Posledního

soudu.

� Karl ův most

Karlův most je nejstarší most přes řeku Vltavu a také druhý nejstarší dochovaný most

v České republice. Začal se stavět v roce 1357, když byl povodní zničen původní most

Juditin. Základní kámen položil sám král Karel IV. Architektem Karlova mostu byl Petr

Parléř, ten se mimo jiné podílel na stavbě katedrály sv. Víta.

Karlům most je dlouhý 516 metrů, široký 10 metrů. Nad hladinou ho drží 16 pilířů.

Postupem času byl most ozdoben celkem třiceti sochami a sousošími se světci. Uprostřed

mostu se nachází nejstarší socha Jana Nepomuckého, která má chránit Prahu před

povodněmi.

Obrázek 14: Pohled z Petřínské rozhledny

Obrázek 15: Pohled na katedrálu z jihu

11

Obrázek 16: Karlův most z Kampy

� Národní divadlo

Novorenesanční budova Národního divadla vytvořená

architektem Josefem Zítkou patří mezi nejvýznamnější české

stavby vůbec. Jeho základní kámen byl položen 16. května

1868, 11. června 1881 bylo poprvé slavnostně otevřeno

Smetanovou Libuší. 12. srpna 1881 však došlo k požáru, kdy

byla zničena měděná kupole, hlediště, opona od Františka

Ženíška i samotné jeviště.

Po této katastrofě se uspořádala sbírka, díky které se vybralo

dostatek peněz na obnovení budovy. Na architektonických

pracích se podílel Josef Schulz. K znovuotevření došlo 18.

listopadu 1883, opět za uvedení Smetanovy Libuše. Nyní

v budově Národního divadla najdeme například oponu

namalovanou Vojtěchem Hynaisem či malby od Mikoláše

Alše a Františka Ženíška ve foyeru na prvním balkoně.

Obrázek 17: Vnitřek divadla po požáru

Obrázek 18: Národní divadlo

12

14. Seznamobrázků

Obrázek 1: Znak Prahy ........................................................................................................... 2

Obrázek 2: Dřevořez, Pohled na Prahu ................................................................................. 3

Obrázek 3: Mosty přes Vltavu, pohled z Letné ..................................................................... 3

Obrázek 4: Poloha Prahy ........................................................................................................ 4

Obrázek 5: Základní geomorfologické členění ČR ............................................................... 4

Obrázek 6: Geomorfologie Prahy ........................................................................................... 5

Obrázek 7: červeně Středolabská tabule, tmavě šedě Středočeská tabule světle šedě

Česká tabule .............................................................................................................................. 5

Obrázek 8: červeně Pražská plošina, tmavě šedě Brdská oblast a světle šedě

Poberounská subprovincie ...................................................................................................... 5

Obrázek 9: Průměrné celoroční teploty ................................................................................. 6

Obrázek 10: Věková pyramida Prahy 2015 ........................................................................... 6

Obrázek 11: Mapka pražských městských částí, katastrálních území a správních obvodů

.................................................................................................................................................... 7

Obrázek 12: Letiště Václava Havla ........................................................................................ 8

Obrázek 13: Panorama Hradu z Alšova nábřeží .................................................................. 9

Obrázek 14: Pohled z Petřínské rozhledny .......................................................................... 10

Obrázek 15: Pohled na katedrálu z jihu .............................................................................. 10

Obrázek 16: Karlův most z Kampy ...................................................................................... 11

Obrázek 18: Vnitřek divadla po požáru .............................................................................. 11

Obrázek 17: Národní divadlo ................................................................................................ 11

15. Citace

1. Portál hlavního města Prahy, Základní informace [online] [Citace: 7. 1. 2017]

http://www.praha.eu/jnp/cz/co_delat_v_praze/o_praze/zakladni_informace/index.html

2. Stránka Wikipedia, Praha [online] [Citace: 7. 1. 2017]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha

3. Stránka Atlas Česka, Pražské vodstvo [online] [Citace: 7. 1. 2017]

http://www.atlasceska.cz/praha/priroda/vodstvo/

4. Stránka Klimatopedie Wikia, Podnebí [online] [Citace: 7. 1. 2017]

http://cs.klimatopedie.wikia.com/wiki/Podneb%C3%AD_Prahy

13

5. Stránka Businessinfo, Charakteristika hl. města Prahy [online] [Citace: 7. 1. 2017]

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-hlavniho-mesta-prahy-

7279.html#hlmpha11

6. Geografická stránka Hajduch.net, Praha, hl. město [online] [Citace: 7. 1. 2017]

http://geo.hajduch.net/cesko/praha-hlavni-mesto

7. Český statistický úřad, HDP podle krajů v r. 2015 [online] [Citace: 7. 1. 2017]

https://www.czso.cz/csu/czso/5-makroekonomicke-ukazatele-3e1yg47uee

8. SYNEK, Jaroslav, 2006, Ottova obrazová encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství

s. r. o.

9. Stránka Karlův most Praha [online] [Citace: 6. 1. 2017]

http://www.karluvmostpraha.eu/

10. Stránka Wikipedia, Praha [online] [Citace: 6. 1. 2017]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha#Vzd.C4.9Bl.C3.A1n.C3.AD

11. Stránka Wikipedia, Katedrála sv. Víta [online] [Citace: 7. 1. 2017]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta,_V%

C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha

12. Stránka Wikipedia, Národní divadlo [online] [Citace: 7. 1. 2017]

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo

13. Stránka Wikipedia, Pražský hrad [online] [Citace: 7. 1. 2017]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad

14. Stránka UNESCO Czech [online] [Citace: 8. 1. 2017] http://www.unesco-

czech.cz/praha/predstaveni/

15. Stránka Šťastní senioři, Stručná historie Prahy [online] [Citace: 8. 1. 2017]

http://www.stastniseniori.cz/cestujeme-cesko/praha-strucna-historie.html

16. Stránka Praha, Historie Prahy[online] [Citace: 8. 1. 2017] http://www.praha.cz/mesto-

praha/historie-prahy

17. WENIG, Adolf, 1938, Náš Hrad. Praha: nakladatelství Jos. R. Vilímka.