IKS-BRUSLENÍ A LEDNÍ HOKEJ

1. Úvod

Tato práce je určena především studentům bakalářského a magisterského studijního programu

Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, specializující se na tělesnou

výchovu a sport.

Přibližuje historii a pravidla krasobruslení i ledního hokeje, poskytuje metodický postup a

popis jednotlivých bruslařských prvků. Je zaměřena především na prvky, které jsou zároveň i

zkouškovými požadavky.

Metodický postup, jak je uveden, není neměnný. Při nácviku postupujeme dle zkušenosti

bruslaře, s nácvikem některých prvků lze začít dříve, nebo naopak některé vynechat a později

se k nim vrátit.

2. Krasobruslení

Krasobruslení patří k velmi specifickým sportovním odvětvím. Svou rychlostí, půvabem i

náročností je jedním z nejelegantnějších sportů vůbec. Figury, obtížné skoky, elegantní skluz,

harmonické pohyby, ohebnost, pružnost, ztvárnění hudby, to je podstata krasobruslení.

Již samotné označení spojující slova „kraso“ a „bruslení“ charakterizuje jeho dvě

nepostradatelné složky - sportovní a umělecký projev. Krasobruslení patří k nejkrásnějším

sportům, ale zároveň také k nejnáročnějším. Od sportovců se vyžaduje vysoká úroveň

všestrannosti. Kromě vynikajících fyzických kvalit, jako je síla, vytrvalost, rychlost aj., musí

být krasobruslaři vybaveni i výbornou schopností interpretovat charakter hudebního

doprovodu. Krasobruslení tedy rozvíjí i smysl pro rytmus, hudebnost a umění výkon nejen

správně provést, ale umět ho i podat.

Encyklopedie tělesné kultury charakterizuje krasobruslení jako sportovní odvětví spojující

sport a umělecký projev. Jízda na bruslích na ledové ploše podle určitých pravidel.

Krasobruslení je spjato s hudebním doprovodem, který je podnětem pro vyjádření ladného

pohybu. Dokonalé předvedení pohybové jízdy vyžaduje hlavně senzomotorickou koordinaci v

čase a prostoru, dynamickou rovnováhu a pohybovou kreativitu (tvořivost). Při výběru

závodníků se přihlíží k morfologickým předpokladům závodníků.

Po technické stránce dosáhlo krasobruslení vysokého stupně dokonalosti a prvky, jež se dnes

vkládají jak do krátkých programů, tak i do volných jízd, jsou vrcholnými akrobatickými

výkony.

Krasobruslaři se utkávají v soutěžích na národní a mezinárodní úrovni, jako jsou např.

Mistrovství Evropy, Mistrovství světa, Grand prix, Národní mistrovství aj. Krasobruslení je

také jednou z oficiálních disciplín zimních olympijských her.

Díky televizním přenosům z nejrůznějších závodů a hlavně exhibic se dnes krasobruslení

stává stále populárnější. Nejatraktivnější z pohledu diváka se v poslední době staly zajímavé a

působivé lední revue a show. Mnoho krasobruslařů vystupuje po skončení své amatérské

závodní kariéry v různých ledních revue, např. Holiday on Ice, Champions on Ice, Nebeské

hrany atd., nebo působí jako trenéři.

3. Historie krasobruslení

Historie bruslení sahá až do pravěku. Klouzání po zamrzlých vodních plochách využívali lidé

jako způsob dopravy při dlouhých cestách za lovem zvěře. Úlovek znamenal nejen obživu, ale

i využití zvířecích kostí vhodných k výrobě prvních bruslí. Archeologické nálezy kostěných

bruslí, vyrobených ze zvířecích, převážně stehenních kostí, můžeme nalézt na území Ruska,

Skandinávie, Velké Británie, Německa, Švýcarska, a dokonce i na našem území. Kostěné

brusle neměly ostré hrany, k odrazu se využívalo odpichování jednou nebo dvěma holemi.

Tento prvotní způsob klouzání po zamrzlých vodách byl společným předchůdcem bruslení i

lyžování.

Zkoušely se i různé varianty dřevěných bruslí. Od 4. století, kdy se v Evropě začali usazovat

Keltové, známí mimo jiné jako výborní zpracovatelé železa, začala nová epocha ve vývoji

bruslení. Kovové brusle tvořené železným páskem zasazeným do dřevěné destičky umožnily

rychlejší a jistější pohyb po ledě.

Další vývoj bruslení dokládají obrazy slavných holandských malířů. Bruslení patřilo v

Holandsku k oblíbeným lidovým zábavám, na jiných místech bylo však jen výhradním

právem šlechty. I na dvoře císaře Rudolfa II. byl počátkem roku 1610 uspořádán velký

karneval na ledě. Šlo především o společenskou událost než o výkony samotné. Bruslení si

postupně získávalo oblibu ve všech společenských kruzích, šířilo se dál i přes nejrůznější

překážky. Dokonce i J. A. Komenský, jeden z prvních propagátorů tělesné výchovy, řadil

bruslení společně s plaváním mezi hry životu nebezpečné a nedůstojné. Již v 18. století se

pořádaly v Nizozemí první bruslařské rychlostní závody na zamrzlých průplavech. Bruslilo se

i v Paříži a na zamrzlých jezírkách ve Versailles a to za vlády krále Ludvíka XVI. Bruslení

uchvátilo i spoustu významných osobností, mezi něž patří dobrodruh Casanova, Napoleon

Bonaparte či královna Viktorie.

Významnou etapu ve vývoji bruslení začalo skotské město Edinburgh, kde byl v roce 1744

založen první bruslařský klub na světě. O pár let později byla vydána první kniha věnovaná

bruslařské tématice. Postupně se na britských ostrovech začala formovat bruslařská škola,

která měla ve světě po dlouhou dobu vedoucí postavení. Za zakladatele moderního bruslení se

považuje Američan Jackson Haines, původním povoláním tanečník, který v letech 1864 a

1865 vyhrál mistrovství Spojených států a později vystupoval na exhibicích v Paříži, Vídni,

Stockholmu i Praze. Divákům jeho vystoupení doslova učarovalo a bylo pokládáno za vzor

elegance a obratnosti. Hainesovi žáci dále rozvíjeli bruslařské umění, a tak vznikla první

pravidla, tzv. Regulativ, která pak převzala Mezinárodní bruslařská unie (ISU) založená v

roce 1892. I v českých zemích se bruslení šířilo poměrně rychle. Velký vliv na vývoj bruslení

v Čechách měl propagátor sportu Dr. Josef Rössler-Ořovský, který roku 1888 založil v Praze

Bruslařský závodní klub. Tentýž rok se u příležitosti konání mistrovství Čech začal používat

pojem „krasobruslení“ jako označení nové sportovní disciplíny.

Počátkem 20. století posunul krasobruslařskou laťku mnohem výš švédský krasobruslař

Ulrich Salchow, který se stal desetinásobným mistrem světa, a to zejména díky svému

převratnému vynálezu – bruslí se zoubky. Ty umožňovaly mnohem silnější odrazy v

samotném bruslení, ale především ve skocích. Svou kariéru korunoval novým skokem, který

pod názvem Salchowův skok patří mezi základní krasobruslařské skoky dodnes. V

meziválečné období se nejvíce prosadili Norka Sonja Henieová a Rakušan Karl Schaffer.

Desetinásobná mistryně světa Sonja Henieová vnesla do krasobruslení kromě nové módy

zkrácených sukní až ke kolenům především eleganci, ladnost a propracovanost pohybu. Byla

jednou z nejobdivovanějších žen světa, a dokonce se jí podařilo dobýt i Hollywood. Mezi

muži vynikal v letech 1929 až 1936 rakouský závodník Karl Schaffer, který se stal

osminásobným mistrem Evropy a sedminásobným mistrem světa.

Od roku 1922 zastřešoval krasobruslaře, ale i rychlobruslaře v tehdejším Československu

nově založený Bruslařský svaz republiky československé. Bruslařský svaz byl již v roce 1923

přijat za řádného člena Mezinárodní bruslařské unie. Bohužel až do druhé světové války

nemělo československé krasobruslení mnoho výrazných osobností. Obrat nastal až s

budováním umělých kluzišť, které umožnily pravidelný trénink na lepším a stále

obnovovaném ledě. První umělé kluziště u nás bylo otevřeno v roce 1931 v Praze na Štvanici.

Jednou z nejdůležitějších etap vývoje krasobruslení bylo období po druhé světové válce. V té

době prožíval tento sport nebývalý rozkvět. Volná jízda pozvolna získávala vedoucí postavení

nad do té doby protěžovanou povinnou jízdou. Volná jízda byla mnohem atraktivnější pro

diváky. Obsahovala skoky, piruety, bruslaři se v ní snažili vyjádřit hudbu pohybem. K

výrazným osobnostem té doby patřil Američan Richard Buton, suverénně ovládal dvojité, ale

i trojité skoky, a během své závodní činnosti se stal dokonce dvojnásobným vítězem zimních

olympijských her v letech 1948 a 1952. Jeho nástupci byli bratři Jenkinsovi ze Spojených

států a Kanaďan Donald Jackson, který na mistrovství světa v Praze získal zlatou medaili.

Mezi ženami se v poválečném období prosadila Kanaďanka Barbara Ann Scottová a Carol

Weissová ze Spojených států. Sportovním dvojicím udávali směr Kanaďané Wagnerová –

Paul, v kategorii tanců na ledě dominovaly anglické páry.

V osmdesátých a devadesátých letech byly nejsilněji obsazovány kategorie mužů a to

především sovětskými a zámořskými závodníky. Za zmínku stojí Scott Hamilton, Brian

Boitano, Viktor Petrenko, Elvis Stojko. Mezi ženami posbírala největší slávu Němka Katarina

Wittová. Její hvězdná kariéra začala vítězstvím na olympijských hrách v Sarajevu v roce

1984, pokračovala prvním místem na Mistrovství Evropy a Mistrovství Světa a vyvrcholila

obhájením zlaté medaile na zimní olympiádě v Calgary 1988. Její jízdy byly vždy technicky

náročné, propracované a plné nápadité choreografie. Mezi další velmi úspěšné krasobruslařky

patří Midori Ito, Lu Chen nebo Oksana Baiul. Ve sportovních dvojicích vynikali Gordeeva –

Grinkov, Elena Berezhnaya a Anton Sikharulidze. Tancům na ledě, nejmladší krasobruslařské

disciplíně, vévodili Pachomovová – Gorshkov, Linichuk – Karponosov. Sovětská prvenství

na několik let přerušili vynikající angličtí tanečníci Torvillová – Dean. Nezapomenutelný je

jejich volný tanec na Ravelovo Bolero. Toto vystoupení znamenalo zlom v pojetí tanců na

ledě a bylo krokem k výrazovému tanci.

V současnosti se nám vybavují jména jako Evgeni Plushenko, Stephane Lambiel, Evan

Lysacek, Patrick Chan, Tomáš Verner, Michal Březina, Michelle Kwan, Irina Slutskaya,

Karolina Kostner, Yu-na Kim a další. Jejich jízdy jsou plné trojitých, u mužů i čtverných

skoků, nejrůznějších skokových kombinací a sekvencí, obtížných piruet, krokových pasáží,

spirálových variací a nápaditých choreografií. Ve sportovních dvojicích v posledních letech

figurují Němci Savchenko – Szolkowy, Rusové Kavagutiová – Smirnov. V tancích na ledě je

třeba zmínit kanadský pár Tessa Virtue – Scott Moir, Američany Davisovou s Whitem nebo

Francouze Pechalatovou s Bourzatem.

I české krasobruslení se po II. světové válce dostalo mezi krasobruslařské velmoci. Jedna z

nejvýraznějších žen českého, ale i světového krasobruslení „Ája“ Vrzáňová byla mistryní

světa v letech 1949 a 1960. Po ní nastoupil Karol Divín, který získal dva tituly mistra Evropy.

Jeho největším úspěchem byla stříbrná medaile na olympijských hrách v roce 1960. Ve

sportovních dvojicích nás skvěle reprezentovala Suchánková s Doležalem. Do dějin

československého krasobruslení se nezapomenutelně zapsali i sourozenci Romanovi, kteří v

kategorii tanečních párů získali čtyři tituly mistrů Evropy a tři tituly mistrů světa. V kategorii

žen získala Hana Mašková v roce 1968 titul mistryně Evropy a své kvality předvedla i na

olympijských hrách v Grenoblu, kde získala bronzovou medaili. Nejúspěšnějším

krasobruslařem reprezentujícím naše barvy byl Ondrej Nepela, pětinásobný mistr Evropy,

trojnásobný mistr světa a olympijský vítěz ze Sappora 1972. Na Nepelovi úspěchy navázal

Josef Sabovčík a o něco později i Petr Barna. Ve sportovních dvojicích se v devadesátých

letech prosadila Kovaříková s Novotným, mistři světa z Birminghamu roku 1995 a následně

dvojnásobní mistři světa mezi profesionály. K našim nynějším nejúspěšnějším

krasobruslařům patří Tomáš Verner, mistr Evropy z roku 2008 a Michal Březina, desátý na

olympijských hrách ve Vencouveru.

3.1 Krasobruslení na olympijských hrách

První krasobruslařská účast na olympijských hrách proběhla v roce 1908. Stejně jako roku

1920 bylo krasobruslení součástí letních olympijských her. Od prvních zimních olympijských

her, které se konaly roku 1924 ve francouzském Chamomix, je krasobruslení součástí zimních

olympijských her. Soutěží se ve čtyřech kategoriích - muži, ženy, sportovní dvojice a taneční

páry.

Československo se ZOH zúčastnilo 15krát a dosáhlo celkem pěti medailí. Samostatná Česká

republika se her zúčastnila čtyřikrát. Na medailové úspěchy bohužel nedosáhla.

Otázky:

Ikona6a

1. Kde byl založen první bruslařský klub na světě a ve kterém roce to bylo?

2. Kdo je považován za zakladatele moderního bruslení?

3. Od kterého roku se používá pojem „krasobruslení“?

4. Kdo vynalezl brusle se zoubky?

5. Kdy a kde bylo otevřeno první umělé kluziště u nás?

6. Kteří českoslovenští krasobruslaři získali na ZOH medaile a jaké to byly?

4. Charakteristika krasobruslení

Vrcholným orgánem světového krasobruslení je Mezinárodní bruslařská unie (International

Skating Union, dále jen „ISU“) řídící světové krasobruslení a rychlobruslení. Do jejích

pravomoci spadají všechny mezinárodní soutěže a mezinárodní krasobruslařský styk.

Vrcholným orgánem českého krasobruslení je Český krasobruslařský svaz (ČKS),

organizovaný v ISU a ČSTV. Nejvyšším orgánem Českého krasobruslařského svazu je Valná

hromada ČKS. Řídícím orgánem ČKS je předsednictvo ČKS (P-ČKS), kterému podléhají

jednotlivé kluby.

Krasobruslařské soutěže jsou rozděleny na mezinárodní, mistrovské, krajské, pohárové,

klubové aj. Každá soutěž musí probíhat podle soutěžního řádu a pravidel krasobruslení

vydaných ISU, případně podle speciálních pravidel platných pro jednotlivé státy.

Soutěžní disciplíny

a) jednotlivci

b) sportovní dvojice

c) tance na ledě

d) synchronizované bruslení

V kategorii jednotlivců soutěží ženy a muži ve všech kategoriích odděleně, obdobně dívky a

chlapci. Sportovní dvojice a taneční páry se skládají vždy jen z muže a ženy. V soutěžích

skupinového bruslení startují muži a ženy v libovolném poměru při dodržení předepsaného

počtu závodníků ve skupině. Rozdělení do jednotlivých závodních kategorií je určeno

věkovou hranicí závodníků.

V krasobruslařských soutěžích mohou startovat závodníci a závodnice, kteří do 30. června

před začátkem krasobruslařské sezóny dosáhnou 6 let. Pro stanovení věkové hranice je

rozhodující vždy 1. červenec před sezónou, kdy závodník či závodnice nesmí stanovený věk

dosáhnout.

Závodní kategorie:

e) mladší nováčci

f) nováčci

g) nejmladší žactvo

h) mladší žactvo

i) žactvo

j) junioři

k) senioři

Podle disciplín a věkových kategorií se určují soutěžní programy, jejich náplň a délka trvání.

Pro nemistrovské soutěže může pořadatel v kategorii mladšího žactva, nejmladšího žactva a v

kategoriích nováčků volit i jiné věkové hranice při zachování obecných pravidel. Nejnižší

věková hranice musí být zachována.

Věkové hranice pro krasobruslaře závodící v České republice

Tabulka 1. Věkové hranice

Pozn. 2 HVH – horní věková hranice, 3 DVH – dolní věková hranice

Trvání jednotlivých částí soutěže Českého poháru pro seniorské, juniorské a žákovské

kategorie

Tabulka 2. Trvání jednotlivých částí soutěže

Pozn. KP – krátký program, VJ – volná jízda, KT – krátký tanec, VT – volný tanec, časové

údaje jsou v minutách /m/ a sekundách /s/, tolerance času volných jízd je + / - 10s;

Organizace soutěží v ČR

Krasobruslařské soutěže na našem území jsou rozděleny do dvou kategorií - Český pohár a

Pohár ČKS.

Na Mistrovství ČR seniorů a seniorek mohou startovat závodníci, kteří splní přesně stanovená

kvalifikační kritéria k termínu 2 týdny před MČR, při čemž sportovní dvojice a taneční páry

startují bez omezení. Pro Přebor ČR seniorů a Mistrovství ČR juniorů, žactva a mladšího

žactva je kvalifikací průběžné pořadí Českého poháru k datu 2 týdny před pořádáním

Mistrovství ČR (kategorie seniorek a juniorek – závodnice umístěné na 1. - 24. místě, v

kategorii žaček a mladších žaček – závodnice na 1. – 30. místě, v kategorii junioři, žáci a

mladší žáci startují závodníci bez omezení) a splnění předepsaného testu. Nově na Mistrovství

republiky startují i nejmladší žačky/žáci.

Mezinárodní soutěže se vypisují a organizují podle pravidel ISU. Vzhledem k tomu, že

pravidla ISU nezahrnují soutěže nižších věkových kategorií než žactva, mohou se

mezinárodní soutěže v těchto kategoriích na našem území organizovat odlišně od tohoto

soutěžního řádu.

Pohár ČKS je nově vytvořený systém závodů, kterých se může zúčastnit každý. Systém je

rozdělen do tří skupin – A, B, C. Ve skupině A startují všechny věkové kategorie jako při

závodech Českého poháru, obsahová náplň volné jízdy je také shodná, výjimkou je, že

závodníci nemusí mít splněné testy výkonnosti, které často bývají limitujícím faktorem.

Ti méně zdatnější nebo ti, kteří se krasobruslení věnují jen na „hobby“ úrovni, určitě uvítají

Pohár ČKS – B a C.

Otázky:

Ikona6a

7. Co znamená zkratka ISU ?

8. Vyjmenuj krasobruslařské disciplíny?

9. Od kterého roku existuje Mezinárodní bruslařská unie a která sportovní odvětví

sdružuje?

10. Od kolika let mohou děti závodit?

11. Od kolika let (dolní věková hranice) mohou startovat dívky v seniorské kategorii na

mezinárodních soutěžích?

12. Kolik závodnic může startovat na Mistrovství republiky v kategorii „žačky“?

5. Příprava mimo ledovou plochu

První pohyby na ledě se podobají chůzi. Není tedy od věci, když se v bruslích nejdříve

projdeme mimo ledovou plochu, třeba po udusaném sněhu nebo po gumě, popř. po jiném

povrchu, ale jen s chrániči na bruslích. Lépe tak získáme potřebnou jistotu. Můžeme

vyzkoušet následující cvičení:

Pohupování v kolenou na místě

Podřepy, dřepy

Pochodování

Chůzi špičkami nohou od sebe

Aj.

Ještě než se poprvé postavíme na led, naučíme se základní bruslařský postoj.

Obě brusle jsou v postavení rovnoběžně vedle sebe na vzdálenost boků, zpevníme kotníky,

zaujmeme mírný podřep, pánev protlačíme vpřed, stáhneme zádové a hýžďové svalstvo. Váha

těla je na střední části bruslí, mírný náklon trupu vpřed. Paže v upažení mírně před tělem nebo

v upažení poníž, dlaně otočené k ledu. Trup a hlava zůstávají vzpřímené, pohled směřuje

vpřed.

!!!FOTO!!!

Vstávání

Je vhodné naučit se, jakým způsobem se co nejjednodušeji zvednout z ledu v případě pádu. Ze

sedu si nejdříve klekneme a opřeme se o ruce. Přejdeme do kleku na jednom koleni a pažemi

se opřeme o koleno druhé nohy. Současným napínáním klečící nohy a tlakem paží do druhého

kolene se postupně zvedneme.

!!!FOTO!!!

Hrany

Vnější hrana (malíková strana) X Vnitřní hrana (palcová strana)

pravá brusle bruslařky zaujímá vnější hranu, levá brusle vnitřní hranu

Postoje

Střed A V T

základní postavení

6. Začínáme bruslit

Na ledě se zpočátku můžeme přidržovat, např. pomocné osoby, tyče, mantinelu nebo i židle.

Později zkoušíme chůzi bez dopomoci. Při zkoušení dbáme na správné základní postavení a

přesné kladení bruslí.

Pozor si dáváme na vtláčení kotníků dovnitř nebo ven (tzv. postoj „X“ nebo „O“),

vtočené nebo naopak vytočené špičky (tzv. postoj „A“ nebo „V“), předklon těla,

vysazenou pánev, skloněnou hlavu

Pro lepší rovnováhu doporučujeme držet ruce v upažení mírně před tělem

Dbáme na práci kolen, „netaháme“ nohy za sebou, zvedáme kolena

Můžeme také zařadit různá rovnovážná cvičení na místě, jako jsou například podřepy, dřepy,

točení na místě, sbírání věcí z ledu apod.

Lze zařadit i jednoduchá cvičení, která provádíme za jízdy jako např. jízdu v podřepu.

Vycházíme ze základního postoje na místě. Chůzí se „rozejdeme“ vpřed. Po pár krocích

zaujmeme základní postoj na obou nohách, kolena protlačíme vpřed tak, aby zakryly špičky

bot (podřep), ruce dáme do předpažení (nebo na kolena), mírně předkloníme trup. Váha těla

spočívá na přední části brusle. V pozici chvíli vydržíme, abychom získali pocit skluzu, a

několikrát zopakujeme. Procvičováním získáváme pocit skluzu.

Cvičení je možné provádět i ve dvojicích, kdy jeden bruslař zaujme postoj v podřepu, druhý

jej veze (chůzí vpřed).

Dále můžeme zařadit jízdu v dřepu („hříbeček“), jízdu v přednožení poníž, zanožení poníž aj.

Téměř každý začínající bruslař napíná nohy v kolenou. Práci kolen nahrazuje

předklonem trupu. Důsledkem je snížená stabilita a následné časté zakopávání o

zoubky.

Častou chybou je upřený pohled na špičky bruslí. Skloněná hlava doprovázená

předklonem trupu nám naruší rovnováhu. Většinou následuje pád vpřed.

Pády nejčastěji vznikají ztrátou rovnováhy. A to např. z důvodu nekoordinovaného

pohybu paží, nesprávného vyvážení těžiště aj.

7. Jízda vpřed

7.1 Vlnovky vpřed

7.1.1 Nesouměrné vlnovky vpřed („cibulky vpřed“)

Nesouměrné vlnovky vpřed neboli cibulky jsou pojmenované podle stopy, kterou zanechávají

brusle na ledové ploše. Je to tzv. dvouoporová jízda vpřed (brusle jsou v neustálém kontaktu s

ledovou plochou), při níž plynule střídáme roznožení se snožením, zároveň podřep s téměř

napnutýma nohama.

Toto cvičení je vhodné zařadit jako vůbec první aktivní pohyb na ledě především proto, že jde

o dvouoporový postoj, který není tak náročný na udržení rovnováhy a zároveň slouží k

nácviku odrazu.

!!!Video 1917!!!

!!!Video 1916!!!

Ze základního bruslařského postoje (viz základní bruslařský postoj, který je popsán v kapitole

5) vytočíme špičky bruslí od sebe, tzv. postoj „V“, a snížíme se více do podřepu. Kolena

zatlačíme k sobě, kotníky dovnitř a tlakem do vnitřních hran bruslí se rozjedeme vpřed.

Brusle ovšem nenecháme rozjet příliš do šířky (maximálně na 2 a půl délky chodidla).

Samotný odraz, tzv. nepřímý odraz, po kterém se nezvedá brusle z ledu, je na „vrcholu“

oblouku. V druhé části „cibulky“ vtočíme špičky dovnitř, zatlačíme paty od sebe a postupným

propínáním kolen za současného přitahování bruslí po vnitřních hranách k sobě se vrátíme

zpět do základního postoje. První část „cibulky“ (přítlak) je tedy aktivní, druhá část (snožení)

je pasivnější.

Abychom při jízdě vpřed nesouměrnými vlnovkami získali rychlost, je třeba klást

důraz na správnou a dostatečnou práci kolen a dostatečný odraz z vnitřních hran bruslí

Dbáme na stejnoměrné zatížení obou bruslí, pravá i levá brusle vyjíždí stejně velký

oblouk

Častou chybou je skloněná hlava (pohled směřující na špičky bruslí) a z toho plynoucí

předklon trupu a paže v zapažení

Nepomáháme si trupem

Otázky

Ikona6a

1. Vysvětli, co je na záznamech špatně?

l) !!!Video 1920!!!

m) !!!Video 1921!!!

2. Která část oblouku „cibulky“ je aktivnější?

n) první část

o) druhá část

3. Odrazy provádíme

p) z vnitřních hran bruslí

q) z vnějších hran bruslí

4. Důležitá je práce

r) kotníků a kolen

s) trupu a paží

7.1.2 Souměrné vlnovky vpřed

Druhým způsobem dvouoporové jízdy jsou tzv. souměrné vlnovky vpřed. Při těchto

vlnovkách zůstávají také obě nohy ve styku s ledem. Odraz provádíme střídavě pravou

a levou nohou, vždy vnitřní hranou brusle, která se nachází v danou chvíli na vnější straně

oblouku. Brusle se snažíme držet co nejvíce u sebe, nejlépe na vzdálenost šířky chodidla.

Důležitá je práce kolen, podřep před odrazem a následné vytažení.

!!!Video MOV05B!!!

7.2 Jednooporová jízda vpřed („stromeček“)

Jednooporová jízda vpřed patří k základním způsobům pohybu na ledě. Pohyb vzniká

střídavým odrazem obou nohou, přenášením váhy těla a využití skluzu bruslí po ledě. Brusle

zanechávají na ledě stopu, která má podobu protáhlého S („větví stromečku“).

!!!Video 054!!!

!!!Video 1934!!!

Ze základního postavení přeneseme váhu těla na pravou nohu, levou brusli si nachystáme tak,

abychom následně vyjeli na její vnější hraně, tzv.postavení „T“ - levá pata se téměř dotýká

středu pravé boty, špičku levé boty mírně vytočíme vlevo. Odraz provádíme tlakem na celou

vnitřní hranu pravé brusle do ledu. Po odrazu přeneseme váhu těla na levou nohu, provedeme

skluz na vnější hraně levé brusle. Pravou nohu dopínáme v koleni. Ve chvíli, kdy pravá brusle

opouští led, je noha dopnutá v koleni i v nártu tak, jak nám to dovolí bruslařská bota, a tudíž

se ledu dotýká jen lehce zoubky. Po odraze vedeme nohu do zanožení poníž s vytočenou

špičkou. Paže jsou po celou dobu v upažení mírně před tělem (nebo v upažení poníž). Pravou

volnou nohu pomalu přitahujeme k levé jedoucí noze, kterou postupně propínáme v koleni.

Následně levou jedoucí nohu překlápíme z vnější hrany na vnitřní, pravou volnou nohu

připravíme do pozice „T“, abychom se následně mohli sklouznout po vnější hraně brusle,

snížíme těžiště a pokračujeme odrazem z levé vnitřní hrany brusle.

Technicky správný odraz vychází z odrazu celou vnitřní hranou brusle šikmo vzad, nikoli jen

„zoubky“ přímo vzad. Avšak v poslední fázi, a to především díky postupnému dopínání

kolene a nártu, se brusle nedotýká ledové plochy celou hranou, ale jen zoubkem.

U začátečníků zpočátku nedochází při zahájení skluzu k postavení na vnější hranu brusle,

ale na celou plochu brusle.

Častou chybou jsou toporně napnuté nohy v kolenou, vysazená pánev, skloněná hlava

Pokud se budeme odrážet jen zoubky přímo vzad, brusle nezanechají stopu

„stromečku“, ale jen dvě rovné čáry

Důraz klademe na správný odraz (z vnitřní hrany) a z něj vyplývající dlouhý skluz (na

vnější hraně)

Pozor na nadměrnou práci trupu a paží

Špatné návyky v technice jízdy vpřed a odrazu vpřed ztěžují nácvik dalších prvků.

Otázky

Ikona6a

1. Odrazová noha provádí odraz:

t) z vnější hrany brusle

u) z vnitřní hrany brusle

2. Po odrazu pravou nohou jedeme na levé

v) vnější hraně

w) vnitřní hraně

x) vnější hraně, ale před následujícím odrazem změníme na vnitřní hranu

3. Po odraze je volná noha v postavení

y) unožení poníž

z) zanožení poníž s vytočenou špičkou

aa) zanožení poníž pokrčmo

4. Odraz provádíme

bb) přední částí brusle (zoubky)

cc) tlakem do paty

dd) tlakem na celou hranu

5. Při jednooporové jízdě vpřed na pravé noze jsou paže

ee) v upažení

ff) v upažení poníž

gg) levá paže v předpažení zevnitř, pravá v upažení vzad

6. Popiš, co dělají bruslařky na záznamech špatně.

hh) !!!Video 1941!!!

ii) !!!Video 1942!!!

jj) !!!Video 1943!!!

7.3 Oblouky vpřed na obou bruslích (tzv. zatáčky)

Patří mezi nejjednodušší způsob změny směru jízdy. Za podpory obou nohou dokážeme

zatočit rychle a bezpečně. U začátečníků nahrazuje zastavení.

Při zatáčení vpravo provedeme podřep únožný levou, následně předsuneme pravou nohu

vpřed, přeneseme na ni váhu těla a vykloníme se do středu oblouku. Pánev protlačíme vpřed.

Trup natočíme do středu kruhu, levou paži předpažíme, pravou zapažíme. Pravá brusle jede

na vnější hraně, levá na vnitřní

!!!Video – 136!!!

!!!Video – 138!!!

Předpokladem pro správné a rychlé vyjetí oblouku (rychlé zatočení) je široký postoj,

podsazená pánev a dostatečný náklon do středu oblouku

!!!Foto!!!

Častou chybou je vysazená pánev a z toho vyplývající váha těla na patách

Při zatáčení vpravo klademe důraz na to, aby brusle nebyly vedle sebe nebo jen těsně

za sebou (v jedné stopě) a pravá brusle jela po vnější hraně

Pro zdokonalení můžeme vyzkoušet jízdu v obloucích, kdy střídáme jeden oblouk za druhým.

Zdatnější mohou měnit pozice trupu a paží.

Otázky

Ikona6a

1. Při jízdě v oblouku vpřed na obou bruslích vlevo je váha těla

kk) na pravé noze

ll) rovnoměrně rozložena na obě nohy

mm) na levé noze

2. Prává brusle v postavení na

nn) vnější hraně

oo) vnitřní hraně

3. (doplním ;-)

pp) 134

qq) 141

7.4 Zastavení přívratem

Zastavení můžeme provádět několika způsoby, např. jednostranným přívratem, oboustranným

přívratem (brzda pluhem), smykem (tzv. hokejová brzda). Zkušení bruslaři zastavují brzdou

do „T“.

7.4.1 Jednostranný přívrat

Zastavení jednostranným přívratem je nejjednodušší. Chceme-li zastavit pravou nohou,

váha těla spočívá na jedoucí, mírně pokrčené levé noze. Na vzdálenost jedné brusle vpravo

a mírně vpřed položíme pravou brusli na led přibližně pod úhlem 45°. Váhu těla postupně

přenášíme na brzdící pravou nohu, přičemž zvětšujeme vnitřní rotaci této nohy a její tlak

na led. Brzdu provádíme tlakem na vnitřní hranu. Nepředkláníme se, ruce jsou v upažení.

Můžeme si pomoci mírným natočením trupu a paží a to tak, že levé rameno a paži držíme v

předpažení zevnitř, pravé v zapažení zevnitř.

!!!Video 1967!!!

!!!Video 1971!!!

!!!Video 088!!!

Nejčastější chybou je rychlé přenesení váhy na nedostatečně pokrčenou brzdící nohu

(v našem případě pravou) a následné přepadnutí vpřed

Pozor si dáváme na napnuté koleno jedoucí nohy

Nepředkláníme se, pohled směřuje vpřed, nikoli na špičky bruslí

7.4.2 Oboustranný přívrat

Zastavení oboustranným přívratem spočívá v brzdění vnitřními hranami obou bruslí.

Postupně krčíme kolena, vtáčíme špičky dovnitř, zároveň tlačíme paty od sebe a vpřed.

Kolena tlačíme k sobě. Váha těla je rovnoměrně rozložena na obě nohy. Zatlačením na vnitřní

hrany se brusle dostanou do mírného smyku a následně do zastavení.

!!!Video 093!!!

!!!Video 1974!!!

Předpokladem správného provedení je stejnoměrné zatížení bruslí a výrazné vytlačení

pat bruslí od sebe

Častou chybou jsou nedostatečně pokrčená kolena a jejich postavení příliš od sebe

Otázky

Ikona6a

1. Při zastavení jednostranným přívratem spočívá váha těla

rr) na jedoucí noze

ss) na brzdící noze

tt) rovnoměrně na obou nohách

2. Při zastavení přívratem je trup

uu) v záklonu

vv) v mírném předklonu

ww) v předklonu

3. Při zastavení oboustranným přívratem tlačíme

xx) kolena i paty od sebe

yy) kolena k sobě, paty od sebe

7.5 Překládání vpřed

Při jízdě vpřed vlevo po kruhu (proti směru hodinových ručiček) natočíme trup do středu

kruhu, pravou paži předpažíme, levou zapažíme. Snížíme těžiště, protlačíme kolena vpřed,

postavením levé brusle na vnější hranu a současně odtlačením z vnitřní hrany brusle pravé

nohy provedeme odraz. Po odraze vedeme pravou nohu do unožení vzad, koleno propnuté,

špička dopnutá a vytočená mírně ven z kruhu. Následně na jedoucí levé noze plynule

zvyšujeme postoj (ale jen mírně) a odrazovou nohu přenášíme vpřed s mírnou vnitřní rotací

špičky. Pravou nohu přeložíme těsně před levou, přeneseme na ni váhu a za současného

snížení postoje se odrazíme z vnější hrany levé brusle. Na konci odrazu je levá noha napnutá

v koleni, špička směřuje dolů a ven z kruhu. Opět zvýšíme postoj, přitáhneme levou nohu k

pravé jedoucí, dostaneme se do tzv. základního postavení a začínáme nový odraz.

!!!Video 111!!!

!!!Video 035!!!

Nácvik překládání vpřed

Chůze stranou (tzv. krab)

Zaujmeme základní bruslařský postoj a natočíme trup do směru chůze, pravá paže v

předpažení, levá v zapažení. Úkrokem přejdeme do stoje únožného mírně pokrčmo pravou,

váha těla je na pokrčené levé noze. Zvedneme pravou nohu a přenesením přes špičku levé

brusle ji položíme na led do překřížení vpřed. Přenesením váhy těla na pravou nohu

přesuneme levou co nejkratší cestou opět do stoje únožného a opakujeme. V pozici překřížení

se zhoupneme v kolenou.

!!!Video 033!!!

Pozor na vytáčení špiček bruslí do směru chůze

Dbáme na práci kolen a správné kladení bruslí na led, hlavu i trup držíme ve

vzpřímené poloze

Překládání vpřed je poměrně složitý prvek základního bruslení. Má-li být proveden technicky

správně, vyžaduje přesný nácvik jednotlivých fází. Překládání vpřed (stejně tak i vzad) se

skládá ze dvou odlišných odrazů.

Nácvik překládání vpřed vlevo po kruhu

1. odraz – vnitřní hranou pravé brusle

a) koloběžka po kruhu (dvouoporová)

Ze základního postavení na obou nohách za jízdy vpřed provedeme mírný podřep a přetočíme

trup vlevo. Pravá paže je v předpažení, levá v zapažení, jako bychom chtěli obejmout

pomyslný kruh. Přeneseme váhu těla na levou nohu, na její vnější hranu, vytočením špičky

pravé nohy a tlakem na vnitřní hranu brusle provedeme odraz a opíšeme oblouček kolem levé

nohy. Popisovaný odraz je stejný jako u „cibulek“ s tím rozdílem, že ho provádí jen jedna

noha (v našem případě pravá). Po aktivním odrazu se celý postoj mírně zvedá a brusle se

sjíždějí k sobě.

Důležité je, aby brusle levé nohy byla neustále na vnější hraně, pánev protlačená vpřed

Pozor si dáváme na odklonění trupu ven z kruhu

Při tomto cvičení nezvedáme brusle z ledu

b) odšlapování

Začínáme stejně jako při minulém cvičení. Protlačením kolene levé nohy a tlakem na vnitřní

hranu pravé brusle vyjedeme vpřed na vnější hraně levé brusle. Od vnitřní hrany se odtlačíme

tak, až se odrazová noha dopne v koleni. Špička je také dopnutá, směřuje dolů a mírně ven z

kruhu. Zvýšíme postoj, přitáhneme volnou nohu k noze jedoucí, následně se opět snížíme v

koleni a opakujeme odraz.

!!!Video 130!!!

!!!Video 131!!!

Dbáme na správné natočení trupu

Častou chybou je nedostatečné přenesení váhy nad jedoucí nohu a „přepadnutí“ na

vnitřní hranu brusle

2. odraz – vnější hranou levé brusle

Tento odraz je velmi těžký.

Z jízdy ve stoji zkřižmo, pravá před levou, přeneseme váhu těla na pravou nohu, na vnitřní

hranu brusle. Odraz provedeme vnější hranou levé brusle do zakřížení. Na konci odrazu je

levá noha napnutá v koleni, špička směřuje dolů a ven z kruhu.

Nácvik druhého odrazu je vhodné začít u mantinelu. Zaujmeme správné postavení, opřeme se

oběma rukama o mantinel a zkoušíme odraz celou vnější hranou. Teprve potom to zkoušíme

bez opory.

Abychom provedli správný 2. odraz, musíme nejdříve dostatečně překřížit volnou nohu před

nohu jedoucí, následně na ni přenést váhu, snížit těžiště a odrazit se celou vnější hranou.

Pozor na přepadnutí přes zoubek dopředu.

Nejdříve nacvičujeme 1. odraz na obě dvě strany, posléze celé překládání.

Pro lepší pochopení a zafixování si správného postavení lze zařadit také překládání, při

kterém nezvedáme brusle z ledu.

!!!Video 125!!!

Nejčastější chybou je jízda na napnutých nohách a následné odrazy zoubky

Důraz klademe na odrazy celými hranami

Nezapomínáme na práci kolen, častou chybou bývá nerytmický odraz (vypadá to, jako

bychom kulhali)

Při odrazu se nepředkláníme, hlídáme správné postavení těla i paží

Otázky

Ikona6a

1. Při překládání vpřed vpravo po kruhu první odraz provádíme

zz) vnitřní hranou levé brusle

aaa) vnější hranou pravé brusle

bbb) přeskokem z levé brusle na pravou

2. Při překládání vpřed vpravo po kruhu jsou paže

ccc) v upažení

ddd) levá paže v upažení povýš, pravá v upažení poníž („letadlo“)

eee) levá paže v předpažení, pravá v zapažení

3. !!!Video 2013!!!

4. Odrazy provádíme

fff) předními částmi bruslí (zoubky)

ggg) tlakem na celé hrany

hhh) tlakem do pat

5. Jednotlivé odrazy

iii) jsou nerytmické - první odraz je důraznější a silnější než první

jjj) jsou nerytmické - druhý odraz je větší než první

kkk) jsou rytmické – stejně velké

6. !!!Video 117!!!

7. Po druhém odrazu pravou bruslí

lll) jedeme po levé vnitřní hraně, pravá noha v překřížení vzad

mmm) jedeme po levé vnější hraně, pravá je v překřížení vzad

nnn) jedeme po levé vnitřní hraně, pravá noha v zanožení poníž

8. Video 116

7.6 Cvičení rovnováhy

K získání lepší stability slouží mnoho cvičení, uvádíme jen některé z nich.

Jízda v dřepu ( tzv. hříbeček)

Jízdou vpřed neboli stromečkem se rozjedeme, zaujmeme základní bruslařský postoj, ruce

nachystáme do předpažení a následně provedeme dřep. Váha těla spočívá na předních částech

bruslí, paže jsou v předpažení, hrudník tiskneme na kolena.

Čáp

Cvičení provádíme z jízdy vpřed pokrčením jedné nohy a jejím přitisknutím k noze jedoucí.

Volná noha je tedy v přednožení skrčmo, špička je dopnutá a přiložená ke koleni jedoucí

nohy. Jedoucí noha je propnutá v koleni, zpevněná v kotníku. Paže držíme v upažení,

nezvedáme ramena, zpevníme zádové a břišní svaly, hlavu držíme zpříma.

!!!Video – MOV03C!!!

Další variantou je jízda vpřed s přednožením poníž, jízda vpřed se zanožením poníž, zdatnější

bruslaři mohou měnit pozici paží, tleskat nad hlavou aj.

Dřep na jedné noze („kozáček“)

Toto cvičení již vyžaduje určitou bruslařskou zdatnost. Pod pojmem kozáček v našem případě

myslíme dřep přednožný pravou, trup v předklonu nad jedoucí (levou) nohou, volná noha

je dopnutá v koleni a ve vodorovné poloze s ledovou plochou, špička je vytočená.

!!!Video – MOV03D!!!

7.7 Jízda ve váze vpřed („holubička“)

Rozjedeme se jízdou vpřed. Zpevníme zádové svalstvo a začneme zanožovat. Postupně

zanožení zvyšujeme, noha je propnutá, vytočená v kyčelním, kolenním i hlezenním kloubu.

Předkláníme trup a zakláníme hlavu. Volnou nohu tlačíme za sebe (nad stoupu jedoucí nohy).

Jak zanožení, tak předklon provádíme plynule a v neustálém napětí. Těžiště těla spočívá

na střední části jedoucí brusle. Paže jsou v upažení, hlava vzpřímená.

!!!Video 078!!!

Nejčastější chybou je prudké zanožení a následný hluboký předklon způsobující

přepadnutí vpřed

Povolené tělo a především kotník jedoucí nohy zabrání jízdě vpřed po přímce

Pozor si dáváme na pokrčená kolena, nezpevněné držení těla, vychýlení volné nohy

mimo stopu

Nevytáčíme trup ani hlavu za volnou nohou

Otázky

Ikona6a

1. Zanožení provádíme

ooo) prudce ( co nejrychleji)

ppp) plynule

2. Koleno

qqq) jedoucí nohy je pokrčené, volné nohy napnuté

rrr) jedoucí i volné nohy je dopnuté

sss) jedoucí nohy dopnuté, volné nohy mírně pokrčené

3. Popiš, co je na záznamech špatně

ttt) !!!Video 1965!!!

uuu) !!!Video 1962!!!

8. Jízda vzad

8.1 Vlnovky vzad

8.1.1 Nesouměrné vlnovky vzad („cibulky vzad“)

Ze základního postoje zády do směru jízdy vytočíme paty obou bruslí od sebe, zatlačíme

kotníky dovnitř, čímž dostaneme brusle na vnitřní hrany. Snížíme se do podřepu, tlakem do

vnitřních hran bruslí se rozjedeme vzad. Nenecháme brusle rozjet příliš do šířky, maximálně

na 2 a půl délky chodidla, kolena neustále tlačíme k sobě. Zatížení bruslí je rovnoměrné.

Nevysazujeme pánev, a bráníme tak jízdě po zoubcích. Nejnižší postoj a zároveň největší tlak

na vnitřní hrany je těsně před odrazem, tedy na vrcholu jetého oblouku. Po odrazu vtočíme

paty dovnitř a plynulým propínáním kolen přitahujeme brusle patami k sobě a vracíme se zpět

do základního postoje.

!!!Video 043!!!

!!!Video1925!!!

Důležitá je práce kolen – tzv. měkká kolena (před odrazem postoj snižujeme, v druhé

části oblouku naopak postoj zvyšujeme)

Mezi základní chyby patří příliš široké cibulky, vytáčení kolen především v druhé

části oblouku, vysazená pánev a následná jízda po zoubcích

Aby brusle zanechaly stopu „cibulky“ je třeba stejnoměrně zatížit obě brusle

Otázky

Ikona6a

1. !!!Video 046!!!

2. !!!Video 1926!!!

3. Nejdůležitější je práce

vvv) trupu a paží

www) kotníků a kolen

4. Před odrazem je zatížení bruslí

xxx) stejnoměrné

yyy) nestejnoměrné

8.1.2 Souměrné vlnovky vzad

Dalším průpravným cvičením jsou tzv. souměrné vlnovky vzad, kdy obě brusle jsou stále v

kontaktu s ledem, nohy vzdálené mírně od sebe (mírný stoj rozkročný) a pokrčeny v kolenou.

Odraz provádíme vnitřní hranou brusle, která je na vnější straně oblouku, za pomocí práce

kolen, boků a ramen. Po odrazu z pravé vnitřní hrany dopínáme pravou nohu v koleni, pravý

bok a rameno obloukem přesouváme vzad.

8.2 Jízda vzad odšlapováním („céčka“)

Cvičení jsme zařadili nejen z důvodu, že je jednodušší než klasický „stromeček“ vzad, ale

také proto, že je průpravným cvičením pro překládání vzad.

Vycházíme ze základního bruslařského postoje zády do směru jízdy. Přeneseme váhu těla na

levou nohu a snížíme se v kolenou. Pravou špičku vytočíme dovnitř a provedeme odraz

odtlačením od vnitřní hrany pravé brusle. Po odraze je váha těla na levé noze, pravá noha je v

unožení mírně vpřed, propnutá v nártu a v lehkém dotyku s ledem. Paže v upažení, náklon těla

směřuje do středu oblouku, což vyvolává pocit, jako by pravá paže byla v upažení povýš, levá

v upažení poníž. Obě brusle jsou tedy v kontaktu s ledovou plochou, pravá brusle na vnitřní

hraně, levá na vnější. Oblouky nejsou stejnoměrné, brusle zanechávají odlišnou stopu na

ledové ploše (vnější oblouk je větší). Dopínáním levého kolene za současného přitahování

pravé nohy po vnitřní hraně patou napřed a vyrovnáním náklonu se vrátíme do výchozího

postoje. Následuje odraz levou nohou.

!!!Video 065!!!

!!!Video 1990!!!

!!!Video 1946!!!

Pozor na vysazenou pánev, propnutá kolena a odtud plynoucí jízdu po zoubcích

Správným náklonem celého těla do středu oblouku se vyhneme jízdě po nesprávné

hraně

Chybou je i nedostatečný skluz

Otázky

Ikona6a

1. Po odraze levou nohou je pravá brusle

zzz) na vnější hraně

aaaa) na vnitřní hraně

2. Brusle zanechávají stopu

bbbb) stejnoměrnou

cccc) vnější oblouk je větší

dddd) vnitřní oblouk je větší

3. Po odraze pravou bruslí jsou paže

eeee) v upažení

ffff) pravá paže v upažení vzad, levá v předpažení

gggg) pravá paže v upažení povýš, levá v upažení poníž

4. !!!Video 073!!!

8.3 Překládání vzad

Překládání vzad je poměrně složitý prvek základního bruslení. Princip pohybu je stejný jako

při překládání vpřed. Z biomechanického hlediska je však překládání vzad jednodušší než

překládání vpřed.

Překládání vzad nacvičujeme podobně jako překládání vpřed, to znamená, že provádíme

rozklad na dva přímé odrazy.

Základem je postavení zády do směru jízdy s trupem natočeným doprostřed kruhu a s pažemi

rozloženými nad stopou. Při překládání vzad vlevo po kruhu (proti směru hodinových

ručiček) levé rameno společně s paží držíme vpřed, pravé rameno a paži vzad. Pohled směřuje

mírně vzad přes pravé rameno, dívám se tedy, kam jedu. Přeneseme váhu těla na pravou nohu

postavenou na vnější hraně brusle, snížíme postoj do podřepu a vnitřní hranou levé brusle

provedeme odraz. Náklon celého těla musí odpovídat postavení nad vnější hranou, směřuje

pak do středu oblouku. Obě brusle jsou v kontaktu s ledovou plochou. Váha těla spočívá na

pravé brusli - na její vnější hraně, levá noha se lehce dotýká ledu vnitřní hranou. Mírně

zvýšíme postoj, levou nohu přitahujeme patou do překřížení těsně před pravou nohu. Během

výše popisované první odrazové fáze je levá noha neustále v kontaktu s ledovou plochou.

Druhý odraz provedeme tak, že přeneseme váhu těla na levou nohu, jedeme po levé vnitřní

hraně brusle, následně pravou nohu odtlačováním z vnější hrany odrazíme do překřížení za

levou nohu. Zvýšíme postoj, dokončíme jízdu po vnitřní hraně levé nohy a co nejkratší cestou

přitáhneme volnou nohu k noze jedoucí. Dále se snížíme v kolenou a zatlačením na vnitřní

hranu levé brusle provedeme úkrok stranou, přenesením váhy těla na pravou nohu se

dostaneme do pozice podřepu únožného levou, kdy levá noha je propnutá v koleni i v nártu.

!!!Video MOV04A!!!

Při dokonalém provedení po úkroku stranou se pravá brusle dotkne ledu nejdříve vnitřní

hranou brusle, následným přenesením váhy přejdeme na vnější hranu pravé brusle.

!!!Video MOV040!!!

Pozn. Je rozdíl, pokud začínáme první odraz z místa, nebo navazujeme na druhý odraz

překládání vzad.

Nácvik překládání vzad vlevo po kruhu

1. odraz – vnitřní hranou vnější (levé) brusle – tzv. odšlapování (dvouoporová jízda)

Z jízdy vzad na obou nohách natočíme trup vpravo, pravou paži zapažíme, levou předpažíme.

Snížíme postoj do podřepu, přeneseme váhu těla na pravou nohu, na vnější hranu její brusle.

Náklon těla směřuje do středu oblouku. Vytočením levé paty provedeme odraz vnitřní hranou

levé brusle jako při „céčkách“. Následně postoj zvýšíme a přitáhneme brusle k sobě. Odraz

opakujeme.

!!!Video – 2023!!!

Obě brusle jsou v kontaktu s ledovou plochou, pravá brusle na vnější hraně, levá na

vnitřní

Abychom nepřepadávali v našem případě na vnitřní hranu pravé brusle, je třeba dbát

na správný náklon těla na kruh. Pozor na vychylování se z boků

Pozor na vysazený předklon

Důležitá je „měkká“ práce kolen a aktivní odraz z vnitřní hrany brusle

2. odraz – vnější hranou vnitřní (pravé) brusle

Nácvik druhého odrazu, stejně tak jako u překládání vpřed, je vhodné začít u mantinelu.

Zaujmeme správné postavení, opřeme se oběma rukama o mantinel a zkoušíme odraz celou

vnější hranou do překřížení vzad.

Váhu těla přeneseme na levou nohu a odrazíme se odtlačením od pravé vnější hrany brusle.

Po odraze směřuje volná noha do překřížení za nohu jedoucí.

Dbáme na odraz vnější hranou a správný náklon těla do středu kruhu po celou dobu

nácviku

Nejdříve nacvičujeme 1. odraz na obě dvě strany, posléze celé překládání.

Častou chybou je velký předklon a následná jízda po zoubcích

Důraz klademe na stejně silné odrazy a z nich plynoucí dostatečný skluz (nekulháme)

Pozor na odrazy prováděné rychle za sebou

Nebezpečné je kladení bruslí na led mimo směr obvodu jetého kruhu (mimo směr

jízdy)

Otázky

Ikona6a

1. Video 2016

2. Správné postavení trupu a paží (vlevo po kruhu)

hhhh) trup zády do směru jetého kruhu, paže v upažení

iiii) trup natočený dovnitř kruhu, paže rozloženy nad stopou - levá paže vpředu, pravá vzadu

jjjj) trup natočený ven z kruhu, paže nad stopou - pravá vpředu, levá vzadu

3. Druhý odraz provádíme

kkkk) vnitřní hranou

llll) zoubkem

mmmm) vnější hranou

4. Video 2017

5. Po druhém odraze vedeme volnou nohu z překřížení vzad

nnnn) co nejkratší cestou k noze jedoucí

oooo) obloukem přes zanožení a následným přiložením k noze jedoucí

9. Obraty

Obraty slouží ke spojení prvků základního bruslení. Obraty z jízdy vpřed do jízdy vzad a

opačně provádíme vpravo i vlevo, na jedné noze i na obou nohou. Spojení jízdy by mělo být

plynulé. Obraty nemají způsobit zpomalení, a už vůbec ne zastavení pohybu.

9.1 Obraty přešlápnutím

Obrat spočívá v přešlápnutí z jedné nohy na druhou, přičemž vytočíme špičky od sebe, paty

směřují k sobě. Obraty provádíme od pravé i levé nohy, z jízdy vpřed i z jízdy vzad.

Např. při obratu vlevo začínáme jízdou vpřed na pravé noze, vytočme špičku levé nohy tak,

aby obě brusle byly patami k sobě. Přenesením váhy na levou nohu provedeme obrat. Pravou

nohu postavíme vedle levé do tzv. základního postavení.

!!!Video ???!!!

9.2 Trojkové obraty

Trojka je obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném

oblouku.

9.2.1 na obou nohou

Obrat provádíme z jízdy vpřed na obou bruslích v mírném podřepu. Předpažíme pravou paži a

zapažíme levou. Osy boků zůstávají kolmé na směr jízdy, čímž vytvoříme tzv. vnitřní napětí,

které je principem obratu. Obrat provedeme na předních částech bruslí pomocí protirotační

práce boků a ramen. V momentě obratu máme téměř napnutá kolena. Po dokončení obratu

přejdeme opět do mírného podřepu, pravé rameno a paži tlačíme vzad, abychom zastavili

rotaci. Pokračujeme jízdou vzad. Po zvládnutí obratu na jednu stranu nacvičujeme obrat na

stranu opačnou.

Dbáme na dostatečné odlehčení bruslí před obratem (obrat provádíme na předních

částech bruslí)

Pozor na předklon a z něj plynoucí následné brzdění zoubky bruslí

Limitujícím faktorem bývá nevýrazná protirotační práce boků a ramen

Důležité je zastavení rotace po obratu

9.2.2 na jedné noze (tzv.trojka)

Princip obratu na jedné noze je stejný jako při obratu na obou nohou.

Než se pustíme do nácviku obratu na jedné noze, tzv. trojky, doporučuji nacvičit jízdu vpřed v

obloucích na jedné noze.

Oblouk vpřed ven na pravé noze

Pravá brusle je postavena špičkou vpřed do směru oblouku, levá je kolmo k ní, klenkem za

patou nohy pravé, tzv. postavení „T“. Trup natočíme zády do kruhu, pravá paže vpředu nad

pravou bruslí, levá v upažení vzad. Pohled směřuje vpřed. Snížíme postoj do podřepu, váhu

těla přeneseme na pravou nohu, na její vnější hranu, koleno a pánev protlačíme vpřed. Odraz

provedeme levou nohou odtlačením z její vnitřní hrany. Volná noha je po odrazu dopnutá v

koleni v zanožení poníž, špička je také dopnutá, mírně vytočená a nad stopou. Jedoucí noha je

neustále na vnější hraně a v průběhu oblouku se plynule napíná. Na vrcholu oblouku současně

s přitahováním volné nohy k noze jedoucí měníme postavení trupu, ramen, paží i hlavy

(provedeme spodní výměnu paží). Na konci oblouku je levá volná noha v přednožení poníž,

tedy před špičkou nohy jedoucí. Boky, ramena i paže jsou přetočeny tak, že jsme připraveni k

dalšímu odrazu (levá paže vepředu). Přitáhneme volnou nohu z přednožení poníž k noze

jedoucí, snížíme se do podřepu a provedeme odraz. Následuje oblouk vpřed ven na levé noze.

Video MOV048

Důraz klademe na odraz celou vnitřní hranou (pozor na odraz ze zoubku)

Důležité je postavení brusle jedoucí nohy na vnější hranu (aby brusle nejela rovně)

Snažíme se, aby každý oblouk byl stejně velký

Častou chybou je napnuté koleno jedoucí nohy, vysazený bok jedoucí nohy nebo

odklon od jetého oblouku

Důležitá je spodní výměna paží (přes připažení)

Otázky - oblouk vpřed ven

Ikona6a

1. Spodní výměnu paží provádíme

pppp) na začátku oblouku

qqqq) v polovině oblouku

rrrr) na konci oblouku

2. Volnou nohu vedeme ze zanožení poníž

ssss) kolem jedoucí nohy do přednožení poníž

tttt) přes unožení poníž do přednožení poníž

uuuu) kolem jedoucí nohy do překřížení

Obrat na jedné noze, tzv. trojka

1) Obrat trojkou z oblouku vpřed ven na levé noze do oblouku vzad dovnitř

Vycházíme z postavení na oblouku. Začínáme odrazem z vnitřní hrany pravé brusle a

následným nasazením do oblouku jetého po vnější hraně levé brusle. Pravá volná noha je po

odrazu téměř dopnutá v zanožení poníž, nebo těsně za nohou jedoucí, špička dopnutá, mírně

vytočená a nad stopou. Koleno jedoucí levé nohy a pánev protlačíme vpřed, pravý bok

tlačíme zpět proti rotaci pravého ramene a paže vpřed. Ramenní osa se kryje se stopou

oblouku. Při obratu je volná noha přitisknuta za patou nohy jedoucí, vytočena od kyčelního

kloubu přes koleno až po špičku. V obratu jsou nejvíce aktivní boky a ramena, volná noha

nevykonává žádný pohyb. Rotační impuls získáme přetočením osy ramenní proti ose boků.

Abychom po obratu pokračovali v jízdě vzad po oblouku a zastavili tak tuto rotaci, je třeba

zatlačit pravé rameno a bok vzad do směru jízdy. Po skončení obratu volnou nohu oddálíme

od nohy jedoucí, špička ukazuje do směru budoucí jízdy.

Jak už bylo řečeno, trojka je obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s

výjezdem po stejném oblouku. Při správném provedení, brusle zanechává na ledě stopu „3“.

Obrat provádíme přesně v polovině jetého oblouku (tzn. na vrcholu oblouku)

Před obratem jedeme na vnější hraně brusle, po obratu na vnitřní hraně brusle

Důležitá je práce kolene jedoucí nohy. Pokud se v obratu místo nadlehčení snížíme

ještě víc do kolene, brusle nezanechá čistou stopu (brzda místo trojky)

správně špatně

Častou chybou je přetáčení celého těla před trojkou a následné nezastavení rotace ve

výjezdu z trojky

Otázky

Ikona6a

1. !!!Video!!!

2. Co je to trojka?

vvvv) Překrok

wwww) Obrat

xxxx) Smyk

3. Trojka je

yyyy) překrok ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném

oblouku

zzzz) obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném

oblouku

aaaaa) obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° beze změny hrany a s výjezdem po stejném

oblouku

2) Obrat trojkou z jízdy vpřed ven s přešlápnutím do oblouku vzad ven (výjezdový

oblouk)

Nasazení do oblouku a trojkový obrat odpovídá již dřívějšímu popisu. Z jízdy vzad na levé

vnitřní hraně přešlápnutím na pravou nohu provedeme odraz levou nohou (jako při

„céčkách“). Po odraze vedeme levou nohu do zanožení, přičemž noha směřuje mírně ven z

jetého oblouku. Špička je vytočená ven z oblouku a dopnutá v nártu. Na jedoucí noze

postupně zvyšujeme postoj. Trup je v mírném předklonu a společně s volnou nohou tvoří

křivku luku. Rotaci zastavíme pevným upažením s mírným přetočením trupu a paží do středu

oblouku a to tak, že pravou paži a rameno tlačíme vzad, levou paži vpřed. Pohled směřuje

vpravo do středu jetého oblouku. Při odrazu vždy postoj snižujeme, v trojce naopak

zvyšujeme.

!!!Video MOV042!!!

Nejdříve provedeme správný trojkový obrat, následně na to odraz do výjezdového oblouku

(pozor na překrok místo obratu).

Častou chybou ve výjezdovém oblouku:

Uvolněná, nevytočená volná noha

Jedoucí noha příliš napnutá

Předklon

Chybějící napětí v těle

Otázky

Ikona6a

1. !!!Video 2002 Matěj – ale až od 0:19 – špatná trojka – překrok!!!

2. Po trojkovém obratu je jedoucí noha

bbbbb) na vnější hraně

ccccc) na vnitřní hraně

3. Ve výjezdovém oblouku je jedoucí noha

ddddd) na vnější hraně

eeeee) na vnitřní hraně

4. Před trojkovým obratem je jedoucí noha

fffff) na vnější hraně

ggggg) na vnitřní hraně

9.3 Kadet

Je základní krasobruslařský skok, ve smyslu trojky, s rotací o 180°, s odrazem z oblouku

vpřed ven, s výjezdem do oblouku vzad ven.

Jako průpravu pro tento skok můžeme vyzkoušet následující cvičení:

• Výskok snožmo

• Výskok snožmo s obratem

• Přeskoky překážek

• Aj.

Začínáme z postavení jako při oblouku vpřed ven.

Odrazový oblouk - snížený postoj na vnější hraně levé brusle, pravá je v zanožení, paže jsou

připraveny ke švihu v zapažení, levé rameno mírně vpředu. Odrazový oblouk je zakončen

vlastním odrazem. V poslední fázi odrazu je koleno odrazové nohy dopnuté. Volná noha a

paže napomáhají odrazu švihem. Postupně přenášíme těžiště těla z odrazové levé nohy přes

střed na pravou nohu (po odraze se ve vzduchu otáčíme o 180°). Ve fázi letu je celé tělo v

napětí. Dopadáme na zoubky, následně přecházíme na střed brusle. Dopad tlumíme

pokrčením kolene. Zanožením levé nohy a současným upažením s natočením ramen do středu

oblouku ukončíme rotaci s výjezdem na pravé vnější hraně.

!!!Video MOV045 Matěj – Nym.!!!

Častou chybou je nedostatečný odraz a z něj vyplývající nedostatečný prostor a čas na

správně dotočený dopad

Nezapomínáme na švih volné nohy

Povolené zádové svaly při dopadu mají za následek výjezd v předklonu a po zoubku

Nedopadáme na celou brusli

Otázky

Ikona6a

1. Kadet je skok s rotací o

hhhhh) 90°

iiiii) 180°

9.4 Obrat trojkou z jízdy vpřed ven s přešlápnutím do oblouku vzad ven + kadet

Po trojce na levé noze s přešlápnutím do oblouku vzad ven na pravé přitáhneme volnou nohu

k noze jedoucí do postavení „T“, přenesením váhy těla na levou nohu provedeme odraz

pravou do postavení na odrazový oblouk vpřed ven. Následuje kadet.

!!!Video 1996 -7? (Kaja)!!!

!!!Video – 1998 (Kač – 2.strana)!!!