40
ČOS 130017 2. vydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI TANKOVÉ MUNICE
ČOS 130017
2. vydání
ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD
HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI TANKOVÉ
MUNICE
ČOS 130017
2. vydání
2
(VOLNÁ STRANA)
ČOS 130017
2. vydání
3
ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD
Základem pro tvorbu tohoto standardu byl následující originál dokumentu:
STANAG 4493, Ed. 1 TANK AMMUNITION, SAFETY AND SUITABILITY FOR
SERVICE EVALUATION
Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti tankové munice
© Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti
Praha 2017
HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI TANKOVÉ MUNICE
ČOS 130017
2. vydání
4
OBSAH
Strana
1 Předmět standardu ...……………………………………………..……….……. 5
2 Nahrazení standardů (norem) ...………………………………………………... 5
3 Související dokumenty ...………………………..…..……….…………. 5
4 Zpracovatel ČOS ...…………………………………….………..…….……….. 7
5 Použité zkratky a definice ……………………….…………………..….……… 7
6 Všeobecná ustanovení ...…………………….……………………………..…... 10
6.1 Zkoušené předměty ………..…………………………………………………… 11
6.2 Schválení způsobilosti výbušnin ………..……………………………………… 11
6.3 Klasifikace (zatřídění) …..……………………………………………………... 11
6.4 Zapalovače, pojistná a odjišťovací ústrojí ..……………………………………. 11
6.5 Vstupní předpoklady …..……………………………………………………….. 11
6.6 Teploty ……..…………………………………………………………………... 12
6.7 Extrémní provozní podmínky ……..…………………………………………… 12
6.8 Zkoušky bezpečnosti a použitelnosti …..………………………………………. 12
6.9 Spojování zkoušek …..…………………………………………………………. 13
6.10 Kritéria hodnocení …..…………………………………………………………. 13
6.11 Přehled zkoušek tankové munice ……..………………………………………... 13
Přílohy
Příloha A Předběžná zkouška bezpečnosti sestavy hnací náplně ...………….……… 17
Příloha B Zkouška pevnosti konstrukce střely ....…………………………………… 21
Příloha C Zkouška bezpečnosti v opotřebené hlavni ……………………………….. 25
Příloha D Postupné zkoušky životního cyklu ……………………………………….. 29
Příloha E Konečná zkouška bezpečnosti sestavy hnací náplně ……………………... 37
ČOS 130017
2. vydání
5
1 Předmět standardu
1.1 ČOS 130017, 2. vydání, zavádí STANAG 4493, edice 1 do prostředí ČR. Standard
stanovuje jednotný postup pro zkoušení a hodnocení bezpečnosti a použitelnosti tankové
munice (dále jen munice) a je závazný pro munici vyvíjenou a následně zaváděnou do užívání
u organizačních celků Ministerstva obrany ČR po dni nabytí jeho platnosti s výjimkou
uvedenou v článku 1.2.
1.2 ČOS 130017 není závazný pro konkrétní typ munice, jehož vývoj byl zahájen před
dnem nabytí platnosti standardu a který bude zaveden do užívání u organizačních celků MO
ve lhůtě maximálně 18 měsíců od data nabytí platnosti standardu.
2 Nahrazení standardů (norem)
Tento ČOS nahrazuje ČOS 130017, 1. vydání, Oprava 1.
3 Související dokumenty
V tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokumenty, které se tímto stávají jeho
normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisejícího dokumentu, platí
tento související dokument bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisejícího
dokumentu. U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání
dokumentu.
ČOS 102501
Definice tlaků a jejich vzájemný vztah při konstruování a zkoušení
hlavní děl, minometů a munice
ČOS 102505 Měření tlaku tlakoměrnými tělísky
ČOS 130001 Postupy zkoušek munice ohněm s použitím kapalného paliva
ČOS 130002 Postupy zkoušek odolnosti munice vůči zásahu malorážovou střelou
ČOS 130003 Postupy testování munice pádovou zkouškou
ČOS 130004 Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice
ČOS 130005 Postupy zkoušek munice na pomalý ohřev
ČOS 130006 Postupy zkoušek munice na sympatetickou reakci
ČOS 130013 Klasifikace vojenské munice a výbušnin
ČOS 130014 Konstrukční požadavky na iniciační systémy
ČOS 130016 Prostředí s bleskovými výboji a jejich vliv na munici
ČOS 130019 Zkoušky bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí a hodnocení munice
odpalované ze země
ČOS 137601 Organizace a metody schvalování způsobilosti výbušnin pro vojenské
účely
ČOS 599904 Vliv elektromagnetického záření ve frekvenčním pásmu 200 kHz až
40 GHz na konstrukci materiálu
ČOS 999902 Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči mechanickým vlivům
prostředí
ČOS 130017
2. vydání
6
ČOS 999905 Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči klimatickým vlivům prostředí
ČOS 999920 Zkoušky odolnosti munice a zbraňových systémů obsahujících elektricky
rozněcovatelné prostředky proti elektromagnetickému impulzu jaderného
výbuchu
STANAG 2345 EVALUATION AND CONTROL OF PERSONNEL EXPOSURE TO
RADIO FREQUENCY FIELDS – 3 kHz TO 300 GHz
Hodnocení a kontrola osob vystavených rádiovému záření o frekvenci od
3 kHz do 300 GHz
STANAG 2895 EXTREME CLIMATIC CONDITIONS AND DERIVED
CONDITIONS FOR USE IN DEFINING DESIGN/TEST CRITERIA
FOR NATO FORCES MATERIEL
Extrémní klimatické a odvozené podmínky pro stanovení konstrukčních
a zkušebních kritérií pro materiál používaný v rámci NATO
STANAG 4235 ELECTROSTATIC DISCHARGE ENVIRONMENT
Vnější prostředí s elektrostatickými výboji
STANAG 4239 ELECTROSTATIC DISCHARGE, MUNITIONS TEST PROCEDURES
Postupy zkoušení munice z hlediska odolnosti proti elektrostatickému
výboji
STANAG 4242 VIBRATION TESTS METHOD AND SEVERITIES FOR
MUNITIONS CARRIED IN TRACKED VEHICLES – AOP-34
Metody a rozsah vibračních zkoušek munice vezené v pásových
vozidlech – AOP-34
STANAG 4324 ELECTROMAGNETIC RADIATION (RADIO FREQUENCY) TEST
INFORMATION TO DETERMINE THE SAFETY AND
SUITABILITY FOR SERVICE OF ELECTRO-EXPLOSIVE DEVICES
AND ASSOCIATED ELECTRONIC SYSTEMS IN MUNITIONS AND
WEAPON SYSTEMS
Informace o zkouškách vlivu elektromagnetického vysokofrekvenčního
záření pro stanovení bezpečnosti a použitelnosti elektricky
rozněcovatelných prostředků a přidružených elektronických systémů
u munice a zbraňových systémů
STANAG 4327 LIGHTNING, MUNITION ASSESSMENT AND TEST
PROCEDURES
Postupy zkoušení a hodnocení munice v prostředí s bleskovými výboji
STANAG 4385 120 mm 570 AMMUNITION FOR SMOOTH-BORE TANK GUNS
Munice ráže 120 mm 570 pro tankové kanóny s hladkým vývrtem
hlavně
AAP-6 NATO GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS (ENGLISH
AND FRENCH)
Terminologický slovník pojmů a definic NATO (anglicky a francouzsky)
AECP-1 MECHANICAL ENVIRONMENTAL DESCRIPTION
Mechanické vlivy prostředí
ČOS 130017
2. vydání
7
AEP-26 MANUAL OF PROOF AND INSPECTION PROCEDURES (MOPI)
TO ENSURE INTEROPERABILITY OF NATO 120 mm 570
AMMUNITION FOR SMOOTHBORE 120 mm TANK GUNS
Příručka pro zkoušky a prověřování postupů pro zajištění interoperability
120mm munice NATO pro 120mm tankové kanóny s hladkým vývrtem
hlavně
AOP-24 ELECTROSTATIC DISCHARGE, MUNITION ASSESSMENT AND
TEST PROCEDURES
Postupy zkoušení munice a její hodnocení z hlediska odolnosti proti
elektrostatickému výboji
AOP-38 GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS CONCERNING THE
SAFETY AND SUITABILITY FOR SERVICE OF MUNITIONS,
EXPLOSIVES AND RELATED PRODUCTS
Terminologický slovník pojmů a definic týkajících se bezpečnosti
a způsobilosti k používání munice, výbušin a přidružených produktů
UNITED
NATIONS
DOCUMENT
ST/SG/AC.10/1/
REV. 13
RECOMMENDATIONS ON THE TRANSPORT OF DANGEROUS
GOODS
Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí
4 Zpracovatel ČOS
Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚVM Slavičín Ing. Lumír Kučera
5 Použité zkratky a definice
5.1 Zkratky
AAP ALLIED ADMINISTRATIVE PUBLICATION
spojenecká administrativní publikace
AECP ALLIED ENVIRONMENTAL CONDITIONS PUBLICATION
spojenecká publikace o podmínkách životního prostředí
AEP ALLIED ENGINEERING PUBLICATION
spojenecká technická publikace
AOP ALLIED ORDNANCE PUBLICATION
spojenecká publikace o munici /výzbrojní publikace/
ČOS český obranný standard
ESCP EXTREME SERVICE CONDITIONS PRESSURE
tlak za extrémních provozních podmínek
LCT LOWER CONDITIONING TEMPERATURE
dolní teplota temperace
LFT LOWER FIRING TEMPERATURE
dolní teplota střelby
ČOS 130017
2. vydání
8
MO Ministerstvo obrany České republiky
MOP MAXIMUM OPERATING PRESSURE
maximální provozní tlak
MV MUZZLE VELOCITY
úsťová rychlost
PMP PERMISSIBLE MAXIMUM PRESSURE
maximální dovolený tlak
STANAG NATO STANDARDIZATION AGREEMENT
standardizační dohoda NATO
System DP SYSTEM DESIGN PRESSURE
konstrukční tlak systému
System PMP SYSTEM PERMISSIBLE MAXIMUM PRESSURE
maximální dovolený tlak systému
UCT UPPER CONDITIONING TEMPERATURE
horní teplota temperace
UFT UPPER FIRING TEMPERATURE
horní teplota střelby
5.2 Definice
Níže uvedené pojmy a jejich definice jsou specifické pro tento standard a jsou
zařazeny k usnadnění jeho použití. Další lze nalézt v AAP-6, AOP-38, ČOS 102501
a ostatních souvisejících dokumentech.
Bezpečnost Absence nebezpečí pro osoby a materiál, přičemž se po celou dobu jako
limitující faktor bere v úvahu požadavek nezbytné funkčnosti.
Dolní teplota
střelby
Teplota, na kterou je zkoušený předmět stabilizován pro střelecké
zkoušky za nízkých teplot. Teplota vychází z klimatického pásma,
u kterého zkoušející a uživatelský stát předpokládají, že zde dojde
k nejhoršímu případu studeného prostředí střelby, kterému bude zkoušený
předmět během svého bojového nasazení vystaven (viz tabulka č. 1).
Dolní teplota
temperace
Teplota, na kterou je zkoušený předmět stabilizován pro zkoušky za
nízkých teplot. Teplota vychází z klimatického pásma, u kterého
zkoušející a uživatelský stát předpokládají, že zde dojde k nejhoršímu
případu studeného prostředí, kterému bude zkoušený předmět během
skladování a přepravy vystaven (viz tabulka č. 1).
ČOS 130017
2. vydání
9
Důležité časové
úseky a symboly
vnitřní balistiky
0 - iniciace zážehového rozněcovadla (zápalkového šroubu)
1 - začátek nárůstu tlaku v důsledku hoření náplně rozněcovadla
1a - začátek nárůstu tlaku prachových plynů
2 - dosažení 10 % hodnoty maximálního tlaku
3 - dosažení 90 % hodnoty maximálníh tlaku
4 - okamžik, kdy střela opouští ústí hlavně
t1 - doba zážehu rozněcovadla
t2 - zpoždění zážehu
t3 - doba průchodu střely hlavní
t4 - doba výstřelu
t5 - doba nárůstu tlaku
Pmax - maximální tlak, tlakové maximum
t - čas
f - funkce (určité veličiny)
Grafické znázornění je na obrázku č. 1.
Horní teplota
střelby
Teplota, na kterou je zkoušený předmět stabilizován pro střelecké
zkoušky za vysokých teplot. Teplota vychází z klimatického pásma,
u kterého zkoušející a uživatelský stát předpokládají, že zde dojde
k nejhoršímu případu horkého prostředí střelby, kterému bude zkoušený
předmět vystaven během bojového nasazení (viz tabulka č. 1).
Horní teplota
temperace
Teplota, na kterou je zkoušený předmět stabilizován pro zkoušky za
vysokých teplot. Teplota vychází z klimatického pásma, u kterého
zkoušející a uživatelský stát předpokládají, že zde dojde k nejhoršímu
případu horkého prostředí, kterému bude zkoušený předmět během
skladování a přepravy vystaven (viz tabulka č. 1).
Konstrukční tlak
systému
Ta z hodnot konstrukčního tlaku hlavně (Cannon DP) nebo konstrukčního
tlaku střely (Projectile DP), která je pro daný systém nižší.
Kontrolní náboj Náboj zavedeného typu, který je z hlediska tvaru a hmotnosti co nejvíce
totožný se zkoušeným nábojem a s náležitě doloženými balistickými
charakteristikami (tlak v nábojové komoře, úsťová rychlost). Účelem
střelby kontrolních nábojů je zabezpečit, aby uspořádání a nastavení
zkoušky bylo v pořádku a zkouška poskytovala správné výsledky. Pokud
není k dispozici náboj podobný novému typu munice, pak se smí použít
jakýkoliv standardní náboj s dostatečně doloženými balistickými
charakteristikami.
Munice v obalu Munice ve svém kompletním logistickém balení.
Použitelnost Schopnost munice fungovat podle svého určení a nepodléhat
nepřijatelnému snížení své funkční schopnosti nebo bezpečnosti vlivem
provozního prostředí v průběhu smluvené doby použitelnosti. Nezahrnuje
účinnost v cíli.
Přechodný obal
(meziobal)
Vnitřní obal pro taktickou přepravu, pokud se používá.
ČOS 130017
2. vydání
10
Teplotní
koeficienty
Změny tlaku v nábojové komoře nebo úsťové rychlosti, podle specifikace,
při změnách teploty o 1 ºC. Teplotní koeficienty mají být stanovovány
v rámci teplotního rozsahu mezi dolní (LFT) a horní (UFT) teplotou
střelby.
Tlak v nábojové
komoře
Tlakové maximum měřené tlakovými snímači nebo tělískovými
tlakoměry v jednom nebo v několika místech nábojové komory a/nebo
hlavně. Vlastní druhy tlakových snímačů a tělískových tlakoměrů a jejich
umístění musí být pro konkrétní zbraňový systém přesně stanoveny a mají
být shodné.
Úsťová rychlost Vypočítaná rychlost střely v okamžiku, kdy dno střely opouští ústí hlavně
(včetně případné úsťové brzdy nebo podobných zařízení, jsou-li
namontována).
Záporný rozdíl
tlaků
K zápornému rozdílu tlaků dochází, jestliže hodnota tlaku naměřená
snímačem v přední části nábojové komory, odečtená od hodnoty tlaku
současně naměřeného v zadní části komory, je záporné číslo. Velikost
tohoto čísla je záporný rozdíl tlaků, který může být považován za
kvantitativní měřítko intenzity tlakové vlny v nábojové komoře zbraně.
Zpoždění zážehu Doba uplynulá mezi okamžikem vyslání roznětného signálu či impulzu
k zážehovému rozněcovadlu a okamžikem nevratné funkce roznětného
řetězce nebo momentem dosažení určeného stavu, jako je tlak plynů ve
spalovací (nábojové) komoře.
OBRÁZEK č. 1 Důležité časové úseky a symboly vnitřní balistiky
tlak
p (
MP
a)
čas t (ms) 0
t1
t2 t3
t4
t5
1 1a 2 3 4
max. tlak (tlakové
maximum)
Pmax
tlaková křivka
p = f (t)
ČOS 130017
2. vydání
11
6 Všeobecná ustanovení
Protože existují podstatně rozdílná rizika vlivu vnějšího prostředí a rozdílné funkční
koncepce, které mají vliv na hodnocení bezpečnosti, není třeba omezovat konkrétní program
zkoušek pouze na zkoušky popsané v tomto standardu nebo zahrnout všechny testy popsané
v tomto standardu s výjimkou případu standardních (povinných) zkoušek – viz článek 6.11.1.
Výběr zkoušek a zkušebních parametrů musí vycházet z posouzeného nebo analyticky
předpovězeného profilu vnějšího prostředí životního cyklu zkoušeného předmětu tak, jak je
uvedeno v ČOS 130004, 130016 a 599904, ve STANAG 2895, 4235 a v AECP-1.
Žádná jednotlivá zkouška nebo skupina zkoušek nemůže být hodnocena izolovaně,
ale závěrečné doporučení z vyhodnocení bezpečnosti a použitelnosti má pro správné
zhodnocení munice v jejím předpokládaném prostředí po dobu použitelnosti brát v úvahu
vývojové zkoušky a jednotlivé platné postupy hodnocení.
K doplnění požadavků na hodnocení bezpečnosti a použitelnosti, uvedených v tomto
standardu, se mohou využít požadavky na zkoušky interoperability, které jsou pro 120mm
munici specifikované ve STANAG 4385 a AEP-26. Munice jiné ráže může být hodnocena
prostřednictvím příslušných typových standardů, pokud jsou k dispozici.
6.1 Zkoušené předměty
Zkoušky se provádějí s finálními konstrukčními typy munice, které byly zhotoveny na
úrovni výrobních standardů a jsou připraveny k zavedení do užívání. Odchylky od tohoto
konstrukčního typu musí být přesně identifikovány. Totéž platí pro konstrukční nebo výrobní
změny učiněné po zavedení munice do užívání, přičemž musí být poskytnuty doplňující
informace potvrzující platnost výsledků původních zkoušek z hlediska jejich ovlivnění těmito
změnami. Součásti uvnitř munice mohou být nahrazeny nefunkčními díly za předpokladu,
že to nenaruší účel zkoušky nebo její návaznost. Uspořádání musí být podrobně specifikováno
v programu zkoušky a zaznamenáno ve zprávě o zkoušce.
6.2 Schválení způsobilosti výbušnin
Vývojový subjekt musí doložit, že výbušniny a hnací náplně použité v munici byly
podrobeny hodnocení a jejich způsobilost schválena podle požadavků ČOS 137601.
6.3 Klasifikace (zatřídění)
Vývojový subjekt musí doložit, že munici byla přidělena klasifikace OSN
(třída nebezpečnosti) platná pro daný konstrukční typ a balení ve shodě s Doporučením OSN
pro přepravu nebezpečných věcí a ČOS 130013 (munice byla zatříděna).
6.4 Zapalovače, pojistná a odjišťovací ústrojí
Vývojový subjekt musí doložit, že použité zapalovače, pojistné a odjišťovací
mechanismy byly konstruovány, zkoušeny a hodnoceny v souladu s ČOS 130014.
6.5 Vstupní předpoklady
Pro všechny střelecké zkoušky, u kterých se vyžaduje měření maximálního tlaku
v nábojové komoře a/nebo úsťové rychlosti, musí být vývojovým subjektem poskytnuty
následující vstupní informace:
ČOS 130017
2. vydání
12
a) aktuální typ a umístění snímačů tlaku nebo tělískových tlakoměrů, které mají být
pro konkrétní zbraňový systém shodné (pevně stanovené);
b) cejchovací kritéria (opravné koeficienty) mezi snímači tlaku, tělískovými
tlakoměry a absolutním nebo skutečným tlakem, pokud existují;
c) opravné koeficienty pro rozdílný počet vkládacích tělískových tlakoměrů;
d) technické podmínky pro zkoušení hnacích náplní (prachů), výsledky zkoušek hnací
náplně, opravené hmotnosti náplně pro zkoušenou sérii či série, přírůstkové
hodnoty (opravená hmotnost náplně / úsťová rychlost / tlak / teplota);
e) teplotní koeficienty;
f) opravné koeficienty pro odlišnou hmotnost střely;
g) opravné koeficienty pro opotřebení hlavně;
h) metoda stanovení úsťové rychlosti.
6.6 Teploty
Zkoušky se musí provádět při teplotách představujících mezní podmínky, které se
pravděpodobně vyskytnou při praktickém použití (provozu). Klimatická pásma, pro která byla
munice zkonstruována a zkoušena, musí být specifikována vývojovým subjektem. Rozsahy
teplot a denní cykly pro různá klimatická pásma jsou uvedeny ve STANAG 2895. Mezní
teploty temperace a střelby, které se použijí během zkoušek munice, mohou být odvozeny na
základě experimentu nebo analýzy. Při nedostatečných podkladech pro takové odvození se
použijí hodnoty uvedené v tabulce č. 1.
TABULKA č. 1 Mezní teploty temperace a střelby
Klimatické pásmo Teplota temperace /LCT, UCT/
(C)
Teplota střelby /LFT, UFT/
(C)
A1 / B3 / M1 71 63
A2 / B2 / M2 63 56
A3 58 52
C0 -21 -19
C1 / M3 -33 -32
C2 -46 -46
C3 -51 -51
Doby trvání temperace munice musí být minimálně 24 hodin pro nezabalenou munici
a 48 hodin pro munici v obalu, pokud platnou technickou dokumentací není stanoveno jinak.
6.7 Extrémní provozní podmínky
Národní autorita pro bezpečnost munice, definovaná v ČOS 130004, si může vyhradit
právo provést náročnější zkoušky než ty, které jsou uvedeny v tomto standardu za
předpokladu, že problematika bude konzultována s vývojovým subjektem (příp. národní
autoritou země provádějící vývoj), aby se zabezpečilo, že takové zkoušky neohrozí
ČOS 130017
2. vydání
13
bezpečnost munice založenou na výsledcích předchozích zkoušek, konstrukčních vlastnostech
nebo vyhodnoceních bezpečnosti.
6.8 Zkoušky bezpečnosti a použitelnosti
Hodnocení, které zahrnuje některou nebo všechny zkoušky obsažené v tomto
standardu, musí využívat předepsané zkušební postupy. Jakékoliv zkoušky, které nejsou
obsaženy v tomto dokumentu, a které jsou považovány Českou republikou za nezbytné,
budou prováděny v souladu s předpisy a postupy, které jsou platné v ČR a popisují náplň
(náročnost) a metody zkoušek.
6.9 Spojování zkoušek
Zkoušky uvedené v tomto standardu jsou popsány jako jednotlivé a samostatné bez
ohledu na postupnou zkoušku vlivu prostředí. Aby se ušetřil čas a náklady, mohou být
slučovány s jinými, např. hodnocením zapalovače, přesností, smrticím účinkem a účinkem
v cíli, pokud to dovolí zkušební vybavení a vývojový subjekt je přesvědčen o funkčních
schopnostech a odolnosti munice. Nicméně požadavky předepsané pro jednotlivé zkoušky
musí být dodrženy.
6.10 Kritéria hodnocení
Popsané zkoušky jsou prováděny pro potvrzení, že zkoušené objekty budou bezpečné
a použitelné během skladování, přepravy, manipulace, střelby, letu a likvidace. Kritéria jejich
hodnocení jsou specifikována v odpovídajících přílohách. Pro další použitelné zkoušky,
zmíněné ve standardu, jsou kritéria hodnocení uvedena v příslušných ČOS, standardizačních
dohodách NATO nebo jsou stanovena platnými předpisy a dokumenty.
6.11 Přehled zkoušek tankové munice
Před započetím kterékoliv z dále uvedených zkoušek musí být s vyhovujícími
výsledky ukončena hodnocení požadovaná v článcích 6.2, 6.3 a 6.4 a příslušná pro zkoušenou
munici. Pro zkoušky, které nejsou uvedeny jako příloha k tomuto standardu nebo popsány
v odpovídajícím ČOS nebo STANAG, se použijí platné předpisy a dokumenty
(např. technická dokumentace, takticko-technické požadavky), případně zvláštní postupy
odsouhlasené národní autoritou pro bezpečnost munice. Tyto požadované zkoušky vycházejí
z analýz vnějšího prostředí a nebezpečí (rizik) v souladu s ČOS 130004 a konstrukcí munice.
6.11.1 Standardní (povinné) zkoušky
Následující zkoušky, které simulují mezní podmínky (stavy) vnějšího prostředí, se
musí provést jako součást programu zkoušek bezpečnosti a použitelnosti. Zkoušky a) až f)
jsou povinné pro veškerou munici, dodatečné zkoušky g) až l) jsou povinné pro munici
naloďovanou na námořní plavidla (jsou uvedeny pouze pro informaci, v prostředí ČR se
neuplatňují):
a) pádová zkouška /logistická – 12 m, operační – 3 m/ (ČOS 130003);
b) předběžná zkouška bezpečnosti hnací náplně (Příloha A);
c) pevnost konstrukce střely (Příloha B);
d) bezpečnost v opotřebené hlavni (Příloha C);
e) postupné zkoušky životního cyklu (Příloha D);
f) závěrečná zkouška bezpečnosti hnací náplně (Příloha E);
ČOS 130017
2. vydání
14
g) zkouška ohněm s použitím kapalného paliva (ČOS 130001);
h) zkouška na sympatetickou reakci (ČOS 130006);
i) zkouška na pomalý ohřev (ČOS 130005);
j) odolnost vůči zásahu malorážovou střelou (ČOS 130002);
k) podvodní ráz;
l) elektromagnetické záření (prostředí námořních plavidel).
6.11.2 Doplňkové zkoušky
Pokud to vyžadují výsledky logistických analýz a analýz nebezpečí (rizik)
podle ČOS 130004 a v závislosti na konstrukci muničního objektu, mohou být kromě zkoušek
uvedených v článku 6.11.1 navíc vyžadovány níže uvedené zkoušky. Pokud nejsou schváleny
a publikovány jednotné postupy NATO (postupně zaváděné formou ČOS), pak se jako
prozatímní měřítko pro provádění těchto zkoušek použijí platné předpisy a dokumenty
(např. technická dokumentace, takticko-technické požadavky), případně zvláštní postupy
odsouhlasené národní autoritou pro bezpečnost munice:
Všeobecné
a) ráz při automatickém nabíjení;
b) přetlaky rázové vlny na ústí;
c) elektrostatický výboj a blesk v důsledku působení vnějšího prostředí
(ČOS 130016, STANAG 4235, 4239, 4324 a 4327, AOP-24).
Mechanické
a) výstřel z přehřátí v horké zbrani;
b) vniknutí hrotu;
c) shoz z přízemního letu / padákem;
d) mechanický ráz (ČOS 999902, Metoda 403).
Klimatické
a) trvale vysoká teplota (ČOS 999905, Metoda 302);
b) trvale nízká teplota (ČOS 999905, Metoda 303);
c) nízká teplota / nízký tlak (rychlá dekomprese) (ČOS 999905, Metoda 312);
d) sluneční záření (ČOS 999905, Metoda 305);
e) prach/písek (ČOS 999905, Metoda 313);
f) dešťové srážky (ČOS 999905, Metoda 310);
g) ponoření (prosakování) (ČOS 999905, Metoda 307);
h) tlakový rozdíl (utěsnění).
Chemické/biologické
a) růst plísně (ČOS 999905, Metoda 308);
b) solná mlha (ČOS 999905, Metoda 309);
c) znečištění kapalinami (ČOS 999905, Metoda 314);
d) toxicita.
Záření
a) záření od jaderného výbuchu (ČOS 999920);
ČOS 130017
2. vydání
15
b) nebezpečí od vysokofrekvenčního záření (STANAG 2345);
c) emise záření – nebezpečí pro osoby.
Nepřátelská akce
a) zásah výtrží;
b) zásah kumulativním paprskem (ČOS 130007);
c) zásah střepinou.
Výše uvedený seznam není vyčerpávající, další použitelné zkoušky jsou uvedeny
v ČOS 130019. Může být zapotřebí i jiných zkoušek, které se provedou podle
standardizačních dohod NATO, ČOS nebo platných předpisů a postupů.
ČOS 130017
2. vydání
16
(VOLNÁ STRANA)
ČOS 130017
2. vydání
17
PŘÍLOHY
ČOS 130017
2. vydání
Příloha A
18
Předběžná zkouška bezpečnosti sestavy hnací náplně
A.1 Cíl
Cílem je prozatímně potvrdit, že sestava hnací náplně pro danou munici a kanón
vyhovuje v předepsaném teplotním rozsahu požadavkům na úsťovou rychlost a tlak
v nábojové komoře a splňuje podmínky pro použití v dalších zkouškách definovaných
v tomto standardu.
A.2 Obecné zásady
A.2.1 Sestava hnací náplně zahrnuje všechny prvky zapojené do výmetu střely z hlavně jako:
- střelivinu (bezdýmný prach);
- zážehové rozněcovadlo (zápalkový šroub);
- spalitelnou nábojnici;
- zažehovací nábojku (je-li použita).
A.2.2 Údaje ze zkoušky budou prověřeny z hlediska následujících parametrů:
a) zážehu hnací náplně (zpoždění zážehu);
b) zřejmých nepravidelností křivky tlak/čas, jako jsou velké záporné rozdíly tlaků;
c) vysokého tlaku v nábojové komoře;
d) zřejmých neočekávaných úsťových rychlostí;
e) středního tlaku při UFT zvýšeného o tři směrodatné odchylky vzhledem k PMP
systému.
A.2.3 Údaje získané během zkoušky budou použity k výpočtu následujícího:
a) středních hodnot tlaku a úsťové rychlosti a směrodatných odchylek při dolní
teplotě střelby (LFT), 21 °C a horní teplotě střelby (UFT);
b) teplotních koeficientů tlaku a úsťové rychlosti.
A.2.4 Sestava hnací náplně použitá pro tuto zkoušku musí představovat výrobní provedení
a musí být temperována na požadovanou teplotu.
A.2.5 Mohou se užít ostré nebo inertní střely, případně i jiné, které mají vnitrobalistické
charakteristiky a velikost objemu pronikajícího do prachového lože / nábojové komory
shodné s ostrou střelou.
A.3 Přístrojové vybavení
Tlak v nábojové komoře se měří tlakovými snímači a/nebo tlakoměrnými tělísky
(ČOS 102505). Aby se mohl zaznamenávat rozdíl tlaků, má být přední snímač tlaku umístěn
co nejvíce vpředu v nábojové komoře. Typy a umístění předních a zadních snímačů musí být
zahrnuty ve zprávě o zkoušce.
A.4 Osnova zkoušky
A.4.1 Střílí se skupiny po deseti ranách při LFT, 21 °C a při UFT. Hlaveň použitá při této
zkoušce musí být provozně způsobilá a schopná odstřílet následující posloupnost ran bez
záporného ovlivnění tlaku a úsťové rychlosti. Na začátku každého střeleckého dne se musí
ČOS 130017
2. vydání
Příloha A
19
vystřelit dvě zahřívací rány. Mezi dvěma skupinami ran o různých teplotách se vystřelí jedna
rána temperovaná na 21 C zamezující vzájemnému ovlivnění a/nebo zahřívací rána.
Rozvrh pro jednu sérii:
Rozvrh pro dvě série:
Pořadí střeleb má být v souladu s posloupností uvedenou v tabulce č. 2.
TABULKA č. 2 Posloupnost střeleb
Série 1 2
Teplota LFT 21 C UFT LFT 21 C UFT
Čís
lo (
pořa
dí)
rá
ny
1 21 41 2 22 42
3 23 43 4 24 44
5 25 45 6 26 46
7 27 47 8 28 48
9 29 49 10 30 50
11 31 51 12 32 52
13 33 53 14 34 54
15 35 55 16 36 56
17 37 57 18 38 58
19 39 59 20 40 60
Je požadována shodná rychlost střelby během každé teplotní série, obvykle
s prodlevou deset minut mezi jednotlivými ranami.
30 ks
10 ks
21 C
10 ks
LFT
10 ks
UFT
Série 1 Série 2
30 ks 30 ks
10 ks
21 C
10 ks
LFT
10 ks
UFT
10 ks
21 C
10 ks
LFT
10 ks
UFT
ČOS 130017
2. vydání
Příloha A
20
Pro kontrolu zbytků v nábojové komoře (ve vývrtu), zpětného plamene nebo
dohořívání prachu musí být otvírání závěru automatické.
A.5 Údaje
Ve zprávě o zkoušce se musí zaznamenat a uvést následující údaje, přičemž zpráva
musí obsahovat postup (metoda kalibrace, způsob zpracování signálů, přístrojové vybavení
apod.) použitý pro získání dat:
a) uspořádání (sestava) a identifikace munice, kanónu, přístrojového vybavení
a palebného stanoviště;
b) opotřebení hlavně a přehled předchozího použití děla (počtu a druhu vystřelených
nábojů) před započetím a na konci zkoušky;
c) teplota munice;
d) datum a čas střelby;
e) hmotnost střely, hnací náplně a případně spalitelných částí nábojky;
f) zpoždění zážehu t2;
g) doba výstřelu t4;
h) další akční časové úseky, pokud je to požadováno;
i) snímky křivek tlak – čas pro každý snímač;
j) snímky křivek rozdíl tlaků – čas;
k) úsťová rychlost;
l) maxima tlaků v nábojové komoře;
m) zbytky v nábojové komoře nebo ve vývrtu;
n) všechny důkazy zpětného plamene nebo dohořívání prachu;
o) všechny doklady o špatném utěsnění;
p) všechny důkazy nadměrného zamědění, je-li to případné;
q) místo dopadu střely, je-li to případné;
r) meteorologické údaje.
A.6 Redukce dat
Metoda redukce dat musí být vždy uvedena. Musí se provést procesy redukce
u následujících dat a výsledky zaznamenat ve zprávě o zkoušce:
a) úsťová rychlost;
b) opravy na vliv objemu vkládacích tělískových tlakoměrů, jestliže je to případné;
c) vypočítané hodnoty středního maximálního tlaku v nábojové komoře pro každou
ránu, je-li použit více než jeden tělískový tlakoměr. Musí být zaznamenána kritéria
vyloučení nepřijatelných (nezapočitatelných) odečtených hodnot tělískových
tlakoměrů a způsob zpracování rozcházejících se výsledků;
d) opravy z hlediska rozdílů mezi výsledky měření tlakovými snímači a tělískovými
tlakoměry, je-li to požadováno;
e) střední hodnoty a hodnoty směrodatné odchylky pro každou sérii a teplotu střelby
u následujících veličin:
zpoždění zážehu t2,
ČOS 130017
2. vydání
Příloha A
21
doba výstřelu t4,
další akční časové úseky, pokud je to požadováno,
úsťová rychlost,
maximální tlak v nábojové komoře;
f) maximální záporný rozdíl tlaků;
g) teplotní koeficienty.
Data mají být posouzena a prověřena z hlediska všech vlivů vyvolaných opotřebením
hlavně, jejím ohřevem nebo pamětí. Korekce nebo vyloučení zapříčiněná těmito vlivy musí
být zaznamenány.
A.7 Kritéria hodnocení
Sestava hnací náplně musí být posouzena za použití následujících kritérií:
a) hodnoty zpoždění zážehu t2 a doby výstřelu t4 musí odpovídat požadavkům. Nesmí
se vyskytnout žádné selhané ani zpožděné výstřely, které by bylo možno připsat na
vrub hnací náplně;
b) tlaky a úsťové rychlosti naměřené při třech daných teplotách musí odpovídat
předepsaným podmínkám pro munici při těchto teplotách. Záznamy tlaků při LFT
se musí prověřit za účelem zjištění jakéhokoliv důkazu o rozpadu či narušení hnací
náplně, jako je abnormálně vysoký tlak nebo velká směrodatná odchylka tlaku;
c) záznamy tlakových snímačů a křivek tlak – čas se musí prověřit z hlediska rozdílu
tlaků, přechodových tlakových maxim nebo jiných nepravidelností, které mohou
signalizovat nebezpečný stav v nábojové komoře;
d) přijatelné jsou hodnoty maximálního záporného rozdílu tlaků menší než 34,5 MPa
při UFT a menší než 20,7 MPa při LFT. Pokud jsou dosaženy nebo překročeny
tyto úrovně, vyžaduje se další šetření s účelem stanovit, zda je úroveň rizika
přijatelná. Výsledky šetření musí být doloženy;
e) koeficienty teplota – tlak mezi 21 °C a LFT a mezi 21 °C a UFT musí vyhovovat
z hlediska požadavků na technické parametry, které jsou zpravidla specifikovány
v technických požadavcích (podmínkách);
f) střední hodnota tlaku při UFT zvýšená o tři směrodatné odchylky nesmí být větší
než PMP systému;
g) v nábojové komoře nebo ve vývrtu nesmí zůstat žádný zbytek, který by mohl
způsobit nebezpečný stav nebo ovlivnit technické parametry na nepřípustnou
úroveň definovanou v platných standardech, předpisech nebo jiných dokumentech
(např. v technické dokumentaci, takticko-technických požadavcích);
h) nesmí se vyskytnout nepřípustný zpětný plamen nebo dohořívání prachu.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha B
22
Zkouška pevnosti konstrukce střely
B.1 Cíl
Cílem je stanovit, zda střela může úspěšně odolat maximálnímu namáhání při střelbě.
B.2 Obecné zásady
Střely se překontrolují, pak se vystřelí při vyšších než normálních tlacích, pokud
možno se dohledají a opětovně zkontrolují za účelem zjištění, zda nedošlo k nějakým
poruchám nebo rozměrovým změnám. Použijí se střely s hmotnostně odpovídající inertní
náplní a inertními zapalovači. Inertní náplň se má z hlediska fyzikálních vlastností v co
nejvyšší míře blížit ostré náplni výbušniny. Tato zkouška se má uskutečnit před střeleckými
zkouškami za použití ostrých střel.
B.3 Podrobnosti zkoušky
B.3.1 Střely
Střely použité pro tuto zkoušku mají představovat konečné konstrukční a montážní
standardy pro výrobu. Je-li to možné, pak mají být učiněna zvláštní opatření, aby se vybraly
střely na spodní (nejhorší) hranici předepsaných materiálových vlastností a rozměrů v rámci
výrobních specifikací.
B.3.2 Tlaky při střelbě
Střely temperované na vysokou teplotu (UFT) se musí vystřelit tlakem co nejvíce se
blížícím hodnotě ESCP zvýšené o 4,75 směrodatné odchylky. Toho se dosáhne buď zahřátím
prachové náplně, nebo použitím speciální sestavy hnací náplně tak, aby se vytvořil
požadovaný tlak v nábojové komoře. ESCP a směrodatná odchylka tlaku mohou být
předběžně vypočítány z údajů získaných při předchozích zkouškách. Jestliže se při zkouškách
bezpečnosti sestavy hnací náplně zjistí, že nejhorší případ tlaku nastává při teplotě odlišné od
UFT, pak se střelba provede při této teplotě.
Střely temperované na nízkou teplotu (LFT) se musí střílet tlakem vyšším o 3 až 4,5
směrodatné odchylky než je střední opravený tlak při LFT. Toho lze dosáhnout použitím
takové speciální sestavy hnací náplně, aby se vytvořil požadovaný tlak v nábojové komoře.
B.3.3 Osnova zkoušky
Střelby se musí provádět s provozně způsobilou hlavní, jejíž opotřebení nesmí záporně
ovlivňovat výsledky zkoušky. Střela určená k vyšetření se použije pro porovnání
s dohledatelnými střelami. Nejméně 50 % střel se musí dohledat pro jejich překontrolování,
pokud je to z hlediska konstrukce munice proveditelné.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha B
23
B.4 Údaje
B.4.1 Ve zprávě o zkoušce se musí zaznamenat a uvést následující údaje:
a) uspořádání (sestava) a identifikace munice, kanónu, přístrojového vybavení
a palebného stanoviště;
b) hmotnost střely a hnací náplně;
c) teplota munice;
d) datum a čas střeleb;
e) chování střely při opuštění ústí hlavně a na dráze letu;
f) rychlost otáčení střely, pokud k němu dochází;
g) u aerodynamicky stabilizovaných střel veškeré doklady o poškození křidélek;
h) měření vychýlení osy střely (úhlu náběhu) při opuštění hlavně;
i) křivky tlak – čas pro každý snímač;
j) křivky rozdíl tlaků – čas;
k) úsťová rychlost;
l) opotřebení hlavně a stav vývrtu před střeleckou zkouškou a po ní;
m) meteorologické podmínky;
n) místo dopadu střely;
o) pozorování jakýchkoliv mechanických deformací.
B.4.2 Pokud konstrukce munice umožňuje dohledání střel, musí být zaznamenány
a zahrnuty do zprávy o zkoušce tyto další údaje:
a) profil tvrdosti střel (před střelbou a po ní);
b) smluvní mez kluzu materiálu při 0,2 % v kritických místech střely určené
k vyšetření;
c) měření průměrů předního a zadního středicího nákružku a rozměrů střely
v určených bodech před a po střelbě (zaznamenat všechny deformace);
d) stav vodicí obroučky (pokud je použita), sesmeknutí obroučky, jejího upevnění
(zajištění) a kvality zařezávání (včetně fotografií, pokud je to potřebné);
e) výsledky vizuálního, nedestruktivního a/nebo metalurgického vyšetření roztržení
střely, prasklin, rýh na těle, odšroubování zapalovače nebo částí těla, celistvosti
dna apod.
21 ks
inertních střel
10 ks
střelba při UFT
10 ks
střelba při LFT
1 ks
k vyšetření
ČOS 130017
2. vydání
Příloha B
24
B.5 Kritéria hodnocení
B.5.1 Jestliže konstrukce munice neumožňuje dohledání střel, použijí se pro hodnocení
následující kritéria: Nesmí se vyskytnout žádné roztržení střely, její nepřijatelná deformace,
poškození vývrtu hlavně nebo důkazy poruchy (např. rozlomení křidélek). Závažnost
jakékoliv poruchy musí být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě
o zkoušce.
B.5.2 Veškerá ostatní munice se zhodnotí za použití těchto kritérií:
a) nesmí dojít k žádnému roztržení (rozpadu) střely, poškození vývrtu hlavně nebo
k výskytu nepřijatelných deformací, prasklin, rýh na těle, rozměrových změn
(vnitřních nebo vnějších) a jiných důkazů poruch. Závažnost jakékoliv poruchy
musí být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě o zkoušce;
b) u střel plněných trhavinou nesmí maximální zmenšení/zvětšení průměru střely
v žádném místě měření překročit 0,5 % její ráže;
c) u drážkovaných hlavní se musí vodicí obroučka správně zařezávat a nesmí
vykazovat žádné příznaky sesmeknutí. Střela musí dosáhnout správné rotace
odpovídající naměřené úsťové rychlosti;
d) tělo zapalovače a dnové části střely musí zůstat pevně na svém místě.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha C
21
Zkouška bezpečnosti v opotřebené hlavni
C.1 Cíl
Cílem je stanovit, zda střela může úspěšně odolat maximálnímu namáhání při střelbě
z opotřebené hlavně, která je podle platných předpisů na mezi bezpečnosti (naplňuje kritéria
nepoužitelnosti) z hlediska opotřebení/eroze kanónu.
C.2 Obecné zásady
C.2.1 Opotřebená hlaveň je definována jako hlaveň, jejíž úroveň opotřebení/eroze naplňuje
podle platných předpisů nebo specifikace vývojového subjektu kritéria nepoužitelnosti.
Opotřebením se rozumí pravidelné ubývání oceli z vývrtu hlavně v důsledku střelby, což
může vést k obvodovému zvětšení průměru vývrtu nebo k jeho ovalitě. Eroze je nepravidelné
ubývání oceli z vývrtu vlivem střelby a obvykle ji lze pozorovat u chromovaných hlavní.
Chromování může být použito na vnitřní povrch hlavně během její výroby ke snížení
opotřebení/eroze. Hlavně mohou být buď drážkované, nebo s hladkým vývrtem a jejich hlavní
charakteristiky jsou:
Drážkované
a) Nechromované. Je pro ně typické, že k opotřebení dochází na začátku drážkování.
Doba opotřebení kanónu může být určena předem pomocí celkového počtu
vystřelených ran a jejich druhu. Zkouška v opotřebené hlavni má být prováděna za
použití hlavně (-í) s předepsanou úrovní opotřebení.
b) Chromované. Chromování může po řadě vypálených ran odprýsknout na
jakémkoliv místě vývrtu a není možné předem přesně stanovit začátek tohoto děje.
Odprýskávání může mít za následek erozi. Předpovědět místo, rychlost růstu nebo
velikost ploch, na kterých dojde ke vzniku eroze, je velmi obtížné; přesto existují
modely, které to s určitou úspěšností dovedou. Hloubka eroze se měří od vrcholu
pole vývrtu pomocí otisků nebo elektronickými přístroji.
S hladkým vývrtem
Pro kanónové hlavně s hladkým vývrtem je typické, že jsou opatřeny chromováním.
Charakteristické znaky opotřebení/eroze budou pravděpodobně stejně nepravidelné
a nepředpověditelné jako u chromovaných drážkovaných hlavní.
C.2.2 Mez bezpečnosti (kritéria nepoužitelnosti) z hlediska opotřebení/eroze kanónu. Před
zkouškou musí být předpisem nebo vývojovým subjektem určena mez bezpečnosti kanónové
hlavně z hlediska opotřebení/eroze. Všechny druhy střel pak musí absolvovat zkoušku
v opotřebené hlavni popsanou v této příloze.
C.2.3 Úroveň zkoušky. Platný předpis nebo vývojový subjekt musí specifikovat kritéria
nepoužitelnosti pro úroveň opotřebení/eroze, při které jsou střely přezkušovány střelbou.
C.2.4 Intervaly kontroly. Intervaly kontroly musí být stanoveny předpisem nebo vývojovým
subjektem tak, aby při provozu byla pro střelu zajištěna minimalizace rizika překročení meze
bezpečnosti (kritérií nepoužitelnosti) z hlediska opotřebení/eroze. Výsledkem by mohlo být
vyřazení hlavní na počátku eroze.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha C
26
C.3 Program zkoušky
C.3.1 Střely plněné trhavinou nebo jinou nebezpečnou náplní. Z každé hlavně se vystřelí
nejméně deset inertních střel při UFT a nejméně deset při LFT. Doporučuje se použít
minimálně dvě hlavně. Střely se po střelbě dohledají pro rentgenovou kontrolu a v případě
potřeby k rozebrání a provedení řezů. Potom se z každé hlavně vystřelí nejméně deset ostrých
střel při UFT a nejméně deset při LFT, přičemž se doporučuje použití minimálně dvou hlavní.
C.3.2 Nevýbušné střely. Z každé hlavně se vystřelí nejméně deset střel při UFT a nejméně
deset při LFT. Doporučuje se použít minimálně dvě hlavně. Střely mají být, pokud možno, po
střelbě dohledány pro rentgenovou kontrolu a v případě potřeby k rozebrání a provedení řezů.
C.4 Údaje
C.4.1 Ve zprávě o zkoušce se musí zaznamenat a uvést následující údaje:
a) uspořádání (sestava) a identifikace munice, kanónu, přístrojového vybavení
a palebného stanoviště;
b) hmotnost střely a hnací náplně;
c) teplota munice;
d) datum a čas střeleb;
e) chování střely při opuštění ústí hlavně a na dráze letu;
f) rychlost otáčení střely, pokud k němu dochází;
g) u aerodynamicky stabilizovaných střel veškeré doklady o poškození křidélek;
h) měření vychýlení osy střely (úhlu náběhu) při opuštění hlavně;
i) křivky tlak – čas pro každý snímač;
j) křivky rozdíl tlaků – čas;
k) úsťová rychlost;
l) opotřebení hlavně a stav vývrtu minimálně před zkouškou a po každých deseti
vypálených ranách;
m) meteorologické podmínky;
n) místo dopadu střely;
o) pozorování jakýchkoliv mechanických deformací.
C.4.2 U munice, u které se má provést dohledání střel, musí být zaznamenány a zahrnuty do
zprávy o zkoušce tyto další údaje:
a) profil tvrdosti střel (před střelbou a po ní);
b) měření průměrů předního a zadního středicího nákružku a rozměrů střely
v určených bodech před a po střelbě (zaznamenat všechny deformace);
c) stav vodicí obroučky (pokud je použita), sesmeknutí obroučky, jejího upevnění
(zajištění) a kvality zařezávání (včetně fotografií, pokud je to potřebné);
d) výsledky vizuálního, nedestruktivního a/nebo metalurgického vyšetření roztržení
střely, prasklin, rýh na těle, odšroubování zapalovače nebo částí těla, celistvosti
dna apod.;
e) stav dohledaných vodicích segmentů (pouzder), jsou-li použity.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha C
27
C.5 Kritéria hodnocení
C.5.1 U munice, která není dohledávána, se pro hodnocení musí použít následující kritéria:
a) nesmí dojít k žádnému roztržení (rozpadu) střely, poškození vývrtu hlavně nebo
k prokázaným poruchám (např. rozlomení křidélek). Závažnost jakékoliv poruchy
musí být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě o zkoušce;
b) nesmí dojít k výbuchu v hlavni nebo předtím, než střela urazí minimální dálku
odjištění. Jakýkoliv výbuch po dosažení dálky odjištění musí být v plné míře
vyhodnocen a doložen ve zprávě o zkoušce;
c) dohledané vodicí segmenty (pouzdra) nesmí vykazovat nadměrné opotřebení
působícími plyny, deformaci nebo poškození. Závažnost musí být vyhodnocena
vývojovým subjektem a doložena ve zprávě o zkoušce.
C.5.2 Dohledávaná munice se hodnotí za použití těchto kritérií:
a) nesmí dojít k žádnému roztržení (rozpadu) střely, poškození vývrtu hlavně nebo
k výskytu nepřijatelných deformací, prasklin, rýh na těle, rozměrových změn
(vnitřních a vnějších) a jiných důkazů poruch. Závažnost jakékoliv poruchy musí
být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě o zkoušce;
b) maximální zmenšení průměru střely nesmí v žádném místě měření překročit 0,5 %
její ráže;
c) u drážkovaných hlavní se musí vodicí obroučka správně zařezávat a nesmí
vykazovat žádné příznaky sesmeknutí. Střela musí dosáhnout správné rotace
odpovídající naměřené úsťové rychlosti;
d) tělo zapalovače a dnové části střely musí zůstat pevně na svém místě.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha D
37
Postupné zkoušky životního cyklu
D.1 Cíl
Cílem je posoudit, zda munice zůstane bezpečná a použitelná po svém vystavení
vlivům prostředí, která na ni budou pravděpodobně působit během jejího životního cyklu.
D.2 Obecné zásady
Zkoušky jsou uzpůsobeny informacím získaným z dotazníku zjišťujícího charakter
prostředí, se kterými přijde munice do styku v průběhu svého provozu (viz ČOS 130004). Pro
nastavení klimatických a mechanických prostředí zkoušek se využijí ČOS 999902 a 999905.
Všechny náboje musí být před zahájením zkoušek podrobeny vyšetření (kontrole) na úrovni II
(viz článek D.6). Pokud je to považováno za nezbytné, mohou se k dané posloupnosti zkoušek
přidat další etapy.
D.3 Osnova zkoušek
D.3.1 Zkoušky se provádějí ve dvou větvích, pro horké a studené prostředí, které mohou
běžet současně. Pro všechny zkoušky se náboje temperují na UCT a LCT a střelby se
provádějí při UFT a LFT.
D.3.2 Po určených fázích posloupnosti životního cyklu musí být daný počet nábojů odebrán
pro vyšetření a/nebo střelby. Údaje získané od těchto nábojů mají pomoci zjistit jakoukoliv
kumulativní degradaci způsobenou životním cyklem.
D.3.3 Zkouška má být naplánována tak, aby na konci posloupnosti životního cyklu každé
větve zůstalo nejméně 22 nábojů použitelných pro střelbu. Kromě toho musí být minimálně
dva náboje podrobeny přezkoušení v obou větvích, v horkém i studeném prostředí. Pro obě
větve budou rovněž stříleny kontrolní náboje.
D.4 Postup zkoušek
Typická posloupnost životního cyklu spolu s předpokládanou konfigurací balení je
uvedena na obrázku č. 2. V závislosti na předpokládaném životním cyklu mohou být do
posloupnosti zařazeny další zkoušky vlivu prostředí.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha D
29
Vystřelit/Likvidovat
OBRÁZEK č. 2 Fáze posloupnosti životního cyklu z hlediska prostředí
Logistická přeprava
(v paletě)
Logistické skladování
(v obalu)
Logistická manipulace
(v paletě)
Taktická manipulace
(v obalu)
Taktická přeprava
(v obalu)
Taktická manipulace
(bez obalu)
Taktická přeprava
(bez obalu)
ČOS 130017
2. vydání
Příloha D
30
D.4.1 Logistická přeprava
Tato fáze reprezentuje prostředí, která budou působit na munici jako na vezený
upevněný náklad během logistické přepravy do místa uskladnění. Může zahrnovat přepravu
po silnici, železnici, vzduchem nebo po moři. Munice je uložena v paletách. Pro každý způsob
přepravy se vezmou v úvahu tato prostředí: mechanický ráz, vibrace, změna tlaku, vlhkost
a teplotní ráz. Přehled je uveden v tabulce č. 3.
TABULKA č. 3 Prostředí logistické přepravy
Způsob přepravy Působící prostředí Odkaz
Silniční Vibrace ČOS 999902, Metoda 401
Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403
Železniční Vibrace ČOS 999902, Metoda 401
Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403
Námořní Vibrace ČOS 999902, Metoda 401
Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403
Letecká
Vibrace ČOS 999902, Metoda 401
Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403
Změna tlaku ČOS 999905, Metoda 312
Změna teploty ČOS 999905, Metoda 304
Teplota/Vlhkost ČOS 999905, Metoda 317/318
D.4.2 Logistické skladování
Tato fáze reprezentuje prostředí působící na munici v průběhu dlouhodobého
skladování. Zahrnuje prostředí horká suchá a horká vlhká (ČOS 999905, Metody 302 a 306)
a prostředí studená (ČOS 999905, Metoda 303). Munice je v obalu a zpravidla uložená
v paletách, ale pro maximalizaci účinků prostředí může být zkoušena bez obalu.
D.4.3 Logistická manipulace
Tato fáze se zabývá rázy, kterým je paletizovaná munice vystavena během logistické
manipulace. Příslušné zkoušky vlivu prostředí jsou popsány v ČOS 999902, Metoda 414. Je-li
vyhodnoceno, že rázy podstoupené v průběhu manipulace přesahují rázy obsažené v uvedené
metodě, pak musí být zkouška patřičně upravena. Zkoušený předmět uložený v paletě je
obvykle shazován z výšky 2,1 m.
D.4.4 Taktická přeprava (v obalu)
Tato fáze se zabývá prostředími, která působí na munici v obalu během přepravy
z místa uskladnění do místa působení bojového prostředku. Pro každý způsob přepravy se
berou v úvahu prostředí s mechanickými rázy a vibracemi (viz tabulka č. 4).
ČOS 130017
2. vydání
Příloha D
31
TABULKA č. 4 Prostředí taktické přepravy
Způsob přepravy Působící prostředí Odkaz
Kolové vozidlo Vibrace ČOS 999902, Metoda 401
Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403/406
Pásové vozidlo Vibrace
ČOS 999902, Metoda 401
STANAG 4242
Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403/406
Vrtulník Vibrace ČOS 999902, Metoda 401
Mechanický ráz ČOS 999902, Metoda 403
D.4.5 Taktická manipulace (v obalu / bez obalu)
Tato fáze pojednává o rázech, kterým je munice (v obalu nebo bez obalu) vystavena
během taktické etapy, např. v průběhu nakládání a vykládání dopravních prostředků. Příslušné
zkoušky postihující toto prostředí jsou popsány v ČOS 999902, Metoda 414. Je-li
vyhodnoceno, že rázy podstoupené v průběhu manipulace přesahují rázy obsažené v uvedené
metodě, pak musí být zkouška patřičně upravena. Typicky je zkoušený předmět shazován
v obalu z výšky 2,1 m a bez obalu z výšky 1,5 m. Některé konstrukční typy, jako spalitelné
nábojnice nebo střely působící kinetickou energií (podkaliberní), však ve variantě bez obalu
nemusí odolat této pádové výšce a metoda zkoušky má být v takovém případě upravena. Před
popisovanou posloupností se musí posoudit vlivy takové výšky na bezpečnost zkoušeného
předmětu a musí být stanovena pádová výška, které je munice schopna odolat. Pádem z této
výšky pak musí být předmět zkoušen v průběhu postupných zkoušek životního cyklu.
D.4.6 Taktické skladování (bez obalu)
Tato fáze se zabývá prostředími, která působí na nezabalenou munici během jejího
uložení v tanku. Zahrnuje prostředí horká a horká vlhká (ČOS 999905, Metoda 302) a studená
(ČOS 999905, Metoda 303).
D.4.7 Taktická přeprava (bez obalu)
Jsou zde simulována prostředí, která působí na munici bez obalu v průběhu její
přepravy v bojovém vozidle. V úvahu se musí vzít následující prostředí: mechanický ráz,
vibrace, teplota a vlhkost. Kromě toho musí být posouzeny účinky rázu jako důsledku
výstřelu z kanónu na munici uvnitř tanku v souladu s ČOS 999902, Metoda 405.
D.4.8 Nabíjení a střelba
Vlivy působící při nabíjení. Tyto fáze se zabývají prostředími spojenými s nabitím
munice a jejím vytažením.
Střelba. Je poslední fází postupné zkoušky životního cyklu. Munice, která završuje
tuto posloupnost, se zpravidla střílí při UFT a LFT.
D.5 Příklad programu postupné zkoušky životního cyklu
Schéma uvedené na obrázku č. 3 je příkladem, který znázorňuje, jak může být
naplánována postupná zkouška životního cyklu. Je uspořádána do dvou větví, jedné pro
ČOS 130017
2. vydání
Příloha D
32
extrémní horké podmínky a druhé pro prostředí extrémní studené, po 60 zkoušených nábojích
(zpravidla dvě palety s 30 náboji) pro každou teplotu. Z popisu vyplývá, že mezi každými
dvěma fázemi se může provést kontrola. V závorkách je dán počet střílených
(kontrolovaných) a přecházejících (zbývajících) kusů.
Náboje určené pro zkoušky logistického skladování v horkém vlhkém prostředí jsou
uloženy bez obalu, aby vystavení působícímu prostředí bylo maximální. Pro zkoušky
v prostředí horkém suchém a chladném může být munice temperována v obalech (doba
temperace musí zajistit shodnou teplotu ve všech částech náboje).
Pokud jsou ostré náboje vystřeleny, musí se palety pro další zkoušky doplnit
muničními obaly se zátěží.
Zkoušky mohou učinit některé náboje nepoužitelnými. Nepoužitelné ostré náboje se
nahradí novými. Při sestavování programu zkoušek je potřeba s tím počítat.
Pro střelbu ve vybraných fázích zkoušky se mají použít náboje, které byly vystaveny
největšímu namáhání.
Střelba nábojů ve větvi pro horké prostředí se provádí při UFT, ve větvi pro studené
prostředí pak při LFT.
Veškeré náboje opatřené zapalovači vyžadují rentgenografické vyšetření.
Použití rentgenu může být nahrazeno jinými nedestruktivními metodami kontroly
vnitřku zkoušených předmětů.
Společně s každou skupinou ran se střílí kontrolní náboje.
Národní autorita pro bezpečnost munice může stanovit, že kontrola jednoho nebo více
nábojů na úrovni III je pro dosažení účelu zkoušky postačující bez nutnosti střelby všech pěti
kusů.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha D
33
OBRÁZEK č. 3 Příklad programu zkoušky
Horké prostředí
(60 ostrých nábojů)
Studené prostředí
(60 ostrých nábojů)
Úroveň kontroly II
(všechny náboje)
Logistická přeprava
(v paletě) Logistická přeprava
(v paletě)
Logistické skladování
(7denní, horké suché) Logistické skladování
(10denní, horké vlhké)
Úroveň kontroly II
(všechny náboje)
Logistické skladování
(3denní, studené)
(30) (30)
Logistická manipulace
(pád z 2,1 m v paletě) Logistická manipulace
(pád z 2,1 m v paletě)
Úroveň kontroly I
(všechny náboje);
Úroveň kontroly III
(1 náboj z každého cyklu)
Taktická manipulace
(pád z 2,1 m v jednotlivých
obalech, každý dvakrát)
Taktická manipulace
(pád z 2,1 m v jednotlivých
obalech, každý dvakrát)
Úroveň kontroly II
(všechny náboje)
Taktická přeprava
(volně ložené - neupevněné) Taktická přeprava
(volně ložené - neupevněné)
Úroveň kontroly II
(všechny náboje)
Taktická manipulace
(pád z 1,5 m bez obalu,
každý dvakrát)
Taktická manipulace
(pád z 1,5 m bez obalu,
každý dvakrát)
Úroveň kontroly II
(všechny náboje)
Taktická přeprava
(v ukládkách - zásobnících) Taktická přeprava
(v ukládkách - zásobnících)
Úroveň kontroly II
(všechny náboje)
Střelba zbývajících nábojů Střelba zbývajících nábojů
Úroveň kontroly II
(všechny náboje);
Úroveň kontroly III
(1 náboj z každé větve)
Střelba (5)
(24) (24)
Střelba (5) Střelba (5)
(54)
(38)
Střelba (5) z horkého vlhkého cyklu Střelba (5)
z horkého
suchého cyklu (49)
Střelba (5)
(33)
Střelba (5)
(44)
Střelba (5)
(28)
Střelba (5)
(39)
(23)
Střelba (5)
Střelba (5)
Střelba (5)
(34)
(22) (33)
ČOS 130017
2. vydání
Příloha D
34
D.6 Kontrola (vyšetření)
Kontroly se provádějí po ukončení každé fáze a před střelbami za účelem zjištění vad,
poruch a poškození u všech obalů a nábojů. Úrovně kontroly jsou definovány následovně:
a) úroveň I: vizuální kontrola;
b) úroveň II: vizuální a rentgenografická kontrola;
c) úroveň III: vizuální a rentgenografická kontrola společně s rozebráním pro
překontrolování vnitřku munice (zahrnuje chemickou analýzu).
D.7 Údaje
Ve zprávě o zkoušce se musí zaznamenat a uvést následující údaje:
a) uspořádání (sestava) a identifikace munice, kanónu, přístrojového vybavení
a palebného stanoviště;
b) hmotnost střely a hnací náplně;
c) teplota munice;
d) datum a čas střeleb;
e) chování střely při opuštění ústí hlavně a na dráze letu;
f) rychlost otáčení střely, pokud k němu dochází;
g) u aerodynamicky stabilizovaných střel veškeré doklady o poškození křidélek;
h) měření vychýlení osy střely (úhlu náběhu) při opuštění hlavně;
i) křivky tlak – čas pro každý snímač;
j) křivky rozdíl tlaků – čas;
k) úsťová rychlost;
l) opotřebení hlavně a stav vývrtu před střeleckou zkouškou a po ní;
m) meteorologické podmínky;
n) místo dopadu střely;
o) pozorování jakýchkoliv mechanických deformací;
p) zpoždění zážehu t2;
q) doba výstřelu t4;
r) další akční časové úseky, pokud je to požadováno;
s) zbytky v nábojové komoře nebo ve vývrtu;
t) všechny důkazy zpětného plamene nebo dohořívání prachu;
u) všechny doklady o špatném utěsnění;
v) všechny důkazy nadměrného zamědění, je-li to případné;
w) vychýlení osy (úhel náběhu) střely při zásahu cíle;
x) výsledky kontrol (rentgenografických, fyzikálních, chemických atd.);
y) střední hodnota a směrodatná odchylka tlaku v nábojové komoře u všech ran
v každé větvi, podle vhodnosti stanovené pro jednotlivé nástřelky, hlavně apod.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha D
35
D.8 Kritéria hodnocení
D.8.1 Nesmí dojít k žádnému roztržení (rozpadu) nebo nepřijatelné deformaci střely,
poškození vývrtu hlavně nebo k prokázaným poruchám (např. rozlomení křidélek). Závažnost
jakékoliv poruchy musí být vývojovým subjektem vyhodnocena a doložena ve zprávě
o zkoušce.
D.8.2 Nesmí dojít k výbuchu v hlavni nebo předtím, než střela urazí minimální dálku
odjištění. Jakýkoliv výbuch po dosažení dálky odjištění musí být v plné míře vyhodnocen
a doložen ve zprávě o zkoušce.
D.8.3 Dohledané vodicí segmenty (pouzdra) nesmí vykazovat nadměrné opotřebení
působícími plyny, deformaci nebo poškození. Závažnost musí být vyhodnocena vývojovým
subjektem a doložena ve zprávě o zkoušce.
D.8.4 Hodnoty zpoždění zážehu t2 a doby výstřelu t4 musí být v mezích požadavků. Nesmí
se vyskytnout žádné selhané ani zpožděné výstřely, které by bylo možno připsat na vrub
munice.
D.8.5 Tlaky a úsťové rychlosti musí odpovídat předepsaným podmínkám pro munici.
Záznamy tlaků se musí prověřit za účelem zjištění jakéhokoliv důkazu o rozpadu či narušení
hnací náplně, jako je abnormálně vysoký tlak nebo velká směrodatná odchylka tlaku.
D.8.6 Záznamy tlakových snímačů a křivek tlak – čas se musí prověřit z hlediska rozdílu
tlaků, přechodových tlakových maxim nebo jiných nepravidelností, které mohou signalizovat
nebezpečný stav v nábojové komoře.
D.8.7 Zaznamenaná hodnota maximálního záporného rozdílu tlaků je menší než 34,5 MPa
při teplotě okolí a UFT a menší než 24,7 MPa při LFT. Pokud jsou tyto úrovně překročeny,
vyžaduje se další šetření s účelem stanovit, zda je úroveň rizika přijatelná. Výsledky šetření
musí být doloženy.
D.8.8 Střední hodnota tlaku při UFT zvýšená o tři směrodatné odchylky nesmí být větší než
hodnota ESCP zvýšená o tři směrodatné odchylky.
D.8.9 V nábojové komoře nebo ve vývrtu nesmí zůstat žádný zbytek, který by mohl způsobit
nebezpečný stav nebo ovlivnit technické parametry na nepřípustnou úroveň definovanou
v platných standardech, předpisech nebo jiných dokumentech (např. v technické dokumentaci,
takticko-technických požadavcích).
D.8.10 Nesmí se vyskytnout nepřípustný zpětný plamen nebo dohořívání prachu.
D.8.11 Nesmí dojít k závažnému snížení stability energetických materiálů.
D.8.12 Nesmí dojít k závažnému zvýšení citlivosti energetických materiálů.
D.8.13 Nesmí dojít k výskytu významných trhlin, dutin nebo spár. Závažnost musí být
vyhodnocena vývojovým subjektem a doložena ve zprávě o zkoušce.
D.8.14 Rozptyl zásahů v cíli musí být v souladu s takticko-technickými požadavky.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha E
37
Konečná zkouška bezpečnosti sestavy hnací náplně
E.1 Cíl
Cílem je stanovit hodnoty tlaku za extrémních provozních podmínek (ESCP)
a přidružené směrodatné odchylky pro sestavu hnací náplně pro danou střelu a zbraň.
E.2 Obecné zásady
E.2.1 Výsledky zkoušky dvou výrobních sérií musí být analyzovány za použití metody
popsané v ČOS 102501, příloha 1. Principy uvedené v ČOS 102501 mohou být rovněž
aplikovány na analýzu výsledků zkoušky jedné výrobní série.
E.2.2 Konečná zkouška nemůže být započata, dokud nejsou známy výsledky předběžné
zkoušky bezpečnosti sestavy hnací náplně (viz Příloha A). Všechny náboje se střílí při UFT,
ledaže by těmito předběžnými zkouškami bylo zjištěno, že k vytvoření maximálního tlaku
dochází při odlišné teplotě.
E.2.3 Doporučovaná konfigurace zkoušky sestává ze dvou výrobních sérií, dvou nástřelek
a dvou hlavní. Je-li k dispozici pouze jedna série prachu, pak i tak může být provedena
analýza rozptylu, ale hodnotu ESCP zvýšenou o tři směrodatné odchylky bude nutné u všech
následujících sérií přepočítat.
E.3 Osnovy zkoušek
Osnovy zkoušek uvedené v tabulkách č. 5 a 6 jsou založeny na experimentálních
metodách výpočtu doporučených pro analýzu rozptylu. Předpokládá se, že údaje pro analýzu
budou soustředěny z jednorázové zkoušky, ačkoliv analýza je možná i při využití údajů z řady
samostatných zkoušek. Tento druhý způsob však bude komplikovat následnou analýzu.
TABULKA č. 5 Osnova zkoušky dvou výrobních sérií
Nástřelka 1 Nástřelka 2
Hlaveň 1 Hlaveň 2 Hlaveň 1 Hlaveň 2
Série 1 Série 2 Série 2 Série 1 Série 1 Série 2 Série 2 Série 1
1 2 3 4 29 30 31 32
5 6 7 8 33 34 35 36
9 10 11 12 37 38 39 40
13 14 15 16 41 42 43 44
17 18 19 20 45 46 47 48
21 22 23 24 49 50 51 52
25 26 27 28 53 54 55 56
ČOS 130017
2. vydání
Příloha E
37
TABULKA č. 6 Osnova zkoušky jedné výrobní série
Nástřelka 1 Nástřelka 2
Hlaveň 1 Hlaveň 2 Hlaveň 1 Hlaveň 2
1 2 15 16
3 4 17 18
5 6 19 20
7 8 21 22
9 10 23 24
11 12 25 26
13 14 27 28
U každé hlavně se vyžaduje shodná rychlost střelby, obvykle s intervaly 5 až 10 minut
mezi jednotlivými ranami. Hlavně použité při zkoušce rovněž nemají záporně ovlivňovat
výsledky z důvodu svého opotřebení.
E.4 Údaje
Ve zprávě o zkoušce se musí zaznamenat a uvést následující údaje:
a) uspořádání (sestava) a identifikace munice, kanónu, přístrojového vybavení
a palebného stanoviště;
b) opotřebení hlavně a přehled předchozího použití děla (počtu a druhu vystřelených
nábojů) před zahájením a na konci zkoušky;
c) teplota munice;
d) datum a čas střelby;
e) hmotnost střely, hnací náplně a případně spalitelných částí nábojky;
f) zpoždění zážehu t2;
g) doba výstřelu t4;
h) další akční časové úseky, pokud je to požadováno;
i) snímky křivek tlak – čas pro každý snímač;
j) snímky křivek rozdíl tlaků – čas;
k) úsťová rychlost;
l) maxima tlaků v nábojové komoře;
m) zbytky v nábojové komoře nebo ve vývrtu;
n) všechny důkazy zpětného plamene nebo dohořívání prachu;
o) všechny doklady o špatném utěsnění;
p) všechny důkazy nadměrného zamědění, je-li to případné;
q) místo dopadu střely, je-li to případné;
r) meteorologické údaje.
ČOS 130017
2. vydání
Příloha E
38
E.5 Redukce a analýza dat
E.5.1 Metoda redukce dat musí být vždy uvedena. Musí se provést procesy redukce
u následujících dat a výsledky zaznamenat ve zprávě o zkoušce a analýze:
a) vypočítané hodnoty úsťové rychlosti;
b) opravy na vliv objemu vkládacích tělískových tlakoměrů, jestliže je to případné;
c) vypočítané hodnoty středního maximálního tlaku v nábojové komoře pro každou
ránu, je-li použit více než jeden tělískový tlakoměr. Musí být zaznamenána kritéria
vyloučení nepřijatelných (nezapočitatelných) odečtených hodnot tělískových
tlakoměrů a způsob zpracování rozcházejících se výsledků;
d) opravy na nejvyšší hmotnost střely, je-li to případné;
e) opravy z hlediska rozdílů mezi výsledky měření tlakovými snímači a tělískovými
tlakoměry, je-li to požadováno.
E.5.2 Pro stanovení střední hodnoty a směrodatné odchylky souvisejících s ESCP se musí
data analyzovat. Musí být provedena i analýza rozptylu. Přitom se vezme v úvahu rozptyl pro
sestavu hnací náplně od rány k ráně, od hlavně k hlavni, od nástřelky k nástřelce a, kde je to
případné, i od série k sérii.
E.5.3 Tyto rozptyly se mají určit vůči konfidenční úrovni stanovené před zkouškami
a založené na vyhodnocení rizika pro osoby a materiál, které by mohlo vzniknout v důsledku
závady náboje při UFT.
E.5.4 Střední hodnota a směrodatná odchylka tlaku v nábojové komoře z konečné zkoušky
bezpečnosti sestavy hnací náplně se pro zjištění významných rozdílů porovná
s odpovídajícími údaji z předběžné zkoušky (Příloha A) a postupných zkoušek životního
cyklu (Příloha D). Pokud takové rozdíly neexistují, data se statisticky seskupí do celkového
ESCP a celkové směrodatné odchylky pro životní cyklus. V případě výskytu rozdílů může být
vyžadováno další šetření.
E.6 Kritéria hodnocení
Systém je považován za bezpečný, jestliže vypočítaný ESCP zvýšený o 4,75
směrodatné odchylky nepřekračuje menší z hodnot maximálního bezpečného tlaku hlavně
a maximálního bezpečného tlaku střely.
ČOS 130017
2. vydání
39
(VOLNÁ STRANA)
ČOS 130017
2. vydání
40
Účinnost českého obranného standardu od: 27. listopadu 2017
Změny:
Změna
číslo Účinnost od Změnu zapracoval Datum
zapracování Poznámka
U p o z o r n ě n í: Oznámení o českých obranných standardech jsou uveřejňována měsíčně
ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví v oddíle „Ostatní oznámení“ a Věstníku MO.
V případě zjištění nesrovnalostí v textu tohoto ČOS zasílejte připomínky
na adresu distributora
Rok vydání: 2017, obsahuje 20 listů
Tisk: Ministerstvo obrany ČR
Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6
Vydal: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti
www.oos.army.cz
NEPRODEJNÉ
