Hvezdarna F.P · R. XXXV * c. 7. VYŠLO V SRPNU 1954 . Vedouc! redaktor: M. MOHR . Rídl ....

-- 71954

R XXXV c 7 VYŠLO V SRPNU 1954

Vedouc redaktor M MOHR

Riacutedl redakčniacute kruh L LANDOVA-STYshy

CHOvA Dr M KOPECKyacute Dr V RUML

Dr H SLOUKA Dr B STERNBERK

Přiacutespěvky do časopisu zasilejte na reshy

dakci Praha IV-Petřfn Lidovaacute hvězshy

daacuterna (tel čiacuteslo 463-05) nebo přiacutemo čleshy

nům redakčniacuteho kruhu

Na prvniacute strwně obaacutelky

Meniskovyacute dalekohled systeacutemu Mashyksutovova

Obraz na čtvrteacute straně obaacutelky

Velkyacute pnkhodniacute stroj Ertel

RISE HVBzD vychaacuteziacute desetkraacutet ročně

mimo červenec a srpen Dotazy objedshy

naacutevky a reklamace tyacutekajiacutec se časopisu

vyřizuje každyacute poštovniacute uacuteřad i doručoshy

vatel Rozšiřuje Poš tovniacute novinovaacute služba

(PNS) Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla 1 kažshy

deacuteho měsfce Rukopisy se nevracejiacute za

odbornou spraacutevnost přiacutespěvku odpoviacutedaacute

autor Ke všem piacutesemnyacutem dotazům přishy

ložte znaacutemku na odpověď

Clenskyacute přiacutespěvek CAS 24 Kčs

(s časopisem)

Cena jednotilveacuteho vyacutetisku Kčs 240

celoročniacute předplatneacute Kčs 24shy

Uacutečet St spoř Praha č 731 559

OBSAH

Co noveacuteho v astronomii - Dr B Šternberk Pulkovskaacute obsershyvatoř postavena znovu - Dr V Vanyacutesek Za slunečnillTI zatměshy

niacutem v Polsku - Dr M PIavec Pozdniacute věk meteorickyacutech rojů - B V Kukarkin Proměmneacute hvězdy - Dr H SloUka Poshyzorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute

Slunce 30 VI 1954 - Zpraacutevy arpokyny sekciacute - Co kdy a jak pozorovat - Zpraacutevy našich

kroužků a hvězdaacuteren

CODEPJKAHI1E

q r o HOBoro B aCTpOHmHLrr shyD-p B llhepHoacuteepE ITyJ1KOBltK8H oocepBaroplHI eacuteIWBa rrocr]leEa shyU-p B BaHb1elc Ha6uoJeHH e 3aHleHlIH COJlHua B ITOJlhlUe shyD-p M nJlaBeu TIo3u-Hllt BeJ M8reOpWleCNm poeB - B B Xymiddot KapKlIH TIepeMeHHble 3Bě31Ibl shyD-p r CJloyEa Ha6moue1-1118 C18shy

CTrrQHoro 3anreHHil COJTHU8 30 VI 1954 T - CooOacuteUCrlHil H yKa3MIHJJ ceEUlltt - LIro jwrJa II Kal Ha6moJaTb - C006meIHil HaIIl lpy~Jm II o6ccpsaToprri1

CONTENTS

Astronomical News - Dr B Šternberk Pulkov observatory rebuilt - Dr V Vanyacutesek Soshylar Eclipse Observations in Poland - Dr M Plavec The late Age of Meteor Showers shyB V Kukarkin Variable stars - Dr H Slouka ObservashyUons of Partial Solar Eclipse June 30th 1954 - Reports from our Sections Hints for Observers - Reports from our

Observatories

CO NOVEacuteHO v astronomii a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute korneta Kressaacutekova (1954 d) Podle zpraacutevy ze Skalnateacuteho Plesa objevil dr Kressaacutek novou kometu 22 června v souhvězdiacute Panny (Virgo) Jejiacute rektascence byla v den objevu 13h 8m a deklinace -2deg00 Postupovala na jihozaacutepad 15deg denně Jevila se jako difusniacute objekt bez jaacutedra ve středu

Novaacute kometa Harringtonova (1954 c) Radiogram z Harvardskeacute observatoře oznaacutemil že Harrington pracujiacuteciacute na Mount Palomaru na NGS - Palomarskeacutem fotografickeacutem průzkumu oblohy objevil novou kometu v souhvězdiacute Corona Borealis majiacuteciacute tyto souřadnice

1954 SČ 19540 19540 Mag

Červen 24 511 21m 4 15h 23m 7 + 32deg 24 19

Denniacute pohyb komety je ~lm43s 0deg6 Jejiacute vzhled je difusniacute bez konshycentrace ve středu nebo jaacutedra s chvostem menšiacutem 1deg

Čaacutestečneacute zatměniacute Slunce 30 června 1954 bylo uacutespěšně pozorovaacuteno na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a teacuteměř na všech lidovyacutech hvězdaacuternaacutech po celeacute republice Rovněž se powrovaacuteniacute zuacutečastnil velkyacute počet astroshynomickyacutech kroužkuacute i jednotlivců ~teřiacute podle naacutevodu a pokynů rozeshyslanyacutech uacutestředniacutem vedeniacutem sekciacute Ceskoslovenskeacute astronomickeacute sposhylečnosti vykonali celou řadu vědecky hodnotnyacutech pozorovaacuteniacute Soushyhrnnou zpraacutevu o všech pozorovaacuteniacutech uveřejniacuteme přiacuteště

Pozorovaacuteniacute planety Mars organisovaneacute při praacutevě proběhleacute oposici mělo tentokraacutete zejmeacutena na jižně položenyacutech observatořiacutech velmi dobryacute průběh Důležitou čaacutestiacute programu bylo fotografovaacuteniacute povrchu planety v modreacutem červeneacutem a žluteacutem světle ktereacute se provaacutedělo a doshysud ještě provaacutediacute v obdobiacute od 1 května do 15 zaacuteřiacute Učastniacute se ho 8 velkyacutech dalekohledů na celeacutem světě Jsou to observatoře Pic du Midi (Francie) Lamont-Hussey (jižniacute Afrika) Helwan (Egypt) Kodaishykanal (Indie) Boscha (Java) Mount Stromlo (Australie) Lowell (Arizona) Eva Peron (Argentina) V jižniacute Africe bylo pozorovaacuteniacute Marse zvlaacutešť přiacutehodneacute neboť prochaacutezel zenitem

Velkaacute novaacute spiraacutela bez zhuštěneacuteho jaacutedra v souhvězdiacute Hodin (Horoshylogium) byla zjištěna na staryacutech fotografickyacutech sniacutemciacutech Bruce-tele- skopu Je pozoruhodnaacute tiacutem že maacute spiraacutelovou strukturu bez znatelneacuteho jaacutedra a s nezvyklyacutem rozděleniacutem jasnosti Jejiacute rozměry jsou 6 O X O 8 a posičniacuteuacutehel hlavniacute osy je 35deg Jižniacute třetina teacuteto prodlouženeacute spiraacutely je velmi maleacute jasnosti zatiacutem co na severniacutem okraji se naJeacutezaacute řada kondensačnich jader Jejiacute fotografickaacute hvězdnaacute velikost je 12m O Je to pravděpodobně největšiacute a nejjasnějšiacute externiacute galaxie kteraacute až dosud nebyla katalogisovaacutena

145

Změny na Marsu oznamuje dr J Rosch ředitel observatoře na Pic du Midi Od 15 června je Mars pozorovaacuten šedesaacuteticentimetrovyacutem reshyfraktorem hvězdaacuteři Carmichelem a Focasem kteřiacute zjistili změny v AeoHs a Symplegades Insulae ve srovnaacuteniacute s posledniacute oposiciacute teacuteto planety

Čaacutestečneacute zatměniacute Slunce ze 14 uacutenora 1953 radiometricky pozoroshyvaacuteno na vlnoveacute deacutelce 10 cm Hvězdaacuteři tokijskeacute observatoře použili k tomuto pozorovaacuteniacute dvoumetroveacuteho radioreflektoru a vyacutesledky poshyzorovaacuteniacute podrobil důkladneacutemu rozboru Kenji Aoki Velikost zatměniacute byla 0452 a trvala visuelně hodinu a čtyři minuty Radiofrekvenčniacute pozorovaacuteniacute na vlnoveacute deacutelce 10 cm (3000 megacyklů) vedla k zjištěniacute že zatměniacute začalo 3 minuty dřiacuteve a trvalo 3 minuty deacutele Je tedy Slunce ve vlnoveacute deacutelce 10 cm o 5deg většiacute než ve visuaacutelniacutem světle Ziacuteskanaacute radiofrekvenčniacute křivka nebyla symetrickaacute nyacutebrž okraj slunečniacute byl třikraacutet jasnějšiacute než střed -Slunce Pravděpodobně to bylo způsobeno jasnyacutemi oblastmi kolem některyacutech slunečniacutech skvrn ktereacute vzniky nadbytkem elektronoveacute hustoty v chromosfeacuteře a v koroně

Novaacute kuZ01Jaacute hvězdokupu) pravděpodobně mezigalaktickaacute Při zkoushymaacuteniacute staryacutech fotografickyacutech sniacutemků zhotovenyacutech Bruce-teleskopem v oblasti jižniacute deklinace _600 byl znovu měřen objekt NGC 1841 kteryacute původně pozoroval John Herschel Jeho průměr na desce byl zjištěn 24 a jde o novou kulovou hvězdokupu kteraacute pravděpodobně je ještě daacutele než kulovaacute hvězdokupa NGC 2419 ve vzdaacutelenosti 698 kiloshyparsec a tedy se naleacutezaacute v mezigalaktickeacutem prostoru Jejiacute celkovaacute fotografickaacute hvězdnaacute velikost je 122m

Ernest Esclangon ředitel observatoře v Pařiacuteži a v Meudonu zemřel 28 ledna v Eytenville (Dordogne) Naacuteležel stareacute klasickeacute generaci hvězdaacuteřů kteraacute vychovaacutena v přesnyacutech zaacutesadaacutech nebeskeacute mechaniky dala celeacutemu světu řadu vynikajiacuteciacutech odborniacuteků Narodil se 17 března 1876 v Mison a sveacute studium matematiky zakončil v roce 1904 doktoshyraacutetem Od roku 1919 byl ředitelem hvězdaacuterny ve Štrasburku kterou reorganisoval a nově vybavil moderniacutemi přiacutestroji V roce 1929 naacutesleshydoval po Henri Deslandersovi jako ředitel Pařiacutežskeacute hvězdaacuterny a za jeho vedeniacute se aktivně zuacutečastnila na noveacutem rozkvětu francouzskeacute astronomie

Henri Mineur) astronom Pařiacutežskeacute hvězdaacuterny a ředitel astrofysikaacutelshyniacuteho institutu zemřel 20 května 1954 Je to dalšiacute velkaacute ztraacuteta franshycouzskeacute astronomie v kraacutetkeacute době Mineur se narodil v roce 1899 a prodělal celou světovou vaacutelku než se mohl vraacutetit k svyacutem studiiacutem Od roku 1925 se stal členem Pařiacutežskeacute hvězdaacuterny a 9d roku 1936 prvniacutem ředitelemastrofysikaacutelniacuteho uacutestavu Mineur byl vynikajiacuteciacutem theoretishykem a vykonal velkyacute počet stelaacuterně astronomickyacutech praciacute -rlěl velkyacute vliv na mladou francouzskou astronomickou generaci a jemu naacuteležiacute značnyacute podiacutel na noveacutem rozkvětu astronomie ve Francii

146

PULKOVSKAacute OBSERVATOŘ postavena znovu

DrB ŠT E R N BER K

Kraacutetce po skončeniacute druheacute svěshytoveacute vaacutelky uveřejnili jsme v tomshyto časopise zpraacutevu o zničeniacute pulshykovskeacute hvězdaacuterny nacisty spolu s obraacutezkem trosek Nyniacute přinaacutešiacuteshyme radostnou zpraacutevu v květnu t r byl tento uacutestav slavnostně opět odevzdaacuten sveacutemu uacutekolu Na pozvaacuteniacute Akademie věd SSSR zuacuteshyčastnila se těchto oslav delegace čs astronomů Ale dřiacuteve než poshydaacuteme zpraacutevu o jejich průběhu je třeba připomenout si historii svěshytoznaacutemeacuteho uacutestavu jež je doklashydem viacutece než sta let uacutespěchů russhykeacute astronomie stejně jako hrdinshyneacuteho boje sovětskeacuteho lidu s nacisshytickyacutemi uacutetočniacuteky za druheacute světoshyveacute vaacutelky

Pulkovskaacute observatoř (Hlavniacute observatoř Akademie věd SSSR) byla založena r 1839 na vyacutešině vzdaacuteleneacute 18 km na jih od Leninshygradu pojmenovaneacute podle bliacutezkeacute vesničky Stavbu navrhl vynikashyiiacuteciacute architekt Brjullov vědeckeacute zařiacutezeniacute V Ja Struve prvyacute ředitel hvězdaacuterny kteraacute hned z počaacutetku zaujala předniacute miacutesto mezi světoshyvyacutemi uacutestavy Struve tak dokonale promyslil jejiacute zařiacutezeniacute že prvniacute stroje tam postaveneacute pracovaly a daacutevaly cenneacute vyacutesledky po 100 let až do zničeniacute hvězdaacuterny hitlerovshyci Takeacute pracovniacute program obsershyvatoře je jeho diacutelem zjištěniacute poshyloh hvězd na nebeskeacute sfeacuteře měřeshyniacute dvojhvězd určeniacute vzdaacutelenostiacute hvězd jejich vlastniacutech pohybů a jasnostiacute odvozeniacute zaacutekladniacutech

Vicepresident akademie SSSR Bardin hovořiacute při otevřeniacute observatoře

Vprav o ředitel observatoře

prof lVlichajlov

astronomickyacutech konstant - to vše dal už struve za uacutekol noveacute obshyservatoři

Postaveniacutem a zahaacutejeniacutem praciacute pulkovskeacute hvězdaacuterny počala novaacute eacutera v pozorovatelskeacute astronomii Tamniacute pozorovaacuteniacute předstihla přesshynostiacute všechny tehdejšiacute observashytoře Americkyacute astronom Gould nazval kdysi Pulkovo hlavniacutem astronomickyacutem městem světa a Newcomb ziistil že jedno pulkovshyskeacute pozorovaacuteniacute na vertikaacutelniacutem

147

Prof Buchar při middot zuhujcyvuciacutem projevu

kruhu je rovnocenneacute 20-40 měshyřeniacutem zkušenyacutech pozorovatelů na poledniacutekoveacutem kruhu

Neobyčejně cennaacute a bohataacute byla od počaacutetku i knihovna hvězshydaacuterny Od r 1872 počalo se v Pulshykově i s astrofysikaacutelniacutem vyacutezkushymem a po dalšiacutech 11 letech byl tam postaven čočkovyacute dalekohled o průměru objektivu 76 cm tehdy největšiacuteho na světě Na vedouciacutem miacutestě vystřiacutedala V Ja Struveho postupně řada astronomů znaacuteshymyacutech jmen Bredichin Baklund Belopolskij a j Byly založeny fishyliaacutelky v Simeis a Nikolajevě pro něž byly objednaacuteny 1m zrcadlo a 81cm objektiv těsně před začaacutetshykem prveacute světoveacute vaacutelky

Po jejiacutem konci revolučniacute boje převalily se dvakraacutet přes uacutezemiacute hvězdaacuterny aniž přinesly přitom uacutestavu nějakou zvlaacuteštniacute škodu Po přechodnyacutech nesnaacuteziacutech dostalo se observatoři plneacute podpory sovětskeacute

vlaacutedy stav personaacutelu byl rozmnoshyžen trojnaacutesobně ~ přiacutestrojovyacute park velmi vzrostl Usiliacute pracovniacuteshyků uacutestavu přineslo mnoho censhynyacutech vyacutesledků jak v určeniacute přesshynyacutech poloh hvězd tak i zavedeniacutem služby časoveacute šiacuteřkoveacute a slunečniacute

Tento slibnyacute vyacutevoj byl přerushyšen nacistickyacutem uacutetokem na Sovětshyskyacute svaz R 1941 přibliacutežila se fronta na 1 km pulkovskeacute hvězshydaacuterně a za 900 dnů uacuteporneacuteho obshyleacutehaacuteniacute a bombardovaacuteniacute Leningrashydu byla hvězdaacuterna zcela znIčena Přiacutestroje se podařilo zčaacutesti včas odveacutezt ale ty jež nebylo možno transportovat jako velikyacute dalekoshyhled a rovněž značnaacute čaacutest knihovshyny padly barbarskeacutemu ostřelovaacuteshyniacute za oběť

Když byla nacistickaacute vojska v lednu 1944 Sovětskou armaacutedou zahnaacutena od Leningradu přikroshyčilo se k znovupostaveniacute hvězdaacutershyny jež bylo plaacutenovaacuteno už r 1943 zahaacutejeno r 1945 a dokončeno v době vzhledem k rozsahu a poshyčtu staveb překvapivě kraacutetkeacute r 1953 Prveacute přiacutestroje zahaacutejily činshynost už r 1947 oficiaacutelniacute otevřeniacute celeacuteho uacutestavu bylo stanoveno na dny 20-26 května 1954

Naše delegace kterou vedl prof dr E Buchar člen koreshyspondent ČSAV a jejiacutemiž členy byli doc dr V Guth člen koreshyspondent SAV a autor tohoto reshyferaacutetu odletěla z Prahy dne 19 května Na letišti v Moskvě byla uviacutetaacutena zaacutestupci našeho velvyslashynectviacute a sovětskyacutech astronomů Několik hodin po přiacuteletu pokračoshyvali jsme spolu s ostatniacutemi zahrashyničniacutemi delegacemi ktereacute se v těch dnech dostavily do Mosshy

148

kvy v cestě do Leningradu Již ve vlaku a ve znaacutemeacutem leningradshyskeacutem hotelu Astorii sešli isme se s vyacuteznačnyacutemi zaacutestupci astronoshynomie z celeacuteho světa kteřiacute v hojshyneacutem počtu přijeli pozdravit obnoshyvenou pulkovskou observatoř Byli to z Polska Banachiewicz Koebcke Rybka a Witkowski z NDR Hoffmeister Dick a Sinshyger početnaacute delegace maďarskaacute v čele s Hajosem jejiacutemiž členy byli zejmeacutena Jaacutenossy a Detre stejně početniacute zaacutestupci čiacutenskyacutech astronomů mezi nimi Chang a Kung delegaacuteti korejštiacute ktereacute vedl Kim Din Nun z Rumunska Demetrescu a Dinulescu z Bulshyharska Bonev a Popova Překvashypujiacuteciacute byla hojnaacute uacutečast delegaacutetů ze zaacutepadniacutech staacutetů z Ameriky přijel Brouwer a Nassau z Kanashydy Me Clenahan z Anglie Sadler

a Cowling z Francie Danjon a Chalonge z Holandska Oort daacutele -Oosterhof kteryacute zastupoval Meshyzinaacuterodniacute unii astronomickou a Minnaert z Belgie Bourgeois ze Šveacutedska Lindblad z Norska Jelshystrup z ltalie Tempesti a z Meshyxika Terazza

Slavnosti byly zahaacutejeny 20 května večer zasedaacuteniacutem matemashyticko-fysikaacutelniacute sekce v přednaacuteškoshyveacute siacuteni Akademie věd v Leninshygradě Za ochuravěleacuteho presidenshyta Akademie A N Nesmejanova zahaacutejil je vicepresident J P Barshydin po němž promluvil ředitel observatoře prof A A Michajlov o pulkovskeacute hvězdaacuterně Vedle uvedenTch zahraničniacutech hostiacute zuacuteshyčastnilo se slavnostiacute na 500 sovětshyskyacutech vědeckyacutech pracovniacuteků ze všech čaacutestiacute SSSR Při teacute přiacuteležito-

Zaacutestupce U S A Dr BTouwer při sveacutem projeVU

sti byla uspořaacutedaacutena v přilehlyacutech miacutestnostech Akademie vyacutestavka vědeckyacutech sovětskyacutech knih z ashystronomie a přiacutebuznyacutech oborů

Vlastniacute obřad slavnostniacuteho otevřeniacute observatoře byl zahaacutejen naacutesledujiacuteciacuteho dne před branou centraacutelniacute budovy pulkovskeacute obsershyvatoře kde po uacutevodniacutem pozdravu přestřihl vicepresident Akademie Bardin paacutesku symbolicky uzaviacuteshyrajiacuteciacute vstup do uacutestavu V naacutedhershyneacutem přednaacuteškoveacutem saacutele hvězdaacutershyny jehož stěny jsou vyloženy mramorem a zdobeny reliefy vyshynikajiacuteciacutech astronomů ruskyacutech i cishyziacutech přednesli potom pozdravneacute projevy zaacutestupci sovětskyacutech i zashyhraničniacutech observatořiacute Za naši Akademii promluvil prof Buchar iehož projev byl přijat srdečnyacutem potleskem Mnoheacute z delegaciacute spřaacuteshytelenyacutech staacutetů odevzdaly obsershyvatoři současně adresy a dary

Po projevech naacutesledovala proshy

149

Prof Danjon ředitel Pařiacutežskeacute

Naacuterodniacute hvězdaacuterny při projevu

hliacutedka zařiacutezeniacute hvězdaacuterny při niacutež odbornyacute vyacuteklad zahraničniacutem uacutečastniacutekům ve světovyacutech jazyciacutech podaacutevali jednotliviacute pracovnIcI hvězdaacuterny s ředitelem uacutestavu prof Michajlovem v čele

Noveacute Pulkovo neniacute pouhou reshykonstrukciacute toho co byacutevalo ale uacutestavem daleko rozsaacutehlejšiacutem Rashyda lidovyacutech komisařů rozhodla roku 1945 zajistit k uacutečelům obsershyvatoře pozemek 150 ha a stanovit ochranneacute paacutesmo v okruhu 3 km v němž jsou zakaacutezaacuteny průmysloveacute i velkeacute obytneacute stavby a ostatniacute stavby povoleny jen se souhlasem ředitelstviacute hvězdaacuterny V parku na tomto pozemku vytvořeneacutem stojiacute zatiacutem tyto budovy

1 Hlavniacute budova se 3 kopulemi v niacutež je obnovena v zdokonaleneacute podobě původniacute centraacutelniacute budova v středniacute jejiacute čaacutesti je knihovna v zaacutepadniacute velkaacute přednaacuteškovaacute siacuteň

150

o niacutež byla řeč ve vyacutechodniacute čaacutesti vědeckeacute kabinety a laboratoře Z astronomickyacutech velkyacutech přiacuteshystrojů jsou v teacuteto budově umiacutestěshyny ~ novyacute původniacute poledniacutekovyacute stroj horizontaacutelniacute Sucharevův velkyacute pasaacutežniacutek velkyacute poledniacutekovyacute kruh pasaacutežniacuteky časoveacute služby s fotoelektrickyacutem zařiacutezeniacutem Pavshylovovyacutem a zrcadlovaacute - čočkovaacute kamera Sljusarevova

2 V parkuie daacutele postaveno 9 kupoliacute a pozorovaciacutech pavilonů obsazenyacutech těmito přiacutestroii norshymaacutelniacute astrograf dvojityacute kraacutetkoshyfokaacutelniacute astrograf Ponomarevův polaacuterniacute fotografickyacute tubus Mishychajlovův meniskovyacute dalekohled Maksutovův o pruměru zrcadla 500 mm bezštěrbinovyacute spektroshygraf Melnikovův hvězdnyacute intershyferometr a interferenčniacute helioshymetr Linnikův vertikaacutelniacute kruh zenitteleskop a horizontaacutelniacute slushynečniacute dalekohled systeacutemu Ponoshymarevova Ve stavbě je dalšiacutech 6 kupoliacute a pavilonů

3 Kraacutesnaacute budova koleje se zaacuteshyvodniacute kuchyniacute pro zaměstnance jejichž počet činiacute 220

4 Sedm obytnyacutech domů 5 Pět hospodaacuteřskyacutech budov Dne 22 května pokračovaly

oslavy v přednaacuteškoveacutem saacutele Akadeshymie v Leningradě přehlednyacutemi reshyferaacutety o vyacutesledciacutech sovětskeacute astrOnomie zejmeacutena se zřetelem k pulkovskyacutem praciacutem Dopoledne promluvili M S Zverev o astroshymetrickeacute škole pulkovskeacute O A Melnikov o vyacutevoji spektraacutelniacutech vyacutezkumů v Pulkově N N Pavlov o časoveacute službě v SSSR odpoledshyne A N Dejč o pulkovskyacutech prashyciacutech v stelaacuterniacute astronomii a fotoshy

grafii a V A Krat o slunečniacutem vyacutezkumu v SSSR

Naacutesledujiacuteciacute neděli obdivovali isme obnovenyacute Petrodvorec s jeshyho sty pohaacutedkovyacutech fontaacuten a zaacuteshymečkem Monplaisir na mořskeacutem pobřežiacute Takeacute zde bylo napraveno s velikyacutem uacutesiliacutem a zdarem ničiveacute diacutelo uacutetočniacuteků Večer uspořaacutedala Akademie pro uacutečastniacuteky konfeshyrence recepci v hotelu Astoria jeshyjiacutež průběh byl velmi srdečnyacute

Ve dnech 24 až 26 května nashyvaacutezaly na pulkovskeacute oslavy 2 velshykeacute vědeckeacute konference jež současshyně zasedaly v leningradskeacutem Doshymě vědců a v Pulkovskeacute observashytoři Byla to XI astrometrickaacute konference na niacutež bylo předneshyseno přes 30 vědeckyacutech přednaacutešek sovětskyacutech i zahraničniacutech odborshyniacuteků a XI konference pracovniacuteshyků v oboru prDměnnyacutech hvězd asi stejneacuteho rozsahu Vedle sovětshyskyacutech astronomů přednaacutešeli tam mezi jinyacutemi Bourgeois Brouwer Danjon Demetrescu Dick McCleshynahan Witkowski kteryacute takeacute proslovil přednaacutešku za ochuravěshyleacuteho Rybku a Banachiewicze Z československyacutech delegaacutetů přednaacutešeli Buchar 0 možnostech měřeniacute pol-oh hvězd některyacutemi přiacutestroji bez libely a Šternberk 0 použitiacute elektronickeacuteho chronoshygrafu Themata přednaacutešek zasashyhovala do tolika různyacutech oborů obou disciplin že zde neniacute možno uveacutest byť i jen pouhyacute vyacutečet Kroshymě toho bylo uspmiddotořaacutedaacuteno v Leninshygradě kolokvium o kometaacutech a meteorech na němž přednaacutešel z česk-oslovenskyacutech uacutečastniacuteků Guth

Vedle pulkovskeacute observatoře

navštiacutevili jsme Uacutestav theoretickeacute astronomie v Leningradě a poshyznali jeho znameniteacute vybaveniacute personaacutelem i počiacutetaciacutemi stroji na děrneacute štiacutetky s několika tabulaacutetoshyry Vyacuteklad naacutem poskytl ředitel uacutestavu M~ F Suootiacuten Velmi zajiacuteshy

Uacutečastniacuteci prohliacutežejiacute budovy observatoře

mavaacute byla takeacute prohliacutedka Mushysea Lomonosova geniaacutelniacuteho zashykladatele ruskeacute vědy Kromě vědeckeacuteho programu poshy

užili jsme raacutedi možnosti poznat město o iehož kraacutesaacutech a hrdinshyneacutem boji za vaacutelky napsala J Glashyzarovaacute ve sveacute knize tolik pěkneacuteho že bychom s niacute těžko soupeřili Tashykeacute my jsme obdivovali uměleckeacute poklady Eremitaacuteže a Ruskeacuteho musea skvělaacute představeniacute leninshygradskyacutech divadel a koncert Filshyharmonie Postaacuteli isme s uacutectou u hrobů velkyacutech ruskyacutech umělců a učenců Čajkovskeacuteho Borodina Rimskeacuteho-Korsakova DDstojevshyskeacuteho Mendeleieva Pavlova a nashyvštiacutevili staryacute klaacutešter Alexandra Něvskeacuteho s hrobkou Suvorova Leningrad je ovšem i miacutesto plneacute historie viděli jsme Palaacutecoveacute naacuteshyměstiacute Smolnyacute Křižniacutek Auroru a posledniacute neděli na vyacuteletě k Finshy

151

skeacutemu zaacutelivu Razliv Poznali jsme skvěle zařiacutezenyacute Palaacutec pionyacuterů s jeho hřišti hudebniacutemi saacutely knihovnou pracovnami a laborashytořemi

Kraacutesneacute byly večerniacute chviacutele a biacuteleacute noci na naacutebřežiacute Něvy vůbec

Pohled na centraacuteZniacute budovy s jižniacute strany otevřeneacute poledniacutekoveacute saacutely

mimo oficiaacutelniacute program chodili isme volně bez průvodců a kam se naacutem zachtělo Byli jsme skvěle ubytovaacuteni a hoštěni a prožili isme v přaacutetelskeacutem styku se sovětskyacutemi i ciziacutemi uacutečastniacuteky slavnostiacute mnoshyho pěknyacutech chvilek Dne 31 květshyna večer nastoupili jsme zpaacutetečniacute cestu do Moskvy po sraecne schůzce na rozloučenou s řediteshylem Pulkovy A A Michajlovem a jeho chotiacute

Takeacute naacuteš tyacutedenniacute pobyt v Moskvě byl vyplněn zajiacutemavyacutemi zaacutežitky Prohleacutedli isme si podrobně Šternshybergův Astronomickyacute uacutestav za veshydeniacute jeho ředitele B V Kukarkina a spolupracovniacuteků zejmeacutena P P Parenaga a B A Voroncova-Velshyiaminova takeacute tento uacutestav zaloshyženyacute roku 1830 kteryacute maacute dnes 120 pracovniacuteků a bohatou vyacutezbroi bude se v kraacutetkeacute době stěhovat do novyacutech budov jež se dokončujiacute

a to na uacutezemiacute novostavby moskevshyskeacutemiddot university Maacute 2 filiaacutelky asi 30-40 km od Moskvy Jeho čashysovaacute služba použiacutevaacute řady hodin s volnyacutemi kyvadly sovětskeacute konshystrukce typu Shorttova krystashylovyacutech hodin neonoveacuteho chronoshyskopu a tiskaciacutech chronografů maacute poledniacutekovyacute kruh rovněž soshyvětskeacute vyacuteroby o průměru děleshyneacuteho kruhu 1 m a optice 16 cm 200 cm 38 cm astrograf o ohnisshy1m 640 m světelneacute kamery s obshyjektivniacutemi hranoly fotometrickeacute mikrofotometry a v jeho pracovshynaacutech viděli isme zejmeacutena velkeacute liacutestkoveacute katalogy normaacutelniacutech a proměnnyacutech hvězd jež isou zaacuteshykladem znaacutemyacutech praciacute tohoto uacutestavu

Jindy isme si zase podrobně prohleacutedli na obvodu města ohromshynou novostavbu university iež na pozemku 320 ha maacute 37 budov s uacutestavy 6 fakult přiacuterodovědecshykyacutech a exaktniacutech Centraacutelniacute bushydova vyacuteškovaacute stavba o 32 poshyschodiacutech a vyacutešce 240 m hostiacute 3 fakul ty geologicko-geofysikaacutelniacute geografickou a mechanicko-mashytematickou chemie fysika a bioshylogie majiacute budovy zvlaacuteštniacute Celshykem zde studuie na 7500 studenshytů Vedle naacutedherneacute auly s 1500 seshydadly isou tu posluchaacuterny a laboshyratoře v 6 až 22 poschodiacute knihovna pro 1 milionu svazků s automatickyacutemi vyacutetahy (celkovyacute počet knih v moskevskeacute univershysitniacute knihovně je 4 milionu) těshylocvičny pro různeacute druhy sportů zimniacute plovaacuterna byty studentů a profesorů kuchyně atd Ostatniacute fakulty university zůstaly se

152

600D studenty ve staryacutech budoshyvaacutech v Moskvě

Navštiacutevili isme takeacute lilDskevskeacute planetarium a zhleacutedli kromě znaacuteshymeacuteho běžneacuteho instrumentaacuteře plashynetariiacute jeho vtipnaacute zařiacutezeniacute poshykusnaacute jako Pošechonovo kyvadlo jež demonstruje mnohem vyacuteraz-o něji a rychleji rotaci Země než kyshyvadlo Foucaultovo astronomickou zahraacutedku se slunečniacutemi hodinami modely různyacutemi sfeacuterami slunečshyniacutem zahřivačem vody velkyacutem zrcadlem a iinyacutemi přiacutestroji i fyshysikaacutelniacute posluchaacuternu v niacutež naacutem byla ukaacutezaacutena řada pokusů provaacuteshyděnyacutech v popularisačniacutech předshynaacuteškaacutech

Poznali isme historickeacute a uměshyleckeacute poklady chraacutemů a museiacute Kremlu Treťjakovskeacute galerie vishy

věli jsme skvělaacute představeniacute mosshykevskyacutech divadel i rychlyacute rozvoj města s jeho sedmi vyacuteškovyacutemi stavbami podzemniacute drahou atd

Tichyacute park zotavovny Akadeshymie nauk v Uzkoje u Moskvy kdež jsme bydleli byl přiacutejemnyacutem miacutestem oddechu po množstviacute noshyvyacutech dojmů Odtud jsme takeacute nashystoupili zpaacutetečniacute cestu na moskevshyskeacute letiště po teacuteměř 3nedělniacutem poshybytu v SSSR během něhož jsme byli hosty Akademie věd SSSR Doc Guth zůstal ještě v Moskvě aby vedl vyacutepravu našich mladyacutech astrofysiků kteřiacute rovněž na poshyzvaacuteniacute Akademie věd v naacutesledujiacuteshyciacutech dnech odcestovali z Prahy přes Moskvu na Kavkaz k pozoroshyvaacuteniacute uacuteplneacuteho zatměniacute Slunce dne 30 června 1954

ZA SLUNEČNiacuteM ZATMĚNiacuteM V POLSKU

DrVLADIM1R vANYacuteSEIlt

Jak je mnohyacutem našim čtenaacuteřům znaacutemo byly letošniacuteho roku na uacuteplneacute slunečniacute zatměniacute uskutečněny dvě československeacute vyacutepravy jedna do SSSR na Kavkaz kde naši astronomoveacute byli hosty Akademie nauk SSSR a druhaacute do Polska do okresu Suwalskeacuteho

Teacuteto druheacute vyacutepravy kterou organisovala Slovenskaacute akademie věd se uacutečastnili dva pracovniacuteci Observatoře na Skalnateacutem Plese A P ashyr o u bek a R Š aacute šky o v aacute a z Astronomickeacuteho uacutestavu ČSAV autor Tato vyacuteprava byla připravovaacutena již od dubna t r A v Polsku vzhledem k tomu že autor odejel počaacutetkem června ke studijniacutemu poshybytu na polskyacutech hvězdaacuternaacutech bylo možno po organisačniacute straacutence mnoheacute zajistit dřiacuteve než přijeli dalšiacute členoveacute vyacutepravy s přiacutestroji

Jako pozorovaciacute miacutesto bylo vybraacuteno jedno ze třiacute miacutest vyhrazenyacutech polskou akademiiacute věd pro vědeckeacute expedice Tato miacutesta byla vybraacutena na zaacutekladě předběžneacuteho vyacutezkumu klimatu v celeacute oblasti Suwarskeacute Naše expedice byla společně s expediciacute krakovskeacute university v pohrashyničniacute obci Ogrodniky ležiacuteciacute u půvabneacuteho jezera Holny Doba uacuteplneacuteho zatměniacute V tomte miacutestě byla 126 sekund tedy prakticky stejnaacute jako na centraacutelniacute linii v oblasti Kavkazu kde byla jak naše druhaacute a tak

153

i druhaacute polskaacute expedice Tato oblast jevila podle zkoumaacuteniacute provedeshynyacutech loňskeacuteho roku minimaacutelniacute procento kupoviteacute oblačnosti kolem 14 hodiny - pouze 36 - kdežto ostatniacute miacutesta v Suwalskeacute oblasti majiacute až 50 Celaacute tato oblast je totiž poseta jezery - pozůstatky posledniacute ledoveacute doby - kteryacutech je zde přes 240 a ktereacute podstatně ovlivňujiacute tamniacute klima

Uacutekolem našiacute vyacutepravy bylo 1 Fotografickaacute fotometrie korony ve dvou oborech spektra s mashy

ximem kolem 4000 a 6000 Aacute

2 Fotografickaacute fotometrie totaacutelniacuteho jasu slunečniacuteho srpku těsně před druhyacutem a těsně po třetiacutem kontaktu k určeniacute ztemněniacute okraje slushynečniacuteho

3 Fotografie slunečniacuteho okoliacute v době totality světelnyacutemi komorami k přiacutepadneacutemu zachyceniacute Enckeovy komety a určeniacute jejiacuteho jasu

Instrumentaacutelniacute vybaveniacute bylo 1 schmidtova komora 0 15 cma světelnosti 11 odcloněnaacute Schotshy

tovyacutem filtrem RG 5 na světelnost 1 2 2 Tele()bjektiv o ohniskoveacute vzdaacutelenosti 45 cm s filtrem GB 12 3 Světelneacute širokouacutehleacute komory s Tessarem a Ernostarem 4 Speciaacutelniacute fotometrickeacute zařiacutezeniacute ke stanoveniacute totaacutelniacuteho jasu

Slunce Všechny tyto přiacutestroje s vyacutejimkou slunečniacuteho fotometru byly nashy

montovaacuteny na Rolčiacutekově parallaktickeacutem stole pro kteryacute byl postaven betonovyacute sloup

Mimo to jsme měli teacutež nutneacute pomocneacute přiacutestroje ke vkopiacuterovaacuteniacute inshytensitnIacutech škaacutel chronometry a pod

Velkou vyacutehodou pro naši vyacutepravu bylo že jsme ziacuteskali jako dalšiacuteho člena vyacutepravy paniacute Mgr M K a r po w i c z asistentku astronomickeacute observatoře Varšavskeacute university kteraacute naacutem podstatně pomohla při překonaacutevaacuteniacute různyacutech obtiacutežiacute organisačniacuteho raacutezu a ochotně se ujala jedneacute z nejdůležitějšiacute ale nejmeacuteně vděčneacute funkce - časoveacute kontroly všech uacutekonů během pozorovaacuteniacute

Počasiacute po přiacutejezdu na pozorovaciacute miacutesto bylo maacutelo nadějneacute přiacutestroje byly montovaacuteny v deštiveacutem počasiacute a přesnaacute orientace i posledniacute zkoušky mohly byacutet provedeny teprve den před zatměniacutem kdy byly pozorovaciacute podmiacutenky poměrně velmi dobreacute Avšak 30 června raacuteno probudilo naacutes vytrvaleacute šuměniacute deště dopadajiacuteciacuteho na střechy našich turistickyacutech domků ve kteryacutech jsme byli ubytovaacuteni Teprve o devaacuteteacute hodině jevila se situace nadějnějšiacute a před polednem se souvislaacute vrstva stratu počala trhat a odhalovala staacutele viacutec modrou oblohu Prvyacute konshytakt byl dobře pozorovatelnyacute oknem a celaacute prvniacute polovina byla poshyměrně maacutelo rušena oblačnostiacute typu roztrhaneacuteho stratu a rozpouštějiacuteshyciacutech se kup Všichni jsme hleděli na oblohu s otaacutezkou zda totalita padne naacutem do okna či bude pozorovaacuteniacute zmařeno některyacutem z mračshynyacutech caacuterů Několik minut před totalitou byla situace hrozivaacute přes

154

uacutezkyacute srpek Slunce přechaacutezel mrak Avšak druhyacute kontakt byl již po-shyzorovatelnyacute přes okraj mraku a okamžitě vystoupila korona Po 30 až 40 vteřinaacutech totality naacutehle se korona i protuberance vyjasnily což svědčilo o tom že okno se dostavilo v pravyacute čas Viacutec než minutu jsme měli pozorovaciacute podmiacutenky poměrně velmi dobreacute pokud jsme se mohli čas od času letmyacutem pohledem přesvědčit 6 sekund před konshycem totality byly uzavřeny komory na dlouhodobou exposici a po třetiacutem kontaktu byla provedena řada exposic slunečniacutem fotometrem s kadenciacute 3 vteřin Druhaacute polovina čaacutestečneacuteho zatměniacute byla později silně rušena oblačnostiacute

Jelikož tento člaacutenek je psaacuten několik dniacute po zatměniacute neznaacuteme ještě ani předběžneacute vyacutesledky našich pozorovaacuteniacute zda totiž naše sniacutemky budou fotometricky zpracovatelneacute nebo zda oblačnost - věčnyacute neshypřiacutetel všech vyacuteprav za slunečniacutem zatměniacutem - z našich fotografiiacute neshyvykouzlila několik estetickyacutech obraacutezků ktereacute nelze vědecky využiacutet

Jak byacutevaacute uacutedělem všech hvězdaacuteřů putujiacuteciacutech za slunečniacutem zatměniacutem i my jsme viděli z celeacuteho tohoto naacutedherneacuteho přiacuterodniacuteho divadla daleko meacuteně než četniacute divaacuteci kteřiacute se utaacutebořili na loukaacutech v okoliacute Každeacutemu z naacutes byl čas nemilosrdně vyměřen a zbyacuteval naacutem jen občasnyacute letmyacute pohled na oblohu či krajinu nebo samo Slunce - pouze v zorneacutem poli vedouciacuteho dalekohledu mohl autor pozorovat poměrně dosti dlouho protuberance a vnitřniacute koronu ale i tak bylo nutno věnovat pozornost jen jedneacute protuberanci kteraacute sloužila za orientačniacute bod ke kontrole pohybu stroje

Přesto však i pro naacutes to byly okamžiky vzrušujiacuteciacutech dojmů Tiacutesshylliveacute ticho panujiacuteciacute již několik minut před totalitou bylo jen občas přerušeno uacutezkostnyacutem bučeniacutem velkeacuteho množstviacute ovciacute krčiacuteciacutech se v bliacutezkeacutem lesniacutem porostu ptactvo utichlo zcela praacutevě tak jako četniacute divaacuteci Několik vteřin před totalitou spatřili jsme naacutehle zazaacuteřit Veshynuši Během totality nebylo možno bez světla odečiacutetat chronometr avšak pro obsluhu přiacutestrojů byla viditelnost dostatečnaacute Teplota poshyklesla během totality o 5 stupňů což vzhledem k tomu že byl poměrně chladnyacute den - bylo pro naacutes po straacutence fysiologickeacute nepřiacutejemneacute

Zajiacutemavaacute byla teacutež pozorovaacuteniacute rozpouštějiacuteciacute se oblačnosti před totashylitou kdy zřejmě zvyacutešenaacute turbulence vytvaacuteřela rychle se měniacuteciacute oblačshyneacute uacutetvary nezvyklyacutech tvarů

Ostatniacute vyacutepravy polskeacute ktereacute byly 30 a 80 km severněji od naacutes měly meacuteně přiacutezniveacute počasiacute ktereacute jim znemožnilo vůbec pozorovaacuteniacute totality Nepřiacuteznivějšiacute počasiacute měla vyacuteprava polskyacutech amateacuterů v Sejshynaacutech kde bylo uacuteplně jasno

Polskaacute akademie věd a jejiacute komise pro zatměniacute v čele s profesorem Ryb k o u věnovala přiacutepravě na zatměniacute mimořaacutednou peacuteči Byly organisovaacuteny tři vyacutepravy astronomickeacute jedna vyacuteprava geofysikaacutelniacute a meteorologickaacute o celkoveacutem počtu asi 70 vědeckyacutech pracovniacuteků Takeacute polštiacute amateacuteři zorganisovali velmi početnou vyacutepravu

155

Mimo to několikačlennaacute vyacuteprava astronomů pozorovala zatměniacute s vyacutešky 5000 metrů kam je vynesl stratosfeacuterickyacute letoun Pořiacutedili řadu sniacutemků korony v polarisovaneacutem světle a sledovali fotograficky leacutetashyjiacuteciacute stiacuteny Teacuteto vyacutepravy se uacutečastnili varšavštiacute astronomoveacute s někoshylika studenty Takeacute polskyacutem amateacuterům bylo daacuteno k disposici jedno letadlo

Naše vyacuteprava se těšila nemaleacute pozornosti nejen všech polskyacutech astronomů ale i veřejnosti polskeacuteho tisku rozhlasu i filmu

Den po zatměniacute konal se v Suwalkaacutech sjezd PTA (Polskie Towarzyshystwo Astronomiczne) ktereacuteho se uacutečastnili jako hosteacute i členoveacute našiacute vyacutepravy a odpoledne teacutehož dne byl pořaacutedaacuten na krajskeacutem vyacuteboru Polshyskeacute dělnickeacute strany slavnostniacute oběd kde mezi čestnyacutemi hosty byla i naše expedice

Na všech stranaacutech zejmeacutena u polskyacutech astronomů jsme se setkali s velkyacutem porozuměniacutem a snahou naacutem ve všem pomoci Hlavniacute naacuteš diacutek však patřiacute prof Ryb k o v i předsedovi komise pro zatměniacute při Polskeacute akademii věd prof V Z on n o v i a ostatniacutem přaacutetelům z varshyšavskeacute observatoře a v neposledniacute řadě Komiteacutetu pro kulturniacute spolushypraacuteci se zahraničiacutem

Pobyt v Polsku naacutem umožnil poznat teacutež polskeacute hvězdaacuterny polskou astronomii a obrovskeacute budovatelskeacute uacutesiliacute polskeacuteho lidu K tomu se v~k vraacutetiacuteme v přiacuteštiacutem člaacutenku kdy již bude teacutež k disposici řada zajiacuteshymavyacutech sniacutemků

POZDNiacute V~K METEORICKYacuteCH ROJŮ

Dr MIROSLAV PLAVEC

(Dokončeniacute člaacutenku o vyacutevoji meteorickyacutech rojů)

Tento člaacutenek maacute uzavřiacutet poviacutedaacuteniacute o meteorickyacutech rojiacutech jehož prvniacute čaacutest vyšla v 10 čiacutesle minuleacuteho ročniacuteku a druhaacute čaacutest v 1 čiacutesle tohoto ročniacuteku Prvniacute dva diacutely pojednaacutevaly o prvniacutech dvou stadiiacutech vyacutevoje meteorickeacuteho roje a naacutesledovaly těsně po sobě Třetiacute čaacutest naacutesleduje po delšiacute přestaacutevce Redakčniacute rada by asi čtenaacuteři podala určiteacute vysvětshyleniacute proč tomu tak je a čtenaacuteř by se dovědělo různyacutech povahovyacutech vlastnostech autora Nechť tomu nevěřiacute Jednotliveacute stati naacutesledujiacute po sobě v časovyacutech intervalech uacuteměrnyacutech trvaacuteniacute jednotlivyacutech vyacutevojovyacutech stadiiacute meteorickyacutech rojů L

Předpoklaacutedali jsme že meteory byly vyvrženy během poměrně kraacutetkeacute doby z komety takže se kolem niacute (nebo po jedneacute straně) vyshytvořiacute hustyacute oblak meteorů Při setkaacuteniacute Země s takovyacutemto oblakem vidiacuteme bohatyacute meteorickyacute deacutešť Jenže oblak zaujiacutemaacute jen kraacutetkyacute uacutesek draacutehy takže se deště opakujiacute s delšiacute periodou a v mezidobiacute pozoroshy

156

vatel marně mrzne pod dokonale jasnou ale na leacutetavice chudičkou oblohou

Toto stadium meteDrickeacuteho oblaku netrvaacute patrně dlouho - naacuteshysledkem nevelkyacutech rozdiacutelů v oběžneacute dooě se leacutetavice poměrně rychle rozložiacute podeacutel celeacute draacutehy Hustota roje poněkud poklesne protože meshyteory zaujaly nyniacute většiacute prostor Můžeme je však pozorovat každoshyročně a vždy v dosti velkeacutem počtu jestliže naacutem planety při těsneacutem přibliacuteženiacute k meteorickeacutemu prstenu některeacute uacuteseky nerozrušiacute Důležiteacute je že i v tomto stadiu je průřez roje malyacute Země jiacutem projde během několika maacutelo hodin Jestliže je zataženo rušiacute Měsiacutec či maximum připadne na denniacute hodiny unikne naacutem kraacutetkeacute obdobiacute vysokeacute frekvence a my pozorujiacutece jen řiacutedkeacute okraje meteorickeacuteho prstenu činiacuteme často nespraacutevnyacute zaacutevěr že jsme tentokraacutete potkali nečekaně maacutelo osazenou čaacutest prstenu Tak tomu bylo několikraacutet v přiacutepadě Lyrid jak upozornil Doc Guth kteryacute se Lyridami soustavně zabyacutevaacute unaacutes jsme powrovali niacutezkeacute frekvence ale vlastniacute maximum bylo už odpoledne a Japonci mohli vidět někdy až mimořaacutedně kraacutesnyacute uacutekaz Toto je praacutevě jedno z uacuteskaliacute visuaacutelniacuteho pozorovaacuteniacute a proto je tolik vyacutehodneacute pěstovat moshyderniacute methody radioelektrickeacute ktereacute den a noc nerozlišujiacute Velmi uacutezkaacute a ostraacute maxima jsou praacutevě typickyacutem zjevem u mladyacutech rojů ve stadiu oblaku nebo meteorickeacuteho vlaacutekna

Jak již bylo ve 2 čaacutesti tohoto člaacutenku pověděno zůstaacutevaacute meteorickyacute roj ve stadiu meteorickeacuteho oblaku astronomicky kratičkou dobu shymůžeme odhadnout snad stovky nejvyacuteše několik maacutelo tisiacutec let Ve stadiu meteorickeacuteho vlaacutekna zůstaacutevaacute patrně mnohem deacutele Je to obdobiacute poměrně klidneacuteho vyacutevoje pokud nerušiacute planety při těsneacutem přibliacuteženiacute Každeacute miacutestniacute naskupeniacute met80ru se poměrně rychle rozklaacutedaacute protože každyacute meteor v něm maacute svou oběžnou dobu poněkud odlišnou od okolshyniacutech Muacuteže se staacutet že mateřskaacute kometa je ještě aktivniacute a vyvrhne novyacute oblak meteorů Pak naacuteš prsten dostane jakyacutesi drahyacute kaacutemen Tak je tomu patrně v přiacutepadě Leonid Meteory tohoto roje potkaacutevaacuteme kažshydoročně v listopadu přibližně ve stejneacutem počtu tvořiacute tedy souvislyacute stejnoměrně hustyacute prsten Ale v minulyacutech stoletiacutech potkaacutevala Země vždy po 33 letech mnohem hustšiacute oblak o ktereacutem můžeme soudit že je mladšiacute než ostatniacute roj Jupiter a Saturn naacutes o něj ošidily ale i kdyshyby se staacutele setkaacuteval se Zemiacute powrovali bychom patrně že se postupně rozpouštiacute Po jisteacute době by se celeacute vlaacutekno opět uhladilo

Ale působiacute tu vytrvale siacutely ktereacute pozvolna měniacute strukturu roje J sou to poruchy se strany planet Tiacutem nemysliacutem ono silneacute narušeniacute prstenu ktereacute nastaacutevaacute jakmile se planeta na určiteacutem miacutestě značně přibliacutežiacute k roji Zde se uplatňuje sice menšiacute ale neustaacutelyacute vliv planet z většiacute daacutelky Jistě viacutete že vlastně žaacutednaacute draacuteha ve slunečniacute soustavě neniacute staacutelaacute Kdybychom si zakresHli draacutehu Země do plaacutenu o hodně velshykeacutem měřiacutetku poznali bychom že se Země nedržiacute teacute elipsy kterou jiacute

svyacutemi zaacutekony předepsal Kepler Jeden čas se odchyluje na tu jindy

157

na onu stranu Některeacute změny jsou periodickeacute kdežto jineacute probiacutehajiacute vždy (nebo aspoň po dlouhaacute tisiacuteciletiacute) v teacutemže směru takže se draacuteha Země sekulaacuterně měniacute Podobně je tomu s meteory Protože miacutevajiacute povětšině draacutehy protaacutehleacute a často přijdou přece jen dosti bliacutezko velkyacutem planetaacutem jsou sekulaacuterniacute změny drah dokonce ještě rychlejšiacute Tak na př autor vypočiacutetal že uzel Geminid se posune v zaacuteporneacutem smyslu každyacutech 60 let o 10 nebo chcete-li to povědět lidštěji každyacutech 60 let byshychom tento roj měli potkaacutevat o den dřiacuteye Dokonce se přitom posushynuje o průsečiacutek draacutehy s rovinou ekliptiky takže během nemnoha tisiacutecishyletiacute padajiacute Geminidy na Venuši pak na Zemi a i pro naacutes patrně budou zase za čas ztraceny

Tak tedy draacutehy meteorů se během doby staacutečejiacute a deformujiacute Jenže každyacute meteor maacute vlastně svou draacutehu trochu jinou než ostatniacute Proto takeacute poruchoveacute působeniacute planet na jednotliveacute meteory neniacute stejneacute některyacute meteor přijde poněkud bliacuteže a je viacutece uchyacutelen jinyacute meacuteně Mohla by se staacutet takovaacute naacutehoda že by poruchy měnily draacutehy meteorů tak že by je stlačovaly viacutec k sobě Ale to je nepravděpodobneacute tenshydenee je patrně vždy roj rozptylovat Tak se pozvolna tenkeacute vlaacutekno rozšiřuje a měniacute v širokyacute proud meteorů

Tento proces je ovšem pozvolnyacute a trvaacute poměrně dlouho - nikoliv však tak dlouho jak by otužilyacute čtenaacuteř astronomickyacutech pojednaacuteniacute o staacuteřiacute hvězd očekaacuteval Egypťan Hamid a (nedaacutevno nešťastně zeshymřelaacute) Ahnertovaacute z NDR došli nezaacutevisle k zaacutevěru že Perseidy potřeshybovaly necelyacutech 100000 let by dospěly do dnešniacuteho stavu Podle Hamida bylo zapotřebiacute 40000 let podle Ahnertoveacute 80000 let to je vzhledem k obtiacutežnosti probleacutemu kraacutesnaacute shoda

Co to znamenaacute dospěl do nynějšiacuteho stavu To je podstatnaacute změna charakteru roje Nepochybně kdysi byly Perseidy spiacuteše nevelkyacutem obshylakem nebo oblaky Pak se rozložily stejnoměrně podeacutel draacutehy Kdyby už tehdy potkaacutevaly Zemi a kdyby už tehdy existovala meteorickaacute sekce ČAS viacutedali bychom kraacutetkaacute a ostraacute maxima o vysokyacutech frekshyvenciacutech Současně bychom si povšimli že radiant je bodovyacute t j draacutehy meteorů jsou při setkaacuteniacute se Zemiacute kraacutesně rovnoběžneacute Pak začaly půshysobit planety Roj se rozšiřoval draacutehy se propleacutetaly vzaacutejemně se viacutece odlišovaly Dnes nepozorujeme Perseidy po dobu třiacute hodin nyacutebrž po dobu viacutece než třiacute tyacutednů Mluvit o radiačniacutem bodě už ani nelze jestshyliže zdaacutenliveacute draacutehy meteorů prodloužiacuteme zpět neprotiacutenajiacute se v bodě nyacutebrž na poměrně velkeacute ploše Prostorově to znamenaacute že každaacute draacuteha maacute poněkud jinou rychlost a směr nejsou tedy zcela rovnoběžneacute I to je důsledek působeniacute planet včetně Země Podobně jako Perseidy jsou rozptyacuteleny do tvaru širokeacuteho meteoricshy

keacuteho proudu takeacute Geminidy a hlavně oba roje Halleyovy komety I

květnoveacute Aquaridy a řiacutejnoveacute Orionidy U těchto dvou posledniacutech rojů I

je šiacuteřka zvlaacutešť pozoruhodnaacute Země neprotiacutenaacute draacutehu Halleyovy komety přibližuje se jiacute pouze asi na 15 milionů km a přece již prochaacuteziacute prou- I

158

dem meteorů Usuzujeme proto že Orionidy a Aquaridy jsou patrně nejstaršiacute znaacutemyacute roj Spolehlivou hodnotu pro staacuteřiacute je těžko udat Dr Kresaacutek je určil na několik milionů let tiacutem že zkoumal jak se proshyjevuje Poynting-Robertsonův efekt kteryacute jak znaacutemo odděluje slabeacute meteory od jasnyacutech Jenže tato methoda daacutevaacute podezřele vysokeacute staacuteřiacute Kresaacutekovi a Vozaacuteroveacute vyšlo na př takeacute pro Perseidy staacuteřiacute přes milion let autorovi nejmeacuteně statisiacutece let - ale to ie značně viacutece než odvodili z poruch Hamid a Ahnertovaacute Přiacutečiny systematickyacutech rozdiacutelů nejsou ještě jasneacute Řekněme tedy opatrnějiacuteže staacuteřiacute pozorovanyacutech širokyacutech proudů činiacute nejvyacuteše miliony let možnaacute však že meacuteně Jeto rozhodně jen zlomek staacuteřiacute slunečniacute soustavy Žiacutevot komet a meteorů probiacutehaacute mnohem rychleji než život planet či hvězd

Ve stadiu širokeacuteho proudu setrvaacutevajiacute zřejmě meteorickeacute roje dloushyho než se uacuteplně rozrušiacute a rozptyacuteliacute poruchami planet a sraacutežkami Tashykovyacute širokyacute proud takeacute mnohem snaacuteze zasaacutehne Zemi než tenkeacute meteoshyrickeacute vlaacutekno Měli bychom tedy pozorovat mnohem viacutece meteorickyacutech proudů než oblaků či vlaacuteken Neniacute tomu tak Soudiacuteme proto že patrně obyčejně komety vyvrhujiacute jen poměrně maacutelo meteoru Pokud ro~zůshystane ve tvaru oblaku je dosti velkaacute prostorovaacute hustota metE)Orů a my si roje povšimneme potkaacute-li naacutes naacutehodou Jakmile se však meteory rozložiacute do velkeacuteho objemu je jejich hustota tak malaacute že je nerozeznaacuteshyme od nahodilyacutech sporadickyacutech meteorů

Všechny tyto uacutevahy jsou miacutesty ještě bliacutezkeacute domněnkaacutem Neznaacuteme zcela dobře pochod jiacutemž vznikajiacute meteorickeacute roje z komet a nedoveshydeme ani dostatečně důkladně prozkoumat působeniacute poruch Ale hlavniacute myšlenky budou asi spraacutevneacute

Čtenaacuteř nechť se nepozastavuje nad tiacutemže na př v určeniacute staacuteřiacute vaacuteshyhaacuteme mezi desiacutetkami tisiacutec a miliony let Jeto ovšem citelnyacute rozdiacutel uvažme však že ještě před několika lety jsme neuměli ani tyto odshyhady Je již velkyacutem pokrokem že viacuteme že staacuteřiacute meteorickyacutech rojů je daleko menšiacute než staacuteřiacute slunečniacute soustavy Je pravda že ještě mnohde taacutepeme Viacuteme že komety planetky meteory zviacuteřetniacutekoveacute světlo shyto všechno patrně spolu nějak uacutezce souvisiacute Zaacutepoliacuteme s těmito probleacuteshymy Možnaacute že mnoheacute z toho co se dnes piacuteše budeme musit škrtnout Nevadiacute Jisto je že těmto probleacutemům přijdeme na kloub a to ještě dřiacuteve než některyacute roj ve stadiu oblaku přejde do stadia meteorickeacuteho vlaacutekna ba nepochybně ještě dřiacuteve ilež třeba oblak Drakonid vykonaacute několik maacutelo oběhů

M Plavec Světlo vlaacutedne meteorům ŘH 1950

15~

PROMĚNNEacute HV~ZDY

B V K U K A R K IN

(IV pokračovaacuteniacute)

Poloplavidelneacute a nepravidelneacute proměnneacute hvězdy

Polopravidelnyacutemi proměnnyacutemi hvězdami bylo rozhodnuto nazyacutevati ty proměnneacute hvězdy velkeacute posloupnosti ktereacute jsou charakteristickeacute svyacutemi pozdniacutemi spektry (hlavně M čaacutestečně R N S) a periodami od několika desiacutetek do několika set dniacute Periodicita je vyjaacutedřena neshypřesně jednotliveacute cykly se navzaacutejem značně lišiacute ale většiacute množstviacute pozorovaacuteniacute obvykle daacutevajiacute možnost stanovit pr1měrnou periodu ktereacute danaacute proměnnaacute hvězda odpoviacutedaacute Křivky změny jasnosti polopravishydelnyacutech proměnnyacutech podleacutehajiacute značnyacutem změnaacutem od periody k peshyriodě

Přesnaacute klasifikace polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd je spojena s velkyacutemi těžkostmi z těch jednoduchyacutech přiacutečin že pro stanoveniacute i těch nejhlavnějšiacutech zaacutekonitostiacute je obvykle třeba velkeacuteho množstviacute pozorovaacuteniacute přesně vykonanyacutech Tak na přiacuteklad jsme svědky toho že podle poměrně maleacuteho množstvIacute pozorovaacuteniacute některou hvězdu poklaacute daacuteme zp nepravidelnou proměnnou zatiacutem co bychom při pečliveacutem zkoumaacuteniacute poznali že jde o polopravidelnou proměnnou hvězdu s velmi charakteristickyacutemi znaky Muacutežeme se osmělit tvrdit že vuacutebec neshyexistujiacute nepravidelneacute promělmeacute hvězdy velkeacute posloupnosti a jsou to jen nedokonale vyzkoumaneacute polopravidelneacute hvězdy

Přesnaacute klasifikace polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd je spojena s velkyacutemi těžkostmi takeacute proto že praacutevě teprve v nejposlednějšiacutech letech se hvězdy tohoto typu staly předmětem spektraacutelniacutech a jinyacutech speciaacutelniacutech vyacutezkumů a teprve nyniacute jsou objevovaacuteny dodatečneacute fysishykaacutelniacute charakteristiky polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd nutneacute pro vysvětleniacute zvlaacuteštnostiacute procesů ktereacute způsobujiacute jejich proměnnost Rozbor praciacute věnovanyacutech zkoumaacuteniacute polopravidelnyacutech a nepravidelshynyacutech promělIDyacutech hvězd překvapuje bezradnostiacute při jejich třiacuteděniacute podle typuacute Tak na přiacuteklad v speciaacutelniacute vědeckeacute praacuteci-šveacutedskeacuteho hvězshydaacuteře F Palmera věnovaneacute všestranneacutemu studiu nepravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd (F Palmer Lund Medd Ser II Nr 103 1939) všechny objekty teacuteto skupiny byly pomiacutechaacuteny třebaže v době sestashyvovaacuteniacute teacuteto vědeckeacute praacutece (1939) bylo zřejmeacute že charakteristiky těchto objektů jsou velmi různeacute Obtiacutežnost zjištěniacute fotometrickyacutech zvlaacuteštnostiacute polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd ještě viacutece ztěžuje zjištěniacute vztahu mezi těmito zvlaacuteštnostmi a mezi spektraacutelniacutemi kineshymatickyacutemi a jinyacutemi charakteristikami Nehleděna všechny tyto potiacuteže lze v přiacutetomneacute době na zaacutekladě

studia všech nahromaděnyacutech pozorovaacuteniacute proveacutest dosti odůvodněnou

160

klasifikaci polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd Předevšiacutem je třeba z teacuteto skupiny vyjmout všechny polopravidelneacute proměnneacute hvězdy spektraacutelniacutech třiacuted F G K ktereacute tvořiacute zvlaacuteštniacute typ (RV Tauri) jenž probereme zvlaacutešť Ostatniacute polopravidelneacute a nepravidelneacute proměnneacute hvězdy (jejich počet je teacuteměř 2000) tvořiacute dosti jednotvaacuternou skupinu objektů z nichž 90 patřiacute spektraacutelniacute třiacutedě M 8 spektraacutelniacutem třiacuteshydaacutem RaN a ostatniacute S

Studium spekter těchto proměnnyacutech hvězd vykonaneacute nedaacutevno Joyem (A Joy Astrophysical Journal 96 344 1942) a Keenanem (P Keenan Astrophysical Journal 95 461 1942) bezpochyby poshytvrdilo již dřiacuteve učiněnyacute předpoklad že podle luminosity tvořiacute tyto hvězdy dvě skupiny Velkaacute většina polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd spektraacutelniacute třiacutedy M je charakteristickaacute průměrnou absolutniacute fotografickou hvězdnou velikostiacute 00 M to znamenaacute že zřejmě předshystavuje typickeacute obry Přibližně desetina polopravidelnyacutech proměnshynyacutech hvězd představuje veleobry kteřiacute jsou charakterističtiacute průměrshynou absolutniacute fotografickou hvězdnou velikostiacute - 4 M Přiacutekladem takovyacutech veleobrů mohou byacutet Betelgeuse a Antares Podle rozloženiacute v prostoru prvniacute skupina polo pravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd může byacutet charakterisovaacutena jako zcela různorodaacute Hvězdy teacuteto skupiny majiacute velkou dispersi rychlosti a jsou ve velkyacutech vzdaacutelenostech od roviny Galaxie Naopak hvězdy druheacute skupiny všechny bez vyacutejimky jsou soustředěny v samotneacute rovině Galaxie a jsem charakteristickeacute neshyvelkyacutemi dispersemi rychlosti Mnoheacute z polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd veleobrů tvořiacute v prostoru asociace a slučujiacute se s galaktickyacutemi hvězdokupami Tak na přiacuteklad osm proměnnyacutech hvězd teacuteto skupiny se naleacutezaacute v bezprostředniacute bliacutezkosti dvojiteacute hvězdokupy X a h v Perseu Na zaacutekladě toho se daacute předpoklaacutedat že obě tyto skupiny polopravishydelnyacutech proměnnyacutech hvězd majiacute různyacute původ a vyacutevoj Polopravidelneacute proměnneacute hvězdy spektraacutelniacutech typů N a R (tak zvaneacute uhliacutekoveacute hvězshydy) jsou charakteristickeacute dosti velkou koncentraciacute směrem k rovině Galaxie a nevelikou dispersiacute rychlosti (ale je třeba pamatovat že mezi hvězdami spektraacutelniacute třiacutedy R je nevelikaacute skupina objektů s vyacutejishymečně velkou dispersiacute rychlosti) Lze předpoklaacutedat že tyto proměnneacute hvězdy majiacute takeacute zvlaacuteštniacute původ

S hlediska charakteristickyacutech zvlaacuteštnostiacute změny jasu mohou byacutet polopravidelneacute proměnneacute hvězdy rozděleny na tři přesně vymezeneacute podtypy Prvniacute z těchto podtypů je charakteristickyacute tiacutem že hlavniacute koliacutesaacuteniacute jasnosti maacute periodu řaacutedově tisiacutec až dva tisiacutece dniacute a vedle něho existujiacute ještě koliacutesaacuteniacute jasnosti s nevelkyacutemi amplitudami a cykly řaacuteshydově 100 dniacute Tyto hvězdy se nazyacutevajiacute hvězdami typu p Cephei Druhyacute podtyp je charakteristickyacute tiacutem že hlavniacute koliacutesaacuteniacute jasnosti maacute periodu 100 až 200 dniacute při čemž se průměrnaacute hodnota zase měniacute s periodou řaacutedově 1000 až 2000 dniacute Amplituda tohoto dlouhoperiodickeacuteho koliacuteshysaacuteniacute neniacute velikaacute U některyacutech hvězd tohoto typu lze zjistiti interferenci

161

dvou koliacutesaacuteniacute s dvěma různyacutemi ale bliacutezkyacutemi periodami jejiacutež naacutesledshykem je změna průměrneacute hodnoty během každeacuteho pulsu Hvězdy toshyhoto podtypu se nazyacutevajiacute hvězdami typu AF Cygni nebo RS Cancri A konečně existujiacute hvězdy se zřetelnějšiacute periodou a s menšiacutemi neshypravidelnostmi (na přiacuteklad Z Aurigae RS Aurigae Z Aquarii)

Je zajiacutemaveacute poznamenat že mnoheacute proměnneacute hvězdy typu fL Cephei podrobeneacute spektraacutelniacutemu zkoumaacuteniacute byly zjištěny jako veleobři zatiacutem co hvězdy typu AF Cygni a RS Cancri jsou obyčejnyacutemi obry Bohužel materiaacutel je ještě přiacuteliš chudyacute a jetřeba jej daacutele rozšiřovat a prozkoushymaacutevat Je ale zajiacutemaveacute a důležiteacute již nyniacute poznamenat že v kulovyacutech hvězdokupaacutech bylo objeveno několik polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd typu AF Cygni a RS Cancri takže lze předpoklaacutedat že původ těchto hvězd jakož i samotnyacutech kulovyacutech hvězdokup je odlišnyacute od původu hvězd typu fL Cephei a galaktickyacutech hvězdokup Kinematika poloshypravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd byla zkoumaacutena na začaacutetku čtyřicaacuteshytyacutech let Joyem (A Joy Astrophysical Journal 96 344 1942) a Wilshysonem (R Wilson Astrophysical Journal 96 371 1942) Analysa radiaacutelniacutech a prostorovyacutech rychlostiacute s nepochybnostiacute ukazuje že skushypina polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd je velmi různorodaacute podle svyacutech kinematickyacutech charakteristik Ale maleacute prostudovaacuteniacute poloshypravidelnyacutech hvězd způsobuje že studium kinematickyacutech charakteshyristik v zaacutevislosti na různyacutech fysikaacutelniacutech znaciacutech by bylo ještě předshyčasnyacutem To je uacutekolem nejbližšiacute budoucnosti

Spektra polopravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd zpravidla připomiacutenajiacute spektra staacutelyacutech hvězd odpoviacutedajiacuteciacutech spektraacutelniacutech typů Nejsou v nich jasneacute vodiacutekoveacute čaacutery jako v spektrech hvězd typu Mira Ceti ačkoliv se tam vyskytujiacute některeacute emisniacute čaacutery Spektrum a radiaacutelniacute rychlosti se prakticky neměniacute s faacuteziacute což je tak charakteristickeacute pro hvězdy typu Mira Ceti a cefeidy Ale tato okolnost může najiacutet přirozeneacute vyshysvětleniacute v maleacute užitečnosti materiaacutelu shromaacutežděneacuteho J oyem jiacutemž chtěl objevit nepatrneacute změny spektra a radiaacutelniacutech rychlostiacute Mnoho desiacutetek spektrogramů s velkou dispersiacute ziacuteskanyacutech z jasnyacutech poloshypravidelnyacutech proměnnyacutech hvězd (Betelgeuse fL Cephei a TJ Geminoshyrum) s nepochybnostiacute ukazujiacute na některeacute kvalitativniacute změny ve spekshytrech těchto hvězd v zaacutevislosti na faacutezi změny jasnosti Radiaacutelniacute rychshylost takeacute neniacute staacutelaacute nyacutebrž se měniacute s amplitudou od 4 do 5 kmsec podle určiteacuteho vztahu mezi faacuteziacute a křivkou změny jasnosti Tento vzaacuteshyjemnyacute faacutezovyacute poměr je takovyacute že křivka změny radiaacutelniacutech rychlostiacute je posunuta o čtvrtinu periody vzhledem ke křivce jasnosti Křivka jasnosti je ve faacutezi s křivkou změny poloměru ziacuteskaneacuteho čiacuteselnyacutem integrovaacuteniacutem křivky radiaacutelniacutech rychlostiacute (B V Kukarkin Pěreměnshynyje zvjozdy 3 67 1929) (Pokračovaacuteniacute)

Přeložil Zdeněk Sekanina

162

1 strwna přgohy

Ředitel Pulkovskeacute hvězdaacuterny prof A Michajlov (uprostřed) seznamuje zashyhraničniacute hosty s novyacutemi astronomickyacutemi pNstroji

2-3 strarrza nahoře

Znovuotevřenaacute sovětskaacute hvězdaacuterna v PulJcoln u Lenirngradu

2-3 strana dole

Zaacutestupce Belgie P Bourgeois a ředitel Matematickeacuteho uacutestavu Čiacutenskeacute akademie věd prof Hua Lo-gen při slavnostniacutem zahaacutejeniacute

4 strana přiacutelohy

Pohled do hlediště při zasedciacuteniacute

POZOROVAacuteNiacute ČAacuteSTEČNEacuteHO ZATMENiacute SLUNCE

30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA

Přiacuteprava pro odbornaacute pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměni Slunce byla provedena ve čtyřech pondělniacutech kursech na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze Mimopražskyacutem pozorovatelfun kroužkům odbočkaacutem a lidovyacutem hvězdaacuternaacutem byly rozeslaacuteny naše pokyny pro pozorovaacuteniacute ktereacute obsahovaly uacutedaje o mezinaacuterodniacutech časovyacutech signaacuteshylech během zatměniacute vysiacutelanyacutech informace o slunečni činnosti upozorněniacute radioshyamateacuterům a odborneacute pokyny pro pozorovaacuteniacute z3tměniacute Zejmeacutena časoveacute signaacutely vysiacutelaneacute z Greenwich se ukaacutezaly velmi užitečn)mi takže pozorovateleacute majiacuteciacute dobryacute kraacutetkovlnnyacute přijimač měli zaručenyacute přesnyacute čas Doporučena byla tato poshyzorovaacuteniacute

1 doby prvniacuteho a posledniacuteho kontaktu visuelně neb fotograficky 2 zakresleniacute profilu Měsiacutece 3 zjištěniacute přesahovaacuteniacute okraje Měsiacutece mimo slunečniacute desku na pozadiacute jasneacute

slunečniacute atmosfeacuteře

4 fotom etrickaacute měřeniacute změUly intensity světla během zatměniacute

5 měřeniacute změn teploty tlaku siacutely a směru větru 6 biologickaacute pozorovaacuteniacute Na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze byly pro pozorovaacuteniacute zatměniacute vyhrazeny tyto přiacuteshy

stroje 1 Koenigův dvojityacute fotografickyacute dalekohled s protuberančniacutern spektrosk0pem

Ve visuelniacute čaacutesti a s fotografickyacutem registračniacutem zařiacutezeniacutem s Kinoexaktou Pozoshyrovateleacute Dr B Bednaacuteřovaacute Milan Kaacuterniacutek Dr H Slouka Fotograficky pozorovaacuten prvniacute kontakt Zhotoveno 29 sniacutemků z nichž 13 vhodnyacutech pro proměřeniacute

Byl učiněn pokus pravděpodobn ě prvniacute u naacutes zjistit začaacutetek a konec zatměniacute ze zmizeniacute a znovuobjeveniacute chromosfeacuterickeacute čaacutery protuberančniacutem spektroskopem Po prveacute navrhl tento způsob Tachiny v Halil a byli to zejmeacutena italštiacute hvězdaacuteři kteřiacute tuto metodu několikraacutet použili Před a při zatměniacute byly powrovaacuteny a měshyřeny protuberance největšiacute z nich dosaacutehla vyacuteše 43000 km ve 1435 h SEČ

2 Merzův refraktor o průměru 160 mm s fotografickyacutem registračnim zařiacute- zeniacutem s Contaxem Pozorovateleacute S Kadavaacute a A Rlikl Ziacuteskaacuteno sniacutemků 108 z nich 9 pro prvniacute a 19 pro posledniacute kontakt

3 Pointer maleacuteho astrografu prfLměr objektivu 60 mm umiacutestěnyacute v pozorovashyciacutem domečku Pozorovateleacute J Havelka a V Hofman Zhotovili 64 sniacutemků z nich 12 pro prvniacute kontakt a 34 pro druhyacute kontakt

4 Měřeniacute jasu oblohy v zenitu pomoci hradloveacuteho fotočlaacutenku provaacuteděl Dr F Havelka

5 Odečiacutetaacuteniacute teploty a tlaku během zatměniacute provaacuteděli M Tenklovaacute a K Miacuteshychovskyacute

6 Časoveacute registrace byly provaacuteděny pomoci dvou chronograffL a u všech přiacuteshystrojů bylo zařiacutezeno pomoci amplionfL nepřetržiteacute vysiacutelaacuteniacute časoveacuteho signaacutelu speshycielně pro uacutečely zatměni vysiacutelaneacuteho hvězdaacuternou Greenwich Hodinovou službu za jišťoval Dr R Rajchl s pomociacute dvou obětavyacutech členů Spol~čnosti

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute budou po zpracovaacuteniacute na přiacuteslušnyacutech miacutestech uveřejněny Daacutele uvaacutediacuteme stručně pozorovatele a vykonanaacute pozorovaacuteniacute o nichž naacutem byly

až do dne uzaacutevěrky podaacuteny zpraacutevy

163

Lidovaacute hvězdaacuterna v Brně Dr Obť1rka (52SIUacutemkll zatměni s časovyacutemi uacutedaji) Lidovaacute hvězdaacuterna na VseUně Skandera (vzorně vypracovanaacute zpraacuteva o velmi

dobře připraveneacutem zatměniacute fotografickeacute zjištěniacute kontaktť1 měřeniacute intensity slushynečniacuteho světla měřeniacute teploty a tlaku)

Valašskaacute lidovaacute hvězdaacuterna Doleček Krůťa a j (kontakty fotografie různyacutech faacuteziacute zatměniacute měřeniacute měniacutec se teploty)

Lidovaacute hvězdaacuterna Ostrava prof N Gajdušek a B Čurda Lipovskyacute (pozoroshyvaacuteniacute dalekohledem kontakty tětivy fotografie 36 snimkfi faacutezi zaacuteznamy meteoroshylogickeacute teplota tlak vlhkost oblačnost směr a siacutela větru velmi podrobně vyshypracovanaacute zpraacuteva) _

Astronom kroužek ZK ROH Meopta Přerov Nesvadba Vymyslickyacute a j (ze všech mimopražskyacutech pozorovatelfi nejdokonalejšiacute fotografickeacute sledovaacuteniacute zatměshyniacute s přesnyacutemi časovyacutemi uacutedaji filmovaacuteniacute celeacuteho zjevu s 16 mm komorou)

Astronom kroužek při MNV Vyškov K Otevřel (sniacutemky rftznyacutech faacuteziacute zatměshyni s časovyacutemi uacutedaji)

Ludovaacute hvězdaacutereň v Hwnennom Očenaacuteš Koudelka (38 fotografickyacutech sniacutemkŮ změny teploty)

Astrooom kroužek ZK ROH zaacutevodu Kovosvit Sezimovo Uacutestiacute Lokvenc Kocshyman Špringl Konečnyacute (prvniacute kontakt meteorologickaacute a biologickaacute pozorovaacuteniacute)

Astronom kroužek DO v Děčiacuteně L Zaacutehora (12 sniacutemkfi různyacutech faacutezi) Mičurinskyacute kroužek při naacuter škole v Gottwaldově v Mladcoveacute Janda Ordeltshy

tovaacute (zajiacutemavaacute biologickaacute a zoologickaacute pozorovaacuteniacute) Astronomickyacute kroužek J edenaacutectiacuteleteacute stř školy v Lounech J Růžička (oba

kontakty deacutelky tětiv při rftznyacutech časech) Astr kroužek ZK ROH zaacutevodu Moskva-Tesla Karliacuten Horečka Jankovskyacute

Luňaacutek a j (velmi dokonale provedenaacute pozorovaacuteniacute 24 sniacutemkuacute s časovyacutemi zaacuteshyznamy)

M Havelka a J Šmiacuted Lhota u Pecky (kontakty postup faacutezi 15 sniacutemkfi) Ing Dr B Hlavica Praha XLX (kontakty) J Kresta Viacutetkov (změny teploty vlhkosti směru větru sily větru a oblačnosti

během zatměniacute)

Dr I Krešl Dr V Doležil S Křeček Praha XII (kontakty) V Kutmon Prosek 112 (kontakty teploty) K Jensen Přerov (vzornaacute serie 15 sniacutemků z celeacuteho zatměni)

Ing V Kar1ickyacute Uherskeacute Hradiště (druhyacute kontakt) J Neumann Zbraslav (kontakty změny teplot) P Hatina Kunratice u Prahy (10 sniacutemků různyacutech faacuteziacute) K Hlušička Prliha XIV (oba kontakty obrysy Měsiacutece) Z Hviacutežďala Rokycany (ob3- kontakty fotografie zatměniacute změny teplot) M Pospiacutešilovaacute Řiacutetka u Mnišku (meteorologickaacute měieniacute a pozorovaacuten bioloshy

gi~keacute poznatky sniacutemky zatměniacute) T Pexieder Praha XII (vzorneacute pozorovaacuten povětrnostniacutech změn při zatměni

fotografovaacuteniacute rftznyacutech faacutezi) J Smoliacutek L Musil O Šebek Z Beneš Praha Xli (kontakty kresleniacute profiIu

Měsiacutece fotometrickaacute měřeni fotografie zatměniacute) J Skrbek Praha XII (Oba kontakty změny intensity slun zaacuteřeniacute a teploty) M Svobodovaacute Prievidza-Bojnice (změny teploty) J Svatoš Praha XII (12 sniacutemkfi) K Silinger Noveacute Město na Moravě (zpraacuteva o n~tiacuteznivyacutech povětrnostniacutech

podmiacutenkaacutech během zatměniacute) R NewnMl1l Cheb (fotografie zatměniacute)

- Astronom kroužek ZK ROH zaacutevodu Motorlet Jinonice A Štoll (fotografovaacuteniacute zatměni) M Vrbskyacute (kontakty) Šiacutema K Heidler J Farskyacute V Svoboda M Černyacute F Adam M (Měřeni meteorologickaacute)

164

ZPRAvy A POKYNY OPTICKEacute SEKCE ASTRONOMICKEacute ZRCAlDLO V

(Po krClltiovaacuteniacute)

Zrcadla zlehka palažtme na misku a nadlehčujiacutece jej vykanaacutevaacuteme apatrně maleacute lIrouživeacute pohyby abycham brusiva razetřeli Přitom neustaacutele ctaacutevaacuteme pazar neshyuslyšiacuteme-li zaskřiacutelěniacute ktereacute by znamenala přiacutetamnost hrubšiacuteho zrna S nadlehshyčovaacutenimzrcadla pomalu přestaacutevaacuteme až celou vahau ležiacute na misce Kdybychom přes všechnu apatrnast zjistili že je v brusivu 11rubšiacute zrno zrcadloOkamrmtě nadlehčiacuteme staacutehneme s misky a obajiacute amyjeme voctau Pak teprve celyacute postup apakujeme Snad se to bude zdaacuteti přiacutelišnau opatrnastiacute ale zkušenast paučiacute že je na miacutestě

Držiacutece zrcadlo za okraje roztiraacuteme kaši pa plaše misky až veškereacute vzduchoveacute bubliny a praacutezdnaacute miacutesta zmizL V přiacutepadě potřeby rpř1kaacutepneme vody ale opatrně Brusiva maacute byacuteti vlhleacute ale nesmiacute byacuteti mokreacute A nesmiacute ha byacuteti mnaho

Po stejnoměrneacutem r021prastřeniacute brusiva vykanaacutevaacuteme velmi pravidelně a zvalna třetinaveacute tahy zrcadlem pravidelně otaacutečiacuteme a obohaacuteziacuteme kalem misky Na zrcadla přiacuteliš netlačiacuteme stačiacute jeho vlastniacute vaacuteha a vaacuteha rukou Pracujeme asi 5 minut pak misku i zrcadla omyjeme osuširne naneseme čerstveacute brusiva a poshykračujeme udanyacutem způsabem znava Ta provedeme asi čtyřikraacutete důvadem k časteacute vyacuteměně je aby čerstveacute a ostreacute brusivo co nejintensivněji odstraňavala stopy pa brusivu předešleacutem Pak vsuneme 10 minut praacutece se zrcadlem vespad a neopameneme ryohleji abohaacutezeti Pakliže naacutem brusnaacute kaše zasychaacute přikaacuterpshyneme včas trochu vady nikdy však talik aby byla kaše tekutaacute Pa 10 minutaacutech praacutece abraacuteceně pracujeme ještě asi 10 minut v palaze narmaacutelniacute a hlediacuteme aby byla brusiva i vady maacutela Našiacute zaacutesadau při jemneacutem broušeniacute jest čim jemnějšiacute brusiva tiacutem meacuteně ho daacutevaacuteme tiacutem meacuteně vady a tiacutem menšiacute tlak Skrz zadniacute plochu zrcadla (nebo misky) sledujeme bedlivě stav brusneacute kaše musiacute byacuteti ravnaměrně bez bublin razdělena po celeacute plaše a jejiacute vrstva budiž ca nejslabšiacute Katauče neshysmějiacute po sobě klouzati ale šustivyacute zvuk při praacuteci illaacutem musiacute naznačavati že brushysivo skutečně řeže

Pro praacuteci s brusivem illepřiacuteliš vlhkyacutem mluviacute dva důvody Předně je při nadshybytku vady nebezpečiacute že se kapilaacuterniacutemi silami stahuje vada doprastřed zrcadla berauc ssebau brusiva takže se zrcadlo uprostřed brousiacute nadměrně Paznaacute se ta po nějakeacutem čase snadno zrcadlem nelze pa misce ravnoměPl1ě pohybovati nebať zvětšavaacuteniacutem uacutestředniacute dutiny se v niacute vzduch zřeďuje a Uak vnějšiacuteho vzduchu tiskne katouče k sobě někdy tak že jimi nelze pohnouti

Druhyacute důvod se projeviacute jinde - a tona hr8Jně Nadbytek vady se pahybem zrcadla sesunuje ke hraně a unaacutešiacute viacuteřeniacutem i hrubšiacute zrna brlliliva Naacutesledkem taho jest že hrana zrcadla kteraacute je i jmak meacuteně braušena je nadto broušena nejshyhrubšiacutemi zrny brusiva nedbaacute-li se toho je okrajavaacute zona značně hrubšiacute než astatniacute placha a velmi pomalu se leštiacute Proto ctaacutevejme vody co nejmeacuteně a ta jen talik kalik je k rozestřeniacute brusiva a stejnaměrneacute praacuteci třeba A velkau vyacutehodau občasneacutehO převraacuteceni praacutece (zrcadlem vespad) jest že se jehO hraně dastane vydatnějšiacutehO braušeniacute a zjemňavaacuteniacute

Popsanyacute pastup 2Jachavaacuteme i při brusivu druheacutem v pařadiacute takže jim brausiacuteme opět asi hodiny TatO daba avšem nesmiacute byacuteti vodiacutetkem K jemnějšiacutemu brusivu přejdeme až tehdy když naacutem (prahliacutedka plachy zrcadla lupau zezadu prati světlu neukaacuteže hrubšiacutech doliacuteků nebO ryacuteh Placha se teacutež při šikmeacutem pahledu počiacutenaacute lesknouti t j odraacutežiacute pad určityacutem uacutehlem světla Průhledem zjistiacuteme že je mažna skrze braušenau plachu viděti podlaženyacute tisk a s pastupujiacuteciacutem zjemňovaacuteniacutem plachy je viděti na vzdaacutelenast staacutele většiacute Již pa skončeniacute Ipraacutece S brusivem 30 (nebO J) je placha velmi jemnaacute a jakoby mleacutekem politaacute Hlavniacutem vodiacutetkem však

165

musiacute zfistati kontrola plochy lupou se zadniacute strany proti světlu Stačiacute prohliacutežeti partie při hraně střed se vždy brousiacute dobře - vyvarujeme-li se poškraacuteJbaacuteni

Při brusivu předposledniacutem (PJB nebo zbytkovyacute Naxos 40) a posledniacutem (60 min Naxos 40) ještě postup praacutece pOOlěkud změniacuteme Piedevšiacutem si zjisshyUme jak dalece je dotek ploch kulovyacute Buď si utrhneme proužek cigaretniacuteho papiacuterku asi 4 mm širokyacute a asi 20 mm dlouhyacute kteryacute složiacuteme ve čtverečky asi 4X4 mm Položiacuteme jej dqprostřed misky a přiložiacuteme zrcadlo (samozřejmě za sucha dOlbře očištěneacute) Bude se naacutem kyacutevati v tom přIacute1padě jednu vrstvičku utrhneshyme a zkoušiacuteme znovu Nekyacutevaacute-li se naacutem zrcadlo je to znamentm že je 5třed

IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR

~EVĚNY STOJAacuteNEK

Obr 6 (text str 93)

přiIiacuteš hlubokyacute Musiacuteme pak kraacutetkyacutemi tahy soustřediti obrušovaacuteniacute viacutece na okraje Ale dodržujeme-li uvedeneacute middotpostupy bude dotyk Wraacutevnyacute V koneonyacutech stadiiacutech jemneacuteho brušeniacute zkoušiacuteme kulovyacute dotyk takto do maleacute naacutedobky daacuteme trltgtchu vody přidaacutetne maleacute množstvIacute lešticiacute rouge a rozmiacutechaacuteme Namočiacuteme do červeneacute tekutiny prst a přejedeme přes Iprfiměr misky takže se naacutem na niacute utvořiacute červenaacute čaacutera asi 1 cm širokaacute Neohaacuteme ji uacuteplně zaschnouti položiacuteme na ni zrcadlo a kolmo k čaacuteře lehce zrcadlem pohYlbujeme sem a tam Po zvednutiacute zrcadla shledaacuteme že se na jeho plochu přenesla suchaacute rouge a to na těch miacutestech kde

166

je plocha zrcadla od plochy misky vzdaacutelena meacuteně než je rozměr shluků ružoveacuteho praacutešku V každeacutem připadě to jsou řaacutedově setiny mm A je-li otisk po celeacutem pruměru zrcadla je dotek obou ploch se značnou přibližnostiacute kulovyacute Ne-li mushysiacuteme brousit tak aby se kulovyacutem stal t j miacutesta s otiskem musiacuteme obrousitiacute viacutece než miacutesta nedotčenaacute Jeviacute-li se dotyk na hraně pracujeme kraacutetkyacutemi tahy je-li uprostřed tahy prodloužiacuteme Kontrola dDtyku jest velmi důležitou zaacuterukou zdaru lešticiacute praacutece

Budeme tedy posledniacutemi brusivy pracovati takto důkladneacute očištěniacute kontrola povrchu pětkraacutete broušeniacute po pěti minutaacutech a to prvniacute třetiacute a paacutetaacute daacutevka zrcadlem nahoře druhaacute a čtvrtaacute zrcadlem vespod pokud možno maacutelo brusiva maacutelo vody třetinoveacute až čtvrtinoveacute tahy Sucheacute zrcadlo kontrolujeme pruhledem aby uprostřed i při okrajiacutech stejně Intensivně prosviacutetalo a šikmyacutem pohledem na broušenou plochu aby se Qpět při okrajiacutech i uprostřed stejně leskla Posledniacute daacutevkou každeacuteho s obou brusiv budeme brousiti do uacuteplneacuteho rozdrceniacute brusneacuteho praacutešku Za tiacutem uacutečelem jej navlhčujeme velmi maacutelo a brousiacuteme bez tlaku tak dlouho až počne klaacutesti pohybu odpor na znlJilleniacute že brusivo je maacutelo vlhkeacute Odtaacutehneme zrcadlo stranou a přikaacutepneme vody ale jen tolik ruby se pohyb uvolnil To opakujeme tak dlouho dokud to vůbec jde na povrchu misky uvidiacuteme jen droboučkyacute povl8Jk velejemneacute moučky Jest třeba daacuteti pozor a přidati vody včas aby se naacutem zrcadlo na misku nepřichytilo V tom přiacutepadě nepoužiacutevejme naacutesilnyacutech prostředkfi Nejbezpečnějšiacute zpfisob jest vložiti obě skla do vody tuto zvolna ohřaacuteti asi na 50deg C a nechati zchladnouti Tiacutem naacutem mezi plochy vnikne dosti vody abychom je mohli bez nebezpeči odděliti

Po skončeniacute popsaneacuteho postUjpu posledniacutem brusivem (60 min smirek) zkonshytrolujeme plochu zrcadla lUipoU zezadu nemaacute-li hrubšiacutech poškraacutebaacuteni nebo důlků Několik malyacutech kazů naacutem jejiacute optickou kvalitu nezkaziacute ale hleďme se jich přesto vystřihati A je-li jiacutech mnoho a velkeacute jděme ZiPět o dvě až tři změniacute a kontrolujme leacutepe Plocha je značně průhlednaacute a pozorujeme-li na př žaacuterovku ze vzdaacutelenosti asi 2 m vidIacute1me jejiacute vlaacutekno prosviacutetati Jeho viditelnost musiacute byacuteti stejnaacute při krajiacutech i uprostřed zrcadla Dotyk ploch zrcadla a misky je kulovyacute zkouška rougi ukazuje otěr na krajich i uprostřed To vše je znameniacutem že je plocha připravena k leštěni

Snad se bude zdaacuteti že jsme věnovali technice jemneacuteho broušeniacute přiacuteliš mnoho miacutesta Je to nutneacute neboť lI1a rozdiacutel od dřiacutevějšiacutech pracovnch popisfi jsme se naučili že dokonale provedenyacute jemnyacute vyacutebrus je podmiacutenkou zdaru veškereacute dalšiacute praacutece Řiacutekaacutevaacute se co se leštěniacutem pokaziacute je možno leštěniacutem napraviti Neniacute však možno leštěniacutem napraviti vady zbyleacute po oroušeni A neni nic nepřiacutejemnějšiacuteho než když po hodinaacutech leštěniacute zjistiacuteme že je střed přiacuteliš hlubokyacute nebo hrana přiacuteliš plochaacute nebo povrch přiacuteliš hrubyacute a to viacutece než je možno leštěniacutem vyrovnati A pak se musiacuteme stejně vraceti ke smirkfim zbytečnou praacuteci maacuteme naviacutec Proto soustřeďme svou pozornost na čistou a bezvadnou praacuteci při jemneacutem broušeniacute tato naacutemaha se naacutem zcela určitě vyplatiacute A opakuji hlavniacutemi podmiacutenkami zdaru jsou čistota maacutelo brusiva maacutelo vody maacutelo tlaku a hodně pozornosti a přeshymyacutešleniacute při praacuteci

Leštěniacute a optickeacute zkoušky

Naše jemně vybroušenaacute plocha odraacutežiacute světlo jen pod určityacutem uacutehlem prImo dopadajiacuteciacute světlo rozptyluje Aby byla schopna vytvořiti odraženyacute obraz musiacuteme ji vyleštiti což provedeme na smolneacutem podkladě PostUip leštěniacute resp jeho vliv na povrch plochy budeme sledovati lupou v průWedu jako dřiacuteve tvar plochy kontrolujeme velmi jemnou optickou zkouškou Po jejiacutem objeviteli jiacute řiacutekaacuteme zkouška Foucaultova Pro hladkyacute postup praacutece si nejprve pořiacutediacuteme zařiacutezeniacute k jeshyjiacutemu provaacuteděniacute pak s-i připraviacuteme veškeryacute potřebnyacute materiaacutel a pomůcky

Chceme-li si objasniti princip Foucaultovy zkoušky připomeneme si že naše zrcadlo maacute byacuteti čaacutestiacute povrchu koule o poloměru asi 2000 mm Mysliacuteme-li si ve ve středu teacuteto koule sviacutetiacuteciacute bod půjdou paprsky z něho vychazejiacuteciacute ve směrushykřivosti poloměru koule a dopadnou na jejiacute ploohu kolmo Poněvadž je plocha - I

167

a c

Obr 7

lesklaacute odraziacute se paprsky zpět do směru kteryacutem [gtřichaacutezely sejdou se ve středu a vytvořiacute obraz sviacutetiacuteciacuteho bodu přesně v něm V tomto přiacutepadě bychom však nemohli obraz bodu pozorovati Pomfižeme si tak že sviacutetiacuteciacute bod odsuneme poněkud stranou (asi 1 cm) Podle zaacutekona a odrazu se naacutem i jeho obraz odsune o stejnou deacutelku ale opačnyacutem směrem takže zdroj a jeho obraz budou od sebe vzdaacuteleny 2 cm Malaacute nepřesnost kterou tiacutem zavaacutediacuteme nepadaacute při našem dloushyheacutem poloměru na vaacutehu Při zrcadlech světelnějšiacutecH je s ni ovšem nutno počiacutetati Při udaneacute vzdaacutelenosti j iž mfižeme obraz bodu dobře pozorovagtti Buď jej zachyshytiacuteme na matnici na niacutež Se naacutem objev jako světlyacute bod nebo jej [lozorujeme lupou či okulaacuterem a tu vidiacuteme že jde o skuteCTIyacute reaacutelnyacute oibrazsviacutetiacuteciacuteho bodu j ehož obrysy mfižeme přesně sledovati Do miacutesta kde se utvořil obraz sviacutetiacuteciacuteho bodu mfižeme teacutež daacuteti oko V tom přLpadě vidiacuteme celou plochu zrcadla rovnoshyměrně osvětlenou Ale tato rprohliacutedka naacutem [loviacute velmi maacutelo o skutečneacutem tvaru odraacutežejiacuteciacute plochy Předpolclaacutedali jsme že je kulovaacute avšak z pOčaacuteJtku takovaacute nebyacutevaacute Foucault vyřešil tuto otaacutezku geniaacutelně jednoduchyacutem zrpůsobem Vsunul do cesty vracejiacuteciacutem se pagtprskfim ostřiacute ktereacute je možno posouvati jak ve směru podeacutelneacutem tedy k zrcadlu a od něho tak i [gtřiacutečně kolmo na směr odraženyacutech paprskfi Foucault uvažoval daacutele j e~li povrch odraacutežejiacuteciacute plochy přesně kulovyacute a vložiacute-li se v miacutestě obrazu Isviacutetiacuteclho bodu do cesty rp8iprskfun neprfihledneacute ostři zaclOIliacute se v tomto bodě a jedině v tomto bodě všechny paprsky Illajednou a oko umiacutestěneacute těsně za ostřiacutem zjistiacute že osvětlenaacute plocha najednou zhasla A jamiddotk se zjistiacute že jsme praacutevě ve středu křivosti našiacute kuloveacute plochy Obraz 7 to vysvětliacute zcela

t68

jednoduše vchaacuteziacute-li ostřiacute napřiacuteč do svazku paprsků přichaacutezejiacuteciacuteho od zrcadla v miacutestě mezi středem křiacutevosti a zrcadlem tedy před středem křivosti zrcadla uvidiacuteme že přes osvětlenou plochu zrcadla postupuje stiacuten tvaru temneacute uacuteseče s rovnou svislou hranou ve směru pohybu osth kolmo k paprskům_ Posuneme-li ostřiacute bllže k středu křivQsti bude hrana stiacutenu meacuteně ostře vyjaacutedřena a jejiacute pohyb napřiacuteč osvětleneacute plochy bude staacutele rychlejšiacute Naopak bude-li ostřiacute za středem křivosti zrcadla rprotiacutenaacute při pohybu ve směru naznačeneacutem na obraacutez-ku nejprve paplsky přiacutechaacutezejiacuteciacute od opačneacute strany zrcadla takže vznikne stiacuten kteryacute postupuje směrem Oipačnyacutem než je pohyb ostřiacute A opět čiacutem je ostřiacute bliacuteže středu křivosti tiacutem bude okraj stiacutenu meacuteně ostryacute a půjde přes plochu zrcadla rychleji V několika zkouškaacutech přestaviacuteme polohu ostřiacute před a za střed křivosti a přiacutečshynyacutem posouvaacuteniacutem se přesvědčiacuteme kde vzhledem ke středu křivosti jsme až nashylezneme miacutesto kde naacutem celaacute plocha zrcadla zhasne najechJou To nastane j-edině v tom přiacutepadě bude-li naše plocha přesně kulovaacute Co když však přesně kulovou nebude V takoveacutem přLpadě se naacutem nepodařiacute najiacuteti miacutesto kde by celeacute zrcadlo zhaslo najednou poněvadž plocha maacute v každeacutem miacutestě poněkud odlišnyacute poloměr a tedy i střed křivosti a zhaacutešeti budou Qina paacutesma (zoacuteny) v jejichž středu křishyvosti se ostřiacute praacutevě nachaacuteziacute Poněvadž jsme při praacuteci 2iacutercadlem pravidelně otaacutečeli nemohou se naacutem vyskytnouti nepravidelnosti jineacute než rotačně souměrneacute t j nepravidelnosti budou miacuteti vždy uacutetvary středově symetrickeacute prstencoveacute ktereacute majiacute od osy zrcadla stejnou vzdaacutelenost

Na obr 8a je znaacutezorněn přtpad kteryacute se v praxi často vyskytne střed zrcadla je viacutece vybraacuten než kraje Uprostřed zrcadla je doUk jehož poloměr křivosti je kratšiacute než u partiiacute okrajovyacuteoh Protuacute paprsky odr3Jženeacute od středniacute čaacutesti vytvořiacute obraz s viacutetiacuteciacuteho bodu bliacuteže zrcadlu než od čaacutesti okrajoveacute Při vsunovaacuteniacute ostřiacute v miacutestě O (obr 8a) zaohytiacuteme nejprve [laprsky odraženeacute od středni čaacutesti ale za jejim středem lkřivosti R Počne se naacutem tedy střed zrcadla zatemňovati v opačneacutem

cr

ZDAacuteNLIVEacute OSVklILENiacute

~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169

směru než je pohyb ostřiacute na pl zleva doprava při pOhybu ostřiacute zprava doleva Současně však protLnaacuteme paprsky odraženeacute od kraje před středem jeho křivosti R takže se naacutem budou zatemňovati souhlasně s pohybem osttiacute tedy v našem přiacutepadě odprava doleva OJw uvidiacute uacutetvar naznačenyacute na obr O V opačneacutem přLpadě kdy středni čaacutest maacute poloměr delšiacute než čaacutest okrajovaacute bude chod paprsků podle obr 8b a my budeme pozorovati podobnyacute obraz avšak stiacuteny jsou proti připadu předešleacutemu převraacuteceny Celyacute zjev činiacute dojem jako by na př saacutedrovaacute miska tvaru podle O vobr 8a byla osvětlena hodně šikmyacutem svazkem paprsků se strany opačneacute n ež se ktereacute přichaacuteziacute ostřiacute Cvikem a trochou představitosti docilime že tato myšlenaacute tělesa skutečně na zrcadle vidiacuteme a naučiacuteme se rOzeshyznaacutevati čaacutesti vystoupleacute od čaacutestiacute nižšiacutech Musiacuteme jen zachovati vždy stejnou vzaacutejemnou polohu zdroje a ostři vždy stejnou polohu ostřiacute vzhledem ke zdroji Oko musiacute byacuteti umiacutestěno pokud možno co nejtěsněji za ostřiacutem

Tato geniaacutelně jednoduchaacute zkouška naacutes brzy naučiacute rozeznaacutevati skutečnyacute tvar plochy Uvědomiacuteme si že čaacutesti ktereacute se naacutem jevi vystowplyacutemi skutečně vyshystupujiacute nad plochu zaacutekladniacute koule Zatiacutem co se naacutem tyto plastickeacute uacutetvary jeviacute jako by jejich vyacuteškoveacute rozdiacutely činily centimetry jde ve skutečnosti o rozdiacutely zhruba stotisiacuteckraacutet menšiacute V tom spočiacutevaacute nesmiacuternaacute citlivost zkoušky

Pro sveacute prvniacute zrcadlo si zrobiacuteme zařiacutezeniacute zcela jednoducheacute Na hladkeacute prkeacutenko přišroubujeme v jeho středu lištu o prfiřezu asi 1 Xl cm kteraacute tvořiacute vedeniacute pro stojaacutenek s ostřiacutem Na tvrdyacute hladkyacute špaliacutek přišroubujeme Shora peacuterovyacute količek na praacutedlo kteryacute naacutem posloužiacute k drženi čepelky Stranou bude staacuteti světelnyacute zdroj Bude jej tvořit podstavec s trpasličiacute objiacutemkou v niacutež jest žaacuterovka jakyacutech se použiacutevaacute k osvětlovaacuteniacute stupnic v radiopřistrojiacutech může to však byacuteti i jinaacute menšiacute žaacuterovka V každeacutem př~padě však jeji povrch 2Jmatniacuteme neboť by se naacutem otvorem promital obraz vlaacutekna a žaacutedaneacute zjevy by se nevytvořily SvětJo našeho zdroje musiacute byacuteti rozptyacuteleneacute difusniacute Žaacuterovečku wpneme jemně za zaacuteviacutet do ručniacute nebo jineacute vrtačky kousek slabeacuteho plechu ohneme kolem niacute a mezi baňku a plech daacuteme trochu kaše z vody a smirku Č 2 0 (PokračoVaacuteni přiacuteště)

ZDAacuteNLIVEacute OSVĚTLENiacute

POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170

ZPRAacuteVY A POKYNY PHSTROjOVEacute SEKCE NEBOJTE SE SPEKTROSKOPU

Diacuteky přirozenyacutem krystalfim byl zajiacutemavyacute zjev rozkladu světla znaacutem zajisteacute již od pradaacutevna a stejně stareacute je i uměleacute broušeniacute kamenfi sledujiacuteciacute ovšem jen cile estetickeacute Teprve novověk dovedl však odhalit podstatu tohoto zjevu a je tomu nyni praacutevě asi sto 1et od doby kdySpektroskop - po dalekOhledu nejvyacuteznamshynějšiacute přiacutestroj optickyacute - byl po prveacute soustavně užit v astronomii Jeho vyacuteznam je staacutele obrovskyacute a v nejrfiznějšiacutech modifikacich a uspořaacutedaacuteniacutech sloužiacute ještě dnes jakožto zaacutekladniacute stroj astrofysikaacutelniacuteho vyacutezkumu Lze proto takeacute doporučit aby zejmeacutena naši nejmladšiacute přaacuteteleacute astronomie se s jeho funkciacute a konstrukciacute dobře seznaacutemili a to nejen theoreticky nyacutebrž i prakticky ostatmě jsou pokusy se spektroskopem celkem snadneacute a velmi zajiacutemaveacute a lze je provaacutedět v astronoshymickyacutech kroužcich a na lidovyacutech hvězdaacuternaacutech prakticky za každeacuteho počasiacute Vyacuteběhovaacute optika dala naacutem nyniacute k disposici celou řadu typfi hranolfi opticky velmi kvalitniacutech jak co do přesnosti ploch tak pokud jde o homogenitu skla takže sestaveniacute spektroskopu nebude naacutem celkem v našem kroužku činit většiacutech potiacutežiacute než sestaveniacute jednoducheacuteho hvězdaacuteřskeacuteho dalekohledu Vyacutesledky budou až překvapujiacuteciacute pro přiacutemeacute uacutečastniacuteky velmi poučneacute a neniacute vyloučeno že by praacutece ta mohla přineacutest i materiaacutel vědecky použitelnyacute Někteřiacute mladšiacute členoveacute ČAS si již takoveacuteto spektroskopy sestavili a snad naacutem o tom budou časem referovat Uacutekolem těchto řaacutedek neniacute podat nějakyacute přesnyacute naacutevod k zhotoveniacute takoveacutehoto stroje nyacutebrž jen upozornit na možnosti a na nejschfidnějšiacute cesty

Nejjednoduššiacute spektroskop jest hranol - buď pravouacutehlyacute či 60stupňovyacute -shya vyleštěnaacute ocelovaacute kulakina - na pL kulataacute čaacutest čepelky tenkeacuteho šroubovaacuteku Odlesk denniacuteho či přimeacuteho slunečniho světla na teacuteto čepelce pozorovanyacute hrashynolem ukaacuteže naacutem již hlavni čaacutery Fraunhoferovy Konvexniacute cylindrickaacute plocha kulatiny pfisobiacute totiž jako poměrně velmi dobraacute naacutehrada štěrbiny spektroskopu a manipulace s tiacutemto opravdu nejjednoduššiacutem zařizeniacutem seznaacutemiacute naacutes naacutezorně na př s pojmem uacutehlu nejmenšiacute deviace s dfiležitostiacute rovnoběžnosti štěrbiny s laacutemavou hranou atd při osvětleniacute tyčinky doutnavkou či rtuťovou lampou objasniacute naacutem pojem spektra emisniacuteho špetka soli v plameni pojem světla monoshychromatickeacuteho a kontrastniacute filtr (Neophan) pojem paacutesmoveacute absorpce Dalšiacutem stupněm bude pak už spektroskop složenyacute kteryacute však lze nyniacute rovněž pořiacutedit s nepatrnyacutem naacutekladem několika korun a nevelikyacutem uacutesiliacutem Jako kolimaacutetoru užijeme nějakeacuteho menšiacuteho achromatickeacuteho objeldivu kteryacute svyacutemi rozměry odshypoviacutedaacute přibližně rozměrfim našeho hranolu štěrbinu - pro začaacutetek nehybnou shypořiacutediacuteme ze dvou vybranyacutech žiletek (bez zubfi s hladkyacutem a rovnyacutem ostřiacutem) ktereacute přibliacutežiacuteme na vzdaacutelenost asi 01 mm a zajistrme šroubky s většLmi podshyložkami tak aby bylo možneacute seřiacutezeniacute Objektiv kolimaacutetoru bude směřovat vyshypouklejšiacute plochou k hranolu stejně jako pozorovaciho dalekohledu pokud ho užijeme Nyniacute ukaacuteže se naacutem již spektrum v plneacute kraacutese a pokud se naacutem podařiacute sestavit věc uacutečelně i po straacutence mechanickeacute ziacuteskaacuteme takto kraacutesnyacute přiacutestroj demonstračniacute pro praacuteci v kroužcich Přistroj zhotoviacuteme raději v menšich rozshyměrech což naacutem pak usnadniacute i jeho eventuaacutelniacute nasazeniacute na dalekohled Přiacutehodneacute maleacute hranfilky z těžkeacuteho skla velkeacute disperse vyskytuji se na př v plechovyacutech malyacutech periskopech ktereacute byly distribuovaacuteny na Lidoveacute hvězdaacuterně (paacuter za stashyryacutech 50 nyniacute za novyacutech 10 Kčs) Většiacute hranfilky v těchto přiacutestrojiacutech jsou ovšem jen ze skla korunoveacuteho Při určiteacute daacutevce trpělivosti a technickeacuteho nadaacuteniacute bylo by lze sestavit z několika těchto hranfilkfi a přiacuteslušneacute optiky fokaacutelniacute dobře poshyužitelnyacute spektroskop hvězdnyacute nebo i protuberančniacute Jinak bude vlastně hvězdnyacute spektroskop poměrně jednoduchyacute neboť hvězda jakožto bodovyacute zdroj naacutem do jisteacute miacutery nahrazuje štěrbinu

K potřebneacutemu roztaženiacute spektra užijeme bryacuteloveacuteho skla astigmatickeacuteho shypokud možno nikoli punktaacutelniacuteho - jehož jedna rovina je plus minus nula

171

druhaacute k niacute kolmaacute maacute pak nějakeacute plus či minus dioptrie Tuto cylindrickou čočku mfižeme pak zařadit prakticky kamkoli do běhu paprsků změnou jejiacute vzdaacuteleshynosti od okulaacuteru (směrem k objektivu) muacutežeme pak seřiacutedit i vhodnou šiacuteři spekshytra pr o uacutečely jak visuaacutelniacute tak i fotografickeacute Objektivniacute hranol jakožto nejshyjednoduššiacute hvězdnyacute spektroskop resp spektrograf představuje vŮbec jeden z nejužitečnějšiacutech a nejpoučnějšiacutech pomocnyacutech přiacutestrojil pro amateacutera a zejmeacutena fotografickeacute vyacutesledky i při poměrně kraacutetkeacute exposici jsou nejen překvapujiacuteciacute

nyacutebrž mohou někdy přispět i k ziacuteskaacuteniacute vědecky cenneacuteho materiaacutelu na př při

zachyceniacute spekter jasnyacutech meteoritů či bolidů spekter komet ktereacute často jen kraacutetce se rozjasniacute zachyceniacute rychle se měniacuteciacuteho spektra novyacutech hvězd atd Jednoducheacuteho složeneacuteho spektroskopu štěrbinoveacuteho bylo by lze ve spojeniacute s moshyderniacute vysoce světelnou komorou užiacutet i k velmi cenneacutemu spektroskopickeacutemu průzJkumu svitu n-očniacute ohlohy zodiakaacuteLniho světla či přiacuteležitostneacutemu zachyceni spektra polaacuterniacutech zaacuteřiacute Zde bude ovšem kolimaacutetor poměrně dlouhyacute štěrbina hrubaacute pokud možno i odstupňoVaneacute šiacuteře (C HOffmeister) folokomora kraacutetkaacute vysoce světelnaacute pokud možno vše s transparenčniacute vrstvou Podmiacutenkou vědeckeacute ceny takovyacutechto sniacutemků jest ovšem aby čaacutest štěrbiny byla osvětlena - předem či dodate čně - kontrolniacutem srovnaacutevaciacutem světlem emisniacute lampy na př nejliacutep doutnavkou

Funkci mřiacutežky můžeme smiddotnadnomiddot demonstrovat na př hliniacutekovou deskou oprashycovanou Co nejjemnějšiacutem posuvem IlJa soustruhu nebo gramofonovou deskou shyzejmeacutena mikrodeskou - obojiacute při šikmeacutem pohledu směrem k světelneacutemu zdroji Dr H erman-Otavslcyacute

ZHOTOVENISPEKTROSKOPU

Jedniacutem z mnoha přiacutepadů praktickeacuteho využitiacute optiky z kořistneacuteho materiaacutelu je zhotoveniacute spektroskopu pro pozorovaacuteniacute emisniacutech spekter zdrojfi a zjišťovaacuteniacute absorpce barevnyacutech mtril

Přiacutestroj je řešen podle autokolimačniacuteho typu Litrowova kteryacute spočiacutevaacute v prinshycipu na dvojiacutem průchodu hranolem při čemž nastaacutevaacute po průchodu paprsků v jednom směru odraz od zadniacute plochy hranolu Uacutečinnost je tedy takovaacute jako bychom užili hranolu o dvojnaacutesobneacutem laacutemaveacutem uacutehlu

Spektroskop sestaacutevaacute ze vstupniacute štěrbiny Š odrazovyacutech zrcaacutetek Z a Z achroshymatickeacuteho objektivu O prismatickeacuteho hranolu H a matnice lVI nebo okulaacuteru ok Schematicky je celyacute spektroskop znaacutezorněn na obr 1

Vstupniacute šterbina se zamiacuteřiacute na pOZOTovanyacute předmět nebo se sviacutetici zdroj do niacute promiacutetne pomocnou optikou Štěrbina je umiacutestěna v ohniskoveacute rovině obj O kteryacute přeměniacute ze štěrbiny vychaacutezejiacuteciacute rozbiacutehavyacute svazek ve svazek rovnoběžnyacute Tento svazek se po dvojnaacutesobneacutem průchodu hranolem (odraziacute se na jeho zadniacute ploše) spektraacutelně rozl užiacute takže z hranolu vystupujiacute navzaacutej em odděleneacute svazky

Cellcovyacute pohled na hotovyacute spektroskop

172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7

rovnoběžnyacutech paprsků různyacutech vlnovyacutech deacutelek t j různyacutech spektraacutelniacutech barev Objektiv tyto paprsky zachytiacute Jednotliveacute jednobarevneacute svazky paprsků sviacuterajiacuteciacute různyacute uacutehel s optickou osou objektivu vytvořiacute v jeho ohniskoveacute rovině po odrazu od zrcaacutetka Z 2 spektrum Sp jehož deacutelka zaacutevisiacute jednak na optickyacutech vlastnostech hranolu (druh skla laacutemavyacute uacutehel) jednak na ohniskoveacute vzdaacutelenosti objektivu

V tomto přiacutepadě bylo použito hranolu o laacutemaveacutem uacutehlu 24deg kteryacute jsem si na zadniacute straně pohliniacutekova1 Jako objektiv byl použit achromatickyacute objektiv f = 250 mm a o 0 60 mm Zrcaacutetka Z a Z byla nahrazena pokovenyacutem 90deg hrashynolem z triedru 6X30

Vstupniacute štěrbina obr 2 kteraacute je použita u tohoto spektroskopu je vyacuterobně velmi jednoduchaacute Jejiacute jedna čelist 1 je pevně usazena na zaacutekladoveacute destičce (5) a tvořiacute zaacuteroveň vedeniacute pro čelist druhou (2) Tato je vyrobena ve formě jakeacutehosi raacutemečku K pevneacute čaacutesti štěrbiny je přitahovaacutena dvěma spružinkami (3 a 4) a odtlačovaacutena šroubem (6) kteryacute se pohybuje v pouzdře štěrbiny (7) Pohybovaacute čaacutest štěrbiny je snižena o 01 mm takže kryciacute destička (8) kteraacute je do pouzdra zmaacutečknuta se opiacuteraacute o pevnou čaacutest štěrbiny (1) a o šroubky (9 10) ktereacute držiacute tažneacute spružinky Rozsah štěrbiny je od O až do 15 mm a zaacuteležiacute jen na dovednosti vyacuterobce s jakou přesnostiacute si vyrobiacute vedeniacute a ostřiacute štěrbiny abymiddot dosaacutehl co nejshyvětšiacute stejnoměrnosti a bezkliacutenovosti v jejiacutem nastavovaacuteni Škarda

173

ZPRAacuteVY A POKYNY SLUNEČNf SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZORovAJTiacute SLUNCE

V lO1iacuteskeacutem ročniacutek1b Řiacuteše hvězd byly uveřejněny pokyny pozOrovaacuteniacute Slnnce Jelikož se slunečniacute čIacutemwst pozvolna začiacutenaacute projevovat přinaacutešiacuteme prakťiokyacute doshyplněk pro naše poZorovatele Doporučujeme znovu prostudovat oba uvedeneacute člaacutenky

Na prveacutem miacutestě udaacuteme středoevropskyacute čas (SEČ) na hodiny a minuty Daacutele převedeme na světovyacute nebo greenwichskyacute čas ( ISČ) podle tabulky

m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696

Z tabulky zjistime že středoevropskyacute Č8JS pozorovaacuteniacute 7 h 30 m převedenyacute na zlomek dne podle světoveacuteho času uvedeme č1s1em - 265 nebo 8 h 10 m čiacuteslem 293

G značiacute skupiny gc skupiny ve středniacute zoně slunečniacuteho kotouče f skvrny fc skvrny ve středni zoně slunečniacuteho kotouče r relativniacute čiacuteslo rc relativniacute čiacuteSlo ve středniacute zoně slunečniacuteho kotouče

Pozorovateleacute kteřiacute pozorujiacute visuaacutelně to je methodou přiacutemou a pozorovateleacute kteřiacute pozorujiacute sice meťhodou projekčniacute ale nepoužiacutevajiacute naryacutesovanyacuteoh kruhů o určiteacutem průměru rubriku gc fc rc nevyplňuji

V rubrice F uvaacutediacuteme počet fakulovyacutech poliacute v rubrice L oceněniacute pozorovaacuteniacute jak byllo již vyacuteše vysvětleno Rubrika P je vyhrazena pro poznaacutemky Smiddotem piacuteshyšeme middotpoznaacutemky o viditelnosti granulace nebo poacuterů slabeacute mlhy oblačnosti neshyklidu vzduchu přiacutepadně jinyacutech rušivyacutech vlivů při pozorovaacuteniacute

V rUbrice Čiacuteslo nebo No piacutešeme čiacuteslo pOzorovaacuteniacute a to od začaacutetku našich pozoshyrovaacuteni vůbec bez ohledu na měsiacutec a rok Tedy začaacutetečniacutek začiacutenaacute čiacuteslem 1 a poshykračuj e daacutel bez ohledu na měsiacutece a roky dlouholetyacute pozorovatel Karel Goňa z Prahy označil svoje pozorovaacuteniacute z 31 března 1952 čiacuteslem 4297 protože od poshyčaacutetku sveacute činnosti vykonal již tolik pozorovaacuteniacute a pod

JestJliže pěkdo pozoruje viacuteckraacutet než jednou denně na přiacuteklad když prveacute pozoshyrovaacuteniacute bylo rušeno mraky a později se počasiacute zlepšiacute zapiacuteše do protokolu jen jedno pozorovaacuteni samozřejmě to lepšiacute

nI pozorovaacuteniacute dalekohlledy mebhodou projekčniacute spojenaacute se zakreslovaacuteniacutem Tato pozorovaacuteniacute zapisujeme do stejnyacutech formulaacuteřů jako pozorovaacuteniacute zapsanaacute

pod II jenomže do protokolu zapiacutešeme ještě zvlaacuteště skupiny a slunečniacute skvrny ktereacute jsme pozorovali a zakreslili ve středniacute zoně slunečniacuteho kotouče Pro zashykreslovaacuteniacute použiacutevaacuteme tištěnyacutech nebo naryacutesovanyacutech kružnic pro středni zonu i pro celyacute kotouč S1unce Maacuteme-li pak průměr celeacuteho kotouče slunečniacuteho proshymiacutetnutyacute dO kruhu o průměru 20 cm maacute středniacute zona průměr pouze 10 cm

Zaacutepis v pI0ťokolu bude tedy vypadat přiacutepadně takto

g ť r gc fc rc F L k P No 1 720 258 5 28 78 3 15 45 4 4 jasno klidno 25

Rubriku k = koeficient vypllňuje uacutestřediacute sekce

174

IV pozorovaacuteniacute dalekohledy mel-hodou projekčniacute spojeneacute seuro zakreslovaacuteniacutem a sledovaacuteniacutem vyacutevoje skupin a počtu skupin během určiteacute periody slunečniacute činnosti

Pro tatQ pozorovaacute niacute použiacutevaacuteme protokolů se stejnyacutem zaacutehlaviacutem avšak s bohatshyšiacutem rozděleniacutem rubrik ktereacute jsou v tomto pořadiacute

Poloha a čiacutesla skupin D SČ SEČ g f r gc fc rc F Oc Vz W centraacutelniacute zona E ČiacuteslQ

V tomto protokolu se uvaacutediacute zvlaacuteště oceněniacute pozorovaacuteni a to v desetimistneacute stupnici a zvlaacuteště vzduoh rovněž v desetimiacutestneacute stupnici Je to methoda jen pro zkušenějšiacute pozorovatele Ve druheacute polovině protokolu se uvaacutedějiacute čiacutesla jedshynotlivyacutech skupin a z jejich přechaacutezeni od vyacutechodniacuteho okraje k zaacutepadniacutemu okraji slunečniacuteho kotouče je možno dobře sledovat jejich trvaacuteniacute a naacutevrat při dalšiacute roshytaci slum~čniacute Na rubu tohoto protolcolu jsou pak dalšiacute rubriky kde se uvaacutedějiacute typy skupin a počet j ejich skvrn Takovyacutem pozorovaacuteniacutem ziacutes kaacutevaacuteme přehlednyacute obraz slunečniacute činnosti pokud je vyjaacutedřena slunečniacutemi skvrnami a fakulemi Tato pozorovaacuteniacute mohou sloužit pro statistickaacute zpracovaacuteniacute rflznyacutech vlivů slunečshyniacutech v oboru m eteorologie biologiacutee sdělovaciacute techniky a jinyacutech Svědomityacute amashyteacuter tu může vykonat velkyacute kus dobreacute praacutece vědeckeacute kyacute

ZPRAvy A POKYNY ČASOVEacute SEKCE

KARL SATORI

(1871-1954)

Laskavostiacute předsedy čashy

soveacute sekce Karla Novaacuteshyka podařiacutelo se naacutem zIacute8shykat posledniacute sniacutemek toshyhoto vynikajiacuteciacuteho konshystrnkteacutera wstrofrwmicshy

kyacutech hodin kteryacute zemřel 8 března t r a jehož činnost a vyacuteznam jsme hodnotili v dubnoveacutem čiacutesle Řiacuteše hvězd

175

ZPRAVY NAŠiCH POZOROVATELŮ POZOROVAacuteNiacute ZAacuteK~YTŮ HVĚZD MĚsiacuteCEM NA LIDOVEacute HVĚZDAacuteRNĚ

PRAHA-PETŘiacuteN ZA MĚSIC ČERVEN 1954

Pozorovateleacute Hainz (Hi) Havelka (Hv) Hofman (Hf) Přiacutehoda (Př) Přistroje

V A - Velkyacute astrograf 0 obj 180 mm f=3420 mm M - Merzfiv refraktor 0 obj 160 mm f=1600 mm H Zeissův hledač komet 0 obj 200 mm f-1360 mm M A - Pointer maleacuteho astrografu 0 obj 60 mm f=750 mm

Zaacutekryty Date Star Magn Ph limb TimeUT Inst Mgn Obs Note

h m s 1954 VI 12 NZC 2076 71 D d 21 49 168 VA Hl72X Př 1

VI 12 NZC 2076 71 D d 21 49 168 M H 80X Hv 2 VI12 NZC 2076 71 D d 21 49 168 H H110X Hf 3 VI 12 NZC 2076 71 D d 21 49 174 MA H 83X Hi 4

Note 1 Pozorovaacuteno pomociacute stopel Dox3 10 2 Pozorovaacuteno pomociacute stopek Hanhart Hvězda dobře viditelnaacute 3 Pozorovaacuteno pomociacute stopek Lemania dobreacute pozorovaacuteni 4 Pozorovaacuteno pomociacute stopek Doxa 5

15 čertna 1954 Časovaacute sekce ČAS J Havelka

ZPRAVY A pOKYiaacute SEKCE PROMĚNNYacuteCH HVĚZD POLOPRAVIDELNAacute PROMĚNNAacute W CYGNI

W Cyg jeviacute všechny přiacuteznaky polopravidelneacute proměnneacute hvězdy V letech 1919 až 1920 vykazovala jejiacute světelnaacute křivka naacuteznak periody v rozmeziacute 110-120d Mezi maximy J D 2422750 a 2423040 se však předpoviacutedaneacute maximum nepostashyvilo a na jeho miacutestě se objevilo zřetelneacute minimum což by odpoviacutedalo periodě 290d t j asi dvojnaacutesobneacute

W Cyg měniacute jasnost v rozmeziacute 54-7Om avšak jasnost v maximech i v minishymech kollsaacute v dosti značnyacutech meziacutech

Srovnaacutevaacuteniacutem proměnneacute s hvězdou BD+45deg3584 byly ziacuteskaacuteny hodnoty značně odlišneacute od ostatniacutech pozorovaacuteniacute na zaacutekladě čehož jsme opraacutevněni podezřiacutevati jmenovanou srovnaacutevaciacute hvězdu z proměnnosti Doporučuje se pozorovatelfim proměnneacute W Cyg aby věnovali svou pozornost i teacuteto hvězdě

V naacutesledujiacuteciacute tabulce jsou uvedena data a jasnosti několika maxim a minim kteraacute nastala v obdobiacute let 1919-22 a 1929-31

T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~

emiddot o bull -Iobull

bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni

Z pozorovaciacuteho materiaacutelu nashromaacutežděneacuteho v rozmeziacute 31 epoch byly odvoshyzeny naacutesledujiacuteciacute elementy pro maxima

Max = J D 24222476 + 1313 E

pro minima Min = J D 24221876 + 1307 E Mapka okoliacute proměnneacute W Cyg byla sestavena na zaacutekladě Bossova General

Catalogue ze ktereacuteho byly vybraacuteny teacutež niacuteže uvedeneacute srovnaacutevaciacute hvězdy Označeniacute jasnosti použityacutech srovnaacutevaciacutech hvězd

a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807

Svaacute pozorovaacuteniacute proměnnyacutech zasiacutelejte koncem každeacuteho čtvrtletiacute sekci aby mohla byacutet včas zpracovaacutena a ve formě cirkulaacuteře rozeslaacutena všem zaacutejemcŮm

Zdeněk Šaroch

177

CO KDY A JAK POZOROVAT

Polohy planet v naacutesledujiacuteciacutech měsiacuteciacutech nalezneme na mapkaacutech uveřejněnyacutech v předchoziacutech čiacuteslech Řiacuteše hvězd Připomiacutenaacuteme Merkur je neviditelnyacute až do proshysince Venuše je na večern obloze v zaacuteři v řiacutejnu zapadaacute asi hodinu po Slunci v listopadu je neviditelnaacute aby v prosinci se znovu objevila na ranniacute obloze Rudyacute Mars zapadaacute v zaacuteřiacute ve Střelci po 23 hodině přechaacuteziacute v řiacutejnu do Kozorožce v listopadu do Vodnaacuteře kde v prosinci kolem 22 hodiny zapadaacute Jupiter v bliacuteženshyciacutech je viditelnyacute v dnmeacute čaacutesti noci v zaacuteři v řiacutejnu již v prvniacute čaacutesti a přechaacuteziacute do Raka V listopadu a v prosinci je viditelnyacute celou noc V zaacuteřiacute se loučiacuteme se Sashyturnem kteryacute ve Vahaacutech zapadaacute již kolem 20 hodiny Uran vychaacuteziacute v zaacuteřiacute po půlnoci staacutevaacute se staacutele delšiacute dobu viditelnyacute až v prosinci je celou noc nad obzoshyrem Neptun je viditelnyacute až do prosince kdy vychaacuteziacute ve 3 hodiny raacuteno a nachaacuteziacute se v souhvězdiacute Panny

ZPRAvy NAŠiCH KROUtKŮ A HVĚZDAREN zPRAacuteVA O ČINNOSTI ASTRONOMICKEacuteHO KROUŽKU

PAPiacuteREN VLTAVSKYacute MLYacuteN LOUČOVICE ZA I POLOLETiacute 1954

Členoveacute astronomickeacuteho kroužku během I pololeti 1954 provedli 25 pozorovaacuteniacute spojenyacutech s besedami za uacutečasti 125 osob Mimo to byla uspořaacutedaacutena beseda se s Mrkosem za uacutečasti 30 osob

V měsiacuteci dubnu 1954 nebylo moŽlnO proveacutesti Mli jedno pozorovaacuteni proŠJ)atneacute povětrnostniacute podminky Členoveacute astronomickeacuteho kroužku bratřiacute E-rhartoveacute uveshyřejnili během I pololetiacute několik populaacuterniacutech 6laacutenků v různyacutech denniacutech listech a krajskyacutech časopisech

Hlavniacute uacutesiliacute členů kroužku během I pololetiacute bylo dokončeniacute paralaktickeacute monshytaacuteže určeneacute pro Lomnickyacute štiacutet Současně se pracovalo i na dohotoveniacute optiky pro tento astrograf Astrograf a montaacutež jest původniacute praciacute bratřiacute Erhartů Jedshynou optickou složkou astrografu jest žebrovMleacute parabolickeacute zrcadlo o 0 50 cm světelnost 1 45 Druhaacute čaacutest astrografu jeastrokomora typu Maksutov o otvoru 34 cm se žebrovanyacutemzrcadlem o 0 40 cm a o světelnosti 127 Použitaacute žebroshyvanaacute zrcadla vyrobili bratřiacute Erhartoveacute pomociacute jejich noveacute vyacuterobniacute methody Zrcadla tohoto druhu jsou zhotovovaacutena jedině v našiacute republice Podle theoreticshykyacutech předpokladů lze očekaacutevati od použitiacute těchto zrcadel nejlepši vyacutesledky Poshystaveniacute montaacuteže astrografu na Lomnickeacutem štitě maacute pod vedenim s Ant Mrkose ukaacutezati vyacutehody použitiacute žebrovanyacutech zrcadel a zejmeacutena pak přednosti astrokomomiddotr typu Maksutov

Při stavbě montaacuteže na Lomnickeacutem štitě odpracovali členoveacute IkrouěJku 220 prashycovnich hodin Praacutece na montaacuteži si vyžaacutedala asi 1000 hoclin Přaacuteniacutem kole~tivu astronomickeacuteho ikroužku jest aby jednou definitivně byly

oceněny vyacutehody žebrovanyacutech zrcadel a tiacutem byla odměněna takeacute praacutece bratřiacute Erhartů

ČINNOST LliDOVll HVIZDAacuteRNY V PRAZE ZA KVĚTEJN 1954

V měsiacuteci květnu 1954 navštiacutevilo hvězdaacuternu 4357 osob z toho bylo jednotlivyacutech naacutevštěv obecenstva 1967 37 škol s 1312 uacutečastniacuteky 15 hromadnyacutech vyacuteprav jinyacutech s 456 uacutečastniky a 622 členů Počasi bylo nepřiacutezniveacute Bylo 16 večerů zamračenyacutech 6 oblačnyacutech a 9 jasnyacutech Z toho důvodu bylo využito k pozorovaacuteni pouze 11 veshyčerů Pro hromadneacute vyacutepravy bylo uspořaacutedaacuteno 28 přednaacutešek s diapositivy nebo filmy kromě vyacutekladfi o zařiacutezeniacute hvězdaacuterny přimo v kopulich

178

Takeacute v květnu měla nedělniacute přednaacuteškovaacute a filmovaacute odpoledne velkyacute uacutespěch Bylo plaacutenovaacuteno 5 přednaacutešek avšak tři byly opakovaacuteny takže bylo uskutečněno 8 přednaacutešek Naacutevštěva na přednaacuteškaacutech a hromadneacute vyacutepravy značně zvyacutešily naacutevštěvu za květen značně převyacutešily květnovyacute průměr kteryacute činiacute 2297 osob

Ve spolupraacuteci s Čs astronomickou společnosti a Společnostiacute pro šiacuteřeniacute polishytickyacutech a vědeckyacutech znalostiacute middotbyly pořaacutedaacuteny tyto kursy a přednaacutešky

Nedělniacute filmovaacute a přednaacutešlwvaacute odpoledne na hvězdaacuterně

2 5 P Přiacutehoda A Ipřece se točiacute K vyacuteročiacute Galilea Galilee S filmem Nekonečnyacute vesmiacuter

9 5 F Kadavyacute Lidovaacute hvězdaacuterna v okupaci a revoluci Filmy Nekonečnyacute vesmiacuter a Zatměniacute Slunce

16 5 V Vrba Věřiacutete na šťastnou planetu Astronomickeacute pověry Diskuse s obecenstvem Film Polaacuterniacute zaacuteře

23 5 Havelka Majaacuteky vesmiacuteru (Proměnneacute hvězdy) Film Vesmiacuter 30 5 V Černyacute Vysllaacuteniacute z vesmiacuteru Radioastronomie Film Slunečniacute protubeshy

rance

Členskeacute soboty na hvězdaacuterně

8 5 F Kadavyacute Vzpominka Illa revolučniacute dny 1945 a přiacutechod Rudeacute armaacutedy Dr Z Horskyacute Češtiacute bojovniacuteci za Koperniacutekovu soustavu

15 5 Dr Slouka Zatměniacute Slunce 22 5 Dr V Letfus Vyacutezkum vysokeacute atmosfeacutery 29 5 F Kadavyacute-Dr H Slouka Instruktaacutež k zatměniacute Slunce 30 VI t r

Kurs praktickeacute astronomie

Během meSlce května kteryacute byl nepřiacuteznivyacute pro praJktickaacute pozorovaacuteniacute byl v kursu uskutečněn většinou naacutehradniacute program Byly probiacuteraacuteny dalši theoretickeacute praacutece s přiacutestrmiddotoji a vysvětleny funkce mechanismů a součaacutestek přiacutestrojů v kopushyliacutech Uacutečastniacuteci kursu počali middotsklaacutedati zkoušky tiacutem že přednaacutešeU jim určeneacute middotrefeshyraacutety z theoretiokeacute a praktickeacute astronomie Kurs vedl Dr H Sloumiddotka Uacutečast na sobotniacutech večerech ibyla prfiměrně 62 osob na nedělniacutech přednaacuteškaacutech

80 osob a na praktickeacutem kursu 20 osob

ČINNOST LIDOVEacute HVĚZDAacuteRNY V PRAZE ZA čERVEN 1954

V měsiacuteci červnu 1954 navštiacutevily hvěwaacuternu 6652 osoby Z toho bylo 2046 naacutevštěv obecenstva 101 VYacuteprava škol s 3562 uacutečastniacuteky 19 hromadn)ch naacutevštěv se 460 uacutečastniacuteky a 584 členoveacute ČAS Je to dosud největšiacute naacutevštěva v jednom měsici Dosavadniacute měsiacutečniacute rekord naacutevštěvy byl 5290 osob v červnu 1950 Na letošniacute velikeacute naacutevštěvě se podiacutelejiacute hlavně školy

Počasiacute v červnu bylo nepřiacutezniveacute Bylo 15 večerů zamračenyacutech 8 oblačnyacutech a jen 7 večerů jasnyacutech Všechny jasneacute a oblačneacute večery byly k pozorovaacuteniacute vyshyužity Daacutele bylo pozorovaacuteno zatměniacute Slunce a jedno neděllniacute odpoleooe pozorovaacuteniacute planety Venuše Bylo tedy v červnu 17 pozorovaacuteni Pro hromadneacute vyacutepravy bylo uspořaacutedaacuteno 51 přednaacutešek s filmy a diapositivy kromě vyacutekladů při pozorovaacuteniacute dalekohledy a vyacutekladů o zařiacutezeniacute middot hvězdaacuterny

Nedělniacute přednaacuteškovaacute a fimiddotlmovaacute odpoledne pokračovala i v červnu i když naacutevštěvy nebyly tak velikeacute jako v měsiacuteciacutech předchaacutezejiacuteciacutech PrIacuteLměrnaacute naacutevštěva byla 65 osob Prvaacute z plaacutenovanyacutech přednaacutešek byla opakovaacutena Byly to tyto předshynaacutešky a filmy

179

6 VI A RUkl Vyhledejte planetu Merku-ra (2X) film Nekonečnyacute vesmiacuter shy13 VI F Kadavyacute Na Slunci nejsou skvrny film Slunečniacute protUlberance shy20 VI O Hlad Letniacute slunovrat Film Vesmiacuter - 27 VI Dr H Slouka Zatměniacute Slunce se stejnojmennyacutem filmem

ČAacuteJSTEČNEacute ZATMĚNiacute SLUNCE [)NE 30 VI 1954

Zatměniacute dosaacutehlo velikosti 84 takže to bylo jedno z největšiacutech zakměniacute kteraacute byla u middotnaacutes v posledniacutechdesiacutetiletiacutech pozorovaacutena Teacuteto přiacuteležitosti bylo Lidovou hvězdaacuternou vhodně využito v boji proti posJedniacutem zbytkům pověr la falešnyacutech vyacutekladů neobyčejnyacutech uacutekazů na obloze Ve spolupraacuteci s osvětovyacutemi besedami Čs astronomickou společnosti a zaacutevodniacutemi klUby bylo zorganisovaacuteno pozorovaacuteniacute na četnyacutech naacuteměstiacutech v parciacutech i v četnyacutech zaacutevodech a na většiacutech pracovištiacutech Na 38 miacutestech v Praze bylo postaveno 49 dalekohledů k pozorovaacuteniacute průběhu zatměniacute U všech dalekohledů byl podaacutevaacuten odbornyacute vyacuteklad Pozorovaacuteniacute se zuacutečastshynilo tisiacutece lidiacute

Na Lidoveacute hvězdaacuterně na Petřiacuteně pozorovalo zatměniacute na 500 osob na Arbesově naacuteměstiacute v Fraze XVI asi 600 osob na Miacuteroveacutem naacuteměstiacute v Praze XII na 800 osob na naacuteměstiacute Hrdinů v Praze XIV asi 550 osob v Heroldovyacutech sadech v Praze XIII na 500 osob Podobně i na jinyacutech miacutestech Prahy to byla sta lidiacute kteřiacute pozorovali zatměniacute dalekohledy a vyslechli odborneacute vyacuteklady Takeacute v četnyacutech zaacutevodech byla pozorovaacuteniacute zaJtměniacute věnovaacutena velikaacute pozornost Tak v zaacutevodě Motorlet v Jinoshyniacuteciacutech se zuacutečastnilo pozorovaacuteniacute asi 500 osob v Tesle ve Strašniciacutech rovněž asi 500 osob v zaacutevodniacutem klubu ROH v Praze XI na 400 osob v ministerstvu kulshytury ve VJadštejnskeacute zahradě na 300 osob v zaacutevodě Keramika na 250 lidi v Orbisu rovněž 250 lidiacute v zaacutevodě Křižiacutek v Karliacuteně na 200 lidi a na jinyacutech miacutesshytech po 100 až 150 lidech

Jak bylo připraveno pozorovaacuteniacute zakměniacute Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze ve sposhylupraacuteciacute s ČAS svolala na sobotu 29 5 1954 schůzi pražskyacutech členů Přišlo na ni 120 uacutečastniacuteků a byli vyzvaacuteni aby se přiacutehlaacutesili buď k praacuteci u dalekohledů k pozorovaacuteni s obecenstvem nebo pro odbornaacute pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce K popularisaci se přihlaacutesila asi l přiacutetomnyacutech ostatniacute se cmiddothtěli věnovat oc1bornyacutem pozorovaacuteniacutem

Pro přihlaacutešeneacute byIa organisovaacutena instruktaacutež na ktereacute byli seznaacutemeni s uacutekoly a projednaacutena organisačniacute zajištěniacute Instruktaacutež byla ve dnech 7 14 21 a 28 června DemonstraacuteJtc-ry pro pozorovaacuteniacute zatměniacute na naacuteměstiacutech a v zaacutevodech přishypravoval F Kadavyacute Zaacutejemce o odbornaacute pozorovaacuteniacute instruoval dr H Slouka Po přaacuteniacute demonstraacutetorů byly některeacute čaacutesti vyacutekladů hlavně historickeacute uacutedaje rozmnoshyženy a posluchačům rozdaacuteny aby je měli po ruce pro vyacuteklad u c1alekohledů

Veřejnost byla upozorněna na~atměniacute zpraacutevami a člaacutenky v denniacutem tisku a rozhlase Proto byl o zatměniacute velkyacute zaacutejem Takeacute teldonicky i piacutesemně bylo zodpověděno mnoho dotazů V den zatměniacute poskytla LidOvaacute hvězdaacuterna viacutece než 100 informaciacute o trvaacuteniacute uacutekazu

Šikolniacutem vyacutepravaacutem i jinyacutem naacutevštěvaacutem byl na hvězdaacuterně teacuteměř denně po celyacute červen promiacutetaacuten sovětskyacute film Zatměniacute SIUlDce dne 25 uacutenora 1952 a to někdy i několikraacutet denně Desiacutetky přednaacutešek o zatměniacute Slunce ktereacute byly na hvězdaacuterně i v osvětovyacutech besedaacuteoh nejen na zjev veřejnost upozornily ale takeacute uacutečinně poshymohly v boji proti nespraacutevnyacutem vyacutekladům uacutekazů na obloze

Přiacutezniveacute počasiacute umožnilo pozorovaacuteni Na hvězdaacuterně byli přiacutetomni takeacute zaacutestupci tisku a rozhlasu kteřiacute svyacutemi zpraacutevami i fotografiemi a rozhlasovou reportaacutežiacute plně ocenili vyacuteznam pozorovaacuteniacute zatměruacute

Vydaacutevaacute ministerstvo kultury ve spolupraacuteci s Československou astronomickou společnosti v nakladatelstvi Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 -Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod Č 1 Praha 12 Stalishynova 4ů - Uacutečet St spot Praha Č 731559 - Novinově vyacuteplatně povoleno č j

159366illa37 - D-05834

180

o oo o o o o omiddot () middott 1 o O

O Omiddot O O

middot0 O 0 middot O Omiddot O middot 0O Ojmiddot

II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O

5 O 5 O 6 O lOacute O7 O 7 Omiddot 3 O

~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O

- middot0 Omiddot3 O 3 O O2 ~

4 Omiddot 5 O ~ I O tl middot0 5

1to_7 middot10

26

8 O middotmiddot middot 7 28 middot0 O

9 O middot0JO S 9

Omiddot3deg l Omiddot II

8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J

middot8 I 8 middot8 8

Jupiterovy měsiacuteoo v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Faacuteze zatměniacute měsiacuteců planety Jupitera jak se jeviacute v obracejiacuteciacutem dalekohledu Polohy čtyř nejjasnějšiacutech měsiacuteců v zaacuteřiacute 4h 15m SEČ a v řiacutejnu 3h 35m SEČ Při identifikaci měsiacuteců mějme na mysli že směr jejich pohybu je od tečky k čiacuteslu Přechody měsiacuteců pfes Jupiterův kotouč jsou naznačeny otevřenyacutemi kroužky

zatměniacute a zaacutekryty černyacutemi kroužky Kroužek upľostřed představuje Jupitera Zatměniacute jsou zobrazena dole A znamenaacute začaacutetek E konec zatměniacute

Důležiteacute upozorněniacute našim odběratelům

Usnadniacutete praacuteci našiacute expedici i poště zašlete-li naacutem svou spraacutevnou adresu Zejměna oznamte změny jmeacutena ulice ve ktereacute bydliacutete Žaacutedaacuteme astronomickeacute kroužky aby co nejčastěji zasiacutelaly zpraacutevy o sveacute činnosti svaacute pozorovaacuteni a sveacute zkušenosti Raacutedi je uveřejniacuteme Vaacutežnyacutem zaacutejemcům - pozorovatelům budeme zashysilat i naacuteš nepravidelně vychaacutezejiacuteciacute cirkulaacuteř o novyacutech astronomickyacutech objevech za Kčs 5- na uacutehradu poštovneacuteho

R XXXV c 7 VYŠLO V SRPNU 1954

Vedouc redaktor M MOHR

Riacutedl redakčniacute kruh L LANDOVA-STYshy

CHOvA Dr M KOPECKyacute Dr V RUML

Dr H SLOUKA Dr B STERNBERK

Přiacutespěvky do časopisu zasilejte na reshy

dakci Praha IV-Petřfn Lidovaacute hvězshy

daacuterna (tel čiacuteslo 463-05) nebo přiacutemo čleshy

nům redakčniacuteho kruhu

Na prvniacute strwně obaacutelky

Meniskovyacute dalekohled systeacutemu Mashyksutovova

Obraz na čtvrteacute straně obaacutelky

Velkyacute pnkhodniacute stroj Ertel

RISE HVBzD vychaacuteziacute desetkraacutet ročně

mimo červenec a srpen Dotazy objedshy

naacutevky a reklamace tyacutekajiacutec se časopisu

vyřizuje každyacute poštovniacute uacuteřad i doručoshy

vatel Rozšiřuje Poš tovniacute novinovaacute služba

(PNS) Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla 1 kažshy

deacuteho měsfce Rukopisy se nevracejiacute za

odbornou spraacutevnost přiacutespěvku odpoviacutedaacute

autor Ke všem piacutesemnyacutem dotazům přishy

ložte znaacutemku na odpověď

Clenskyacute přiacutespěvek CAS 24 Kčs

(s časopisem)

Cena jednotilveacuteho vyacutetisku Kčs 240

celoročniacute předplatneacute Kčs 24shy

Uacutečet St spoř Praha č 731 559

OBSAH

Co noveacuteho v astronomii - Dr B Šternberk Pulkovskaacute obsershyvatoř postavena znovu - Dr V Vanyacutesek Za slunečnillTI zatměshy

niacutem v Polsku - Dr M PIavec Pozdniacute věk meteorickyacutech rojů - B V Kukarkin Proměmneacute hvězdy - Dr H SloUka Poshyzorovaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute

Slunce 30 VI 1954 - Zpraacutevy arpokyny sekciacute - Co kdy a jak pozorovat - Zpraacutevy našich

kroužků a hvězdaacuteren

CODEPJKAHI1E

q r o HOBoro B aCTpOHmHLrr shyD-p B llhepHoacuteepE ITyJ1KOBltK8H oocepBaroplHI eacuteIWBa rrocr]leEa shyU-p B BaHb1elc Ha6uoJeHH e 3aHleHlIH COJlHua B ITOJlhlUe shyD-p M nJlaBeu TIo3u-Hllt BeJ M8reOpWleCNm poeB - B B Xymiddot KapKlIH TIepeMeHHble 3Bě31Ibl shyD-p r CJloyEa Ha6moue1-1118 C18shy

CTrrQHoro 3anreHHil COJTHU8 30 VI 1954 T - CooOacuteUCrlHil H yKa3MIHJJ ceEUlltt - LIro jwrJa II Kal Ha6moJaTb - C006meIHil HaIIl lpy~Jm II o6ccpsaToprri1

CONTENTS

Astronomical News - Dr B Šternberk Pulkov observatory rebuilt - Dr V Vanyacutesek Soshylar Eclipse Observations in Poland - Dr M Plavec The late Age of Meteor Showers shyB V Kukarkin Variable stars - Dr H Slouka ObservashyUons of Partial Solar Eclipse June 30th 1954 - Reports from our Sections Hints for Observers - Reports from our

Observatories




1954 SČ 19540 19540 Mag

Červen 24 511 21m 4 15h 23m 7 + 32deg 24 19





145






146


DrB ŠT E R N BER K





prof lVlichajlov



147









148








149






150














151








152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J










1954 SČ 19540 19540 Mag

Červen 24 511 21m 4 15h 23m 7 + 32deg 24 19





145






146


DrB ŠT E R N BER K





prof lVlichajlov



147









148








149






150














151








152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J












146


DrB ŠT E R N BER K





prof lVlichajlov



147









148








149






150














151








152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J








DrB ŠT E R N BER K





prof lVlichajlov



147









148








149






150














151








152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J















148








149






150














151








152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J














149






150














151








152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J












150














151








152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J















151








152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J














152











153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J

















153













154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J



















154








155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J














155







Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J













Dr MIROSLAV PLAVEC




156






157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J












157








158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J














158






15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J












15~


B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J








B V K U K A R K IN







160




161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J










161





162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J











162

1 strwna přgohy




2-3 strana dole





30 VI1954

Dr HUBERT SLOUKA
















163






















164









165



IL

r POUZDRO VRTAČKY

-1 fVl

VRTAacuteK DLE OBR4

~ rl-i c o )~

KYT bullSENDVIČ I

I~PAPIacuteR


Obr 6 (text str 93)


166








167

a c

Obr 7


t68



cr


~~~~~~ _~~~~~ -------shysr

POHYB osriacuteH

Obr Ba

169





POHYB OSTťiacute

Obr 8b

170





171











172

=t-š H

o ______________~~Il

Zf bull

[jIJP M

ol Ob)middot 1

7




173




m SEC h 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

O 244 286 328 369 411 453 494 536 578 619 661 10 251 293 334 376 418 459 501 543 584 626 668 20 258 300 341 383 425 466 508 550 591 633 675 30 265 307 348 390 432 473 515 557 598 640 682 40 272 314 355 397 439 480 522 564 605 647 689 50 279 321 362 404 446 487 529 571 612 654 696












174






KARL SATORI

(1871-1954)




175















T Max m E T Min m E 2422270 58 O 2422210 O

2520 58 2 2480 2 2625 61 3 2580 65 3 2750 4 2670 67 4 3040 63 6 2940 70 6 316ů 58 7 3240 66 8 5815 57 27 5720 27 6080 54 29 5900 62 28

2426280 31 2426190 62 31

176

rr l ~


bull 3

ad bull bO

bullf 0

wC g ke

fle

middoth cbull tfl

bull

bull bull

[ a o

e bull

bull

bull

shyZš

W Cygni


Max = J D 24222476 + 1313 E



a GC 30207 422m b 29519 488 c 29823 506 d 30013 554 e 30278 611 f 30390 647 g 30119 696 h 30100 752

k 29626 807


Zdeněk Šaroch

177












178








rance











179











159366illa37 - D-05834

180


O Omiddot O O


II O O O bull JO

3 O 3 O

O O 4 O


~ 1

8 O 9 9 O O O 20 O

~ O Ibull O



1to_7 middot10

26


9 O middot0JO S 9


8 8 II E

E 8 8 III

tmiddot I IV C

J







Date post:	08-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

Hvezdarna F.P · R. XXXV * c. 7. VYŠLO V SRPNU 1954 . Vedouc! redaktor: M. MOHR . Rídl ....

Documents