Hudební kultura ostravského a olomouckého...

Univerzita Palackeacuteho v OlomouciPedagogickaacute fakulta

Sborniacutek přiacutespěvků z konference

Hudebniacute kultura ostravskeacuteho a olomouckeacuteho regionu

konaneacute 26 dubna 2013 na Katedře hudebniacute vyacutechovy PdF OU Fraacuteni Šraacutemka 3 v Ostravě-Mariaacutenskyacutech Horaacutech

Karel Steinmetz a Jan Mazurek (eds)

Studijniacute materiaacutel pro doktorandy uměleckyacutech muzikologickyacutech a umělecko-pedagogickyacutech oborů

Olomouc 2014

Vytvořeniacute institucionaacutelniacute siacutetě mezi subjekty terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute soukromyacutem a neziskovyacutem sektorem

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci ve spolupraacuteci s Katedrou hudebniacute vyacutechovy a Centrem studiiacute

regionaacutelniacute hudebniacute kulturyPedagogickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Tento projekt je spolufi nancovaacuten Evropskyacutem sociaacutelniacutem fondem a staacutetniacutem rozpočtem Českeacute republiky

1 vydaacuteniacute

copy Karel Steinmetz Jan Mazurek Alžběta Markovaacute (eds)copy Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2014

Neopraacutevněneacute užitiacute tohoto diacutela je porušeniacutem autorskyacutech praacutev a může zaklaacutedat občanskopraacutevniacute spraacutevněpraacutevniacute popř trestněpraacutevniacute odpovědnost

ISBN 978-80-244-4090-3

3

Obsah

Uacutevod 5

Karel SteinmetzK pojmům bdquohudebniacute regionalistkaldquo a bdquohudebniacute kultura v regionech či lokalitaacutechldquo(zvlaacuteště s přihleacutednutiacutem k hudebniacute kultuře v Ostravě) 7

Jan VičarDějiny hudby v Olomouci od roku 1945 do současnosti (Uacutevahy o specifi čnosti hudebniacute kultury v regionu v daneacutem obdobiacute) 15

Karel SteinmetzJan Vičar Široko daleko Folklorniacute triptych pro smiacutešenyacute sbor na českeacute moravskeacute a slezskeacute lidoveacute texty (ukaacutezka z připravovaneacute publikace Hudba v Olomouci po roce 1945) 27

Jan MazurekOstravskyacute německyacute skladatel Arthur Koumlnnemann (1861ndash1931) (Ukaacutezka z připravovaneacute monografi e Kapitoly z dějin hudebniacute kultury německyacutech obyvatel Ostravy 1860ndash1945 (osobnosti ndash instituce ndash refl exe) 37

Jan BluumlmlK problematice regionaacutelniacuteho vyacutezkumu populaacuterniacute hudby s přihleacutednutiacutem k olomouckeacute hudebniacute sceacuteně 47

Gabriela PetrovaacuteLašsko-valašskeacute pomeziacute 51

Lenka ČerniacutekovaacutePražskaacute leacuteta Rudolfa Kubiacutena ndash jeho profesionaacutelniacute karieacutera a studium čtvrttoacutenoveacute hudby u Aloise Haacuteby 55

4

Pavla OlšarovaacuteRegionaacutelniacute hudebniacute tematika v přiacutepravě budouciacutech pedagogů (aneb bdquoUměleckaacute hudba v Ostravěldquo jako vyacuteběrovyacute předmět Khv PdF OU) 67

Dana RychlovaacutePedagoacuteg ako priacutečina treacutemy 73

5

Uacutevod

Dne 26 dubna 2013 se uskutečnil seminaacuteř Hudebniacute kultura v ostravskeacutem a olomouckeacutem regionu pořaacutedanyacute katedrou hudebniacute vyacutechovy a Centrem studiiacute regionaacutelniacute hudebniacute kultury Pedagogickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity ve spolupraacuteci s řešitelskyacutem pracovištěm projektu ESF bdquoInvestice do rozvoje vzdělaacutevaacuteniacute ndash Vytvořeniacute institucionaacutelniacute siacutetě mezi subjekty terciaacuterniacuteho vzdělaacute-vaacuteniacute soukromyacutem a neziskovyacutem sektorem (Regč CZ01072400170070)ldquo katedrou hudebniacute vyacutechovy Pedagogickeacute fakulty UP v Olomouci Na seminaacute-ři bylo 22 aktivniacutech uacutečastniacuteků ndash doktorandi studenti magisterskeacuteho oboru a vědecko-pedagogičtiacute pracovniacuteci z pořaacutedajiacuteciacute Ostravskeacute univerzity (16 osob) a šest z Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Setkaacuteniacute mladyacutech adeptů vědy byla přiacutetomna takeacute proděkanka pro vědu a vyacutezkum PdF OU doc PhDr Diana Svobodovaacute PhD a hlavniacute řešitel projektu prof PaedDr Jiřiacute Luska CSc vedouciacute katedry hudebniacute vyacutechovy PdF UP v Olomouci Konferenci zahaacutejil vedouciacute katedry hudebniacute vyacutechovy v Ostravě PhDr Jiřiacute Kusaacutek PhD Pak se už ujaly dvě bdquodomaacuteciacuteldquo doktorandky z KHV PdF OU funkce bdquochairmanůldquo se-minaacuteře ndash magistry Pavla Olšarovaacute a Jitka Hoňkovaacute ktereacute moderovaly boha-tou diskusi po dvou hlavniacutech referaacutetech prof PhDr Karla Steinmetze CSc a prof PhDr Jana Vičara CSc i po dalšiacutech přiacutespěvciacutech doktorandů magist-ryň Lenky Černiacutekoveacute Gabriely Petroveacute a Pavly Olšaroveacute (seminaacuteře se ze zdra-votniacutech důvodů nemohli zuacutečastnit prof Jan Mazurek a olomoučtiacute doktorandi Mgr Jan Bluumlml a MgA Dana Rychlovaacute jejichž připraveneacute přiacutespěvky jsou však zahrnuty v tomto konferenčniacutem sborniacuteku) Pořadateleacute konference jsou pře-svědčeniacute že vydaacutevanyacute sborniacutek může sloužit teacutež jako studijniacute materiaacutel pro dok-torandy uměleckyacutech muzikologickyacutech a umělecko-pedagogickyacutech oborů

KS JM

7

K pojmům bdquohudebniacute regionalistkaldquo a bdquohudebniacute kultura v regionech či lokalitaacutechldquo

(zvlaacuteště s přihleacutednutiacutem k hudebniacute kultuře v Ostravě)1

Karel Steinmetz

Hudebniacute regionalistiku (dřiacuteve teacutež nazyacutevanou hudebniacute topografi iacute) kteraacute se zabyacutevaacute studiem geografi ckeacuteho rozloženiacute a rozptylem bdquohudebniacutech fenomeacute-nůldquo neuvaacutediacute žaacutednaacute z dosavadniacutech systematik hudebniacute vědy jako sveacutebytnou muzikologickou discipliacutenu Miroslav K Černyacute ve svyacutech Kapitolaacutech z metodo-logie hudebniacute vědy2 vyslovuje naacutezor že hudebniacute topografi e je jen pomocnou discipliacutenou kteraacute maacute bliacutezko k hudebniacute historiografi i k hudebniacute sociologii a k hudebniacute etnografi i Ovšem v evropskeacute muzikologii v posledniacute třetině 20 stoletiacute siacutelila takeacute snaha zkoumat hudebniacute fenomeacuteny rovněž v interregio-naacutelniacutech souvislostech (a to kombinaciacute praacutevě metod hudebněhistorickyacutech hudebněsociologickyacutech etnomuzikologickyacutech či organologickyacutech) a podle slovenskeacuteho muzikologa Oskaacutera Elscheka3 by se měla systematika hudebniacute vědy uspořaacutedat tak aby zde takeacute existovala tzv regionaacutelniacute muzikologie s dis-cipliacutenami jako euromuzikologie sinomuzikologie indomuzikologie orien-tomuzikologie afromuzikologie atd Elschek však chaacutepe pojetiacute regionu velmi široce v podstatě jako celyacute kontinent Z toho pak prameniacute komparace celyacutech existujiacuteciacutech způsobů uspořaacutedaacuteniacute akustickeacuteho materiaacutelu odlišnostiacute ve vniacutemaacute-niacute hudby jinak chaacutepaneacute jejiacute funkce etc v těchto oblastech

Ale tak jako by se měla v tomto pojetiacute regionaacutelniacute muzikologie zabyacutevat velkyacutemi regionaacutelniacutemi celky (v podstatě do 19 stoletiacute značně od sebe izolo-vanyacutemi) a v nich zkoumat diachronně synchronniacutem způsobem hudebniacute problematiku maacute jistě svojiacute logiku podobnyacute průzkum i menšiacutech uacutezemniacutech celků dokonce mikroregionů či lokalit ktereacute však nikdy v minulosti nebyly od sebe izolovaacuteny jak se před naacutestupem celosvětoveacute globalizace odlišovaly od sebe praacutevě velkeacute kulturniacute oblasti A proto takeacute v muzikologii ndash stejně jako 1 Jinaacute verze přiacutespěvku přednesena jako referaacutet na konferenci Společnosti pro hudeb-

niacute vědu konaneacute v Českeacutem muzeu hudby v Praze dne 23 listopadu 2012 Nyniacute upra-veno pro potřebu studentů v projektu Partnerstviacute a siacutetě

2 ČERNYacute M K Kapitoly z metodologie hudebniacute vědy Olomouc Univerzita Palackeacute-ho 1998 s 56

3 ELSCHEK O Hudobnaacute veda suacutečasnosti Bratislava Veda 1984

8

Karel Steinmetz

v obecneacute historiografi i atd ndash došlo ve 2 polovině minuleacuteho stoletiacute k pokusům o ustaveniacute zvlaacuteštniacuteho oboru zabyacutevajiacuteciacuteho se regionaacutelniacutemi aspekty kulturniacutech jevů (konkreacutetně např praacutevě hudebniacute kultury) Zkoumat regionaacutelniacute hudebniacute kulturu je možneacute v propojeniacute specifi ckeacuteho (netradičniacuteho regionaacutelniacuteho lokaacutel-niacuteho miacutestniacuteho) s centraacutelniacutem (standardniacutem globaacutelniacutem univerzaacutelniacutem) neboť region může sloužit jako souhra dvou konceptů identity a integrity a jejich vzaacutejemneacuteho ovlivňovaacuteniacute a provaacutezanosti

V našich poměrech se hudebniacute regionalistika jako muzikologickaacute disci-pliacutena etablovala na přelomu šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech let 20 stoletiacute zvlaacuteště zaacutesluhou brněnskeacute muzikologickeacute školy4

Maacute tedy sveacute opraacutevněniacute a takeacute miacutesto v systematice hudebniacute vědy tento nově konstituovanyacute obor A můžeme poklaacutedat hudebniacute regionalistiku za skuteč-ně legaacutelniacute vědeckou discipliacutenu kteraacute maacute jasně stanovenyacute předmět a metody sveacuteho baacutedaacuteniacute i svoji historii Slovniacutek českeacute hudebniacute kultury5 v hesle bdquohudebniacute regionalistikaldquo se přiklaacuteniacute ke kladneacute odpovědi na tuto otaacutezku když uvaacutediacute že je to bdquonaacutezev muzikologickeacute discipliacuteny kteraacute se zaměřuje na specializovanyacute vyacutezkum hudebniacuteho děniacute v přesně vymezenyacutech topografi cko-regionaacutelniacutech souvislostech (hellip) Na rozdiacutel od tzv regionaacutelniacute historiografi e neniacute přitom hudebniacute regionalistika chaacutepaacutena jako obor pouze dějepisnyacute neboť kombinuje historiografi ckeacute postupy s metodami etnomusikologie hudebniacute sociologie organologie apodldquo V citovaneacutem slovniacutekoveacutem hesle je takeacute rozpracovaacutena metodologie hudebniacute regionalistiky jako muzikologickeacuteho oboru Metodo-logickyacutem vyacutechodiskem komplexniacuteho studia hudebniacuteho děniacute v jednotlivyacutech lokalitaacutech je pak mj bdquotypologie hudebniacutech lokalit k niacutež se dospiacutevaacute kompa-raciacute struktur a kapacit hudebniacuteho života jednotlivyacutech miacutest v celeacutem historicky sledovaneacutem rozsahu (lokality se třiacutediacute podle uacutelohy jakou hraacutely v jednotlivyacutech 4 K tomu srovnej zaacutekladniacute literaturu FUKAČ J Hudba a člověk v prostoru Opus

musicum 2 1970 č 5ndash6 s 129ndash135 RACEK J Českaacute hudba a regionalismus In Sborniacutek praciacute fi lozofi ckeacute fakulty brněnskeacute univerzity 19 1970 H 5 s 7ndash20 FUKAČ J K zaacutekladniacutem pojmům a uacutekolům hudebniacute regionalistiky In Čechy rezervoaacuter hudebnosti Mladaacute Boleslav OKS 1978 s 99ndash115 HUDEC V K problematice hudebně historiografi ckeacute praacutece v regionu In Čechy rezervoaacuter hudebnosti Mladaacute Boleslav OKS 1978 s 129ndash133 POLEDŇAacuteK I Region jako taxonomickaacute katego-rie In Morava v českeacute hudbě Brno SČSKU 1985 s 11ndash14 FUKAČ J Morava jako typ hudebniacuteho regionu In Morava v českeacute hudbě Brno SČSKU 1985 s 14ndash17 FUKAČ J Otaacutezky regionu a mezinaacuterodniacutech vztahů In Kulturně historickeacute styky již-niacute Moravy XX Mikulovskeacute sympozium 24ndash25 řiacutejna 1990 Mikulov ndash Brno 1991 s 5ndash14

5 Slovniacutek českeacute hudebniacute kultury (eds FUKAČ J VYSLOUŽIL J MACEK P) Praha Editio Supraphon 1997 ISBN 80-7058-462-9

9


epochaacutech rozšiřujiacute se miacutesta převaacutežně přijiacutemajiacuteciacute podněty miacutesta s čaacutestečnou produkčniacute soběstačnostiacute a centra vyzařujiacuteciacute podněty do jinyacutech lokalit zkou-maacute se povaha styků mezi lokalitami atd) (hellip) Vyacutevoj hudby v těchto regio-nech je interpretovaacuten ve sveacute kontinuitě i diskontinuitě (předpoklaacutedaacute se že hudebniacute aktivita jisteacuteho typu v daneacutem regionu teacutež slaacutebne či vyhasiacutenaacute) Odtud se postupuje ke studiu tzv morfologie tereacutenu6

Na tomto miacutestě je třeba se pozastavit ještě u několika dalšiacutech pojmů jako jsou hudebniacute region hudebniacute život hudebniacute kultura Karel Boženek v uacutevodu praacutece Opava hudebniacute7 např chaacutepe hudebniacute region jako jakeacutesi abstraktniacute shr-nutiacute konkreacutetniacutech kvalit a zvlaacuteštnostiacute hudebniacuteho života daneacuteho uacutezemiacute Vlastniacute hudebniacute život ve sveacute jedinečnosti probiacutehaacute v konkreacutetniacutech hudebniacutech lokalitaacutech ji-miž jsou v dlouheacutem uacutedobiacute od středověku hluboko do 19 stoletiacute zejmeacutena klaacuteštery (my dodejme i kostelniacute kůry ndash pozn KS) panskaacute siacutedla a směrem k současnosti staacutele viacutece města a městskeacute instituce Podmiacutenkou fungovaacuteniacute těchto ohnisek jako prvků hudebniacuteho regionu je aby v nich probiacutehala jak hudebniacute produkce tak re-produkce i apercepce Teprve tato jednotlivaacute ohniska v nichž se uplatňuje určityacute hudebniacute typ vytvaacuteřiacute vlastniacute hudebniacute region8

Hudebniacute život je společenskyacute život naziacuteranyacute z hlediska potřeb zaacutejmů po-stupů a aspiraciacute jedinců i skupin obyvatel směrovanyacutech k hudbě (většinou se mysliacute institucionaacutelniacute i neinstitucionaacutelniacute způsob provozovaacuteniacute hudby v nějakeacute lokalitě)

Termiacuten Hudebniacute kultura je chaacutepan jako pojem širšiacute hudebniacutemu životu nadřazenyacute v němž je fenomeacuten hudba chaacutepaacuten ve všech třech jeho existenčniacutech bdquovidechldquo (tvorba ndash interpretace ndash recepce) s předpoklady jejiacuteho fungovaacuteniacute (tj včt hudebniacuteho školstviacute vyacuteroby hudebniacutech naacutestrojů vyacutestavby koncertniacutech saacutelů rozhlasovyacutech studiiacute a vysiacutelačů gramofonovyacutech a jinyacutech hudebniacutech vyda-vatelstviacute ap) Termiacuten bdquohudebniacute kulturaldquo lze chaacutepat jako souhrn materiaacutelniacutech a duchovniacutech vyacutesledků lidskeacute činnosti souvisejiacuteciacutech s hudbou Jde tedy nejen o vlastniacute hudebniacute tvorbu a znějiacuteciacute hudbu samou jako fenomeacuten estetickyacute umě-leckyacute sociaacutelniacute ale o vše co bezprostředně ovlivňuje a podmiňuje hudebniacute ži-vot tj souhrn aktivit na poli hudby např u jednoho naacuteroda staacutetniacuteho uacutetvaru ale i napřiacuteklad v jedneacute konkreacutetniacute lokalitě či regionu

Jako každaacute vědeckaacute discipliacutena maacute i hudebniacute regionalistika sveacute dějiny (event prehistorii) A proto nyniacute učiniacuteme malyacute exkurz do nedaacutevneacute minulosti

6 Heslo bdquohudebniacute regionalistikaldquo tamteacutež s 3307 BOŽENEK K Opava hudebniacute Kapitoly z hudebniacute kultury města a slezskeacuteho regio-

nu Opava Matice opavskaacute 2013 ndash v tisku8 Citovaacuteno z rukopisu s 5ndash6

10

Karel Steinmetz

Předchůdcem hudebněregionalistickeacuteho baacutedaacuteniacute byly pokusy uskutečňovaneacute na vlastivědneacute baacutezi Termiacutenem vlastivěda jako analogie německyacutech vyacuterazů Vaterlandskunde a Heimatskunde označuje Slovniacutek českeacute hudebniacute kultury bdquosoubor přiacuterodovědnyacutech zeměpisnyacutech a dějepisnyacutech poznatků o vlasti a pak i baacutedaacuteniacute tyto poznatky generujiacuteciacuteldquo9

Od 19 stoletiacute vznikaly hudebně historiografi ckeacute publikace ktereacute se syn-teticky i monografi cky zabyacutevaly hudebniacutemi dějinami Čech Moravy a takeacute českeacuteho (rakouskeacuteho) Slezska i vyacutezkumem hudebniacute historie zdejšiacutech menšiacutech oblastiacute ndash regionů rajoacutenů měst někdy i docela malyacutech (ale v určiteacute době i vel-mi vyacuteznamnyacutech) hudebniacutech lokalit jako např zaacutemků klaacutešterů kostelniacutech kůrů škol či jinyacutech hudebniacutech instituciacute ve městech i v menšiacutech vesnickyacutech siacutedlech Tyto vesměs vlastivědneacute praacutece převaacutežně usilovaly o poznaacuteniacute kultur-niacute (a přiacutemo i hudebniacute) minulosti i tehdejšiacute současnosti miacutest etnografi ckyacutech rajoacutenů i topografi ckyacutech regionů byly však v minulosti často psaacuteny muziko-logicky či historiografi cky neškolenyacutemi pracovniacuteky zaniacutecenyacutemi pro danyacute region kteřiacute většinou postupovali kronikaacuteřskyacutem způsobem a analisticky (tj s použitiacutem takoveacuteho způsobu podaacuteniacute ktereacute řadiacute historickeacute udaacutelosti v chrono-logickeacutem pořadiacute ovšem bez jakyacutechkoliv vnitřniacutech konsekvenciacute) a tyto praacutece pak nebraly v uacutevahu diachronně synchronniacute přiacutestup k vyacutekladu Až ve 40 le-tech minuleacuteho stoletiacute se v praciacutech toho druhu často začiacutenajiacute kriticky revidovat tradičniacute vlastivědnaacute hlediska a takeacute vyacutezkum se obraciacute k problematice regionu přiacutesně vědecky vymezeneacutemu jako předmětu badatelskeacuteho zaacutejmu zcela nezaacute-visle na lokaacutelně patriotickyacutech zaacutejmech a motivaciacutech Ale i před 2 světovou vaacutelkou značnou iniciativu při vysvětlovaacuteniacute specifi čnosti třeba tzvsudetskeacute-ho uacutezemiacute vyviacutejeli i muzikologicky orientovaniacute němečtiacute badateleacute v českyacutech zemiacutech jako byli např Rudolf Franz Prochazka Richard Batka Paul Netl Gustav Becking i po vaacutelce do Německa vysiacutedleniacute Rudolf Quoika a Karl Mi-chael Komma Takeacute češtiacute hudebniacute historici se zabyacutevali touto problematikou V 2 polovině minuleacuteho stoletiacute jmenujme např vlastivědneacute praacutece na Moravě Oty Frice na Ostravsku Iva Stolařiacuteka Františka Miacuteti Hradila později Vla-dimiacutera Gregora i moderně pojateacute spisy typu svazků Hudba Československeacute vlastivědy Vlastivědy moravskeacute Zaacutepadočeskeacute vlastivědy nebo Stolařiacutekův spis Uměleckaacute hudba v Ostravě (1918ndash1938)

Před třiceti lety se pokusila skupina ostravskyacutech muzikologů o vytvoře-niacute praacutece zachycujiacuteciacute vyacutesek novodobyacutech dějin hudebniacute kultury na Ostravsku Vznikl tak v jisteacutem slova smyslu pokus o syntetickeacute uchopeniacute čtyřicetileteacute-ho vyacutevoje hudebniacute kultury jednoho konkreacutetně vymezeneacuteho teritoria Knihu

9 Srv heslo bdquovlastivědaldquo tamteacutež s 1002

11


psanou a vydanou ve složityacutech podmiacutenkaacutech tzv normalizace však velice po-znamenala doba jejiacuteho vzniku Projevilo se to v zaacutesaziacutech z vnějšku (přiacuteka-zy stranickyacutech orgaacutenů) do obsahoveacute straacutenky textů a omezovaacuteniacutem informaciacute o osobnostech bdquoz politickyacutech důvodů nežaacutedouciacutechldquo (Tučapskyacute Dadaacutek Malu-ra Navraacutetil ndash ačkoliv dva posledně uvedeniacute byli členy autorskeacuteho kolektivu ndash E Schiff auer byl zcela bdquozamlčenldquo) i jazykovou dikciacute (tehdejšiacute dobou vyžado-vanou) na tento projekt pak v poněkud jineacute společensko-politickeacute situaci na-vaacutezali mladšiacute ostravštiacute autoři v monografi iacute Ostravskaacute hudebniacute kultura od konce 19 stoletiacute do současnosti Autorskyacute kolektiv si byl vědom složitosti sveacuteho uacutekolu Jeho členoveacute věděli že region k němuž upiacuterali sveacute badatelskeacute uacutesiliacute maacute svaacute specifi ka jimiž se odlišuje od jinyacutech oblastiacute (tato specifi ka jsou ve všech sfeacuteraacutech a to jak přiacuterodniacutech tak sociaacutelně-ekonomickyacutech a kulturně-politickyacutech) Specifi ckeacute rysy se ale podle svyacutech možnostiacute viacutece či meacuteně proměňujiacute ndash vyviacutejejiacute Jak se během vyacutevoje pro-jevovaly změny ve společensko-politickeacute a hospodaacuteřskeacute sfeacuteře tak se měnila i typovaacute charakteristika sameacuteho sledovaneacuteho uacutezemiacute Na druheacute straně však vyacutevoj v regionu a jeho specifi ckeacute rysy nejsou izolovaacuteny od celospolečenskeacuteho děniacute v obecneacute nadnaacuterodniacute rovině To pak mělo sveacute metodologickeacute konsek-vence Vlastniacute specifi ka se musela nejprve pojmenovat a pak bylo nutneacute vše vidět vždy ve vyacutevoji Vyacutechodiskem muselo byacutet komplexniacute studium hudebniacute-ho děniacute ve městě Ostravě Autoři vychaacutezeli z typologie teacuteto hudebniacute lokality k niacutež se dospělo komparaciacute struktur a kapacit hudebniacuteho života města v celeacutem historicky sledovatelneacutem rozsahu (lokalita byla zatřiacuteděna podle uacutelohy jakou hraacutela v jednotlivyacutech etapaacutech muselo se rozlišovat podle toho zda město mělo převaacutežně přijiacutemaciacute podněty či bylo s čaacutestečnou produkčniacute soběstačnostiacute (a ja-kou) zda a kam Ostrava vyzařovala (či vyzařuje) podněty do jinyacutech lokalit prozkoumaacutevala se povaha styků Ostravy se vzdaacutelenějšiacutemi centry jako jsou Praha Brno Olomouc i bliacutezkyacutemi městy Haviacuteřov Karvinaacute Orlovaacute Bohumiacuten Fryacutedek-Miacutestek Přiacutebor Opava apod Proto se přistupovalo třeba i k jakyacutemko-liv axiologickyacutem soudům historicky (autoři se snažili nevytrhovat věci z do-boveacuteho kontextu např nekladla se neadekvaacutetniacute či stejnaacute měřiacutetka na tvorbu vznikajiacuteciacute v Ostravě na přelomu 19 a 20 stoletiacute a třeba pak o sto let později) Ovšem v raacutemci jedneacute vyacutevojoveacute etapy bylo nutneacute zvolit jednotnaacute (a dostatečně bdquopřiacutesnaacuteldquo) kvalitativniacute kriteacuteria pro hodnoceniacute nejen artefaktů vzniklyacutech v re-gionu i interpretačniacutech vyacutekonů (ať již umělců domaacuteciacutech tak i hostujiacuteciacutech) a při posuzovaacuteniacute ostravskyacutech specifi k a toho čiacutem zdejšiacute produkce ale i kvalita bdquohudebniacuteho životaldquo přispěly do pokladnice bdquonaacuterodniacuteldquo či celostaacutetniacute hudebniacute kultury Regionaacutelniacute jevy se totiž nesmějiacute přeceňovat nelze je však ani podce-ňovat (což se často v nadregionaacutelniacute historiografi i staacutevaacute někdy i z nedostateč-

12

Karel Steinmetz

nyacutech znalostiacute regionu) Na udrženiacute objektivniacuteho nadhledu při studiu lokaacutelniacute problematiky se členoveacute autorskeacuteho kolektivu snažili klaacutest velkyacute důraz

Při zkoumaacuteniacute vyacutevoje hudebniacute kultury Ostravy bylo nutneacute braacutet v potaz konkreacutetniacute vztahy mezi bdquometropoliacuteldquo a bdquooblastiacuteldquo (třeba před rokem 1918 za Ra-kouska-Uherska kdy konzervativniacute Morava se Slezskem s Brnem Olomouciacute Ostravou i Opavou s vyacuteraznou německou menšinou byly orientovaacuteny spiacuteše na Viacutedeň i když vazby na Prahu byly vždy velmi silneacute) po převratu se však vazby s Prahou utužily snad ještě viacutece než s Brnem

Pro strukturu praacutece bylo nutneacute zvolit bdquoperiodizačniacute mezniacutekyldquo ve sledovaacute-niacute relativně dlouheacuteho obdobiacute zhruba 130 let (1880ndash2010) Za tu dobu se změ-nily společenskeacute předpoklady i podmiacutenky k provozovaacuteniacute hudby proměnila se povaha miacutesta (tj zcela se změnila tvaacuteř Ostravy ndash jejiacute průmyslovyacute charakter a z toho vyplyacutevajiacuteciacute jakaacutesi bdquomentalita městaldquo jak ji ovlivňujiacute či dotvaacuteřejiacute zvl meacutedia poněkud jinaacute je ndash a to je zcela přirozeneacute ndash i sama hudba a jejiacute funkce šiacuteřeniacute a konečně i způsoby jejiacute refl exe) změnilo se sociaacutelniacute postaveniacute umělců etc etc10 Ve sledovanyacutech obdobiacutech se takeacute mnohokraacutet proměnila politickaacute etnickaacute sociaacutelniacute situace11 Autorskyacute kolektiv sice chaacutepal že při určovaacuteniacute peri-odizačniacutech bdquomezniacutekůldquo celeacuteho stotřicetileteacuteho obdobiacute je nutneacute vychaacutezet z vyacute-voje bdquohudebniacutechldquo fenomeacutenů ale zaacuteroveň si uvědomoval jak proměna nejen hudebniacuteho jazyka a skladatelskeacute tvorby ale i ostatniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech vyacutevoj hudebniacute kultury v celeacute jejiacute šiacuteři je silně zaacutevislaacute na hospodaacuteřskyacutech a poli-tickyacutech poměrech

Monografi e byla rozdělena do šesti kapitol a stručneacuteho zaacutevěru v němž byly shrnuty vyacutesledky viacutece jak třiacuteleteacute praacutece badatelskeacuteho kolektivu Uacutevod ob-sahuje všechny atributy ktereacute majiacute miacutet uacutevodniacute pasaacuteže vědeckeacute monografi e od nastiacuteněniacute řešeneacute problematiky a seznaacutemeniacute s vyacutevojem zkoumaneacute lokality

10 Na tomto miacutestě např připomeňme jak exploze komunikačniacutech meacutediiacute prudce ovlivnila šiacuteřeniacute hudby a zrušila rozdiacutely mezi regiony či mezi městskyacutemi a venkov-skyacutemi siacutedly Již dnes mnoziacute tvůrčiacute umělci nevaacutezaniacute na instituce (nikoliv herci in-terpreti pedagogoveacute apod) žijiacute a tvořiacute mimo kulturniacute centra a vyacutesledky sveacute praacutece odevzdaacutevajiacute třeba elektronickou poštou s okoliacutem často komunikujiacute jen bdquopo inter-netuldquo Takeacute nahraacutevaciacute studia byacutevajiacute dnes častěji mimo rušnaacute městskaacute centra samo-zřejmě z praktickyacutech důvodů ne tak od nich zase vzdaacutelenyacutech

11 Např ciacutesařskou monarchii vystřiacutedala demokracie prvniacute Československeacute republiky tu pak totalitniacute Protektoraacutet pak relativně svobodnaacute ČSR a po uacutenoroveacutem komunis-tickeacutem puči v roce 1948 dalšiacute totalita s miacuternyacutem bdquootepleniacutemldquo v době tzv Pražskeacuteho jara poteacute tzv normalizace za sovětskeacute okupace a opětovnyacute naacutevrat k demokracii po roce 1989 v Českeacute republice a jejiacutem postupneacutem začleňovaacuteniacute do sjednocujiacuteciacute se Evropy

13


zhodnoceniacute dostupnyacutech pramenů a literatury vysvětleniacute některyacutech metodo-logickyacutech i terminologickyacutech otaacutezek ndash v tomto přiacutepadě pojetiacute bdquoregionaacutelniacutech dějin hudbyldquo bdquohudebniacute kulturyldquo hudebniacuteho životaldquo apod přes charakteristi-ku zkoumaneacuteho regionu a různyacutech vlivů na vyacutevoj jeho hudebniacute kultury (např vlivy přiacuterodniacute sociaacutelně-ekonomickeacute kulturně-politickeacute apod) zdůvodněniacute zvoleneacuteho způsobu vyacutekladu vyacutevoje hudebniacute kultury a z toho pak vychaacutezejiacuteciacute struktura praacutece Zda byl pohled autorů na regionaacutelniacute hudebniacute kulturu v Ost-ravě nezkreslenyacute a objektivniacute posoudiacute kritika Dosavadniacute ohlasy na tuto praacuteci jsou ale kladneacute jak to doklaacutedajiacute recenze Jitky Brabcoveacute v Hudebniacute vědě Karla Boženka v časopise Historica Luďka Zenkla v Opusu musicum či Jaromiacutera Havliacuteka v noveacute Živeacute hudbě

15

Dějiny hudby v Olomouci od roku 1945 do současnosti

(Uacutevahy o specifi čnosti hudebniacute kultury v regionu v daneacutem obdobiacute)

Jan Vičar

I Zaacutekladniacute informace1

V současneacute době dokončuje kolektiv autorů pod myacutem vedeniacutem publikaci Hudba v Olomouci 1945ndash20122 Praacutece vznikaacute v raacutemci vyacutezkumneacuteho zaacuteměru Ministerstva školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky bdquoMorava a svět Uměniacute v otevřeneacutem multikulturniacutem prostoruldquo a měla by byacutet vydaacutena Univer-zitou Palackeacuteho v Olomouci v roce 2013

Pracovniacute struktura publikace je naacutesledujiacuteciacuteHudba v Olomouci 1945ndash2012 1 Hlavniacute rysy olomouckeacute hudebniacute kultury v obdobiacute 1945ndash2012 2 Hudebniacute divadlo 21 Opera 22 Opereta a muzikaacutel 23 Balet 24 Ostatniacute 3 Moravskaacute fi lharmonie 31 Stupkovo budovaacuteniacute 32 Eacutera Jaromiacutera Nohejla 33 Šeacutefoveacute Moravskeacute fi lharmonie 34 Komorniacute tělesa Moravskeacute fi lharmonie vyacutechovneacute koncerty atd 35 Moravskaacute fi lharmonie a jejiacute bdquovyzařovaacuteniacuteldquo

1 Jinaacute verze přiacutespěvku přednesena jako referaacutet na konferenci Společnosti pro hudeb-niacute vědu konaneacute v Českeacutem muzeu hudby v Praze dne 23 listopadu 2012 Nyniacute upra-veno pro potřebu studentů v projektu Partnerstviacute a siacutetě

2 Kolektiv hlavniacutech autorů tvořiacute Jan Bluumlml Filip Hajdu Petr Lyko Alice Ondrejkovaacute Ingrid Silnaacute Eva Vičarovaacute a Jan Vičar Dalšiacutemi spolupracovniacuteky a spoluautory jsou Radim Bačuvčiacutek Alena Burešovaacute Pavel Klapil Markeacuteta Koutnaacute Kristiaacuten Nosaacutel Karel Steinmetz Věra Šiacutemovaacute Filip Vaacutelek Veronika Vlachovaacute Aneta Vondraacutečkovaacute a dalšiacute

16

Jan Vičar

4 Olomouckeacute studio Českeacuteho rozhlasu 41 Hudba na zvukovyacutech nosičiacutech a v televizi 5 Hudebniacute festivaly 51 Olomouckeacute hudebniacute jaro a Dvořaacutekova Olomouc 52 Varhanniacute festivaly u sv Mořice 53 Svaacutetky piacutesniacute Olomouc 54 Podzimniacute festival duchovniacute hudby 55 Baroko a Opera Schrattenbach 56 Laudate musicam 57 Musica religiosa a Festival vaacutenočniacute hudby 58 MusicOlomouc 59 Setkaacuteniacute vojenskyacutech dechovyacutech orchestrů a Dny maršaacutela Radeckeacuteho 6 Komorniacute a varhanniacute koncerty 61 Spolek pro komorniacute hudbu 62 Aktivity olomouckeacute pobočky svazu skladatelů resp Tvůrčiacuteho centra Olomouc 63 Divadlo hudby 64 Podvečery u varhan 7 Vojenskaacute a chraacutemovaacute hudba 71 Vojenskaacute hudba 72 Hudba v katolickyacutech chraacutemech 73 Hudba v chraacutemech Ciacuterkve československeacute husitskeacute 74 Hudba v chraacutemech Ciacuterkve českobratrskeacute evangelickeacute a Ciacuterkve bratrskeacute 8 Univerzita Palackeacuteho 81 Hudba na Univerzitě Palackeacuteho 82 Hudebniacute věda kritika a publicistika 83 Hudebniacute pedagogika 84 Univerzita Palackeacuteho a olomouckaacute hudebniacute kultura 9 Amateacuterskaacute tělesa 91 Smiacutešeneacute pěveckeacute sbory 911 Žerotiacuten 912 Dvořaacutek 913 Collegium vocale 914 Vokaacutelně-instrumentaacutelniacute soubor Madrigal 915 Sbory Lenky Mlynaacuteřoveacute 916 Sbory Slovanskeacuteho gymnaacutezia v Olomouci 917 Sbor Konzervatoře Evangelickeacute akademie 918 Ateneo

17


92 Mužskeacute pěveckeacute sbory 921 Nešvera 922 Hanaacute 923 Křiacutežkovskyacute 93 Ženskeacute pěveckeacute sbory 931 Pěveckyacute sbor Fučiacutekovy pedagogickeacute školy 932 Pěveckyacute sbor olomouckyacutech učitelek 94 Dětskeacute pěveckeacute sbory (vyacuteběroveacute) 941 Campanella 942 Music Bodo 943 Dětskaacute opera Olomouc 95 Instrumentaacutelniacute soubory 951 Komorniacute orchestr Iši Krejčiacuteho 952 Stupkovo kvarteto 953 Koncertniacute dechoveacute orchestry10 Zaacutekladniacute a středniacute hudebniacute školstviacute 101 ZUŠ Žerotiacuten 102 ZUŠ Iši Krejčiacuteho 103 Osvětoveacute kursy a Lidovaacute konzervatoř 104 Konzervatoř evangelickeacute akademie a jejiacute soubory 105 Olomouckyacute hudebniacute experiment škol s rozšiacuteřenou hudebniacute vyacutechovou 106 Hudebniacute aktivity dalšiacutech školskyacutech instituciacute 11 Lidovaacute populaacuterniacute a jazzovaacute hudba 111 Hudebniacute folklor 112 Tradičniacute populaacuterniacute hudba 113 Swingovaacute a jazzovaacute hudba 114 Folk country a moderniacute trampskaacute piacuteseň 115 Rockovaacute a alternativniacute sceacutena 116 Festivaly a kluby12 Tucet hudebniacutech analyacutez 121 Serenaacuteda pro orchestr Iši Krejčiacuteho 122 Koncert pro dva hraacuteče na biciacute naacutestroje a orchestr Pavla Čotka 123 Skladba Mojmiacutera Zedniacuteka 124 Skladba od Milady Červenkoveacute 125 V Holomoacutecu městě od Emila Viklickeacuteho 126 Široko daleko triptych pro smiacutešenyacute sbor Jana Vičara 127 Noci dnem Viacuteta Zouhara 128 Skladba Tomaacuteše Hanzliacuteka

18

Jan Vičar

129 ČtverJho chořniacutech dob pro klaviacuter sopraacuten a orchestr Marka Keprta 1210 Skladba Jana Pavla 1211 Skladba Karla Pliacutehala 1212 Elysium pro klaviacuter a orchestr Roberta Hejnara13 Hudebniacute obzor minuleacuteho a současneacuteho Olomoučana14 Zaacutevěr15 Přiacutelohy a rejstřiacuteky 151 Mapa hudebniacute Olomouce 152 Soupisy tabulky přehledy 153 Rejstřiacutek osob

II Ke koncepci a periodizaci dějin olomouckeacute hudebniacute kultury

Publikace o olomouckeacute hudebniacute kultuře tohoto typu a rozsahu nebyla ndash na rozdiacutel od praciacute ostravskyacutech ndash dosud nikdy vytvořena Je součaacutestiacute většiacuteho zaacuteměru vyacutezkumu dějin hudby v Olomouci a na středniacute Moravě v obdobiacute cca 1800ndash2000 Při zpracovaacuteniacute teacutematu se postupuje od současnosti směrem k mi-nulosti a vyacutechodiskem je nejen dosavadniacute literatura (napřiacuteklad Hudba na Mo-ravě od Jiřiacuteho Sehnala a Jiřiacuteho Vysloužila a studentskeacute diplomoveacute praacutece) ale i novyacute pramennyacute vyacutezkum

Periodizačniacute mezniacutek 1945 jako začaacutetek posledniacuteho svazku je vyacuteznam-nyacute nejen z hlediska obecně historickeacuteho konec 2 světoveacute vaacutelky a německeacute okupace odsun olomouckyacutech Němců a konec původně dominujiacuteciacute a poteacute (od 1918) přežiacutevajiacuteciacute německeacute hudebniacute kultury ve městě a regionu ale i z hle-diska hudebniacuteho zejmeacutena vznik Moravskeacute fi lharmonie v roce 1945 obnova olomouckeacute univerzity v roce 1946 a založeniacute jejiacuteho Uacutestavu hudebniacute vědy a vyacute-chovy vznik olomouckeacuteho studia Českeacuteho rozhlasu v roce 1949 vyznačujiacuteciacute-ho se vyacuteraznou nahraacutevaciacute hudebniacute dramaturgiiacute Na druheacute straně se uplatňuje kontinuita nejstaršiacute a nejvyacuteznamnějšiacute olomouckeacute hudebniacute instituce ndash diva-dla s operniacutem operetniacutem a baletniacutem souborem ktereacute existuje již od konce 18 stoletiacute

Na rozdiacutel od publikaciacute ostravskyacutech periodizovanyacutech společensko-histo-rickyacutemi mezniacuteky 1945ndash1968ndash1989ndashsoučasnost je publikace olomouckyacutech autorů strukturovaacutena jako dějiny hudebniacutech instituciacute a hudebniacutech oblastiacute či žaacutenrů v celeacutem obdobiacute viacutece než šesti desiacutetek let To plně vyhovuje neboť uve-deneacute mezniacuteky nezměnily zaacutesadně hudebniacute podobu určujiacuteciacutech profesionaacutelniacutech instituciacute zejmeacutena Moravskeacute fi lharmonie a olomouckeacuteho divadla ale spiacuteše jen pozměnily charakter jejich dramaturgie

19


Hledisko hudebniacute autonomie tedy v Olomouci v daneacutem obdobiacute domi-novalo nad faktory heteronomniacutemi a vyacutevoj instituciacute byl spiacuteše odrazem eko-nomickyacutech podmiacutenek a dramaturgickeacute vynaleacutezavosti jednotlivyacutech šeacutefů než společenskyacutech a politickyacutech zvratů Jinyacutemi slovy v Moravskeacute fi lharmonii se od roku 1945 hraacutel a dodnes hraje kmenovyacute repertoaacuter tvořenyacute napřiacuteklad sym-foniemi Beethovenovyacutemi Dvořaacutekovyacutemi či Mahlerovyacutemi K tomu zazniacuteval v padesaacutetyacutech nebo sedmdesaacutetyacutech letech častěji Prokofj ev a Šostakovič nyniacute se zase hraje o něco viacutece Bernstein a Britten avšak zaacutesadně se nic neměniacute V olomouckeacute opeře se viacutece než sto let nejčastěji hraje Traviata či Carmen Smetanova a dalšiacute českaacute diacutela a naopak meacuteně často soudobaacute opera Poněkud jinak probiacutehal vyacutevoj ve sfeacuteře populaacuterniacute hudby

Pokud bychom přece jen uvažovali o důležiteacutem společenskeacutem mezniacuteku pak by to byl rok 1960 kdy Olomouc přestala byacutet krajskyacutem městem Stala se největšiacutem okresniacutem městem v tehdejšiacutem Československu součaacutestiacute Severo-moravskeacuteho kraje a v raacutemci pyramidaacutelniacuteho centralizovaneacuteho systeacutemu ztratila řadu dosavadniacutech pravomociacute a ekonomickyacutech zdrojů ktereacute připadly Ostravě

Olomouc je město tradice a konzervatismu ktereacute je jakoby dodnes obe-hnaacuteno imaginaacuterniacutemi městskyacutemi hradbami přestože ty skutečneacute byly již daacutev-no zbouraacuteny To mělo důsledky nejen negativniacute ale i pozitivniacute neboť přes všechny politickeacute zvraty to zaručovalo relativniacute stabilitu některyacutech hudebniacutech instituciacute

Diacuteky univerzitě je Olomouc zaacuteroveň město progresivniacute a dynamickeacute Neniacute bezvyacuteznamneacute že jednou z určujiacuteciacutech osobnostiacute akčniacuteho vyacuteboru pro obnovu olomouckeacute univerzity byl v roce 1945 muzikolog a folklorista Robert Sme-tana Dnes studuje na osmi fakultaacutech Univerzity Palackeacuteho kteraacute je největšiacute instituciacute v Olomouckeacutem kraji a na soukromeacute Moravskeacute vysokeacute škole přibliž-ně 25 000 studentů Univerzita přirozeně přinaacutešiacute městskeacutemu prostřediacute ale i regionu středniacute Moravy a celeacute českeacute kultury mnoheacute hudebniacute impulsy

Otevřeniacute Uměleckeacuteho centra Univerzity Palackeacuteho v roce 2002 v rekon-struovaneacute budově byacutevaleacuteho jezuitskeacuteho konviktu tyto skutečnosti daacutele dy-namizovalo Každoročně se zde připravujiacute a konajiacute stovky hudebniacutech akciacute a koncertů pro studenty i širšiacute veřejnost Některeacute aktivity napřiacuteklad festivaly Baroko Opera Schrattenbach či MusicOlomouc poutajiacute dnes již celostaacutetniacute pozornost Jinyacute drobnyacute přiacuteklad dramaturgickeacute vynaleacutezavosti ndash zaacutesluhou brit-skeacuteho hostujiacuteciacuteho vysokoškolskeacuteho pedagoga muzikologa a dirigenta Grega Hurwortha byla v Olomouci a v Českeacute republice poprveacute uvedena kratšiacute opera Benjamina Brittena Noemova plavba3 3 Představeniacute Brittenovy Noemovy plavby se uskutečnilo v chraacutemu P Marie Sněžneacute

1 a 2 prosince 2008 při přiacuteležitosti 50 vyacuteročiacute jejiacute premieacutery (Aldeburgh Festival

20

Jan Vičar

Olomouckaacute univerzita některeacute hudebniacute podněty bdquovyzařujeldquo avšak celkově je v hudebniacute oblasti relativně uzavřenaacute a soběstačnaacute a tedy tvořiacute jakyacutesi bdquostaacutet ve staacutetěldquo

Olomouc neniacute jak se dnes často mysliacute z hlediska složeniacute obyvatel a cha-rakteru folkloru tradičniacute hanaacuteckeacute město tiacutem je Prostějov nebo zejmeacutena Tovačov Je to město spraacutevniacute ciacuterkevniacute vojenskeacute univerzitniacute z jazykoveacuteho a kulturniacuteho hlediska původně českeacute potom po staletiacute převaacutežně německeacute Jeho bdquohanaacutekizaceldquo nastala až zbouraacuteniacutem městskyacutech hradeb v druheacute polovině 19 stoletiacute a zejmeacutena připojeniacutem okolniacutech obciacute po roce 1918 Tato geneze maacute kulturniacute a hudebniacute důsledky dodnes a je patrnaacute i na architektuře historickeacuteho městskeacuteho jaacutedra

Ve vztahu k vyacuteznamnějšiacutem hudebniacutem centrům Olomouc kdysi koliacutesala mezi orientaciacute na Viacutedeň (to se tyacutekalo spiacuteše německeacuteho obyvatelstva) a na Pra-hu (Češi) Po roce 1945 se potom srovnaacutevala s Brnem a Ostravou ale i nadaacutele přirozeně inklinovala ku Praze

Tak jako tomu bylo vždy v minulosti pro hudebniacute život byly důležiteacute že-lezničniacute a silničniacute dopravniacute spoje a z nich plynouciacute bdquovyježděneacuteldquo trasy kon-certniacutech umělců Železnice mezi Prahou a Olomouciacute nabiacutezela vlakoveacute spojeniacute zabiacuterajiacuteciacute něco mezi třemi a čtyřmi hodinami Po vybudovaacuteniacute koridoru se v posledniacutech letech doprava zrychlila V roce 2012 byly časoveacute vzdaacutelenosti Olomouce nejrychlejšiacutemi vlakovyacutemi spoji naacutesledujiacuteciacute Praha 2 hod 9 minut Ostrava 57 minut Brno 1 hod 31 minut Zliacuten 53 minut Pardubice 1 hod 12 minut Viacutedeň 3 hod 16 minut

Olomouc vždy disponovala solidniacutemi miacutestniacutemi a ve městě dlouhodobě působiacuteciacutemi interprety V daneacutem obdobiacute to byli napřiacuteklad dirigenti Jaromiacuter Nohejl a Pavel Pokornyacute varhaniacutek u sv Mořice Antoniacuten Schindler basista Jo-sef Šulista Kromě toho byla tato metropole již tradičně takeacute bdquopřestupniacute sta-niciacuteldquo či etapou ve vzestupneacute karieacuteře vyacuteznačnyacutech umělců anebo naopak jejich

1958) Za řiacutezeniacute Grega Hurwortha se na realizaci podiacuteleli studenti a collegium musicum Katedry muzikologie Filozofi ckeacute fakulty UP hostujiacuteciacute studenti vyacutetvar-nyacutech oborů ze spolupracujiacuteciacute St Cloud State University (Minnesota USA) zpěvaacuteci z Melbourne a z Londyacutena pedagogoveacute a studenti Katedry hudebniacute vyacutechovy Pe-dagogickeacute fakulty UP Pěveckyacute sbor studentů Gymnaacutezia v Olomouci-Hejčiacuteně pod vedeniacutem Lenky Mlynaacuteřoveacute orchestr ZUŠ Iši Krejčiacuteho v Olomouci pod vedeniacutem Jo-sefa Dvořaacuteka a soacutelisteacute V chraacutemoveacute lodi v jednoduchyacutech kulisaacutech celkově uacutečinkova-lo asi 160 osob ndash z nich většina ve sveacutepomocně zhotovenyacutech kostyacutemech Provedeniacute bylo organizačně zajištěno Katedrou muzikologie Filozofi ckeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Konalo se v angličtině trvalo asi 45 minut a mělo teacuteměř profesionaacutelniacute uacuteroveň Ohlas u akademickeacute i širšiacute olomouckeacute veřejnosti byl mimo-řaacutednyacute

21


uacutestupovyacutem prostorem Připomeňme si jmeacutena jako František Stupka Iša Krej-čiacute Zdeněk Maacutecal či Zdeněk Košler O skladateliacutech se zmiacuteniacutem později

Pokud Pařiacutež Londyacuten či Viacutedeň dlouhodobě bdquohrajiacuteldquo ndash řečeno sportovniacute terminologiiacute ndash bdquoextraliguldquo a Praha prvniacute ligu pak Olomouc hraacutela většinou jen ligu druhou nebo dokonce pouze krajskyacute přebor Avšak přesto byla a do-dnes je vyacuteznamnyacutem zejmeacutena reprodukčniacutem regionaacutelniacutem hudebniacutem centrem V roce 1984 jsem empiricky srovnaacuteval hudebniacute život stotisiacutecoveacute Olomouce a třiacutemilionoveacuteho Řiacutema Ke sveacutemu překvapeniacute jsem zjistil že z hlediska kvanti-ty profesionaacutelniacutech hudebniacutech produkciacute (nikoli jejich kvality) mezi nimi teacuteměř nebyl rozdiacutel

A opravdu ve sledovaneacutem obdobiacute napřiacuteklad v etapě 1960ndash1989 nenalez-neme na světě mnoho měst s počtem kolem 100 000 obyvatelů kteraacute by tak jako Olomouc disponovala čtyřmi profesionaacutelniacutemi tělesy ndash Moravskou fi lhar-moniiacute operniacutem orchestrem Divadla Oldřicha Stibora menšiacutem operetniacutem orchestrem Noveacuteho divadla v Hodolanech a vojenskou Posaacutedkovou hudbou Olomouc ndash a kde by se od zaacuteřiacute do června teacuteměř každodenně konaly profesio-naacutelniacute koncerty nebo operniacute baletniacute či operetniacute představeniacute V olomouckeacutem rozhlase se v teacuteže době pořiacutedily stovky profesionaacutelniacutech nahraacutevek soudobyacutech českyacutech skladeb Při každeacutem z četnyacutech chraacutemů působil poloprofesionaacutelniacute pě-veckyacute sbor a důležitou uacutelohu měla i amateacuterskaacute sborovaacute dechovaacute a instrumen-taacutelniacute tělesa Specifi ckaacute byla hudebniacute kultura studentů olomouckeacute univerzity a až nepřehlednyacute byl tereacuten populaacuterniacute a jazzoveacute hudby

III A co olomoučtiacute skladateleacute

Specifi čnost hudebniacute kultury regionu je podle Vladimiacutera Helferta formo-vaacutena a charakterizovaacutena zejmeacutena tvořivostiacute skladatelskou Z tohoto hlediska je zřejmeacute že Olomouc byla a doposud je hudebniacutem regionaacutelniacutem centrem spiacute-še interpretačniacutem reprodukčniacutem meacuteně již tvůrčiacutem skladatelskyacutem

Shrnuji nejprve z historickeacute perspektivy Olomouc a jejiacute ciacuterkevniacute a kul-turniacute instituce a univerzita poskytly mnohokraacutet důležiteacute zaacutezemiacute vyacuteznamnyacutem hudebniacutem tvůrcům Jacobus Handl Gallus zde pobyacuteval a komponoval v letech 1580 až 1585 Střiacutedavě v Olomouci a v Kroměřiacuteži ndash letniacutem siacutedle olomouc-kyacutech biskupů ndash působili Philippus Jacobus Rittler Pavel Josef Vejvanovskyacute jako bdquoslužebniacutekldquo arcibiskupa Liechtensteina-Castelcorno později Joseph Gu-retzky a dalšiacute Jedenaacutectiletyacute Wolfgang Amadeus Mozart překonal v Olomou-ci v roce 1767 černeacute neštovice a zkomponoval svou šestou Symfonii F dur KV 43 Jeho vrstevniacutek a pozdějšiacute přiacutetel Pavel Vranickyacute studoval v letech 1772

22

Jan Vičar

až 1776 na univerzitě fi lozofi i Ludwig van Beethoven zkomponoval pro sveacuteho hudebniacuteho žaacuteka a mecenaacuteše olomouckeacuteho arcibiskupa Rudolfa Jana Missu solemnis a Leoš Janaacuteček o sto let později dedikoval arcibiskupovi Leopoldu Prečanovi Glagolskou mši V angažmaacute Kraacutelovskeacuteho městskeacuteho divadla v Olo-mouci byl v roce 1883 po několik měsiacuteců jako kapelniacutek Gustav Mahler Neniacute ovšem znaacutemo že by během sveacuteho olomouckeacuteho působeniacute takeacute komponoval

Velmi důležiteacute byly olomouckeacute hudebniacute aktivity Ludviacuteka Dietricha a Ar-nošta Foumlrchtgotta-Tovačovskeacuteho kolem poloviny 19 stoletiacute S pěvecko-hu-debniacutem spolkem Žerotiacuten od osmdesaacutetyacutech let 19 stoletiacute uacutezce spolupracovalo několik českyacutech hudebniacutech skladatelů a mezi nimi zejmeacutena Antoniacuten Dvo-řaacutek Ten dirigoval na koncertech spolku sveacute Stabat mater oratorium Svataacute Ludmila jež Žerotiacutenu věnoval a Rekviem při jeho prvniacutem kontinentaacutelniacutem provedeniacute (po premieacuteře v Anglii) Tyto skutečnosti způsobily že se později v Olomouci začal pěstovat vedle smetanovskeacuteho kultu takeacute kult dvořaacutekovskyacute (a takeacute mozartovskyacute) sahajiacuteciacute až do současnosti a vedouciacute napřiacuteklad k zalo-ženiacute komorniacuteho pěveckeacuteho sboru Dvořaacutek a festivalu Dvořaacutekova Olomouc

Uacutestředniacute postavou hudby v katedraacutele byl v letech 1872 až 1885 Pavel Křiacutež-kovskyacute prosazujiacuteciacute zde ceciliaacutenskou hudebniacute reformu a po něm Josef Nešve-ra autor viacutece než třiacute set opusů a olomouckyacute skladatel dosud nejvyacuteznamnějšiacute dnes však znaacutemyacute bohužel jen svyacutem mužskyacutem sborem Moravě

Tragickyacute osud měl olomouckyacute rodaacutek a nadanyacute německyacute autor předevšiacutem varhanniacute hudby Erich Otto Gottfried Skoczek (1908ndash1945) jehož stopa miziacute v německeacutem sběrneacutem taacuteboře v Olomouci-Hodolanech v červnu 19454

Uvedenyacute vyacutečet jmen je na jedneacute straně uacutectyhodnyacute na druheacute straně je však zřejmeacute že zatiacutemco napřiacuteklad Brno maacute sveacuteho Janaacutečka Olomouc sveacuteho sklada-telskeacuteho geacutenia postraacutedaacute A pro vskutku vyacuteznamneacute skladatele byla Olomouc vždy spiacuteše jen přiacuteležitostnou či přechodnou bdquoštaciacuteldquo

V olomouckeacute katedraacutele po Josefu Nešverovi působila řada velmi talento-vanyacutech hudebniacuteků avšak jejich vyacuteznam zůstal pohřiacutechu jen lokaacutelniacute Těžko rozhodnout zda se jejich tvorba nerozvinula viacutece proto že to byli přece jen autoři průměrniacute nebo dokonce slabiacute anebo zda jejich talent a většiacute skladatel-skaacute ambice nebyly utlumeny malyacutemi poměry a skromnyacutemi provozovaciacutemi podmiacutenkami Psaacutet jednoduchou tradičně orientovanou liturgickou hudbu pro hudebně konzervativniacute věřiacuteciacute kleacuter a (reptajiacuteciacute) sboristy naviacutec v nepřiacutezni-veacute době totiž naprosto stačilo

4 Skoczkův pozoruhodnyacute Koncert pro varhany a orchestr (1928) byl premieacuterovaacuten Ka-teřinou Chrobokovou a Moravskou fi lharmoniiacute za řiacutezeniacute Petra Šumniacuteka až v roce 2006 na Mezinaacuterodniacutem varhanniacutem festivalu v chraacutemu sv Mořice

23


Avšak přesto některeacute olomouckeacute hudebniacute instituce zejmeacutena divadlo fi lharmonie univerzita a nově i konzervatoř poskytly v obdobiacute po roce 1945 zaacutezemiacute několika autorům kteřiacute s Olomouciacute spojili sveacute siacutely a osudy a vytvořili kompozice jejichž vyacuteznam přesaacutehl hranice regionu Během sveacuteho šeacutefovaacuteniacute olomouckeacute opeře zkomponoval pro Moravskou fi lharmonii některaacute svaacute diacutela Iša Krejčiacute Později se to tyacutekalo předevšiacutem tvorby skladatele a univerzitniacuteho pedagoga Pavla Čotka (1922ndash2005) a začiacutenaacute to platit i pro generaci dnešniacutech čtyřicaacutetniacuteků jako jsou Viacutet Zouhar Marek Keprt Tomaacuteš Hanzliacutek Robert Hej-nar a dalšiacute A jako maacute Ostrava sveacuteho Jaromiacutera Nohavicu tak maacute Olomouc sveacuteho Karla Pliacutehala

To vše by v připravovaneacute publikaci mělo dokumentovat tucet hudebniacutech analyacutez ndash skladeb nebo souborů skladeb či uacutespěšně realizovanyacutech projektů pro soudobeacute olomouckeacute skladatele reprezentativniacutech pro jejich olomouckeacute obdobiacute typickyacutech nebo Olomouciacute inspirovanyacutech5

IV Hudba olomouckeacuteho bdquonehudebniacutekaldquo a bdquonemilovniacutekaldquo kraacutesneacute hudby

Dějiny regionaacutelniacute hudebniacute kultury byacutevajiacute nejčastěji a tradičně pojiacutemaacuteny jako dějiny miacutestniacutech hudebniacutech instituciacute hudebniacutech těles a jejich dramatur-gie interpretů skladatelů a jejich tvorby ndash a tak tomu bude převaacutežně i v teacuteto publikaci A spiacuteše jen vyacutejimečně jako dějiny hudebniacute recepce přičemž se re-cepciacute většinou zuacuteženě rozumiacute odbornaacute nebo neodbornaacute refl exe veřejnyacutech hu-debniacutech produkciacute v denniacutem a odborneacutem tisku v dochovaneacute korespondenci deniacuteciacutech apod To vše a zejmeacutena v oblasti vaacutežneacute hudby vypoviacutedaacute přitom jen velmi maacutelo o tom co a jak se skutečně hraacutelo a zpiacutevalo liacutebilo a mělo spole-čenskyacute dopad Na pomoc přichaacuteziacute ve 20 stoletiacute hudebniacute sociologie a teorie hudebniacute recepce avšak je zřejmeacute že věrnaacute rekonstrukce toho co se skutečně poslouchalo v různyacutech společenskyacutech vrstvaacutech daneacute lokality a tedy spoluvy-tvaacuteřelo dějiny regionaacutelniacute hudebniacute kultury je velmi obtiacutežneacute Některeacute hudebniacute a pořadatelskeacute instituce přežiacutevajiacute z minulosti a nadaacutele plniacute svou tradičniacute spo-lečenskou funkci avšak rozptyl individuaacutelniacute i skupinoveacute hudebniacute zkušenosti je obrovskyacute daacutele vzrůstajiacuteciacute a tradičniacutemi metodami staacutele meacuteně postižitelnyacute

Představme si jakaacute hudba zněla v Olomouci koncem 16 stoletiacute napřiacuteklad v době působeniacute Jacoba Handla Galla a jakaacute tedy byla hudebniacute zkušenost studenta-nehudebniacuteka kteryacute se s hudbou pravidelně setkaacuteval jenom v jedineacute olomouckeacute hudebniacute instituci teacute doby v chraacutemu a potom snad ještě na stu-

5 V publikaci nebudou naopak uvedeny samostatneacute profi ly skladatelů

24

Jan Vičar

dentskyacutech merendaacutech Srovnejme s tiacutem kolik a jakeacute hudby slyšel o tři sta let později olomouckyacute českyacute vlastenec navštěvujiacuteciacute koncertniacute produkce Žerotiacutena nedělniacute bohoslužby v chraacutemu sv Vaacuteclava a bdquoplackoncertyldquo vojenskyacutech kapel ndash a naopak bojkotujiacuteciacute z naacuterodnostniacutech důvodů představeniacute olomouckeacute ně-meckeacute opery

Anebo uvažme co z vaacutežneacute hudby znala českaacute služtička z olomouckeacuteho předhradiacute dobraacute zpěvačka s kraacutesnyacutem hlasem kteraacute chodila pravidelně pouze do bdquosveacuteho kosteliacutekaldquo v Hodolanech ndash a na masopustniacute tancovačky A srov-nejme s tiacutem jakyacute je bdquohudebniacute světovyacute naacutezorldquo současneacuteho ctihodneacuteho Olo-moučana bdquonemilovniacutekaldquo vaacutežneacute hudby či co tvořiacute spektrum osvojeneacute hudby vysokoškolskeacuteho studenta-nehudebniacuteka Ten sice prošel školskou hudebniacute vyacutechovou a maacute i povědomiacute o existenci olomouckyacutech hudebniacutech instituciacute avšak nechodiacute ani na koncerty Moravskeacute fi lharmonie ani na operniacute operetniacute či baletniacute představeniacute Moravskeacuteho divadla či na koncerty olomouckeacuteho Spol-ku pro komorniacute hudbu ani na vyacuteročniacute koncerty některeacuteho z dosud fungujiacute-ciacutech olomouckyacutech amateacuterskyacutech sborovyacutech těles Snad by i zaviacutetal na některyacute z varhanniacutech koncertů festivalu v chraacutemu sv Mořice ale počaacutetkem zaacuteřiacute kdy se tato akce konaacute je ještě doma u svyacutech rodičů někde ve Vystrkově neboť akademickyacute rok ještě nezačal

Současnyacute mladyacute Olomoučan tedy na koncerty a na operu nechodiacute ale jeho mysl je ndash na rozdiacutel od mysliacute jeho předchůdců před staletiacutemi ndash zcela za-plavena hudbou Svůj bdquohiphopldquo či jinou hudbu nejrůznějšiacutech žaacutenrů a stylů z celeacuteho světa totiž poslouchaacute denně i několik hodin z CD rozhlasu inter-netu a občas i při klubovyacutech pořadech v S-klubu či v Tibetu Vyacutejimečně naviacutec zaviacutetaacute na některou ze studentskyacutech produkciacute konanyacutech v Uměleckeacutem centru Univerzity Palackeacuteho

Tento student se možnaacute jednou stane ministrem kultury nebo poslancem nebo alespoň olomouckyacutem radniacutem a bude spolurozhodovat o tom zda majiacute byacutet olomouckeacute hudebniacute instituce fi nančně podporovaacuteny a co se maacute na jejich koncertniacutech produkciacutech hraacutet Jeho stanovisko tak bude spoluovlivňovat jak budou vypadat budouciacute dějiny olomouckeacute hudebniacute kulturyhellip Bude v nich miacutesto převaacutežně pro hiphop nebo takeacute pro Jacoba Handla Galla mužskyacute pě-veckyacute sbor Nešvera či tvorbu Sofi e Gubajduliny

V připravovaneacute knize se pokoušiacuteme vhleacutednout i do těchto byacutevalyacutech a sou-časnyacutech hudebniacutech preferenciacute a hudebniacutech zkušenostiacute různyacutech vrstev olomo-uckyacutech obyvatel protože takeacute ony tvořiacute nedaacutevneacute a současneacute dějiny hudebniacute

25


kultury města6 Sledovaacuteniacute a charakterizovaacuteniacute takovyacutech a jinyacutech dějů hudebniacute kultury Olomouce je praacutece naacuteročnaacute mravenčiacute ale i vzrušujiacuteciacute a povznaacutešejiacuteciacute

6 Napřiacuteklad současnyacute dlouholetyacute olomouckyacute primaacutetor Martin Novotnyacute je byacutevalyacute rockovyacute hudebniacutek což nepochybně přispiacutevaacute k tomu že se na olomouckeacutem Horniacutem naacuteměstiacute občas zdarma pořaacutedajiacute naacutekladneacute a uacutespěšneacute rockoveacute koncerty

27

Jan Vičar Široko daleko Folklorniacute triptych pro smiacutešenyacute sbor na českeacute

moravskeacute a slezskeacute lidoveacute texty (ukaacutezka z připravovaneacute publikace Hudba v Olomouci po roce 1945)

Karel Steinmetz

Folklorniacute triptych Jana Vičara pro smiacutešenyacute sbor na českeacute moravskeacute a slez-skeacute lidoveacute texty Široko daleko vznikl v roce 2012 cyklickyacutem spojeniacutem třiacute pů-vodně samostatnyacutech kusů (upravenyacutech pro smiacutešenaacute mužskaacute a ženskaacute sborovaacute tělesa) kteryacutemi byly Vejr (2007) Daleko široko (2011) a Gurale (2006)

Ačkoliv autorovyacutem prvotniacutem zaacuteměrem nebyl cyklus vyacuteslednyacute patnaacutecti-minutovyacute triptych působiacute při koncertniacutem provedeniacute jako logicky skloubenyacute celek Maacute jasnou dramaturgickou linku kteraacute využiacutevaacute v celkoveacute vyacutestavbě kon-trastů v jednotlivyacutech složkaacutech hudby a to zvlaacuteště v kinetice (tempo a naacuterůst hybnosti v krajniacutech převaacutežně rychlyacutech čaacutestech) v soacuteničnosti (praacutece s teacutemb-rem vedouciacute až k prostorovyacutem efektům v prostředniacutem sboru) ve volbě textů žertovnyacutech mateniacutekovyacutech piacutesniacute z vyacutechodniacutech Čech dvou moravskyacutech taacutehlyacutech piacutesniacute z Vlčnova a od Přiacutebora (původně zpiacutevanyacutech při žniacutech) či bdquoepickeacuteldquo piacutesně slezskeacute s veselyacutem zakončeniacutem1 I nadaacutele je přirozeně možneacute uvaacutedět jednotliveacute čaacutesti cyklu samostatně ostatně tak i vznikaly (a podtitul bdquofolklorniacute triptychldquo nese pouze verze pro smiacutešenyacute sbor)

Prvniacute sbor triptychu Vejr je vytvořen na podkladě zhudebněniacute několika piacutesňovyacutech textů mateniacutekoveacuteho typu2 čtyřnaacutesobnyacutem opakovaacuteniacutem jednodu-cheacuteho dvaatřicetitaktoveacuteho melodicko-rytmickeacuteho modelu a aʹ b b a aʹ (6 + 6 + 4 + 4 + 6 + 6 taktů) kde a i aʹ majiacute čtyřtaktoveacute předvětiacute v dvoučtvrtečniacutem taktu a dvoutaktoveacute zaacutevětiacute v taktu frac34

1 Za scelovaciacute prvek celeacuteho triptychu lze spatřovat i toacuteninovyacute plaacuten Všechny tři čaacutesti cyklu v jeho verzi pro smiacutešenyacute sbor jsou v G (dur) pouze zaacutevěrečnyacute uacutesek Gurale je v D dur Volba toacutenin je daacutena použitelnyacutemi rozsahy hlasů smiacutešeneacuteho sboru a uacutesiliacutem o kontrastniacute využiacutevaacuteniacute jeho nejhlubšiacutech a nejvyššiacutech poloh

2 Mateniacutek je lidovyacute tanec při němž muzikanti po kraacutetkyacutech uacuteseciacutech tanečniacutech piacutesniacute střiacutedali metrum a tiacutem pletli (maacutetli) tanečniacuteky při tanci

28

Karel Steinmetz

a kde b tvořiacute dvě 24 dvoutaktiacute kteraacute jsou opakovaacutena

Důležitou funkci maacute poměrně dlouhaacute introdukce (celkem 206 taktů) v prvniacute sveacute čaacutesti tvořenaacute zaplňovaacuteniacutem ticha vyacutekřiky bdquovejrldquo (v osminaacutesobně menšiacute hybnosti než je tomu před zaacutevěrem) po nich nastupuje v mužskyacutech hlasech (2 čaacutest introdukce ndash takty 124ndash206) vzestupně-sestupnaacute melodie s textem prvniacutech dvou veršů Je harmonizovaacutena akordy zaacutekladniacutech harmonic-kyacutech funkciacute ktereacute jsou však bdquozahuštěnyldquo přidanyacutemi toacuteny (sekundami a sex-tami tyto zahuštěneacute akordy občas vytvořiacute i kvartovyacute souzvuk) Celaacute plocha vytvaacuteřiacute bdquotajemnou naacuteladuldquo zcela kontrastujiacuteciacute s žertovnyacutem textem všech čtyř naacutesledujiacuteciacutech dvaatřicetitaktovyacutech (v jednom přiacutepadě 52taktovyacutech) bloků s textem čtyř slok ktereacute představujiacute variačně zpracovanyacute mateniacutek

Mezi jednotliveacute zhudebněneacute veršoveacute sloky (jednaacute se o takty 207ndash238 [B]3 271ndash302 [D] 335ndash386 [E]4 405ndash436 [F]) jsou vloženy jakeacutesi kontrast-niacute plochy (m) s dlouhyacutemi drženyacutemi toacuteny glissandy imitujiacuteciacutemi soviacute houkaacuteniacute

3 Tento dvaatřicetitaktovyacute blok se opakuje jako [C] přičemž jeho čaacutesti a a aʹ si tles-kaacuteniacutem sboristů ponechaacutevaacute zaacutekladniacute mateniacutekovskyacute rytmus a celyacute sbor zpiacutevaacute čaacutesti b na text třetiacuteho a čtvrteacuteho verše prvniacute sloky

4 Zde jde o rozšiacuteřeniacute původniacuteho dvaatřicetitaktoveacuteho modelu a aʹ b b a aʹ na plochu o 52 taktech ve scheacutematu a aʹ aʹʹ aʹ (4x 6 taktů) b b b b (4 times 4 takty) a aʹ (2 times 6 tak-tů) Opakovaneacute čtyřtaktiacute b však neniacute vždy ve stejneacutem tvaru poprveacute je zpiacutevajiacute teno-roveacute hlasy s textem 3 verše 2 strofy podruheacute se sice b v tenorech opakuje ale basy majiacute protimelodii na text 4 verše 2 strofy potřetiacute se k mužskyacutem hlasům připojujiacute alty s textem 3 verše 1 strofy a konečně nastupujiacute i sopraacuteny s 4 veršem 1 stro-fy Tato čaacutest [E] je vedena ve dvou střiacutedajiacuteciacutech se plochaacutech (sopraacuteny a alty proti tenorovyacutem a basovyacutem hlasům) naviacutec doprovaacutezenyacutech tleskajiacuteciacutem bdquoprotirytmemldquo na druhou lehkou dobu Jednaacute se tedy o jakeacutesi rytmickeacute imitace posunuteacute o jednu taktovou dobu

29

Jan Vičar Široko daleko Folklorniacute triptych pro smiacutešenyacute sbor na českeacute moravskeacute a slezskeacute lidoveacute texty

a s tleskaacuteniacutem svou toacuteničnostiacute často připomiacutenajiacuteciacute začaacutetek kompozice5 Teprve jeho zaacutevěr [G] ndash Coda s takty 437ndash478 ndash přinaacutešiacute novyacute melodicko-rytmickyacute (a textovyacute)6 materiaacutel v basovyacutech hlasech

Druhyacute osmitaktovyacute oddiacutel v tenorech a basech na text opakovaneacute prvniacute strofy je přeložen o kvartu vyacuteše (do subdominantniacute C dur)

Jan Vičar Vejr takty 445ndash452

Jednaacute se opět o mateniacutekovyacute typ střiacutedajiacuteciacute takty 24 a 38 v členěniacute ktereacute vy-chaacuteziacute z prozodie lidoveacuteho textu repetice dvoutaktiacute 24 a 38 pak dva takty 38 a opět dva takty ndash jeden 24 a jeden 38 tedy a a b a Celaacute zaacutevěrečnaacute piacuteseň Jaacute tak nebudu maacute strofi ckou podobu a aʹ a aʹ (4x 8 taktů + zaacutevěrečnyacute diatonickyacute cluster z toacutenů škaacutely C dur a s glissandem) Gradačniacute coda je založenaacute na po-stupneacutem přidaacutevaacuteniacute jednotlivyacutech hlasů od basu po sopraacuten v jednotneacutem rytmu (homofonniacute sazbě) se siacuteliacuteciacute dynamikou a tleskaacuteniacutem v tutti Zaacutevěr je tvořen

5 Tyto plochy dlouhyacutech drženyacutech toacutenů mužskeacuteho sboru s označeniacutem catalettico (str-nule) a s užitiacutem parlandovyacutech vyacutekřiků a glissandovyacutem houkaacuteniacutem navozuje pocit strnulosti vejřiacuteho pohledu či snad vystihuje pohaacutedkovou moudrost až bubaacutectviacute spojovaneacute se sovou nebo vejrem

6 K strofi cky utvaacuteřeneacute skladbě (čtyři strofy o šesti osmislabičnyacutech trochejskyacutech ver-šiacutech) je připojena jako coda zaacutevěrečnaacute piacuteseň Jaacute tak nebudu Jejiacute hudebniacute podoba vychaacuteziacute ze vzorneacute deklamace textu o třech čtyřveršovyacutech slokaacutech (po dvou pětisla-bičnyacutech daktylotrochejskyacutech veršiacutech naacutesleduje šestislabičnyacute daktylskyacute verš a sloku uzaviacuteraacute opět verš pětislabičnyacute) prvniacute strofa teacuteto zaacutevěrečneacute piacutesně se opakuje s os-mitaktovou melodiiacute v subdominantniacute toacutenině Melodie s textem 2 strofy je opět v G dur a posledniacute sloka vybočuje opět do subdominantniacute toacuteniny

30

Karel Steinmetz

clusterem s glissandem vrcholiacuteciacutem ve vyacutekřik slova bdquovejrldquo I když se tato kom-pozice může jevit na zaacutekladě rozboru jako poněkud bdquopřetechnizovanaacuteldquo je-li interpretačně dobře zvlaacutednutaacute působiacute svou dominujiacuteciacute metrorytmickou slož-kou (jež vychaacuteziacute z lidoveacuteho textu) efektně dynamicky a přitom velmi sdělně

Textově i melodicky sourodyacute folklorniacute materiaacutel z něhož je vystavěna dru-haacute čaacutest Daleko široko7 si vybral Jan Vičar ze Sušilovy sbiacuterky Moravskeacute lidoveacute piacutesně s naacutepěvy do textu vřaděnyacutemi Jednaacute se o prvniacute sloky piacutesniacute č 1549 a 1553

Oba naacutepěvy jsou v Sušilově sbiacuterce zapsaneacute v G dur jejich toacuteninu ovšem Vičar přebiacuteraacute dosti volně8 Pohybuje se sice v modaacutelniacutem tereacutenu bdquofl exibilniacute dia-tonikyldquo s centrem G avšak osciluje vynechaacuteniacutem tercie nebo střiacutedavyacutem vyacutesky-tem toacutenů b či h mezi frygickyacutem modem a quasi bdquohypoharmonickouldquo c moll (resp hypoaiolskou) neboť využiacutevaacute řady toacutenů g ndash as ndash h b ndash c ndash d ndash es ndash f Tiacutem zaacuteroveň pracuje s bitonalitou ndash současnyacutem zazniacutevaacuteniacutem toacutenin G dur a As dur jako dominanty k Des dur ndash a tak navozuje pocit velkeacuteho prostoru

Ženskeacute sopraacutenoveacute hlasy nastupujiacute s textem bdquodalekoldquo v unisonu na toacutenu h1 vzestupnou melodiiacute lidoveacute piacutesně zatiacutemco alty sestupujiacute volnou imita-ciacute (echem) v protipohybu ke g1 přes charakteristickyacute frygickyacute interval maleacute 7 Skladba maacute prostou velkou piacutesňovou formu s introdukciacute (takty 1ndash4) a codou

49ndash54) a diacutely A (5ndash22) ndash B (23ndash38) ndash A (39ndash48)8 Verze pro smiacutešenyacute sbor využiacutevaacute diatonickou škaacutelu od g avšak jineacute verze pro muž-

skyacute a dětskyacuteženskyacute sbor jsou transponovaneacute o velkou sekundu vyacuteše (in A) Takeacute celkovyacute počet taktů se u obou verziacute lišiacute verze pro smiacutešenyacute sbor maacute o dva takty viacutece neboť zaacutevěr diacutelu B je rozšiacuteřen o jeden 58 a jeden 24 takt

31

sekundy s textem bdquoširokoldquo Dospiacutevajiacute do intervalu čisteacute kvinty (mezi sopraacuteny a alty) znějiacuteciacute nejprve přes 15 a pak i 18 taktovyacutech dob a zpiacutevanou na posledniacute samohlaacutesku obou slov S taktovyacutem opožděniacutem nastupujiacute imitačniacutem způso-bem hlasy mužskeacute ktereacute spolu s přezniacutevajiacuteciacutemi ženskyacutemi hlasy vytvaacuteřejiacute to-naacutelně neurčiteacute souzvuky čistyacutech kvart

Jan Vičar Daleko široko takty 5ndash10

Těmto šesti taktům ovšem předchaacuteziacute kraacutetkyacute uacutevod vyznačujiacuteciacute se stylizaciacute jedineacuteho toacutenu (dominantniacuteho d) v oktaacutevovyacutech transpoziciacutech navozujiacuteciacute jis-tou tonaacutelniacute neurčitost celeacute skladby zakotveneacute ovšem in G9 Otevřenyacute prostor volneacute přiacuterody v němž tyto taacutehleacute piacutesně zazniacutevaly je u Vičara podtržen střiacutedaacute-niacutem taktů při velmi pomaleacutem tempu10 (čtvrťovaacute nota = 60) avšak s často se měniacuteciacute hybnostiacute Volně pojataacute rytmickaacute složka a bdquovypsaneacute korunyldquo způsobily že ve čtyřiapadesaacutetitaktoveacute kompozici se vystřiacutedajiacute takty 24 34 C 54 64 74 84 94 104 a po jednom 58 a dvou 98 a třech taktech 42 ndash celkem 39 kraacutet11

9 Toacuten d kteryacute je dominantou k centru G je bdquorozostřovaacutenldquo ozdobovaacuteniacutem malyacutemi hor-niacutemi a spodniacutemi sekundami či současně zazniacutevajiacuteciacutemi citlivyacutemi toacuteny Tento soacutenic-kyacute efekt je v celeacute skladbě užit viacutecekraacutet

10 Tardissimo ndash co nejpomaleji ovšem miacutesty hybně až zajiacutekavě přerušovaně11 Celkovyacutech 310 čiacutetaciacutech dob v raacutemci různyacutech 54 taktů skladby při neměnneacutem tem-

pu (bez přirozeneacute agogiky) kde čtvrťovaacute hodnota = 60 (a trvaacute tedy jednu sekundu) daacutevaacute duratu 5ʹ10ʹʹ Studiovaacute rozhlasovaacute nahraacutevka Martinů Voices se sbormistrem Lukaacutešem Vasilkem pořiacutezenaacute v prosinci 2012 trvaacute 5ʹ29ʹʹ


32

Karel Steinmetz

V taktech 11ndash15 zazniacute celyacute text prvniacute strofy piacutesně od prvniacute čaacutesti druheacuteho verše bdquoto ptaacutečeldquo (takt 13) drobenyacute rytmickyacutemi imitacemi (opožděneacute naacutestupy ženskyacutech a mužskyacutech hlasů) čiacutemž se zvyšuje hybnost v celeacutem uacuteseku Charak-teristickeacute je rovněž bdquorozostřeniacuteldquo zvukoveacuteho zbarveniacute celeacute plochy Po určiteacutem zastaveniacute pohybu v sudyacutech taktech 14 16 a 18 (zahuštěneacute souzvuky vyzniacuteva-jiacuteciacute jako diatonickeacute clustry) a opět zvyacutešeneacute hybnosti v lichyacutech taktech se v zaacute-věru tohoto uacuteseku skladby kteryacute je vytvořen z materiaacutelu prvniacute piacutesně hudebniacute proud zklidňuje v G dur (takt 24)

Text a melodickeacute naacutezvuky druheacute piacutesně tvořiacute materiaacutel pro poněkud kon-trastniacute středniacute diacutel (takty 23ndash38) Napojeniacute druheacute piacutesně je zcela nenaacutesilneacute vždyť melodickyacute zaacutevěr piacutesně prvniacute s textem bdquopodle mňa seděloldquo je teacuteměř to-tožnyacute se začaacutetkem melodie druheacute piacutesně a 2 polovina 2 taktu zase se začaacutetkem prvniacute piacutesně Ovšem určityacute rozdiacutel12 mezi diacutely A a B je patrnyacute zvlaacuteště v užiacutevaacuteniacute souzvuků tvořenyacutech většinou čistyacutemi kvartami13 na dlouhyacutech prvniacutech toacutenech motivů druheacute piacutesně a v jejiacute celkoveacute harmonizaci Zatiacutemco motivy piacutesně Da-leko široko začiacutenajiacute vždy kratšiacutemi toacuteny vyššiacute hybnosti zpiacutevaneacute vždy jen čaacutestiacute sboru (pak teprve zazněl dlouhyacute souzvuk do něhož vstupovaly imitačniacutem způsobem hlasy ktereacute měly při znějiacuteciacutem dlouheacutem souzvuku tacet) piacuteseň Na dole maacute dlouheacute toacuteny zpiacutevaneacute celyacutem sborovyacutem tělesem v prvniacute čaacutesti dvou-taktovyacutech (event třiacutetaktovyacutech) motivů a naopak jejich druhou čaacutest vyplňujiacute noty kratšiacutech hodnot čiacutemž se velmi zvyacutešiacute vyacuteslednaacute hybnost Určityacute kontrast celeacuteho bloku hudby B (proti diacutelu A) lze tedy spatřovat v jisteacutem zvukoveacutem zahuštěniacute harmonie i faktury

Zaacutevěrečnyacute diacutel skladby (takty 39ndash48 a coda 49ndash54) přinaacutešiacute text a melodickeacute naacutezvuky prvniacute piacutesně u ktereacute skladatel zařadil zhudebněnyacute uacutevodniacute verš bdquoda-leko širokoldquo až na uacuteplnyacute zaacutevěr skladby jako šestitaktovou codu Celyacute tento posledniacute diacutel skladby začiacutenajiacuteciacute druhyacutem veršem prvniacute piacutesně bdquoto ptaacuteča letěloldquo je melodicky vyklenutyacute (vzestup ndash snad asociace vzletu ptaacutečete s naacutesledujiacuteciacute vzpomiacutenkou ndash melodie s textem bdquov nedělu večer podla mňa seděloldquo) Ustaacute-vaacuteniacute rytmickeacuteho pohybu přes naacuteznaky bitonality v sekundoveacutem a pak tritono-veacutem vztahu až po zaacutevěrečnyacute souzvuk tvořenyacute akordem G dur v mužskeacute složce sboru a Des dur v ženskeacute sopraacutenech mezzosopraacutenech a altech bdquorozostřujeldquo

12 Přitom pomiacutejiacuteme že skladatel v předvětiacute rozšiacuteřil půdorys lidoveacute piacutesně zapsaneacute v šesti taktech vloženiacutem opakovaacuteniacute prvniacuteho trojtaktiacute (verše textu) o kvartu vyacuteše a samozřejmě učinil takeacute velmi drobneacute rytmickeacute změny což maacute vliv na obměny taktoveacuteho označeniacute (24 v zaacutevětiacute pak 98 a 58)

13 Jde o kvartoveacute akordy ktereacute ovšem posazeny do pěveckeacuteho rozsahu pěveckeacuteho sbo-roveacuteho nabyacutevajiacute miacutesty podoby bdquozahuštěnyacutech akordůldquo Všechny tyto souzvuky je možno chaacutepat funkčně jako zahuštěneacute T S TD S apod

33

jasneacute zvukoveacute kontury celeacute hudebniacute plochy14 Skladba je tak ukončena v jisteacute viacuteceznačnosti ale přece jen centraacutelniacutem toacutenem velkeacute G v basu jako zaacutevěrečnou tečkou

V celkově vyacutestavbě sboru Daleko široko převlaacutedajiacute v jejiacute 1 a 3 čaacutesti teacute-mbrovost a bitonalita (sekundoveacute a tritonoveacute vztahy toacutenů a akordů) zahuš-ťovaacuteniacute a přeleacutevaacuteniacute akordů a přitom jasnaacute tonalita halekaacuteniacute a echo efekty (ozvěna) ndash imitace vysokeacute a niacutezkeacute polohy praacutece s pianissimem tardissimo (velmi pomalu a zaacuteroveň zajiacutekavě) a tiacutem je vytvaacuteřen dojem jakeacutesi bdquoprostoro-vostildquo Ve středniacutem diacutelu naopak zaujme dvojsborovost opětovneacute bdquohalekaacuteniacuteldquo mužskyacutech a ženskyacutech hlasů ve forte (bitonalita společneacute s kvartovyacutemi akordy na počaacutetku fraacuteziacute) Pomociacute kontrastů v bdquohudebniacutem prostoruldquo se autorovi po-dařilo navodit pocit rozlehleacuteho prostoru mimohudebniacuteho

Posledniacute čaacutest Gurale15 navazuje uacutevodniacutem blokem hudby in G (takty 1ndash21) na předchaacutezejiacuteciacute Daleko široko Zvukovaacute masa uacutevodu narůstaacute ve velmi po-maleacutem tempu a z pianissima V mixolydickeacute škaacutele od velkeacuteho G v basu až po f2 v sopraacutenech nastupuje 21 toacutenů dlouze bdquodrženyacutechldquo toacutenů Tiacutem vznikaacute jed-nadvacetitoacutenovyacute diatonickyacute cluster kteryacute přechaacuteziacute do cca 20 sekund trvajiacuteciacute aleatorniacute plochy Ta je ukončena čtyřmi uacutedery velkeacuteho bubnu a poteacute naacutestupy bdquorozptyacutelenyacutechldquo motivickyacutech jader piacutesně Ej gurale něbičše še v různyacutech polo-haacutech středniacute vysokeacute hlubokeacute v D dur (takty 30ndash62) Přezniacutevaacuteniacutem jednotli-vyacutech toacutenů přes sebe se znovu utvaacuteřejiacute diatonickeacute clustery ktereacute bdquorozmazaacutevajiacuteldquo kontury jednoducheacuteho symetricky uspořaacutedaneacuteho lidoveacuteho popěvku Naacutesle-duje zlom ndash prudkaacute změna tempa ( = 196) začiacutenajiacuteciacute dvěma zvolaacuteniacutemi soacute-listů a jejich rytmickou imitaciacute dřiacutevky (nebo houslemi)16 Skladba pokračuje v čtyřhlaseacute sazbě smiacutešeneacuteho sboru v niacutež melodie guralskeacuteho popěvku piacutesně

14 V posluchači může navodit pocit bdquomlhavě zastřeneacuteholdquo velkeacuteho prostoru15 Pro smiacutešenyacute sbor (21 hlasů) biciacute naacutestroje (velkyacute buben claves dva tom tomy nebo

bdquohra na těloldquo) a housle ad libitum na goralskeacute motivy16 O dalšiacutech podobaacutech sboru a použityacutech doprovodnyacutech naacutestrojiacutech skladatel uvedl

bdquoPartituru Gurale jsem v průběhu roku 2006 doplnil a přepracoval i pro jinaacute sboro-vaacute obsazeniacute Zpřesnil jsem uacutelohu biciacutech naacutestrojů a jejich alternativ ndash luskaacuteniacute prsty tleskaacuteniacute plaacutecaacuteniacute na tělo a dupaacuteniacute sboruhellip Doplnil jsem hellip part virtuoacutezniacutech housliacute ad libitum a to i proto že snadno přenosneacute skřipky vždy byly součaacutestiacute goralskeacute muzikyldquo Srovnej VIČAR J Smiacutešeneacute sbory (1998ndash2008) Olomouc Univerzita Pa-lackeacuteho v Olomouci 2008 s 136


34

Karel Steinmetz

v G dur17 ndash doprovaacutezenaacute vždy ostatniacutemi sborovyacutemi hlasy18 ndash přechaacuteziacute z hlasu do hlasu Objevujiacute se zde variačně prokomponovaneacute plochy19 (takty 63ndash137) i dalšiacute praacutece s hybnostiacute

Jan Vičar Gurale takty 71ndash82

17 Od taktu 105 se přeloženiacutem melodicko-harmonickeacute podoby celeacuteho zaacutevěrečneacuteho uacuteseku skladby o kvintu vyacuteše a do D dur dociluje gradace

18 Autor předepisuje v čistyacutech kvartaacutech a kvintaacutech staccata akcenty a fraacutezovaciacute ob-loučky a tiacutem usiluje o napodobeniacute instrumentaacutelniacuteho doprovodu hudeckeacute muziky v duvajoveacutem rytmu

19 Zhušťovaacuteniacute způsobeneacute kontrakciacute motivů a a b zapojovaacuteniacute bdquoclusterovyacutechldquo ploch v menšiacute hybnosti stejneacute jakaacute je na začaacutetku skladby (čtvrtka = 96) v taktech 99ndash104 a 119ndash125 a konečně zvyšujiacuteciacute se dynamika i celkoveacute zahušťovaacuteniacute faktury vede k narůstaacuteniacute napětiacute

35

Při staacuteleacutem tempu se v tomto bloku hudby zvyšuje napětiacute jež vyuacutestiacute v tex-toveacute pointě bdquomo guralka vielki serce podželičše šeldquo a v aleatorniacute ploše re-citace od šepotu k vyacutekřikům kde se dynamickaacute hladina zvyšuje od p do f Naacutesledujiacuteciacute deviacutetitaktovou plochou v niacutež je obsažena zdůvodněnaacute vyacutezva go-ralům bdquoaby se nebilildquo (homofonniacute osmihlas v taktech 142ndash147 ktereacute jsou sice v původniacutem tempu ale v jineacutem metru a s velmi pomalou hybnostiacute) třiacutetakto-vou codou naopak ve vysokeacute hybnosti a vyacutekřikem bdquoejldquo skladba končiacute20

Využityacutemi kompozičniacutemi postupy (aleatorniacute parlanda a vyacutekřiky textu několikahlaseacute clustery střihy melodie na jednotliveacute motivy přezniacutevaacuteniacute toacutenů virtuoacutezniacute part housliacute) jsou Gurale viacutece než pouhou uacutepravou lidoveacute piacutesně I když z lidoveacute piacutesně s jejiacute jednoduchou hudebniacute strukturou a prostyacutem textem autor vyšel ve vyacutesledku vytvořil autonomniacute kompozici kteraacute strhuje emo-cionalitou a energiiacute je bravurniacute a interpretačně naacuteročnaacute Přitom stejně jako v předchaacutezejiacuteciacutech dvou sborech zůstaacutevaacute věrnaacute původniacute lidoveacute poetice A to je dalšiacutem scelujiacuteciacutem faktorem autorova folklorniacuteho sboroveacuteho triptychu

Z hlediska jeho makrotektoniky jak v 1 čaacutesti Vejr tak i v čaacutesti třetiacute Gurale využil skladatel efektu spočiacutevajiacuteciacuteho v enormniacutem zvyacutešeniacute hybnosti (ta vzrůstaacute při jednotneacutem tempu až osmkraacutet) a ve využitiacute perkusivniacutech prvků (tleskaacuteniacute hra na tělo nebo biciacute naacutestroje a ve Vejru naviacutec mateniacutekoveacute změny metrorytmu a metrickeacute posuny dvou rytmickyacutech paacutesem u mužskeacute a ženskeacute složky smiacuteše-neacuteho sboru či při tleskaacuteniacute) Kontrastniacute s krajniacutemi čaacutestmi je pak Daleko široko ktereacute je převaacutežně ametrickeacute (volneacute a miacutesty bdquozajiacutekaveacuteldquo tardissimo) a kde je daacutele pracovaacuteno s teacutembrem (sfumato ndash bdquorozostřovaacuteniacuteldquo intonace hraničiacuteciacute miacutesty až s mikrointervalikou s clustery) bitonalitou a imitacemi navozujiacuteciacute pocit hu-debniacute prostorovosti K sevřenosti cyklu přispiacutevajiacute i podobně utvaacuteřeneacute barevneacute uacutevodniacute plochy všech třiacute jeho jednotlivyacutech čaacutesti Z hlediska mikrotektoniky je nejdůležitějšiacute analytickaacute bdquode-kompoziceldquo původniacutech folklorniacutech uacutetvarů a naacute-slednaacute kompozice ziacuteskanyacutech motivů s využitiacutem variačniacute techniky 20 Vyacutestavba zaacutevěrečneacuteho diacutelu triptychu je podřiacutezena emocionalitě a zaacutekladniacutem

slovniacutem obrazům textu kde se udaacutelost stala (a) co hrozneacuteho se stalo (a) vyacutezva ke zklidněniacute (b) naacutevrh kompromisniacuteho řešeniacute (a) To ostatně uvaacutediacute saacutem autor ve sveacutem komentaacuteři (srovnej s poznaacutemkou č 25) Sbormistr Milan Motl kteryacute Gurale často uvaacutediacute se svyacutem tělesem KOS sděluje při naacutecviku sboristům tuto svou představu bdquoOd chalupy k chalupě se nese zvěst o rvačce dvou horalů (naacutesledujiacuteciacute cca dvacetisekundovaacute parlandovaacute plocha) Vše se pak s nadhledem a lidoveacutemu pro-střediacute vlastniacutem humorem vyřešiacute u muziky a tancovačky (čtyřhlasyacute sbor v hybneacutem tempu imitace naacutestrojoveacuteho doprovodu a energie goralskeacute muziky) Vyacutezvu gora-lům aby se nebili zvukově podtrhuje zaacutevěr (osmihlasyacute sbor ndash ten může byacutet dopl-něn sebevědomyacutem až furiantskyacutem hviacutezdaacuteniacutem vyjadřujiacuteciacutem nadhled dvou horalů nad jejich situaciacute)ldquo


36

Karel Steinmetz

Tři smiacutešeneacute sbory dodatečně a volně spojeneacute v triptych Široko daleko dobře reprezentujiacute jednu folklorně zaměřenou linii Vičarovyacutech sborovyacutech skladeb Ty jsou v posledniacutech letech českyacutemi sbormistry vyhledaacutevaneacute a majiacute uacutespěch i u publika

37

Ostravskyacute německyacute skladatel Arthur Koumlnnemann (1861ndash1931)

Ukaacutezka z připravovaneacute monografi e Kapitoly z dějin hudebniacute kultury německyacutech obyvatel Ostravy 1860ndash1945 (osobnosti ndash instituce ndash refl exe)

Jan Mazurek

Obdobně jako v Praze1 vznikajiacute prvniacute ostravskeacute (předevšiacutem hudebniacute ně-meckeacute) spolky počaacutetkem 60 let 19 stoletiacute (v roce 1861 to byl např Mužskyacute pěveckyacute spolek v Moravskeacute Ostravě ndash Maumlnnergesangverein in Maumlhrisch-Ost-rau)2 Prvniacute hodnotneacute ndash českeacute i německeacute ndash hudebniacute aktivity v Ostravě však registrujeme až v letech po vzniku českeacuteho Naacuterodniacuteho domu (1894) a Němec-keacuteho domu (1895) V důstojnyacutech prostoraacutech obou kulturniacutech středisek mohla totiž probiacutehat koncertniacute vystoupeniacute domaacuteciacutech i hostujiacuteciacutech pěveckyacutech sborů komorniacute a orchestraacutelniacute koncerty operniacute a operetniacute představeniacute přednaacutešky besedy o hudbě atd Naacutesledneacute půlstoletiacute (tj 1895ndash1945) plnohodnotneacuteho rozvoje německeacute hudebniacute kultury v Ostravě ndash charakteristickeacute zvlaacuteště po roce 1918 jistou miacuterou tolerance k hudebniacute kultuře českeacute3 ndash přineslo pozoruhodneacute vyacutesledky zvlaacuteště v ostravskeacutem operniacutem a koncertniacutem děniacute o ktereacute pečoval až do roku 1945 dirigent německeacute opery Moravsko-ostravskeacuteho orchestraacutelniacuteho spolku uznaacutevanyacute hudebniacute pedagog a v neposledniacute řadě i hudebniacute skladatel

1 Formovaacuteniacute samostatneacute německeacute hudebniacute kultury v Praze můžeme totiž klaacutest do 60 let 19 stoletiacute kdy začal proces rozdělovaacuteniacute někdejšiacutech utrakvistickyacutech (tj dvojjazyčnyacutech) instituciacute na spolky českeacute a německeacute O tom LUDVOVAacute J Německyacute hudebniacute život v Praze 1880ndash1939 In Uměnovědneacute studie IV Praha 1983 s 53

2 Viz KUBEŠOVAacute H Hudebniacute život německeacuteho obyvatelstva v Ostravě v letech 1895ndash1945 Disertačniacute praacutece na Pedagogickeacute fakultě Univerzity Palackeacuteho v Olo-mouci Olomouc 2012 s 21 ad

3 Obdobneacute rysy přiznaacutevaacute LUDVOVAacute J opět i německeacute kultuře pražskeacute (cit diacutelo s 54) Zmiňovanaacute tolerance ndash podmiacuteněnaacute samozřejmě nezanedbatelnou měrou staacutetopraacutevniacutem postaveniacutem německeacute menšiny v samostatneacutem československeacutem staacute-tě ndash umožňovala mj i vyacuteznamnaacute zprostředkovaniacute v oblasti hudebniacute avantgardy 20 stoletiacute K tomu viacutece MAZUREK J Formovaacuteniacute českeacuteho hudebniacuteho expresionis-mu Opus musicum ndash daacutele jen OM 8 1976 č 5 zvl na s 130ndash132

38

Jan Mazurek

Anton Aich4 Stejně vyacuteznamnou osobnostiacute ostravskeacuteho hudebniacuteho děniacute se však stal již mnohem dřiacuteve od roku 1886 dnešniacute hudebniacute veřejnostiacute jen vel-mi maacutelo znaacutemyacute dirigent sbormistr ve sveacute době ceněnyacute skladatel a hudebniacute pedagog Artur Koumlnnemann5

V německeacutem laacutezeňskeacutem středisku Baden-Baden 12 března 1861 naro-zeneacutemu Koumlnnemannovi se dostalo důkladneacuteho hudebniacuteho vzdělaacuteniacute o něž se nejprve zasloužil jeho otec Miroslav () absolvent pražskeacute konzervatoře dlouholetyacute dirigent zdejšiacuteho laacutezeňskeacuteho orchestru a skladatel doboveacute popu-laacuterniacute hudby Mladyacute Artur se však vzdělaacuteval i na uznaacutevaneacutem Mezinaacuterodniacutem vychovaacutevaciacutem uacutestavu v Koumlnigsfeldu6 Po studiiacutech se plně věnoval předevšiacutem operniacutemu dirigovaacuteniacute zřetelně ovlivněn obdobnou činnostiacute sveacuteho otce skliacuteze-jiacuteciacuteho největšiacute dirigentskeacute uacutespěchy v 60 letech 19 stoletiacute

Už od počaacutetku 80 let působil Artur Koumlnnemann jako kapelniacutek městskyacutech divadel v Brandenburgu Paderbornu Greifswaldu Muumlnsteru aj a vyacuterazně se dirigentsky prosadil např v Beethovenově Fideliovi Flotowově Martě Kreutze rově Noclehu v Granadě v Beethovenově symfonickeacute tvorbě dobo-vyacutech operetaacutech i ve vlastniacute hudebnědramatickeacute tvorbě V roce 1886 se Koumlnne-mann dirigentsky podiacutelel na uacutespěšneacute stagioně Jihlavskeacute operniacute společnosti (Iglauer Operngesellschaft ) v Moravskeacute Ostravě7 Uacutespěšnyacute ostravskyacute Koumlnne-

4 Heslo Anton Aich (autor MYŠKA M) najdeme v Biografi ckeacutem slovniacuteku Slezska a severniacute Moravy 3 (novaacute řada) Ostrava Ostravskaacute univerzita Filozofi ckaacute fakulta a Uacutestav pro regionaacutelniacute studia 2002 s 15 ISBN 80-7042-620-9

5 O tomto ostravskeacutem umělci MAZUREK J Ostravskyacute hudebniacute skladatel Artur Koumlnnemann Opus musicum 23 1991 č 4 s 134ndash138 Dalšiacute poznatky v přiacutespěvku J MAZURKA a K STEINMETZE Ostravskaacute leacuteta (1886ndash1931) německeacuteho sklada-tele sbormistra a hudebniacuteho pedagoga Artura Th eophila Koumlnnemanna přednese-neacutem 5 11 2011 na pražskeacute konferenci Mosty a propasti Česko-německeacute hudebniacute vztahy v mezivaacutelečneacutem Československu kterou uspořaacutedal Etnologickyacute uacutestav AV ČR

6 Uvedeno v Koumlnnemannově korespondenci nachaacutezejiacuteciacute se v Muzikologickeacutem od-děleniacute Slezskeacuteho zemskeacuteho muzea v Opavě Pozornosti si zasloužiacute zvl koncept do-pisu Zemskeacute spraacutevě politickeacute v Brně ze dne 14 ledna 1924 v němž se dočteme že rodaacutek z německeacuteho Baden-Badenu studoval na zmiacuteněneacutem Mezinaacuterodniacutem vycho-vaacutevaciacutem uacutestavu v Koumlnigsfeldu s hudebniacutem vzdělaacuteniacutem začal u sveacuteho otce Miroslava a jejich zaacutesluhou vyspěl ve všestranneacuteho umělce a hudebniacuteho pedagoga Uvaacutedě-jiacute MAZUREK J ndash STEINMETZ K A KOL Ostravskaacute hudebniacute kultura od konce 19 stoletiacute do současnosti Ostrava Ostravskaacute univerzita Pedagogickaacute fakulta 2010 s 26 ISBN 978-80-7368-776-2

7 Koumlnnemannův život přibližuje brožura Arthur Koumlnnemann in seinem Schaff en und Wirken als Komponist und Dirigent Maumlhrisch-Ostrau 1886 přiacuteležitostnyacute tisk Stim-men der Presse uumlber Arthur Koumlnnemanns preisgekroumlntes Tonschauspiel bdquoDer tolle

39


mannův dirigentskyacute debut byl s největšiacute pravděpodobnostiacute přiacutečinou jeho brz-keacuteho trvaleacuteho zakotveniacute v tomto městě8

Ostravštiacute Němci našli v Koumlnnemannovi vyacuteraznou osobnost zaniacuteceneacuteho sbormistra už zmiňovaneacuteho Maumlnnergesangvereinu9 dirigenta v roce 1888 jiacutem založeneacuteho Orchestraacutelniacuteho sdruženiacute pro klasickou hudbu (Orchester-Ve-rein fuumlr classische Musik)10 a uacutespěšneacuteho hudebniacuteho pedagoga ředitele v roce 1893 založeneacuteho Hudebněvzdělaacutevaciacuteho uacutestavu (Musik-Bildung-Anstalt) V podnětneacute předevšiacutem hudebněpedagogickeacute a kompozičniacute činnosti pokra-čoval Koumlnnemann i po vzniku samostatneacuteho Československa Život naplněnyacute praciacute ukončila po kraacutetkeacute a těžkeacute nemoci11 smrt dne 10 uacutenora 1931

Kompozičniacute odkaz Artura Koumlnnemanna je bohatyacute žaacutenrově i početně12 Z vokaacutelniacute komorniacute tvorby uveďme alespoň piacuteseň So nicht weiter (kompono-

Ebersteinldquo Maumlhrisch-Ostrau 1901 jakož i nekrolog podepsanyacute ING MST Zum Tode Arthur Koumlnnemanns v Ostrauer Zeitung ndash daacutele jen OZ ndash 11 uacutenora 1931 s 2

8 Stimmen der Presse hellip uvaacutedějiacute bdquo1887 lies er sich in Maumlhrisch-Ostrau niederldquo V pozn č 7 vzpomiacutenanyacute nekrolog připomiacutenaacute že na konci 80 let (bdquoEnde der ach-ziger Jahreldquo) přišel Koumlnnemann s divadelniacute skupinou do Ostravy a byl milovniacuteky hudby přemlouvaacuten aby zde zůstal Jinou věciacute ovšem zůstaacutevaacute jak se jeho působeniacute v jihlavskeacute nejspiacuteše kočovneacute společnosti srovnaacutevaacute s jeho už zmiacuteněnyacutem působeniacutem v renomovanyacutech německyacutech městskyacutech divadlech

9 Spisek Festschrift anlaumlszliglich des 50-jaumlhrigen Bestandes des Maumlhrisch-Ostrauer Maumlnnergesangvereines und des 30-jaumlhrigen des seines Frauenchores (Maumlhrisch--Ostrau nedat) uvaacutediacute že druheacute čtvrtstoletiacute existence mužskeacuteho sboru (tj obdobiacute po roce 1886) začalo velmi přiacuteznivě diacuteky A Koumlnnemannovi sebevědomeacutemu hu-debniacutekovi a skladateli kteryacute se stal sbormistrem 14 ledna 1888 (s 39) Sbormistro-va piacutele a snaha zpěvaacuteků umožnily (viz s 16ndash17) např uvedeniacute Lortzingovy opery Zbrojiacuteř (premieacutera 13 dubna 1890 repriacuteza 20 teacutehož měsiacutece) apod

10 V ostravskeacutem německeacutem denniacutem tisku většinou uvaacuteděneacuteho jako Maumlhrisch-Ost-rauer Orchestr-Verein Viz KUBEŠOVAacute H Hudebniacute život německeacuteho obyvatelstva v Ostravě v letech 1895ndash1945 s 73

11 ING MST Zum Todehellip 12 Celkem 34 Koumlnnemannovy skladby (a 3 uacutepravy) komorniacute orchestraacutelniacute hudeb-

něpedagogickeacute a sboroveacute jsou uloženy v Muzikologickeacutem odděleniacute Ostravskeacuteho muzea pod signaturami A 1332 ndash A 1370 A 1383 Některeacute dalšiacute autorovy skladby jsou ovšem doloženy pouze na straacutenkaacutech publikaciacute uvedenyacutech v pozn č 44 našeho textu a v programech koncertů jeho hudebniacute školy (viz niacuteže) Zdaacute se že některeacute originaacutely skladeb mohly byacutet zničeny po autorově smrti přiacutepadně na konci 2 svě-toveacute vaacutelky jak se to konečně stalo i v Aichově přiacutepadě (viz v pozn č 41 citovaneacute Aichovo heslo)

40

Jan Mazurek

vanaacute kolem roku 1890)13 pro soacutelovyacute hlas troje housle a violu a po roce 1890 komponovanou Lied fuumlr Bariton und Klavier op 36 Sborovou tvorbu oboha-til např smiacutešenyacute sbor s doprovodem varhan Friede den Entschlafenen op 38 (komponovaacuteno v roce 1896) a mužskyacute sbor a capella Trost in Th raumlnen (text J W Goethe nedatovaacuteno) Mezi zajiacutemaveacute skladby z oblasti komorniacute instru-mentaacutelniacute hudby patřiacute např klaviacuterniacute Die moderne Komponistin op 9114

Vyacuteznamnou součaacutestiacute Koumlnnemannova komorniacuteho skladatelskeacuteho odkazu jsou skladby se zřetelnyacutem didaktickyacutem poslaacuteniacutem Můžeme mezi ně zařadit např Klaviacuterniacute trio podle Schumannovyacutech Dětskyacutech sceacuten (komponovaacuteno ně-kdy po roce 1890) Capriccio pro smyčce a klaviacuter op 32 paradoxně technicky naacuteročneacute a komponovaneacute jako bdquovzpomiacutenka na F Chopinaldquo15 a Moravskyacute tanec pro čtvery housle prvniacute čaacutest cyklu obsahujiacuteciacuteho bdquotance našeho moravskeacute-ho venkovskeacuteho liduldquo patřiacute rovněž ndash přes různost interpretačniacuteho zaciacuteleniacute ndash do teacuteto oblasti16

Z Koumlnnemannovy symfonickeacute tvorby připomiacutenajiacute Stimmen der Presse hellip dnes nejspiacuteše ztraceneacute skladby Scherzo capriccioso bdquoTanz der Wassergeisterldquo symfonickou svitu Indien a symfonickou baacuteseň Der Herbst17 Na druheacute stra-ně se v Ostravskeacutem muzeu zachovala někdy kolem roku 1900 komponova-naacute symfonickaacute baacuteseň Die Jagd dem Gluumlck Koncert pro housle a orchestr op 5318 a řada populaacuterniacutech symfonickyacutech skladeb (pochody poloneacutezy apod) Značnou pozornost věnoval Koumlnnemann symfonickeacute skladbě vokaacutelně instru-mentaacutelniacute V roce 1882 vznikla kantaacuteta Der Postillon komponovanaacute na text N Lenana pro soacutela mužskyacute sbor a orchestr zatiacutemco kolem roku 1900 byla

13 Všechna uvaacuteděnaacute vročeniacute jsou převzata z kartoteacuteky Koumlnnemannovyacutech skladeb v Ostravskeacutem muzeu přiacutepadně z titulů uvaacuteděnyacutech v pozn č 44

14 Diacutelo typickeacute intonacemi doboveacute operetniacute a předevšiacutem populaacuterniacute hudby vydal v roce 1927 ostravskyacute nakladatel Josef Jagusiak Autor se ukryl za charakteristickyacute pseudonym Art Kema

15 V cit diacutele na s 124 připomiacutenaacute H KUBEŠOVAacute Capriccio bylo na programu kon-certu 9 května 1897

16 Klaviacuterniacute Capriccio a Moravskyacute tanec byly na programech koncertů Koumlnnemann-ovy hudebniacute školy (9 května 1897 a 12 května 1925) Uvaacutediacute KUBEŠOVAacute H cit diacutelo s 127 a 176

17 Autorův baacutesnickyacute text k posledně jmenovaneacute kompozici uvaacutedějiacute ostravskeacute Th eater- und Musik-blaumltter (daacutele TMB) III 19091910 č 30 s 467ndash468 Ostravskyacute kulturniacute časopis ndash teacutež Th eater-Kunst und Musik-blaumltter bdquoDer Schuumlrferldquo (daacutele jen TKMB) ndash vychaacutezel v obdobiacute 1907ndash1914

18 Zajiacutemavaacute shoda s Dvořaacutekovyacutem Houslovyacutem koncertem a moll op 53 Partituře Koumlnnemannovy koncertantniacute skladby však fataacutelniacute chybiacute part soacuteloveacuteho naacutestroje

41


skladatelem komponovaacutena koncertniacute aacuterie pro tenor s průvodem orchestru Fruumlhlingsgluumlck

Konečně hudebnědramatickeacute kompozice tvořiacute asi nejucelenějšiacute sou-čaacutest Koumlnnemannova skladatelskeacuteho odkazu19 Už v roce 1882 vznikl lyrickyacute singspiel Gawrillo der blinde Singer jehož premieacutera se uskutečnila v Rastat-tu v červenci uvedeneacuteho roku V roce 1886 měla v Muumlnsteru premieacuteru ro-mantickaacute opera Der Bravo O čtyři roky později (tj roku 1890) komponoval Koumlnnemann v Ostravě velkou zpěvohru Vineta později přepracovanou pod titulem Die versunkene Stadt (premieacutera se uskutečnila v Lipsku 1895) Opera Der tolle Eberstein byla poprve daacutevaacutena 29 března roku 1898 v Kraacutelovskeacutem dvorniacutem a a naacuterodniacutem divadle (Koumlnigliche Hof- und Nationaltheater) v Mni-chově Diacutelo však bylo oceněno Luitpoldovou cenou (Luitpold-Preis) již v roce 1896 Podle vročeniacute mezihry (Vision) k tragickeacute zpěvohře Die Madonna mit dem Mantel do roku 190920 lze usuzovat i na vznik celeacuteho diacutela21 jehož kon-certniacute provedeniacute bylo na programu slavnostniacuteho koncertu uskutečněneacuteho v budově ostravskeacuteho Městskeacuteho divadla 25 dubna 191122 Sceacutenickeacute prove-deniacute se uskutečnilo na teacuteže sceacuteně o rok později (dirigentem provedeniacute byl Wilhelm Popp)23

Dne 18 zaacuteřiacute 1893 byla zahaacutejena vyacuteuka na Koumlnnemannově Zemskyacutem školniacutem uacuteřadě v Brně autorizovaneacutem Hudebněvzdělaacutevaciacutem uacutestavu (Musik--Bildungs-Anstalt Koumlnnemann) nachaacutezejiacuteciacutem se ve Slezskoostravskeacute (dnes Střelničniacute) ulici č 2124 Vyššiacute odbornaacute středniacute škola jejiacutež ředitel (tj A Koumlnne-mann) vykonal v roce 1894 staacutetniacute zkoušky pro učitele hudby25 zajišťovala vyacute-uku v oboru soacutelovyacute zpěv klaviacuter housle viola violoncello varhany26 hudebniacute teorie a sborovyacute zpěv a postupně se stala vyacuteznamnou součaacutestiacute ostravskeacuteho předevšiacutem německeacuteho hudebniacuteho děniacute umožňujiacutec velmi solidniacute hudebniacute

19 Všechna naacuteslednaacute data uvaacutedějiacute Stimmen der Pressehellip20 Viz signaturu A 1359 v Muzikologickeacutem odděleniacute Ostravskeacuteho muzea21 Rubrika Ostrauer Th eater- und Kunstnachrichten (TMB IV 19101911 č 8 s 125)

připomiacutenaacute toto skladatelovo diacutelo o ktereacute se praacutevě tehdy zajiacutemaly německeacute operniacute sceacuteny (bdquofuumlr das sich merhrere groszligere deutsche Buumlhnen interesiertenldquo)

22 Koncert se konal pod zaacuteštitou badenskeacuteho arcikniacutežete Reinera (ING M ST Zum Todehellip)

23 ING M ST Zum Todehellip24 O teacuteto skutečnosti informuje inzeraacutet v OZ již 27 srpna 1893 s 825 ING M ST Zum Todehellip26 Podle TKMB (VII 19131914 č 2 s 32) měla Koumlnnemannova hudebniacute škola dva-

cet let po sveacutem vzniku dvoje (školniacute a koncertniacute) varhany

42

Jan Mazurek

vzdělaacuteniacute27 a zprostředkujiacutec svyacutemi veřejnyacutemi a interniacutemi koncerty poznaacuteniacute staršiacute i současneacute nejen instruktivniacute hudby28

Jak už bylo řečeno pořaacutedal Koumlnnemannův Hudebněvzdělaacutevaciacute uacutestav pravděpodobně po celou dobu sveacuteho trvaacuteniacute29 veřejneacute koncerty a tzv inter-niacute školniacute akademie30 V prvniacutem přiacutepadě byly situovaacuteny do saacutelu ostravskeacuteho Německeacuteho domu saacutelu v městskeacutem parku a saacutelu moravskoostravskeacuteho Kato-lickeacuteho domu31 ve druheacutem přiacutepadě pořaacutedany v prostoraacutech školy32 Prvniacute ve-řejnyacute koncert se uskutečnil již 20 července 189333 a jeho čistyacute zisk byl věnovaacuten fondu pro nemajetneacute ostravskeacute občany Dochovaneacute programy34 naacutes informujiacute

27 Někteřiacute žaacuteci školy ndash stejně jako jejiacute ředitel ndash postupně vykonali staacutetniacute zkoušky pro učitele hudby s velmi dobryacutem prospěchem (bdquodie Staatspruumlfung mit denkbar ges-tem Erfolge absolviertenldquo ndash Stimmen der Pressehellip) Absolventkou Koumlnnemannovy školy byla i znaacutemaacute ostravskaacute klaviacuterniacute učitelka Františka Rekovaacute (1897ndash1968) Uvaacutediacute HRADIL F M Hudebniacuteci a pěvci v kraji Leoše Janaacutečka Ostrava Profi l 1981 s 204

28 Koumlnnemannův Hudebněvzdělaacutevaciacute uacutestav však měl současně i širokeacute možnosti na-kladatelskeacute Připomiacutenaneacute Stimmen der Pressehellip totiž vytiskl ostravskyacute knihkupec a tiskař Julius Kittl pro Verlag der Musik-Bildungs-Anstalt Koumlnnemann a nakla-datel Josef Jagusiak (bdquoLiteraacuterněhudebniacute Bureauldquo viz pozn č 51) siacutedlil ve Slezsko-ostravskeacute ulici č 21

29 Tj v obdobiacute 1893ndash1931 pod vedeniacutem A Koumlnnemanna později vedl školu po bliacuteže neurčenou dobu jeho syn Wolfgang narozenyacute v roce 1900 (uvaacutediacute G ČERNUŠAacuteK v Pazdiacuterkově hudebniacutem slovniacuteku naučneacutem II čaacutest osobniacute sešit 17ndash18 vyd v dub-nu 1937)

30 Dochovaneacute německeacute a po roce 1918 česko-německeacute programy koncertů v Muzi-kologickeacutem odděleniacute Ostravskeacuteho muzea Dalšiacute programy (včetně Koumlnnemanno-vyacutech jinde nedoloženyacutech kompozic ndash mj Capriccio bdquoDie Muumlhleldquo op 27 Capriccio pro orchestr bdquoJulinacht im Valdeldquo ad) uvaacutediacute ve sveacute disertaci KUBEŠOVAacute H na s 122ndash126 Strojopisneacute programy interniacutech školniacutech akademiiacute (z let 1925ndash1929) opět v Ostravskeacutem muzeu

31 Dnes budova Českeacute televize v Přiacutevozskeacute ulici32 Pozvaacuteniacute na XXXI Interniacute školniacute akademii konanou dne 22 1 1925 je rozšiacuteřeno

o roztomilou v českeacutem jazyce psanou pozvaacutenku (nejspiacuteše pro zaacutestupce Městskeacute školniacute rady) ve ktereacute se praviacute bdquoMiacutestnosti Hudebniacuteho vzdělaacutevaciacuteho uacutestavu Koumlnne-mann nedovolujiacutec velkyacutech koncertů budou uspořaacutedaacuteny předvedeniacute žaacuteků vždy skupinově Dovolujiacutec si tiacutemto pořad předložiti pozvaacuteme Vaše Blahorodiacute k tomu zdvořile S veškerou uacutectou Hudebniacuteho vzdělaacutevaciacuteho uacutestavu Koumlnnemannldquo

33 Uvaacutediacute jej MAZUREK J Ostravskyacute hudebniacute skladatel Artur Koumlnnemann s 135 (viz pozn č 42)

34 Nejviacutece jich uvaacutediacute KUBEŠOVAacute H cit diacutelo s 122ndash126

43


o dalšiacutech koncertech uskutečňovanyacutech každoročně vždy v jarniacutech měsiacuteciacutech (tj v dubnu až červnu)

Z let po 1 světoveacute vaacutelce dochovaneacute programy veřejnyacutech koncertů (25 dubna 1923 8 dubna 1924 12 května 1925 11 května 1926 a 15 květ-na 1928)35 jsou svědectviacutem podstatně změněneacute politickeacute a kulturniacute situace ve 20 stoletiacute (svou dvojjazyčnostiacute a programovou orientaciacute na česko-němec-kyacute hudebniacute kontext)36

V programech vzpomiacutenanyacutech koncertů vystupovali s velikou pravděpo-dobnostiacute předevšiacutem učiteleacute uacutestavu a nejlepšiacute žaacuteci (usuzovat lze jen nepřiacutemo předevšiacutem podle technickeacute a vyacuterazoveacute obtiacutežnosti v programech hranyacutech skla-deb jmeacutena uacutečinkujiacuteciacutech totiž nebyla většinou uvaacuteděna) Široce orientovaneacute programy obsahovaly předevšiacutem osvědčeneacute skladby klaviacuterniacuteho repertoaacuteru (diacutela Schubertova Chopinova Lisztova Brahmsova objevila se i diacutela Dvo-řaacutekova ndash 22 června 1894 to byla např č 7 a 10 z autorovy čtyřručniacute verze Legend op 59) i skladby housloveacute (Paganiniho Alardovy Raff ovy Wieniaw-skeacuteho) Časteacute byly i klaviacuterniacute uacutepravy orchestraacutelniacutech skladeb (např Dvořaacutekovy Poloneacutezy Es dur v uacutepravě pro čtyřručniacute klaviacuter Lisztova Rakoczyho pochodu v uacutepravě pro dva klaviacutery apod) Do programů byla zařazovaacutena i komorniacute diacutela různyacutech žaacutenrů (např Haydnovo Trio č 1 Mozartovo Ave verum corpus) Vyacute-znamnou měrou se v Koumlnnemannovyacutech koncertech uplatňovaly i orchestraacutel-niacute skladby v programech najdeme např Mozartovu Předehru k opeře Don Giovanni některeacute Brahmsovy Uherskeacute tance Schubertův Vojenskyacute pochod aj Důležitou položkou koncertů byly ovšem Koumlnnemannovy vlastniacute skladby ndash diacutela komorniacute orchestraacutelniacute i ukaacutezky jeho hudebnědramatickeacute tvorby37

Už připomiacutenaneacute interniacute školniacute akademie byly nejspiacuteše pravidelnyacutemi (a poměrně častyacutemi) doplňky vyacuteročniacutech koncertů školy Omezeny na prosto-ry školy byly tyto akademie na druheacute straně vyacuteraznyacutem svědectviacutem pohotovos-ti žaček i žaacuteků a pedagogickyacutech kvalit uacutestavniacuteho učitelskeacuteho sboru

V jejich programech se nejčastěji objevovaly skladby instruktivniacuteho cha-rakteru Z klaviacuterniacutech skladeb to byla většinou drobnaacute diacutelka Diabelliho Schu-bertova Mendelssohnova Sindingova důležitou součaacutestiacute většiny programů 35 Viz MAZUREK J cit diacutelo 135 a KUBEŠOVAacute H cit diacutelo s 156 165 a 176 V pro-

gramech se objevily Koumlnnemannem vytvořeneacute () hudebniacute naacutestroje organet a lin-guet (KUBEŠOVAacute H cit diacutelo s 165)

36 Opět připomiacutenaacuteme Koumlnnemannův Moravskyacute tanec ndash viz pozn č 5337 Koumlnnemannovy kompozice se ovšem objevovaly i v programech dalšiacutech nejčastěji

symfonickyacutech koncertů ostravskyacutech německyacutech hudebniacutech instituciacute připomeňme např koncertniacute provedeniacute zpěvohry Madonna mit dem Mantel v programu kon-certu z 25 dubna 1911 (ING M ST Zum Todehellip)

44

Jan Mazurek

byly proti současnosti preferovanějšiacute předevšiacutem Kalivodovy Danclovy de Beriotovy a Drdlovy housloveacute skladby (nejlepšiacute žaacuteci uacutestavu si ovšem troufl i na obtiacutežnějšiacute diacutela Wieniawskeacuteho a Hubayova)

Repertoaacuter akademiiacute byl poměrně často obohacovaacuten uacutepravami dobově ob-liacutebenyacutech skladeb orchestraacutelniacutech a komorniacutech typickyacutemi přiacuteklady byly kla-viacuterniacute transkripce tehdy obliacutebenyacutech předeher k Boieldieuovyacutem Flotowovyacutem a Heroldovyacutem operaacutem i uacutepravy vokaacutelniacutech a instrumentaacutelniacutech skladeb pro žaacute-kovskyacute orchestr (např Mozartova Ave verum corpus) Sveacute miacutesto měly v pro-gramech akademiiacute konečně i skladby Artura Koumlnnemanna

Většina žaacuteků pochaacutezela z německyacutech rodin v programech se však občas objevila takeacute vyacuterazně slovanskaacute přiacutejmeniacute (Juřica Hurniacutek) braacuteny uacutestavu neby-ly rozhodně uzavřeny ani dětem z českyacutech rodin

Dlouholetaacute bohataacute a velmi všestrannaacute činnost Artura Koumlnnemanna se sta-la předevšiacutem německeacutemu ostravskeacutemu hudebniacutemu děniacute skutečně značnyacutem přiacutenosem Koumlnnemann přichaacutezejiacuteciacute do Ostravy jako uacutespěšnyacute operniacute dirigent a skladatel znamenal pro miacutestniacute na provinčniacute uacuterovni se nachaacutezejiacuteciacute hudeb-niacute život značneacute oživeniacute umělec ověnčenyacute v okamžiku přiacutechodu do noveacuteho domova uměleckyacutemi uacutespěchy zdaleka ne lokaacutelniacutemi obohatil hudebniacute pře-devšiacutem na sborovou praxi orientovanou Ostravu vyacuteraznyacutemi podněty zprvu operniacutemi a orchestraacutelniacutemi zanedlouho ovšem takeacute podněty pedagogickeacute povahy Udivujiacuteciacute všestrannost podporovanaacute snahou o permanentniacute sebe-zdokonalovaacuteniacute umožnila interpretačniacute kompozičniacute a hudebněpedagogikou činnost na skutečně vysokeacute uacuterovni Dirigentskeacute uacutespěchy dostavujiacuteciacute se v po-zoruhodně mladistveacutem věku orientovaly Koumlnnemannovu ndash obdobně časnou ndash skladatelskou činnost předevšiacutem do oblasti symfonickyacutech a hudebně dra-matickyacutech zaacutejmů Značnyacute počet přiacuteležitostnyacutech i esteticky sveacutebytnyacutech ryze in-strumentaacutelniacutech a vokaacutelně instrumentaacutelniacutech skladeb i hudebnědramatickyacutech děl často velmi odlišnyacutech žaacutenrů však byl zaacuteměrně doplňovaacuten i kompozice-mi instruktivniacute povahy ktereacute ndash sloužiacutece většinou potřebaacutem Koumlnnemannova Hudebněvzdělaacutevaciacuteho uacutestavu ndash dotvaacuteřejiacute pozoruhodnyacutem způsobem umělcův skladatelskyacute profi l

Koumlnnemannovy pedagogickeacute kvality se projevily předevšiacutem dlouhole-tou uacutespěšnou existenciacute jiacutem založeneacuteho Uacutestavu soutěžiacuteciacuteho už v prvniacutech le-tech existence s českou hudebniacute školou Rudolfa Kadlečka38 Pozoruhodně koncepčně promyšlenaacute činnost školy poskytla zcela určitě některeacute podněty

38 V roce 1890 založil Rudolf Kadleček (1856ndash1917) v Ostravě svou hudebniacute školu prvniacute českyacute hudebniacute uacutestav v tomto městě O Kadlečkovi viacutece DRAŠAacuteKOVAacute J ndash MAZUREK J Rudolf Kadleček prvniacute pokus o teoretickou refl exi moderniacute hudeb-niacute vyacutechovy na Ostravsku Regionaacutelniacute revue 1 1994 č 4 s 23ndash30

45


i později zaklaacutedanyacutem českyacutem hudebněpedagogickyacutem instituciacutem v Ostravě (tj v roce 1907 založeneacute Matičniacute hudebniacute a varhanickeacute škole v Ostravě ndash Mariaacuten-skyacutech Horaacutech o rok později vznikleacute Hudebniacute a pěveckeacute škole v Zaacutebřehu nad Odrou a slezskoostravskeacute Hudebniacute škole pěveckeacuteho spolku Zaacuteboj) inspirujiacutec a imponujiacutec jak stabilitou řiacutezeniacute ta hudebněpedagogickyacutemi vyacutesledky a tvoři-vyacutem přiacutestupem ke školniacutem veřejnyacutem a interniacutem produkciacutem

Artur Koumlnnemann vyrostl ve skutečnou osobnost ostravskeacuteho hudebniacuteho života sveacute doby a podněty vyzařujiacuteciacute z jeho odkazu jsou inspirujiacuteciacute i pro naši současnost

47

K problematice regionaacutelniacuteho vyacutezkumu populaacuterniacute hudby s přihleacutednutiacutem k olomouckeacute hudebniacute sceacuteně

Jan Bluumlml

Nejeden muzikologickyacute text o českeacute přiacutepadně československeacute populaacuterniacute hudbě začiacutenaacute povzdechem nad nedostatečnou badatelskou aktivitou na tomto poli Ačkoliv během posledniacute doby vznikla řada kvalitniacutech přiacutespěvků na daneacute teacutema podobneacute vyacutehrady ktereacute před lety poprveacute formulovala zakladatelskaacute generace domaacuteciacute takzvaneacute populaacuterniacute muzikologie v čele s Josefem Kotkem a Ivanem Poledňaacutekem jsou viacutece meacuteně staacutele platneacute

Nedostatečneacute je napřiacuteklad baacutedaacuteniacute v oblasti tuzemskeacute moderniacute populaacuterniacute hudby před rokem 1989 ktereacute je i navzdory vyacuteznamnyacutem snahaacutem badatelů Aleše Opekara či Miroslava Vaňka z hlediska sveacuteho zaacuteběru značně omezeneacute1 Mnoho zajiacutemavyacutech teacutemat souvisejiacuteciacutech nejenom s historickou a estetickou ale rovněž s politicko-ideologickou sociologickou praacutevniacute ekonomickou psychologickou a jinou problematikou předrevolučniacute populaacuterniacute hudby staacutele čekaacute na sveacute objevitele Na sveacute objevitele čekajiacute takeacute regionaacutelniacute dějiny předre-volučniacute populaacuterniacute hudby tedy hudby kteraacute existovala mimo tradičniacute centra domaacuteciacuteho popkulturniacuteho průmyslu jakyacutemi byla a do značneacute miacutery staacutele jsou města Praha a Brno přiacutepadně Ostrava

Jakkoliv je historie populaacuterniacute hudby v uacutezce vymezenyacutech geografi cko--spraacutevniacutech lokalitaacutech typu Plzeňska Českobudějovicka nebo Olomoucka muzikology většinou podceňovaacutena pro převahu společenskyacutech vyacuteznamů a funkciacute nad těmi uměleckyacutemi objektivniacute dějiny domaacuteciacute populaacuterniacute hudby jsou bez zpracovaacuteniacute teacuteto sfeacutery z podstaty nemyslitelneacute2 Mimo jineacute už proto že regionaacutelniacute kultura byacutevaacute často vyacutechodiskem a prvotniacute determinantou umělců

1 Viz kupř VANĚK M Byl to jenom rockrsquonrsquoroll Hudebniacute alternativa v komunistickeacutem Československu 1956ndash1989 Praha Academia 2010

2 Regionaacutelniacutemi dějinami moderniacute populaacuterniacute hudby se zabyacutevaacute napřiacuteklad Ladislav Rott Viz ROTT L 50 let bigbiacutetu v Plzni takto hraacuteli když jim staacutely davy pod poacute-diem Plzeň RegionAll 2012 K problematice regionaacutelniacute historie moderniacute populaacuter-niacute hudby existuje řada literaacuterniacutech titulů memoaacuteroveacuteho typu napřiacuteklad SYCHRA L Olomouckyacute Big Beat a jineacute vzpomiacutenky a poviacutedky emigranta Olomouc Nakladatel-stviacute J Vajcl 2007

48

Jan Bluumlml

již se později prosazujiacute na centraacutelniacutech sceacutenaacutech a staacutevajiacute se součaacutestiacute teacute takzvaně velkeacute hudebniacute historie

Přiacutekladem může byacutet osobnost jazzmana Emila Viklickeacuteho kteryacute sveacute prvniacute důležiteacute hudebniacute zkušenosti sbiacuteral v rodneacute Olomouci Dnes již klasik domaacuteciacuteho moderniacuteho jazzu zahaacutejil svoji hudebniacute draacutehu jako klaviacuterista v olo-mouckeacutem bigbandu Věroslava Mlčaacuteka Pro patnaacutectileteacuteho muzikanta zna-menalo angažmaacute v orchestru vedeneacutem vyacutebornyacutem trumpetistou Mlčaacutekem jehož do svyacutech řad sveacuteho času laacutekal i vyhlaacutešenyacute pražskyacute kapelniacutek Karel Kraut-gartner obrovskou školu Zvlaacuteště pokud šlo o rozmanitost repertoaacuteru kteryacute musel mladyacute instrumentalista zvlaacutednout kapela tehdy hraacutela okolo čtyř set padesaacuteti swingovyacutech skladeb od Ellingtona přes Counta Basieho až k těžkyacutem aranžmaacute Stana Kentona Nebyl to však pouze swing kde sbiacuteral Viklickyacute prvniacute hudebniacute zkušenosti Jeho dalšiacutem působištěm byla olomouckaacute studentskaacute roc-kovaacute skupina Deacutemon Kapela původně napodobovala styl Beatles a posleacuteze se přiklonila k rhythm and bluesoveacutemu projevu po vzoru Rolling Stones či Kinks Tyto a mnoheacute dalšiacute olomouckeacute zkušenosti bezpochyby hraacutely svoji roli v budouciacutem ndash pražskeacutem uměleckeacutem zraacuteniacute Emila Viklickeacuteho Umělce kteryacute se stal kromě jineacuteho jedniacutem ze zakladatelů domaacuteciacuteho jazzrocku3

Je pravdou že v přiacutepadě uměleckyacutech produktů regionaacutelniacutech populaacuterně hudebniacutech sceacuten můžeme často konstatovat vyacuteznam spiacuteše společenskyacute nežli uměleckyacute Apriorniacute předpoklad absence uměleckyacutech hodnot kvůli automa-ticky uvažovaneacutemu uacutetěku bdquotěch nadanyacutechldquo do centra děniacute je však nespraacutevnyacute Existujiacute totiž i takoveacute stylově-žaacutenroveacute typy ktereacute pro svoji existenci technolo-gickeacute personaacutelniacute a jineacute zaacutezemiacute popkulturniacutech center typu Prahy nepotřebujiacute a ktereacute uacutespěšně existujiacute v raacutemci regionaacutelniacutech tedy mimo-centraacutelniacutech institu-cionaacutelniacutech struktur Jde předevšiacutem o hudbu lidoveacuteho charakteru napřiacuteklad folk a punk rock jejiacutež tvorba distribuce a recepce funguje do značneacute miacutery na jineacutem zaacutekladě než je tomu napřiacuteklad u pop music4

Přiacutekladem je zpěvaacutek Karel Pliacutehal kteryacute představuje špičku domaacuteciacuteho fol-ku a to i navzdory faktu že je jeho život z velkeacute čaacutesti spojenyacute praacutevě s bdquore-gionaacutelniacuteldquo Olomouciacute Olomouckyacute folkovyacute život měl na konstituci Pliacutehalovy uměleckeacute poetiky zaacutesadniacute vliv Kliacutečoveacute bylo napřiacuteklad setkaacuteniacute s umělecky velice vyzraacutelou vysokoškolskou skupinou Falešniacute hraacuteči a jejiacutem vedouciacutem Mi-

3 Seriaacutel Českeacute televize Bigbiacutet diacutel 20 Seriaacutel na jehož vzniku se jako odborniacute garanti podiacuteleli Vojtěch Lindaur a Aleš Opekar vznikl v letech 1995ndash2000 Hlavniacutemi reži-seacutery byli Zdeněk Suchyacute a Vaacuteclav Křiacutestek

4 K regionaacutelniacute historii punk rocku viz Kytary a řev aneb co bylo za zdiacute punk a hard-core v Československu před rokem 1989 [S I] Hlubokaacute orba records 2007

49

roslavem Nopem Praacutevě Nop se stal největšiacutem Pliacutehalovyacutem raacutedcem pokud jde o stavbu piacutesňoveacuteho textu5

Kromě povahy samotneacuteho stylově-žaacutenroveacuteho typu mohou byacutet důvody proč nadaniacute umělci odolaacutevajiacute svodům velkoměst a setrvaacutevajiacute v anonymi-tě regionaacutelniacutech populaacuterně hudebniacutech sceacuten i jineacute Může jiacutet napřiacuteklad o jistyacute programovyacute antiprofesionalismus nebo přiacutemo undergroundovyacute fi lozofi cko--ideologickyacute světonaacutezor Do teacuteto kategorie čaacutestečně spadaacute i progresivniacute jazzo-vaacute olomouckaacute skupina Free Jazz Trio Kapela vznikla v roce 1971 z rozpadleacuteho kvarteta Emila Viklickeacuteho Jejiacutem vedouciacutem byl od počaacutetku Milan Opravil ndash podle odborniacuteků jeden z českyacutech nejlepšiacutech saxofonistů sedmdesaacutetyacutech let Freejazzoveacute pojetiacute založeneacute na bohatyacutech kolektivniacutech improvizaciacutech odklonu od tradičniacutech formotvornyacutech principů nahrazovaacuteniacute funkčniacute harmonie nej-různějšiacutemi modaacutelniacutemi koncepty stejně jako na sveacuteraacutezneacute melodice i tvorbě a artikulace toacutenů podporujiacuteciacute snahu o maximaacutelniacute expresivitu učinilo z Free Jazz Tria vyacutejimečnyacute soubor domaacuteciacute jazzoveacute sceacuteny6

Regionaacutelniacute populaacuterně hudebniacute sceacuteny rovněž skryacutevajiacute umělce jejichž in-trovertniacute povahoveacute rysy ndash a nikoliv nedostatek talentu ndash zabraacutenily jejich proniknutiacute do širšiacuteho společenskeacuteho vědomiacute Osobnostiacute tohoto typu je olo-mouckyacute jazzovyacute skladatel pianista a pedagog Petr Junk Absolvent Hudebniacute vyacutechovy na Univerzitě Palackeacuteho a skladby u Miloslava Ištvana na brněnskeacute JAMU od šedesaacutetyacutech let vzbuzoval pozornost odborniacuteků jak svojiacute technic-ky naacuteročnou interpretaciacute repertoaacuteru refl ektujiacuteciacuteho aktuaacutelniacute trendy světoveacuteho jazzu tak kompozicemi překračujiacuteciacutemi hranice jazzu rocku a vaacutežneacute hudby Tvorba Petra Junka ndash mimochodem umělce kteryacute byl v šedesaacutetyacutech letech prv-niacutem velkyacutem vzorem Emila Viklickeacuteho ndash se kromě jineacuteho vyznačovala experi-menty s formaacutelniacute asymetriiacute a tektonickou vyacutestavbou kompozic vynaleacutezavyacutem využiacutevaacuteniacutem mixaacuteže teacutembrovyacutech ploch či originaacutelniacute aplikaciacute různyacutech druhů ostinaacutetniacutech uacutetvarů v oblasti kinetiky melodiky i harmonie

Regionaacutelniacute historie populaacuterniacute hudby je zajiacutemavaacute rovněž s ohledem na po-řaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech hudebniacutech akciacute Přiacutekladem je putovniacute festival Porta kteryacute se konal v řadě krajskyacutech a okresniacutech měst včetně Olomouce Prestiž-niacute přehliacutedka nejvyacuteznamnějšiacutech domaacuteciacutech umělců z oblasti folku country a trampskeacute piacutesně jež postupem času nabyla monumentaacutelniacutech rozměrů a s naacute-

5 PAVLIČIacuteKOVAacute H Českyacute folk ndash fenomeacuten hudebniacute i sociaacutelniacute Olomouc Univerzi-ta Palackeacuteho v Olomouci 1998 PROKEŠ J Estetickaacute vyacutestavba českeacute folkoveacute piacutesně v 60ndash80 letech XX stoletiacute Brno Masarykova univerzita v Brně 2003

6 KOUŘIL V Ze života jazzoveacute avantgardy v srdci Evropy Free Jazz Trio His Voice 2009 č 2


50

Jan Bluumlml

vštěvnostiacute okolo třiceti tisiacutec divaacuteků se stala největšiacute akciacute sveacuteho druhu u naacutes v Olomouci proběhla v letech 1977 1978 a 1979 později ještě v roce 19927

Konaacuteniacute Porty 1977 v hlavniacutem městě Haneacute inicioval člen miacutestniacute country skupiny Dostavniacutek Vladimiacuter Ludmila Došlo k tomu ve chviacuteli kdy zastupiteleacute města Uacutestiacute nad Labem jež mělo tento rok festival hostit na posledniacute chviacuteli akci z politickyacutech důvodů zakaacutezali Porta 1977 proběhla v tradičniacutem termiacutenu 7ndash10 července kdy se do moravskeacuteho města sjelo viacutece než 1200 přiacuteznivců folkoveacute country a trampskeacute hudby z celeacuteho Československa aby zde vytvořili bdquoatmosfeacuteru v Olomouci dosud nepoznanouldquo Prvniacute olomouckeacute fi naacutele Porty jež mělo převaacutežně folkovyacute charakter bylo pozitivně hodnoceno jak zastupiteli města a miacutestniacute veřejnostiacute tak zuacutečastněnyacutemi umělci a pozorovateli z řad hu-debniacutech odborniacuteků což vedlo k pokračovaacuteniacute tradice fi naacutelovyacutech Port na Haneacute i v dalšiacutech letech8

Textů ktereacute se zabyacutevajiacute problematikou regionaacutelniacute historie českeacute populaacuterniacute hudby existuje v současneacute době jen velmi maacutelo Většinou jde o paměti samot-nyacutech uacutečastniacuteků hudebniacuteho děniacute v tom či onom městě V přiacutepadě olomouc-keacute hudebniacute sceacuteny lze zmiacutenit dvojdiacutelneacute paměti Mojmiacutera Zedniacuteka nazvaneacute Vzpomiacutenky protkaneacute swingem z roku 1988 a memoaacutery Lexy Sychry s naacutezvem Olomouckyacute big beat z roku 2007 Jasneacute však je že majiacute-li kdy v budoucnosti vzniknout souborneacute dějiny českeacute moderniacute populaacuterniacute hudby bez zpracovaacuteniacute regionaacutelniacute historie domaacuteciacute populaacuterniacute hudby se obejdou jen těžko A to neje-nom z hudebně historickyacutech sociaacutelniacutech či kulturniacutech důvodů ale jak vyplyacutevaacute z vyacuteše uvedeneacuteho textu rovněž i z důvodů hudebně uměleckyacutech

7 LANGER M ndash DOLEŽAL I Porta znamenaacute braacutena i do noveacuteho stoletiacute Praha Adonai 2001

8 Tamteacutež

51

Lašsko-valašskeacute pomeziacute

Gabriela Petrovaacute

Žaacutednou naacuterodopisnou oblast nelze vymezit jen na zaacutekladě jednoho krite-ria Při určovaacuteniacute hranic se užiacutevaacute viacutece hledisek ndash naacuteřečiacute kroj zvyky způsob ob-živy naacuteboženskeacute vyznaacuteniacute historickeacute souvislosti Ani Valašsko neniacute vyacutejimkou Josef Jančaacuteř ve sveacute monografi i defi nuje Valašsko jako bdquonaacuterodopisnou oblast na vyacutechodniacute Moravěldquo1 Samotnyacute pojem moravskeacute Valašsko (Maumlhrische Wa-lachei) ktereacute se vyskytlo v německyacutech pramenech je dle Jančaacuteře jen jakyacutemsi pojmovyacutem odlišeniacutem Valašska od rumunskeacute Valachie Saacutem ve sveacute monografi i uvaacutediacute kapitolu o teacuteto oblasti jako bdquoValašsko Valašildquo Oproti tomu se Jaroslav Štika vyjadřuje v celeacute sveacute knize o teacuteto oblasti jako o moravskeacutem Valašsku2

Je zřejmeacute že změna naacutezvu Valašsko přidaacuteniacutem přiacutedomku neniacute takovyacutem probleacutemem jako samotneacute vymezeniacute moravskeacuteho Valašska jehož hranice se s leacutety a novyacutemi pohledy etnografů neustaacutele měnila Jančaacuteř označuje Valaš-sko za oblast s největšiacutem počtem nezdůvodněnyacutech a nepodloženyacutech pokusů o ohraničeniacute Takteacutež se vyjadřuje o Valašsku jako o oblasti kolem niacutež se vy-tvořilo největšiacute množstviacute falešnyacutech představ jak už o původu obyvatelstva tak i o jeho minuleacutem a současneacutem způsobu života Daacutele takeacute přiznaacutevaacute že samotneacute vymezeniacute hranice moravskeacuteho Valašska neniacute jednoduchou zaacuteležitostiacute přede-všiacutem z důvodu nejasnosti ohledně hraničniacutech oblastiacute3

Jako hraničniacute oblasti uvaacutediacute Jančaacuteř předevšiacutem podhostyacutenskeacute a lipnickeacute Zaacute-hořiacute oblast Veřovskyacutech vrchů na jihozaacutepadě a na jihu oblast Luhačovicka Slavičiacutenska Bojkovicka a oblast Kopanic Jako nejmeacuteně naacutepadnou hranici uvaacutediacute hranici severovyacutechodniacute ndash tzv jižniacute okraj Lašska jmenovitě oblast Fren-

1 JANČAacuteŘ J a KOLEKTIV AUTORŮ Lidovaacute kultura na Moravě Straacutežnice UacuteLK Brno Muzejniacute a vlastivědnaacute společnost 2000 s 23 ISBN 80-86156-31-1

2 ŠTIKA J Valaši a Valašsko O původu Valachů valašskeacute kolonizaci vzniku a histo-rii moravskeacuteho Valašska a takeacute o karpatskyacutech salašiacutech 1 Rožnov pod Radhoštěm Valašskeacute muzeum v přiacuterodě v Rožnově pod Radhoštěm 2007 ISBN 978-80-854-0836-0

3 JANČAacuteŘ J A KOLEKTIV AUTORŮ Lidovaacute kultura na Moravě Straacutežnice UacuteLK Brno Muzejniacute a vlastivědnaacute společnost 2000 s 24 ISBN 80-86156-31-1

52


štaacutetska Štramberska byacutevaleacute hukvaldskeacute panstviacute4 Fryacutedecko a slezskeacute Těšiacuten-sko5

V odborneacute literatuře lze takeacute dohledat shrnutiacute různyacutech pohledů na hranici Valašska v kontextu dějin kdy na konci 18 a začaacutetkem 19 stoletiacute byla dle J N A Hankeho z Hankštejna F J Schwoye či K J Jurendeho do Valašska zahrnuta i oblast Zaacutelesiacute a Kopanic Rozdiacutely mezi pojetiacutem Hankeho a Schwoye zachycuje takeacute Štikova mapovaacute přiacuteloha č 10 kde je zřejmeacute že jejich představy se lišiacute hlavně v zahrnutiacute Vsetiacutenska Frenštaacutetska hukvaldskeacuteho panstviacute a Rusa-vy Schwoy vede jihozaacutepadniacute hranici až za Vsetiacuten ale na severovyacutechodě končiacute obcemi Bordovice Tichaacute Kozlovice a Fryacutedlant nad Ostraviciacute Hanke oproti tomu začiacutenaacute jihozaacutepadniacute hranici u Velkyacutech Karlovic a Valašskeacute Bystřice a jejiacute severniacute čaacutest vede až kolem obciacute Kopřivnice Přiacutebor Rychaltice a nejseverněji kolem obce Sviadnov u Fryacutedku-Miacutestku kteryacute ovšem součaacutestiacute Hankeho Va-lašska už neniacute6

Jako nejpopulaacuternějšiacute verzi hranice Valašska cituje Jančaacuteř vymezeniacute Vaacutelko-vo7 z roku 1929 Ten vede hranici severniacuteho Valašska kolem středisek Valaš-skeacute Meziřiacuteciacute Rožnov pod Radhoštěm Frenštaacutet pod Radhoštěm Štramberk Staryacute Jičiacuten a Kelč a hranici jižniacuteho Valašska označuje kolem středisek Vsetiacuten Vizovice Zliacuten Valašskeacute Klobouky a Broumov ovšem s vyčleněniacutem tzv klo-bouckeacuteho Zaacutevršiacute8

Ze všech vyacuteše zmiňovanyacutech rozděleniacute je dle našeho naacutezoru zřejmaacute ze-vrubnaacute hranice moravskeacuteho Valašska v kontextu historickyacutech studiiacute Štikova monografi e poskytuje v mapoveacute přiacuteloze rovněž pohled na hranici Valašska v kontextu 20 stoletiacute kteryacute děliacute Valašsko na tzv Vlastniacute Valašsko nebo takeacute

4 Hukvaldskeacute panstviacute z r 1883 ndash Biacutelaacute Trojanovice Borovice Lichnov Vlčovice Mni-šiacute Měrkovice Mysliacutek Palkovice Hodoňovice Fryacutedlant n Ostraviciacute Novaacute Ves Os-travice ŠTIKA Jaroslav Valaši a Valašsko O původu Valachů valašskeacute kolonizaci vzniku a historii moravskeacuteho Valašska a takeacute o karpatskyacutech salašiacutech 1 Rožnov pod Radhoštěm Valašskeacute muzeum v přiacuterodě v Rožnově pod Radhoštěm 2007 ISBN 978-80-854-0836-0


6 ŠTIKA Jaroslav Valaši a Valašsko O původu Valachů valašskeacute kolonizaci vzniku a historii moravskeacuteho Valašska a takeacute o karpatskyacutech salašiacutech 1 Rožnov pod Radhoš-těm Valašskeacute muzeum v přiacuterodě v Rožnově pod Radhoštěm 2007 ISBN 978-80-854-0836-0

7 VAacuteLEK Josef Hranice moravskeacuteho Valašska Naše Valašsko kulturniacute věstniacutek o jeho životě a potřebaacutech 1929ndash1930 roč I č 1 s 4ndash9

8 Obce Naacutevojnaacute Nedašov a Nedašova Lhota

53


jaacutedro regionu okrajoveacute oblasti a přechodneacute oblasti9 Jako determinantu za-členěniacute obciacute do jaacutedra regionu uvaacutediacute Štika předevšiacutem to zda jsou obyvateleacute obciacute považovaacuteniacute za Valachy i ostatniacutemi valašskyacutemi a nevalašskyacutemi obcemi Do okrajoveacute oblasti spadajiacute obce ktereacute jsou jaacutedrem regionu považovaacuteny za nevalašskeacute ale obcemi z jinyacutech etnickyacutech celků za valašskeacute Jako přechodnaacute je chaacutepaacutena oblast kde je možneacute pozorovat prvky valašskeacute kultury ale samotniacute obyvateleacute se za valachy nepovažujiacute10

Jako centrum Valašska uvaacutediacute Štika Vsetiacuten s okolniacutemi obcemi na zaacutepad až po Vizovice a Rusavu na severu hranici jaacutedra regionu udaacutevajiacute obce Zašovaacute Zubřiacute a Rožnov pod Radhoštěm a na vyacutechodě jsou do jaacutedra regionu zahrnuty obce kolem řeky Bečvy a Velkeacute Karlovice Do okrajoveacute čaacutesti patřiacute viacutece na sever orientovaneacute obce kolem Lešneacute daacutele přes Hostašovice Hodslavice Mořkov Veřovice obce kolem Frenštaacutetu pod Radhoštěm včetně Kozlovic a nejdaacutele na sever vede hranice okrajovyacutech čaacutestiacute až k obciacutem Chlebovice a Palkovice Na vyacutechodě hranice okrajovyacutech a přechodnyacutech čaacutestiacute splyacutevaacute u obciacute Metylovice Fryacutedlant nad Ostraviciacute Ostravice Stareacute Hamry Biacutelaacute

Přechodnyacute paacutes tvořiacute na jihu obce mezi jižniacutem Valašskem a Kopanicemi obce mezi jižniacutem Valašskem a luhačovskyacutem Zaacutelesiacutem Zaacutepadniacutem směrem daacutele byacutevaleacute panstviacute Malenovskeacute a Fryštaacutecko Severněji se jednaacute o oblast Hostyacuten-skeacuteho Zaacutehořiacute Kelečsko Pobečviacute po Špičky a na severu se jednaacute o tzv pře-chodnou oblast valašsko-lašskou kteraacute zahrnuje předevšiacutem obce Štramberk Kopřivnice Mnišiacute Hukvaldy a Rychaltice

Tato severniacute přechodnaacute oblast bdquoLašsko-Valašskeacute pomeziacuteldquo je lehce roz-šiacuteřena a zakreslena do Štikovy mapoveacute přiacutelohy kteraacute popisuje lidovyacute naacutezor na hranice Moravskeacuteho Valašska Zde se setkaacutevajiacute tři pohledy na severniacute hranici Valašska Podle lidiacute z Trojanovic vede hranice Valašska Kozlovicemi zatiacutemco podle obyvatel Kozlovic se hranice posouvaacute k Palkoviciacutem a podle obyvatel Palkovic sahaacute Valašsko až k Chleboviciacutem11

Štika uvaacutediacute že u obyvatel Frenštaacutetu Kozlovic a Trojanovic zůstaacutevaacute nadaacutele silneacute přesvědčeniacute přiacuteslušnosti k Valašsku což doklaacutedaacute citaciacute z diacutela o okresu

9 Tamteacutež10 ŠTIKA J Valaši a Valašsko O původu Valachů valašskeacute kolonizaci vzniku a histo-

rii moravskeacuteho Valašska a takeacute o karpatskyacutech salašiacutech 1 Rožnov pod Radhoštěm Valašskeacute muzeum v přiacuterodě v Rožnově pod Radhoštěm 2007 s 180 ISBN 978-80-854-0836-0

11 Tamteacutež

54


frenštaacutetskeacutem z roku 1908 kde autor piacuteše bdquoMy zmy su v Kozlovice Valaši v Ry-chaltic neni su Valaši su Lašildquo12

Obce okrajoveacute oblasti ktereacute se nachaacuteziacute kolem Frenštaacutetu pod Radhoštěm a Kozlovic nelze zatiacutem jednoznačně vyčlenit z Valašska předevšiacutem z pohle-du postupu Valašskeacute kolonizace kteraacute se v 16 stoletiacute začala praacutevě v oblasti hukvaldskeacuteho panstviacute a daacutele postupovala směrem na Rožnov a Vsetiacuten Šti-ka uvaacutediacute že Kozlovice Mysliacutek Palkovice Metylovice Lhotka a dalšiacute vesnice bdquoHukvaldskyacutech valachůldquo jsou jako součaacutest Valašska uvaacuteděny až do prvniacute po-loviny 19 stoletiacute13

12 Tamteacutež s 18913 ŠTIKA Jaroslav Valaši a Valašsko O původu Valachů valašskeacute kolonizaci vzniku

a historii moravskeacuteho Valašska a takeacute o karpatskyacutech salašiacutech 1 Rožnov pod Rad-hoštěm Valašskeacute muzeum v přiacuterodě v Rožnově pod Radhoštěm 2007 s 174ndash177 ISBN 978-80-854-0836-0

55

Pražskaacute leacuteta Rudolfa Kubiacutena ndash jeho profesionaacutelniacute karieacutera a studium čtvrttoacutenoveacute hudby u Aloise Haacuteby

Lenka Černiacutekovaacute

Ostravskyacute rodaacutek hudebniacute skladatel Rudolf Kubiacuten (10 1 1909ndash11 1 1973) vyacuteraznaacute osobnost působiacuteciacute na Ostravsku od roku 1935 kteraacute rostla v době rušneacute historickeacute etapy českeacute mezivaacutelečneacute hudebniacute avantgardy a začaacutet-ků českeacute čtvrttoacutenoveacute hudby Jeho profesionaacutelniacute draacuteha začiacutenaacute na pražskeacute kon-zervatoři kam odešel Rudolf Kubiacuten v šestnaacutecti letech aby u prof Julia Junka studoval hru na violoncello a později takeacute kompozici v nově otevřeneacutem kurzu čtvrttoacutenoveacute a šestinotoacutenoveacute hudby u Aloise Haacuteby1 Jako schopnyacute muzikant violoncellista s praxiacute v orchestru Čs rozhlasu se postupně vyhranil přede-všiacutem skladatelsky Progresi tohoto talentu ovlivnilo rušneacute uměleckeacute centrum velkoměsta 20 let do ktereacuteho se mladyacute Kubiacuten v roce 1924 dostal a seznaacutemeniacute s pedagogem vizionaacuteřem a skladatelem Aloisem Haacutebou

Kubiacutenův naacutezor na tehdejšiacute hudebniacute děniacute dvacaacutetyacutech let v pražskeacute hudebniacute areacuteně prozrazuje obsah dopisu rodičům2 kteryacute popisuje uvedeniacute slavneacute opery 1 Alois Haacuteba (1893ndash1973) byl hudebniacutem skladatelem a teoretikem žaacutekem Viacutetězslava

Novaacuteka na mistrovskeacute škole konzervatoře v Praze (1914ndash1915) Byl velkyacutem zastaacuten-cem novyacutech směrů soudobeacute hudby a stal diacuteky sveacutemu baacutedaacuteniacute vskutku novaacutetorem Byl tvůrcem mikrotonaacutelniacute soustavy ktereacute se již leacuteta systematicky věnoval V letech 1917ndash1920 navštěvoval viacutedeňskou hudebniacute akademii poteacute přešel spolu s dalšiacutemi spolužaacuteky Felixem Petyrkem a Ernstem Křenkem za vyacuteznamnou osobnostiacute sou-dobeacute hudby Franzem Schrekrem (1878ndash1934) do Berliacutena (1920ndash1922) na Vysokou hudebniacute školu V Berliacuteně se po roce 1919 formovala vyacuteznamnaacute německaacute škola sou-dobeacute hudby kteraacute se ubiacuterala velmi osobitou cestou a tvořila praacutevě v duchu atema-tičnosti slohu a atonality Haacutebu zcela zaujala skladba v mikrotonaacutelniacutem systeacutemu konkreacutetně čtvrttoacutenovaacute šestinotoacutenovaacute a dvanaacutectitoacutenovaacute soustava Zajiacutemala jej nejen skladba ale takeacute jejiacute teoretickeacute vymezeniacute (HAacuteBA A Harmonickeacute zaacuteklady čtvrttoacute-noveacute soustavy Praha 1922) vypracoval zaacuteklady pro atonaacutelniacute systeacutem Schoumlnbergovy školy Snažil se najiacutet oporu pro sveacute teorie v českeacutem prostřediacute Mikrointervaly odvo-zoval z valašskeacuteho a slovaacuteckeacuteho lidoveacuteho zpěvu Uacutespěchu dosaacutehl otevřeniacutem kurzů čtvrttoacutenoveacute a šestinotoacutenoveacute skladby na pražskeacute konzervatoři ktereacute vedl od roku 1923ndash1945 uznaacuteniacutem tohoto specifi ckeacuteho směru bylo pak působeniacute v tomto oboru na pražskeacute AMU v letech 1945ndash1949

2 Pozůstalost Rudolfa Kubiacutena se nachaacuteziacute v hudebně historickeacutem odděleniacute Ostravskeacute-ho muzea citovaneacute dopisy jsou zaznamenaacuteny v přiacutepravneacute evidenci

56


Albana Berga Vojcek v pražskeacutem Naacuterodniacutem divadle v roce 19263 Premieacutera Vojcka se odehraacutela ve Staacutetniacute opeře v Berliacuteně pod taktovkou Ericha Kleibera 14 12 1925 O necelyacute rok později 11 11 1926 byla uvedena v Naacuterodniacutem di-vadle v Praze Představeniacute dirigoval Otakar Ostrčil a režie se ujal Ferdinand Pujman Pražskeacute poněkud konzervativniacute publikum Bergovu operu nepřijalo a mladyacute Rudolf se stal přiacutemyacutem svědkem premieacutery Vojcka i druheacute repriacutezy kte-raacute byla zaacuteroveň po skandaacutelniacutem vypiacuteskaacuteniacute i dernieacuterou

21 XI 1926bdquohellipA teď o bdquoVojckovildquoByl jsem na premieacuteře jak už viacutete Poněvadž se mi to tak moc liacutebilo šel jsem

v uacuteteryacute 16 XI opět Koupil jsem si liacutestek za 5 Kč Když bylo po prvniacutem jednaacuteniacute byl všeobecnyacute uacutespěch a moc tleskali Naacutesledovalo 2 jednaacuteniacute (o několika obra-zech) Když bylo po druheacutem obraze opona spadla hudba dohraacutevala (jež se zdaacute-la až moc disonantniacute) někdo hviacutezdl na sireacutenu Pak druhyacute a tak daacutele pak raacutemus vyacutekřiky s nohami o zem bili ndash to vše začalo v 9 hod A to vše po malyacutech oddechů se několikraacutet opakovalo ndash i ze strany kteřiacute byli pro pokračovaacuteniacute ndash A když se zdaacutelo že je pokoj začal Ostrčil dirigovat daacutele po paacuter zvuciacutech začali ti pitomci zase hviacutezdat A tak dirigent Ostrčil se sebral a šel pryč Za niacutem se ztratil orchestr opony padaly i železnaacute dole začali policisteacute vyklizovat lidi ze saacutelu ndash ale vyacutekřiky a raacutemus trval pořaacuted daacutele Dvě směry Pro a proti Když to vše bylo marneacute za-čali se i ti jeden po druheacutem tratit Jaacute jen z galerie utiacutekal na balkon se podiacutevati jestli tam neuvidiacutem znaacutemeacuteho a zatiacutem v jedneacute loacuteži byla společnost mezi nimi i dr Štěpaacuten a neměli se k odchodu přestože v divadle už nebylo lidu Zřiacutezenci už je upomiacutenali že chtějiacute světla zhasnouti a jeden z teacute společnosti řekl bdquotady na pro-gramu maacutem napsaacuteno že je konec v 10 hod jak my k tomu přijdeme že v tom nejhezčiacutem se představeniacute přerušiloldquo No a tak přece ale pomalu i ti se ztratili a jaacute taky Ale ještě na chodbě v přiacutezemiacute v divadle byla plnaacute siacuteň lidu a uprostřed se někdo rozčiloval Jaacute tam letiacutem a zatiacutem to se haacutedal Ponc (můj kolega žaacutek Haacutebův takeacute čtvrttoacutenista) s nějakyacutem hellip To se viacute že jsem nelenil a když zvlaacuteště byl Ponc i jaacute pro operu a ten hellip proti tak jsem se přidal a řekl jsem tomu popletovi bdquoať jde do Areacuteny a ne do Naacuter divadlaldquo A tak jsme ho hezky usadili a my s Poncem jsme

3 Opera Vojcek se stala při sveacutem provedeniacute v Praze komentovanou udaacutelostiacute Po prvniacute světoveacute vaacutelce se vedle premieacuter děl tradičniacute operniacute školy začaly prosazovat opery experimentaacutelniacuteho typu ktereacute nesplňovaly estetickeacute představy běžneacuteho obecenstva a svyacutemi naturalistickyacutemi přiacuteběhy prezentujiacuteciacutemi naacutesiliacute utrpeniacute a erotiku naviacutec ztvaacuterněneacute atonaacutelniacute hudbou byly veřejnostiacute jen stěžiacute přijiacutemaacuteny Takeacute opera Vojcek byla podobně jako některaacute diacutela předtiacutem konzervativniacutemi posluchači odsouzena za okupace dokonce zakaacutezaacutena

57

šli On se klepal ještě viacutec nežli jaacute Oba jsme se třaacutesli jako osiky A s Poncem vůbec žaacutednaacute řeč nebyla A se mnou taky ne Rozčiacuteleniacutem Šli jsme po Naacuter třiacutedě a potka-li jsme Haacutebu Schulhoff a4 a ještě s jedniacutem paacutenem a daacutemou Oni nic o tom ještě nevěděli tak jsme jim to řekli Ale prof Haacuteba měl pro mě důležitějšiacute věcihellipldquo

Představeniacute se odehraacutelo pouze třikraacutet Dnes je již zřejmeacute že se jednaacute o zlo-moveacute diacutelo německeacute operniacute avantgardy jehož hodnoty podniacutetily směřovaacuteniacute hudebniacute kultury Rudolf Kubiacuten a jeho kolega Miroslav Ponc velmi dobře toto diacutelo odhadli mladyacute Rudolf pak v zaacutevěru sveacuteho dopisu napsal hellipbdquoVojcekldquo je geniaacutelniacute diacutelo uznaneacute všemi pražskyacutemi machry profesory konzervatoře hellipldquo

Diacutelo Albana Berga si ziacuteskalo řadu zastaacutenců zejmeacutena v mladeacute moderně smyacutešlejiacuteciacute generaci odvracejiacuteciacute se od termiacutenů pozdniacuteho romantismu i im-presionismu spatřujiacuteciacute cestu v noveacutem pojetiacute estetiky hudebniacuteho myšleniacute ve smyslu volnosti všech složek hudebniacute kompozice5 Toto hudebně estetickeacute vyacutechodisko spojovalo pedagoga Aloise Haacutebu s jeho žaacuteky Erviacutenem Schulho-ff em Miroslavem Poncem i Rudolfem Kubiacutenem Tito společně s Haacutebovyacutem bratrem Karlem patřili v letech 1925ndash1927 k prvniacutem českyacutem studentům

4 Erviacuten Schulhoff (1894ndash1942) byl vrstevniacutekem Aloise Haacuteby studoval hudbu v Praze a v Německu (Koliacuten nad Ryacutenem Lipsko) projevoval se jako velmi talentovanyacute skla-datel v interpretaci se specializoval zejmeacutena na moderniacute a takeacute čtvrttoacutenovou hud-bu mimo jineacute se stal klaviacuterniacutem pedagogem v Haacutebově čtvrttoacutenoveacutem odděleniacute (1929 ndash 1931) O paacuter let později v roce 1935 se Kubiacuten a Schulhoff sešli v ostravskeacute po-bočce Českeacuteho rozhlasu kde byl Schulhoff přijat jako klaviacuterista (1935ndash1938) Zde se kromě hraniacute soacutelovyacutech partů angažoval takeacute v komorniacute hudbě vytvořil Ostravskeacute klaviacuterniacute duo E Schulhoff ndash M Th urnovaacute a E Schulhoff ndash J Kalaacuteb Erviacuten Schulhoff patřil mezi velkeacute talenty kompozice a interpretace moderniacute hudby a bylo by pozo-ruhodneacute sledovat jeho dalšiacute uměleckyacute vyacutevoj Bohužel jeho život předčasně ukončila internace v koncentračniacutem taacuteboře Wuumllzburg kde se stal obětiacute nacistickeacute perzekuce Dalšiacute zmiacuteněnyacute Kubiacutenův kolega Miroslav Ponc (1902ndash1976) studoval čtvrttoacutenovou hudbu (1922ndash1924) u Aloise Haacuteby a rozšiacuteřil svaacute studia o dodekafonii u Arnolda Schoumlnberga (1927) v Berliacuteně poteacute opět u Haacuteby v Praze a klaviacuterniacute interpretaci u Er-viacutena Schulhoff a (1926ndash1929) V budoucnu našel uplatněniacute v oboru sceacutenickeacute hudby K největšiacutem počinům Poncovy tvorby patřiacute Předehra k starořeckeacute trageacutedii z roku 1931 ta byla provedena na mezinaacuterodniacutem festivalu ve Viacutedni v teacutemže roce a balet Osudy uvedenyacute v ND Praha (1935) Po vaacutelce sklaacutedal sceacutenickou hudbu a dirigoval činoherniacute orchestr ND v Praze (1945ndash1970)

5 Impuls dal svou praciacute Ferrucio Busoni (1866ndash1924) Naacutevrh noveacute estetiky hudebniacuteho uměniacute (1907) kteraacute se stala manifestem svobody v uměleckeacute tvorbě


58


kurzů čtvrttoacutenoveacute hudby vedeneacute Aloisem Haacutebou na pražskeacute konzervatoři6 Dvacaacutetaacute leacuteta jejich osudy svedla na nějakou dobu dohromady později se pro-tagonisteacute onoho dopisu vydali každyacute svou cestou

Haacutebovou kompozičniacute školou prošla teacuteměř stovka žaacuteků z celeacute Evropy vyacute-uka nezahrnovala pouze poznatky o čtvrttoacutenoveacute hudbě popř šestinotoacutenoveacute či dvanaacutectitoacutenoveacute hudbě ale dotyacutekala se takeacute dalšiacutech moderniacutech skladebnyacutech technik např Schoumlnbergovy dodekafonie apod Prostřednictviacutem osobnosti Aloise Haacuteby a diacuteky jeho stykům se zahraničniacutemi kolegy se češtiacute autoři v teacute době etablovali mezi protagonisty evropskeacute hudebniacute avantgardy Z teacuteto sku-tečnosti vyplynul zaacutejem mladyacutech adeptů skladby mezi nimi i Rudolfa Kubiacutena o možnosti erudovaneacute vyacutechovy v noveacutem zatiacutem nepřiacuteliš probaacutedaneacutem oboru umožňujiacuteciacute noveacute hudebniacute vyjaacutedřeniacute V Praze uvaacuteděli bdquočtvrttoacutenisteacuteldquo sveacute sklad-by a teoretickeacute přednaacutešky na koncertech Spolku pro moderniacute hudbu a spolku Přiacutetomnost Mnohem většiacute uacutespěch však slavili v zahraničiacute Hudba Aloise Haacuteby a jeho žaacuteků se hraacutela ve všech prestižniacutech centrech moderniacute soudobeacute hudby v Německu Rakousku Švyacutecarsku Francii v raacutemci mezinaacuterodniacutech hudebniacutech festivalů v Solnohradě (1923) v Praze (1924 1925) Frankfurtu (1927) Sieně (1928) ve Viacutedni (1932) prezentovala se rovněž na mezinaacuterodniacutech hudebniacutech vyacutestavaacutech Kubiacutenovi bylo teprve sedmnaacutect let a jeho skladby ve čtvrttoacutenoveacutem systeacutemu zazněly za hranicemi republiky Prvotinou v tomto oboru byla Suita pro čtvrttoacutenovyacute klaviacuter op 1 z roku 1925 (prem 22 ledna 1926 v německeacutem Budyšiacuteně) Společně se skladbami Aloise Haacuteby jeho bratra Karla a Miroslava Ponce se Rudolf Kubiacuten představil před mezinaacuterodniacutem publikem takeacute v Ber-liacuteně Frankfurtu Koliacuteně nad Ryacutenem v Ženevě Pařiacuteži Během studia u Aloise Haacuteby napsal Rudolf Kubiacuten ve čtvrttoacutenoveacutem systeacutemu celkem sedm skladeb7 zaacutevěrečnou praciacute byla Suita č 2 a Fantazie č 2 ve čtvrttoacutenoveacute soustavě Kla-viacuterniacute skladby čtvrttoacutenistů interpretoval Erviacuten Schulhoff smyčcoveacute party pak Karel Haacuteba O sveacutem vztahu k Erviacutenu Schulhoff ovi Kubiacuten piacuteše

6 V letech 1925ndash1927 zde studovali ještě Gustav Huth a Miloslav Koumlck Tiacutemto kur-zem takeacute prošli Jaroslav Ježek Karel Ančerl K Reiner J Pauer J Seidel L Simon J Krombholc A Moyzes a řada dalšiacutech skladatelů z celeacute Evropy (např Oscar Da-non)

7 Suita pro čtvrttoacutenovyacute klaviacuter op 1 1925 Fantazie pro čtvrttoacutenovyacute klaviacuter op 2 1925 Pět skladeb pro čtvrttoacutenoveacute violoncello a klaviacuter 1926 Suita pro čtvrttoacutenovyacute klaviacuter op 3 1927 Fantazie pro čtvrttoacutenovyacute klaviacuter op 4 1927 Fantazie pro čtvrttoacute-novyacute klaviacuter op 5 1927 Fantazie pro čtvrttoacutenovyacute klarinet a klaviacuter op 5 1927

59

18 1 1926bdquohellipHraje se z teacute Suity jenom 1 2 3 věta ndash Tu 4 větu Schulhoff tak honem

nesvede Na niacute by potřeboval moc a moc cvičit ale taky to po čase bude Schaacute-ziacuteme se ve čtvrtt odd se Schulhoff em a on se ptaacute u klaviacuteru když to cvičiacute jak si to a to přeji Je to moc slušnyacute člověk daacute se s niacutem mluvit Jsem s niacutem moc dobřeldquo

Alois Haacuteba i jeho žaacuteci se současně věnovali takeacute půltoacutenoveacute tvorbě a z prak-tickyacutech důvodů se postupně vraceli ve sveacute dalšiacute praacuteci k tradičniacutem technikaacutem mnohdy k aktuaacutelniacutemu expresionismu a neoklasicismu Alois Haacuteba svyacutem vel-mi tolerantniacutem přiacutestupem umožnil formovaacuteniacute uměleckeacute individuality svyacutech žaacuteků Uznaacuteniacutem Haacutebovy praacutece a tohoto specifi ckeacuteho směru bylo pak působeniacute v tomto oboru na pražskeacute AMU v letech 1945ndash1949 Po roce 1949 však bylo studium kompozice v mikrotonaacutelniacutem systeacutemu na Akademii muacutezickyacutech umě-niacute zastaveno a tiacutemto krokem se přerušila možnaacute kontinuita oboru V dalšiacutech letech Alois Haacuteba již nenašel stejně usilovneacuteho a přesvědčeneacuteho pokračova-tele neboť v praxi byla interpretace teacuteto hudby problematickaacute a evropskeacutemu hudebniacutemu ciacutetěniacute publika zůstaacutevala staacutele ještě dosti vzdaacutelenaacute Přesto Haacutebova myšlenka nabiacutezejiacuteciacute noveacute možnosti uměleckeacuteho vyjaacutedřeniacute otevřela zcela no-vou kapitolu o moderniacute hudebniacute kultuře prvniacute poloviny 20 stoletiacute

V roce 1927 Rudolf Kubiacuten studia na konzervatoři opustil patrně z exis-tenčniacutech důvodů a živil se jako klaviacuterista po kavaacuternaacutech a nočniacutech barech Tehdy Alois Haacuteba nechtěl aby Kubiacutenův talent byl zmařen a tak po dvou letech bdquohledaacuteniacuteldquo ziacuteskal Kubiacuten na přiacutemluvu Aloise a Karla Haacutebovyacutech miacutesto violon-cellisty v pražskeacutem rozhlasoveacutem orchestru kteryacute tehdy vedl Otakar Jeremi-aacuteš Po šest let měl tak přiacuteležitost setkaacutevat se v rozhlase s hodnotnou vaacutežnou hudbou a s mimořaacutedně zajiacutemavyacutemi dirigenty jako byli V Talich O Nedbal B Walter O Ostrčil O Pařiacutek K B Jiraacutek N Malko D Milhaud a dalšiacute Sou-časně se nevzdal kompozice a z obdobiacute pražskeacuteho pobytu pochaacuteziacute mimo čtvrttoacutenovou hudbu tanečniacute drama Vetřelec (1932 neprovedeno) hudebniacute komedie Tři mušketyacuteři (1930) několik operet a vůbec prvniacute rozhlasovaacute opera Letniacute noc (1931)8 Z velkyacutech symfonickyacutech forem je to nedokončenaacute symfo-nickaacute baacuteseň prvotina Nostalgie předehra pro orchestr Prolog (1929) Sletovaacute předehra (1932) a Českaacute piacuteseň a tanec (1932) V Praze složil hudbu k několika fi lmům a řadu vokaacutelniacutech skladeb ndash suitu pro klaviacuter Střiacutebrnaacute svatba (1928) Čtyři koncertniacute jazzoveacute etudy Jazz-Dancing pro dva klaviacutery nebo Scherzino pro dva klarinety Z tohoto obdobiacute pochaacuteziacute takeacute melodramy na slova A Klaacuteš-8 Operety Ženich z preacuterie (1930) Kavaliacuter (1932 neprovedeno) Zasnoubeniacute na pa-

loučku (1933) Cirkus života (1933) Ta muzika českaacute (1933) dalšiacute rozhlasovaacute opera Zpěv uhliacute 1932) zůstala nedokončenaacute a zachovala se pouze předehra


60


terskeacuteho Vaacutenočniacute miacuter (1926) a Všichni svatiacute tancovali (1926) nebo skladby pro zaacutebavnyacute orchestr

Po ukončeniacute studiiacute Kubiacuten ve skladbě v mikrointervalech nepokračoval kontakt učitele a žaacuteka zůstal ale nepřerušen Kubiacuten saacutem autor opery Naši fu-rianti (1942ndash1949) se uacutečastnil vyacuteznamneacute udaacutelosti Haacutebova života Společně s bratry Haacutebovyacutemi byl přiacutetomen světoveacute premieacutery prvniacute českeacute čtvrttoacutenoveacute opery sveacuteho učitele Aloise Haacuteby Matka op 35 kterou zkomponoval Haacuteba na vlastniacute libreto Premieacutera se udaacutela 17 5 1931 v Mnichově Operu nastu-doval s mnichovskyacutemi a berliacutenskyacutemi umělci českyacute dirigent Karel Ančerl a provedl ji Hermann Scherchen Opera Matka psaacutena v letech 1927ndash1929 se stala bezesporu vrcholem Haacutebovy tvorby Jednalo se o prvniacute českou operu ve čtvrttoacutenoveacutem systeacutemu a realizace diacutela byla pro celyacute soubor interpretačně mimořaacutedně naacuteročnaacute Haacutebova odvaha vydat se tiacutemto neznaacutemyacutem směrem do-dnes zasluhuje obdiv a oceněniacute Českaacute veřejnost mohla operu shleacutednout až 23 5 1947 ve Smetanově divadle v Praze opět s dirigentem Karlem Ančerlem Takeacute později po odchodu Rudolfa Kubiacutena z Prahy byl vzaacutejemnyacute vztah Haacuteby ndash pedagoga a Kubiacutena ndash žaacuteka přaacutetelskyacute vyzařujiacuteciacute podporu a zaacutejem o noveacute sklad-by O vypracovaneacutem libretu ke sveacute čtvrteacute opeře9 a o sveacute praacuteci informuje Alois Haacuteba Kubiacutena v dopise v roce 1943

Milyacute přiacuteteli 20 7 43posiacutelaacutem Vaacutem zpět doklady a partituru Vašiacute skladby bdquoJaacutema PokrokldquoDěkuji Vaacutem že jste mi ji zapůjčil k prohleacutednutiacute Je to dobraacute skladba Vidiacutem že si to dělaacutete po sveacutem a praacutevě tiacutem haacutejiacutete dobreacute jmeacuteno meacute školy Přeji

Vaacutem zdar v dalšiacute praacuteci a děkuji Vaacutem za Vaše přaacuteniacute do dalšiacute padesaacutetky Keacutež by Bůh dal Praacutece maacutem dost i na viacutec než novyacutech 50 let

Dokončuji Nauku o harmonii frac12 ndash 112 toacuten systeacutemu ndash česky s novyacutemi naacute-pady a podrobnějšiacutem skladebnyacutem a vyacuterazovyacutem propracovaacuteniacutem

Libreto na 4 operu jsem si napsal loni Těšiacutem se zas na skladbuSrdečneacute pozdravy a pěkneacute praacutezdninyVaacuteš Alois Haacuteba

V roce 1963 se vraacutetil Rudolf Kubiacuten ke dvěma Haacutebovyacutem skladbaacutem k nimž provedl orchestraacutelniacute instrumentaci Jednalo se o Deux morceaux pour piano

9 Alois Haacuteba dokončil celkem tři opery Matka op 35 Novaacute země op 47 Přijď kraacutelovstviacute Tveacute op 50

61

op 210 Šest klaviacuterniacutech skladeb op 6 z roku 1920 instrumentace před 194211 V teacutemže roce instrumentoval takteacutež Optimistickou skladbu sveacuteho kolegy Er-viacutena Schulhoff a12 Těmito reminiscencemi se živeacute kontakty s mezivaacutelečnou avantgardou spojenou se jmeacutenem Aloise Haacuteby uzaviacuterajiacute

Veřejnost v Ostravě se mohla bezprostředně seznaacutemit s čtvrttoacutenovou hudbou v přednaacuteškoveacutem cyklu Masarykovy vyššiacute školy lidoveacute bdquoHudebniacute skladateleacute o soběldquo kde vystoupil se svyacutem programem Alois Haacuteba 11 2 1934 na čtvrttoacutenoveacute harmonium hraacutel Karel Reiner Daacutele pak 8 10 1935 kdy se konal mimořaacutednyacute koncert Spolku pro komorniacute hudbu na ktereacutem zazněl Haacute-bův Smyčcovyacute kvartet ve čtvrttoacutenoveacute soustavě č 2 op 7 v podaacuteniacute Pražskeacuteho kvarteta Českeacute noneto zahraacutelo dvanaacutectitoacutenovou Haacutebovu Fantazii pro nonet op 40 (8 3 1937) Při dalšiacute přiacuteležitosti (3 21938) přednesl Alois Haacuteba svou přednaacutešku o vyacutevoji soudobeacute tvorby a o čtvrttoacutenoveacute a šestinotoacutenoveacute hudbě s gramofonovyacutemi ukaacutezkami se Kubiacuten se svyacutem učitelem opět setkal To už ale Rudolf Kubiacuten v Ostravě natrvalo žil v roce 1935 se vraacutetil do rodneacuteho měs-ta po dvouleteacutem setrvaacuteniacute v brněnskeacutem rozhlase (1933ndash1935) Důvodem byl vznik ostravskeacute pobočky Československeacuteho rozhlasu (1935) Zde se stal re-žiseacuterem hudebniacutech relaciacute Věnoval se skladbě inspirovaacuten folkloacuterem a okolniacute přiacuterodou nedalekyacutech Beskyd životem obyčejnyacutech lidiacute bdquočerneacuteholdquo hornickeacuteho města a průmysloveacute aglomerace kterou se Ostrava postupně staacutevala Soustře-dil se na většiacute hudebniacute formy vaacutežneacute hudby jejichž zvuk nese prvky evropskeacute expresionistickeacute tvorby dvacaacutetyacutech let i tradice českeacute symfoničnosti čerpajiacuteciacute z lidoveacute hudby a v neposledniacute řadě takeacute ze zaacutekladů zmiacuteněneacute Haacutebovy kom-pozičniacute školy Netypicky širokyacute zaacuteběr hudebniacutech forem kompozic Rudolfa Kubiacutena odkazuje na univerzalitu jeho uměleckeacute osobnosti13 V padesaacutetyacutech letech se svou tvorbou přihlaacutesil k socialistickeacutemu realismu později se uchyacutelil k neprogramniacutem skladbaacutem a instrumentaciacutem Z teacuteměř třiacute set opusovyacutech čiacute-sel dokončenyacutech skladeb zůstaly na repertoaacuteru koncertniacutech poacutediiacute symfonickeacute baacutesně Maryčka Magdoacutenova a V Beskydaacutech z pětidiacutelneacuteho symfonickeacuteho cyk-lu Ostrava (1951) teacutež naacutestrojoveacute koncerty a četnaacute komorniacute diacutela předevšiacutem Smyčcoveacute kvartety z dvacaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute Haacutebova škola a hudebniacute areacutena dvacaacutetyacutech let jejiacutež atmosfeacuteru Kubiacuten bezprostředně absorboval pozna-menala zaacutesadně jeho uměleckyacute vyacutevoj Orientaciacute na zaacutekladniacute styloveacute znaky

10 Provedeno 1964 Čs rozhlas Ostrava11 Provedeno 1963 Čs rozhlas Ostrava12 Provedeno 1964 Čs rozhlas Ostrava13 Celkovyacute obraz o životě a diacutele Rudolfa Kubiacutena podaacutevaacute monografi e Vladimiacutera Grego-

ra (Ostrava 1975)


62


atonality v duchu synteacutezy expresionismu a regionaacutelniacuteho folkloacuteru obohatil tak ostravskou kompozičniacute tvorbu o specifi kum industriaacutelně laděneacute artifi ciaacutelniacute hudby

Nezanedbatelnaacute je bezesporu takeacute Kubiacutenova organizaacutetorskaacute aktivita V době pražskeacuteho působeniacute ziacuteskal Rudolf Kubiacuten řadu přaacutetel a kontaktů jak v kulturniacutech tak i v politickyacutech kruziacutech ty později využil při prosazovaacuteniacute založeniacute několika důležityacutech kulturniacutech instituciacute ktereacute zatiacutem v Ostravě chy-běly14 Podzim života straacutevil Rudolf Kubiacuten v uacutestraniacute v Trojanoviciacutech pod hor-skyacutemi vrcholky Beskyd Zemřel v roce 1973 v teacutemže roce jako jeho učitel Alois Haacuteba

Obrazoveacute přiacutelohy

1 Rudolf Kubiacuten 5 skladeb pro violoncello op 4

14 S jeho pomociacute vznikla v roce 1951 ostravskaacute pobočka Svazu čs skladatelů daacutele inicioval založeniacute Vyššiacute hudebně-pedagogickeacute školy (1953) předchůdkyně Janaacuteč-kovy konzervatoře Ostrava rovněž podniacutetil založeniacute Ostravskeacuteho symfonickeacuteho orchestru (1954 dnes Janaacutečkovy fi lharmonie Ostrava)

63

2 Program koncertu moderniacute hudby 1926


64



65

4 Program koncert moderniacute hudby 1927


66


5 Rudolf Kubiacuten a kolegoveacute z Vyššiacute hudebně pedagogickeacute školy v Ostravě

6 Rudolf Kubiacuten Karel Waldhans a dirigent Leningradskeacute fi lharmonie Arvid Jansons 1959

67

Regionaacutelniacute hudebniacute tematika v přiacutepravě budouciacutech pedagogů

(aneb bdquoUměleckaacute hudba v Ostravěldquo jako vyacuteběrovyacute předmět KHV PdF OU)

Pavla Olšarovaacute

Uacutevod

V pedagogickeacutem procesu měla vždy důležitou roli regionaacutelniacute hudebniacute te-matika Vzhledem k tomu že hudebniacute uměniacute provozovaneacute v daneacutem regionu je žaacutekům nejbliacuteže a snaacuteze dostupneacute je zde velkyacute potenciaacutel k rozvoji adekvaacutet-niacuteho vniacutemaacuteniacute a porozuměniacute hudebniacutem diacutelům a hudebniacute produkci V dnešniacute době se však potyacutekaacuteme s palčivyacutem probleacutemem kteryacutem je nedostatek zaacutejmu mladyacutech lidiacute o kulturniacute děniacute v miacutestě sveacuteho bydliště Diacuteky vyspělyacutem moderniacutem technologiiacutem mohou z pohodliacute sveacuteho domova sledovat nepřebernou nabiacutedku hudebniacutech audiovizuaacutelniacutech zaacuteznamů z celeacuteho světa a často tak zapomiacutenajiacute na děniacute ve sveacute bliacutezkosti Tato problematika je již refl ektovaacutena v dokumentu s naacutezvem Revidovanaacute Evropskaacute charta participace mladyacutech lidiacute na miacutestniacutem a regionaacutelniacutem životě1 jenž maacute ve sveacutem programu začleněn i požadavek spo-lupraacutece mlaacutedeže na kulturniacutem děniacute ve sveacutem regionu Abychom však mohli vychovaacutevat budouciacute mladeacute posluchače a aktivniacute činitele v hudebniacutem uměniacute je potřeba určiteacute proměny hudebniacute vyacutechovy Značnou oporu můžeme naleacutezt v Raacutemcově vzdělaacutevaciacutem programu pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute kde nalezneme podklady pro aktivniacute komunikaci s hudebniacutem uměniacutem v běžneacutem životě ndash primaacuterně v potřebě rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute jež majiacute ideaacutelně proliacuten at celyacutem edukačniacutem procesem ve všech vyučovaciacutech předmětech2 V hudebniacute vyacutechově lze tedy klaacutest důraz na kompetence občanskeacute se svyacutem zaměřeniacutem na respektovaacuteniacute ochranu a oceňovaacuteniacute našich tradic a kulturniacuteho i historickeacute-ho dědictviacute V praxi to znamenaacute podněcovaacuteniacute žaacuteků k vyhledaacutevaacuteniacute informaciacute

1 Revidovanaacute Evropskaacute charta participace mladyacutech lidiacute na miacutestniacutem a regionaacutelniacutem životě [online] [cit 2012-09-20] Dostupneacute z WWWlthttpwwwadamczzahra-nicidocrevidovana_charta_participacepdfgt

2 Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute [online] Praha Vyacutezkum-nyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 str 14ndash17 [cit 2012-09-11] Dostupneacute z wwwlthttpwwwvupprahaczwpcontentuploads200912 RVPZV_2007-07pdfgt

68


o kulturniacutem děniacute v jejich bydlišti a okoliacute a zaacuteroveň k aktivniacutemu navštěvovaacute-niacute miacutestniacutech kulturniacutech akciacute Žaacutek by neměl s hudbou přichaacutezet do kontaktu pouze prostřednictviacutem video či audio nahraacutevek či skrze teoretickeacute a praktickeacute znalosti sveacuteho pedagoga Hudebniacute vyacutechova by kromě praktickyacutech hudebniacutech činnostiacute měla podporovat takeacute naacutevštěvnost koncertů či jinyacutech kulturniacutech představeniacute a měla by podněcovat zaacutejem o kulturniacute děniacute

K naplněniacute vize aktivniacuteho mladeacuteho naacutevštěvniacuteka bdquoživeacuteldquo hudebniacute produkce je ovšem zapotřebiacute kvalitně připravenyacute pedagog Z meacuteho pohledu reforma nemůže byacutet provedena bez odpoviacutedajiacuteciacute přiacutepravy budouciacutech učitelů na kated-raacutech hudebniacute vyacutechovy pedagogickyacutech fakult Studenti vysokyacutech škol by měli byacutet seznamovaacuteniacute nejen s teoretickou a praktickou straacutenkou hudby v akade-mickeacutem prostřediacute ale takeacute s prožitkovou straacutenkou tohoto uměniacute mimo zdi univerzity Bohužel dnešniacute trend školstviacute je opačnyacute a maacute tendenci směřovat k teoretickyacutem znalostem a velkeacutemu množstviacute abstraktniacutech informaciacute Tato tendence je pochopitelnaacute u oborů s přiacuterodovědnyacutemi či jinyacutemi zaměřeniacutemi ne však u oborů s obsahy uměleckyacutemi

Vyacuteběrovyacute předmět bdquoUměleckaacute hudba v Ostravě ndash hudebniacute osobnosti a instituceldquo

Na katedře hudebniacute vyacutechovy Pedagogickeacute fakulty Ostravkeacute univerzity v Ostravě byly před otevřeniacutem meacuteho předmětu realizovaacuteny dva vyacuteběroveacute předměty s přiacutemou aktivniacute uacutečastiacute studentů na kulturniacutem děniacute ktereacute budou-ciacutem pedagogům zprostředkovaacutevajiacute styk s hudbou v jejiacutem živeacutem zněniacute a se-znamujiacute je s přiacutemyacutem zaacutezemiacutem vzniku vyacuteznamnyacutech děl Předmět bdquoExkurze 1 ndash hudebniacute kultura Prahyldquo je realizovaacuten jako třiacutedenniacute exkurze v jejiacutemž raacutemci studenti navštiacuteviacute vybraneacute koncerty hudebniacute představeniacute a kulturniacute instituce Pro uacutespěšneacute absolvovaacuteniacute předmětu je zapotřebiacute aktivniacute uacutečast a vypracovaacuteniacute seminaacuterniacute praacutece kteraacute odborně hudebněhistoricky a kulturologicky refl ek-tuje proběhnuvšiacute exkurzi bdquoExkurze 2 ndash Janaacutečkovy Hukvaldyldquo probiacutehaacute pouze v jednom dni a jejiacutem ciacutelem je naacutevštěva rodiště Leoše Janaacutečka jemu věnova-neacuteho muzea a naacuteslednyacute vyacutelet k pamaacutetniacuteku Lišky Bystroušky v oboře kde je naacutesledně proveden odbornyacute vyacuteklad vedouciacuteho pedagoga s akcentem na oper-niacute tvorbu I v tomto přiacutepadě je pro absolvovaacuteniacute nutnaacute nejen aktivniacute uacutečast ale i zpracovaacuteniacute piacutesemneacuteho referaacutetu jehož obsahem je vybranaacute čaacutest života skla-datele či jednoho jeho hudebniacuteho diacutela na zaacutekladě minimaacutelně jedneacute odborneacute monografi e O oba vyacuteše specifi kovaneacute předměty je každyacutem rokem velkyacute zaacute-jem napřiacuteč všemi fakultami celeacute univerzity

69


I přes existenci uvedenyacutech vyacuteběrovyacutech předmětů zprostředkovaacutevajiacuteciacutech aktivniacute seznaacutemeniacute se s hudbou jsem pociťovala nedostatek v komplexnějšiacute vyacuteuce současneacute regionaacutelniacute hudebniacute problematiky Exkurze jsou vždy plaacuteno-vaneacute jako jednoraacutezoveacute ndash jednodenniacute či třiacutedenniacute ndash kdežto mnou vytvořenyacute předmět předklaacutedaacute ucelenyacute a systematickyacute plaacuten učiva rozdělenyacute do třinaacutecti vyacuteukovyacutech tyacutednů semestru Diacuteky tomu je zde prostor pro uceleneacute zachyceniacute ostravskeacute hudebniacute kultury od hudebniacutech instituciacute přes hudebniacute festivaly až po současneacute hudebniacute skladatele Převaacutežnaacute čaacutest semestru je věnovaacutena hudbě artifi ciaacutelniacute ndash pouze posledniacute jedna až dvě hodiny jsou věnovaacuteny hudbě no-nartifi ciaacutelniacute Vzhledem k tomu že vyacuteběrovyacute předmět si může zapsat každyacute student Ostravskeacute univerzity bez nutnosti jakeacutehokoliv hudebniacuteho vzdělaacuteniacute je jeho koncepce tvořena s přihleacutednutiacutem k teacuteto situaci Primaacuterniacutem zaacutemě-rem předmětu je rozvoj orientace v současneacutem hudebniacutem zaacutezemiacute na uacutezemiacute města Ostravy a takeacute rozvoj aktivniacuteho přiacutestupu k hudebniacute produkci celkově Diacuteky pozvanyacutem hostům majiacute studenti možnost seznaacutemit se a diskutovat s vyacute-znamnyacutemi osobnostmi ktereacute se aktivně podiacutelejiacute na tvorbě současneacute hudebniacute kultury v Ostravě Kromě vyacuteše uvedenyacutech zaacuteměrů a ciacutelů předmětu je takeacute velkou motivaciacute snaha pozvednout zaacutejem mladyacutech studentů o regionaacutelniacute kul-turu a inspirovat je při vyacuteběru teacutemat jejich bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech pra-ciacute V raacutemci projektu bdquoVytvořeniacute registru ostravskyacutech koncertů vaacutežneacute hudby v obdobiacute 2000ndash2010ldquo byla za podpory ziacuteskaneacuteho grantu Studentskeacute grantoveacute soutěže vytvořena webovaacute aplikace3 kteraacute bude obsahovat soupis všech kon-certů na uacutezemiacute města Ostravy Nyniacute jsou do databaacuteze vklaacutedaacuteny uacutedaje za roky 2000ndash2010 a do budoucna je plaacutenovaacuteno rozšiacuteřeniacute na koncerty od roku 1970 což by mělo byacutet provedeno praacutevě studenty katedry hudebniacute vyacutechovy Seznaacute-meniacute s existenciacute teacuteto databaacuteze a motivaciacute pro spolupraacuteci je vedlejšiacutem obsahem vyacuteběroveacuteho předmětu

Podmiacutenkou pro uacutespěšneacute absolvovaacuteniacute předmětu je jednak uacutečast na před-naacuteškaacutech a diskuziacutech s pozvanyacutemi hosty ale takeacute recenze vybraneacuteho koncertu Vzhledem k tomu že realizace probiacutehala v zimniacutem semestru akademickeacuteho roku 20122013 byly studentům doporučeny koncerty Svatovaacuteclavskeacuteho hu-debniacuteho festivalu nebo takeacute koncerty Janaacutečkovy fi lharmonie Ostrava

Rozděleniacute vyučovaneacute problematiky do jednotlivyacutech vyučovaciacutech hodin je naacutesledujiacuteciacute

1 Uacutevodniacute přednaacuteška ndash uacutevod do problematiky přehled odborneacute knižniacute a časopiseckeacute literatury internetoveacute zdroje informaciacute harmonogram průběhu semestru a podmiacutenky pro uděleniacute zaacutepočtu3 Vytvořenyacute registr je dostupnyacute na adrese httpwwwmusicologicaczregistrkon-

certu

70


2 Ostrava jako centrum kultury a uměniacute severovyacutechodniacute Moravy a Slez-ska ndash vyacutevoj hudebniacuteho života od konce 19 stoletiacute do současnosti Kulturniacute instituce siacutedliacuteciacute na uacutezemiacute města Ostravy

3 Nejvyacuteznamnějšiacute hudebniacute festivaly artifi ciaacutelniacute hudby ndash Janaacutečkův maacutej Svatovaacuteclavskyacute hudebniacute festival

4 Dalšiacute hudebniacute festivaly na Ostravsku (Folklor bez hranic Janaacutečkovy Hukvaldy Ostravskeacute dny ndash Festival noveacute hudby a dalšiacute)

5 Pozvanyacute host k tematice hudebniacutech festivalů ndash Mgr Jaromiacuter Javůrek6 Hudebniacute tělesa působiacuteciacute na uacutezemiacute města Ostravy (Janaacutečkova fi lharmo-

nie Ostrava Kubiacutenovo kvarteto Ostravskaacute banda a dalšiacute)7 Hudebniacute interpreti pochaacutezejiacuteciacute z Ostravy8 Pozvanyacute host k tematice hudebniacutech těles a interpretů ndash prof Jan Hališka9 Skladatelskeacute osobnosti Ostravy (Milan Baacutechorek Eduard Dřiacutezga a dal-

šiacute)10 Pozvanyacute host k tematice skladatelů Ostravy ndash prof Milan Baacutechorek11 Instituce zaměřujiacuteciacute se na vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech umělců či pedagogů

na uměleckyzaměřenyacutech školaacutech (Janaacutečkova konzervatoř a Gymnaacutezium v Ostravě Fa-

kulta uměniacute OU)12 Nonartifi ciaacutelniacute hudba v Ostravě (hudebniacute kluby festival Colours of

Ostrava a dalšiacute)13 Uděleniacute zaacutepočtů a evaluačniacute anketa

Průběh vyacuteuky a ziacuteskaneacute vyacutesledky

Ze zaregistrovanyacutech 33 studentů se nakonec do vyacuteuky přihlaacutesilo 13 stu-dentek Rozdiacutely mezi čiacutesly lze vysvětlit jednoduše ndash vzhledem k tomu že si studenti prioritně zapisujiacute do svyacutech rozvrhů povinneacute a povinně-volitelneacute předměty nejspiacuteš došlo ve vyacuterazneacute většině ke kolizi termiacutenů s myacutem před-mětem Ze 13 studentek se pouze jedna studentka přiacutemo vzdělaacutevala v obo-ru Hudebniacute vyacutechova se zaměřeniacutem na vzdělaacutevaacuteniacute 10 studentek bylo z oboru Učitelstviacute pro 1 stupeň ZŠ 1 studentka oboru Učitelstviacute pro mateřskeacute školy a 1 studentka z Filozofi ckeacute fakulty oboru Francouzskyacute jazyk ve veřejneacute spraacutevě Překvapeniacutem pro mě byl niacutezkyacute zaacutejem ze strany studentů studujiacuteciacutech přiacutemo hu-debniacute vyacutechovu na druheacute straně mě velmi překvapil zaacutejem tzv bdquoneoborovyacutech studentůldquo kdy z 33 zaregistrovanyacutech bylo přes 80 studentek praacutevě oboru Učitelstviacute pro 1 stupeň ZŠ Po vstupniacutem dotazniacutekoveacutem šetřeniacute bylo zjištěno že většina studentek nenavštěvuje koncerty vaacutežneacute hudby a nemaacute ani znalosti

71


o kulturniacutem děniacute v Ostravě ani v miacutestě sveacuteho bydliště Při tvorbě přednaacutešek tedy bylo přihleacutednuto k vyacuteše zmiacuteněnyacutem faktům a byly vedeny od zaacutekladniacutech hudebniacutech znalostiacute (např jak vypadaacute orchestr jakeacute naacutestrojoveacute složeniacute majiacute různaacute komorniacute tělesa) až po konkreacutetniacute jednotliveacute znalosti o ostravskyacutech hu-debniacutech tělesech instituciacutech skladateliacutech atd Vše bylo vždy doplněno audio či audiovizuaacutelniacutemi ukaacutezkami

Tři realizovaneacute diskuze s pozvanyacutemi hosty byly veřejně přiacutestupneacute všem studentům katedry i jejiacutem vyučujiacuteciacutem a proběhly za hojneacute uacutečasti Během uacutestniacute refl exe ze stran studentek bylo patrneacute že pro ně bylo velmi překvapujiacuteciacute zjiště-niacute co vše je naacuteplniacute profese skladatele či interpreta a jak naacuteročneacute je organizovat hudebniacute festival Janaacutečkův maacutej Studentky velmi přiviacutetaly možnost osobniacuteho setkaacuteniacute s hudebniacutemi osobnostmi Ostravy a i přes meacute obavy zda budou miacutesty odbornějšiacutem vyacutekladům rozumět jelikož nemajiacute dostatečnou znalost hudeb-niacute problematiky byla jsem mile překvapena jejich koncentrovanostiacute po celou dobu přednaacutešky ktereacute pokaždeacute trvala 90 minut

Pro ukončeniacute předmětu bylo potřebneacute takeacute odevzdaacuteniacute seminaacuterniacute praacute-ce Vzhledem k faktu že předmět ve většiacute miacuteře navštěvovaly studentky bez fundovanějšiacutech hudebniacutech zaacutekladů tak myacutem jedinyacutem požadavkem bylo ať se v recenzi koncertu pokusiacute svou slovniacute zaacutesobou popsat průběh koncertu hudebniacute obsah a interpretaci Odvzdaneacute praacutece dokaacutezaly že i posluchač bez odbornyacutech hudebniacutech znalostiacute může dostatečně věcně a pochopitelně popsat znějiacuteciacute hudbu Mnohokraacutet se dokonce objevila přirovnaacuteniacute ktereacute odborneacuteho hudebniacuteho recenzenta mnohdy ani při použiacutevaacuteniacute hudebniacutech pojmů nenapad-nou Niacuteže uvaacutediacutem citace z odevzdanyacutech praciacute

bdquoVelmi mne překvapilo co všechno hudba dokaacuteže Od čtvrteacute věty jsem se snažila pouze vniacutemat hudbu se zavřenyacutema očima Během toho se ve mně miacutesily různeacute pocity v zaacutevislosti na hudbě Zpětně se mi začaly vybavovat různeacute vzpo-miacutenky a v tu chviacuteli hudba tvořila jakyacutesi neodmyslitelnyacute podtext teacuteto vzpomiacutenkyldquo

bdquoToacuteny fl eacutetny lehce poletovaly vzduchemldquobdquoVaacutežnaacute hudba mě v raacutediu nezaujala ale při poslechu teacuteto hudby v tomto

koncert se uskutečnil v kostele prostřediacute jsem ciacutetila tu velkolepost a znějiacuteciacute hud-ba mě zcela pohltilaldquo

Zaacutevěr

V přiacutespěvku jsem se pokusila refl ektovat motivaci pro tvorbu noveacuteho vyacutebě-roveacuteho předmětu na katedře hudebniacute vyacutechovy Pedagogickeacute fakulty Ostravskeacute univezity v Ostravě Již z vyacuteše uvedenyacutech citaciacute odevzdanyacutech praciacute studentek

72


je patrneacute že pro mnoheacute bylo prvniacute setkaacuteniacute s artifi ciaacutelniacute hudbou velmi překva-pujiacuteciacute a podnětneacute Dle meacuteho naacutezoru v celkoveacutem rozvoji budouciacuteho pedagoga maacute nezastupitelneacute miacutesto aktivniacute zaacutejem o hudebniacute kulturu v miacutestě bydliště což maacute tento předmět zprostředkovat Tyto nabyteacute zkušenosti mohou nadaacutele předaacutevat svyacutem žaacutekům ve sveacute praxi Z evaluačniacutech dotazniacuteků vyplynulo že by studentky tento předmět uviacutetaly jako staacutelou součaacutest studijniacutech programů a určitě by jej doporučily ostatniacutem Objevily se i naacutezory že by předmět měl byacutet dvousemestrovyacute jelikož podanyacutech informaciacute a podnětů bylo někdy až mnoho najednou Pevně věřiacutem že na zaacutekladě evaluace předmětu po jeho ukončeniacute bude moci byacutet tento předmět realizovaacuten i nadaacutele a prokaacuteže se jeho potřebnost

73

Pedagoacuteg ako priacutečina treacutemy

Dana Rychlovaacute

Treacutema (zo starogreacuteckeho tremein = triasť sa tremendus = hroznyacute tremor = chvenie hrocircza) je predmetom neutiacutechajuacuteceho zaacuteujmu študentov umeleckyacutech škocircl profesionaacutelnych umelcov ako aj mnohyacutech ľudiacute z neumeleckyacutech oblastiacute ktoriacute potrebujuacute verejne vystupovať

Na zaacutekladnyacutech umeleckyacutech školaacutech mnoheacute deti ziacuteskavajuacute svoje prveacute skuacute-senosti s verejnyacutem vystupovaniacutem Učitelia majuacute možnosť dať svojim žiakom v tejto oblasti zaacuteklad ktoryacute v buduacutecnosti uplatnia pri verejnom vystupovaniacute v raacutemci svojho povolania

Problematika treacutemy sa však obyčajne rieši samostatne ako probleacutem s kto-ryacutem sa stretaacuteva interpret i keď je to dieťa Aj rady byacutevajuacute adresovaneacute inter-pretovi a priacutečiny treacutemy suacute často vyvodzovaneacute z dispoziacuteciiacute z predchaacutedzajuacutecich negatiacutevnych skuacutesenostiacute interpreta a podobne Chaacutepať treacutemu ako jav diferen-covanejšiacute je prvyacutem krokom k tomu aby sme si uvedomili čo všetko pedagoacuteg mocircže ovplyvniť Hoci sa treacutema prejavuje v okamihu časovo spaumltom s vy-stuacutepeniacutem nie je to faktor odtrhnutyacute od pedagogickeacuteho procesu Vo vysokej miere je docircsledkom ľudskeacuteho priacutestupu učiteľa k žiakovi jeho metodickeacuteho postupu naacutezorov a samozrejme ndash vzdelania v oblasti psycholoacutegie a schop-nosti uplatňovať toto vzdelanie v pedagogickej praxi Skutočnosť že na miere treacutemy sa podieľajuacute aj individuaacutelne dispoziacutecie žiaka si uvedomujeme ndash azda až priveľmi ndash všetci

Žiaka vzďaľuje od treacutemy predovšetkyacutem hĺbka pohľadu na dielo bdquozvnuacutetraldquo Nedostatočneacute porozumenie prvkom hudobnej reči vyplyacuteva vo veľkej miere z disproporciiacute v rozvoji hudobnyacutech schopnostiacute Každaacute takaacuteto disproporcia sa mocircže bdquozviditeľniťldquo počas stresu spojenom s koncertnyacutem vystuacutepeniacutem a my ju omylom mocircžeme považovať za jeden z prejavov treacutemy Viacutet Gregor piacuteše bdquoNej-většiacute omyl vidiacutem v tom že se na treacutemu svaacutedějiacute i jevy ktereacute s niacute majiacute jen velmi maacutelo společneacuteho někdy jiacute nejsou způsobovaacuteny vůbecldquo1

Pokuacutesim sa charakterizovať hlavneacute oblasti na ktoreacute by sa pedagoacuteg mal suacutestrediť aby dieťa priviedol k tvorivej a čo najspoľahlivejšej interpretaacutecii štu-dovanyacutech skladieb Jednaacute sa predovšetkyacutem o vyacutechovu a rozviacutejanie schopnosti

1 GREGOR V Jak zvlaacutedat veřejnaacute vystoupeniacute str 4 httppfujepczfi leskonferen-ce_KHVNove_poznatkyGregorpdf

74

Dana Rychlovaacute

hudobnej predstavy koncentraacutecie pamaumlti tvorivosti intenziacutevneho emocio-naacutelneho prežiacutevania hudby rozviacutejanie rytmickeacuteho ciacutetenia schopnosti porozu-mieť harmonickeacutemu priebehu skladby ako aj umenia spraacutevne cvičiť

Medzi docircležiteacute uacutelohy pedagoacutega patriacute prebudenie spraacutevnej motivaacutecie u ži-aka Spraacutevna motivaacutecia žiaka predstavuje jeden z faktorov znižujuacutecich mieru treacutemy

Motivaacuteciou by malo byť vlastneacute uspokojenie z vykonaacutevanej činnosti Nija-kaacute viditeľnaacute odmena neprebudiacute v dieťati skutočneacute nadšenie Naopak ndash bdquojako by odměna cosi ubiacuterala na vlastniacute hodnotě takoveacute činnostildquo2

Je potrebneacute aby vyučovanie naacutestrojovej hry prekročilo svoj uacutezky raacutemec a stalo sa vyacutechovou vyacutechovou ku kraacutese ktoraacute v človeku prebuacutedza to ľudskeacute v ňom Spaumltne sa to odraziacute aj na pocitoch pri hre ndash od chaacutepania vystuacutepenia ako prezentaacutecie seba k snahe darovať hudobnyacute darček Snaha urobiť bliacutezkym radosť je pre dieťa tou najlepšou motivaacuteciou

Skrytou priacutečinou treacutemy byacutevajuacute aj nespraacutevne naacutevyky pri cvičeniacute Snaacuteď ka-ždyacute pedagoacuteg poznaacute vetu bdquoja som to doma vedelldquo Žiaci tyacutemito slovami často ospravedlňujuacute chyby na hodinaacutech i tie ktoreacute sa vyskytnuacute na koncerte Za priacute-činu sa často bez hlbšieho zamyslenia sa označiacute treacutema a deti ndash namiesto aby sa učili spraacutevnym cvičeniacutem zmierniť jej prejavy ndash začiacutenajuacute sa jej staacutele viac obaacutevať Na suacutevislosť medzi spocircsobom cvičenia a treacutemou poukaacutezala už Kato Havasovaacute bdquojen maacutelo lidiacute si uvědomuje že nespraacutevnyacute způsob cvičeniacute často byacutevaacute tou nejskrytějšiacute a nejzaacutevažnějsiacute přiacutečinou treacutemy Probleacutem je v tom že jen zřiacutedkakdy spojujeme v myšlenkaacutech cvičeniacute s hudbouldquo3 Len kvalitnyacute spocircsob cvičenia však pomaacuteha vytvoriť podmienky pre spraacutevnu koordinaacuteciu medzi počutiacutem a hmatovyacutem pocitom toacutenu ako aj pre rozvoj vnuacutetorneacuteho sluchu bdquoJen vnitřniacutem sluchem může hudebniacutek proniknout do hloubky k sameacutemu srdci hudbyldquo4 Podľa Genricha Nejgauza je potrebneacute čo najskocircr si ujasniť bdquohudobnyacute obrazldquo a potom zdokonaľovaniacutem slohu zdokonaľovať myšlienku Preto je pri veľmi nadanyacutech ľuďoch takeacute ťažkeacute určiť hranicu medzi praacutecou na technike a praacutecou na hudbe U nich je to to isteacute (Nejgauz G 1963) bdquoCvičiť

2 BEAN R Jak rozviacutejet tvořivost diacutetěte Praha Portaacutel 1995 s 253 HAVASOVAacute K Nebojte se treacutemy Praha Supraphon 1990 s 1244 Ibid s 83

75


znamenaacute predovšetkyacutem duševne pracovaťldquo5 bdquoVocircľa musiacute byť nasmerovanaacute nie na pohyby svalov ale na ich duchovnyacute cieľldquo6

Vo faacuteze fi naacutelnej priacutepravy koncertneacuteho vystuacutepenia Karel Pravoslav Saacutedlo radiacute aby si mladiacute hudobniacuteci aj doma pri cvičeniacute vytvaacuterali podobnuacute situaacuteciu s akou sa stretnuacute na poacutediu kedy majuacute možnosť zahrať skladbu iba raz bdquoStu-dent by neměl zvlaacuteště choulostivaacute miacutesta opakovat viacutecekraacutet po sobě nyacutebrž hraacutet je pouze jednou ovšem v onom nutneacutem stavu duševniacuteho napětiacute a tě-lesneacute pohotovosti Do podobneacuteho stavu se maacute uveacutest průběhem pracovniacuteho dne mnohokraacutet ale nikdy nemaacute ono miacutesto opakovat viacutecekraacutet bezprostřed-ně za sebouhellip (Je důležiteacute) vytvaacuteřet si u některyacutech miacutest pocity neuacuteprosnos-ti okamžiku a po chvilce napjateacuteho soustředěniacute si daacutet povel k provedeniacuteldquo7 V suacutevislosti s problematikou cvičenia by som sa rada zmienila aj o otaacutezke priacutestupu pedagoacutega k vyučovaniu hry z nocirct Docircležiteacute je vytvaacuterať jednotu medzi predstavou a konkreacutetnou klaacutevesou na zaacuteklade hľadania toacutenov sluchom Noty sa tak staacutevajuacute signaacutelmi určityacutech toacutenov a nemajuacute nič spoločneacute s motorikou V centre vedomia stojiacute psychickaacute straacutenka procesu hrania kyacutem motorika a vyacute-konneacute časti tela suacute iba na okraji vedomia (Martienssen C A 1985) Anthony de Mello piacuteše bdquoAk sa pozeraacuteš na strom a vidiacuteš strom nevidiacuteš v skutočnosti strom Ak sa pozeraacuteš na strom a vidiacuteš zaacutezrak ndash vtedy si konečne uvidel stromldquo Dovoliacutem si tento vyacuterok parafraacutezovať ak hľadiacuteme do nocirct a vidiacuteme len noty v skutočnosti noty nevidiacuteme Ak hľadiacuteme do nocirct a vidiacuteme hudbu ndash vtedy sme konečne uvideli noty

Kvalitneacute zvlaacutednutie skladby ktoreacuteho predpokladom je kvalitnyacute spocircsob cvičenia prispieva k zniacuteženiu miery treacutemy bdquoAť si nikdo nemysliacute že ho na po-diu osviacutetiacute Bůh Naopak on mu zhasneldquo8 Aj tyacutemito slovami chcel profesor Zdeněk Jiacutelek zdocircrazniť potrebu čo najdokonalejšej priacutepravy

Naacutesilneacute přerušovaacuteniacute hudebniacuteho myšleniacute (Pavlovov podmienenyacute refl ex ve vyučovaciacute praxi) ndash takto sa nazyacuteva uacuteryvok z člaacutenku bdquoPředpoklady tvůrčiacute in-terpretaceldquo ktoreacuteho autorom je už spomiacutenanyacute Karel Pravoslav Saacutedlo Pouka-zuje v ňom na nebezpečenstvo vytvorenia podmieneneacuteho refl exu ktoryacute žiaka

5 STEINHAUSEN F A Technika hry na klaviacuteri 1926 s 3 In KOGAN G M Pred braacutenou majstrovstva Bratislava VŠMU 1991 s 12

6 BRELETt G Lʹinterpreacutetation creacuteatrice 1951 s 249 In KOGAN G M Pred braacute-nou majstrovstva 1991 s 20

7 SAacuteDLO K P Jak pracovat In Diacutetě u klaviacuteru Praha Supraphon 1977 s 2868 Jiacutelek Z In GREGOR V Jak zvlaacutedat veřejnaacute vystoupeniacute s 5 httppfujepczfi les

konference_KHVNove_poznatkyGregorpdf

76

Dana Rychlovaacute

nuacuteti prerušovať hru vždy keď sa dopustiacute chyby bdquoDosťldquo Ak tyacutemto kategoric-kyacutem zvolaniacutem učiteľ pri každej chybe žiaka zastavuje ťažko sa mu na poacutediu v priacutepade chyby podariacute fraacutezu dohrať preklenuacuteť daneacute miesto pomocou impro-vizaacutecie bdquoBeztrestně je možneacute přerušit otočeniacutem vypiacutenače přiacutevod elektrickeacuteho proudu nelze však bez naacutesledku přerušovat souvislost hudebniacuteho myšleniacuteldquo 9

bdquoKoncentraciacute proti treacuteměldquo hovoriacute K P Saacutedlo bdquoTen kdo doma jinak ne-pracoval než za naprosteacute koncentrace sklidiacute na poacutediu nejkraacutesnějšiacute odměnuldquo10 bdquoSuacutestredenie sahellip na interpretovaneacute dielo ndash to je najspoľahlivejšiacute prostriedok ako zabudnuacuteť na seba odstraacuteniť priacutečinu z ktorej vyrastaacute bdquovzrušenie ndash pani-kaldquo11 Pedagoacuteg by mal dosiahnuť u žiaka natoľko silnuacute vaumlzbu na naacuteladu sklad-by aby ho toto vnuacutetorneacute naladenie pri jej interpretaacutecii neopuacutešťalo

Je samozrejmeacute že schopnosť dieťaťa suacutestrediť sa podporuje predovšetkyacutem neustaacutele podnecovanie zaacuteujmu o študovaneacute skladby Na hodinaacutech pred kon-certom by však pedagoacuteg nemal neustaacutele prebuacutedzať vlastnyacutem temperamentom ale trochu sa bdquovzdialiťldquo a nechať ho aby sa snažil vytvaacuterať potrebnuacute atmosfeacuteru saacutem Na poacutediu kde nemaacute svojho učiteľa nabliacutezku sa potom bude ciacutetiť istejšiacute

Paradoxne sa koncentraacutecia mocircže prejaviť aj negatiacutevne Ak sa interpretovi nepodariacute preniknuacuteť napriacuteklad do harmonickeacuteho plaacutenu skladby zužuje to aj priestor v ktorom sa jeho schopnosť koncentraacutecie mocircže prejaviť v pozitiacutev-nom zmysle Vytvoria sa predpoklady pre možnosť vzniku situaacutecie v ktorej sa mimovoľne suacutestrediacute praacuteve na to čo neovlaacuteda na to čo maacute zvlaacutednuteacute len me-chanicky Negatiacutevne sa mocircže prejaviť hociktoryacute nedostatočne osvojenyacute aspekt diela bdquoInterpret by mal byť schopnyacute v ktoromkoľvek momente bdquozapnuacuteťldquo uacutepl-nuacute suacutestredenosť na akyacutekoľvek detailldquo12

Suacutevislosť pamaumlti a treacutemy bdquoPamaumlť je druhou stranou vaacutešneldquo (Honoreacute de Balzac) Učiť sa naspamaumlť sa po anglicky povie bdquoby heartldquo = srdcom Francuacutezi hovoria bdquopar coeurldquo = srdcom

Pamaumlťovaacute spoľahlivosť patriacute k najčastejšie diskutovanyacutem otaacutezkam v spoji-tosti s treacutemou Suacutevisiacute predovšetkyacutem s čo najdokonalejšiacutem poznaniacutem interpre-tovaneacuteho diela s emocionaacutelnosťou interpreta a so schopnosťou aj na poacutediu suacutevisle myslieť

9 Saacutedlo K P cit d s 28310 Saacutedlo K P ibid s 28711 Kogan G M Pred braacutenou majstrovstva VŠMU Bratislava 1991 str 5812 Teplov B M Psycholoacutegia str 70 In Kogan G M Pred braacutenou majstrov-

stva Bratislava VŠMU 1991 s 46

77


Podľa Dagmar Šimonkovej (Šimonkovaacute D 1986) k pamaumlťovyacutem chybaacutem dochaacutedza najčastejšie na miestach kde prechaacutedzame z prevahy jedneacuteho dru-hu pamaumlti (napr sluchovej pamaumlti ktoraacute prevažuje v cantabilnyacutech pomalyacutech miestach) k vaumlčšiemu zapojeniu ineacuteho druhu pamaumlti (napriacuteklad pamaumlti lo-gickej ktoraacute prevažuje na miestach harmonicko-akordickyacutech) Ťažko niekto bdquovypadneldquo v stupnicovyacutech behoch akordickyacutech rozkladoch alebo v meloacutedii ktoraacute sa mu vryla do sluchu Vyacuteskyt chyby je pravdepodobnejšiacute na mieste kde sa napriacuteklad meniacute smer pasaacuteže na mieste prerušenia meloacutedie a podobne Spa-maumlti sa učiacuteme skladbu suacutečasne s analyacutezou fraacutez so stanoveniacutem prstokladov s tvorbou toacutenu s praacutecou na jednotlivyacutech motiacutevoch s artikulaacuteciou s praacutecou na technickom zvlaacutednutiacute i s praacutecou na hudobnom obsahu

Čiacutem je pre naacutes hudobnaacute reč jasnejšia tyacutem lepšie si pamaumltaacuteme Z tohto hľa-diska by malo dokonaleacute preniknutie do všetkyacutech zložiek hudobnej reči viesť k absoluacutetnej spoľahlivosti pamaumlti Ani takyacuteto ideaacutelny stav však nemocircže zaručiť bezchybnuacute interpretaacuteciu pretože pri vystuacutepeniacute mocircže negatiacutevnu uacutelohu zohrať psychika Gregor Viacutet piacuteše prekonaacutevanie nepriacutejemnyacutech pocitov na verejnosti spotrebovaacuteva toľko energie že na samotnuacute činnosť jej zostaacuteva maacutelo Docircsled-kom je že sa naruacuteša kontinuita myslenia Interpret mysliacute priacuteliš dopredu čo mocircže mať za naacutesledok vynechanie alebo bdquoskomolenieldquo častiacute ktoreacute v predstave vynechal Pod vplyvom treacutemy sa staacuteva aj to že mysliacute bdquodozaduldquo teda na nie-čo čo už prebehlo a čo nemocircže dodatočne ovplyvniť Praacuteve toto naznačeneacute narušenie suacutevislosti myslenia je pre interpreta zhubneacute Vo všeobecnosti platiacute že každuacute chybu predchaacutedza chyba v mysleniacute Skuacutesenyacute pedagoacuteg dokaacuteže tento proces sledovať a priebežne vyvodzovať spraacutevne zaacutevery Cieľom je priviesť ži-akov k tomu aby pri verejnom vystuacutepeniacute dokaacutezali myslieť rovnakyacutem spocircso-bom ako počas priacutepravy bdquoPokud totiž z jakeacutehokoliv důvodu mysliacuteme jinak dělaacuteme vlastně něco co neumiacuteme Byl by pak zaacutezrak kdyby se to povedloldquo13

Docircležiteacute je viesť žiakov k tomu aby sa v priacutepade pamaumlťoveacuteho zlyhania bdquonestratilaldquo hudba

bdquoNa začiatku bol rytmusldquo napiacutesal Hans von Buumllow Je samozrejmeacute že ryt-mickeacute ciacutetenie a treacutema vzaacutejomne suacutevisia Z psychologickeacuteho hľadiska mocircže-me rytmickeacute ciacutetenie považovať za schopnosť vniacutemať a prežiacutevať emocionaacutelny vyacuteraz časoveacuteho priebehu hudby ndash rytmu metra pulzaacutecie (Sedlaacutek F 1989) Rytmickeacute ciacutetenie je v ľudskej osobnosti hlboko zakotveneacute ndash od biologickyacutech rytmov ako je činnosť srdca rytmus vdychu a naacutedychu spaacutenok a bdenie až

13 GREGOR V citd s 4 httppfujepczfi leskonference_KHVNove_poznatkyGregorpdf

78

Dana Rychlovaacute

po chaacutepanie rytmu ako vyjadrovacieho prostriedku Hudba bez rytmu neexis-tuje každeacute vniacutemanie hudby je aj vniacutemaniacutem rytmickyacutem

Genrich Nejgauz pokladaacute za užitočneacute organizaacuteciu času vyčleniť z celeacuteho procesu štuacutedia diela Čiacutem viac sa interpretovi rytmus vžije tyacutem zreteľnejšie sa v jeho predstave vytvaacutera zvukoveacute stvaacuternenie ktoreacute si vyžaduje V skladateľom určenom rytme je totiž obsiahnutaacute aj predstava toacutenu ktoryacute daneacutemu rytmu zodpovedaacute bdquoPri rubate nemocircžeme určiť stupeň rytmickej voľnosti motiacutevu ak nenaacutejdeme jeho spraacutevne dynamickeacute odtieneldquo14

Dieťa by malo metrickuacute pulzaacuteciu poznaacutevať ako prejav žijuacutecej hudby Me-trickeacute ciacutetenie viažeme vždy k obsahu a charakteru hudby a od začiatku ho spaacutejame s vyacuterazovyacutemi prvkami (Vlasaacutekovaacute A 1992) Spocircsob akyacutem pedagoacuteg vedie žiaka k zvlaacutednutiu rytmickej štruktuacutery diela maacute rozhodujuacuteci vplyv na vyacuteslednyacute hudobnyacute prejav na jeho prežiacutevanie žiakom a tyacutem aj na pocity žiaka pri hre Využiacutevanie mechanickyacutech pomocirccok ako je počiacutetanie tlieskanie docircb učiteľom a podobne vzďaľuje žiaka od obsahu skladby a staacuteva sa pre-kaacutežkou tvorivej interpretaacutecie Niekedy sa staacuteva že učitelia bdquoodpočiacutetavajuacuteldquo v skladbaacutech najmauml dlheacute toacuteny a pomlčky Mocircže tak vzniknuacuteť situaacutecia že cito-vaacute niť interpretaacutecie sa praacuteve na tyacutechto miestach pretrhne prerušiacute sa vnuacutetor-naacute koncentraacutecia na hudbu Mocircžeme povedať že dieťa bdquočakaacuteldquo kyacutem uplynuacute napr 4 doby a bdquomaacute časldquo sa baacuteť Mechanickeacute chaacutepanie rytmu zužuje priestor v ktorom sa dieťa mocircže emocionaacutelne prejaviť znižuje jeho zaujatie hudbou To sa samozrejme prejaviacute vo veľkej miere na poacutediu

Tvorivosť v oblasti hudby znamenaacute schopnosť vniacutemať a aktiacutevne prežiacute-vať hudbu interpretovať ju vytvaacuterať noveacute hudobno-vyacuterazoveacute spojenia pri stvaacuterňovaniacute citovyacutech a myšlienkovyacutech podnetov ktoreacute v nej subjekt nachaacutedza (Sedlaacutek F 1989) Rozvoj tvorivosti suacutevisiacute so zvyšovaniacutem intenzity emocio-naacutelneho prežiacutevania hudby bdquovťahujeldquo interpreta do sveta hudby vzďaľuje ho od myšlienok ktoreacute s ňou nesuacutevisia a tak znižuje hladinu jeho treacutemy

Rada by som sa dotkla suacutevislostiacute tvorivosti a detskej hry Umenie dob-reacuteho vyučovania spočiacuteva vo veľkej miere v schopnosti pedagoacutega preniknuacuteť do spocircsobu myslenia detiacute v schopnosti hľadieť na svet očami dieťaťa a prejsť znovu ndash spolu s niacutem ndash cestu objavovania (Stephens J 1995) Ak deti nado-budnuacute pocit že sa mocircžu slobodne vyjadriť vyskuacutešať si spolu so svojim pe-dagoacutegom to čo si predstavujuacute ak sa im vyučovanie javiacute ako hra (najmauml tyacutem najmenšiacutem) učia sa s radosťou a s nadšeniacutem Absencia pocitu hry by už od začiatku tvorivosť spuacutetavala mnohyacutemi poučkami a pravidlami 14 NEUGAUZ G Poetika klaviacutera Bratislava Štaacutetne hudobneacute vydavateľstvo 1963

s 48

79


Detskaacute hra sa spaacuteja s pocitom slobody ktoreacuteho upevňovanie v deťoch vy-tvaacutera predpoklady aj pre neskoršiu psychickuacute uvoľnenosť na poacutediu

Rozvoj tvorivosti u detiacute mocircže pedagoacuteg do veľkej miery ovplyvniť S det-skou tvorivosťou suacutevisiacute spontaacutennosť a emocionalita zaacutekladneacute rysy detskej osobnosti Nedostatok spontaacutennosti vo vyučovaniacute (i spontaacutennosť chyacutebajuacuteca v živote) sa prejavuje ako nedostatok invencie a tvorivosti Dieťa hudbu ciacuteti ale cit bdquozostaacuteva v ňomldquo

Učiteľ musiacute podporovať aj detskuacute potrebu experimentovať mal by vytvaacuterať situaacutecie podnecujuacutece fantaacuteziu snahu vyriešiť nastolenyacute zaujiacutemavyacute probleacutem situaacutecie ktoreacute rozviacutejajuacute citovyacute život dieťaťa Docircležiteacute je začleniť elementaacuterne hudobneacute uacutekony do komplexnej muacutezickej hry a zaistiť suacutestavnyacute rozvoj hudob-nyacutech schopnostiacute najmauml hudobnej predstavivosti (Sedlaacutek F 1989)

Lepšie pochopiť hudobnyacute obsah hranyacutech skladieb pomaacutehajuacute deťom mi-mohudobneacute predstavy Docircležituacute uacutelohu zohraacuteva ich spaacutejanie s fyziologickyacutemi pocitmi bdquoPřed skladbou si navodiacuteme určityacute pocit kteryacute vyplyacutevaacute z jejiacute atmo-sfeacutery a zpětně ji umožniacute vytvořit při hřeldquo15

Pri hodnoteniacute tvorivyacutech pokusov detiacute je zo strany pedagoacutega potrebnyacute veľkyacute takt kritiku deti často prežiacutevajuacute ako odsuacutedenie svojho najhlbšieho bdquojaldquo (Bean R 1995) Rovnako veľkuacute cilivosť si vyžaduje usmerňovanie žiakovyacutech pohybov pri hre ktoreacute suacutevisia s hudobnyacutem ciacuteteniacutem a byacutevajuacute akyacutemsi vonkaj-šiacutem prejavom tvorivosti

Nevyhnutnyacutem predpokladom rozvoja tvorivosti je rozvoj samostatneacute-ho hudobneacuteho myslenia Podľa Ivana Poledňaacuteka by mal mladyacute člověk v pro-cese hudobneacuteho vzdelaacutevania dostať bdquokľuacuteč k hudbeldquo a nie iba obsah jednej hudobnej skrinky (Poledňaacutek I 1995)

K samostatneacutemu hudobneacutemu mysleniu treba viesť všetkyacutech žiakov ndash nie-len tyacutech talentovanyacutech Jeho absencia vedie k pasivite interpretačneacuteho mys-lenia a brzdiacute celkovyacute rozvoj žiakov Pedagoacuteg nemocircže očakaacutevať že žiak naacutejde skrytuacute logiku dogmaticky nastolenyacutech pravidiel

Odrazom pochopenia obsahu interpretovanej hudby je naacutejdenie zodpo-vedajuacuteceho zvukoveacuteho stvaacuternenia K tomu je potrebnyacute rozvoj zvukovej tvo-rivosti

Prebuacutedzanie zmyslu pre zvuk je možneacute len na zaacuteklade neustaacutelej sluchovej uacutečasti počas hry Vyacutechova sluchu by mala byť na prvom mieste už od začiatku vyučovania hry na naacutestroji

Na prvyacute pohľad by sa mohlo zdať že zvukovuacute tvorivosť treba rozviacutejať pa-ralelne s technikou hry Pri hlbšom zamysleniacute sa iste priacutedeme k zaacuteveru že

15 VLASAacuteKOVAacute A Klaviacuterniacute pedagogika I Praha HAMU 1992 s 47

80

Dana Rychlovaacute

zvukovuacute tvorivosť je potrebneacute rozviacutejať prostredniacutectvom praacutece na technike V cudziacutech slovaacutech z ktoryacutech sa vyvinuli naše odborneacute termiacuteny sa často skryacute-va aj hlbokyacute vyacuteznam ktoryacute dnes niekedy prehliadame Slovo bdquotechneacuteldquo v greacutec-kom jazyku znamenalo umenie Zdokonaľovať techniku teda znamenaacute staacutele vyhranenejšie interpretovať hudobnuacute myšlienku Vždy však existuje určityacute rozdiel medzi predstavou a jej reaacutelnym prevedeniacutem Sluch rozdiel zazname-naacute a ešte naliehavejšie požaduje toacuten zodpovedajuacuteci hudobnej predstave Čiacutem dokonalejšiacute bude vyacutesledok tyacutem naliehavejšie bude vytyacutečenie ďalšieho cieľa Tento princiacutep ndash princiacutep heterogeacutennosti cieľov ndash je princiacutepom technickeacuteho vyacute-vinu (Martienssen C A 1985) Postoj k otaacutezke rozvoja techniky maacute priamy vplyv na zvukovuacute tvorivosť

S rozviacutejaniacutem zvukovej predstavivosti suacutevisiacute aj priacutestup pedagoacutega k otaacutezke vyučovania hry z nocirct Ak pristuacutepime k hre z nocirct predčasne v centre vedo-mia žiaka bude staacuteť motorika Motorika si však na rozdiel od sluchu nemocircže vytyacutečiť za cieľ zvuk Sluch sa nachaacutedza mimo prvotneacuteho psychickeacuteho diania a rozvoj zvukovej tvorivosti sa staacuteva problematickyacutem

Učiteľ mocircže podporiť zaacuteujem žiaka o zvukovuacute straacutenku hry aj prechodom od hodnotenia bdquoto je dobře ndash to je špatněldquo k hodnoteniu bdquoto zniacute hezky ndash to nezniacute hezkyldquo (Havasovaacute K 1990)

Ak interpretovi klaviacuter kraacutesne znie daacute sa povedať že sa mu poda-rilo prekonať všetky prekaacutežky rozvoja tvorivosti podarilo sa mu preniknuacuteť do podstaty diela Pretože bdquoto čo na naacutes pocircsobiacute ako kraacutesny toacuten je vyacuteraznosť podaniahellip Najkrajšiacute toacuten je ten ktoryacute najlepšie vyjadruje danyacute obsahldquo16

Zvukovaacute tvorivosť v mnohom suacutevisiacute s hudobnou predstavivosťou Rozdiel medzi mechanickou reprodukciou a tvorivou interpretaacuteciou

predstavuje rozdiel medzi princiacutepom bdquovidiacutem ndash hraacutem ndash počujemldquo a princiacutepom bdquovidiacutem ndash počujem ndash hraacutemldquo (Korženěvskij A J 1977) Druhyacute princiacutep predpo-kladaacute rozvinutuacute schopnosť hudobnej predstavivosti ktoraacute byacuteva označovanaacute ako vnuacutetornyacute sluch umenie počuť v sebe hudbu skocircr ako je reaacutelne zahranaacute bdquoVnitřniacute sluch je spjat s našiacute představivostiacute je to představivost sama přetvo-řenaacute a vyjaacutedřena hudbouldquo17

Docircležiteacute je dospieť k čo najkonkreacutetnejšej hudobnej predstave ka-ždeacuteho študovaneacuteho diela ndash len presnaacute predstava je predpokladom presved-čivej interpretaacutecie Predstava ku ktorej interpret smeruje by sa mala v jeho vedomiacute vytvoriť s takou jasnosťou akaacute je vlastnaacute reaacutelne viditeľnyacutem javom Takaacuteto predstava bude interpreta spaumltne inšpirovať a jej stvaacuternenie sa sta-

16 NEUGAUZ G cit d s 7117 HAVASOVAacute K Nebojte se treacutemy Praha Supraphon 1990 s 83

81


ne naacutestojčivyacutem snaacuteď až nevyhnutnyacutem Prebudiacute činnosť tyacutech siacutel organizmu od ktoryacutech zaacutevisiacute nachaacutedzanie všetkyacutech potrebnyacutech vyacuterazovyacutech prostriedkov (Kogan G M 1991)

Vďaka jemneacutemu vyšpecifi kovaniu hudobneacuteho ciacutetenia sa aj žiak mocircže pribliacutežiť k pochopeniu myšlienky Leva Nikolajeviča Tolsteacuteho bdquoUmenie sa za-čiacutena tam kde sa začiacutena trošilinku Posvaumltenie sa dosahuje len vtedy a do takej miery do akej umelec nachaacutedza nekonečne maleacute momenty z ktoryacutech sa skla-daacute umeleckeacute dieloldquo18

Komplexnyacute rozvoj tvorivosti zvyšuje emocionaacutelne zaujatie žiaka hudbou odvaacutedza jeho pozornosť od seba a suacutestreďuje ju na študovaneacute dielo A čiacutem je emocionaacutelne prežiacutevanie (v zmysle už spomiacutenaneacuteho bdquovzrušenia v obrazeldquo) silnejšie tyacutem viac sa prostredniacutectvom samotnej hudby interpret zbavuje treacute-my

Sebaodcudzenie ako priacutečina treacutemy

Otaacutezku sebanapĺňajuacuteceho sa predpokladu by som chcela uviesť do kon-textu aj s vyučovaniacutem naacutestrojovej hry Sebanapĺňajuacuteci sa predpoklad mocircže-me charakterizovať ako očakaacutevanie uacuteplne mylneacute ktoreacute však vyprovokuje sled udalostiacute presvedčivo potvrdzujuacutecich jeho zdanlivuacute pravdivosť Mechanizmus sebanapĺňajuacuteceho sa predpokladu je založenyacute na dopredu pripravenej pred-stave a na interpretaacutecii podľa dopredu pripravenyacutech koľajiacute (Kusaacutek P 1992) Mysliacutem že praacuteve v tyacutechto suacutevislosiach nie je dostatočne pedagoacutegmi refl ekto-vanaacute pričom vyacuteskyt spomiacutenaneacuteho probleacutemu je pomerne častyacute Prejavuje sa negatiacutevne nielen na vzťahu žiaka k štuacutediu hry na naacutestroj Znižuje motivaacuteciu interpretačneacute zaujatie schopnosť tvorivosti a negatiacutevne ovplyvňuje jeho poci-ty pri hre čo sa prejavuje aj vyššou mierou treacutemy na koncertoch Snaacuteď sa daacute povedať že docircsledkom sebanapĺňajuacuteceho sa predpokladu je vznik pocitu sebaodcudzenia u žiaka

Pedagoacuteg nesporne musiacute byť silnou osobnosťou ako človek aj ako hudob-niacutek Jednou z najvaumlčšiacutech požiadaviek ktoreacute sa naňho kladuacute je aby bol schop-nyacute rocirczneho pohľadu na diela hudobnej literatuacutery a aby vedel vyciacutetiť k akeacutemu chaacutepaniu študovaneacuteho diela smeruje žiak Mal by byť bdquokrok pred niacutemldquo a viesť ho po jeho vlastnej bdquocesteldquo

Ak v pedagoacutegovi prevlaacuteda interpret vyacuterazne ciacutetiaci len jednu koncepciu diela maacute to vplyv aj na jeho pedagogickuacute praacutecu Mimovoľne potlaacuteča žiakov 18 TOLSTOJ L N Zobraneacute spisy v 20-tich dieloch diel 15 s 156ndash157 In KOGAN

G M Pred braacutenou majstrovstva Bratislava VŠMU s 26

82

Dana Rychlovaacute

individuaacutelny prejav Vzbudzuje v ňom staacutele vaumlčšie pochybnosti o spraacutevnosti jeho ndash aj keď ešte nevyhraneneacuteho ndash pohľadu Pre žiaka tak zostaacuteva každaacute na-študovanaacute skladba sčasti vnuacutetorne cudzia

U tvorivyacutech detiacute tak mocircže vzniknuacuteť paradox čiacutem je skladba docirckladnejšie bdquonaučenaacuteldquo tyacutem vaumlčšiu majuacute treacutemu Interpretaacutecia nie je ich vlastnou vyacutepove-ďou A zase ndash len zdanlivo paradoxne ndash sa to najviac odzrkadliacute na skladbaacutech ktoreacute suacute im najbližšie Praacuteve tu totiž prijiacutemajuacute cudziu koncepciu najťažšie

Takaacuteto cesta sa mocircže stať bdquozačarovanyacutem kruhomldquo pedagoacuteg skon-štatuje že majuacute nespraacutevnu predstavu o tom čo im bdquosediacuteldquo presviedča ich že suacute bdquoinyacute typldquo To všetko žiaka ešte viac vnuacutetorne zmaumltie Daacute sa predpokladať že k tomu prispeje aj to že pedagoacuteg bude mať zdanlivo pravdu Zvoliacute inyacute re-pertoaacuter dieťaťu menej bliacutezky ono sa ľahšie prispocircsobiacute a vyacutesledok bude lepšiacute Pedagoacutegovo presvedčenie že mal pravdu sa prenesie na žiaka a jeho sebaod-cudzenie sa tyacutem upevniacute Dovoliacutem si parafraacutezovať znaacutemy Lisztov vyacuterok dieťa predstupuje pre pedagoacutega ako obžalovanyacute pred sudcu ako obžalovanyacute ktoryacute ndash hoci je nevinnyacute ndash nie je o svojej nevine presvedčenyacute

Sebaodcudzenie sa ako jedna z možnyacutech priacutečin treacutemy prejavuje nielen na koncerte ale aj na každej vyučovacej hodine a negatiacutevne vplyacuteva na celkovyacute rozvoj osobnosti dieťaťa

Hodnotenie koncertu ndash suacutevislosti s treacutemou

Na každom vyacutekone byacuteva niečo čo mocircže pedagoacuteg vyzdvihnuacuteť Kritika bez-prostredne spojenaacute s vystuacutepeniacutem musiacute byť mimoriadne citlivaacute a jej jedinou uacutelohou musiacute zostať snaha pomocirccť Je to čas kedy v žiadnom priacutepade nie je priestor na osobneacute pocity učiteľa v priacutepade slabšieho vyacutekonu žiaka

Každyacute pedagoacuteg maacute o schopnostiach žiaka o hranici jeho možnostiacute určituacute mienku Ak tento naacutezor povie žiakovi ako bdquopravduldquo o ňom samom po kon-certe mocircže tyacutem prispieť k zvyacutešeniu jeho treacutemy pri buduacutecich vystuacutepeniach Takeacuteto vety vysloveneacute často s dobryacutem uacutemyslom majuacute vo chviacuteľach spaumltyacutech s vystuacutepeniacutem na žiaka vyacuteraznyacute vplyv Praacuteve vtedy je neobyčajne citlivyacute a ne-vdojak vysloveneacute slovaacute si vaumlčšinou zapamaumltaacute na dlhyacute čas ndash nikdy nevediac kedy sa znenazdajky vynoria v pamaumlti a negatiacutevne ovplyvnia jeho hru Keď-že byacutevajuacute spojeneacute s predchaacutedzajuacutecimi horšiacutemi skuacutesenosťami a sila asociaacutecie v momente napaumltia byacuteva veľkaacute len silneacute osobnosti sa v danej chviacuteli dokaacutežu vzoprieť a bdquozviacuteťaziťldquo Nad čiacutem Nad skladbou ktoruacute hrajuacute Nie Nad slovami (možno už byacutevaleacuteho) pedagoacutegahellip

83


Vzťah pedagogickeacuteho procesu a treacutemy je siacutece počas verejneacuteho vystuacutepe-nia bdquoneviditeľnyacuteldquo dovoliacutem si však povedať že na pocity žiaka pri hre maacute zaacutesadnyacute vplyv

Pedagogickeacute vedenie vytvaacutera predpoklady k suacutestredeneacutemu cvičeniu kto-reacuteho zaacutekladom je bdquochcenieldquo tyacutem aj k registrovaniu podrobnostiacute študovaneacuteho diela čo je zasa podmienkou dobrej praacutece pamaumlti Preniknutie k podstate hu-dobneacuteho obsahu je predpokladom vzniku staacutele jasnejšej hudobnej predstavy Intenzita hudobnej predstavy naacutes privaacutedza bližšie k zodpovedajuacutecemu zvuko-veacutemu stvaacuterneniu a zvyšuje citovuacute zaangažovanosť

Taacuteto reťazovaacute reakcia ktoruacute som načrtla len v zaacutekladnyacutech bodoch maacute vplyv aj na prebuacutedzanie tuacutežby hľadať hudobneacute obsahy čo sa odzrkadľuje na rozvoji schopnosti tvoriť

Medzi docircležiteacute uacutelohy pedagoacutega patriacute aj prebuacutedzanie umeleckeacuteho pohľadu na svet Ak sa učiteľovi podariacute vystihnuacuteť individualitu žiaka a viesť ho v suacutelade s jeho hudobnyacutem ciacuteteniacutem prebudiť v ňom radosť z hry a zdraveacute sebavedomie ešte staacutele nemusiacute byť interpretaacutecia bdquonaplnenaacuteldquo Paralelne musiacute v dieťati bdquoraacutesť aj človekldquo schopnyacute pochopiť a preciacutetiť na uacuterovni svojho veku všetko s čiacutem sa v živote stretaacuteva Čiacutem vaumlčšia je hĺbka do ktorej sa mu v chaacutepaniacute javov dariacute preniknuacuteť tyacutem vaumlčšiu hĺbku nachaacutedza aj v hudbe Oscar Wilde povedal bdquoTa-jomstvo života je v umeniacuteldquo Tento vyacuterok mocircžeme aj obraacutetiť tajomstvo umenia je v živote

Bohužiaľ na niečo takeacute individuaacutelne ako je treacutema nemocircže existovať uni-verzaacutelna odpoveď Určityacute bdquoreceptldquo na jej zvlaacutednutie však nosiacute každyacute v sebe a učiteľ ho mocircže pomocirccť svojim žiakom nachaacutedzať V pamaumlti sa mi vynaacuterajuacute slovaacute profesorky Aleny Vlasaacutekovej bdquopedagog pracuje se dvěma ryziacutemi hod-notami ndash hudbou a dětmi Vytvořeniacute hlubokeacuteho vztahu uacutecty a laacutesky k těmto hodndash notaacutem je předpokladem pedagogickyacutech uacutespěchů a zaacuteroveň kliacutečem k po-citu životniacuteho naplněniacuteldquo 19

LITERATUacuteRA

BEAN R Jak rozviacutejet tvořivost diacutetěte Praha Portaacutel 1995 ISBN 80-80-68-006-XHAVASOVAacute K Nebojte se treacutemy Praha Supraphon 1990 ISBN 80-7058-155-7KOGAN G M Pred braacutenou majstrovstva Bratislava VŠMU 1990 80-85182-12-2KUSAacuteK P Vztah sebeobrazu k atribučniacutem tendenciacutem v pedagogickeacutem procesu Acta

Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Psychologica Varia

19 VLASAacuteKOVAacute A cit d s 4

84

Dana Rychlovaacute

Psychologica [Vol] 5 s 103ndash110 Olomouc Univerzita Palackeacuteho 1992 80-7067-168-8

MARTIENSSEN C A Tvoriveacute vyučovanie klaviacuternej hry Bratislava OPUS 1985 62-564-85

NEJGAUZ G Poetika klaviacutera Bratislava Štaacutetne hudobneacute vydavateľstvo 1963SAacuteDLO K P Jak pracovat In Diacutetě u klaviacuteru Praha Supraphon s 281ndash287 1977

02-251-77SEDLAacuteK F Psychologie hudebniacutech schopnostiacute a dovednostiacute Praha Supraphon 1989

ISBN 80-7058-073-9ŠIMONKOVAacute D Desatero nezbytnostiacute klaviacuteristy Praha AMU 1986 17-076-86VLASAacuteKOVAacute A Klaviacuterniacute pedagogika I Praha AMU 1992

ELEKTRONICKEacute DOKUMENTY

GREGOR V Jak zvlaacutedat veřejnaacute vystoupeniacute Dostupneacute na httppfujepczfi leskon-ference_KHVNove_poznatkyGregorpdf

prof PhDr Karel Steinmetz CSceditor


Vyacutekonnyacute redaktor prof PaedDr Libuše Ludiacutekovaacute CScOdpovědnaacute redaktorka Vendula Drozdovaacute

Technickaacute redakce RNDr Helena HladišovaacuteNaacutevrh a grafi ckeacute zpracovaacuteniacute obaacutelky Jiřiacute Jurečka

Vydala a vytiskla Univerzita Palackeacuteho v OlomouciKřiacutežkovskeacuteho 8 771 47 Olomouc

wwwvydavatelstviupolczwwwe-shopupolcz

vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014

Edičniacute řada ndash Sborniacutek

ISBN 978-80-244-4090-3

Neprodejnaacute publikace

VUP 2014276

Vytvořeniacute institucionaacutelniacute siacutetě mezi subjekty terciaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute soukromyacutem a neziskovyacutem sektorem

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci ve spolupraacuteci s Katedrou hudebniacute vyacutechovy a Centrem studiiacute

regionaacutelniacute hudebniacute kulturyPedagogickeacute fakulty Ostravskeacute univerzity v Ostravě

Tento projekt je spolufi nancovaacuten Evropskyacutem sociaacutelniacutem fondem a staacutetniacutem rozpočtem Českeacute republiky

1 vydaacuteniacute

copy Karel Steinmetz Jan Mazurek Alžběta Markovaacute (eds)copy Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2014

Neopraacutevněneacute užitiacute tohoto diacutela je porušeniacutem autorskyacutech praacutev a může zaklaacutedat občanskopraacutevniacute spraacutevněpraacutevniacute popř trestněpraacutevniacute odpovědnost

ISBN 978-80-244-4090-3

3

Obsah

Uacutevod 5








4



5

Uacutevod


KS JM

7



Karel Steinmetz






8

Karel Steinmetz






9









10

Karel Steinmetz





11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

3

Obsah

Uacutevod 5








4



5

Uacutevod


KS JM

7



Karel Steinmetz






8

Karel Steinmetz






9









10

Karel Steinmetz





11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

4



5

Uacutevod


KS JM

7



Karel Steinmetz






8

Karel Steinmetz






9









10

Karel Steinmetz





11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

5

Uacutevod


KS JM

7



Karel Steinmetz






8

Karel Steinmetz






9









10

Karel Steinmetz





11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

7



Karel Steinmetz






8

Karel Steinmetz






9









10

Karel Steinmetz





11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

8

Karel Steinmetz






9









10

Karel Steinmetz





11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

9









10

Karel Steinmetz





11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

10

Karel Steinmetz





11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

11



12

Karel Steinmetz







13



15



Jan Vičar






16

Jan Vičar


17



18

Jan Vičar






19








20

Jan Vičar







21








22

Jan Vičar








23








24

Jan Vičar






25




27



Karel Steinmetz






28

Karel Steinmetz






29








30

Karel Steinmetz







31








32

Karel Steinmetz






33








34

Karel Steinmetz






35






36

Karel Steinmetz


37



Jan Mazurek





38

Jan Mazurek








39











40

Jan Mazurek










41










42

Jan Mazurek











43










44

Jan Mazurek







45




47


Jan Bluumlml






48

Jan Bluumlml







49








50

Jan Bluumlml





8 Tamteacutež

51









52











53









11 Tamteacutež

54






55







56






57







58






59







60










61




ra (Ostrava 1975)


62







63



64



65



66




67




Uacutevod




68






69






certu

70













71








Zaacutevěr


72



73


Dana Rychlovaacute







74

Dana Rychlovaacute







75










76

Dana Rychlovaacute









77







78

Dana Rychlovaacute






s 48

79













80

Dana Rychlovaacute









81










82

Dana Rychlovaacute








83







LITERATUacuteRA




84

Dana Rychlovaacute














vupupolcz

1 vydaacuteniacute

Olomouc 2014


ISBN 978-80-244-4090-3


VUP 2014276

Date post:	16-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Hudební kultura ostravského a olomouckého...

Documents