UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra historie

Bakalářská práce

HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH POHŘEBIŠTÍCH NA MORAVĚ

The Combs on Lombardic Burial Grounds in Moravia

Vypracovala: Šárka Daňková

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Eduard Droberjar, Ph.D.

Olomouc 2014

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma „Hřebeny na langobardských

pohřebištích na Moravě“ zpracovala samostatně a uvedla jsem veškerou

použitou literaturu i jiné informační prameny.

.…………………………. V Olomouci 2014 Šárka Daňková

Poděkování:

Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, Doc. PhDr. Eduardu

Droberjarovi, Ph.D za pomoc, trpělivost a cenné odborné rady. Také bych

chtěla poděkovat své rodině, bez jejíž pomoci a podpory by tato práce nebyla

dokončena.

ABSTRAKT

Základem práce je soupis všech dostupných hřebenů z langobardských

pohřebišť na Moravě, a to zejména z hrobů. Tento soupis bude vycházet

z publikací, nálezových zpráv, eventuálně muzejních sbírek (v případě

doplnění údajů k publikovaným, popřípadě nepublikovaným lokalitám). Dále

práce obsahuje typologicko-chronologický rozbor vybraného typu artefaktu.

Další část práce je věnována technologickým a výzdobným aspektům hřebenů,

a tomu, v jakých hrobech se tyto artefakty nacházejí (ženské,

mužské/bojovnické, dětské). Práce se mimo jiné soustředí i na místa, kde byly

hřebeny v hrobech nalezeny (u lebky, u horních/dolních končetin, u pasu).

Cílem práce je přispět k poznání významu hřebenů v langobardských hrobech,

a také srovnáním hrobových nálezů s nálezy sídlištními (např. chata z Podolí).

Práce je doplněna o obrazovou dokumentaci nálezů (kresby, fotografie), grafy,

statistickými tabulkami a mapami.

Klíčová slova: stěhování národů, germánské kmeny, Langobardi, kostěná a

parohová industrie, hřebeny, pohřebiště, Morava

ABSTRACT

The basis of this work is a list of all available combs of Lombardic cemeteries in

Moravia, and in particular in the graves. This list will be based on publications,

finding reports and museum collections (in the case of completing data to

published or unpublished sites). The work includes typological - chronological

analysis of the selected type of artifact. Another section is devoted to

technological aspects and decorative elements of combs, and also in which

graves were these artifacts located (female, male/warrior, and children). The

work among others focuses on the place where were the combs in the graves

found (by the skull, by the upper / lower extremities, by pelvis).

The purpose of this work is to contribute to the understanding of the importance

of combs in Lombardic graves and also the comparison of the findings of graves

with the findings of settlements (eg. cottage of Podolí). The work is

accompanied by picture documentation of findings (drawings, photographs),

graphs, statistical tables and maps.

Keywords: Migration period, Germanic tribes, Lombards, bone and antler

industry, combs, burial ground, Moravia

OBSAH

1. Úvod …………………………………………………………………. str. 7–8

2. Doba st ěhování národ ů……………………………………………str. 9–16

2.1. Germánský kmen Langobardů………………………………. str. 9–10

2.2. Badatelé zabývající se obdobím stěhování národů……….. str. 10–12

2.3. Chronologie doby stěhování národů…………………………str. 12–13

2.4. Pohřbívání u Langobardů……………………………………. str. 13–14

2.5. Vykrádání hrobů………………………………………………. str. 14–15

3. Hřebeny na langobardských lokalitách………………………... str. 17–26

3.1. Langobardská pohřebiště……………………………………. str. 16–25

3.2. Langobardská sídliště………………………………………….str. 26

4. Technologie výroby h řebene……………………………………. str. 27–30

4.1. Výroba jednostranného skládaného parohového hřebene.. str. 30

5. Vyhodnocení langobardských h řebenů na moravských

poh řebištích…………………………………………………………. str. 31–52

5.1. Stav dochování hřebenů………………………………………str. 32–34

5.2. Materiál používaný ke snýtování částí hřebenů…………….str. 34–35

5.3. Výzdoba hřebenů………………………………………………str. 35–36

5.4. Typy výzdobných prvků………………………………………. str. 36–39

5.5. Typologie hřebenů……………………………………………. str. 39–43

5.6. Tvary držadel hřebenů……………………………………….. str. 43–46

5.7. Hřeben jako milodar v hrobech mužů a žen……………….. str. 46–49

5.8. Poloha hřebenů v hrobovém celku………………………….. str. 50–51

5.9. Doprovodné nálezy - toaletní potřeby………………………. str. 51–52

6. Závěr…………………………………………………………………. str. 53–55

7. Resumé……………………………………………………………….str. 56–59

Použité zdroje…………………………………………………………. str. 60–70

Katalog textová část…………………………………………………. str. 71–100

Katalog tabulková část………………………………………………. str. 101–114

7

1. ÚVOD

Orientace člověka na svůj zevnějšek není záležitostí pouze posledních století.

Lidé se už od počátku věků zkrášlovali různými způsoby. Tuto skutečnost

dokládají i archeologické nálezy. Člověk doby stěhování národů měl k dispozici

ozdoby šatů, nejrůznější šperky a samozřejmě také toaletní potřeby jako jsou

břitvy, pinzety, hřebeny, ušní lžičky a další (Droberjar 2002, 340).

Tato bakalářská práce se zabývá právě předměty, které se řadí mezi

kosmetické potřeby - hřebeny. Tyto artefakty slouží lidem již od pravěku, ale

tato práce se zaměřuje na období stěhování národů, konkrétně na jeho mladší

fázi, kdy na území Moravy dorazil germánský kmen Langobardů. Žádná

souhrnná práce, která by se věnovala hřebenům doby stěhování národů pro

naše území, doposud nevznikla. Proto si myslím, že tato práce poskytne

alespoň základní přehled o těchto artefaktech pro území Moravy. Vznikne tak

práce, která by se v budoucnu dala rozšířit o české nálezy hřebenů z tohoto

období nebo o nálezy hřebenů ze století předchozích, a poté, by mohlo

vzniknout souhrnné dílo o hřebenech doby stěhování národů.

Jak z názvu práce vyplývá, zabývá se především hřebeny nalezenými

na moravských pohřebištích. Sídlišť je pro toto období, na námi sledovaném

území, velmi málo. Kapitoly práce jsou řazeny od nejobecnějšího ke

konkrétnímu. Na začátku tedy zařazujeme téma do daného historického období

a představujeme badatele, kteří se tímto obdobím zabývali. Dále práce blíže

představuje kmen Langobardů a hlavní pohřebiště mladšího stupně stěhování

národů, na kterých byly nalezeny hřebeny. Práce se zmiňuje i o pohřbívání a

vykrádání hrobů v tomto období. Poté se v krátkosti zabýváme technologií

výroby hřebenů. Text je doplněn mapou lokalit a obrazovým materiálem.

Práce je založená především na práci s literaturou a prameny1. Bylo nutné projít

nejnovější literaturu, ale také starší příspěvky v Přehledech výzkumů nebo

Archeologických rozhledech. A pokud tyto zdroje nedostačovaly, snažit se

1 uvedená jména římských a byzantských dějepisců nebo originální latinské prameny v textu bakalářské práce jsou převzaty z novější literatury (např. Tejral 1993, 519, Tejral /ed./ 2011, 331; Droberjar 2005, 235).

8

dohledat informace v nálezových zprávách archívu Archeologického ústavu

Akademie věd v Brně. Nicméně občas ani kombinace všech těchto zdrojů

nepomohla doplnit chybějící informace nebo odhalit některé nesrovnalosti. Po

celou dobu své práce jsem pracovala jak se zahraniční literaturou, tak

s literaturou německy psanou z českého prostředí. Věřím proto, že tato práce

bude i po této stránce přínosem do českého akademického prostředí.

Nejdůležitější částí práce je vyhodnocení hřebenů na moravských pohřebištích.

Zde je v krátkých podkapitolách sledován nejen stav dochovaných exemplářů,

jejich typologie, tvary držadel nebo výzdobné prvky. Ale také pohlaví mrtvého,

jemuž byl hřeben do hrobu dán jako milodar. I uložení hřebenů v hrobovém

celku nebo jiné kosmetické pomůcky, které doprovázely hřeben. Snažila jsem

se dohledat i analogie k moravským exemplářům v maďarském, rakouském i

českém prostředí. Vyhodnocení je doplněno přehlednými grafy a schématickými

obrázky, které dokreslují právě rozebíranou tématiku.

Za hlavní cíl práce považuji vypracování katalogu hřebenů nalezených na

moravských pohřebištích. Poté tyto artefakty rozčlenit tak, aby vznikl přehledný

seznam všech dostupných hřebenů pro území Moravy. Lokality jsou řazeny

abecedně a v hlavičce každé lokality je uvedeno kdy výzkum lokality probíhal,

kdo jej vedl a kolik zde bylo celkem zaznamenáno jednotlivých hrobů. Dále se

katalog soustředil na jedince uložené v hrobě, jejich věk a pohlaví (pokud byly

informace k dispozici), krátký popis hřebenů a jejich doprovodné nálezy. Pokud

to bylo možné, bylo k záznamu v katalogu přiřazeno vyobrazení daného

artefaktu a vznikla tak tabulková příloha.

9

2. DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ

Doba stěhování národů označuje období od konce 4. století do konce 6. století

našeho letopočtu. Obecně se za příčiny stěhování národů uvádí změna klimatu,

která donutila severogermánské kmeny putovat na jih za lepšími podnebnými

podmínkami. Další příčinou byl populační růst, kdy lidí stále přibývalo, a bylo

nutné najít a usadit se na dobré kvalitní půdě, která zabezpečovala obživu. A

jako poslední a bezprostřední příčina se označuje příchod Hunů z mongolských

stepí do Evropy. Hunové tlačili na východní státy, hlavně Góty (Ostrogóty,

Vizigóty), a ti byli nuceni se stěhovat z východu směrem na západ. Vyvolali tak

posuny i jiných kmenů především germánských, sarmatských a dalších (Tejral

1993, 496; Droberjar 2005, 11–12). Z tohoto neklidného období plného přesunů

blíže představím cestu kmene, který zasáhl i na naše území - Langobardů.

2.1. Germánský kmen Langobard ů

Tento labskogermánský kmen, jehož sídla jsou římskými historiky (Velleius

Paterculus, Tacitus) uváděna původně na dolním Labi v severozápadním

Německu, se během svého putování Evropou dostal i na území Čech a

především jižní Moravy (obr. 1). Zde po sobě zanechal četné archeologické

doklady. Právě díky archeologickým nálezům a historickým pramenům byli

badatelé schopni zrekonstruovat langobardské putování. To pravděpodobně

začalo v 5. století, kdy Langobardi zahájili svůj přesun na jih podél řeky Labe.

Prošli Čechami, kde se setkali s Durynky a zanechali zde po sobě jednotlivé

hroby a malá pohřebiště. Na konci 5. století dorazili k řece Dunaj. Obsadili její

levý břeh, a odtud se dál rozšiřovali do severního Rakouska, na jižní Moravu a

do Maďarska (Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 159).

Na území Moravy se vypořádali s kmenem Herulů a pobývali zde několik

generací, o čemž svědčí právě archeologické nálezy. Na jižní Moravě bylo

zprvu nalezeno jen několik ojedinělých hrobů (Brno Kotlářská a Merhautova

ulice) a menších pohřebišť (Šaratice, Rebešovice), časem však přibyla velká

kostrová pohřebiště (Holubice, Lužice, Kyjov), čítající přes stovku hrobů. A ta

významně přispěla k poznání tohoto kmene (Tejral 1993, 520). Nyní je na

území Moravy evidováno 28 pohřebišť a ojedinělých hrobů (Tejral /ed./ 2011,

10

18, obr. 1). Méně početné jsou nálezy sídlišť z tohoto období. Na území Moravy

se prozatím podařilo identifikovat pouze dvě langobardské chaty na lokalitách

Podolí (Čižmář 1997, 634–642) a Holubice II. (Droberjar 2002, 77).

Moravou však langobardské putování neskončilo, další území získali bojem a

obsazováním dalších oblastí. Například po Ostrogótech osídlili Panonii, kterou

jim daroval byzantský císař Justinián I. a sňatkovou politikou získali ke svému

panství jihozápadní Slovensko (Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 167). Tak

jako na počátku doby stěhování národů i ve druhé polovině 6. století se

z východu do Evropy blížilo nebezpečí, v podobě dalšího kočovnického kmene,

tentokrát Avarů. Putování Langobardů je téměř u konce. Znovu, ale tentokrát

naposledy, se vydali dál na jih. Nakonec došli do severní Itálie, kde si vytvořili

své království. Toto království se po dobu dvou set let těšilo rozkvětu a dodnes

na něj upomíná název kraje - Lombardie. Říše Langobardů byla v 8. století

trnem v oku Frankům a v roce 774 byla definitivně zničena Karlem Velikým

(Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 169).

2.2. Badatelé zabývající se obdobím st ěhování národ ů

Ačkoliv se nám tento dvousetletý úsek dějin, který nazýváme stěhováním

národů, může jevit jako krátký a především zmatený ve srovnání s předchozím i

následujícím obdobím, neunikl pozornosti badatelů. Ti interpretují složité

situace této chaotické doby, kterou je v našich zemích nemožné popsat

systematicky. Protože jednotlivé kmeny zde zatím nevytvářely pevné říše

(Droberjar 2005, 10). Navíc pro tuto dobu máme málo písemných pramenů.

Zmínky o Langobardech se vyskytují v dílech byzantských dějepisců (Prokopios

z Kaisareie). Mezi prameny, které mají badatelé k dispozici, patří langobardské

kroniky. Například spisek Origo gentis Langobardorum nebo Historia

Langobardorum codicis Gothani, také benediktýnský mnich Paul Diaconus ve

svém díle Historia Langobardorum zmiňuje tento kmen. Píše, že Langobardi

pocházejí z malého kmene Winnili, který sídlil v jižní Skandinávii, před tím, než

začal hledat nové země. V těchto pramenech se však vyskytují nepřesné

informace, založené na pověstech a legendách, a tudíž se hlavním zdrojem

poznání stávají nálezy archeologické (Tejral 1993, 519–520). Ráda bych tedy

11

v této kapitole představila pár jmen osobností, které přispěly či stále přispívají

k poznání problematiky doby stěhování národů.

V současné době se tomuto období, ale nejen jemu, věnuje například docent

Jaroslav Tejral (*1933), který svou badatelskou činností a širokým záběrem

témat významně přispívá k poznání problematiky spojené s tímto věkem. Byl a

je řešitelem řady mezinárodních vědeckých projektů. Podílel se

na výstavách týkajících se nejen Langobardů doma i v zahraničí. Je autorem

i spoluautorem mnoha monografií a článků, ve kterých se zabývá hlavně

chronologickými a kulturními vztahy středního Podunají v námi sledovaném

období (Droberjar 2002, 333). Zmiňme alespoň jeho knihy Grundzüge der

Völkerwanderungszeit in Mähren (Tejral 1976), Morava na sklonku antiky

(Tejral 1982) a kolektivní monografii, která mi byla důležitým zdrojem informací i

pro tuto práci - Langobardische Gräberfelder in Mähren I. (Tejral /ed./ 2011).

Dalším badatelem, který se zabývá problematikou doby římské a stěhování

národů na našem území, je docent Eduard Droberjar (*1963). Je autorem

mnoha knih, článků a studií. Jeho monografie Věk barbarů (Droberjar 2005)

popisuje „temné“ období stěhování národů a snaží se na něj „vrhnout světlo“

za pomoci archeologických pramenů. Mezi jeho další knihy patří například

přehledná Encyklopedie římské a germánské archeologie (Droberjar 2002).

Mezi další významné osobnosti, které přispěly svou měrou k poznání námi

sledovaného období, patří jistě i Inocenc L. Červinka (1869–1952), který se

zabýval germánským osídlením Moravy nejen v době římské, ale i době

stěhování národů. Své poznatky pak uveřejnil v díle Germáni na Moravě (1937).

I Bedřich Svoboda (1910–1975), který sice věnoval svou pozornost lokalitám na

území Čech (Praha-Kobylisy, Čelákovice-Záluží aj.) významně přispěl

k rozšíření poznatků o tomto období. Z jeho prací jmenujme alespoň

nejdůležitější monografii Čechy v době stěhování národů (Svoboda 1965). Další

badatelkou je doktorka Ivana Pleinerová (*1929), ta publikovala roku 2007 knihu

(Březno und germanische Siedlungen der jüngeren Völkerwanderungszeit in

Böhmen), která představuje jedno z velmi dobře prozkoumaných sídlišť

z mladší doby stěhování národů (Droberjar 2002, 9, 46, 319–320, týž 2008,

176).

12

Z nejnovějších úspěchů archeologů bych zmínila objev velkého pohřebiště

v Kyjově, které je svou rozlohou a počtem hrobů srovnatelné s pohřebišti

v severní Itálii (Šmerda 2010). V roce 2010 zde proběhl pod vedením Mgr.

Jaromíra Šmerdy systematický výzkum, který odkryl více než 240 hrobů, které

patřily do langobardského stupně. Objev této lokality a poznatky z ní získané,

jistě přispějí k rozšíření dosavadních badatelských závěrů o době stěhování

národů a Langobardech na Moravě.

2.3. Chronologie doby st ěhování národ ů

Dělení tohoto období na jednotlivé stupně a fáze se věnovalo více badatelů, ale

pouze některé jimi vytvořené periodizace se ujaly a jsou používány archeology

dodnes (obr. 2). Nejpoužívanější periodizační systém, který je velmi detailně

rozpracovaný, vytvořil J. Tejral (práce 1982, 1985, 1987, 1997b, 2002, 2005).

Tento systém začíná přechodným stupněm D1 a končí písmenem E, který

reprezentuje mladší dobu stěhování národů (Droberjar 2002, 103; týž 2008,

170). E. Droberjar ve svém příspěvku v Archeologii pravěkých Čech dělí dále

stupeň E na dvě fáze - durynskou a langobardskou (Droberjar 2008, 171, obr.

96). Nyní blíže představím jednotlivé stupně tohoto komplikovaného období.

Nejstarší přechodný stupeň označil J. Tejral písmenem D1 a absolutně jej

datoval mezi roky 380/400–410/420. Poté vyčlenil stupeň D2 (410/420–

440/450) a přechodný stupeň D2/D3 (430/440–470/480). V Čechách toto

období reprezentuje Vinařická skupina, kterou vyčlenil a pojmenoval již výše

zmiňovaný B. Svoboda. Starší období pokračuje stupněm D3 (450–480/490),

na který navazuje přechodné období D3/E (470–500/510). Koncem 5. století a

začátkem století 6. tedy začíná mladší fáze doby stěhování národů, která je

označena písmenem E, přičemž na našem území se tento stupeň dále dělí

na E1 reprezentovaný Durynky a E2 Langobardy (Droberjar 2002, 103; Tejral

2005, 108–125, Droberjar 2008, 170). Na konci 6. století (asi 568) odchází

ze střední Evropy Langobardi, Gepidi a další kmeny do Podunají a severní

Itálie, kde zakládají své říše a do vylidněné střední Evropy přichází ze své

pravlasti - Ukrajiny, první vlna Slovanů (Tejral 1993, 527; Droberjar 2002, 50).

13

J. Tejral vytvořil přehlednou tabulku (Tejral 2005, 200, tab. 3). V této tabulce J.

Tejral relativně datuje trvání některých pohřebních areálů na jižní Moravě. Nás

zajímají pohřebiště mladšího stupně stěhování národů E2, absolutně datované

(500/510-568), uvedené ve spodní části tabulky (obr. 3).

2.4. Pohřbívání u Langobard ů

Pokud se chceme věnovat Langobardům na Moravě, musí se naše pozornost

obrátit k pohřebním areálům. Tyto lokality nám mohou říct spoustu informací

nejenom o daném pohřbeném jedinci, ale i o celé struktuře společnosti a

hmotné kultuře 1. poloviny 6. století. V období stěhování národů se uplatňovala

ve velké většině případů inhumace, kdy těla mrtvých byla ukládána

k poslednímu odpočinku nespálená do hrobů. Vzácně se objevuje kremace,

tedy žárové hroby. Tento typ hrobů se vyskytl na moravských pohřebištích

pouze po jednom případě v Holubicích a Lužicích. Žárové hroby bývají uložené

do popelnic a chudé na milodary. Výjimkou je lužický žárový hrob, v němž byly

nalezeny nejen spálené kosti, ale i milodary. Na kostrových pohřebištích byly

hrobové jámy uspořádány do řad, proto se hovoří o řadových pohřebištích.

Na některých větších pohřebištích lze vysledovat znaky rodového pohřbívání,

například v Holubicích (obr. 5:2) tvořily hroby tři skupiny (Tejral 1993, 523;

Droberjar 2005, 174,188,189; Čižmář 2011, obr. 133).

Počty hrobů na pohřebištích se liší. Převládají však pohřebiště do 100 hrobů.

Na Moravě pouze tři lokality přesahují tuto hranici (Lužice, Holubice, Kyjov).

V Čechách nebyla doposud nalezena žádná lokalita, která by překonala sto

hrobů. Ale k větším pohřebištím s výskytem langobardských hrobů mohou být

řazeny lokality Praha-Podbaba (54 hrobů) a Záluží u Čelákovic (59 hrobů).

Na zahraničních lokalitách v Rakousku i Maďarsku se nekropole pouze blíží

ke 100 hrobům. Na Slovensku bylo objeveno v Bratislavě-Rusovcích pohřebiště

se 166 hroby. Největší pohřebiště byla prozkoumána na italských lokalitách.

Například lokalita Testona vydala 350 hrobů (Droberjar 2005, 174,176; týž

2008, 189).

Hroby byly pravděpodobně na povrchu nějak označeny, o čemž svědčí

nejenom jistota vykradačů, ale i pojmenování kostela, který nechala postavit

14

langobardská královna u města Pavie, Santa Maria ad Perticas („u kůlů“)

(Droberjar 2005, 174). Hrobové jámy měly různou velikost i hloubku. Hrobová

jáma mohla mít i zvláštní úpravu. Například na lokalitě Holubice se okolo hrobu

č. 90 vyskytuje kruhový žlábek (Čižmář 2011, 131, tab. 2) a hrob z lokality Brno-

Merhautova ulice byl pravděpodobně obložen kameny (Skutil 1946, 53).

Nejhlubší hrob, tzv. šachtový, byl objeven v Šakvicích a dosahoval hloubky 7,5

metrů (Novotný 1975, 42; Tejral 1993, 525). Přítomnost šachtového hrobu byla

zaznamenána i na pohřebišti v Lužicích (hrob č. 55), zde však hrobová jáma

dosahovala čtyř metrů (Klanica - Klanicová 2011, 259–260). V těchto hlubokých

hrobech byli pravděpodobně ukládáni k poslednímu odpočinku významní jedinci

s luxusní výbavou. Avšak ani hloubka neuchránila tyto jedince před vykradači

(Tejral 1993, 526). V Čechách se šachtové hroby zatím nepodařilo objevit

(Droberjar 2005, 177,179).

Zesnulí byli nejčastěji pochováni v natažené poloze na zádech s rukama podél

těla. Nebožtík mohl být pohřben na dřevěné desce nebo v rakvi.

Na moravských lokalitách byla zachycena přítomnost dřevěných rakví, na rozdíl

od Čech, kde tyto doklady chybí (Droberjar 2005, 179). I v poloze mrtvého těla

se však objevují zajímavé výjimky. Například na šaratickém pohřebišti byly

objeveny hroby, kde jeden zesnulý spočíval na boku a druhý dokonce na břiše

(Staňa 1956, 30). Co se týče orientace uložených skeletů, je naprosto zřejmé,

že nejrozšířenější v této době je ukládání ve směru Z – V (Droberjar 2005, 179).

V hrobech bylo nejčastěji uloženo pouze jedno tělo. Opět se vyskytují i výjimky.

Jedná se většinou o dvojhroby dospělého jedince a dítěte (Holubice, Lužice).

Velmi zajímavým a ojedinělým je čtyřhrob (Holubice), ve kterém byl pochován

muž se třemi malými dětmi. Na některých pohřebištích (Šakvice, Lužice) jsou

mezi lidskými hroby situovány i hroby koňské (Tejral 1993, 525; Droberjar 2005,

187) nebo hroby s jinými zvířaty - psem, dravými ptáky (Kyjov) (Šmerda 2012b)

2.5. Vykrádání hrob ů

Pro dobu stěhování národů je druhotné otevírání hrobů typickým a velmi častým

jevem. Jedná se o úmyslné vyloupení zřejmě ještě odcházejícími Langobardy,

kteří si tak s sebou na svou další cestu více na jih, do Panonie nebo severní

15

Itálie brali rodinné či kmenové bohatství (Tejral 1993, 526). Nejčastějším terčem

vykradačů byly, samozřejmě drahé předměty a šperky. Z hrobů nejčastěji

mizely esovité nebo lučíkovité spony, v této době stříbrné a zlacené, zdobené

vrubořezem a almandiny. Toto vykrádání se pak projeví při archeologickém

výzkumu v podobě vykrádací šachty a také neanatomickou polohou kostí

v hrobě (Droberjar 2005, 187).

Samotní Langobardi museli dobře vědět, kde hroby jsou a kolik jich je

na daném pohřebišti. Čím delší je časový odstup mezi pohřbem a vyloupením,

tím méně se toho podaří vykradačům z hrobu vyjmout. Pokud rakev už shnila a

hlína kostru zavalila, znemožnilo to snadnější vybírání předmětů. Vykrádací

šachty směřovaly většinou na oblast hrudníku, kde byly k nalezení právě

nejvzácnější předměty, jako výše zmíněné spony. Pokud kostra nebyla ještě

zavalená hlínou, bylo možné šachtou háky vytahovat věci uložené u nohou.

Někdy i s kosterními pozůstatky, ty pak archeologové naleznou v zásypu

rabovacích šachet (Droberjar 2005, 187).

Pro zloděje nebyla překážkou ani velká hloubka hrobů. Například v Šakvicích

byl vyloupen hrob s hloubkou 7,5 metrů. Vykradači jistě věděli, že tyto velmi

hluboké hroby ukrývají velmi významné, a tím pádem i bohatě vybavené jedince

(Tejral 1993, 525–526; Droberjar 2005, 177). Šakvice nebyly jediným

pohřebištěm s výskytem druhotných zásahů. Borotice a zdejší hroby z doby

stěhování národů byly také vyloupeny (Stuchlík 2011, 85). I na holubickém

(Čižmář 2011, 137), lužickém (Klanica - Klanicová 2011, 228) a kyjovském

(Šmerda 2012b) pohřebišti byla také většina hrobů s druhotným zásahem.

Spíše se zmíním o výjimkách. Mezi takové patří druhá (mladší fáze) šaratického

pohřebiště (obr. 6), zdejší hroby narušovaly sice hroby starší, které byly

porušené vykrádáním, ale samy vykradeny nebyly (Staňa 1956, 30; Tejral /ed./

2011, obr. 8). Další ojedinělý neporušený hrob pochází z holubické nekropole

(č. 95), vykradači na něj zřejmě zapomněli, jelikož ostatních 104 hrobů mělo

stopy po druhotném zásahu (Čižmář 2011, 137).

16

Obr. 1. Střední Evropa v

období stěhování národů

Obr. 2. Různé periodizace

doby stěhování národů

Obr. 3. Relativní

chronologie některých

pohřebních areálů na

jižní Moravě

17

3. HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH LOKALITÁCH

Langobardi po sobě při odchodu z našich zemí zanechali řadu archeologických

dokladů. Především se jedná o plochá kostrová pohřebiště a prozatím pár

lokalit sídlištních. Konkrétně se na jižní Moravě nachází 28 pohřebišť a

ojedinělých hrobů (Tejral 2012, 42). Na třinácti lokalitách se mezi milodary

vyskytl i hřeben a na tomto místě bych ráda v krátkosti dané lokality představila.

3.1. Langobardská poh řebišt ě

Mapa č.1. Langobardská poh řebišt ě na Morav ě

1 Borotice; 2 Brno-Kotlářská ulice; 3 Brno-Merhautova ulice; 4 Brno-Holásky; 5

Břeclav; 6 Bučovice; 7 Čejkovice; 8 Dyje; 9 Hodonice; 10 Holubice; 11 Kobylí;

12 Kuřim; 13 Kyjov; 14 Lužice; 15 Mikulov; 16 Moravské Knínice; 17 Mušov; 18

Němčice na Hané; 19 Němčičky; 20 Oblekovice; 21 Rebešovice; 22 Slavkov;

18

23 Smolín; 24 Šakvice; 25 Šaratice; 26 Velké Pavlovice; 27 Znojmo; 28 Žuráň-

Podolí

Borotice

Pohřebiště v Boroticích se nachází na jižní Moravě asi 13 km východně

od města Znojma. Pohřební areál s 29 mohylami se rozprostírá v nadmořské

výšce 210–230 metrů a dá se řadit již k větším pohřebištím. Lokalita byla

systematicky zkoumána mezi léty

1976–1991 Stanislavem Stuchlíkem,

který pravidelně publikoval své

poznatky v časopise Přehled

výzkumů (Stuchlík 1976–2002).

Souhrnného zpracovaní se Borotice

dočkaly před třemi lety (Stuchlík

2011, 75-127). Lokalita poskytla

hroby z časné a střední doby

bronzové, doby laténské a z období

stěhování národů. Mladší

langobardské hroby byly sekundárně

zapuštěny do mohyl datovaných

do doby bronzové a v některých

případech narušily starší pohřby.

V mohylách s čísly 6, 9, 10, 11, 13,

27 (obr. 4) se nacházelo celkem 32

hrobů s 35pohřbenými jedinci, kteří patřili k langobardskému kmeni. Přestože

všechny hroby datované do doby stěhování národů porušily druhotné zásahy,

byly na milodary poměrně bohaté. V 11hrobech se dochovaly i kostěné

hřebeny. Některé krásně zachované jiné ve velmi fragmentárním stavu.

V jednom případě (hrob 27/XXII) bylo nalezeno společně s hřebenem i pouzdro

a ve dvou případech (hroby 10/VIII, 27/XX) doprovázela hřeben i jiná

kosmetická pomůcka - pinzeta. Z dalších nálezů na tomto pohřebišti, které

unikly pozornosti vykradačů, bych jmenovala keramické nádoby, esovité spony,

přezky, přesleny, nože aj. (Stuchlík 2011, 75–127).

19

Brno

Ojedinělý kostrový hrob pochází z Brna-Kotlářské ulice. Byl objeven náhodou

v roce 1931. Jednalo se o muže, a dle výbavy hrobu, řemeslníka. Tento

ojedinělý hrob byl bohatý na nálezy. Mezi milodary byl i jeden poměrně dobře

dochovaný hřeben. Tento hrob má svou analogii na pohřebišti v sousedním

Rakousku (Červinka 1937, 132, obr. 15; Werner 1962, 145; Tejral 1975, obr.

19, týž 1976, 108, tab. 11:1, Tejral 1993, 497, obr. 2, Droberjar 2002, 26).

Další ojedinělý kostrový hrob byl v roce 1939 zachráněn při stavbě domu č. 1

v Brně-Merhautově ulici Černých polích. Původně byl hrob pravděpodobně

obložen kameny, i když byl druhotně otevřen a vykraden, dochoval se zde

dlouhý jednostranný hřeben. (Skutil 1946, 53; Tejral 1976, 108, tab. 12;

Droberjar 2002, 26–27).

Čejkovice

Lokalita se nachází na kopci mezi obcemi Čejkovice a Nový Poddvorov. Toto

kostrové pohřebiště bylo zkoumáno v roce 1984. Bylo objeveno 38 hrobů, ale

většina z nich byla již v minulosti vyloupena. Dochoval se pár pozlacených

stříbrných kruhových spon, jedenáct kostěných hřebenů, dále deset

keramických nádob, pinzety, náramky, přesleny, hroty kopí a šípů a železná

dýka (Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 408). Jediný vyobrazený hřeben i s

doprovodnými nálezy z této lokality poskytují tabulky 16D–12 (Tejral 2005) a

tabulka 5:3 J. Škojce (Škojec 2000, 408, 413).

Pohřebiště není stále souhrnně publikováno. Dosavadní informace v literatuře

(Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 408; Droberjar 2002, 41) jsou velmi strohé a

neobsahují podrobnější informace o tomto pohřebišti a ani zdejších nálezech.

Ani nálezová zpráva uložená v Archeologickém ústavu v Brně nepřispěla

k rozšíření poznatků o této lokalitě. Období stěhování národů v čejkovické

složce zcela chybí, je možné, že je ztracena nebo shořela v Mikulčicích.

20

21

Holubice (obr. 5:2)

Kostrové pohřebiště v Holubicích díky objevenému počtu hrobů (105) patří ke

třem největším pohřebištím na jižní Moravě (Lužice 120, Kyjov 240). V letech

1979–1980 zde probíhal pod vedením Miloše Čižmáře záchranný archeologický

výzkum. Výsledky z této nekropole přinesly opět nové zajímavé poznatky o

Langobardech na našem území.

Hroby na tomto pohřebišti tvořily nepravidelné řady a tři skupiny, což by mohlo

ukazovat na rodové pohřebiště. Na severním okraji lokality byl zachycen okolo

hrobu č. 90 kruhový příkop (Čižmář 2011, 131, tab. 2). Na pohřebišti byly

objeveny stopy po ukládání těl do dřevěných rakví. Vedle hrobů s jedním

nebožtíkem se zde nachází i tři dvojhroby (hroby č. 40, 45, 81), jeden trojhrob

(hrob č. 91) a dokonce jeden hrob se čtyřmi jedinci (hrob č. 60). Vedle lidských

hrobů zde byly odkryty i dva hroby koní. Opět byla většina hrobů druhotně

otevřena (Droberjar 2002, 77; Čižmář 2011, 179, 182, 190, 200). Pozornosti

vykradačů unikly hliněné nádoby, součásti oděvů - stříbrné pozlacené spony,

železné a bronzové přezky, zbraně - meče, hroty šípů a hroty kopí, železné

nože a předměty denní potřeby - kostěné hřebeny. Ty se objevily celkem

v 18hrobech. V hrobech č. 60, 30 a 24 byly objeveny dva tyto artefakty a

v hrobě č. 30 dokonce ještě hřebeny doprovázelo pouzdro (Droberjar 2002, 77;

Čižmář 2011, 166–224).

Kobylí

Západně od vesnice Kobylí byly v roce 1938 prozkoumány tři hroby. Všechny

byly opět druhotně otevřeny. Nejbohatší na nálezy byl hrob č. 2, který patřil dle

výbavy nejspíše bojovníkovi. Z hrobu č. 1 byl vyzvednut hřeben s bronzovými

nýty. Hrob č. 3 byl zcela bez nálezů (Skutil 1946, 65; Werner 1962, 144; Tejral

1976, 108).

Kyjov

V roce 2010 bylo při výstavbě obchodního centra Kaufland objeveno dosud

největší kostrové pohřebiště na Moravě, které čítá 240 hrobů. Většina nálezů

patří do 1. poloviny 6. století našeho letopočtu, a tedy germánskému kmeni

Langobardů. Ovšem některé hroby a sídlištní objekty pocházely i z dob starších

22

(pravěk). Mrtví byli ukládáni do dřevěných rakví, jejich hroby byly obloženy

kameny. Tyto skutečnosti naznačují, že by se mohlo jednat o výše společensky

postavené jedince. Toto tvrzení podporují i milodary v hrobech, kterých se

dochovalo velké množství, přestože ani toto pohřebiště neuniklo pozornosti

vykradačů. Mezi nejčastější nálezy patřily keramické nádoby, součásti oděvů -

spony, přezky, kování opasků, zbraně - sekery, hroty kopí, nože, meče, štít,

ozdoby - korálky, závěsky, toaletní potřeby - kostěné hřebeny i s pouzdry,

pinzety. Ani na tomto pohřebišti nechybí hroby s více jedinci a zvířaty - koňmi,

psy i dravými ptáky (Šmerda 2010; týž 2012b).

Část nálezů z největšího moravského pohřebiště byla představena veřejnosti

na výstavě s názvem Tajemství Langobardů v kyjovském muzeu. Ovšem

na souhrnném zpracování lokality se v této době stále pracuje. Hřebeny jsou

stále v procesu konzervace a J. Šmerda nemohl zatím odhadnout a sdělit mi

alespoň jejich počet. Ale už nyní je zřejmé, že výsledky jistě významně přispějí

a obohatí současný stav bádání (Šmerda 2012a, 26–29; týž 2014,14.1. email).

Lužice (obr. 5:1)

Do roku 2010 byly Lužice největší langobardské pohřebiště na jižní Moravě,

poté jej počtem odkrytých hrobů překonalo výše zmíněné kyjovské pohřebiště.

V trati „U Starého“, bylo systematicky zkoumáno velké kostrové pohřebiště

čítající 119 kostrových hrobů a jeden jediný hrob žárový (Klanica - Klanicová

2011, 227, tab. 2). Zdeněk Klanica zveřejňoval informace o nálezech a průběhu

výzkumu v časopisech Přehled výzkumů a Jižní Morava (Klanica 1981–1989).

Před třemi lety se však Lužice dočkaly souhrnného zpracování (Klanica -

Klanicová 2011, 225–312).

Ani Lužice nebyly ušetřeny činnosti vykradačů, přesto se archeologům podařilo

během výzkumu objevit řadu zajímavých archeologických situací a vyzvednout

množství unikátních nálezů. Například v hrobě č. 114 byl s nebožtíkem

pochován i kůň, ojedinělý byl i hrob č. 55 se svou úctyhodnou hloubkou čtyři

metry a obvodovým kruhovým žlábkem. V tomto hrobě byl nalezen hřeben

ve fragmentárním stavu, který doprovázela řada dalších nálezů.

Nejzajímavějším z nich je zlatá mince byzantského císaře Justiniána I. (526–

23

565), upravená jako závěsek (Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 259–

260, 303). Na tomto pohřebišti hřeben sloužil jako milodar celkem

ve 22hrobech.

Z dalších nálezů na tomto velkém pohřebišti, které unikly pozornosti lupičů,

můžeme jmenovat nejrůznější zbraně - kopí, meče, nože, nádoby - keramické,

bronzové i dřevěné vědro zdobené měděným kováním, součásti oděvu - spony,

kování opasků, přezky, korálky a různé závěsky. (Klanica 1981, 43; týž 1984,

3ř; týž 1986, 49; týž 1988 36–37; týž 1989, 59; Klanica - Klanicová 2011, 225–

312 ).

Němčičky

V roce 1926 byl při úpravě příjezdové cesty jižně od Velkého dvora rozrušen

hrob pravděpodobně mladé ženy. Jan Prchal vybral z tohoto ojedinělého hrobu

pouze dva milodary, ovčácké nůžky a jednostranný hřeben. Oba tyto předměty

byly uloženy do sbírek Moravského zemského muzea, kde byly ale později

poničeny požárem (Červinka 1937, 134; Werner 1962, 145; Tejral 1976, 69,

108).

Rebešovice

V letech 1952–1953 byly objeveny při zakládání nového vinohradu únětické,

slovanské a langobardské hroby. Langobardští zesnulí byli pochováni

v 11hrobech. Do hrobu č.195 byl vložen jako milodar i zdobený hřeben.

Bohužel se zachoval pouze fragment tohoto artefaktu, který doprovázela

železná přezka, železný nůž a železné fragmenty (Nekvasil 1954, 435; Werner

1962, 145; Tejral 1976, 71, 109).

Slavkov

Hrob, dle výbavy patřící bojovníkovi, byl objeven na lokalitě Slavkov II. Kromě

zbraní - spathy, železné sekery, obsahoval hrob také hřeben a hliněný přeslen.

Bohužel o tomto hřebeni nebylo publikováno nic bližšího (Werner 1962, 145;

Droberjar 2002, 297).

24

Šakvice (obr. 5:3)

I na této lokalitě bylo objeveno větší pohřebiště z doby stěhování národů,

konkrétně z langobardské fáze. Čítá 53 hrobů, některé z nich dosahovaly

úctyhodných hloubek (nejhlubší hrob č. 30 - 7,5 m), ale ani tato skutečnost

nezabránila vykradačům odnést některé milodary. Zachovala se stříbrná

kování, korálky, koňské udidlo i kostěné hřebeny. Dosavadní literatura pouze

potvrzuje výskyt hřebenů na této lokalitě, není však určen jejich přesný počet

(Novotný 1975, 42–43; Tejral 1976, 109; Tejral 1993, 525; Droberjar 2002, 321–

322).

Zajímavým jevem na šakvickém pohřebišti jsou rituální pohřby koní. Byly

objeveny dvojhroby koní i hroby se psem a jinými zvířaty. I tyto zvířecí hroby

byly v minulosti vykradeny. Hloubka hrobů, zbytky dřevených desek a

kamenného obložení dokládají opět přítomnost vyšší společenské vrstvy kmene

Langobarů (Novotný 1975, 42–43; Tejral 1993, 525; Droberjar 2002, 321–322).

Šaratice (obr. 6)

Už v 1. polovině 20. století bylo na této lokalitě v trati „Padělky za Humnama“

objeveno I. L. Červinkou pět kostrových hrobů, které zařadil do 5. století našeho

letopočtu. V následujících letech odkryl Č. Staňa dalších 33 hrobů a rozdělil je

do dvou fází. Ze starší fáze (5. století) pochází 26 hrobů, zbývajících 7 hrobů je

řazeno do mladší langobardské fáze (Staňa 1956, 28). Hroby obou fází poskytly

kostěné hřebeny. Z mladší fáze doby stěhování národů pochází celkem tři

exempláře a na rozdíl od staršího období se jedná o jednostranné typy (Staňa

1956, 26–33).

Dalšími milodary na tomto dvoufázovém pohřebišti byly keramické nádoby,

spony, přezky, nože, přesleny aj. Zajímavostí je uložení mrtvých v hrobech

z mladší fáze. Kostra v hrobě č. 7a ležela na levém boku ve skrčené poloze a

v hrobě č. 3 byl objeven skelet spočívající na břiše (Staňa 1956, 26–33; Werner

1962, 146; Tejral 1976, 107, 109, Abb. 7–8; 18–22; 31:2–3; Taf. I:1,7; VIII:4,6,9;

Droberjar 2002, 323-324).

25

Znojmo

V roce 1870 bylo ve Znojmě v poloze „Holubí vrch“ objeveno kostrové

pohřebiště. Bohužel se nepodařilo určit přesný počet jednotlivých hrobů, a tak

ani zařadit nálezy do hrobových celků. I z tohoto pohřebiště pochází zlomek

jednostranného hřebene (Červinka 1937, 136, tab. 30; Tejral 1976, 92, 109,

110, tab. 32:16; Droberjar 2002, 386).

Obr. 6. Pozice hrobů na šaratickém pohřebišti: starší hroby (šedé) narušené

hroby mladšího stupně (bílé) a plánek šaratického pohřebiště (vpravo dole)

26

3.2. Langobardská sídlišt ě

Podolí

Sídlištní lokalita Podolí na Moravě se dá datovat do pozdní fáze stěhování

národů. V roce 1993 zde byla záchranným výzkumem Ústavu archeologické

památkové péče Brno zkoumána zahloubená chata. Chata byla obdélníkového

půdorysu s dochovanými jamkami po kůlech, které byly původně v řadě po

třech na kratších stranách, jak je charakteristické pro období stěhování národů

(Čižmář 1997, 634).

V této chatě byl nalezen i jednostranný, skládaný, parohový hřeben (tab. 12:65)

s rytou výzdobou a se zvláštním držadlem - s malou úchytkou. Hřeben tohoto

typu byl nalezen i v hrobě č. 30 na kostrovém pohřebišti v Holubicích (tab.

4:19). S. Thomasová (Thomas 1960) řadí tyto exempláře do kategorie III., která

odpovídá šestému století. Z dalších nálezů lze jmenovat střepy z nádob,

přeslen či kostěný hrot (Čižmář 1997, 634, 635).

Holubice

Další sídlištní objekt, který je možno datovat do langobardské fáze stěhování

národů byl zachycen O. Šedou v poloze Holubice II. Jedná se opět o jednu

chatovou stavbu obdélníkového půdorysu s trojicí dochovaných kůlových jamek

na kratších stranách (Droberjar 2002, 77).

Na našem území, podstatně převažují pohřebiště nad sídlišti. Je možné, že jsou

některé dosavadní sídlištní nálezy špatně časově zařazeny, kvůli nevýraznosti a

zaměnitelnosti keramiky (Čižmář 1997, 640). Většina sídlišť byla objevena na

území Čech. Jeden pěkný příklad dobře prozkoumaného a zdokumentovaného

sídliště z doby stěhování národů se nachází na lokalitě Březno u Loun. Bylo zde

prozkoumáno 21 půdorysů chat, několik nadzemních staveb i zásobních jam

datovaných od 5. do poloviny 6. století našeho letopočtu (Plainerová 1965;

Čižmář 1997, 638, Droberjar 2002, 36).

27

4. TECHNOLOGIE VÝROBY HŘEBENE

Kost a paroh jsou suroviny používané již od paleolitu. Člověk ze zabitého

zvířete byl schopen zužitkovat téměř vše. Kosti i paroh, se díky svým

vlastnostem výborně hodily pro zhotovování předmětů, jako byly jehly, šídla,

závěsky, rukojeti a právě i hřebeny. Opracování kosti či parohu není nijak

jednoduché. Vyžaduje dobré zkušenosti se zpracovávanou surovinou, trpělivost

a zručnost výrobce. Surovina musela projít několika kroky, aby mohl vzniknout

nový požadovaný předmět (obr. 10). Badatelé se samozřejmě nezabývali pouze

hotovými výrobky, ale také postupem výroby. Velkou měrou přispěli

k poznání technologie výroby z kosti a parohu V. Hrubý (1957) a především J.

Kaván (1958; 1980). I přesto, že se badatelé této problematice věnovali, si

myslím, že je vhodné se v krátkosti o zpracování kostěné a parohové suroviny a

následné výrobě hřebenů zmínit i zde.

Hřebeny patřily mezi nejsložitější předměty vyráběné z parohu a kosti. Zvláště

výroba skládaných hřebenů, které mají více částí (obr. 7) vyžadovala mnoho

mezikroků, než výrobce dostal hotový artefakt. Na jejich výrobu byly

nejvhodnější jelení a srnčí parohy, jelikož jsou tvrdší než losí či sobí. Méně

vhodné jsou kosti, ačkoliv se na

výrobu používaly často (Zeman

2001, 107). V době stěhování

národů (E1–E2) se vyskytovaly

hřebeny jednostranné i

oboustranné, jednodílné, ale

mnohem častěji skládané.

Obr. 7. Části jednostranného skládaného hřebene

V této práci uvedu výrobu jednostranného skládaného hřebene z jeleního

parohu. Před samotným započetím výrobního cyklu bylo nutné vybrat vhodný

paroh. Výrobce, díky zkušenostem, věděl, jaké části se hodí nejlépe

na polotovary hřebene (obr. 8) (Zikmundová 1958, 587; Zeman 2001, 107).

Například rovné delší části parohu byly vhodné na obkladové destičky,

na zubové destičky bylo pak vhodnější volit kratší a silnější části parohu. Dále

28

se musel paroh rozdělit na příslušné díly pomocí nožů nebo pilek. Vznikly tak

polotovary, které musely projít ještě spoustou úprav, aby vznikl nový hřeben

(Carlsson 2002, 4–5). První bylo nutné surovinu změkčit, a to pomocí vaření ve

vodě (7–11 hodin) nebo louhu či kyselinách, jako účinné se ukázalo namáčení

do rozdrceného šťovíku (Kaván 1980, 280).

Polotovary poté byly rozštípány na sadu destiček - na kratší destičky,

do kterých se později vyřežou zuby a delší, které budou tvořit obkladové

destičky hřebene. Nepravidelnosti na povrchu obkladových destiček se

vyhladily a opracovaly na stejnou tloušťku a tvar (Carlsson 2002, 4–5). V době

stěhování národů (E2) byl nejčastěji mírně obloukovitý. Poté se deštičky rydly a

kružidly zdobily (obr. 8). Nejvíce se používaly geometrické tvary jako

horizontální a vertikální linie, soustředné a jednoduché kroužky, tečky. Do takto

připravených obkladových destiček se vložily destičky zubové a vše se pečlivě

spojilo dohromady pomocí nýtů. Používaly se nýty bronzové nebo častěji

železné. Předposledním krokem k hotovému hřebeni bylo řezání zubů

(Floriánek 2008, 1–2).

Paroh je sice dost tvrdý, ale i přesto musel být výrobce velmi opatrný, aby si

dosavadní práci nezničil. K vyřezávání zubů se užívalo velmi jemné pilky.

Z nalezených dobře dochovaných exemplářů je zřejmé, že se zuby některých

hřebenů vyřezávaly až nakonec, když už byl hřeben snýtovaný a ozdobený.

Dokládají to krátké svislé zářezy na spodní podélné straně obkladových

destiček (tab. 7:37, 8:44). V posledním kroku výrobce zakulatil či zašpičatil

konce zubů a hřeben byl hotový (Floriánek 2008, 1–2).

Hřeben patřil sice k předmětům denní potřeby, ale náročnost výrobního procesu

dělala z hřebenů cenný předmět. Zuby hřebene byly velmi náchylné

na vylámání, a pokud se tak stalo, hřeben se tím trvale znehodnotil. Proto se

hřebeny ukládaly do kožených, dřevěných nebo také parohových/kostěných

pouzder, která chránila snadno poškoditelné zuby, a byla vhodná k zavěšení

na opasek (obr. 12). I tato ochranná pouzdra se skládala z bohatě

zdobených parohových/kostěných destiček snýtovaných po kratších stranách.

29

Do vniklé dutiny mezi destičkami pouzdra se zasunula část hřebenu se zuby, a

byla tak chráněna před poškozením (obr. 9; Zeman 2001, 121).

Obr. 8. Rekonstrukce dílny (vlevo) a výroba oboustranného hřebene (vpravo)

Obr. 9. Ukázky hřebenů z českého (vpravo) a maďarského prostředí (vlevo);

oboustranný hřeben s pouzdrem z Hegykö-Mezö utca (vlevo nahoře),

jednostranný hřeben s pouzdrem z Szentendre-Pannoniatelep (vlevo dole),

oboustranný hřeben s pouzdrem z Prahy-Podbaby (vpravo).

30

4.1. Výroba jednostranného skládaného parohového h řebene

Obr. 10. Postup při výrobě hřebene:

1) rozřezání parohu na polotovary, určené k dalšímu zpracovaní

2) polotovary obkladových destiček hřebene

3) polotovary zubových destiček hřebene

4) opracování obkladových destiček do požadovaného tvaru - zde obloukovitý

5) zdobení obkladových destiček geometrickými tvary pomocí rydel, kružidel

6) opracovaní zubových destiček do požadovaného tvaru

7) připravení zubových a obkladových destiček ke snýtování

8) snýtovaný hřeben před vyřezáním zubů a finálními úpravami

9) hotový artefakt

31

5. VYHODNOCENÍ LANGOBARDSKÝCH H ŘEBENŮ

NA MORAVSKÝCH POHŘEBIŠTÍCH

Území Moravy bylo obýváno nejspíše několika generacemi Langobardů, kteří

nám po svém odchodu zanechali řadu archeologických lokalit s nejrůznějšími

nálezy. I přes to, že většina hrobů byla druhotně otevřena a vyloupena, se nám

zachovaly zajímavé exempláře, jako lučíkovité pozlacené spony, přezky, meče,

nože a další předměty, ale co nás především zajímá - hřebeny (Tejral 1993,

520, 523). Tyto artefakty, i když jsou krásně zdobené a jejich výroba nebyla

nijak snadná, unikly nejspíše pozornosti vykradačů, a díky tomu se můžeme

níže věnovat rozboru nejrůznějších aspektů u těchto předmětů.

Na jižní Moravě bylo zprvu nalezeno jen několik ojedinělých hrobů, které

obsahovaly hřeben (Brno Kotlářská a Merhautova ulice) a menších pohřebišť

(Šaratice, Rebešovice). Časem však přibyla velká kostrová pohřebiště

(Holubice, Lužice), čítající přes stovku hrobů, která významně přispěla

k poznání tohoto germánského kmene a jeho hmotné kultury (Tejral 1993, 520).

Nejnovější lokalitou, která obohatí dosavadní poznatky o Langobardech

na Moravě je velké pohřebiště v Kyjově (240 hrobů).

Tento soubor zahrnuje celkem třináct lokalit, z toho pět jsou menší kostrová

pohřebiště nebo ojedinělé hroby (mapa č. 1:2, 3, 11, 19, 22), zbývající lokality

(mapa č. 1:1, 7, 10, 13, 14, 21, 24, 25, 27) jsou větší kostrová pohřebiště. I když

například čejkovické pohřebiště nám výsledky příliš neobohatí, kvůli kusým

informacím v literatuře a absenci nálezové zprávy, jsme odkázáni pouze

na tabulkové vyobrazení hřebene. Bohužel ani kyjovská nekropole se

nepromítne do našich výsledků, protože hřebeny jsou stále v procesu

konzervace. J. Šmerda nemohl zatím odhadnout a sdělit mi alespoň jejich

počet. Naštěstí pro tuto práci byl vydán katalog ke kyjovské výstavě: Tajemství

Langobardů (Šmerda 2012a), díky kterému mohu říci, že Kyjov a zdejší

exempláře by se jistě výrazně promítly do sledovaného souboru.

Na zbývajících lokalitách se v sedmdesáti dvou hrobech objevil hřeben nebo

alespoň jeho fragmenty. Celkem se tedy budeme zabývat sedmdesáti šesti

artefakty, na kterých nás bude zajímat stav dochování, zdobnost a výzdoba

32

vůbec. Dále jejich poloha v hrobě, pohlaví nebožtíka, kterému byly do hrobu

vloženy a nejčastější doprovodné nálezy, jež doprovázely hřeben. Budeme se

snažit hledat analogie na pohřebištích v Čechách, ale i v sousedních zemích

jako je Rakousko nebo Maďarsko.

5.1. Stav dochování h řebenů

Prvním aspektem, kterým se budeme zabývat je stav dochování hřebenů. Jak

bylo naznačeno v kapitole Technologie výroby, hřebeny jsou artefakty,

vyrobené sice z pevného materiálu, jako je paroh či kost, ale některé z jejich

částí, a to, především pracně vyřezávané zuby jsou velmi snadno poškoditelné.

Graf č. 1 nám tedy ukazuje, v jakém stavu se nám hřebeny dochovaly a u kolika

z nich bylo přítomné i ochranné pouzdro.

Jak z grafu č. 1 vyplývá, zachovalé hřebeny převažují nad fragmentárně

dochovanými, ale pouze o čtyři kusy. Vysoký počet neznámých hřebenů (12) je

z čejkovického pohřebiště. O zdejších desíti hřebenech nevíme prakticky nic

(situace se i v dalších grafech

nemění). Mezi zachovalé

exempláře jsme zařadili

nejenom ty, které mají

zachovanou svou původní

délku a většinu zubů, ale i ty,

které mají zachovalou svou

původní délku a jsou bez

zubů, protože je tento stav

stále ještě rekonstruovatelný

a člověk si dokáže představit původní tvar celého artefaktu. Zbývající hřebeny

jsou dochovány ve větších či menších fragmentech, které nám poskytují pro

další vyhodnocování méně přesnější informace.

Vidíme velice nízký počet pouzder, která byla k ochraně hřebenů jistě

používána. Graf č. 1 ukazuje pouze dvě pouzdra z kosti/parohu, ale hřeben

mohl mít jeho majitel i v nějakém obalu z organického materiálu. Tento obal

0

5

10

15

20

25

30

35

Graf. č. 1: Stav dochování hřebenů

Zachovalé

Fragmenty

Neznámé

Pouzdra

33

mohl sloužit jako jakási kosmetická „taška“ na více toaletních potřeb (pinzety,

nůžky, ušní lžičky). V našem prostředí se ale organické předměty dochovávají

jen zřídka. Můžeme předpokládat, že ke každému hřebenu náležel nějaký obal,

který chránil jeho snadno vylámatelné zuby a nízký stav pouzder v tomto

souboru je tak dán pravděpodobně pouze nezachytitelností těchto organických

zbytků.

Na druhou stranu nemůžeme ani říct, že by hřebeny na moravských lokalitách,

u kterých bylo nalezeno kostěné/parohové pouzdro vykazovaly známky

menšího poškození než hřebeny bez pouzdra. V Holubicích hrobě č. 30, byly

nalezeny dva hřebeny a jeden fragment pouzdra (tab. 4:21), bohužel nejsme

schopni určit, ke kterému hřebenu pouzdro patří, ať už podle výzdoby nebo

právě podle lepšího stavu dochování hřebene. Oba hřebeny vykazují značné

poškození. I oboustranný hřeben (obr. 9 vpravo) z české lokality Prahy-Pobaby

byl nalezen v pouzdře (Droberjar 2008, 185, obr. 106:6a-c), nicméně jeho zuby

jsou velmi poškozené, ovšem v porovnání oproti moravským oboustranným

hřebenům, které jsou většinou fragmentárně dochované, je to dobře zachovaný

exemplář.

Trochu jiná situace je u hřebenu č. 10 z Borotic (tab. 2:10A). Tento exemplář byl

nalezen i s pouzdrem, které samo bylo vyzvednuto ve velmi fragmentárním

stavu, ale stav dochování hřebene je výrazně lepší než u holubických

exemplářů. Dalším příkladem může být i hřeben z kyjovského hrobu č. 861, i

tento hřeben vykazuje lepší stav dochování a byl nalezen s pouzdrem a

nakonec i hřebeny z maďarských lokalit (Bóna - Horváth 2009, tab. 10:34:6;

tab.41:29:8) jsou dobře zachované a byly nalezeny v pouzdře (obr. 9 vlevo).

Se závěry ale musíme být opatrní. O stavu dochování hřebene nerozhoduje

pouze pouzdro, ale může mít nějaký vliv. Do hry vstupují především i další

faktory jako je vykrádání či vlastnosti prostředí, ve kterém je kostra nebožtíka a

daný artefakt uložen. Některá prostředí jsou příliš agresivní a kosti a tím pádem

i milodary z této suroviny se rozloží.

34

V krátkosti se ještě zmiňme o délce zachovaných exemplářů. U 33 hřebenů

bylo možno určit jejich přibližnou délku v cm, u zbylých dvou exemplářů nebylo

možné v nálezových zprávách či v literatuře dohledat měřítko nebo číselný údaj.

Deset zachovaných hřebenů dosahovalo rozměru od 10 do 15 cm.

Nejpočetnější kategorii tvořily hřebeny s rozměry od 15 do 20 cm, do tohoto

rozpětí spadá celkem 15 hřebenů. Méně početnou, ale o to zajímavější

kategorií jsou velmi dlouhé hřebeny, nejmenší z nich měřil rovných 20 cm, a

nejdelší dokonce necelých 31 cm.

5.2. Materiál používaný ke snýtování částí h řebenů

Po tom, co jsme v předchozí části ukázali stav dochování hřebenů, přejděme

nyní k rozboru jedné z jejich částí - nýtů. Na langobardských pohřebištích se

vyskytovaly převáženě složitější hřebeny skládané. Tyto hřebeny vyžadovaly

spojování jednotlivých částí pomocí nýtů. Jejich počet se lišil podle velikosti

hřebene. Je jasné, že hřeben do 10 cm nepotřebuje 20 nýtů, ale můžeme se

zabývat materiálem, ze kterého tyto spojovací články byly vyrobeny. Z grafu č. 2

vyplývá, že většina nýtů nebyla určována (32 hřebenů). Informace v literatuře

se omezují pouze na sdělení, že obkladové destičky nesly stopy po nýtech, ale i

logicky si odvodíme, že skládané hřebeny musely být něčím spojeny.

Dle určených nýtů, můžeme tedy říct, že velmi výrazně převládají nýty železné.

Tento materiál byl použit na

spojení částí u 27 hřebenů.

Pouze ve 4 případech se

vyskytly nýty bronzové.

Ojedinělým případem je

kombinace nýtů železných i

bronzových, takto snýtovaný

hřeben se objevil v našem

souboru pouze jednou.

Mohl by materiál nýtů ukazovat na společenské postavení pochovaného

člověka v hrobě? Bronzové nýty se vyskytly u hřebene č. 7 v Broticích. Bohužel

0

5

10

15

20

25

30

35

Graf č. 2: Materiál spojovacích článků

Železné

Bronzové

Kombinace

Neurčované

Neznámé

35

z tohoto exempláře se dochovalo pouze osm malých fragmentů. Proto nejsme

schopni určit, zda se jednalo o hrob, kde mohl být pochován někdo z vyšších

společenských kruhů, i když doprovodné nálezy této skutečnosti nenasvědčují.

Další hřeben s bronzovými nýtky se našel v Brně-Merhautově ulici, kde byla

také nalezena jedna spona, přezky a kosti koně, v tomto hrobě by mohl být tedy

pochován někdo z vyšší společenské vrstvy. Nejzajímavějším se ale jeví

hřeben č. 44 z hrobu č. 104 v Holubicích. V tomto hrobě bylo pochováno malé

dítě (8–9let) a jedním z jeho milodarů byl 22,5 cm dlouhý hřeben, který byl

spojen 18 nýtky jak železnými, tak bronzovými. Přitom železných nýtů bylo o

polovinu více než nýtů bronzových. S tímto hřebenem byl do hrobu uložen i hrot

šípu a ocílka, výbava by mohla naznačovat, že se jednalo o dítě, které zemřelo

otci bojovníkovi. Nicméně ve třech bojovnických hrobech byl přítomen hřeben,

jehož části byly spojeny železnými nýty a pouze v jednom případě byly nýty

bronzové.

I když bronzové nýty vypadají na hřebeni honosněji než nýty železné, nemusí to

nutně znamenat vyšší společenské postavení mrtvého.

5.3. Výzdoba h řebenů

V této části si přiblížíme počty zdobených a neozdobených kusů. Hřebeny byly

velmi často zdobeny. Honosně

se zdobily především obkladové

destičky hřebenů, ale jsou i

případy, kdy byla výzdoba

aplikována na destičky zubové.

Nejdříve se budeme zabývat

pouze tím, kolik zachovalých

hřebenů mělo výzdobu a kolik

zůstalo bez výzdoby. To stejné

budeme sledovat i u fragmentů.

V další časti vyhodnocení, budeme poté sledovat konkrétní výzdobné prvky a

jejich aplikaci na části langobardských hřebenů.

0

5

10

15

20

25

30

35

F Z

Graf č. 3: Výzdoba hřebenů

Zdobené

Nezdobené

Neurčitelné

Neznámé

36

Jak vyplývá z grafu č. 1 zachovalé i fragmentárně dochované exempláře jsou

velmi vyrovnané. Graf č. 3 nám nyní přibližuje výskyt výzdoby na těchto

dochovaných hřebenech. V grafu č. 1 jsme měli 34 zachovalých hřebenů,

na třiceti dvou z nich byla zaznamenána nějaká výzdoba, pouze dva hřebeny

byly s jistotou nezdobené. Obtížněji se určuje výzdoba u fragmentárně

dochovaných hřebenů. Některé fragmenty jsou tak malé, nebo se dochovaly jen

části se zuby, bez obkladových destiček, které by mohly nést výzdobu. Nejsme

tedy schopni určit, zda byla výzdoba přítomna či ne, proto nám v tomto grafu

narostl počet neurčitelných hřebenů. I tak byla výzdoba zachycena na šestnácti

fragmentech a o čtyřech kusech můžeme s jistotou říci, že výzdobu neměly.

Můžeme tedy konstatovat, že velká většina hřebenů (65,8 %) byla zdobená. I

když byl hřeben předmětem denní potřeby a vyžadoval tolik práce při výrobě je

zřejmé, že řemeslník si dal na výzdobě záležet. A to dělá z těchto artefaktů

neopakovatelné originály. Jakými motivy a v jakých částech artefaktu se

výzdoba vyskytovala nejčastěji budeme řešit v následující části.

Pouze 9,2 % hřebenů nemělo vůbec žádnou výzdobu. Není pravidlem, že by se

nezdobené exempláře vyskytovaly jen v chudých hrobech, i hroby bojovníků,

které na jedné straně obsahovaly mnoho nejrůznějších milodarů, mohly

obsahovat nezdobený hřeben (např. hřebeny). Z námi zkoumaného souboru

nebylo možné určit u 25% hřebenů zda byly vůbec zdobeny. Dochovaly se nám

v příliš fragmentárním stavu nebo nelze dohledat jejich popis a obrázek

v literatuře.

5.4. Typy výzdobných prvk ů

Předchozí podkapitola práce ukázala, že drtivá většina hřebenů měla alespoň

nějakou výzdobu. V této části se zaměříme na to, jak tato výzdoba vypadala,

jaký výzdobný prvek byl používán nejčastěji. Ale i na umístění výzdoby

na artefaktu. Zdobily se nejen obkladové destičky, ale i destičky zubové či

hřbety držadel hřebenů. K tomuto účelu sloužila nejrůznější rydla a kružidla.

Díky těmto nástrojům a zručnosti výrobce mohla výzdoba nabývat rozmanitých

tvarů, které propůjčovaly danému artefaktu jeho jedinečnost. Můžeme říci, že

37

nejvíce se používaly geometrické tvary, a to především horizontální nebo

vertikální linie a kroužky s tečkou uprostřed. Z grafu č. 4 vyplývá, že různé linie

byly nejčastěji užívaným prvkem aplikovaným na hřeben.

Horizontální linie, v počtu

od jedné do čtyř, se

vyskytly na 43 kusech

hřebenů (např. tab. 2:6;

7:36; 7:43). Jsou většinou

umisťovány na delších

podélných stranách

obkladových destiček, na

kratších stranách je u

některých exemplářů

doplňují vertikální linie (tab. 8:50). Tento typ linií se v několika případech

vyskytuje i na zubových destičkách (tab. 7:36; 7:39; 9:51), kde velmi často

doplňuje kroužky s tečkou uprostřed. Kroužky s tečkou uprostřed jsou druhým

nejčastěji se vyskytujícím prvkem výzdoby na langobardských hřebenech.

V našem souboru zdobí 26 hřebenů (např. tab. 4:18; 5:26; 9:56). Mohou být

umisťovány na obkladových destičkách v prostoru mezi horizontálními liniemi a

tvořit různá uskupení. Například horizontální řadu (tab. 3:13), krátký vertikální

sloupeček (tab. 7:36) nebo trojúhelníček o třech kroužcích (tab. 2:7; 5:25),

anebo je jimi jen neuspořádaně vyplněna plocha destiček (tab. 7:43; 9:53).

Tento typ výzdoby, jak jsme se již zmínili, se vyskytoval u třinácti hřebenů na

zubových destičkách, zde byl umístěn většinou pouze jeden kroužek s tečkou

uprostřed nebo uskupení těchto prvků do linie či půlkruhu (tab. 5:26, 6:30,

9:56).

Dalšími výzdobnými prvky, které se však vyskytují v našem souboru v menšině,

jsou malé krátké rýžky (6x), buďto vertikální nebo šikmé anebo kombinace obou

těchto rýžek (tab. 6:32) a půlkroužky tvořící řadu na horizontální linii (tab. 4:17).

Dále se ojediněle vyskytují zvláštní prvky jako například obdélníčky

s úhlopříčkami (tab. 10:58), kosočtverce (tab. 8:44), klikatky (tab. 3:15) a

ve dvou případech z držadla hřebene vybíhá malá úchytka (tab. 4:19; 11:65).

0

10

20

30

40

50

Graf č. 4: Typy výzdobných prvků

Horizontální linie

Vertikální linie

Rýžky

Kroužky s tečkou

Půlkroužky

Ojedinělé prvky

Nezdobené

Neurčitelné

Neznámé

Hřbet

Zuby

Rýžky po zubech

38

Tento prvek je spíše funkční než výzdobný, usnadňoval vytažení hřebene

z pouzdra (Čižmář 1997, 635).

Velice zvláštním výzdobným prvkem objevujícím se na hřebenech nejen

v moravském ale i českém nebo maďarském prostředí, jsou zdobené vrchní

části zubových destiček jednostranných hřebenů. Tyto části vyčnívají nad hřbet

hřebene a jsou opět zdobeny již zmiňovanými prvky. Tento typ výzdoby se

objevil ve dvou případech na Moravě na lokalitách Holubice a Čejkovice (tab.

3:13; 6:29). Hřebeny z Maďarska (Bóna - Horváth 2009, tab. 24:23:9; 74:42:2)

měly též tento výzdobný prvek, druhý z maďarských hřebenů měl na tomto

„výčnělku“ dokonce prolamovanou výzdobu. I hřeben z českého prostředí,

z lokality Roztoky u Prahy, měl tyto zdobené „výčnělky“ (Svoboda 1965, tab.

62:1).

Zmínili jsme výzdobu obkladových destiček i destiček zubových, výzdoba se

však mohla vyskytovat i na hřbetu hřebene. V našem souboru mělo hřbet

zdobený celkem sedm exemplářů. Jednalo se opět o různé rýžky a kroužky

s tečkou uprostřed (tab. 1:5; 5:25; 6:29). Výzdoba hřbetu se vyskytovala

například i na hřebenech na zahraničních lokalitách. Hřeben z maďarské

lokality Kajdacs-Homokbanya měl taktéž zdobený hřbet rytou výzdobou

v podobě klikatky (Bóna - Horváth 2009, tab. 24:23:9) a další exempláře

z lokality Szentendre-Pannoniatelep mají hřbet zdobený krátkými hlubokými

rýžkami (Bóna - Horváth 2009, tab. 43:30:13 a tab. 52:68:7). I na rakouské

lokalitě Pottenbrunn (Neugebauer 2001, 285, obr. 82:52:8) se vyskytl hřeben se

zdobeným hřbetem.

Při pozorném prohlížení hřebenů, konkrétně spodní hrany obkladových

destiček, je možné spatřit malé krátké rýžky, nejedná se ovšem o výzdobu,

nýbrž o stopy po vyřezávání jednotlivých zubů. Jak jsme naznačili v kapitole o

výrobě hřebenů, zuby byly vyřezávány až nakonec, když už byl hřeben

ozdobený a snýtovaný. U osmi exemplářů zůstaly po této činnosti stopy (např.

tab. 3:15, 4:19, 6:32, 6:35). I na dobře dochovaných hřebenech z maďarských

lokalit je možné tyto rýžky zaznamenat (Bóna - Horváth 2009, tab. 79:52:1,

73:35:2, 52:68:7 aj.) Je zajímavé, že se rýžky po vyřezávání zubů neobjevují na

všech hřebenech. Některé dobře dochované hřebeny tyto záseky vůbec nemají,

39

ačkoliv by měly. Může tato skutečnost svědčit o jiném postupu při výrobě nebo

si jen výrobce dával pozor, aby si nepoškodil už pracně zhotovenou výzdobu?

Velmi podobnou výzdobu mají hřebeny č. 47 z Lužic (tab. 7:36) a z Maďarské

lokality Rácalmás-Újteleb (Bóna - Horváth 2009, tab. 32:2:2) oba hřebeny jsou

zdobeny třemi horizontálními liniemi po obou stranách obkladových destiček,

v maďarském případě jsou ještě tyto linie přerušovány čtverečky. Prostor

destiček pak vyplňují kroužky s tečkou uprostřed uskupeny do vertikálních

sloupečků a tyto kroužky jsou pak i na zubových destičkách hřebenů, kde je

doplňují linie vertikální. Naopak rytá výzdoba hřebene č. 55 (tab. 8:44) opět

z Lužic je unikátní, a žádný podobný hřeben se mezi maďarskými ani českými

exempláři nevyskytoval.

Na závěr podkapitoly se zmiňme o výzdobě pouzder. I ta, pokud byla

z kosti/parohu, se zdobila podobně jako hřebeny. V našem souboru se vyskytují

pouze dvě pouzdra, přesněji řečeno jejich zlomky. Obě nesou stopy po

výzdobě. Pouzdro (tab. 4:21) doprovázející hřebeny s č. 30 a 31 bylo zdobeno

šikmými rýžkami a druhé pouzdro (2:10B) bylo zdobeno trojicí horizontálních

linií a kroužky s tečkou uprostřed.

Hřeben a jeho obal spolu jistě tvořily celek, který v sobě odrážel časovou

náročnost výroby a zručnost výrobce těchto artefaktů. Tuto skutečnost můžeme

pozorovat opět na zahraničních nalezištích. Z maďarské lokality Szentendre-

Pannoniatelep pochází dobře dochované zdobené pouzdro i s hřebenem

(Bóna - Horváth 2009, tab. 41:29:8). Na obou těchto exemplářích se objevuje

zdobení v podobě řad kroužků s tečkou uprostřed a rytých horizontálních linií.

Z českého prostředí se nám také dochovalo zdobené pouzdro (obr. 9 vpravo),

které chránilo oboustranný hřeben z Prahy-Podbaby (Svoboda 1965, 203, obr.

63).

5.5. Typologie h řebenů

Hřebeny prošly vývojem od jednodušších jednodílných tvarů ke složitějším

skládaným tvarům z více kusů, které byly spojované pomocí bronzových nebo

železných nýtků. Díky tomuto vývoji jsou hřebeny dobrým pomocníkem

40

pro chronologii (Zeman 2001, 111). Například právě hřeben pomohl při datování

chaty na sídlištní lokalitě Podolí (Čižmář 1997, 635).

Na langobardských pohřebištích na Moravě se hřebeny vyskytují často a

v různých typech. Pro období stěhování národů, ale dosud nevzniklo v Čechách

nebo na Moravě žádné souhrnné dílo, které by se zabývalo typologií

germánských hřebenů. Okrajově se o existenci kostěných výrobků doby

stěhování národů zmiňují díla T. Zemana (2001) a R. M. Perničky (1967), ale

spíše se zaměřují na kostěnou a parohovou industrii dřívějších období. Lépe je

na tom východní Slovensko, zde vznikla práce přímo o hřebenech této doby.

Zasloužila se o ni M. Lamiová-Schmiedlová (1964), ale hlavním dílem, které se

zabývá vývojem hřebenů, typologií a datováním a je dodnes nejčastěji užívané

pro určování těchto předmětů je práce S. Thomasové (1960).

Nejjednodušší dělení hřebenů je dle počtu stran se zuby na jednostranné a

oboustranné. Dále se hřebeny dělí dle toho, zda jsou vyrobené z jednoho kusu

či více kusů destiček. Pokud jsou zuby i držadlo společně na jedné destičce

jedná se o jednodílný hřeben. Skládaný hřeben má díly tři - zubové destičky

jsou umístěny mezi dvěma destičkami obkladovými. Dále je možné dělit

hřebeny dle tvaru držadel (Zeman 2001, 111).

I. Jednostranné hřebeny

Zuby se vyskytuje jen na jedné straně. Druhá strana hřebene je zakončena

držadlem. V rámci této kategorie se vyskytují:

A. Jednodílné hřebeny - Držadlo i zuby jsou společně na jedné destičce.

V souboru langobardských hřebenů z moravských pohřebišť se

nenachází zástupce tohoto typu. Je běžný spíše v době římské, pro dobu

stěhovaní národů jsou častější složitější skládané hřebeny.

B. Skládané hřebeny (např. hřebeny tab. 1:3, 2:6 a další). Někdy se pro ně

užívá názvu trojdílné (2 obkladové destičky + destičky zubové) Skládané

jednostranné hřebeny jsou dále v této práci děleny dle typu držadel na:

a) mírně trojúhelníkovité (tab. 12:2)

b) táhle obloukovité (tab. 12:4)

41

c) rovné (tab. 12:1)

d) prohnuté (tab. 12:5)

e) zvláštní (tab. 12:3)

II. Oboustranné hřebeny

Destičky se zuby jsou jak ve spodní, tak vrchní části hřebene. Na jedné straně

mohou být zuby širší a dál od sebe, než na straně druhé. Obkladové destičky

držadla, pokud je hřeben skládaný, se nachází uprostřed mezi zubovými

destičkami. Dělí se opět na:

A. Jednodílné (tab. 2:9?)

B. Skládané (tab. 6:35)

Pouzdra na hřebeny se také dělí na jednostranná a oboustranná. Oboustranné

exempláře z 5. a 6. století se dochovaly z lokalit Prahy-Podbaby a Čatají

(Zeman 2001, 122, obr. 7:8,10). I sídlištní lokality vydaly krásné exempláře,

jmenujme alespoň českou lokalitu Březno u Loun (Pleinerová 2007). Dobře

zachované pouzdro pochází také z maďarské lokality Hegykö-Mezö utca (Bóna

- Horváth 2009, tab. 10:34:6).

Graf č. 5 nám ukazuje jasnou

převahu jednostranných

hřebenů. Náš soubor tvoří

necelých 70 % hřebenů tohoto

typu. Pouhých 5 % zbývá na

oboustranné hřebeny a

zbývajících 25 % připadá

neurčitelným a neznámým

exemplářům. Hřebeny se zuby

pouze na jedné straně jsou tedy

na langobardských pohřebištích velmi běžné. I na zahraničních lokalitách a

v Čechách převažují hřebeny tohoto typu nad oboustrannými exempláři.

Oboustranné typy se vyskytují velmi sporadicky a na moravských pohřebištích

jsou většinou dochovány ve špatném stavu. Tento typ hřebenů je mnohem

0

10

20

30

40

50

60

Daný typ hřebene

Graf č. 5: Typologie hřebenů

Jednostranné

Oboustranné

Neurčitelné

Neznámé

42

běžnější v 5. století, ale vyskytuje se až do století 7. (Zeman 2001, 121). Na

našem území byl nalezen tento typ například na pohřebištích v Čechách na

lokalitách Záluží u Čelákovic či Mistřín (Svoboda 1965, 210). Starší fáze

šaratického pohřebiště vydala dokonce 12 kusů oboustranných hřebenů (Staňa

1956, 29, obr. 35). Tento typ hřebene je ojedinělý i na maďarských lokalitách

(Bóna - Horváth 2009, tab. 10:34:6, 67:26:2).

Oboustranné hřebeny byly v době stěhování národů větších rozměrů, a je

nepravděpodobné, že by sloužily jako ozdoba účesu. V předchozích obdobích

bylo jejich uplatnění jistě širší než u jednostranných hřebenů. Oboustranné

hřebeny malých rozměrů sloužily nejenom jako prostředek k vytvoření účesu,

ale i jako módní doplněk (Pernička 1967, 63).

Obr. 12. Schematické vyobrazení hlavních typů hřebenů: 1 jednostranný; 2

oboustranný; 3 neurčitelný fragment

V drtivé většině případů se jedná o hřebeny skládané (trojdílné). Jednodílné

exempláře se vyskytovaly častěji v předchozích obdobích. Jsou známy už v

době laténské, kde byly vyráběny z kovu. Masivnější výskyt jednodílných

hřebenů pozorujeme až v době římské (Zeman 2001, 111). Hřebeny doby

římské přehledně podle typu držadel rozdělila ve své práci S. Thomasová

(1960).

Pouze jeden hřeben z tohoto souboru je pravděpodobně jednodílný (tab. 2:9).

Dochoval se nám, ale pouze malý fragment s výzdobou na zubové destičce.

Pokud by byl hřeben složený neměla by výzdoba na daném místě žádný smysl.

Obkladová destička by ji překryla, proto v tomto případě uvažujeme o

jednodílném hřebeni. Ale jak bylo řečeno, je to hřeben s velkým otazníkem.

43

Nicméně kdyby byl opravdu jednodílný, byl by to unikátní a ojedinělý kus

v tomto souboru.

5.6. Tvary držadel h řebenů

Nyní přejděme k typům držadel. Výběr hřebenů s daným typem držadla

přehledně ukazuje přílohová tabulka č. 12, ve které jsou vybraní zástupci pro

konkrétní typ (obloukovitá, rovná, zvláštní, prohnutá, trojúhelníkovitá). Držadla

hřebenů se upravovala už v průběhu výroby do požadovaného tvaru. Některé

exempláře se velice obtížně zařazovaly do prvních dvou předdefinovaných

skupin. Některé tvary držadel hřebenů se mohou jevit různým pozorovatelům

jinak, nicméně po úvahách a srovnáních jsem dospěla k rozřazení sporných

kusů do příslušných kategorií a výsledek vidíme v grafu č. 6.

Na langobardských pohřebištích na Moravě se nejčastěji, jak ukazuje graf č. 6,

vyskytují tyto typy:

I. Hřebeny s táhlým mírně obloukovitým držadlem (tab. 12:4).

Hřebeny s tímto typem držadla byly objeveny ve většině hrobových celků na

moravských pohřebištích. Tento typ držadel je ve svém středu mírně zaoblený a

svažuje se ke koncům hřebene. Vyskytují se již v 5. století a pokračují až do

století 6. (Svoboda 1965, 209). Náš soubor obsahuje celkem 26 hřebenů

s tímto typem držadla. Nejbohatší na hřebeny s tímto typem držadla je

pohřebiště v Lužicích, nicméně i na ostatních moravských pohřebištích se

vyskytuje mezi nalezenými hřebeny nejméně jeden hřeben s tímto typem

držadla.

Tento typ je hojně zastoupen i na českých a zahraničních lokalitách. Byl

objeven například na českých pohřebištích Záluží u Čelákovic (Svoboda 1965,

286–294), Klučov (Korený - Kudrnáč 2003, 417–459) a dalších. Tři hřebeny

s tímto typem držadla byly objeveny i na sídlištní lokalitě Březno u Loun

(Pleinerová 2007). I v maďarském a rakouském prostředí je tento typ velmi

běžný. Vyskytl se například na pohřebištích Pottenbrunn (Neugebauer 285,

52:8), Vörs (Sági 1964, tab. XXIV:2; XXXV:2; XXXIV:4), Aspersdorf (Adler

44

1977, 48, 54; tab. 10:20:5; 4:6:1), Kápolnásnyék - Kastélykert (Bóna - Horváth

2009, 265, tab. 30:3:5) Rácalmás - Újtelep (Bóna - Horváth 2009, 271, tab.

36:20:8) a dalších.

Můžeme tedy říci, že hřebeny s tímto typem držadla jsou pro období

langobardské fáze stěhování národů velmi typická. Vyskytují se v hojných

počtech nejen na Moravě, ale i v Čechách nebo zahraničí.

II. Hřebeny s rovným držadlem (tab. 12:1)

Dalším typem držadel vyskytujícím se na moravských pohřebištích jsou držadla

rovná. Vrchní strana držadla

je rovnoběžná se stranou

spodní a držadlo tak tvoří

jakýsi obdélník. Do této

kategorie spadá celkem osm

hřebenů z našeho souboru.

Čtyři z těchto osmi exemplářů

byly nalezeny na holubickém

pohřebišti.

Pokud nahlédneme do českých nálezů, můžeme do této kategorie zařadit

například hřebeny z Prahy-Podbaby (Svoboda 1965, tab. XLV:11; XLVII:7)

nebo Klučova (Svoboda 1965, tab. LVII:2). I na maďarských lokalitách

nalezneme zástupce s tímto typem držadel. Lokalita Szentendre-Pannoniatelep

poskytla mnoho zástupců s držadlem tohoto typu (Bóna - Horváth 2009, 272,

273, 286, 287, 291, tab. 37:9:2, tab. 38:15:1, tab. 51.62.2, tab. 52:68:7, tab.

56:84:1). Tamási-Csikólegelö další z maďarských lokalit, kde můžeme objevit

hřebeny s tímto typem držadla (Bóna - Horváth 2009, 300, 313, tab. 65:22:1,

tab. 78:45:1).

Tento typ držadel nemůže sice předstihnout, co se počtu týče, držadla

obloukovitá, ale rozhodně nemůžeme říct, že by se tato držadla vyskytovala

ojediněle, tak jak tomu je u následujícího typu.

0

5

10

15

20

25

30

Graf č. 6: Typy držadel hřebenů

Mírně obloukovitá

Rovná

Trojúhelníkovitá

Prohnutá

Zvláštní

Neurčitelné

Neznámé

45

III. Hřebeny s mírně trojúhelníkovitým držadlem (tab. 12:2)

Hřebeny s tímto typem držadla jsou na moravských pohřebištích ojedinělé.

Jejich držadla ve svém středu má „špičku“ a od ní se držadlo postupně svažuje

ke koncům hřebene. Tvoří tak tupoúhlý trojúhelník. Hřebeny s tímto typem

držadla se vyskytly v našem souboru pouze ve dvou případech. Jeden hřeben

s trojúhelníkovitým držadlem pochází z Borotic a druhý z Holubic.

Hřebeny s výrazně trojúhelníkovitou rukojetí byly typické pro dřívější období,

hlavně dobu římskou. Během vývoje tohoto typu docházelo k postupnému

snižování trojúhelníkovitého držadla (Tejral 1982, 144), až se z ostrého úhlu stal

úhel tupý. V mladší době stěhování národů se objevují tedy už spíše jen mírně

trojúhelníkovitá držadla. Výjimkou mohou být držadla hřebenů z českého

prostředí, které jsou stále výrazně trojúhelníkovitá. Lokalita Praha-Podbaba

poskytla dva exempláře s držadlem tohoto typu (Svoboda 1965, tab. XLV:15,

LL:6). I na lokalitě Mochov (Svoboda 1965, LXX:6) byl nalezen hřeben

s trojúhelníkovitým držadlem, úhel u jeho vrcholu není již tak ostrý jako u

exemplářů z Prahy.

IV. Hřebeny s prohnutým držadlem (tab. 12:5)

Dalším typem držadel, se kterým se můžeme setkat na moravských

pohřebištích, jsou držadla prohnutá. Podélné strany držadla se k sobě ve svém

středu přibližují a tvoří tak mírnou „prohlubeň“. Hřebeny s tímto typem držadla

zastupují na moravských pohřebištích jen dva kusy. Jeden byl nalezen na

borotickém pohřebišti a druhý na pohřebišti holubickém.

Pokus se podíváme do českého prostředí, i zde se nachází pěkný zástupce

tohoto typu. Byl nalezen na lokalitě Klučov (Svoboda 1965, LIV:10).

V. Hřebeny se zvláštním typem držadla (tab. 12:3)

Hřeben z Holubic s držadlem vybíhajícím v malou úchytku řadíme do kategorie

zvláštní, kterou má sám pro sebe, žádný jiný hřeben s tímto typem držadla

nebyl doposud nalezen na jiném moravském pohřebišti. Svou analogii má

v hřebenu ze sídlištní lokality Podolí. Zde byla objevena zahloubená chata a

46

právě v ní byl nalezen hřeben s tímto typem držadla. Tento artefakt, který

pomohl s datací tohoto objektu můžeme vidět v tabulce č.11:65.

Tento typ držadla je S. Thomasovou (Thomas 1960, 113–114) označován

římským číslem III. a vyskytoval se již v době římské (C2–C3) a přetrvává až do

8. století (Zeman 2001, 119). Výčnělek prošel, oproti předchozím obdobím,

zřetelným zmenšením. Dříve byla držadla výrazně omegovitého tvaru.

Opět v grafu č. 6 vidíme velký počet neurčitelných, a tím pádem

nezařaditelných hřebenů. Exempláře ve velmi fragmentárním stavu nám

bohužel neposkytují možnost přiřadit je do jedné z výše zmiňovaných kategorií.

Bylo by to pouhé hádání a mohlo by to výsledky zbytečně zkreslovat.

5.7. Hřeben jako milodar v hrobech muž ů a žen

Hřeben byl poměrně častým milodarem na langobardských pohřebištích. Jedná

se o kosmetickou pomůcku sloužící při úpravě účesu, která byla používána

denně. V této části práce si přiblížíme, komu byl hřeben do hrobu vkládán. Graf.

č. 7 nám ukazuje výsledky tohoto dílčího vyhodnocení. Vidíme dvě skupiny, a

to, antropologicky určené jedince (ženy, muže/bojovníky, děti) a jedince určené

podle ostatní dochované výbavy v hrobě (ženy, muže/bojovníky). Opět je zde

přítomno mnoho neurčovaných ostatků (20%).

Hřebeny se vyskytovaly jak v ženských tak mužských hrobech a jejich

zastoupení mezi milodary u obou těchto pohlaví bylo velmi vyrovnané.

V osmnácti případech byl hřeben do hrobu vložen k ostatkům žen a

v sedmnácti hrobech byly společně s hřebenem ostatky muže. Z těchto

sedmnácti mužských hrobů patřilo sedm hrobů bojovníkům. Z dětských hrobů

bylo vyzvednuto celkem devět exemplářů. Nicméně námi sledovaný soubor

obsahuje velký počet hrobů s jedinci, u nichž nebylo pohlaví určováno, a tato

skutečnost by mohla situaci změnit.

Pokud se podíváme do zahraničí, do již několikrát zmiňovaného Maďarska, je

situace velmi podobná. I zde se hřebeny vyskytují u obou pohlaví. Můžeme tedy

říct, že hřeben není artefaktem, dle kterého by se dalo s jistotou určovat pohlaví

jedince pochovaného v hrobě.

47

Dle ostatní výbavy bylo možno určit pouze pět hrobů. Pokud se v hrobě

vyskytují zbraně jako meče, sekery nebo hroty kopí a šípů je velmi

pravděpodobné, že byl v hrobě uložen muž. Naopak pokud se v hrobové

výbavě objeví vetší množství spon nebo šperků dá se uvažovat o ostatcích

ženy. Tři hroby, které obsahovaly zbraně bychom, mohli tedy přiřadit mužům a

dva hroby se sponami a korálky k ženám.

Zajímavý je hrob muže/řemeslníka z Brna-Kotlářské ulice. Tento hrob

obsahoval různé milodary svědčící o tom, že v něm byl pochován nejspíš

výrobce spínadel, ale i tento muž měl ve své výbavě jednostranný hřeben

(Červinka 1937, 132; Tejral

1975, 407; týž 1976, 108; týž

1993, 522, obr. 2; Droberjar

2002, 26). Velmi podobný

hrob kovolitce byl objeven

na rakouské lokalitě Poysdorf,

i zde bylo zkoumáno

pohřebiště langobardské fáze

stěhování národů a jeden z

hrobů patřil také

muži/řemeslníkovi. V jeho hrobové výbavě byl taktéž zastoupen jednostranný

kostěný hřeben, dále velké kleště, kovadlina, kladiva, pilník, brousek, nože a

dva modely bronzových spon (Skutil 1946, 53).

Nyní se ještě v krátkosti zmíním o zajímavostech. Na moravských pohřebištích

se objevily ve čtyřech případech vícenásobné hroby, které obsahovaly jeden

nebo dva hřebeny. A jeden hrob člověka, který měl jako milodar přiloženy

hřebeny dva a pouzdro (Holubice hrob. č. 30).

Většinou se jedná se o dvojhroby dospělého jedince a dítěte. V případě

holubického hrobu č. 24 jde o muže a malé dítě (Čižmář 2011, 172, obr. 9:24) a

v Lužicích v hrobě č. 46 byla naopak s malým dítětem pochována žena (Klanica

- Klanicová 2011, 251–252, obr. 19:46). V Holubicích doprovázely oba zemřelé

dva hřebeny, lužickou dvojici pouze jeden. Dvojice z Borotic není antropologicky

určená, ale i tito dva pohřbení dostali do výbavy jeden hřeben (Stuchlík 2011,

0

5

10

15

20

Antropologie Dle výbavy

Graf č. 7: Pohlaví zemřelých s hřebenem

jako milodarem

Mužské

Bojovnické

Ženské

Dětské

Neurčované

Neznámé

48

97–98, obr. 9:9/II). Velmi zajímavým a ojedinělým je čtyřhrob, který byl

zachycen také na lokalitě Holubice, jedná se o hrob č. 60, kde byl pochován

muž se třemi malými dětmi a jako milodar tito zesnulí dostali dva hřebeny

(Čižmář 2011, 190, obr. 23:60a,b).

Co se týče věku zemřelých jedinců, opět nám tu figuruje vysoký počet

neurčovaných ostatků. Pokud od tohoto odhlédneme a budeme se zabývat

pouze kategoriemi s určeným věkový rozsahem, zjistíme, že nejvíce jedinců

(11) bylo pochováno ve věku

40–50let. Dále byly v našem

souboru nalezeny ostatky

osmi dětí ve věku do desíti let

a téměř stejný počet jedinců

má i kategorie dospělých mezi

30–40lety. Šest pohřbených

se dožilo věku nad 50 let a

čtyři jedinci zemřeli v mladém

věku mezi 20–30lety.

5.8. Uložení h řebenů v hrob ě

Určení polohy hřebenů v hrobě může být značně obtížné. Právě častost

vykrádání v tomto období znemožňuje u většiny hrobových celků určit původní

polohu jak kostry, tak milodarů. Vykrádání většinou zpřeházelo ostatky mrtvého,

a posunulo milodary v hrobech. A také mohlo předměty, které byly přítomny v

hrobě značně poškodit. Některé hřebeny byly dokonce vyzvednuty archeology

ze zásypu vykrádacích šachet. V této podkapitole si přiblížíme situaci hřebenů,

které zůstaly u ostatků, ale jak již bylo řečeno, schématický obrázek č. 13

zaznamenává polohu hřebenů převážně v narušených hrobech.

Jak obrázek č. 13 ukazuje, velká většina námi sledovaných artefaktů se

vyskytovala v okolí lebky nebo horních/dolních končetin. To je jistě logické,

uvědomíme-li si k čemu byl hřeben používán, a kde byl nošen. Hřebeny u hlavy

by tedy mohly odrážet funkci tohoto artefaktu, který sloužil k úpravě účesu.

0

5

10

15

20

25

Graf č. 8: Věk zemřelých s hřebenem

jako milodarem

do 10 let

20-30 let

30-40 let

40-50 let

50 a více let

Mladistvý

Dospělý

Neurčované

Neznámé

49

Obr. 12. Rekonstrukce oděvu langobardské ženy

50

Toto uložení nemusí znamenat, že hřeben v době pohřbu zdobil vlasy. To by

bylo i dost nepravděpodobné, jelikož hřebeny dosahovaly značných rozměrů.

Jedná se tedy pravděpodobně jen o rituální uložení odrážející právě funkci

daného artefaktu.

Hřebeny u nohou a v oblasti pánve, zase ukazují na to, jak byl hřeben nošen.

Tyto artefakty byly pravděpodobně zavěšeny na opasku v nějakém ochranném

pouzdře společně s dalšími toaletními potřebami (obr. 12). Mohlo se jednat o

pouzdra ze stejného materiálu, jako byl samotný hřeben, ale velmi často se

jednalo o pouzdra z organických materiálů. Ty se nám do dnešních dnů

nedochovaly a zůstal pouze hřeben u pasu/dolních končetin.

Pokud se zaměříme na uložení hřebenů v mužských a ženských hrobech,

existují zde jisté rozdíly. V ženských hrobech se hřebeny nejčastěji vyskytovaly

u dolních končetin. Konkrétně u stehenní kosti levé nohy. Tato skutečnost by

mohla odrážet fakt, jež jsme naznačili výše - hřeben ženy nejčastěji nosily

připevněný na opasku společně s ostatními předměty denní potřeby (obr. 12).

Tato poloha byla zaznamenána u šesti hřebenů,

pouze jeden hřeben byl uložen u kolene pravé

nohy. Druhým nejčastějším místem uložení

hřebene v ženských hrobech bylo okolí lebky (4).

Méně často se vyskytovalo uložení hřebenů u

ženských ostatků v okolí pánve (2) nebo horních

končetin (3).

V mužských hrobech je situace jiná. Nejvíce

hřebenů (6) bylo nalezeno v okolí lebky. Toto

uložení odráží pravděpodobně funkci daného

artefaktu. U dolních končetin byly objeveny tři

hřebeny a u pasu nebo horních končetin po dvou

hřebenech.

Obr. 13. Schématický obrázek

polohy hřebenů

51

Co se týče strany uložení hřebenů, tak se dá říct, že zřejmě nehrála nějakou

významnější roli. Z čísel vyplývá, že žádná strana nebyla upřednostňována,

zřejmě záleželo na tom, na které straně měl zesnulý hřeben zavěšen na opasku

nebo na uložení ostatních milodarů.

Musíme dodat, že vyhodnocení uložení hřebenů u mužských a ženských

ostatků pochází na základě informací pouze ze dvou pohřebišť - Lužic a

Holubic. Ostatky v Boroticích, Šaraticích a Rebešovicích nebyly antropologicky

určované. Na těchto lokalitách je nám tedy známa pouze poloha hřebenů,

nikoliv však pohlaví daného jedince.

5.9. Doprovodné nálezy h řebenů

Hřebeny nebyly jediné kosmetické pomůcky, které se používaly v době

stěhování národů k úpravě a zušlechťování lidského těla. K takzvaným

toaletním potřebám patřily i zrcadla, ušní lžičky, nůžky, břitvy a pinzety

(Droberjar 2002, 340). A právě o pinzetách se nyní zmíníme trochu více,

protože v některých hrobech byly nalezeny společně s hřebeny a mohly spolu

tvořit kosmetický celek.

Pinzety jsou kleštičkovité nástroje, které díky pružným čelistem, slouží

k jemnému uchopování. Na našem území se vyskytují už od střední doby

bronzové (Jockenhövel 1971, 25). Tento nástroj se skládá ze dvou ramen a

jednoduché obloukovité pružiny. Oba konce ramen mívají mírně rozšířené ostří,

které je lehce dovnitř zahnuté. Nejsou typologicky tříditelné, liší se šířkou ostří a

celkovou profilací (Droberjar 2002, 239).

V našem souboru se tento artefakt vyskytoval celkem v osmi hrobech (Lužice

hroby č. 7, 9, 12, 63; Holubice hrob č. 100; Borotice hroby č. 10/VIII, 27/XX;

Čejkovice hrob č. 5b) v přítomnosti hřebene. Sedm pinzet bylo bronzových a

jedna železná se stříbrnou tausií. Pět pinzet neslo výzdobu, tři byly prosté bez

výzdobných prvků. V žádném z hrobových celků se nepodařilo zachytit pinzetu

v blízkosti hřebene a prokázat tak existenci kosmetického celku. Tato

skutečnost je ovšem opět dána druhotnými zásahy do hrobů, které mohly

přemístít artefakty od sebe.

52

Pinzety z langobardských pohřebišť jsou většinou nezdobené prosté železné

nebo bronzové nástroje. Pokud se ale objeví výzdoba jedná se o jednoduché

ryté geometrické vzory, například čtverce s úhlopříčkami nebo ryté linie,

trojúhelníky či kroužky (Droberjar 2002, 239). Na rakouské lokalitě Straß byla

objevena pinzeta s řadami kroužků po obvodu ramen (Adler 1977, tab. 21),

v Čechách na lokalitě Mochov zase pinzeta s trojúhelníkem (Droberjar 2008,

obr. 106). Zajímavou je pinzeta z lužičkého hrobu č. 9. Tato dobře dochovaná

bronzová pinzeta byla nalezana i se závěsným kroužkem, kterým mohla být

připevňována na opasek spolu s ostatními předměty (Tejral /ed./ 2011, tab.

34:22).

Ale ne vždy musely být pinzety nalezeny společně s hřebenem nebo jinou

kosmetickou pomůckou. Například na lužickém pohřebišti byly nalezeny v hrobě

č. 104 hned dvě nezdobené pinzety, jedna bronzová a druhá železná a nebyl

zde zachycen hřeben ani jeho fragmenty (Tejral /ed./ 2011, tab. 77:104:13,14).

Stejně tak jako hřebeny ani pinzety nejsou typickým milodarem jen pro jedno

pohlaví, vyskytovaly se jak v mužských, tak ženských hrobech.

Hřebeny byly nalézány v hrobech velmi často společně s ostatními artefakty

jako je keramika, zbraně, šperky a dalšími předměty denní potřeby. Na

moravských pohřebištích byl pouze v pěti případech hřeben jediným milodarem,

který doprovázel zesnulého v hrobě. Dva z těchto chudých hrobů patřily malým

dětem do 10 let. Pohlaví zbylých tří jedinců, pohřbených pouze s hřebenem,

nebylo možné určit.

53

6. ZÁVĚR

Doba stěhování národů je složité a chaotické období plné změn a posunů.

Langobardi byli jedním z kmenů této doby, který zasáhl na naše území. V této

bakalářské práci se snažila blíže představit a zhodnotit hřebeny - jeden

z artefaktů denní potřeby Langobardů.

Z výsledků práce vyplývá, že na území Moravy byla většina hřebenů nalezena

na plochých kostrových pohřebištích. První nálezy hřebenů pocházely z

ojedinělých hrobů (Brno Kotlářská a Merhautova ulice) a menších pohřebišť

(Šaratice, Rebešovice), časem přibyla velká kostrová pohřebiště (Holubice,

Lužice) (Tejral 1993, 520). Nejnovější lokalitou, která obohatí dosavadní

poznatky nejen o hřebenech, ale i o Langobardech a jejich dalších předmětech

hmotné kultury, je velké pohřebiště v Kyjově (240 hrobů). I když většina hrobů

z tohoto období byla narušena druhotnými zásahy, podařilo se archeologům

vyzvednout z hrobů dobře zachované hřebeny i exempláře ve velmi

fragmentárním stavu. Na Moravě zachovalé hřebeny převažují nepatrně nad

fragmentárně dochovanými.

Hřebeny nemusí být jen milodarem v hrobech. V Čechách byly hřebeny

nalezeny i na sídlištích (např. Březno u Loun). Na Moravě byly ale doposud

nalezeny pouze dvě sídlištní lokality (Podolí a Holubice II). V chatové stavbě na

lokalitě Podolí byl objeven také jeden zachovalý hřeben.

Dále jsem se v práci zaměřila na výskyt výzdoby a tvary výzdobných prvků,

kterými byly hřebeny langobardské fáze na Moravě zdobeny. Zjistilo se, že

velká většina hřebenů byla zdobená. Pouze pár procent hřebenů nemělo vůbec

žádnou výzdobu. Mezi nejčastější výzdobné prvky hřebenů patřily geometrické

tvary. Převládají horizontální nebo vertikální linie a kroužky s tečkou uprostřed.

Méně časté jsou potom rýžky nebo půlkroužky. Nejčastěji se zdobily obkladové

destičky hřebenů, ale výzdobu mohly nést i destičky zubové.

54

Práce se dále zabývala i typologií hřebenů. A z výsledků vyplývá, že mezi

moravskými nálezy mají značnou převahu jednostranné hřebeny. Tato práce

zaznamenala necelých 70% hřebenů tohoto typu. Pouhých 5% zbývá na

oboustranné hřebeny a zbývajících 25% připadá neurčitelným a neznámým

exemplářům. Hřebeny se zuby pouze na jedné straně jsou tedy na

langobardských pohřebištích velmi běžné. Ve většině případů se jedná o

hřebeny skládané (trojdílné). Jednodílné exempláře se vyskytovaly častěji

v předchozích obdobích.

Dále mohu říci, že pro období langobardské fáze stěhování národů jsou velmi

typické hřebeny s mírně obloukovitým typem držadla. Vyskytují se v hojných

počtech nejen na Moravě, ale i v Čechách nebo zahraničí. Mezi další typy

držadel hřebenů vyskytující se na moravských lokalitách v menších počtech

jsou: prohnutá, mírně trojúhelníkovitá, rovná a zvláštní.

.

Poslední podkapitoly vyhodnocení hřebenů se zabývaly výskytem těchto

artefaktů v hrobech žen, mužů i dětí. Zjistila jsem, že hřebeny nejsou

artefaktem, dle kterého by se dalo s jistotou určovat pohlaví pohřbeného.

Vyskytovaly se jak v ženských, tak mužských hrobech a jejich zastoupení mezi

milodary u obou těchto pohlaví bylo velmi vyrovnané.

Nakonec jsem sledovala polohu hřebenů v hrobovém celku. Určení polohy

hřebenů v hrobě je ale značně obtížné. Častost vykrádání v tomto období

znemožňuje u většiny hrobů určit původní polohu jak kostry, tak milodarů.

Nicméně z vyhodnocení vyplývá, že velká většina námi sledovaných artefaktů

se vyskytovala v okolí lebky nebo horních/dolních končetin. Vyskytují se i

rozdíly v uložení hřebenů u ženských a mužských ostatků. Zjistila jsem, že

hřebeny u ženských ostatků byly většinou nalezeny u levé nohy a u mužských

ostatků v okolí lebky.

Tato práce se zabývala i pouzdry a jinými toaletními potřebami, které mohly být

v tomto období nalezeny. Pouzdra sloužila k ochraně snadno poškoditelných

zubů hřebenů a pokud byla vyrobena z kosti/parohu byla také, stejně jako

hřeben, honosně zdobena. Hřeben a jeho obal tak spolu jistě tvořily pěkný

55

celek, který v sobě odrážel časovou náročnost výroby a zručnost výrobce těchto

artefaktů.

Hřeben byl předmětem denní potřeby. Vyžadoval ale spoustu práce při výrobě.

Je zřejmé, že řemeslník si dal na výzdobě daného artefaktu velmi záležet, a to

dělá z každého hřebene neopakovatelný originál. Myslím si, že tak jako jiné

artefakty této doby, spony meče a další jsou i hřebeny artefakty, které si jistě

zaslouží pozornost.

I přes nesrovnalosti a neúplné údaje o některých lokalitách v mnou

prostudované literatuře a nálezových zprávách, bylo v této práci odpovězeno

na základní otázky týkající se langobardských hřebenů na území Moravy. Byl

vytvořen přehledný soupis všech dostupných hřebenů pro toto území a

zhodnoceny vybrané aspekty zvoleného artefaktu.

56

7. RESUMÉ

Migration period refers to the time period from the end of the 4th century to the

end of the 6th century AD. One of the tribes that hit our area and left some

traces here is called Lombards. This tribe, whose headquarters were by the

Roman historians (Paterculus, Tacitus) originally placed on the lower Elbe in

northwestern Germany, came during his travels across Europe to the territory of

Bohemia and in particular in south Moravia. At the end of the 5th century and

the beginning of the sixth century begins younger phase of the migration period

in our area, which is marked with the letter E, that is subdivided into E1 and E2

represented by Thuringii and Lombards (Droberjar 2002, 103; Tejral 2005, 108–

125, Droberjar 2008, 170).

Several generations of Lombards lived in Moravia, and this fact is evident by

archaeological finds. At first only few isolated graves (Brno Kotlářská and

Merhautova street) and smaller cemeteries (Šaratice, Rebešovice) were found

in our area, but eventually a large skeleton burial grounds were added

(Holubice, Lužice, Kyjov), with over a hundred graves, which significantly

contributed to the knowledge of this tribe (Tejral 1993, 520). Currrently, 28

cemeteries and isolated graves has been recorded in Moravia (Tejral /ed./

2011, 18, Figure 1). The situation with the findings of the settlements is much

worse. In Moravia we have managed to identify only two Lombardic cottages.

This file describes thirteen localities, where combs have been found. This small

complex comprises of five smaller skeletal cemeteries or isolated graves (maps

No. 1:2,3,11,19,22), the remaining sites are bigger skeleton burial grounds

(maps No. 1:1,7,10,13,14,21,24, 25.27). At these locations the combs or at

least fragments of combs had appeared in 72 graves. Despite the fact that most

of the graves were secondarily opened and robbed, interesting pieces have

been preserved, such as gilded brooch, buckles, swords, knives and other

equipment of lombardic fighters. However, what interests us above all - combs.

These artifacts, although beautifully decorated and not easily made, probably

escaped the attention of skilful hands of robbers, and thanks to that, this work

57

can analyze various aspects of these subjects. The thesis deals with 76

artifacts.

The most important part of the work is the evaluation of the lombardic combs on

the Moravian burial. Here is observed, in the short subchapters, not only the

condition of preserved pieces, their typology, the shapes of handles or the

decorative elements, but also the gender of the dead, to which was the comb

given to the grave as a charity, a placing of the combs in the whole sepulchral

or other beauty tools that accompany the combs. The Moravian pieces have

analogies in Hungary, Austria and Czech Republic. The evaluation of lombardic

combs is accompanied by graphs and schematic images that illustrate the

discussed theme.

The first section had addressed the condition of preservation of combs. The

results showed that the number of fragments and preserved combs are aligned.

Work had also contemplated about whether a case could have an impact on the

condition of preservation of combs. It turned out that the case can have some

influence, but other factors, such as robbing or properties of the environment in

which the carcass is deceased and the artifact is stored has its role too. Certain

environments are unforgiving to the skeletal remains and thus to the charity.

In the second subsection is devoted to the rivets. According to the appointed

rivets, we can say that iron rivets dominate. This material was used for

connecting of the parts in 27 combs. Only in 4 cases bronze rivets were used.

There is also a unique case made of the combination of iron and bronze rivets,

a riveted comb made in this manner had appeared in our sample only once.

Furthermore, the work focused on decoration and decorative elements that

occur on the combs. Combs were often decorated. Mainly plates facing combs

were opulently adorned, but there are also cases where the decoration was

applied to the plate gear. For rendering of the decoration had served a variety of

diggers and compasses. Thanks to these tools and the skills of manufacturer,

the decoration could take a variety of different shapes, which lent a given

artifacts its uniqueness. We can say that the most used geometric shapes were

58

mainly horizontal or vertical lines and circles with a dot in the middle. Less

frequent were the short chestnut and half-rings.

Furthermore, work had monitored the typology of combs and types of handles

of these artifacts. Lombardic combs were mostly one-sided and folded, combs

of this type dominated at the Moravian burial grounds. There have been only a

few representatives of the reversible type of combs. It was also found that a

vast majority of the combs were with a prolonged slightly arched handle. This

type of handle is very typical for the lombardic combs. They are present in

abundant numbers not only in Moravia, but also in the Czech Republic or

abroad. Other types of handles that are straight, slightly triangular or curved

occurred less frequently or occasionally at the lombardic burial grounds. The

most interesting is a comb with a handle protruding into small dove. No other

comb with this type of handle has been found on any other Moravian burial

ground. The analogy of this type of handle is in a settlement in Podolí.

The other subchapters with the evaluation had concerned with the gender and

age of deceased individuals, to which a comb were put into the grave as a

charity. The results show that the comb is not an artifact, by which we could

confidently determine the sex of the individual buried in the grave. Combs

occurred in both female and male graves and their representation among

charities in both of these sexes was very balanced.

The last subchapter described the accompanying findings of combs. Those

were mainly tweezers, because these artifacts could perhaps together form a

“beauty bag” In none of the burial grounds were the tweezers found near a

comb and thus prove an existence of a “beauty bag”.

In short, this work introduces the migration period and the tribe of the

Lombards. Then it focused on selected aspects related to the chosen artifact.

Thus was created a work that could be in the future extended with the Czech

findings of combs from this period or with the findings of combs from the

previous century. This could give a rise to a comprehensive work on the combs

59

of the Migration Period. Such type of work on our area is missing in Czech

Republic.

60

PRAMENY A LITERATURA

PRAMENY:

Červinka, I. L. 1931: Šaratice, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd

České republiky Brno, nálezová zpráva, č.j. 1568/31.

Červinka, I. L. 1946: Němčičky, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd

České republiky Brno, nálezová zpráva, č. j. 1217/46.

Klanica, Z. 1990: Hlášení o výzkumu: Lužice, Archiv Archeologického ústavu

Akademie věd České republiky Brno, č. j. 31/90.

Novotný, B. 1974: Zpráva o záchranném výzkumu pohřebiště z doby stěhování

národů a pozdněhradištní v Šakvicích, Archiv Archeologického ústavu

Akademie věd České republiky Brno, č.j. 2018/74.

Novotný, B. 1974: Zpráva o výsledcích záchranného výzkumu v Šakvicích,

Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, č.j.

1380/74.

Rebešovice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky

Brno, č. j. 1664–1665/54.

Šaratice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno

č. j. 2068/50.

Šaratice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno,

č. j. 28/48.

LITERATURA:

Adler, H. 1977: Das langobardische Gräberfeld von Aspersdorf. Fundberichte

aus Österreich 16, 7–69.

61

Aufleger, M. 1997: Bein Arbeiten und Beinverarbeitung. In: Die Franken -

Wegbereiter Europas (6.–8. Jahrhundert): Vor 1500 Jahren: König Chlodwig

und seine Erben. Katalog-Handbuch, 640–649.

Bóna, I. - Horváth, J. B. 2009: Langobardische Gräberfelder in West-Ungarn.

Budapest. Magyar Nemzeti Muzeum. 234 s.

Červinka, I. L. 1937: Germáni na Moravě. Archeologický přehled k otázce o

původu deformovaných lebek ve střední Evropě. Anthropologie 14, 1936, 107–

146.

Čižmář, M. 1997: Langobardský sídlištní objekt z Podolí, okr. Brno - venkov.

K problematice langobardských sídlišť na Moravě. Archeologické rozhledy 49,

634–642.

Čižmář, M. - Geislerová, K. - Rakovský, I. 1981: Rettungsgrabungen auf der

Autobahntrasse Brno - Holubice im Jahre 1979. Přehled výzkumů 1979, 68–70.

Čižmář, M. - Geisler, M. - Himmelová, Z. - Rakovský, I. 1982:

Rettungsgrabungen der Autobahnabschnitt Brno - Holubice im Jahre 1980.

Přehled výzkumů 1980, 60–61.

Čižmář, M. 2011: Das Gräberfeld von Holubice. In: Tejral, J. /ed./:

Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, 129–224.

Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a

na Moravě. Praha.

Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. Praha.

Droberjar, E. 2008: Doba stěhování národů. In: Salač, V. (ed.): Doba římská a

stěhování národů. Archeologie pravěkých Čech 8, Archeologický ústav

Akademie věd České republiky, 156–194.

Hrubý, V. 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě.

Památky archeologické XLVIII, 118–217.

62

Jockenhövel, A. 1971: Die Rasiermesser in Mitteleuropa (Süddeutschland,

Tschechoslowakei, Ösrerreich, Schweitz), Prähistorische Bronzefunde VIII/1,

München.

Kaván, J. 1980: Technologie zpracování parohové a kostěné suroviny.

Archeologické rozhledy XXXII/3, 280–304.

Kaván, J. 1981: Užití kosti a parohu v životě člověka od paleolitu až po

středověk. Břeclav.

Klanica, Z. 1981: Gräberfeld aus der Völkerwanderungszeit in Lužice (Bez.

Hodonín), Přehled výzkumů 1981(1983), 43.

Klanica, Z. 1984 (1987): Grabung eines völkerwanderungszeitlichen

Gräberfeldes in Čejkovice (Bez. Hodonín), Přehled výzkumů 1984 (1987), 35.

Klanica, Z. 1989: Pohřebiště v Hodoníně-Lužicích. Předběžný typologický a

sémantický rozbor nálezů. Jižní Morava 25, 145–162.

Klanica, Z. 1998 (1991): Erforschung eines Gräberfeldes aus dem VI

Jahrhundert in Hodonín - Lužice im Jahre 1988 (Bez. Hodonín). Přehled

výzkumů 1988, 36–37.

Klanica, Z. 1989 (1993): Unterschungen in Hodonín-Lužice im Jahre 1989 (Bez.

Hodonín). Přehled výzkumů 1989, 59.

Klanica, Z. - Klanicová, S. 2011: Das Langobardische Gräberfeld von Lužice. In:

Tejral, J. /ed./: Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, str. 225–312.

Korený, R. – Kudrnáč J. 2003: Pohřebiště z doby stěhování národů v Klučově.

In: Archeologie ve středních Čechách 7/2, 417–459.

Kratochvíl, Z. 1980: Určené druhy zvířat z hrobu v Šakvicích na základě

kosterního materiálu. Přehled výzkumů 1977, 55.

Nekvasil, J. 1954: Výzkum v Rebešovicích na Moravě, Archeologické rozhledy

IV, 433–437.

63

Neugebauer, J. W. 2001: Rettungsgrabungen am unteren Traisental in den

Jahren 2000 und 2001. 16. Vorbericht über die Aktivitäten der Abteilung für

Bodendenkmale des Bundesdenkmalamtes im Raum St. Pölten -Traismauer.

Völkerwanderungszeit (6. Jahrhundert). SG St. Pölten, KG Pottenbrunn.

Fundberichte aus Österreich 40, 201–204.

Novotný, B. 1975: Objev pohřebiště z doby stěhování národů a z pozdní doby

hradištní u Šakvic. Přehled výzkumů 1974, 42–44.

Pernička, R. M. 1967: K problematice středoevropského vývoje hřebenů v době

laténské a římské se zvláštním zřetelem k moravským nálezům. In: Sborník

prací filosofické fakulty brněnské university E 12, 63-79.

Pleinerová, I. 1965: Výzkum osady z doby stěhování národů a z doby slovanské

v Březně u Loun. Archeologické rozhledy XVII, 495–500, 509–515, 517–529.

Pleinerová, I. 1971: Druhá předběžná zpráva o výzkumu sídlišť z doby

stěhování národů a slovanského období v Březně. Archeologické rozhledy

XXIII, 700–715.

Pleinerová I. 2007: Březno und germanische Siedlungen der jüngeren

Völkerwanderungszeit in Böhmen. Praha.

Podborský, V. - Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska. Brno.

Sági, K. 1964: Das langobardische Gräberfeld von Vörs. Acta Archaeologica

Academiae Scientiarum Hungaricae 16, 395–408.

Skutil, J. 1946: Moravské prehistorické výkopy a nálezy. Oddělení moravského

pravěku zemského muzea 1937–1945. Časopis zemského muzea v Brně

XXXIII, 45–144.

Staňa, Č. 1956: Nové nálezy na pohřebišti z doby stěhování národů

v Šaraticích na Moravě. Archeologické rozhledy VIII, 26–32, 47–48, 65–66.

Staňa, Č. 1960: Výzkum v Šaraticích, okr. Slavkov u Brna. Přehled výzkumů

1959, 95–97.

64

Staňa, Č. 1970: Poznámky k počátkům doby stěhování národů na Moravě.

Památky archeologické LXI, 536–556.

Stloukal, M. 1977: Antropologický materiál z pohřebiště z doby stěhování

národů a z pozdní doby hradištní u Šakvic. Přehled výzkumů 1975, 45–48.

Stuchlík, S. 1976: Výzkum mohylníku středodunajské mohylové kultury v

Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1976 (1978), 33–34, obr. 20.

Stuchlík, S. 1977: Pokračování výzkumu mohylníku středodunajské mohylové

kultury v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1977 (1980), 38–39.

Stuchlík, S. 1978: Třetí sezóna výzkumu mohylníku středodunajské mohylové

kultury v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1978 (1980), 19.

Stuchlík, S. 1979: Čtvrtá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).

Přehled výzkumů 1979 (1981), 22, obr. 10.

Stuchlík, S. 1980: Pátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled

výzkumů 1980 (1982), 11.

Stuchlík, S. 1981: Šestá sezóna výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled

výzkumů 1981 (1983) 35, tab. 10:1.

Stuchlík, S. 1982: Sedmá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).

Přehled výzkumů 1982 (1984), 28–29.

Stuchlík, S. 1983: Osmá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).

Přehled výzkumů 1983 (1985), 30, obr. 26.

Stuchlík, S. 1984: Devátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).

Přehled výzkumů 1984 (1987), 29.

Stuchlík, S. 1985: Desátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).

Přehled výzkumů 1985 (1987), 30, tab. 4.

Stuchlík, S. 1986: Elfte Saison auf der Grabung in Borotice (Bez. Znojmo).

Přehled výzkumů 1986 (1989), 35.

65

Stuchlík, S. 1987: Dvanáctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).

Přehled výzkumů 1987 (1990), 37–38, obr. 14.

Stuchlík, S. 1988: Třináctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).

Přehled výzkumů 1988 (1991), 28–30, obr. 7-9.

Stuchlík, S. 1989: Vierzehnte Grabungssaison in Borotice (Bez. Znojmo).

Přehled výzkumů 1989 (1993), 48–49.

Stuchlík, S. 1990a: Patnáctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo).

Přehled výzkumů 1990 (1993), 77–78, obr. 14.

Stuchlík, S. 1990b: Die bisherigen Ergebnisse der Erforschung des

Hügelgräberfeldes in Borotice (Zum Stand der Entdeckungen bis 1987).

Archeologické rozhledy XLII-2, 159–169.

Stuchlík, S. 1993–4: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1993–1994

(1997), 115.

Stuchlík, S. 1999: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 39, 1995–1996, 315.

Stuchlík, S. 2002: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 43, 2002, 192.

Stuchlík, S. 2006: Borotice: mohylové pohřebiště z doby bronzové. Brno:

Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 297 s.

Stuchlík, S. 2011: Das Gräberfeld von Borotice. In: Tejral, J. /ed./:

Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, str. 75–127.

Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.

Škojec, J. 2000: Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland" des

Burgwalls von Mikulčice IV (Katastralgebiete Čejkovice, Dolní Bojanovice,

Josefov, Nový Poddvorov, Petrov, Prušánky, Starý Poddvorov, Strážnice,

Sudoměřice, Vnorovy) In: F. Daim/T. Kempke/P. Kouřil/L. Poláček (Hrsg.),

Studien zum Burgwall von Mikulčice 4. Spisy Archeologického ústavu Akademie

věd ČR Brno 18, 405–495.

66

Šmerda, J. 2012a: Tajemství Langobardů: katalog k výstavě: Vlastivědné

muzeum v Kyjově: V Hodoníně: Masarykovo muzeum. 49 s.

Tejral, J. 1975: K langobardskému odkazu v archeologických pramenech na

území Československa. Slovenská archeologia XXIII, 379–446.

Tejral, J. 1976: Grundzüge der Völkerwanderungszeit in Mähren. Praha.

Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.

Tejral, J. 1993: Za dob velkého neklidu. In: Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké

dějiny Moravy. Brno. 496–528.

Tejral, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des frühmerowingischen Fundstoffes

nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (Hrsg.), Probleme der frühen

Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Spisy Archeologického ústavu Akademie

věd ČR Brno 19, 318–358.

Tejral, J. 2005: Zur Unterscheidung des vorlangobardischen und

elbgermanischlangobardischen Nachlasses. In: Die Langobarden. Herrschaft

und Identität. s. 103–200.

Tejral, J. 2009: Langobardische Fürstengräber nördlich der mittleren Donau. In:

Glaube, Kult und Herrschaft. Phänomene des Religiösen im 1. Jahrtausend. s.

123–162.

Tejral, J. /ed./ 2011: Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno.

Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämen der römischen

Kaiserzeit. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen

Bodendenkmalpflege 8, 54–215.

Werner, J. 1962: Die Langobarden in Pannonien. München. 195 s.

Zeman, T. 2001: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve

středoevropském barbariku. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university

M 6, 107–146.

67

Zikmundová, E. 1957: Použití zvířecích kostí při výrobě nástrojů a ozdobných

předmětů. Památky archeologické 49, 583–588.

INTERNETOVÉ ZDROJE:

Carlsson, D. 2002: Combs and comb making in Viking Age and Middle Ages: A

short resumé [online], [cit. 2014-04.01].

Dostupné na WWW: < http://the-vikings.wdfiles.com/local--files/archeological-

reports/Combs%20and%20comb%20making%20in%20Viking%20Age%20and

%20Middle%20Ages%20.pdf >

Floriánek, P. 2008: Výroba skládaného hřebenu [online], [cit. 2014-04.01].

Dostupné na WWW: <http://www.skjaldborg.cz/skjbook/skjaldbook_hreben.pdf>

Šmerda J. 2010a: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01].

Dostupné na WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-

brno/zpravy/145877-objev-langobardskeho-pohrebiste-u-kyjova-zrejme-prepise-

ucebnice/>

Šmerda J. 2010b: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01].

Dostupné na WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-

kraj/102738-archeologove-nasli-v-kyjove-nevykradeny-hrob-langobardskeho-

bojovnika/>

Šmerda J. 2012b: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01].

Dostupné na WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-

brno/kultura/204124-kyjovske-muzeum-odhalilo-tajemstvi-langobardu/>

ZDROJE PŘÍLOH

GRAFY:

Graf 1. Stav dochování hřebenů (tvorba autorky).

Graf 2. Materiál spojovacích článků (tvorba autorky).

Graf 3. Výzdoba hřebenů (tvorba autorky).

68

Graf 4. Typy výzdobných prvků (tvorba autorky).

Graf 5. Typologie hřebenů (tvorba autorky).

Graf 6. Typy držadel hřebenů (tvorba autorky).

Graf 7. Pohlaví zemřelých s hřebenem jako milodarem (tvorba autorky).

Graf 8. Věk zemřelých s hřebenem jako milodarem (tvorba autorky).

MAPY:

Mapa 1. Langobardská pohřebiště na Moravě (Tejral /ed./ 2011, 8, upraveno

autorkou).

OBRÁZKY:

Obrázek 1. Střední Evropa v období stěhování národů (Droberjar 2005, 51,

nečíslovaný obrázek).

Obrázek 2. Různé periodizace doby stěhování národů (Droberjar 2008, 171,

obr. 96).

Obrázek 3. Relativní chronologie některých pohřebních areálů na jižní Moravě

(Tejral 2005, 200, tab. 3).

Obrázek 4. Plánek borotického mohylového pohřebiště (Stuchlík 2011, 80, obr.

4).

Obrázek 5. Plánky větších moravských pohřebišť: Lužice, Holubice, Šakvice

(Tejral /ed./ 2011, 20, obr. 2).

Obrázek 6. Pozice hrobů na šaratickém pohřebišti (Tejral /ed./ 2011, 28, obr.

8.)

Obrázek 7. Části jednostranného skládaného hřebene (Carlsson 2002, 5,

nečíslovaný obrázek, upraveno autorkou).

Obrázek 8. Rekonstrukce dílny a výroba oboustranného hřebene (Aufleger

1997, 648, obr. 518).

Obrázek 9. Ukázky hřebenů z českého a maďarského prostředí (Droberjar

2008, 185, obr. 106:6a-c; Droberjar 2005, 155, nečíslovaný obrázek; Bóna -

Horváth 2009, 354, tab. 119:1b a 421, tab. 186:5).

Obrázek 10. Postup při výrobě hřebene (Carlsson 2002, 4, nečíslovaný

obrázek, upraveno autorkou).

Obrázek 11. Schematické vyobrazení hlavních typů hřebenů. Tvorba autorky.

69

Obrázek 12. Rekonstrukce oděvu langobardské ženy (Droberjar 2005, 181,

nečíslovaný obrázek).

Obrázek 13. Schématický obrázek polohy hřebenů. Tvorba autorky.

TABULKOVÉ PŘÍLOHY:

Tabulka 1. Borotice, hřebeny 1–5 (Tejral, J. /ed./ 2011, 336, tab. 3:10/VIII:7;

335, tab. 2:9/II:1, tab. 2:9/IV:4; 334, tab. 1:6/VII:1; 338, tab. 5:27/VI:2).

Tabulka 2. Borotice, hřebeny 6–10A,B (Tejral, J. /ed./ 2011, 337, tab. č:13/X:9;

339, tab. 6:27/XX:7, tab. 6:27/XXVI:2; 340, tab. 7:27/XXIII:1, tab. 7:27/XXII:4–

7,9).

Tabulka 3. Brno - Kotlářská ulice, hřeben 11 (Tejral 1976, tab. 11:1); Brno -

Merhautova ulice, hřeben 12 (Tejral 1976, tab. 12); Čejkovice, hřeben 13

(Škojec 2000, tab. 5:3); Holubice, hřebeny 14,15 (Tejral, J. /ed./ 2011, 341, tab.

8:7:10, tab. 8:9:2).

Tabulka 4. Holubice, hřebeny 16–22 (Tejral, J. /ed./ 2011, 343, tab. 10:24:8,

tab. 10:24:7; 344, tab. 11:29:2; 345, tab. 12:30:1, tab. 12:30:9, tab. 12:30:3;

348, tab. 15:44:1).

Tabulka 5. Holubice, hřebeny 23–28 (Tejral, J. /ed./ 2011, 348, tab. 15:46:3;

350, tab. 17:56:2; 351, tab. 18:60:3, tab. 18:60:7; 353, tab. 20:79:3; 352, tab.

19:62:1).

Tabulka 6. Holubice, hřebeny 29–35 (Tejral, J. /ed./ 2011, 359, tab. 26:104:10;

358, tab. 25:100:10, tab. 25:98:2; 361, tab. 28:105:1; 357, tab. 24:92:15; 359,

tab. 26:97:6; 345, tab. 12:35:9).

Tabulka 7. Lužice, hřebeny 36–43 (Tejral, J. /ed./ 2011, 362, tab. 29:6:2; 366,

tab. 33:9:2; 369, tab. 36:12:1; 381, tab. 48:46:15; 362, tab. 29:14:1; 364, tab.

31:7:8; 377, tab. 44:38:3; 386, tab. 53:54:10).

Tabulka 8. Lužice, hřebeny 44–50 (Tejral, J. /ed./ 2011, 389, tab. 56:57:14;

387, tab. 54:55:12; 389, tab. 56:59:1; 390, tab. 57:61:4; 392, tab. 59:63:31; 393,

tab. 60:67:4; 39, tab. 63:71:1).

Tabulka 9. Lužice, hřebeny 51–57 (Tejral, J. /ed./ 2011, 397, tab. 64:83:1; 398,

tab. 65:75:4; 405, tab. 72:94:4; 406, tab. 73:94:4; 408, tab. 75:101:4; 414, tab.

81:112:5; 416, tab. 83:117:5).

70

Tabulka 10. Němčičky, hřeben 58 (Tejral 1976, tab. 13:2); Šakvice, hřeben 59

(Tejral 2005, tab. 13A:1); Šaratice, hřebeny 60 (Tejral, J. /ed./ 2011, 28, obr. 8,

inventář hrobu 21a); 61 (Tejral 2005, tab. 17:A7), 62 (Tejral 1976, tab. 19).

Tabulka 11. Rebešovice, hřeben 63 (vpravo NZ č.j. 1664–1665/54, obr. B;

vlevo Tejral 1976, tab. 17:5); Znojmo, hřeben 64 (Tejral 1976, tab. 32:16);

Podolí, hřeben 65 (Čižmář 1997, 637, obr. 2:2).

Tabulka 12. Typy hřebenů, hřebeny 1–6 (Tejral, J. /ed./ 2011, 350, tab.

17:56:2; 337, tab. 4:13/X:9; 345, tab. 12:30:1; 389, tab. 56:57:14; 339, tab.

6:27/XX:7; 345, tab. 12:35:9)

Tabulka 13. Kyjov, hřebeny 1–3 (Šmerda, J. 2012a, 26, vpravo dole, vpravo

nahoře; 29, nahoře); Borotice, hřeben 4 (Tejral, J. /ed./ 2011, 446, tab.

113:13/X:1).

71

KATALOG

72

Legenda k záznam ům v katalogu:

1. – 13. ABECEDNĚ ŘAZENÉ LOKALITY

Poloha (katastr, okres)

Výzkum (typ, vedoucí výzkumu)

Typ pohřebiště (počet hrobů)

HŘEBEN 1 – 76

1. Hrob (číslo, pohlaví, věk)

2. Hřeben: detailní popis artefaktu (odkaz na tabulku a obrázek)

3. Pouzdro na hřeben

4. Doprovodné nálezy: výčet dalších nálezů přítomných v hrobě

5. Datace pohřebiště (dle Tejral 2005, tab. 3)

6. Inventární číslo a místo uložení

7. Prameny a literatura

73

1. BOROTICE

„Nad Dvorem“ (okres Znojmo)

Výzkum z roku 1976–1991 (systematický, Archeologický ústav Akademie věd

v Brně; Stuchlík S.)

Kostrové pohřebiště (35 hrobů)

HŘEBEN 1

1. Hrob II, mohyla 9

2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány,

fragment obkladové destičky zdobený třemi rytými horizontálními liniemi,

stopy po železných nýtech (tab. 1:2)

4. Bez doprovodných nálezů

5. MD3–MD4

6. Inv.č. 00765-10/76 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1976, 33; týž 1977, 38–39; týž 2011, 97, 98, obr. 8, 9:9/II, tab.

2:9/II, 88:2

HŘEBEN 2

1. Hrob IV, mohyla 9

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními

liniemi, nýty železné, d. 15,6 cm, š. 4,1 cm (tab1:3)

4. Doprovodné nálezy: 4 zdobené fragmenty keramické dvojkónické mísy,

přeslen, železný kroužek

5. MD3–MD4

6. Inv.č. 00765-14/76 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1976, 33; týž 1977, 38–39; týž 2011, 100, obr. 8, 9:9/IVa, IVb,

tab. 2:9/IV, 88:4

HŘEBEN 3

1. Hrob VI, mohyla 27 (muž/bojovník)

74

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

hřebene zdobené ve vrchní podélné části dvěma horizontálními liniemi ve

spodní třemi rytými horizontálními liniemi, hřbet hřebene zdoben podélnými

liniemi a bronzovými nýtky, d. 21,3cm, š. 5,5 cm (tab. 1:5)

4. Doprovodné nálezy: nezdobená keramická nádoba, 3 fragmenty hrotu

kopí, štítová puklice, parohová schránka, lebka a kosti psa

5. MD3–MD4

6. Inv.č. 00765-25/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1988, 28–30, obr. 8; týž 2011, 118, 119, obr. 19, 21: 27/VIa, VIb,

tab. 5:27/VI

HŘEBEN 4

1. Hrob VII, mohyla 6

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními

liniemi, nýty železné, d. 14,8 cm, š. 4 cm (tab. 1:4)

4. Doprovodné nálezy: nezdobená keramická mísovitá nádoba, železná

přezka, přeslen, železné fragmenty

5. MD3–MD4

6. Inv.č. 00765-35/79 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1979, 22–23, obr. 10; týž 2011, 95, 96, obr. 6, 7:6/VII, tab.

1:6/VII, 87:1, 2

HŘEBEN 5

1. Hrob VIII, mohyla 10

2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány,

nýty železné (tab. 1:1)

4. Doprovodné nálezy: esovitá spona - stříbrná pozlacená s almandiny,

železná přezka, přívěsek z parohoviny, korálky, pinzeta, železný nůž,

přeslen, štípaná industrie

5. MD3–MD4

6. Inv.č. 00765-25/78 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1978, 19; týž 2011, 102, 103, obr. 10, 11: 10/VIII, tab. 3:10/VIII,

90:5

75

HŘEBEN 6

1. Hrob X, mohyla 13

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními

liniemi, nýty železné, d. 15,4 cm, š. 5 cm (tab. 2:6)

4. Doprovodné nálezy: bronzová zdobená nádoba mísovitého tvaru,

železné přezky, skleněný korálek, přeslen, bronzové plíšky s nýtky,

fragment železného kroužku

5. MD3–MD4

6. Inv.č. 00765-33/83 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1983, 30; týž 2011, 110, obr. 15, tab. 4:13/X, 113:13/X, 92:4

HŘEBEN 7

1. Hrob XIII, mohyla 10

2. Hřeben: 8 malých fragmentů, bronzové nýty

4. Doprovodné nálezy: 6 korálků, bronzový drátek, kovový fragment,

fragment modré glazury

5. MD3–MD4

6. Inv. č: 00765-41/78 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1978, 19; týž 2011, 105, obr. 10, tab. 2:10/XIII, 90:3

HŘEBEN 8

1. Hrob XVI, mohyla 27

2. Hřeben: fragment, kostěný, oboustranný, jednodílný?, zuby

nedochovány, fragment zdobený rytými liniemi a kruhy s tečkou

uprostřed, d. 4,3 cm, š. 4,3cm, t. 0,3 cm (tab. 2:9)

4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená nádoba, korálky, bronzová

jehla, přeslen, železné fragmenty

5. MD3–MD4

6. Ivn.č. 00765-45/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 120–122 , obr. 19, 23:27/XVI, tab.

6:27/XVI, 93:3

76

HŘEBEN 9

1. Hrob XX, mohyla 27

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,

obkladové destičky zdobené v horní podélné části dvěma ve spodní

třemi rytými liniemi a kroužky s tečkou uprostřed, zdobení kroužky

s tečkou uprostřed se vyskytuje i na části se zuby, nýty železné, d. 14,6

cm, š. 3,6 cm, t. 1,1 cm (tab. 2:7)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená dvojkónická nádoba, pinzeta,

štípaná industrie, fragment železného předmětu, fragmenty železného

prutu

5. MD3–MD4

6. Ivn.č. 00765-68/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 124, 125, obr. 19, 25:27/XX, tab.

6:27/XX, 115:27/XX, 94:4

HŘEBEN 10

1. Hrob XXII, mohyla 27

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobené ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými liniemi, nýty

železné, d. 14,6 cm, š. 4,5 cm, t. 1,1 cm (tab. 2:10A)

3. Pouzdro na hřeben (4 fragmenty špatně zachovalého kostěného

pouzdra, pouzdro se skládá ze dvou obdélníkových destiček, které byly

spojeny na kratších stranách železnými nýty, podélné strany jsou

zdobeny ve vrchní i spodní části třemi horizontálními liniemi, mezi liniemi

se vyskytuje zdobení v podobě kroužků s tečkou uprostřed, konce

pouzdra byly opatřeny bronzovými plíšky s nýtky, d. 10,7 cm, pův. d. cca

14,4 cm, š. 3,9 cm; tab. 2:10B)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená hrncovitá nádoba, keramická

zdobená mísa, fragment skleněného korálku, přeslen, fragment

železného předmětu, fragment skla, železný předmět

5. MD3–MD4

6. Inv.č. hřebene: 00765-84/88; inv. č. pouzdra: 00765-86/88

(Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

77

7. Stuchlík 1988, 28–30, obr. 9, 5; týž 2011, 125–127, obr. 19, 26:27/XXII,

tab. 7:27/XXII, 116:27/XXII, 94:5

HŘEBEN 11

1. Hrob XXIII, mohyla 27

2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby částečně

dochovány, stopy po výzdobě a železných nýtech (d. 3,3 cm, š. 2,5 cm, t.

0,3 cm (tab. 2:8)

4. Doprovodné nálezy: přeslen, fragment železného předmětu

5. MD3–MD4

6. Ivn.č. 00765-92/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 127, obr. 19, 26:27/XXIII, tab. 7:27/XXIII,

94:3

2. BRNO

Kotlářská ulice (okres Brno – město)

Nález z roku 1931

Ojedinělý kostrový hrob

HŘEBEN 12

1. Hrob 1, muž/bojovník/řemeslník

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky

zdobené ve vrchní podélné části dvěmi rytými liniemi, hřbet hřebene

s nýtky zdobený trojicemi krátkých dvojitých rýžek, d. 20 cm (tab. 3:11)

4. Doprovodné nálezy: bronzová nádoba, nákončí, bronzová a železná

kování, železná přilba, železný hrot kopí, sekera, kovadlina, kleště, 2

kladívka, háčky, pilník, bronzová váha (původně ve dřevěné skříňce),

závaží, nůžky, kamenné brousky, kousky surového železa

5. 1. polovina 6. století

78

7. Červinka 1937, 132, obr. 15; Werner 1962, 145; Tejral 1975, obr. 19, týž

1976, 108, tab. 11:1, týž 1993, 497, obr. 2; Droberjar 2002, 26

Merhautova ulice (okres Brno – město)

Nález z roku 1939

Ojedinělý kostrový hrob

HŘEBEN 13

1. Hrob 1

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové

destičky zdobeny ve vrchní podélné části dvěmi horizontálními rytými

liniemi, a plastickou páskou s trojicemi krátkých vertikálních dvojitých

rýžek, spodní podélnou stranu zdobí dvě horizontální ryté linie a

vertikální krátké rýžky, na dochované kratší straně se vyskytují dvě

vertikální linie, k nimž přiléhají dva rýžkované půlkroužky, střed destiček

zdobí kroužky s tečkou uprostřed, hřbet hřebene s bronzovými nýty, d.

22 cm (tab. 3:12)

4. Doprovodné nálezy: železná spona, 2 železné přezky, železné

fragmenty, kosti koně

5. 1. polovina 6. století

7. Skutil 1946, 52–53, obr. 9, 10; Tejral 1976, 108, tab. 12, týž 1982, 199;

Droberjar 2002, 26–27.

3. ČEJKOVICE

„Úlehle“ (okres Hodonín)

Výzkum z roku 1984 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně;

Klanica Z.)

Kostrové pohřebiště (38 hrobů)

79

HŘEBEN 14

1. Hrob 5b

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky

zdobené po vrchní podélné straně třemi horizontálními rytými liniemi, ve

spodní podélné části vertikálními rýžkami, prostor mezi liniemi vyplněn

kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků se vyskytuje i na

části se zuby, d. 14,2 cm (tab. 3:13)

4. Doprovodné nálezy: pinzeta, bronzové kování, hrot kopí, štípaná

industrie, nýtky, fragmenty železných předmětů

5. MD3–MD4

7. Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 413, tab. 5:3; Tejral 2005, tab. 16 - celek

D

HŘEBEN 15 - HŘEBEN 24

Lokalita není souhrnně publikována. Dosavadní poznatky v literatuře (Klanica

1987, 35, Škojec 2000, 413) uvádí pouze informaci, že na této lokalitě bylo

nalezeno více než 10 hřebenů.

4. HOLUBICE

Holubice III. (okres Vyškov)

Výzkum z let 1979–80 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně;

Čižmář M.)

Kostrové pohřebiště (105 hrobů)

HŘEBEN 25

1. Hrob 7, žena (40–50 let)

2. Hřeben: 2 fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové

destičky nezdobené, nýty železné, d. 5,7 cm a 6,9 cm (tab. 3:14)

80

4. Doprovodné nálezy: skleněné korálky, železný nůž, přeslen, železný

plech

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 166, 167, obr. 4:7,

tab. 8:7

HŘEBEN 26

1. Hrob 9, muž/bojovník (50–60 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, oboustranný, skládaný, obkladové

destičky zdobené rytými liniemi do klikatky na jedné straně a na druhé

vertikálními liniemi, na podélných stranách zdobeno malými zářezy, nýty

železné, d. 10,2 cm (tab. 3:15)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný meč, železný nůž, železný

hrot, štípaná industrie

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 167, 168, obr. 4:9,

tab. 8:9, 120:6, 7

HŘEBEN 27

1. Hrob 24, muž a dítě (40–50 let, neurčeno)

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky

částečně zachovány zdobené v horní podélné části třemi horizontálními

rytými liniemi ve spodní dvěma, na kratší straně zdobeno vertikálními

liniemi, nýty železné, d. 14 cm (tab. 4:16)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, fragment hřebene (č.

27), železné nože, železný plech, štípaná industrie

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, obr. 9:24, 10:24,

tab. 10:24, 98:24

HŘEBEN 28

1. Hrob 24, muž a dítě (40–50 let, neurčeno)

81

2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, zachována spodní část obkladové

destičky s výzdobou půlkruhů a dvěma horizontálními rytými liniemi,

kratší strany zdobené vertikálními liniemi (tab. 4:17)

5. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, hřeben (č. 26),

železné nože, železný plech, štípaná industrie

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, obr. 9:24, 10:24,

tab. 10:24, 98:24

HŘEBEN 29

1. Hrob 29, žena (40–50 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý ve dvou kusech, kostěný, jednostranný,

skládaný, obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi

rytými horizontálními liniemi, mezi liniemi se vyskytuje zdobení v podobě

řady kroužků s tečkou uprostřed, nýty železné, d. 3,8 cm a 11,5 cm (tab.

4:18)

4. Doprovodné nálezy: skleněné korálky, železný nůž, bronzová kostka,

fragmenty bronzového plechu

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011,154, 172, obr. 8:29, tab.

11:29

HŘEBEN 30

1. Hrob 30, mladistvý (15–17 let)

2. Hřeben: fragment, kostěný, zachována část obkladové destičky s rytou

výzdobou, vertikální i horizontální linie, d. 10,2 cm (tab. 4:20)

3. Pouzdro na hřeben (fragmenty, zdobené po podélných stranách šikmými

rýžkami, nelze určit, ke kterému z hřebenů pouzdro původně patřilo, d.

2,6; 4,1; 10,4 cm (tab.4:21 )

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka,

kování opasku, hřeben (č. 30) pouzdro na hřeben, železné fragmenty

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, 173, obr. 11:30,

tab. 12:30, 98:30

82

HŘEBEN 31

1. Hrob 30, mladistvý (15–17 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, ve středu

rukojeti je obloukovitý výčnělek (úchytka), obkladové destičky zdobené

po podélných stranách horizontálními liniemi, střed destiček zdoben

vertikálními liniemi, nýty železné, d. 11 cm (tab. 4:19)

3. Pouzdro na hřeben (tab. 4:21)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka,

kování opasku, hřeben (č. 29) pouzdro na hřeben, železné fragmenty

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, 173, obr. 11:30,

tab. 12:30, 98:30

HŘEBEN 32

1. Hrob 35, muž (40–50 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, oboustranný, skládaný, obkladové

destičky nezdobené, nýty železné, d. 11,8 cm (tab. 6:35)

4. Doprovodné nálezy: bronzová kování, bronzové nýtky

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 178, obr. 13:35, tab.

12:35, 99:35

HŘEBEN 33

1. Hrob 44, dítě (6 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,

obkladové destičky zdobené rytými dvojitými kroužky s tečkou uprostřed,

nýty železné, d. 12,5 cm (tab. 4:22)

4. Bez doprovodných nálezů

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 181, obr. 16:44, tab.

15:44, 100:44

83

HŘEBEN 34

1. Hrob 46, žena (40–50 let)

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, nýty

železné, d. 15 cm (tab. 5:23)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka, bronzové přezky, stříbrné nákončí

opasku, skleněné korálky, přesleny, 4 fragmenty železných nýtků,

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 182, 185, obr. 17:46,

18:46, tab. 15:46, 101:46

HŘEBEN 35

1. Hrob 56, žena (30–40 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,

obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi rytými

horizontálními liniemi, nýty železné, d. 21,2 cm (tab. 5:24)

4. Doprovodné nálezy: přeslen

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 188, obr. 22:56, tab.

17:56, 102:56

HŘEBEN 36

1. Hrob 60, muž a 3 děti (50–60 let, 9–10let, 2,5 roku, 4 roky)

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

po podélných stranách zdobené třemi horizontálními rytými liniemi, střed

destiček zdobí kroužky s tečkou uprostřed uspořádané do trojúhelníku,

nýty železné, hřbet hřebene zdobený rytými liniemi, d. 13 cm (tab. 5:25)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka,

želená přezka, skleněné korálky, hřeben (č. 36), železné nože, fragment

železného předmětu, železné kroužky, bronzový kroužek

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 156, 190, obr.

23:60a,b, 24:60b, tab. 18:60, 103:60

84

HŘEBEN 37

1. Hrob 60, muž a 3 děti (50–60 let, 9–10let, 2,5 roku, 4 roky)

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, zachována část

hřebene, obkladové destičky zdobené po podélných stranách dvěma

horizontálními rytými liniemi, střed hřebene zdobený kroužky s tečkou

uprostřed, kroužek s tečkou uprostřed se vyskytuje i na části se zuby, d.

9,3 cm (tab. 5:26)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka,

želená přezka, skleněné korálky, hřeben (č. 35), železné nože, fragment

železného předmětu, železné kroužky, bronzový kroužek

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 156, 190, obr.

23:60a,b, 24:60b, tab. 18:60, 103:60

HŘEBEN 38

1. Hrob 62, muž (40–50 let)

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobené kroužky s tečkou uprostřed, nýty železné, d. 6,5 cm (tab. 5:28)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, fragment stříbrného

plechu, bronzová podložka

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 156, 190, 192, obr. 23:62,

24:62, tab. 19:62, 103:62, 118:3

HŘEBEN 39

1. Hrob 79, muž/bojovník (40–50 let)

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobené horizontálními rytými liniemi, nýty železné, d. 6 cm (tab. 5:27)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný meč, 5 štípaných industrií,

kostěný hrot

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 156, 200, obr. 31:79,

32:79, tab. 20:79, 106:79

85

HŘEBEN 40

1. Hrob 92, žena (neurčeno)

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, fragment

obkladových destiček zdobený rytými horizontálními liniemi, nýty

železné, d. 9,3 cm (tab. 6:33)

4. Doprovodné nálezy: železný nůž, skleněné korálky, přeslen, železný

fragment

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 209, obr. 41:92, tab.

24:92, 108:92

HŘEBEN 41

1. Hrob 97, žena (30–40 let)

2. Hřeben: fragmenty, kostěný, oboustranný, skládaný, zuby nedochovány,

nýty železné, d. 1,7 cm a 2cm (tab. 6:34)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný nůž, železné nůžky, 2

železné kroužky

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 213, 214, obr. 45:97,

tab. 26:97, 110:97

HŘEBEN 42

1. Hrob 98, muž (40–50 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,

obkladové destičky zdobeny po podélných stranách rytými horizontálními

liniemi, střed destiček zdoben kroužky s tečkou uprostřed, kroužky

s tečkou se vyskytují i na části se zuby, nýty železné, d. 10,5 cm (tab.

6:31)

4. Doprovodné nálezy: fragment železného nože, železný prut, ocílka,

štípaná industrie

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 214, obr. 45:98, tab.

25:98, 110:98

86

HŘEBEN 43

1. Hrob 100, muž/bojovník (50–60 let)

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobeny po podélné spodní straně jednou rytou linií, ve vrchní části

řadou kroužků s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou

se vyskytuje i na části se zuby, nýty železné, d. 16 cm (tab. 6:30)

4. Doprovodné nálezy: železný meč, železný hrot kopí, bronzová pinzeta,

železný nůž, železné nůžky, štípaná industrie, železné předměty

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 216, obr. 43:100,

44:100, tab. 25:100

HŘEBEN 44

1. Hrob 104, dítě (8–9 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,

obkladové destičky zdobeny po podélných stranách třemi rytými

horizontálními liniemi, střed destiček zdobí řada kroužků s tečkou

uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou se vyskytuje i na části se

zuby, hřbet hřebene zdoben rytými liniemi, nýty 12 želených a 6

bronzových, d. 22,5 cm (tab. 6:29)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železné přezky,

železný hrot šípu, železný hrot, železná jehla, ocílka, štípaná industrie,

železný fragment

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 217, obr. 48:104, tab.

26:104, 111:104

HŘEBEN 45

1. Hrob 105, žena (30–40 let)

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

s rytím na okraji, nýty železné, d. 8,5 cm (tab. 6:32)

4. Doprovodné nálezy: bronzové kování, skleněné korálky, bronzový

kroužek, železný kroužek, železný fragment, provrtaný zvířecí zub,

fragment železného prutu

87

5. MD3–MD4/MD5

7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 217,218, obr. 49:105,

tab. 28:105, 111:105

5. KOBYLÍ

„Na Hřebeni“ (okres Břeclav)

Nález z roku 1938

Malé kostrové pohřebiště (3 hroby)

HŘEBEN 46

1. Hrob 1

2. Hřeben: kostěný, složený, bronzové nýty

4. Bez doprovodných nálezů

5. 1.polovina 6. století

7. Skutil 1946, 65; Werner 1962, 144; Tejral 1976, 108

6. KYJOV

Poloha - nákupní centrum (okres Hodonín)

Výzkum z roku 2010 (záchranný, Šmerda J.)

Kostrové pohřebiště (240 hrobů)

HŘEBENY - neznámý po čet

Jedná se o nejnovější, dosud nepublikovaný výzkum. Z katalogu k výstavě

v Kyjově, je zřejmé, že se na této lokalitě vyskytují krásné exempláře i

s pouzdry. Tyto artefakty zde byly vyzvedány ze zásypů vykrádacích šachet ve

velmi fragmentárním stavu a stále není hotová jejich konzervace. Přesný počet

hřebenů na této lokalitě proto není zatím znám a k dispozici by měl být po

88

skončení konzervátorských prací pravděpodobně do půl roku (Šmerda 2012a,

týž 2014, 14.1. mail)

7. LUŽICE

„U Starého“ (katastr Lužice u Hodonína, okres Hodonín)

Výzkum z let 1981–1989 (systematický, Archeologický ústav Akademie věd

v Brně; Klanica Z.)

Kostrové pohřebiště (120 hrobů)

HŘEBEN 47

1. Hrob 6, žena (25–30 let)

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní i spodní podélné části třemi

horizontálními liniemi a kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě

kroužků s tečkou se vyskytuje i na časti se zuby, d. 17,2 cm, t. 1,1 cm

(tab. 7:36)

4. Doprovodné nálezy: 2 bronzové přezky, fragment bronzového kování, 3

skleněné perly, hliněný přeslen

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 230, obr. 4:6, tab. 29:6

HŘEBEN 48

1. Hrob 7, muž (30–35 let)

2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby nedochovány,

zachovány obkladové destičky s nýtky (tab. 7:41)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená mísa, bronzová pinzeta,

železný hrot kopí, železná sekera, železný nůž, 5 štípaných industrií,

drůbeží kosti

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 230, 231, obr. 4:7, tab. 31:7

89

HŘEBEN 49

1. Hrob 9, muž/bojovník (26–30 let)

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

rukojeti s nýtky zdobené na podélných stranách dvěma horizontálními

liniemi, mezi liniemi se vyskytuje zdobení v podobě kroužků s tečkou

uprostřed, d. 16,7 cm, t. 1,1 cm (tab. 7:37)

4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená mísa, železná část opasku,

železná přezka, fragment náramku z modrého skla, bronzová pinzeta,

železný meč, železný hrot kopí, železná sekera, fragmenty železných

nožů, fragmenty bronzové váhy, bronzová závaží, štípaná industrie

železné nýty, bronzový plech s nýtky, tenký drát, 2 fragmenty

nezdobeného železného kroužku, část železného prutu, železný

fragment s nýtky, železné fragmenty

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica 1981, 43; Klanica - Klanicová 2011, 231–233, obr. 5:9, tab. 33:9,

34:9

HŘEBEN 50

1. Hrob 12, muž/bojovník (okolo 50let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný,

nezdobený, zuby nedochovány, obkladové destičky s nýtky, d. 19,6 cm,

t. 1,1 cm (tab. 7:38)

4. Doprovodné nálezy: železná pinzeta, železný meč, 2 hroty kopí,

fragment železného nože, ocílka, brousek, 4 štípané industrie, bronzový

nýt, bronzové fragmenty

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica 1981, 43; Klanica - Klanicová 2011, 233, 234, obr. 6:12, tab.

36:12

HŘEBEN 51

1. Hrob 14, muž (35–39 let)

2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby nedochovány,

zachovány obkladové destičky s nýtky, d. 9,4 cm (tab. 7:40)

4. Doprovodné nálezy: štípaná industrie, dva železné nýtky

90

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 235, 236, obr. 6:14, tab. 29:14

HŘEBEN 52

1. Hrob 38, žena (starší)

2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány

(tab. 7:42)

4. Doprovodné nálezy: rám železné přezky, stříbrná perla, 6 skleněných

korálků, železný nůž

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 246, 247, obr. 16:38, tab. 44:38

HŘEBEN 53

1. Hrob 46, žena, dítě (nezjištěno, 2–3 roky)

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní podélné části třemi horizontálními

liniemi a ve spodní podélné části šikmými a vertikálními rýžkami,

výzdobu doplňují kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků

s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, d. 30,7 cm (tab. 7:39)

4. Doprovodné nálezy: miniaturní keramická nádobka zdobená rytými

liniemi, keramická nezdobená mísa, ptačí spona, esovitá spona - stříbrná

pozlacená s almandiny, fragment přezky, 3 zlaté přívěsky s almandiny, 9

stříbrných obdélníkových kování, skleněné korálky, perla z čirého skla, 2

jantarové korálky, fragment železného nože, přesleny, měděný fragment,

bronzový prut, fragment železného kroužku, 2 fragmenty železného

drátu, železné pruty, bronzový plech s prolamovanou výzdobou,

fragment bronzového plechu, štípaná industrie, fosilie ulity mořského

hlemýždě, fosílie mořského ježka, ploché oblázky, 4 keramické střepy (v

zásypu hrobu)

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 251, 252, obr. 19:46, 20:46,

tab. 48:46, 49:46, 121:6,7,8, 122:3, 126:3

91

HŘEBEN 54

1. Hrob 54, dospělý (okolo 50 let)

2. Hřeben: částečně zachovaný, kostěný, jednostranný, skládaný,

obkladové destičky rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní i spodní části

podélných stran dvěma horizontálními liniemi, výzdobu doplňují kroužky

s tečkou uprostřed, d. 24 cm (tab. 7:43)

4. Doprovodné nálezy: miniaturní keramická nezdobená nádoba, 2 stříbrné

pozlacené spony s vrubořezem, stříbrná pozlacená spona se

zoomorfním motivem a vrubořezem, stříbrná pozlacená spona zdobená

vrubořezem s barevnou vložkou, bronzový rám přezky, skleněné korálky,

zlatý přívěsek s motivem kříže, stříbrný disk, kroužky ze stříbrného drátu,

stříbrný háček z tenkého drátu, jantarové korálky, dva skleněné korálky

navlečené na měděném drátu, železný nůž, brousek, přeslen, železný

kroužek, bronzový kruh, 2 bronzové fragmenty, železný fragment,

kousek pryskyřice, skleněný oblázek, fragment modrého skla

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 258, 259, obr. 24:54, tab.

53:54, 54:54, 121:3, 122:6, 10, 14, 15, 125:4

HŘEBEN 55

1. Hrob 55, pohlaví neurčeno

2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby

nedochovány (tab. 8:45)

4. Doprovodné nálezy: 2 keramické zdobené nádoby, fragmenty měděné

mísy, esovitá spona - stříbrná pozlacená s vrubořezem s barevnými

vložkami, stříbrné pozlacené knoflíky ze spony, bronzová přezka,

obdélníkové kování, 2 fragmenty železného kování, přívěsek ze zlaté

mince Justiniána I., 2 skleněné korálky, žebrovatý skleněný korálek,

železný nůž, železné nůžky s pružinou, bronzová jehla, přeslen, dva

měděné nýtky, železný prut, železný kroužek, měděný plech, bronzový

disk, 2 železné kruhy, bronzový kruh, fragmenty kostěného kruhu

s pouzdrem, 3 oblázky, v zásypu hrobu: skleněné korálky, stříbrný disk 4

bronzové nýtky, 2 štípané industrie, skleněný fragment, železné

92

fragmenty, kovové fragmenty, dva fragmenty keramiky, vaječné

skořápky, organické zbytky, části rostlin a lískové oříšky

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 259, 260, obr. 26:55, tab.

54:55, 55:55, 121: 2a-b, 122:1, 126:1,4

HŘEBEN 56

1. Hrob 57, žena (40–50 let)

2. Hřeben: zachovaný, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

rukojeti s nýtky zdobené mají rytou výzdobu v podobě linií, které tvoří

kosočtverče a trojúhelníky, výzdobu doplňují kroužky s tečkou uprostřed

a na kratších stranách vertikální linie, zdobení v podobě kroužků

s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, d. 19cm (tab. 8:44)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka, stříbrné kování, fragment železného

kování, velká žebrovatá skleněná perla, skleněné korálky, 2 zlaté

přívěsky s motivem kříže, fragmenty železné jehly, 2 fragmenty

měděného plechu, fragmenty měděného předmětu, vaječné skořápky

(18).

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 261, obr. 25:57, tab. 56:57 a

121:4,5

HŘEBEN 57

1. Hrob 59, dítě (okolo 5let)

2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby

nedochovány, d. 8,2 a 6,4 cm tab. 8:46)

4. Bez doprovodných nálezů

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 262, obr. 25:59, tab. 56:59

HŘEBEN 58

1. Hrob 61, žena (30–40 let)

93

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány,

fragment obkladové destičky s nýtky po podélných stranách zdoben

horizontálními liniemi, d. 11,3 cm (tab. 8:47)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, esovitá spona -

stříbrná pozlacená s vrubořezem, železná přezka, 7 skleněných korálků,

přeslen

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 263–265, obr. 28:61, tab. 57:51, 122:8, 124:4

HŘEBEN 59

1. Hrob 63, muž (okolo 50let)

2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány

(tab. 8:48)

4. Doprovodné nálezy: 2 železné přezky, bronzová pinzeta, železný nůž,

železné nůžky, fragment ocílky, brousek, 9 štípaných industrií, bronzový

plech, železné fragmenty, tordovaný kroužek, fragmenty železných

nástrojů, hřebík, měděný kroužek, výlevka, bronzový předmět, keramické

střepy, zvířecí kosti

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 265, obr. 28:63, tab. 58:63, 59:63

HŘEBEN 60

1. Hrob 67, žena (okolo 35let)

2. Hřeben: fragment s nýtky, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby

nedochovány, d. 14,2 cm (tab. 8:49)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka, 5 skleněných korálků železný nůž,

2 měděná kování dřevěné nádoby, měděný plech, přeslen

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 267, 268, obr. 29:67, tab. 60:67

HŘEBEN 61

1. Hrob 71, muž (okolo 35let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby

nedochovány, obkladové destičky s nýtky zdobené po podélných

94

stranách třemi horizontálními liniemi, na kratších stranách se vyskytují tři

vertikální linie, d. 17,2 cm (tab. 8:50)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železná přezka,

železný hrot kopí, železný nůž, část železného nože, štípaná industrie,

železný nýt, železné plechové fragmenty, železný prut, v zásypu hrobu:

keramické střepy, zvířecí kosti, uhlíky

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 271, obr. 30:71, tab. 63:71

HŘEBEN 62

1. Hrob 75, žena (okolo 30let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby

částečně dochovány, zachovány obkladové destičky zdobené po

podélných stranách horizontálními liniemi, výzdobu destiček doplňuje

řada kroužků s tečkou uprostřed, d. 16,7 cm (tab. 9:52)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka, 8 skleněných korálků, 2 železné

klíče, železný kroužek, železné fragmenty, štípaná industrie

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 274, obr. 32:75, tab. 66:75, 122:9, 11

HŘEBEN 63

1. Hrob 83, dítě (okolo 6let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný jednostranný, skládaný, zuby

částečně dochovány, zachovány obkladové destičky skládaného

hřebene s nýtky zdobené na vrchní podélné straně dvěma a na spodní

třemi horizontálními liniemi, d. 13,9 cm (tab. 9:51)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 280, 281, obr. 37:83, tab. 64:83

HŘEBEN 64

1. Hrob 94, žena (18–20 let)

2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby

částečně dochovány, zachovány části obkladové destičky zdobené po

95

podélných stranách dvěma horizontálními liniemi a kroužky s tečkou

uprostřed, d. 15 cm (tab. 9:53)

4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená nádoba, 2 knoflíky ze spony, 2

bronzové přezky, stříbrná kování, bronzový prsten, 35 skleněných

korálků, 3 jantarové korálky, propíchnutý korálek, železný nůž, přesleny,

železná trubička, bronzové plechy, stříbrný plech, prolamované kruhové

kování, kostěný kruh, hroudy železných kroužků, zbytek textilu, bronzové

kování, 6 nýtků s malým plechem, železné fragmenty, zbytek textilu

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 287, 288, obr. 40:94, tab. 71:94, 72:94,

121:18, 126:6

HŘEBEN 65

1. Hrob 95, žena (20–24 let)

2. Hřeben: fragmenty s nýtkem, kostěný, jednostranný, skládaný zuby

nedochovány, fragment obkladových destiček zdoben horizontálními

liniemi (tab. 9:54)

4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železné přezky,

bronzový nákrčník, skleněné a jantarové korálky, železný nůž, bronzová

jehla, přesleny, části bronzových zdobených klíčů, železné fragmenty,

bronzový plech, bronzové plíšky, měděný drát s textilií, železný prut,

uhlíky

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 288, 289, obr. 40:95, tab. 73:95, 74:95

HŘEBEN 66

1. Hrob 101, dospělý (věk neurčen)

2. Hřeben: fragmenty, kostěný, složený, zuby nedochovány, částečně

dochovány obkladové destičky s nýtky (tab. 9:55)

4. Doprovodné nálezy: 32 skleněných korálků, fragmenty železného nože,

přeslen, fragmenty železného předmětu

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 292, obr. 43:101, tab. 75:101

96

HŘEBEN 67

1. Hrob 112, muž (40–45 let)

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

rukojeti s nýtky zdobené po podélných stranách dvěma horizontálními

liniemi a řadou kroužků s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků

s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, kde ho doplňují dvě vertikální

linie na kratších stranách, d. 15,4 cm (tab. 9:56)

4. Doprovodné nálezy: železný hrot kopí, 3 štípané industrie stříbrný nýt,

železný nýt, fragmenty železného předmětu, fragment železného prutu

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 301, obr. 47:112, tab. 81:112

HŘEBEN 68

1. Hrob 117, žena (40–50 let)

2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, skládaný, zuby nedochovány, d.

10,5 cm (tab. 9:57)

4. Doprovodné nálezy: železná přezka, skleněné korálky, zdobený stříbrný

přívěšek, železné nůž, zdobený přeslen, železný kroužek, bronzový

kroužek, fragment železného prutu, kamenný disk, 3 bronzové nýtky

5. MD3–MD5/MD6

7. Klanica - Klanicová 2011, 305–307, obr. 51:117, tab. 83:117

8. NĚMČIČKY

„Proti Velikému dvoru“ (okres Brno-venkov)

Nález z roku 1926 (J. Prchal)

Ojedinělý kostrový hrob

HŘEBEN 69

1. Hrob 1, žena (mladá)

97

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky

zdobené ve vrchní podélné části čtyřmi rytými horizontálními liniemi,

které jsou doplněny pěti obdélníčky s úhlopříčkami, spodní podélná

strana je zdobená krátkými šikmými rýžkami, které přerušují na dvou

místech dvě vertikální rýžky, zbývající prostor obkladových destiček je

zdoben kroužky s tečkou uprostřed, které jsou buď uskupeny po třech do

trojúhelníčku nebo tvoří svislé řady, zdobení v podobě kroužků se

vyskytuje i na části se zuby, d. 25 cm (tab. 10:58)

4. Doprovodné nálezy: železné nůžky

5. 1. polovina 6. století

7. NZ č.j. 1217/45; Červinka 1937, 134, obr. 21; Werner 1962, 145; Tejral

1976, 69, 108, tab. 13:2

9. REBEŠOVICE

Rebešovice II. „Na Stráni“ (okres Brno-venkov)

Výzkum z let 1952–1953 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd

v Brně; J. Král, J. Nekvasil)

Kostrové pohřebiště (11 hrobů)

HŘEBEN 70

1. Hrob 195 (neurčováno, 35–40 let)

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, fragment obkladové

destičky zdoben po podélných stranách dvěma rytými horizontálními

liniemi, prostor mezi liniemi je zdoben kroužky s tečkou uprostřed, nýty

železné, d. 5 cm, š. 2,2 cm(tab. 11:63)

4. Doprovodné nálezy: železné přezky, železný nůž, ohnutý železný

předmět

5. MD3–MD4/MD5

6. Inv. č. 900-195-/53 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

98

7. NZ č.j. 1664–1665/54; Werner 1962, 145; Tejral 1976, 71, 109, tab. 17:5;

Nekvasil 1954, 435

10. SLAVKOV

Slavkov II. (okres Vyškov)

Nález z 30. let 20. století

Ojedinělý kostrový hrob

HŘEBEN 71

1. Hrob 1, muž/bojovník

2. Hřeben: kostěný

4. Doprovodné nálezy: dvojsečný meč, sekera, přeslen

5. 1. polovina 6. století

7. Werner 1962, 145

11. ŠAKVICE

Šakvice II. - intravilán (okres Břeclav)

Výzkum z roku 1974 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně; B.

Novotný)

Kostrové pohřebiště (53 hrobů)

HŘEBEN 72

1. Hrob ?

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, část

se zuby zdobené kroužky s tečkou uprostřed, d. 17 cm (tab. 10:59)

4. Bez doprovodných nálezů??

99

5. MD3–MD5/MD6

7. Tejral 1993, 489, tab. 314:34; Tejral 2005 (tab. 13A:1)

12. ŠARATICE

„Padělky za humnama“ (okres Vyškov)

Výzkum z roku 1928 (I. L. Červinka) 1947,1949 (záchranný, Archeologický

ústav Akademie věd v Brně) 1954 (Č. Staňa)

Kostrové pohřebiště (7 hrobů)

HŘEBEN 73

1. Hrob 21a

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, nýty

železné, d. 15,1 cm (tab. 10:60)

4. Doprovodné nálezy: bronzový náramek, bronzová přezka, železný nůž,

železné fragmenty

5. MD3–MD4/MD5

7. Červinka 1937, 135; Staňa1956, 26–32, 48, 65–66, obr. 33 (uprostřed);

týž 1966, 212; Tejral 1976, 40, 109; týž 1982, 218; týž 2011, tab. 8:21a

HŘEBEN 74

1. Hrob 1/1947

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobené po podélných stranách dvěma rytými horizontálními liniemi,

prostor mezi liniemi vyplněn kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v

podobě kroužků se vyskytuje i na části se zuby (tab. 10:61)

4. Doprovodné nálezy: zdobená keramická nádoba, korál, hrot kopí,

vaječné skořápky

5. MD3–MD4/MD5

7. NZ č.j. 28/48; Tejral 2005, tab. 17:A7

100

HŘEBEN 75

1. Hrob 2/1947

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

zdobené po podélných stranách třemi horizontálními rytými liniemi, d.12

cm (tab. 10:62)

4. Doprovodné nálezy: bronzový řetízek, skleněný korál, železné nůžky,

fragmenty nože

5. MD3–MD4/MD5

7. NZ č.j. 28/48; Tejral 1976, tab. 19

13. ZNOJMO

„Holubí vrch“ (okres Znojmo)

Nález z roku 1870

Kostrové pohřebiště (přesný počet hrobů není znám)

HŘEBEN 76

1. Hrob ? (nezachovány hrobové celky)

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky

hřebene zdobeny po podélných stranách třemi horizontálními rytými

liniemi, prostor mezi liniemi vyplňují kroužky s tečkou uprostřed, d. 8 cm

(tab. 11:64)

4. Doprovodné nálezy: 2 ptačí spony, bronzové a železné přezky, nákončí,

jehlice, korálky, 6 článků ze stříbrného náhrdelníku, přesleny, bronzové

kování dřevěného vědra se závěsnými kruhy, železný kroužek

5. 1. polovina 6. století

7. Červinka 1937, 136, tab. 30; Podborský - Vildomec 1972, 146; Tejral

1976, 92, 109, 110, tab. 32:16

101

TABULKOVÁ P ŘÍLOHA

102

Tab. 1. BOROTICE: 1 hrob VIII; 2 hrob II; 3 hrob IV; 4 hrob VII; 5 hrob VI

103

Tab. 2. BOROTICE: 6 hrob X; 7 hrob XX; 8 hrob XXIII; 9 hrob XVI; 10A,B hrob XXII

104

Tab. 3. BRNO: 11 Kotlářská ulice; 12 Merhautova ulice; ČEJKOVICE: 13 hrob 5b; HOLUBICE: 14 hrob 7;15 hrob 9

105

Tab. 4. HOLUBICE: 16,17 hrob 24; 18 hrob 29; 19, 20, 21 (fragmenty pouzdra) hrob 30; 22 hrob 44

106

Tab. 5. HOLUBICE: 23 hrob 46; 24 hrob 56; 25,26 hrob 60; 27 hrob 79; 28 hrob 62

107

Tab. 6. HOLUBICE: 29 hrob 104; 30 hrob 100; 31 hrob 98; 32 hrob 105; 33 hrob 92; 34 hrob 97; 35 hrob 35

108

Tab. 7. LUŽICE: 36 hrob 6; 37 hrob 9; 38 hrob 12; 39 hrob 46;40 hrob 14; 41 hrob 7; 42 hrob 38; 43 hrob 54

109

Tab. 8. LUŽICE: 44 hrob 57; 45 hrob 55; 46 hrob 59; 47 hrob 61; 48 hrob 63; 49 hrob 67; 50 hrob 71

110

Tab. 9. LUŽICE: 51 hrob 83; 52 hrob 75; 53 hrob 94; 54 hrob 95; 55 hrob 101; 56 hrob 112; 57 hrob 117

111

Tab. 10. NĚMČIČKY 58; ŠAKVICE: 59; ŠARATICE: 60 hrob 21a; 61 hrob 1/1947 (rozměr neznámý); 62 hrob 2/1947

112

Tab. 11. REBEŠOVICE 63 hrob 195; ZNOJMO: 64; PODOLÍ: 65 (sídlištní nález)

113

Tab. 12. TYPY HŘEBENŮ: 1 s rovným držadlem; 2 s trojúhelníkovitým držadlem; 3 se zvláštním držadlem; 4 s obloukovitým držadlem; 5 s prohnutým držadlem; 6 oboustranný

114

Tab. 13. KYJOV 1 hrob 856, 2 hrob 810, 3 hrob 861; BOROTICE: 4 hrob X