KRUH P ŘÁTEL H UDBY ROKYCANY 09/10 koncertní sezóna …ZA PODPORY MĚSTA ROKYCANY A PLZEŇSKÉHO...

ZA PODPORY MĚSTA ROKYCANY A PLZEŇSKÉHO KRAJE

KRUH PŘÁTEL HUDBY R O K Y C A N Y

od

zář

í 200

9 d

o k

větn

a 20

10o

d z

áří 2

009

do

kvě

tna

2010

koncertní sezóna KPH 09/10

09/1009/10

JIŘÍ HOŠEKumělecký garant KPH

99

KONCERTŮ

KONCERTŮ

P O S T I L L A

Sebrána žáky

Jana Rokycany

na základě

jeho kázání

z let 1453 - 1457,

je pravděpodobně

nejzajímavější

českou postillou,

protože nijak

nerozebírá

teologické

problémy,

ale řeší běžné

problémy

tehdejšího

člověka.

ZA PODPORY MĚSTA ROKYCANY A PLZEŇSKÉHO KRAJE

KRUH PŘÁTEL HUDBY ROKYCANY

27. září 2009

až 20. května 2010

KONCERTNÍ SEZÓNA KPH 09/10

9 koncertů

na 9 místech

Rokycan

a Prahy 1

09/10

JIŘÍ HOŠEKUmělecký garant KPH

Koncerty „prvního“ ročníku věnovanému 900. jubileu Rokycan

se mohou uskutečnitdíky podpoře města Rokycany

a grantu Plzeňského kraje.

Jan Rokycana v pamětní knize děkanského úřadu v Rokycanech

Jan Rokycana jako mladý vstoupil do au-gustiniánského kláštera v Rokycanech. Poté odešel studovat do Prahy. V roce 1415 se stal bakalářem. Postavil se na stranu pražských mi-strů, vystupoval obzvláště proti Janu Želivské-mu, po jeho popravě musel prchnout z Prahy. Proti táboritům vystupoval především na Ko-nopišti roku 1423. Dále pak v Praze vystupoval

proti Janu Žižkovi, až mu byla dávána za vinu porážka pražských vojsk u Malešova. Od r. 1427 působil jako Týnský farář. Vystupoval i proti Zikmun-du Korybutoviči. Roku 1429 se stal správcem duchovenstva podobojí - tzv. generální vikář arcibiskupství pražského. Roku 1430 se stal mistrem svo-bodných umění, od r. 1435 působil na univerzitě jako rektor. V prosinci 1432 byl vyslán na Basilejský koncil za pražské mistry. Dne 21. října 1435 byl českým sněmem zvolen za arcibiskupa, tuto volbu však katolíci neuznali. V této funkci se snažil o smíření všech stran, protože však nepřestal po-dávat podobojí, byla mu roku 1436 odebrána Týnská fara. Pak odešel do Hradci Králové, kde zůstal až do roku 1448. Při volbě krále (15. červen 1440) zastupoval české duchovenstvo. Na 4. října 1441 svolal sněm do Kutné Hory, kde byly ujednány zásady husitského vyznání závazné pro všechny. Roku 1442 se smířil s Janem z Příbrami. 1444 vyhrál soud s tábority, kteří se stále odmítali přizpůsobit jednotným zásadám a táborské učení bylo od-souzeno. Roku 1449 si začal dopisovat s papežem Mikulášem V., protože potřeboval světit kněze. Nakonec se pokusil dostat k papeži, ale nepodařilo se mu projet přes Německo. Proto roku 1451 zahájil jednání s Cařihradem o spolupráci husitů s řeckou církví, ale roku 1453 byl však Cařihrad dobit a tak z toho sešlo. Král Ladislav Pohrobek (1453 - 1457) nevěděl jaký vztah má k Janu z Rokycan zaujmout, tak se vyhýbal jeho kázání. Roku 1457 si přímo dopisoval s papežem Kalixtem V. smrt Ladislava Pohrobka, však tato jednání přerušila. Nástupem Jiřího z Poděbrad se situace trochu zlep-šila, přestože se Jiří z Poděbrad snažil snížit moc církví, Rokycana při svých kázáních podporoval jeho zvolení. Rokycana zpočátku schvaloval politiku Jiřího z Poděbrad a po smíření s Vratislavskými nechal zvonit zvo-ny na všech kostelech. Jiří z Poděbrad ho na oplátku respektoval jako hlavu církve podobojí a na mše chodil střídavě k Janu z Rokycan a do katedrály svatého Víta. Dne 7. února 1465 se účastnil disputace ducho-venstva u krále, král požadoval větší spolupráci církví. O rok později 1466 byl postižen mrtvicí, po tomto záchvatu začal špatně mluvit. Pohřben byl v Týnském kostele. Na své pečeti používal podkovu s hvězdou, pravděpo-dobně památka na otce, který byl kovářem.

HUDEBNÍ ODKAZ JANA ROKYCANADochovalo se několik písní, u nichž není úplně jistý autor,

ale zdá se pravděpodobné, že alespoň u části z nich je autorem.

Vítaj milý Jezu Kriste, Zdrávas dievkoCierkev svatá v posledních dnech velmi neznamenitá

/zde je jeho autorství jisté a pravděpodobně je autorem nejen textu, ale i melodie./

JAN ROKYCANA - husitský teolog(asi 1396, Rokycany - 21. 2. 1471, Praha)

go

s

i J Žižk i ž b

4

Jeden z největších violoncellistů

přelomu 18. a 19. století, jehož umě-

ní vysoce oceňovali mistři vídeňské-

ho klasicismu Joseph Haydn a Lud-

wig van Beethoven, patří k těm

osobnostem, které svým hráčským

mistrovstvím přímo ovlivnily hudební

vývoj klasicismu. Narodil se v Roky-

canech 30. 12. 1749. Hru na violon-

cello studoval u věhlasného violoncellisty

křížovnického kláštera Františka Josefa Wernera

(1710 - 1786). Jako devětadvacetiletý přichází se svou ženou do Eisen-

stadtu a stává se prvním violoncellistou proslulé Esterházyho kapely,

kterou vedl Joseph Haydn. Ten Krafta též vyučoval kompozici. Kníže

Esterházy si Krafta neobyčejně vážil a umožňoval mu koncertní cesty po

Evropě. V roce 1786 podnikl Antonín Kraft se svým osmiletým synem

Mikulášem koncertní cestu do Vídně, Pešti a Drážďan, o tři roky později

do severního Německa a roku 1789 se v Drážďanech setkali s Mozartem.

Roku 1792 se A. Kraft seznámil ve Vídni s Beethovenem, jejichž přátel-

ství trvalo až do Kraftovy smrti. A. Kraft dále působil v kapelách knížete

Grassalkoviče a Lobkovice. Na sklonku života byl jmenován prvním profe-

sorem hry na violoncello na Konzervatoři Gesellschaft der Musikfreunde ve

Vídni, kde po krátké nemoci 28. srpna 1820 zemřel. Josef Haydn pro svého

violoncellistu A.Krafta složil již v roce 1783 violoncellový koncert D Dur

op. 101. Toto dílo bylo dlouho pokládáno za skladbu Kraftovu, neboť ruko-

pis se nezachoval. Mínění o tom, že Haydnův violoncellový koncert je dílo

A. Krafta vyvrátil až ve dvacátém století badatel J. P. Larsen uveřejněním

Haydnova tématického skicáře. Je však víc než pravděpodobné, že Kraft

upravoval stylizace violoncellového partu. Také violoncellový part Beetho-

venova Trojkoncertu pro klavír, housle a violoncello op. 56 je dle tvrzení

Schindlera psán pro Krafta.

Skladatelský odkaz Antonína

Krafta tvoří jednak sedm opu-

sem označených kompozic,

dále jsou to skladby bez ozna-

čení opusu (rukopisy a opi-

sy), které většinou existují jen

v pozůstalosti děkana Josefa

Antonína Seydla v Berouně.

Vedle violoncellového konceru

C dur op. 4, se podařilo objevit

Jiřímu Hoškovi st. Koncert pro

violoncello a orchestr C dur

„Seydlův“.

ANTONÍN KRAFT - violoncellista (30. 12. 1749 Rokycany - 28. 8. 1820 Vídeň)

S

S

s

d

č

s

v

A

V

C

J

v

5

í

y-

on-

ncellisty

sefa Wernera

Jsem rád, že Vás mohu oslovit v souvislosti

s dalším ročníkem cyklu koncertů vážné hud-

by Kruhu přátel hudby v Rokycanech. O našem

městě, v jehož kulisách se tato kulturní udá-

lost odehrává, se právem říká, že je výjimeč-

né svým patriotismem. A konzervativní patrioty

není jednoduché přesvědčit, aby přijali za svou nějakou novinku. Fakt,

že se koncertní cyklus, jehož duchovním otcem je docent Hošek, koná

v Rokycanech již podruhé, je důkazem, že si místo v srdcích místních

patriotů nalezl a lze jej již počítat k tomu, co nazýváme geniem loci na-

šeho města. Jsem také rád, že věhlas tohoto rokycanského svátku hud-

by již překročil hranice města a dnes se již stává událostí regionálního

významu. Připravovaná sezóna cyklu koncertů 2009/2010 připomene

významné osobnosti a výročí Rokycan v roce 900. jubilea města. (400. let

posvěcení kostela Nejsv. Trojice, 141. výročí dirigenta ND Rudolfa Zamrzly,

virtuóza, skladatele, violoncellistu Antonína Krafta ad). Ojedinělou událostí

se stane zejména Slavnostní koncert v Týnském chrámu v Praze, kde

působil a byl pohřben náš nejslavnější rodák M. Jan Rokycana. Děkuji

všem, kteří se rozhodli jakkoliv tento významný koncertní cyklus podpořit

a věřím, že si i z letošního ročníku vybere každý to, co je jeho srdci nej-

bližší a jsem si jist, že se s řadou z Vás na některých koncertech potkám.

Hezké zážitky! Ing. Jan BALOUN - starosta města

Letos vstupujeme do dalšího koncertního cyklu KPH v Rokycanech a té-

mata připravených koncertů jen potvrzují, že Rokycany přinášejí stále nové

a pro hudební umění zajímavé inspirace. Od znovuoživení KPH v roce 2008

se dopad ekonomické krize promítl i do oblasti kultury. O to více mne těší

zájem posluchačů, kteří se již nyní dotazují, jaký program je pro druhé pokra-

čování připraven. Letošní nabídka je věnována rokycanským výročím, ve kte-

ré nechybí komorní koncerty, znovu ožije rekonstruovaná hudba středověku,

vokální polyfonie Literátských bratrstev v Rokycanech. Zahájíme koncertem

v den 400. výročí posvěcení kostela Nejsv. Trojice v Rokycanech, předsta-

ví se i mladí potomci významného rokycanského rodu Týmlů. Výjimečnou se

stane ojedinělá událost, zájezd na Slavnostní koncert do pražského chrámu

P. Marie před Týnem, který je věnován 900. jubileu Rokycan. Slavnostním

koncertem duchovní hudby též připomeneme M. Jana Rokycanu v místě,

kde působil jako farář, a kde byl i pohřben. Koncert se uskutečňuje v roce

200. výročí J. Haydna (uvedení „Paukenmesse“) a navíc v úmrtní den hvěz-

dáře Tycho Brahe. V závěru koncertu se představí smíšený pěvecký sbor

Cantate z Rokycan společně s Pražským katedrálním sborem a orchestrem.

Rokycanského rodáka, violoncellového virtuóza A. Krafta (1749 - 1820), jehož

význam je v historii violoncella považován za zásadní, uctíme „Open koncer-

tem“ Plzeňské fi lharmonie v malebném místě jeho narození v Rokycanech

„Ve Spilce“, které zdobí Kraftovi věnovaná a v r. 2006 společně odhalená

pamětní deska. Zazní zde Kraftovo nejproslulejší dílo, Violoncellový koncert

C dur op. 4 a Symfonie č. 3 „Eroica“ jeho obdivovatele a příznivce L. van

Beethovena. Děkuji všem příznivcům a koncertním návštěvníkům, že oce-

nili svým zájmem o koncerty či podporou význam úspěšně nastartova-

ného projektu a přeji všem jeho posluchačům krásné umělecké zážitky.

doc. Mgr. Jiří HOŠEK, violoncellistazakladatel a umělecký garant KPH Rokycany

Slovo úvodem …

PŘEHLED KONCERTŮ A SÁLŮ

7

koncert č. /1/

27. září 2009, neděle v 16.30 h

SLAVNOSTNÍ KONCERTV DEN 400. VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V ROKYCANECHkostel Nejsvětější Trojice, Rokycany

koncert č. /2/

24. říjen 2009, sobota v 18.00 h

SLAVNOSTNÍ KONCERT K 900. JUBILEU ROKYCANV TÝNSKÉM CHRÁMU V PRAZEchrám Panny Marie před Týnem, Staroměstské náměstí, Praha 1

koncert č. /3/

18. listopadu 2009, středa v 19.30 h

SLAVNOSTNÍ SYMFONICKÝ KONCERTk Státnímu svátku ČRSokol Rokycany - Společenský sál Jiráskova 208, Rokycany

koncert č. /4/

12. prosince 2009 sobota v 18.00 h

ADVENTNÍ KOMORNÍ KONCERT DUCHOVNÍ HUDBYkostel P. M. Sněžné, Rokycany

koncert č. /5/

21. ledna 2010, čtvrtek v 19.00 h

KRÁLOVSKÝ VEČERv den 141. výročí narození R. ZAMRZLY v rodných RokycanechMuzeum Dr. Horáka v Rokycanechnám. J. Urbana 141, Rokycany

koncert č. /6/

18. února 2010, čtvrtek v 19.00 h

KLENOTY KOMORNÍ HUDBYKlavírní trio rodiny „Týmlů“, potomků významného rokycanského rodu

Základní umělecká škola (ZUŠ) Rokycany - Koncertní sálJiráskova 181, Rokycany

koncert č. /7/

18. března 2010, čtvrtek v 19.00 h

POCTA ROKYCANSKÝM HUDEBNÍKŮM

radnice Rokycany - Obřadní síň Masarykovo nám. 1, Rokycany

koncert č. /8/

22. dubna 2010, čtvrtek v 19.30 h

HUDBA ROKYCANSKÝCH LITERÁTŮV 16. STOLETÍ

Farní sbor Církve českobratrské evangelické /CČE/, Rokycany Jiráskova 481, Rokycany

koncert č. /9/

20. května 2010, čtvrtek v 18.00 h

POCTA ANTONÍNU KRAFTOVI (1749 - 1820) v místech rodného domu virtuózazávěrečný „Open koncert“koncertního cyklu KPH

náměstí „Ve Spilce“, Rokycany/v případě nepříznivého počasí

Sál Sokola, Rokycany/

ROKYCANY - koncertní sezóna KPH 09/10

Společnost EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o. se sídlem Kotelská ulice 1109, Rokycany

vyrábí a dodává plastové výlisky pro automobilový průmysl.

ZAJIŠŤUJE VÝVOJ DÍLŮ, VSTŘIKOVACÍCH FOREM

Hlavní zákazníci: ŠKODA AUTO a.s., GM-OPEL, BMW, SUZUKI

EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o.Ing. Petr Krob, obchodní ředitel - jednatel

Kotelská 1109, 337 03 ROKYCANYE-mail: [email protected], www.euwe.de

8

Pravoslavné liturgické zpěvy

Kyjevský rospev

XVI. - XVIII. století:

Svjat

Starobolgarskij

rospev:

Tebe pojem, Hospodi pomiluj

Dimitrij Štěpanovič

BORTŇANSKIJ (1751 - 1825):

Slava Otcu i Synu,

lže cherufi my

Dobri CHRISTOV (1875 - 1941):

Blagoslovi, duše moja

A. ZAVADSKIJ: Otče náš

Dobri CHRISTOV: Milosť mira, Tebe pojem

Dmitrij Štěpanovič BORTŇANSKIJ:

Slava vo vyšnich Bogu

ANONYM: Pod Tvoju milosť

Pavel Grigorijevič ČESNOKOV (1877 - 1944):

Milosť mira

Dobri CHRISTOV: Chvalite imja Gospodne,

Vo carstviji Tvojem

K O N C E R T č . 1

27. září2009nedělev 16.30 hodin

MÍSTO KONÁNÍ KONCERTU

KOSTEL

NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

Park u Plzeňské brány, Rokycany

PRAŽSKÉ MUŽSKÉ FILHARMONICKÉ KVARTETO

Viktor Byček (Ukrajina) - první tenor a um. vedoucí

Bohumil Sládeček (Slovensko) - druhý tenor

Tomáš Hanzl (ČR) - baryton

Michal Krůšek (ČR) - bas

účinkují:

program:

Slavnostní koncertv den 400. výročí posvěcení kostelaNejsvětější Trojicev Rokycanech

Dav

id D

udáš

- d

ucho

vní s

prá

vce

farn

osti

9

Slavnostní koncertk 900. jubileu Rokycan v Týnském chrámu

v Praze

Irena Fürbachová - soprán, Pavla Kšicová - alt

Ondřej Šmíd - tenor, Tomáš Jindra - bas

Přemysl Kšica - varhany, Josef Kšica - dirigent

SMÍŠENÝ SBOR „CANTATE“ ROKYCANY Jiří Frolík - sbormistr

PRAŽSKÝ KATEDRÁLNÍ SBOR a orchestr

Josef Ferdinand Norbert SEEGER (1716 - 1782):

Fantasie a fuga

Jiří Ignác LINEK (1725 - 1791):

Korunovační intrády

Quido von POGATSCHNIGG (1867 - 1937):

Cantate Domino

Christoph Willibald GLUCK (1714 - 1787): Rozezvučme hlasy naše

Chvalozpěv Simeonův: Nyni otpuščaješi

Jacob HANDL GALLUS

(1550 - 1591): Ecce quomodo moritur

Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904):

Biblické písně op. 99, č. 4

Václav ŠANTORA (11. 8. 1907 Lidice - 20. 6. 1982 Rokycany): Tantum ergo

Johann Georg ALBRECHTSBERGER (1736 - 1809):

Tenebrae factae sunt

Zdeněk LUKÁŠ (1928 - 2007):

Gloria, Sanctus (z Missy brevis)

Josef Ferdinand Norbert SEEGER:

Fuga c - moll „Když Prušáci bombardovali Prahu“

Kryštof HARANT z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová u Klatov,

popraven na Staroměstském nám. 21. 6. 1621):

Maria Kron

W. A. MOZART (1756 - 1791): Ave verum

Franz Joseph HAYDN (1732 - 1809):

Missa in Tempore Belli „ P a u k e n m e s s e “Kyrie - Gloria - Credo - SanctusBenedictus - Agnus Dei

program:


24. října2009

sobotav 18.00

hodin


KOSTEL MATKY BOŽÍ

PŘED TÝNEM (Týnský chrám)

Staroměstské nám., Praha 1

Pro návštěvníky koncertu je vypraven speciální autobus (cesta zahrnuta v ceně vstupenky - 100 Kč).

ODJEZD AUTOBUSU 24. 10. v 15.00 hod. od budovy radnice v Rokycanech.

(Návrat zajištěn v návaznosti po skončení koncertu)

Ko

ncert

se k

on

á v

e s

po

lup

ráci K

PH

Ro

kycan

y a M

HF

Neko

nve

nčn

í žiž

kovs

ký p

od

zim

20

09

.

J. H

ayd

n

účinkují:

10


18. listopadu2009středav 19.30 hodin


SOKOL ROKYCANY

společenský sál

Jiráskova 208, Rokycany

Slavnostní symfonický koncertk Státnímu svátku ČR

PLZEŇSKÁ FILHARMONIEJakub Fišer - houslevítěz projektu „YouTube Symphony Orchestra“

Koji Kawamoto - dirigent (Japonsko)

účinkují:

program:

Jan Václav STAMIC (1717 - 1757):

Symfonie A dur, „Jarní“ Allegro - Andante - Presto

W. A. MOZART (1756 - 1791):

Koncert č. 5 A dur pro housle a orchestr KV 219 Allegro Aperto - Adagio

Rondeau (Tempo Di Menuetto)

Ludwig van BEETHOVEN

(1770 - 1827):

Symfonie č. 2 D dur, op. 36dedicated to Prince Lichnowsky /1801 - 1802/

Adagio molto Allegro con brio

Larghetto

Scherzo: Allegro - Allegro molto

W.

A.

Mo

zart

Lud

wig

van

Beeth

ove

n

Jan Václav

Stamic

11

Adventní komorní koncert duchovní hudby

Eva Charvátová (Národní divadlo) - soprán

Václav Slivanský - flétna

Ada Slivanská - housle

Jiří Hošek - varhany, violoncello

František Xaver BRIXI (1732 - 1771):

Preludium D dur, Fuga C dur

J. S. BACH (1685 - 1750):

Flösst mein Heiland (Echo-Arie) /Vánoční oratorium/

Preludium D dur ze suity č. 6 pro sólové violoncello

Francesco Maria VERACINI (1690 - 1750):

Sonata sesta in a minor pro housle a varhanyLargo - Allegro

Allegro - Allegro

Franz SCHUBERT

(1797 - 1828): Ave Maria

W. A. MOZART (1756 - 1791): Andante C dur pro fl étnu a varhany

Leoš JANÁČEK (1854 - 1928):

Zdrávas Maria pro soprán housle a varhany

Jan Křtitel VAŇHAL (1739 - 1813): Fuga č. 12 B pro varhany

Josef SEEGER (1716 - 1782):

Fuga G dur pro varhany

Cézar FRANCK (1822 - 1890):

Panis Angelicus

A. VIVALDI (1678 - 1741): Adagio

Arcangelo CORELLI (1653 - 1713):

Sonata da chiesa

W. A. MOZART:Laudate Dominum, Ave verum

Luigi CHERUBINI (1760 - 1842): Ave Maria

Charles GOUNOD (1818 - 1893):

Ave Maria

Antonio VIVALDI (1678 - 1741):

Domine Deus

účinkují:

program:


12. prosince

2009sobotav 18.00

hodin


KOSTEL PANNY MARIE

SNĚŽNÉ ROKYCANY

Rokycany

Ave verum

S

WWWL

LLLA

A.

Co

relli

Ch.

Go

uno

d

Luigi Cherubini

NADACE LEOŠE JANÁČKA

12

Rudolf ZAMRZLA (1869 - 1930):

Gondoliéra/melodie z pantomimy „Na záletech“, kterou Zamrzla komponoval na libreto scénáristy A. Viscussiho společně s Charleasem Forgeronem, což byl pseudonym šéfa opery ND K. Kovařovice. Podle úpravy K. Hašlera, tiskem vydaná v nakladatelství M. Urbánek./

JAROSLAV SMOLKA (*1933): Pocta barokním mistrům

Toccata na jmého J. S. Bach pro sólové violoncello

Bedřich SMETANA (1824 - 1884) Hanuš Jan TRNEČEK (1858 - 1914):

Vltava, koncertní fantasie pro sólovou harfu

M. I. GLINKA (1804 - 1857): Variace na téma W. A. Mozarta

Jaromír VOGEL (1943): Hudba pro Rokycany

David POPPER (1843 - 1913):

Španělská suita

pro violoncello a harfu (výběr)

Antronín DVOŘÁK (1841 - 1904):

Když mne stará matka

(Songs My Mother Tought Me)

v úpravě pro violoncello a harfu


21. ledna2010čtvrtekv 19.00 hodin


MUZEUM DR. HORÁKA

V ROKYCANECH

nám. J. Urbana 141, Rokycany

Královský večerv den 141. výročí narození RUDOLFA ZAMRZLY v rodných Rokycanech

Pavla Jahodová - harfa

Jiří Hošek - violoncello

prof. Jaroslav Smolka - hudební historik

účinkují:

program:

Slavnostní večer v Rokycanech na počest památky zdejšího rodáka Rudolfa Zamrzly

se koná ve spolupráci s Muzeem Dr. Horáka, Rokycany.

Výkladová součást koncertu:

Přednáška Prof. Hudební fakulty

AMU v Praze Jaroslava Smolky,

DrSc. o tvorbě, dirigentské

a hudebně popularizační

činnosti Rudolfa Zamrzly

Četba ukázky z výkladového

textu Rudolfa Zamrzly (napsal a vydal tiskem rozbory významnýchděl, např. R. Wagner: Tristan a Isolda, Parsifal, Richard Strauss: Elektra aj.)

Zahrání zvukového záznamu

příslušné partie z toho díla.

13

Klenotykomorní hudbyKlavírní trio rodiny „Týmlů“,potomků významného rokycanského rodu

Ludwig van BEETHOVEN (1770 - 1827):

Klavírní trio B dur č. 4, op. 11Allegro con brio - Adagio

Tema con variazioni (Pria ch'io l'impegno: Allegretto)


Klid lesa op: 68/5 /1891/ pro violoncello a klavír

Bohuslav MARTINŮ (1890 - 1959):

Klavírní trio č. 2 - d moll Halbr. 327

p ř e s t á v k a

Bedřich SMETANA (1824 - 1884): „Z Domoviny“ dvě dua pro housle a klavír

Leoš JANÁČEK (1854 - 1928):

Pohádka pro violoncello a klavír


Klavírní trio e moll op. 90 „Dumky“ č. 1, č. 4, č. 6

účinkují:


18. února

2010čtvrtekv 19.00

hodin


ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA (ZUŠ) ROKYCANYKoncertní sál


BZ Domovin

program:

KLAVÍRNÍ TRIO „ALOTRIO“Martin Týml - housle

Markéta Týmlová - klavír

Lenka Týmlová - violoncello

B.

Sm

eta

na

A.

Dvo

řák

L.

Janáč

ek

B.

Mar

tinů

14

Antonín KRAFT (1749 - 1820): Duo pro housle a violoncello C dur

/Dvojka na housle a basétl složená od p(ana) Antonína Kraffty/

z pozůstalosti děkana Josefa Antonína Seydla z roku 1808

Allegro - Finale. Rondo

Hans FRÝBA: Preludium, Allegro moderato

pro sólový kontrabas

Jiří TEML (*1933):

Duo pro housle a violoncello

Nicoló PAGANINI (1782 - 1840): Nel cor piu non mi sento

Gioacchino Antonio ROSSINI (1792 - 1868):

Duo pro violoncello a kontrabas

Fritz KREISLER (1875 - 1962): Liebeslied, Liebesfreud


18. března2010čtvrtekv 19.00 hodin


RADNICE ROKYCANY

Obřadní síň

Masarykovo nám. 1, Rokycany

Pocta rokycanským hudebníkům

Michal Sedláček - housle(interpret Prémiové listiny ČHF 2009)

Veronika Létalová - kontrabas

Jiří Hošek - violoncello, klavír

účinkují:

program:

Li b f d

Prelu

Duo

AAGAGANANANININI I (17822 11844

Kontrabasista Jiří Hošek (1927 - 2003) na obraze H. Hoškové

Jiří T

em

l

15

Hudba rokycanských literátů v 16. století

OCTOPUS PRAGENSIS

Petr Daněk - umělecký vedoucí

Lucie Bártová, Alena Hellerová soprán

Nadia Ladkany, Jana Dvořáková alt

Josef Zedník, Vladimír Ščigel tenor

Petr Svoboda, David Vaňáč bas

Jan Pieterszoon SWEELINCK

(1562 - 1621): Hodie Christus natus est

Anonym: Trubačská. Magne Deus

Josquin DESPRÉZ (c.1440 - 1521): Christum ducem

Jacobus Handl GALLUS (1550 - 1591):

Mirabile mysterium

Josquin DESPRÉZMille regretz Franz SALE (c.1550 - 1599):

Dialogismus octo vocum de amore Christi

Carlo Gesualdo da VENOSA (1561 - 1613): Responsorium Sabbati Sancti in I. Nocturno a 6

Nicolas GOMBERT (1495 - 1560):

Je prens congie a 8

Benedictus APPENZELLER (1480/88 - 1558): O magnum mysterium - Ave Maria

Michael PRAETOSIUS (1571 - 1621): In dulci jubilo a 8

Jacobus Clemens non PAPA (1510/15 - 1555/6): Missa Pastores quidnam vidistis a 5Kyrie - Gloria - Credo - Sanctus Benedictus - Agnus Dei

program:


22. dubna

2010čtvrtekv 19.30

hodin


FARNÍ SBOR CÍRKVE ČESKOBRATRSKÉ EVANGELICKÉ ROKYCANYJiráskova 481, Rokycany

Petr

N

účinkují:

J. P. Sweelinck

16

Gioacchino Antonio ROSSINI (1792 - 1868):

Předehra k opeře Lazebník Sevillský

Antonín KRAFT (1749 - 1820):

Koncert pro violoncello a orchestr op. 4 C dur Allegro aperto - Romanza. Adagio - Rondo alla Casacca.

/Premier Concerto Pour le Violoncelle composée et dédiée á Monsieur le Comte Maur de Fries Chambellan de S.M.I. par Antoine Kraft,

Executé par son Fils Nic. Ant. Kraft au Théatre imper. Tout les deux Violoncelles de S.A.S. le Prince régn. de Lobkowitz/.

Ludwig van BEETHOVEN (1770 - 1827):

Symfonie č. 3 Es dur, op. 55 „Eroica“

Allegro con brio, Marcia funebre: Adagio assai

Scherzo: Allegro vivace, Finale: Allegro molto


20. května2010čtvrtekv 18.00 hodin


NÁMĚSTÍ „VE SPILCE“ ROKYCANY

(v případě nepříznivého počasí Sál Sokola, Rokycany)

Pocta virtuózoviAntonínu Kraftovi

(1749 - 1820)v místech

rodného domu

závěrečný koncert koncertního cyklu KPH

PLZEŇSKÁ FILHARMONIEDominika Hošková - violoncello

Tomáš Brauner - dirigent

účinkují:

program:

Pamětní deska A. Kraftovi na domě čp. 90

L.

van B

eeth

ove

n

17

Obraz Julia Schmida: Hudební síň u Marianny Genzigerové ve Vídni. Violista, obracející noty je Joseph Haydn, který zde

koncertuje s violoncellistou Antonínem Kraftem

Rodový znak rodu knížete Esterházyho.

RUDOLF ZAMRZLA (*21. 1. 1869, Rokycany

†4. 2. 1930, Praha) skladatel, hudební pedagog

dirigent

Studoval

na konzer-

vatoři v Pra-

ze. Poté byl

vojenským kapelníkem v Rusku.

Od r. 1902 působil jako dirigent or-

chestru Národního divadla v Praze.

Na Pražské konzervatoři působil

jako profesor skladby. Komponoval

orchestrální a divadelní skladby.

Nejproslulejší skladbou je píseň

Gondoliera.

Luteránský, později hřbitovní, kostel Nejsvětější Trojice, je pozdně

renesanční stavbou z r. 1609. Vystavěli ho rokycanští protestanté

a slavnostně byl vysvěcen 27. září 1609. Od r. 1629 sloužil boho-

službám katolíků i jako hřbitovní kostel. Jde o jednolodní obdélnou

budovu s dvěma vysokými renesančními štíty, s opěráky a s ob-

délným, polygonálně ukončeným presbytářem. Presbytář je sklenut

valenou klenbou s výsečemi a žebry, vytvářejícími síťový vzorec.

Loď je sklenuta čtyřmi plochými plackami, oddělenými valenými

pásy. Západní průčelí má nad korunní římsou renesanční třípatrový

štít, členěný slepými arkádami. Renesanční je i prostý východní štít

s kazatelnou. V r. 1624 se kostel stal katolickým, později, v 18. sto-

letí byl barokně upraven - byla přistavěna sakristie, oratoř, kaple

sv. Rozálie v průčelí a patrně i schodištní přístavba na kruchtu.

V letech 1791 - 1801 sloužil kostel jako vojenské skladiště, v r. 1801

byl opraven a znovu vysvěcen. Další úpravy se uskutečnily v r. 1872

- klenby presbytáře byly podtaženy cihlovými žebry a byla zvýšena

věž. Presbytář tak získal úpravu gotickou, částečně ji má i kostelní

loď. Všechna okna byla ve špici sklenuta. Na místo starého oltáře

byl postaven nový, gotický, podle návrhu Bedřicha Wachsmanna,

který řídil veškeré umělecké úpravy. Na predele oltářní byly umís-

těny čtyři sochy (Panny Marie, sv. Jana Ev., sv. Víta a sv. Václava),

které stejně jako beránka na tabernáklu vymaloval Fr. Čermák.

Na tabernáklu stojí socha Krista-zahradníka, kterou zhotovil řez-

bář Ed. Veselý. V okně nad oltářem je malovaný obraz Nejsvětější

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

V ROKYCANECH

MÍSTA KONCERTNÍCH SÁLŮ

f o t o g a l e r i e


18

19

Trojice od J. Quasta, ostatní okna jsou grisaillová. Vnitřní vybavení

kostela bylo v průběhu 50. - 70. let odstraněno. Dřevěný epitaf

Hanuše Krištofa z Welwartu, jenž padl r. 1618 u Plzně je dnes

součástí muzejních sbírek, druhý renesanční epitaf zobrazující

zmrtvýchvstání Páně, věnovaný r. 1638 Janem Letňanským z Vy-

šerovic, měšťanem a spoluradním rokycanským na památku svou,

své ženy Lidmily a všech svých dítek, je součástí sbírek rokycanské

farnosti, ale návštěvníci jej mohou vidět také vystavený v muzejní

expozici Muzea Dr. Bohuslava Horáka.

Kolem kostela byl hřbitov, na němž se pohřbívalo od r. 1676. Brána

z Plzeňské ulice byla vystavěna v r. 1835, v r. 1875 byl hřbitov rozší-

řen a z Jiráskovy ulice byla přistavěna nová vstupní brána. Na sever-

ní straně kostela se nachází klasicistní náhrobník s vázou z r. 1830,

náhrobník s vojenskými emblémy z r. 1840, litinové náhrobní desky

z let 1861, 1864 a 1873. Na závěru kostela jsou litinové náhrobní desky

z let 1853 a 1855, litinový náhrobník z r. 1833, na jižní straně kostela

litinový náhrobník děkana J. C. Künstlera z r. 1805. Pohřbívalo se

zde do r. 1931, hřbitov byl zrušen v r. 1967 a v r. 1972 likvidovány

náhrobky a kostel chátral. Pro areál je charakteristické dobové, typic-

ky formální křížové členění cestní sítě.· A především, nemovitou kul-

turní památkou je nejen kostel, ale celý jeho areál, tedy i ohradní zeď

s bránami, hrobkami, márnicí, náhrobky a vlastním prostorem parku.

Kostel byl v druhé pol. 90. let díky obětavé práci místních Romů

postupně opravován a od r. 2003 zde působí mnohonárodnostní pra-

voslavná komunita. Opravený kostel v Rokycanech vysvětil 17. červ-

na 2003 Vladyka pravoslavné církve Kryštof. Z ruiny, kterou dostala

pravoslavná církev od katolíků, se stalo centrum rokycanských pra-

voslavných věřících. Chrám dostal křtitelnici od řecké Pravoslavné

církve a ruští Romové mu darovali bohoslužebné nádoby. Duchov-

ním správcem nově vzniklé farnosti se stal David Dudáš, první

K O N C E R T N Í S E Z Ó N A K P H 0 9 / 1 0

pravoslavný kněz romského

původu v České republice.

Bývalý hřbitov se postup-

ně mění na park, který od

r. 2009 nese jméno Park

U Plzeňské brány. Název

byl vybrán z návrhů občanů

na základě veřejné ankety,

autory vítězného návrhu

jsou M. Šandová a P. Ciro-

nis. Pro ochranu přírody je

tento areál významným kra-

jinným prvkem, registrova-

ným pod názvem „Starý

hřbitov“.

Nejcennější jsou zde staré lípy, kterých zde roste téměř stov-

ka. Několika nejmohutnějším lípám je již 200 let. Jedná se o jedny

z nejstarších stromů v Rokycanech. Některé lípy v tomto areálu

jsou porostlé břečťanem popínavým. Z dalších dřevin zde roste

např. borovice vejmutovka, jedle stejnobarvá, štědřenec odvislý

a tamaryšek pětimužný, tis červený a další okrasné listnaté i jeh-

ličnaté keře. Z bylin jsou nejzajímavější ty, které rozkvétají brzy na

jaře. V tomto období kvete v travnatých plochách dymnivka dutá,

orsej jarní, sasanka hajní i prvosenka jarní. Kromě toho staré stro-

my i keře poskytují útočiště mnoha druhům živočichů, především

ptáků a hmyzu. Žijí zde sýkory, šoupálci, brhlíci, žluny, strakapoudi,

rehek zahradní. Můžete zde zastihnout i lejska. Z drobných savců

uvidíte veverku obecnou, která je ohroženým druhem.

PRAVOSLAVNÁ CÍRKEV V ROKYCANECH

Pravoslavná (řecky orthodoxní) církev přímo navazuje na prvo-

křesťanskou Církev, svůj počátek má v prvotní Jeruzalémské cír-

kevní obci (dodnes např. spravuje ve Svaté zemi 80 % míst spoje-

ných s životem Ježíše Krista) a později v celé části východní Římské

říši. Označení na východní a západní část církve bylo běžné ještě

před velkým rozkolem, který nastal v roce 1054. V tomto roce došlo

k velkému rozdělení křesťanské Církve a západní část rozděle-

né církve se začala nazývat Římskokatolickou, kdežto církev na

,, jj ýý

kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

Park u Plzeňské brány

Půvo

dní p

od

ob

a hřb

ito

va a

ko

stela


20

východě trvala na svém pravověří (orthodoxii) čili Pravoslaví.

Hlavním důvodem vyvrcholení trvajících sporů byl nesouhlas vý-

chodních patriarchátů (Cařihrad, Alexandrie, Antiochie, Jeruzalém)

s papežským primátem moci nad celou církví a dále odmítnutí

vsuvky latinského fi lioque (učení západní církve o vycházení Sv.

Ducha ve Sv. Trojici i od Syna) do Niceo-cařihradského vyznání víry,

toto vyznání křesťanské víry bylo zformováno na I. a II. všeobec-

ném koncilu ve 4. století po Kristu. Defi nitivní odcizení mezi Pravo-

slavnou a Římskokatolickou církví ovšem nastalo až po roce 1204,

kdy byl křižáky, kteří se původně měli vydat na osvobození svatých

míst v Jeruzalémě, přepaden a krutě vypleněn Caříhrad (Konstan-

tinopol). Od té doby prožívaly tyto dvě části původně jedné církve

svůj vývoj odděleně. Dnes dochází k mnoha setkáním a obě círk-

ve vedou společný dialog, rozkol ovšem nadále trvá. Pravoslavná

církev tedy zachovala svébytný ráz obrazu křesťanství z dob prvo-

křesťanských a z doby východní římské říše (Byzanc). Dodnes se

vyznačuje východní starobylou duchovností a mysticismem spo-

jeným s bohatou liturgickou tradicí, v jejímž středu je oslava Vzkří-

šeného Krista. U nás je vliv východního křesťanství spojen s misií

Sv. učitelů Slovanských bratří Cyrila a Metoděje, kteří na prosbu sv.

knížete velkomoravského Rostislava byli posláni z Byzance Císa-

řem a Cařihradským patriarchou v roce 863. Po zavedení latinského

ritu na Velké Moravě a zákazu staroslověnštiny jako bohoslužebné-

ho jazyka jsou žáci sv. Cyrila a Metoděje vyhnáni a duchovní spojení

slovanů žijící ve střední Evropě s východním křesťanstvím je tak

na několik staletí zpřetrháno. Vyhnaní žáci sv. bratří našli útočiště

v Bulharsku a stali se zakladateli Bulharské pravoslavné církve. Pra-

voslavná církev velmi pozitivně vnímá osobnost mistra Jana Husa

a mistr Jeroným Pražský se dokonce stal pravoslavným křesťanem,

málo je také znám fakt, že husité utrakvisté (tehdy většina českého

národa) požádali v 15. st. o přijetí do Pravoslaví patriarchu v Caři-

hradu, což už se díky přepadení Cařihradu Turky uskutečnit nesta-

čilo. V novodobé historii je osud rozvíjejícího se českého Pravoslaví

zpečetěn v roce 1942, kdy se pravoslavná církev aktivně zapojuje

do domácího odboje a ukrývá ve svém sídelním chrámu sv. Cyrila

a Metoděje v Resslově ulici v Praze české vojáky, kteří spáchali

atentát na říšského protektora R. Heidricha. Církev byla zakázána,

duchovenstvo včetně biskupa sv. Gorazda (svatořečen v r. 1987)

zastřeleno Obnova církve po II. světové válce už nemohla být díky

nástupu komunismu zcela realizována a Pravoslavná církev u nás

začala plně žít, tak jako všichni, kteří toužili po demokracii až po

roce 1989. Pravoslavná farnost v Rokycanech datuje svůj vznik

od r. 2001, kdy se navázalo na příchod několika rodin Volyňských

Čechů v padesátých letech do Rokycan a příchod několika rodin


21

Romů z východního Slovenska, kteří byli taktéž pravoslavní. Dále

přichází do farnosti velký počet rodin i jednotlivců pocházející z tra-

dičně pravoslavných zemí: Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko,

Srbsko, Gruzie, Řecko. V neposlední řadě tvoří místní farnost taktéž

čeští konvertité, kteří v Pravoslaví objevili původní Cyrilometoděj-

skou víru. Život farnosti se utváří kolem nově zrekonstruovaného

chrámu Sv. Trojice na Plzeňském předměstí, který jsme převzali od

římských katolíků a taktéž od r. 2001 za stálé pomoci města a státu

jej renovujeme. V roce 2008 byl do chrámu Sv. Trojice instalován

nový ikonostas, dílo místních našich umělců původem z Rumun-

ska. Pravidelná účast na nedělních bohoslužbách bývá kolem 20 až

40 věřících, na Pravoslavné Velikonoce je účast až desetinásobná,

bohoslužebných jazyků je několik, včetně češtiny a staroslověn-

štiny. Stálé bohoslužby jsou v neděli od 10.30 hod., ostatní dle

ohlášení a svátků. Těšíme se na návštěvu každého z Vás.

Pravoslavná církev v RokycanechDavid Dudáš - duchovní správce farnosti

email: [email protected]

KOSTEL MATKY BOŽÍ PŘED TÝNEM

Je někdy též nesprávně

uváděn jako kostel Panny

Marie před Týnem. Nachází

se v Praze nedaleko Staro-

městského náměstí. Pochází

ze 14. století a patří mezi

nejvýznamnější staroměstské

kostely. Na tomto místě stá-

val už v 11. století románský

kostelík, který byl nahrazen

v druhé polovině 13. století

raně gotickou stavbou, v níž mj. kázal Konrád Waldhauser - kritik

církevních mravů. Teprve ve 14. století byl založen současný vrchol-

ně gotický kostel, který se stal hlavním staroměstským kostelem.

Na stavbu působil značný vliv Matyáše z Arrasu a zejména Petra

Parléře. Parléře připomíná zejména zdobené průčelní okno o výšce

28 m, velkolepý severní portál a kružby oken hlavní lodi. Začátkem


22

15. století chrám postrádal už jen věže, štít a krov. Během husit-

ských nepokojů a mnoho let po té se ve stavbě nepokračovalo.

Týnský kostel byl v husitských dobách ovládnut skupinou Husových přívrženců a od r. 1427 zde byl týnským farářem volený husitský (utrakvistický) Jan Rokycana, který byl roku 1435 zvolen pražským kališnickým arcibiskupem. Týnská fara se stala „dolní konzistoří podobojí“ Jana Rokycana, který zde má také hrob.

Po husitských válkách měla být stavba dokončena a zastřešena,

ale dřevo na krov bylo místo toho použito na stavbu šibenic pro

Roháče z Dubé a jeho 50 druhů, popravených císařem Zikmun-

dem na Staroměstském náměstí po dobytí poslední husitské bašty

hradu Sion. Ovšem o 20 let později byl krov konečně zhotoven.

Za Jiřího z Poděbrad, zvoleného králem na nedaleké Staroměst-

ské radnici, se kostel dostavoval - byl postaven štít hlavní lodi

a severní věž. Na štít byla umístěna jeho socha jakožto „husitského

krále“ a nad ní pak obrovský pozlacený kalich, jako symbol přijí-

mání pod obojí. Králova socha byla nahrazena r. 1626 postavou

Madony od Kašpara Bechtelera a Madonina svatozář byla vyro-

bena z kalicha. Jižní věž pochází až z roku 1511. Věže se tyčí do

výšky 80 metrů. Roku 1679 kostel postihl požár, hlavní loď a pres-

bytář pak byly mírně sníženy a zaklenuty barokní cihelnou klenbou.

V polovině devatenáctého století byl na severní věži doplněn požá-

rem zničený krov (podle jižní věže, kde se původní krov dochoval).

Věže se jmenují Adam a Eva, protože věž Adam je o 7 cm vyšší než

věž Eva. Druhý největší zvon v Praze, Marie, je zavěšen v jižní lodi

a pochází z roku 1553. Byl ulit kovolijcem Tomášem Jarošem.

Z velkého množství renesančních a raně barokních náhrobníků

v dlažbě se největší pozornosti těší náhrobek slavného rudofi nské-

ho hvězdáře Tycho Brahe z roku 1601, který byl pohřben u prvního


23

mezilodního pilíře vpravo. O tři roky později zde byla pochována

také jeho žena. Jako varhaníci a chorregenti působili v kostele Pan-

ny Marie před Týnem umělci věhlasných jmen. Jedním z nich byl

Tomáš Baltzar Janovka, autor prvního hudebního slovníku nověj-

ší doby „Clavis ad thesarum magnae artis musicae“. Celých 41 let

působil v tomto kostele Josef Ferdinand Norbert Seger, významný

kontrapunktik a varhaník. Jeho žáky byli např. Karel Kopřiva, Jan

Ev. Koželuh, Josef Mysliveček, Jan Jakub Ryba, Jan Hugo Voříšek

a mnozí další. Z posledních nutno jmenovat Dr. Vladimíra Něm-

ce, autora publikace o pražských varhanách. Nyní na Týnském

kůru působí regenschori Bohuslav Korejs.

Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě v Praze

P. Vladimír Kelnar - farář

Celetná 5, 110 00 Praha 1

email: [email protected]://tynska.farnost.cz/

Na podzim r. 1885 bylo v Rokycanech založeno „Družstvo pro

zbudování sokolského domu“. V r. 1900 byl zakoupen pozemek od

města, 13. července 1902 pak položen základní kámen. Slavnostní

otevření se uskutečnilo 18. a 19. června 1903, v r. 1911 pak byla

k původní budově ještě provedena přístavba. Stavba byla provedena

podle plánu arch. J. Pacla stavitelem Štěpánem Wolfem. Při otevře-

ní sokolovny byla předvedena hra L. Stroupežnického „Paní minc-

mistrová“ a zazpíval pěvecký spolek Záboj. Ve válečných letech první

světové války zde byla pořádána divadelní představení - „Prodaná ne-

SÁL SOKOLA ROKYCANY


24

věsta“, Hubička, kon-

cert Plzeňského Hla-

holu a předvedena by-

la i Janáčkova „Její

pastorkyňa“. V polo-

vině 80. let 20. století

byla budova přesta-

vována a z průčelí byly

sejmuty plastiky soko-

lů sochaře V. Kouko-

líčka. Jako jedna z prvních staveb na nově založené okružní třídě

vyrostla v letech 1902-3 přepychová budova sokolovny, architekto-

nicky pozoruhodný komplex budov společenského a tělovýchovného

charakteru. Za 100 let své existence prodělal mnohočetné proměny.

Slohově jde o neorenesanční stavbu s inspirací české renesance.

Tělocvičná jednota Sokol Rokycany v roce 2008 oslavila 140 let od

svého založení. Spolu s městem Rokycany se podílí na pořádá-

ní kulturních a společenských akcí ve městě. V historické budově

sokolovny je vybudován víceúčelový společenský sál s kapacitou

650 návštěvníků. Sokol Rokycany dále nabízí možnost turistického

ubytování ve dvou pokojích s televizí a sociálním zařízením, pronájmy

velkého sálu a salónků. Sokol Rokycany připravuje též akce „na klíč“.

Tělocvičná jednota Sokol Rokycany sdružuje oddíly: všestrannosti,

tenisu, TCO dance, fl orbalu, gymnastiky, divadelní spolek J. K. Tyla,

hudební skupinu Just Nevo.

T. J. Sokol RokycanyIng. Vladimír Lisner - manažer kulturního úseku


tel.: 371 425 948

e-mail: [email protected] www.sokolrokycany.cz

ééhh ll žž íí SS ll ěě tt RR kk dídílíí řářádádá


25

PANNY MARIE SNĚŽNÉROKYCANY

Rokycanský farní

kostel stojí na místě,

kde býval dvorec praž-

ských biskupů. Nej-

starší písemná zmínka

o něm je z roku 1110,

v r. 1295 byl opravo-

ván. Zřejmě zde stála

nějaká svatyně, která se stala pozdějším farním kostelem osady

u dvorce. Ta se na konci 13. století zvětšila na městečko, ve 14. století

opevněné. V roce 1362 arcibiskup Arnošt z Pardubic založil na místě

fary augustiniánský klášter s kostelem, jenž je dosud ve zdivu kostela

zachován. Památkou na něj je gotický portál ve vstupní předsíni pod

věží. Kostel je trojlodní, basilikálního typu, při barokní přestavbě zvý-

šený. K obdélnému trojlodí je připojeno hluboké trojboce uzavřené

kněžiště, původně o dvou polích a závěru pěti stran osmiúhelníka.

Uprostřed průčelí věž ze dvou třetin vtažená do interieru hlavní lodi.

V západním průčelí stojí dominantní věž. Vnějšek kostela má pozdně

barokní a klasicistní úpravu. Kostel je původem vrcholně gotická stav-

ba ze 3. čtvrti 14. stol. doplněný r. 1506 bočními předsíňkami. Úprava

interiéru je barokní. Z gotické podoby zachovány opěráky a západní

portál, bohatě pročleněný hruškovci, výžlabky a oblounkem. Profi lace

vyrůstá ze zešikmenného trnože, vedoucího z podvěží do hlavní lodi.

Klenba valená s trojúhelnými výsečemi na ionských pilastrech před-

stavených hranolovým mezilodním pilířům. Na vchodu severní boční

předsíně zachován český nápis s letopočtem 1506. V r. 1431 patřil

děkanský kostel vyznavačům pod obojí. Ví se, že na poč. 16. století

byla fara v Rokycanech katolická, v husitských dobách byl klášter

augustiniánů v sousedství kostela zpustošen a zanikl v r. 1575

a dalších více jak sto letech tu bylo udržováno malé proboštství.

Kostel až do bitvy na Bílé hoře střídavě sloužil katolíkům a protes-

tantům, kteří měli v Rokycanech silné postavení. Gotická stavba do-

sloužila v roce 1784, kdy celé Rokycany i s kostelem padly za oběť ka-

tastrofálnímu požáru města, který vypukl 12. září 1784, shořel i kostel,

v noci se zřítila věž, hořící trámy prorazily klenbu a spadly dovnitř chrá-

mu. Poškozen byl oltář, varhany i věci, které byly do kostela sveze-

ny. Posvátným nádobám v sakristii požár neuškodil. Znovu postaven

byl pražským stavitelem Ignácem Palliardim ve slohu barokním,

ěějj káká tt ěě ktkt áá tt ll dědějšjšíí f

FARNÍ KOSTEL


26

dokončen byl r. 1788, ale bez věže. Zvony byly zavěšeny v dřevěné

zvonici, postavené vedle kostela. 4. 10. 1821, na den jmenin císaře

Františka Josefa I. byl položen základní kámen k nové věži, jejíž plán

zhotovil Fr. Heger, pražský stavitel. Byla vystavěna r. 1823 nákladem

14000 zlatých. Měla být požehnána o poutní slavnosti, ale staré zdi

kostela měly trhliny, proto muselo být věžní klenutí zesíleno. Byl vysvě-

cen o posvícení, 3. neděli v říjnu, plzeňským arciděkanem Tomášem

Karlíkem. R. 1856 byla věž pokryta mědí a její zdivo zvýšeno. Protože

obnova kostela spadala do doby, kdy byly Josefem II. rušeny klášte-

ry, byl rokycanský kostel vybaven zařízením ze zrušeného klášterního

kostela sv. Michala v Praze, nedaleko Staroměstského náměstí. Z pů-

vodní gotické stavby se dochoval jednoduchý gotický portál ve vchodu

z podvěžní síně do chrámu. Ve sklepích pod muzeem byly v 90. letech

20. století nalezeny zbytky gotických žeber, které jsou umístěny v mu-

zejní expozici. Oltář z r. 1750 je vytvořen z červeného šedého a černé-

ho mramoru. Podle návrhu archi-

tekta Karla Preeda jej dal vytvořit

W. František Sveerts pro klášterní

kostel servitů sv. Michala v Praze.

Pod kostelem je rozsáhlá krypta,

naposledy otevřená r. 1863. Sochy

na oltáři vytvořil sochař František

Platzer. Hlavní mramorový oltář

byl zhotoven v roce 1760 podle

návrhu architekta Františka Ignáce

Préa a ozdoben sochami od Igná-

ce Platzera. Jen původní Brandlův

obraz sv. Michala byl nahrazen

v roce 1789 obrazem Panny Ma-

rie Sněžné od Josefa Kramolína.

Z kostela sv. Michala pochází i boční oltář sv. Tří králů od Qirina Jahna

s obrazem Františka Xavera Palka a varhany, jejichž skříň je datovaná

rokem 1723. Při požáru se podařilo zachránit renesanční epitaf Jana

Letňanského a gotický obraz Snímání z kříže, naopak oheň zničil pa-

mátnou a hojně uctívanou gotickou sochu Madony, k níž se vázaly

legendy z doby reformace ve městě. Jedinou památkou na ní je rytina

v Pamětní knize města Rokycan. Renovace v roce 1931.

Římskokatolická farnost RokycanyP. Jaroslav Hůlle - moderátor společné duchovní správy,

pověřen pastorací povolání a prácí s ministrantyIng. Marie Bauerová - pomocník v pastoraci (ekonomka vikariátu)

náměstí Josefa Urbana 52, 337 01 Rokycanye-mail: [email protected]

www.farnostrokycany.cz


27

MUZEUM DR. BOHUSLAVA HORÁKA V ROKYCANECH

V místě dneš-

ní expoziční bu-

dovy Muzea Dr.

Bohuslava Ho-

ráka v Rokyca-

nech stával arci-

biskupský hrad.

Byl vybudován

snad jako fara na

konci 13. stol.,

kdy pražský bis-

kup Tobiáš z Be-

chyně dal oplo-

tit kostelní areál

a jako náhrada

za původní biskupský dvorec nacházející se pravděpodobně v oblasti

Malého náměstí. V sousedství vzniklo proboštství augustiniánů kanov-

níků, neboť v r. 1365 arcibiskup Jan Očko z Vlašimi povolil proboštovi

Michalovi jako uznání za jeho činnost, koupit některé domy pro výstav-

bu domu probošta a bratrů (v místě dnešních domů 141, 52 a zahrady

91/1). Na hradě sídlili arcibiskupští purkrabí a někdy i místopurkrabí.

Později zde bydleli purkrabí zástavních vrchností Rokycan. Nejstarší

hodnověrnou zprávu o hradě v Rokycanech přináší kronika Vavřince

z Březové z r. 1421, v tomto roce bylo proboštství zrušeno. Ani po

poboření kláštera tábory neztratil areál fortifi kační funkci. Poslední

zpráva o hradu je z r. 1488, kdy Zdeněk ze Švamberka prodal Martinovi

Čadovi „dům za hradem“. V r. 1441 roudničtí augustiniáni proboštství

obnovili, proboštěm zde byl Matouš Beran. Vladislav II. Jagelonský

Objekt muzea čp. 141

v Rokycanech

Kytarový virtuóz Milan Zelenka předává starostovi Rokycan originál své skladby na téma J. Rokycany (2008)


28

v r. 1509 klášteru potvrdil výsady a v r. 1546 získali měšťané od Ferdi-

nanda II. klášterní statky i s areálem proboštství do zástavy. V r. 1558

pak získali povolení postavit v západní části areálu špitál. Tehdy se

o budově proboštství, dnes objektu čp. 141, píše jako o velmi zpust-

lém stavení. V r. 1575 koupilo město od Maxmiliána II proboštský dvůr

s příslušenstvím. Z proboštství se stala fara, při hradbách byla zříze-

na škola a nadále byl udržován špitál. V r. 1576 se prvně připomíná

kaple sv. Anny s ambitem, jako soukromá svatyně augustiniánů. Byla

zrušena v r. 1781, zbořena pak r. 1788. Další změny objektů přinesl

požár města v r. 1784. Na místě proboštství a kaple sv. Anny byla

v letech 1792 - 1795 postavena jednopatrová škola, jejíž budova

byla v pozdější době (1844 - 1846) zvýšena o druhé patro a rozšířena

o jihozápadní trakt. Severní a severovýchodní obvodová zeď obsa-

huje torzo zdi s obdélnými okny z konce 14. století. Do roku 1930

zde byla dívčí škola

a následně rozhod-

la městská rada, že

budova bude vy-

užita pro městské

muzeum, zřizené v

r. 1904, jehož sbírky

byly v nevyhovují-

cích a nedostateč-

ných prostorách.

Město na rekon-

strukci objektu dalo

dotaci 150 000 zlatých. V r. 1931 zde byly otevřeny nové muzejní

expozice, vybavení muzejním nábytkem provedla fi rma Pikolon z Ro-

kycan. Prvním ředitelem muzea se stal PhDr. Bohuslav Horák. Muzejní

budova prošla několika rekonstrukcemi - v letech 1965, 1975, 1992

- 1998 a 2008, všechny se týkaly vnitřních prostorů. Vnější změny

budovy se dotkla rekonstrukce střechy v r. 2001 a následná přístavba

podkroví a výtahu v letech 2004 - 2006, kdy do průčelí byla umístěna

skleněná stěna a nad vstup byl zabudován kamenný prvek s chrono-

gramem ze zbořené Plzeňské městské brány, uložený před budovou

muzea od roku 1951, podle návrhu ing. arch. Jana Soukupa.

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech

RNDr. Mgr. Miroslava Šandová - ředitelka muzea

nám. J. Urbana 141

337 01 Rokycany


29

Tato funkcionalistická budova byla postavena v letech

1974-77 jako administrativní objekt tehdejšího Okresního výbo-

ru KSČ. Po roce 1989 byl tento rozsáhlý objekt odebrán ko-

munistické straně a byl přeměněn na sídlo Základní umělecké

školy, která se sem přestěhovala roku 1990. Základní umělecká

škola vyučuje v těchto prostorách hru na hudební nástroje, tanec

a výtvarnictví. Součástí školy je i koncertní sál, ve kterém probíhá

řada koncertů a kulturních akcí. Z koncertních aktivit ZUŠ jme-

nujme významné soubory, které účinkují na řadě koncertů doma

i v zahraničí: Populární Big Band ZUŠ Rokycany vznikl během

roku 1997 (zakladatel Jan Vimr). Pěvecký sbor ZUŠ Rokycany

Da Capo (sbm. Alena Vimrová) byl v červnu 2007 na 17. celostát-

ní přehlídce školních dětských pěveckých sborů v Pardubicích

oceněn Zvláštní cenou za zvukovou kvalitu sboru. Současným

dirigentem Velkého dechového orchestru a pohybové skupiny

ZUŠ Rokycany, který vznikl v r. 1973, je ředitel školy pan Luboš

Klasna. Ten navázal na úspěšnou činnost zakladatele souboru

pana Josefa Kadlece Orchestr tvoří současní i bývalí žáci ško-

ly a jejich učitelé. Repertoár orchestru je velmi rozmanitý. Kro-

mě skladeb typických pro dechové orchestry hraje též melodie

z muzikálů, swing, nevyhýbá se ani skladbám z hudby vážné

a populární. Od roku 1977 s ním spolupracuje pohybová sku-

pina, kterou dnes řídí Helena Vitingerová - vedoucí taneční-

ho oddělení ZUŠ. Oba soubory se pravidelně zúčastňují řady

tradičních přehlídek a festivalů i v zahraničí (Aachen, Greiz,

Heikendorf, Regensburg aj.). Největší dosavadní úspěchy na

mezinárodních festivalech: dvě zlaté medaile v r. 1990 a 1993

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ

ŠKOLA ROKYCANY

(ZUŠ)

Koncertní sál


30

31

- Husum a Büsum (SRN), dirigent Luboš Klasna obdržel zlatou

medaili za nejlepší dirigentský výkon. Na festivalu v Husumu

(1995, 2000) soubor získal druhé místo a v r. 1997 putovní

pohár pro nejlepšího dirigenta festivalu (Luboš Klasna). Na festi-

valu v Heikendorfu (SRN) orchestr vybojoval v obrovské konku-

renci 43 zúčastněných kapel z celé Evropy 4. místo za originální

show program s olympijskou tématikou a absolvoval sérii kon-

certů na mezinárodní světové výstavě EXPO 2000 v Hannoveru.

V součtu přivezl soubor z tohoto zájezdu osm pohárů a tři zlaté

medaile.

Základní umělecká školaLuboš Klasna - ředitel

Jiráskova 181, 337 01 Rokycany

email: [email protected]/zus.cz

ll HH ikk d ff (S(SRNRN)) hh bb jj ll bb kéké kk kk

Klavírní trioESTER koncertuje v sále ZUŠ (cyklus KPH 2009)

JE TO OTÁZKA VZÁJEMNÉ DŮVĚRY

Někdo chce vyhrát nejtěžší závod na světě. Vy chcete, aby Váš business byl úspěšný. A my Vám s tím můžeme pomoci. Nabízíme širokou škálu individuálně přizpůsobených produktů, které Vám pomohou ošetřit rizika spojená s Vaším businessem. www.unicreditbank.cz, tel.: 800 144 441


RADNICE ROKYCANY

Rokycany jsou při-

pomínány v Kosmově

kronice jako biskupský

dvorec již r. 1110, jako

městečko v r. 1498, na

město královské byly

povýšeny v r. 1584 cí-

sařem Rudolfem II. Pa-

třily vždy k významným

městům a často i měs-

tům nejbohatším. Pů-

vodní městskou radnici

v domě č. 1 poškodil

požár města v r. 1680,

nová barokní byla po-

stavena r. 1712. Ta ale

postupně nevyhovovala potřebám. Již r. 1770, před velkým měst-

ským požárem, byl proto hotov rozpočet a rozpis prací a místností

na novou městskou radnici. Opravy však nebyly v r. 1772 schvále-

ny podkomořským úřadem v Praze. Další návrh na opravy radnice

pochází z r. 1782. 4. ledna 1783 byl městským radním nabídnut

Matějem Vincenzem Wagnerem z Plzně pro potřeby radnice tzv.

Eislovský dům č. 5 (dům z pozůstalosti Jana Eisla). Nabídka však

nebyla radními přijata. Po různých tahanicích s úřady byla stavba

nové radnice povolena 4. 2. 1784 s tím, že rozpočet včetně věže

nepřekročí 4961 zl. a ročně bude prostavěno 1000 zlatých. Ke stav-

bě pak mělo být použito pouze peněz, které jsou městu dlužni dě-

diční pachtýři. Vedoucím stavby byl jmenován Antonín Bartl. Ten

také stavbu zahájil podle svého plánu z r. 1783. Město však postihl

zhoubný požár v r. 1784 a se stavbou bylo započato až po požáru

v r. 1785. Vedením stavby byl určen zednický mistr Ondřej Černý

z Rokycan. Základní kámen byl položen 30. 5. 1787, stavba pokra-

čovala až do roku 1789, kdy byla ve výši 1. patra. 10. srpna 1803

předložil městu rozpočet na dostavbu nové radnice stavitel Ignác

(Hynek) Alois Palliardi a bylo rozhodnuto o výstavbě 2. poschodí

namísto původně plánovaného zadního křídla. Radnice byla pře-

stavována i ve 20. století, v r. 1931 byly provedeny pseudobarokní

zásahy na průčelí. V obřadní síni je obraz A. Muchy - Jan Rokyca-

na na koncilu basilejském z r. 1931. Vnitřní rekonstrukce interiérů

se uskutečnily v polovině 90. let 20. století. V pracovně starosty

a v zasedací síni jsou vystaveny portréty všech městských starostů


32

a předsedů národních výborů po r. 1948, zapůjčené ze sbírek

rokycanského muzea. Po r. 2000 byla provedena rozsáhlá rekon-

strukce objektu školy sousedícího s radnicí, oba objekty byly pro-

pojeny a slouží potřebám městského úřadu. V r. 2008 byla v atriu

radnice odhalena socha Olbrama Zoubka „Vítejte v Rokycanech“.

Město RokycanyIng. Jan Baloun - starosta

Vladimíra Vídršperková - kultura, památky, dotace obcím

Masarykovo nám. 1, 337 01 Rokycany

e-mail: [email protected] www.rokycany.cz

FARNÍ SBOR ČESKOBRATRSKÉ

CÍRKVE EVANGELICKÉ

V ROKYCANECH Budova farního sboru čes-

kobratrské církve evangelické

v Rokycanech (dům čp. 481)

byla postavena pro komunitu

českobratrských evangelíků v le-

tech 1932 - 1933. V souladu

s dobovou avantgardou, která

souzněla s evangelickou ten-

dencí k strohému pojetí sakrální


33

architektury, byl nový kostel vyprojektován jako funkciona-

listický. Architekt dr. B. Chvojka zvolil nenápadnou hmotu,

zdánlivě zapojenou do uliční fronty, kterou ale akcentuje čirá

geometrie vysokého světlíku s prostým reliéfem kalicha. Nale-

vo od „věže“ je obytná část stavby s farou, která je pojatá

jako samostatná stavba. Uvnitř kostela se nachází velká

modlitební hala s kůrem a varhanami, vedle ještě menší sál

(Fleischerova síň). Dvorní přístavba byla přistavena krátce

po 2. světové válce. Roku 1994 byl Rokycanův sbor zařazen

mezi státem chráněné památky. V budově působí Nízkoprahové

centrum Diakonie Rokycany, které pomáhá dětem a mládeži.

Dne 18. 12. 2006 obdrželo výroční cenu České asociace

streetwork a Nadace Vodafone ČR „Časovanou botu 2006“

za efektivní podchycení romských dětí a mládeže zejména

z rodin ohrožených sociálním vyloučením a organizováním

jejich volného času. Centrum vytváří pilotní modely práce

s romskou menšinou a úzce spolupracuje s Městským úřadem

v Rokycanech.

Farní sbor českobratrské církve evangelické

v Rokycanech Ondřej Pellar - kazatel ČCE

Jiráskova 481

337 01 Rokycany

e-mail: [email protected]

Soubor HYPOCONDRIA koncertuje v kostele ČCE

v rámci KPH 2008


34

ULICE „U SPILKY“Historie objektu čp. 90 (Spilka)

v období 17. století, kdy se zde

30. 12. 1749

narodil violon-

cellový virtuóz

Antonín Kraft.

PŮVODNÍ

ZÁSTAVBA

NA MÍSTĚ

ČP. 90

V prostoru dnešní ulice U Spilky se po stovky let vařilo pivo.

Nacházely se tu dva pivovary, a to Klášterní pivovar (patřil ro-

kycanskému klášteru augustiniánů) a Klincovský pivovar (zvaný

též Podkostelní nebo Matějovský). Klášterní pivovar připadl obci

v 16. století, Jan Šára uvádí, roku 1546 (podle jiného pramene

už v polovině 15. století), Klincovský koupili roku 1605 právová-

reční měšťané. Podle I. Ebelové a M. Ebela ale koupě proběhla

ve dvou etapách, roku 1605 a 1607 a prodávajícím byla Ludmi-

la Klimová a Matsišovští, přičemž pivovar tehdy odhadnut na

5 582 zlatých 45 krejcarů. Vzniklý obecní pivovar tu fungoval až

do roku 1731, kdy město zbudovalo nový pivovar u Příbramské

silnice na Práchovně. Dnešní objekt zvaný Spilka, tedy čp. 90,

vznikl pozvolným srůstem tří samostatných domů. Vlastní dům

čp. 90 byl původně nejméně významný. Roku 1788 v Josefském

katastru evidován jako „domek“. Pivovar ve skutečnost sídlil

v objektu čp. 91 (v katastru „městský pivovar“). Objekt městské-

ho pivovaru měl rovněž v 1. polovině 19. století dočasně číslo

popisné čp. 147. Patrně chybou městského úředníka ale totéž

číslo obdržel i dům v Havlíčkově ulici, jemuž nakonec zůstalo,

zatímco pivovar si ponechal původní označení čp. 90, popřípa-

dě čp. 91. V roce 1784 pivovar vyhořel. Pak opraven v letech

1785-86 nákladem 828 zlatých 42 krej carů a 1,5 d. Kromě toho

se tu ještě nacházelo stavení čp. 92, kde v roce 1788 vede-

na „městská lázeň“. Lázeň se v Rokycanech připomíná už roku

1434 (byť není jasné zda stála trvale zde). Fungovala tu prav-

děpodobně až asi do roku 1830. Pak podle K. Hofmana někdy

v letech 1833-38 zbořena.

ULICE „U SPHiHiststororieie o objbjekektutu č čpp

v v obobdodobíbí 1 17.7. s stotoleletítí,,

33

nn

cc

AA


35

PAMĚTNÍ DESKA ANTONÍNA KRAFTAPočátkem roku 2006 zastupitelstvo odsouhlasilo umís-

tění pamětní desky Antonína Krafta na fasádu domu čp. 90.

Hudební skladatel a violoncellista Kraft se právě zde narodil

30. prosince 1749.

Připomenutí slavného rodáka inicioval profesor pražské

HAMU a hráč na violoncello Jiří Hošek. O myšlence přesvědčil

i pracovníky Muzea Dr. B. Horáka v Rokycanech. Podle něj to-

tiž Kraft zásadně ovlivnil světový vývoj violoncellové hry, od 18.

století do současnosti. 4. ledna 2006 se Hošek sešel s místosta-

rostkou Marií Hlávkovou. Město se rozhodlo podpořit zřízení

desky fi nančně a zařadilo nutnou částku do návrhu rozpočtu na

rok 2006. Slavnostní odhalení desky proběhlo 30. dubna 2006

za účasti významných osobností kulturního a společenského

života. Desku navrhla akad. malířka Helga Hošková, grafi cká

úprava je dílem Natálie Hoškové, výrobu desky provedla kame-

nická fi rma VÁCLAV HAUSDORF z Nových Jiren.

Město RokycanyIng. Jan Baloun - starosta

Vladimíra Vídršperková - kultura, památky, dotace obcím

Masarykovo nám. 1, 337 01 Rokycany

e-mail: [email protected] www.rokycany.cz

Starosta Rokycan J. Baloun a rakouský kulturní rada W. Persché při odhalení pamětní desky A. Kraftovi (Rokycany 2006)


36

37

TYCHO BRAHE hvězdář

(1546-1601)

Pocházel z dánské šlechtické

rodiny. Začal studoval práva, ale

když jako mladík uviděl zatmění

Slunce, už ho nic jiného než ast-

ronomie nezajímalo. Dánský král

mu věnoval ostrov, na kterém

si vybudoval observatoř, che-

mickou laboratoř a mechanickou dílnu. Hvězdárnu měl dobře

vybavenou nejmodernějšími přístroji, ale přestože v ní chyběl

dalekohled (byl totiž zkonstruovaný až po Braheho smrti) patřil

mezi nejlepší pozorovatele své doby. Jeho následovníci s dale-

kohledem ho překonali až po sedmdesáti letech. Znal Koperní-

kovo učení, ale neuznával ho, přestože ze svých pozorování si

nesprávnost geocentrické soustavy uvě-

domoval. Byl ale také jen člověk. V mlá-

dí přišel v souboji o špičku nosu a oženil

se s neurozenou dívkou. Po smrti krále

- svého ochránce musel Dánsko opustit

a císař Rudolf II. ho v roce 1599 pozval

do Prahy. Tycho Brahe si za svého spo-

lupracovníka zvolil Johannese Keplera.

Pracovali spolu jen krátce. Tycho Brahe

v Praze roku 1601 zemřel a je pochova-

ný v Týnském chrámu na Staroměstském

náměstí.


Historické foto Hvězdárny v Rokycanech Voldušská 721/II, 337 01 Rokycany

[email protected]: 371 722 622

Náh

rob

ek T

. B

rahe

v Tý

nsk

ém c

hrá

mu

Koncert

se koná

v den úmrtí

TYCHO

BRAHE

PRAŽSKÉ MUŽSKÉ FILHARMONICKÉ KVARTETO

VIKTOR BYČEK (Ukrajina) - první tenor a umělecký vedoucí

BOHUMIL SLÁDEČEK (Slovensko) - druhý tenor

TOMÁŠ HANZL (ČR) - baryton

MICHAL KRŮŠEK (ČR - Žižkov) - bas

Pražské mužské fi lharmonické kvarteto vzniklo v roce 2000 ze

členů Pražského fi lharmonického sboru. Uměleckým vedoucím je

tenorista Viktor Byček. Soubor se věnuje především interpretaci

pravoslavné hudby. Kvartetisté jsou zkušenými koncertními pěvci,

spolupracujícími jednotlivě jak s jinými domácími a zahraničními

profesionálními pěveckými ansámbly, tak i se soubory specializu-

jícími se na starou hudbu. V posledních dvou letech rozšířili svoji

činnost i na interpretaci děl synagogálních skladatelů. Vystupují též

sólisticky. Jejich perfektně sezpívané a barevně ladící školené hlasy

spolu s „nakažlivým“ strhujícím pěveckým temperamentem umě-

leckého vedoucího mohou slyšet posluchači na našich koncertních

pódiích stále častěji. Soubor má za sebou úspěšná vystoupení na

hudebních festivalech, ale také pravidelně vystupuje v pravoslav-

ných chrámech v Karlových Varech a v Mariánských Lázních.

CANTATE - smíšený pěvecký sbor Smíšený pěvecký sbor Cantate vznikl v roce 1985 a navázal tak

na bohatou tradici sborového zpěvu v Rokycanech. Od roku 1994

je sbormistrem Dr. Jiří Frolík (pracuje jako odborný asistent na ka-

tedře hudební kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity

v Plzni), pod jehož vedením sbor absolvoval více než 170 vystou-

pení, z toho na 120 samostatných koncertů. Pětačtyřicetičlenné

těleso koncertuje především na Rokycansku, vystupuje ale i v ji-

ných městech republiky. Několikrát sbor zpíval i v SRN (Rimbach,

Kötzting, Bocholt). Repertoár Cantate je tvořen světskými i duchov-

ními skladbami převážně a cappella od nejstarších období až

po dvacáté století (M. Praetorius, J. S. Bach, J. G. Albrechtsberger,

W. A. Mozart, Q. von Pogatschnigg, F. Liszt, A. Bruckner, B. Sme-

tana, A. Dvořák, L. Janáček, Z. Lukáš). Svoje stálé místo v reper-

toáru mají černošské spirituály a úpravy lidových písní. Pěvec-

ký sbor Cantate může nabídnout samostatné koncerty duchovní,

světské i vánoční hudby, v loňském roce sbor uspořádal koncert jen

38

ÚČINKUJÍCÍ UMĚLCI


z úprav lidových písní. Smíšený pěvecký sbor Cantate Rokycany je

členem Unie českých pěveckých sborů.

IRENA FÜRBACHOVÁ - soprán

Studovala u Doc. M. Hájossyové, v jejíž třídě v roce 2006 úspěš-

ně ukončila absolutorium na HAMU. V letech 2004-5 byla stážist-

kou na Hochschule für Musik a operním studiu v Karlsruhe ve třídě

prof. R. Hermanna. Pravidelně se účastní mistrovských pěveckých

kurzů (M. van Altena, P. Mikuláš, A. Kucharský, P. Kooij, J. Kotouč

aj.). Je laureátkou několika soutěží: Mezinárodní pěvecké soutěže

Ostrava 1999 - 1. cena, Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka

Karlovy Vary 2000 - 3. cena, cena Českého rozhlasu, cena J. No-

votné, Cena Nadace B. Martinů 2002. Vyvíjí intenzivní koncertní

činnost. Jako sólistka vystoupila na několika mezinárodních fes-

tivalech v Čechách, Německu, Slovinsku a Francii (Mitte-Europa,

Janáčkův Máj, Concentus Moraviae, Culture d‘Alsace aj.). Spolu-

pracovala s řadou instrumentalistů, dirigentů a orchestrů (Komorní

orchestr Berg, Pardubická komorní fi lharmonie, SOČR aj.). Inten-

zivně se věnuje interpretaci staré hudby a s našimi předními spe-

cializovanými ansámbly (Collegium 1704, Hipocondria Ensemble,

Collegium Marianum aj.). Věnuje se interpretaci písní a komorních

skladeb. Spolupracuje s Ensemble Martinů, s řadou vynikajících

klavíristů (M. Šmidák, M. Javorček, D. Wiesner aj.), je členkou Tria

Ganymed. Premiérovala několik současných komorních i orchest-

rálních skladeb, mimo jiné v roce 2004 skladbu v rámci koncertního

cyklu České fi lharmonie (Pražské premiéry). Intenzivně spolupra-

cuje s Českým rozhlasem. Jako operní sólistka vystoupila v ope-

rách A. Vivaldiho, W. A. Mozarta, C. M. v. Webera, J. Schmelzera,

G. Rossiniho, v roce 2003 ztvárnila hlavní roli v inscenaci opery

M. Nejtka, oceněné na festivalu Opera 2003, o rok později vystou-

pila v inscenaci ND v Praze v projektu „Bušení do železné opo-

ny“, v r. 2005 vytvořila hlavní roli opery B. Martinů Ariadna v rámci

„Prague Pocket Opera“ a jednu z hlavních rolí v komorní inscenaci

multimediální opery M. Rataje Adam a Eva ve Švandově divadle.

V posledních dvou letech se věnuje pedagogické činnosti a je zvá-

na jako lektorka kursů Hudební mládeže ČR.

PAVLA KŠICOVÁ - alt

Studovala zpěv u prof. Olgy Poštové a prof. Terezy Blumové.

Uměleckou dráhu zahájila sólovými koncerty, komorními recitá-

ly doma i v zahraničí. Působila v Pražském fi lharmonickém sbo-

ru, Českých madrigalistech a Pražském komorním sboru. Věnuje

se především interpretaci staré hudby (J. S. Bach, G. F. Händel,


39

G. Ph. Telemann), ale zároveň spolupracuje i s našimi soudobý-

mi skladateli (Petr Eben, Klement Slavický ad.). V poslední době

nastudovala díla M. A. Charpantiera s francouzskou Versailleskou

operou. Spolupracuje s komorním souborem Ars instrumentalis

Pragensis a založila soubor Mysterium musicum Praha. Vytvořila

řadu sólových nahrávek pro Český rozhlas, ČT i na CD.

ONDŘEJ ŠMÍD - tenor

Studium u prof. Jiřího Kotouče, interpretační kurzy staré hudby:

Irena Wilke-Troupová, Wilfried Staufenbiel, Marcin Bornus Szczy-

cinski, Helmut Franke. Spolupráce a natáčení s Pražským katedrál-

ním sborem, Capella Regia Praha a Čeští madrigalisté. S dirigenty

a sbormistry: J. Kšica, R. Hugo, F. X. Thuri. Účinkování a festivaly:

jako sólista s Pražským katedrálním sborem - Canto Gregoriano

e polifonia (Itálie), Musica Liturgica (Izrael), Pražské jaro 2004 (Petr

Eben: Proprium festivum s Pražským katedrálním sborem, barokní

opera - Praga Nascente s Capella Regia Praha), Píseň našich koře-

nů (Jaroslaw - Polsko, G. Carrissimi - Oratorium Jefta) a Svato-

václavské slavnosti (Praha).

TOMÁŠ JINDRA - bas

Státní konzervatoř v Praze absolvoval v roce 1992 jako žák

prof. Karla Petra. První angažmá ho zavedlo ještě v průběhu studia

do Divadla A. Dvořáka v Ostravě, kde ztvárnil postavu Basilia

v Rossiniho Lazebníku sevillském, roli Janka v Kubelíkově opeře

Veronika, krále Hydraota ve Dvořákově Armidě a mnoho dalších

rolí. Během působení v divadlech v Českých Budějovicích a Liberci

si v několika následujících letech rozšířil repertoár například o role

Masetta a komtura v Mozartově Donu Giovannim. Od roku 1997 je

sólistou opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. Zde dosud nastudoval řadu

dalších rolí: Vodníka ve Dvořákově Rusalce, Catoneho v Salieriho

Catilinovi, postavu Doktora Bombasta v Bussoniho Harlekýnovi,

Krále v Aidě, roli strážníka Čmuchala ve světové premiéře Lukášovy

Vety za vetu, Vitoraze ve Fibichově Šárce, nebo postavy Palouckého

i Matouše ve Smetanově Hubičce. Věnuje se i koncertní tvorbě a jeho

repertoár obsahuje také oratorní a kantátová díla i písňové cykly.

PŘEMYSL KŠICA - varhany

Narodil se v r. 1981 v hudební rodině. Základy klavírní hry zís-

kal na ZUŠ a při soukromém studiu u prof. Milady Borové. Po

maturitě na gymnáziu nastoupil na Pražskou konzervatoř, kde se

věnoval studiu hry na varhany ve třídě prof. Josefa Popelky (kla-


40

vír u prof. Jiřího Holeni a prof. Jany Macharáčkové). Pokračuje ve

studiu varhanní hry pod vedením prof. Josefa Popelky na AMU

v Praze, ve školním roce 2007/2008 byl na stáži na Staatliche

Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu ve

třídě Prof. Dr. Ludgera Lohmanna. Studiu varhanní improvizace

se věnoval též u prof. Jaroslava Vodrážky a doc. Jaroslava Tůmy.

Aktivně se zúčastnil řady varhanních kurzů doma i v zahraničí,

vedených vynikajícími zahraničními varhaníky (M. Sander, O. Lat-

ry, G. Kaunzinger). Dvakrát získal cenu za improvizaci na soutěži

v Opavě. V roce 2004 získal 3. cenu na mezinárodní soutěži mla-

dých varhaníků v Lublani a v roce 2005 druhé místo na Varhanní

soutěžní přehlídce v Mostě. V Praze působí jako varhaník chrá-

mu Panny Marie Sněžné a pedagogicky v rámci varhanního kurzu

pořádaného Pražským Arcibiskupstvím. Pravidelně spolupracuje

s řadou hudebních těles (Pražský katedrální sbor, Canti di Praga,

Čeští symfoničtí sólisté ad.).

JOSEF KŠICA - dirigent

Josef Kšica po studiu na brněnské konzervatoři a Hudební

fakultě AMU v Praze (prof. Milan Šlechta, Jiřina Pokorná a Jaroslav

Vodrážka) a po mnohaleté praxi varhaníka (byl stálým varhaníkem

v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad),

korepetitora a zpěváka v našich předních sborových tělesech

(Pražský mužský sbor, Pražský fi lharmonický sbor, Pražský komorní

sbor) se stal regenschorim ve svatovítské katedrále v Praze. Dále

působí jako cembalista a varhaník v souboru Ars instrumentalis,

který v roce 1996 získal 1. cenu a zlatou medaili na mezinárod-

ní soutěži v japonské Ósace za interpretaci triových sonát Jana

Dismase Zelenky. Věnuje se též realizacím staré české duchovní

hudby pro novodobé premiéry.

PRAŽSKÝ KATEDRÁLNÍ SBORPražský katedrální sbor zahajuje svoji činnost s příchodem

Josefa Kšici na uvolněné místo regenschoriho do katedrály

sv. Víta. Těleso pravidelně vystupuje při katedrálních liturgic-

kých obřadech a snaží se tak navázat na bohatou aktivitu minu-

lých epoch. Dramaturgie sboru je zaměřena nejen na díla české

(A. Dvořák, Z. Fibich, L. Janáček, J. D. Zelenka, F. X. Brixi), ale

i světové duchovní tvorby (J. S. Bach, C. Franck, G. F. Händel,

A. Caldara), z nichž mnohá zazněla v novodobé premiéře. Sbor

se účastnil několika prestižních festivalů duchovní hudby (Canto

gregoriano e polifonia sacra - Itálie a Musica Liturgica - Izrael).


41

PLZEŇSKÁ FILHARMONIE

Plzeňská fi lharmonie pravidelně hostuje v zahraničí, kde repre-

zentuje město Plzeň i celý západočeský region, a to zejména

v Německu (např. Berlín, Bayreuth, Postupim, Ulm, Ludwigshafen,

Mainz, Stuttgart, Mnichov), Švýcarsku (Zurich, Winterthur, Roman-

shorn, Schwanden), Rakousku (Feldkirch, Linz), Itálii (Milano). Kaž-

doročně vystupuje i v tak prestižních koncertních sálech, jako je

mnichovský Herkulessaal, Gasteig - sídlo Mnichovské fi lharmonie

či Velký sál Berlínské fi lharmonie. Z nejvýznamnějších zahraničních

turné v posledních letech zmiňme alespoň ta španělská: v říjnu

2002 společně s Kubelíkovým triem, v květnu 2008 s dirigentem

Jaroslavem Krčkem či prosinci 2008 s Františkem Drsem a sop-

ranistkou Národního divadla v Praze Marií Fajtovou, dále první

zámořské turné v USA v r. 2004, kde orchestr úspěšně odehrál

během 17 dnů třináct koncertů v šesti státech unie nebo v r. 2005

dvoutýdenní turné o deseti koncertech napříč celým Německem.

Plzeňská fi lharmonie je orchestrem s mezinárodní prestiží, kte-

rý svým partnerům nabízí ověřenou kvalitu a maximální fl exibilitu,

a je připraven ke každé spolupráci s vysokou uměleckou hodnotou.

KOJI KAWAMOTO (Japonsko) šéfdirigent Plzeňské fi lharmonie

Od roku 2008 je novým šéfdirigentem Plzeňské fi lharmonie

mladý talentovaný dirigent Koji Kawamoto, narozený roku 1972

v japonském Shimanu, je nepochybně jedním z nejslibnějších

japonských dirigentů, zároveň je ale prvním japonským šéfdirigen-

tem v České republice, což je významný zlom v japonském i čes-

kém hudebním světě. Na programu abonentního koncertu je Peer

Gynt Edwarda Griega, kterým Kawamoto koncert zahájí, Don Juan

Richarda Strausse a Symfonie č. 5 e moll Petra Iljiče Čajkovské-

ho. České hudební veřejnosti se Koji Kawamoto představil poprvé

v roce 2007 během Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro,

kde ve fi nále obdržel 3. cenu. Původně se chtěl stát lékařem, ale

zlom v jeho životě nastal, když poprvé slyšel na školním výchov-

ném koncertě symfonický orchestr. Noty a základy hry na klavír ho

naučila učitelka hudební výchovy na gymnáziu, dirigování se na-

učil, jak sám říká, z televize. Sledoval gesta světoznámých dirigentů

a s partiturou pak studoval, jak skladbu pojali po hudební stránce.

Jeho usilovná příprava přinesla ovoce - Kawamota přijali na jednu

z nejlepších japonských vysokých hudebních škol, Národní univer-

zitu hudby a umění v Tokiu, kam ročně ke studiu dirigování přijímají


42

pouze dva studenty. Brzy po zahájení studia, ve svých jednadvaceti

letech, získal třetí cenu na mezinárodní soutěži dirigování (Min-On)

v Tokiu. Jeho evropský debut v roce 2001, kdy dirigoval Verdiho

Vzpomínkový galakoncert v německém Theater Vorpormmern, se

setkal s obrovským ohlasem. Úspěchy ho poté provázely i nadále

po celém světě.

JAKUB FIŠER (*1986) - housle

Hru na housle začínal studovat na Hudební škole hl. m. Prahy

(prof. Eva Bublová a Hana Metelková). Od roku 2002 pokračoval

pod vedením prof. Jaroslava Foltýna. Po absolutoriu Gymnázia

Jana Nerudy a Pražské konzervatoře nyní pokračuje ve studiu

hry na housle na HAMU v Praze ve třídě prof. Leoše Čepického.

Četných úspěchů dosáhl na mezinárodních soutěžích: 1. cena v me-

zinárodní houslové soutěži „Čírenie talentov“ (1999), 1. cena v mezi-

národní „Kociánově houslové soutěži“ (2000) a 3. cena v mezinárodní

houslové soutěži „Beethovenův Hradec“. Sólově koncertoval v cyklu

„Josef Suk uvádí mladé talenty“ i na koncertech Pražské komorní

fi lharmonie a Filharmonie Hradec Králové. Zúčastnil se též mistrov-

ských kurzů /„masterclass“/ u Shlomo Mintze, Semyona Yaroshevi-

che a Stephena Shippse. Od roku 2008 je členem orchestrální aka-

demie Pražské komorní fi lharmonie. V dubnu roku 2009 byl vybrán

mezi 96 hudebníků z celého světa do orchestru zvaného „YouTube

Symphony Orchestra“. Tento orchestr účinkoval na koncertě v Car-

negie Hall v New Yorku pod taktovkou Michaela Tilsona Thomase.

EVA CHARVÁTOVÁ /Národní divadlo/ soprán

Studovala na pražské konzervatoři, potom soukromě ve Vídni

u prof. O. Miljaković a v Evropské operní škole v Belgii. Je drži-

telkou cen z pěveckých soutěží v Trnavě, Karlových Varech a ve

Vídni. Hostovala na všech českých a na mnoha zahraničních

scénách, mezi její nejoblíbenější role patří Fiordiligi a Despina

v Mozartově opeře Cosi fan tutte, Zuzanka z Figarovy svatby,

Konstance a Blonda v Únosu ze Serailu, z Verdiho oper Traviata,

Gilda v Rigolettovi, Rossiniho Elvíra a Semiramis, Olympie v Hoff-

mannových povídkách, z českých oper Karolína ve Dvou vdovách

B. Smetany a Dvořákova Rusalka a mnoho dalších. Zpívá písňové

koncerty, ve svém repertoáru má i díla kantátová a oratorní (např.

Mozartovo a Verdiho Requiem, Beethovenovu 9. symfonii, Bachovy

kantáty a mnoho dalších).


43

44


ADA SLIVANSKÁ - housle

Narodila se v Plzni. Je absolventkou konzervatoře v Praze obor

housle (prof. Břetislav Ludvík), kompozice (prof. Jan Zdeněk Bar-

toš) a Filosofi cké fakulty Karlovy university, hudební věda. V době

studií založila komorní soubor Quartetto con fl auto se kterým do

současnosti natočila 3 CD a řadu nahrávek do rozhlasu u nás, ve

Španělsku, USA a televize a hostovala na mnoha pódiích u nás

i v zahraničí - Německo, Polsko, Španělsko, Maďarsko, Řecko,

USA. Po absolutoriu byla angažována do Symfonického orches-

tru Českého rozhlasu, kde působila do roku 1999. V současné

době je vedle činnosti interpretační (členka skupiny prvních houslí

orchestru Státní opery Praha, komorní a sólová hra) manažerkou

několika sólistů a komorních souborů (mj. Český komorní orchestr).

Je spoluorganizátorkou festivalu a hudebních kurzů komorní hry

Ameropa, zakladatelkou a spoluorganizátorem letního festivalu

Lesní roh Praha. V létě 2005 vedla mezinárodní kurzy komorní hry

v Madridu.

VÁCLAV SLIVANSKÝ - fl étna

Narodil se a studoval v Praze (prof. Jan Hecl a prof. František

Čech). Během studií na konzervatoři byl spoluzakladatelem komor-

ního souboru Quartetto con fl auto. Po ukončení vzdělání působí

v operním orchestru Státní opery Praha na místě prvního fl étnis-

ty. Několik let byl členem pedagogického týmu hudebních kurzů

Ameropa. Významně se věnuje sólové a komorní hře v různých

seskupení, natáčí pro Český rozhlas a ČT.

JIŘÍ HOŠEK - violoncello

Je pokládán za jednu z nejvýraznějších postav interpretační-

ho umění současnosti. Hru na violoncello studoval u Pravoslava

Sádla na Konzervatoři v Praze (1970 - 75) a prof. Miloše Sádla na

Hudební fakultě AMU, již absolvoval s vyznamenáním roku 1980.

Své umění pak zdokonaloval ještě u prof. Bernarda Michelina

při stáži na pařížské konzervatoři a letní akademii v Nice (1981).

Jako stipendistu Českého hudebního fondu jej vedli Alexan-

dr Večtomov a Josef Chuchro, absolvoval i Bartókův seminář

v Szombathely u prof. Lászlo Mezö. Zúčastnil se 10 meziná-

rodních soutěží, v nichž byl oceněn mj. jako fi nalista Casalsovy

soutěže v Budapešti, diplomy Bachovy soutěže v Lipsku a dvou

Čajkovského soutěží v Moskvě 1978 a 1982. Stal se laureá-

tem Mezinárodní violoncellové soutěže Pražského jara 1980.

Řadu dalších cen a diplomů získal v domácích interpretačních

45


soutěžích; jmenujme z nich absolutní vítězství v interpretační

soutěži ČSR roku 1980. Od studentských let pravidelně kon-

certuje doma i v řadě evropských zemí, nahrává pro rozhlas

i na trvalé nosiče zvuku. Na CD nahrál nejen jednotlivá slavná

díla violoncellové literatury, jako jsou koncerty Schumannův

nebo Lalův, ale i významné souborné nahrávky, např. pozdních

violoncellových děl Sergeje Prokofjeva, dva soubory židov-

ské hudby a na dvou CD komplet děl Antonína Krafta, Davida

Poppera, či soudobých českých autorů. V roce 1999 nahrál

na CD oba violoncellové koncerty Bohuslava Martinů. Pozoru-

hodně se uplatnil jako sólista i zanícený vykladač v televizních

pořadech o Antonínu Kraftovi, o Davidu Popperovi a o Mikuláši

Kraftovi, z jejichž tvorby některé skladby i rekonstruoval a nově

oživil. Má velmi bohatý repertoár od hudby barokní až po dnešek

a je vůbec mnohostranným hudebníkem: byl koncertním mis-

trem Symfonického orchestru Českého rozhlasu (1991 - 96), hrál

i ve fi lmových rolích (režie V. Olmer), komponoval scénickou hud-

bu pro Divadlo na Fidlovačce, vyvíjí bohaté aktivity i v žánrech

populární hudby. Je docentem Hudební fakulty AMU v Praze,

kde pedagogicky působí od roku 1994; v březnu 1998 byl jme-

nován sólistou Českého rozhlasu. Kritika oceňuje na Hoškově

hře zvláště brilantní techniku a oduševnělý výraz. Za propagaci

Žižkova vyjádřenou zejména hudebním festivalem Nekonvenční

žižkovský podzim, který založil a organizuje od roku 1997, byl

zapsán v prosinci roku 1999 do Knihy cti městské části Praha 3

a následně vyhlášen „osobností Žižkova roku 2000“. Jako jedi-

ný violoncellista reprezentoval českou violoncellovou školu na

Pražském jaru 2002.

PAVLA JAHODOVÁ - harfa

Po absolutoriu konzervatoře a AMU (prof. Patras a prof. Koda-

dová) pokračovala ve studiu na letních kursech u proslulé

harfi stky Suzane Drakeové ve Velké Británii. V současnosti

se věnuje sólové hře, komorní hudbě a pedagogické činnos-

ti. Za vynikající interpretaci světové premiéry Sonáty pro harfu

od současného českého skladatele Juraje Filase obdržela na

světovém harfovém kongresu ve Vídni jednu z hlavních cen.

V roce 1987 založila „Venus trio“ a z jejího popudu vznikl

v roce 1995 soubor „Šarbilach“ zabývající se židovskou lido-

vou hudbou. Koncertovala v koncertních síních nejen v Evropě

(Německo, Švýcarsko, Velká Británie ad.), ale i v zámoří

(Tchaj-wan, USA).

46


PhDr. JAROSLAV SMOLKA DrSc. (nar. 8. dubna 1933 v Praze)

Skladatel, muzikolog, hudební režisér, pedagog a příslušník

generace, která do hudebního života vstoupila v 50. letech

20. století. V roce 1956 absolvoval hudební vědu na Karlově uni-

verzitě v Praze, v letech 1960-64 pokračoval u Mirko Očadlíka

v aspirantuře v oboru dějiny hudby. Kompozici se věnoval ve tří-

dě Václava Dobiáše na hudební fakultě AMU v letech 1953-55.

Hudební teorii studoval u Karla Janečka, který Smolku ovliv-

nil umělecky i vědecky. Od roku 1962 působí jako učitel dějin

hudby na HAMU na Katedře teorie a dějin hudby. V roce 1991

se stal na této katedře profesorem, od roku 1997 vedoucím. Je

autorem několika odborných muzikologických knih (např. Česká

hudba našeho století 1961, Česká kantáta a oratorium 1970, Fuga

v české hudbě 1987), mimo jiné se zabývá dílem Bedřicha Sme-

tany a publikoval mnoho studií a kritik v hudebních časopisech.

V letech 1960-62 byl vedoucím dramaturgem umělecké hudby

v Supraphonu, 1970-72 ve stejné funkci působil v Pantonu. Jako

hudební režisér řídil několik set nahrávek, v roce 1994 zavedl na

HAMU studijní obor hudební režie. V letech 1996-2001 pracoval

pro Českou fi lharmonii jako dramaturg. Ve své tvorbě navazoval

zprvu na V. Nováka a B. Bartóka, později ho ovlivnil neoklasicis-

mus i avantgardní tzv. Nová hudba. Dlouhodobě se věnuje sparta-

ci historických skladeb. V této oblasti se zabývá českou varhanní

tvorbou 18. století, revidoval například fugové suity podle českých

anonymů 18. století. Významným počinem jsou spartace skladeb

českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky.

ALOTRIO MARKÉTA TÝMLOVÁ – klavír

LENKA TÝMLOVÁ – violoncello, MARTIN TÝML – housle

Klavírní trio „AloTrio“ zahájilo svou koncertní činnost v květ-

nu 2006. Společně se poprvé představilo veřejnosti vystoupením

v Sále Bohuslava Martinů v Praze. Prozatím největšího úspěchu

dosáhli členové souboru v srpnu 2006, kdy získali ocenění na

soutěži v rámci prestižních kurzů komorní hudby (Internationale

Sommerakademie) v rakouském Reichenau. Tyto kurzy absolvovali

pod vedením prof. Avo Kouyoumdjiana z Vídně.

Markéta Týmlová absolvovala ZUŠ a Konzervatoř v Č. Budě-

jovicích v klavírní třídě prof. Marie Kotrčové. V letech 1998 - 2003

studovala na HAMU v Praze u prof. Petera Toperczera, u kterého

47


nyní pokračuje v doktorandském studiu. Úspěšně se účastni-

la národních i mezinárodních soutěží (Košice, Ústí nad Labem,

Mariánské Lázně, Bratislava, Joplin - USA). Sólově koncertova-

la se Státní fi lharmonií Košice, Jihočeskou komorní fi lharmonií

a PKO. Se sólovým recitálem vystoupila v rámci festivalu

Pražské Jaro 2004. Pravidelná účastnice mistrovských kurzů

u nás i v zahraničí.

Martin Týml získal první hudební vzdělání na českobudějo-

vické ZUŠ pod vedením Libuše Drhové. V letech 1998 - 2004

byl posluchačem houslové třídy prof. Jana Drhy na Konzervatoři

v Českých Budějovicích. V současnosti studuje u prof. Ivana

Štrause na pražské HAMU. Od roku 1993 se pravidelně zúčast-

ňuje různých soutěží. Mezi největší úspěchy řadí získání cen

z Kocianovy houslové soutěže a ze soutěží Beethovenův Hradec,

Janáčkova v Brně a B. Martinů v Praze. Jako sólista vystoupil

několikrát s Jihočeskou komorní fi lharmonií a Třeboňským symfo-

nickým orchestrem.

Violoncellistka Lenka Týmlová studovala na českobudějovic-

ké konzervatoři (1998 - 2003) u prof. Rudolfa Weisse a poté na

Pražské konzervatoři u prof. Jaroslava Kulhana. Nyní pokračuje

ve studiu na HAMU v Praze u prof. Miroslava Petráše. Na našich

i zahraničních soutěžích získala řadu ocenění: soutěž L. Janáč-

ka, B. Martinů. Interpretační soutěž konzervatoří ČR. Koncertuje

sólově i v komorních seskupeních, zejména společně s klavírist-

kou Markétou Týmlovou.

MICHAL SEDLÁČEK - housle Narodil se 30. 10. 1987 v Plzni. Již od čtyř let navštěvoval Zá-

kladní uměleckou školu ve Třemošné pod vedením ředitele školy

pana Miroslava Nováka. V roce 2002 nastoupil do třídy profesora

Jaroslava Foltýna na Pražskou konzervatoř. Od roku 2003 stu-

duje ve třídě profesora Jindřicha Pazdery. Je držitelem řady cen

z národních i mezinárodních soutěží. Například celostátní sou-

těže ZUŠ, Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí, soutě-

že Josefa Muziky v Nové Pace. Zúčastnil se též soutěže Yehudi

Menuhina v Londýně. Jeho posledním soutěžním úspěchem je

1. cena v mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2007. V roce 2001

a 2002 absolvoval mistrovské kurzy Václava Hudečka v Luha-

čovicích.V roce 2003 mu byl umožněn pobyt přes letní prázd-

niny v Meadowmount school of music v Americkém státě New

York kde studoval u profesora Stephena Shippse. V roce 2004 se

zúčastnil kurzů Gabriely Demeterové v Manětíně a již pravidelně

48


se zúčastňuje kurzů profesora Jindřicha Pazdery v Písku. V roce

2005 vystoupil s Plzeňským orchestrálním sdružením a v tém-

že roce se stal spoluzakladatelem Míčova komorního orchestru,

kde působí jako koncertní mistr. V červnu loňského roku provedl

s tímto orchestrem jako sólista Koncert č. 4 D-dur W. A. Mozar-

ta. Významným oceněním Michalových schopností je účast na

turné Filharmonického komorního orchestru v USA a Kanadě

v říjnu 2007.

VERONIKA LÉTALOVÁ - kontrabas

V letech 1991- 1998 studovala hru na housle v ZUŠ v Senici,

kde pokračovala v oboru hra na kontrabas (1998 - 2000). Po stu-

diu na Konzervatoři v Bratislavě (hra na kontrabas, 2000 - 2003) se

vzdělávala na Pražské konzervatoři 2003 - 2006 a následně na

HAMU v Praze (2006 - 2009). Na kontrabasové soutěži v Blatné

získala v r. 2004 2. místo. Absolvovala konkurz do Symf. orch.

Hl. m. Prahy FOK (2005), stáž v ČF (2005 - 2006), konkurz do

PKF (2007 - 2006) a v r. 2008 zájezd do Ameriky s ČF. Působila

jako členka orchestru Roxy a Berg a spolupracovala s Českým

národním symfonickým orchestrem (ČNSO).

OCTOPUS PRAGENSIS

Vokální soubor Octopus pragensis vznikl v roce 2004. Tvoří

ho osm zpěváků, kteří se snaží o osobitý komorní projev při in-

terpretaci hudby minulosti i hudby zcela současné. Těžiště jejich

zájmu spočívá v repertoáru vrcholné renesance a raného baro-

ka. Velice často také interpretují skladby zcela moderní, v někte-

rých případech i zkomponované specielně pro tento ansámbl.

Svoji inspiraci čerpají z dobových pramenů a pramenných edic

a snaží se pro své koncerty vybírat skladby, které jsou objevné,

ale zároveň jsou schopny oslovit i dnešního posluchače. Vedou-

cím souboru je Petr Daněk. Většina zpěváků je studenty nebo

absolventy pražské HAMU. Soubor vystoupil již na řadě prestiž-

ních či specializovaných festivalů (Pražské jaro, Festival Český

Krumlov, Žižkovský podzim, Haydnovy slavnosti, Pražské pre-

miéry, Hudba Pražského hradu, Festival Gustava Mahlera Jihla-

va, Velikonoční festival Brno, Velikonoční festival Praha ad.)

a podnikl turné do Izraele. Octopus pragensis vystupuje na sa-

mostatných a cappellových projektech, v programech s instru-

mentálním souborem Capella rudolphina či varhaníkem Pavlem

Černým.

49


PETR DANĚKVystudoval muzikologii na fi lozofi cké fakultě UK v Praze. Prioritou

jeho badatelského, publikačního a interpretačního zájmu je hudba

vrcholné renesance a raného baroka. Zvláštní pozornost věnuje

hudební kultuře rudolfínské Prahy. Natočil pro fi rmu Supraphon

a Multisonic pět CD s hudbou vrcholné renesance. Na FF UK před-

náší dějiny hudby 16. a 17. století, organologii a vede seminář star-

ší hudby. Zároveň pracuje v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy

FOK. Jako interpret nebo pedagog vystupoval v řadě zemí Evropy

i v zahraničí (Rakousko, Německo, Itálie, Španělsko, Slovinsko,

Polsko, Lotyšsko, Maďarsko, USA, Izrael ad.). Publikoval řadu

odborných studií a edic.

TOMÁŠ BRAUNER - dirigent

Tomáš Brauner se narodil 22. 6. 1978 v Praze. V osmi letech

začal hrát na klavír a ve dvanácti letech na hoboj. V roce 1999 ab-

solvoval Pražskou konzervatoř v oborech hoboj u prof. Františka

Kimela a v roce 2001 dirigování u prof. Miriam Němcové a prof.

Miroslava Košlera. Akademii múzických umění v Praze absolovo-

val v roce 2008 u prof. Radomila Elišky v oboru dirigování. Operní

dirigování pak u prof. Josefa Kuchinky, prof. Františka Vajnara,

doc. Petra Vronského a prof. Olivera Dohnanyiho a řízení sboru

u prof. Jiřího Chvály a doc. Lubomíra Mátla. V roce 2006 - 2007

absolvoval studijní stáž dirigování na Universität für Müsik und

darstellende Künst Wien u prof. Uroše Lajoviče. Po celou dobu

studií na Pražské konzervatoři měl možnost pravidelně praco-

vat se Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře, s kterým

v roce 2000 získal první cenu za pořízenou nahrávku v rozhla-

sové soutěži Concertino Bohemia. Od roku 2001 spolupracuje

jako dirigent s Českou komorní fi lharmonií, s níž navštívil v roce

2003 mezinárodní hudební festival v Bad Kissingenu, kde provedl

Kouzelnou fl étnu W. A. Mozarta. S tímto orchestrem vystupoval

též v Německu, Nizozemí, Švýcarsku, Belgii aj. Na hudebním

festivalu v Magdeburgu uvedl s Pražskou komorní operou Dona

Giovanniho W. A. Mozarta a Il Barbiere di Siviglia G. Rossini-

ho. Jako dirigent spolupracoval se souborem České noneto na

nahrávce S.S. Prokofi eva pro Harmonia Mundi. V roce 2004 se

účastnil mistrovských dirigentských kursů u prof. Kurta Masura

ve Wroclavi.Ve spolupráci s operním studiem Tón na AMU nastu-

doval a řídil opery - Ženitba Bohuslava Martinů a Figarova svat-

ba W. A. Mozarta. V září 2007 hostoval u Státního moskevské-

ho rozhlasového orchestru, s kterým doprovázel přední sólisty

50

z Marinského (Kirov těatr) a Velkého moskevského divadla (Bolšoj

těatr). V dubnu 2008 se jako asistent dirigenta podílel na na-

studování Janáčkovy opery Její pastorkyňa v Mexico City (La

Ópera de Bellas Artes). Tomáš Brauner spolupracuje s Plzeňskou

fi lharmonií, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, orchestrem Se-

veročeského divadla opery a baletu Ustí nad Labem, Severočes-

kou fi lharmonií Teplice, PKO, Komorní fi lharmonií Pardubice,

orchestrem Dětské opery Praha, Virtuosi Pragensis, Komorním

orchestrem Berg a s Českým národním symfonickým orchestrem

kde je od roku 2006 hostujícím dirigentem. Od roku 2008 působí

v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni.

DOMINIKA HOŠKOVÁ - violoncello

Violoncellistka DOMINIKA HOŠKOVÁ (nar. 17. 7. 1982) zača-

la hrát na violoncello ve čtyřech letech pod vedením svého otce

violoncellisty Doc. Jiřího Hoška. Studovala na Pražské konzerva-

toři ve třídě prof. Václava Jírovce a poté u prof. Vladana Kočího

i u prof. Miloše Sádla na soukromých lekcích. V letech 2003 - 2008

studuje na HAMU v Praze ve třídě Doc. Jiřího Hoška. Interpretační

vyspělost potvrdila již v šestnácti letech recitálem se závažným

programem (Bach, Dvořák aj.). Úspěšně se účastnila řady violon-

cellových soutěží: Heranova soutěž v Ústí nad Orlicí (1992, 1996),

mezinárodní soutěž v rakouském Liezenu. Na soutěži Prague Ju-

nior Note získala v roce 1995 čestné uznání 1. stupně. Na základě

anonymní nahrávky se probojovala mezi kandidáty mezinárodní

violoncellové soutěže Pražského jara 2000 a stala se nejmladší

českou účastnicí této soutěže. Nadace ČHF ji ocenila udělením

stipendia pro nejúspěšnější studenty (v r. 2000 - 2003). V roce

2002 získala jednu z hlavních cen na celostátní violoncellové

soutěži konzervatoří v Teplicích. Na soutěži Karla Ditterse byla

oceněna jako členka Kvarteta Pražské konzervatoře udělením

1. ceny a diplomem „absolutní vítěz soutěže“ /2003/. V 8. roč-

níku violoncellové soutěže Nadace Bohuslava Martinů získala

3. cenu /2003/. Stala se absolutním vítězem soutěžního konkurzu

o „stipendium Yamaha“ 2004. V roce 2004 absolvovala letní aka-

demii Prag - Wien - Budapest v rakouském Semmeringu /prof.

Csaba Onczay/. Jako jediná pražská violoncellistka se účastnila

Mezinárodní violoncellové soutěže Davida Poppera v Budapešti.

V roce 2004 se stala členkou nově založeného klavírního tria Ester,

se kterým se účastnila soutěže Bohuslava Martinů, kde Trio Ester

získalo na 10. ročníku Mezinárodní soutěže Bohuslava Martinů

2. cenu a Cenu za nejlepší provedení díla Bohuslava Martinů.


51

Sólově koncertovala s Filharmonií B. Martinů Zlín, Pražskou

komorní fi lharmonií, Plzeňskou fi lharmonií, Virtuosi Pragenses

i v České televizi /Hudební setkání, Terra muzika, Adventní koncer-

ty, Noc s andělem/. Účinkovala na hudebních festivalech: Podbla-

nický podzim, Nekonvenční žižkovský podzim, Synagogy zápa-

dočeského kraje, Festival Bohuslava Martinů, koncert pro Konrad

Adenauer Stiftung - Berlín, Dredner Piano Salon, Talentinum 06

aj. V roce 2006 byla nominována na Prémiovou listinu ČHF pro

nejlepší mladé interprety.

V roce 2007 absolvovala půlroční stáž na konzervatoři v Paříži

a kurzy v Izraeli. V r. 2008 se stává absolventkou HAMU v Praze

a v současnosti pokračuje ve studiu na Hudební akademii v Je-

ruzalémě. V květnu 2009 se stala absolutní vítězkou mezinárodní

interpretační všeoborové soutěže Davida Grize v Izraeli.

JAN TÝML (1905-1945)

učitel, novinář, básník a vlastenec

V Rokycanech žil a působil ve

20. letech minulého století plzeňský

rodák Jan Týml (1905 - 1945) - uči-

tel, novinář, básník a vlastenec.

Život po masarykovském vzoru

chápal jako úkol a odpovědnost

vůči novému státu a jeho kultur-

ním tradicím. Psal verše o krásném podbrdském kraji, miloval

Sládka, znal se s Karlem Tomanem a spolupracoval v redakci

s Jaroslavem Seifertem. V roce 1928 o prázdninách se vydal na

lodi do Ameriky jako umyvač nádobí, aby si vydělal na cestu.

Ve 30. letech vykonal dvě cesty do tehdejšího SSSR. Ač levi-

cový intelektuál, nepropadl nekritickému obdivu k sovětskému

socialismu, ale pozoroval zemi s novým společenským systé-

mem kriticky a s novinářskou profesionalitou. Po okupaci se

Jan Týml zapojil do odboje, byl zatčen a vězněn. Přežil po-

chod smrti, ale koncem května 1945 podlehl v cizině těžké

nemoci.


ÚČINKUJÍCÍ UMĚLCI - fotogalerie

52

Vikt

or B

YČ

EK

- p

rvn

í ten

or

a u

měl

ecký

ved

ou

cí

Jiří

FRO

LÍK

- s

bo

rmis

tr

27. 9. 2009, 16.30 hkostel Nejsvětější Trojice

24. 10. 2009, 18.00 hchrám P. Marie před Týnem, Praha 1

PRAŽSKÉ MUŽSKÉ FILHARMONICKÉ KVARTETO27. 9. 2009, 16.30 h, kostel Nejsvětější Trojice

SMÍŠENÝ PĚVECKÝ SBOR CANTATE (Rokycany)24. 10. 2009, 18.00 h, chrám Panny Marie před Týnem, Praha 1


53

Iren

a FÜ

RB

AC

HO

VÁ -

so

prá

n

Pav

la K

ŠIC

OVÁ

- a

lt



Pře

mys

l KŠI

CA

- v

arha

ny

Jose

f KŠ

ICA

- d

irig

ent



Ond

řej Š

MÍD

- t

eno

r

Tom

áš J

IND

RA

- b

as




PRAŽSKÝ KATEDRÁLNÍ SBOR24. 10. 2009, 18.00 h, chrám Panny Marie před Týnem, Praha 1

Koj

i KA

WA

MO

TO -

dir

igen

t

Jaku

b FI

ŠE

R -

ho

usl

e

PLZEŇSKÁ FILHARMONIE18. 11. 2009, 19.30 h, Sokol Rokycany - společenský sál

20. 5. 2010, 18.00 h, náměstí „Ve Spilce“, Rokycany

18. 11. 2009, 19.30 hSokol Rokycany - společenský sál

18. 11. 2009, 19.30 hSokol Rokycany - společenský sál


55

Eva

CH

AR

VÁTO

VÁ -

so

prá

n

Ada

SLI

VAN

SK

Á -

ho

usl

e

12. 12. 2009, 18.00 hkostel P. Marie Sněžné, Rokycany


Pav

la J

AH

OD

OVÁ

- h

arf

a

prof

. Jar

osla

v S

MO

LKA

h

ud

ebn

í his

torik

21. 1. 2010, 19.00 hMuzeum Dr. Horáka v Rokycanech

21. 1. 2010, 19.00 hMuzeum Dr. Horáka v Rokycanech

Václ

av S

LIVA

NSK

Ý-

flétn

a

Jiří

HO

ŠEK

- v

iolo

nce

llo


12. 12. 2009, 21. 1. a 18. 3. 2010Rokycany


Mar

kéta

TÝ

MLO

VÁ -

kla

vír

Lenk

a TÝ

MLO

VÁ -

vio

lonc

ello

18. 2. 2010, 19.00 hZUŠ Rokycany

18. 2. 2010, 19.00 hZUŠ Rokycany

ALOTRIO18. 2. 2010, 19.00 h, Základní umělecká škola (ZUŠ) Rokycany

56

Mar

tin T

ÝM

L -

hous

le

18. 2. 2010, 19.00 hZUŠ Rokycany


57

Mic

hal S

ED

LÁČ

EK

- h

ou

sle

Vero

nika

LÉT

ALO

VÁ -

kon

trab

as

18. 3. 2010, 19.00 hradnice Rokycany

18. 3. 2010, 19.00 hradnice Rokycany

Dom

inik

a H

OŠK

OVÁ

- vi

olon

cello

Tom

áš B

RA

UN

ER

- d

irig

ent

20. 5. 2010, 18.00 hnáměstí „Ve Spilce“ Rokycany

20. 5. 2010, 18.00 hnáměstí „Ve Spilce“ Rokycany

OCTOPUS PRAGENSIS22. 4. 2010, 19.30 h, Farní sbor CČE Rokycany

NADACE LEOŠE JANÁČKA

NADACEŽIVOTUMĚLCE

Plzeňský kraj Město Rokycany

Obec Strašice

Zvláštní poděkováníMUZEU DR. B. HORÁKA v Rokycanech,

zvláště ředitelce RNDr. Mgr. Miroslavě Šandové,

za zpřístupnění a poskytnutí historických dokumentů.

Nek

onve

nční

žiž

kovs

ký p

odzi

m '0

9

HUDEBNÍNADACE OSA

Společnost pro duchovní hudbu

Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě v Praze

SokolRokycany

CYKLUS KONCERTŮ KPH LASKAVĚ PODPOŘILI:

Plzeňský kraj, město Rokycany, obec Strašice,Rada KPH Nadace Český hudební fond, Hudební nadace OSA,

Nadace Bohuslava Martinů, Nadace Leoše Janáčka,Nadace Život umělce, Společnost pro duchovní hudbu,

Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem,na Starém Městě v Praze, Římskokatolická farnost Rokycany,

Pravoslavná církev v Rokycanech, ČCE v Rokycanech, ZUŠ Rokycany,Nekonvenční žižkovský podzim 2009, Muzeum Dr. Horáka Rokycany,

T. J. Sokol Rokycany, Brdská obchodní a stavební s.r.o. Dobřív,UniCredit Bank Czech Republic, a.s., EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o.

k o n c e r t n í s e z ó n a K P H 0 9 / 1 0


VSTUPENKY / TICKETS:Předprodej vstupenek, programové brožury

zajišťuje

Městské informační centrum v přízemí budovy Městského úřadu v Rokycanech

Masarykovo náměstí 1 , 337 01 Rokycany

371 706 175, email: [email protected] koncertů KPH 09/10 na internetu

www.rokycany.czDoprodej vstupenek v místě konání koncertů pouze 1/2 hodiny před začátkem koncertu!

Ceny vstupenek:

50,- studenti, důchodci70,- základní vstupné

100,- jednotné vstupné včetně dopravy na koncert v Praze 24. 10.

Editor: Kruh přátel hudby Rokycany 2009/2010

První ročník koncertního cyklu v Rokycanech

Chief editor: doc. Mgr. Jiří Hošek

Photos: Muzeum Dr. B. Horáka Rokycany,

Vladimíra Vídršperková, Jiří Hošek, archiv, © 2009

Informace v textu „Objekt čp. 90/I (Spilka)“

jsou čerpány z díla pana Davida Borka

http://mujweb.cz/www/rokycany/rokycany%20homepage.htm

obraz Jan Rokycana:

Postila nedělní a sváteční

Redakční uzávěrka

1. 7. 2009

Zm

ěn

a

pr

og

ra

mu

a

ú

čin

ku

jíc

íc

h

vy

hr

az

en

a!

KPH ROKYCANY KONTAKT:

doc. Mgr. Jiří Hošekzakladatel a umělecký garant

email:

[email protected]

Kontaktní osoba:

Vladimíra Vídršperková

kultura, památky, dotace obcím

Město Rokycany

Masarykovo nám. 1

337 01 Rokycany

371 706 222, 605 227 177

e-mail: [email protected]

PŘEDPRODEJ

ZAHÁJEN

1. 8.

2009

09/1009/10

DRAMATURGIE KONCERTŮ KPH ROKYCANY 09/10

27. září 2009, neděle v 16.30 hSLAVNOSTNÍ KONCERT

V DEN 400. VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V ROKYCANECH

kostel Nejsvětější Trojice, Rokycany

24. říjen 2009, sobota v 18.00 hSLAVNOSTNÍ KONCERT K 900. JUBILEU ROKYCAN

V TÝNSKÉM CHRÁMU V PRAZE

chrám P. Marie před Týnem, Staroměstské nám., Praha 1

18. listopadu 2009, středa v 19.30 hSLAVNOSTNÍ SYMFONICKÝ KONCERT

K STÁTNÍMU SVÁTKU ČRSokol Rokycany

12. prosince 2009 sobota v 18.00 hADVENTNÍ KOMORNÍ KONCERT

DUCHOVNÍ HUDBY

kostel Panny Marie Sněžné, Rokycany

21. ledna 2010, čtvrtek v 19.00 hKRÁLOVSKÝ VEČER

V DEN 141. VÝROČÍ NAROZENÍ R. ZAMRZLY

V RODNÝCH ROKYCANECH

Muzeum Dr. Horáka v Rokycanech

18. února 2010, čtvrtek v 19.00 hKLENOTY KOMORNÍ HUDBY

KLAVÍRNÍ TRIO RODINY „TÝMLŮ“, POTOMKŮ VÝZNAMNÉHO ROKYCANSKÉHO RODU

Základní umělecká škola (ZUŠ) Rokycany

18. března 2010, čtvrtek v 19.00 hPOCTA ROKYCANSKÝM HUDEBNÍKŮM

radnice Rokycany - Obřadní síň

22. dubna 2010, čtvrtek v 19.30 hHUDBA ROKYCANSKÝCH LITERÁTŮ

V 16. STOLETÍ

Farní sbor ČCE Rokycany

20. května 2010, čtvrtek v 18.00 hPOCTA ANTONÍNU KRAFTOVI (1749-1820)

V MÍSTECH RODNÉHO DOMU VIRTUÓZA

ZÁVĚREČNÝ KONCERT KONCERTNÍHO CYKLU KPHnáměstí „Ve Spilce“, Rokycany

/v případě nepříznivého počasí Sál Sokola, Rokycany/

www.rokycany.czwww.rokycany.cz

Date post:	30-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

KRUH P ŘÁTEL H UDBY ROKYCANY 09/10 koncertní sezóna …ZA PODPORY MĚSTA ROKYCANY A PLZEŇSKÉHO...

Documents