Hodnocení Stabilizačních a Konvergenčních programů –

aktualizace 2006/07

Ponaučení pro ČR

Smilovice 6.června 2007

Jakub Mazur

K čemu je KOPR dobrý?

• Ztráta měnové politiky – snaha zajistit určitou míru rozpočtové disciplíny:– KOPR nutí plánovat rozpočtový vývoj na 3-5

let dopředu.– KOPR je předložen všem ostatním zemím EU,

Komisi a ECB ke kritickému zhodnocení:• Zpětná vazba

• Tlak „mezinárodních“ autorit (Komise, Rada)

Druhé hodnocení programů od reformy Paktu, která znamenala:

• důraz na prevenci nadměrných deficitů:– vlastní střednědobý rozpočtový cíl (MTO) dle národních

specifik– větší pozornost strukturálnímu saldu (bez vlivu cyklu a

jednorázových opatření)– větší nároky na konsolidaci zejména pro země ERM2/€ a

státy v hospodářsky příznivém období

• více pozornosti dlouhodobým aspektům a jejich promítnutí do střednědobé strategie

• uznání vlivu národních rozpočtových pravidel a institucí na hospodaření s veřejnými prostředky

i) Realističnost makroekonomických předpokladů

• předpoklady vesměs realistické (s výjimkou Malty) - zlepšení oproti minulosti

• v několika případech identifikovány optimistické předpoklady v pozdějších letech programu (Polsko, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a Německo)

ii) Stanovení střednědobého rozpočtového cíle

• adekvátní (vyjma UK)

• velmi ambiciózní Švédsko, Finsko (přebytek 2% HDP), Dánsko (přebytek 1% HDP), ambiciózní též Estonsko, Irsko, Bulharsko (vyrovnaný rozpočet)

Vztah mezi vládním dluhem a MTO

LU(+)

RO

LV(+)

LT(+)

CZ(+)SI(+)

SK(+)

PL(+)

NL(-)

PT(-)CY(+)HU(+)

DE(-)FR(+)

MT(+)

AT(-)

ES(-)

EI(+)BG

EE(+)

DK(-)FI(-)

SE(+)

BE(-)

EL(-)

IT(-)

0

20

40

60

80

100

120

-1,5 -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5

Country-specific medium-term budgetary objective (% of GDP)

Gro

ss d

ebt-

to-G

DP

rat

io (

2005

fig

ure

s)

The '-' and '+' in brackets correspond to countries with

potential growth projected to be lower (-) or higher (+) than the EU-25 average in the next fifty years

iii) Plánované dosažení střednědobého rozpočtového cíle • na svém MTO v roce 2006 8 zemí –

Švédsko, Finsko, Estonsko, Dánsko, Irsko, Nizozemí, Španělsko a Bulharsko

• ostatní země plánují dosažení MTO v nadcházejících letech, plány však nejsou vždy důvěryhodné: rozpočtové plány na papíře versus rozpočtové plány dle Komise (po vyhodnocení rizik)

iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO

• země, které již dosáhly svého MTO: v roce 2007 plánují průměrné strukturální zhoršení ¾% HDP, načasování fiskálního uvolnění navíc připadá na dobu hospodářského růstu - vysoké riziko procyklické fiskální politiky (Bulharsko, Irsko, Estonsko, Nizozemí a Švédsko)

• při diskusi byl několikrát otevřen problém ex-ante odhadu cyklické fáze ekonomik, zejména malých, otevřených a rychle rostoucích

iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO

• země směřující k MTO: v průměru nedostatečná konsolidace a málo ambiciózní plány

• v roce 2006 strukturální zhoršení 0,4% HDP• pro rok 2007 plánována strukturální konsolidace jen

0,2% HDP• přes trvající hospodářsky příznivé období je

konsolidace odsouvána na konec programového období, kde však není dostatečně konkrétně specifikována – Francie, Slovinsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko

iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO

• země v EDP: v průměru postupují v souladu s uloženými doporučeními a plánují konsolidovat nejméně o 0,5% HDP ročně – Maďarsko, Řecko, Portugalsko, Itálie, Malta a Polsko (x ČR)

• problémem je rozpočtový vývoj po ukončení EDP, kdy některé státy plánují polevit v úsilí a neplní tak minimum 0,5% HDP ročně – Německo, UK a Slovensko

Plánovaná změna strukturálního salda zemí v EDP

-6,0

-5,5

-5,0

-4,5

-4,0

-3,5

-3,0

-2,5

-2,0

-1,5

-1,0

-0,5

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

EL MT UK PL DE SK IT PT HU

Cha

nges

in s

truc

tura

l bal

ance

(%

of

GD

P)

Budget balance in 2006

Annual change in structural balance in the years 2007, 2008, 2009

HU -10,1%

2006 2007 2008 2009

v) Jednorázová rozpočtová opatření

• hrají stále menší a v průměru zanedbatelnou roli (v roce 2007 < 0,05% HDP)

• výjimkou je Belgie (tradičně vysoké one-offs), Maďarsko a částečně Malta, Estonsko, Dánsko a Itálie

vi) Realističnost rozpočtových projekcí

• v programech často chybí konkrétní opatření, zejména v pozdějších letech programu

• to samo o sobě představuje riziko horších než plánovaných rozpočtových výsledků:

4 země v roce 2007, 11 zemí v roce 2008, 13 zemí v roce 2009

vii) Dlouhodobá udržitelnost

• Celkové hodnocení zahrnuje jak:– kvantitativní ukazatele udržitelnosti (S1, S2,

RPB), tak– kvalitativní posouzení: podíl dluhu na HDP,

právě realizované důchodové reformy, spolehlivost národních projekcí, daňová kvóta, projektované změny příjmů rozpočtu, vývoj poměru průměrného důchodu k HDP na pracovníka = benefit ratio

vii) Dlouhodobá udržitelnost• High risk: země s projektovaným vysokým nárůstem

výdajů spojených se stárnutím a současně s vysokým schodkem a/nebo dluhem (EL, CY, HU, PT, CZ a SI)

• Medium risk: výrazné rozpočtové dopady stárnutí, ale v současnosti poměrně zdravé rozpočtové saldo (ES, IE, BE a LU); anebo menší náklady stárnutí (provedená důchodová reforma), ale potřeba snižovat rozpočtové schodky nebo vysoký dluh (SK, IT, DE, FR, UK a MT)

• Low risk: země, které mají buď značné rozpočtové přebytky nebo které provedly komplexní důchodovou reformu (DK, SE, FI, NL, EE, LT, LV, AT a PL).

vii) Dlouhodobá udržitelnost

• Od vydání Sustainability Report v říjnu 2006 došlo ke zmírnění neudržitelnosti o téměř ½ p.b. HDP díky v průměru lepším rozpočtovým saldům, která zlepšují výchozí rozpočtovou pozici pro výpočet mezery udržitelnosti.

• Většina zemí však stále vykazuje mezeru udržitelnosti: 19 zemí dle S2, z toho 15 zemí větší než 2% HDP.

viii) Národní fiskální rámce

• zahrnují rozpočtový proces, nominální rozpočtová pravidla a nezávislé fiskální instituce

• Nejčastěji se státy snaží zavést resp. zpřísnit střednědobá rozpočtová pravidla a zlepšit kontrolu rozpočtového plnění na regionální / místní úrovni.

viii) Národní fiskální rámce

• Nejsilnější doporučení adresována FR, IT, EL, PT, DE a HU.

• Vysokou kvalitou rozpočtového rámce a poskytnutých informací naopak vyčnívají DK, SE, FI a NL.

• Z 21 ČS používajících střednědobá rozpočtová pravidla jen 4 své fiskální cíle nerevidují každý rok, ale ponechávají je beze změny až do konce střednědobého období: jsou to FI, DK, NL a AT.

Závěry

• pozitivní:– realistické makroekonomické předpoklady– jednorázová opatření hrají stále menší úlohu– MTO stanovovány adekvátně– snížení mezery udržitelnosti vůči r. 2006 o ½

p.b. HDP díky lepším saldům rozpočtu– pokrok v informování o národních fiskálních

rámcích

Závěry• negativní:

– preventivní část paktu nefunguje podle představ a očekávání:• země mimo EDP směřující k MTO: pomalá konsolidace, málo

ambiciózní plány, navíc v hospodářsky příznivém období

• země v EDP: málo ambiciózní plány po ukončení EDP

• odsun konsolidace na konec programového období a nedostatečně konkrétní specifikace opatření: riziko nedodržení rozpočtových výsledků

• přes metodologické obtíže s ex-ante identifikací hospodářsky příznivých období je zřejmé, že programy řady států nepředstavují rozumnou fiskální politiku ve smyslu minimalizace rizika její procykličnosti

– u většiny zemí trvá vysoká mezera udržitelnosti – nezbytnost konsolidace rozpočtu i reforem (důchodů, zdravotní péče, trhu práce)

Závěry• zajímavosti:

– skandinávské země + NL: transparentnost, dodržování pravidel, rozpočtové výsledky – role vysoké politické kultury (tj. ochoty respektovat dohodnutá pravidla)

– problém ex-ante odhadu cyklické fáze ekonomik, zejména malých, otevřených a rychle rostoucích: rozdíly mezi kalkulacemi EK a národními kalkulacemi mezer produktu a fiskálních impulsů

– je třeba dále rozpracovat definice hospodářsky příznivých období a problému konzistence jejich ex post a ex ante hodnocení - Public Finances in EMU 2007 v červnu 2007

– centrální ukazatel, tj. cyklicky očištěné rozpočtové saldo (CAB), by se měl více analyticky rozkládat