32 1/2015 Rozdělení a klasifikace Čím více jsou věci charakterizované třídou nebezpečné, tím přísněji stano- vuje dohoda ADR požadavky pro jejich přepravu (například na balení a značení obalů, konstrukci vozidel a jejich zna- čení, výbavu dopravních jednotek, do- kumentaci nebo školení zaměstnanců). Veřejností vnímané jako zvlášť rizikové jsou především radioaktivní látky (třída 7) a výbušné látky a předměty (třída 1). Do třídy 1 jsou zařazeny výbušné látky, pyrotechnické látky, výbušné předměty a látky nebo předměty, které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku pomocí výbuchu nebo pyrotechnického efektu. Mylně se někteří jedinci domnívají, že výbušné látky a předměty jsou klasifi- kovány pouze do třídy 1. Nesmíme však opomenout zařazení znecitlivěných kapalných výbušných látek do třídy 3 a znecitlivěných tuhých výbušných látek do třídy 4.1. V tomto článku se však bu- deme striktně držet výbušných látek a předmětů patřících do třídy 1. Na základě zkoušek, zkušebních po- stupů a kritérií stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, části I jsou látky a předměty třídy 1 rozděleny do šesti pod- tříd, které slouží k rozdělení výbušných látek a předmětů dle své povahy. Pro lepší orientaci uvádím přehled jednot- livých podtříd s konkrétními příklady: Podtřída 1.1 Látky a předměty nebez- pečné hromadným výbuchem Například: Prach černý (1.1D); Prach bezdýmný (1.1C); Trinitrotoluen (1.1D); Rakety s trhací náplní (1.1F). Podtřída 1.2 Látky a předměty nebez- pečné rozletem, nejsou nebezpečné hromadným výbuchem Například: Munice slzotvorná (1.2G); Předměty pyroforické (1.2L). Podtřída 1.3 Látky a předměty nebez- pečné prudkým ohněm, s malým nebez- pečím od tlakové vlny nebo rozletu nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou mi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí deto- novat při zkoušce ve vnějším ohni Například: Trhavina typ B a typ E (1.5D). Podtřída 1.6 Velmi málo citlivé předmě- ty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty obsahují jen velmi málo citlivé detonující látky a pravděpo- dobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká. Například: Předměty výbušné, velmi ne- citlivé (1.6N). Jednotlivé podtřídy jsou seřazeny od nejnebezpečnější v pořadí: 1.1, 1.5, 1.2, 1.3, 1.6 a nakonec 1.4. Důvodem tohoto „zvláštního pořadí“ je skutečnost, že v minulosti existovaly pouze podtřídy 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4. Jejich nebezpečnost pak byla logicky uspořádaná v tomto pořadí. Zavedením nových podtříd 1.5 a 1.6 se zjistilo, že svou nebezpečností přesahují nebezpečné hromadným výbuchem Například: Stopina (1.3G); Raketové mo- tory s hypergoly (1.3L). Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě jejich zážehu nebo počinu bě- hem přepravy vykazují pouze malé ne- bezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdále- nosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého obsahu kusu Například: Výrobky zábavné pyrotechni- ky (1.4C, 1.4S); Zažehovače (1.4G, 1.4S); Náboje pro zbraně s inertní střelou nebo náboje, malorážové (1.4S). Podtřída 1.5 Velmi necitlivé látky schop- né hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich po- činu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy vel- Přeprava výbušnin a munice podle dohody ADR Nebezpečné věci jsou v rámci silniční přepravy klasifikovány do třinácti tříd. Ne všechny jsou však z hlediska přepravy stejně nebezpečné. LEGISLATIVA
Transcript
32 1/2015
Rozdělení a klasifikaceČím více jsou věci charakterizované třídou nebezpečné, tím přísněji stano-vuje dohoda ADR požadavky pro jejich přepravu (například na balení a značení obalů, konstrukci vozidel a jejich zna-čení, výbavu dopravních jednotek, do-kumentaci nebo školení zaměstnanců). Veřejností vnímané jako zvlášť rizikové jsou především radioaktivní látky (třída 7) a výbušné látky a předměty (třída 1). Do třídy 1 jsou zařazeny výbušné látky, pyrotechnické látky, výbušné předměty a látky nebo předměty, které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku pomocí výbuchu nebo pyrotechnického efektu. Mylně se někteří jedinci domnívají, že výbušné látky a předměty jsou klasifi-kovány pouze do třídy 1. Nesmíme však opomenout zařazení znecitlivěných kapalných výbušných látek do třídy 3 a znecitlivěných tuhých výbušných látek do třídy 4.1. V tomto článku se však bu-deme striktně držet výbušných látek a předmětů patřících do třídy 1. Na základě zkoušek, zkušebních po-stupů a kritérií stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, části I jsou látky a předměty třídy 1 rozděleny do šesti pod-tříd, které slouží k rozdělení výbušných látek a předmětů dle své povahy. Pro lepší orientaci uvádím přehled jednot-livých podtříd s konkrétními příklady:
Podtřída 1.1 Látky a předměty nebez-pečné hromadným výbuchemNapříklad: Prach černý (1.1D); Prach bezdýmný (1.1C); Trinitrotoluen (1.1D); Rakety s trhací náplní (1.1F).
Podtřída 1.2 Látky a předměty nebez-pečné rozletem, nejsou nebezpečné hromadným výbuchemNapříklad: Munice slzotvorná (1.2G); Předměty pyroforické (1.2L).
Podtřída 1.3 Látky a předměty nebez-pečné prudkým ohněm, s malým nebez-pečím od tlakové vlny nebo rozletu nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou
mi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí deto-novat při zkoušce ve vnějším ohniNapříklad: Trhavina typ B a typ E (1.5D).
Podtřída 1.6 Velmi málo citlivé předmě-ty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty obsahují jen velmi málo citlivé detonující látky a pravděpo-dobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká.Například: Předměty výbušné, velmi ne-citlivé (1.6N).
Jednotlivé podtřídy jsou seřazeny od nejnebezpečnější v pořadí: 1.1, 1.5, 1.2, 1.3, 1.6 a nakonec 1.4. Důvodem tohoto „zvláštního pořadí“ je skutečnost, že v minulosti existovaly pouze podtřídy 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4. Jejich nebezpečnost pak byla logicky uspořádaná v tomto pořadí. Zavedením nových podtříd 1.5 a 1.6 se zjistilo, že svou nebezpečností přesahují
nebezpečné hromadným výbuchemNapříklad: Stopina (1.3G); Raketové mo-tory s hypergoly (1.3L).
Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě jejich zážehu nebo počinu bě-hem přepravy vykazují pouze malé ne-bezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdále-nosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého obsahu kusuNapříklad: Výrobky zábavné pyrotechni-ky (1.4C, 1.4S); Zažehovače (1.4G, 1.4S); Náboje pro zbraně s inertní střelou nebo náboje, malorážové (1.4S).
Podtřída 1.5 Velmi necitlivé látky schop-né hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich po-činu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy vel-
Přeprava výbušnin a municepodle dohody ADRNebezpečné věci jsou v rámci silniční přepravy klasifikovány do třinácti tříd. Ne všechny jsou však z hlediska přepravy stejně nebezpečné.
LEGISLATIVA
331/2015
nebezpečnost podtřídy 1.4, a pro-to byly zařazeny před ni. Na základě zkoušek Série 6 dle Příručky zkoušek a kritérií, části I jsou k podtřídám přiřazeny tzv. skupiny snášenlivosti, jejichž primárním účelem je stanovit možnost společné nakládky jed-notlivých typů výbušných látek a předmětů do jednoho vozidla. Kombinaci existujících podtříd a příslušných skupin snášenlivosti vyobrazuje přehledná tabulka. Klasifikaci látek a předmětů třídy 1 schvaluje v jednotlivých členských stá-tech dohody ADR vždy příslušný orgán. Příslušným orgánem v České republice je ustanoven Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.
Balení a značeníNebezpečné věci třídy 1 lze přepra-vovat zpravidla pouze v kusové podo-bě. Výjimku tvoří TRHAVINA TYP B a E (látky podtřídy 1.5), které je možné přepravovat také v přemístitelných cisternách. S těmito situacemi se však zpravidla nesetkáme. Dle pokynů pro balení věcí třídy 1 jsou většinou povo-leny pouze skupinové obaly, u nichž je často vyžadován meziobal. Pro balení se musí využívat certi-fikované obaly (označené UN kódem obalu). Pokud není zvláštními ustano-veními v dohodě ADR stanoveno jinak, obaly, včetně IBC a velkých obalů, po-užívané pro věci třídy 1, musí splňo-vat konstrukční kritéria pro obalovou skupinu II. Mimo obalů opatřených UN kódem lze pro každou výbušnou látku nebo předmět využít jakýkoli obal bez ohledu na to, zda vyhovuje pokynu pro balení, který je stanoven ve sloupci (8) tabulky A, pokud však obal schválí příslušný orgán. Tuto možnost nabízí pokyn pro balení P101. V tomto
ložný prostor uzavřený nebo zaplachto-vaný (plachta musí být dobře napjatá, odolná proti roztržení, zhotovena z ne-promokavého a těžko hořlavého materi-álu). Vozidla typu EXIII mohou mít ložný prostor pouze uzavřený, dveře musí být uzamykatelné a musí být vyrobeny tak, aby se všechny spoje překrývaly. Dle typu dopravní jednotky a přepravovaných věcí třídy 1 lze poté stanovit maximální množství výbušných látek (ntto kg), kte-ré lze do jednoho vozidla naložit. Přísnější požadavky jsou kladeny ne-jen na nakládku, vykládku nebo mani-pulaci, ale také na školení. Řidiči musí kromě základního kurzu ADR absolvo-vat také specializační část zaměřenou na třídu 1. Stejně tak bezpečnostní po-radci subjektů zabývajících se přepravou výbušnin musí mít platné osvědčení pro třídu 1. Jistou úlevu při přepravě výbušných látek a předmětů zavedla dohoda ADR 2013. Ta ukládá možnost přepravovat náboje a nábojnice (UN 0012, UN0014, UN 0055) dle kapitoly 3.4, tedy jako ome-zené množství. Není zde však možnost využití smršťovací či průtažné folie jako vnějšího obalu. V omezeném množství je u těchto UN čísel umožněno pouze využití skupinových obalů, kdy vnější obal musí plně dodržet ustanovení od-dílu 4.1.5 (tedy použití certifikovaných obalů). Přeprava nebezpečných věcí, zabalených jako omezené množství, je mezi dopravci poměrně oblíbená, pro-tože jim ukládá minimum povinností. Přesto se v praxi téměř nesetkáváme se silniční přepravou nábojů v režimu omezeného množství. Důvodem je za-běhlý způsob přepravy těchto UN čísel (klasifikační kód 1.4S) dle vynětí z plat-nosti 1.1.3.6 (podlimitní množství), kte-rý vyžaduje dodržení pouze některých ustanovení dohody ADR. ▪
Ladislav Zívalík,DEKRA CZ
Foto: DEKRA CZ a Václav Podstawka
případě však musí být do přepravního dokladu vložen zápis: „Obal schválen příslušným orgánem….“ Pokyn pro ba-lení P101 bývá zpravidla jediným poky-nem u hromadných položek věcí třídy 1. Značení obalů obsahující nebezpečné věci třídy 1 je nadstandartní v porovnání se značením věcí ostatních tříd (třída 3-9, mimo třídu 7). Na obalu musí být kromě UN čísla a bezpečnostní značky uvede-no také oficiální pojmenování látky. Toto označení musí být čitelné a nesmazatel-né a musí být uvedeno v úředním jazyce země odesílání, a pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, ještě dodatečně v jednom ze zmíněných jazyků. U určitých typů trha-vin je zvláštním ustanovením vyžadová-no uvádět na kusu také obchodní název dotyčné trhaviny. Bezpečnostní značky musí být na kusech umístěny v blízkosti oficiálního pojmenování pro přepravu a vždy musí být doplněny příslušnou pod-třídou a skupinou snášenlivosti.
Nakládka a typy vozidelU výbušných látek a předmětů třídy 1 platí zákaz společné nakládky do jed-noho vozidla. Jedinou výjimku tvoří věci klasifikačního kódu 1.4S. V praxi to tedy znamená, že do jednoho vozidla nelze naložit kusy označené značkou 1, 1.4 (kromě 1.4S), 1.5 a 1.6 společně do vozidla s kusy označenými jinou bez-pečnostní značkou. Společná nakládka mezi jednotlivými kusy třídy 1 společně do jednoho vozidla se pak řídí skupinou snášenlivosti, kterou lze při nakládce vyčíst z bezpečnostních značek. Pro přepravu věcí třídy 1 v nadlimit-ním množství lze použít pouze vozidla EXII, EXIII a případně MEMU. Nadlimit-ní množství těchto nebezpečných věcí není možné přepravovat v neupraveném vozidle. Při přestavbě klasických vozidel na vozidla typu EXII nebo EXIII (případně MEMU) je brán zřetel především na elek-troinstalaci, protipožární bezpečnost a ložný prostor. Vozidla typu EXII mohou mít
