D�jiny staveb 2019. Plze� 2019, s. ??-??

D�JINY STAVEB 2019 1

Hrad Železnice – Isenberk Zden�k Fišera

Jižn� nad m�ste�kem Železnice (okr. Ji�ín) stával na Železném vrchu (370 m n. m., p�evážn� na katastru T�šín) st�edov�ký hrad nazývaný také Isenberk. Nachází se pouhé 4 km severovýchodn� od okraje m�sta Ji�ína. Do dnešní doby tomuto místu nebyla bohužel v�nována dostate�ná pozornost, nebyl zde ani proveden archeologický výzkum. Názory na charakter lokality a její �asové za�azení se proto velmi rozchází.

Historie rodu z Železnice

Jméno pán� ze Železnice nalézáme v historických pramenech již ve druhé polovin� 12. století. Roku 1175 Sob�slav II. sm�nil n�které lokality s plaským klášterem. Na listin� sv�d�í osoby z panovníkova dvora, mimo jiné také dvorský sudí �é�.1 Když v roce 1177 tentýž panovník daruje kladrubskému klášteru ur�ité majetky, je ve sv�dec-ké �ad� nejvyšších ú�edník� op�t uveden soudce �é�, tak jako na další listin� z téhož roku.2 Dvorský soudce �é� je pak jako sv�dek uveden ješt� na listin� strahovského opata vzniklé mezi lety 1175–1178.3

Soudce �é� je považován za osobu totožnou s �é�em z Železnice.4 N�kdy mezi lety 1180 a 1182 „comes“ �é� ze Železnice („de Zeleznice“) daroval plaskému klášteru ur�ité vsi v jeho blízkosti.5 Ozna�ení „comes“ je možné vyložit jako p�edák, �len knížecí družiny.6 Zdá se, že si �é� mezi tím vybudoval sídlo Železnici, po n�mž zde poprvé užil predikát. Jeho potomkem m�l být Budivoj, který byl v letech 1205–1213 taktéž dvorským soudcem,7 ale je uvá-d�n mezi sv�dky bez predikátu.8 V letech 1216 a 1225 na listinách P�emysla Otakara I. pro plaský klášter a pro joha-nitský špitál je mezi sv�dky uveden Budivoj, syn �é��v.9

Z dalších p�edpokládaných p�íslušník� rodu je za-znamenán roku 1269 jiný Budivoj v souvislostí se vsí Led-ce, kde majetek jeho matky (patrn� v�no) koupil klášter v Plasích. Budivoj je zde ozna�en p�edikátem z Železnice („de Selezniz“).10 Potom až v roce 1290 Budivoj z Isenberka („de Isenberc“) se souhlasem matky doprodal sv�j majetek v Ledcích plaským cisterciák�m.11

1 Friedrich, G. (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Regni bohemiae I. Pragae 1904–1907, s. 243–244. 2 Citace v pozn. 1, s. 244–246, 246–247. 3 Citace v pozn. 1, s. 250–251. 4 Sedlá�ek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království �eského XIII. Praha 1905, s. 125. 5 Friedrich, G. (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Regni bohemiae I. Pragae 1904–1907, s. 265–267. 6 Srovnej Graus, F.: D�jiny venkovského lidu od 10. do první poloviny 13. století. Praha 1953, s. 201. 7 Citace v pozn. 4. 8 Viz Friedrich, G. (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Regni bohemiae II. Pragae 1912. 9 Citace v pozn. 8, s. 113–114, 263–264. 10 Emler, J. (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemi-ae et Moraviae II. Pragae 1882, s. 251. 11 Citace v pozn. 10, s. 649.

V predikátu užil nové módní n�mecké jméno svého sídla se základem das Eisen – železo.

Jiný p�íslušník téhož rodu, �é� z Bud�jovic, sv�d�il na královské listin� týkající se hradu Zvíkova a kláštera Zlatá Koruna roku 1268. 12 Držel Hlubokou s Bud�jovicemi, což mu však král od�al a jako náhradu mu prý dal hrad Veliš u Ji�ína s p�íslušenstvím, �íká August Sedlá�ek13 a dodává, že p�íslušníci pojednávaného rodu z Železnice/Isenberka nosili na štít� za znamení t�i páry p�ek�ížených berlí (pop�ípad� jeden pár) – �é� z Bud�jovic roku 1263, tentýž �é� z Velešína roku 1266 a Budivoj z Isenberka roku 1290.14

Majetky pán� z Železnice severn� od Plzn� v okolí plaského kláštera vedly k hledání jejich sídla v této krajin�, 12 Citace v pozn. 10, s. 236. 13 Sedlá�ek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království �eského III. Praha 1884, s. 224. Informace je podez�elá, viz Sedlá�ek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království �eského V. Praha 1887, s. 253. 14 Sedlá�ek, A.: �eskomoravská heraldika. �ást zvláštní. Praha 1925, s. 277.

Obr. 1: Hrad Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na hradní jádro (foto autor kolem r. 1985).

Obr. 2: Hrad Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), zam��ení hradu a kresba (autor kolem r. 1985).

Z. Fišera – Hrad Železnice – Isenberk

D�JINY STAVEB 2019 2

což vyvrcholilo domn�nkou Augusta Sedlá�ka, že hradem Železnicí jsou relikty staveb nedaleko hájovny T�ebokov na (k. ú. Jarov, severn� od Plzn�, na plaském klášterství). Domn�nka byla akceptována a hrad Železnice se dostal i na turistické mapy. Až v 80. letech 20. století byl proveden �leny Klubu Augusta Sedlá�ka podrobný pr�zkum lokality, jehož výsledkem bylo konstatování, že se v žádném p�ípad� nejedná o hrad Železnici, ale o zaniklou grangii plaského kláštera jménem T�ebekov. Majetky zde získali páni z Železnice z�ejm� jako výsluhy za služby prokazované panovníkovi, podobn� jako v jižních �echách.15

Historie hradu Železnice/Isenberka

Na ostrožn� v jihozápadní �ásti m�ste�ka Železnice se rozkládalo ran� st�edov�ké hradišt� snad z 10. století, z n�jž se ješt� zachovaly nevýrazné poz�statky zemního opevn�ní. Osídlení na ostrožn� pokra�ovalo plynule až do založení m�sta.16

Je možné se domnívat, že roku 1182 se �é� z Železnice psal po svém sídle, dvorci vybudovaném na zmín�ném hradišti ve vsi Železnici. Takové dvorce existo-valy v�tšinou v symbióze s kostely – románský kostel sv. Jana K�titele v Železnici byl zni�en za t�icetileté války a na jeho míst� pak vznikl kostel sv. Jiljí s využitím p�vodního

15 Anderle, J. – Rožmberský, P. – Švábek, V.: Hrad Želez-nice �i dv�r T�ebekov? In: Ro�enka Klubu Augusta Sed-lá�ka 1984. Plze� 1984, s. 64–70. 16 �tverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L.: Ency-klopedie hradiš� v �echách. Praha 2003, s. 365.

kvádrového zdiva.17 Na zemní opevn�ní této lokality ukazu-jí také místní jména P�íkopy, Na Valech, Na Zámkách nebo Na Tvrzi.18 Pozd�ji byla totiž na ostrožn� vystav�na tvrz s panským dvorem. Je o ní zpráva z roku 1529 kdy Jan z Valdštejna pobral své matce Barbo�e z Boskovic na že-leznické tvrzi peníze, klenoty a svršky.19 S hradem Železni-cí/Isenberkem však už tvrz nesouvisí.

Za indicii k existenci hradu na Železném vrchu nad Železnicí lze považovat predikát Budivoje z Isenberka z roku 1290 (viz výše). Hrad�m se tehdy dávala módní n�mecká jména a je pravd�podobné, že kamenný hrad západního typu nahradil p�edpokládaný dvorec nedlouho p�ed použitím uvedeného predikátu. Zdá se však, že brzy z držení rodu zk�ížených berel vyšel.

17 https://www.zeleznice.net/turistika/pamatky [11. 4. 2019]. 18 Citace v pozn. 16, s. 365. 19 Dvorský, F. (ed.): Dopisy pana Zde�ka Lva z Rožmitála z let 1508–1535. In: Archiv �eský XII. Praha 1893, s. 233.

Obr. 3: Hrad Železnice /Isenberk (okr. Ji�ín), plánek hradu od T. Tomí�ka, p�ed r. 1999 (Durdík, T.: Ilustrovaná ency-klopedie �eských hrad�. Praha 1999, s. 643).

Obr. 4: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na lomem zni�ené vnit�ní jádro (foto autor 2007).

Obr. 5: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), hradní p�íkop a val na západní stran� (foto autor 2007).

Z. Fišera – Hrad Železnice – Isenberk

D�JINY STAVEB 2019 3

V roce 1318 je v souvislosti s plen�ním vesnic v okolí Ji�ína uveden Ratibor ze Železnice. („de Zelezniczie“).20 August Sedlá�ek o n�m praví, že „byl rodu neznámého“,21 na oficiálních stránkách m�sta Železnice je možné se do�íst, že byl erbu orlice.22 V atlasu erb� a pe�etí se �íká, že p�-vodn� m�li páni ze Železnice ve znaku zk�ížené berle, dv� naho�e, t�etí pod nimi uprost�ed, že to byl symbol ú�adu nejvyššího sudího; potom se jejich erbem stává orlice.23 Je možné, že je myšleno, že po Železnici se potom psali její držitelé erbu orlice. August Sedlá�ek však mezi rody erbu orlice žádnou z dále jmenovaných osob neuvádí.24 Mizí také tradi�ní rodová jména �é� a Budivoj.

Roku 1343 je zaznamenán Jarek z Isenberka („de Ysenberg“),25 patrn� totožný s Jarkem z Železnice („de Zeleznyczie“) jmenovaným v souvislosti s klášterem Hra-dišt� nad Jizerou v letech 1356–1360.26 Roku 1356 držel Jablonec. Václav a Bohuslav, brat�i z Železnice, byli roku 1363 pány na Železném Brod�.27 Roku 1379 se p�ipomíná P�ta z Železnice �e�ený Turgovec.28 Roku 1393 je uveden Václav V�rdu�k z Železnice, p�ítel pán� z Valdštejna a Jarek z Železnice, p�íbuzný pán� z Lemberka, roku 1399 �len panské jednoty, pozd�ji držitel Pecky, Semil a Lem-berka.29 Na posledn� jmenovaném hrad� Jarek z Železnice sed�l roku 1402.30

O vlastním hrad� Železnici/Isenberku tedy nejsou žádné p�ímé zprávy, víme o n�m jen na základ� predikát�. Kdo konkrétn� ze jmenovaných osob na hrad� sed�l a do kdy hrad „žil“, také není z dochovaných pramen� jasné.

Poz�statky hradu a archeologické nálezy

August Sedlá�ek p�ipomíná val a p�íkop na západ-ním, jižním a jihozápadním boku Železného vrchu. Zemní opevn�ní bylo již v jeho dob� rozrušené a m�lké. Hrad m�l dv� odd�lení – horní, kde mohl stát palác, a dolní, kam ústila p�ístupová cesta. Severní bok vrchu byl již odlámán, lomem bylo poškozeno i horní odd�lení hradu.31

Kolem roku 1850 zde u�inil nálezy badatel F. Petera-Rohoznický; jednalo se o dnes již nezv�stné (a tedy nedato-vané) st�epy nádob a misek.32 Uvádí se, že p�edch�dcem hradu na Železném vrchu bylo hradišt� z mladší doby bron-zové a raného st�edov�ku.33 Podle ji�ínské archeoložky Evy

20 Dvorský, F. – Emler, J. (ed.): Nejstarší zbytky desk zemských p�honných. Praha 1868, s. 64. 21 Sedlá�ek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království �eského V. Praha 1887, s. 199. 22 https://www.zeleznice.net/mesto/historie [11. 4. 2019]. 23 R�žek, V. (ed.): August Sedlá�ek Atlasy erb� a pe�etí �eské a moravské st�edov�ké šlechty 2. Praha 2001, s. 22. 24 Citace v pozn. 14, s. 20–24. 25 Profous, A. – Svoboda, J.: Místní jména v �echách, jejich vznik, p�vodní význam a zm�ny IV. Praha 1957, s. 827. 26 Emler, J. (ed.): Poz�statky desk zemských Království �eského r. 1541 poho�elých I. Praha 1870, s. 420. 27 Citace v pozn. 21. 28 Citace v pozn. 25. 29 Citace v pozn. 21. 30 Citace v pozn. 25. 31 Citace v pozn. 21. 32 Sklená� K.: Archeologické nálezy v �echách do roku 1870: prehistorie a protohistorie. Praha 1992, s. 292. 33 Citace v pozn. 16.

Ulrychové hrad existoval ve 13. a 14. století, což má být potvrzeno nepo�etnými nálezy.34 Nálezy keramiky z Železného vrchu z kresby Evy Ulrychové35 lze datovat do období od 11. do 13. století.36 Žádný takový nálezový sou-bor však nebyl nyní autorem tohoto p�ísp�vku nikde zjišt�n a ani povrchový sb�r na lokalit� nebyl úsp�šný. Datování vzniku a zániku tohoto hradu naráží na nedostatek jedno-zna�ných doklad�; není podloženo žádným nálezovým souborem keramiky.37 34 Ulrychová, E.: Hrady ji�ínské kotliny. Brada, Bradlec, Kumburk, Veliš, Železný. Ji�ín 2006, s. 12–13. 35 Ulrychová, E.: Ran� st�edov�ká hradišt� na Ji�ínsku a jejich zázemí. Dizerta�ní práce Filosofické fakulty Univer-zity Karlovy, Ústav pro prav�k a ranou dobu d�jinnou. Praha 2001. 36 Datování provedl archeolog Mgr. Radek Bláha, Krajské muzeum východních �ech, Hradec Králové, jemuž autor d�kuje. 37 Ulrychová, E.: V Železnici byl ve 13.–14. století snad opevn�ný hrad. Seriál o archeologických nemovitých pa-mátkách okresu Ji�ín (3), Noviny Ji�ínska 6/1997, �. 27, s. 13.

Obr. 6: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na hradní jádro od jižní strany (foto autor 2007).

Obr. 7: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), romantické vyobra-zení hradu (v pozadí hrad Veliš) uložené v M�stském muzeu v Železnici (reprodukce autor).

Z. Fišera – Hrad Železnice – Isenberk

D�JINY STAVEB 2019 4

Hrad byl bezpe�n� aspo� z�ásti kamenný; autor toho-to p�ísp�vku zde v sedmdesátých letech nalezl výrazný zbytek vápenné malty.38 Na vrcholu Železného vrchu došlo také k nálezu �erveného písku, který není p�vodní a nemá s �edi�ovou horninou vrcholu nic geologicky spole�ného.39 Z osmdesátých let minulého století potom pochází autorovo zam��ení relikt�.40 Nelze však bezpe�n� ur�it, zda jsou terénní nerovnosti poz�statky objekt�, nebo lomové �innos-ti; relikty jsou �itelné jen �áste�n�.

Hrad byl patrn� jednodílný, v�etn� dolního obvodo-vého opevn�ní. Lze p�edpokládat p�vodní oválnou �i kap-kovitou dispozici.41 Zdaleka nejzachovalejší je jižní �ást jádra a pr�b�h hradního p�íkopu s venkovním valem. Na západní stran� je obvodový val a obvodový p�íkop nejza-chovalejší. St�ední úsek a jihozápad m�žeme považovat za

38 V prostoru svahu v odlomované �ásti na severní stran� vnit�ního jádra. 39 Kozák, V.: M�sto Železnice – stru�ný historický nástin, Letákový pr�vodce po Železnicku 1946, �. 3, s. 2–3. 40 V té dob� nebyl prostor hradu zarostlý a nacházel se zde pouze využívaný ovocný sad. 41 Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie �eských hrad�. Praha 1999, s. 583–584.

nejzachovalejší obvod vnit�ního hradu mezi p�íkopem a jádrem. Také na severozápad� se val a p�íkop zachoval, ale svah horního jádra je odt�žen. Severní �ást kopce byla také odt�žena a je nenávratn� ztracena. Východní svah ukazuje venkovní hranu linie p�vodního valu, patrné dv�ma úseky na jihovýchod�.

Je jisté, že hrad byl obklopen venkovním valem a za ním ležícím p�íkopem (p�íkop je hluboký až 1,7 m, výška valu �iní cca 3,5 m42). P�ístupová komunikace do pozd�jší-ho lomu odpovídá p�vodní komunikaci do prostoru hradu od severovýchodu. Strmost svahu nad valem a p�íkopem neodpovídá tomu, že by hradní komunikace pokra�ovala po západním a jižním úbo�í a lze ji hledat od východní �i jižní strany. Podélné valovité t�leso severojižního sm�ru na jihovýchodní stran� se ty�í bezpe�n� nad p�vodním p�íko-pem, ale pod p�vodním jádrem.

P�i celkovém zhodnocení lze p�edpokládat, že hrad vzniklý ve 13. století byl opat�en kulatou v�ží tradovanou na severní stranu k ochran� vstupu. Hradní palác byl pak nejspíše na západní stran� vnit�ního jádra.

Zavád�jící je znázorn�ní železnického hradu na obra-ze uschovaném v M�stském muzeu v Železnici. Obraz m�l vzniknout podle starší p�edlohy hradu z roku 1414. Nelze z toho vyvozovat, že hrad zanikl dokonce až v dob� husit-ské. Kresba dispozi�n� odpovídá základnímu schématu pravd�podobné podoby hradu, ale vlastní hrad je svou podobou a rozsahem siln� p�eexponován. Na této kresb� obsahuje vnit�ní hrad kulatou i hranatou v�ž s bránou.

Vrchol kopce byl v �ervnu 1866 využit jako pozice d�lost�elecké baterie rakouského generálmajora barona Ludvíka Pireta v bitv� u Ji�ína.43 Jádro hradu bohužel v posledních letech siln� zarostlo vegetací a p�i návšt�v� se ztrácí orientace o podob� existujícího torza. Ješt� v 80. letech byl rozervaný vrchol Železného vrchu bez výrazn�j-šího porostu.44

42 Citace v pozn. 26. 43 Kasalický, J.: Bitva u Ji�ína. In: Ji�ín, Prachovské skály, �eský ráj – pr�vodce. Ji�ín 1948, s. 109. 44 Autor d�kuje za pomoc pro koncipování p�ísp�vku redaktoru D�jin staveb P. Rožmberskému.

Obr. 8: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na hradní vrch od severu (foto autor 2007).

Obr. 9: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na vegetací zarostlé severní �elo hradu s vodárnou (foto autor 2017).

Z. Fišera – Hrad Železnice – Isenberk

D�JINY STAVEB 2019 5

Hrad Železnice – Isenberk Zden�k Fišera M�ste�ko Železnice se zaniklým hradem Železni-cí/Isenberkem na Železném vrchu se nachází nedaleko okresního m�sta Ji�ína. Hrad vznikl na dnes lesnaté výšin� jižn� od m�ste�ka. Jeho p�edch�dcem bylo starší opevn�ní datované již do 10. stol. Starobylý rod pán� ze Železnice (dvorských soudc�) sídlil p�vodn� na dvorci s kostelem ve vsi Železnici. Za indicii k existenci hradu na Železném vrchu nad Železnicí lze považovat predikát Budivoje z Isenberka z r. 1290 – nový hrad obdržel módní n�mecké pojmenování Isenberk. Zdá se, že brzy vyšel z majetku uvedeného rodu; u dalších jeho držitel� nelze spolehliv� prokázat jejich rodovou p�íslušnost. Hrad zanikl nejpozd�ji na po�átku 15. stol. Z velké �ásti byl hrad zni�en v 19. stol. lomovou �inností. Do dnešní doby se zachovaly z hradu pouze skromné terénní zbytky znovu zar�stající bující vege-tací. Hlavním poz�statkem je venkovní opevn�ní v podob� západního valu s vnit�ním p�íkopem. Hrad by m�l náležet k bergfritovému typu. Popisky: Obr. 1: Hrad Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na hradní jádro (foto autor kolem r. 1985). Obr. 2: Hrad Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), zam��ení hradu a kresba (autor kolem r. 1985). Obr. 3: Hrad Železnice /Isenberk (okr. Ji�ín), plánek hradu od T. Tomí�ka, p�ed r. 1999 (Durdík, T.: Ilustrovaná ency-klopedie �eských hrad�. Praha 1999, s. 643). Obr. 4: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na lomem zni�ené vnit�ní jádro (foto autor 2007). Obr. 5: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), hradní p�íkop a val na západní stran� (foto autor 2007). Obr. 6: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na hradní jádro od jižní strany (foto autor 2007). Obr. 7: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), romantické vyobra-zení hradu (v pozadí hrad Veliš) uložené v M�stském muzeu v Železnici (reprodukce autor). Obr. 8: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na hradní vrch od severu (foto autor 2007). Obr. 9: Železnice/Isenberk (okr. Ji�ín), pohled na vegetací zarostlé severní �elo hradu s vodárnou (foto autor 2017).