Po 20 letech Iluminace projde grafickou proměnou zvenčí i vevnitř - jejím autorem je Bedřich Vémola.
14
ILUMINACE 1 2012 OBSAH ILUMINACE 1/2012 TÉMA: ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚ hostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová ČLÁNKY Michal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5 ČLÁNKY K TÉMATU Bernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikry Lauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parky a předvádění ženské sexualit Wanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat? Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou. I/materiální obrazy české modernity ROZHOVOR Kateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103 EDICE A MATERIÁLY Ivan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše ILUMINACE Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu The Journal of Film Theory, History and Aesthetics 1 / 2012
Transcript
ILU
MIN
AC
E
1
20
12
OBSAH ILUMINACE 1/2012
TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová
ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5
ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity
ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103
EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše
ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics
1/ 2012
Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.
ILUMINACE
Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.
ILU
MIN
AC
E
2
20
13
OBSAH ILUMINACE 2/2013
TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová
ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5
ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity
ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103
EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše
ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics
2/ 2013
Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.
ILUMINACE
Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.
ILU
MIN
AC
E
3
20
14
OBSAH ILUMINACE 3/2014
TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová
ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5
ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity
ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103
EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše
ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics
3/ 2014
Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.
ILUMINACE
Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.
ILU
MIN
AC
E
4
20
15
OBSAH ILUMINACE 4/2015
TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová
ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5
ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity
ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103
EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše
ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics
4/ 2015
Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.
ILUMINACE
Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.
ILU
MIN
AC
E
1
20
16
OBSAH ILUMINACE 1/2016
TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová
ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5
ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity
ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103
EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše
ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics
1/ 2016
Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.
ILUMINACE
Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.
ILU
MIN
AC
E
2
20
17
OBSAH ILUMINACE 2/2017
TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová
ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5
ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity
ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103
EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše
ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics
2/ 2017
Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.
ILUMINACE
Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.
ILU
MIN
AC
E
3
20
18
OBSAH ILUMINACE 3/2018
TÉMA:ARCHEOLOGIE MÉDIÍ V POSTMEDIÁLNÍ DOBĚhostující editoři čísla: Petra Hanáková a Kateřina Svatoňová
ČLÁNKYMichal Večeřa: Rozvoj �lmové výroby v českých zemích na konci 10. a počátkem 20. let. Případ společnosti Praga-�lm 5
ČLÁNKY K TÉMATUBernhard Siegert: Pohled jako narušení obrazu. Mezi mimézí a mimikryLauren Rabinovitzová: Slastná pokušení: Nickelodeony, zábavní parkya předvádění ženské sexualitWanda Strauvenová: Dilema pozorovatele: Dotýkat se, či nedotýkat?Lucie Česálková – Kateřina Svatoňová: Mezi malbou a šalbou.I/materiální obrazy české modernity
ROZHOVORKateřina Krtilová: Dějiny médií a média dějin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem 103
EDICE A MATERIÁLYIvan Klimeš: Filmová historie z odpadkového koše
ILUMINACE Časopis pro teorii, historiia estetiku filmuThe Journal of Film Theory, History and Aesthetics
3/ 2018
Florin Piersic jako dobrodruh Mărgelatu ve �lmu Vzpoura podsvětí (Misterele Bucureştilor),režie Doru Năstase, Rumunsko 1983.
ILUMINACE
Podobně jako většinu důležitých pojmů nacházíme i „iluminaci“ již u Platóna: Popi-suje tímto termínem zážitek — pro něho zjevně častý — náhlého porozumění, pro-zření, záplavy světla, které zalévá mysl dosud tápající v tmách. Platón se přidržuje analogie se světlem a klade korespondenci mezi viděním a věděním, světlem fyzi-kálním a světlem logu. Vyžaduje-li oko a předměty, které vidí, světlo, pak porozumě-ní světu, mysl i řád věcí vyžadují světlo intelektu — iluminaci. Vyzdvižení ducha i sku-tečnosti do jasu, nutnost nazření celku ve světle rozumu, iluminace, bez níž nelze poznat pravdu, září z pochodně velkého Řeka dějinami. Životodárnou energii přijí-mají Augustin i Pseudo-Dionýsios, kteří chápou, že jen díky osvícení, jen viděním věcí i sebe samých ve světle stojících může bytost nadaná rozumem pochopit řád universa i své místo v něm.Iluminace, vhled do podstaty věcí, není záležitostí chladného rozumu. Náhlé prozře-ní zachvacuje celou bytost vidoucího, jež se hrouží v bezbřehý oceán veškerenstva.Světlo je katem stínu, ale současně i jeho matkou. Hra světel a stínů, pravdy a klamu, poznání a zla — co víc je život? A co víc je film? Je film jen iluze, mihotavé chvění fal-še a ploché zábavy, nebo jde analogie dále? Může být film iluminací v prapůvodnímsmyslu — odhalováním krásy, pravdy a dobra v podstatě lidské i v podstatě světa? ILUMINACE proto obrací kritický paprsek reflexe na film a jeho roli, na jeho historii,teorii i společenské souřadnice v přesvědčení, že v podstatě filmu je potence světel-né síly — iluminace.
