OBNOVA DOBÝVACÍ TECHNIKY NA DBNový zakladač ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103

1 | 2017

Časopis zaměstnanců skupiny SD

hornické listy

VYDAVATEL Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov, Číslo registrace MK ČR: E 3126 ŠÉFREDAKTOR Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e ‑mail: vrba@sdas.cz REDAKČNÍ RADA Předseda: Rudolf Kozák; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Petr Lůžek, Viktor Hrdina, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. VÝROBA Pro SD a. s. zajistil INFO ‑PRINCIP, s. r. o. TISK Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2017: 23. 3. 2017 UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2017: 28. 6. 2017. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.hornicke ‑listy.cz a mobilní aplikaci pro zařízení se systémem Android na Google Play: https://goo.gl/eOk0rc

hornické listy

Z OBSAHU

Nový zakladač pro Doly Bílina Dceřiná společnost PRODECO pracuje na dodávce nového moderního zakladače ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103 pro DB.

Můj pracovní den Václav Derinek, řidič rýpadla z uhelného lomu DNT, nám popsal svoji jednu – nikoli úplně standardní – pracovní směnu.

Roudnice nad Labem a pod Řípem Seznamte se s krásnou architekturou a bohatou historií neprávem opomíjeného města našeho Ústeckého kraje.

Ženy na kolejích V SD – Kolejové dopravě zdatně sekunduje svým mužským kolegům 108 žen. Rádi představujeme některé z nich.

04 HLAVNÍ TÉMA

28 PRACOVNÍ DEN

07 AKTUALITY

14 SVĚT DOLŮ

42 TIP NA VÝLET

Modernizace a rekonstrukce KU 300.30/K 91 Po transportu rýpadla z nejnižšího skrývkového řezu na montážní místo DB zahájila koncem března dceřiná společnost PRODECO plánovanou modernizaci a rekonstrukci.

HORNICKÉ LISTY BŘEZEN 2017

2 HL · 1 | 2017

V ážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři Hornických listů,první čtvrtletí je obdobím, kdy se zpravidla vyhodnocují dosažené záměry a výsledky za předchozí rok. Podívejme se tedy společně na naši situaci.

I přes pokračující transformaci evropské energetiky, která cenu elektřiny st-lačila na nejnižší hodnotu za posledních čtrnáct let, se nám díky členství ve Skupině ČEZ podařilo meziročně zvýšit odbytovou těžbu na 21,4 mil. t (z toho Doly Nástup Tušimice 12 mil. t, Doly Bílina 9,4 mil. t), což odpovídá téměř 55,4% podílu na celkové produkci hnědého uhlí v České republice. Velkou pozornost jsme přitom věnovali rovněž výrobě tříděných uhelných produktů. Odbyt Bí-linského nízkosirnatého uhlí v loňském roce dosáhl téměř dvou milionů tun. Zřízením obchodního dispečinku jsme nyní i u tohoto sortimentu schopni lépe reagovat na požadavky koncových drobných zákazníků. Českým domácnostem, které odebírají naše tříděné uhlí, jsme vypláceli finanční podporu při výměně starých kotlů a vyslali tak signál skutečně dlouhodobé nabídky dodávek z naší strany. V roce 2016 bylo tak vyplaceno více než 4 tisíce příspěvků.

Díky optimalizaci investic v procesním řízení za pomoci nových progresiv-ních postupů a přísné metodologie můžeme upřesňovat zvolenou investiční strategii. Umožňuje nám to dlouhodobě potvrzená poptávka po našem uhlí. Na investiční výstavbu jsme v loňském roce podle IFRS vynaložili 2,1 mld. ko-run. Mezi nejvýznamnější akce přitom patřily rekonstrukce a modernizace těžebního zařízení, dopravních linek a technologie úpravy a zpracování uhlí.

V souvislosti s perspektivou DB danou vládní úpravou limitu umožňující těžbu až do poloviny století, bude společnost na této lokalitě postupně in-vestovat do modernizace jednotlivých technologických celků. Prvním novým velkostrojem bude zakladač ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103, který nám dodá naše dceřiná společnost PRODECO – lídr na tuzemském trhu důlních technologií. Nový velkostroj bude v dosavadní historii této firmy už 85. vyprojektovaným a vyrobeným zakladačem. Dokončení a předání nového zakladače proběhne v roce 2018, ale jeho výroba začala v intenzivním tempu již v loňském roce.

Tradičně věnujeme velkou a zaslouženou pozornost problematice bezpeč-nosti a ochraně zdraví při práci. Plnění naší firemní strategie EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA (důsledné dodržování technologických postupů a bez-pečnostních předpisů) se vyplácí. Za odborné a bezpečné vedení hornické činnosti získaly loni DNT už pátého Zlatého Permona – nejvyšší ocenění za bezpečnost v hornictví udělované Českým báňským úřadem. Pevně věřím, že nastolený trend bude pokračovat, a že v naší společnosti budou počty úrazů způsobené při náročné hornické práci vždy minimální.

Máme propracovanou politiku společenské odpovědnosti. Víme, že bez ak-ceptace těžby naším okolím bychom nemohli realizovat naše podnikatelské záměry. Citlivé vnímání potřeb regionu, pomoc a podpora jeho obyvatelům jsou součástí našich strategických projektů KRAJ S LEPŠÍ VYHLÍDKOU a POMÁ-HÁME, které v sobě integrují mnoho aktivit společenské odpovědnosti včetně dárcovského a sponzorského programu. Jen v loňském roce představovala taková podpora regionu více než 48 mil. korun.

Naše pravidla společenské odpovědnosti se samozřejmě týkají chování vůči všem zaměstnancům skupiny SD. Chceme být – a věříme, že jsme - důvěryhod-nou firmou, ve které lidi chtějí pracovat. Proto za zmíněné dosažené výsledky v roce 2016 patří velké poděkování Vám všem, kteří jste se na nich podíleli. Pevně věřím, že se nám jako jednomu společnému týmu podaří splnit také všechny požadavky a nároky, které přinesou příští období.

Přeji všem krásné jaro a s řadou z Vás se těším na viděnou 25. května v Ka-dani na prvním Sportovním dni skupiny SD.

Zdař Bůh!

„MEZIROČNĚ JSME ZVÝŠILI ODBYTOVOU TĚŽBU Z 21,0 NA 21,4 MIL. TUN A DRŽÍME 55,4% PODÍL NA CELKOVÉ PRODUKCI HNĚDÉHO UHLÍ V ČR.“

IVO PĚGŘÍMEK předseda představenstva a generální ředitel

SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE

1 | 2017 · HL 3

K ontrakt na dodávku nového za-kladače byl mezi Severočeský-mi doly a dceřinou společností

PRODECO uzavřen na konci roku 2015. Brzy poté byly zahájeny projekční prá-ce (nejprve strojní projekt, posléze elektro). V první polovině roku 2016 už začala v bílinských a tušimických dílnách PRODECO výroba jednotlivých dílů housenicového podvozku a ocelo-vé konstrukce spodní stavby. Vlastní montáž a kompletace jednotlivých segmentů bude zahájena letos v dubnu na montážním místě Jana u Duchcova. Na výrobě nejnovějšího českého zakla-dače se podílejí převážně tuzemští subdodavatelé (Martia, Wikov, Met-rostav, UNEX). Předání dokončeného velkostroje proběhne v říjnu 2018.

Projekt nejnovějšího zakladače pro DB vychází z osvědčeného staršího předchůdce ZPDH 6 300/Z 101, který v roce 1999 PRODECO dodalo DNT, a především pak ze zakladače ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102, od roku 2010 v provoze na DB. K technickým zajímavostem

NOVÝ ZAKLADAČ PRO DB

ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103TECHNICKÉ PARAMETRY:Teoretický výkon: 6 300 m3 sypané zeminy za hod. Provozní hmotnost: 1 429 t Instalovaný výkon: 2 425 kW Délka výložníku: 90 m Otočnost výložníku: 115° Rychlost pojezdu: 150–600 m/h Šířka a celková délka všech dopravních pasů: 2 m / 170,6 m

V souvislosti s perspektivou Dolů Bílina danou vládní úpravou limitu těžby zde bude postupně obnovována dobývací technika. Prvním velkostrojem bude zakladač ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103, který dodá PRODECO. Výroba jednotlivých částí podvozku a konstruk-ce spodní stavby začala už vloni. Spolu s dalšími díly byly průběžně ukládány na montáž-ním místě Jana, kde v dubnu začne vlastní montáž a kompletace jednotlivých segmentů.

právě vyráběného velkostroje ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103 patří řešení kulové dráhy, kde je oddělen ozubený věnec otoče od vlastní kulové dráhy, což umožňuje samostatnou výměnu těch-to dílů. Na pohonech dopravní linky, pojezdech obou podvozků a zdvihu vý-ložníku budou použity kotoučové brz-dy Svendborg Brakes. Řízení pohonů pojezdu housenic, otoče a dopravníků budou obstarávat frekvenční měniče. Samozřejmostí je centrální mazací systém, centrální vysavač a náhradní zdroj (dieselagregát). Ovládání bude pomocí moderního řídicího systému z klimatizovaných kabin řidiče vel-kostroje (na otočné plošině) a klap-kaře (na spojovacím mostě). Jako

Josef Váňa, projektantoddělení projekce – elektro,zpracoval komplexníelektročást projektunového zakladače.

HLAVNÍ TÉMA

4 HL · 1 | 2017

Na výrobě nového zakladačese podílejí také ženy –v bílinské hale zámečnysvářečka Lenka Barancovásvařovala housenicovéčlánky podvozku.

Svařování konstrukcepodvozku v Bílině –provozní zámečníktěžké montážeJaroslav Šindelář.

S úsměvem jde prácelépe od ruky. Vladimír Vlček,provozní zámečník z bílinskétěžké montáže, svařovalocelovou konstrukci podvozku.

Provozní zámečníkJiří Blahník z tušimické zámečnypři přípravě svarových plochnosiče housenice podvozkuspojovacího mostu.

protipožární ochrana bude instalová-no aerosolové stabilní hasicí zařízení AFIREX využívající k hašení vysoce účinný pevný aerosol tuzemské výroby. Zakladač ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103 bude s výkonem 6 300 m3 sypané zeminy za hodinu a instalovaným výkonem 2 425 kW představitelem druhého výko-nového technologického celku označo-vaného TC2. Po svém dokončení v roce 2018 utvoří technologický celek s kole-sovým rýpadlem KK 1 300/K 111, případ-ně K 2 000/K 101, které odtěžuje nad-loží ze skrývkových řezů s obtížnými geologickými podmínkami a častým výskytem pevných pískovcových poloh. S rýpadly bude zakladač spojen dál-kovou pásovou dopravou šíře 1 800 mm a odtěžené nadloží bude ukládat na vnitřní výsypce Dolů Bílina.

text a foto: Tomáš Vrba

1 | 2017 · HL 5

Staronové sídlo OBÚ v Mostě

Třetihorní krajina podle Karla Macha a Zdeňka Dvořáka

Zkrápěcí flotila Revitransu

Od jara budou zkrápět komunikace na Dolech Bílina tři nové kropicí cis‑terny Tatra T 158 s objemem nádrže 22 tisíc litrů. Výbornou průchodnost terénem jim zaručí tradiční tatrovácký páteřový rám podvozku. Boj proti po‑létavé prašnosti patří na DB mezi pri‑ority. Dohromady s novými cisternami tady bude pravidelně zkrápět v nepře‑tržitém provoze už pět kropicích vozů. K ochraně životního prostředí pomáhá také zkrápění přesypů dálkové páso‑vé dopravy. Revitrans rovněž provádí čištění a úklid v obcích sousedících s DB. Komunikace chrání před zne‑čištěním i automatická recirkulační myčka kol vozidel opouštějících do‑bývací prostor.

O d konce února opět funguje Obvodní báňský úřad pro úze-mí Ústeckého kraje v Mostě ve

svém tradičním sídle v ulici U Města Chersonu ve čtvrti Zahražany, na úpatí vrchu Hněvín. Během dvoule-té rekonstrukce byl úřad s veškerou agendou přestěhován do náhrad-ních prostor v ulici Pionýrů. Cílem plánované zevrubné přestavby bylo zlepšení pracovních podmínek za-městnanců státní báňské správy. Nyní se všech jednadvacet pracovníků mosteckého báňského úřadu může těšit z kompletně obnovených prostor

historické budovy. Úpravy sídel ob-vodních báňských úřadů proběhly mimo Mostu také v Ostravě a Brně. Slavnostního otevření se účastnili představitelé státní báňské správy, uhelných společností severočeského hnědouhelného revíru a řada dalších vzácných hostů. Nechyběla hornická kapela. Vestibul budovy zdobí zdařilá plastika sv. Barbory, patronky havířů. Předseda OBÚ v Mostě Miloš Matz (na fotografii vlevo) rád předvedl nově upravené sídlo svého úřadu předsedo-vi ČBÚ Martinovi Štemberkovi a gene-rálnímu řediteli SD Ivo Pěgřímkovi.

D o 31. srpna hostí Oblastní muzeum v Mostě zatím nejrozsáhlejší souhrnnou výstavu Třetihorní flóra Mostecké pánve. Z množství rostlinných zkameně-

lin, které se v prostoru mezi Mostem a Bílinou našly bě-hem intenzivní těžby uhlí, bylo dosud popsáno 150 druhů rostlin, jež se zde vyskytovaly před 17 až 22 miliony let. Řada jejich fragmentů – listů stromů a keřů, bylin, ale i květenství a plodů tvoří jádro mimořádné expozice. Vý-raznou měrou výstavu obohatily nálezy geologa DB Zdeňka Dvořáka (na fotografii vlevo). Jak vypadala třetihorní kra-jina, evokují vystavené olejomalby Karla Macha, vedoucího oddělení geologie SD a předsedy Bílinské přírodovědecké společnosti. Podkladem pro ztvárnění realistické podoby třetihorní krajiny mu byly nasbírané zkameněliny rostlin na Mostecku a Bílinsku.

AKTUALITY

6 HL · 1 | 2017

Rýpadlo KU 300.30/K 91 zdolalo 7km cestu z lomu na montážní místo

V uhelném lomu DB je nasazeno cel-kem 6 rýpadel řady KU 300. Postupně probíhá jejich modernizace a rekon-strukce (zvýšení výkonu, osazení frekvenčními měniči, repase kulové dráhy, nové housenice a další díly). KU 300.30/K 91 bude v pořadí již čtvr-tým rýpadlem, které na montážním místě v Bílině projde modernizací. Generálním dodavatelem je tradič-ně PRODECO. Akce začala na konci března a měla by být dokončena za šest měsíců, tedy koncem září. Ještě předtím než se naplno rozeběhnou montážní práce, muselo rýpadlo KU 300.30/K 91 urazit zhruba sedmi-kilometrovou cestu z místa svého

nasazení – 7. skrývkového řezu Pro-vozu lom DB. Od 12. do 23. března celý transport úspěšně proběhl. Vždy při takto logisticky složité akci je nutné naplánovat její začátek a konec na středy, tedy dny kdy v uhelném lomu DB probíhají plánované preventivní opravy – odstávky technologií. Pak je možné s velkostrojem pohybujícím se na vlastním housenicovém podvozku projet uzlem PVZ v lomu a překonat trasu vysokého napětí a tří uhelných odtahů u montážního místa. Trans-port rýpadla díky pečlivé přípravě proběhl bez problémů a práce na jeho modernizaci mohly začít v plánova-ném termínu.

Alena StrnadováJediná žena v dozorčí radě SD

Asistentka právního odboru SD a předsedkyně Odborové organiza‑ce č. 6 ze správy DB je od loňského července členkou dozorčí rady SD zastupující zaměstnance. Po Zdeně Montagové (2007–2016) se stala druhou ženou zvolenou prostřed‑nictvím volitelů do dozorčí rady – kolektivního kontrolního orgánu (celkem 9 členů) dohlížejícího na výkon působnosti představenstva a činnosti Severočeských dolů.

Po maturitě na Střední ekonomické škole v Teplicích v roce 1984 začala Alena Strnadová pracovat na Dolech Bílina. „S administrativou na DB jsem se seznamovala ještě jako studentka během praxe. Byla jsem proto ráda, že se staly mým prvním zaměstnava‑telem. Začínala jsem jako sekretářka, později jako účetní v tehdejším ekono‑mickém útvaru. Po mateřské dovolené jsem přešla do právního odboru. Do‑dnes ráda vzpomínám na výborného šéfa – pana Jiřího Pastora. Hned při nástupu do prvního zaměstnání jsem se stala členkou odborů. Posledních patnáct let působím jako členka výboru a už druhé volební období i předsedky‑ně Odborové organizace č. 6 – správa DB. Samozřejmě se hlavně věnuji své profesi právní asistentky. V SD vedu registr smluv, sleduji vymáhání pohle‑dávek dlužníků, exekuce… Pravidelně se účastním jednání dozorčí rady, kde zejména sleduji zájmy zaměstnanců Severočeských dolů,“ popsala široké spektrum svých činností vždy usmě‑vavá Alena Strnadová.

1 | 2017 · HL 7

Mrazivé a na sníh bohaté počasí panující v prvních dvou měsících letošního roku ne-ohrozilo díky pečlivé zimní přípravě plynulou těžbu a úpravu bílinského uhlí. Bylo tak možné pružně reagovat na zvýšenou poptávku po uhelných produktech.

12. 2. 2017 padl denní rekord ve výrobě uhelných produktů.Denní výroba naposledy přesáhla hranici 40 tis. tun 19. 5. 2012.

kvalifikovaných zaměstnanců rozděle‑ných do směn zajišťovalo nepřetržitý provoz navzdory mrazivému počasí panujícímu na začátku roku 2017.

zamířilo během prvních dvou měsíců letošního roku po pásových dopravnících do sousední Elektrárny Ledvice.

dosáhla odbytová uhelná produkce za 1–2/2017, což představuje 18,5% nárůst oproti stejnému období loňského roku.

tříděné uhlí hruboprach

prům. směsi PS1 prům. směsi PS2

735

296

297

177

217

386

859

322

Lednový rekordní prodej tříděného uhlí pro komunální sféru, představoval téměř 30% nárůst oproti minulým letům.

TAKOVÁ BYLA LETOŠNÍ ZIMA V LEDVICKÉ ÚPRAVNĚ

REKORD41 036,01 tun

110 000 tun302

408 620 tun

1 784 000 tun

1–22016

Struktura odbytu uhelných produktů v tis. t.

1–2 2017

AKTUALITY

8 HL · 1 | 2017

PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2017:

LEDEN → ÚNOR

Počet evidovaných úrazůRozdíl

Počet úrazů se záznamemRozdíl

2017 2016 2017 2016

DB 6 8 ‑2 2 1 +1

DNT 5 4 +1 4 0 +4

Správa a. s. 0 0 0 0 0 0

SD celkem 11 12 ‑1 6 1 +5

PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2016:

LEDEN → PROSINEC

Počet evidovaných úrazůRozdíl

Počet úrazů se záznamemRozdíl

2016 2015 2016 2015

DB 39 37 +2 14 11 +3

DNT 17 14 +3 2 1 +1

Správa a. s. 1 2 ‑1 0 1 ‑1

SD celkem 57 53 +4 16 13 +3

Bezpečnost práce v Severočeských dolech Efektivní a Bezpečná Těžba

Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.

3 OTÁZKY PRO:Jiřího Kučeruvedoucího odboru BHP a PO

Můžete zrekapitulovat vývoj počtu pracovních úrazů v roce 2016?V roce 2016 jsme zaevidovali 16 pracovních úrazů se zázna‑

mem, což je o 3 více než v předchozím roce, ale zároveň o 16 více než bychom si přáli. Přesto není nutné se nepatrným meziročním nárůstem nikterak znepokojovat. Z pohledu posledních pěti roků má lineární spojnice trendu strmě sestupný vývoj. Připomeňme, že v roce 2012 bylo zaevidováno 46 úrazů.

Jak se vyvíjela pracovní úrazovost během prvních dvou měsíců letošního roku?

Jak dokládají statistiky, první dva zimní měsíce roku jsou vždy na počet úrazů poměrně bohaté. Ani u nás, kde se většina pracov‑ních činností odehrává ve venkovním prostředí, tomu není jinak. Působení nepříznivých klimatických vlivů má neblahý vliv i na počet pracovních úrazů. Jedná se zejména o uklouznutí a upadnutí na zasněženém nebo namrzlém podkladu, podvrtnutí kotníku při došlápnutí na zmrazek, nebo vyklouznutí břemene z mrazem zkřehlých rukou. Také letos jsme tyto události zaznamenali. Bě‑hem ledna a února jsme v SD zaevidovali 6 pracovních úrazů se záznamem, což odpovídá téměř polovině z celkového počtu za rok.

Jak hodláte dále prohlubovat nastolený příznivý trend?Nadále budeme všemi nástroji řízení BOZP podporovat vizi

Efektivní a bezpečná těžba a usilovat o další snižování počtu

pracovních úrazů. Nastartovanou kampaní bychom u zaměst‑nanců rádi změnili vnímání bezpečnosti práce jako nedílného podpůrného prostředku všech procesů a uvědomění si své osobní role a odpovědnosti. Vedoucí pracovníci musí být nadále motivo‑váni k soustavnému dohledu na dodržování zásad BOZP.

Ještě více se hodláme věnovat příčinám vzniku úrazů, tedy prevenci, než se zaobírat jejich následky. Chystáme se vydávat nové řídící dokumenty o BOZP, aktualizovat provozní dokumentaci, zajistit snazší dostupnost informací o rizicích práce, činit různá technická opatření, která jdou ruku v ruce s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky. Týká se to i nově pořizovaných ochran‑ných pomůcek chránících zaměstnance před riziky.

1 | 2017 · HL 9

DNT 16. ÚNORAV šatnách při střídání směn v 5.45

postihla pracovníka DNT nevolnost a upadl do bezvědomí. Naštěstí si in-dispozice kolegy všiml Václav Derinek, řidič rýpadla, který neprodleně posky-tl předlékařskou první pomoc – uvol-nil dýchací cesty a zahájil resuscitaci, čímž oddálil klinickou smrt a zamezil nevratnému poškození důležitých or-gánů. S oživováním mu záhy pomáha-li přivolaní tušimičtí hasiči, kteří za pomoci defibrilátoru obnovili srdeční činnost ještě předtím, než dorazila přivolaná sanitka. Za profesionální a lidské počínání všem osobně podě-kovali generální ředitel Ivo Pěgřímek a výrobní ředitel Jiří Neruda.

OKAMŽITOU POMOCÍ PŘISPĚLI K ZÁCHRANĚ ŽIVOTAMezi zaměstnanci Severočeských dolů jsou naštěstí lidé, kteří operativně, rychle a bez váhání poskytnou náležitou předlékařskou první pomoc. Ta je mnohdy v prvních minutách po selhání organismu nezbytná pro oživení a minimalizaci poškození vzniklého výpadkem životních funkcí. Václav Derinek z DNT a hasiči z tušimické a bílinské jednotky dokázali při nedávných mimořádných událostech duchapřítomně pomoci a zachránit tak život kolegům.

DB 1. BŘEZNARychlost a profesionalita rozhodo-

vala také na DB, kde zkolaboval pra-covník PRODECA provádějící údržbu zakladače ZP 10 000. Jednotka HZS DB byla na místě 7 minut po nahlášení. Okamžitě zahájila resuscitaci, použi-la defibrilátor a opakovaně za pomoci elektrického výboje a srdeční masáže obnovila srdeční funkce. I přes ne-příznivé povětrností podmínky bez-chybně přímo na výsypku navedla vrtulník letecké záchranné služby, který oživeného pacienta dopravil do ústecké nemocnice. Při této mimořád-né situaci se osvědčilo špičkové tech-nické vybavení a důkladné proškolení zasahující jednotky hasičů, která byla oceněna GŘ Ivem Pěgřímkem.

Společný snímek pracovníků DNT, kteří poskytli náležitou první pomoc s představiteli vedení SD: (zleva) Jiří Neruda, Tomáš Kameník, Jaromír Vrba, Jaroslav Kois, Václav Derinek a Ivo Pěgřímek.

GŘ Ivo Pěgřímek s bílinskými hasiči, kteří svojí profesionalitou zachránili život: (zleva) Bohumil Král, Miloš Šťastný, František Weigend, Dobroslav Pokorný a Pavel Hataš.

AKTUALITY

10 HL · 1 | 2017

VÝ

DA

JE

NA

ZA

MĚS

TNANECKÉ B

ENEFITY V ROCE 2016 V PRŮMĚRU NA 1 ZAMĚSTNAN

CE Dodatková mzda 11 432

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření,

životní pojištění9 297

Stravování 8 627

Dovolená (týden navíc) 7 137

Nepeněžní poukázky 2 474

Příspěvek na rekreaci, sport, kulturu

1 871

Jubilejní odměny 962

Zdravotní péče 637

Věrnostní odměny 179

Příspěvek při dočasné pracovní neschopnosti

128

Smluvní pojištění 122

Dary, odměny, sociální výpomoc

88

Překážky v práci nad rámec ZP

68

Kč

K romě dodatkové mzdy, která je zaměstnancům vy-plácena na základě dosažení požadovaných eko-nomických výsledků, představovaly v roce 2016

nejvyšší hodnoty příspěvky na penzijní pojištění, doplňkové penzijní pojištění a životní pojištění. Na tento nejvýznamnější benefit bylo vypla-ceno 9 297 Kč/zaměstnance. Více než 80 % všech připojištěných zaměstnanců vyu-žívá maximální částku a každý měsíc je jim na účet penzijního pojištění zasílán příspěvek zaměstnavatele ve výši 1 000 Kč. Nemalé prostředky byly v loňském roce vynakládány na stravování zaměstnanců (8 627 Kč/zam.). Také o tento benefit je mezi zaměstnanci velký zájem. Ceno-vě zvýhodněné teplá či mražená jídla konzumuje většina zaměst-nanců a sami přitom platí jen 1/5 celkové ceny jídla. Zaměstnanci SD mají také nárok na dovole-nou o týden delší, než je zákonný nárok, a pracovní volno s náhra-dou mzdy při překážkách v práci nad rozsah stanovený právními předpisy. Při plánování dovolené mohou zaměstnanci SD automaticky počítat s pěti týdny. Navíc je možné čerpat také příspěvek na rekreaci nebo sportovní a kulturní akce. Nemalé prostředky byly vynaloženy na zvyšování vzdělání a věrnostní odměny. V roce 2016 získal každý zaměstnanec Severočeských dolů formou benefitů měsíčně v průměru 3 585 Kč. V SD nezapomínají ani na bývalé zaměstnance. Také tito dnešní senioři získali příspěvky na stravování, rekreaci a podporu jimi pořádaných společenských akcí.

Severočeské doly mají propracovanou sociální politiku garantující spokojenost zaměstnanců, zintenzivnění je-jich motivace k lepšímu pracovnímu výkonu a upevnění pocitu sounáležitosti s firmou. Nadstandardní pracovní, sociální a mzdové podmínky garantuje kolektivní smlou-va. Celá řada zaměstnaneckých benefitů je zaměřena nejen na zkvalitnění pracovního života, ale také na vol-nočasové aktivity. Na každého svého zaměstnance tak vynaložily SD v loňském roce v průměru 43 022 Kč.

Kromě mzdy získávají zaměstnanci řadu benefitů. Výše jejich objemu potvrzuje skutečnost, že sociální politika je v Severočeských dolech na vysoké úrovni a má dlouholetou tradici.

Příspěvky ze sociálního fondu byly poskytovány už od vzniku SD a.s. v roce 1994, kdy činil příspěvek na jednoho zaměstnance 2 700 Kč. Pro srovnání – dnes dosahuje příspěvek ze sociálního fondu více než 8 700 Kč.

Objem příspěvků sociálního fondu a ostatní benefity se neustále zvyšo‑valy až na velmi příjemnou částku za rok 2016:

43 022 Kč

JAKÉ JSME POBÍRALI BENEFITY ZA ROK 2016?

1 | 2017 · HL 11

Vědecké týmy České zemědělské univerzity prezentovaly 10. března v Duchcově na tradičním semináři výsledky biologického monitoringu rekultivovaných ploch v okolí DB za loňský rok. Na bílinských rekultivacích našel domov třeba ohrožený druh motý-la - okáč metlicový. Na rekultivovanou výsypku Pokrok se vrací zde okroužkované páry chráněného druhu slavíka modráčka – maskota Severočeských dolů. Vzornou rekulti-vační péči stvrdily výsledky terénních bádání dokumentující v bohaté vegetaci výskyt řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. Jasný důkaz funkční a rekultivované kraji-ny byl patrný už jen při pohledu z okna duchcovského zámku, kde se seminář konal, na sousední výsypku Pokrok.

Seminář o rekultivacích na DB pro představitele sousedních obcí, úřadů státní správy a veřejnost pořádají Se-veročeské doly ve spolupráci s ČZU. Už od roku 1992 provádějí vědecké uni-verzitní týmy unikátní monitoring proměn zdejší krajiny od zakládání výsypek, přes sledování všech rekulti-vačních procesů až po současný stav. Odborný tým koordinuje emeritní do-cent ČZU Jiří Cibulka. Sledují se nejen

půdní vlastnosti, fytopatologický a hydrobiologický průzkum, ale také zdravotní stav stromů a keřů. Mezi záslužné akce patří také každoroční transfer obojživelníků z předpolí DB.

Docent Jan Novák na základě dlou-holetého zkoumání ohodnotil rekul-tivovanou výsypku Pokrok z příro-dovědného hlediska jako zajímavou a cennou lokalitu. Ocenil, že rekulti-vace tady zahrnují také vodní nádrž,

JARNÍ REKULTIVAČNÍ SEMINÁŘ DBNa příkladně rekultivovaných plochách Dolů Bílina se daří chráněným i ohroženým druhům

luční porost a les. Ve svém vystoupení se zaměřil také na expanzivní druhy rostlin (například třtinu křovištní či pelyněk černobýl). Jejich šíření zatím na rekultivačních lokalitách DB není nijak nebezpečné.

Zoologické monitorovací aktivity z předpolí a rekultivací DB uskuteč-něné v loňském roce přiblížil Vla-dimír Vrabec z ČZU. Své poznatky směroval především na významné a zvlášť chráněné druhy, ať už to byli motýli modrásci, škeble nebo raci říč-ní. Jen v loňském roce tým Vladimíra Vrabce při záchranném transferu z koryta Radčického potoka v mís-tě dalšího postupu DB přemístil do bezpečných stanovišť 884 exemplářů raka říčního. Potěšující zprávou je vý-skyt zvlášť chráněného druhu motýla okáče metlicového, který kolonizoval přímo na rekultivovaných plochách. Motýli jsou důležitými indikátory biodiverzity a zdraví ekosystému. V roce 2016 bylo v okolí DB zazna-menáno 26 druhů motýlů, z toho 19 přímo na výsypce Pokrok.

Ornitologický průzkum na Pokro-ku přiblížila Martina Hanzlíková. Břehule říční, bělořit šedý, linduška úhorní nebo strnad zahradní jsou jen některé ptačí druhy v hojném počtu se vyskytující na výsypce Pokrok (do-hromady tady bylo zdokumentováno 185 hnízdících párů). Vodní plochy lemované porosty rákosu jsou pak

Ve své přednášce Vladimír Vrabec z ČZU prezentoval sbírku motýlů vyskytujících se na rekultivované výsypce Pokrok.

AKTUALITY

12 HL · 1 | 2017

Výsypka PokrokVnější výsypka Pokrok byla nazvána podle stejnojmenného malolomu, který v letech 1955 až 1981 v těsném sou‑sedství Duchcova provozoval těžbu.

ideálním prostředím pro rákosníka nebo chřástala. Hnízdí zde také sla-vík modráček. Vloni jich bylo odchy-ceno celkem 13, z toho 5 již předtím zde okroužkovaných. To dokazuje každoroční hnízdění slavíka mod-ráčka u vodních ploch na Pokroku. Pozitivní je také bilance obsazenosti hnízdících ptačích budek na rekulti-vacích DB. Dohromady jich bylo nain-stalováno 120 a průměrná obsazenost dosáhla 87,5 %. K nejčastějším oby-vatelům přitom patří sýkory, vrabci a krutihlavové. Budky, jako náhrada za staré doupné stromy v mladém re-kultivačním porostu neexistující, se osvědčily a plní svoji funkci.

Program rekultivačního semináře doplnila přednáška archeologa Pet-ra Čecha o průzkumu předpolí DB. Zkoumání Archeologického ústavu Akademie věd se zabývá nejen posta-vením německé protiletadlové obrany chemičky v Záluží za druhé světové války, ale také osudem ve středově-ku zaniklé obce Nesvětice. Zatím ar-cheologové během čtyř let průzkumu na ploše 631 m2 zmapovali 606 hrobů a nelezli 400 stříbrných a bronzových předmětů – vzácné záušnice, korálky, prsteny a mince z 11. až 13. století.

text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Bělka, Tomáš Vrba

Celkem zde bylo vytěženo 30 mil.tun uhlí. Po ukončení těžby se sem začaly ukládat skrývkové hmoty ze severního křídla VMG (Doly Bílina). Už v roce 1987 byla zbytková jáma Pokrok zaplněna a začal se přesypá‑vat okolní terén. Poslední kubíky byly uloženy na západní straně výsypky v roce 2010. Celkem zde bylo v le‑tech 1982 až 2010 uloženo 260 mil. m3 nadloží z DB. Rekultivační práce započaly už na konci 50. let. Vůbec poprvé v rámci celého revíru se právě tady zachraňovala ornice.

Výsypka má celkovou plochu 792 ha. Téměř rovnoměrně jsou za‑stoupeny zemědělské a lesnické re‑kultivace. Nechybí ani vodní plochy a další krajinotvorné prvky, jako na‑příklad altán či dřevěná mola.

Starostku obce Světec Barboru Bažantovou (uprostřed) s aktuální situací na Radovesické výsypce seznámili Jarmila Suchardová a Milan Fraštia z odboru přípravy území a rekultivací.

2016

1966

1 | 2017 · HL 13

ŽENY NA KOLEJÍCH

SVĚT DOLŮ

14 HL · 1 | 2017

Po dlouhá léta platilo, že „mašinfíra“ byl ryze chlapskou profesí. Dnes podle dat Drážního úřadu řídí vlaky po českých tratích už – či spíš teprve – 33 žen. Je mezi nimi i pětadvacetiletá strojvedoucí Adéla Fousová z SD – Kolejové dopravy. Na spolehlivé přepravě naše-ho uhlí se podílejí i další ženy, které se zdatně vyrovnají svým mužským kolegům. Dohromady SD – Kolejová doprava zaměstnává 108 zodpovědných žen, které kro-mě administrativy zvládají obsluhovat pas, velín, hradla, nebo jako revírnice umí zajistit plynulou přepravu uhlí.

ADÉLA FOUSOVÁ – JEDINÁ STROJVEDOUCÍ VLAKŮ S UHLÍM

V rámci intenzivního kurzu zvlád-la stejně dobře dopravní předpisy i technické věci a napoprvé získala od Drážního úřadu licenci strojve-doucí. Od roku 2015 je vůbec první že-nou v dosavadní historii SD – Kolejové dopravy, která řídí vlakové soupravy naložené uhlím. Od té doby, nejprve v doprovodu zkušeného strojvedou-cího a později sama jezdí po vlečce mělnické elektrárny. „Mým úkolem je přeprava naložených souprav s bílin-ským uhlím z vjezdového kolejiště až k hlubinným zásobníkům elektrárny. Po vysypání odvážím prázdné vagony

zpět. Kromě uhlí přepravuji i vápenec, mazut a popílek. Za směnu najedu během 7 motohodin 50 kilometrů,“ popisuje svoji pracovní náplň jediná strojvedoucí z SD – Kolejové dopravy Adéla Fousová. I po dvou letech v ka-bině 120tunové šestinápravové die-selelektrické lokomotivy má ke své profesi velký respekt a snaží se být precizní a cílevědomá, aby se vyvaro-vala i těch sebemenších chyb. „Pocit, když se vlak s více než dvěma tisíci tunami uhlí rozjíždí a mám ho pevně pod kontrolou je úžasný a neomrzí se,“ říká mladá strojvedoucí. V sou-časné době si Adéla rozšiřuje kvalifi-kaci a zacvičuje se na pozici výpravčí

Adéla Fousová, jedna z 33 žen v republicea jediná v SD – Kolejové dopravě,

která může řídit lokomotivu.

Revírnice Jitka Veinholdovázabezpečuje železniční přepravubílinského uhlí k nejrůznějšímodběratelům.

1 | 2017 · HL 15

neboli obsluhy hradla řídící veškerý dopravní provoz na vlečce Elektrárny Mělník. „Máme snahu, aby naši pra-covníci zvládali více profesí a získali univerzální uplatnění. Adéla k tomu má všechny předpoklady: je zodpo-vědná, cílevědomá a precizní. Myslím, že se nechce chlapům jen vyrovnat, ale být i lepší,“ poznamenal vedoucí dopravního provozu Mělník Miroslav Čáp. Potvrzuje to i statistika Dráž-ního úřadu. I když v celkovém počtu více než šestnácti tisíc strojvedoucích tvoří ženy zatím jen nepatrný zlomek (33), jsou opatrnější a lépe zvládají dopravní předpisy.

REVÍRNICE JITKA VEINHOLDOVÁ UŽ DESET LET ZAJIŠŤUJE PLYNULOU PŘEPRAVU UHLÍ

Na monotónnost a stereotypy v práci si nemůže revírnice Jitka

k nejrůznějším odběratelům. Kromě vlastní vlečky úpravny uhlí v Ledvi-cích obstarává také dopravu vápence do ledvické elektrárny, chod vlečky v Elektrárně Počerady, přepravu a obsluhu vykládky v komořanské teplárně. Schopný tým nejrůzněj-ších profesí si pod vedením zkušené revírnice dokáže poradit také s ná-strahami počasí. Letošní zima byla vydatná na sněhové srážky, a tak bylo nutné často čistit výhybky a opravo-vat mrazem prasklé koleje. „Možná to zní jako klišé, ale my jsme tady opravdu dobrá parta a na své kolegy se mohu spolehnout. Mezi mé pra-covní povinnosti patří plnění plá-novaného režimu přepravy během směny, účelné nasazení lokomotiv nebo vedení provozní dokumentace. Ve směně mám 12 kolegů, z toho 10 mužů a 2 ženy. Nerozlišuji pohled na muže a na ženy. Rozhoduje, kdo a jak zvládne práci,“ vysvětluje je-diná žena revírnice z SD – Kolejové dopravy. Kromě Jitky Veinholdové zde zastává tuto profesi 9 mužů.

ADÉLA FOUSOVÁ:

„POCIT, KDYŽ SE VLAK S VÍCE NEŽ DVĚMA TISÍCI TUNAMI UHLÍ ROZJÍŽDÍ A MÁM HO PEVNĚ POD KONTROLOU JE ÚŽASNÝ A NEOMRZÍ SE.“

Veinholdová stěžovat. Její náplň je skutečně pestrá. Spolu s kole-gy zabezpečuje v nepřetržitém provoze přepravu bílinského uhlí

Strojvedoucí Adéla Fousová ve svém království –kokpitu dieselelektrické lokomotivy.

Nejvíc žen pracujev SD – Kolejové dopravějako obsluha pasu.V Elektrárně Prunéřovtuto profesi zastávái Lucie Pechová.

SVĚT DOLŮ

16 HL · 1 | 2017

partnerství. Žijí v ohromné pohodě. Jsou spokojené v soukromí i v práci. Karla Rádlová před 11 lety uspěla ve výběrovém řízení na ekonomku provozu Tušimice a od té doby tuto pozici s přehledem zastává. „Náplň mojí práce je pestrá, a to mě baví. Připravuji podklady pro fakturaci přepravních činností, vedu v SAPu příruční pokladnu, cáchuji smě-nové lístky pro zhruba dvě stovky zaměstnanců provozu Tušimice, za-uhlování v Prunéřově a Tušimicích, eviduji veškeré přepravní doklady od Českých drah na přepravu vápence a ostatních přístaveb. V poslední době navíc ještě zajišťuji veškerou agendu skladového hospodářství, a to včetně sledování nároků, čerpá-ní osobních ochranných pracovních prostředků a hygienických potřeb pro všechny úseky provozu Tušimice. Protože práce v SD – Kolejová dopra-va mi maximálně vyhovuje, doporu-čila jsem ji i své partnerce Veronice,“ rekapituluje ekonomka Karla Rád-lová. A tak před pěti lety nastoupila

do SD – Kolejové dopravy Veronika Rádlová. „Přes obsluhu pasu jsem se dostala ke své současné činnosti – obsluze velínu v Elektrárně Pruné-řov I. Podle požadavku směnového inženýra vedu z ovládacího panelu dispečinku v požadovaném množ-ství a trasách uhlí od hlubinných zásobníků, kam se vykládá z vago-nů, až po palivové zásobníky neboli bunkry nacházející se přímo u kotlů elektrárny. Uhlí směřuji většinou ke kotlům, ale pokud je požadavek, pak také na uhelnou skládku. Běžně za směnu takhle dopravím až 4 tisíce tun tušimického uhlí. Na rozdíl od Karly pracuji ve směnném provozu. Práce na velíně mě opravdu těší. Na-víc jsme v grafu výborná parta,“ po-psala své pracovní aktivity Veronika Rádlová. Společně s Karlou se obě shodují, že lidé v Kolejovce nemají vůči lidem žijícím v registrovaném partnerství žádné předsudky a samy se nikdy nesetkaly s negativní reak-cí. Všichni jsou v pohodě.

text a foto: Tomáš Vrba

LUCIE PECHOVÁ JE JEDNOU Z ŽEN S NEJČASTĚJŠÍ PROFESÍ – OBSLUHOU PASU

Zhruba 30 % žen v SD – Kolejové dopravě je zaměstnáno jako ob-sluha pasu. „Tuhle práci dělám už sedm let. Kontroluji trasy páso-vých dopravníků úseku zauhlová-ní Elektrárny Prunéřov I, a to od hlubinného zásobníku až ke kotli. Za jednu směnu nachodím zhruba 2 kilometry. Při kontrolních po-chůzkách k zabezpečení plynulého zásobování uhlím se zaměřuji na průchodnost dopravních cest, kte-rou může ohrozit například ucpaný přesyp utvořený vlhkým uhlím. Po-kud k tomu dojde, provádím uvolnění uhelné linky sama. Prostě lopatu a škrabku používám téměř denně. Za ta léta, co tady jsem, mám už na-poslouchaný správný zvuk válečků. Podle sluchu poznám, který je vadný a přes mistra žádám jeho výměnu. Za pozitiva své práce považuji fakt, že šachta, potažmo naše Kolejovka, dává jistotu stabilního zaměstnání,“ říká s úsměvem Lucie Pechová.

KARLA A VERONIKA RÁDLOVYSpojuje je nejen profese – za-

městnání v SD – Kolejová doprava – ale především osobní rovina. Svůj harmonický vztah stvrdily v roce 2013 uzavřením registrovaného

SD – Kolejová doprava pracovně spojuje životní partnerkyekonomku Karlu a velínářku Veroniku Rádlovy.

Karla Rádlová ve své tušimické kanceláři.

1 | 2017 · HL 17

SKUPINA SD V ROCE 2016

REKULTIVACETĚŽBARoční odbytová těžba uhlí CELKEM 21,368 mil. t, z toho: DNT 11,997 mil. t DB 9,371 mil. t

Nejvyšší měsíční odbytová těžba: DNT 1,224 mil. t (listopad) DB 0,898 mil. t (říjen)

Na DNT se těží uhlí také na skrývkových řezech. Tato produkce loni přinesla zhruba 323 tis. t uhlí. Díky homogenizaci proměn‑livé kvality tušimického uhlí se podařilo v roce 2016 zbilančnit 2,317 mil. t nebilančních uhelných zásob. Hlavním odběratelem uhelné produkce SD byla mateřská společnost ČEZ (téměř 73 %).Pro splnění výkonů těžby uhlí bylo nutné odtěžit 78,872 mil. m3

nadložních zemin, z toho: DNT 20,282 mil. m3

DB 58,590 mil. m3

Bilance rekultivací 2016 vykázala: 1 920,62 ha rozpracovaných rekultivací, kde pokračuje rekul‑

tivační činnost (DNT 611,42 ha; DB 1 309,20 ha) 123,49 ha dokončených rekultivací (DNT 0 ha; DB 123,49 ha) 1 085 273 kusů sazenic vysázených během roku, nejpočetněji

byly zastoupeny duby, lípy, borovice a javory. Dle lokalit to představovalo 574 220 kusů na DB a 511 053 kusů sazenic na DNT.

V předpolí před budoucím postupem dolů byla provedena skrývka ornice, která je buď přímo navážena na plochy země‑dělské rekultivace, nebo dočasně umístěna na deponiích, kde čeká na další rekultivační využití. V loňském roce bylo takto deponováno 111 866 m3 ornice na DB (na DNT byla veškerá skrytá ornice bezprostředně použita v rámci zemědělských rekultivací).

Finanční rezerva na zahlazování následků hornické činnosti – sa‑nace a rekultivace – činila k 31. 12. 2016 dle IFRS 7,6 mld. korun.

SVĚT DOLŮ

18 HL · 1 | 2017

BEZPEČNOSTPRÁCE

PRACOVNÍ TÝM

K 31. prosinci 2016 bylo v celé skupině SD v evidenci 4 888 zaměstnanců.

Nejpočetněji byly zastoupeny profese provozní zámečník, řidič pracovních strojů a provozní elektrikář.

Z hlediska věkové struktury dominují pracovníci středního věku tj. kolem 50 let, kdy průměrný věk ve skupině SD dosahuje 47 let.

Nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců pracovalo v mateřské společnosti Severočeské doly: celkem 2 685 osob (z toho na lokalitách DNT 962 a DB 1445, dále 278 ve správě akciové společnosti).

Průměrný měsíční výdělek dosahoval 30 988 korun. Zaměst‑nancům vykonávajícím hornickou činnost je vyplácen věrnostní příspěvek. Jeho výše je dána zákonem a celkově za SD činí zhruba 8,3 mil. korun za rok.

Pracovní tým skupiny SD je trvale stabilní. Fluktuace zaměst‑nanců se pohybuje pod 7 %.

Pracovní úrazy s neschopností delší než tři dny dosáhly díky dodržování pravidel vize Bezpečná a efektivní těžba na DB počtu 14 úrazů, při průměrném počtu 1445 zaměstnanců.

Na DNT byly zaevidovány 2 pracovní úrazy, jejichž rekonvales‑cence trvala déle než tři dny. Vloni bylo na DNT zaměstnáno 962 osob.

Rok 2016 byl v oblasti bezpečnosti práce ve znamení škole‑ní a zkoušek technického dozoru ze zdravotnického minima a základních znalostí poskytnutí první pomoci a také škole‑ní a ověřování znalostí právních a ostatních předpisů BOZP, které probíhá v pravidelném tříletém cyklu a týká se všech zaměstnanců.

V dubnu provedl Obvodní báňský úřad na DNT komplexní prověrku. Zevrubná kontrola byla zaměřena na oblast bez‑pečnosti práce, stav dobývací techniky či dodržování pro‑vozní dokumentace. Na DNT nebyly shledány žádné závady či pochybení.

1 | 2017 · HL 19

Modernizace velkokapacitní uhelné skládky a nová čerpací stanice na DNT, vytvoření zpětného odběru produkce z depa mourů v ledvické úpravně, dokončení čerpací stanice Libkovice II, nebo rekonstrukce PVZ na DB a řada dalších akcí týkajících se rekonstrukce či oprav technologických zařízení na obou těžebních lokalitách - takový byl loňský rok ve skupině SD. Při-pomeňme si nejdůležitější projekty a události, které přispěly k potvrzení pozice Severočeských dolů jako největší české těžební společnosti.

SKUPINA SD V ROCE 2016

SD – KOLEJOVÁ DOPRAVA ROZŠÍŘILA ŽELEZNIČNÍ PARKKromě nově pořízené lokomo‑tivy řady 741 s traťovou úpra‑vou pro celostátní dráhy byly v rámci modernizace osazeny novými výkonnějšími a eko‑logičtějšími motory o výkonu 1 000 kW dvě lokomotivy řady 740, respektive 741. Moderni‑zací prošly také dvě elektrické lokomotivy řady 130.

NOVÝ PROJEKT SPOLEČNĚ A DOBROVOLNĚPrvní akcí projektu firemního dobrovolnictví, kterým Se‑veročeské doly prohlubují svůj koncept společenské odpo‑vědnosti, bylo vysázení stromů a keřů v obci Braňany podél protihlukové a protiprachové stěny oddělující sousední Doly Bílina.

PŘEHLED HLAVNÍCH UDÁLOSTÍ

SVĚT DOLŮ

20 HL · 1 | 2017

NOVÁ ČERPACÍ STANICE LIBKOVICE IIV prostoru budoucího postupu DB nedaleko obce Mariánské Radčice dokončila dceřiná společnost Revitrans výstavbu čerpací stanice s objemem 225 tis. m3. Vzhledem k tomu, že čerpací stanice se nachází v povodí Radčického potoka, bude fungovat zároveň jako protipovodňové opatření pro obec.

REKONSTRUKCE PVZ NA DOLECH BÍLINAPlánovaná obnova a moderni‑zace dobývací techniky na DB pokračovala rekonstrukcemi dvou pásových vozů zaklá‑dacích (PVZ 2 500.3 a PVZ 2 500.87). V loňském roce tyto akce úspěšně ve stanovených termínech realizovala dceřiná společnost PRODECO.

ZPĚTNÝ ODBĚR PRODUKCE Z DEPA MOURŮStavba zpětného odběru v ledvické úpravně umožňuje dopravit uhlí novými pásovými dopravníky na depo mourů a odtud je za pomoci skládko‑vého stroje v případě potřeby vrátit zpátky do výroby úpravny. Výstavba byla po osmi měsících dokončena v červenci 2016. Generálním zhotovitelem bylo PRODECO.

ZLATÝ PERMON POPÁTÉ PRO DOLY NÁSTUP TUŠIMICEZa vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti práce dosažené v roce 2015 obdržely DNT prestižní ocenění udělované Českým báňským úřadem. V dosavadní čtrnáctileté historii soutěže Zlatý Permon získaly DNT tento symbol bezpečnosti už pětkrát.

MODERNIZACE VELKOKAPACITNÍ SKLÁDKYV září byla dokončena význam‑ná investiční akce na DNT – modernizace velkokapacitní skládky uhlí, která tak mohla být začleněna do systému homogenizace. Zároveň prošel modernizací i centrální dispe‑čink. Na DNT se tak vytvořil další prostor pro promíchávání uhlí různé kvality, aby vyhovo‑valo požadavkům elektráren. Dodavatelem bylo sdružení PRODECO ‑Noen.

1 | 2017 · HL 21

Prototyp středního nákladního auta určeného do těžkého terénu vznikl ve vysočanské Pragovce právě před 65 lety. Praga V3S – vojenský třítunový speciál lidově označo-vaný vejtřaska výborně sloužil nejen v armádě, ale také v obtížných podmínkách po-vrchových dolů. Výjimkou nebyla ani bílinská oblast, kde se tyto v terénu mimořádně zdatné náklaďáky ve velkém uplatňovaly od už počátku 60. let. Ještě dnes cesty ne-cesty Dolů Bílina s přehledem zdolává posledních 27 vejtřasek.NEZDOLNÝ VŮZ SE VYRÁBĚL TÉMĚŘ ČTYŘICET LET

V únoru 1952, pouhých pět měsíců od zadání úkolu vyvinout pro potřeby armády střední nákladní auto vhod-né do těžkého terénu, vyjel z výrobní haly národního podniku Praga první prototyp Praga V3S. Záhy se rozeběh-la sériová výroba, která skončila až v roce 1990. Celkem bylo vyrobeno té-měř 130 tisíc kusů vejtřasek s nejrůz-nějšími nástavbami. Nejvíce se využí-valy v Československé lidové armádě. Jeřáby, valníky či cisterny se hojně objevovaly i v civilním sektoru. Pro svoji odolnost, nedostižné schopnosti v těžkém terénu (minimální bořivost zajišťovaly dvě zadní nápravy, brodi-vost dosahovala až 80 cm, žebřinový rám byl schopen uvést velkou zátěž) a snadnou údržbu našla Praga V3S

výborné využití v obtížných podmín-kách hnědouhelných povrchových dolů. Zatímco v 70. a 80. letech se na Dolech Bílina používaly stovky vej-třasek, dnes jich tady najdeme už jen 27. Nejčastěji jsou využívány jako po-jízdné dílny zámečníků, elektrikářů a vulkanizérů z PRODECA provádějí-cích montáže a údržbu dobývací tech-niky přímo v dole. Nejstarší z nich má v technickém průkaze rok první registrace 1960.

MARCEL NOVOTNÝ: NA VEJTŘASKU NEDÁM DOPUSTIT

Předák zámečníků z PRODECA Marcel Novotný patří ke generaci, která své první zkušenosti za volan-tem Pragy V3S absolvovala během

PRVNÍ LEGENDÁRNÍ VEJTŘASKA BY MĚLA PĚTAŠEDESÁTINY

Marcel Novotný – skutečný profesionál za volantem nestárnoucí Pragy V3S z roku 1961.

SVĚT DOLŮ

22 HL · 1 | 2017

vojenské služby. „Od roku 1977, kdy jsem nastoupil na šachtu, usedám za volant vejtřasky. Ta současná je už pátý vůz této značky, se kterým jezdím. I když se v porovnání s mo-derními mercedesy zdá zastaralá, nedám na ni dopustit. Mezi její velké klady patří celková jednoduchost, nenáročnost na provoz, snadná údržba a samozřejmě vynikající pro-stupnost terénem. Během čtyřiceti let jsem na Dolech Bílina najezdil v každém ročním období desetitisíce kilometrů a nikdy jsem nezůstal ně-kde viset, vždy jsem dojel tam, kam bylo potřeba. Praga V3S je prostě nezmar, kterého ani obtížné pod-mínky v povrchovém dole nerozhodí. Myslím, že je to pro šachtu ideální auto. Oproti těm dnešním disponuje skutečně spartánskou výbavou. Je to prostě auto pro pořádné chlapy,“ říká s úsměvem Marcel Novotný. Tak jako většina vejtřasek z vozového parku Revitransu prošla i jeho Praga se skříňovou nástavbou, v níž je umís-těna dílna, modernizací. Je vybavena italským motorem VM s vysokotla-kým vstřikováním Common Rail s objemem 4 164 cm3 a výkonem 99 kW. Původní pragovky V3S měly řadový šestiválec o objemu 7 412 cm3 s maxi-málním výkonem 72 kW. Čtyřstupňo-vá bezsynchronní převodovka zůsta-la. Při řazení nahoru (čtyři stupně pro jízdu vpřed a zpátečka) vyžaduje vždy dvakrát sešlápnout spojku. Při podřazování se navíc musí použít ještě meziplyn. To vše Marcel Novotný suverénně zvládá.

text: Tomáš Vrbafoto: Tomáš Vrba, archiv Zdeňka Dvořáka

Zahájení rekultivačního roku na DNT

Pokud bychom měli vyjmenovat veš‑keré rekultivační činnosti prováděné v rámci lesnických prací během ledna a února, pak šlo především o výchovné zásahy – probírky, prořezávky, tvarové ořezy a vyvětvování nových porostů, kácení stromů v předpolí. V obcích, na jejichž katastru se naše aktivity v před‑polí provádějí, jsou vysazovány v rámci náhradní výsadby nové stromy. Velká pozornost je také věnována opravám oplocenek, které chrání mladou výsad‑bu před okusem srnčí a zaječí zvěří. Vel‑kým ničitelem rekultivací je černá zvěř. Rozrýváním půdy při hledání potravy způsobují velké starosti divoká prasa‑ta, která jsou tímto způsobem schopná poškodit poměrně rozsáhlá území. Ne‑nápadnou, ale důležitou činností je sta‑hování a odvoz jehličnaté (modřínové)

dřevní hmoty vzniklé během výchov‑ných zásahů, neboť ta by mohla být během jarních měsíců potenciálním zdrojem nebezpečí napadení okolních zdravých stromů kůrovcem. Mrazivé‑ho počasí bylo také využito k výkopům tůní pro obojživelníky, a to v prostorách s větším zamokřením kam se během roku mechanizace těžko dostane. Široký rozsah prací prováděla během zimy na rekultivovaných plochách a v předpolí DNT sehraná parta 14 pracovníků z Re‑vitransu. Všichni se už těší na skutečné jaro, které bude ve znamení dokončení výsadby, hnojení a vyžínání. Veškeré rekultivace na Tušimicku se provádějí podle aktualizovaného Plánu sanace a rekultivace území dotčeného těžbou DNT pro období 2014 až 2029.

text a foto: Tomáš Vrba

Také během zimního mimovegetačního období vládl na tušimických rekultivacích čilý ruch. Zatímco v období od začátku roku do konce února převažovaly lesnické práce a opravy oplocenek, březen byl už ve znamení jarní výsadby lesnických dře‑vin. Kontinuálně během celého čtvrtletí probíhala skrývka ornice z území budoucí‑ho postupu dolu a její přímá navážka na plochy zemědělských rekultivací.

1 | 2017 · HL 23

M ezi zaměstnanci Severočes-kých dolů byla Vendula Přeno-silová z komerčního oddělení

určitě vůbec první, kdo složil model kolesového rýpadla ze stavebnice Lego. Získala ho jako odměnu v sou-těži o nejkrásnější vánoční ozdobu na tradičním adventním setkání pra-covníků chomutovského ředitelství. „Byla to skutečně stylová cena, vždyť rýpadla k SD neodmyslitelně patří. Rozměrnou krabici jsem dala doma mezi ostatní dárky. Během vánočních svátků se celá naše rodina pustila do skládání. Odhadem jsme modelu rý-padla z 3839 kostiček a dílků s pohy-blivým podvozkem a kolesem věnovali 40 hodin. Moc jsme se u toho bavili.

KOLESOVÉ RÝPADLO Z LEGAKdo by neznal stavebnice z Lega – hračkářského fe-noménu několika generací dětí na celém světě. Pro ty odrostlejší, a také pro jejich šikovné rodiče, je určena řada Technic, která se zaměřuje na modely unikátních strojů. Technicky výjimečnou a atraktivní stíhačku, zao-ceánskou loď, motorku a různé stavební stroje v kolekci 2017 doplnilo také úžasné funkční kolesové rýpadlo, které se s celkovou délkou 72 cm stalo dosud největším modelem řady Technic.

Po společné montáži dostalo rýpadlo čestné místo v dětském pokoji a obdi-vují ho všechny návštěvy,“ vysvětlila Vendula Přenosilová.

Funkční model z Lega představuje kompaktní kolesové rýpadlo. V reálu takový typ stroje známe z Dolů Bílina. Jediné kompaktní kolesové rýpadlo provozované v ČR zde začišťuje hla-vu uhelné sloje na posledním skrýv-kovém řezu. Bezvýsuvový kompakt K 650.3/K 108, který na první pohled upoutá malými rozměry, kvůli omeze-ným dosahovým možnostem pracuje v tandemu s pásovým vozem PV 2 400. 1. Dodavatelem ojedinělého stroje byl v roce 1995 UNEX (Uničovské stro-jírny). Model kompaktního rýpadla

z plastových kostiček a dílků – vrchol řady Lego Technic – nám zasvěceně popsal vedoucí odboru inženýringu PRODECO Ladislav Hanuška: „Rýpad-lo má housenicový podvozek. Sestává z podvozkové části, otočné horní stav-by, kolesového výložníku s bezkomoro-vým kolesem s osmi korečky, pásovým dopravníkem a otočně zavěšeným pře-dávacím mostem s pásovým doprav-níkem. Dobývaná plastová hornina je po vysypání z korečku dopravována pásovým dopravníkem na kolesovém výložníku do střední části stroje, kde je předávána na dopravník na předá-vacím mostě. Odtud putuje na kolový dumper, který je také součástí sta-vebnice. Rýpadlo z Lega je vybaveno veškerým potřebným zařízením, jaké je běžné na skutečných velkostrojích. Detailně jsou zpracovány kabina ři-diče, pochůzkové lávky se zábradlím a dokonce i osvětlení pro práci v noci. Pohon podvozku, kolesa a dopravního pásu zajišťují tužkové baterie.“

Název Lego vznikl složením z dán-ských slov leg godt, což znamená hrát si dobře. Dánská hračkářská firma vyrábí stavebnice už od roku 1932. Původní dřevěné kostky nahradily v 60. letech ty plastové. V současné době se Lego přetahuje s americkým Mattelem o globálního lídra hračkář-ského byznysu. Každou sekundu se prodá na celém světě 28 stavebnic

Vendula Přenosilová hrdě prezentuje právě složené kolesové rýpadlo z Lega.

Jediné v tuzemsku provozované kompaktní rýpadlo K 650.3/K 108 na DB.

SVĚT DOLŮ

24 HL · 1 | 2017

MERKUR JAKO PŘEDCHŮDCE LEGAČeská hračkářská legenda pojmenovaná

podle nejmenší planety sluneční soustavy je inteligentní kovová stavebnice, která se v téměř nezměněné podobě vyrábí v Po‑lici nad Metují už od roku 1925. Systém děrovaných plíšků, šroubků a matiček dává vzniknout vláčkům, jeřábům, autům, traktorům… V roce 1976 bylo do výrobní‑ho programu zařazeno kolesové rýpadlo, které je v modifikované podobě vrcholem

nabídky dodnes. Pozoruhodný je fakt, že za pomoci stavebnice Merkur, dynama z kola a duralové láhve sestrojil na počát‑ku 60. let akademik Otto Wichterle první přístroj na odstředivé odlévání kontakt‑ních čoček. Ve firemním muzeu v Polici se návštěvníci přesvědčí, že z Merkuru se dá postavit třeba Petřínská rozhledna, těžní věž hlubinného dolu nebo obří ruské kolo.

značky Lego. Výrobní program tvoří několik řad rozdělených podle stupně obtížnosti a věkové hranice stavitelů. Celosvětově populární stavebnice se vyrábějí kromě domovského Dánska ještě v Mexiku, Maďarsku a České re-publice. V průmyslové zóně u Kladna nedávno postavilo Lego tři výrobní haly a obří sklad. Zaměstnává téměř tři tisíce lidí. I firma Lego ale musí řešit řadu problémů. Především in-tenzivně hledá ekologickou náhradu pro výrobu svých kostek (ročně jich vyrobí 60 miliard). Novým materiálem z obnovitelných zdrojů by měl být od roku 2030 nahrazen dosud používaný nerecyklovatelný ABS plast. A už do roku 2020 se firma zavázala používat při výrobě veškerou energii výhrad-ně z obnovitelných zdrojů - například v Dánsku investuje do vlastních větr-ných elektráren. Kvůli ekologickým požadavkům čeká do budoucna Lego celá řada změn.

text a foto: Tomáš Vrba

Kompaktní rýpadlo postavené z Lega čítá 3 839 kostiček a dílů, má délku 72 cm,tužkové baterky obstarávají pohyb housenicového podvozku, kolesa a pásového dopravníku.

1 | 2017 · HL 25

NA DNT SLOUŽÍ JAKO NÁHRADA PŘI‑ROZENÉHO HNÍZDĚNÍ UŽ 160 PTAČÍCH BUDEK

Mladé smíšené rekultivační porosty na DNT zatím neumožňují přirozené hnízdění v dutinách mohutnějších stromů. Proto sem specialisté ČZU a rekultivační odborníci SD během po-sledních pěti let umístili 160 ptačích budek, a to včetně v únoru vyvěšených 40 nových budek v lokalitě Březno II. S umisťováním budek na mladé zhru-ba 20leté stromy tentokrát pomáhali žáci březenské základní školy. Partě šikovných deváťáků pod vedením uči-telky Martiny Fořtové šla práce i přes mrazivé počasí dobře od ruky. Budky označované jako velký sýkorník mají rozměr dna 12×14 cm a vstupní otvor o průměru 3,5 cm. Hodí se tak pro hnízdění sýkor modřinek, koňader, vrabců nebo brhlíků. První ornitolo-gické zkušenosti v rámci praktické en-vironmentální výchovy mohli školáci na rekultivacích DNT získat už loni na podzim, kdy čistili budky a kontrolo-vali jejich obsazenost. Náhrada hníz-dění za staré doupné stromy, které se v mladé rekultivované krajině za-tím nenacházejí, je dána také jednou z podmínek EIA POPD DNT. Loňská kontrola obsazenosti budek dosáhla 80 %. Program vyvěšování ptačích bu-dek se tedy na DNT osvědčil.

ZÁCHRANA POTÁPKY ROHÁČE NA DB„Při manipulaci velkostroje jsem si

přímo na našem uhelném řezu všiml

OCHRANA A PODPORA PTAČÍCH OBYVATEL NAŠICH LOKALITUž během zimních měsíců se lesnicky rekultivované plo-chy DNT připravovaly na jarní hnízdění ptactva, pro které bylo ve spolupráci s žáky ZŠ Březno vyvěšeno dalších 40 ptačích budek. A na lokalitě DB zachránila posádka rýpadla přímo v nejnižším uhelném řezu zbloudilou a vy-čerpanou potápku roháče.

dezorientovaného ptáka, který neměl sílu odletět. Následně jsme ho odchytli a přes dispečery a městskou policii zajistili jeho odvoz do chomutovského lesoparku,“ přiblížil nevšední zážitek řidič rýpadla KU 300.15/K 70 Vítězslav Hübner. Šlo o potápku roháče, která se rozhodla přezimovat na některé vodní ploše v okolí DB. Po zamrznutí hladiny přišla o zdroj potravy a ocitla se v ohrožení života. Naštěstí byli na blízku lidé, kterým nebyl její osud lho-stejný a tak byla tato ozdoba vodních ploch zachráněna.

text a foto: Tomáš Vrba

Posádka KU 300.15/K 70 (zleva) David Tureček,Michal Stojčenko, Aleš Hájek a Vítězslav Hübner.

Zachráněná potápka roháč.

SVĚT DOLŮ

26 HL · 1 | 2017

V OSEKU CHTĚJÍ OŽIVIT SLAVNOU SKOKANSKOU TRADICI

Historie skoků na lyžích v Oseku sahá až do roku 1946. Od té doby se zdejší areál pod hradem Rýzmburkem postupně rozšiřoval. Svého času měl oddíl desítky členů a pořá-dali zde prestižní závod – Hornický kahan, kterého se účastnil i slavný Pavel Ploc. Po-stupně ale zájem opadal. Před čtyřmi lety se Jiří Černý ml., několikanásobný mistr re-publiky ve skoku na lyžích, rozhodl vzkřísit skokanskou tradici a jeho svěřenci si nevedou vůbec špatně. Lyžařský klub Osek na cestě vzhůru podpořily také Severočeské doly.

S kokanský areál v Oseku se nachází v místní části Krás-ná vyhlídka pod romantickou zříceninou Rýzmburku a je tvořen čtyřmi můstky umožňujícími skoky na lyžích

od 6 do 40 m, disponuje vlekem a osvětlením. Díky umělému povrchu tady můžou členové Lyžařského klubu Osek trénovat celoročně. Mladé talenty vede osvědčený tandem otce a syna Černých. Oba mají s trénováním a skákáním mimořádné zkušenosti podpořené mimo jiné medailovými místy na mis-trovství republiky s osobním rekordem 195 m Jiřího Černého ml. Aktuálně se věnují 14leté Petře Heřmanové (dvojnásobné stříbrné medailistce MČR) a třem talentovaným klukům ve věku od pěti do osmi let, kteří s přehledem porážejí v celore-publikových soutěžích mladé skokany z vyhlášených klubů v Liberci a Harrachově. V Oseku se tak postupně daří navázat na dávnou tradici. Svěřenci Jiřího Černého ml. bodují ne-jen v republikových závodech (zlatá medaile Jiřího Černého nejml. ze závodů v Desné), ale i na v amatérských soutěžích v Sasku. „Rádi bychom mezi námi přivítali další členy. Děti ve věku 5 až 10 let, které už mají zkušenosti s lyžováním, jsou ideálními adepty. Skoky na lyžích rozvíjejí odvahu, pružnost a sílu. Naše můstky mají umělý povrch, takže trénujeme celoročně,“ uvedl Jiří Černý ml. text a foto: Tomáš Vrba

Vedení a trenéři Lyžařského klubu Osek (zleva) Jiří Černý st.,Jakub Malina a Jiří Černý ml. se svými svěřenci.

SPORT

1 | 2017 · HL 27

P racovním prostorem Václava Derinka je nejnižší uhelný řez lokality Libouš II – sever na

DNT. Spolu s ostatními členy posádky (zámečníkem, elektri-kářem a klapkařem) zajišťuje plynulou těžbu uhlí, které od jeho rýpadla putuje dálko-vou pásovou dopravou přes drtiče na homogenizační skládku a pak do soused-ních elektráren. Běžně za dvanáctihodinovou směnu dokáže posádka vytěžit až 6 tisíc tun uhlí. V den naší reportáže, v pátek 10. března, to bylo ale méně, neboť kvůli vel-mi silnému větru, jehož rychlost opakovaně pře-sahovala 20 m/s muselo být rýpadlo na několik hodin odstaveno. Posád-ka však nelenila a nepřízeň počasí využila k provedení všech úkonů předepsaných dekádní prohlídkou a kontro-lou stroje.

Neobyčejným momentem smě-ny bylo osobní setkání s generál-ním ředitelem SD Ivem Pěgřímkem, který na DNT přijel panu Derinkovi poděkovat za mimořádnou odvahu a cit pro okamžitou účinnou pomoc, kterou nedávno přispěl k záchraně života kolegy, jenž upadl do bezvědo-mí. Správné uvolnění dýchacích cest a zahájení kardiopulmonální resus-citace ještě před příjezdem jednotky hasičů a zdravotníků sanitky bylo pro udržení životních funkcí klíčové.

Zbytek pracovního dne už byl na-prosto standardní. Anemometr na rýpadle naměřil rychlost proudění větru umožňující bezpečnou těžbu. Po dohodě s dispečinkem začalo třináct korečků bezproblémově odtěžovat uhelnou sloj z nejnižšího tušimické-ho řezu a pokračovalo až do konce směny a vystřídání s kolegy z noční.

text a foto: Tomáš Vrba

05:15 Když mám denní směnu, bývám zpravidla na našem stroji už po

páté ráno. Ten den mi ale začíná vlastně krátce po čtvrté, kdy doma vstávám. Na šachtu dojíž‑dím ze svého bydliště v Nové Vísce v Krušných horách. Před pátou už jsem v šatnách a pak spolu s kolegy jedeme autem až k rýpadlu vy‑střídat předešlou směnu.

Můj pracovní den

VÁCLAV DERINEKŘIDIČ RÝPADLA KU 300.9/K 64 NA DNT

PRACOVNÍ DEN

28 HL · 1 | 2017

12:30 V zasedačce administrativní budovy DNT jsem se vůbec poprvé mohl setkat s naším generálním ředitelem Ivem Pěgřímkem. Vážím si toho,

že mi přišel osobně poděkovat. Já sám za sebe fakt, že pomůžu zdravotně indispo‑novanému člověku ani nepovažuji za zvláštní zásluhu, ale za samozřejmost. Myslím si, že by takhle na šachtě zareagovala drtivá většina z nás. Poskytnutí první pomoci mi nedělá žádný problém. O tom, jak správně postupovat jsme seznamováni v rámci pravidelných školení bezpečnosti práce. Navíc jsem byl kdysi hasičem, takže mám nějaké zkušenosti, které se hodily.

16:50 Téměř na konci směny jsem musel opět na chvíli těžbu

zastavit a s klapkařem Janem Čajkou vy‑měnit opotřebovaný zub korečku kolesa. Zároveň jsem zaznamenal poruchu zdvihu, proto jsem zašel do rozvodny a na operá‑torském panelu řídicího systému zkvitoval poruchu, a stroj byl připraven k další těžbě. Před půl šestou jsme s posádkou provedli běžný úklid a připravili stroj na předání kolegům z noční směny. Zápisem do De‑níku velkostroje ta moje dnešní – trochu nevšední – směna skončila.

13:30 Poté, co mě štajgr Radim Weinhold přivezl zpátky

k bagru, jsem v kabině vystřídal zámečníka a střídače řidiče Ervína Adama. Informoval mě, že po dobu mé nepřítomnosti ustal vítr a také že provedli přestavbu – posunuli se do nové figury. Spolu s naším rýpadlem se daly do pohybu i PVZ a N vůz, přes které jsme spojeni s dálkovou pásovou dopra‑vou. Po najetí do nového záběru mohla začít těžba. Za hodinu jsme odtěžili rov‑ných 800 tun uhlí.

05:50 Bagrák Tomáš Lončík z noční směny mě při střídání upozorňoval na silné poryvy větru. Protože jeho nárazy

neustávaly a anemometr naměřil opakovaně rychlost vyšší než 20 m/s, těžbu jsme přerušili. Rýpadlo jsem nastavil po směru větru a společně s posádkou jsme udělali nejen běžné kontroly a čištění ochozů, ale věnovali se také dekádní prohlídce stroje. Naše KU 300.9/K 64 je sice nejstarší z desítky provozovaných rýpadel řady KU 300 v Severočes‑kých dolech, na DNT slouží už od roku 1973, ale díky příkladné péči a vlídnému zacházení stále spolehlivě funguje.

1 | 2017 · HL 29

Cafeterie místo nepeněžních poukázek

V Cafeterii lze vybírat z nabídky:

Letos budeme v Severočeských dolech a některých jejich dceřiných společnostech čerpat prostředky sjednané v rámci kolektivního vyjednávání na tzv. nepeněžní poukázky (2 500 Kč pro rok 2017) prostřednictvím samoobslužné internetové aplikace Cafeteria mojeBenenefity.V ní si budeme vybírat benefity podobně jako zboží v klasickém e ‑shopu nebo mů‑žeme prostředky čerpat prostřednictvím platební karty Flexi Pass CARD. Platební kartu a přístup do internetové aplikace obdrží každý zaměstnanec stejným způso‑bem, kterým se dosud vydávaly nepeněžní poukázky, tj. v zalepené obálce předané zaměstnavatelem. Termíny předání budou včas zveřejněny.

Cafeteria společnosti Sodexo nám na‑bídne tisíce benefitů z různých oblastí

v celé ČR. Stačí se jen připojit k internetu z počítače, tabletu nebo chytrého tele‑fonu. Korunový příděl bude převeden na body (1 koruna = 1 bod), za které může‑me nakupovat benefity z široké a pestré nabídky podle vlastních individuálních zájmů a preferencí. Vše probíhá on ‑line, v reálném čase. Body se nám budou při nákupu ihned automaticky odečítat. V Cafeterii zůstává možnost objednání papírových poukázek Flexi Pass, na které jsme zvyklí.

ZDRAVÍ ZÁBAVA VZDĚLÁNÍ SPORT KULTURA CESTOVÁNÍ

Jak se dá v Cafeterii platit?

Nejčastější dotazy:

FLEXI PASS CARD (PLATEBNÍ KARTA)

Platíte s ní stejně snadno jako s běžnou bankovní kartou. Celý zůstatek Vaší Cafe‑terie máte okamžitě k dispozici na Vaší Flexi Pass CARD bez nutnosti dobíjení. Stačí jen, aby partner akceptoval kartu Flexi Pass CARD.

ELEKTRONICKÁ POUKÁZKA EPASS

Jednoduchá forma čerpání objednaných benefitů. Pro čerpání stačí znát číslo elek‑tronické poukázky, které si můžete nechat rovnou zaslat jako SMS; ePASS můžete uplatnit v široké síti partnerů v celé ČR.

ON ‑LINE PLATEBNÍ BRÁNA

Pohodlný způsob, jak si vybrat zboží nebo služby v internetovém obchodě a za‑platit za ně body z Cafeterie. Objed‑návat můžete na nejzajímavějších e ‑shopech z oblasti volného času.

POUKÁZKY FLEXI PASS

Tradiční způsob čerpání benefitů prostřednictvím oblíbených poukázek Flexi Pass v široké síti partnerů v celé ČR. Poukázky si můžete objednat telefo‑nicky nebo prostřednictvím internetové aplikace, poštovné za dodání na adresu zaměstnance činí 80 Kč.

BENEFIT NA PŘÁNÍ

V případě, že si z nabídky partnerů v Cafe‑terii nevyberete, můžete si nechat pro‑platit fakturu i u partnerů, kteří nejsou součástí sítě Sodexo.

JAK SE DO CAFETERIE PŘIHLÁSIT?• Do internetového prohlížeče zadáme

adresu mojebenefity.cz• Zadáme uživatelské jméno a heslo. To

nám bude předáno zaměstnavatelem.• Heslo doporučujeme hned po prvním

vstupu změnit.

KAM SE OBRÁTIT PRO RADU?S prvními kroky v on ‑line prostředí nám pomůže příručka pro začínající uživate‑le, která bude k dispozici ve formátu PDF na intranetu, zaměstnaneckém portálu a také přímo v Cafeterii. K využití jsou také videonávody.

Od okamžiku předání přihlašovacích údajů Vám bude k dispozici telefonická linka, a to v pracovní dny vždy od 8 do 17 ho‑din. Pro blokace karet bude telefonická podpora 24 hodin denně. Sodexo bude možné kontaktovat také e ‑mailem na ad‑rese sodexo@mojebenefity.cz

KDYŽ CHCEME UHRADIT NAPŘÍKLAD DOVOLENOU, JAKÉ MÁME MOŽNOSTI?• Elektronická poukázka ePASS• On ‑line platební brána• Flexi Pass CARD• Poukázky Flexi Pass

• Benefit na přání (pokud cestovní kan‑celář není ve smluvních zařízeních Sodexo).

Prostřednictvím Cafeterie lze zaplatit i např. školkovné nebo dětský tábor, a to formou benefitu na přání.

JAK DLOUHO BUDOU BODY PLATIT?Platnost přidělených bodů bude do konce následujícího kalendářního roku od při‑dělení, takže je možné si body ponechat do příštího roku a využít jejich kumulaci s přidělenými body v následujícím roce.

Může existovat pro vedoucího rekreačního střediska lepší ocenění, než spokojenost stovek věrných hos‑tů? Nadšení rekreanti, kteří se pravidelně vracejí, jsou tou nejlepší vizitkou, jakou si Miroslav Rojek díky své profesionalitě a empatii v RS Dolů Bílina ve Sloupu vysloužil. I přes velký pracovní nápor a chronickou časovou zaneprázdněnost má stále výbornou náladu. A objeví ‑li se nějaký ten běžný provozní problém, ne‑nechá si ji zkazit. Svou práci má rád a nejvíc ho nabíjejí právě spokojení rekreanti, kteří si hned po skonče‑ní svého pobytu ve Sloupu rezervují termín na další rok. Náš rozhovor vznikl u příležitosti životního jubilea, které pan Rojek nedávno oslavil. Povídali jsme si ve víru příprav na novou rekreační sezonu.

Pro zaměstnance Dolů Bílina jste hodně známá osoba. Jak dlouho vlastně v RS ve Sloupu působíte?

Jsem tady od 2. ledna 1993, tedy pět-advacet let. Uspěl jsem ve výběrovém řízení, které tehdy Doly Bílina vypsa-ly na pozici vedoucího rekreačního střediska. Nejdřív jsem byl zaměst-nancem šachty a zhruba po roce jsem dostal celý areál do nájmu a tak je tomu dodnes.

Kolik rekreantů se u vás během roku vystřídá?

V roce 2016 jich bylo 4500, z toho zhruba tisícovka přímo z DB. Zazna-menali jsme tak 15% meziroční ná-růst. Počítám do toho nejen vlastní rekreační pobyty, ale také nejrůznější

je pak údržba celého areálu, včetně péče o zeleň. To všechno včetně mě ve směnném celoročním provoze zvládá dvanáctičlenná sehraná parta - údrž-báři, pokojské, šéfkuchaři, pomocné kuchařky a servírka. V hlavní sezoně posílíme ještě o další tři síly pro ku-chyň a úklid. Většina zaměstnanců tady pracuje víc než deset let, a někteří to se mnou táhnou už celé čtvrtstoletí. To není v našem oboru až tak obvyklé.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?Od pěti ráno jsem v práci. Začínám

normováním jídla kuchařům na celý den. Průměrně vaříme 3 až 5 druhů jídel denně. V šest už přebírám čer-stvé pečivo od pekaře, který k nám zajíždí. Ještě předtím, než se v osm

semináře a školení, které se u nás ce-loročně pořádají.

Máte otevřeno po celý rok?V podstatě ano. Zavíráme pouze

na jeden prosincový týden, kdy vždy malujeme a pak na tři týdny v lednu. To máme opravdu dovolenou. Já třeba obvykle vyrážím na hory.

Areál střediska je poměrně rozsáhlý. Kolik lidí zdejší provoz obstarává?

Máme tady 21 chatek s kapacitou 80 lůžek, dále třípatrovou budovu se 40 pokoji a možností ubytování pro dalších 110 osob. Jsme tedy schopni se jednorázově postarat o ubytování a stravu ve formě plné penze téměř pro dvě stovky rekreantů. Samozřejmostí

Optimista z povoláníMIROSLAV ROJEK

PROFIL

32 HL · 1 | 2017

otevře jídelna, prostírám snídaně a nanáším jídlo na švédský stůl. Když o půl desáté snídaně skončí, dělám v kanceláři objednávky zboží na další den. Většinu věcí nám přivážejí do-davatelé, ale občas musím sám zajet pro něco do Liberce nebo Boru. V me-zičase před obědem vystavuji faktury, dávám dohromady pokladnu a další doklady, které pak zpracovává účetní. V poledne se otevře jídelna, kde máme u stolů 100 míst a dalších 50 na tera-se. Pomáhám servírce s roznášením jídel a nápojů. Kolem třetí jdu na dvě hodiny domů, abych si trochu odpoči-nul a osvěžil na večer. Bydlíme přímo v areálu, takže jsem nablízku a můžu třeba operativně rychle přijít převzít pivo, když se rozvoz opozdí. Večeře po-dáváme od šesti. Opět roznáším jídla i pití. Ve všední dny končíme kolem půl jedenácté, ale o víkendech, když lidi zůstanou v jídelně, obsluhujeme klidně i po půlnoci. Otevírací doba pro nás není rozhodující. Rádi se opera-tivně přizpůsobujeme požadavkům hostů. Nesmím zapomenout také na milý proces vítání a ubytování nových rekreantů, jejich seznamování s pro-vozní řádem.

Máte kromě lednové dovolené vůbec něja‑ké osobní volno a čas na koníčky?

Mým koníčkem je práce. Zní to jako fráze, ale je to fakt. Jsem rád, že jsme si vybudovali stálou klientelu. Těší mě, když si lidé při odjezdu hned rezervují pobyt na příští rok. Navíc za ta léta znám většinu u nás odpočívajících pracovníků DB, takže máme opravdu dobré vztahy. Už se těším na sezonu, až zase přijedou rodiny s dětmi, senioři s vnoučaty. Víte, že řada dnešních do-spělých k nám jezdila s rodiči už jako děti? Spokojenost rekreantů mi dobí-jí baterky. Nedávno mi udělal velkou radost také let do Londýna, kde jsem viděl fotbalový zápas West Ham United versus Chelsea, jejichž jsem velkým fandou. Byl to nezapomenutelný dárek k narozeninám od syna.

Nedávno jste v plném pracovním tempu oslavil šedesátiny. Zamyslel jste se někdy, jaké místo ve vaší profesní kariéře vůbec zaujímá Sloup?

Jsem rodilý Tepličák, kde jsem se vyučil kuchařem. V tamějších

restauracích jsem začínal. Pamětníci si třeba ještě vzpomenou na restaura-ce Radnice nebo Split. Později jsem působil také jako vedoucí a správce rekreačního střediska v Harrachově. Mám tedy dost zkušeností a referen-cí, ale nejlépe se cítím právě tady ve Sloupu. Jistě na to mají vliv i výborné vztahy s příslušnými odpovědnými představiteli SD – Josefem Molkem, Ladislavem Stojčenkem nebo Vladi-mírem Bergerhofem.

Proč je podle vás RS ve Sloupu u lidí na DB tak oblíbené?

Je to pro ně tradice. Vždyť jejich předchůdci to tady začali v roce 1959 budovat. Teď sem jezdí už několikátá generace horníků z Bílinska. Přitaž-livé je taky krásné okolí. Ať už to je Panská skála, pláž u Radvanického

rybníka, nebo panorama podhůří Lu-žických hor. V neposlední řadě lidé vědí, že je tady o ně dobře postaráno a že je neošidíme. Personál se hostům snaží vycházet maximálně vstříc, aby byli ve všech ohledech spokojeni.

Jaké novinky jste připravil pro letošní sezonu?

Kromě zavedení povinné registrační pokladny :) jsme položili novu dlažbu na teráskách u chat, vyměnili dlažbu na chodnících a ještě rozšíříme dětské hřiště o další herní prvky. Tradičně jako každý rok jsme upravili jídelní-ček o několik nově zařazených jídel. Ostatně i čtenáře Hornických listů srdečně zvu. Přijeďte si odpočinout k nám do Sloupu!

text: Tomáš Vrba foto: Ladislav Stojčenko, Tomáš Vrba

↑ Oslava 60. naro‑zenin. Mezi hosty nechyběli zástupci SD. Hlavní prak‑tickým dárkem byl zahradní traktůrek na zvelebování areálu RS.

← Miroslav Rojek se svojí oporou – přítelkyní Pavlínou.

„TĚŠÍ MĚ, KDYŽ SI LIDÉ PŘI ODJEZDU HNED REZER-VUJÍ POBYT NA PŘÍŠTÍ ROK. ZA TA LÉTA ZNÁM VĚTŠINU U NÁS SE REKREU-JÍCÍCH PRA-COVNÍKŮ DOLŮ BÍLINA A MÁME OPRAVDU DOBRÉ VZTA-HY. JSEM RÁD, ŽE JSME SI VYBUDO-VALI STÁLOU KLIENTELU.“

1 | 2017 · HL 33

Těžba v hlubinném dole Eleonora byla zahájena v roce 1872. Od té doby se důl postupně rozšiřoval o další dobývací pole. Na počátku 20. století zde začali také s povrchovou těžbou. Ta se stala osudnou sousedním Ledvicím. Jako kompenzaci za domy, které ustoupily těžbě uhlí, postavili ve 20. letech v Ledvicích majitelé Dolu Eleonora novou dělnickou kolonii, která se jako jediná část městečka zachovala a stala se základem dnešních Ledvic.

Korečkové rýpadlo na skrývce z roku 1920.Umístění dolu Eleonora u Ledvicna mapě z roku 1898.

H istorie dolu Eleonora je historií běž-ného středně velkého dolu v naší pán-vi. Uhlí bylo v okolí Ledvic objeveno a těženo primitivními rumpálovými šachtičkami již kolem roku 1853. Velké finanční prostředky do hornického podnikání v této oblasti vložil saský hrabě Otto Friedrich Schönburg–Wal-denburg (1839–1893) a roku 1871 na jihovýchodním okraji obce Ledvice nechal vybudovat hlubinný důl Eleo-nora, který byl zprovozněn v únoru 1872. Vznik názvu Eleonora byl dán podle původní důlní míry. Dolové pole zaujímalo 9 důlních měr pod názvy Eleonora I – VII a Otto I – II. Areál hlubinného dolu byl postaven na ka-tastrální parcele 390/1 obce Ledvice. Těžní jáma dolu měla hloubku 43 m a tři větrné jámy.

Na Ústecko-Teplickou železnič-ní dráhu a její Světeckou trať byl důl připojen vlečkou o délce 820 m 12. února 1874. Zakladatel a majitel dolu hrabě Schönburg zemřel roku 1893 a jeho dědicové z Drážďan se snažili důl nadále provozovat, ovšem s klesajícími ekonomickými výsledky. V roce 1899 bylo ustanoveno Uhelné těžařstvo dolu Eleonora v Ledvicích (Kohlengewerkschaft Eleonorascha-cht), které důl od dědiců hraběte Schönburga odkoupilo. Na vedení těžařstva měl velký vliv ústecký pod-nikatel a obchodník s uhlím Eduard Jakob Weimann (1852–1928). Pod jeho vedením těžařstvo přistoupilo k radi-kální změně a nechalo vybudovat nový těžební závod ve vzdálenosti 180 m

Důl Eleonora u Ledvic

Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ NA BÍLINSKU

34 HL · 1 | 2017

Letecký snímek z roku 2016s pozicí dolu Eleonora u Ledvic.

Povrchový důl na okraji Ledvics těžební metodou mlýnkování,kolem roku 1920.

severozápadně od původního hlubin-ného dolu. V letech 1898 a 1899 byla za výchozem uhelné sloje na parcelách 382 a 384/4 obce Ledvice postavena tří-dírna, kotelna, strojovna a pomocné budovy. Důl zahájil těžbu 1. září 1899; starý závod byl odtěžen povrchovým způsobem v letech 1904–1908 a 1. října roku 1905 byl přikoupen k dolu Eleo-nora skoro dotěžený sousední důl Hartmann. V roce 1908 byla zmoder-nizována a rozšířena třídírna uhlí. Začátek roku 1913 se do historie dolu zapsal černě: 24. ledna při uzavírání požářiště na důlní chodbě došlo k ne-čekanému vyšlehnutí plamene, který usmrtil 4 horníky. Od 1. ledna 1915 byl důl Eleonora sloučen se sousedním dolem Frauenlob těžařstva Frauen-lob v Ledvicích. Důlní těžební pole se tak rozšířilo na 35 jednoduchých měr, 1 dvojitou důlní míru a 14 přebytků.

Celé dolové pole bylo silně omeze-no nepravidelným lalokovitým vý-chozem uhelné sloje. Těžené nadloží bylo tvořeno jíly a písky převážně v mocnosti kolem 20 m, ale upadalo až do hloubek kolem 50 m. Nadložní zeminy byly odtěžovány zprvu ručně a následně rýpadly a přepravovány důlními vláčky na výsypky. Část této skrývky byla prováděna smluvně fir-mou Berndt z Mostu, která roku 1909 nasadila na skrývku první korečkový stroj značky Lübeck. Vlastní uhelná sloj měla mocnost 20 až 25 m. U výcho-zové partie mělo uhlí špatnou kvalitu a menší mocnost kolem 10 m. V hlubin-ném provozu se těžilo nejrozšířenější

K prvnímu ukrajování městečka Ledvice došlo již roku 1905. V letech 1918 až 1920 bylo odkoupeno a násled-ně zbouráno 33 domů za účelem rozší-ření těžební fronty povrchového dolu. V letech 1920 až 1926 nechali majitelé postavit dělnickou kolonii s 90 byty, nazývanou Nová čtvrť, která se jedi-ná dodnes zachovala a tvoří základ dnešních Ledvic.

Těžba uhlí na lomu Eleonora byla ukončena 30. dubna 1938 z důvodů vyčerpanosti zásob uhlí v dolovém poli. Situace byla ztížena neekono-mickým dobýváním zbývající nekva-litní suroviny. Důlní zařízení bylo prodáno duchcovské barvírně Hans Glück. V provozu zůstala pouze ci-helna. Následující válečné události zapříčinily převzetí majetku hlavního podílníka firmy J. Weimann Ústí n. L. do německé správy. Celková těžba na dole Eleonora za 66 let provozu před-stavovala 8,3 mil. tun uhlí.

Do dolového pole se vrátila uhelná těžba ještě po druhé světové válce v roce 1952, kdy zbývající zásoby uhlí lomu Eleonora dotěžil důl Jirásek. Těžba probíhala až do června 1961 a bylo zde získáno dalších 2,7 milionů tun uhlí. Následně byla oblast dosypá-na výsypkou a vytvořeno těleso nové železniční tratě. Ve střední části byla ponechána otevřená jáma na plavení popílku z elektrárny. Plavení bylo již také ukončeno a celé území je dnes zrekultivováno.

text: Zdeněk Dvořák foto: Zdeněk Dvořák, archiv OMG Doly Bílina

dobývací metodou - komorováním na zával. Povrchové dobývání uhlí bylo provozováno asi od roku 1905 a pou-žívaly se zde všechny ruční metody: lávkování, pilířování a nejčastěji polo-mlýny a mlýnkování. Během životnos-ti dolu Eleonora se postupně přešlo od hlubinného dolu na kombinovaný provoz až po výhradně povrchový zá-vod. Otevřeno a zasypáno bylo celkem čtrnáct lomů označovaných jako Lom I až XIV. Těživo se dopravovalo přes hlubinný důl nebo po šikmé ploše s elektrickou lanovkou a vozíky taže-né horním lanem. Průměrná těžba činila ročně kolem 150 tisíc tun uhlí a pracovalo zde asi 350 horníků. Na šachtě se také dosti často stávkovalo. Současně od roku 1918 provozoval důl v blízkosti vlastní cihelnu.

LEDVICE

UÚL

ELEANORANOVÝ DŮL

STARÝ DŮL

1 | 2017 · HL 35

V obci těsně sousedící s DNT mají ambiciózní plány týkajících se využití zdejší právě rekonstruované již dlouho nepoužívané historické školní budovy. Zároveň trvale zkva-litňují výuku a aktivity současné školy, kterou aktuálně navštěvuje 163 žáků, pro které chystají rozšíření a modernizaci školní budovy na náměstí tak, odpovídala vzdělávacím trendům 21. století.

ZŠ BŘEZNO V PROMĚNÁCH ČASU

HISTORIE ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ V BŘEZNĚ

Tak jako všude v pohraničí se po vzniku ČSR v roce 1918 mladý český stát snažil podpořit zdejší českou menšinu. První česká jednotřídka zahájila v Březně vyučování v roce 1922. Byla k tomu vyčleněna jedna třída v německé škole. Postupně se počet obyvatel české národnosti zvyšoval a úměrně tomu rostl i po-čet žáků. Bylo tedy nutné postavit novou školní budovu. Výstavba pro-bíhala v letech 1928 až 1929 podle návrhu architekta Milana Babušky. Do školních lavic na tehdejší dobu moderní budovy usedly zdejší české děti 2. září 1929. Zřízení školy patřilo do projektu Matice školské podporu-jící vznik českých škol v pohraničí v období první republiky. Slibný vývoj české obecné školy v Březně ukončilo bohužel odtržení Sudet v roce 1938. Během druhé světové války pak bu-dova sloužila armádě a žáci se sem vrátili až po osvobození v roce 1945. Po dalších desetiletích už kapacita školy nestačila, proto byla na konci 80. let postavena v nedalekém parku další nová školní budova, kde dnes

Školní budova v parku,kde probíhá výuka druhého stupně.

Karlštejn byl jednímz cílů poznávacíchcest pořádanýchSeveročeskýmidoly.

probíhá výuka druhého stupně. Pů-vodní historická česká obecná škola ale opět brzy ožije. Byl schválen peč-livě připravený projekt opravy budovy a jejího využití k muzeálním účelům, kde by neměla chybět expozice české-ho menšinového školství v pohraničí a archeologických nálezů objevených v předpolí sousedních DNT. Zatím byla úspěšně dokončena první etapa rekonstrukce budovy – její odvodně-ní, zbavení vlhkosti, pořízení nové střechy a fasády s okny. Dnes panuje čilý stavební ruch uvnitř. Prostory se kompletně opravují, včetně rozvodů elektřiny a topení. Ještě předtím, než začne fungovat jako výjimečné muzeum, poslouží zrekonstruovaná budova dočasně opět výuce. V rám-ci plánu obnovy obce do roku 2022

ŠKOLY V OKOLÍ NAŠICH DOLŮ

36 HL · 1 | 2017

Česká obecná škola v Březněbyla postavena v roce 1929.

Po dokončení vnější rekonstrukceaktuálně probíhají stavební práceuvnitř budovy české obecné školy.

zastupitelstvo rozhodlo o rozšíření stávající školní budovy na náměstí, kde nyní probíhá vyučování 1. až 5. třídy. Ta se rozšíří, přibude školní jídelna, dostatečný počet tříd, ka-binetů a dalšího zázemí pro kvalit-ní poskytování výuky březenským školákům pod jednou střechou. Bude to vůbec poprvé v historii obce, kdy v jedné školní budově bude probíhat kompletní vzdělávací cyklus od 1. až do 9. třídy. Na akci je zpracována pro-jektová dokumentace, vydané staveb-ní povolení a čeká se jen na vhodný dotační titul. Navíc počítá obec s tím, že na tuto významnou investiční akci využije i prostředky získané z úhrad z dobývacího prostoru a vydobytého nerostu. Po rozšíření školní budovy na náměstí se sem přestěhují nejen děti z dočasného působiště ve staré české obecné škole, ale také ze školní budovy v parku, která bude poté slou-žit sportovnímu využití. Historická česká obecná škola se pak promění v plánovaný výstavní prostor. „Prů-běžně už sháníme exponáty z ob-dobí první republiky. Rádi bychom návštěvníkům představili školu, jak v době svého vzniku opravdu vypada-la. Pro druhou část expozice věnova-nou archeologii jsme zahájili jednání s vědeckým týmem Národního muzea o možnosti prezentovat u nás vzácné paleontologické nálezy fosilních ob-ratlovců staré 19 milionů let, které archeologové objevili v sousedních

areál v parku a fotbalové hřiště. Kro-mě lyžařského výcviku či oblíbeného vodáckého kurzu škola pravidelně pořádá fotbalový turnaj, kterého se účastní školy z celého Chomutovska. Velký důraz klade na environmentál-ní výchovu. Žáci se věnují nejen pří-rodovědnému zkoumání, ale v rámci ornitologického projektu pod záštitou Severočeských dolů také například vyvěšují a čistí ptačí budky v okolní mladé rekultivační krajině. Peda-gogové se u žáků snaží rozvíjet jak znalosti informačních a komunikač-ních technologií, tak znalosti jazy-kové, sportovní a technické doved-nosti a samozřejmě také rozšiřovat a podporovat znalosti u všeobecně vzdělávacích předmětů. Do budouc-na by se rádi více zaměřili na rozvoj technických dovedností a manuální zručnosti. Za tímto účelem zde mají solidně vybavené školní dílny. „Sna-žíme se skloubit nároky moderního vzdělávání s nejlepšími tradicemi českého školství. Nacházíme mimo-řádnou podporu a korektní vztahy u představitelů obce, kteří chápou důležitost školy pro život v Březně. Pozitivní je také spolupráce se Se-veročeskými doly, které pro nás pravi-delně pořádají nejrůznější poznávací cesty připomínající českou historii a výlety do zábavního parku Belan-tis,“ uvedl ředitel školy Michal Vlach.

text a foto: Tomáš Vrba

DNT. Myslím, že se máme na co těšit,“ optimisticky konstatoval starosta obce Březno Zdeněk Valenta.

ZŠ BŘEZNO JE SRDCEM OBCE A NUTNÝM PŘEDPOKLADEM DALŠÍHO ROZVOJE

Kvalifikovaný učitelský sbor, mo-derní vybavení učeben a široká na-bídka aktivit pro 163 žáků – taková je současná tvář ZŠ v Březně. Vzděláva-cí cyklus probíhá ve dvou budovách. Škola disponuje také tělocvičnou, víceúčelovým hřištěm a školní jídel-nou. Žáci hojně využívají i sportovní

1 | 2017 · HL 37

2017Doly Bílina

20 letŠtyndl Zdeněk elektrikář velkostroje PÚ ‑SJPokorný Milan klapkař PÚ ‑SSRosenbaum Václav řidič pracovních strojů PÚ ‑SSŠpadrna Daniel klapkař PÚ ‑SSMikeš Jaroslav provozní zámečník PÚ ‑SSBrož Jiří řidič PVZ PÚ ‑TUHoudek Vladimír přestavbář PD PÚ ‑TUOpl Vladimír řidič PVZ PÚ ‑TUZavičár Roman hasič ‑ strojník HZS

30 letSamohýl Jiří klapkař PÚ ‑SJNovák Jaroslav operátor PD PÚ ‑SJLüftner Roman vedoucí řidič velkostroje PÚ ‑SSŘáda Pavel řidič velkostroje PÚ ‑SSProcházka Václav revírník PÚ ‑TUPlecitý Milan řidič velkostroje PÚ ‑TUValeš Jan zámečník velkostroje PÚ ‑TUKačerová Šárka vážná PÚ ‑ÚUNachtmannová Alena strojník v úpravně PÚ ‑ÚUChladná Hana strojník v úpravně PÚ ‑ÚU

40 letKaiser Jiří řidič velkostroje PÚ ‑SJ

Doly Nástup Tušimice

20 letKonečný Milan řidič PVZ LomŠpaněl Vratislav provozní zámečník LomHoudek Martin provozní elektrikář ÚDUTŠimice Robert zámečník velkostroje SkrývkaVošický Tomáš provozní elektrikář EnergetikaKunc Martin provozní elektrikář Energetika

30 letHloušek Vladislav mechanik ‑ bezdem diag. a trib. DiagnostikaDoseděl Jan provozní elektrikář EnergetikaFanta Daniel řidič velkostroje LomKrál Petr řidič PVZ LomĎurkovský Petr řidič velkostroje LomHofbauerová Věra figurant OMGVladyka Ladislav přestavbář SkrývkaGutveisová Eva skladník SkrývkaNeužil Vladislav klapkař SkrývkaKrob Michal zámečník velkostroje SkrývkaJágerský Miroslav zámečník velkostroje ÚDUTDöring Petr provozní zámečník ÚDUT

40 letHladíková Iva operátor PD Výroba

Správa a. s. Chomutov

30 letMusílková Petra vedoucí skladu Skladové hosp.Váňová Miroslava skladník Skladové hosp.

40 letHložková Božena ref. personální administrativy OMPA

Prodeco, a. s.

20 letCivín Miloš provozní zámečník provoz Bílina

30 letKříž René inspektor BHP Správa a.s.Dovhunová Ivana referent ekonomiky Správa a.s.Holas Josef koordinátor staveb Odb. inženýringu

Revitrans, a. s.

20 letJanda Vladimír řidič SMV ‑nákladní AUBRichter Pavel řidič SMV ‑nákladní AUBSkrčený Jindřich staveb.údržbář budov VTPČechák Vladimír řidič pracovních strojů DDMBSkurský Evžen provozní zámečník DDMBTrautenberger Roman řidič pracovních strojů DDMTŠebek Pavel řidič pracovních strojů DDMTVinický Milan provozní zámečník DDMTJanota Zdeněk provozní zámečník DDMT

30 letHájek Otto řidič SMV ‑nákladní AUBMašata Jindřich řidič SMV ‑nákladní AUBHrubý Luboš řidič SMV ‑speciálních AUTKříž Roman automechanik AUTNack Richard automechanik AUTČmejla Petr řidič pracovních strojů DDMBRulf Radek řidič pracovních strojů DDMBKogut Martin řidič pracovních strojů DDMBLukeš Josef řidič pracovních strojů DDMBChalupníček Jiří řidič pracovních strojů DDMTNešuta Roman řidič pracovních strojů DDMTHofman Martin řidič pracovních strojů DDMTHoch Hynek řidič pracovních strojů DDMTSouček Martin řidič pracovních strojů DDMTJeřábek Petr řidič pracovních strojů DDMTKrucký Tomáš řidič pracovních strojů DDMTZelenka Václav řidič pracovních strojů DDMTPaták Martin mechanik úseku DDMT

40 letPoborský Antonín vedoucí provozu AUBPašek Arnošt vedoucí provozního úseku DDMB

SD – Kolejová doprava, a. s.

30 letVaněrka Petr mechanik provozu TZPMleziva Roman opravář HKV ‑elektrikář TZP

Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.

Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb

Jubilanti skupiny SD leden – březen

ZAMĚSTNANCI

38 HL · 1 | 2017

VZPOMÍNKA NA ERICHA GRÜNBAUMAUznávaný ekonom, báňský odborník, spoluzakladatel Severočeských dolů, v jejichž top managementu aktivně působil třináct let, pan Erich Grünbaum zemřel ve věku nedoži-tých 88 let 14. ledna 2017.

společnost velmi nepřátelsky vnímala hornictví jako jediného viníka špat-ného životního prostředí a devastace krajiny, se aktivně účastnil jednání o budoucí podobě revíru a jeho trans-formaci do nástupnických uhelných společností. Navzdory nepříznivé vý-chozí situaci ztrátového a zadlužené-ho dolu Bílina věřil v životaschopnost a perspektivu spojení DNT a DB do a.s. Severočeské doly. V nově vytvo-řené firmě byl v letech 1994 až 2006 finančním ředitelem. Jeho nástupce Jiří Zahradník na svého někdejšího nadřízeného a kolegu zavzpomínal: „S panem Grünbaumem jsem praco-val od roku 1989, všechny materiály se precizovaly a předělávaly tak dlouho, až byly na požadované (téměř dokona-lé) úrovni. Pracovní doba byla dlouhá, jak bylo třeba, aby se stihly termíny. Nepamatuji si, že by něco nešlo. Prostě práci a výsledky měl rád.“

text a foto: Tomáš Vrba

ERICH GRÜNBAUM1929–2017

• 1. 1. 1994 zvolen prvním finančním ředitelem a prokuristou Severočes‑kých dolů.

• V čele SD zúročil své bohaté ekono‑mické znalosti a báňské zkušenosti s více než 30letou praxí.

• Díky své vitalitě a duševní svěžesti působil v SD do svých 77 let, po od‑chodu z pozice finančního ředitele jako poradce generálního ředitele.

• Na počátku 90. let se aktivně účastnil série jednání na minis‑terstvu průmyslu a obchodu, kde belgický ekonomický poradce Gheyselinck připravoval restruktu‑ralizaci severočeského revíru. Svý‑mi argumenty přispěl k zachování českého hnědouhelného hornictví a vytvoření SD.

Hornictví Erich Grünbaum vnímal od samého dětství. Narodil se v Krupce u Teplic, kde řada příbuzných praco-vala v okolních uhelných nebo rudných dolech. Po maturitě na teplickém gymnáziu úspěšně absolvoval Vysokou školu politických a hospodářských věd v Praze (dnes Vysoká škola ekonomická), obor ekonomika průmyslu a dolů. V roce 1953 začal jako referent ekonomického úseku své dlouhodobé působení v severočeském hnědouhelném revíru. „Brzy jsem si začal uvědomovat, že k tomu, abych byl dobrým odborníkem, budu potřebovat také odpovídající znalosti z oblasti těžebního průmyslu. A tak jsem vystudoval obor Povrchové dobývání na Vysoké škole báňské v Ostravě. Během mé dlouhodobé praxe se toto rozhodnutí ukázalo jako správné a doporučil bych ho všem mladým kolegům ekonomům, aby získali také solidní technické znalosti,“ připomínal důležitost rozšíření ekonomického vzdělání o specifickou problematiku moderní velkolomové těžby. Z centrální části revíru byl pan Grünbaum na počátku normalizace přeložen na DNT. Přestože byl vysokoškolsky vzdělaným ekonomem a měl již za sebou značné provozní zkušenosti, začínal jako řadový referent ekonomického úseku. Postupně se přes pozice vedoucího plánovacího odboru, vývoje a odborného ekonoma stal v roce 1990 eko-nomickým náměstkem DNT. V nelehké době, kdy česká

„VĚŘIL JSEM, ŽE BÍLINSKÉ UHLÍ BUDE DO BUDOUCNA POTŘEBA A ŽE JE MOŽNÉ HO TĚŽIT V EKO-NOMICKY PŘIJATELNÝCH PODMÍNKÁCH.“

1 | 2017 · HL 39

P obřeží německého ostrova Use-dom nenabízí jen nekonečné pláže, čerstvý vítr, koupání

v chladném Baltu, ale také unikátní prohlídku první vojenské raketové základny na světě. Právě v Peenemün-de byla totiž vůbec poprvé odpálena naváděná střela dlouhého doletu – Hitlerova tajná zbraň raketa V 2.

Historicko -technické muzeum v Peenemünde bylo otevřeno v roce 1992. Od té doby je ospalá vesnice v ústí řeky Peene vyhledávaným cí-lem zájemců o vojenskou historii a letectví. Expozice připomíná nejen náskok a nadání německých leteckých inženýrů z 30. let, kteří vyvinuli prv-ní naváděné balistické střely s dlou-hým doletem a výškovým dosahem 90 km. Otevřeli tak brány vesmíru, ale k dosažení svého cíle využívali zločinecké metody. Chod nacistické základny obstarávalo 12 tisíc vězňů rekrutovaných z koncentračních tábo-rů. Vlastní výroba raket byla po brit-ském bombardování v roce 1943 pře-sunuta z Peenemünde do nechvalně proslulé podzemní továrny Mittelwerk ukryté v bývalém vápencovém dole ve středním Německu, kde v otrockých podmínkách sloužily tisíce vězňů z pracovního tábora Mittelbau -Dora. Přes všechny oběti, které rakety V 2 způsobily (prameny uvádějí, že explo-ze raket na cíle v Anglii a Belgii při-pravily o život přes 5 tisíc civilistů a až 20 tisíc vězňů z koncentračních tábo-rů zahynulo při jejich výrobě), byly zkušenosti z Peenemünde nepostra-datelné pro další vývoj výkonnějších raket včetně amerického programu pilotovaných letů, kdy nosná raketa Saturn umožnila v roce 1969 první let člověka na Měsíc. Tvůrcem této rake-ty byl Wernher von Braun, někdejší technický ředitel nacistické raketové základny Peenemünde a konstruktér střely V 2. Po skončení II. světové války byl s dalšími zhruba 600 německými vědci převezen do USA, kde pracoval pro americkou armádu na vývoji bali-stických střel středního doletu a poz-ději i ve vesmírném středisku NASA.

Historicko -technické muzeum v Peenemünde je otevřeno od dubna do listopadu denně. Za vstup do ven-kovní i vnitřní expozice se platí 8 €.

text a foto: Tomáš Vrba

V 2 – první balistická střela na světěJejí motor spaloval směs etanolu a vody, jako okysličovadlo se používal tekutý kys‑lík. Díky tomu dosahovala dvojnásobnou rychlost zvuku 800 m/s a dolet činil až 320 km. Raketa V 2 měřila 14 m a vážila 13 t včetně 1 tuny trhaviny. První pokusný let proběhl v roce 1939.

Srdcem základny byla výkonná elektrárnaPro zásobování výzkumného střediska, zejména k výrobě pohonné látky (tekutého kyslíku), byla v Peenemünde postavena v roce 1938 jedna z největších elektráren své doby v Německu. Pro výkon 30 MW spotřebovala 200 t uhlí denně. Spojenec‑ký nálet kupodivu elektrárnu ani uhelnou skládku nezasáhl, na rozdíl od odpalova‑cích ramp, laboratoří a výrobních hal. Nyní je v budově bývalé elektrárny umístěna vnitřní část expozice. Nechybí ani doku‑menty přibližující odpalovací místa raket V 2 v severní Francii.

Z TAJNÉ VOJENSKÉ ZÁKLADNY JE MUZEUM

40 HL · 1 | 2017

TIP NA VÝLET

Proč právě PeenemündeNěkolikakilometrové rovinaté pobřeží bylo ideální k dokumentaci zkušebních letů. Výstavba vojenského komplexu o rozloze 25 km2 na odlehlém ostrově začala v roce 1937. Součástí byly odpalovací rampy, jejichž modely jsou v muzeu k vidění.

Fragmenty stovek neúspěšných pokusůNeúspěšné lety byly takřka na denním pořádku. Z fragmentů poškozených raket se odvozovaly příčiny selhání. Tato bojo‑vá hlavice testovací rakety V 2 obsahovala trhavinu s detonátorem a zřítila se v úno‑ru 1943 do řeky Peene. Nalezena byla až v roce 2011. Po náletu britského letectva (17. 8. 1943) byla do té doby spojencům uta‑jená základna i s výrobou přesunuta do obří podzemní továrny Mittelwerk v Durynsku.

První raketový odborník na světěWernher von Braun, nepochybně geniál‑ní kosmický inženýr, nevnímal sestrojení Hitlerovy tajné zbraně, do které vkládali na‑cisté naděje na zvrácení vývoje války a na jejíž výrobě se nedobrovolně podílely tisíce vězňů, jako prohřešek. Svůj sen – dostat člověka na Měsíc – si splnil až v postavení uznávaného odborníka NASA v USA, kam byl hned po válce jako zajatec i s rodinou přestěhován.

Ponorka z dob studené války v řece PeeneMilovníky vojenské historie a techniky ur‑čitě zaujme zakotvená sovětská ponorka U 461/K24 z roku 1961. Zajímavější než technické parametry (délka 85,9 m, max. hloubka ponoru 300 m, 33 dnů v provozu bez vynoření) je přímý dotek návštěvníků s touto raketonosnou dieselelektrickou ponorkou. Kromě demontovaných nukle‑árních střel mohou prozkoumat veškeré vybavení a na chvíli si připadat jako pří‑slušníci 80členné posádky. Z bojové služ‑by (pohotovosti jaderného útoku na USA) byla vyřazena v roce 1991.

Z TAJNÉ VOJENSKÉ ZÁKLADNY JE MUZEUM

1 | 2017 · HL 41

Jak jsme slíbili, část tipů na výlet budeme věnovat městům v našem okolí, která jsou mnohdy skryta pozornosti, a jejich krása vynikne až při osobní návštěvě. Jedním z nich je Roudnice nad Labem. V české ideální krajině, s neoddělitelným vztahem k Řípu – hlavní mytologické hoře české historie, navozuje toto město představu domova.

ROUDNICE NAD LABEM A POD ŘÍPEM

Kostel Narození Panny Marie.

Augustiniánský klášter.

Pohled z kláštera.

Kousek od dálnice, v úrodné rovi-ně Labe, Roudnice láká k návštěvě v kteroukoliv roční dobu. Její návštěvu můžete spojit s výstupem na nedale-ký Říp, nebo použít jako výchozí bod pro váš cyklistický výlet na obě stra-ny řeky. Cyklostezka, která městem prochází, k tomu přímo vybízí. Pokud milujete vrstvení historie, svědky umě-lecké minulosti a kouzelná zákoutí, uličky kolem augustiniánského kláš-tera jsou pro toulání a přemýšlení jako stvořeny. A přijedete -li ve správný čas, můžete navštívit Roudnický košt, což je přehlídka českých vín výhradně z Vinařské oblasti Čechy a jejích měl-nických a litoměřických podoblastí.

Historie místa vzniklého při brodu přes Labe začíná v době před 13. stole-tím a osada brzy získala statut města

díky své poloze na Lužické cestě. Na konci 12. století byl nad řekou vysta-věn kamenný románský hrad. Tady byl údajně vysvěcen Mistr Jan Hus a urči-tě pobýval Karel IV. V 15. století hrad i město vyplenili husité, v období třice-tiletých válek je poničila švédská voj-ska. V 17. století se na základech hradu dokončila stavba barokního zámku, který byl v té době již ve vlastnictví Lobkowiczů. Dodnes je to čtvrtý nej-větší zámek v ČR. V 19. století pak díky železnici nastal rozvoj strojírenského a potravinářského průmyslu. Po dru-hé světové válce byl zámek zestátněn, jeho vybavení se rozmístilo do jiných památkových objektů a zámek tak přišel o obrazárnu, knihovnu a další vybavení. Od roku 1957 působila na zámku známá vojenská hudební škola,

42 HL · 1 | 2017

TIP NA VÝLET

Zámek v Roudnici nad Labem.

Zaujatí návštěvníci vinného sklepa.

Most na Labi.

Produkce Lobkowiczkého vinařství.

která vychovala mnoho dobrých mu-zikantů i pro oblast populární hudby. Po roce 2008 škola skončila a zámek se otevřel veřejnosti. V zámecké jízdárně najdete významnou Galerii moderní-ho umění 19. a 20. století, kde můžete obdivovat například unikátní kolekci 60 obrazů Antonína Slavíčka. Jedním z dalších historických objektů je židov-ský hřbitov v Třebízského ulici, který poukazuje na kdysi silnou židovskou komunitu v Roudnici. Samostatným klenotem je pak dominanta města - kostel Narození Panny Marie, který vás na první pohled zaujme svojí ve-likostí. Pochází z počátku 14. století. Je skvělou památkou na gotiku velmi hodnotně zbarokizovanou. Mistrov-ská díla v interiéru připomínají, že Roudnice bývala jedním z center umě-ní v evropském srovnání.

Technickou zajímavostí je roud-nický most. Pochází z roku 1910. Jeho předchůdce byl v pořadí třetí kamen-ný most v Čechách a odolal mnohým povodním. Z tělesa mostu je zajímavý pohled na zdymadlo na Labi, pro nás suchozemce jistě zajímavé zařízení. Pokud budete mít štěstí, můžete po-zorovat jeho funkci, neboť výletní lodě i nákladní remorkéry po Labi stále plují. Jinou zajímavostí je Kratochví-lova rozhledna z období funkcionali-smu postavená na paměť zakladatele místní záložny. Její nadmořská výška ji řadí mezi jednu z nejníže položených rozhleden. I tato stavba dokazuje sílu

vinařství a jeho sklepy, přímo pod zámkem. Vinařství čítá více než 400le-tou nepřerušenou tradici, a při zpra-cování révy dodržuje klasické postupy. O poctivém přístupu k produkci svědčí i to, že červené víno tady leží minimál-ně rok v dubových sudech. K ochutnání doporučujeme novou odrůdu Fratava. S vínem se pojí i dvě velmi zajímavé akce v letošním roce. 10. června to bude zmíněný Roudnický košt, kdy můžete ochutnat vína z naší oblasti, tedy od Nechranic až po Mělník a Velké Žerno-seky. Druhou akcí je tradiční vinobra-ní, letos plánované na 23. září. Pokud chcete poznat jak chutná skutečný burčák, tak právě tam - ve sklepích Lobkowiczkého zámeckého vinařství. Nemusíte vůbec jezdit na jižní Moravu, máte ho skoro doma. I pro roudnické vinaře je otázkou cti správně načaso-vat burčák tak, aby byl nejlepší přesně v den vinobraní.

V Roudnici je ale skutečně krásně v každou roční dobu a nezbývá než se přesvědčit.

text a foto: Jan Říha

ducha malých českých měst. Součástí společenského života je vedle řady akcí lokálního významu i několik s přesa-hem do širšího okolí. Tato část Polabí je velmi úrodná a daří se zde i vínu. Známé je tak Lobkowiczké zámecké

1 | 2017 · HL 43

PŘIJÍMÁ PRO ŠKOLNÍ ROK 2017 – 2018 ŽÁKY DO TECHNICKÝCH OBORŮ

• GEODÉZIE A KATASTR NEMOVITOSTÍ

• TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

• GEOTECHNIKA

• STAVEBNICTVÍ; ARCHITEKTURA A INTERIÉROVÝ DESIGN

Přijímací řízení pro zájemce o tyto obory průmyslové školy i pro uchazeče o studium čtyřletého gymnázia se koná 22. 5. 2017. V přijímacím řízení budou brány v úvahu dosavadní školní výsledky i další faktory, které jsou uvedeny na stránkách školy www.gspsd.cz.

GEODÉZIE A KATASTR NEMOVITOSTÍ je obor zamě-řený na výuku geodetických a kartografických prací za-hrnující oblast vytyčování pozemků, podkladů pro mapy, stavebnictví i práci na katastrálních úřadech. Využívá přitom nové digitální technologie i software.

Obor TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV zahrnuje výuku projekčních a instalačních činností týkajících se rozvodů plynu, vody, kanalizace a vytápění i zpracování projektové dokumentace v odborných počítačových programech.

GEOTECHNIKA je oborem zaměřeným na geologic-ké a geotechnické činnosti, zejména zakládání staveb v různých geologických podmínkách a těžbu nerostných surovin.

Obor STAVEBNICTVÍ se zaměřením na architekturu a interiérový design propojuje stavební technické vzdělání s prvky architektury a umění. Vedle pozemního stavitel-ství a projektování je předmětem studia i kresba, dějiny architektury a design interiérů.

Všechny tyto obory jsou ukončeny maturitou a mají návaznost v terciálním studiu na VŠ.

GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA DUCHCOV