1
5 3. prosince 2015 www.podebradskenoviny.cz Stranu připravil: Aleš Kubelka Poděkování: Zvláštní a velké poděkování patří Ing. Miroslavu Tomkovi a studentům SOŠ Poděbrady, kteří strávili mnoho desítek hodin nelehkou a takřka detektivní prací při zjišťování podrobností nehody. Použité zdroje: archiv PN, ČHÚ, VÚA, Jiří Rajlich: Na nebi hrdého Albionu, 7. část, Obec Mojzesovo, Obec Lošany, S. Hájek, http://wp.scn.ru, http://www.oahshb.cz/, Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, archiv P. Morgnera, MO Slovenské republiky, archiv M. Pudilové, Gymnasium a SOŠ Rokycany, www.geocaching.com, www. leteckabadatelna.cz, Ladislav Leller: Nehody dopravních letadel - díl 2., www.forum.valka.cz LETECKÁ NEHODA V ROCE 1945 Měl to být rutinní navigační let, nic mimořádného v životě osmi mladých vojáků. Nehoda u Poděbrad si však krátce před Vánoci 1945 vyžádá tu nejkrutější oběť. Letoun Siebel Si 204 D, v jehož útrobách našlo smrt osm československých vojáků, patřil podle leteckých expertů k velmi kvalitním strojům své doby. Leteckou apokalypsu u Poděbrad provází desetiletí řada spekulací, domněnek a hypotéz. Vyloučena nebyla podle mnohých ani úmyslná sabotáž. Ačkoliv od tragické nehody a zřícení letounu do borového lesíku u Přední Lhoty uplynulo již 70 let, vzpomínky pamětníků na den tragédie jsou stále živé. Nejstarší oběti letecké nehody bylo 33 let. Ostatní se Kristových let ani nedožili. Každý z vojáků, kteří tvořili posádku havarovaného Siebelu, žil svůj ojedinělý život. Doufali, že jim po válce nastaví tu přívětivější tvář. Kdo byli tito muži? SMRTONOSNÝ „KORÁB“? SPOLEHLIVÉ LETADLO, NAMÍTAJÍ ODBORNÍCI PRAVDA, KTEROU ZANESL PRACH I REŽIM NESMAZATELNÉ VZPOMÍNKY Z NEBE DO NEBE… > Plánovaná trasa letu na mapě ČSR v roce 1945 Je pár měsíců po válce, vlaste- neckou krví vykoupená svoboda se v Československu teprve nesměle probouzí k životu. Zhruba hodinu před polednem ve středu 14. prosince 1945 nasedá na ruzyňském letišti do letounu Siebel Si 204 D tříčlenná osádka se zkušeným pilotem a příslušníkem briských F Josefem Stachem v čele. Na palubě je i dalších pět frekventantů navigačního kurzu. Osm mladých mužů, kteří se i po válce rozhodli dobrovolně bránit křehké období míru v Evropě. Počasí posádce ten den zrovna nepřeje, rtuť teploměru se jen nepatr- ně přehoupne přes nulu, fouká silný vítr, sněží. Navigační lety se však musí provádět i za špat- ných podmínek. Přesně v 11.28 se letoun Siebel odlepuje od ranveje. Trasa letu je určena směrem na Hradec Králové a Havlíčkův Brod. Jenže už za čtvrt hodiny od startu se velitel letu Stach náhle odmlčí. Zato nad Přední Lhotou u Poděbrad se za pár chvil ozývá hlasitý výbuch. Letounu ve sněhové vánici začíná hořet motor a řítí se do lesíku u hlavní silnice na Prahu. Životy osmi mladých mužů jsou v mžiku zmařeny… Jednalo se o cvičný a transportní, dvoumotorový letoun se záďovým zatahovacím podvozkem, který byl používán za druhé světové války i po ní. Letadla Siebel byla vyráběna ve Francii a v okupovaném Československu u firmy Aero (515 kusů). Typ Si-204D sloužil zejména v leteckých učilištích jako osobní letadlo pro posádky. „Myslím si, že letoun Siebel 204 bylo poměrně spolehlivé letadlo. Mluvil jsem s několika piloty, kteří na nich létali, a nikdo z nich se nezmiňoval, že by bylo technicky nespolehlivé,“ řekl například letecký historik Pavel Krejčí. Zmíněné letadlo je vystaveno v Leteckém muzeu Kbely a stalo se i předlohou pro plastikový model vyrobený v ČSSR. „Jednalo se o více- účelový letoun, který se využíval pro výcvik, spojovací účely nebo převoz raněných. Byl konstrukčně velmi zdařilý a disponoval vynikajícími letovými vlastnostmi. Vyznačoval se vysokou spolehlivostí a tedy i nízkou poruchovostí. Piloti, kteří s Si 204 létali, o něm i po mnoha desetiletích mluvili pouze v superlativech,“ sdělil PN uznávaný letecký publicista a kapi- tán Boeingu 737 Ladislav Keller. V pondělí 14. prosince v 11.45 se koná u památníku letců v lesíku u Přední Lhoty pietní akt při příležitosti 70 let od letecké nehody. Autobus pro veřejnost bude přistaven na Jiřího náměstí v 11.00. Podle archivní zprávy Ministerstva národní obrany byl příčinou nehody výbuch motoru nebo pohonné směsi. „Letadlo s posádkou úplně rozmetáno k nepoznání,“ píše se mimo jiné ve fotodepeši ministerstva z 14. 12. 1945. Letoun měl dopadnout na zem z výšky 450 metrů a katastrofu dokonat absen- ce padáků na palubě. „V té době měli vyšetřovatelé ztíže- nou práci tím, že nehod bylo mnoho a neexistovala žádná záznamová zařízení, která by mohli vyhodnotit. Mnohdy se mohli jen domnívat, zda šlo o technickou závadu, či lidskou chybu,“ poznamenal letecký historik Martin Švec. Jako první ohledal místo činu v lesíku u Přední Lhoty strážmistr Brychta z Poděbrad a poslal hlášení do Prahy (viz archivní dokument). Poté nařídil velitel letectva generál Vicherek k nehodě informační embar- go. Padaly i úvahy o sabotáži (o kterých nebyla těsně po 2. světové válce nouze), protože se v ČSR během krátké doby zřítily hned dva letouny pilotované zkušenými letci. Další prameny hovoří o tom, že se letoun dostal u Poděbrad do silné sněhové vánice a k explozi měla přispět i námraza na křídlech a trupu letounu. „Dne 14. 12. 1945 bylo v Poděbradech skutečně zataženo, foukal silný západ- ní vítr. Teplota vzduchu ve 14:00 byla 2 °C,“ odpověděla redakci PN na dotaz k podmínkám před 70 lety Lucie Kašičková z ČHMÚ v Hradci Králové. Podle odborníků však za 15 minut letu není možné, aby se na trupu letadla vytvořila silnější vrstva námrazy. Všem zahynulým vojákům byly vypraveny pohřby s vojenskými poctami ještě před Vánoci 1945. Na místě tragédie v lesíku mezi Přední Lhotou a dnešní dálnicí Praha – Hradec Králové vytvořili občané několikrát symbolický kříž a pomníček se jmény, který byl však vždy po čase zničen. Dlouhou dobu bylo dokonce poblíž nehody malé pietní místo, kde byly uvedeny záměrně mylné informa- ce o nehodě sovětského letadla v roce 1943. Inu, srp a kladivo v komunistic- kém Československu kosily a bušily naplno a vytvořit pomník posádce, kterou tvořili i piloti F, tedy západní imperialisté a brzdy socialistického pokroku, bylo nemyslitelné. Až v roce 2011 došlo na místě neho- dy ke slavnostnímu odhalení důstojné- ho pomníku, kterým je obelisk ve tvaru křídla letounu s vyrytými jmény všech osmi obětí (na snímku). Hlavním iniciátorem zbudování pietního místa byl Čeněk Zikmund z Pískové Lhoty, pamětník nehody. Náklady uhradilo město Poděbrady a sousední firma NorWit. Cesta k památníku není značená, pro úplnost tedy dodejme, že se k němu dostanete při jízdě po silnici z Poděbrad na Sadskou po odbočení v Přední Lhotě vlevo směr dálnice, lesní cesta je hned první odbočkou vlevo za areálem firmy NorWit. „Slyšeli jsme, jak letadlu vynechává motor. Hořelo už ve vzduchu. Odrazilo se od drátů elektrického vedení a v lese vybouchlo. Běželi jsme se podívat na místo pádu. Nebyl to příjemný pohled, torza těl byla rozmetána po celém lese. Kusy letadla jsme v lese nacházeli ještě dlouhou dobu po havárii.“ Čeněk Zikmund, v době nehody mu bylo 14 let „Upozornil nás soused, to jsme byli ještě kluci. Už ve vzduchu letadlo hořelo; říkali jsme si, že je to hned za silnicí na Prahu.“ Josef Cabrnoch, tehdy osmnáctiletý „Vybavuji si přerušovaný hřmot motoru. Letadlo spadlo malý kousek od památníku, který je tu dnes. Ale les se za ta léta hodně změnil.“ Drahoslava Pardubská, tehdy ještě Čápová Josef Stach Narozen: 10. 3. 1915 v Plzni Hodnost: poručík, plukovník in memoriam Josef Stach byl nejzkušenějším z osádky letou- nu a proto i velitelem letu. Vyučil se strojním zámečníkem, ale již od dětství snil o létání. V roce 1937 narukoval do armády, prodělal pilotní výcvik a před válkou sloužil na letišti v Piešťanech. V roce 1939 se nesmířil s nacistickou okupací a krkolomnou cestou přes Rumunsko se dostal do vytoužené Anglie. Britské RAF jej zařadily k 311. československé bombardovací peruti. Stach provedl řadu bombardovacích letů. Zřejmě „nejslavnějším“ se stal jeho kousek nad Biskajským zálivem v roce 1943, kdy byl jeho Liberátor napaden několika německými Junkersy. Stachovi se však podařilo útok odrazit, sestřelit jednoho útočníka a z obklíčení vyváz- nout. Podobný „majstrštyk“ zopakoval Stach za války několikrát. „Měli jsme dojem, že má Josef v sobě magnet, který přitahuje nepřátelské stíhače, s nimiž si to dovedl vždy na sto procent rozdat,“ napsal o Stachovi navigátor Alois Volek. Jeho životní příběh připomíná tak trochu film Tmavomodrý svět: Stach se totiž v průběhu války zamiloval a poté i oženil s anglickou přítelkyní Elsie. Narodila se jim jedna holčička, která však svého otce zakrátko ztratila. Poručík Stach byl pohřben 21. prosince 1945 na Vinohradských hřbitovech. V rámci rehabilitace byl po revoluci povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. Za svou úspěšnou bojovou činnost byl mimo jiné oceněn Leteckým záslužným křížem DFC, Čs. medailí Za Chrabrost a Čs. medailí Za zásluhy I. st. Karel Morgner Narozen: 14. 6. 1917 ve Vídni Hodnost: nadporučík, kapitán in memoriam Rodiče Karla Morgnera pracovali začátkem minulého století ve Vídni. V roce 1919 se odstěhovali do Valašského Meziříčí, kde spor- tovně nadaný Karel Morgner absol- voval gymnázium. Poté vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. V kurzu letectva nalétal až do roku 1939 přes 16 hodin. Po okupaci Československa a rozpuštění armády pracoval jako účetní. V roce 1941 se Morgner oženil. Zamiloval si hokej a i z toho důvodu si udělal soudcovský kurs rozhodčích. Po skončení války se přihlásil zpět do armády a od srpna 1945 byl přidělen s hodností nadporučíka letectva k posádce v Praze-Ruzyni. Karel Morgner byl po nehodě u Poděbrad pochován 21. 12. 1945 ve Valašském Meziříčí. Josef Čermák Narozen: 3. 9. 1912 ve Strážnici* Hodnost: rotmistr K rotmistru Čermákovi se dochovalo v archívech minimum informací, navíc často velmi zmatečných. Svou roli sehrál komuni- stický režim, který mnoho informací o letcích působících za války na Západě zatajoval nebo zcela zničil. A vzhledem k tomu, že Čermák sloužil za války jako stíhač britských RAF, je pravděpodobné, že se socialistickým pohlavárům jednoduše „nehodil“. Jak jinak si vysvětlit fakt, že v roce 1948 byli in memoriam povýšeni jen ti členové osádky letounu, kteří nebyli evidování ve složkách RAF (s rtm. Čermákem i elitní pilot Josef Stach). „Utajování či zkreslování informací bylo v letech 1945–1989 běžnou praxí. V té době bylo dost časté, že příčinu nehody nebylo možné určit, přestože byla zřejmá, ale nehodila se. Anebo se naopak hodilo, aby za příčinu bylo označeno něco fiktivního, jen aby se odvedla pozornost od skutečné příčiny,“ uvedl historik Martin Švec. Josef Čermák sloužil za války u 311. čs. peru- tě Royal Air Force. Z jejich složek je patrné, že se Čermák zúčastnil mnoha bojových letů a v roce 1941 byl ve Wellingtonu zraněn. Při tragickém letu plnil Čermák funkci 2. pilota. Po nehodě mu byl vystaven pohřeb ve Strážnici. * Vzhledem k mnohým nejasnostem je datum i místo narození nepotvrzené. Jiné zdroje hovoří o tom, že se Čermák narodil v Hradišti na Písku, okres Pardubice Metod ě j Bakala Narozen: 12. 1. 1916 v Dřevohosticích Hodnost: nadporučík, kapitán in memoriam Rodák z hanáckého městyse absolvoval povinnou vojenskou službu v Pardubicích a pokra- čoval v kariéře na Vojenské akademii v Hranicích. Také jeho lákal pozorovatelský kurz, kterého se v roce 1937 úspěšně účastnil. Za války byl Bakala zapojen do aktivní činnosti proti nacistům. Pracoval na různých hospo- dářských úsecích a při své práci sledoval činnost osob nakloněných Říši. Upozorňoval občany na chystané represe, postiženým rodinám posky- toval potravinové lístky a oděv. Opatřoval dále zdravotnický materiál, léčiva a zbraně. Od ledna 1943 již byl naplno zapojen do organizovaného odboje v brigádě Jana Žižky. Ihned po válce se mladík Bakala opět aktivně hlásil do služby. A také jemu se stal osudným pražský navigační kurz, jehož součástí byl i let letounem Siebel. Čtyři dny před Vánoci 1945 byl pohřben v rodné obci. Zůstala po něm vdova Alena Bakalová… František Hagan Narozen: 28. 7. 1919 v Mojzesovo/Nové Zámky (SVK) Hodnost: rotný Slovenský rodák František Hagan vyrůs- tal v obci Mojzesovo, které bylo za války pod maďarskou okupací. Jako voják slovenské armády si zvolil povo- lání letce. Absolvoval poddůstojnický institut a speciální výcvik palubního radiotelegra- fisty a střelce v Banské Bystrici. Na konci války bojoval ve Slovenském národním povstání. Po skončení války teprve pětadvacetiletého mladí- ka vyznamenali Medailí II. třídy SNP a Medailí Za chrabrost. František Hagan byl pochovaný 23. 12. 1945 v Mojzesove, kde má také pomník. Karel Kysela Narozen: 18. 2. 1917 v Rokycanech. Hodnost: nadporučík, kapitán in memoriam Karel Kysela se narodil jako prvorozený syn Barboře a Karlovi Kyselovým z Rokycan. V roce 1924 se Karlovi narodil bratr Roman. Karel Kysela odmaturoval na rokycanském státním gymnáziu v roce 1936, poté se věnoval letectví. Po válce působil jako frek- ventant navigačního kurzu, což se mu stalo 14. prosince 1945 u Přední Lhoty osudové. Kyselův pohřeb se konal v plzeňském krema- toriu 5 dní po tragickém letu. Vilém Kanta Narozen: 19. 9. 1917 v Liblíně Hodnost: nadporučík, kapitán in memoriam Vilém Kanta se vyučil v Mělníku oboru vinař a zahradník. V roce 1937 nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích a o rok později absolvoval zvláštní pozorovatelský kurz v Prostějově, který si doplnil aplikačním kurzem pro poručíky letectva. Byl hodnocen jako iniciativní, ukázněný a zručný voják. V prosinci 1945 byl na pražské Ruzyni frekventantem navigačního kursu. Poslední rozloučení s Vilémem Kantou se konalo v Plzni 19. 12. téhož roku. Old řich Kruliš Narozen: 2. 4. 1916 v Lošánkách (část obce Lošany) Hodnost: nadporučík, kapitán in memoriam Malý Oldřich se narodil manželům Krulišovým, kteří vlastnili statek v nedalekých Lošánkách na Kolínsku. V roce 1922 statek pronajali a odstě- hovali se do Kolína. Kruliš absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a dále působil u leteckého pluku 6. Pár dní po skončení války byl nejprve přesunut k letec- ké peruti v Havlíčkově Brodě a poté do leteckého učiliště v Prostějově. Tragického letu se zúčastnil jen pár týdnů po svém příchodu na Ruzyň. Kruliš je pohřben v rodných Lošanech na tamním hřbitově. > Jedna z mála dochovaných fotografií krátce po nehodě > Výňatek ze zápisníku letů Karla Morgnera ý ý ý ž ž živ iv ivot ot ot. . Do Douf ufal al ali, i, i ž ž že e e ji ji ji j m m m F F M M d d ř ři i c c h h h v v L Lib iblí líně ně Vo Vo V v H vH u u l l dn dn dn n ne ne ne ké ké ké é Bro Bro Br r uč uč u Tr Tr T d d d ě ě j j l l l ad ad ad dil ily y y rut uti. i e e etů tů. s s sek ek by by byl l l ým ým ými i i a azit zit zit, , v váz áz- - a ach ch má má má ské ské k V k V kurz urz urzu l u l u ete ete ectv ctv va n a n analé alé alétal tal a až až až ž do do do o ro ro roku ku ku ku 193 193 939 p 9 p 9 řes řes 16 16 16 ho ho h din din d . po po po hl hl h h av av av vár árům ům j jed e ji ji ji na na na n k k k si si si v v v vys ys y y vě vě ětl tl l it it it it in in in in m m m čle čle čle e ne ne ne eb b b RA RA RA A pil pil o o či či z z v l v l e e pr pr ra a ča čas s > > > Výň Výňate atek z k ze z e zápi ápisní sníku ku let letů K ů Karl arla M a Morg orgner nera a D Ů STOJNÝ OBELISK NAHRADIL SRP A KLADIVO Ruzy ň hlásí odlet, návrat se nekoná… Plánovaná trasa Místo nehody
