1,1 Atletika c.3, 1996 I

etodicka pfilohaYCHLOST-RYCHLOST-RYCHLOST

Meto~ -komise -nabizf ,,:1spolupraei s redakef easopisuIATLETIKA'iv roce 19966tyfi Imetodicke pnlohy v6novanejeelnoUivjms kupinallld isei-plin. Dr. Emil Dostal pfipravilpnlohu nat6ma:RYCH,"OS]'. INabizf nejnov6jif poznatkypfednfch sv6tovjch od_omf-.kiI.1. ProfesOl' VladimfrPar"jllk

Ipfedstavuje podrobn6 Ire-nink evropsl(erekOrclllla..- I

Itv lriny Privalovove. I2. Profesor Carlo Vittori,pfecl-,

nesl v Afm6 vjsledky svetem6r 6OIet6 prace.pro.m.'~

Iskj a evropskj sprint.3. WinfrieclVonsteln" n.rodPf

trener SRN,se zabjva tech-nikou. sprintu maudlllalpfrychlosti.

4. Mark Guthrie z USA se v.nuje bAhu na 400 m. dehopracejsou sv6tovYllluni-'",tem. - --- - -

Prof. Vladimir ParsJuk (Rusko)

Trenink

evropske rekordmankyIrinyPrivalovove

Kdybychompozadali sprintery a jejich trenery,abyzodpovedeli otazku, co je v treninku nejdule-zitejsi,mala by jejich odpoved' znit: "Organizo-vattreninkovYprates tak, aby se co nejvice pro-jevilv maximalni rychlosti sprintu." Z toho by vy-pl}nialo,ze by sprinteri meli v kaide treninkovejednotcebehat nejvyssi moznou rychlosti. Kdy-byse vsak dva ruzni sprinteri ridili timto princi-pema trenovali zcela stejnym zpusobem, prestoby jejich vYkonhost nebyla stejna. U jednohoz nichby se projevil vetsi talent. To za prve.

la druhe, realizace talen tu je mozna jen priaplikacimoderni treninkove metodologie. A tl'etizaver,ke kteremu jsem dospel behem sve tre-nerske cinnosti, je ten, ze sprinterska rychlostneniprojevem nejake obecne, nybrz velmi spe-cifickerychlosti.

Sprintjako projev rychlostne silove schopnos-tijeurcovan mocha faktory. V mnohalete trenin-kavaspolupraci s Irinou Privalovovou jsem se ri-dilurcitou metodologickou koncepcf a urcitYmiprincipy,najejichz zaklade dosahla Irina 31 sve-tOyYch,evropskYch a narodnich rekordu, ziskala30 madam na OH, MS a ME, vcetne svet°vYcha evropskYch Pohiiru (tab. 1 a 2). Krome tohozvitezilav 69 mezinarodnich zavodech.

Tab. 1. Svetove a evropske rekordy IrlnyPrlvalovove

Tab. 2. Vykonnostni vYvoj Iriny Privalovove

Celorocni

treninkovj program

Zakladem nasi treninkove koncepce je pre-svedceni, ze k dosaieni vyssi vYkonnosti na 100a 200 m je nezbytne predbezne dosahnout vyssivYkonnosti bud' na kratsich (napr. 30 m) nebo nadelsich tratich (napr. 400 m). Docilit toho je nashlavni ukol v kaidem roenim cyklu a z neho vy-plyva i nas zakladni pristup k jeho rozplanovani.Ten se lisiod soucasneho bezneho pojeti. Rocnimakrocyklus delime do dvou stejne dlouhychcasti, zimni a letni; kazda cast trva 6 mesicu.Prvni zacina 15. zari a konci 15. brezna, druha 16.brezna a 14. zari. Ani program, ani hlavni a dilcipostupne lIkely nejsou v obou castech totozne.

Nase planovani treninku vrcholoveho atletama urcite vYhody: 1. Umoznuje trenerovi "zdo-konalit" svou metodologii treninku v pripade, zezjisti eventualni chybu; mUle ji napravit kazdych6 mesicu, na rozdil od jednorazove moznosti pritradicnim rocnim planovani. 2. AIIetmUle vyuzit"rozvojovy" rezim ve smyslu zintenzivneni tre-ninkove zateze v pruoohu delsi doby; tanto rezimovsem predpoklada zavodni aktivitu i v zimnicasti.

Jak je rozdelen nas sestimesicni cyklus? Zce-la vypoustime prechodne odpocinkove obdobi.Okamzite po skonceni posledniho zavodu pre-chazime do nasledujici pripravne etapy. Prvnimagic ma trenink regeneracni a rehabilitacnicharakter. Snaiime se eliminovat negativni du-

sledky zavodniho obdobi a nasazujeme novacviceni. Celkove je tanto magic zameren naadaptaci organismu na vyssi objem a vyssi in-tenzitu nasledujici dvoumesicni etapy. Po ni na-sleduje jednomesicni obdobi, v jehoz prubehu seorganismus sportovce dostava do stavu zvYse-ne funkcni kapacity blizici se sportovni forme.Cely cyklus je zakoncen dvema mesici zavodnicinnosti.

Zavodni cinnost mUle mit dvoji zamereni:1. mUle sestavat z velkeho poctu zavodu, ktere

vsak vedou k poklesu vYkonnostni urovne;2. mUle by. charakterizovana nizkYm poctem

zavodu, ktere se projevi jak ve zlepseni mo-mentalni vYkonnosti, tak celkovYch vYsledku.Podrobneji k dvoumesicnimu obdobi, ktere

venujeme treninku zvYsene intenzity a objemu(konkretne jde 0 72 doli). Dvoumesicni obdobijsme si zvoliliodlisne od obvykleho zpusobu pla-novani celorocniho treninku, pro kterYje charak-teristicky jednomesicni uplny odpocinek a paktrenink Zqmereny postupne na rozvoj vytrvalosti,sily a roakonec rychlosti. Podia naseho nazorusprinter musi, zejmena v zavodnim obdobi, di-sponovat vyrovnanym souhrnem vsech techtofyzickych schopnosti, zatimco pri tradicnim celo-rocnim planovani v dobe zavodu jiz ztratil puvod-ne dosazenou uroven prvni kondicni schopnosti,tj. vytrvalosti.

Trenink tohoto obdobi je rozdelen do dvou blo-ku. Prvni blok je venovan rozvoji rychlostia druhy rozvoji specialni vytrvalosti a sily. Oba

50 m 60m 100m 200 m 300 mSR 6,05 6,92 35,45

6,03 6,925,96

ER 6,01 6,97 10,82 22,2410,77 22,15

22,10

Rok 50 m 60m 100m 200 m 300 m 400 m

1982 7,6 11,81983 7,4 11,71984 7,1 11,781985 7,43 11,70 24,081986 7,41 11,53 23,81987 7,35 11,44 23,31988 - - -1989 7,0 11,26 23,001990 7,13 11,21 23,011991 7,02 10,98 22,211992 6,97 10,82 21,931993 6,04 6,92 10,94 21,8 35,45 h1994 6,01 6,93 10,77 21,82 W1995 5,96 6,92 10,90 21,87 34,61 50,23 h

~1 11

bloky se v prubehu dvou mesicu vystridaji tfikrat.

Pokaide kontrolujeme dosaiene vYsledky po-moci testu a hodnotime, do jake miry byl rozvoj

telesnych schopnosti realizovan.Pod le meho nazoru ma mimoi'adnou dulezi-

lost posledni mesic pi'ed zavody. Definovalbych jej jako "kontrolni etapu", ve ktere si Izepomoci testu ovefit, do jake miry setrenink ubira spravnou cestou.

Zlepseni v nekterych ukazate-lich mUle mit povzbuzujici a toni-zujici ucinek na nervovou soustavua celkovY psychicky stay atleta. Namou svei'enkyni nemaji vYsledkyjejich souperek,ktere nemuze nijakovlivnit, zadnyvliv. Jedulezite, abyse vzdy po 6 mesicich zlepsily jejivlastni vysledky.

Celkove za rok absolvuje Irinaspecialni trenink v prubehu 10 me-sicu: 2 zavodni obdobi po 2 mesi-cich, 2 predzavodni obdobiv delce 1 mesice a 2 obdobi

v delce 2 mesicu, vYplnene trenin-

kern zvYsene intenzity a objemu.Zbyvajici 2 mesice jsou venovany,jak byte i'eceno, zotaveni a adapta-cl.

Dalsi charakteristickou zvlast-

nosti naseho systemu pi'ipravy je,ze jsme se zrekli tYdennich mikro-cyklu, ve kterYch se stfidaji ruznetypy treninku ruzneho zamei'eni5 ruznymi lIkely. Organismus atle-ta vsak neni schopen optimalne re-agovat a adaptovat se na treninko-ve podminky ruzneho zamereniv kratkych casovYch interva-tech.

Ani v pi'edzavodnim obdobi ne-pouzivame tYdenni mikrocykly.V prubehu tohoto obdobi, v nemzse pocet treninkovych jednoteksnizuje, postupujeme podia zako-nitosti superkompenzace. Je zna-mo, ze.existuje (napr. vrozvoji sily)kratkodoba a dlouhodoba super-kompenzace. Objevili jsme mo-manly, ve kterYch se sbihaji pozi-tivni efekty superkompenzaciruzneho zamei'eni, ve kterych do-chazi k jejich shade po treninkovezatezi. To znamenaokamziky, kte-re umoznuji provadet rychlostnitrenink (nas hlavni ukol) v pfizni-vYch podminkach. V tomto obdobineprovadime dye treninkove jed-notky v jednom dni, nybrz jen jednu. Umoznujenam to udrzovat stay centralniho nervoveho sys-temu na optimalni urovni, COl ma samozrejmevelkou dulezitost v obdobi zavodu.

Je tfeba brat v uvahu, ze rozhodujici pro

uspech je optimalni pocet zavodu, umoznujiciudrzet si vysokou funkcni vykonnost. Prilisny po-cat zavodu mUle mit negativni efekt.

Technicka pfiprava

kych zvlastnostech, ruznem rozvoji jednotlivYchsval°vYch skupin i individualnich odlisnostechnervoveho systemu. Existuji vsak charakteristic-

ke prvky, na jejichz zaklade Ize rozlisit rychlejsia pomalejsi sprintery. Jsou to ruzne rychlostnia uhlove charakteristiky bezeckeho pohybu.

V minulosti snaha 0 identifikaci a pokus 0 na-

tui'e jsem nalezl mnoho fad, tYkajicich se "Iehke-ho" ci "uvolneneho" behu. Moje pozorovanisprinteru vrcholne urovne vsak nepotvrzuji pozi-tivni ucinek pouziti takove modality interpretacesprintu. Jeji ucinek muzeme videt led a v semifi-nale; ve finale je technika behu jina, 5 vYjimkoupi'ipadu, kdy schopnosti daneho sprintera

..jsou vYrazne vyssi nez jeho sou-peru.

Sprinter lady mUle pouzit tako-yOU motorickou obmenu pouzev semifinale, kde vYsledek behu

neni dulezitY a k postupu mu stacivykon 0 1 az 3 desetiny slabsi.V prubehu tohoto "Iehkeho" behunedochazi k projevum unavy. Ob-dobne dokaze vzperac "Iehce"

zvednout cinku 0 vale 200 kg, alenedokaze total 5 cinkou 0 vcize

250 kg.V technicke pfiprave 5 Irinou vy-

chazime z nazoru, ze funkcni stay

organismu je hlavnim pi'edpokla-dam pro osvojeni vrcholove tech-

niky behu. Regulace treninkovezateze pi'edstavuje v technicke pi'i-prave zakladni faktor; za tim uce- Ilam pouzivame elektronicky kon- Itrolni system a videotechniku. I

,

I

Irina Privalovova (foto archIv)

Pokud jde 0 techniku sprinterskeho behu, za-visi provadeni nekterYch technickych prvku pi'imaximalni rychlosti pod le naseho nazoru hlavnena urovni fyzicke pripravenostL Vychazime

z faktu, ze neexistuji dva sprintei'i vrcholoveurovne, u kterYch bychom mohli zjistit identickoutechniku. Ta zavisi na rozdilnych antropometric-

podobeni urcite individualni techniky (napi'.aplikace techniky Florence Griffithove) vedly kezhorseni vYkonnosti. Stejne tak selhaly i pokusyuvest do praxe rady nekterych slavnych treneru.

Z hlediska technicke pi'ipravy je zajimavY na-sledujici aspekt. Pi'edpokladejme idealni pod-minky, tj. nemenne atmosfericke podminkya idealni bezeckou techniku sprintera. Jaky vy-sledek Ize ocekavat? Sprinter bude dosahovatstale stejne vykony a ustrne ve svem vYvoji. Vesportovni praxi k tomu vsak nedochazi, protozeatletuv funkcni stay je promenlivy. Jeho organls-mus je vybaven autoregulacnim systemem, po-moci nehoz je schopen volit optimalni formu po-hybu. Ta zavisi na jeho funkcnim stavu, stupnirozvoje jeho fyzickych schopnosti a sile a speci-flint vytrvalosti ruznych sval°vYch skupin.

V druhe casti kratkych trati dochazi ke zhorse-ni techniky v dusledku nastupu unavy. V litera-

Posilovani

Ve sve trenlnkove praxi pouzi-vame velmi originalni aparaturu

Ipro rozvoj sily, ktera vylucuje puso-beni setrvacnych sit.Ma i'adu vYhod:

a) umoznuje udrzet poti'ebnousvalovou relaxaci v prubehuprovadeneho cviceni;

b) v prubehu cviceni umoznujeplanovanou zatez programovata modelovat;

c) pi'istroj je bezhlucny, ma malouhmotnost a Ize jej pouzit kdekoli.

Pi'istroj je zalozen na elektro-magnetickem principu. Umoznujezahajovat silove cviceni bel odpo-ru. Zatez pusobi jen v prubehu sva-loveho stahu a prestava pusobit,kdyz je pohyb dokoncen (ve fallsvaloveho uvolneni). Pi'i zpetnempohybu do vYchozi patchy atlet ne-vynaklada zadne svalove usili. Pfi-

stroj znamena velkou usporu energie. Cvicenise provadi zpusobem velmi blizkYm pi'irozene-mu provadeni a celkova doba poti'ebna pro roz-

voj sily je kratsi.Jak jiz bylo i'eceno, rychlost je zalozena na si-

le a specialni vytrvalosti. V prubehu tYdne serozvoji sily obvykle venuji, jak se obecne uvadi,

2-3 treninkove jednotky, znichz kaida trva ho-dinu a put. V takove dobe je vsak mozne posilit

leda prsty ruky. Velke svalove skupiny, nakterych zavisi sprintersky pohyb, nemohou bytv tak kratke dobe rozvijeny. Avsak sprinteri sehonest mohutnou muskulaturou a prate se mne

zda, ze ani ani, ani jejich trenei'i nei'ikaji pravdu.Utajuji skutecnou zatez prate, aby zmatli ~oupe-i'e. Nelze jim vei'it, kdyz i'ikaji: "Pohled'te, jakjsme dobi'i! Provadime vlastne jen rozcviceni

ajaci jsme sampi6ni!"

~}

Rozcviceni

III

Rozevicenijedulezitoucasti kazdeIreninytre-ninkovejednotky. Pouzivame ruzne typy rozevi-cent,kterelIe rozdelitdo dvou velkyeh kategorif:

a)zavodnirozeviceni, ktere se prizpusobuje at-mosferiekyma lokalnim podminkam danehozavodu;

b) trEminkoverozeviceni, ktere se meni v za-vislosti na typu nadehazejicfho treninku, nanezje treba organismus adekvatne pripravit.

Hlavnimukolem zavodniho rozeviceni je pri-praysvseeh funkcnieh systemu organismu nasIreszavodu.Naproti tomu pri treninkovem roz-cviceniplnime postupne praktieke likely podiastanovenehokonkretnihoeile. Napr. v obdobi in-tenzivnihotreninku kombinujeme rozvoj nekte-r}1ehfunkcnich systemu s rozvojem sily urcitychsvalovYehskupin, kupr. hlezennich kloubu.

Naktere typy rozcviceni mohou by! vyuzitynapr.pro zdokonaleni techniky, rozvoj pohybli-vostici rychlostni vytrvalosti. Tyto konkretni ob-manyrozeviceni, s vyuzitim mocha specialnichcviceni,aplikujeme z duvodu nedostatku casu.

Kontrolni testy

Velka zasluha 0 zavedeni kontrolnich testa jepravem pripisovana ruskym vedeckym pracov-nikum. Vysledku jejich prace vyuzivame i mya spolu s Irinou se domnivame, ze i myjsme pri-spell k jejieh zdokonaleni. Pravidelnym cflemsestimesicnihotreninkuje zlepseni treninkoyYchukazatelu. V prubehu sveho tteninku pouzivalaIrina 35 ruznyeh testa, mozna i 0 neeDvice. Nazaklade vysledku, dosazenych v predchazeji-cfch treninkovych cyklech, jsme vybrali 23 para-metra, ktere pro nag mail vypovedni hodnotua ktere povazujemeza spolehlivepro hodnoceniucinnosti treninkoveho procesu.

Je pochopitelne,ze v obdobi intenzivni pripra-vy nenisnadnedosahnoutv testechosobnich re-kordu. Je vsak dulezite, ba i nezbytne, aby sisprinter stale udrzoval svou nervovou soustavusvezi. Netrpelive cekame vzdy na posledni me-sic pripravneho obdobi (4. magic 6mesicnihocyklu), kdy se pocet treninkovych jednotek sni-zuje a nastava obdobi superkompenzace a vy-hodnoeeni nasi prace (tab. 3).

Jestlize se nam podarilo dosahnout zlepseni

Tab.3.Kvantltatlvni ukazatele trenlnkove zsteze Irlny Privalovove

testa, muzemetvrdit tamer sjistotou, ze v nasle-dujicfm obdobi dojde ke zlepseni zavodni vykon-nosti. Jestlize nezjistime zlepseni, maze to zna-menat, ze jsme se v treninkovem procesu do-pustilichyby a budemese lady musets Irinoudo-hodnout na potfebnyeh zmenach, modifikaeiehci novych treninkovych prostredcieh.

Uvadime vysledky nekterych testa, ktere mo-hou byt zajimave. Jsou to tzv. "ruske" skoky:dalka z mista, trojskok, petiskok adesetiskok (pojedne ooze i stridave) a klasicke testy s cinkou(tab. 4); dale pouzivame dynamicke mereni silyflexoru a extenzoru dolnich koncetin, zadovehosvalstva a pletence panevniho a beh na tratichod 10do 400m;take vsak traf 600m, na ktere Iri-na dosahla casu 1:29 min.

Zlepseni kontrolnich testoyYch ukazatelu jedulezity stabilizacni psychologicky prvek. AIIet-ka si uvedomuje sve zlepseni a neni zaintereso-vans na vysledcfch syYch souperek; popravdereceno, nikdy se 0 ne nezajima.

(Predneseno na kongresu EACA6.-7.1.1996 v Aime. Prelozil E. Dostsl)

Tab.4.Vykonnost Irlny Privalovove v kontrolnich testech

Prof.Carlo Vittori (Ita lie)

Evropskj trenink sprintuvitalskem pojeti

Vatletice se angazuji jiz tamer 60 let, praktickycely zivot, stejne jako prede mnou muj otecamojibratri. Do ME 54 v Bernu jsem byl aktivnisprinter,potom jsem se venoval trenerstvi, prav-depodobneprole, ze jsem nebyl uspokojen svouvlastnikarierou. Citil jsem, ze trenerovo pusobe-ni nemuze spocivat jen na subjektivnich nazo-rech,intuiei a improvizaci. Byl jsem presvedcen0 nezbytnostimetodiky treninku a 0 tom, ze senelzespokojit s nazorem tehdy v ltalii prevazuji-cim,zetrenovat znamenajen udilet technieke in-strukce.Chybela podstata - adekvatni trenink fy-zickekomponenty.

Aniv50. a 60.letech nemohli treneri ocekavat

pfilisnoupomoc ze strany sportovnich fyziologu,pokudsic 0 rozvoj rychlosti. Vetsinou se zabyvalivYzkumemaerobnich procesu.

Kdyzjsem se rozhodl zkoumat fenomEm rych-losti,vyehazel jsem ze tri uvah:

1.Byl jsem presvedcen, ze na kazdy lakIer,lcter}1mapodia bezne predstavy vztah k ryehlos-

ti, Ize treninkem pusobit, i kdyz sportovni fyzio-logove byli toho nazoru, ze rychlost je genetickypodminena, limitovana a lady nemenna. TakoyYpi'istup me iritoval, nebot' zuzoval sferu mehotrenerskeho pusobeni.

2. Veril jsem, ze beh ruznym zpusobem a ruz-nou intenzitou je dulezity nejen pro technickezdokonaleni, ale i z biologickych a fyzio-logickych duvodu, zev treninku je treba zvysitobjem bezeekych prostredku celkove i podil be-hu v pomeru k posilovani.

3. Byl jsem presvedcen 0 ucinnosti special nezamerenych cviceni zajisfujicfch transformacisvalove sily do lokomocni rychlosti.

Muj program byl vzhledem k tehdejsimu kon-textu velmi ambiciozni. Mym zamerem bylo, abyvelke mnozstvi treneru pracujicfch s ruznymi bio-typy sprinteru, nashromazdili co nejvetsi kvan-turn metodologickych empirickych poznatku, zekterych by pak bylo mozne vybirat adekvatni in-dividualni aplikace.

Bohuzel se moje idea ukazala jako neprovedi-telna. Treneri nepochopili prineip pluralismu, ne-byli schopni pripustit odlisne nazory, nedokazalinovatorskya nezavisle myslet a neprijali samot-nou myslenku vytvoreni metodologie sprinter-skeho treninku. Vyjimku tvorilo 5 osob, ktere pak

se mnou dlouhodobe a plodne spolupracovaly:prof. Loeatelli, prof. Castrucci (trenoval mj. TiIIi-ha), prof. Preatoni (trenoval Zulianiho) a mistrisportu Donati a Bellotti.

Bioenergeticke zdrojeV prvnich letech jsme se zamerili na bioener-

geticke zdroje sprinterskeho vykonu. Nasi sna-hou bylo stanovit ruzne druhy "paliva" nezbyt-neho pro sprint a vypraeovat konkretni modelytreninku.

V 70.letech byla situ ace ve sportovni fyziologiitakova, ze jeste v r. 1979 na svetovem sympoziusportovnich biochemiku vehlasny profesor pro-hlasil pred celym plenem, kdyz protell treninko-vy denik jednoho sprintera: "Ten atlet muselv dusledku tohoto treninku zemrit!" Skutecnostvsak byla opacna: Nekolik mesicu predtim tantoallet jmenem Pietro Mennea vytvoril svetovy re-kord v behu na 200 m, a to v dusledku vysocerozvinute rychlostni vytrvalo.sti. .

Zkoumali jsme tehdy energeticke procesyz hlediska vybusnosti a kapacity a vytvoi'ili jsmespecifickou metodologii pro pouziti bezeckychtreninkovych prostredku. Delka useku a jejich in-tenzita se manila v zavislosti na stanovenem za-mereni. Gala metodologie vychazela z jednohoprincipu: Pozitivni odpoved' Ize ziskatjen tehdy,

Obdobi cviceni s cinkou skoky beh 150-600 m beh 10-100 m(t) (n) (km) (km)

1993 jaro 192 1650 44,7 21,2leto 108 1437 33,2 16,8

1994 jaro 172 2372 39,2 19,1leto 241 2865 38,5 25,3

Rok dalka trojskok petiskok 10skok hod 4kg tlak trh drep pod repz mista z mista z mista z mista kouli vpred na lavicce

(cm) (cm) (m) (m) (m) (kg) (kg) (kg) (kg)

1993 338 956 16,10 32,62 16,64 55 60 120 1601994 341 970 16,30 33,00 16,90 60 70 130 180

~} IVvyvolame-li v systemu nebo subsystemu, kterychceme stimulovat, krizi. Zamefili jsme se na tre-ninkove prostredky a melody, pusobici na alak-tatovou I laktatovou kapacitu, protoze jsme bylipresvedceni, ze sprinterska vytrvalost zavisi nazvysene kapacite obou energetickych zdroju.Byli jsme si vedomi toho, ze v behu na 100 a zej-mena na 200 m musi byt zdroje laktatove energiemnohem vyssi, nez se dosud predpokladalo. Po-zdeji se to prokazalo, kdyz vyzkumnici pri odberukrve ihned po dobehu zavodu na 200 m zjistilihodnoty pres 25 milimolu LA.

Zastavali jsme take nazor, ze vysoke objemyrychlostniho behu (jejichz intenzita nikdy nekles-la pod 85 %, pricemzjejich objem dosahoval kekonci 14denniho cyklu az 15 km) mohou pozitiv-ne pusobit na mechaniku behu, zlepsovat svalo-yOU viskozitu a obnovovat koordinaci, pohybli-vast a rychlost po intenzivnfm sflovem treninku.

Laktatove a alaktatove procesy jsou ve vza-jemnem vztahu a na so be zavisle. To privedlo ra-du treneru k presvedceni, ze k jejich soucasnemurozvoji postacuje jedina metoda. Nase inovacespocivala v tom, ze jsme rozlisfli treninkove pro-stredky a pro kazdy z obou procesu jsme navrhliuseky a intenzitu odpovidajici jejich specificke-mu charakteru. Zastavali jsme nazor, ze sumacipodnetu dosahneme vyssiho efektu.

Zprvu jsme trenovali alaktatovou kapacitu60m useky, pozdejijsme pridali i80m useky. Po-stupne jsme se dostali az k treninkove davce 5serii 5 opakovani 60m useku s intervaly 2 min a7 min mezi seriemi. Intenzita, udavana v % nejlep-siho vykonu z minuleho roku, zacinala v prvnimcyklu na 90 % a koncila v druhem cyklu na 95 %.

Nejlepsi sprinteri behalf celkem 20 - 25 usekuprumerne za 6,52 na 60 m a 8,60 na 80 m. Kom-binace useku byla v kazde treninkove jednotceodlisna. Po nekolika letech byla metoda kritizo-vana, protoze udajne mela vetsi dopad na lakta-tovou nez na alaktatovou kapacitu. Odmitaljsemto, protoze mereni krevniho LA po treninku uka-zovalo, ze jeho hladina nebyla vyssf nez 15 mili-molu. V te dobe jsem se vsak prestal zabyvat pri-marne svalovYmi procesy, protoze jsem dospelk nazoru, ze limitujicim f :torem pro rychlostni

Tab. 1

vytrvalost je efektlvita a autonomie centralnihonervoveho systemu. Nazev sve melody jsemzmenil na "rychlostne vytrvalostnf".

Delka a frekvence kroku

V prubehu treninku na rozvoj rychlostni vy-trvalosti jsme ucinili zajimava pozorovani, pokudsic 0 pomer frekvence a delky kroku ve vztahuk rychlosti. Pri zvysovfmi treninkove zateze jsmezjistfli zkracovani delky kroku (obzvlaste vakce-leracni fall), ktere vsak bylo kompenzovano zvy-sovanim krokove frekvence, takze zmeny se ni-jak vyznamne neprojevovaly v merenych ca-sech. Akceleracni faze klade vyssf naroky na vy-busnou silu a lady i na CNS, ma-li byt dosazenomomentalniho zvyseni poctu zapojenych svalo-vych vlaken.

Ke konci kazdeho funkcniho cyklu jsme obec-ne zjist'ovali, jako dusledek unavy, redukci delkykroku a narust krokove frekvence. Toto pozoro-vanf nag podnitflo ke studiu vyvoje modalit oboutechto parametru a jejich vztahu k rychlosti. Zda-10se nam to nevyhnutelne, nebot' v treninku mu-zemestimulovatpouzefaktory, ktere se projevujibud' v delta nebo ve frekvenci kroku; je trebamonitorovat ucinnost zvolenych treninkovychprostredku na obe komponenty. SIc 0 to, zjistit,kterou komponentu a do jake miryovlivriovat,aby se to projevilo ve zvysenf rychlosti. Snazilijsme se najit vzorec, podia ktereho by byre moz-ne vypocitat Idealni delku kroku; pak by zbyvalajen jedna varianta podlehajici zdokonaleni.

To se ukazalo jako zdlouhava a komplexniprocedura. Na zaklade biomechanicke studie,kterou proved I dr. Rosa Angulo z Barcelony,jsem dospel k modelu, podia ktereho se delkadolnf koncetiny rovna priblizne draze, kterou ura-zi pane v v prubehu oporove faze; draha panvev letove fall se rovna priblizne 1,5-nasobku del-ky dolnf koncetiny. Mereni a vyhodnoceni, pro-vedena ve znacnem poctu, vsak neprinesla jed-noznacnevysledky. Velkou pomocivtomtosme-ru byly publikace ruskehospecialistyTabacnika.Pouzili jsme jim navrzeny index 2,60, na jehoz

Tab. 2 a 3

zaklade jsme zfskali spolehlivejsi vysledky;i kdyz se domnivam, ze jeho index je ponekudnadsazen. Postupne jsme zacali povazovat del-ku kroku, vypoctenou pomoci tohoto indexu, zavychodisko. Jsem presvedcen, ze potential,ktery predstavuje delka kroku, je u muzu velmidulezity (a nyni se zda, ze je velmi dulezitY iu zen). Delka kroku je komponenta, kterou ovliv-riuje nejvetSi pocet faktoru: silova ucinnost flexo-ru (nesouhlasim s Tabacnikem, kterY pripisujelute ucinnost extenzorum), pohyblivost kycelni-ho kloubu a lumbfunfho segmentu patere, ryt-mug a technika behu.

S pouzitim indexu jako nasobitele delky dolnikoncetiny jsme vypocetli delku kroku pri behus letmym startem. Pak jsme spocftali pocet krokupotrebny.kprobehnuti 100 m useku apridalijsme10 % na start z bloku, cimz jsme ziskali pocelkroku pro zavod na 100 m. Na zaklade hypotetic-keho casu, ktery jsme u urciteho sprinters pred-pokladali v danem race, jsme vytvorili model,ktery by mohl slouzit jako kontrolnf test.

Protoze by vsak nebylo vhodne odkladat kon-trolu az do zavodniho obdobf, nebot pak by jilbylo pozde na provedeni korektur, navrhl jsemdalsi dva modely: 100 m prodlouzenym krokema 100 m zrychlenou frekvenci kroku. Obe cvicenijsme pouzfvali jako kontrolni testy a ziskane uda-je jsme srovnavali s treninkovymi vykony. Pred-pokladali jsme, ze budou-li se vysledky techtotestu blizit prislusnemu modelu, bude sprinterschopen dosahnout v zavode hypoteticky cas.

Modely pocitaly (vzhledem k hypotetickemumodelovemu vYkonu) najedne strane s 13% re-dukci prumerne delky kroku, spojene se zvYse-nou krokovou frekvenci, a na druM strane

s 13% redukci krokove frekvence, spojene s pro-dlouzenou delkou kroku. Cagy, ktere mely by!dosahovany pri testech, byly odvozeny od techtoudaju. Cagy a prumerna frekvence kroku pri be-hu zkracenym krokem a easy a prumerna delkakroku pri behu prodlouzenym krokem byly vyna-seny do tabulky (tab. 1), aby bylo mozne kontrol-ni vYsledky snadno porovnavat s modelem.

Soubor cviceni zamerenych hlavne na frekvenci kroku

1. Posflovaci cviceni na rozvoj elasticke reaktivnf sily stehen achodidel.

2. Reaktivnf cviceni se zatezi a bel zateze na pruznost kotniku.3. Vertikalni skoky obounoz pres prekazky ruzne vYsky; celkove dav-

kovani 50 - 100 preskoku.4. Nfzky skipink na usecich 60 - 100 m; zaznamenavame frekvenci.5. Beh se zakopavanim bercu (50 - 100 dotyku hyzdi); zaznamenava-

me cas a vzdalenost.6. Skipink na miste se zatezkavaci vestou; zaznamenavame cas na

50 a 100 dotyku.7. Sprinty na 30 m s vlecenfm zateze.8. Sprinty se zatezkavaci vestou ha 60, 80 a 100 m; total s pritahova-

nfm (urychlovacem).9. 1OOm useky na frekvenci; zaznamenavame cas a pocet kroku.

Soubor cviceni zamerenych hlavne na delku kroku

1. Posflovaci cvicenf se zatezi zamerena na explozivni elastickou silu

(extenzoru kycelnich kloubu).2. Posilovaci cviceni s lehkou zatezi pro flexory v kycelnich

a kolennfch kloubech.

3. Skakavy beh na 100 m; zaznamenavame cas a pocet skoku.4. Skipink na miste se zatezi upevnenou na kotnicich (200 a vice

dotyku).5. Useky 30 - 60 m se zatezi na kotnicich.6. 100m useky delsim nez normalnim krokem; zaznamenavame cas

a pocet kroku.

Parametry Behkratsimnez Hypoteticky Behdelsimneznormalnim model normalnim

krokem 1OOm krokem

vYsledek model vYsledekmodel

Cas 10,68 10,50 10,68

Pocet52,9 46 40,7kroku

Frekvence4,95 4,38 3,81kroku

Prumerna189,2 217,4 245,7delkakroku

Delka dolni koncetiny 92 cm

Prumerna frekvence kroku pri behu kratsim krokem neznormalnim je 0 13 % vyssi nez pri modelovem vykonu.

Prumerna delka kroku pri behu delsim nez normalnimkrokem je 0 13 % vyssi nez pri modelovem vjkonu.

~} vNavrhli jsme takedva soubory specialnich tre-

ninkovYchcviceni, ktere by mohly ucinneji ovlivnitobafaktory. Prvni soubor, zamereny na zvYsenikrokove frekvence, pusobi na extenzory a anti-gravitacni svalstvo; druhy soubor, zamereny naprodlouzeni kroku, pusobi hlavne na flexory (tab.2 a 3). Je treba uvest, ze podobne rozliseni jemoznepouze v pripade, ze rychlost behu je vyso-ka a blizl se maximalnim hodnomm (coz trenerazajimapredevsim).

Pokudjde 0 laktatovou kapacitu, nase metodo-logietreninku pocitala s behanim useku 150 -400m(400m useky pouze zridka).lntenzita behu bylazprvu 85% vzhledem k nejlepsimu vYkonu minu-lehoroku na dane trati; postupne byla zvysovanaslna 100 % v prubehu ranehozavodnihoobdobi.V jedne treninkove jednotce kolisala celkovavzdalenost mezi 1200 ai 1800 m(v pi'ipade speci-alistu na 400 m byla i vyssi); tyto treninkove jed-notkybyly v tYdennim cyklu zarazovany dvakrat.Spolus dvema trenink°vYmi jednotkami venova-nYmirozvoji rychlostni vytrvalosti to byly celkem4 treninkove jednotky v tYdnu. TakoyY trenink bylrealizovan ve dvou 14dennich cyklech.

Sprinteri behali opakovane useky a ctvrtkariserie opakovanych useku. Jestlize ctvrtkari po-uzivali v jedne treninkove jednotce ruzne dlouheuseky, behali je bud' vzestupne nebo sestupne,kdezto sprinteri pouze vzestupne.

V obdobi specializovane pripravy a v ranem za-vodnim obdobi, tj. ve fazi, kdy sprinter je jiz scho-pen behat znacne rychle, jsme se rozhodli pridateviceni, ktere by soucasne stimulovalo alaktato-YOUi laktatovou kapacitu: 80,100 a 150 m, beha-ne ve vzestupne forme stale rychleji. Prvni dvausekybyly provadeny z vysokeho startu a cas bylmeren v polovine a na konci useku; srovnanimobou casu jsme ziskali ukazatel rychlostni vytrva-losti. Na druMm, letmem useku jsme rovnezzjisfovali pocet kroku, COl nam umoznovalo mo-nitorovat vztiih mezi dosaienou rychlosti a zpu-sobem, jakym ji byre dosaieno (posouzenim del-ky a frekvence kroku).

Syntetickj testOseky 150 m, behane predevsim specialisty na

200 m, jsme povaiovali za "synteticky test" (tab.4), ponevadz jsme pri nich monitorovali radu tech-nickyeh a kondicnich faktoru: techniku startu,techniku behu v zatacce, rozlozeni usili, technikurelaxovaneho behu a maximalni rychlost. Aby-thorn dosahli co nejlepsich casu, byly tyto usekybehany pokud mozno se sparingpartnerem. Star-tuje se z bloku, bezi se tela zatacka, meri sevseehnymezicasy po 50 m. Pri dobre rozlozenemusili mail by! easy na poslednich dvou SOmuse-cieh tamer shod ne a cas na prvnich 50 m01 sekundu pomalejsi.

Podiacasu na poslednich dvou usecich je moz-ne vypocitat pravdepodobny cas na 4. useku,cimzdostaneme cas na celou dvoustovku. Jsou-lieasynadruhem ati'etim useku blizke, Ize predpo-kladat, ze cas na 4. useku bude cca 0 0,25 5 po-malejsi nez na 3. useku. Neni-li tomu tak, mUleby! pricinou chybne rozlozene usili, nedostatekvytrvalosti nebo neadekvatni yztah mezi delkoua frekvenci kroku.

V zavode na 200 m ma by! mezicas na prvnich100mccaoO,25 s pomalejsi nezpri nejlepsimvy-konu v zavode na 100 m; predpoklada se ovsemstale stejne casomereni, bud' rucni nebo elektro-nieke. RozdU mezi obema polovinami ma by!nejmene0,80 s. Jestlize trener nepouziva takovY-to "synteticky test", nikdy se oapI'. nedozvi, procjeho sverenec je v treninku schopen zabehnout150m za 15,00 s, ale v zavode jen 20,35 misto19,95s (tab. 4).Tab.4

"SyntetickYtest" (150 m)1.50m 2.50m 3.50m CelkovYcas5,65 4,65 4,70 15,00

Potencialni Casna 200 m

15,00+ 4,95 = 19,95

Sprinty z vysokeho startu na 60, 80 a 100m umoznuji rychle vyhodnoceni rychlostnichschopnosti. RozdUv casech na prvni a druhoupolovinu ma by! cca 0,80 s. V pripade nizkehostartu a rucniho mereni se diference rovna .1 sekunde; pri elektronickem meren! je diference1,20-1,30 s. Bezi-li lady sprinter stejnou trafdvakrat, prvni z vysokeho startu as rucnim mere-nim a druhou z nizkeho startu a s ele~onickYmmerenim, bude diference 0,45-0,50 s. "-

Vznikl dalsi problem, jak trenovat ruzne druhysUy podUejici se na sprinterskem vYkonu. Za timucelem jsme podrobili peclivemu biomechanic-kemu zkoumani pohyb dolnich koncetin a 'talyhnaci system v zavode na 100 m od startu do cile;obzvlast' jsme se venovali posturalnif!!-ZmenamjednotliyYch telesnych segmentu -a zmenamv trvani kontaktu se zemi. Byli jsme pak schopniucinit urcite zavery, tykajici se silovych uka-zatelu.

"llachove-svalova tuhost"Merili jsme trvani tlaku na predni startovni blok

(0,260 s) a v prvnich 7 krocich (0,1155). Zjistilijsme velmi zvlastni ukaz v tela casti zavodu: v ko-lennim a hlezennim kloubu nedoslo k zadnemuamortizacnimu zostreni uhlu, extenze v oboukloubech nasledovala ihned po dosaieni kon-taktu 5 podlozkou. Vydedukovali jsme z toho, zeznacnou cast sUy aplikovane v prvni fall zavoduje mozne oznacit jako "aktivni projev explozivnisUy". V dalsi casti zavodu se dabs kontaktu5 podlozkou zkracovala ai na 0,90-0,85 s; zdeimpulz udelovany telu je "projevem reaktivni re-flexni sUy", jejiz nezbytnou podminkou je slacho-ve-svalova tuhost; pouze takovY typ sily se mUleprojevit v tak kratke dobe.

Obrazek ukazuje nazorne, ze impulz je vzdykombinaci ruznych projevu sily; jejich procentnipodU zalezi na fall zavodu. Je vsak zrejme, zev zavode se nejvice uplatnuje reaktivni si-la.

Nebudu hovorit 0 metodologii rozvoje maxi-malni dynamicke sily, chtel bych se vsak zminit0 treninkoyYch prostredcich na rozvoj specialnisily pro prodlouzeni sprinterskeho kroku a zyY-seni jeho frekvence, ne bot' ty jsou typicke pro na-si ,italskou skolu.

Pouzivane treninkove prostredky: horizontalniskoky, sprint s vlecenim zateze, vertikalni skokypres prekazky, skakavY beh a sprint se zatezka-vaci vestou, provadeny i v supramaximalni rych-losti s pritahovanim. Skokanska cviceni byla pro-vadena i drive, ale Sandro Donati provedl yY-zkum a identifikoval metodologickou strategiitak, aby lata cviceni splnovala specificke poza-davky. Byla zjistena jejich vysoka korelace s ak-celeracni fazi, zejmena v prvnich metrech. Po-uzivali jsme viceskoky"trojskok, petiskok a de-setiskok stridave, trojskok a petiskok po jedneooze, vse ze stoje i z pohybu. Protoze jsme pozo-rovali zlepSeni explozivni sUy v akceleracni fazi,domnivali jsme se, ze tyto skoky stimulovali ak-tivni silu. Bylo tomu tak, ale efekt byl pouze krat-kodoby; zjistili jsme, ze ucinek techto cviceni naexplozivni sUu se snizoval. Pravdepodobne toznamenalo, ze prvotni zlepseni byre dusledkempocatecni nizke urovne sUya k poklesu ucinnostidochazelo prate, ze nebylo mozne zyYsit ucin-nest podnetu, tj. intenzitu zateze,

.Tento layer byl dulezity pro pochopeni jehovYznamu pro trenink mladych atletu. V tomto pri-pade prirozeny rust organismu zajist'uje kaidymrokem vyssi sUu podnetu. Udospelych sprinteruby skokanska cviceni mala by! pouzivana v kom-binaci s jinymi, neprimymi prostredky, ktere bytransformovaly maximalni dynamickou sUu narychlostni. .

Po peclive uvaze jsme zaradili mezi skokan-ska cviceni skoky se zatezkavaci vestou. Tatocviceni drive pouzivali vyskari, skakajici stred-lam, kdyz zjistili ustaleni podnetu na urcitem pla-t6. Pouzivali jsme zatez rovnajici se cca 10 % te-lesne hmotnosti; skoky byly provadenyv ruznych kombinacich, se zatezi i bel zateze,pod le individualnich potreb. To se ukazalo jakospravne, nebot' je to v souladu s jednim ze za-

kladnich treninkovych principu, a to principu va-riability v intenzite treninkove zateze. Tatouvaha mne privedla k presvedceni, ze muze-lizatezkavaci vests zvYsit ucinnost skoku na kon-traktibilitu extenzoru, mohla by by! - v kratkychetapach - pouzita jako nahrada nebo obmenacviceni zamerenych na maximalni dynamickousilu; predstavovala by tak dalsi modalitu trenin-kava zateze v ramci dlouhodobeho treninkovehoprogramu.

Do vsech pouzivanych treninkoyYch prostred-ku jsme se snazili vnest urcity rad a specifikaci.Byli jsme velmi obezretni v davkovani vlecenezateze na 30m usecich z nizkeho startu. Toto

cviceni je mnohem specifictejsi nez skoky; rozvijiaktivni a rychly projev cyklicke explozivnisily.

Pouzivana zatez nesmi byt ani prilis tezka, abybranila dynamickemu pi-ovedeni, ani prilis lehka,aby predstavovala nedostatecny podnet. Volilijsme takovou zatez, aby cas byl jen Bsi 0 1sekundu slabSi nez nejlepsi vYkon daneho sprin-tars na tela traIL Zatez prodlouzila trvani odrazo-ve faze v prvnich 5 - 6 krocich; prvni krok cca00,300, ostatni kroky 0 cca 0,130 s. Vlecena za-tez brani, aby sprinter ziskal setrvacnost, cimz sezvysuje pusobeni na svalova vlakna a zvYraznu-je projev explozivni sily.

Podia naseho nazoru jsou nejucinnejsi cviceniskoky snozmo pres prekazky, pri kterYch se atletsnail dosahnout co nejvetsi vYsky; jsou ukazate-lam neuromuskularni kapacity, ktera urcuje sla-chove-svalovou tuhost, charakteristickou prosprintery vrcholne urovne.

Test navrzeny prof. Boskem zjist'oval trvanikontaktu 5 podlozkou a trvani bezoporove fazepomoci kapitancni desky. Pomoci tohoto pristro-je jsme mohli vypocitat mnozstvi vynalozene sily(vYska letu) a jeji rychlost (doba kontak-tu).

Posledni schopnosti, kterou jsme se zabyvaliv ramci svalove pripravy, ale kteraje jiz spojenas rychlostni pi'ipravou, je cyklicka reaktivni sila.Pro jeji trenil1k jsme zvolili dye specificka cviceni:skakavY beh a beh se zatezkavaci vestou spoje-ny s pritahovanim (urychlovacem) pro dosazenisupramaximalni rychlostL

Stupen specificnosti obou techto cviceni se Ii-si. SkakavY beh pouzivame v zacatku pripravy,jednak jako treninkovY prostredek, jednak jakoprostredek k monitorovani odrazove sily (delkykroku). V pripravnem obOobi sprinter jeste neniv takove kondici, aby mohl cviceni provadet takjako pozdeji, kdy bude pro vyhodnoceni stupneucinnosti tohoto cviceni pouzita forma rychlehobehu 5 optimalni delkou kroku. Srovnani dosaze-nych vYsledku a parametru dosazenych v jed-notlivYch testech umoznuje predikcimozneho rozvoje stale specifictejsich schop-nosti.

Stanovili jsme index pro cyklickou rychlostnisilu, pricemz jsme vychazeli z predpokladu, zeskoky musi byt delsi nez kroky pri sprintu 5 pro-dlouzenym krokem. Po mocha pokusech jsmedosli k zaveru, ze by mely by! cca 0 25 % delsi,aby sprinter byl nucen vynalozit v kratkem casepodstatne vetsi mnozstvi sily. Index jsmevypoci-tali tak, ze jsme zjistili pocet kroku potrebnychk prekonani 100 m; pak jsme vypocitali prumer-nou delku kroku a delili ji dosaienym casem. By-10 dulezite, aby jeden parametr zustaval balezmeny, nebot' jinak by tentyz index mohl by! do-sazen rozdilnym zpusobem a nemusel by nutneby! vazan na cyklickou gnu.

V tomto cviceni jsou bezecke kroky nahrazenyskoky (obr. 1). Skoky musi by! provadeny tak,aby byl zduraznen dopredny impulz a rychly roz-step nohou; ten je dosazen vYbusnou extenzi od-razove nohy a rychlou flexi a pritazenimsvihove nohy k trupu. Trup je nachylendopredu a pri od raze tvori primku 5 odrazovounohou. Koordinace, rychlost a plynulost pohybutvori technicky a dynamickY zaklad tohoto cvi--ceni.

,:} VIRychle useky se zatezkavacf vestou a sprint

s pritahovanim predstavuji dynamicky protiklad,nebof zduraznuji dye ruzne stranky reaktivni re-flexor sily: beh s vestou je zameren na rozvoj ex-centricke svalove tenze, kdezto beh s pritahova-Aim je zameren hlavne na zvYseni kontraktilnisvalove sily. Jde 0 rub a lic laze mince.

$Iachove-svalova tu host mUle byt zdokona-lovana velice zvlastnim cvieenim: behem se za-tezkavacf vestou supramaximalni rychlosti do-sazenou taznym systemem. Podia meho minenitanto "trikovY prostredek" predstavuje vrcholtrenerskeho duvtipu; s jeho pomoci Ize dosah-nout nejvyssi mozne stimulace specificke sla-chove-svalove tuhosti.

Znovu opakuji, co jsem jiz prohlasil pri mochajinych prilezitostech, ze pouziti padaku nemuze

WinfriedVonstein.Inarodnltrener SRN)Technika sprintumaximalni rychlosti

Ukazuje se, ze nazory na techniku sprintu primaximalni rychlosti se v prubehu poslednich letponekud zmenily. Je zrejme, ze komplexni sprin-tersky vYkon je technicky velmi slozity pohyb,v nemz jednotlive technicke komponenty mailpro vYsledny vYkon velmi dulezi\y vyznam. Touznavaji i Tlemeeti vedeeti pracovnici v oblastisportu. W. D. Hess (1991) je toho nazoru, zev analyze vYkonnostniho vzestupu poslednichlet faktor techniky ziskal na dulezitosti.

Vykon v behu na 100 m je zavisly z 65 % namaximalni rychlosti, 30 % naakceleraci azbyva-jicfch 5 % pripada na rychlostni vytrvalost a re-akeni dobu (mene nez 1 %). Je lady treba veno-vat v trEminku nejvetSi peer rozvoji maximalnirychlosti. To vsak neAr pouze zalezitosti rozvojefyzickych schopnosti, nybrz. take, a moznai predevsim, zalezitosti osvojeni "spravne" tech-niky sprintu. Sprint neAr tak jednoduchy, jak tvrdinemecke reeni, ze "staei jen rychle bezel kupre-du".

Technika sprintuVteorii treninku,alesponv Nemecku,je tradie-

ne kladen dural na odrazovou fall za tezistemtela: Extenzi odrazove Achy v kyeelnim, kolen-Aim a hlezennim kloubu je tela tlaeeno vpred;v dusledku toho je rychlost bezce limitovanahlavne silou noznich extenzoru, a to zejmenastehenniho svalstva (quadriceps femoris).

nahradit pritahovani a zatezkavaci vestu.S pouzitim padaku nelze nikdy dosahnout tako-veho stupne ueinnosti jako pri shora uvedenekombinaci.

Chtel bych pripojitjeste jednu poznamku, kte-ra jen zpanlive nesouvisi s danym tematem. Veskuteenosti je s Aim velice uzce spjata. Je tootazka, proe je tolik kvalitnich sprinteru eernepleti? Nejsem presvedeen0 spravnosti odpove-dj, ze je tomu tak prole, ze sprinteri eerne pletimaji pfirozene dispozice pro sprint. Jsem pfe-svedeen, ze to je prilisnezjednodusovanicelehoproblemu.

(Predneseno na kongresu EACA6.-7.1.1996v Aime.PrelozilE.Dostsl.)

'C.

"~'--

obr.3

Tento tradieni pristup opomiji vYsledky tech-nickych a funkene-anatomickych analyz, kterezduraznuji jiny pohled na tanto problem. Pod leneho je pro realizaci maximalni rychlosti nejdule-zitejsi faze Achy pred tezistem tela, ktera je ob-vykle, ale nespravne nazyvana "brzdici" fall.

Soueasna technika vrcholoveho sprinteramezinarodni tfidy je charakterizovana typickymprovedenim, ktere se ponekud lisi od provedenitradiene popisovaneho v ueebnicfch.

Na zaklade pozorovani a analyzy technikysprinteru nejvyssi mezinarodni ti'idy a udaju zis-kanych u nemeckych sprinteru (kteri v sou-easne dobe nepatfi mezi spieku), jsme dospelik nazoru, ze rozdily mezi nimi jsou meritelnea projevuji se nejvyrazneji ve fall maximalnirychlosti. Diference v akceleraeni fall jsou mno-hem mensi. Stejneho nazoru je take G. Tidowa K. Wiemann (1994).

Detailni analyza techniky sprintu ve fall maxi-malAr rychlosti ukazala, ze rozdil je predevsimv techto technickych prvcfch: trup je tamer vesvisle poloze a sprinter pusobi dojmem "velmivysoke postavy"; po relativne vysokem zdvihukolena nasleduje velmi aktivni hrabavY pohybAchy k doslapu chodidla. Extenze odrazove no-hy je neuplna a v koleni nedochazi k uplnemu na-ponu. K uplnemu naponu vsakdochazivhlezen-Aim a zejmena v kyeelnim kloubu.

Tato technika je v anglickych publikacfch na-zyvana "sprint lift" (napr. F. Dick 1987). Vyborneji ilustruje Carl Lewis, kterY zajiste nezabehl nej-rychlejsi mezieasy na usecfch maximalni rych-losti nahodou. Tuto techniku pouzivaji i dalsisprinteri, mistri Evropy 94 Linford Christie, GeirMoen a Irina Privalovova; stejne tak FlorenceGriffith-Joynerova v r. 1988 aj.

Prijmeme-li lute techniku za cflovou, musimese na ni v treninku lameI'll, veetne mladeze. latim ueelem shrnuji "klieove znaky" v pohybu no-hou pri maximalnim sprintu. Soustred'uji se napohyb nohou, kterY je nejdulezitesi, a opominupomocne prvky, jako pohyb pall aj.

Oporova faze. nejd61eiitijsikomponenta sprintu

AIIet mUle bezet(sprintovat)jenvdusledkusilvznikajicfch reakciopory. Tedy pouze, kdyz jenoha bezce v kontaktu s podlozkou (oporova ta-ze = dokrokova a odrazova faze), mohou tyto silypusobit a ovlivnovat horizontalni rychlost. Je tfe-ba zodpovedet dye otazky:

. 1. Jakym zpusobem realizovat techniku oporovetale? .

2. Jakym'zpusobem pfipravitoporovou fall Achyjiz v predchazejici svihove fall tak, aby byte do-galena optimalniho efektu?

Predevsim je treba minimalizovat negativni si-Iy a maximalizovat pozitivni sily. Nohy a cho-didla predstavuji dulezite elanky, ktere zajisfujisoueinnost mezi telem a podlozkou. Kdyz se telapohybuje vpred, le subjektivniho pohledu sezda, ze draha se pohybuje v opaenem smeru.Z toho vyplyva, ze negativni sily jsou minimalnijen v pripade, ze se bezel podarilo synchronizo-vat rychlost a smer pohybu Achy a chodidlavzhledem k "rychlosti drahy". To zavisi na rych-losti, kterou se system noha - chodidlo pohybujeve smeru dolu a vzad k doslapu vzhledem k telua podlozce. Musime si lady ozrejmit pohyb cho-didla a jakou pohybovou krivku vytvari. Vidime,ze optimalni pohyb chodidla je ve tvaru fazole(viz obr.1).

Tento pohyb chodidla (krivka a smer) ma velmiuzky vztah k poloze tela, jez zalezi na polozea stabilite panve. Je-li panev sklonena nazad,brani maximalnimu sprintu. Ma lady poloha pan-ve vYrazny vliv na pohyb Achy a chodidla (vizobr. 2); nespravna poloha panve je na obrazkuoznaeena tmave. Setkavame se s tim u mladychatletu, kteri se ve snaze bezel rychleji predklane-ji. Bohuzel vsak dosahuji opaku, protoze ueineknegativnich sit se v dusledku biomechanickychpredpokladu zvYsi.

Cilem je dosahnout "neiastinenou" krivkupohybu v dusledku nalezite patchy panve.

Abychom v treninku dosahli zadoucfho pohy-bu, musime se snazit1. vytvorit u atleta spravnou pohybovou predsta-vu;2. dosahnout stability panve, COl znamena posi-lit svalstvo, ktere zpevnuje postaveni panve;3. veskere bezecke a sprinterske useky (veetneuseku na rozvoj specialni vytrvalosti) musi bytbehany technicky spravne;4. prvky spravne techniky musi byt zduraznova-ny i pri provadeni sprinterske abecedy, special-niGh cvieeni aj.

Vzhledem ke shora uvedenemu se atlet v tre-ninku must snazit, aby pri sprintu byl "vysokY";panev mal ve svisle poloze; udrzoval zadouci na-peti brisnich a zad°vYch svalu; provadel pohybAchy k dokroku z kyele a kolena, a to aktivnim,udernym a hrabavYm pohybem.

Trener musi kontrolovat polohu panve; celko-YOU krivku chodidla; smer doslapu chodidla;"vYsku" atletovy postavy.

SOa.za~adnipoiadavekPokud jde 0 pozitivni sily, je treba si uvedornit,

ze musi by! co nejvetsi, nebof "reakce opory serovna tlaku na oporu a ma opaeny smer". Sila,ktera se prom ita do atletova tela, zavisi lady nasvalove sile, kterou ma k dispozici. Ktere svaly jelady treba posilovat z hlediska zadoucf techniky(mimo zminenych brisnich a zad°vYch svalu)?

Horizontalni rychlost je pri lidske lokomociprodukovana hlavne extenzi oporove Achy, a tov hlezennim, kolennim a kyeelnim kloubu.

Kinematograficka analyza oporove faze uka-lata, ze uhly vkolennim a hlezennim klcubu semenijen malo (165-150-162', rasp. 130-100-135 '). Naproti tomuuhel v kyeelnim kloubu

~1 VII(sevrenytrupem a stehnem) se meni mnohemvice,od 148 do 203 0(obr.3).

Vzhledemktomu musime bratvuvahu, ze na-panv kolennimkloubu ma mensi yYznamastairmutebyt dulezity pro vyvinuti maximalni rych-losti,i kdyzse to dlouhou dobu ucilo a stale jesteuci.Takenapon v kotniku nemuze byt pro hori-zontalnirychlostrozhodujici. Je vsak treba uznatprvoradyyYznamextenze v kycelnfm kloubu (vrozsahukolem 50 0).

Vzhledemk uhlu, kterYm noha prochazf primaximalnirychlosti, oapovidaji za extenzi v ky-celnimkloubutytosvaly: hyzd'ovesvaly (muscu-lusglutaeusmaximus),pritahovace nohy (mus-culusadductor magnus) a zadni strana stehna(angl.termfn "hamstring", zahrnujicf m. bicepsfemoris,m. caput longum, m. semitendinosus,m.semimembranosus).

Ikdyzjsou hyzd'ovesvalyvelmi silne extenzo-

Ispravne I

ry kycelniho kloubu, jejich pusobeni na horizon-talni rychlost je pomerne male, nebot'v okamziku dokroku je uhel v kycelnim kloubu jiztak tupy, ze hyzd'ove svaly nemohou k rozvojimaxirr.alni rychlosti prilis prispet.

Primarnimi extenzory kycelniho kloubu jsoupri specificke sprinterske cinnosti svaly na zadnfstrane stehna (hamstrings). Dqkazuji to elektro-myograficke zaznamy elektricke aktivity bezec-kych svalu pri sprintu. Potvrzuji, ze svaly na zad-ni strane stehna jsou prvorade rozhodujici proprodukci horizontalni rychlosti pri maximalnimsprintu. "Pritahovani" hmoty tela musf byt v tre-ninku sprintu uprednostnEmo pied jejlm "tlacenim'.'.

ZaveremSnahou autora byre upozornit, ze technika je

ve sprintu stejne dulezita jako v tzv. technickych

obr.1

~- smer behu I nespravne I

MarkGuthrie (USA)

Trenink behu na 400 m

Fyziologicke faktory. Behna400mjecharakterizovanvel-kymkyslik°vYmdeficitem.EnergiiziskavabezechlavnestepenimmakroergnichfostatovYch sloucenin, dOOavanychpracujidmsvalumsystemem ATP-CP (adenosintrifosfat a kreatinfostat)aLA(Iaktat,kyselina mlecna). Oba tyto systemy, zabezpecujicienergickysvalovYmetabolismus,musime mitnazreteli pri piano-vaniv treninkuctvrtkaru.

Charakterlstika ctvrtkare. Rozlisit Ize dva krajni typy:sprinterskyapulkarsky.TelesnavYskastredniat vysoka.TypickypovahovYrys:agresivita.Predpoklad:solidnisilovYarychlostnizaklad.Schopnostudrzovatpriblizne94% rychlostbehuna200m.

Rozlozeni\lsiU.SchopnostefektivnerozlozitvYdejenergienaceloutraf.Ctvrtka neni maximalni sprint! Existujidyeteerie:a) Baylorova metOOa (rozdil jedne sekundy mezi mezica-

semayYkonem na200 m); b) metoda UCLA(Kalifornska univerzi-

la v Los Angeles): vyrovnane tempo na 1OOm usedch.

PredikcevYkonnosti: Cas potencialniho vYkonu ziskame tak,

fe nejlepsi vYkon na 200 m na otevrene draze nasobime dvema

a pfipocteme 3,5 s.

Model zavodu. Prvnich 50 m je treba bezel tamer plnou rych.

losti.Dalsich 150 m se bell se snahou 0 udrzeni rychlosti, s maxi-

malneuvolnenou horni casti tela. v druhe zatacce bezec postup-

nezvysuje aktivitu svihu pall azdvihu kolen; oboji musi by! prove-deno kontrolovane! V drove rovince se bezec musi naucit

obr.3

finisovatbehu.

Typytreninku

Rychlostni vytrvalost. Tato schopnost ma v behu na 400mklicovYvYznam.Je trebadosahovatvysoky kyslikovYdluhavy-sokouhladinu laktatu.Pouzivajiseusekyod 100d0600m. Celko-vYobjemvjednomtreninku bynemel presahnout1000m.lnterva-Iy odpoCinkumezi useky (kolem 10 min) zajisfuji pine zotaveni.Priklady: 1Ox100 m; 6x150 m; 5x200 m; 4x300 m.

Tempova vytrvalost. Aerobni trenink zvysuje schopnost or-ganismu vyuzivat kyslikaurychlujezotaveni;je dulezityprofosfa-tovezdroje. Tempobehujenizsiazdokonalujecitprorytmus, Du-raz je na kvantitu,nikoli kvalitu. trvani odpoeink°vYchintervalujezpravidla2-3 minuty chuze. Pfiklady: 8x200 m; 6x300 m; 1x (50-100-150-200-250-300-350 m) s mezichUzistejne delky.

Silova vytrvalost. Z8klademje obecm\ slla. Napomaha ucin-nemu finisi v drove rovince. Obvykle trvani zatezeje cca 15 s. In-tervaly odpocinkumeziopakovanimii seriemicca 3 min.Priklady:6x150 m do svahu (3-4 '); 6x10 vYbehuna schOOlstitribuny.

Aerobni vytrvalost. Prostredkemje ciste aerobni beh v rov-novaznem stavu. Doba 15-30 min. Zdokonaluje celkoveaerobnisystem a zkracuje dobu potrebnou k zotaveni. Priklady: 15 mlnstejnomernehobehu; 30 min fartlek; 6x300 mna trave s prestav-kami3min.

Explozivni rychlost. Cviceni je treba zameritna rychlost sva-10vYchstahU.Trvani cviceni do 10s. Pocetopakovani mensi net10. ,Intervaly OOpocinku cca 3 min. Priklady: useky60m dosvahu; 1Ox30msodporem(brzdidzarizeni, vlecenaza-

let); 1Ox10 s rychle skakani pies svihadlo.

uvolnenea soustreditse na techniku

disciplinach. Vzhledem k tomu je treba velmipeclive dbat na spravnou techniku sprintu jizv treninku mladeze.

Treninkove prostredky, sprinterska abecedaa specialni cvicenf musf byt pouzivany tak,abyobsahovaly dulezite prvky optimalni sprintersketechniky a prispivaly tak k jejich osvojovani.

Posilovani svalstva na zadni strane stehna(hamstrings), ktere ve specificke sprintersketechnice pusobi jako hlavni 'extenzoryvkycelnim kloubu, musivtreninku zaujimatade-kvatni ulohu. "

Cilem sprinterskeho treninku musi byt osvoje-ni technicky spravne pohybove struktury, s cimzzacfnat u mladeze neni nikdy pmis brzy.

(Predneseno mamezinarodnim seminari EAA10.-13.11.94 v Nymburce;

zkracene prelozil E. Dostal)- -

obr.2

Carl Lewis (foto archiv)

Specialnivytrvalost. Usekyaz450m.Jsoupripravounaza-vod a uci zavodni strategii. Sumarni objem 1200-1500m. Prikla-dy: 3x300 m (50 naplno + 150 m setrvacne + 100 m naplno);2x450m (smerenim mezicasuna200m, 300m a400m mete; po-slednich 50 m ostia); 1x350m jako vkvalitnim zavode na400 m.Vykon na 350 mslouzi jako prediktorvykonu na stavajidch zavo-dech v behuna 400 m. Abychom ziskali predikovany vYkon,pri-pocteme k dosatenemu casu na 350 m 7 s v ranem a 6 at 5,5 sv pozdnim zavOOnimobdobi.

Rychlost. Behjezameren narozvoj maximalnfrychlosti.lnter-varyodpocinkucca3 min mezichuze.CelkovYobjemnepresahuje4()0 m. Priklady: 40 m se startem; 40 nebo 50 m letmo.

~} VIIIZasadaposlupnosli.Zakladniideaje ne-'

menna: postupujeseodkvantitykekvalite.Vzdyje treba dodrzovatzasadupostupnosti: ryehlostna daRetrail postupne zvysujeme;v nekter-yehpripadeeh se intervaly odp06inku postupnezkraeuji.

Behanidelsieh usekunezje zavodniIraI' mav treninku etvrtkarusveopodstatneni. Behajiseuseky 600,500 a 450 m. Priklady: 600 m (mezi-cas na 400 m se rovna osobnimu rekordu

t14 5); po zkraeeni usekuna 500 m se ryehlostpostupnezvysuje(mezicasna500m= ORt 10g);podalsimzkraeenina450mdoehazikdalsi-muzryehleni(mezicasna400m= ORt 4g).

Prolate k dosaz.enivysoke hladiny laktatujezapotrebi eea 40 sryehleho behu, pouzivamek dosaz.enivysokehokyslikovehodluhutrat' 350m. Zakladnimkriteriemje vsakdabs, nikolivzdalenosl!Z tohoduvoduje u juniorua zenvhodnejsistanovitdobu behu, nikoli delkuuseku.

Nekolik poznamek. Trener musibyt osobnezainteresovanvtreninku azavodni strategiisve-ho sverenee. Musi se s Rimdomluvit na dulezi-

tyeh zavodeehasnazit se,aby na nenastupovalsvezi.

V treninku se nezavodi! Nekteretreninky je

vhodne proves!spolecnese sprintery a prekaz-kMi. Pokud jde 0 pocet dvoustovek ve vztahu

k ryehlostibehu, muzeme se u bezeu na urovni46sfidittimtopravidlem: 10x.. 305, 9x.. 29s,8x.. 28 5, 7 .. 27 5,6x .. 26 s std.

Mame-li veskupine5 c!vrtkaru,mohoubehat200m usekyformou "nekonecne" stately; naviese pritom proevici ve stafetovYehpredavkaeh.

PrikladyIydennichIreninkovYchmikroeyklu, M' h I J h (f t h' )Rane zavodni obdobi IC ae 0 nson 0 0 arc IVPO2x500m(mezicasna400m= ORt105),i 15minehuze pA 3x200m(ORt45),i 200mehuze

3x200m(ORna200m+ 8,7,6g),i 3minehuze ctvrtkarskestafetovepredavky8x105preskokysvihadla,i 10s SOZavodposilovanispodnicastitela NEKlid

OT8x200m(ORt6s)veformenekonecnestately Pozdni zavodni obdobi;6x150mstupiiovane,smeziehUzizpet PO1x450m(mezicasna400m= ORt45);prestavka15minposilovanihornicastitela ehuze

ST4x300m(OR+3g),i 5minehuze. 3x200m(ORt4,3,25),i 200mehuze3x200m(ORt8, 7,6 g),I 3mlnehuze posilovanihornicastitela6x40mprotiodporu(svlecenimzateze) OT 4x300m(ORt9 g),i 5minehuzeposilovanispod~ic~stitela . . , 4x200m(ORt6,5,4g),i 3minehuze

CT 1x350mmaxlmalne(propredlkelvykonuna400m) ST 1x320mmaximalnimusilim;p/estavka15minehuze, 4x200m(ORt45),i3minehuze. 3x200m(ORt4,3,2g),i200mehuze

PA3x200m(ORt8,7,6g),13mlnehuze 8x80mdosvahuryehle,5meziehuzizpetSOZavod posilovanihornicastitelaNEKlid CT3x4x(50mryehlet50mvypustenet50ml<lus),Stfednizavodniobdobi i3minehuze '

PO2x450m(mezicasna400m= ORt65),i 15minehuze pA 2x200m(ORt45),i200mehuze3x200m(ORt45),i 3minehuze ctvrtkarskestafetovepredavkyposilovanispodnicastitela SOZavod

OT6x200m(ORt6g),i 3minehuze NEKlid2x20 m proti odporu (s vlecenim zateze)posilovani horni casti tela

ST 4x300 m (ORt9 g), i 5 min ehuze8x100 m do svahu ryehle, 5 meziehuzi zpeiposilovani spodni casti tela

CT 3x200 m (ORt4, 3, 2 g), i 200 m ehuze3x150 m stupiiovane s meziehuzi zpetposilovani horni casti tela

bloku, obvykle se venujeme jejiehrozmisteni, ale malo pozornosti ve-nujeme sklonu jejich opernyehploch. Ukazalo se vsak, ze skieRstartovnich bloku ma velky vliv narychlost startovniho vybehu.Ostrejsi uhel umoznuje rychlejsistart.

Vyzkum. Vyzkum jsme provedlina Bruselske univerzite se skupi-nou 17 sprinteru (14 muzu a 3 ze-RV);jejich vykonnost se pohybovalamezi 10,4 az 11,9 s. Pri testovanizustalo rozmisteni startovnich blo-ku u vsech sprinteru stejne; stejnybyl i skieR zadniho bloku (u vseeh700). Bylo provedeno troji testovanis odlisnym sklonem predniho bloku- 30, 50 a 70 o.Vsichni sprinteri pro-vedli s kazdym sklonem bloku 3 -5startu plnym usilim.

Vysledky. Zjistili jsme zavislostmezi sklonem predniho blokua rychlosti startu. eim byl uhel sklo-nu 6strejsi, tim byl start rychlejsi.Prisktonu30 0 byly starty 0 24 % rych-lejsi nezpri sklonu70 °a05 % rych-lejsi net pri sklonu 50 o.Rozdily bylystatisticky vyznamne.

Vysvetleni.Nizsi skieR prednihobloku umoznuje ueinnejsi polohuhlezenniho kloubu. eim je blok niz-

si, tim vetsi je ohyb v kotniku (dorzalni flexe, pri-blizeni prstu smerem k holenni kosti). Dorzalniflexe zpusobuje predbezne natazeni Iytkovehosvalu a Achillovy slachy. Efekt je pak stejny jakou natazene gumove pasky. eim je blok nizsi, timje predbezne natazeni Iytkovehosvalu a Achillo-vy slachy vetSi a tim vetsi silu mute hlezennikloub pri startovni reakci vyvinout.

Zilvery pro praxi. Je samozrejme, ze zjistenypoznatek je moiRe vyuzit pouze v pripade, zekonstrukce startovnich blokuumoznuje menitje-itch skieR.Neni-li tomu tak, musime si nejaksve-pomocne poradit. Avsak ani bloky s regulovatel-nym sklonem nekdy neumozni docilit sklonu a'z.30 o.Plati vsak, ze eim nizsi skieR, tim rychlejsistart.

I kdyzjsme overovali jen skieRpredniho bloku,logicky je mozno predpokladat, ze analogickyefekt ziskame i upravou sklonu zadniho blo-ku.

(Z cas. Track and Field Coaches Review, jaro 1995,

Prelozil E. D.)

'N. Guissardova,J. Duchateaua K.Hainaut(Belgie)Zrychlenistartovniho vybihu

Snazime-li se 0 optimalni vyuziti startovnich

SkieR predniho bloku 30 0 umoznujenejrychlejsi start

SkieR 500

(Z cas. Medicine and Science in Sportsand Exercise, Nov, 1992. PrelozilE. D.)

SkieR700 (nejpomalejsi start)