Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno,

PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ OKOLNÍ KRAJINY V RÁMCI ÚZEMNÍCH PLÁNŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV

Práce s mikroregiony, činnost mikroreginů a projekty na mikroregionální úrovni Havlíčkův Brod - 3. listopadu, 2010

Ing. Igor Kyselka CSc.,

Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno,

tel.: 542 423 146, fax: 542 423 190

e-mail: [email protected]

Územní plán a pozemkové úpravy

Plánovací nástroje, které zásadním způsobem ovlivňují podobu nezastavěného území se zavedenými procesy a dlouhou tradicí.

Územní plánování vytváří a zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území řešením účelného využití a prostorového uspořádání celého správního území obce – jde o koncepční, ne realizační dokument.

Komplexní pozemkové úpravy poskytují novým uspořádáním vlastnických vztahů k pozemkům a nezbytných společných opatření, výsledný podklad k zápisu do evidence katastru nemovitostí a následně k realizaci nové konkrétní podoby zemědělské krajiny.

Oba dokumenty mají při řešení zájmů v území mnohé styčné body, někdy i překryvy.

Nutná návaznost obou plánovacích procesů zvláště při návrhu společných opatření – zatím však chybí platný metodický rámec.

To byly hlavní důvody vedoucí k přípravě a vydání první příručky na toto téma v roce 1999 a k její následné aktualizaci v roce 2010.

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO 2LISTOPAD 2010

Hlavní odlišnosti územních plánů a pozemkových úprav a problémy jejich koordinace

časový horizont životnost územního plánu cca deset až dvacet let, změny územního

plánu jsou možné a akceptovatelné, životnost pozemkových úprav se předpokládá na desítky let, změny

hranic pozemkové držby jsou velmi obtížné a finančně nákladné, dochází k nové organizaci pozemků a základních krajinných struktur

obsah zpracování územní plán je koncepčním dokumentem rozvoje a využití území, plán společných zařízení, který je součástí pozemkových úprav, je

zpracováván na úrovni dokumentace stavby pro územní řízení


Hlavní odlišnosti územních plánů a pozemkových úprav a problémy jejich koordinace

podrobnost zpracování územní plán pracuje s plochami a koridory, pozemková úprava je řešena v podrobnosti parcel, popř. břemen

k jednotlivým pozemkům.

forma projednání (odsouhlasení) oba dokumenty se projednávají s dotčenými orgány, samosprávou a

veřejností, rozdílné jsou možnosti vypořádání námitek a připomínek ze strany vlastníků pozemků

v procesu pozemkových úprav je pozice vlastníka pozemku klíčová a bez souhlasu vlastníka nelze pozemkovou úpravu zdárně dokončit.




Krajina v územních plánech obcí

Je řešeno celé správní území obce (tedy nejen ZPF jako v PÚ) Zpracovává je tým specialistů Multikriteriární a multidisciplinární přístup Zohledňuje se trvale udržitelný rozvoj území Stanoví se závazná pravidla pro navazující rozhodování


Nejčastější jevy a problémy nezastavěného území

Nedostatečně koordinovaná suburbanizace Lokalizace staveb a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů Nové dopravní stavby Nové objekty technické infrastruktury, sportovních aktivit a rekreace Omezování průchodnosti krajiny Extenzifikace zemědělské výroby a zalesňování Rekultivace těžebních území a brownfields Drobná zemědělská držba a biofarmy

Územně analytické podklady, (SZ, § 26 – 29, Vyhl. č. 500/2006 Sb.)

Zjišťují a vyhodnocují stav území včetně záměrů na provedení změn v

území, vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k

řešení:

Vybrané sledované jevy dle Přílohy č. 1 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb.: Krajina (oblast a místo krajinného rázu, místo významné události, významný

vyhlídkový bod) Ochrana přírody (ZCHÚ, ÚSES, Natura 2000, hranice biochor) Lesy (kategorie lesů, OP lesa 50m,) Zemědělství (BPEJ, investice do půdy – odvodnění, závlahy atd.) Vodní hospodářství (vodní zdroje, CHOPAV, vodní útvary, záplavové území,

přírodní léčivé zdroje, atd.) Geologie (dobývací prostory, CHLÚ, poddolované území, sesuvné území,

odvaly, výsypky, atd.) Životní prostředí (staré zátěže a kontaminované plochy, území se zhoršenou

kvalitou ovzduší atd.)



Územní plán stanoví (vymezením ploch a koridorů) koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot a podmínky pro změny v území (SZ § 43, odst.1)

Urbanistickou koncepci Koncepci uspořádání krajiny Koncepci veřejné infrastruktury


Koncepce uspořádání krajiny (Příloha č. 7 k Vyhl. č. 500/2006

Sb.)

Řeší zejména: Územní systém ekologické stability Prostupnost krajiny (cestní síť) Protierozní opatření Ochranu před povodněmi Rekreaci Dobývání nerostů


Koncepce uspořádání krajiny – plochy s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území (Vyhl.č. 501/2006 Sb.)

Plochy rekreace Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zemědělské Plochy lesní Plochy přírodní Plochy smíšené nezastavěného území Plochy specifické


Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření

Protierozní opatření (meze, průlehy, zasakovací pásy, příkopy, větrolamy apod.) Územní systém ekologické stability včetně interakčních prvků, liniové i bodové zeleně Protipovodňová opatření (nádrže, suché poldry, hráze, revitalizace a úpravy toků atd.) Cestní síť včetně propustků, mostků, brodů apod. Stavby a zařízení pro zvýšení rekreační a estetické hodnoty území (rozhledny, přístřešky,

odpočívadla atd.) Pokud je to možné, projektant ÚP vymezí skladebné části ÚSES, cesty, poldry apod.

natolik obecně (osa, plocha, koridor), aby projektant PÚ je mohl vymezit definitivně s ohledem na vlastnické vztahy a přírodní podmínky


Pozemkové úpravy (ZoPú, § 2)

Slouží k uspořádání pozemků a zabezpečení jejich přístupnosti za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek

Vznikají dle potřeb a se souhlasem vlastníků půdy a celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a investiční výstavbu

Vytvářejí podmínky pro racionální hospodaření, ochranu půdního fondu, vodní hospodářství

Zvyšují ekologickou stability krajiny Výsledkem je plán společných zařízení – nástroj přímé realizace změn

navržených mj. územním plánem


Plán společných zařízení pozemkových úprav obsahuje:

Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků (polní a lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy apod.)

Protierozní opatření (protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění apod.

Vodohospodářská opatření k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami (nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod.)

Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, (zvýšení ekologické stability jako místní ÚSES, doplnění popřípadě odstranění zeleně, terénní úpravy apod.)


Důvody pro aktualizaci příručky Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. Nový Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech č.

139/2002 Sb., Společný cíl - vyjádření veřejných zájmů pro rozvoj území Snaha o dosažení souladu záměrů ÚP s jejich následným

podrobnějším rozpracováním v PÚ Ke stažení k dispozici na www.uur.cz publikační činnost a

knihovna/metodické příručky a materiály



Možné varianty následnosti ÚP a PÚ

Obec má platný územní plán, je zahájena pozemková úprava (nejčastější varianta)

PÚ jsou zapsány v Katastru nemovitostí a poté dochází ke změně, případně zpracování nové ÚP

Územní plán nebo jeho změna jsou zpracovávány současně s PÚ Územní plán je pořízen s ohledem na možnost budoucího zpracování

pozemkové úpravy


Obec má platný územní plán, je zahájena pozemková úprava (nejčastější varianta)

Územní plán je využit jako závazný podklad pro návrh plánu společných zařízení Projektant PÚ upřesní lokalizaci záměrů staveb a opatření v nezastavěném území

obsažených v ÚP s ohledem na vlastnické vztahy a na podrobnější znalosti o území, které má k dispozici.

Projektant PÚ dle potřeby spolupracuje s projektantem ÚP Obec dle potřeby uzavře s projektantem ÚP zakázku o poskytnutí příslušných služeb V případě, že se plán společných zařízení významně odchyluje od ÚP, je třeba pořídit

změnu


PÚ jsou zapsány v Katastru nemovitostí a poté dochází ke změně, případně zpracování nové ÚP

Projektant ÚP převezme a zapracuje plán společných zařízení PÚ do návrhu ÚP

Projektant ÚP dle potřeby spolupracuje s projektantem PÚ Obec dle potřeby uzavře s projektantem PÚ zakázku o poskytnutí příslušných

služeb


Územní plán nebo jeho změna jsou zpracovávány současně s PÚ

Na základě vzájemné dohody je schválen systém vzájemné spolupráce při souběžné práci na obou dokumentacích

Projektanti ÚP a PÚ provádí průzkumy koordinovaně a problémy konzultují na pravidelných pracovních jednáních

Koncepce uspořádání krajiny ÚP je zpracována v koordinaci s projektantem PÚ Plán společných zařízení PÚ je zpracován v koordinaci s projektantem ÚP


Územní plán je pořízen s ohledem na možnost budoucího zpracování pozemkových úprav

Projektant ÚP se v doplňujících průzkumech a rozborech podrobněji zaměří na nezastavěné území

Projektant ÚP vymezí skladebné části ÚSES, cesty, poldry apod. natolik obecně (osa, plocha, koridor), aby projektant ÚP je mohl vymezit definitivně s ohledem na vlastnické vztahy a přírodní podmínky

ÚP pořízené před 1.1. 2007 ztrácejí po 31.12. 2015 platnost. Nově pořizované ÚP by tedy měly již zohledňovat budoucí pořízení PÚ a koordinaci s nimi dle této příručky

Evropská úmluva o krajině – Florencie, říjen 2000

22

Zahrnuje veškerou krajinu ( nejen přírodní i venkovskou

zemědělskou, příměstskou i devastovanou atd.) Dosud podepsalo 36 států (z toho 6 neretaifikovalo) Každá země vytvoří svou typologii krajin a pro ně zásady m

managementu dle následujících zásad:- Krajiny přírodně nebo historicky cenné – ochrana- Krajiny kulturní, vyvážené, harmonické (většina) – indiv. Management- Krajiny poškozené – devastované – nová tvorba Každá člen. země vytváří svou implementační politiku Úmluvy Cílový charakter krajiny nemá být ponechán jen odborníkům, ale mají jej

vytvářet zejména Ti, kteří v dané krajině žijí, protože domovská krajina je důležitou hodnotou v životě člověka


Krajinné prvky – možnost čerpání dotací Zákon č. 291/2009 Sb. O zemědělství definuje a Nařízení vlády č.335/2009 Sb.

konkretizuje následující krajinné prvky, které se stávají součástí půdního bloku: Meze Terasy Travnaté údolnice Skupiny dřevin Stromořadí Solitérní dřeviny

Prvky mohou být evidovány ve spolupráci s Agenturami pro zemědělství a venkov


Krajinné prvky vnitřní a vnější

Vnitřní krajinný prvek

nachází se uvnitř půdního bloku bez styku s jeho hranicemi (např. mez, remízek, solitér)

Vnější krajinný prvek

dotýká se hranice půdního bloku – zatím bez dotace

Krajinné prvky budou v rámci kontroly GAEC kontrolovány bez ohledu

na to, zda byla podána žádost o dotaci


Zakládání nových krajinných prvků

Podmínkou registrace nového prvku je splnění definice některého z šesti jmenovaných krajinných prvků

Na založení prvků lze čerpat: Z prostředků komplexních pozemkových úprav Z Operačního programu životní prostředí Z programu péče o krajinu MŽP

Děkuji za pozornost!


Date post:	16-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	hayden
View:	21 times
Download:	0 times

Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno,

Documents