Přijímání pod obojí způsobouUTRAKVISMUS

(SUB UTRAQUE SPECIE)

Výraz rovnosti všech lidí před bohem

Za počátek husitské revoluce je považována

první pražská defenestrace

Husité pod vedením Jana Želivského napadli Novoměstskou radnici a konšely vyházeli z oken (podle latinského výrazu pro okno „fenestra“ - se tato událost nazývá defenestrace) a několik z nich ubili.

Po smrti krále Václava IV. se právoplatným dědicem

českého trůnu stal jeho bratr Zikmund Lucemburský

• Podmínky české šlechty (husitské i katolické), za kterých by byl Zikmund přijat za českého panovníka, byly pro něj nepřijatelné.

• Odjel do Vratislavi, kde se začal připravovat na křížovou výpravu proti husitům.

• Podmínky české šlechty (husitské i katolické), za kterých by byl Zikmund přijat za českého panovníka, byly pro něj nepřijatelné.

• Odjel do Vratislavi, kde se začal připravovat na křížovou výpravu proti husitům.

Roku 1420 byl založen Tábornad řekou Lužnicí.

Sedmdesát procent obyvatel tvořili vesničané, zbytek byli řemeslníci, chudí

vladykové, zemani a chudí kněží.

radikální názory = rovnost všech lidí

Roku 1420 přišel do Tábora Jan Žižka

(1360 – 1424)v čele asi 400 bojovníků;

stal se jedním ze čtyř hejtmanů.

(Jan Žižka, Mikuláš z Husi, Chval Řepický z Machovic a Zbyněk z Buchova)

Roku 1420 se odebral z Plzně do Tábora, cestou na něj zaútočila rytířská katolická jízda =

(na hrázi dvou

rybníků – Markovec a Škaredý). Zde přibližně 400 husitů (včetně žen a dětí) ozbrojených často jen cepy a sudlicemi dokázalo odrazit asi 2000 ozbrojenců. Hlavním důvodem byla výhodná poloha, kterou husité před bitvou zaujali. Žižka se projevil jako výborný vojevůdce, z Tábora utvořil vojenskou pevnost a oporu husitů.

ŘežabinecVelký Markovec

Markovec

Bohuslav ze Švamberka

Jindřich z Hradce

královské vojsko

Johanité ze Strakonic

Divůček

Bitva u Sudoměře26.3.1420

Železní páni

V létě roku 1420 pronikla do Čech první protihusitská křížová výprava.

Křižácká vojska o síle 30000 mužů oblehla Prahu a obsadila Vyšehrad.

Praze přišly na pomoc vojska z Tábora, Žatce, Loun a mnoho venkovanů z okolí.

Bitva na Vítkově 14. 07. 1420 – Hlavní nápor křižáků byl odražen tábority na vrchu Vítkově, kde bylo u viničné věže vybudováno opevnění.

V listopadu byla 1420 poražena i vyšehradská posádka

Zikmund

PražanéTáborité

Vítkov

Bitva na Vítkově14.07. 1420

Zástupci šlechty a měst

Prohlásil Zikmundovu korunovaci za neplatnou

Zvolena vláda 20 vladařů ( 5 pánů, 7 zemanů a 8 měšťanů – z toho čtyři byli Pražané)

Byl přijat husitský program

Svobodné hlásání slova božího

Přijímání pod obojí způsobou

Zbavení církve světského majetku a vlády

Veřejné trestání smrtelných hříchů

I.

II.

III.

IV.

Kněží a univerzitní mistři

Vojenská a politická síla Ideologie a věrouka

učené disputace s císařskými

oponenty

Jádro budoucího rozkolu mezi husity

Kališnické panstvo Husitské městské svazy

4 křížové výpravy všechny odraženy

2. křížová výprava 1421útěk vojska porýnských kurfiřtů od Žatcebitva u Habrů a dobytí Německého Brodu

1422boje o Kutnou Horu a porážka Zikmundovy výpravy.

1423 Žižka odchází z Tábora do východních Čech a zakládá nové bratrstvo „Menší Tábor“ - Orebité

1424Bitva u Malešova: Jan Žižka svržením vozů s kamením rozprášil spojená vojska pánů a Pražanů. Zvláště většinová pražská část koaličního vojska utrpěla drtivou porážku s těžkými ztrátami na životech. - v září umírá Žižka při obléhání Přibyslavi

1426bitva u Ústí nad Labem. – PROKOP HOLÝ zvaný Veliký

16. 06.1 426 husitské obléhání Ústí a vítězství nad saským vojskem

Husité u Kutné Hory

Po Žižkově smrti přijali Orebité název Sirotčí bratrstvo - Sirotci

1427 neúspěšné obléhání Stříbra křižáky a jejich útěk od Tachova

velké "spanilé" jízdy

1429-1430 husitská vojska v Míšeňsku, výprava do Frank a Horní Falce

3. křížová výprava

Husité u Baltského moře

4. křížová výprava

bitva u Domažlic14.08.1431

20. června 1431 byla 4. mnohonárodnostní výprava proti kališníkům, jejímž velením byl pověřen markrabě Fridrich Braniborský.1. srpna překročili křižáci české hranice směrem na Tachov. Původně měla být napadena Plzeň, cílem se však nakonec staly Domažlice, jimž husité 14. srpna vyrazili na pomoc. Fridrich dal části křižáků povel k přesunu ke Kdyni, kde měla být vybudována vozová hradba, zatímco saská část výpravy měla zůstat na místě. Papežský legát Giuliano Cesarini vyslal italskou jízdu, aby chránila ustupujícího Fridricha. Cesty však byly úzké, mezi křižáky propukl zmatek, což způsobilo zdržení a husité dorazili na bojiště dříve, než se křižáci stačili zformovat k bitvě. Křižáci včetně vůdců a kardinála Cesariniho začali utíkat a vojsko se rozpadlo. Prchající před pronásledováním ochránila vozová hradba bráněná italskými žoldnéři, která husity na čas zadržela. Většina křižáků si tak zachránila holý život, ale husitům padla do rukou velká část vojenského materiálu.

Důvody husitského vítězstvíMorální a ideologické důvody husité byli přesvědčení, že bojují za „boží pravdu“Vojenské důvody

• kázeň, disciplína• dobrá organizace vojska (Žižkův řád vojenský)• každý oddíl měl přesně vymezené úkoly (při

pochodu, uzavírání vozové hradby, při boji,…)• systém velitelů (hejtmanů) – podle schopností• o důležitých otázkách se diskutovalo (každý

měl svůj názor)

1431 – 1445 Koncil v Basileji

v lednu 1433 přijelo poselstvo husitů v čele s Prokopem

Holým (50 lidí) do Basileje

• někteří husité byli připraveni na obranu Čtyř pražských

artikulů

• ostatní jen jako vojenská ochrana

• Jan Rokycana, Mikuláš Biskupec, Oldřich ze Znojma,

Petr Payne (zvaný Engliš)

• nedošlo zde však k žádné konkrétní dohodě, jednání

měla pokračovat v Praze

Odpůrci husitství doufali v rozkol mezi husity, církev se Zikmundem podporovali umírněné husity (i finančně), čímž rozkol ještě zvětšovali. Mezi umírněné husity patřila panská jednota, umírnění měšťané a kališnická šlechta (stačí jim už to, co je).Radikálové (polní vojska – Táborité, Sirotci a některá města) však byli zarytými odpůrci kompromisu.

• 30. května 1434 došlo k bitvě mezi umírněnými a radikálními husity u Lipan(u Českého Brodu), kde byla polní vojska poražena.

• vítězství reálnějších sil, reálnějšího směru husitství. Zikmund se za pomoc na uzavření dohody husitů s církví (v Basileji) stal českým králem, moc však měla panská jednota.

Bitva u Lipan30.05.1434 polní vojska táborů a sirotků (radikálů) byla poražena panskou jednotou (umírnění kališníci a katolíci); většina zajatců byla upálena

x

Lipská hora357 m

Lipany

Hřiby

sirotci a táboři

Panská jednota

přesunstřelba z kusů

předstíraný ústup

výpad z vozové hradby

obchvatný výpad

pozdní ústup

porážka táborů a sirotků

Význam husitstvíPohled na historický význam husitství se v průběhu staletí

měnil

Bylo zneužíváno i využíváno jako zdroj pro povzbuzení českého nacionalismu, nebo jako příklad revoluce, která měla změnit společenský systém.

Ideje radikálního husitství byly prosazovány hrubým násilím, krutostí a vandalismem, kvůli kterému došlo v Čechách k úpadku kultury, vzdělanosti i hospodářství.

Významný český historik Josef Pekař napsal: „nešťastná souhra okolností zabránila tomu, aby se husitské Čechy nesmířily se svými nepřáteli už v roce 1420 a naopak šťastná náhoda zapříčinila, že byla u Lipan poražena „rota lotrovská“ a poté byl v naší zemi konečně obnoven pořádek.“

František Palacký má zcela odlišný názor: „Oni byli první v Evropě, kdo ne pro pozemský majetek, ne pro světskou moc a vládu, ale na ochranu ohrožených nejvyšších lidských statků, práva na sebeurčení a svobody svědomí, jen z donucení sáhli ke zbrani a strašlivý dlouhý boj proti celému ostatnímu světu, který nezamýšlel nic menšího než jejich úplné vyhubení, nejen přijali, ale podivuhodně vítězně dovršili."