INFORMAČNÍ VĚDA

ÚVOD

Co je to informační věda?

• předmětem studia informační vědy je informace ve smyslu svého obsahu

• vylučuje formu informace, kterou se zabývá informatika

• zabývá se obsahovými strukturami informací,• tyto struktury lze vyjádřit v konceptuálních modelech, • lze je zachytit v syntaktické reprezentaci, • zprostředkovat v informačních systémech.

Historie informační vědy: počátkyDva samostatné proudy, směry, které ovlivnily informační vědu

• Humanitní, filozofický a sociální• vycházel ze zkušeností knihoven a archivů• ve 2. polovině 19. století, kdy začalo vznikat specializované knihovnické povolání

a tím i potřeby profesních knihovnických organizací• první knihovnická škola na světě byla otevřena v roce 1887 na Kolumbijské

univerzitě v New Yorku

• Matematicko-technický a kybernetický proud• hlavní vliv měla kybernetika, která se zrodila na konci 40. let 20. století • zakladateli jsou Vannevar Bush a Claude Shannon • kybernetika je obor, který studuje chování a řízení složitých organizovaných

systémů,• z kybernetiky se později odděluje „computer science" neboli věda o počítačích,

informatika

Zaměření informační vědyInformační věda v rámci studia na UISK:

Studia nových médií

Knihovní věda(LIS)

Knižní kultura

(Knihověda)

Informační věda v INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Informační věda v INFORMAČNÍCH

INSTITUCÍCH

Informační věda v PAMĚŤOVÝCH

INSTITUCÍCH

Co je to informace?

Původ slova - „informatio“ .. dávat obrys, nebo tvar.

Definice:• Informace je zpráva nesená médiem, které může být hmotné

nebo energetické povahy.

• ISO: Any kind of knowledge about things, facts, concepts, etc. of a universe of discourse that is exchangable among users.

• N. Wiener definuje informaci jako "obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním„

Tři přístupy k pojmu informaceM. Buckland vychází ze vztahů mezi znalostmi, objekty a procesy a rozlišuje 3 pohledy:

Informace jako znalost je objektem informace jako procesu. Jde o entitu, nikoliv proces. Znalosti, názory, víra .. nelze se jich přímo dotknout.

Informace jako dokumenthmatatelná entita, dokument. Jde o fixovanou informaci, informaci v určité materiální reprezentaci.

Informace jako proces někdo někoho informuje, sděluje mu zprávu. Závisí na kontextu.

Čtyři aspekty informace (Buckland)

Znalost

Sdělení Zpracování dat

DokumentVĚC

PROCES

NEHMOTNÁ HMOTNÁ

Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST

Tradiční pohled na vztah mezi těmito pojmy

INFORMACE jsou DATA plus významZNALOST znamená INFORMACE plus kontext

(článek Saab, J., Information as Ontologization)

Sémantika a syntaxe informace• Každá informace obsahuje dvě zásadně odlišné složky:

• Sémantický obsah (myšlenkový obsah, význam, smysl)• prostá informace, poznatek, pochopený poznatek, znalost

• Syntaktickou formu (je to způsob, jak je sémantický obsah vyjádřen v jazyce) • syntaktická forma informace je obecně řetězec znaků, který tvoří dobře

vytvořený výraz použitého jazyka (podle daných gramatických pravidel)• holá data, zkontrolovaná a ověřená data, „vyčištěná“ a uspořádaná data

• Vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace je základní funkcí jazyka.

• V této syntaktické formě jazyk slouží k zachycení a komunikování sémantického obsahu informace.

Komunikační schéma

Claude Elwood Shannon (1916 - 2001)

matematik a inženýr, jeden ze zakladatelů teorie informace uvědomil si, že stavy relé odpovídají pravdivostním hodnotám

v Booleově algebře, použil ji pro návrh relé sítí ukázal, že libovolnou formuli Booleovy algebry lze implementovat ve formě

kombinačního (tranzistorového) obvodu za války v Bellových laboratořích pracoval na vývoji přístrojů protiletecké palby v r. 48 napsal „A mathematical theory of communication“

je třeba abstrahovat od významu informace, informace odstraňuje neurčitost poprvé použil termín bit – binary digit v 45 letech zanechal aktivní vědecké činnosti

Shannonovo chápání informace

odesílatel - kódování - kanál (médium) - kódování - příjemce odhlíží od předchozích znalostí příjemce, od sémantického obsahu

informace máme-li dvě možnosti a víme, že platí jedna z nich .. 1 bit paradox – je třeba odhlédnout od smyslu zpráv, pak zbude forma, kterou

lze popsat jako posloupnost dovolených stavů čím větší překvapení ve zprávě, tím větší je hodnota informace

Shanonova definice informace Požadavky na míru informace dané zprávy:

• méně pravděpodobná zpráva nese více informace• množství informace je vždy kladné

Zavedeme tyto termíny:• abeceda ... množina všech symbolů• zpráva ... jakákoliv posloupnost symbolů

Pak počet možných zpráv .. N délky .. n nad abecedou s celkovým počtem symbolů ..s je

A: {0,1} tedy s=2

n = 1 N=2, I=1 ... přenos informace o velikosti 1 bitun = 2 N=4, I=2 ... přenos informace o velikosti 2 bityn = 8 N=256, I=8 ... přenos informace o velikosti 8 bitů = 1 byte

(všechny zprávy mají stejnou pravděpodobnost)

nsN NI 2log [ bit ]

INFORMATION OVERFLOW

INFORMAČNÍ ZAHLCENÍ

15

Dva hlavní důvody informačního zahlcení

1. obrovský nárůst objemu dokumentů a informací, které jsou dostupné – tento objem narůstá exponenciálně

2. dostupností těchto informací   –kyberprostor se obrovským tempem rozšiřuje, síť se zahušťuje a připojuje další uživatele

Současný vývoj je nejvíce ovlivňován dvěma faktory:

16

Moorův zákon jako předpoklad informační exploze

Potvrdily se předpoklady Moorova zákona z roku 1965 :• složitost součástek (výkon) se každý rok zdvojnásobí při zachování

stejné ceny• dnes říkáme: cca každých 18 měsíců se výpočetní výkon a

kapacita disků zdvojnásobí• odhaduje se, že zůstane v platnosti i následujících 20 let• za posledních cca 40 let tedy vzrostl výpočetní výkon přibližně 100

milionkrát

Bez této podmínky by informační exploze evidentně nemohla probíhat, neměla potřebné technické předpoklady.

17

Rozpor

• Máme přístup k obrovskému množství informací ze široké škály odvětví a oborů, je jen na nás, jak tohoto potenciálu využijeme.

• Schopnost člověka "vstřebávat" informace je značně omezena našimi intelektuálními schopnostmi a zvětšuje se buď vůbec, nebo jen velmi pomalu.

18

Vyhledávání informací Jsou dva možné přístupy, které umožní vytváření metadat, a tím i zpracování a vyhledávání informací:

1. Ruční přístup – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky.

2. Strojové zpracování – přístup hrubou výpočetní silou, vytváření metadat bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracování velkých datových objemů, paralelizace vyhledávacích procesů),

• účinný způsob jak zpracovat celou množinu informací v kyberprostoru.

PŘÍKLAD ŘEŠENÍ PRO KNIHOVNY

DISCOVERY SYSTÉMY

20

A

21

B

22

C

23

Úvod

„Lidé nejenže používají informace, které je snadné najít; oni dokonce používají informace, o kterých ví, že jsou málo kvalitní a méně hodnověrné – pokud nevyžaduje přílišnou námahu je najít – spíše než by použili informace, o kterých ví, že jsou kvalitnější a hodnověrnější, ale je těžší je najít.“ (Bates, 2003)

„Nenuťte uživatele přemýšlet!“ (Krug, 2003)

24

Web scale discovery - cíle

• Výsledky jsou zobrazeny v jedné výsledkové množině s jednotnou relevancí.

• Každý dotaz musí být prováděn ve všech zdrojích knihovny (tištěné, elektronické, digitalizované…).

• Zobrazení plného textu na jedno kliknutí.

• Integrace objednávání a čtenářského konta.

Marshall Breeding

25

Jak funguje centrální index

26

Typické zdroje pro „discovery“

• licencované databáze

• knihovní fond

• volně dostupné dokumenty a data (open access)

• digitální knihovny

• institucionální repozitáře

27

Plnění centrálního indexu

• Smlouvy s poskytovateli a agregátory různého typu (typicky na 3 roky).

• Rozsah získávaných metadat:• základní metadata

+ věcný popis+ abstrakt+ plný text

28

Hlavní dodavatelé pro ČRHlavní dodavatelé, kteří mají u nás zastoupení:

• PRIMO Central

• EBSCO Discovery Service

• Summon

• Zde si můžete prohlédnout přehledný seznam ostatních důležitých discovery systémů.

Doporučená literatura• BAWDEN, D. a ROBINSON, L. Introduction to Information Science. Vydání

1. London : Facet Publishing, 2012. 350 s. ISBN 978-1-85604-810-1.

• NAUMANN, Friedrich. Dějiny informatiky : Od abaku k internetu. Vydání 1. Praha : Academia, 2009. 422 s. ISBN 978-80-200-1730-7.

• PILECKÁ,Věra. Souvislosti a aspekty vztahu informační a kognitivní vědy (studie). Člověk : časopis pro humanitní a společenské vědy [online]. Vydáno dne 15.12.2007 [cit. 2008-09-19]. Dostupný z WWW: http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2008121602.

• STODOLA, Jiří. Předmět informační vědy a informační vzdělávání. ProInflow [online].10.02.2011 [cit. 20.02.2012]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/predmet-informacni-vedy-informacni-vzdelavani>. ISSN 1804–2406.

30

Otázky, komentáře ?

Děkuji Vám za pozornost.

Martin Součekmartin.soucek@ff.cuni.czÚstav informačních studií a knihovnictví, FF UK v Praze.