Hudební souborykoncertní síně

Veřejné kulturní služby

Definice hudba, veřejná kulturní služba

Hudba – performing arts, tradiční umění, kulturní průmysl statistické klasifikace CZ-NACE ad. Veřejná kulturní služba /EU„služba v obecném zájmu“/ V ČR def. V zákoně 203/2006 Sb. Odst.2 /o některých druzích

podpory kultury..“ „Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve

zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchovávání a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“

Termín „veřejná kulturní služba“ – financovaná z veřejných rozpočtů bezplatně nebo za dotovanou cenu.

R: Postavení kultury v koncepčních materiálech krajů České republiky, kap. Veřejná kulturní služba, www.mkcr.cz

Atributy veřejné kulturní služby

• Dostupnost /obslužnost, dotované diferencované/?/ vstupné, vzdělávací programy, sociální programy/

• Kontinuita činnosti • Kvalita provedení /profesionalismus? umění?/• Pluralita obsahu /kvalita dramaturgie/Pro performing arts jsou nejvíce specifikovány cíle ve:Státní kulturní politice 2009-14 a Koncepci účinnější podpory umění 2007-13.Zohledněny v kvantifikovatelné podobě v Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých

profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. /podmínky: 35-o, 60-s členů, 75% zaměstnanců, výkonnostní ukazatele/

/od r. 1997/

Definice jednotky-souboru - muzikologicky

Se standardním obsazením /i rozsazením/:• Velké symfonické orchestry • Komorní filharmonie • Smyčcové komorní orchestry• Velké jazzové orchestry /Bigbandy/• Dechové orchestry /dechovky/• Komorní soubory standardní – dua, tria, kvarteta,

kvinteta, sexteta, septeta, okteta, noneta

Definice jednotky-souboru - muzikologicky

Nestandardizované

Volné formace, skupiny /soudobá hudba, hudba historická, pop, jazz, folklór/

Typy souborů – právní formy

NO příspěvkové /bývalé státní orchestry a sbory – 2 zřizované MK /ČF, PFS/, 7 městy /Praha, Brno, Ostrava, KV, Pardubice, Olomouc, Teplice/, 1 krajem /ČB/

NO soukromoprávní veřejně prospěšné – o.p.s.1. Transformované p.o., bývalé státní orchestry 4 /Zlín, HK, Plzeň, ML/ 2. Založené po r. 89: např. Filh. sbor Brno, PKF /splňují program Státní podpory/ mimo veřejné dotace např. Talichův komorní orchestr, o.p.s./hist. label/

NO soukromoprávní vzájemně prospěšné 1. o.s. /dnes již MV nepotvrzuje pro účely služby veřejnosti/, z. 90. let např. Orchestr Berg, Musica

Florea, Collegium 1704., Konvergence, Komorní filharmonie Vysočina. 2. bez právní subjektivity – agentážní /formou opakovaných smluv o dílo, příkazních smluv /OZ/ - př.

Agon Orchestra,PKO, Virtuosi di Praga ad, školní /Konzervatoř, ČVUT, ZUŠ/, orchestry a sbory divadelní /11 divadel/, médií /SOČR/.

Obchodní společnostis.r.o. , výjimečně – např. Český národní symfonický orchestr, FISYO, s.r.o., Sukův komorní orchestr,

s.r.o.

Perspektiva: Nový OZ, §144 Zákon o veřejné prospěšnosti – rizika pro o.s. zejména pro amatérskou bázi. Diskuse o posuzování statutu veřejné prospěšnosti, zda u akce – např. festivalu PROMS u ČNSO, nebo pouze organizaci.

Implementace koncepčních kritérií – Performing arts

UNESCO, EU, ČR /www.mkcr.cz/• Z méně známých Doporučení týkající se postavení umělců, Bělehrad 1980 /svoboda,

respektování zvláštností, daně/, Akční plán kulturních politik /1998,Stockholm/, Evropský program pro kulturu /Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém, červen 2010/

+ Deklarace o kulturní diverzitě /2001/, implementace EHR 2010-11.

Z koncepcí ČR se nejspecifikovaněji týká hudby jakožto performing artsKulturní politika 2009-14, Koncepce účinnější podpory umění 2007-13Implementace kritérií při evaluaci „obecného zájmu“ :• Dostupnost uměleckého vzdělání a produktů, spolupráce se školami• Ochrana a prezentace nehmotného kulturního dědictví a kulturní identity• Podpora nové tvorby a kvalitní produkce• Podpora rozmanitosti a inovací v obsahu i formátech

Kvantitativní údaje

Rozdíl mezi realitou a statistickými šetřeními, zapříčiněný především flexibilitou hudební praxe.

Na dotazníky reagují členové Asociace symfonických a pěveckých sborů ČR, kteří se sami podíleli na tvorbě /16 členů na bázi neziskovosti/ + subjekty, které pravidelně dostávají prostředky z grantového systému zejména MK ČR

NIPOS – 29 souborů v r. 2009 Redigovaná databáze czechmusic.org – v klasické hudbě: 68

relativně stabilních orchestrů, 69 komorních souborů Neredigovaný Muzikontakt: orchestry včetně jazzu a dechovek 209,

komorní soubory 567 Kromě NIPOS dosud neexistuje subjekt, který by usiloval o agregaci

dat včetně objemu financí. Nejadekvátnější pro tuto oblast perspektivně FÚ-ČSU.

Soubory-neprofitní

Dle statistiky NIPOS 13 hudebních těles

Praxe: př. Orchestry relativně stálé s pravidelnou činností:

www.czechmusic.org – 16 symfonických orchestrů a sborů ASOPS

+ orchestry a sbory neprofitních divadel /10, tj. mimo Karlín/

+ další tělesa NO o.p.s. a o.s. – cca 8

+ bez právní subjektivity /amatérské, poloamatérské/ cca 30

Návštěvnost

Sledovaná prostřednictvím: • návštěvnosti akcí stálých souborů /vlastních,

zakázkových, domácích, zahraničních/• návštěvnosti domácích hudebních festivalů• návštěvnosti akcí v prostorách kulturních zařízení

/většinou nejen hudební/

Koncertní síně a návštěvnost

NIPOS uvádí návštěvnost v r. 2009 od 29 souborů – počet koncertů orchestrů 1 594, stálých 1 111 s 353 tis. návštěvníků.

Vzhledem k počtu sledovaných souborů souhlasí i podle výpisů pro Program státní podpory orchestrů.

Orchestry sledují návštěvnost vlastních akcí a návštěvnost akcí na zakázku. Vlastní akce se pohybují v návštěvnosti od cca 4 tis. Za sezónu /ML/ po cca 40 tis. /Praha, Brno/.

SÁLY

Celkem využívají stálé orchestry – 37 stálých sálů, z toho pouze 3 orchestry využívají mj. sál „vlastní“, tj. v prostorách s právem

hospodařit /ČF, JFK ČB, FB/, ostatní v nájmu.Nejčastěji jsou soubory v nájmu v nemovitosti svého zřizovatele.

Nájem se zahrne do příspěvku od zřizovatele. Navyšuje celkové

náklady (napr. JFO, FOK), čímž se snižuje procento soběstačnosti.

Typy prostor

• Koncertní sály se zázemím• Víceúčelové prostory /Kongresové centrum, O2 aréna, Eden, kulturní domy,

komorní síně, využití prostor památek a galerií, sportovních areálů, restaurací, open air/

• Kluby, kulturní centra• a) s vlastní dramaturgií cca 70 „viditelných“ /Jazzdock, Akropolis, Skleněná

louka, Reduta apod./• b) nájemné • Sál: cca od 100 míst• Síň: do 100 míst /tradiční název/• Nové koncertní sály: Pražská konzervatoř, memorandum o spolupráci mezi

Magistrátem Praha a Spolkem pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Dosud není určena lokalita a způsob financování. České Budějovice /do r. 2014/, rekonstruovaný sál v HK (2005).

• Pozn.: požadavek na nové sály s technickým vybavení v Kulturních politikách i v Koncepci účinnější podpory umění.

Ekonomické ukazatele

• Obrat /u NO se nezapočítávají dotace/• Procento soběstačnosti:15% pro vstup do programu státní podpory

orchestrů – 60% maximum /PKF, FSB, PFS/, průměr u NO 30-35%. Nutno posuzovat kontextuálně v závislosti na pronájmech nebo právu hospodařit s nemovitým majetkem, závazcích v regionu nebo možnostech nahrávání a podílu zahraničních zájezdů.

• Proporce veřejných dotací – ČR, PFS /MK/, p.o. a o.p.s. /bývalé státní/ různě: FBMZlín-/17.17/, Brno /57,5:2:0,5/, JFO /60:0,5:0,5/, ČB/16,5, 0,4,0,1/,KSO/21,4,5/, KFP/16,0,4,3/,MFO /36,1,5,0,4/,FHK /33,1,2/, PF/12,0,6,5/, ML/7,0,5,0,6/, ČF cca 94.

• Program podpory orchestrů 7 100 tis.• Počet koncertů celkem cca 80-130• Dostupnost vstupného: mimo Prahu 80-150,- Kč, v Praze průměr

250 Kč, větší rozptyl cen /120-3000,-Kč/. Nedotovaná cena vstupenky cca dvojnásobek cen běžných. /tj. PKF

např. 500,- Kč/

Ekonomicko-právní problémy

• Obecné pro výkonné umělce:ZP: smlouvy na dobu neurčitou a rekonkursy

frekvence a pracovní doba /odbory/

pro výkonné umělce se neužívá statut „zaměstnaneckého díla“

problematika souběhu uměleckých výkonů mimo úvazek.

zapůjčené nástroje

hlučnost, prostory

zanesení různých míst pracovního plnění

daně – zahraniční výkony

Ekonomicko-právní problémy

Daně:

nejednotná legislativa a nejednotné daně z honorářů při vývozu umělců /různé formuláře a subjekty pro potvrzení plateb sociálního a zdravotního pojištění z rezidenční země /ČR/, v některých zemích se nedaní v místě plnění u kulturní akce /např. Německo/, daní se v ČR.

Dovoz: Honoráře zahraničních umělců jsou daněny v místě plnění, tj. v ČR aktuální sazbou daně 15%, a to včetně dalších nákladů.

Organizace by uvítaly sjednocení podmínek v rámci EU s uznáním speciálních úlev pro kulturní služby, a komunikaci administrativy.

R: Daňové zákony – Petr Couf, Květoslava Toufalová, II. Díl Sborníku Studie současného stavu podpory umění, IDU 2011

Ekonomicko-právní problémy

• DPH –• Směrnice Rady EU č. 2006/112/ES o harmonizaci v

rámci EU• Odlišné podmínky pro různé právní formy: Neprofitní kulturní organizace zřízené státní správou a

USC nejsou plátci DPH pro hlavní činnost (Zákon o DPH §61 e)) a neuplatňují odpočet, což zdražuje vstupy včetně honorářů a licencí u plátců DPH, a tím i produkty.

Plátci DPH jsou znevýhodněni pokud prodávají své služby „chudým“ pořadatelům, např. KPH.

Obě skupiny by uvítaly sníženou sazbu DPH pro kulturní sektor sladěný v rámci EU.

Ekonomicko-právní problémy

Darovací daň – podmínečné osvobození od darovací daně (§6 odst.1 Zákona o dani darovací). Pozdržení nutí rychlému spotřebování.

Ekonomicko-právní problémy

• Forma p.o. - + i – v úzké vazbě na zřizovatele • a) jmenování a odvolávání ředitele • b) limity užití výnosů z hospodářské činnosti /rezervní

fond/, zlepšeného hospodářského výsledku • c) DPH 0 s nemožností odpočtu DPH zdražuje produkci

– energie, služby, honoráře /u plátců DPH/.

Ekonomicko-právní problémy- PO - pokračování

• Započítávání pronájmu do nákladů snižuje procento soběstačnosti, které vyřazuje z některých forem podpory.

• PO není možno transformovat. Zrušení a zavedení jiné právní formy by bylo spojeno s likvidací podniku a s tím spojenými problémy.

• ZP – smlouvy na dobu neurčitou, na výkonné umělce se nevztahuje „zaměstnanecké dílo“ – problém souběhu a kombinace výkonů,

• AZ - výplaty za užití a šíření díla výkonným umělcům v orchestru /vedoucí zástupce/label/ - Intergram.

Nový OZ

Členění na • korporace jako právnické osoby tvořené členy• fundace tvořené majetkovou podstatou.

• Předpokládá zrušení zákonů o o.s. /nově spolky/, nadací a nadačních fondů, o.p.s. /fundace/

• Stávající o.p.s. budou zachovány s možností změny na novou právní formu.

• OZ zavádí v §144 status „veřejné prospěšnosti“ /dosažení osobního blaha, rovné podmínky, reinvestice zisku alespoň ze 2/3/, předpoklad samostatného zákona předloženého do k. r. 2012.

• Kritika – statut „veřejné prospěšnosti“ dlouho diskutován /P. Pajas, L. Deverová/, otázky: kdo bude posuzovat, jaký balík výhod, zda nevyblokuje činnost stávajících drobných o.s. /podvojné účetnictví, složitá administrativa/.

• Transformace p.o.

Nebezpečí stávajících evaluací kulturních služeb

• Ekonomizace hledisek

/viz např. doporučení evaluace MHMP „dramaturgie s vyšším důrazem na rentabilitu a průměrnou diváckou obsazenost“ – S1/

• Zatímní neadekvátnost evaluačních metodik, MQS • Zpřísnění administrace a výkaznictví i pro neprofitní

organizace o.s., čímž se zredukuje žádoucí občanská aktivita zejména v neprofesionální sféře, přičemž i EU doporučuje dbát na udržení kulturních aktivit v regionech a občanské aktivity.

Kontakt:

PhDr. Lenka Dohnalová, Ph.D.

Hudební sekce Institut umění-Divadelní ústav

Celetná 17

110 00 Praha 1

www.idu.cz, www.czechmusic.org, lenka.dohnalova@divadlo.cz

Aktuální projekty: “Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR” (2006-

2011, DD06P03 OUK 002), Sborník II, 2011

„Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR” (2007–2011,DD07P03 OUK003) a

„Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR“ (NAKI,2011-

2015).