+ All Categories
Home > Documents > Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

Date post: 29-Mar-2016
Category:
Upload: vojtech-kodet
View: 225 times
Download: 5 times
Share this document with a friend
Description:
Závěrečná zpráva projektu "Mapování holuba doupňáka (Columba oenas) na LS Náměšť nad Oslavou 2011" realizovaného Pobočkou ČSO na Vysočině.
of 24 /24
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Mapování holuba doupňáka (Columba oenas) na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Mrlík & Vojtěch Kodet listopad 2011 Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
Transcript
Page 1: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

Pobočka České spole čnosti ornitologické na Vyso čině

Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988

www.cso.cz/vysocina.html

Mapování holuba doup ňáka (Columba oenas) na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Vojtěch Mrlík & Vojt ěch Kodet

listopad 2011

Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.

Page 2: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

2

Mapování holuba doup ňáka (Columba oenas)

na LS Náměšť nad Oslavou 2011

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině

MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc. & Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D.

Závěrečná zpráva projektu: listopad 2011

Obsah

1. Úvod str. 3

1.1. Holub doupňák – fakta o studovaném druhu str. 3

1.2. Význam holuba doupňáka pro přírodu, její ochranu a člověka str. 5

2. Materiál a metodika str. 6

3. Výsledky str. 7

3.1. A) Lesní oblasti kraje Vysočina mimo správu LS Náměšť nad Oslavou str. 8

3.2. B) Lesní oblasti kraje Vysočina ve správě LS Náměšť nad Oslavou str. 8

4. Diskuse a závěr str. 11

5. Citovaná literatura str. 12

6. Přílohy str. 13

Page 3: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

3

1. Úvod

Průzkum ptáků v oblasti Náměště nad Oslavou byl, a do značné míry je, nadále soustředěn do

rybničnatého území, které svou druhovou diverzitou ptáků přitahovalo a nadále přitahuje pozornost

zoologů nebo ornitologů. Ve středu pozornosti byly a jsou především vodní druhy ptáků (řády:

potápky, brodiví, vrubozobí, dlouhokřídlí).

Holubu doupňákovi (Columba oenas) nebyla dosud věnována bližší pozornost, a to i přes

skutečnost, že celkové přírodní podmínky Náměšťska představují pro tento druh vhodné životní

prostředí. Členové naší organizace (Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava),

případně některých jiných organizací (např. ZO ČSOP Náměšťské rybníky, Náměšť nad Oslavou),

však působí v širším okolí Náměště nad Oslavou již dlouhodobě. Kromě jiného se věnovali a věnují

pozorování a studiu měkkozobých ptáků (řád Columbiformes), mezi něž holub doupňák patří. Data

dokumentující v této oblasti jeho výskyt, hnízdění a biologii jsou členy těchto skupin shromažďována a

zčásti také publikována (např. Škorpíková 2004, 2007, Kodet & Kunstmüller 2008c, Kodet, Mrlík &

Hobza 2010). Výsledky dosavadní práce mnoha členů naší skupiny jsou shrnuty v knižní publikaci

„Ptáci Českomoravské vrchoviny“ (Kunstmüller & Kodet 2005).

Navíc členové naší organizace označili v lesích kraje Vysočina (spadající pod Krajské

ředitelství LČR Jihlava) v letech 2007 – 2010 celkem 1 954 doupných stromů, v nichž bylo 4 219 dutin,

z toho 673 dutin patřilo původně datlům černým (Kodet 2010). V oblasti spadající pod LS Náměšť nad

Oslavou bylo zahájeno značení doupných stromů členy naší organizace v letošním roce.

1.1. Holub doup ňák – fakta o studovaném druhu

Holub doupňák (Columba oenas) je u nás legislativně chráněn a je zařazen mezi druhy silně

ohrožené (prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

V Červeném seznamu ptáků ČR je uveden jako zranitelný druh (Šťastný & Bejček 2003) a v rámci

Červeného seznamu ptáků Vysočiny též jako druh zranitelný (Kodet & Kunstmüller 2008a), kde jeho

hnízdiště zasluhují zvýšenou pozornost (Kodet & Kunstmüller 2008b).

Tento holub je rozšířen v Holarktické oblasti, kde obývá celou Evropu (kromě severních

oblastí Skandinávie a Ruska), východně svým rozšířením zasahuje do Kazachstánu (až pod jezero

Balchaš a západní části pohoří Ťan-Šan; Gavrin et al. 1962, Kovšar 1988), na jihu jeho populace

dosahují pobřeží Středozemního moře a nejzápadněji obývá Velkou Británii. Izolovaná populace žije

rovněž v severní Africe (Maroko; Del Hoyo et al. 1997). Upřednostňuje zejména nižší oblasti, do

500 m nad mořem, příležitostně ovšem i nad 1000 m. Oblast jeho hnízdění zaujímá temperátní zónu,

kde je vázán na přítomnost listnatých lesů (Gavrin et al. 1962). Jeho biotopem jsou otevřené krajiny,

často zemědělsky obhospodařované, ovšem s přítomností lesů. Vyhledává zejména ekotony lesů a

otevřené krajiny. Nutnou podmínkou je množství starých stromů umožňujících hnízdění (Del Hoyo et

al. 1997). V České republice obývá především krajinu se starými listnatými a smíšenými lesy od

Page 4: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

4

lužních lesů v nížinách až do nejvyšších poloh (Krkonoše 900 m, Beskydy 1160 m, Šumava 1200 m).

Preferuje zejména bučiny, jedlo-bučiny a doubravy, ale hnízdívá i v parcích, nebo menších skupinách

stromů (Hudec & Šťastný 2005). V posledních letech bývá zastižen i ve městech (Zvářal 2004).

Holub doupňák je závislý na nabídce doupných stromů, jejichž přítomnost je hlavní podmínkou

jeho hnízdění. Nestaví hnízda, ale ke hnízdění využívá stromové dutiny především po datlu černém

(Dryocopus martius). Nejčastěji v duntinách buků, méně v dubech a příležitostně např. v jasanech,

borovicích, jilmech a vzácně hnízdí i v budkách. Známa jsou však i hnízdění v zemních norách (nory

králíků divokých, Oryctolagus cuniculus; Del Hoyo et al. 1997), ve skalních děrách (zříceniny hradů,

skalní stěny; Hudec & Šťastný 2005).

Holub doupňák, podobně jako ostatní holubi (Columbidae), formují monogamní partnerské

svazky, minimálně na hnízdní sezónu. Hnízdění může být protaženo přes celé jaro a léto až do

podzimu (holubi hřivnáči, Columba palumbus, mohou hnízdit dokonce během všech měsíců v roce;

Del Hoyo et al. 1997). Holubi doupňáci začínají v našich podmínkách snášet vejce koncem března,

ale i začátkem srpna. Nejčastěji hnízdí 2-3x, zřídka 4x a výjimečně i 5x do roka (Hudec & Šťastný

2005).

Někdy hnízdění následují postupně ve stejných dutinách, obvykle jsou však dutiny střídány.

V prostorných dutinách bývají někdy mláďata i vejce současně, ale obvykle samec pečuje o mláďata a

samice ze stejného páru inkubuje v jiné dutině (Hudec & Šťastný 2005).

Vyšší počet hnízdních cyklů během jedné sezóny je vcelku mimořádná záležitost. Tuto

schopnost holubům umožňuje vyšší rezistence k délce měnící se fotoperiody. Ta se projevuje tím, že

gonády se zvětšují nezávisle na roční době. Holubi jsou schopni začít hnízdit při prodlužování světlé

části dne, stejně jako při jejím zkracování. Je to adaptivní záležitost také k nabídce potravních zdrojů.

V případě kratší fotoperiody krmí holubi sebe i svá mláďata výživnější potravou, než v jiných částech

roku. Např. vysoký obsah bílkovin v semenech zajišťuje mláďatům zrnožravých druhů holubů časnější

samostatnost, protože nejsou tak závislá na výživě holubím mlékem, které zajišťuje normální vývoj

(mezi zrnožravé patří většina druhů holubů, kromě holuba doupňáka také holub skalní, Columba livia,

holub hřivnáč, Columba palumbus, k částečně plodožravým patří hrdlička divoká, Streptopelia turtur,

k typicky plodožravým pak holubi podčeledí Treroninae, Duculinae, Ptilinopodinae aj.; Del Hoyo et al.

1997, Hudec & Šťastný 2005).

Snůšky holubů jsou překvapivě malé a u holuba doupňáka tvoří pravidelně, až na výjimky,

2 vejce. Ta jsou inkubována oběma partnery. Mláďata se líhnou brzy po sobě, nebo současně, po 16 -

17 (18) dnech. Zprvu (8 - 10 dní) jsou krmena rodiči výměškem z volete (tzv. holubí mléko, na rozdíl

od mléka savčího, neobsahuje téměř uhlovodíky /cukry/ a laktózu, ale 75 - 77 % vody, 11 - 13 %

bílkovin, 5 - 7 % tuku a 1,2 - 1,8 % minerálních látek a volných aminokyselin; Del Hoyo et al. 1997),

později téměř výhradně rostlinnou potravou, kterou jim rodiče vyvrhují do zobáku z volete (Hudec &

Šťastný 2005). Rodiče o mláďata pečují 16 - 30 dní (Del Hoyo et al. 1997). Poté se mláďata rozletují.

Holub doupňák je migrující druh, který přilétá na hnízdiště v ČR poměrně brzy (od poslední

dekády února do konce března) a do zimovišť odlétá naopak pozdě (koncem srpna). Ptáci z hnízdišť

odlétají v malých hejnech (snad hejna sourozenců, nebo ptáci z jedné lokality). Naše znalosti

o přípravě na tah a formování hejn k odletu jsou bohužel velmi malé. Zimovišť dosahují naši holubi

Page 5: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

5

v polovině října (Cepák et al. 2008). Jsou rozmístěna kolem Středozemního moře, zejména však

v jihozápadní Francii, méně často ve Španělsku nebo např. v Itálii. Odlet z hnízdišť se ale může někdy

zpozdit, protože někteří ptáci se u nás zdržují ještě v polovině října a dokonce, v posledních letech

poměrně vysoké počty těchto ptáků, u nás i zimují (jižní Morava; Škorpíková et al. 2004), případně na

západním Slovensku (Kaňuščák 2004).

Hnízdí již v následujícím roce života, stejně jako je tomu u většiny druhů holubů (Hudec &

Šťastný 2005). Je však třeba poznamenat, že některé druhy holubů mohou hnízdit ve stejném roce,

kdy se narodili a vylétli z hnízd. Např. drobný holoubek vrabčí (Columbina passerina) hnízdil v 79

dnech věku, holoubek skořicový (Columbina talpacoti) a hrdlička karolinská (Zenaida macroura)

hnízdili ve 3 měsících a v zajetí chovaná hrdlička černouchá (Zenaida auriculata) poprvé hnízdila ve

věku 5 měsíců. Ovšem taková hnízdní předčasnost je mezi ptáky neobvyklá (Del Hoyo et al. 1997,

české názvy podle Hudce et al. 2003).

U holuba doupňáka závisí hnízdní úspěšnost, kromě nabídky dutin vhodných ke hnízdění,

rovněž na nabídce potravy, za kterou zaletuje hlavně na neobdělávané půdy (ale také na pole, louky a

další otevřené plochy). Potravu sbírá na zemi a tvoří ji semena, zrna, zelené listy a pupeny, květiny a

někteří bezobratlí (měkkýši). Mezi semeny jsou i plevele (merlíky - Chenopodium, lebedy - Atriplex,

šťovíky - Rumex) a různé luštěniny. Konzumuje řadu květin (např. violky - Viola, pryskyřníky -

Ranunculus a svízele - Galium), ale také žaludy (Quercus), bukvice (Fagus) a oříšky borovic (Pinus;

Del Hoyo et al. 1997). V našich podmínkách jsou nejdůležitější semena a pupeny hořčice, řepky,

tobolky ptačince, žabince, semena rdesen, merlíku. Obilí, listy bylin, pupeny a plody dřevin jsou zcela

nepodstatnou součástí potravy (Hudec & Černý 1977, Hudec & Šťastný 2005).

V rámci České republiky byla početnost holuba doupňáka odhadována při posledním

mapování hnízdního rozšíření ptáků (2001 – 2003) na 4 – 7 tisíc párů (Šťastný, Bejček & Hudec

2006). V oblasti Českomoravské vrchoviny hnízdí sice na řadě míst, ale velmi roztroušeně a tedy málo

početně (Martiško et al. 1994). Pro léta 2001 – 2004 zde byla odhadnuta jeho populace na 250 – 500

párů (Kunstmüller & Kodet 2005).

1.2. Význam holuba doup ňáka pro p řírodu, její ochranu a člov ěka

Holub doupňák je druh, který je pro člověka, z hlediska jeho hospodaření v krajině, naprosto

bezvýznamný a neškodný. V jeho potravě převládají semena plevelných rostlin, takže z tohoto

pohledu by měl zasluhovat spíše větší pozornost. Jeho úspěšné přežití v krajině exploatované

člověkem závisí pouze na jeho adaptabilitě, tedy schopnosti přizpůsobit se měnícím se podmínkám a

člověku.

Uvážíme-li, že se jedná o živočišný druh, který je z pohledu myslivosti celoročně hájený,

z pohledu hospodaření člověka neškodný, tak by v cestě ovlivňující jeho přežití v krajině nemělo nic

stát. Bohužel, opak je pravdou. Jedná se totiž o druh úzce vázaný na specifickou nabídku hnízdních

příležitostí. Hnízdí totiž pouze v dutinách starých, především listnatých stromů, kde upřednostňuje

buky (Fagus sylvatica). Hnízdní dutiny nedokáže ve kmenech těchto stromů sám vytvořit, proto je

Page 6: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

6

v tomto ohledu závislý na přítomnosti těch druhů ptáků, kteří tyto dutiny tesají. V našich podmínkách

se jedná zejména o datla černého (Dryocopus martius). Datel se jeví jako druh mnohem více

ekologicky plastický, neboť se dokáže rychleji a úspěšněji přizpůsobit měnícím se přírodním,

respektive hnízdním podmínkám. Početnost a hnízdění holuba doupňáka není tedy limitována

nabídkou potravy, ale nabídkou vhodných lesních porostů s dutinami, ve kterých může hnízdit.

Problémem je však nedostatek takovýchto přes 100 let starých porostů. A to díky skutečnosti,

že pro současný vývoj lidské společnosti hraje nejdůležitější moment ekonomika, která je založena na

trhu, tedy výrobě a prodeji, nebo použijeme-li jiného termínu, tak na obratu peněz. Z ekonomického

hlediska nemají tyto dřeviny nijak velký význam, takže jejich stávající podíl v lesích je již nyní malý,

a jak je zřejmé, ještě se zmenšuje. Již dnes plochy starých bukových porostů představují

v současných hospodářských lesích pouhé zbytky - torza. Jsou to ostrůvky o rozloze maximálně

několika málo hektarů, řídce roztroušené v lesnaté krajině, většinou lokalizované do prudkých svahů a

do míst, kde je obtížné využít těžkou lesnickou mechanizaci. To je skutečnost a trend, který zřejmě

nelze změnit.

Je ovšem pravdou, že přibývá lidí s ekologickým cítěním a se smyslem pro krásu, která se

může odrážet i v přirozené, respektive původní skladbě lesních společenstev. Bude-li vnímán les i

tímto způsobem, tak by bylo možné v porostech uchovat ostrůvky různověkých bukových porostů i

s torzy porostů starých až přestárlých, a to v takovém množství, které by zachovalo ekologickou funkci

těchto ekosystémů s tím, že by nebyla narušena hospodářská funkce lesa.

V současné době je výskyt holuba doupňáka v lesích poměrně vzácný. Početnost v ČR

představuje jen několik málo tisíc párů, z čehož v regionu Vysočina to je jen několik málo set párů.

V lesích spravovaných LS Náměšť nad Oslavou je to jen několik málo desítek párů. Nedostatek

hnízdních příležitostí a snad i změny v jeho potravní nabídce jsou hlavními mechanismy, které limitují

jeho rozšíření. Přítomnost holuba doupňáka v lesích pak může být určitým indikátorem kvality lesního

prostředí, protože v těchto místech se musí nacházet přírodní, respektive ve svém složení přírodě

podobný les s dostatečnou nabídkou doupných stromů a potravy.

2. Materiál a metodika

Monitoring holubů doupňáků a studie spojené se zjištěním jejich alespoň přibližné početnosti

byl realizován v souladu s normami a stanovami České společnosti ornitologické (dále ČSO). Jednalo

se o kombinovaný ornitologický průzkum. Pozorování byla realizována vizuálně, tedy s využitím

optických přístrojů (binokulární dalekohled, stativový monokulární dalekohled), akustickým

odposlechem (v terénu zaznamenaných hlasových projevů ptáků) a akustickou nahrávkou

(záznamem akustické aktivity ptáků pomocí digitálních zvukových záznamníků).

Při fyzických kontrolách lokalit byla data zapisována přímo do terénních sešitů, akustické

záznamníky byly analyzovány následně s využitím počítače.

Akustické záznamníky byly na lokality instalovány tak, aby byla zaznamenána nejintenzivnější

denní vokální aktivita zjišťovaných holubů, tedy zejména brzy ráno a večer. K jejich rozvozu,

Page 7: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

7

rozmisťování a následnému svozu bylo využito osobní vozidlo. Podmínkou kvalitních akustických

záznamů bylo snímání ptačích hlasů za příznivých klimatických podmínek (slunečné počasí bez

silnějšího větru a srážek). Digitálně zaznamenané akustické nahrávky byly následně zpracovány a

vyhodnoceny s použitím počítače a metodiky podle Savického (2008). Tuto metodu jsme využili

v několika lokalitách. Jednalo se o oblast (sektor): Náměšťské rybníky (C - 19.5.2011, 25.5.2011),

Jinošovská obora (F - 19.5.2011), Oslava mezi Zňátky a Kladeruby (I - 19.5.2011), oblast JZ od

Skřípiny (K - 2.8.2011), oblast J od Velké Bíteše (M - 27.7.2011), lesy pod Mohelnem (29.7.2011),

habřina u Kralic (19.5.2011) aj. (Obr. 14).

Podstatným dílem byla data shromažďována vizuálním pozorováním a akustickým

odposlechem. Pro získání takových dat byla využita metodika periodických kontrol vytipovaných

lokalit. Snahou bylo navštívit alespoň některé lokality opakovaně.

Lokality s očekávaným výskytem holubů doupňáků byly vytipovány předem, na základě

znalosti terénu, podle porostních map, podle vlastních zkušeností, respektive podle údajů v literatuře,

nebo informací kolegů ornitologů. Protože se jednalo o velkou oblast, tak terén byl v první řadě

kontrolován za pomalého projíždění z vozidla, poté byly vhodné lokality podrobně kontrolovány za

pomalé chůze, případně z vhodných pozorovacích bodů (stanovišť). Při přemisťování v terénu jsme

pro orientaci používali turistické mapy v měřítku 1 : 50 000, 1 : 25 000, nebo podrobné porostní mapy

(zapůjčené od Lesů ČR, s.p.). Přístroje GPS jsme přednostně využívali k přesné lokalizaci digitálních

záznamníků, případně k zaměření některých vytipovaných lokalit, nebo k lokalizaci obsazených dutin

holuby doupňáky a datly černými.

Detailně byly kontrolovány následující lesnaté oblasti: v okolí Náměště nad Oslavou

(Náměšťské rybníky), lesnaté břehy řeky Oslavy (od Tasova až po Kramolín a Kladeruby či Skřípinu),

lesnaté břehy podél řeky Jihlavy (od Kramolína po Mohelno), břehy říčky Chvojnice (od Kralic nad

Oslavou po Senorady), významné lesní segmenty jako Náměšťská obora, Jinošovská obora a lesní

komplex jižně a jihovýchodně od Velké Bíteše (Obr. 11).

Kontrolovaná vhodná místa, která spadala pod správu LS Náměšť nad Oslavou, jsme pak

označili jako oblasti, respektive segmenty krajiny a specifikovali je od A po O (případně X, viz Tab. 1,

Obr. 11). V těchto oblastech jsme pak místa s výskytem holubů doupňáků označili jako lokality (Tab.

1, Obr. 12, 13). Zde jsme se pak zaměřili nejen na jejich monitoring, ale pozorování jsme vedli také

s cílem zjistit velikost dané populace holubů, nebo přímo lokalizovat jimi obsazené hnízdní dutiny.

3. Výsledky

Holubi doupňáci byli cíleně zjišťováni při terénních pracích v širším okolí Náměště nad

Oslavou od roku 2009. Data o jejich případném výskytu, hnízdění a migraci však byla v této oblasti

shromažďována již od roku 1990. Postupně bylo prozkoumáno všech 15 vybraných oblastí, které

spadají pod správu LS Náměšť nad Oslavou (Obr. 11, Tab. 1). Kromě toho byly prozkoumány zčásti

také oblasti spravované jinými správci než LS Náměšť nad Oslavou, ale byly to oblasti, které

geograficky bezprostředně navazovaly na těchto 15 vybraných oblastí (Tab. 1).

Page 8: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

8

3.1. A) Lesní oblasti kraje Vyso čina mimo správu LS Nám ěšť nad Oslavou

Jednalo se o lesní komplexy, které se rozprostírají po obou březích řeky Jihlavy, respektive

Dalešické přehrady (od Vladislavi po Biskoupky), lesy po obou březích řeky Oslavy nejen v oblasti od

Kuroslep po soutok řek Chvojnice s Oslavou, ale i výše (od Náměště nad Oslavou po Tasov), a lesy

podél břehů říčky Chvojnice (od Kuroslep po Rapotice). Kromě toho byla věnována pozornost také

menším lesním komplexům a remízkům v oblasti toků potoků Jasénky a Naloučanky a také podobným

místům v okolí Pyšele, Holubí Zhoři, Budišova, Častotic, Pozďatína a jinde.

Z našich zjištění vyplývá, že téměř ve všech těchto jmenovaných lokalitách jsme běžně

z čeledi holubovitých (Columbidae) zjišťovali pouze holuba hřivnáče (Columba palumbus), ve všech

vhodných lokalitách synantropně vázanou hrdličku zahradní (Streptopelia decaocto) a ve světlých

listnatých lesích řidčeji hrdličku divokou (Streptopelia turtur). V místech navazujících na lidská obydlí a

v polích jsme se rovněž pravidelně setkávali s ferální populací holuba domácího (Columba livia forma

domestica).

Holuba doupňáka jsme zjistili v hnízdní době mimo větší lesní komplexy jen v polích nedaleko

malých remízků. Byla to však pouze ojedinělá pozorování a navíc v situacích a prostředí, které plně

neodpovídají hnízdění někde v blízkosti (ale případné hnízdění vyloučit nelze). Tito holubi byli zjištěni

pouze ve třech případech, při sběru potravy na polích, nebo podmáčené louce nedaleko obce

Častotice (3 ex. - 6.4.2006, 2 ex. - 15.4.2006, 9 ex. - 23.8.2006; jedná se o jediná data z let 2005 –

2011).

3.2. B) Lesní oblasti kraje Vyso čina ve správ ě LS Náměšť nad Oslavou

V lesích kraje Vysočina spravovaných LS Náměšť nad Oslavou jsme prokázali holuby

doupňáky pouze v sektoru G, I a J, tedy konkrétně v Náměšťské oboře, na 5 lokalitách v sektoru

Oslava (les mezi obcí Zňátky a Kladeruby) a na 3 lokalitách v sektoru Babylon (les od rozhledny

Babylon k řece Jihlava, Tab. 1, Obr. 11, 12, 13, 15).

V Náměšťské oboře se jednalo o její východní část, v sektoru Oslava o lokalitu Mločí potok,

Vlčí kopec, Velká bučina, Malá bučina a Bučina – torzo. V sektoru Babylon byli holubi zjištěni v lokalitě

Zelený vrch, Zelený les – torzo a U silnice – torzo (Obr. 1-6, 15).

V souhrnu se jednalo o 9 lokalit a pozorování nasvědčují tomu, že na všech těchto lokalitách

holubi hnízdili. Souhrnný odhad počtu hnízdících párů je nejméně 24. Nejvíce párů bylo soustředěno

pouze do několika lokalit v relativně velkém komplexu lesa, který se rozprostírá od Náměště nad

Oslavou směrem na jih až k řece Jihlavě. Zde se vyskytovala naprostá většina zjištěných párů (92 %,

n = 22, Tab. 1).

Page 9: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

9

V souhrnu se jedná o 9 lokalit, ve kterých bylo zjištěno nejméně 24 párů. Současně se však

jedná o jediné lokality s ověřeným výskytem holuba doupňáka nejen v lesích, kde hospodaří LS

Náměšť nad Oslavou, ale na mnohem větší oblasti (o velikosti asi 310 km2), která spadá alespoň

částečně do 6 plošných čtverců, používaných pro mapování živočichů v ČR (6662, 6663, 6762, 6763,

6862 a 6863; velikost jednoho čtverce je 133,2 km2; Šťastný, Bejček & Hudec 2006).

Naše současné výsledky (2009 – 2011) vcelku korespondují s rozšířením tohoto holuba, které

bylo zjištěno v letech 2001 - 2003, kdy proběhlo zatím poslední mapování hnízdního rozšíření ptáků

v ČR (Šťastný, Bejček & Hudec 2006). Tehdy byli holubi doupňáci zjištěni pouze v kvadrátech 6763,

6862 a 6863. A to je naprosto identické rozšíření, které se zcela kryje i s našimi výsledky. Také

v letech 2009 – 2011 jsme tyto holuby zjistili pouze v kvadrátech 6763 (lokalita Náměšťská obora),

6862 (lokality Mločí potok, Vlčí kopec, Velká bučina, Malá bučina, Zelený kopec, Zelený les – torzo,

U silnice – torzo) a 6863 (lokalita Bučina – torzo).

Fakta získaná o přítomnosti či nepřítomnosti holubů doupňáků doplňujeme poznatky

o rozšíření dalších příslušníků čeledi holubovití (Columbidae). Podobně jako v lesích, které nespadají

pod správu LS Náměšť nad Oslavou, tak i v lesích pod tuto správu spadající, jsme téměř všude

registrovali holuby hřivnáče. Zjištěni byli jak vizuálně, tak akusticky během přímých terénních kontrol

nebo pomocí akustických záznamníků (Obr. 16). V rámci podzimních přeletů jsme pozorovali i větší

hejna, např. o velikosti nejméně 110 ex. (9.9.2006, Mohelno). Hrdlička divoká byla zjištěna jen na

několika málo místech, kde se navíc vyskytovala relativně velmi řídce, a je to jistě druh, který by

zasloužil zvláštní pozornost (Obr. 17). Pravidelněji byla pozorována pouze v oblasti Náměšťských

rybníků, mnohem řidčeji na jiných místech. Její výskyt byl v přímém protikladu s rozšířením hrdličky

zahradní, která byla zjištěna prakticky na všech synantropních lokalitách.

Page 10: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

10

Tab. 1. Holub doup ňák v lesích spravovaných LS Nám ěšť nad Oslavou - kraj Vyso čina (2011)

Oblast (sektor) Kontrola P řítomnost Lokalita Po čet Výhled (rok) 0/1 (páry) +/neg A – oblast JZ od Poďatína 2009, 2010, 2011 0 - B – oblast SZ od Pozďatína 2009, 2010, 2011 0 - C – Náměšťské rybníky 2009, 2010, 2011 0 - D – Čikovská doubrava 2009, 2010 0 - E – oblast J od Jedova 2009, 2010 0 - F – Jinošovská obora 2011 0 - G – Náměšťská obora 2010, 2011 1 V část obory 2 + H – oblast SZ od Rapotic 2011 0 - I – Oslava (Zňátky – Kladeruby) 2010, 2011 1 Mločí potok 4 + Vlčí kopec 3+ + Velká bučina 5+ neg. Malá bučina 2 ? Bučina - torzo 1+ neg. J – oblast Babylon 2009, 2010, 2011 1 Zelený kopec 3 + Zel. les - torzo 3 neg. U silnice - torzo 1 +. K – oblast JZ od Skřípiny 2011 ? - - L – Chvojnice (JV od Kuroslep) 2009, 2011 0 - - M – oblast J od Velké Bíteše 2010, 2011 0 - - N – oblast Březí nekontrolováno ? - - O – oblast SV od Ořechova 2010 0 - - Souhrn 15 9 24+ Legenda: Popis lokalit s výskytem holuba doupňáka V část obory - východní část Náměšťské obory u Kralic nad Oslavou Mločí potok - zbytková bučina na pravém břehu potoka Kotlík Vlčí kopec - zbytková bučina na pravém břehu Oslavy mezi řekou a budovami na Vlčím kopci Velká bučina - zbytková bučina ve svahu nad pravým břehem Skřípinského potoka Malá bučina - zbytková bučina u lesnické chaty Bučina – torzo - zbytková bučina s roztroušenými stromy na levém břehu Stenkravy (vytěžena, podzim 2011) Zelený kopec - zbytková bučina pod Zeleným kopcem Zel. les – torzo - zbytková bučina s roztroušenými stromy v pramenné oblasti Mohelničky U silnice - bučina jižně od silnice Kramolín – Kladeruby, pod Zeleným kopcem Přítomnost 0 holub doupňák nezjištěn 1 holub doupňák přítomen Výhled + pozitivní trend (stav populace setrvalý, možný její mírný nárůst) neg. negativní trend (populace v úpadku, vesměs jde o kácení hnízdních porostů)

Page 11: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

11

4. Diskuse a záv ěr

Holubi doupňáci se vyskytovali v oblasti, kterou nyní obhospodařuje LS Náměšť nad Oslavou

již v minulosti. Informace, které máme k dispozici, však naznačují, že ani hnízdění v minulosti nebylo

nikterak běžné. Záznamy existují zejména z údolí řek Chvojnice a Oslavy. O dvou hnízdech v údolí

Chvojnice (r. 1887) se zmiňoval již Čapek a tentýž pozorovatel zjistil hnízdění i v lesních porostech na

Kraví hoře (Čapek in litt. in Chytil 1986). Čapek dokonce prokázal hnízdění tohoto holuba v atypických

místech, např. hnízdil ve stěnách hradu Templštýn (1889) nebo v opěrné zdi železničního mostu

(1912) u Ivančic (Čapek in litt., ex. Vačkař in Martiško et al. 1994). Ale již v roce 1907 se zmiňuje Hála

(= Halla) o úbytku těchto ptáků a doslovně píše, že ptáků rok co rok ubývá se starými doupnými

stromy. Četněji hnízdili podle něj jen v oboře Hrotovské a Náměšťské, kde jak napsal, dosud není

nouze o příhodná hnízdiště (Halla 1907). Kolem roku 1928 hnízdilo asi 8 párů v dutinách borovic nebo

dubů v blízkosti obcí Zahrádka a Častotice (oblast Náměšťských rybníků). V polovině března zde bylo

možné pozorovat na migraci hejna o velikosti 50 – 60 ex., jednou zde bylo pozorováno dokonce 200

ex. (Zdobnitzky 1943). Baby (1943) se ve své knize věnované výrům v oblasti soutoku řeky Oslavy a

Chvojnice u Senorad o holubu doupňáku nezmiňuje. O několik desítek let později Havlín & Havlínová

(1977) při výzkumu otevřených biotopů v oblasti výstavby budoucí jaderné elektrárny Dukovany tohoto

holuba také nezjistili, ostatně podobně jako Beklová & Pikula (1977) při výzkumu v lesních biotopech.

Přitom ve své následující práci stejní autoři informují o hnízdění těchto holubů v oblasti lesů na

pravém břehu Dalešické přehrady, a to v úseku Hartvíkovice – Rabštejn (1 – 10 párů), v oblasti

Hrotovického lesa směrem k Rouchovanům a Prešovicím (1 – 10 párů) a v oblasti komplexu lesů

kolem řeky Oslavy až po Senorady, pak podél řeky Chvojnice od soutoku s Oslavou po Kuroslepy a

v lesích mezi Kramolínem a Slavěticemi (11 – 50 párů, Pikula & Beklová 1977). Martiško (Martiško et

al. 1994) se zmiňuje také o jeho přítomnosti v Budišově. V Náměšťské oboře zůstala jeho populace

zřejmě stabilní, protože zde byl zjištěn i v r. 1995 (velmi časný přílet na lokalitu – 7.2.1995; Mrlík in

litt.). V údolí řeky Jihlavy (Lhánice) byl holub doupňák zjištěn sporadicky v hnízdní době v letech 1996

– 1998 (Mrlík 1999).

Je pravděpodobné, že kolísání početnosti holuba doupňáka je normální a může mít i cyklický

charakter. Např. ve 40. – 50. letech XX. století holub doupňák zmizel z mnoha míst v ČR, avšak již

v mezidobí 1973 – 2003 došlo naopak k jeho výraznému šíření (Hudec & Šťastný 2005, Šťastný,

Bejček & Hudec 2006). Tento trend byl zaznamenán i v posledních letech na jižní Moravě v oblasti

Znojemska (Škorpíková 2004, 2007), nebo v mezidobí 1985 – 2004 na Vysočině (Kodet 2008). Je

také možné, že se časem tento holub stane v ČR, alespoň částečně, synantropním druhem, jak

naznačují pozorování z posledních let (Zvářal 2004).

Ve studované oblasti širšího okolí Náměště nad Oslavou zatím k výraznějšímu šíření holuba

doupňáka nedošlo. Jeho početní stavy, velikost lokálních hnízdních populací i jejich distribuce

v krajině zůstává po mnoho let víceméně stabilní či setrvalá. Alespoň tak je tomu při srovnání

současných dat s daty publikovanými z identického území v minulosti. V současné době můžeme

holuba doupňáka v širším okolí Náměště nad Oslavou (310 km2) považovat, stejně jako v minulosti,

Page 12: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

12

za vzácný, ostrůvkovitě rozšířený druh, jehož početnost reprezentuje do 50 hnízdících párů (možná

ale spíše méně, kolem 30 párů). V relativně blízké budoucnosti tomu však může být zcela jinak. Místní

populace mohou být významně ovlivněny cyklickými změnami, ke kterým dochází uvnitř samotných

populací a které pak postihují celé populace na velkém území (mohou snížit celkovou početnost

druhu). Tuto skutečnost zřejmě ovlivnit nemůžeme. Můžeme ale pro tyto ptáky ovlivnit nabídku

hnízdních příležitostí a zajistit určitou kvalitu potravy. Znamená to, alespoň významně nesnižovat

plošnou výměru starých listnatých porostů (hlavně buků a dubů), které jsou v hospodářských lesích

dosud roztroušeny, uchovat některé staré doupné stromy v lesních porostech na dožití a omezit

chemizaci při ošetřování kulturních rostlin na polích a loukách.

5. Citovaná literatura:

- BABY J. K., 1943: Kuhúk – chvojnický výr. Nakladatelství Brněnské tiskárny v Brně, Brno: 86 p. - BEKLOVÁ M. & PIKULA J., 1977: Ptactvo lesů. In: Dokumentační výzkum obratlovců zájmového

území jaderné elektrárny V2 v Dukovanech. ÚVO ČSAV, Brno: 155-173. - CEPÁK J., KLVAŇA P., ŠKOPEK J., SCHRÖPFER L., JELÍNEK M., HOŘÁK D., FORMÁNEK J. &

ZÁRYBNICKÝ J. (eds.), 2008: Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Avicenum, Praha: 607 p.

- Del HOYO Y., ELLIOT A. & SARGATAL J. (eds.), 1997. Handbook of the Birds of the World. Vol. 4. Sandgrouse to Cuckoos (in english). Lynx Edicions, Barcelona.

- GAVRIN V. F., DOLGUŠIN I. A., KORELOV M. N. & KUZMINA M. A., 1962: Pticy Kazachstana. Tom II. (in russian). Izdavatělstvo Akademii nauk Kazašskoj SSR, Alma-Ata: 779 p.

- HALLA J., 1907: Ptactvo kraje Mor. - Krumlovského a Střelicka. Zprávy Kommisse pro přírodovědecké prozkoumání Moravy. Oddělení zoologické, Brno: 8: 31 p.

- HAVLÍN J. & HAVLÍNOVÁ S., 1977: Ptactvo otevřené krajiny. In: Dokumentační výzkum obratlovců zájmového území jaderné elektrárny V2 v Dukovanech. ÚVO ČSAV, Brno: 105-123.

- HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K., 2005: Fauna ČR, Ptáci – Aves, Díl II/2 (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha: 903-910.

- HUDEC K. & ČERNÝ W., 1977: Fauna ČSSR, Ptáci – Aves, Díl II. Academia, Praha: 893 p. - HUDEC K., ČAPEK M. Jr., HANÁK F., KLIMEŠ J. & PAVÍZA R., 2003: Soustava a české

názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského v Přerově, Přerov: 462 p. - CHYTIL J. 1986: Ptactvo údolí Chvojnice. Zprávy MOS 44: 75-105. - KAŇUŠČÁK P., 2004: Ďalšie údaje o zimovaní holubov plúžikov (Columba oenas) v širšom okolí

Piešťan. CREX – zpravodaj jihomoravské pobočky ČSO 22: 106-108. - KODET V., 2008: Změny hnízdního rozšíření ptáků (Aves) na Vysočině podle mapování z let 1973

– 1977, 1985 – 1989 a 2001 – 2004. Cinclus 19: 35-50. - KODET V. (ed.), 2010: Doupní ptáci v lesích na Vysočině 2010. - Závěrečná zpráva, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 72 p.

- KODET V. & KUNSTMÜLLER I., 2008a: Červený seznam ptáků kraje Vysočina. Cinclus 19: 51-58.

- KODET V. & KUNSTMÜLLER I., 2008b: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany. Cinclus 19: 59-63.

- KODET V. & KUNSTMÜLLER I., 2008c: Ornitologická pozorování na Vysočině v letech 2005 a 2006. Cinclus 19, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 113-144.

- KODET V., MRLÍK V. & HOBZA P., 2010: Avifauna EVL Náměšťská obora. Závěrečná zpráva, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 5 p.

- KOVŠAR A. F., 1988: Mir ptic Kazachstana (in russian). Vydavatelství Mektep, Alma-Ata: 272 p. - KUNSTMÜLLER I. & KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost

hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. ČSOP Jihlava, Muzeum Vysočiny Jihlava: 116-118.

Page 13: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

13

- MARTIŠKO J., ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V., HUDEC K., PELLANTOVÁ J. & VLAŠÍN M., 1994: Hnízdní rozšíření ptáků, jihomoravský region. Část 1, nepěvci. Moravské zemské muzeum, Český svaz ochránců přírody ZO Pálava: 237 p.

- MRLÍK V., 1999: Výzkum fauny obratlovců (velcí savci a ptáci) v zájmové oblasti NPR Velká skála a přiléhajícím okolí. Expertíza pro RŽP v Třebíči, Brno.

- PIKULA J. & BEKLOVÁ M., 1977: Ecological distribution of forest avifauna in the region of constructed energetic system Dukovany – Dalešice. Acta Sc. Nat. Brno, 11 (Nova Series 12): 1-52.

- SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. & HERTL I.: Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9–37.

- ŠKORPÍKOVÁ V., 2004: Několik dalších údajů k rozšíření holuba doupňáka (Columba oenas) na Znojemsku s přihlédnutím k širšímu regionu. CREX – zpravodaj jihomoravské pobočky ČSO 22: 98-105.

- ŠKORPÍKOVÁ V., 2007: Holub doupňák (Columba oenas) na jižní Moravě v hnízdním i mimohnízdním období. CREX – zpravodaj jihomoravské pobočky ČSO 27: 50-59.

- ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. In: PLESNÍK J., HANZAL J. & BREJŠKOVÁ L. (eds.): Červený seznam obratlovců České republiky. Příroda 22, Praha: 95-110.

- ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventinum: 176-177.

- VYHLÁŠKA č. 395/1992 Sb. Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny § 14., v platném znění

- ZDOBNITZKY F., 1943: Die Vogelwelt der Namiester Teiche und ihrer Umgebung. Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, Neue Folge, III.Band, Brno: 38 p.

- ZVÁŘAL K., 2004: Holub doupňák (Columba oenas) tokající ve městě. CREX – zpravodaj jihomoravské pobočky ČSO 22: 109-110.

6. Přílohy

Obr. 1. Náměšťská obora, sektor C – hnízdiště asi 2 párů holuba doupňáka (30.6.2010) Obr. 2. Velká bučina, sektor I – Oslava – hnízdiště asi 5 párů holuba doupňáka (22.10.2011) Obr. 3. Zelený kopec, sektor J – Babylon – hnízdiště asi 3 párů holuba doupňáka (22.10.2011) Obr. 4. Vlčí kopec, sektor I – Oslava – hnízdiště asi 3 párů holuba doupňáka (26.5.2011) Obr. 5. Vlčí kopec, sektor I – Oslava - hnízdiště asi 3 párů holuba doupňáka (26.5.2011) Obr. 6. Mločí potok, sektor I – Oslava – hnízdiště asi 4 párů holuba doupňáka. Na snímku

obsazená dutina na buku (26.5.2011) Obr. 7. Kaňon řeky Oslavy pod Senorady, sektor L – Chvojnice – hnízdiště holubů v minulosti,

v letech 2009 – 2011 holub doupňák nezjištěn (28.3.2009) Obr. 8. Velká bučina, sektor I – Oslava – hnízdiště asi 5 párů holubů. Mladé borovice čekají na

prokácení starého bukového porostu. Zanikne hnízdiště? (22.10.2011) Obr. 9. Bučina – torzo, sektor I – Oslava – hnízdiště min. 1 páru holuba doupňáka v r. 2011. Porost

vytěžen, hnízdiště zaniklo (22.10.2011) Obr. 10. Zelený les – torzo, sektor J – Babylon – hnízdiště asi 3 párů holuba doupňáka. Modrým

trojúhelníkem jsou označeny doupné stromy, které budou ponechány na dožití, oranžovým bodem vytyčen strom určený k těžbě (22.10.2011)

Obr. 11. Lesy LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina. Blíže studované oblasti – sektory (mapa) Obr. 12. Sektor I – Oslava (Zňátky – Kladeruby). Lokalita: 1 – Vlčí kopec, 2 – Mločí potok Obr. 13. Sektor J – Babylon. Lokality: 1 – Velká bučina, 2 – Malá bučina, 3 – Bučina torzo, 4 – Zelený

kopec, 5 – Zelený les torzo, 6 – U silnice torzo Obr. 14. Akustický monitoring na LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina Obr. 15. Holub doupňák (Columba oenas) na LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina (akustický

záznam) Obr. 16. Holub hřivnáč (Columba palumbus) na LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina (akustický

záznam) Obr. 17. Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) na LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina (akustický

záznam)

Page 14: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

14

Obr. 1. Obr. 2.

Page 15: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

15

Obr. 3. Obr. 4.

Obr. 5. Obr. 6.

Obr. 7.

Page 16: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

16

Obr. 8.

Obr. 9.

Page 17: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

17

Obr. 10.

Page 18: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

18

Obr. 11. Lesy LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina. Blíže studované oblasti – sektory

A – oblast JZ od Pozďatína B – oblast SZ od Pozďatína C – Náměšťské rybníky D – Čikovská doubrava E – oblast J od Jedova F – Jinošovská obora G – Náměšťská obota H – oblast SZ od Rapotic I – Oslava (Zňátky – Kladeruby) J – oblast Babylon K – oblast JZ od Skřípiny L – Chvojnice (JV od Kuroslep) M – oblast J od Velké Bíteše N – oblast Březí O – oblast SV od Ořechova

Page 19: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

19

Obr. 12. Sektor I – Oslava (Zňátky – Kladeruby). Lokalita: 1 – Vlčí kopec, 2 – Mločí potok

Page 20: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

20

Obr. 13. Sektor J – Babylon. Lokality: 1 – Velká bučina, 2 – Malá bučina, 3 – Bučina torzo, 4 – Zelený kopec, 5 – Zelený les torzo, 6 – U silnice torzo

Page 21: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

21

Obr. 14. Akustický monitoring na LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina

Page 22: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

22

Obr. 15. Holub doupňák (Columba oenas) na LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina (červeně = akustický záznam druhu)

Page 23: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

23

Obr. 16. Holub hřivnáč (Columba palumbus) na LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina (červeně = akustický záznam druhu)

Page 24: Holub doupňák, LS Náměšť nad Oslavou 2011

24

Obr. 17. Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) na LS Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina (červeně = akustický záznam druhu)


Recommended