DDPP
KK11
KK22
KK33
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
PotravnPotravníí řřetetěězcezce
Přenosy látek a energie v ekosystémech se uskutečňují v potravních (trofických) řetězcích, které propojují jednotlivépotravní úrovně.
PotravnPotravníí řřetetěězeczec představuje posloupnost (sled) organismů, které jsou ve vzájemných potravních závislostech, tj. jeden požírá druhého, přičemž sám se stává potravou v následujícítrofické úrovni.
obecnobecněě: P → K1 → K2 → K3 → …
P – producenti, K1 – primární konzumenti (herbivoři), K2 – sekundárníkonzumenti (primární masožravci a paraziti), K3 – terciární konzumenti (sekundární masožravci) atp.
V každém ekosystému musí existovat minimminimáálnlněě2 trofick2 trofickéé úúrovnrovněě..
2
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
• potravní řetězce mívají vv prprůůmměěru 4 ru 4 ččlláánky;nky; délka potravních řetězců závisí na druhu živočichů, resp. jejich metabolickéaktivitě (např. savci a ptáci mohou prodýchat až 95-98% energie získané z potravy)
• nejdelší trofické řetězce jsou ve vodních ekosystémech, např. fytoplankton fytoplankton →→ zooplankton zooplankton →→ drobndrobnéé ryby ryby →→ dravdravéé ryby ryby →→ dravdravíí kytovci kytovci →→ lednledníí medvmedvěědd (maximálně kolem 10 článkůů)
Existují 3 typy potravn3 typy potravníích ch řřetetěězczcůů (podle toho, zda začínáživou biomasou či mrtvou organickou hmotou):
pastevnpastevněě--kokořřistnickýistnickýdetritovýdetritový (= dekompoziční)parazitický parazitický – spojuje různé skupiny parazitů (cizopasníků)
V různých ekosystémech může převažovat pastevně-kořistnický (např. louky, pastviny) nebo detritový (např. lesy) potravní řetězec;nikdy se však nevyskytují odděleně, ale vv úúzkých vzzkých vzáájemných jemných vazbvazbááchch. 3
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
Pastevně-kořistnický řetězec
Detritový řetězec
čistá primárníprodukce
půdní organickáhmota
c1
C2
H
R
R
R
B + F
M
C
R
R
R
H – herbivoři, C1- primární karnivoři, C2- sekundární karnivoři; B – bakterie, F – houby, M – mikrobivoři (prvoci aj.), C – karnivoři, R – respirační ztráty 44
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
PastevnPastevněě--kokořřistnický istnický řřetetěězeczec
((zelenzelenáárostlinarostlina))
I. trofickI. trofickááhladinahladina
II. trofickII. trofickááhladinahladina ((herbivorherbivor))
((primprimáárnrnííkarnivorkarnivor))
III. III. troficktrofickááhladinahladina
IV. trofickIV. trofickááhladinahladina ((sekundsekundáárnrnííkarnivorkarnivor))
úúččinnost 0,2 %innost 0,2 %
úúččinnost 5innost 5--20 %20 %
úúččinnost 5innost 5--20 %20 %
úúččinnost 5innost 5--20 %20 %
producentproducent
konzument konzument 1. 1. řřáádudu
konzument konzument 2. 2. řřáádudu
konzument konzument 3. 3. řřáádudu
R
R
R
zelenzelenáá rostlinarostlina
motýlmotýl
vváážžkaka
žžáábaba
hadhad
dravý ptdravý ptáákk
PP
KK11
KK22
KK33
KK44
KK55
5
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
kolobkoloběěh h lláátektek
konzumenti konzumenti 2. 2. řřáádu du KK22
R
RR
R konzumenti 1. konzumenti 1. řřáádu du (herbivo(herbivořři) i) KK11
konzumenti konzumenti 3. 3. řřáádu du KK33
R
producenti producenti PP
KolobKoloběěh lh láátek tek a tok energiea tok energie
DDDD
DD
DD
tok energietok energie
6
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
DidaktickDidaktickéé poznpoznáámkymky
těsné časoprostorové propojení dvou významných procesů –koloběhu látek a toku energie jako základní předpoklad trvalého fungování ekosystému
klíčové postavení fotosyntézy transformující sluneční energii v energii chemickou obsaženou v biomase, která procházítrofickými řetězci prostřednictvím herbivorů (K1) a karnivorů(K2, K3 ...)
nezastupitelnou roli destruentů (dekompozitorů), využívajícízbytků energie z odumřelé biomasy k její úplné dekompozici (mineralizaci), což vede k opakovanému zpřístupňováníživin producentůmže na každé trofické úrovni se značná část energie prodýcháa uvolní ve formě tepla
příklady organismů jednotlivých trofických úrovní
PPřředchozedchozíí schschééma umoma umožňžňuje nuje náázornzorněě ukukáázatzat
7
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
Biomasa dekompozitorů je rel. malá v porovnání s jejich obrovskou rolí ve všech ekosystémech: zzáásadnsadníím zpm způůsobem sobem se podse podíílejlejíí na pna přřememěěnnáách lch láátek a energitek a energiíí a umoa umožňžňujujíí tak tak kolobkoloběěhy hy žživinivin. •• kkoloboloběěh (pohyb) h (pohyb) žživin detritovým ivin detritovým řřetetěězcemzcem je kratší než
přes pastevně-kořistnický potravní řetězec (tj. živiny jsou dříve k dispozici primárním producentům)
• např. v lese ppřřes 90% biomasyes 90% biomasy prochází pastevně-kořistnickým potravním řetězcem
Poněvadž většina organismů – s výjimkou potravních specialistů– využívá více potravních zdrojů (určitá rostlina nebo živočich může být zpravidla potravou pro různé herbivory či karnivory), dochází tak k ppřřekrývekrýváánníí trofických trofických řřetetěězczcůů a ke tvorbětrofických strofických sííttíí, které přesněji vyjadřují skutečnéenergomateriálové toky v ekosystémech.
8
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
PotravnPotravníí ssííttěě
PotravnPotravníí (= trofick(= trofickáá) s) sííťť představuje systsystéém vzm vzáájemnjemněěpropojených potravnpropojených potravníích ch řřetetěězczcůů (ukazuje, které druhy v rámci biocenózy jsou spolu potravně propojeny). •• ččíím je potravnm je potravníí ssííťť ururččititéého biotopu hustho biotopu hustšíší, t, tíím stabilnm stabilněějjšíší
zdezde bývbýváá biologickbiologickáá rovnovrovnovááhaha;
• i jeden organismus může během svého života vystupovat ve dvou rozdílných, časově oddělených trofických úrovních (např. larva žije paraziticky, dospělec jako opylovač)
• problémy se zařazením některých skupin, např. mrchomrchožžroutiroutijsou součástí detritových potravních sítí, i když se některými znaky podobají karnivorům
• i když potravní sítě mnoha ekosystémů byly alespoň zčásti popsány, kvantitativní stránka toků energie je dosud nedostatečně známa, zvláště u trofických sítí založených na detritových řetězcích 9
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
PotravnPotravníí ssííťť
producentiproducenti
konzumenti 1. konzumenti 1. řřáádudu
konzumenti 2. konzumenti 2. řřáádudu
konzument 3. konzument 3. řřáádudu
rostlina Crostlina Crostlina Arostlina A rostlina Brostlina B
10
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
EkologickEkologickéé pyramidypyramidyPotravní závislosti, tj. postupný pokles celkové biomasy, energie či počtu jedinců v jednotlivých trofických úrovních lze graficky znázornit pomocí ekologických pyramidekologických pyramid (zavedl britský ekolog Ch. ELTON).
pyramida energiepyramida energie – představuje nejobjektivnější způsob vyjádřenítrofické struktury ekosystému (je náročná na údaje …); má vždy klasický tvar, protože všechny energetické přechody jsou spojeny se ztrátou energie PP
KK11
KK22
KK33
tok
ener
gie
tok
ener
gie pomalejší
rychlejší
pyramida pyramida biomasybiomasy – každou trofickou úroveň zastupuje biomasa organismů
DDPP
KK11KK22
KK33terestrický terestrický ekosystekosystéémm Biomasa producentů bývá nejméně
1000kr1000kráát vt věěttšíší než biomasa K + D.11
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie
pyramida pyramida ččetnostietnosti – odráží jev, že počet jedinců od prvník poslední trofické úrovni (vrcholoví predátoři) se obvykle strmě zmenšuje• při přechodu na vyšší trofickou úroveň je pokles početnosti
doprovázen zvětšením rozměrů• obrácené poměry jsou u parazitických řetězců (parazité
jsou menší a početnější než hostitel)
• existují i „obrácené“ pyramidy četnosti – např. strom s velkým počtem herbivorního hmyzu
KK11KK22
KK33
PP P P ~~ stromstrom
Studium Studium energomaterienergomateriáálovýchlových toktokůů vv ekosystekosystéému je dmu je důůleležžititéé::z pohledu výroby potravin, především ovlivňování jejich kvality (viz kumulace reziduí apod.)z hlediska uchovuchováánníí stability ekosyststability ekosystéémmůů (zejména ekosystémů silně ovlivňovaných ze strany člověka)
12
AtraktivnAtraktivnííbiologiebiologie